EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012PC0372

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu

/* COM/2012/0372 final - 2012/0180 (COD) */

52012PC0372

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu /* COM/2012/0372 final - 2012/0180 (COD) */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.        Odůvodnění a cíle návrhu

Cílem tohoto návrhu směrnice je zavést vhodný právní rámec pro kolektivní správu práv, kterou vykonávají kolektivní správci jménem nositelů práv, a stanovit pravidla, která zajistí lepší řízení a větší transparentnost všech kolektivních správců, a rovněž podpořit a usnadnit udělování licencí pro více území k právům autorů na jejich hudební díla kolektivními správci, kteří autory zastupují.

Získat licenci od příslušného nositele autorského práva nebo práva s ním souvisejícího je potřeba v případě poskytování jakékoli služby, která zahrnuje využívání chráněného díla autora, např. písně nebo hudební skladby či jiného předmětu ochrany, jako je zvukový záznam nebo představení. Tyto služby mohou být poskytovány offline (například promítání filmu v kině nebo hudební vystoupení v koncertním sálu), ale stále častější je i jejich poskytování online. Licenci je nutné obdržet od všech jednotlivých nositelů práv (autorů, výkonných umělců, producentů). V některých odvětvích udělují licence nejčastěji přímo jednotliví nositelé práv (např. filmoví producenti), v jiných odvětvích hraje velmi důležitou úlohu kolektivní správa práv, zejména pokud jde o autorská práva k hudebním dílům. Některé formy využívání jsou také založeny zejména na kolektivní správě, např. práva výkonných umělců a producentů nahrávek na odměnu za vysílání zvukových záznamů v televizi nebo rozhlase a v rámci veřejného představení.

Nositelé práv svěřují svá práva kolektivnímu správci, který práva spravuje jejich jménem. Poskytuje nositelům práv a uživatelům rovněž služby, které zahrnují udělování licencí uživatelům, správu příjmů z výkonu práv, platby splatné nositelům práv a prosazování těchto práv. Kolektivní správci hrají významnou úlohu zejména v případech, kdy by jednání s jednotlivými tvůrci byla nepraktická a přinášela by příliš vysoké transakční náklady. Klíčovou úlohu hrají také při ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, neboť umožňují přístup na trh nejmenšímu a méně rozšířenému repertoáru.

Opatření je považováno za nezbytné ve dvou oblastech.

Zaprvé se správa kolektivních práv musí ve všech odvětvích upravit tak, aby členům a uživatelům poskytovala účinné, spolehlivé, transparentní a odpovědné služby. Příliš pomalá modernizace má nepříznivý vliv na dostupnost nových nabídek pro spotřebitele a poskytovatele služeb, jelikož především v online prostředí brání rozvoji inovativních služeb. V zájmu zajištění náležitého poskytování služeb, při nichž jsou využívána díla nebo jiné předměty ochrany chráněné autorským právem a právy s ním souvisejícími v rámci vnitřního trhu, by kolektivní správci měli být vedeni k tomu, aby upravili svůj způsob fungování ve prospěch tvůrců, poskytovatelů služeb, spotřebitelů a evropského hospodářství jako celku. Vzhledem k tomu, že správci udělují licenční práva jménem vnitrostátních a zahraničních nositelů práv, má jejich fungování zásadní dopad na využívání těchto práv v rámci celého vnitřního trhu. Fungování některých z nich vyvolává obavy, pokud jde o jejich transparentnost, řízení a nakládání s příjmy z výkonu práv vybranými jménem nositelů práv. Obavy se týkají zejména odpovědnosti některých správců vůči jejich členům obecně, a zvláště správy jejich financí. Řada kolektivních správců se ještě musí vypořádat s požadavkem na přizpůsobení se realitě a potřebám jednotného trhu.

Zadruhé rozvoj jednotného trhu s kulturním obsahem online vyvolal potřebu změn v oblasti udělování licencí k autorskému právu, zejména v rámci udělování licencí k právům autorů k hudebním dílům, vzhledem k tomu, že se poskytovatelé online hudebních služeb potýkají s problémy při získávání licencí pro sloučený repertoár pro území více než jednoho členského státu. Ačkoli k územní roztříštěnosti online hudebních služeb přispívá vícero faktorů, včetně obchodních rozhodnutí poskytovatelů, problémy se získáním licencí pro více území by se neměly podceňovat. Tato situace vede k roztříštěnosti trhu EU s těmito službami, čímž omezuje poskytování online hudebních služeb poskytovateli online služeb, a v důsledku toho se na hudební díla autorů neuděluje tolik licencí a ani autoři nejsou odměňováni tak náležitě, jak by bylo záhodno. Tato roztříštěnost také brání spotřebitelům, aby v co největší míře využívali přístupu ke značně rozmanitému hudebnímu repertoáru. Zatímco v jiných oblastech kolektivní správa práv nepůsobila žádné problémy, kterými by se bylo nezbytné v této souvislosti zabývat, u kolektivní správy autorských práv k hudebním dílům to nutné je. Řešení této situace je zásadní pro podporu zákonné nabídky online hudby v EU.

Tento návrh si proto klade za cíl a) zlepšit normy v oblasti řízení a transparentnosti kolektivních správců, aby nad nimi nositelé práv mohli vykonávat účinnější kontrolu, a přispět k zefektivnění jejich správy a b) usnadnit udělování licencí pro více území na autorská práva k hudebním dílům kolektivními správci pro účely poskytování online služeb.

1.2.        Obecné souvislosti

Tento návrh se předkládá v rámci Digitální agendy pro Evropu[1] a strategie Evropa 2020 zaměřených na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění[2]. V Aktu o jednotném trhu[3] označila Komise duševní vlastnictví jako jednu z oblastí, v níž je zapotřebí jednat, a zdůraznila, že v době internetu se kolektivní správa musí vyvíjet směrem k nadnárodním, eventuálně celoevropským modelům udělování licencí, které se vztahují k území vícero členských států. Ve sdělení „Jednotný trh práv duševního vlastnictví“[4] Komise oznámila, že předloží návrh právního rámce pro kolektivní správu autorského práva a práv s ním souvisejících. Význam tohoto legislativního návrhu byl rovněž zdůrazněn v dokumentu Komise „Evropský program pro spotřebitele“[5].

Podle článku 167 Smlouvy o fungování Evropské unie má Unie ve své činnosti přihlížet ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur.

Technologie, rychle se vyvíjející charakter digitálních obchodních modelů a rostoucí autonomie online spotřebitelů, to vše vyžaduje neustálé posuzování toho, zda současná pravidla týkající se autorského práva vytvářejí správné pobídky a zda nositelům práv, uživatelům práv a spotřebitelům umožňují využívat příležitosti, které moderní technologie nabízejí. Tento návrh by neměl být posuzován izolovaně, ale jako součást souboru opatření, která Komise navrhla nebo případně navrhne, aby usnadnila udělování licencí k právům a obecněji přístup k atraktivnímu digitálnímu obsahu, zejména v přeshraničním kontextu. Komise kromě otázky fungování kolektivních správců v rámci tohoto návrhu též zvažuje, zda jsou zapotřebí další opatření, kterými by se obecně usnadnilo udělování licencí, ať už jednotlivými nositeli práv, osobami, na které byla práva převedena, nebo kolektivními správci. Tyto úvahy zahrnují otázku územní působnosti práv a jejich účinků na udělování licencí k určitému obsahu nebo službám.

Rovněž v rámci Digitální agendy pro Evropu, ve sděleních Komise „Jednotný trh práv duševního vlastnictví“ a „Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb“[6] a v návaznosti na dokument „Zelená kniha o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii“[7] provádí Komise podrobnou právní a hospodářskou analýzu týkající se rozsahu a fungování autorského práva a práv s ním souvisejících v souvislosti s internetovými přenosy v rámci jednotného trhu, včetně otázky, zda je nutné současné výjimky a omezení autorského práva a práv s ním souvisejících udělených podle směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti[8] aktualizovat nebo na úrovni EU dále harmonizovat.

1.3.        Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Zatímco některé stávající směrnice v oblasti autorského práva[9] obsahují odkazy na správu práv kolektivními správci, žádná z nich se nezabývá způsobem fungování správců jako takovým.

Doporučení Komise 2005/737/ES o kolektivní přeshraniční správě autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby[10] vyzvalo členské státy, aby podporovaly vytvoření vhodného regulačního prostředí pro správu autorského práva a práv s ním souvisejících k poskytování zákonných online hudebních služeb a zlepšily normy v oblasti řízení a transparentnosti kolektivních správců. Vzhledem k tomu, že doporučení není právně závazné, bylo jeho provádění dobrovolné a ve výsledku neuspokojivé.

1.4.        Soulad s ostatními politikami

Tento návrh doplňuje směrnici 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu[11], jejímž cílem je vytvořit právní rámec pro zajištění svobody usazování a volného pohybu služeb mezi členskými státy. Směrnice 2006/123/ES se vztahuje na kolektivní správce jako poskytovatele služeb kolektivní správy práv.

Návrh je důležitý pro ochranu autorského práva a práv s ním souvisejících. Stěžejními mezinárodními právními nástroji v tomto ohledu jsou Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl, Římská úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací, Dohoda Světové obchodní organizace o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském a Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech. Úmluva Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, která rozšiřuje závazek Evropské unie na mezinárodní úrovni, rovněž připomíná význam duševního vlastnictví.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1         Veřejné konzultace

Návrh vychází z rozsáhlé řady dialogů a konzultací se zúčastněnými stranami, mimo jiné s autory, vydavateli, výkonnými umělci, producenty, kolektivními správci, komerčními uživateli, spotřebiteli a orgány veřejné správy.

Návrh zohledňuje názory vyjádřené v rámci veřejné konzultace na téma „Obsah online“[12], jejímž cílem bylo podpořit další úvahy a diskuse o možné evropské reakci na problematiku digitální „dematerializace“ obsahu, včetně jednodušších a rychlejších struktur pro vypořádání práv, při současném zajištění spravedlivé a přiměřené odměny pro nositele práva. Konzultace se především zaměřila na řízení a transparentnost kolektivních správců a přeshraniční správu práv pro online hudební služby. Několik respondentů se domnívalo, že slučování různých hudebních repertoárů by vypořádání práv a udělování licencí zjednodušilo. Řada sdružení autorů, vydavatelů a komerčních uživatelů se vyslovila pro pokračování diskuze o řízení a transparentnosti kolektivních správců. Sdružení spotřebitelů obecně podpořila regulační iniciativu (např. formou závazného právního nástroje).

V roce 2010 Komise konzultovala kolektivní správce a poskytovatele online hudebních služeb. Uspořádala rovněž veřejné projednávání[13] týkající se řízení kolektivní správy práv v EU, na němž bylo přítomno téměř 300 zúčastněných stran. Tyto konzultace potvrdily nedostatky, které byly zjištěny v kolektivní správě práv, a potřebu zlepšit normy v oblasti řízení a transparentnosti kolektivních správců a vytvořit rámec pro snadnější udělování licencí k hudebním dílům online.

2.2         Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

2.3         Posouzení dopadů

Posouzení dopadů zkoumalo tyto dvě skupiny možností, kterými je třeba se zabývat: a) záležitosti týkající se nedostatečných norem v oblasti řízení a transparentnosti uplatňovaných některými kolektivními správci, jež často vedou k nedostatkům v jejich finančním řízení; b) záležitosti vyplývající z nedostatečné připravenosti některých kolektivních správců autorských práv udělovat licence pro více území online kvůli požadavkům spojeným s tímto druhem činnosti a pociťované právní nejistotě, která ztěžuje slučování repertoáru hudebních děl.

Možnosti politiky, pokud jde o řízení a transparentnost kolektivních správců, jsou:

– Zachování současného stavu (A1). Spoléháním se na trh a vzájemným tlakem (včetně samoregulace) by se nevyřešily přeshraniční otázky (např. kontrola toků licenčních poplatků).

– Lepší prosazování (A2) stávajících právních předpisů EU a větší soulad při používání jejich zásad na vnitrostátní úrovni by neharmonizovalo provozní podmínky kolektivních správců. Otázky mimo oblast působnosti stávajících zásad by zůstaly nevyřešeny.

– Kodifikace stávajících zásad (A3) by do právních předpisů provedla zásady, které vyplynuly z judikatury Soudního dvora, antimonopolních rozhodnutí Komise a doporučení 2005/737/ES, nedokáže však zachytit nedávno zjištěné problémy, pokud jde o finanční transparentnost a kontrolu ze strany nositelů práv.

– Rámec řízení a transparentnosti (A4) by kodifikoval stávající zásady a poskytl podrobnější rámec pravidel pro řízení a transparentnost, a tím zvýšil možnosti kontroly nad kolektivními správci.

Aby se odstranily komplikace provázející udělování kolektivních licencí k autorským právům k užití hudebních děl online, byly zkoumány tyto možnosti politiky:

– V rámci zachování současného stavu (B1) by vnitřní trh zůstal roztříštěný, protože udělování licencí pro online služby by bylo i nadále složité a zatěžující.

– Evropský licenční pas (B2) by podpořil dobrovolné sloučení repertoáru pro účely užívání hudebních děl online na úrovni EU a udělování licencí k právům prostřednictvím infrastruktur sloužících k udělování licencí pro více území. Byla by stanovena společná pravidla pro všechny kolektivní poskytovatele licencí v celé EU a vyvolal by se konkurenční tlak na správce, aby vytvořili účinnější postupy udělování licencí.

– Souběžné udělování přímých licencí (B3) by nositelům práv umožnilo uzavírat licenční smlouvy přímo s uživateli, aniž by museli svá práva kolektivním správcům odejmout. Podpořilo by hospodářskou soutěž mezi správci, ale nevytvořilo by soubor minimálních společných pravidel pro poskytovatele licencí, ani by nutně nevedlo ke slučování repertoáru.

– Rozšířené udělování kolektivních licencí a zásada země původu (B4) by stanovily předpoklad, že každý kolektivní správce má pravomoc udělovat „všeobecné“ licence k užití online pokrývající celý repertoár za podmínky, že jde o „zastupujícího“ správce. Tato možnost by neposkytla žádnou pobídku k zefektivnění činnosti kolektivních správců, ani by nezjednodušila udělování licencí pro více území k právům (v důsledku možnosti odstoupení od kolektivní správy, které by často vedlo k fragmentaci repertoáru).

