EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 546 final

BÍLÁ KNIHA

o přezkumu architektury boje proti podvodům

1.Úvod

Smlouvy o Evropské unii (EU) stanoví, že boj proti podvodům a jiným protiprávním jednáním poškozujícím finanční zájmy EU je společnou odpovědností EU a jejích členských států 1 . Evropská komise má klíčovou odpovědnost za ochranu finančních zájmů EU 2 , a to prostřednictvím svých pověřených schvalujících osob (dále jen „pověřené osoby“) a pracuje na jejím plnění společně s několika zvláštními institucemi a jinými subjekty, které byly v průběhu let zřízeny. Zohledňuje také doporučení Evropského účetního dvora (EÚD). Společně s příslušnými orgány členských států a pověřenými osobami všech orgánů, institucí a jiných subjektů tvoří architekturu EU pro boj proti podvodům.

Architektura EU pro boj proti podvodům se v průběhu času vyvíjela tak, aby mohla reagovat na neustále se měnící hrozby pro finanční zájmy EU. Narostl počet případů mezinárodních podvodů, včetně podvodů v oblasti DPH, a zintenzivnila činnost sítí organizované trestné činnosti zaměřených na finanční prostředky EU. Přibývá také důkazů o klíčové roli organizované trestné činnosti v rámci podvodných systémů a naopak, o zásadní roli podvodů při financování jiných forem závažné a organizované trestné činnosti, včetně terorismu. Podvodníci nyní využívají pokročilých technologií, jako je umělá inteligence (AI), šifrovaná komunikace a kryptoměny k provádění trestné činnosti a jejího zakrývání. Způsoby řízení se navíc vyvíjejí a pouhý nárůst objemu rozpočtu EU v návaznosti na projekt NextGenerationEU vedl k nárůstu finančních částek, které jsou vystaveny riziku podvodného jednání a vzniku nesrovnalostí. Přezkum rámce architektury boje proti podvodům je příležitostí k lepšímu řešení všech problémů a překonání stávajících nedostatků, pokud jde o ochranu finančních zájmů EU. Proces přezkumu architektury boje proti podvodům bude rovněž příležitostí ke zlepšení a zefektivnění spolupráce mezi různými aktéry této architektury. Cílem této bílé knihy je připravit tento proces tím, že předkládá k širokému zamyšlení několik klíčových otázek, které by mohly být zkoumány v rámci nadcházejícího přezkumu.

Přezkum architektury boje proti podvodům doplňuje přípravné práce na příštím víceletém finančním rámci (VFR). Cílem je zajistit, aby příští víceletý finanční rámec mohl těžit z posílené a účinnější architektury boje proti podvodům, která bude chránit finanční zájmy EU prostřednictvím co nejlepšího využívání zdrojů (zejména pokud jde o doplňkovost a koordinaci funkcí a činností všech příslušných aktérů). Přispěje k plnění cílů, které Komise stanovila ve svých návrzích příštího dlouhodobého rozpočtu EU. Za tímto účelem se bude zabývat komplexnostmi, slabými místy a omezeními stávajícího systému; maximalizuje dopad každého vynaloženého eura zaměřením se na priority a cíle EU, kde činnost EU přináší nejvyšší přidanou hodnotu a zajistí odpovědné nakládání s finančními prostředky EU a jejich sledovatelnost.

Přezkum architektury boje proti podvodům rovněž doplňuje řadu dalších nedávných nebo probíhajících politických iniciativ v oblastech úzce souvisejících s bojem proti podvodům, jako je návrh směrnice o boji proti korupci prostřednictvím trestního práva 3 , nařízení o podmíněnosti 4 a monitorování v rámci výroční zprávy o právním státě.

Evropský parlament přikládá přezkumu architektury boje proti podvodům zásadní význam. Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu ve své „Zprávě o ochraně finančních zájmů EU – boj proti podvodům – výroční zpráva 2023“ (dále jen „zpráva výboru CONT“) 5 zdůraznil naléhavou potřebu posílit a modernizovat architekturu boje proti podvodům v reakci na nové výzvy a příležitosti 6 . Zpráva výboru CONT zdůrazňuje zejména potřebu posoudit a minimalizovat duplicitní činnosti a překrývání aktérů architektury boje proti podvodům; podporovat strategie pro boj proti podvodům na vnitrostátní úrovni; více využívat digitální nástroje a databáze; zvážit centralizovanou strukturu řízení; poskytnout strategický dohled a řešit strukturální nedostatky a zlepšit rámec pro podávání zpráv začleněním výsledků ze všech složek do výroční zprávy o ochraně finančních zájmů EU, aby se zvýšila transparentnost a posílila odpovědnost.

Evropský účetní dvůr rovněž přijal několik zvláštních zpráv o boji proti podvodům 7 a provádí další audity, které s podvody souvisejí 8 . Posuzuje zejména pracovní ujednání a koordinaci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) 9 , jakož i účinnost vnitrostátních kontrolních systémů při správě finančních prostředků Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) 10 při předcházení podvodům, jejich odhalování a případné nápravě 11 . Třetí probíhající audit 12 posoudí účinnost akčního plánu strategie Komise proti podvodům na rok 2019 13 .

Přezkum architektury boje proti podvodům bude proveden na základě holistického přístupu. Zmapuje klíčové aktéry architektury boje proti podvodům; identifikuje a zaměří se na řešení nedostatků, které mohou poškozovat finanční zájmy EU a bude podporovat účinnost ve všech fázích cyklu boje proti podvodům (prevence, odhalování, vyšetřování, stíhání a náprava/vymáhání). Jak je uvedeno v dokumentu ProtectEU: Evropská strategie vnitřní bezpečnosti 14 , výsledky přezkumu architektury boje proti podvodům podpoří posílení doplňkovosti mezi pověřenými osobami, Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Europolem a Eurojustem, Orgánem pro boj proti praní peněz (AMLA) a navrhovaným Celním úřadem EU. V boji proti podvodům může být prospěšné zaměřit se na lepší shromažďování informací, lepší využívání informací a sdílení údajů, lepší přístup k údajům, využívání moderních technologií, včetně umělé inteligence, pro lepší odhalování a vyšetřování podvodů, lepší součinnost při využívání vyšetřovacích prostředků, a to jak v oblasti trestního, tak správního práva, a na lepší spolupráci. Ústředním bodem přezkumu bude účinné odrazování a reakce. Přestože se přezkum zaměří zejména na zlepšení architektury boje proti podvodům, aby byla zajištěna lepší ochrana finančních prostředků EU vůči podvodným jednáním, může být nápomocný i v rámci boje proti dalším závažným trestným činům.

