—

za Digitalnet OOD, Cifrova kompania OOD a M SAT CABLE AD M. Ralchevem, advokat,

—

za Načalnik na Mitničeski punkt – Varna Zapad pri Mitnica Varna D. Jordanovem, jakož i S. Valkovou, D. Jordanovou, N. Jocovou a V. Konovou, jako zmocněnci,

—

za bulharskou vládu Y. Atanasovem, jako zmocněncem,

—

za Evropskou komisi L. Bouyon a D. Roussanovem, jako zmocněnci,

1

Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se týkají výkladu kombinované nomenklatury, která je uvedena v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007 (Úř. věst. L 286, s. 1); nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008 (Úř. věst. L 291, s. 1) a nařízení Komise (ES) č. 948/2009 ze dne 30. září 2009 (Úř. věst. L 287, s. 1, dále jen „KN“), jakož i výkladu čl. 78 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307, dále jen „celní kodex“).

2

Tyto žádosti byly předloženy v rámci sporů mezi na jedné straně Digitalnet OOD (dále jen „Digitalnet“), Cifrova kompania OOD (dále jen „Cifrova kompania“) a M SAT CABLE AD (dále jen „M SAT CABLE“) a na straně druhé Načalnik na Mitničeski punkt – Varna Zapad pri Mitnica Varna (ředitel celního úřadu Varna-západ při celní správě ve Varně, dále jen „ředitel celního úřadu ve Varně“) ve věci zaplacení cel vztahujících se k set-top boxům s komunikační funkcí.

3

Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) z roku 1994, a zejména Ujednání o výkladu článku II odst. 1 písm. b) GATT, jsou součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), která byla podepsána v Marrákeši dne 15. dubna 1994 a schválena rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, s. 1; Zvl. vyd. 11/21, s. 80).

4

Dohoda o obchodu s produkty informačních technologií, kterou tvoří Ministerská deklarace o obchodu s produkty informačních technologií, jež byla přijata dne 13. prosince 1996 na první konferenci WTO v Singapuru, jakož i přílohy a dodatky této dohody (dále jen „ITA“) a sdělení o jejím provedení byly schváleny jménem Společenství rozhodnutím Rady 97/359/ES ze dne 24. března 1997 o odstranění cel pro produkty informačních technologií (Úř. věst. L 155, s. 1; Zvl. vyd. 11/26, s. 3). ITA ve svém odstavci 1 uvádí, že obchodní režim každé strany by se měl vyvíjet způsobem, který zlepšuje přístup na trh pro produkty informačních technologií.

5

Podle odstavce 2 ITA každá strana omezí a odstraní cla a jiné dávky a poplatky jakéhokoli druhu ve smyslu čl. II odst. 1 písm. b) GATT z roku 1994, pokud jde o některé výrobky, k nimž patří „set-top boxy, které mají komunikační funkci: zařízení na bázi mikroprocesoru se zabudovaným modemem pro získání přístupu na internet a které mají funkci interaktivní výměny informací“.

6

Nařízení Rady (ES) č. 2559/2000 ze dne 16. listopadu 2000, kterým se mění příloha I nařízení č. 2658/87 (Úř. věst. L 293, s. 1), bylo přijato pro účely použití ITA, jak vyplývá z bodu 3 odůvodnění tohoto nařízení.

7

Článek 78 odst. 2 celního kodexu zní takto:

„Po propuštění zboží mohou celní orgány kontrolovat obchodní doklady a jiné údaje vztahující se k dovozním nebo vývozním operacím se zbožím nebo k následným obchodním operacím s týmž zbožím s cílem ujistit se o správnosti údajů obsažených v celním prohlášení. Kontrolu lze provést u deklaranta nebo jiné osoby, která se přímo nebo nepřímo obchodně podílí na uvedených operacích, nebo jiné osoby, která má v držení zmíněné doklady a údaje pro obchodní účely. Celní orgány mohou rovněž kontrolovat zboží, pokud ještě může být předloženo.“

8

Podle čl. 12 odst. 1 nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení Rady (ES) č. 254/2000 ze dne 31. ledna 2000 (Úř. věst. L 28, s. 16; Zvl. vyd. 02/09, s. 357, dále jen „nařízení č. 2658/87“), přijme Evropská komise každoročně nařízením úplnou verzi KN a celních sazeb vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna následujícího roku.

