Věc T-420/05 RII

Vischim Srl

v.

Komise Evropských společenství

„Řízení o předběžných opatřeních – Návrh na odklad provádění – Směrnice 91/414/EHS – Nový návrh – Nové skutečnosti – Naléhavost – Nedostatek“

Shrnutí usnesení

Předběžné opatření – Odklad provádění – Zamítnutí návrhu

(Jednací řád Soudu, čl. 109)

Výrazem „nové skutečnosti“ ve smyslu článku 109 jednacího řádu je třeba rozumět skutečnosti, které nastanou po vynesení usnesení o zamítnutí prvního návrhu na předběžná opatření nebo které navrhovatel nemohl uplatnit v prvním návrhu nebo v průběhu řízení, jež vedlo k vydání prvního usnesení, a které jsou relevantní pro posouzení projednávaného případu.

Aby byl nařízen odklad nebo předběžné opatření, tyto skutečnosti musí být takové povahy, aby zpochybnily závěry soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních, co se týče podmínek, kterým toto nařízení podléhá.

(viz body 54–55)

USNESENÍ PŘEDSEDY SOUDU

13. října 2006(*)

„Řízení o předběžných opatřeních – Návrh na odklad vykonatelnosti – Směrnice 91/414/EHS – Nový návrh – Nové skutečnosti – Naléhavost – Nedostatek“

Ve věci T‑420/05 R II,

Vischim Srl, se sídlem v Cesano Maderno (Itálie), zastoupená C. Mereuem a K. Van Maldegemem, advokáty,

navrhovatelka,

proti

Komisi Evropských společenství, zastoupené B. Dohertym a L. Parpalou, jako zmocněnci,

odpůrkyni,

jejímž předmětem je návrh na přerušení běhu lhůty končící dne 31. srpna 2006 stanovené v článku 3 směrnice Komise 2005/53/ES ze dne 16. září 2005, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek chlorthalonilu, chlortoluronu, cypermethrinu, daminozidu a thiofanát-methylu (Úř. věst. L 241, s. 51),

PŘEDSEDA SOUDU PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

vydává toto

Usnesení

 Právní rámec

1        Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, s. 1; Zvl. vyd. 03/11, s. 332) zavádí zejména právní úpravu Společenství pro povolování a odnímání povolení pro uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.

2        Článek 4 směrnice 91/414 stanoví, že „členské státy zajistí, aby přípravek na ochranu rostlin byl povolen, pouze pokud [...] jeho účinné látky jsou uvedeny v příloze I“.

3        Směrnice Komise 2005/53/ES ze dne 16. září 2005, kterou se mění směrnice 91/414 za účelem zařazení účinných látek chlorthalonilu, chlortoluronu, cypermethrinu, daminozidu a thiofanát-methylu (Úř. věst. L 241, s. 51, dále jen „sporná směrnice“), mění přílohu I této směrnice tak, že do ní zařazuje chlorthalonil se stupněm čistoty, pokud jde o hexachlorbenzen, ve výši 0,01 g/kg. Sporná směrnice vstoupila v platnost dne 1. března 2006.

4        Článek 2 sporné směrnice stanoví:

„Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. srpna 2006. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

Budou tyto předpisy používat ode dne 1. září 2006. […]“

5        Článek 3 sporné směrnice stanoví:

„1. V souladu se směrnicí 91/414/EHS členské státy do 31. srpna 2006 v případě nutnosti změní nebo odejmou stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující jako účinné látky chlorthalonil […].

Do uvedeného data zejména ověří, že jsou splněny podmínky stanovené v příloze I příslušné směrnice týkající se chlorthalonilu […].

2.      […] Po tomto určení členské státy […] v případě, že přípravek obsahuje chlorthalonil […] jako jedinou účinnou látku, povolení v případě nutnosti změní nebo odejmou nejpozději do 28. února 2010 […].“

 Skutkový základ sporu

6        Dne 8. července 1993 sdělila Komisi italská společnost vyrábějící chlorthalonil, Vischim Srl, že má zájem na zařazení této látky do přílohy I směrnice 91/414, a za tímto účelem předložila zpravodaji dokumentace uvedené v čl. 6 odst. 2 a 3 nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 ze dne 11. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro první etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414 (Úř. věst. L 366, s. 10; Zvl. vyd. 03/13, s. 242).

7        Ačkoli verze účinné látky, kterou navrhovatelka oznámila, má stupeň čistoty, pokud jde o hexachlorbenzen, ve výši 0,072 g/kg, navrhovatelka v průběhu ústní části řízení (viz bod 20 níže) uvedla, že je schopna vyrobit chlorthalonil se stupněm čistoty, pokud jde o hexachlorbenzen, nepřevyšující 0,04 g/kg.