Tato bílá kniha předkládá některé možnosti, které je třeba prozkoumat v rámci nadcházejícího přezkumu architektury boje proti podvodům. Výsledek přezkumu architektury boje proti podvodům bude předložen ve sdělení Komise v roce 2026, ke kterému budou případně připojeny legislativní návrhy. To bude následovat po výsledcích probíhajících hodnocení právních rámců platných pro některé aktéry spadající do architektury boje proti podvodům a nařízení o ochraně finančních zájmů EU 15 , jakož i směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie 16 .

2.Architektura EU pro boj proti podvodům a aktéři v jejím rámci

Schopnost EU bojovat proti podvodům a nesrovnalostem se v průběhu let vyvíjela a byla posílena o nové aktéry, kteří přispívají ke společnému úsilí. Na úrovni EU byla odpovědnost za ochranu finančních zájmů EU svěřena nejprve Koordinační jednotce pro boj proti podvodům (UCLAF) v roce 1988 17 , a poté úřadu OLAF. Od té doby bylo postupně zřízeno několik dalších subjektů, které byly zapojeny do boje proti podvodům, aby se zvýšila účinnost systému chránícího finanční zájmy EU.

Jedná se o hlavní aktéry na úrovni EU, jejichž povinnosti se týkají boje proti podvodům a kteří společně tvoří architekturu EU pro boj proti podvodům:

·V institucích a jiných subjektech odpovídají pověřené osoby za oprávněnost výdajů a řádné využívání rozpočtu EU v souladu s politickými prioritami a způsoby stanovenými spolunormotvůrci ve víceletých programech, a to i s ohledem na doporučení Útvaru interního auditu. Přitom musí rovněž odhalovat podvody a nesrovnalosti, předcházet jim a přijímat správní opatření na ochranu rozpočtu EU a získávat zpět nepřiměřeně vynaložené prostředky EU v souladu s příslušnými ustanoveními finančního nařízení 18 . Podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, kde primární odpovědnost za prevenci, odhalování a nápravu podvodů, korupce a střetu zájmů nesou členské státy, musí pověřené osoby poskytnout ujištění, že členské státy tuto povinnost plní 19 . V oblasti příjmů pověřené osoby zajišťují, aby členské státy plnily svou povinnost včas a správně poskytovat své vlastní zdroje do rozpočtu EU.

·Úřad OLAF je odpovědný za provádění správních vyšetřování na ochranu finančních zájmů EU před podvodným jednáním, korupcí a jinou nezákonnou činností. Úřad OLAF vykonává své vyšetřovací pravomoci (včetně kontrol na místě) zcela nezávisle, a to jak v oblasti výdajů, tak v oblasti příjmů. Jeho vyšetřování, jakož i spolupráci s příslušnými orgány členských států a dalšími aktéry architektury boje proti podvodům upravuje několik nařízení 20 . Kromě toho je úřad OLAF vedoucím útvarem Komise při koncipování a rozvoji evropské politiky v oblasti boje proti podvodům 21 . 

·Od roku 2021 působí Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) 22 jako jediný úřad ve všech zúčastněných členských státech EU 23 , které na něj přenesly pravomoc vyšetřovat, stíhat a předávat soudu pachatele trestných činů, které poškozují finanční zájmy EU, jak je stanoveno ve směrnici o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (dále jen „trestné činy poškozující finanční zájmy EU“), včetně podvodů, korupce a praní peněz, jakož i organizované trestné činnosti, pokud se zaměřuje na trestné činy poškozující finanční zájmy EU, v souladu s nařízením o EPPO. Úřad EPPO spojuje úsilí EU a vnitrostátních orgánů činných v trestním řízení do jednotného přístupu k boji proti trestným činům poškozujícím finanční zájmy EU.

·Eurojust 24 byl založen v roce 2002. Jedná se o agenturu EU, která funguje jako centrum, díky němuž mohou vnitrostátní soudní orgány spolupracovat v boji proti závažné přeshraniční trestné činnosti, včetně korupce. Podporuje a koordinuje úsilí vnitrostátních orgánů (jak ze zemí mimo EU, tak z členských států EU) při vyšetřování a stíhání nadnárodní trestné činnosti (např. podvodů, organizované trestné činnosti a terorismu).

·Europol 25 zahájil svou činnost v roce 1999. Jeho úkolem je podporovat donucovací orgány členských států EU při předcházení všem formám závažné mezinárodní a organizované trestné činnosti, kybernetické trestné činnosti a terorismu a v boji proti nim. Poskytuje těmto orgánům analytickou a operativní pomoc a spolupracuje s partnerskými státy mimo EU a mezinárodními organizacemi za účelem posílení spolupráce.

·Evropský účetní dvůr jako externí auditor EU prověřuje všechny účty příjmů a výdajů EU s cílem poskytnout Evropskému parlamentu a Radě každoroční prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality uskutečněných operací Přitom také informuje o nesrovnalostech. Kromě toho Účetní dvůr přijímá zvláštní zprávy a přezkumy týkající se široké škály oblastí výdajů a politik EU.

·Orgán pro boj proti praní peněz (AMLA) byl vytvořen v roce 2024 s cílem zabránit praní peněz a financování terorismu. Plně v provozu bude od 1. ledna 2028. Jeho pravomoci mu umožní podporovat operační koordinaci vnitrostátních orgánů pověřených dohledem nebo vytvářet zpravodajské výstupy v oblasti financí. Kromě toho byly orgánu AMLA svěřeny pravomoci přímého dohledu, včetně možnosti ukládat peněžité sankce a správní opatření provozovatelům a finančním institucím (včetně bank) v rámci jeho přímého dohledu, aby bylo zajištěno, že správně a důsledně uplatňují pravidla EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Tato pravidla byla přepracována a od poloviny roku 2027 budou platit v celé EU.

·Dne 17. května 2023 navrhla Komise zřízení Celního úřadu EU jako součást balíčku celní reformy 26 . Cílem je prostřednictvím tohoto nového orgánu přijmout centralizovanější digitální přístup, zejména pokud jde o řízení celních rizik a kontroly, zajistit účinnější a posílenou celní unii, která bude odolnější vůči podvodům a která bude hrát klíčovou roli v boji proti podvodům na vnějších hranicích EU.

