Právní akty

Ustanovení článku 288 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) uvádí, že orgány EU mohou přijmout pět typů právních aktů:

nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech EU,
směrnice je závazná pro každý členský stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo. Každý členský stát si však může zvolit formu a prostředky, jak výsledku dosáhnout,
rozhodnutí je závazné v celém rozsahu. Pokud jsou v něm uvedeni ti, jimž je určeno, je závazné pouze pro ně,
doporučení a stanoviska nejsou závazná.

Ustanovení článku 289 SFEU rozlišuje:

legislativní akty – akty přijaté podle řádného nebo zvláštního legislativního postupu,
nelegislativní akty – akty, které přijímá zpravidla Evropská komise v návaznosti na přenesení pravomocí (akty v přenesené pravomoci) nebo s cílem provést legislativní akt (prováděcí akty).

Ustanovení článku 132 SFEU dává Evropské centrální bance (ECB) pravomoci:

přijímat nařízení v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů vymezených ve statutu Evropského systému centrálních bank (ESCB) a ECB a v případech stanovených v určitých právních aktech přijatých Radou,
přijímat rozhodnutí nezbytná pro plnění úkolů svěřených ESCB Smlouvami a statutem,
vydávat doporučení a zaujímat stanoviska.

Ustanovení článku 14.3 protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky zmocňuje ECB k přijetí pokynů.

VIZ TAKÉ

Top