8        Na závěr postupu upraveného směrnicí 91/414 přijala Komise dne 16. září 2005 spornou směrnici, která do přílohy I směrnice 91/414 zařadila chlorthalonil se stupněm čistoty, pokud jde o hexachlorbenzen, ve výši 0,01 g/kg, čímž se připojila k tehdy schválenému standardu Food and Agriculture Organisation (FAO, Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství).

9        Dne 26. dubna 2006 dospěl členský stát-zpravodaj jmenovaný podle čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení č. 3600/92 ve své zprávě k závěru, že přípravek navrhovatelky je rovnocenný s referenčním přípravkem popsaným ve směrnici 91/414, kromě stupně čistoty, pokud jde o hexachlorbenzen.

10      V prosinci roku 2005 přijala FAO nový standard pro chlorthalonil se stupněm čistoty, pokud jde o hexachlorbenzen, ve výši 0,04 g/kg.

11      Komise v návaznosti na přijetí tohoto nového standardu FAO zahájila postupy nezbytné k přijetí nové směrnice, která by změnila spornou směrnici tak, aby byl stupeň čistoty, pokud jde o hexachlorbenzen, stanoven na 0,04 g/kg.

12      Konečně dne 22. září 2006 Komise přijala směrnici 2006/76/ES, kterou se mění směrnice 91/414, pokud jde o specifikaci účinné látky chlorthalonil (Úř. věst. L 263, s. 9), která v souladu se svým článkem 3 vstoupila v platnost dne 23. září 2006. Tato směrnice stanoví stupeň čistoty, pokud jde o hexachlorbenzen, na 0,04 g/kg.

 Řízení a návrhová žádání účastnic řízení

13      Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 25. listopadu 2005 navrhovatelka podala na základě čl. 230 čtvrtého pododstavce ES žalobu na částečnou neplatnost sporné směrnice a zprávy o přezkoumání chlorthalonilu a podpůrně žalobu pro nečinnost na základě článku 232 ES. Svým návrhem navrhovatelka rovněž podala žalobu na náhradu škody na základě článku 288 ES.

14      Samostatným podáním zapsaným do rejstříku kanceláře dne 12. prosince 2005 navrhovatelka podala návrh na předběžná opatření (dále jen „první návrh na předběžná opatření“).

15      Usnesením ze dne 4. dubna 2006 předseda Soudu zamítl první návrh na předběžná opatření poté, co shledal, že navrhovatelka neprokázala právně dostačujícím způsobem nutnost nařízení požadovaných předběžných opatření k tomu, aby jí nevznikla vážná a nenapravitelná škoda (dále jen „usnesení ze dne 4. dubna 2006“).

16      Samostatným podáním zapsaným do rejstříku kanceláře dne 21. srpna 2006 podala navrhovatelka projednávaný návrh na předběžné opatření. V tomto návrhu žádá navrhovatelka předsedu Soudu, aby rozhodl na základě čl. 105 odst. 2 jednacího řádu Soudu před tím, než Komise předloží své vyjádření.

17      Dne 28. srpna 2006 předložila Komise vlastní vyjádření k tomuto novému návrhu na předběžné opatření.

18      Na výzvu předsedy Soudu předložila navrhovatelka dne 4. září 2006 své vyjádření k vyjádření Komise.

19      Na výzvu předsedy Soudu předložila Komise dne 13. září 2006 kopii předběžného návrhu směrnice, kterou se mění sporná směrnice.

20      Dne 14. září 2006 přednesly účastnice řízení svá ústní vyjádření.

21      Dopisem došlým kanceláři dne 26. září 2006 Komise sdělila Soudu, že dne 22. září 2006 přijala směrnici 2006/76.

22      Navrhovatelka navrhuje, aby předseda Soudu:

–        prohlásil návrh za přípustný a opodstatněný;

–        určil, že jí hrozí vážná a nenapravitelná újma, jestliže dne 31. srpna 2006 nastanou účinky spojené s uplynutím lhůty uvedené ve sporné směrnici;

–        přerušil běh lhůty končící dne 31. srpna 2006 stanovené spornou směrnicí, pokud jde o přípravky navrhovatelky, a to až do konečného vyřešení sporu ve věci samé, nebo alternativně;

–        přerušil běh lhůty končící dne 31. srpna 2006 stanovené spornou směrnicí do doby, než Komise předloží Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat návrh, který stanoví nový harmonogram pro zajištění souladu s novými podmínkami zařazování do přílohy I, a než tento harmonogram nabude účinnosti;

–        uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

23      Komise navrhuje, aby předseda Soudu zamítl návrh jako nepřípustný nebo neopodstatněný a uložil navrhovatelce náhradu nákladů řízení.