Spolupráce mezi orgány EU a členskými státy a mezi členskými státy navzájem má klíčový význam, neboť ochrana finančních zájmů EU je společnou odpovědností EU a vnitrostátních orgánů. Členské státy jsou odpovědné za přijetí, provádění a prosazování pravidel a postupů, které účinně chrání finanční zájmy EU. Mají také vedoucí úlohu a zvláštní povinnosti při odhalování, oznamování a řešení podvodných činností k tíži rozpočtu EU. Například v oblasti daní byla v roce 2010 zřízena síť členských států Eurofisc 27 , jejímž cílem je bojovat proti přeshraničním podvodům v oblasti DPH. Její pověření zahrnuje společné zpracovávání a analýzu údajů, koordinaci následných opatření a přístup k celním údajům o dovozu osvobozeném od DPH 28 .

Právní předpisy EU stanoví loajální a účinnou spolupráci mezi Komisí prostřednictvím úřadu OLAF a příslušnými orgány členských států, jakož i to, že úřad OLAF podporuje trestní případy vedené úřadem EPPO nebo je doplňuje správními vyšetřováními. Mezi aktéry zapojenými do boje proti podvodům již bylo dosaženo dobré úrovně spolupráce. Součástí je podpora úřadu OLAF poskytovaná trestním případům vedeným úřadem EPPO nebo jejich doplnění správními vyšetřováními; koordinace vyšetřovacích činností orgánů členských států, poskytování pomoci těmto orgánům, vedení společných vyšetřování za podpory a účasti úřadu EPPO, Europolu, Eurojustu, úřadu OLAF a orgánů členských států, operativní schůzky a každoroční výměnu názorů úřadů OLAF 29 a EPPO, Europolu, Eurojustu a EÚD s Evropským parlamentem, Radou a Komisí.

Strategické zaměření na synergie a optimalizaci zdrojů se stalo nezbytným, a to jak vzhledem k různorodým mandátům a schopnostem různých aktérů v oblasti boje proti podvodům, tak vzhledem k tomu, že do architektury přibyli noví aktéři. Klíčové je, aby každý subjekt mohl hrát svou roli v hladce fungujícím a účinném systému pro prevenci a potírání podvodů poškozujících finanční zájmy EU.

3.Oblasti, na které se přezkum architektury boje proti podvodům zaměřuje

3.1 Posílená preventivní opatření

Silné systémy pro předcházení podvodům týkajícím se finančních prostředků EU jsou již zavedeny a Komise podnikla kroky k jejich průběžnému zlepšování v rámci své strategie vnitřní kontroly. Kromě toho finanční nařízení na rok 2024 30 zavedlo několik novinek, které pomohou dále posílit předcházení nesrovnalostem a jejich odhalování, včetně podvodů a korupce, a následná opatření, počínaje příštím víceletým finančním rámcem. Zahrnují:

-několik vylepšení 31  systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů 32 (dále jen „systém EDES“) a rozšíření jeho působnosti na sdílené řízení (a na přímé řízení s členskými státy) od 1. ledna 2028. Systém EDES umožňuje odhalovat podvodné nebo nespolehlivé hospodářské subjekty v rané fázi a na základě uváděných údajů. Pokud je zjištěno pochybení, může být hospodářský subjekt dočasně vyloučen z přijímání finančních prostředků EU až na dobu pěti let. Případy v systému EDES mohou za určitých podmínek vést také k uložení finančních sankcí. Rozhodnutí jsou evidována v centrální databázi, do které mají přístup všechny orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie a orgány členských států,

-povinné vkládání údajů do jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik (Arachne+) pro účely auditu a kontroly od 1. ledna 2028. Údaje shromážděné orgány všech členských států týkající se veškerých finančních prostředků budou zahrnuty do jednotného nástroje pro celou EU. To posílí kontrolní a auditní funkce v celé EU a pomůže vnitrostátním orgánům a aktérům architektury boje proti podvodům při prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce a nesrovnalostí, včetně střetu zájmů a dvojího financování, a při následných opatřeních. Používání nástroje Arachne+ řídícími orgány bude i nadále dobrovolné, ale Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že na základě posouzení připravenosti nástroje, které provede Komise v roce 2027, znovu přezkoumají otázku povinnosti jeho používání.

Úsilí o předcházení podvodům musí pokračovat a mohlo by být dále posíleno. Úřad OLAF získal značné zkušenosti a rozsáhlou síť kontaktních míst v členských státech a třetích zemích a při vytváření strategií pro boj proti podvodům v členských státech a zemích mimo EU. Neocenitelné odborné znalosti úřadu OLAF v oblasti předcházení podvodům a korupci by měly být v maximální možné míře využívány všemi aktéry architektury boje proti podvodům. Aktéři v rámci architektury boje proti podvodům by měli být rovněž vybízeni k využívání koordinačních služeb pro boj proti podvodům, které koordinuje úřad OLAF s cílem posílit spolupráci mezi vnitrostátními orgány a orgány na úrovni EU v oblasti předcházení podvodům a korupci. Výměna informací podle nařízení Rady (ES) č. 515/97 by měla být také lépe využívána k posílení vzájemné pomoci mezi vnitrostátními správními orgány v souvislosti s předcházením podvodům 33 .

Předcházení podvodům je obzvláště důležité v oblasti příjmů, kde je nepravděpodobné, že by orgány dokázaly od pachatelů získat zpět finanční částky, které jim unikly. Za vymáhání ztracených prostředků (zejména DPH a cel) jsou odpovědné členské státy. Vnitrostátní orgány však většinu ztrát vymáhat nemohou (i když jsou podvodníci identifikováni, stíháni a odsouzeni), protože se obvykle nacházejí mimo jurisdikci EU nebo zorganizují platební neschopnost či úpadek. Správní šetření se proto v současné době zaměřují na včasné odhalování podvodů a koordinaci kontrol prováděných vnitrostátními orgány s cílem zabránit dalším podvodným dovozům a přijmout preventivní opatření na ochranu rozpočtu EU. Vyšetřování trestných činů v této oblasti se z velké části zaměřuje na identifikaci zločineckých sítí, které stojí za podvody, zastavení jejich činnosti, narušení zločineckých sítí a na zamezení budoucí podvodné činnosti a souvisejícím ztrátám.