9

Znění KN použitelné ve věci C-382/11 je znění vyplývající z nařízení č. 1214/2007, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2008. Znění KN použitelné ve věcech C-320/11 a C-330/11 vyplývá z nařízení č. 1031/2008, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2009. Znění KN použitelné ve věci C-383/11 vyplývá z nařízení č. 948/2009, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2010.

10

Všeobecná pravidla pro výklad KN jsou uvedena v její části první hlavě I bodě A. Tato pravidla jsou totožná ve zněních KN vyplývajících z nařízení č. 1214/2007, nařízení č. 1031/2008 a nařízení č. 948/2009. Stanoví:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami.

[…]

[…]

11

Druhá část KN zahrnuje třídu XVI. Tato třída obsahuje kapitolu 85, která je věnována elektrickým strojům, přístrojům a zařízením a jejich částem a součástem, přístrojům pro záznam a reprodukci zvuku, přístrojům pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a částem, součástem a příslušenstvím těchto přístrojů.

12

Znění čísel 8521 a 8528 je totožné se zněním KN vyplývajícím z nařízení č. 1214/2007, nařízení č. 1031/2008 a nařízení č. 948/2009. Tato čísla zní takto:

13

Sazba dovozního cla použitelná na zboží zařazené do podpoložky 8528 71 19 dosahovala v době rozhodné z hlediska skutečností v původním řízení 14 %, zatímco přístroje spadající do podpoložky 8528 71 13 byly od cla osvobozeny.

14

Podle čl. 9 odst. 1 písm. a) druhé odrážky nařízení č. 2658/87 vypracovává Komise vysvětlivky ke KN, které pravidelně zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie. Vysvětlivky zveřejněné dne 7. května 2008 (Úř. věst. C 112, s. 8, dále jen „vysvětlivky ze dne 7. května 2008“), použitelné v okamžiku dovozů dotčených v původním řízení, ohledně čísla 8528 uvádějí:

15

Vysvětlivky ze dne 7. května 2008 a vysvětlivky zveřejněné dne 6. května 2011 (Úř. věst. C 137, s. 1) byly v případě podpoložek 8521 90 00, 8528 71 13, 8528 71 19 a 8528 71 90 zrušeny od 1. července 2011 sdělením Komise zveřejněným dne 25. června 2011 (Úř. věst. C 185, s. 1).

16

Digitalnet (věci C-320/11 a C-383/11), Cifrova kompania (věc C-330/11) a M SAT CABLE (věc C-382/11) jsou společnostmi, jejichž hlavní činností je poskytování přístupu k digitálnímu televiznímu vysílání a na internet. Zboží dotčené v původním řízení je totožné ve všech čtyřech věcech. Jedná se o set-top boxy s komunikační funkcí (dále jen „set-top boxy“). Tyto set-top boxy byly vyrobeny v Koreji a v období od 21. listopadu 2008 do 22. března 2010 byly pod různými obchodními názvy těmito společnostmi dovezeny do Bulharska. Set-top boxy byly v celním prohlášení uvedeny v sazební podpoložce 8528 71 13 KN, takže byly osvobozeny od cla.

17

Celní orgány poté, co jim Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) poskytl informace, provedly kontrolu a učinily závěr, že set-top boxy nemají zabudovaný modem a měly být zařazeny do podpoložky 8528 71 19 KN. V důsledku toho mělo být vybráno clo ve výši 14 %. Celní orgány přijaly správní akty, v nichž třem společnostem uložily povinnost zaplatit clo.

18

Žalobkyně v původním řízení napadly platnost těchto správních aktů u Administrativen sad – Varna ve čtyřech různých řízeních, z nichž dvě se týkají společnosti Digitalnet.