 Právní otázky

 Argumenty účastnic řízení

 K přípustnosti

24      Komise zpochybňuje přípustnost návrhu na předběžné opatření. Předně, návrh v rozporu s čl. 104 odst. 1 jednacího řádu nesouvisí s žalobou v hlavním řízení.

25      Dále, podle Komise návrh neobsahuje žádnou skutečnost, na jejímž základě by bylo možné dospět k závěru o existenci fumus boni iuris.

26      Komise se konečně domnívá, že v rozporu s tím, co stanoví článek 109 jednacího řádu, není návrh na předběžné opatření založen na nových skutečnostech.

27      Podle navrhovatelky je návrh přípustný. Judikatura Společenství podle ní stanoví zásadu, že ustanovení týkající se přípustnosti musejí být vykládána široce, aby se zajistila právní ochrana jednotlivců.

28      Dále se navrhovatelka domnívá, že po přijetí usnesení ze dne 4. dubna 2006 nastalo několik nových skutečností, které odůvodňují podání nového návrhu.

 K fumus boni iuris

29      Navrhovatelka opakuje argumenty, které již uvedla v prvním návrhu na předběžná opatření a které mají dokazovat zaprvé, že žaloba v hlavním řízení je přípustná, a zadruhé, že sporná směrnice je prima facie protiprávní.

30      Dále navrhovatelka dodává, že s ohledem na návrhy podané navrhovatelkou a na nové hodnocení ekvivalence provedené členským státem zpravodajem má Komise v úmyslu změnit spornou směrnici a povolit stupeň čistoty, pokud jde o hexachlorbenzen, ve výši 0,04 g/kg, v souladu s novými standardy FAO. Tato okolnost podle navrhovatelky alespoň prima facie potvrzuje, že stupeň čistoty upravený spornou směrnicí není správný.

31      Komise má za to, že navrhovatelka neprokázala opodstatněnost projednávaného návrhu na předběžné opatření.

 K naléhavosti

32      Navrhovatelka se domnívá, že na základě článku 3 sporné směrnice pozbude s účinností od 31. srpna 2006 svých stávajících povolení, a jelikož již nebude moci uvádět na trh své přípravky obsahující chlorthalonil, hrozí jí vážná a nenapravitelná újma.

33      Aby zejména prokázala, že vnitrostátní orgány, tedy v projednávané věci příslušné orgány Spojeného království, již zahájily postupy za účelem odnětí vnitrostátních povolení, navrhovatelka ke svému návrhu přikládá dopis ze dne 28. července 2006, který byl určen jí samotné, a dopisy z 2. a 17. srpna 2006, určené některým jejím zákazníkům, v nichž uvedené orgány oznamují svůj záměr odvolat povolení z toho důvodu, že navrhovatelka nebyla schopna předložit úplnou dokumentaci obsahující veškeré informace a studie požadované v příloze II směrnice 91/414.

34      V této souvislosti navrhovatelka rovněž předkládá dopis ze dne 13. července 2006, jímž hodlá prokázat, že její konkurent Syngenta odmítl vyhovět žádosti o zpřístupnění své dokumentace podané na základě článku 13 směrnice 91/414.

35      Navrhovatelka krom toho uvádí, že jí vznikne vážná a nenapravitelná újma, která se projeví zaprvé ztrátou podílů na trhu, zadruhé uzavřením jejího výrobního závodu a zatřetí ohrožením její samotné existence.

36      Předně, pokud jde o ztrátu podílů na trhu, navrhovatelka tvrdí, že v důsledku odnětí povolení zaprvé nebude moci pokračovat v uvádění svých přípravků na trh v Evropské unii, zadruhé nebude již moci dodávat přípravky svým zákazníkům, zatřetí bude čelit žalobám pro neplnění smluv z důvodu nemožnosti plnit závazky, které převzala vůči svým zákazníkům, a začtvrté ztratí podíly na trhu ve prospěch podniku Syngenta, který jediný je držitelem povolení potřebných k uvádění chlorthalonilu a přípravků obsahujících chlorthalonil na trh.