Strategie proti podvodům jsou nezbytné pro komplexní řešení podvodů a korupce, které zahrnuje opatření v celém cyklu boje proti podvodům, včetně jejich prevence. Strategie Komise pro boj proti podvodům a její akční plán byly revidovány v roce 2023. Nový akční plán obsahuje 44 opatření v rámci sedmi témat, která pokrývají priority Komise v oblasti boje proti podvodům. Prvním tématem plánu je digitalizace a čtvrtina opatření se zaměřuje na zlepšení využívání nástrojů IT Komisí a členskými státy pro účely boje proti podvodům (např. nástroj Arachne, systém EDES a systém pro řízení nesrovnalostí (IMS) 34 ). Akční plán rovněž za účelem ochrany finančních prostředků EU počítá s intenzivnější spoluprací v rámci Komise a s klíčovými vnějšími partnery a občanskou společností. Mezi další témata patří Nástroj pro oživení a odolnost, celní podvody a další posilování etiky a kultury boje proti podvodům v Komisi. Akční plán je aktuálně ve stavu provádění. Kromě toho mají útvary Komise a výkonné agentury odvětvové strategie pro boj proti podvodům, které dále posilují zavedený rámec pro boj proti podvodům.

K dalšímu posílení prevence by mohly být na vnitrostátní úrovni zavedeny strategie proti podvodům se souvisejícími akčními plány. Ne všechny členské státy mají v současné době vnitrostátní strategie proti podvodům a stávající strategie nemusí nutně uplatňovat jednotný přístup. To může vést ke vzniku slabých míst a nedostatků v globálním přístupu k boji proti podvodům. 

3.2 Zlepšení odhalování

Odhalení nesrovnalostí, podvodů a jiných nezákonných činností poškozujících finanční zájmy Unie v co nejranější fázi je nezbytným předpokladem pro účinné provádění cyklu boje proti podvodům na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.

a) Podávání zpráv

Na vnitrostátní úrovni mají členské státy hlavní odpovědnost za odhalování a včasné ohlašování podvodů a korupce úřadu EPPO za účelem vyšetřování a stíhání a za rychlé ohlašování dalších nesrovnalostí úřadu OLAF, kterému poskytují spolehlivé údaje o podvodných činnostech. Jedná se o zásadní krok, který Komisi umožňuje mít k dispozici nezbytné informace o prokázaných nesrovnalostech nebo podezřeních na nesrovnalosti a o podvodech zjištěných v členských státech. V tomto ohledu je příští víceletý finanční rámec příležitostí k přezkoumání vhodnosti vnitrostátních postupů podávání zpráv.

Využití stávajících nástrojů, jako je IMS, OWNRES 35 a EDES (pro fázi včasného odhalování), může významně přispět k dalšímu šíření informací, které mohou vést k přijetí vhodných preventivních opatření a včasnému odhalení případů podvodů.

Mocným nástrojem v boji proti podvodům a korupci je navíc ochrana oznamovatelů. Může sehrát klíčovou roli při podpoře transparentnosti a odpovědnosti jak vlády, tak podniků a odhalit podvodné činnosti, které je jinak obtížné odhalit. Účinné provádění směrnice EU o oznamovatelích 36 může přispět k lepšímu a včasnějšímu odhalování podvodných činností poškozujících finanční zájmy EU.

b) Výměna informací mezi aktéry architektury boje proti podvodům

Eurojust a Europol posilují schopnost EU bojovat proti podvodům tím, že zajišťují účinnou koordinaci mezi příslušnými soudními a donucovacími orgány a usnadňují výměnu informací. Pomáhají překonat omezení, která představují hranice jednotlivých států a rozdílné právní rámce, čímž posilují společnou reakci EU na podvody a korupci a také brání pachatelům ve využívání rozdílů mezi vnitrostátními systémy. Je nezbytné, aby Europol a Eurojust posílily svou spolupráci a zajistily tak komplexní pokrytí celého procesu trestního soudnictví, a tím usnadnily přechod vyšetřování k úspěšnému stíhání a odsouzení pachatelů trestných činů.

Pro odhalení je zásadní spolupráce a sdílení údajů a informací mezi aktéry architektury boje proti podvodům. S ohledem na rostoucí objem údajů by mohl být užitečný jakýkoli mechanismus, který by usnadnil výměnu informací na základě jednotných a harmonizovaných údajů. Pokud je to proveditelné, mohla by tato výměna probíhat v reálném čase a na interoperabilním základě v souladu s pravidly ochrany údajů, aby se zvýšila účinnost sdílení informací a usnadnila včasná a koordinovaná opatření všech příslušných aktérů. Okamžité sdílení informací, které lze použít, je klíčové například pro usnadnění ohlašování podezření na trestné činy úřadu EPPO bez zbytečného odkladu 37 . Dalším příkladem je situace, kdy údaje shromážděné úřadem OLAF při vyšetřování celních podvodů mohou být užitečné pro Europol při jeho práci v boji proti obcházení omezujících opatření (sankcí) EU.

c) Využívání nových technologií a umělé inteligence, analýza dat a sdílení zpravodajských informací

Podvodníci využívají nové technologie k hledání nových způsobů páchání podvodů. Umělá inteligence a nové nástroje IT však mohou aktérům v rámci architektury boje proti podvodům také pomoci zintenzivnit boj proti podvodům. Schopnost těchto nástrojů analyzovat velké množství údajů může být obzvláště užitečné při odhalování podvodů v raných fázích.

3.3 Zlepšení schopností vyšetřování a stíhání

a) Sdílení dat, operativní analýza a forenzní kapacity ve fázi vyšetřování

Existuje značný potenciál pro shromažďování, sdílení a analýzu údajů, které jsou k dispozici v rámci příslušných digitálních nástrojů jednotlivých aktérů architektury boje proti podvodům, včetně využívání umělé inteligence. Tento potenciál je však omezen rozdíly ve způsobu, jakým členské státy používají informace a jakým způsobem si je vyměňují. Tyto nesrovnalosti se mohou vyskytovat v různých fázích řetězce boje proti podvodům, ale přesto mají významný dopad na fázi vyšetřování.