– Centralizovaný portál (B5) by kolektivním správcům umožnil sdílet jejich repertoár za účelem udělování licencí pro více území v jediné operaci, kterou by koordinoval portál. Tato možnost vzbuzuje vážné obavy, pokud jde o její slučitelnost s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže.

Po pečlivém zvážení výhod a nevýhod každého z přístupů byly vybrány možnosti A4 a B2.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1.        Právní základ

Tento návrh vychází z čl. 50 odst. 2 písm. g) a článků 53 a 62 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož se jedná o usnadnění volného pohybu služeb. Zavedení klíčových norem v oblasti řízení a transparentnosti kolektivních správců by chránilo zájmy členů a uživatelů, což by usnadnilo a podpořilo přeshraniční poskytování služeb kolektivní správy, zejména vzhledem k tomu, že správci zpravidla spravují práva nositelů práv z jiných členských států (mimo jiné prostřednictvím tzv. smluv o zastupování, které kolektivní správci obvykle uzavírají s kolektivními správci usazenými v jiných členských státech), a přeshraniční toky licenčních poplatků. Vyřešením problému roztříštěnosti pravidel v oblasti kolektivní správy práv v celé Evropě by se navíc usnadnil volný pohyb všech služeb, které závisejí na autorských právech a obsahu chráněném souvisejícími právy. Přijetí opatření k usnadnění udělování licencí pro více území poskytovatelům online služeb by podstatně ulehčilo distribuci těchto hudebních děl a internetový přístup k nim.

3.2.        Subsidiarita a proporcionalita

Podle zásady subsidiarity (čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU) musí EU přijmout opatření, jelikož se ukázalo, že právní rámec na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU není pro řešení problémů dostatečný. Unie již přijala právní předpisy, které harmonizují základní práva nositelů práv spravovaná kolektivními správci[14]. Správa těchto práv na vnitřním trhu by měla probíhat srovnatelným, účinným a transparentním způsobem bez ohledu na hranice členských států. Cílů navrhovaného opatření navíc nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a lze jich z důvodu nadnárodní povahy problémů proto lépe dosáhnout na úrovni Unie:

– Co se týče řízení a transparentnosti, významný podíl výběru licenčních poplatků v rukou kolektivních správců pochází ze zahraničního repertoáru. Problém chybějícího dohledu členů nad činnostmi správce je výraznější v případě zahraničních nositelů práv. Vzhledem k tomu, že nejsou členy příslušných kolektivních správců, mají malou představu o způsobu přijímání rozhodnutí správců jednajících na účet své vlastní organizace a ještě méně mohou toto rozhodování ovlivňovat. K ochraně zájmů nositelů práv EU je nezbytné, aby všechny toky licenčních poplatků, a zejména přeshraniční toky, byly transparentní a zaúčtované. Je nepravděpodobné, že by členské státy v budoucnosti zajistily transparentnost, která je nutná k tomu, aby nositelé práv mohli svá práva vykonávat bez ohledu na státní hranice. Zásah EU je jediným způsobem, jak zajistit výkon práv, a zejména jednotný výběr a rozdělování licenčních poplatků v celé EU.

– Udělování licencí pro více území k užití hudebních děl online má z definice přeshraniční povahu. Pravidla, která mají zajistit hladký proces udělování licencí pro více území, je proto lepší stanovit na úrovni EU vzhledem k tomu, že členské státy by neměly možnost vypracovat pravidla, která by soudržným způsobem řešila otázku přeshraničních činností kolektivních správců.

Návrh je v souladu s principem proporcionality (čl. 5 odst. 4 Smlouvy o EU) a nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů. Navrhovaná pravidla týkající se řízení a transparentnosti ve velké míře kodifikují stávající judikaturu Soudního dvora v souvislosti s rozhodnutími Komise přijatými v oblasti antimonopolní kontroly[15]. Zohledňují rovněž velikost kolektivních správců a umožňují členským státům osvobodit ty nejmenší správce od určitých povinností, které by mohly být nepřiměřené. Pravidla týkající se udělování licencí pro více území k užívání hudebních děl online jsou omezena na autorská práva a představují minimální zásady nezbytné pro fungování efektivního a moderního systému udělování licencí v digitální éře a pro garanci slučování repertoáru, i v případě úzce zaměřených a málo známých hudebních děl. Za tím účelem se poskytují přiměřené záruky: např. kolektivní správce si bude moci vybrat, zda bude udělovat licence ke svému repertoáru pro více území sám, nebo zda tím pověří jiné správce; ani autor nebude vázán ke správci, který není ochoten buď přímo udělovat licence pro více území, nebo povolit jinému správci, aby tak učinil jeho jménem.

3.3.        Volba právního nástroje

Komise navrhuje směrnici. To je v souladu s požadavky čl. 50 odst. 2 písm. g) a článků 53 a 62 Smlouvy o fungování Evropské unie. Směrnice též umožňuje potřebnou pružnost, co se týče prostředků k dosažení těchto cílů, a bere v úvahu skutečnost, že členské státy mají různé přístupy, pokud jde o právní formu kolektivních správců a způsob dozoru nad těmito správci.

3.4.        Vysvětlení návrhu

3.4.1.     Oblast působnosti a definice

Hlava I obsahuje obecná ustanovení o předmětu (článek 1), oblasti působnosti (článek 2) a definice (článek 3). Tato směrnice se vztahuje na: i) správu autorského práva a práv s ním souvisejících kolektivními správci bez ohledu na odvětví, v němž správci působí (hlava II)[16], a ii) udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online kolektivními správci autorských práv (hlava III). Hlavy I a II se vztahují rovněž na správce, kteří udělují licence pro více území podle hlavy III.

3.4.2.     Kolektivní správci

Hlava II stanoví pravidla pro uspořádání a transparentnost, která se vztahují na všechny typy kolektivních správců.

Kapitola 1 stanoví pravidla, jimiž se řídí členství v kolektivních správcích. Článek 4 stanoví některé požadavky, které by se měly použít na vztahy mezi kolektivními správci a nositeli práv. Článek 5 zajišťuje, aby nositelé práv mohli ke správě práv zmocnit kolektivního správce podle své volby a toto zmocnění částečně nebo úplně odejmout. Správci by měli při stanovení pravidel týkajících se členství a účasti na vnitřním rozhodování vycházet z objektivních kritérií (článek 6). Článek 7 stanoví minimální pravomoci valné hromady členů. Článek 8 požaduje, aby kolektivní správci zřídili dozorčí funkci, která umožní jejich členům, aby sledovali jejich řízení a vykonávali nad ním kontrolu, a zároveň respektovali různé institucionální uspořádání v členských státech. Článek 9 stanoví některé povinnosti, jimiž se zajistí, že řízení správců probíhá řádným a obezřetným způsobem.

Kapitola 2 stanoví pravidla pro finanční řízení kolektivních správců:

– příjem vybraný v důsledku využívání zastupovaných práv musí být oddělen od vlastních aktiv správce a musí být spravován za přísných podmínek (článek 10);

– kolektivní správce musí ve smlouvách s nositeli práv upřesnit použitelné srážky a zajistit členům a nositelům práv spravedlivý přístup ke všem sociálním, kulturním nebo vzdělávacím službám, jsou-li financovány ze srážek (článek 11);

– kolektivní správci musí vyplatit částky splatné nositelům práv v přesné výši a bez zbytečného odkladu a usilovat o určení nositelů práv (článek 12).

Kapitola 3 stanoví požadavek týkající se zákazu diskriminace při správě práv kolektivními správci jménem jiného správce na základě smlouvy o zastupování (článek 13). Srazit částky, které jsou splatné jinému správci, není možné bez jeho výslovného souhlasu. Platby jiným správcům by měly být uskutečňovány přesně (článek 14).

Kapitola 4 požaduje, aby kolektivní správci a uživatelé vedli jednání v dobré víře. Sazby by měly vycházet z objektivních kritérií a měly by odrážet hodnotu práv v obchodu a skutečné služby poskytované správcem (článek 15).

Kapitola 5 (transparentnost a podávání zpráv) požaduje, aby kolektivní správci zveřejňovali informace v tomto rozsahu:

– informace poskytované nositelům práv ohledně vybraných a vyplacených částek, účtované úhrady nákladů na správu práv a ostatních provedených srážek (článek 16);

– informace poskytované jiným kolektivním správcům o správě práv v rámci smluv o zastupování (článek 17);

– informace poskytované na žádost nositelů práv, jiných správců a uživatelů (článek 18);

– zveřejněné informace o uspořádání a fungování správce (článek 19);

– zveřejnění výroční zprávy o transparentnosti, včetně zásad řízení a jejich provádění, finančních výkazů atd. (článek 20).

3.4.3.     Udělování licencí pro více území k autorským právům k užití hudebních děl online kolektivními správci

Hlava III stanoví podmínky, které kolektivní správci autorských práv musí dodržovat při poskytování služeb udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online (článek 21):

– být schopni účinně a transparentně zpracovávat údaje, které jsou nezbytné pro využívání těchto licencí (např. určení svého hudebního repertoáru, sledování jeho užívání), pomocí autoritativní temporální databáze obsahující nezbytné údaje (článek 22);

– být transparentní, pokud jde o online hudební repertoár, který zastupuje (článek 23);

– nabízet nositelům práv a jiným správcům možnost opravit příslušné údaje a zajistit jejich přesnost (článek 24);

– sledovat skutečné užívání děl, na které se vztahují licence, být schopni zpracovávat zprávy o užívání a provádět fakturaci; musí stanovit postupy, které uživateli umožní zpochybnit správnost faktur (např. aby se zamezilo dvojí fakturaci); měli by používat příslušné odvětvové normy, jsou-li k dispozici (článek 25);

– platit bez prodlení nositelům práv a jiným kolektivním správcům a poskytovat jim informace o užívaných dílech a finanční údaje týkající se jejich práv (např. vybraných částek, provedených srážek) (článek 26).

Kolektivní správce může rozhodnout, že nebude udělovat licence pro více území k právům k užití hudebních děl online, avšak bude moci nadále udělovat vnitrostátní licence ke svému vlastnímu repertoáru a/nebo udělovat na základě recipročních smluv vnitrostátní licence k repertoáru jiných správců. Aby se však zajistilo snadné sloučení repertoárů v zájmu poskytovatelů hudebních služeb, kteří chtějí nabízet co nejúplnější služby v celé Evropě, a v zájmu kulturní rozmanitosti a spotřebitelů obecně, použijí se zvláštní záruky, které zajistí, že udělovat licence pro více území bude možné k repertoáru všech správců:

– kolektivní správce může požádat jiného správce, který uděluje licence pro více území k více repertoárům, aby bez diskriminace a výlučnosti zastupoval jeho repertoár za účelem udělování licencí pro více území (článek 28); správce přijímající žádost nesmí odmítnout, pokud již zastupuje (či nabízí, že zastoupí) repertoár jednoho nebo více kolektivních správců pro stejný účel (článek 29);

– po přechodném období mohou nositelé práv udělovat licence (buď přímo nebo prostřednictvím jiného zprostředkovatele) ke svým vlastním právům k užití online, pokud jejich kolektivní správce neuděluje licence pro více území a neuzavře jednu z výše uvedených smluv (článek 30).

Správci se povoluje externě zajistit služby související s licencemi pro více území, které uděluje, aniž je dotčena jeho odpovědnost vůči nositelům práv, poskytovatelům online služeb nebo jiným kolektivním správcům (článek 27). Hlava III se musí použít také na dceřiné společnosti kolektivních správců, na něž se tato hlava vztahuje (článek 31).

Kolektivním správcům se povoluje udělovat tyto licence v zájmu dosažení míry flexibility, která je potřebná pro stimulaci udělování licencí k inovativním online službám (tj. službám, které má veřejnost k dispozici méně než 3 roky), aniž by tyto licence museli používat jako precedens pro účely stanovení podmínek u jiných licencí (článek 32). Při udělování licencí pro více území vysílatelům k užívání jejich televizních nebo rozhlasových programů obsahujících hudební díla online nemusí kolektivní správci výjimečně splňovat požadavky hlavy III (článek 33).

3.4.4.     Opatření k prosazování tohoto předpisu

V hlavě IV se po kolektivních správcích žádá, aby svým členům a nositelům práv dali k dispozici postupy pro vyřizování stížností a řešení sporů (článek 34). K dispozici by také měly být mechanismy k urovnání sporů mezi uživateli a kolektivními správci ve věci licenčních podmínek (článek 35). Některé druhy sporů v souvislosti s udělováním licencí pro více území mezi kolektivními správci a uživateli, nositeli práv nebo jinými správci mohou být předloženy nezávislému a nestrannému orgánu pro alternativní řešení sporů (článek 36).

Členské státy určí příslušné orgány, které budou oprávněny (článek 39): a) spravovat postupy pro vyřizování stížností (článek 37), b) ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce (článek 38) a c) sledovat používání hlavy III (článek 40). Článek 39 však členským státům neukládá povinnost zřídit nezávislé dozorčí orgány konkrétně určené k dohledu nad kolektivními správci.

3.4.5      Základní práva a zvláštní body odůvodnění

Návrh stanoví účinné záruky týkající se uplatňování základních práv stanovených v Listině základních práv Evropské unie. Záruky vyžadované od kolektivních správců, pokud jde o jejich řízení a podmínky pro poskytování přeshraničních licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online, ve srovnání se stávající situací omezují svobodu podnikání kolektivních správců, která je stanovena v Listině. Tato omezení však dodržují podmínky stanovené v Listině, která stanoví, že výkon dotyčné svobody může být za určitých okolností omezen. Tato omezení jsou nezbytná k ochraně zájmů členů, nositelů práv a uživatelů a pro stanovení minimálních norem kvality pro výkon svobody kolektivních správců poskytovat služby udělování licencí k užití hudebních děl online na vnitřním trhu.