19

Podle předkládajícího soudu jsou celní orgány toho názoru, že set-top boxy sestávají z digitálních kabelových přijímačů s mikroprocesorem a videotunerem. Jsou vybaveny následujícími rozhraními: audio a video výstup [SKART] Ethernet a RS-232. Tyto přístroje nemají zabudovaný modem umožňující získat přístup na internet. Vzhledem k tomu, že set-top boxy nemají zabudovaný modem, na základě vysvětlivek ze dne 7. května 2008 mohou být namísto do podpoložky 8528 71 13 zařazeny do podpoložky 8528 71 19 KN.

20

Předkládající soud nařídil vyhotovení dvou posudků soudním znalcem. Z prvního posudku podle předkládajícího soudu vyplývá, že set-top boxy nemají modem. Přístup na internet umožňuje protokol TCP/IP. Je možné spustit internetové aplikace v režimu interaktivní výměny informací a přijímat televizní signál.

21

Z druhého posudku naproti tomu vyplývá, že set-top boxy jsou přístroje se zařízením na bázi mikroprocesoru se zabudovaným softwarovým modemem, které mají funkci interaktivní výměny informací a mohou přijímat televizní signál.

22

Ve věcech C-382/11 a C-383/11 žalobkyně v původním řízení tvrdily, že celní orgány zařadily set-top boxy, aniž dotčené zboží fyzicky zkontrolovaly.

23

Za těchto okolností se Administrativen sad – Varna rozhodl přerušit řízení ve všech čtyřech věcech a položit Soudnímu dvoru otázky, z nichž některé jsou společné několika věcem a jiné jsou vlastní jen některým z nich:

24

Usnesením předsedy Soudního dvora ze dne 29. září 2011 byly věci C-320/11, C-330/11, C-382/11 a C-383/11 spojeny pro účely písemné i ústní části řízení, jakož i pro účely rozsudku.

25

Těmito otázkami, které je třeba zkoumat společně, se předkládající soud táže na to, jak musí být vykládána KN, a konkrétně jaké zboží lze zařadit do podpoložky 8528 71 13 KN. Tento soud si zejména klade otázku, co zahrnují pojmy „modem“ a „přístup na internet“ ve smyslu této podpoložky a ve smyslu vysvětlivek ze dne 7. května 2008. Předkládající soud se rovněž táže, zda je použitý typ modemu relevantní pro účely sazebního zařazení, nebo zda stačí, že modem umožňuje přístup na internet.

26

Všeobecná pravidla pro výklad KN stanoví, že pro zařazení zboží jsou směrodatná především znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám, přičemž názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační.

27

V tomto ohledu je třeba připomenout ustálenou judikaturu, podle níž je nutno za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám (viz zejména rozsudky ze dne 19. října 2000, Peacock, C-339/98, Recueil, s. I-8947, bod 9; ze dne 15. září 2005, Intermodal Transports, C-495/03, Sb. rozh. s. I-8151, bod 47; ze dne 19. února 2009, Kamino International Logistics, C-376/07, Sb. rozh. s. I-1167, bod 31, jakož i ze dne 14. dubna 2011, British Sky Broadcasting Group a Pace, C-288/09 a C-289/09, Sb rozh. s. I-2851, bod 60).

28

Z přezkumu KN vyplývá, že se podpoložka 8528 71 13 vztahuje na televizní přijímací přístroje, které nejsou konstruovány k zabudování video displeje nebo obrazovky, mají zařízení na bázi mikroprocesoru se zabudovaným modemem pro získání přístupu na internet, mají funkci interaktivní výměny informací a jsou schopny přijímat televizní signál (výše uvedený rozsudek British Sky Broadcasting Group a Pace, bod 67).

29

Je třeba upřesnit, že výrazy „příjem videofonního signálu“ a „příjem televizního signálu“ jsou totožné pojmy (výše uvedený rozsudek British Sky Broadcasting Group a Pace, bod 68).