Aktéři architektury boje proti podvodům si již mohou navzájem poskytovat přístup do svých databází, ale podmínky, za kterých k tomuto přístupu a sdílení údajů dochází, lze stále ještě vylepšit. Například by mohlo být užitečné vytvořit za určitých podmínek a při dodržení vhodných procesních záruk a opatření na ochranu údajů zvláštní pravidla, která by úřadům OLAF a EPPO umožnila výměnu informací se sítí Eurofisc a poskytla jim centralizovaný přístup na úrovni EU k určitým informacím o DPH, aby mohli vyšetřovat případné podvody nebo nesrovnalosti v oblasti DPH.

Další oblastí, v níž lze docílit lepších synergií, se týká využívání odborných znalostí. Všichni aktéři architektury boje proti podvodům využívají ke své práci interní analytické kapacity a/nebo forenzní znalecké posudky. V souvislosti s omezenými zdroji pro správu EU by mohla být zavedena vhodná správní opatření, která by umožnila sdílení stávajících odborných znalostí a budování společných kapacit pro moderní vyšetřování podvodů za účasti různých aktérů architektury boje proti podvodům.

Úřad OLAF a Europol mají mezi aktéry architektury EU pro boj proti podvodům jedinečné dlouholeté zkušenosti s forenzní a operativní analýzou. Europol již usnadňuje výměnu informací mezi donucovacími orgány, včetně policie a celních orgánů. Aniž bychom předjímali výsledky probíhajícího hodnocení, při revizi architektury a v kontextu aktualizovaného mandátu Europolu, který byl oznámen ve sdělení ProtectEU – Evropská strategie vnitřní bezpečnosti 38 , by se mohlo uvažovat o posílení úlohy Europolu jako potenciálně klíčového subjektu EU v oblasti analýzy údajů a získávání dat pro forenzní účely. Kromě toho by úzká spolupráce a výměna informací mezi aktéry architektury boje proti podvodům umožnila sledovat stopy dalších závažných trestných činů, které se mohou objevit při vyšetřování podvodů.

A konečně, nové celní datové centrum EU, na které bude dohlížet nový Celní úřad EU 39 , poskytne soubor údajů o celních tocích v reálném čase a rozšířenou kapacitu pro analýzu dat, která umožní lepší řízení rizik a celní kontroly na vnějších hranicích.

b) Posílení doplňkovosti a koordinace mezi úřady EPPO a OLAF

Vzhledem ke společnému cíli úřadů EPPO a OLAF, kterým je ochrana rozpočtu EU, nařízení o úřadu EPPO výslovně zakazuje vedení souběžných správních vyšetřování prováděných úřadem OLAF na základě stejných skutečností, na jejichž základě již úřad EPPO vede trestní vyšetřování, kdy normotvůrce EU dal jasně najevo, že úřady EPPO a OLAF by měly navázat a udržovat úzkou spolupráci zaměřenou na zajištění doplňkovosti svých příslušných mandátů a zamezit tak zdvojování. Nařízení o úřadu EPPO stanoví, že úřad EPPO může požádat úřad OLAF o to, aby „podpořil nebo doplnil“ činnosti úřadu EPPO, včetně provádění správních vyšetřování 40 . Následně pozměněné nařízení o úřadu OLAF označilo tato správní vyšetřování jako „doplňující vyšetřování“, ačkoli nemusí vždy zahrnovat vyšetřovací činnosti, a poskytuje zvláštní právní rámec pro to, aby je úřad OLAF mohl provádět a spolupracovat s úřadem EPPO.

Podpora, kterou úřad OLAF poskytuje úřadu EPPO, a doplňující vyšetřování se odráží také v pracovním ujednání mezi úřadem OLAF a úřadem EPPO 41 , v němž se uvádí, že „jejich cílem by mělo být usnadnění shromažďování relevantních informací za účelem přijetí preventivních opatření nebo provádění finančních, disciplinárních nebo správních opatření“. Doplňující vyšetřování a činnosti úřadu OLAF mohou být potřebné zejména v následujících situacích: i) promlčecí lhůta použitelná pro trestný čin vyšetřovaného úřadem EPPO představuje konkrétní překážku bránící účinnému vymáhání; ii) je třeba přijmout správní preventivní opatření, a pokud je to možné, zahájit už na samém počátku opatření ke zpětnému získání prostředků, dokud úřad EPPO nezahájí trestní vyšetřování; iii) existuje hrozba pro rozpočet EU v důsledku škody způsobené domnělým trestným činem; iv) existují oprávněné důvody domnívat se, že by mohlo být zapotřebí nebo odůvodněno doporučení k přijetí disciplinárních nebo správních opatření (včetně doporučení k postoupení případu výboru EDES); v) existují důkazy o nesrovnalostech, které nejsou podvodem.

Doplňující správní vyšetřování se však zatím využívají spíše v omezené míře 42 , ačkoli oba typy vyšetřování (trestní i správní) jsou nezbytné a přispívají k plné ochraně rozpočtu EU a předcházení škodám nebo jejich omezení. Například pro účinnou ochranu rozpočtu EU je třeba co nejdříve přijmout odpovídající správní opatření k zajištění již vyplacených prostředků a k zabránění neoprávněnému vynakládání dalších prostředků, včetně opatření v rámci systému EDES. Využitím všech dostupných nástrojů v plném rozsahu a zároveň zajištěním toho, aby nedocházelo ke zdvojování mezi trestním a správním vyšetřováním, může EU lépe chránit své finanční zájmy a podporovat transparentní, odpovědné a udržitelné finanční prostředí.

Proto je vhodné zvážit konkrétní způsoby posílení spolupráce a doplňkovosti mezi úřadem EPPO a OLAF (a také s dalšími aktéry architektury boje proti podvodům), aby se předešlo riziku nekoordinovaných akcí; zajistit co nejjasnější vymezení jejich příslušných rolí a formulovat podmínky, za nichž jsou různé činnosti prováděny.

c) Lepší podpora trestního stíhání

Úřad EPPO je v souladu s nařízením o EPPO příslušný k vyšetřování, stíhání a předvádění před vnitrostátní soudy pachatelů trestných činů, které se dotýkají finančních zájmů EU, jak je stanoveno ve směrnici o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie, v souladu s nařízením o úřadu EPPO.