S ohledem na složitost a oblast působnosti návrhu jsou členské státy povinny předávat srovnávací tabulku ustanovení svých vnitrostátních právních předpisů a této směrnice.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh nemá žádný dopad na rozpočet Evropské unie.

2012/0180 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 50 odst. 2 písm. g) a články 53 a 62 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[17],

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Směrnice, které byly přijaty v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, poskytují již nyní nositelům práv vysokou úroveň ochrany a nabízejí rámec, v němž může být využíván obsah chráněný těmito právy. Přispívají k rozvoji a udržování tvořivosti. Na vnitřním trhu, kde hospodářská soutěž není narušována, podporuje ochrana inovací a duševní tvorby rovněž investice do inovačních služeb a produktů.

(2)       Pro šíření obsahu, který je chráněn autorským právem a právy s ním souvisejícími, a související služby, včetně knih, audiovizuální produkce a hudebních nahrávek, je třeba od různých nositelů autorských práv a souvisejících práv, jako jsou autoři, výkonní umělci, producenti a vydavatelé, obdržet licence k právům. Nositelé práv si běžně volí mezi individuální nebo kolektivní správou svých práv. Správa autorského práva a práv s ním souvisejících zahrnuje udělování licencí uživatelům, provádění auditu u nabyvatelů licencí a sledování užití práv, prosazování autorského práva a práv s ním souvisejících, vybírání příjmů z výkonu práv plynoucích z využívání práv a rozdělení částek splatných nositelům práv. Kolektivní správci umožňují nositelům práv, aby získali odměnu za užití práv, která by nemohli kontrolovat nebo prosazovat, a to i na zahraničních trzích. Kromě toho mají jako propagátoři rozmanitosti kulturních projevů důležitou sociální a kulturní úlohu, neboť umožňují přístup na trh nejmenšímu a méně rozšířenému repertoáru. Článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Unie ve své činnosti přihlíží ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur.

(3)       Kolektivní správci, kteří se usadí v Unii, musí jako poskytovatelé služeb splňovat vnitrostátní požadavky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu[18], jejímž účelem je vytvořit právní rámec pro zajištění svobody usazování a volného pohybu služeb mezi členskými státy. To znamená, že kolektivní správci by měli mít možnost poskytovat své služby volně přes hranice a zastupovat nositele práv, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v jiných členských státech nebo udělovat licence uživatelům, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v jiných členských státech.

(4)       Existují významné rozdíly ve vnitrostátních pravidlech upravujících fungování kolektivních správců, zejména pokud jde o jejich transparentnost a odpovědnost vůči svým členům a nositelům práv. Kromě problémů, jimž čelí zahraniční nositelé práv při výkonu svých práv, a velmi časté nekvalitní finanční správy vybraných příjmů vedou problémy s fungováním kolektivního správce k neefektivnímu využívání autorského práva a práv s ním souvisejících na vnitřním trhu na úkor členů kolektivních správců, nositelů práv a uživatelů. Tyto problémy se nevyskytují při fungování nezávislých poskytovatelů služeb správy práv, kteří jednají jako zástupci nositelů práv a spravují jejich práva na komerčním základě, aniž by nositelé práv vůči nim vykonávali členská práva.

(5)       Již dříve se zjistilo, že je zapotřebí zlepšit fungování kolektivních správců. Doporučení Komise 2005/737/ES ze dne 18. května 2005 o kolektivní přeshraniční správě autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby[19] uvádí celou řadu zásad, jako je svoboda nositelů práv vybrat si svého kolektivního správce, rovné zacházení s kategoriemi nositelů práv a spravedlivé rozdělení licenčních poplatků. Doporučení rovněž vyzývá kolektivní správce, aby uživatelům poskytli před jednáním dostatečné informace o sazbách a repertoáru. Obsahuje doporučení týkající se odpovědnosti, zastoupení nositelů práv v rozhodovacích orgánech kolektivních správců a řešení sporů. Doporučení Komise 2005/737/ES však nebyl právně závazný nástroj a měl omezenou oblast působnosti. Proto nebyl dodržován všemi stejnou měrou.

(6)       V zájmu zajištění rovnocenných záruk v celé Unii vyžaduje ochrana zájmů členů kolektivních správců, nositelů práv a třetích stran, aby byly právní předpisy členských států týkající se správy autorského práva a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online koordinovány. Směrnice proto vychází z čl. 50 odst. 2 písm. g) Smlouvy.

(7)       Tato směrnice by se měla zaměřit na koordinaci vnitrostátních předpisů týkajících se přístupu k činnosti kolektivních správců v oblasti správy autorského práva a práv s ním souvisejících, způsobu jejich řízení a jejich dozorčího rámce, a vychází tedy rovněž z čl. 53 odst. 1 Smlouvy. Protože se kromě toho jedná o odvětví nabízející služby v celé Unii, vychází tato směrnice též ze článku 62 Smlouvy.

(8)       Aby se zajistilo, že nositelé autorského práva a práv s ním souvisejících mohou plně využít výhod vnitřního trhu, jsou-li jejich práva spravována kolektivně, a že jejich svoboda při výkonu těchto práv není nepřiměřeně dotčena, je nezbytné zajistit, aby zakládací dokumenty kolektivních správců obsahovaly vhodná ochranná opatření. Kromě toho v souladu se směrnicí 2006/123/ES by kolektivní správci neměli při poskytování svých správních služeb přímo ani nepřímo diskriminovat nositele práv na základě jejich státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení.

(9)       Svoboda poskytovat a přijímat služby kolektivní správy přes hranice členských států znamená, že si nositelé práv mohou svobodně vybrat kolektivního správce pro správu svých práv, např. práv týkajících se veřejného vystoupení nebo vysílacích práv, či kategorie práv, např. interaktivní komunikace s veřejností, za předpokladu že kolektivní správce tato práva nebo kategorie práv již spravuje. Z toho vyplývá, že nositelé práv mohou kolektivnímu správci svá práva nebo kategorie práv snadno odejmout a svěřit či převést všechna práva nebo jejich část jinému kolektivnímu správci nebo jinému subjektu bez ohledu na členský stát bydliště/sídla nebo státní příslušnost kolektivního správce či nositele práv. Tuto flexibilitu, pokud jde o správu různých druhů děl a jiných předmětů ochrany, by měli kolektivní správci, kteří spravují různé druhy děl a jiné předměty ochrany, jako jsou literární, hudební nebo fotografická díla, nositelům práv rovněž umožnit. Kolektivní správci by měli informovat nositele práv o této možnosti a umožnit jim její využití co nejjednodušším způsobem. Touto směrnicí by neměly být dotčeny možnosti nositelů práv spravovat si svá práva individuálně, i pro nekomerční účely.

(10)     Členství v kolektivních správcích by mělo být založeno na objektivních a nediskriminačních kritériích, i pokud jde o vydavatele, kteří mají na základě smlouvy o využívání práv nárok na podíl z příjmu z práv spravovaných kolektivními správci a výběr tohoto příjmu od kolektivních správců.

(11)     Kolektivní správci by měli jednat v nejlepším zájmu svých členů. Je proto důležité stanovit systémy, které členům kolektivního správce umožní vykonávat svá členská práva prostřednictvím účasti v rozhodovacím procesu správce. Zastoupení různých kategorií členů v rozhodovacím procesu by mělo být spravedlivé a vyvážené. Účinnost pravidel týkajících se valné hromady členů kolektivních správců by mohla být oslabena, pokud by se nestanovilo, jakým způsobem má valná hromada probíhat. Je tedy třeba zajistit, aby se valná hromada konala pravidelně, nejméně jednou ročně, a aby se na ní přijímala nejvýznamnější rozhodnutí kolektivního správce.

(12)     Členové kolektivního správce by měli mít možnost účastnit se valné hromady a hlasovat na ní; na výkon těchto práv se mohou vztahovat pouze spravedlivá a přiměřená omezení. Výkon hlasovacích práv by měl být usnadněn.

(13)     Členům by mělo být umožněno podílet se na sledování správy kolektivních správců. Za tímto účelem by kolektivní správci měli zřídit dozorčí funkci vhodnou pro jejich organizační strukturu a umožnit členům zastoupení v orgánu, který tuto funkci vykonává. Aby nedošlo k nadměrnému zatížení menších kolektivních správců a zajistila se přiměřenost povinností vyplývajících z této směrnice, členské státy by měly mít možnost, pokud to považují za nezbytné, osvobodit nejmenší kolektivní správce od povinnosti zřídit tuto dozorčí funkci.

(14)     Z důvodů řádného řízení musí být nejvyšší vedení kolektivního správce nezávislé. Vedoucí pracovníci a výkonní ředitelé by měli kolektivnímu správci každoročně předkládat prohlášení, v němž uvedou případný střet mezi svými zájmy a zájmy správce.

(15)     Kolektivní správci vybírají, spravují a rozdělují příjmy z využívání práv, která jim byla nositeli práv svěřena. Tento příjem náleží především nositelům práv, kteří mohou být členy jednoho nebo druhého správce. Je proto důležité, aby kolektivní správci při výběru, správě a rozdělování těchto příjmů postupovali s nejvyšší péčí. Přesné rozdělování příjmů je možné pouze v případě, že kolektivní správce vede řádné záznamy o členství, licencích a užití děl a jiných předmětů ochrany. Nositelé práv a uživatelé by měli případně rovněž poskytovat údaje, které kolektivní správce ověří. Částky vybrané a splatné nositelům práv by měly být spravovány odděleně od vlastních aktiv kolektivního správce, a pokud jsou do doby rozdělení nositelům práv investovány, měla by se investice uskutečnit v souladu s investiční politikou schválenou valnou hromadou kolektivního správce. V zájmu zachování vysoké úrovně ochrany práv nositelů práv a zajištění, že se každý příjem, který lze získat z využívání jejich práv, připíše ve prospěch nositelů práv, by se investice provedené a držené kolektivním správcem měly spravovat v souladu s kritérii, která by od kolektivního správce vyžadovala, aby jednal obezřetně, a zároveň by kolektivnímu správci umožňovala, aby se rozhodl pro tu nejbezpečnější a nejúčinnější investiční politiku. Tím by se kolektivnímu správci mělo umožnit, aby zvolil takové rozvržení aktiv, které přesně vyhovuje povaze investovaných příjmů z výkonu práv a době trvání jejich vystavení riziku, a které nepřiměřeně neohrozí příjmy z práv, jež nositelům práv dluží. V zájmu zajištění náležitého a účinného rozdělování částek splatných nositelům práv je nezbytné požadovat, aby kolektivní správci přijali s náležitou péčí a v dobré víře přiměřená opatření k určení a vyhledání příslušných nositelů práv. Je rovněž vhodné stanovit, že členové kolektivního správce schvalují pravidla upravující situace, kdy nebylo možné rozdělit vybrané částky, protože se nositele práv nepodařilo určit ani vyhledat.

(16)     Jelikož mají nositelé práv nárok na odměnu za využívání svých práv, je důležité, aby o všech jiných srážkách, než je úhrada nákladů na správu práv nebo srážky vyžadované vnitrostátními právními předpisy, rozhodovali členové kolektivních správců a aby správci byli vůči nositelům práv transparentní, pokud jde o pravidla, jimiž se tyto srážky řídí. Žádný nositel práv by neměl být v přístupu k sociálním, kulturním nebo vzdělávacím službám financovaným prostřednictvím těchto srážek diskriminován. Tato směrnice by však neměla ovlivnit vnitrostátní právo v žádném z aspektů, které nejsou touto směrnicí upraveny.

(17)     Kolektivní správci mohou spravovat práva a vybírat příjmy z jejich využívání („příjmy z výkonu práv“) na základě smluv o zastupování s jinými správci. V zájmu ochrany práv členů jiných kolektivních správců by správce neměl rozlišovat mezi právy, která spravuje na základě smlouvy o zastupování, a právy, která spravuje přímo pro své nositele práv. Kolektivnímu správci by ani nemělo být umožněno, aby uplatňoval srážky na příjmy z výkonu práv vybrané jménem jiného kolektivního správce bez jeho výslovného souhlasu.

(18)     Je obzvláště důležité, aby obchodní podmínky v oblasti udělování licencí byly spravedlivé, aby se zajistilo, že uživatelé mohou na základě licence využívat díla a jiné předměty ochrany, jejichž práva kolektivní správce zastupuje, a aby se zajistila odměna pro nositele práv. Kolektivní správci a uživatelé by proto měli vést jednání o udělování licencí v dobré víře a uplatňovat sazby stanovené na základě objektivních kritérií.

(19)     K posílení důvěry nositelů práv, uživatelů i jiných kolektivních správců v oblasti správních služeb poskytovaných kolektivními správci by měl každý kolektivní správce stanovit zvláštní opatření pro dosažení transparentnosti. Každý kolektivní správce by proto měl informovat jednotlivé nositele práv o částkách, které mu byly vyplaceny, a o příslušných srážkách. Měli by být rovněž povinni poskytnout jiným kolektivním správcům, jejichž práva spravují prostřednictvím smluv o zastupování, dostatečné informace, včetně informací finančních. Každý kolektivní správce by měl rovněž zveřejnit dostatek informací, díky nimž nositelé práv, uživatelé a jiní kolektivní správci porozumí jeho struktuře a činnosti, kterou vykonává. Kolektivní správci by měli nositele práv, uživatele a jiné kolektivní správce zejména informovat o rozsahu svého repertoáru a svých předpisech týkajících se úhrady nákladů na správu práv, srážek a sazeb.

(20)     Aby nositelé práv byli schopni sledovat výkonnost svých kolektivních správců a porovnávat ji, měli by kolektivní správci zveřejňovat výroční zprávu o transparentnosti obsahující srovnatelné finanční informace po provedeném auditu, které se týkají konkrétních činností kolektivních správců. Kolektivní správci by rovněž měli každoročně zveřejnit zvláštní zprávu o použití částky určené na sociální, kulturní a vzdělávací služby. Aby nedošlo k nadměrnému zatížení menších kolektivních správců a zajistila se přiměřenost povinností vyplývajících z této směrnice, členské státy by měly mít možnost, pokud to považují za nezbytné, nejmenší kolektivní správce od některých povinností v oblasti transparentnosti osvobodit.