30

Aby byl přístroj zařazen do podpoložky 8528 71 13 KN, musí být schopen přijímat televizní signál a mít zabudovaný modem pro získání přístupu na internet, který má funkci interaktivní výměny informací. Každý přístroj, který nemá jednu z těchto vlastností, musí být podle všeobecného pravidla pro výklad KN 3 c) zařazen do podpoložky 8528 71 19 KN.

31

Je nesporné, že přístroje dotčené v původním řízení jsou schopny přijímat televizní signál. Žalobkyně v původním řízení a ředitel celního úřadu ve Varně se neshodují v otázce, zda mají tyto přístroje zabudovaný modem pro získání přístupu na internet umožňující interaktivní výměnu informací.

32

Kombinovaná nomenklatura nedefinuje pojem „modem“ ani pojem „přístup na internet“. Vysvětlivky ze dne 7. května 2008, platné v okamžiku dovozů dotčených v původním řízení, nicméně upřesňují typy přístrojů, které lze považovat za modemy ve smyslu podpoložky 8528 71 13, a vlastnosti, které tyto přístroje musí mít, aby byly považovány za přístroje umožňující přístup na internet a interaktivní výměnu informací.

33

Podle judikatury Soudního dvora vysvětlivky ke KN vypracované Komisí přispívají významným způsobem k výkladu významu jednotlivých čísel, aniž jsou však právně závazné (viz zejména rozsudky ze dne 16. června 1994, Develop Dr. Eisbein, C-35/93, Recueil, s. I-2655, bod 21; ze dne 11. ledna 2007, B. A. S. Trucks, C-400/05, Sb. rozh. s. I-311, bod 28, jakož i výše uvedený rozsudek British Sky Broadcasting Group a Pace, bod 63).

34

Obsah vysvětlivek ke KN musí být tudíž v souladu s ustanoveními KN a nemůže měnit jejich význam (viz zejména výše uvedené rozsudky Kamino International Logistics, bod 48, a British Sky Broadcasting Group a Pace, bod 64).

35

Z toho vyplývá, že jestliže se ukáže, že vysvětlivky ke KN jsou v rozporu se zněním čísel KN a poznámek k třídám nebo kapitolám, pak k vysvětlivkám nelze přihlížet (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. dubna 2007, Sunshine Deutschland Handelsgesellschaft, C-229/06, Sb. rozh. s. I-3251, bod 31; výše uvedený rozsudek Kamino International Logistics, body 49 a 50, a výše uvedený rozsudek British Sky Broadcasting Group a Pace, bod 65).

36

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že Komise ve svém písemném vyjádření a na jednání uvedla, že vysvětlivky ze dne 7. května 2008 vykládají pojem „modem“ ve smyslu podpoložky 8528 71 13 KN příliš restriktivně. Komise zejména upřesňuje, že v rámci sporů WT/DS375/R, WT/DS376/R a WT/DS377/R mezi Evropskou unií a různými státy definoval panel WTO pojem „modem“ šíře, než jak je definován ve vysvětlivkách ze dne 7. května 2008. Tento orgán má tedy za to, že tyto vysvětlivky jsou v rozporu se zněním čísel KN, takže k nim nelze přihlížet pro účely výkladu požadovaného předkládajícím soudem.

37

Aby byla předkládajícímu soudu poskytnuta odpověď, je třeba zkoumat, co zahrnuje pojem „modem pro získání přístupu na internet“ ve smyslu podpoložky 8528 71 13 KN, a ověřit, zda je definice tohoto pojmu obsažená ve vysvětlivkách ze dne 7. května 2008 příliš restriktivní, jak tvrdí Komise.

38

Podle ustálené judikatury platí, že význam a dosah pojmů, které právo Společenství nijak nedefinuje, je třeba určit v souladu s jejich obvyklým smyslem v běžném jazyce, s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém jsou použity, a cílům, které sleduje právní úprava, jejíž jsou součástí (v tomto smyslu viz zejména rozsudky ze dne 10. března 2005, easyCar, C-336/03, Sb. rozh. s. I-1947, bod 21 a citovaná judikatura, a ze dne 5. března 2009, Komise v. Francie, C-556/07, bod 50).