Na základě získaných zkušeností je možné, že bude nutné provést některá zlepšení jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, aby byla činnost úřadu EPPO účinnější. Na vnitrostátní úrovni by mohly úřad EPPO účinněji podporovat zvláštní donucovací orgány, zejména v oblastech, jako jsou cla, daňové podvody a finanční trestná činnost. Na úrovni EU by větší podporu úřadu EPPO, zejména v přeshraničních případech, umožnila intenzivnější spolupráce s Europolem, pokud jde o analýzu rizik a operativní podporu, a dále s Eurojustem, pokud jde o fungování společných vyšetřovacích týmů (SVT). Kromě toho by poloautomatický systém „shoda/neshoda“, který by byl přizpůsoben pro EPPO, Eurojust, Europol a úřad OLAF a který by při respektování procesních záruk a mandátů jednotlivých subjektů mohl zlepšit včasné odhalování vzorců přeshraniční trestné činnosti a usnadnit spolupráci.

3.4 Na cestě k účinnějšímu procesu zpětného získávání prostředků do rozpočtu EU

Proces zpětného získávání prostředků do rozpočtu EU se opírá o členské státy (zejména na straně příjmů) a orgány, instituce a jiné subjekty Unie (na straně výdajů). Jedná se o složitý proces, který vyžaduje spolupráci nejen v rámci Komise, ale také s řadou dalších subjektů (včetně nezávislých vyšetřovacích orgánů, jako jsou úřady OLAF a EPPO, a příslušných vnitrostátních orgánů) 43 . Zřízení úřadu EPPO významně posílilo celkovou architekturu boje proti podvodům a jeho činnost v oblasti trestního stíhání přinesla výsledky, pokud jde o obvinění, odsouzení a zabavení majetku, přestože v současném právním rámci má úřad EPPO v procesu zpětného získávání prostředků pouze omezenou úlohu. Nedávná judikatura Soudního dvora Evropské unie 44 související s nařízením o ochraně finančních zájmů 45 a finančním nařízením poskytuje právní základ pro rozvoj dalších nástrojů pro zpětné získávání prostředků, včetně jejich vymáhání od fyzických osob, které nesou odpovědnost za podvod, prostřednictvím správních rozhodnutí. Celkově, jak uvedl i Evropský účetní dvůr 46 , je třeba dalších zlepšení, aby se zvýšila účinnost procesu zpětného získávání prostředků do rozpočtu EU.

a) Příjmy

Pokud jde o příjmy, členské státy nesou hlavní odpovědnost za stanovení a výběr cel, která se označují jako tradiční vlastní zdroje a z nichž je přímo financován rozpočet Unie EU. Členské státy jsou proto povinny zavést odpovídající kontrolní systémy, které zajistí, aby jejich vnitrostátní celní orgány prováděly celní kontroly odpovídajícím způsobem. Vnitrostátní celní orgány hrají v rámci architektury boje proti podvodům klíčovou roli, neboť působí jako první linie obrany proti nezákonným činnostem, které mají dopad na finanční zájmy EU. V aktuálním víceletém finančním rámci (2021–2027) si členské státy ponechávají 25% podíl z celkového objemu vybraných cel. Finanční škody odhadované úřady EPPO a OLAF v této oblasti souvisejí především s celními podvody, které vedou k nižšímu objemu vybraných cel, a tudíž k tomu, že odpovídající tradiční vlastní zdroje poskytnuté do rozpočtu Unie jsou nižší, než by měly být. Vzhledem k tomu, že vymáhání prostředků od podvodných dovozců se daří spíše v omezené míře, zaměřují se správní vyšetřování na včasné odhalování podvodů v koordinaci s členskými státy, aby se usnadnilo přijetí preventivních opatření na ochranu rozpočtu EU.

Nový Celní úřad EU navíc umožní další koordinaci řízení rizik na úrovni EU a současně zahrne výsledky zjištěných podvodů do budoucích opatření, např. prostřednictvím budoucího celního datového centra EU.

Pokud jde o DPH, vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty, na který má EU nárok, se vypočítává na základě DPH, kterou členské státy skutečně vybraly. Jakékoli nedoplatky při výběru DPH proto snižují nejen příjmy členských států, ale také snižují vlastní zdroje z DPH pro souhrnný rozpočet EU, což má dopad na výši zdroj z HND u všech členských států  47 . Značná část škod souvisejících s DPH navíc pochází z přeshraničních podvodů v oblasti DPH, které jsou často páchány v rámci zločineckých organizací. Tento problém lze účinněji a efektivněji řešit prostřednictvím užší spolupráce mezi členskými státy a orgány a institucemi EU (úřad EPPO, úřad OLAF, Komise atd.) a užší spolupráce v soudní oblasti, včetně spolupráce se zeměmi mimo EU a s mezinárodními organizacemi, a to na základě mnoha správních ujednání uzavřených úřadem OLAF, která výrazně zlepšují mezinárodní správní spolupráci a usnadňují přístup k informacím a podporu, kterou může poskytnout Eurojust. Kromě toho bude mít i nadále klíčovou úlohu v boji proti podvodům v oblasti DPH síť Eurofisc.

b) Výdaje

Finanční doporučení vydaná úřadem OLAF v letech 2012 až 2023 ukazují, že míra úspěšně zpětně získaných prostředků závisí na různých proměnných (např. na způsobu rozpočtového řízení a právní složitosti jednotlivých případů).

Výdajová strana zahrnuje přímé, nepřímé a sdílené způsoby řízení. Pokud jde o přímé řízení, na základě poznatků získaných z doporučení úřadu OLAF již Komise 6. února 2024 přijala posílenou podnikovou strategii pro správu dlužníků Komise. Tato strategie se zaměřuje na vymáhání prostředků ve větších objemech a rychleji a má dvojí cíl:

-odstranit rozdíl mezi částkami, které ke zpětnému získání doporučil úřad OLAF, a částkami, které byly stanoveny ke zpětnému získání 48 , prostřednictvím lepší interakce mezi úřadem OLAF a pověřenými osobami a

-odstranit rozdíl mezi stanovenými a zpětně získanými částkami posílením vnitřního monitorovacího mechanismu Komise pro sledování doporučení úřadu OLAF.

Zpětné získávání prostředků do rozpočtu EU je třeba ještě zlepšit. Je proto třeba pokračovat v úvahách o tom, jak v praxi účinně zajistit, aby rozpočet Unie získal náhradu škody, která mu byla způsobena.

Na žádost Komise se úřad EPPO dohodl na revizi svých vzorů oznámení, aby mohl pověřeným osobám předávat včasné, podrobné a použitelné informace potřebné k přijetí vhodných opatření na ochranu finančních zájmů EU 49 .

Aniž jsou dotčeny případné legislativní změny, Komise rovněž zvažuje krátkodobá opatření ke zlepšení interního sledování doporučení úřadu OLAF a následných opatření v návaznosti na oznámení úřadu EPPO 50 s cílem dosáhnout zlepšení v praxi.

Ochrana finančních zájmů EU by nebyla úplná bez nezbytné doplňkovosti mezi i) účinným vyšetřováním a stíháním trestných činů proti finančním zájmům EU a ii) opatřeními k vymáhání a správními/preventivními opatřeními přijatými na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni (např. vyloučení z budoucího financování EU a náhrada škody, kterou utrpěl rozpočet EU, prostřednictvím občanskoprávního řízení). Tato doplňkovost je vyžadována Smlouvami a finančním nařízením 51 .

Účinné odrazení není možné bez kombinace rychlého vyšetřování trestných činů, pravomocných odsouzení, správních opatření přijatých pověřenými osobami, včetně preventivních opatření, sankcí uložených soudy nebo správními orgány a účinného vymáhání pohledávek.

3.5 Zlepšování správy architektury boje proti podvodům

Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu ve své zprávě vyzval k měřitelnější správě architektury boje proti podvodům zaměřené na výsledky; účinnějšímu nasazení odpovídajících zdrojů a jejich účelnějšímu použití; zaujetí celistvějšího přístupu při informování prostřednictvím zprávy o ochraně finančních zájmů a lepší koordinovanosti a spolupráci mezi aktéry architektury boje proti podvodům 52 .

Přezkum architektury boje proti podvodům zohlední výsledky příslušných probíhajících hodnocení a bude vycházet z práce všech aktérů architektury boje proti podvodům. Na tomto základě se bude přezkum zabývat jejich mandáty, jakož i jejich vzájemnou doplňkovostí a koordinovaností a zajistí lépe integrovanou architekturu boje proti podvodům.

Ve stávajícím právním rámci mají aktéři architektury boje proti podvodům své vlastní soubory povinností týkající se podávání zpráv o jejich činnostech v oblasti boje proti podvodům. To vedlo k rozdílům v jednotlivých přístupech ke spolupráci a podávání zpráv. Nedostatek jednotného přístupu brání jasnému celkovému obrazu toho, jak je ochrana finančních zájmů EU zajištěna různými opatřeními v rámci celé architektury boje proti podvodům.

4.Závěry: další postup

Tato bílá kniha navrhuje některé možnosti, které je třeba prozkoumat v rámci přezkumu architektury boje proti podvodům a oblastí jejího zaměření. Komise vyzývá tradiční zúčastněné strany (Evropský parlament, Radu a Evropský účetní dvůr) a rovněž všechny aktéry architektury boje proti podvodům, aby přispěli k úvahám založeným na výše uvedených směrech a otázkách. To umožní zohlednit tyto názory spolu s výsledky probíhajících hodnocení právních rámců platných pro některé aktéry, kteří spadají do architektury boje proti podvodům (např. Eurojust, Europol, úřad EPPO a úřad OLAF), a zprávami podle směrnice o ochraně finančních zájmů.

Výsledek přezkumu architektury boje proti podvodům bude předložen ve sdělení Komise v roce 2026. Pokud to bude vhodné, může být doplněn případnými legislativními návrhy týkajícími se nařízení o úřadu OLAF, úřadu EPPO, Eurojustu, Europolu nebo síti Eurofisc či směrnice o ochraně finančních zájmů. To by mohlo být jedinečnou příležitostí k zajištění soudržnější architektury boje proti podvodům se zjednodušenými a operativními odpověďmi na otázky uvedené v této bílé knize, architektury, která bude přizpůsobená novému víceletému finančnímu rámci. Některé z těchto otázek vyžadují další analýzu, která bude provedena v rámci probíhajících hodnocení. Komise proto v této souvislosti navrhuje pokračovat v diskusi o budoucnosti architektury EU pro boj proti podvodům.

(1)

Ustanovení čl. 310 odst. 6 a článek 325 SFEU.

(2)

Článek 317 SFEU.

(3)

COM/2023/234 final.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 1).

(5)

Zpráva o ochraně finančních zájmů EU – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2023, 1. dubna 2025, Evropský parlament, Výbor pro rozpočtovou kontrolu, zpravodaj: Gilles Boyer.

(6)

Viz také „Architektura EU pro boj proti podvodům – úloha aktérů na unijní úrovni, způsob jejich spolupráce a výzvy, jimž čelí“, studie vyžádaná Výborem pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, tematická sekce pro rozpočtové záležitosti Generálního ředitelství pro vnitřní politiky, PE 763.761, kterou vypracovalo Středisko pro strategické a hodnotící služby (CSES), srpen 2024.

(7)

 Například zvláštní zpráva Evropského účetního dvora 7/2024 o systémech Komise pro vymáhání neoprávněných výdajů EU.

(8)

Například ohledně Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) a kontrolních systémů členských států a dále strategie Komise proti podvodům.

(9)

 Zveřejnění je naplánováno na září 2025. Zpravodajem je J. Gregor.

(10)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(11)

 Zveřejnění je naplánováno na prosinec 2025. Zpravodajem je I. Maletíc.

(12)

 Zveřejnění je naplánováno na září 2026. O zpravodajském členském státu se teprve rozhodne.

(13)

Akční plán Komise pro boj proti podvodům – revize v roce 2023, COM(2023) 405 final.

(14)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 1. dubna 2025, „Protect EU: Evropská strategie vnitřní bezpečnosti“, COM(2025)148.

(15)

 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(16)

 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(17)

Jednotka UCLAF byla pracovní skupinou vytvořenou v rámci generálního sekretariátu Evropské komise. To vedlo k založení úřadu OLAF v roce 1999. Viz rozhodnutí Komise 1999/352/ES ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20).

(18)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024).

(19)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(20)

Jedná se o tyto předpisy:

·nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) („nařízení OLAF“);

·nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2016/2030 ze dne 26. října 2016, kterým se mění nařízení č. 883/2013, pokud jde o sekretariát dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

·nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2020/2223 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení č. 883/2013, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účelnost vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům;

·nařízení Rady č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem;

·nařízení Rady č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a

·nařízení Rady č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.