(21)     Poskytovatelé online hudebních služeb, kteří využívají hudební díla, např. hudební služby, které spotřebitelům umožňují stahovat hudbu nebo ji poslouchat ve streamingovém režimu, jakož i další služby, které poskytují přístup k filmům nebo hrám, v nichž je hudba důležitým prvkem, musí nejprve získat právo k užití těchto děl. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti[20] požaduje licenci pro každé z práv k využívání hudebních děl online. Těmito právy jsou výlučné právo na rozmnožování a výlučné právo na sdělování hudebních děl veřejnosti, které zahrnuje právo na zpřístupnění. Mohou je spravovat sami jednotliví nositelé práv, jako jsou autoři nebo hudební vydavatelé, nebo kolektivní správci, kteří poskytují nositelům práv služby kolektivní správy práv. Autorská práva na rozmnožování a na sdělování veřejnosti mohou spravovat různí kolektivní správci. Kromě toho existují případy, kdy několik nositelů práv vlastní práva k témuž dílu a kdy tito nositelé případně zmocnili různé kolektivní správce k udělování licencí k příslušnému podílu práv k dílu. Každý uživatel, jenž chce poskytovat služby online, které spotřebitelům nabízejí široký výběr hudebních děl, by měl získat práva k dílům od všech jednotlivých nositelů práv a kolektivních správců.

(22)     Přestože internet nezná hranic, trh s online hudebními službami je v EU stále roztříštěný a jednotný trh dosud není plně dokončen. V mnohých případech prohloubila roztříštěnost evropského digitálního trhu s online hudebními službami složitost a náročnost kolektivní správy práv v Evropě. Tato situace je v hlubokém rozporu s rychle narůstající poptávkou spotřebitelů po přístupu k digitálnímu obsahu a souvisejícím inovativním službám, včetně služeb přeshraničních.

(23)     Doporučení Komise 2005/737/ES podpořilo nové regulační prostředí, lépe přizpůsobené správě autorského práva a práv s ním souvisejících na úrovni Unie, pokud jde o poskytování zákonných online hudebních služeb. Doporučení uznalo, že v době využívání hudebních děl online potřebují komerční uživatelé licenční politiku, která odpovídá všudypřítomnosti internetového prostředí a je použitelná na více územích. Jelikož má však doporučení nezávaznou povahu, nedocílilo toho, aby se udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online všeobecně rozšířilo ani aby se řešily specifické požadavky udělování licencí pro více území.

(24)     V online hudebním odvětví, v němž kolektivní správa autorských práv na územní bázi zůstává normou, je nezbytné v rozšiřujícím se přeshraničním kontextu vytvořit předpoklady pro co nejúčinnější postupy udělování licencí kolektivními správci. Je proto vhodné stanovit soubor pravidel koordinujících základní podmínky pro poskytování licencí pro více území k autorským právům k užití hudebních děl online kolektivními správci. Tato ustanovení by měla zajistit nezbytnou minimální kvalitu přeshraničních služeb poskytovaných kolektivními správci, zejména pokud jde o transparentnost zastoupeného repertoáru a přesnost finančních toků spojených s užitím práv. Měla by rovněž stanovit rámec pro usnadnění dobrovolného slučování hudebního repertoáru, a snížit tak počet licencí, které uživatel potřebuje k provozování služby pro více území. Tato ustanovení by měla umožnit kolektivnímu správci, který sám nemůže tyto požadavky splnit, aby požádal jiného kolektivního správce o zastupování svého repertoáru pro více území. Žádaný správce by měl mít povinnost přijmout mandát žádajícího správce za předpokladu, že sloučí repertoár a nabídne nebo udělí licence pro více území. Rozvoj zákonných online hudebních služeb v rámci Unie by měl přispět i k boji proti pirátství.

(25)     Dostupnost přesných a úplných informací o hudebních dílech, nositelích práv a právech, která je každý kolektivní správce zmocněn zastupovat v daném členském státě, má zvláštní význam pro efektivní a transparentní udělování licencí, pro následné sledování užívání práv, k nimž byla udělena licence, a související fakturaci poskytovatelů služeb, jakož i pro rozdělení částek splatných nositelům práv. Z tohoto důvodu by kolektivní správci, kteří udělují licence pro více území k užití hudebních děl, měli být schopni tyto podrobné údaje rychle a přesně zpracovat. To vyžaduje používání neustále aktualizovaných databází pro vlastnická práva, k nimž jsou uděleny licence pro více území, obsahujících údaje, které umožňují určení děl, práv, nositelů práv a členských států, které je kolektivní správce zmocněn zastupovat. Tyto databáze by měly rovněž přispět ke sladění informací o dílech s informacemi o zvukových záznamech nebo jiných záznamech, do nichž je dílo začleněno. Je rovněž důležité zajistit, aby budoucí nabyvatelé licencí a nositelé práv měli přístup k informacím, které potřebují k určení repertoáru, jejž tito kolektivní správci zastupují, aniž jsou dotčena opatření, která jsou tito správci oprávněni přijmout k ochraně přesnosti a integrity údajů, ke kontrole jejich opětovného použití a na ochranu osobních údajů a obchodně citlivých informací.

(26)     V zájmu zajištění co největší přesnosti údajů o hudebním repertoáru, jež zpracovávají, by kolektivní správci, kteří udělují licence pro více území k právům k užití hudebních děl, měli mít povinnost neustále a bez prodlení své databáze aktualizovat. Měli by zavést snadno dostupné postupy, které umožní nositelům práv a jiným kolektivním správcům, jejichž repertoár mohou zastupovat, aby je informovali o jakýchkoli nepřesnostech, které databáze kolektivních správců mohou obsahovat, pokud jde o díla, jež vlastní nebo mají pod kontrolou, včetně práv (v celém rozsahu nebo zčásti), a členské státy, pro něž zmocnili příslušného kolektivního správce k jednání. Měli by rovněž mít kapacitu elektronicky zpracovávat registraci děl a zmocnění ke správě práv. Vzhledem k významu automatizace informací pro rychlé a efektivní zpracování údajů by kolektivní správci měli zavést použití elektronických prostředků pro strukturované sdělování uvedených informací nositeli práv. Kolektivní správci by pokud možno měli zajistit, aby tyto elektronické prostředky zohledňovaly příslušné odvětvové normy nebo postupy, které byly vypracovány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie.

(27)     Digitální technologie umožňuje kolektivnímu správci automatické sledování užití hudebních děl, k nimž je udělena licence, nabyvatelem licence a usnadňuje fakturaci. Pro zefektivnění výměny údajů mezi kolektivními správci a uživateli jsou nezbytné odvětvové normy pro použití hudby, podávání zpráv o prodeji a vystavování faktur. Při sledování užívání licencí by měla být dodržována základní práva, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života a právo na ochranu údajů. Aby se zajistilo, že zefektivnění povede k rychlejšímu finančnímu zpracování a v konečném důsledku k dřívějším platbám nositelům práv, mělo by se od kolektivních správců vyžadovat, aby bez prodlení vystavili fakturu poskytovatelům služeb a rozdělili částky, které jsou splatné nositelům práv. To předpokládá, že nabyvatelé licence udělají vše pro to, aby kolektivnímu správci poskytli přesné a včasné zprávy o užívání děl. Kolektivní správci by neměli být povinni přijímat zprávy uživatelů v chráněném formátu, pokud jsou k dispozici běžně používané odvětvové normy.

(28)     K tomu, aby poskytovali vysoce kvalitní správní služby, musí mít kolektivní správci, kteří udělují kolektivní licence pro více území, přístup k velkému množství údajů, zpracovávat je a disponovat rozsáhlou technickou kapacitou. Kolektivním správcům by nemělo být bráněno ve využívání externího zajišťování služeb souvisejících s udělováním licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online za předpokladu, že není dotčena jejich odpovědnost vůči nositelům práv, poskytovatelům online služeb nebo jiným kolektivním správcům a že jsou dodržovány povinnosti v oblasti ochrany údajů uvedené v článku 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[21]. Sdílení nebo konsolidace správních kapacit by kolektivním správcům měly pomoci ke zlepšení správních služeb a racionalizaci investic do nástrojů ke správě údajů.

(29)     Slučování různých hudebních repertoárů pro udělování licencí pro více území usnadňuje postup udělování licencí a tím, že se všechny repertoáry zpřístupní trhu s udělováním licencí pro více území, posiluje kulturní rozmanitost a přispívá ke snižování počtu transakcí, které potřebuje poskytovatel online služeb k poskytování této služby. Toto slučování repertoárů by mělo usnadnit rozvoj nových online služeb a vést ke snížení nákladů na transakce, které se přenášejí na spotřebitele. Kolektivní správci, kteří nejsou ochotni nebo schopni udělovat licence pro více území přímo v rámci svého vlastního hudebního repertoáru, by měli být podporováni v tom, aby dobrovolně pověřili jiné kolektivní správce úkolem spravovat jejich repertoár za nediskriminačních podmínek. Takto žádaný kolektivní správce by měl být povinen tento mandát přijmout za předpokladu, že sloučí repertoár a nabízí nebo uděluje licence pro více území. Ustanovení o výlučnosti ve smlouvách o licencích pro více území by kromě toho omezovala možnosti výběru pro uživatele, kteří si chtějí opatřit licenci pro více území, i pro kolektivní správce, kteří potřebují přeshraniční administrativní služby pro svůj repertoár pro více území. Všechny smlouvy o zastupování mezi kolektivními správci týkající se udělování licencí pro více území by proto měly být uzavřeny bez ustanovení o výlučnosti.

(30)     Pro nositele práv má mimořádný význam transparentnost podmínek, za nichž kolektivní správci spravují práva k užití online, která jsou zmocněni zastupovat. Kolektivní správci by proto měli nositelům práv poskytnout dostatečné informace o hlavních podmínkách každé smlouvy, kterou se pověřuje jiný kolektivní správce zastupováním jejich online hudebních práv pro účely udělování licencí pro více území.

(31)     Rovněž je důležité požadovat, aby kolektivní správci, kteří nabízejí nebo udělují licence pro více území, souhlasili se zastupováním repertoáru jiných kolektivních správců, kteří se rozhodli neučinit tak přímo. Aby se zajistilo, že tento požadavek nebude nepřiměřený a nepřekročí rámec toho, co je nezbytné, by žádaný kolektivní správce měl mít povinnost přijmout zastoupení pouze v případě, že se žádost omezuje na právo k užití online nebo kategorie práv k užití online, které zastupuje. Tento požadavek by se měl navíc vztahovat pouze na kolektivní správce, kteří slučují repertoár, a neměl by se rozšířit na kolektivní správce, kteří poskytují licence pro více území jen pro svůj vlastní repertoár. Neměl by se vztahovat ani na kolektivní správce, kteří slučují práva k týmž dílům pouze proto, aby mohli u těchto děl udělit licenci společně k právu na rozmnožování i k právu na sdělování veřejnosti. Smlouva, na jejímž základě kolektivní správce pověřuje jiného kolektivního správce nebo jiné kolektivní správce udělováním licencí pro více území ke svému vlastnímu hudebnímu repertoáru k užití online, by neměla bránit v tom, aby kolektivní správce nadále uděloval licence omezené na území členského státu, v němž je usazen, ke svému repertoáru a všem ostatním repertoárům, které může na základě zmocnění v tomto členském státu zastupovat.

(32)     Pokud by nositelé práv nemohli vykonávat svá práva prostřednictvím udělování licencí pro více území v případech, kdy kolektivní správce, jemuž svá práva udělili, neuděluje nebo nenabízí udělování licencí pro více území a nechce tím pověřit jiného kolektivního správce, byly by ve značné míře ohroženy cíle a účinnost pravidel pro udělování licencí pro více území kolektivními správci. Z tohoto důvodu je důležité, aby nositelé práv mohli za takových okolností právo na udělování licencí pro více území, které potřebují poskytovatelé online služeb, vykonávat sami nebo prostřednictvím jiné strany či stran, aniž by museli svá práva kolektivnímu správci odejmout.

(33)     V zájmu online trhu se musí hlavní povinnosti týkající se přístupu k informacím, zpracování údajů, fakturačních a platebních kapacit vztahovat rovněž na jakýkoli subjekt, který je v celém rozsahu nebo zčásti ve vlastnictví kolektivního správce a který nabízí nebo uděluje licence pro více území k právům k užití hudebních děl online.

(34)     V digitálním prostředí jsou kolektivní správci neustále nuceni poskytovat licence ke svému repertoáru pro zcela nové způsoby využívání a obchodní modely. V takových případech a za účelem co možná nejrychlejšího posílení prostředí, které je příznivé pro rozvoj těchto licencí, by kolektivní správci měli mít nezbytnou míru pružnosti k tomu, aby poskytovali individualizované a inovativní licence bez rizika, že budou použity jako precedens pro určení podmínek dalších odlišných druhů licencí.

(35)     Vysílací organizace se při vysílání svých vlastních rozhlasových a televizních programů, které zahrnují hudební díla, obvykle spoléhají na licenci od místního kolektivního správce. Tato licence je často omezena na činnosti vysílání. K tomu, aby byl tento druh televizního nebo rozhlasového vysílání dostupný též online, by byla nezbytná licence k právům k užití hudebních děl online. Za účelem snadnějšího udělování licencí k právům k užití hudebních děl online pro účely souběžného i pozdějšího online přenosu televizního a rozhlasového vysílání je nezbytné stanovit výjimku z pravidel, která by se jinak na udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online uplatňovala. Tato výjimka by měla být omezena na to, co je nezbytné k umožnění přístupu k televizním nebo rozhlasovým programům online a k materiálu, který má jednoznačně podřadný vztah k původnímu vysílání, vyrobenému pro účely, jakými jsou doplnění, upoutávky nebo recenze tohoto televizního nebo rozhlasového programu. Neměla by vést k narušení hospodářské soutěže ve vztahu k jiným službám, které poskytují spotřebitelům přístup k jednotlivým hudebním nebo audiovizuálním dílům online, ani k restriktivním praktikám, např. rozdělení trhu nebo zákazníků, které jsou v rozporu s články 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(36)     Je nezbytné zajistit účinné prosazování ustanovení vnitrostátních právních předpisů přijatých podle této směrnice. Kolektivní správci by měli svým členům nabídnout zvláštní postupy pro vyřizování stížností a řešení sporů. Tyto postupy by měly být k dispozici rovněž dalším nositelům práv, které kolektivní správce zastupuje. Je také vhodné zajistit, aby členské státy měly nezávislé, nestranné a účinné orgány pro řešení sporů schopné řešit obchodní spory mezi kolektivními správci a uživateli týkající se platných nebo navrhovaných licenčních podmínek, jakož i situací, v nichž je zamítnuto udělení licence. Kromě toho by mohla být oslabena účinnost pravidel pro udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online, kdyby nezávislé a nestranné orgány spory mezi kolektivními správci a jejich protějšky neřešily rychle a účinně. Aniž je dotčeno právo na přístup k soudu, je v důsledku toho vhodné stanovit snadno přístupný, účinný a nestranný mimosoudní postup pro řešení střetů mezi kolektivními správci na jedné straně a poskytovateli online hudebních služeb, nositeli práv nebo jinými kolektivními správci na straně druhé.