37      Dále, pokud jde o její výrobní závod v Itálii, navrhovatelka uvádí, že nebude moci si jej ponechat, neboť tento závod je podle ní zvlášť zřízen pouze pro výrobu chlorthalonilu. Jeho kapacita je z 80 % určena pro evropský trh a při současném stavu výrobního závodu a bez značných investic je technicky nemožné přejít z výroby chlorthalonilu na výrobu jiného přípravku.

38      Konečně během doby, než bude vydáno rozhodnutí, kterým bude spor v hlavním řízení ukončen, hrozí navrhovatelce zánik, protože jednak vyrábí a prodává pouze přípravky na bázi chlorthalonilu, a jednak dosahuje 80 % svého obratu v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že jejími jedinými aktivy jsou podle jejích slov povolení k uvádění jejího jediného přípravku na trh, bude nevyhnutelně přivedena k úpadku, pokud o tato povolení přijde.

39      Komise se domnívá, že se navrhovatelce nepodařilo prokázat právně dostačujícím způsobem existenci skutečností, na jejichž základě by bylo možné dospět k závěru o nebezpečí vzniku vážné a nenapravitelné újmy, pokud nebudou v její prospěch nařízena opatření, jež požaduje.

 K vážení zájmů

40      Podle navrhovatelky se vážení zájmů přiklání ve prospěch nařízení požadovaných opatření.

41      Zaprvé, požadované přerušení pouze zachovává status quo ve vztahu k chlorthalonilu a přípravkům navrhovatelky.

42      Zadruhé, navrhovatelka uskutečnila značné investice na evropském trhu a očekává, že její přípravek bude zařazen do přílohy I směrnice 91/414. Proto má oprávněný zájem na své ochraně.

43      Konečně zatřetí, požadovaný odklad není na újmu ani životu lidí nebo zvířat, ani životnímu prostředí, protože jednak hodnocení zpravodaje stvrzené stálým výborem potvrdilo, že přípravek navrhovatelky je bezpečný, a jednak sporná směrnice musí být změněna tak, aby bylo toto hodnocení zohledněno.

44      Podle Komise navrhovatelka neprokázala, že by se vážení zájmů přiklánělo ve prospěch nařízení požadovaných opatření.

 Závěry soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních

45      Podle článků 242 ES a 243 ES a čl. 225 odst. 1 ES Soud může, má-li za to, že to okolnosti vyžadují, nařídit odklad provádění napadeného aktu nebo nařídit nezbytná předběžná opatření.

46      Článek 104 odst. 2 jednacího řádu stanoví, že návrhy na předběžná opatření musí označit předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, a rovněž skutkové i právní důvody, které primafacie (fumus boni iuris) odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Tyto podmínky jsou kumulativní, takže návrhy na předběžná opatření musejí být zamítnuty, pokud jedna z nich není splněna. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních popřípadě přistoupí rovněž ke zvážení dotčených zájmů [usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 19. července 1995, Komise v. Atlantic Container Line a další, C‑149/95 P(R), Recueil, s. I‑2165, bod 22, a ze dne 17. prosince 1998, Emesa Sugar v. Komise, C‑364/98 P(R), Recueil, s. I‑8815, body 43 a 47].

47      Mimoto v rámci tohoto celkového přezkumu disponuje soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních širokou posuzovací pravomocí a může podle svého uvážení určit s ohledem na zvláštnosti daného případu způsob, jakým budou tyto různé podmínky ověřeny, a rovněž pořadí takového přezkumu, neboť mu žádný právní předpis Společenství neukládá předem stanovené schéma rozboru pro posouzení nezbytnosti rozhodnutí o předběžném opatření (usnesení Komise v. Atlantic Container Line a další, bod 46 výše, bod 23, a Emesa Sugar v. Komise, bod 46 výše, bod 44).

48      V projednávaném případě je namístě konstatovat, že projednávaný návrh na předběžné opatření navazuje na obdobný návrh podaný také ve věci T‑420/05 a zamítnutý usnesením předsedy Soudu.

49      V usnesení ze dne 4. dubna 2006 soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních vyslovil zejména závěr, že se navrhovatelce nepodařilo právně dostačujícím způsobem prokázat, že nařízení požadovaných předběžných opatření je naléhavé (bod 91).