(21)

Řízení a správa v Evropské komisi, sdělení Komisi ze dne 24. 6. 2020, C(2020) 4240 final, s. 16.

(22)

Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(23)

V současné době jsou v úřadu EPPO zapojeny všechny členské státy s výjimkou Dánska, Irska a Maďarska.

(24)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV, PE/37/2018/REV/1 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).

(25)

Rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) (Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37).

(26)

Viz zvláště návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví celní kodex Unie a zřizuje Celní úřad Evropské unie a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 952/2013, COM(2023) 258 final. Návrhem se zabývají spolunormotvůrci.

(27)

 Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (přepracované znění) (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).

(28)

Agentury Europol, Eurojust a síť Eurofisc se stále vyznačují „mezivládním duchem třetího pilíře“, neboť jsou závislé na konečném rozhodnutí vnitrostátních orgánů, které nemají nahradit.

(29)

Článek 16 nařízení č. 883/2013 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, s. 1).

(30)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(31)

Tato zlepšení zahrnují zrychlené řízení, právní domněnku o oznámení, možnost vyloučení skutečných vlastníků a několik nových případů závažného profesního pochybení, které mohou vést k vyloučení.

(32)

Systém EDES byl zřízen v roce 2016 jako jeden z nástrojů na ochranu finančních zájmů EU.

(33)

Nařízení Rady č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(34)

Systém řízení nesrovnalostí (IMS) je specializovaný elektronický systém pro hlášení nesrovnalostí. Byl vypracován a dán k dispozici členským státům a zemím, které využívají pomoci. Systém IMS je provozován v rámci informačního systému pro boj proti podvodům (AFIS) a používá jej 35 zemí.

(35)

Komise vytvořila databázi vlastních zdrojů (OWNRES) jako elektronický systém, který má usnadnit ohlašování a sledování případů podvodů a nesrovnalostí, které se týkají nároků na tradiční vlastní zdroje.

(36)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(37)

Viz článek 24 nařízení o EPPO.

(38)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 1. dubna 2025, „Protect EU: Evropská strategie vnitřní bezpečnosti“, COM(2025)148.

(39)

Viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví celní kodex Unie a zřizuje Celní úřad Evropské unie a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 952/2013, COM(2023) 258 final.

(40)

Viz čl. 101 odst. 3 nařízení o EPPO: „V průběhu vyšetřování vedeného úřadem EPPO může úřad EPPO požádat úřad OLAF, aby v souladu se svým mandátem podpořil nebo doplnil jeho činnosti zejména tím, že: a) poskytne informace, analýzy (včetně forenzních analýz), odborné znalosti a provozní podporu; b) usnadní koordinaci konkrétních opatření příslušných vnitrostátních správních orgánů a subjektů Unie; c) provede správní vyšetřování.“ Viz také článek 12e nařízení o úřadu OLAF („Podpora Úřadu pro úřad EPPO“), který stanoví: „1. V průběhu vyšetřování vedeného úřadem EPPO a na jeho žádost podle čl. 101 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939 Úřad v souladu se svým mandátem podporuje nebo doplňuje činnost úřadu EPPO, a to zejména v tom, že: a) poskytne informace, analýzy (včetně forenzních analýz), odborné znalosti a provozní podporu; b) usnadní koordinaci konkrétních opatření příslušných vnitrostátních správních orgánů a subjektů Unie; c) provede správní vyšetřování.“

(41)

 Bod 6.2 pracovního ujednání mezi Evropským úřadem pro boj proti podvodům a Úřadem evropského veřejného žalobce, 5. července 2021:

https://www.eppo.europa.eu/sites/default/files/2021-07/Working_arrangement_EPPO_OLAF.pdf .

(42)

 Viz srovnání doplňujících vyšetřování a celkové vyšetřovací činnosti obou úřadů: po 3,5 roku operativní spolupráce spolupracovaly úřad OLAF a EPPO na přibližně 136 vyšetřováních (úřad EPPO do 31. prosince 2023 provedl 1 927 aktivních vyšetřování).

(43)

Vždy tomu tak nebylo. Během jednání o revizi finančního nařízení v roce 2024 odmítla Rada rozšířit na Komisi právo využívat mechanismus vzájemné pomoci, který členské státy mezi sebou již řadu let uplatňují při vymáhání veřejných dluhů. To proces zpětného získávání prostředků zdržuje, neboť v této situaci je Komise nucena si sama zjišťovat potřebné klíčové informace (např. o totožnosti, platební schopnosti, adrese nebo majetku dlužníka), které potřebuje, aby mohla finanční prostředky vymáhat.

(44)

Rozsudky ze dne 26. září 2024 ve spojených věcech C-160 a 161/22P, Komise v. HB; ze dne 4. října 2024 ve věci C-721/22P, Komise v. PB, a ze dne 29. února 2024 ve věci C-437/22, Eesti Vabariik.

(45)

 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(46)

 Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 7/2024 o systémech Komise pro vymáhání neoprávněných výdajů EU.

(47)

V tomto smyslu viz rozsudek Åkerberg Fransson, C-617/10, EU:C:2013:105, bod 34 a citovaná judikatura.

(48)

Schvalující úředník útvaru, který doporučení úřadu OLAF obdrží (v celních záležitostech orgány dotčeného členského státu), může doporučení OLAF zcela nebo zčásti zamítnout. Částka stanovená ke zpětnému získání je tedy konečnou částkou, kterou bude příjemce doporučení při vymáhání požadovat, nebo pro kterou bude v případě sdíleného řízení požadovat vyloučení z financování EU.

(49)

 Revidované vzory jsou připojeny k dohodě o způsobech spolupráce mezi Komisí a úřadem EPPO ze dne 2. června 2021. Používají se od listopadu 2024.

(50)

Taková opatření by mohla zahrnovat určení útvaru Komise, který by byl pověřen podporou pověřených osob při přijímání včasných preventivních opatření a podnikání včasných kroků za účelem vymáhání a posílení spolupráce mezi příslušnými útvary a nástroji pro podávání zpráv.

(51)

Viz článek 325 SFEU a články 129 a 138 finančního nařízení.

(52)

Zpráva o ochraně finančních zájmů EU – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2023, 1. dubna 2025, Evropský parlament, Výbor pro rozpočtovou kontrolu, zpravodaj: Gilles Boyer, body 3, 4, 6 a 7.