(37)     Členské státy by měly navíc zavést vhodné postupy umožňující podat stížnost na kolektivní správce, kteří nedodržují právní předpisy, a jež zajistí, že v případě potřeby budou uvaleny účinné, přiměřené a odrazující sankce. Členské státy by měly určit, které orgány by měly být odpovědné za vyřizování stížností a ukládání sankcí. Aby se zajistilo, že budou požadavky týkající se udělování licencí pro více území dodržovány, měla by být přijata zvláštní ustanovení o sledování jejich provádění. Příslušné orgány členských států a Evropská komise by měly za tímto účelem navzájem spolupracovat.

(38)     Je důležité, aby kolektivní správci dodržovali právo na soukromý život a na ochranu osobních údajů nositelů práv, členů, uživatelů a ostatních osob, jejichž osobní údaje zpracovávají. Směrnice 95/46/ES upravuje zpracování osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s touto směrnicí a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy. Nositelé práv by měli být v souladu s články 10 a 11 směrnice 95/46/ES patřičně informováni o zpracování svých údajů, příjemcích těchto údajů, lhůtách pro uchovávání těchto údajů v databázi a způsobu, jakým mohou uplatňovat svá práva na přístup ke svým osobním údajům, jejich opravu nebo výmaz. Zejména k jedinečným identifikátorům, které umožňují nepřímou identifikaci osoby, by se mělo přistupovat jako k osobním údajům ve smyslu čl. 2 písm. a) uvedené směrnice.

(39)     S ohledem na čl. 12 písm. b) směrnice 95/46/ES, který přiznává každému subjektu údajů právo na opravu, výmaz nebo blokování nepřesných nebo neúplných údajů, tato směrnice rovněž stanoví, že nepřesné informace týkající se nositelů práv nebo jiných kolektivních správců v případě licencí pro více území je třeba opravit bez zbytečného prodlení.

(40)     Ustanoveními o opatřeních k prosazování tohoto předpisu by neměly být dotčeny pravomoci nezávislých veřejných vnitrostátních orgánů zřízených členskými státy podle článku 28 směrnice 95/46/ES ke sledování dodržování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení uvedené směrnice.

(41)     Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie. Požadavek směrnice zpřístupnit členům, nositelům práv, uživatelům a kolektivním správcům mechanismy řešení sporů by neměl stranám sporu bránit ve výkonu jejich práva na přístup k soudu, které zaručuje Listina základních práv Evropské unie.

(42)     Jelikož cílů této směrnice, jimiž je zlepšit schopnost členů kolektivních správců vykonávat kontrolu nad činnostmi kolektivních správců, zaručit dostatečnou transparentnost ze strany kolektivních správců a zlepšit udělování licencí pro více území k autorským právům k užití hudebních děl online, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a lze jich z důvodu jejich rozsahu a účinků proto lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v tomtéž článku, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(43)     Ustanoveními této směrnice není dotčeno použití práva v oblasti hospodářské soutěže a dalších právních předpisů příslušných pro jiné oblasti zahrnující důvěrnost údajů, obchodní tajemství, soukromí, přístup k dokumentům, smluvní právo a mezinárodní právo soukromé týkající se kolizních norem a příslušnosti soudů.

(44)     V souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise k informativním dokumentům ze dne 28. září 2011 se členské státy zavázaly v odůvodněných případech přikládat k oznámení svých prováděcích opatření jeden či více dokumentů vysvětlujících vztah mezi prvky směrnice a odpovídajícími částmi vnitrostátních prováděcích nástrojů. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Hlava I

Obecná ustanovení

Článek 1 Předmět

Tato směrnice stanoví požadavky, které jsou nezbytné k zajištění řádného fungování správy autorského práva a práv s ním souvisejících vykonávané kolektivními správci. Stanoví rovněž požadavky na udělování licencí pro více území k autorským právům k užití hudebních děl online kolektivními správci.

Článek 2 Oblast působnosti

Hlavy I, II a IV s výjimkou článků 36 a 40 se použijí na všechny kolektivní správce usazené v Unii.

Hlava III a články 36 a 40 hlavy IV se vztahují pouze na kolektivní správce, kteří spravují autorská práva k užití hudebních děl online pro více území.

Článek 3 Definice

Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

a)           „kolektivním správcem“ se rozumí organizace, která je ze zákona nebo prostřednictvím postoupení, licence nebo jiného smluvního ujednání zmocněna více než jedním nositelem práv výhradně nebo hlavně ke správě autorského práva nebo práv s ním souvisejících a která je ve vlastnictví nebo pod kontrolou svých členů;

b)           „nositelem práv“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, jiná než kolektivní správce, která je držitelem autorského nebo souvisejícího práva nebo která má podle dohody o využívání práv nárok na podíl příjmů z výkonu všech práv spravovaných kolektivním správcem;

c)           „členem kolektivního správce“ se rozumí nositel práv nebo subjekt přímo zastupující nositele práv, včetně jiných kolektivních správců a sdružení nositelů práv, který splňuje požadavky na členství v kolektivním správci;

d)           „stanovami“ se rozumí zakladatelská smlouva a stanovy, statut, pravidla nebo doklad o založení kolektivního správce;

e)           „vedoucím pracovníkem“ se rozumí každý jednotlivý výkonný ředitel, člen správní rady, představenstva nebo dozorčího orgánu kolektivního správce;

f)            „příjmy z výkonu práv“ se rozumí příjem vybraný kolektivním správcem jménem nositelů práv, ať už pochází z výlučného práva, práva na odměnu nebo práva na náhradní odměnu;

g)           „úhradou nákladů na správu práv“ se rozumí částka účtovaná kolektivním správcem za účelem pokrytí nákladů jeho služeb v oblasti správy autorského práva nebo práv s ním souvisejících;

h)           „smlouvou o zastupování“ se rozumí jakákoli smlouva mezi kolektivními správci, v níž jeden kolektivní správce pověří jiného kolektivního správce zastupováním práv ve svém repertoáru, včetně smluv uzavřených podle článků 28 a 29;

i)            „uživatelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která provádí úkony, jež vyžadují povolení od nositelů práv, odměnu nositelům práv nebo vyplacení náhradní odměny nositelům práv, a která nejedná jako spotřebitel;

j)            „repertoárem“ se rozumí díla nebo jiné předměty ochrany, jejichž práva spravuje kolektivní správce;

k)           „licencí pro více území“ se rozumí licence, která se vztahuje na území více než jednoho členského státu;

l)            „právy k užití hudebních děl online“ se rozumí práva k hudebnímu dílu podle článků 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, která jsou nezbytná k poskytování online hudební služby;

m)          „online hudební službou“ se rozumí služba informační společnosti ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice 98/34/ES, která vyžaduje udělení licence k hudebním dílům.

Hlava II

Kolektivní správce

Kapitola 1

Členství a uspořádání kolektivních správců

Článek 4 Obecná ustanovení

Členské státy zajistí, aby kolektivní správci jednali v nejlepším zájmu svých členů a neukládali nositelům práv, jejichž práva spravují, povinnosti, které nejsou objektivně nezbytné pro ochranu práv a zájmů těchto nositelů práv.

Článek 5 Práva nositelů práv

1.           Členské státy zajistí, aby nositelé práv měli práva stanovená v odstavcích 2 až 7 a aby tato práva byla uvedena ve stanovách kolektivního správce nebo podmínkách členství v kolektivním správci.

2.           Nositelé práv mají právo zmocnit kolektivního správce podle své volby ke správě práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany dle své volby v členských státech podle svého výběru, bez ohledu na členský stát bydliště nebo usazení nebo na státní příslušnost kolektivního správce či nositele práv.

3.           Nositelé práv mají právo v přiměřené výpovědní lhůtě nepřesahující šest měsíců ukončit zmocnění ke správě práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany udělené kolektivnímu správci nebo kolektivnímu správci odejmout jakékoli z těchto práv nebo kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany podle své volby v členských státech podle svého výběru. Kolektivní správce může rozhodnout, že toto ukončení nebo odnětí nabude účinku jen v polovině a na konci účetního období podle toho, co nastane dříve po uplynutí výpovědní lhůty.

4.           Existují-li částky splatné nositeli práv za využívání, ke kterému došlo před ukončením zmocnění nebo před tím, než nabylo účinku odnětí práv, nebo v rámci licence poskytnuté před tím, než nabylo účinku ukončení či odnětí, ponechává si nositel práv, pokud jde o uvedené využívání, svá práva podle článků 12, 16, 18 a 34.

5.           Kolektivní správci nesmějí omezovat výkon práv uvedených v odstavcích 3 a 4 požadavkem, aby byla správa práv nebo kategorií práv nebo druhu děl a jiného předmětu ochrany, na které se vztahuje ukončení nebo odnětí, svěřena jinému kolektivnímu správci.

6.           Členské státy zajistí, aby nositel práv dal konkrétně pro každé právo nebo kategorii práv nebo druh děl a jiný předmět ochrany výslovný souhlas, kterým zmocňuje kolektivního správce ke správě, a aby byl tento souhlas doložen v listinné podobě.

7.           Kolektivní správce informuje nositele práv o jejich právech podle odstavců 1 až 6 před obdržením jejich souhlasu se správou práva nebo kategorie práv nebo druhu děl a jiného předmětu ochrany.

Kolektivní správci informují své členy o jejich právech podle odstavců 1 až 6 do šesti měsíců od data provedení této směrnice do vnitrostátního práva.

Článek 6 Podmínky členství v kolektivním správci

1.           Členské státy zajistí, aby kolektivní správci dodržovali pravidla stanovená v odstavcích 2 až 5.

2.           Kolektivní správci přijmou nositele práv za členy, pokud splňují požadavky členství. Žádost o členství mohou odmítnout pouze na základě objektivních kritérií. Tato kritéria jsou obsažena ve stanovách kolektivního správce nebo v podmínkách členství v kolektivním správci a jsou zveřejněna.

3.           Stanovy kolektivního správce stanoví vhodný a účinný mechanismus pro účast svých členů v rozhodovacím procesu kolektivního správce. Zastoupení různých kategorií členů v rozhodovacím procesu musí být spravedlivé a vyvážené.

4.           Kolektivní správci umožní svým členům komunikovat elektronickými prostředky i pro účely výkonu členských práv. Použití elektronických prostředků nesmí záviset na bydlišti nebo místě usazení člena.

5.           Kolektivní správci uchovávají záznamy členů, které se pravidelně aktualizují, aby bylo možné členy řádně určit a vyhledat.

Článek 7 Valná hromada členů kolektivního správce

1.           Členské státy zajistí, aby valná hromada členů kolektivních správců byla organizována v souladu s pravidly stanovenými v odstavcích 2 až 8.

2.           Valná hromada členů kolektivních správců se svolává nejméně jednou ročně.

3.           Valná hromada schvaluje jakékoli změny stanov kolektivního správce a podmínek členství v kolektivním správci, pokud tyto podmínky nejsou upraveny stanovami.

4.           Valná hromady má pravomoc rozhodnout o jmenování nebo odvolání vedoucích pracovníků a schvaluje jejich odměnu a jiné výhody, jako například nepeněžní výhody, důchodové dávky, právo na další dávky a práva na odstupné.

Valná hromada nerozhoduje o jmenování nebo odvolání členů představenstva nebo jednotlivých výkonných ředitelů, pokud pravomoc jmenovat nebo odvolat je náleží dozorčí radě.

5.           V souladu s ustanoveními v kapitole 2 hlavy II přijímá valná hromada rozhodnutí alespoň o těchto otázkách:

a)      způsob rozdělení částek splatných nositelům práv s výjimkou případů, kdy valná hromada rozhodne o přenesení tohoto rozhodnutí na subjekt, který vykonává dozorčí funkci;

b)      použití částek splatných nositelům práv, jež nemohou být rozděleny tak, jak je uvedeno v čl. 12 odst. 2 s výjimkou případů, kdy valná hromada rozhodne o přenesení tohoto rozhodnutí na subjekt, který vykonává dozorčí funkci;

c)      obecná investiční politika, včetně poskytování úvěrů nebo poskytnutí jistoty nebo záruky za půjčky, pokud jde o příjmy z výkonu práv;

d)      pravidla týkající se srážek z příjmů z výkonu práv.

6.           Valná hromada kontroluje činnosti kolektivního správce alespoň tím, že rozhoduje o jmenování a odvolání auditora a schvaluje výroční zprávu o transparentnosti a zprávu auditora.

7.           Jakékoli omezení práva členů kolektivního správce na účast a výkon hlasovacích práv na valné hromadě musí být spravedlivé a přiměřené a vycházet z těchto kritérií:

a)      doba trvání členství;

b)      částky, které člen obdržel nebo mu jsou splatné, ve vztahu ke konkrétnímu účetnímu období.

Tato kritéria jsou obsažena ve stanovách kolektivního správce nebo v podmínkách členství v kolektivním správci a jsou zveřejněna v souladu s články 17 a 19.

8.           Každý člen kolektivního správce má právo udělit plnou moc jakékoli jiné fyzické nebo právnické osobě, která se jeho jménem účastní valné hromady a hlasuje na ní.

Článek 8 Dozorčí funkce

1.           Členské státy zajistí, aby kolektivní správce zřídil dozorčí funkci odpovědnou za nepřetržité sledování činností a plnění povinností osob pověřených řídicí odpovědností v rámci kolektivního správce. Členové kolektivního správce musí být v subjektu, který tuto funkci vykonává, zastoupeni spravedlivě a vyváženě, aby se zajistilo jejich účinné zapojení.

2.           Subjekt pověřený dozorčí funkcí se pravidelně schází a má alespoň tyto pravomoci:

a)      schvalovat pořízení nemovitého majetku kolektivním správcem;

b)      schvalovat zakládání dceřiných podniků, akvizice jiných subjektů, nabývání akcií nebo práv v jiných subjektech, fúze a aliance;

c)      schvalovat výpůjční a úvěrové transakce a poskytování jistoty nebo záruky za půjčky.

3.           Členské státy mohou rozhodnout, že odstavce 1 a 2 se nepoužijí na kolektivního správce, který k rozvahovému dni nepřekročí meze dvou z těchto tří kritérií:

a)      bilanční suma: 350 000 EUR;

b)      čistý obrat: 700 000 EUR;

c)      průměrný počet zaměstnanců během účetního období: deset.

Článek 9 Povinnosti osob, které skutečně řídí činnost kolektivního správce

1.           Členské státy zajistí, aby osoby, které skutečně řídí činnost kolektivního správce, a jeho vedoucí pracovníci s výjimkou vedoucích pracovníků, kteří vykonávají dozorčí funkci, řídili kolektivního správce řádně a obezřetně pomocí řádných správních a účetních postupů a vnitřních kontrolních mechanismů.

2.           Členské státy zajistí, aby osoby, které skutečně řídí činnost kolektivního správce, a jeho vedoucí pracovníci s výjimkou vedoucích pracovníků, kteří vykonávají dozorčí funkci, navrhli postupy tak, aby se předešlo střetům zájmů. Kolektivní správce disponuje postupy k rozpoznání, řešení, sledování a zveřejnění střetů zájmů s cílem zabránit tomu, aby negativně ovlivnily zájmy členů správce.

Tyto postupy zahrnují roční individuální prohlášení všech uvedených osob a vedoucích pracovníků, které předají subjektu pověřenému dozorčí funkcí a které obsahuje tyto informace:

a)      všechny zájmy v rámci kolektivního správce;

b)      všechny odměny přijaté od kolektivního správce zahrnující důchodové systémy, naturální výhody a jiné druhy výhod;

c)      všechny částky získané v postavení nositele práv od kolektivního správce;

d)      prohlášení o skutečném nebo potenciálním střetu mezi osobními zájmy a zájmy kolektivního správce nebo mezi závazky vůči kolektivnímu správci a povinností vůči jiné právnické nebo fyzické osobě.

Kapitola 2

Správa příjmů z výkonu práv

Článek 10 Výběr a využití příjmů z výkonu práv

1.           Kolektivní správci přistupují k výběru a správě příjmů z výkonu práv s náležitou péčí.

2.           Kolektivní správce spravuje a vede příjmy z výkonu práv a příjmy ze svých investic odděleně od vlastních aktiv, příjmu ze svých správních služeb nebo příjmu plynoucího z jakýchkoli jiných činností.

3.           Kolektivní správce nesmí využívat příjmy z výkonu práv a příjmy ze svých investic na vlastní účet s tou výjimkou, že si smí odečíst úhradu nákladů na správu práv.

4.           Investuje-li kolektivní správce příjmy z výkonu práv a příjmy ze svých investic do doby, než dojde k rozdělení částek splatných nositelům práv, činí tak v souladu s obecnou investiční politikou uvedenou v čl. 7 odst. 5 písm. c) a těmito pravidly:

a)      aktiva se investují v nejlepším zájmu členů; pokud dojde k potenciálnímu střetu zájmů, kolektivní správce zajistí, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu členů;

b)      aktiva se investují tak, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia;

c)      aktiva musí být náležitě diverzifikována, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu a kumulaci rizik v celém portfoliu.

Článek 11 Srážky

1.           Členské státy zajistí, aby smlouvy, kterými se řídí vztah mezi kolektivním správcem a jeho členy a nositeli práv, stanovily srážky použitelné na příjmy z výkonu práv podle čl. 16 písm. e).

2.           Členské státy zajistí, aby v případě, že kolektivní správce poskytuje sociální, kulturní nebo vzdělávací služby financované prostřednictvím srážek z příjmů z výkonu práv, měli nositelé práv nárok na:

a)      sociální, kulturní nebo vzdělávací služby na základě spravedlivých kritérií, zejména pokud jde o přístup k těmto službám a jejich rozsah;

b)      zachování přístupu k těmto službám, pokud ukončili zmocnění ke správě práv nebo kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, nebo kolektivnímu správci odňali svá práva nebo kategorie práv nebo druhy děl a jiné předměty ochrany. Kritéria, pokud jde o přístup k těmto službám a jejich rozsah, mohou zohlednit příjmy z výkonu práv vytvořené těmito nositeli práv a dobu trvání zmocnění ke správě práv za předpokladu, že jsou tato kritéria použitelná také na nositele práv, kteří toto zmocnění neukončili nebo kolektivnímu správci neodňali svá práva nebo kategorie práv nebo druhy děl a jiné předměty ochrany.

Článek 12 Rozdělení částek splatných nositelům práv

1.           Členské státy zajistí, aby kolektivní správce pravidelně a s náležitou péčí rozděloval a vyplácel částky splatné všem nositelům práv, které zastupuje. Kolektivní správce uskuteční toto rozdělení a platby nejpozději do dvanácti měsíců od konce účetního období, v němž byly vybrány příjmy z výkonu práv, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním zpráv uživateli, určením práv a nositelů práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany nositelům práv brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty. Kolektivní správce provede toto rozdělení a platby přesně a zajistí rovné zacházení se všemi kategoriemi nositelů práv.

2.           Pokud nemohou být částky splatné nositelům práv rozděleny, po pěti letech od konce účetního období, v němž došlo k výběru příjmů z výkonu práv, a za předpokladu, že kolektivní správce přijal veškerá nezbytná opatření, jejichž cílem je určit a vyhledat nositele práv, rozhodne kolektivní správce v souladu s čl. 7 odst. 5 písm. b) o použití dotyčných částek, aniž by bylo dotčeno právo nositele práv nárokovat si u kolektivního správce tyto částky.

3.           Pro účely odstavce 2 zahrnují opatření, jejichž cílem je určit a vyhledat nositele práv, ověření členských záznamů a zpřístupnění seznamu děl a jiných předmětů ochrany, u nichž nebyl určen ani vyhledán jeden nebo více nositelů práv, členům kolektivního správce i veřejnosti.

Kapitola 3

Správa práv jménem jiných kolektivních správců

Článek 13 Práva spravovaná v rámci smluv o zastupování

Členské státy zajistí, že se kolektivní správce zdrží diskriminace mezi svými členy a nositeli práv, jejichž práva spravuje podle smlouvy o zastupování, zejména pokud jde o použitelné sazby, úhradu nákladů na správu práv a podmínky výběru příjmů z výkonu práv a rozdělení částek splatných nositelům práv.

Článek 14 Srážky a platby ve smlouvách o zastupování

1.           Kolektivní správce neuplatní na výběr příjmů z výkonu práv pocházejících z práv, které spravuje na základě smlouvy o zastupování s jiným kolektivním správcem, jiné srážky než úhradu nákladů na správu práv, ledaže s těmito srážkami druhý kolektivní správce výslovně souhlasí.

2.           Kolektivní správce pravidelně, s náležitou péčí a přesně rozděluje a vyplácí částky splatné jiným kolektivním správcům.

Kapitola 4

Vztahy s uživateli

Článek 15 Udělování licencí

1.           Kolektivní správci vedou s uživateli jednání o udělování licencí k právům v dobré víře a zároveň jim poskytují veškeré nezbytné informace o svých příslušných službách.

2.           Licenční podmínky musí být založeny na objektivních kritériích, zejména v souvislosti se sazbami.

Sazby za výlučná práva odrážejí hospodářskou hodnotu práv v obchodu a služeb poskytovaných kolektivním správcem.

Neexistují-li vnitrostátní právní předpisy, které stanoví částky splatné nositelům práv v rámci práva na odměnu a práva na náhradní odměnu, vychází kolektivní správce při vlastním stanovení těchto splatných částek z hospodářské hodnoty těchto práv v obchodu.

3.           Kolektivní správci umožní uživatelům komunikovat elektronickými prostředky, případně i pro účely podávání zpráv o využívání licence.

Kapitola 5

Transparentnost a podávání zpráv

Článek 16 Informace poskytované nositelům práv o správě jejich práv

Členské státy zajistí, aby kolektivní správce poskytl elektronickými prostředky alespoň jednou ročně každému nositeli práv, kterého zastupuje, tyto informace:

a)           veškeré osobní údaje, které nositel práv povolil kolektivnímu správci používat, včetně údajů k určení a vyhledání nositele práv;

b)           příjmy z výkonu práv vybrané jménem nositele práv;

c)           částky splatné nositeli práv podle kategorie spravovaných práv a druhu užití, jež kolektivní správce vyplatil nositeli práv za dané období;

d)           období, během něhož došlo k užití, za něž jsou částky nositeli práv splatné;

e)           srážky za úhradu nákladů na správu práv v daném období;

f)            srážky pro jiný účel než úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek, které může požadovat vnitrostátní právní předpis za poskytování sociálních, kulturních nebo vzdělávacích služeb v daném období;

g)           všechny částky splatné nositeli práv, které nebyly za dané období vyrovnány;

h)           postupy vyřizování stížností a řešení sporů, které jsou k dispozici podle článků 34 a 36.

Článek 17 Informace poskytované jiným kolektivním správcům o správě práv v rámci smluv o zastupování

Členské státy zajistí, aby kolektivní správce poskytl elektronickými prostředky alespoň jednou ročně kolektivnímu správci, jehož jménem po určité období spravuje práva v rámci smlouvy o zastupování, tyto informace:

a)           částky splatné nositelům práv podle kategorie spravovaných práv a druhu užití, jež kolektivní správce vyplatil za udělování licencí k právům, která spravuje v rámci smlouvy o zastupování;

b)           srážky za úhradu nákladů na správu práv a pro jiné účely;

c)           informace o licencích a příjmech z výkonu práv vztahujících se k dílům, které tvoří součást repertoáru, na nějž se vztahuje smlouva o zastupování;

d)           usnesení valné hromady.

Článek 18 Informace poskytované na žádost nositelům práv, členům, jiným kolektivním správcům a uživatelům

1.           Členské státy zajistí, aby kolektivní správce poskytl elektronickými prostředky na žádost nositele práv, kterého zastupuje, kolektivního správce, jehož jménem spravuje práva v rámci smlouvy o zastupování, nebo uživatele bez zbytečného odkladu tyto informace:

a)      vzorové licenční smlouvy a platné sazby;

b)      repertoár a práva, která spravuje, a členské státy, jichž se správa týká;

c)      seznam uzavřených smluv o zastupování, včetně informací o zapojení jiných kolektivních správců, zastoupeném repertoáru a územní působnosti těchto smluv.

2.           Kolektivní správce kromě toho zpřístupní na žádost nositele práv nebo kolektivního správce veškeré informace o dílech, u nichž nebyl určen jeden nebo více nositelů práv, případně i název díla, jméno autora, jméno vydavatele a další dostupné relevantní informace, které by mohly být k určení nositelů práv nezbytné.

Článek 19 Zveřejňování informací

1.           Členské státy zajistí, aby kolektivní správce zveřejnil tyto informace:

a)      stanovy;

b)      podmínky členství a podmínky ukončení platnosti zmocnění ke správě práv, nejsou-li obsaženy ve stanovách;

c)      seznam osob uvedených v článku 9;

d)      pravidla pro rozdělování částek splatných nositelům práv;

e)      pravidla pro úhradu nákladů na správu práv;

f)       pravidla pro srážky z příjmů z výkonu práv pro jiné účely než úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb;

g)      postupy vyřizování stížností a řešení sporů, které jsou k dispozici podle článků 34, 35 a 36.

2.           Informace uvedené v odstavci 1 se zveřejňují na internetových stránkách kolektivního správce a musí na těchto internetových stránkách zůstat dostupné.

Kolektivní správce údaje uvedené v odstavci 1 aktualizuje.

Článek 20             Výroční zpráva o transparentnosti

1.           Členské státy zajistí, aby kolektivní správce bez ohledu na svou právní formu podle vnitrostátního práva vypracoval a zveřejnil pro každé účetní období nejpozději do šesti měsíců po jeho skončení výroční zprávu o transparentnosti, jejíž součástí je zvláštní zpráva. Výroční zprávu o transparentnosti podepisují všichni vedoucí pracovníci.

Výroční zpráva o transparentnosti se zveřejňuje na internetových stránkách kolektivního správce a musí být na těchto internetových stránkách dostupná veřejnosti po dobu nejméně pěti let.

2.           Výroční zpráva o transparentnosti musí obsahovat alespoň informace uvedené v příloze I.

3.           Zvláštní zpráva uvedená v odstavci 1 popisuje použití částek sražených pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb a musí obsahovat alespoň informace uvedené v příloze I bodě 3.

4.           Účetní údaje obsažené ve výroční zprávě o transparentnosti musí být auditovány jednou nebo několika osobami zmocněnými zákonem k provádění auditu účtů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek[22].

Zpráva auditora včetně případných výhrad se v plném znění přetiskuje ve výroční zprávě o transparentnosti.

Pro účely tohoto odstavce zahrnují účetní údaje finanční výkazy uvedené v příloze I bodě 1 písm. a) a finanční údaje uvedené v příloze I bodě 1 písm. f) a g) a v příloze I bodě 2.

5.           Členské státy mohou rozhodnout, že příloha I bod 1 písm. a), f) a g) se nepoužijí na kolektivního správce, který k rozvahovému dni nepřekročí meze dvou z těchto tří kritérií:

a)      bilanční suma: 350 000 EUR;

b)      čistý obrat: 700 000 EUR;

c)      průměrný počet zaměstnanců během účetního období: deset.

Hlava III

Udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online kolektivními správci

Článek 21 Udělování licencí pro více území na vnitřním trhu

1.           Členské státy zajistí, aby při udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online splňovali kolektivní správci usazení na jejich území požadavky této hlavy.

2.           Členské státy zajistí, aby plnění těchto požadavků kolektivními správci mohlo být účinně přezkoumáno příslušnými orgány uvedenými v článku 39.

Článek 22 Kapacita zpracování licencí pro více území

1            Členské státy zajistí, aby měl kolektivní správce, jenž uděluje licence pro více území k právům k užití hudebních děl online, dostatečnou kapacitu k účinnému a transparentnímu elektronickému zpracování údajů potřebných ke správě takových licencí, včetně určení repertoáru a sledování jeho používání, fakturace uživatelů, výběru příjmů z výkonu práv a rozdělování částek splatných nositelům práv.

2.           Pro účely odstavce 1 musí kolektivní správce splňovat alespoň tyto podmínky:

a)      je schopen přesně určit hudební díla, která je kolektivní správce zmocněn zastupovat, a to v celém rozsahu nebo zčásti;

b)      je schopen přesně určit v celém rozsahu nebo zčásti práva ke každému hudebnímu dílu či jeho části, které je kolektivní správce zmocněn zastupovat, a nositele práv ve vztahu ke všem členským státům, na které se toto zmocnění vztahuje;

c)      používá jednoznačné identifikační kódy k určení nositelů práv a hudebních děl, přičemž v co největší míře zohlední dobrovolné odvětvové normy a postupy, které byly vypracovány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie;

d)      bez zbytečného odkladu zohlední veškeré změny informací popsaných v písmenu a);

e)      je schopen včas a účinným způsobem rozpoznat a vyřešit nesrovnalosti v údajích, jež mají k dispozici jiní kolektivní správci, kteří udělují licence pro více území k právům k užití hudebních děl online.

Článek 23 Transparentnost informací o repertoáru pro více území

1.           Kolektivní správce, jenž uděluje licence pro více území k právům k užití hudebních děl online, poskytuje poskytovatelům online hudební služby, nositelům práv a jiným kolektivním správcům elektronickými prostředky aktuální informace umožňující určení online hudebního repertoáru, který zastupuje. Tyto informace zahrnují hudební díla a práva zastupovaná v celém rozsahu nebo zčásti a zastupované členské státy.

2.           Kolektivní správce může přijmout přiměřená opatření na ochranu přesnosti a úplnosti údajů, ke kontrole jejich opětovného použití a na ochranu osobních údajů a obchodně citlivých informací.

Článek 24 Přesnost informací o repertoáru pro více území

1.           Kolektivní správce, jenž uděluje licence pro více území k právům k užití hudebních děl online, musí mít zavedeny postupy, které nositelům práv a jiným kolektivním správcům umožní vznést námitku k obsahu údajů uvedených v čl. 22 odst. 2 nebo informacím poskytovaným podle článku 23, pokud se tito nositelé práv a kolektivní správci na základě přiměřených důkazů domnívají, že údaje nebo informace jsou ve vztahu k jejich právům k užití hudebních děl online nepřesné. Jsou-li námitky dostatečně opodstatněné, kolektivní správce zajistí, aby údaje nebo informace byly bez zbytečného odkladu opraveny.

2.           Kolektivní správce poskytne nositelům práv, jejichž hudební díla jsou součástí jeho vlastního hudebního repertoáru, elektronické prostředky pro podávání informací o jejich hudebních dílech nebo právech k těmto dílům. Kolektivní správce a nositelé práv přitom v co nejvyšší míře zohlední odvětvové normy nebo postupy pro výměnu údajů, které byly vypracovány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie a které nositelům práv umožní upřesnit hudební dílo v celém rozsahu nebo zčásti, práva k užití díla online v celém rozsahu nebo zčásti a členské státy, pro něž zmocňují kolektivního správce.

Článek 25 Přesné a včasné podávání zpráv a fakturace

1.           Kolektivní správce sleduje využívání práv k užití hudebních děl online, která zastupuje v celém rozsahu nebo zčásti, poskytovateli online hudebních služeb, kterým poskytl licence pro více území k uvedeným právům.

2.           Kolektivní správce nabídne poskytovatelům online hudebních služeb možnost podávání zpráv o skutečném využívání práv k užití hudebních děl online elektronickými prostředky. Kolektivní správce nabídne použití alespoň jedné metody podávání zpráv, která zohledňuje dobrovolné odvětvové normy nebo postupy pro elektronickou výměnu takových údajů, které byly vypracovány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie. Kolektivní správce může odmítnout přijetí zprávy, kterou uživatel podal v chráněném formátu, pokud správce umožňuje podávání zpráv za použití odvětvové normy pro elektronickou výměnu údajů.

3.           Kolektivní správce vystaví fakturu poskytovateli online hudební služby elektronicky. Kolektivní správce nabídne použití alespoň jednoho formátu, jenž zohledňuje dobrovolné odvětvové normy nebo postupy, které byly vypracovány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie. Na faktuře se na základě údajů uvedených v čl. 22 odst. 2 uvedou díla a práva, k nimž byla udělena licence v celém rozsahu nebo zčásti, a odpovídající skutečná užití, pokud je to na základě informací poskytnutých uživatelem a formátu použitého k poskytnutí informací možné.

4.           Kolektivní správce vystaví fakturu poskytovateli online hudební služby s přesnými údaji a neprodleně poté, co je podána zpráva o skutečném využití práv k užití daného hudebního díla online, s výjimkou případů, kdy lze prodlení přičítat poskytovateli online hudební služby.

5.           Kolektivní správce musí mít zavedeny vhodné postupy, které umožní poskytovateli online hudební služby zpochybnit přesnost faktury, včetně případu, kdy poskytovatel online hudební služby obdrží faktury od jednoho nebo více kolektivních správců za tatáž práva k užití téhož hudebního díla online.

Článek 26 Přesná a včasná platba nositelům práv

1.           Členské státy zajistí, aby kolektivní správce, jenž uděluje licence pro více území k právům k užití hudebních děl online, rozdělil částky splatné nositelům práv, které plynou z těchto licencí, přesně a neprodleně poté, co je podána zpráva o skutečném užití díla, s výjimkou případů, kdy lze prodlení přičítat poskytovateli online hudební služby.

2.           Kolektivní správce poskytne nositeli práv alespoň tyto informace:

a)      období, během něhož došlo k užití, za něž nositeli práv tyto částky náleží, a členské státy, v nichž k užití došlo;

b)      u každého práva k užití hudebního díla online, k jehož zastupování v celém rozsahu nebo zčásti zmocnil nositel práv kolektivního správce, vybrané částky, provedené srážky a částky rozdělené kolektivním správcem;        

c)      u každého poskytovatele online hudební služby částky vybrané pro nositele práv, provedené srážky a částky rozdělené kolektivním správcem.

3.           V případě, že nositelé práv v celém rozsahu nebo zčásti ukončí zmocnění kolektivního správce ke správě svých práv k užití hudebních děl online nebo kolektivnímu správci svá práva k užití hudebních děl online v celém rozsahu nebo zčásti odejmou, použijí se odstavce 1 a 2 na licence pro více území udělené před ukončením nebo odnětím, které mají nadále účinky.

4.           Pokud kolektivní správce pověří udělováním licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online podle článků 28 a 29 jiného kolektivního správce, pověřený kolektivní správce rozdělí částky uvedené v odstavci 1 a poskytne informace uvedené v odstavci 2 pověřujícímu kolektivnímu správci, který je odpovědný za jejich následné rozdělení a poskytnutí informací nositelům práv, nedohodnou-li se jinak.

Článek 27 Externí zajištění služeb

Kolektivní správce si může nechat externě zajišťovat služby, které se vztahují na licence pro více území, které uděluje. Tímto externím zajištěním služeb není dotčena odpovědnost kolektivního správce vůči nositelům práv, poskytovatelům online služeb nebo jiným kolektivním správcům.

Článek 28 Smlouvy mezi kolektivními správci o udělování licencí pro více území

1.           Smlouva o zastupování mezi kolektivními správci, na základě níž jeden kolektivní správce pověří jiného kolektivního správce udělováním licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online ve svém vlastním hudebním repertoáru, má nevýlučnou povahu. Pověřený kolektivní správce spravuje tato práva k užití děl online za nediskriminačních podmínek.

2.           Pověřující kolektivní správce informuje své členy o době trvání smlouvy, nákladech na služby poskytované jiným kolektivním správcem a veškerých jiných významných podmínkách smlouvy.

3.           Pověřený kolektivní správce informuje pověřujícího kolektivního správce o hlavních podmínkách, za nichž se licence k jeho právům k užití děl online uděluje, včetně povahy využívání, všech ustanovení, která se týkají licenčního poplatku nebo která ho ovlivňují, doby platnosti licence, účetních období a území, na něž se licence vztahuje.

Článek 29 Povinnost zastupovat jiného kolektivního správce při udělování licencí pro více území

1.           Kolektivní správce, který neuděluje licence pro více území k právům k užití hudebních děl online ve svém vlastním hudebním repertoáru nebo nenabízí jejich udělování, může požádat jiného kolektivního správce, který splňuje požadavky této hlavy, aby s ním v souladu s článkem 28 uzavřel smlouvu o zastupování k zastupování uvedených práv.

2.           Žádaný kolektivní správce takovou žádost přijme, pokud již licence pro více území pro tutéž kategorii práv k užití hudebních děl online v repertoáru jednoho nebo více kolektivních správců uděluje nebo nabízí k udělování.

Úhrada nákladů na správu práv za služby poskytované žádaným kolektivním správcem žádajícímu správci nesmí překročit náklady, které odůvodněně vznikly žádanému kolektivnímu správci při správě repertoáru žádajícího kolektivního správce, a přiměřené ziskové rozpětí.

3.           Žádající kolektivní správce poskytne žádanému kolektivnímu správci informace o svém vlastním hudebním repertoáru, které jsou zapotřebí pro poskytnutí licence pro více území k právům k užití hudebních děl online. Pokud jsou informace nedostatečné nebo v podobě, která neumožňuje žádanému kolektivnímu správci splnit požadavky této hlavy, má žádaný kolektivní správce nárok na úhradu nákladů, které odůvodněně vznikly při plnění těchto požadavků, nebo na vyloučení děl, u nichž jsou informace nedostatečné nebo je nelze použít.    

Článek 30 Přístup k udělování licencí pro více území

Členské státy zajistí, aby v případě, že kolektivní správce neudělí licence pro více území k právům k užití hudebních děl online nebo nenabídne jejich udělování nebo neumožní, aby jiný kolektivní správce zastupoval uvedená práva za tímto účelem, do jednoho roku od data provedení této směrnice do vnitrostátního práva, mohli nositelé práv, kteří zmocnili tohoto kolektivního správce k zastupování svých práv k užití hudebních děl online, poskytovat licence pro více území ke svým právům k užití hudebních děl online sami nebo prostřednictvím jakéhokoli kolektivního správce, který splňuje ustanovení této hlavy, nebo jakékoli jiné strany, kterou zmocní. Kolektivní správce, který neuděluje licence pro více území nebo nenabízí jejich udělování, nadále uděluje licence nebo nabízí udělování licencí k právům k užití hudebních děl online těchto nositelů práv pro jejich užívání na území členského státu, v němž je kolektivní správce usazen, ledaže nositelé práv ukončí své zmocnění k jejich správě.

Článek 31 Udělování licencí pro více území dceřinými společnostmi kolektivních správců

Ustanovení čl. 18 odst. 1 písm. a) a c) a článků 22, 23, 24, 25, 26, 27, 32 a 36 se použijí rovněž na subjekty, jež jsou v celém rozsahu nebo zčásti ve vlastnictví kolektivního správce a které nabízejí nebo udělují licence pro více území k právům k užití hudebních děl online.

Článek 32 Licenční podmínky v rámci online služeb

Kolektivní správce, který poskytuje licence pro více území k právům k užití hudebních děl online, není povinen použít jako precedens pro jiné druhy služeb licenční podmínky dohodnuté s poskytovatelem online hudebních služeb, pokud poskytovatel online hudebních služeb poskytuje nový druh služby, který je k dispozici veřejnosti po dobu kratší než tři roky.

Článek 33 Výjimka týkající se práv k užití hudebních děl online pro rozhlasové a televizní programy

Požadavky podle této hlavy se nevztahují na kolektivní správce, kteří na základě dobrovolného slučování požadovaných práv v souladu s pravidly hospodářské soutěže podle článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie udělují licence pro více území k právům k užití hudebních děl online požadované vysílatelem ke sdělení nebo zpřístupnění jeho televizních nebo rozhlasových programů veřejnosti současně s původním vysíláním nebo po jeho skončení, jakož i online materiály vyrobené vysílatelem, jež doplňují původní vysílání jeho televizních nebo rozhlasových programů.

Hlava IV

Opatření k prosazování tohoto předpisu

Článek 34 Řešení sporů u členů a nositelů práv

1.           Členské státy zajistí, aby kolektivní správci poskytli svým členům a nositelům práv účinné a včasné postupy pro vyřizování stížností a řešení sporů, zejména pokud jde o zmocnění ke správě práv a ukončení zmocnění nebo odnětí práv, podmínky členství, vybírání částek splatných nositelům práv, srážky a rozdělení.

2.           Kolektivní správci reagují na stížnosti členů nebo nositelů práv písemně. Pokud kolektivní správce stížnost zamítne, musí uvést důvody.

3.           Stranám nesmí být bráněno v tom, aby prosazovaly a bránily svá práva soudní cestou.

Článek 35 Řešení sporů u uživatelů

1.           Členské státy zajistí, aby spory mezi kolektivními správci a uživateli o stávajících a navrhovaných podmínkách udělování licencí, sazbách a odmítnutí udělit licenci bylo možno předložit soudu a případně nezávislému a nestrannému orgánu pro řešení sporů.

2.           Plní-li se povinnost stanovená v odstavci 1 prostřednictvím nezávislého a nestranného orgánu pro řešení sporů, nesmí být stranám bráněno v tom, aby prosazovaly a bránily svá práva soudní cestou.

Článek 36 Alternativní řešení sporů

1.           Členské státy zajistí, aby pro účely hlavy III bylo možno nezávislému a nestrannému orgánu pro alternativní řešení sporů předložit tyto spory kolektivního správce, který uděluje licence pro více území k právům k užití hudebních děl online nebo nabízí jejich udělování:

a)      spory se současným nebo potenciálním poskytovatelem online hudební služby o použití článků 22, 23 a 25;

b)      spory s jedním nebo více nositeli práv o použití článků 22, 23, 24, 25, 26, 28, 29 a 30;

c)      spory s jiným kolektivním správcem o použití článků 24, 25, 26, 28 a 29.

2.           Kolektivní správci informují příslušné strany o dostupnosti postupů pro alternativní řešení sporů podle odstavce 1.

3.           Postupy uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmí smluvním stranám bránit v tom, aby prosazovaly a bránily svá práva soudní cestou.

Článek 37 Stížnosti

1.           Členské státy zajistí, aby byly pro členy kolektivního správce, nositele práv, uživatele a další zúčastněné strany zavedeny postupy pro podávání stížností příslušným orgánům, pokud jde o činnosti kolektivního správce, na které se vztahuje tato směrnice.

2.           Členské státy přijmou veškerá opatření, jež jsou nezbytná k tomu, aby postupy pro vyřizování stížností podle odstavce 1 byly uplatňovány příslušnými orgány zmocněnými k zajišťování souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů přijatých podle požadavků stanovených v této směrnici.

Článek 38 Sankce nebo opatření

1.           Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány mohly přijmout vhodné správní sankce a opatření v případě, že nebudou dodrženy vnitrostátní předpisy přijaté při provedení této směrnice, a zajistí jejich uplatňování. Tyto sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.           Členské státy oznámí Komisi pravidla uvedená v odstavci 1 do [datum] a neprodleně jí oznámí jakékoli následné změny, které se jich týkají.

Článek 39 Příslušné orgány

Členské státy oznámí Komisi příslušné orgány uvedené v článcích 21, 37, 38 a 40 do [datum].

Komise zveřejní tyto informace na svých internetových stránkách.

Článek 40 Soulad s ustanoveními o udělování licencí pro více území

1.           Členské státy zajistí, aby příslušné orgány uvedené v článku 39 nepřetržitě sledovaly, zda kolektivní správci usazení na jejich území při udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online dodržují požadavky stanovené v hlavě III této směrnice.

2.           Komise podporuje pravidelnou výměnu informací o situaci a vývoji v oblasti udělování licencí pro více území mezi příslušnými orgány členských států a mezi těmito orgány a Komisí.

3.           Komise vede se zástupci nositelů práv, kolektivních správců, uživatelů, spotřebitelů a dalších zúčastněných stran pravidelné konzultace o jejich zkušenostech s používáním ustanovení hlavy III této směrnice. Komise poskytne v rámci stanoveném v odstavci 2 příslušným orgánům veškeré příslušné informace vyplývající z těchto konzultací.

4.           Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány nejpozději do [30 měsíců po vstupu této směrnice v platnost] poskytly Komisi zprávu o situaci a vývoji v oblasti udělování licencí pro více území. Zpráva obsahuje informace zejména o dostupnosti licencí pro více území v příslušném členském státu, dodržování ustanovení hlavy III této směrnice kolektivními správci a hodnocení služby uživateli a nevládními organizacemi zastupujícími spotřebitele, nositele práv a další zúčastněné strany.

5.           Na základě zpráv podle odstavce 4 a informací získaných podle odstavců 2 a 3 zhodnotí Komise používání hlavy III této směrnice. V případě potřeby a na základě případné zvláštní zprávy zváží další kroky s cílem řešit eventuálně zjištěné problémy. Hodnocení se vztahuje zejména na tyto případy:

a)      počet kolektivních správců, kteří splňují požadavky hlavy III;

b)      počet smluv o zastupování mezi kolektivními správci podle článků 28 a 29;

c)      podíl repertoáru v členských státech, který je k dispozici pro udělování licencí pro více území.

Hlava V

Podávání zpráv a závěrečná ustanovení

Článek 41 Zpráva

Do [5 let od konce lhůty (termínu) pro provedení do vnitrostátního práva] zhodnotí Komise používání této směrnice a podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování této směrnice, včetně dopadu na rozvoj přeshraničních služeb a kulturní rozmanitost, a případně o potřebě jejího přezkumu. Komise předloží zprávu doplněnou v případě potřeby o legislativní návrh.

Článek 42 Provedení do vnitrostátního práva

1.           Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [dvanácti měsíců po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.           Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 43 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 44 Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

Příloha I

1.           Informace, které mají být poskytnuty ve výroční zprávě o transparentnosti uvedené v čl. 20 odst. 2:

a)      finanční výkazy zahrnující rozvahu nebo výkaz aktiv a pasiv, rozpis příjmů a výdajů za účetní období a výkaz peněžních toků;

b)      zpráva o činnosti v účetním období;

c)      popis právní struktury a struktury řízení kolektivního správce;

d)      informace o všech subjektech, v nichž kolektivní správce vlastní akcie;

e)      informace o celkové výši odměn vyplacených osobám uvedeným v článku 9 v předchozím roce a o dalších výhodách, které jim byly poskytnuty;

f)       finanční informace uvedené v bodě 2;

g)      zvláštní zpráva o využití částek sražených pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb.

2.           Finanční informace, které mají být poskytnuty ve výroční zprávě o transparentnosti:

a)      finanční informace o příjmech z výkonu práv podle kategorie spravovaných práv a druhu užití (např. vysílání, online, veřejné vystoupení);

b)      finanční informace o nákladech na správní služby a jiné služby poskytované kolektivním správcem nositelům práv s komplexním popisem alespoň těchto bodů:

i)        všechny provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a vysvětlení metody použité k přidělení nepřímých nákladů;

ii)       provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorie spravovaných práv týkající se pouze služeb správy práv;

iii)      provozní a finanční náklady týkající se jiných služeb než správy práv, včetně sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb;

iv)      zdroje použité k pokrytí nákladů;

v)       srážky z příjmů z výkonu práv s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a druhu užití a účel srážky, např. náklady spojené se správou práv nebo se sociálními, kulturními nebo vzdělávacími službami;

vi)      procentní podíl, jenž představují náklady na správní služby a jiné služby poskytované kolektivním správcem nositelům práv v porovnání s příjmy z výkonu práv v příslušném účetním období podle kategorie spravovaných práv;

c)      finanční informace o částkách splatných nositelům práv s komplexním popisem alespoň těchto bodů:

i)        celková částka přidělená nositelům práv s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a druhu užití;

ii)       celková částka vyplacená nositelům práv s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a druhu užití;

iii)      četnost plateb s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a druhu užití;

iv)      celková vybraná částka, která však ještě nebyla nositelům práv přidělena, s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a druhu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány;

v)       celková přidělená částka, která však ještě nebyla nositelům práv rozdělena, s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a druhu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány;

vi)      důvody prodlení, pokud kolektivní správce neprovedl rozdělení a platby ve lhůtě stanovené v čl. 12 odst. 1;

d)      informace o vztazích s jinými kolektivními správci s popisem alespoň těchto bodů:

i)        finanční toky, částky obdržené od jiných kolektivních správců a částky vyplacené jiným kolektivním správcům s rozdělením podle kategorie práv, druhu užití a kolektivního správce;

ii)       úhrada nákladů na správu práv zahrnutých do příjmů a jiné srážky z příjmů splatných jinému kolektivnímu správci s rozdělením podle kategorie práv a kolektivního správce;

iv)      úhrada nákladů na správu práv zahrnutých do částek a jiné srážky z částek vyplacených jinými kolektivními správci s rozdělením podle kategorie práv a kolektivního správce;

v)       částka rozdělená nositelům práv pocházející od jiných kolektivních správců s rozdělením podle kategorie práv a kolektivního správce.

3.           Informace, které mají být poskytnuty ve zvláštní zprávě uvedené v čl. 20 odst. 3:

a)      částky vybrané pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb v daném účetním období s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a druhu užití;

b)      vysvětlení použití uvedených částek s rozdělením podle účelu.

Příloha II

INFORMATIVNÍ DOKUMENTY

V souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise k informativním dokumentům ze dne 28. září 2011 se členské státy zavázaly v odůvodněných případech přikládat k oznámení svých prováděcích opatření jeden či více dokumentů vysvětlujících vztah mezi prvky směrnice a odpovídajícími částmi vnitrostátních prováděcích nástrojů.

Co se týká této směrnice, Komise se domnívá, že předložení těchto dokumentů je opodstatněné z těchto důvodů:

Složitost směrnice a příslušného odvětví

Problematika kolektivní správy autorského práva a práv s ním souvisejících je složitá. Jedná se v ní o správu práv k užívání děl online, ale i o jejich tradičnější využívání v režimu offline. Týká se práv autorů, ale i výkonných umělců, vydavatelů, producentů a vysílatelů. Jsou do ní zapojeny různé druhy kolektivních správců od velkých kolektivních správců spravujících autorská práva až po menší správce, kteří vybírají odměnu spojenou s reprografií nebo právem na další prodej. Zapojeny jsou různé kategorie zúčastněných stran: nejen nositelé práv, ale i komerční uživatelé, kteří získají licence od kolektivních správců.

Zatímco právní předpisy týkající se autorského práva a práv s ním souvisejících již na evropské úrovni existují, poprvé se legislativa EU zabývá přímo kolektivní správou. Z komplexního právního rámce navrženého touto směrnicí vyplynou pro většinu vnitrostátních právních úprav podstatné změny předpisů o kolektivních správcích.

Z hlediska právní úpravy je navíc hlava směrnice týkající se udělování licencí pro více území k autorským právům k užití hudebních děl online absolutní novinkou. Žádný členský stát nemá právní předpisy pro tento druh licencí.

Touto směrnicí budou dále dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se řešení sporů.

Ustanovení tohoto nového právního rámce bude během dohledu nad prováděním předpisu do vnitrostátního práva vyžadovat strukturovaný přístup. Vzhledem k nedostatečné legislativní nebo regulační zkušenosti na vnitrostátní úrovni je u určitých částí směrnice velmi důležité, aby Komise obdržela dokumenty týkající se provedení směrnice do vnitrostátního práva, které objasní, jak členské státy nová ustanovení uvedly v platnost. Bez dobře strukturovaných informativních dokumentů by byla schopnost Komise dohlížet na provádění směrnice do vnitrostátního práva značně oslabena.

Soudržnost a souvislost s dalšími iniciativami

Směrnice zůstává „minimálním harmonizačním“ právním nástrojem a členské státy mohou kolektivním správcům uložit přísnější a/nebo podrobnější požadavky, než jaké stanoví směrnice. Je důležité, aby Komise mohla porovnat výsledné situace v různých členských státech, a tím řádně plnit úkol dohledu nad používáním práva Unie. Směrnice kromě toho obsahuje ustanovení o přezkumu. Aby Komise mohla shromáždit všechny příslušné informace o fungování těchto pravidel, musí mít možnost sledovat provádění této směrnice od začátku.

Kolektivní správci musí splňovat vnitrostátní požadavky podle směrnice o službách (2006/123/ES). Měli by mít možnost poskytovat své služby volně přes hranice a zastupovat nositele práv, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v jiných členských státech nebo udělovat licence uživatelům, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v jiných členských státech.

Musí rovněž dodržovat pravidla hospodářské soutěže obsažené ve Smlouvě.

Aby se proto zajistilo, že vnitrostátní pravidla provádějící navrhovanou směrnici do vnitrostátního práva jsou v souladu se směrnicí o službách a pravidly hospodářské soutěže, je obzvláště důležité, aby Komise měla přehled o provádění a prováděla patřičný přezkum provádění směrnice do vnitrostátního práva na základě nezbytných informativních dokumentů.

Správní zátěž

Správní zátěž spojená se žádostí o informativní dokumenty členských států týkající se směrnice není vzhledem k cílům směrnice a novosti předmětu nepřiměřená. Je mimo jiné důležité, aby Komise mohla plnit úkol dohledu nad používáním práva Unie.

Na základě výše uvedeného se Komise domnívá, že požadavek poskytnout informativní dokumenty v případě navrhované směrnice je přiměřený a nejde nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle vykonávat efektivně úlohu dohledu nad přesným prováděním směrnice do vnitrostátního práva.

[1]               KOM(2010) 245.

[2]               KOM(2010) 2020.

[3]               KOM(2011) 206.

[4]               KOM(2011) 287.

[5]               COM(2012) 225.

[6]               KOM(2011) 942.

[7]               Viz Zelená kniha o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii: příležitosti a výzvy při tvorbě jednotného digitálního trhu. KOM(2011) 427.

[8]               Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.

[9]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (Úř. věst. L 376, 27.12.2006), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla (Úř. věst. L 272, 13.10.2001), směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu (Úř. věst. L 248, 6.10.1993), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (kodifikované znění) (Úř. věst. L 111, 5.5.2009), směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (kodifikované znění) (Úř. věst. L 372, 27.12.2006), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/77/ES ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (Úř. věst. L 265, 11.10.2011).

[10]             Úř. věst. L 276, 21.10.2005.

[11]             Úř. věst. L 376, 27.12.2006.

[12]             Od 22. října 2009 do 5. ledna 2010.

[13]             Dne 23. dubna 2010.

[14]             Viz poznámka pod čarou č. 5.

[15]             Např. věci C-395/87 Ministere public proti Jean-Louis Tournier a spojené věci 110/88 a 242/88 Francois Lucazeau a ostatní proti SACEM a ostatní, rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2008 (CISAC) (COMP/C2/38.698).

[16]             Členské státy mohou rozhodnout, že nepoužijí některé požadavky na mikropodniky.

[17]             Úř. věst. C , , s. .

[18]             Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.

[19]             Úř. věst. L 276, 21.10.2005, s. 54.

[20]             Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.

[21]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[22]             Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.

Top