50      Pokud se zejména jedná o první z obou příčin vzniku újmy, jichž se navrhovatelka dovolává, soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních dospěl k závěru, že újma, která podle navrhovatelky souvisí s odnětím vnitrostátních povolení, jichž je držitelem, nezávisí na aktu, jehož odklad je požadován, nýbrž na případném přijetí rozhodnutí členského státu (body 70 až 72). Navíc újma, která podle navrhovatelky souvisí se ztrátou jejích podílů na trhu, není zapříčiněna spornou směrnicí a dále nemůže být považována za nenapravitelnou (body 75 a 76). Pokud jde konečně o újmu související podle navrhovatelky s ohrožením její samotné existence, uvedená újma jednak nevyplývá ze sporné směrnice, a jednak navrhovatelka nepředložila skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné zjistit její závažnost, zejména s ohledem na její materiální situaci posuzovanou s přihlédnutím k charakteristice skupiny, k níž je vázána prostřednictvím svých akcionářů (body 77 až 82).

51      Pokud se jedná o druhou z obou příčin vzniku škody, jichž se navrhovatelka dovolává, která souvisí s údajným porušením článku 13 směrnice 91/414, a zejména s nemožností navrhovatelky získat přístup k dokumentaci Syngenta, soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních dospěl k závěru, že navrhovatelka toto pouze konstatuje, aniž předložila jakýkoli důkaz, a dále že se pouze dovolává okolnosti, že Syngenta je konkurenčním podnikem. Tato skutečnost však nemůže sama o sobě stačit k vyloučení možnosti, že Syngenta bude ochotna svou dokumentaci zpřístupnit (body 83 a 87).

52      Vzhledem k tomu, že usnesením ze dne 4. dubna 2006 byl návrh na předběžná opatření zamítnut a že toto usnesení nebylo napadeno kasačním opravným prostředkem k Soudnímu dvoru, je třeba konstatovat, že se článek 108 jednacího řádu v projednávané věci nepoužije [viz v tomto smyslu usnesení Soudního dvora ze dne 14. února 2002, Komise v. Artegodan, C‑440/01 P(R), Recueil, s. I‑1489, body 62 až 64, a usnesení předsedy Soudu ze dne 22. prosince 2004, European Dynamics v. Komise, T‑303/04 R II, Sb. rozh. s. II‑4621, bod 54], a dále že projednávaný návrh lze prohlásit za přípustný pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v článku 109 jednacího řádu (viz v tomto smyslu usnesení předsedy Soudu European Dynamics v. Komise, uvedené výše, bod 56, a ze dne 17. února 2006, Nijs v. Účetní dvůr, T‑171/05 R II, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 27).

53      Článek 109 jednacího řádu stanoví, že „[z]amítnutí návrhu na předběžné opatření nebrání účastníku řízení, který jej podal, v podání dalšího návrhu založeného na nových skutečnostech“.

54      Výrazem „nové skutečnosti“ ve smyslu tohoto ustanovení je třeba rozumět skutečnosti, které nastanou po vynesení usnesení o zamítnutí prvního návrhu na předběžná opatření nebo které navrhovatel nemohl uplatnit v prvním návrhu nebo v průběhu řízení, jež vedlo k vydání prvního usnesení, a které jsou relevantní pro posouzení projednávaného případu (usnesení European Dynamics v. Komise, bod 52 výše, bod 60, a Nijs v. Účetní dvůr, bod 52 výše, bod 28).

55      Je tedy třeba ověřit, zda v projednávaném návrhu navrhovatelka předložila nové skutečnosti, které by mohly zpochybnit závěry soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních, pokud jde o podmínky, připomenuté v bodě 46 výše, jimž podléhá nařízení odkladu nebo předběžného opatření (viz v tomto smyslu usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 10. července 1979, Buttner a další v. Komise, 51/79 R II, Recueil, s. 2387, bod 4; usnesení předsedy Soudu ze dne 8. října 2001, Stauner a další v. Parlament a Komise, T‑236/00 R II, Recueil, s. II‑2943, bod 49; European Dynamics v. Komise, bod 52 výše, body 65, 73 a 75, a ze dne 22. prosince 2004, Microsoft v. Komise, T‑201/04 R, Sb. rozh. s. II‑4463, bod 325; viz také obdobně, pokud jde o pojem „změna okolností“ ve smyslu článku 108 jednacího řádu, usnesení Komise v. Artegodan, bod 52 výše, body 63 a 64; usnesení předsedy Soudu ze dne 4. dubna 2002, Technische Glaswerke Ilmenau v. Komise, T‑198/01 R, Recueil, s. II‑2153, bod 123, a ze dne 21. ledna 2004, FNSEA a další v. Komise, T‑245/03 R, Recueil, s. II‑271, bod 129).

56      V tomto ohledu je namístě poznamenat, že v usnesení ze dne 4. dubna 2006 soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních nepovažoval za nezbytné zabývat se podmínkou týkající se fumus boni iuris a zvážit dotčené zájmy (bod 91). Proto je třeba nejdříve ověřit, zda navrhovatelka předložila nové skutečnosti, které mohou zpochybnit závěry soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních, pokud jde o naléhavost.

 Skutečnosti, o nichž navrhovatelka výslovně tvrdí, že jsou nové

57      Na prvním místě je třeba podotknout, že navrhovatelka ve svém vyjádření ze dne 4. září 2006 uvádí tři skutečnosti, které výslovně označuje za nové. Zaprvé, dne 26. dubna 2006 byly přípravky navrhovatelky přezkoumány zpravodajem, který je s ohledem na jejich čistotu považoval za rovnocenné s přípravkem zařazeným v příloze I směrnice 91/414. Zadruhé, Komise přijala novou směrnici, kterou se mění sporná směrnice. Zatřetí, po uplynutí lhůty, tedy dne 31. srpna 2006, bude jediný přípravek navrhovatelky stažen z trhu.

58      Zaprvé je třeba konstatovat jednak to, že zpráva ze dne 26. dubna 2006 je pozdějšího data než usnesení ze dne 4. dubna 2006 a že je pro posouzení projednávané věci relevantní.

59      Nicméně je třeba dále konstatovat, že na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatelka, nové hodnocení jejího přípravku provedené členským státem zpravodajem nevedlo k závěru, že uvedený přípravek je rovnocenný s referenčním přípravkem popsaným v příloze I směrnice 91/414, pokud jde o stupeň čistoty upravený spornou směrnicí, co se týče hexachlorbenzenu.

60      Konečně, i kdyby byl při tomto novém hodnocení učiněn závěr o tom, že přípravek Vischim je rovnocenný s referenčním přípravkem popsaným v příloze I směrnice 91/414, tato okolnost by nemohla mít vliv na posouzení naléhavosti obsažené v usnesení ze dne 4. dubna 2006, které se zakládalo, jak je uvedeno v bodě 50 výše, na skutečnosti, že navrhovatelka jednak neprokázala příčinnou souvislost mezi napadeným aktem a tvrzenou újmou, a jednak nepředložila skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné dospět k závěru o závažnosti nebo nenapravitelnosti tvrzené újmy, zejména s ohledem na její hospodářskou situaci (viz v tomto smyslu usnesení European Dynamics v. Komise, bod 52 výše, bod 76).

61      Je tedy namístě konstatovat, že ačkoli je zpráva pozdějšího data než usnesení ze dne 4. dubna 2006 a že je pro posouzení projednávané věci relevantní, nezpochybňuje posouzení učiněné soudcem příslušným pro rozhodování o předběžných opatřeních, pokud jde o nutnost nařízení požadovaných předběžných opatření.

62      Zadruhé, pokud jde o přijetí nové směrnice, kterou se mění směrnice 91/414, je třeba konstatovat, že tato byla přijata teprve dne 22. září 2006, pod číslem 2006/76, tedy po předložení posledního vyjádření navrhovatelky. Navrhovatelka tedy ve svém vyjádření odkazuje pouze na předběžný návrh dotčeného aktu.

63      Je nutno poznamenat, že Komise vždy odmítala poskytnout navrhovatelce uvedený předběžný návrh, a že tedy navrhovatelka neměla možnost se jej dovolat ani v prvním návrhu na předběžná opatření, ani v průběhu řízení, v němž bylo vydáno usnesení ze dne 4. dubna 2006. Teprve na výzvu předsedy Soudu Komise dne 13. září 2006 předložila kopii uvedeného předběžného návrhu.

64      Z toho vyplývá, že v rozsahu, v jakém je předběžný návrh relevantní pro posouzení projednávané věci, představuje novou skutečnost ve smyslu článku 109 jednacího řádu.

65      Jak vyplývá z bodu 72 usnesení ze dne 4. dubna 2006, je nicméně nutné konstatovat, že soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních již posoudil možnost, kterou uznala sama navrhovatelka, že Komise změní spornou směrnici, přičemž za přijatelný bude považovat vyšší stupeň čistoty, pokud jde o hexachlorbenzen, než jaký je stanoven ve sporné směrnici. V projednávaném návrhu na předběžné opatření však navrhovatelka nepředložila žádnou skutečnost, na jejímž základě by bylo možné se domnívat, že předběžný návrh směrnice 2006/76 jako takový zpochybňuje posouzení naléhavosti obsažené v usnesení ze dne 4. dubna 2006.

66      Zatřetí, pokud jde o nebezpečí odnětí povolení navrhovatelce, je namístě konstatovat, že již bylo posouzeno v usnesení ze dne 4. dubna 2006, v bodech 70 až 72. V projednávaném návrhu na předběžné opatření však navrhovatelka neuvádí žádnou novou skutečnost, která by mohla být důvodem pro změnu tohoto posouzení.

67      Je tedy namístě konstatovat, že žádná ze skutkových okolností, které navrhovatelka výslovně označuje za nové, není s to zpochybnit posouzení soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních, pokud jde o naléhavost nařízení požadovaných předběžných opatření.

 Další skutkové okolnosti předložené poprvé v projednávaném návrhu

68      Dále je třeba podotknout, že navrhovatelka poukazuje na čtyři skutečnosti, které neuvedla v prvním návrhu na předběžná opatření, aniž by výslovně uplatňovala, že se jedná o nové skutečnosti. Navrhovatelka zaprvé tvrdí, že dopisem ze dne 13. července 2006, tedy pozdějšího data než usnesení ze dne 4. dubna 2006, jí Syngenta odmítla zpřístupnit svou dokumentaci. Zadruhé navrhovatelka tvrdí, že dopisem ze dne 28. července 2006, který byl určen jí samotné, jakož i dopisy z 2. a 17. srpna 2006 určenými některým jejím zákazníkům, příslušné orgány Spojeného království vyjádřily svůj záměr odejmout jí vnitrostátní povolení, jichž je držitelem. Zatřetí navrhovatelka v projednávaném návrhu vůbec poprvé poukazuje na nebezpečí, že z důvodu přijetí sporné směrnice přijde o svůj výrobní závod v Itálii. Navrhovatelka konečně předložila čtvrtletní zprávu jednoho ze svých akcionářů týkající se druhého čtvrtletí roku 2006, a to na podporu svých tvrzení ohledně nebezpečí, že bude ohrožena její samotná existence, a k doložení hospodářské situace skupiny podniků, k níž je vázána prostřednictvím svých akcionářů.

69      Zaprvé je třeba poznamenat, že v usnesení ze dne 4. dubna 2006 (bod 87) soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních rozhodl takto:

„[...] pokud jde o nemožnost navrhovatelky získat přístup k dokumentaci Syngenta, navrhovatelka toto pouze tvrdila, aniž v tomto ohledu předložila jakýkoli důkaz, a pouze se dovolávala okolnosti, že Syngenta je konkurenčním podnikem. Tato skutečnost však nemůže sama o sobě stačit k vyloučení možnosti, že Syngenta bude ochotna svou dokumentaci zpřístupnit.“

70      Je tedy třeba konstatovat, že odmítavý dopis Syngenta ze dne 13. července 2006 je pozdějšího data než usnesení ze dne 4. dubna 2006 a že je relevantní pro posouzení škody údajně související s nemožností navrhovatelky získat přístup k dokumentaci Syngenta. Z toho plyne, že tento dopis je novou skutečností ve smyslu článku 109 jednacího řádu.

71      Je tedy namístě posoudit, zda dopis ze dne 13. července 2006, jímž Syngenta odmítá zpřístupnit navrhovatelce svou dokumentaci, zpochybňuje posouzení soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních obsažené v usnesení ze dne 4. dubna 2006.

72      V tomto ohledu navrhovatelka tvrdí, že Syngenta „odmítla zahájit jednání o sdílení údajů, dokud nebude navrhovatelka schopna prokázat, že specifikace zařazená v napadeném opatření byla změněna“, a že v důsledku toho nemohla „zahájit a dovést do konce rozhodčí řízení podle článku 16 nařízení Spojeného království z roku 2005 o přípravcích na ochranu rostlin“. Dále tvrdí, že „podle tohoto nařízení by takovému rozhodčímu řízení muselo předcházet období smírčího řešení v délce 21 dnů, v důsledku čehož by se […] dostala daleko za mezní datum 31. srpna“.

73      Postačí však konstatovat, že navrhovatelka jednak nezahájila vnitrostátní řízení upravená právními předpisy Spojeného království k zajištění sdílení údajů, a jednak se pouze odvolávala na nemožnost využít takových řízení, aniž však předložila skutečnosti, které by byly s to tuto nemožnost doložit.

74      V daném případě čl. 16 odst. 4 Plant Protection Products Regulations 2005, připojený k návrhu, stanoví:

„Jestliže se osobě, která hodlá požádat o schválení přípravku na ochranu rostlin, a držitelům předchozích povolení pro stejný přípravek nepodaří dosáhnout dohody o sdílení údajů, Secretary of State může této osobě a těmto držitelům předchozích povolení, kteří jsou usazeni v Anglii nebo Walesu, uložit, aby sdíleli údaje za účelem zamezení opakovanému provádění zkoušek na obratlovcích, a stanoví jak postup pro využívání takových údajů, tak i přijatelnou rovnováhu mezi zájmy zúčastněných stran.“

75      Tento článek neobsahuje nic, co by mohlo vyloučit skutečnost, že navrhovatelka měla možnost požádat Syngenta o sdílení údajů a že v případě odmítnutí, a to i podloženého důvody, jež uplatnila Syngenta ve svém dopise ze dne 13. července 2006, se navrhovatelka mohla obrátit na Secretary of State za účelem dosažení dohody.

76      Je tedy třeba konstatovat, že navrhovatelka neprokázala právně dostačujícím způsobem, že by neměla možnost využít postupů ke sdílení údajů upravených ve Spojeném království.

77      Proto je namístě konstatovat, že dopis Syngenta ze dne 13. července 2006 sice je pozdějšího data než usnesení ze dne 4. dubna 2006 a zároveň je relevantní v projednávané věci, avšak nezpochybňuje posouzení soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních obsažené v usnesení ze dne 4. dubna 2006.

78      Zadruhé, pokud jde o dopisy orgánů Spojeného království, ty sice nesou pozdější datum než usnesení ze dne 4. dubna 2006 a jsou relevantní pro posouzení projednávané věci, je však třeba konstatovat, že se v nich uvádí, že tyto orgány mají v úmyslu odejmout vnitrostátní povolení navrhovatelce s ohledem na to, že neprokázala svůj přístup k úplné dokumentaci, jak stanoví příloha II směrnice 91/414, a dále že adresát může před uvedených orgány zpochybnit jejich posouzení.

79      Je tedy namístě konstatovat, že tyto dopisy nemohou zpochybnit posouzení naléhavosti provedené soudcem příslušným pro rozhodování o předběžných opatřeních obsažené v usnesení ze dne 4. dubna 2006, protože pouze potvrzují, že by údajná škoda spočívající v odnětí vnitrostátních povolení nevyplývala ze sporné směrnice, nýbrž z případného rozhodnutí vnitrostátních orgánů, které mají jistý prostor pro uvážení.

80      Zatřetí, pokud jde o nebezpečí, že navrhovatelka z důvodu přijetí sporné směrnice přijde o svůj výrobní závod v Itálii, je třeba konstatovat, že navrhovatelka tuto skutečnost uplatnila vůbec poprvé až v projednávaném návrhu. Je však třeba též konstatovat, že se nejednalo o nepředvídatelnou skutečnost nebo každopádně o takovou skutečnost, která by nemohla být uplatněna již při prvním návrhu na předběžná opatření.

81      Z toho vyplývá, že toto tvrzení nelze považovat za zakládající novou skutečnost ve smyslu článku 109 jednacího řádu.

82      Navrhovatelka konečně předložila čtvrtletní zprávu jednoho ze svých akcionářů ohledně druhého čtvrtletí roku 2006, a to na podporu svých tvrzení ohledně nebezpečí, že bude ohrožena její samotná existence, a k doložení hospodářské situace skupiny podniků, k níž je vázána prostřednictvím svých akcionářů.

83      V tomto ohledu je nicméně třeba konstatovat, že čtvrtletní zpráva se sice týká údajů, které jsou přinejmenším zčásti pozdějšího data než usnesení ze dne 4. dubna 2006 a jsou relevantní v projednávané věci, nejedná se však jednak o ověřený dokument, a jednak na jeho základě nelze nijak posoudit finanční situaci druhého akcionáře navrhovatelky.

84      Z toho vyplývá, že na základě uvedené zprávy nelze posoudit materiální situaci navrhovatelky s přihlédnutím k charakteristice skupiny, k níž je vázána prostřednictvím svých akcionářů. Uvedená zpráva proto nezpochybňuje posouzení soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních obsažené v usnesení ze dne 4. dubna 2006.

85      Z výše uvedeného vyplývá, že se navrhovatelce nepodařilo právně dostačujícím způsobem prokázat, že v projednávané věci existují nové skutečnosti, které zpochybňují posouzení provedené soudcem příslušným pro rozhodování o předběžných opatřeních v usnesení ze dne 4. dubna 2006, pokud jde o nutnost přijmout požadovaná předběžná opatření.

Z těchto důvodů

PŘEDSEDA SOUDU

rozhodl takto:

1)      Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)      O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

V Lucemburku dne 13. října 2006.

* Jednací jazyk: angličtina.