39

Z rovněž ustálené judikatury vyplývá, že i když ustanovení takové dohody, jako je ITA, nemají takovou povahu, aby jednotlivcům zakládala práva, kterých by se mohli dovolávat přímo před soudem na základě unijního práva, platí, že pokud existuje unijní právní úprava v předmětné oblasti, velí přednost mezinárodních dohod uzavřených Unií před ustanoveními sekundárního práva vykládat posledně uvedená ustanovení v co největším možném rozsahu v souladu s těmito dohodami (výše uvedený rozsudek British Sky Broadcasting Group a Pace, bod 83 a citovaná judikatura).

40

Modem, v obvyklém smyslu tohoto pojmu, je používán k přenosu digitálních dat mezi počítači pomocí analogového nosiče, tedy zejména pomocí telefonní linky. Modem provádí modulaci digitálních dat na analogová data a na druhé straně provádí demodulaci analogových data, aby je převedl na data digitální.

41

Z bodu 7.880 zprávy panelu WTO, jenž byl zmíněn v bodě 36 tohoto rozsudku, kromě toho vyplývá, že „pojem ‚modem‘ v obvyklém smyslu může zahrnovat i jiná zařízení než ta, která převádějí digitální signál na analogový signál za účelem přenosu informací pomocí telefonní linky“. Panel v bodě 7.878 téže zprávy uvádí, že „pojem ‚modem‘ byl použit k označení jiných zařízení zajišťujících modulaci a demodulaci jinými prostředky a také případně bez převádění digitálního signálu na analogový signál“ a že „pojem ‚modem‘ je rovněž použit k označení ‚kabelových modemů‘, jež se v několika ohledech technologicky liší od telefonních modemů, pokud jde o použitý prostředek komunikace, kmitočtový rozsah a jiné parametry“.

42

Pokud jde o výrazy „přístup na internet a mající funkci interaktivní výměny informací“, panel WTO v bodě 7.884 své zprávy upřesnil, že objasňují povahu „komunikační funkce“ uvedené ve znění podpoložky 8528 71 13 KN. Těžištěm definice je tedy funkce přístroje. Zabudování modemu do přístroje odpovídá cíli spočívajícímu v získání přístupu na internet.

43

V tomto ohledu je třeba připomenout, že účel použití výrobku může představovat objektivní kritérium pro zařazení, pokud je inherentní uvedenému výrobku, přičemž zda tomu tak je, musí být posouzeno v závislosti na objektivních charakteristikách a vlastnostech tohoto výrobku (viz zejména rozsudky ze dne 28. března 2000, Holz Geenen, C-309/98, Recueil, s. I-1975, bod 15; ze dne 15. února 2007, RUMA, C-183/06, Sb. rozh. s. I-1559, bod 36, jakož i výše uvedený rozsudek British Sky Broadcasting Group a Pace, bod 76).

44

Vysvětlivky ze dne 7. května 2008 definují modem ve smyslu podpoložky 8528 71 13 a uvádí, že „modemy modulují a demodulují příchozí i odchozí datové signály“ a že „zařízení, která vykonávají funkci podobnou funkci modemu, ale neprovádějí modulaci a demodulaci signálu, se za modemy nepovažují. Příklady takových přístrojů jsou zařízení sloužící pro připojení k ISDN, WLAN nebo síti Ethernet. Známkou přítomnosti takového zařízení je konektor typu RJ 45“.

45

Jeví se tedy, že vysvětlivky ze dne 7. května 2008 týkající se podpoložky 8528 71 13 tím, že z pojmu „modem“ vyloučily zařízení vykonávající funkce podobné modemu z technických důvodů, přestože pro účely zařazení je relevantní pouze účel schopnosti získat přístup na internet, omezily význam posledně uvedeného pojmu. Tyto vysvětlivky jsou tedy v tomto bodě v rozporu s KN a nelze k nim přihlížet.

46

Ze všech těchto úvah vyplývá, že „modem pro získání přístupu na internet“ představuje ve smyslu podpoložky 8528 71 13 KN zařízení, které je schopno získat přístup na internet a zajistit interaktivitu nebo obousměrnou výměnu informací. Pro účely zařazení je relevantní pouze schopnost získat přístup na internet, a nikoliv technika k tomu použitá.

47

Aby byl přístroj zařazen do podpoložky 8528 71 13 KN, musí být navíc způsobilý získat přístup na internet pomocí modemu, který je v něm zabudován. Přístup na internet tedy nesmí vyžadovat zásah žádného jiného přístroje nebo mechanismu.

48

Ze všech těchto úvah vyplývá, že na uvedené otázky je třeba odpovědět, že KN musí být vykládána v tom smyslu, že pro účely zařazení zboží do podpoložky 8528 71 13 je modem pro získání přístupu na internet chápán jako zařízení, které je schopno samo a bez zásahu jakéhokoli jiného přístroje nebo mechanismu získat přístup na internet a zajistit interaktivitu a obousměrnou výměnu informací. Pro účely zařazení do uvedené podpoložky je relevantní pouze schopnost získat přístup na internet, a nikoliv technika k tomu použitá.

49

Těmito otázkami se předkládající soud táže, co je třeba rozumět pod pojmy „modulace“ a „demodulace“ ve smyslu vysvětlivek ze dne 7. května 2008, aby mohl být přístroj zařazen do podpoložky 8528 71 13 KN.

50

Jak uvedl předkládající soud, pojmy „modulace“ a „demodulace“ jsou uvedeny ve vysvětlivkách ze dne 7. května 2008, ale nejsou použity ve znění podpoložky 8528 71 13 KN.

51

V bodě 45 tohoto rozsudku bylo upřesněno, že k vysvětlivkám ze dne 7. května 2008 nelze přihlížet, pokud jde o výklad podpoložky 8528 71 13 KN.

52

Z bodu 48 tohoto rozsudku kromě toho vyplývá, že pro účely zařazení zboží do uvedené podpoložky je relevantní pouze schopnost získat přístup na internet, a nikoliv technika k tomu použitá. Definice pojmů „modulace“ a „demodulace“ tedy není pro účely zařazení přístrojů dotčených v původním řízení do podpoložky 8528 71 13 KN nezbytná.

53

Na uvedenou otázku tedy není třeba odpovídat.

54

Podstatou těchto otázek předkládajícího soudu je, zda musí být KN vykládána v tom smyslu, že přijímání televizního signálu a přítomnost modemu umožňujícího přístup na internet jsou dvě rovnocenné funkce, které musí mít přístroje dotčené v původním řízení k tomu, aby byly zařazeny do podpoložky 8528 71 13 KN, nebo zda při neexistenci jedné z těchto funkcí musí být tyto přístroje zařazeny do podpoložky 8528 71 19 KN.

55

Tento soud se tedy táže, kterou z těchto dvou funkcí, jež mají uvedené přístroje, lze považovat za hlavní.

56

Jak bylo uvedeno v bodě 30 tohoto rozsudku, aby byl přístroj zařazen do podpoložky 8528 71 13 KN, musí být způsobilý přijímat televizní signál a mít zabudovaný modem pro získání přístupu na internet, který má funkci interaktivní výměny informací. Každý přístroj, který nemá jednu z těchto vlastností, musí být podle všeobecného pravidla pro výklad KN 3 c) zařazen do podpoložky 8528 71 19 KN.

57

Z toho vyplývá, že k určení toho, zda lze přístroj zařadit do podpoložky 8528 71 13 KN, není třeba zkoumat, zda funkce spočívající v přijímání televizního signálu je funkcí hlavní a funkce spočívající v přístupu na internet je funkcí vedlejší, nebo naopak, neboť přístroj musí mít obě tyto funkce zároveň, přičemž při neexistenci jedné z těchto funkcí nespadají přístroje do podpoložky 8528 71 13, ale do podpoložky 8528 71 19 KN.

58

Tyto přístroje se liší od přístrojů dotčených ve věci, v níž byl vydán výše uvedený rozsudek British Sky Broadcasting Group a Pace. V dané věci mohly dotčené přístroje přijímat televizní signál a zároveň zaznamenávat programy. Tato dvojí funkce umožňovala zařadit tyto přístroje do dvou různých podpoložek KN. Hledání hlavní či podstatné funkce bylo nezbytné na základě všeobecného pravidla pro výklad KN 3 b).

59

Na uvedené otázky je proto třeba odpovědět, že KN musí být vykládána v tom smyslu, že přijímání televizního signálu a přítomnost modemu umožňujícího přístup na internet jsou dvě rovnocenné funkce, které musí mít přístroje zařazované do podpoložky 8528 71 13 KN. Při neexistenci jedné z těchto funkcí musí být přístroje zařazeny do podpoložky 8528 71 19 KN.

60

Těmito otázkami se předkládající soud táže Soudního dvora, do jakého čísla KN a pod jaký kód je třeba zařadit přístroje dotčené v původním řízení.

61

Je třeba připomenout, že rozhoduje-li Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ve věci sazebního zařazení, spočívá jeho úloha spíše v tom, že vnitrostátnímu soudu objasní kritéria, jejichž uplatnění umožní posledně uvedenému soudu dotčené výrobky správně zařadit v KN, než v tom, aby zařazení provedl samotný Soudní dvůr, a to tím spíše že k tomu nutně nemá k dispozici všechny potřebné údaje. Vnitrostátní soud se tak v každém případě jeví jako vhodnější k provedení tohoto zařazení (rozsudky ze dne 7. listopadu 2002, Lohmann a Medi Bayreuth, C-260/00 až C-263/00, Recueil, s. I-10045, bod 26; ze dne 16. února 2006, Proxxon, C-500/04, Sb. rozh. s. I-1545, bod 23, jakož i ze dne 22. prosince 2010, Lecson Elektromobile, C-12/10, Sb. rozh. s. I-14173, bod 15).

62

Předkládajícímu soudu tedy s ohledem na odpovědi Soudního dvora na předcházející otázky přísluší zařadit přístroje dotčené v původním řízení na základě jejich objektivních charakteristik a vlastností. Jak bylo připomenuto v bodě 39 tohoto rozsudku, předkládající soud musí vykládat KN v co největším možném rozsahu v souladu s ITA.

63

Na uvedené otázky tedy není třeba odpovídat.

64

S ohledem na odpovědi na předchozí otázky není podpoložka 8521 90 00 KN relevantní pro vyřešení sporů v původním řízení, takže není třeba na tyto otázky odpovídat.

65

Podstatou těchto otázek předkládajícího soudu je, zda čl. 78 odst. 2 celního kodexu musí být vykládán v tom smyslu, že kontrola zboží po jeho propuštění a následná změna jeho sazebního zařazení mohou být provedeny na základě písemných dokumentů a celní orgány nemusí uvedené zboží fyzicky kontrolovat.

66

Podle čl. 78 odst. 2 celního kodexu mohou celní orgány po propuštění zboží „kontrolovat obchodní doklady a jiné údaje vztahující se k dovozním nebo vývozním operacím se zbožím nebo k následným obchodním operacím s týmž zbožím“ a mohou rovněž kontrolovat zboží. Z toho plyne, že kontrolu celního prohlášení po propuštění zboží lze provést, aniž celní orgány musí zboží fyzicky kontrolovat.

67

Na tyto otázky je třeba odpovědět, že čl. 78 odst. 2 celního kodexu musí být vykládán v tom smyslu, že kontrola zboží po jeho propuštění a následná změna jeho sazebního zařazení mohou být provedeny na základě písemných dokumentů, aniž celní orgány musí zboží fyzicky kontrolovat.

68

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto: