EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.7.2019

COM(2019) 370 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh

a souvisejí s přeshraničními činnostmi

{SWD(2019) 650 final}

1.ÚVOD

Článek 6 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz 1 pověřuje Komisi, aby prováděla posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi, a aby toto posouzení každé dva roky (nebo v případě potřeby častěji) aktualizovala. Tato zpráva představuje aktualizaci prvního nadnárodního posouzení rizik, které Komise uveřejnila v roce 2017 2 . Posuzuje provádění doporučení Komise a hodnotí přetrvávající rizika, včetně rizik vztahujících se k novým produktům a odvětvím.

Zpráva přináší soustavnou analýzu 3 rizik praní peněz a financování terorismu u konkrétních produktů a služeb. Zabývá se slabými místy, která byla zjištěna na úrovni EU, a to jak co se týče právního rámce, tak i pokud jde o jeho účinné uplatňování, a obsahuje doporučení, jak tyto problémy řešit.

Toto nadnárodní posouzení rizik zohledňuje požadavky čtvrté směrnice o boji proti praní peněz 4 , k jejímuž provedení ve vnitrostátním právu členských států mělo dojít do července 2017. Při vymezování nových zmírňujících opatření se počítá s dodatečnými změnami, které přinesla pátá směrnice o boji proti praní peněz, 5 k jejímuž provedení ve vnitrostátním právu má dojít do ledna 2020.

2.VÝSLEDKY NADNÁRODNÍHO POSOUZENÍ RIZIK

Komise ve svém druhém nadnárodním posouzení rizik určila 47 produktů a služeb spojených se zvýšeným rizikem praní peněz či financování terorismu; v roce 2017 jich bylo 40. Tyto produkty a služby spadají do 11 odvětví, mezi něž patří i deset odvětví či produktů uvedených ve čtvrté směrnici o boji proti praní peněz 6 a jedna další kategorie produktů a služeb, která je z hlediska posouzení rizik významná 7 .

2.1Hlavní rizika v odvětvích zkoumaných v nadnárodním posouzení rizik

2.1.1Hotovost a aktiva podobná hotovosti

Na základě zjištění donucovacích orgánů se ukazuje, že zatímco mezi spotřebiteli se hotovost těší stále menší oblibě, mezi pachateli trestných činů zůstává i nadále upřednostňovaných nástrojem pro praní peněz, protože ji lze použít k rychlému převedení finančních prostředků z jednoho místa na druhé, a to i prostřednictvím letecké přepravy. Použití hotovosti je hlavní okolností vedoucí k vydání zprávy o podezřelé transakci.

Pachatelé trestných činů, kteří své zisky hromadí v hotovosti, se snaží tyto peníze přesunout tam, kde se snáze mohou stát součástí legální ekonomiky, tj. do zemí, které se vyznačují převládajícím používáním hotovosti, nedůsledným dohledem nad finančním systémem a přísnými předpisy o bankovním tajemství.

Od nadnárodního posouzení rizik v roce 2017 došlo k posílení příslušného právního rámce. Čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz se vztahuje na všechny obchodníky se zbožím, kteří provádějí nebo přijímají hotovostní platby ve výši 10 000 EUR nebo více. Členské státy mohou zavést i nižší prahové hodnoty, dodatečná obecná omezení vztahující se na používání hotovosti a přísnější ustanovení.

Revidované znění nařízení o kontrolách peněžní hotovosti 8 , které vstoupí v platnost od 3. června 2021, ukládá každé cestující osobě, která vstupuje do EU nebo ji opouští a má u sebe hotovost v hodnotě 10 000 EUR nebo více, povinnost ohlásit tuto částku celním orgánům. Rozšiřuje rovněž definici hotovosti, která nyní nezahrnuje pouze bankovky, ale i další nástroje či vysoce likvidní komodity, jako jsou šeky, cestovní šeky, předplacené karty a zlato.

Vysoce riziková jsou vlivem nedostatečných kontrol rovněž aktiva, která se svými vlastnostmi podobají hotovosti (například zlato, drahokamy), či „stylové“ luxusní zboží (například kulturní artefakty, vozidla, šperky, hodinky). Zvláštní obavy jsou vyjadřovány v souvislosti s rabováním starožitností a jiných artefaktů a obchodem s nimi. V tomto ohledu doplňuje nedávno přijaté nařízení o dovozu kulturních statků stávající právní rámec EU pro obchod s nimi, který doposud obsahoval pouze právní předpisy týkající se vývozu kulturních statků a navracení kulturních statků nezákonně vyvezených z území některé ze zemí EU 9 .

2.1.2Finanční sektor

Zpráva o posouzení nedávných případů údajného praní peněz, které se týkají úvěrových institucí v EU, určuje faktory, které přispěly k nedávným případům praní peněz v bankách EU, a vyvozuje z těchto případů příslušná ponaučení s cílem ovlivnit další politická opatření. Posuzuje selhání spojená s přístupem úvěrových institucí k boji proti praní peněz a s jejich obrannými mechanismy a upozorňuje na výzvy spojené s různými přístupy k dohledu na vnitrostátní úrovni v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (viz bod 2.2.3).

Značná rizika z hlediska boje proti praní peněz představují dosud také některá další finanční pododvětví či produkty, jež zacházejí s hotovostí (například směnárny cizích měn, převody prostředků a některé produkty využívající elektronických peněz), zejména pokud jde o nečestné jednání třetích stran, které v rámci svých dodavatelských kanálů hrají roli zástupců nebo distributorů 10 .

Používání nových (finančních) technologií 11 , které umožňují provádět rychlé a anonymní transakce v rámci stále častějších obchodních vztahů nevyžadujících osobní přítomnost, má sice značné přínosy, avšak v případě, že v rámci celého dodavatelského kanálu neprobíhá účinná hloubková kontrola klienta a účinné monitorování transakcí, s sebou může nést vyšší riziko 12 . Ustanovení páté směrnice o boji proti praní peněz týkající se poskytovatelů virtuálních měn a poskytovatelů virtuálních peněženek představují sice první regulační krok, rostoucí využívání těchto nástrojů je nicméně i tak rizikovější a je možné, že bude třeba učinit i další regulační kroky.

2.1.3Nefinanční sektor a produkty – určené nefinanční podniky a profese 

Pozornost osob usilujících o legalizaci výnosů z trestné činnosti stále více přitahují výrobci, distributoři, právníci a jiné nefinanční instituce. Z jedné studie vyplývá, že 20–30 % všech výnosů z trestné činnosti se legalizuje v nefinančním sektoru 13 . Celkově se proto riziko expozice tohoto sektoru považuje za významné až velmi významné.

Hlavní slabinou tohoto odvětví je patrně to, že se neověřuje totožnost klientova skutečného majitele. Některé strany vstupují někdy do obchodních vztahů bez toho, aby dostatečně chápaly pojem „skutečného majitele“, nebo si neověřují jeho totožnost.

Členské státy mohou navíc určit orgány stavovské samosprávy, které vykonávají dohled nad daňovými poradci, auditory, externími účetními, notáři a dalšími nezávislými právníky a realitními makléři 14 . Členské státy mohou tyto orgány pověřit tím, aby od povinných osob přijímaly zprávy o podezřelých transakcích a posílaly je finančním zpravodajským jednotkám. Některé povinné osoby a orgány stavovské samosprávy nicméně oznamují finančním zpravodajským jednotkám jen malé počty podezřelých transakcí, a to zejména v některých členských státech. Tato skutečnost může svědčit o tom, že podezřelé transakce nejsou odhalovány a oznamovány správným způsobem. Poté, co byly na základě čtvrté směrnice o boji proti praní peněz mezi povinné osoby spolu s nefinančním sektorem zařazeny také nefinanční produkty, vznikla také potřeba vyjasnit, že řádným uplatňováním příslušných opatření není dotčena zásada, kterou je povinnost mlčenlivosti. 15

Z konzultací s odborníky vyplynulo, že také realitní sektor je ve stále větší míře vystaven značně vysokým rizikům praní peněz. Dalším běžným prostředkem legalizace výnosů trestné činnosti je vystavování nadceněných faktur v obchodě a poskytování smyšlených půjček. Donucovací orgány považují tato rizika za značná.

2.1.4Odvětví hazardních her

Podle čtvrté směrnice o boji proti praní peněz jsou všichni poskytovatelé hazardních her povinnými osobami; členské státy mohou nicméně na základě prokázaného nízkého rizika rozhodnout o udělení úplných či částečných výjimek poskytovatelům určitých služeb hazardních her s výjimkou kasin. Některé hazardní produkty se z hlediska praní peněz považují za obzvláště rizikové. V případě sázení a pokeru v kamenných provozovnách 16 je to patrně způsobeno neúčinnými kontrolami. V případě hazardních her provozovaných online je vysoká rizikovost důsledkem vysokého počtu transakčních toků a chybějící fyzické interakce. Kasina jsou sice již ze své podstaty vysoce riziková, ale jejich zařazení do rámce právních předpisů týkajících se boje proti praní peněz a boje proti financování terorismu, které se na ně vztahují již od roku 2005, přineslo určitý zmírňující účinek.

Loterie a hrací přístroje (mimo kasina) představují střední riziko praní peněz či financování terorismu. Loterie určitým kontrolám podléhají, zvláště v případech, kdy existují rizika spojená s vysokými výhrami. Bingo v kamenných provozovnách je z hlediska praní peněz a financování terorismu považováno za méně rizikové, protože umožňuje poměrně nízké sázky a výhry.

2.1.5Shromažďování a převádění prostředků prostřednictvím neziskových organizací

Tato zpráva se zabývá kategoriemi neziskovými organizacemi v tom smyslu, v jakém jsou definovány v doporučení Finančního akčního výboru 17 . Rizikový scénář se týká situace, kdy neziskové organizace shromažďují a převádějí prostředky pro partnery či příjemce usazené v Unii i za jejími hranicemi.

Analýzu rizik hrozby komplikuje rozmanitost tohoto odvětví. „Neziskové organizace v expresivní oblasti“ 18 jsou do jisté míry zranitelné, protože do nich mohou proniknout zločinecké nebo teroristické organizace, které mohou skutečné vlastnictví skrývat, kvůli čemuž je pak obtížnější sledovat shromažďování prostředků.

Zranitelnější jsou vzhledem k povaze své činnosti některé typy „neziskových organizací v oblasti služeb“ 19 . Je to způsobeno tím, že jejich zdroje mohou zahrnovat prostředky, jejichž původem nebo cílem jsou oblasti konfliktů či třetí země označené Komisí jako země, které mají ve svých režimech boje proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky 20 . Neziskové organizace hrají zásadní roli při poskytování humanitární pomoci po celém světě. 21 V zájmu ochrany legitimních cílů takové pomoci je třeba poskytovat neziskovým organizacím více informací o rizicích financování terorismu, aby se jejich povědomí o těchto rizicích zvýšila. Komise ještě v roce 2019 vydá výzvu k podávání návrhů na přípravný projekt budování kapacit, koncepčního rozvoje a komunikace v kontextu boje proti praní peněz a financování terorismu.

Regulovaní poskytovatelé finančních služeb mohou být ve snaze omezit vlastní rizika méně ochotní ke spolupráci s některými neziskovými organizacemi, což může vést k finančnímu vyloučení nebo k tomu, že odmítnutí klienti začnou namísto toho využívat nelegální bankovní či převodové služby.

2.1.6Nové produkty a odvětví

Tato zpráva se zabývá několika novými produkty a odvětvími, které byly dotčeny nedávnými veřejně známými případy zneužití, a staly se tak předmětem činnosti donucovacích orgánů. Za nová riziková odvětví jsou kromě finančních technologií považovány též platformy pro výměnu a poskytovatelé virtuálních peněženek (viz oddíl 2.1.2), profesionální fotbal, svobodné přístavy a režimy občanství a pobytu pro investory (tzv. zlaté pasy či zlatá víza).

2.1.6.1Přehled nových odvětví

2.1.6.1.1Profesionální fotbal

Rizika spojená se sportem jsou na úrovni EU známa již dlouho 22 . Profesionální fotbal byl předmětem posouzení, protože je to nejen populární sport, ale také globální odvětví s významným hospodářským dopadem. Složitá organizační struktura profesionálního fotbalu a nízká transparentnost vytvořily živnou půdu pro využívání nelegálních zdrojů financování. Do tohoto sportu jsou investovány zarážející obnosy peněz, které nemají žádnou zjevnou či vysvětlitelnou finanční návratnost či ziskovost.

2.1.6.1.2Svobodné přístavy

Svobodný přístav je součást celního území Unie, která je jako taková určena členským státem. Svobodné přístavy jsou v souladu se zákonem, musejí však dodržovat pravidla EU týkající se státní podpory a kodex chování pro zdaňování podniků 23 . Zóny volného obchodu mohou představovat určité riziko, pokud jde o padělání, protože padělatelům umožňují vyložit jejich zboží, přizpůsobit nebo jinak zfalšovat obsah nákladu či související doklady a výrobky následně znovu vyvézt bez celního zásahu, a utajit tak povahu a původního dodavatele zboží.

Zneužívání zón volného obchodu může spočívat v porušování práv duševního vlastnictví, účasti na podvodech týkajících se DPH, korupci a praní peněz. Ve většině unijních svobodných přístavů nebo celních skladů (s výjimkou lucemburského svobodného přístavu) nejsou dostupné přesné informace o skutečných majitelích. Na základě páté směrnice o boji proti praní peněz se provozovatelé svobodných přístavů a další subjekty působící na trhu s uměleckými předměty stávají povinnými osobami, a podléhají tudíž požadavkům na hloubkovou kontrolu klienta.

2.1.6.1.3Režimy občanství a pobytu pro investory

V posledních letech lze v různých zemích sledovat rostoucí trend v oblasti režimů nabízejících investorům občanství nebo práva pobytu ve snaze přilákat jejich investice. V souvislosti s tím jsou vyjadřovány obavy ohledně rizik týkajících se bezpečnosti, praní peněz, daňových úniků a korupce, která jsou s těmito režimy přirozeně spojena. 

V lednu 2019 uveřejnila Komise zprávu o režimech členských států nabízejících investorům udělení občanství EU 24 . Po uveřejnění této zprávy zřídila Komise skupinu odborníků z různých členských států, kterou pověřila úkolem vyhodnotit rizika spojená s režimy občanství a pobytu pro investory a zabývat se otázkami transparentnosti a veřejné správy.

Pátá směrnice o boji proti praní peněz požaduje přísnější hloubkové kontroly klienta u státních příslušníků třetích zemí, kteří v členských státech žádají o udělení pobytu nebo občanství výměnou za poskytnutí kapitálu nebo investování do nemovitosti, státních dluhopisů či podnikových subjektů.

2.2Horizontální hrozby, které jsou společné všem odvětvím

2.2.1Anonymita finančních transakcí

Pachatelé trestné činnosti se snaží nezanechat žádnou informační stopu, a vyhnout se tak svému odhalení. Za obzvláště riziková jsou považována odvětví s velkým množstvím hotovostních transakcí, mezi něž patří například obchodníci se zbožím a službami přijímající platby v hotovosti či hospodářské subjekty přijímající platby bankovkami vysokých nominálních hodnot, například bankovkami v hodnotě 500 25 či 200 EUR.

Finanční produkty nabízející za určitých okolností podobnou anonymitu (např. některé produkty elektronických peněz, virtuální měny a neregulované platformy skupinového financování) jsou také zneužitelné pro účely praní peněz či financování terorismu. Totéž platí i pro aktiva, jako je zlato a diamanty, která jsou snadno obchodovatelná nebo je lze bezpečně skladovat a snadno přepravovat.

2.2.2Identifikace skutečných majitelů a přístup k informacím o skutečném vlastnictví

Pachatelé trestné činnosti využívají finanční systém k uvádění nezákonných výnosů na finanční trhy a k jejich vkládání do nemovitostí nebo do legální ekonomiky strukturovanějším způsobem než v případě hotovosti či anonymních finančních transakcí. Ve všech odvětvích hrozí riziko pronikání, integrace nebo vlastnictví ze strany organizovaných zločineckých organizací nebo teroristických skupin. Běžnou metodou pachatelů trestných činů je zakládání krycích společností, svěřenských fondů nebo složitých podnikových struktur s cílem zatajit vlastní totožnost. Neomezují se přitom jen na určité jurisdikce či typy právnických osob nebo právních uspořádání. Pachatelé využívají co nejpohodlnější, nejsnazší a nejbezpečnější prostředek podle svých znalostí, místa a tržních postupů v dané jurisdikci.

V posledních letech se jak v EU, tak na mezinárodní úrovni věnuje stále více pozornosti potřebě zajistit účinnou identifikaci skutečného majitele, což je jedním z cílů Finančního akčního výboru a Globálního fóra pro daňovou transparentnost při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 26 . Směrnice o správní spolupráci v oblasti přímých daní 27 usnadňuje výměnu informací mezi daňovými orgány členských států.

Ve většině členských států existuje centrální registr nebo databáze, kde jsou shromažďovány informace o skutečných majitelích, třebaže pátá směrnice o boji proti praní peněz posouvá lhůtu pro zřízení takových registrů do ledna 2020. Uvedená směrnice rovněž požaduje další zvýšení transparentnosti a širší přístup k informacím o skutečných majitelích.

Závažné slabiny se však odstranit dosud nepodařilo:

-Pachatelé trestných činů mohou využívat složitých podnikových struktur registrovaných ve třetích zemích, protože registry stanovené směrnicí o boji proti praní peněz zahrnují pouze právnické osoby a právní uspořádání v členských státech.

-Pachatelé trestných činů mohou svévolně používat falešné informace nebo dokumentaci s úmyslem utajit svou vlastní totožnost.

-Vnitrostátní registry skutečného vlastnictví mohou mít slabá místa vznikající v souvislosti s jejich technickou realizací nebo jejich správou. Pachatelé trestných činů mohou přesunout své podniky do členských států s méně účinným právním rámcem.

2.2.3Dohled na vnitřním trhu

Za sledování správného uplatňování povinností soukromého sektoru odpovídají orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a boje proti financování terorismu. Ve většině členských států vykonávají takový dohled nad úvěrovými a finančními institucemi orgány, které jsou pověřeny také obezřetnostním dohledem. V jiných členských státech jsou za tento úkol odpovědné finanční zpravodajské jednotky.

Zpráva o posouzení nedávných případů údajného praní peněz, které se týkají úvěrových institucí v EU, zkoumá kroky, které učinily orgány dohledu, a předkládá zjištění týkající se těchto kroků z hlediska boje proti praní peněz a financování terorismu, jakož i z hlediska obezřetnostního dohledu. Zpráva se zaměřuje na pravomoci, organizaci a financování orgánů, na dohled nad místními subjekty, dohled nad přeshraničními subjekty a účinnost opatření dohledu.

V nefinančních odvětvích mohou členské státy povolit orgánům stavovské samosprávy dohled nad daňovými poradci, auditory, externími účetními, notáři a dalšími nezávislými právníky a realitními makléři. Výsledky analýzy svědčí o tom, že ve velké většině členských států má dohled v těchto odvětvích stále nedostatky, pokud jde o kontroly, pokyny a míru oznamování ze strany právníků, zejména pak zpráv podávaných finanční zpravodajské jednotce.

2.2.4Spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami

Zpráva o mapování z prosince 2016 28 vypracovaná platformou finančních zpravodajských jednotek 29 poukázala na překážky omezující přístup k informacím a jejich výměnu a využívání i na překážky bránící operativní spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami jednotlivých členských států. Komise ve svém nadnárodním posouzení rizik z roku 2017 navrhla zmírňující opatření 30 a nastínila další možnosti zlepšování spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami 31 . Navržená opatření se částečně odrážejí v páté směrnici o boji proti praní peněz. Zlepšil se přístup k informacím v držení povinných osob nebo příslušných orgánů a vyjasnily se některé aspekty týkající se úkolů finančních zpravodajských jednotek a výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami.

Ve zprávě o spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami 32 jsou uvedeny existující nedostatky a posouzeny možnosti dalšího posílení rámce pro spolupráci.

2.2.5Ostatní hrozby, jež jsou společné všem odvětvím

Nadnárodní posouzení rizik prokázalo, že všechna určená odvětví jsou vystavena některým dalším hrozbám:

-pronikání ze strany pachatelů trestné činnosti – pachatelé trestné činnosti se mohou stát vlastníky povinné osoby nebo mohou najít povinné osoby, které jsou ochotny jim napomáhat v jejich činnostech v oblasti praní peněz. Proto je třeba provádět ve finančních odvětvích, na něž se směrnice vztahuje, testy „způsobilosti a vhodnosti“,

-padělání – moderní technologie usnadňují padělání dokladů a všechna odvětví usilují o zavedení spolehlivých mechanismů pro odhalování padělků,

-nedostatečné sdílení informací mezi veřejným a soukromým sektorem – i nadále je zapotřebí zlepšovat mechanismy zpětné vazby, kterou poskytují finanční zpravodajské jednotky povinným osobám,

-nedostatečné zdroje, malá informovanost o rizicích a know-how pro uplatňování pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu – některé povinné osoby sice investují do důmyslných nástrojů pro zajišťování souladu s právními předpisy, ale mnohé z nich mají v této oblasti omezenější informace, nástroje a kapacity a

-rizika vyplývající z finančních technologií – předpokládá se, že on-line služby se budou v digitální ekonomice využívat stále více, což podpoří poptávku po on-line identifikaci. V tomto ohledu má zásadní význam používání a spolehlivost elektronické identifikace.

3.ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ

3.1Zmírňující opatření podle páté směrnice o boji proti praní peněz

Pátá směrnice o boji proti praní peněz, která má být provedena do ledna 2020, poskytne EU nástroje, které jí umožní účinněji předcházet tomu, aby byl její finanční systém využíván k praní peněz či financování terorismu. Dosaženo by toho mělo být zejména:

Øzlepšením transparentnosti prostřednictvím veřejně přístupných registrů skutečného vlastnictví pro společnosti a veřejně dostupných registrů pro svěřenské fondy a jiná právní uspořádání,

Øomezením anonymity, kterou nabízejí virtuální měny, poskytovatelé elektronických peněženek a předplacené karty,

Ørozšířením kritérií pro posuzování vysoce rizikových zemí a zlepšením záruk pro finanční transakce směřující do těchto i z těchto zemí,

Østanovením požadavku, aby členské státy zřídily centrální registry bankovních účtů nebo systémy vyhledávání,

Øzlepšením spolupráce orgánů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a výměny informací mezi těmito orgány navzájem i s orgány obezřetnostního dohledu a Evropskou centrální bankou.

Očekává se, že tato opatření dále přispějí ke snížení rizikovosti dotčených odvětví a produktů. Komise přezkoumá dodržování těchto nových ustanovení a do poloviny roku 2021 uveřejní zprávu o jejich provádění.

3.2Již zavedená nebo připravovaná zmírňující opatření EU

3.2.1Legislativní opatření

Byla přijata většina legislativních opatření uvedených v nadnárodním posouzení rizik z roku 2017, zejména pátá směrnice o boji proti praní peněz, nové nařízení o kontrolách peněžní hotovosti 33 , směrnice o boji proti praní peněz prostředky trestního práva 34 a nařízení o dovozu kulturních statků 35 . Směrnice o přístupu k finančním a jiným informacím 36 stanoví, že příslušné orgány (včetně daňových orgánů, orgánů pro boj proti korupci a úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti) mají mít přímý přístup do vnitrostátních centralizovaných registrů bankovních účtů nebo systémů vyhledávání údajů.

Revize jednotlivých nařízení o evropských orgánech dohledu 37 posílila mandát Evropského orgánu pro bankovnictví, pokud jde o shromažďování, analyzování a další šíření informací, aby bylo zajištěno, že všechny příslušné orgány budou rizika praní peněz sledovat účinným a důsledným způsobem. Byla rovněž jasněji vymezena a posílena pravomoc Evropského orgánu pro bankovnictví, aby v případě porušení práva Unie mohl jednat. Přijetí páté směrnice o kapitálových požadavcích 38 odstraňuje překážky spolupráce mezi orgány obezřetnostního dohledu a orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

3.2.2Politické iniciativy

Komise v prosinci 2017 ustanovila odbornou skupinu pro elektronickou identifikaci a postupy poznávání klienta na dálku (Know Your Customer, KYC) 39 . Tato odborná skupina bude Komisi poskytovat odborné poznatky vycházející ze zkoumání otázek spojených s využíváním systémů elektronické identifikace (e-ID) a dalších inovativních digitálních procesů ze strany poskytovatelů finančních služeb za účelem zajištění souladu s právními předpisy v oblasti boje proti praní peněz.

V červnu 2018 uveřejnila Komise zprávu o omezeních plateb v hotovosti 40 . Došla v ní k závěru, že omezení plateb v hotovosti nepřinesou žádné významné řešení problému financováním terorismu, předběžná zjištění však zároveň svědčí o tom, že zákaz hotovostních plateb s vysokou hodnotou by mohl mít na boj proti praní peněz kladný dopad.

3.2.3Další podpůrná opatření

ØLepší shromažďování statistických údajů.

ØŠkolení pro odborníky provádějící činnosti, na které se vztahuje „povinnost mlčenlivosti“, vydávání pokynů a předávání praktických poznatků, které jim pomohou zjistit, kdy se může jednat o praní peněz či financování terorismu, a jak v takových případech postupovat. Komise posoudí možnosti zlepšení dodržování předpisů v tomto odvětví v souladu s příslušnou judikaturou. Začátkem roku 2020 by měl být podle předpokladu zahájen projekt odborné přípravy právníků, který bude financován EU. V roce 2018 byl notářům poskytnut grant financovaný EU zaměřený na potřeby odborné přípravy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

ØZvyšování povědomí veřejnosti o rizicích v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

ØDalší analýza rizik představovaných systémem hawala a neformálními službami převodu peněz – rozsah problému a možná řešení v oblasti vymáhání práva.

ØDalší sledování padělání měn a jeho možných vazeb na praní peněz. Komise předložila návrh nařízení 41 , kterým se na období let 2021 až 2027 zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles IV“), jakož i návrh na jeho rozšíření 42 na členské státy mimo eurozónu, jehož přijetí se očekává v roce 2020.

ØDalší práce na posílení dohledu v EU. Zpráva o posouzení nedávných případů údajného praní peněz, které se týkají úvěrových institucí v EU, poukazuje na možnosti dodatečných opatření, která by vedla k dalšímu posílení legislativního rámce EU pro boj proti praní peněz, a tím i k posílení unie bankovních a kapitálových trhů.

4.Doporučení

Na základě posouzení rizik ve světle aktualizovaného právního rámce se Komise domnívá, že na úrovni EU a členských států by měla být přijata řada zmírňujících opatření, která zohlední:

-stupeň rizika praní peněz či financování terorismu,

-potřebnost jednání na úrovni EU nebo doporučení, aby jednaly členské státy (subsidiarita),

-potřebnost regulačních nebo neregulačních opatření (proporcionalita) a

-dopad na soukromí a na základní práva.

Komise vzala rovněž v úvahu nutnost zabránit případnému zneužití či nesprávnému výkladu jejích doporučení, jež by vedly k vyloučení celých kategorií klientů a ukončení obchodních vztahů s nimi, aniž by bylo plně a řádně přihlédnuto k úrovni rizika v konkrétním odvětví.

4.1Doporučení pro evropské orgány dohledu

4.1.1Opatření přijatá v návaznosti na nadnárodní posouzení rizik z roku 2017

Komise ve své zprávě z roku 2017 doporučila evropským orgánům dohledu:

(1)Zvyšovat informovanost o rizicích praní peněz a financování terorismu a určit vhodná opatření k dalšímu posílení kapacity vnitrostátních orgánů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

Evropské orgány dohledu na to odpověděly tím, že:

Øvydaly osm návrhů technických norem 43 a také pokyny 44 a stanoviska, 45 jejichž účelem je podpořit to, aby úvěrové a finanční instituce i orgány, které nad nimi vykonávají dohled, v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu účinným způsobem uplatňovaly přístup založený na posouzení rizik. V současné době probíhá konzultace týkající se devátého nástroje pro zlepšení spolupráce mezi orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu,

Øzajišťují školení a pořádají semináře o různých stránkách přístupu a dohledu založeného na posouzení rizik v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, rizik elektronických peněz a rizik spojených s poukazováním peněz. Seminářů se zúčastnilo více než 300 zástupců orgánů dohledu ze všech členských států a

Øpodporují výměnu informací a osvědčených postupů prostřednictvím vnitřních výborů a rad evropských orgánů dohledu a stanoví jasná očekávání ohledně postupů dohledu ve vztahu ke konkrétním otázkám, např. Panama Papers.

V roce 2018 zahájil Evropský orgán pro bankovnictví víceletý přezkum vedený zaměstnanci, pokud jde o přístupy příslušných orgánů k dohledu nad bankami v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu. Cílem přezkumu je určit oblasti, kde je třeba dosáhnout zlepšení, aby bylo možné stanovit osvědčené postupy a napravit nedostatky, jakož i podpořit úsilí vnitrostátních orgánů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v rámci stanoveném právem Unie a pokyny evropských orgánů dohledu. Zjištění, k nimž tento přezkum povede, budou mít vliv na obsah školení, které se Evropský orgán pro bankovnictví zavázal poskytnout v roce 2019, a na aktualizace pokynů pro dohled na základě posuzování rizik podle čl. 48 odst. 10 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz.

(2)Podniknout další iniciativy k zlepšení spolupráce mezi orgány dohledu.

V listopadu 2018 evropské orgány dohledu konzultovaly návrh pokynů ke zlepšení spolupráce mezi orgány dohledu v oblasti praní peněz a financování terorismu. Navržené pokyny objasňují praktické stránky spolupráce v oblasti dohledu a výměny informací a stanoví pravidla, jimiž se řídí nová kolegia orgánů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Očekává se, že budou dokončeny v roce 2019.

Dne 10. ledna 2019 schválily evropské orgány dohledu obsah mnohostranné dohody o praktických aspektech výměny informací mezi Evropskou centrální bankou jednající v rámci své dohledové funkce a všemi příslušnými orgány EU odpovědnými za dohled nad dodržováním povinností úvěrových a finančních institucí, pokud jde o boj proti praní peněz a financování terorismu.

(3)Vyvinout další řešení pro dohlížející subjekty, které působí v rámci režimu „přeshraniční činnosti“ (passporting).

Evropský orgán pro bankovnictví zřídil pracovní skupinu, která má objasnit, kdy jsou zástupci a distributoři, kteří působí v jiném členském státě, než ve kterém je povolena určující instituce, „provozovnami“ pro účely směrnice (EU) 2015/2366 46 , směrnice 2009/110/ES 47 a 4. směrnice o boji proti praní peněz. Práce v současnosti probíhá a očekává se, že bude dokončena v roce 2019.

(4)Poskytnout aktualizované pokyny k vnitřní správě, aby bylo možno blíže objasnit očekávání ohledně funkcí kontrolorů shody ve finančních institucích.

V září 2017 se Smíšený podvýbor evropských orgánů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu rozhodl vzhledem k omezenému množství svých vlastních zdrojů i zdrojů příslušných vnitrostátních orgánů odložit vypracování pokynů pro kontrolory shody a zaměřit se na spolupráci v oblasti dohledu, která byla považována za prioritu, protože rizika v této oblasti se již stala skutečnou hrozbou.

(5)Vydat bližší pokyny k identifikaci skutečných majitelů poskytovatelů investičních fondů, zejména v situacích představujících vyšší riziko praní peněz nebo financování terorismu.

V červnu 2017 zveřejnily evropské orgány dohledu „pokyny k rizikovým faktorům“ 48 týkající se zjednodušené a posílené hloubkové kontroly klienta a faktorů, které by úvěrové a finanční instituce měly zvažovat při posuzování rizika praní peněz či financování terorismu spojeného s jednotlivými obchodními vztahy a příležitostnými transakcemi.

Tento dokument obsahuje odvětvové pokyny pro poskytovatele investičních fondů a poprvé na úrovni EU stanoví opatření, která by fondy a jejich správci měli přijmout, aby splnili své povinnosti týkající se hloubkové kontroly klienta (včetně kontroly skutečných majitelů), a informace o tom, jak mají upravit rozsah opatření podle míry rizik.

(6)Analyzovat operační rizika praní peněz a financování terorismu související s činností / obchodním modelem v odvětví korporátního bankovnictví, soukromého bankovnictví a institucionálních investic na jedné straně a v oblasti služeb převodu peněz nebo hodnoty a elektronických peněz na straně druhé.

Evropský orgán pro bankovnictví vyhodnotil závěry tematických přezkumů příslušných orgánů týkajících se úvěrových institucí a investičních podniků. Závěry se odrážejí ve společném stanovisku k rizikům praní peněz či financování terorismu, která mají dopad na finanční systém Unie. Evropské orgány dohledu jsou takové stanovisko povinny vydávat pro každé nadnárodní posouzení rizik 49 .

4.1.2Současný stav

Doporučení určená evropským orgánům dohledu v rámci nadnárodního posouzení rizik z roku 2017 byla zohledněna. Výjimkou je čtvrté doporučení č. 4 týkající se poskytování aktualizovaných pokynů k vnitřní správě, jejichž cílem je blíže objasnit očekávání ohledně funkcí kontrolorů shody ve finančních institucích. Komise znovu opakuje, že doporučení č. 4 je stále třeba dokončit.

Komise dále Evropský orgán pro bankovnictví žádá, aby dokončil příslušná opatření v rámci akčního plánu EU pro boj proti praní peněz, který tvoří přílohu závěrů Rady ze dne 4. prosince 2018. 50  

4.2Doporučení pro nefinanční orgány dohledu

Pokud jde o nefinanční sektor, neexistují na úrovni EU žádné orgány odpovídající evropským orgánům dohledu. Podle rámce EU pro boj proti praní peněz mohou členské státy orgánům stavovské samosprávy umožnit, aby vykonávaly funkce v oblasti dohledu pro daňové poradce, auditory, externí účetní, notáře a jiné samostatně výdělečně činné právníky a realitní makléře.

Komise znovu opakuje doporučení uvedená v nadnárodním posouzení rizik pro orgány stavovské samosprávy na rok 2017, zejména doporučení provádět více tematických kontrol a zvýšit míru oznamování, a také pokračovat v organizaci školicích programů s cílem zlepšovat porozumění rizikům a povinnostem souvisejícím s bojem proti praní peněz a financování terorismu.

4.3Doporučení členským státům 51

4.3.1Opatření přijatá v návaznosti na nadnárodní posouzení rizik z roku 2017

V čl. 6 odst. 4 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz se uvádí, že rozhodne-li se některý členský stát doporučení neuplatnit, oznámí to Komisi a své rozhodnutí zdůvodní (podle zásady „dodržuj nebo vysvětluji“). Ohledně doporučení z roku 2017 nepodal Komisi takové oznámení doposud žádný členský stát.

V návaznosti na doporučení členským státům z roku 2017 provedla Komise kontroly provádění čtvrté směrnice o boji proti praní peněz ve vnitrostátním právu, rozeslala členským státům dotazníky zjišťující, jaká opatření byla v návaznosti na doporučení z roku 2017 přijata, a aktualizovala vnitrostátní posouzení rizik.

V případě některých doporučení obdržela buď informace, které nejsou významné, nebo vnitrostátní orgány upozornily, že neměly dostatek času na jejich provedení. Komise zdůrazňuje, že v nynějším úsilí je třeba vytrvat, anebo jej ještě zvýšit. Dále je důležité poznamenat, že právní závazky vyplývající z páté směrnice o boji proti praní peněz zcela nebo částečně nahrazují některá doporučení uvedená ve zprávě z roku 2017, zejména pokud jde o větší transparentnost skutečného vlastnictví, snížení prahových hodnot pro hloubkové kontroly klienta v některých odvětvích nebo rozšíření seznamu povinných osob.

(1)Rozsah vnitrostátních posouzení rizik

Ve zprávě z roku 2017 byly určeny oblasti, kterým by členské státy měly v rámci vnitrostátního posuzování rizik věnovat náležitou pozornost a pro které by měly stanovit vhodná zmírňující opatření: jde o obchodování využívající ve velké míře hotovost a platby v hotovosti, odvětví neziskových organizací a produkty elektronických peněz.

Většina členských států ve svém vnitrostátním posouzení rizik zohledňuje v souladu se čtvrtou a pátou směrnicí o boji proti praní peněz rizika spojená s hotovostními operacemi a rizika, která se vážou k obchodu s kulturními artefakty a starožitnostmi, zahrnula do tohoto posouzení neziskové organizace a zabývá se riziky spojenými s produkty elektronických peněz.

Několik členských států však dosud nepřijalo žádné vnitrostátní posouzení rizik 52 a některé další členské státy se nezabývaly rizikem, které dotčené produkty představují. Komise tyto členské státy vybízí k tomu, aby začaly bezodkladně jednat v souladu s tímto doporučením.

Tato zpráva ponechává v platnosti doporučení z roku 2017 a vyzývá všechny členské státy, aby se ve svém vnitrostátním posouzení rizik zabývaly i riziky spojenými s uvedenými produkty a aby stanovily vhodná zmírňující opatření.

(2)Skuteční majitelé

Zpráva z roku 2017 členským státům doporučila, aby informace o skutečném vlastnictví právnických osob a právních uspořádání byly adekvátní, přesné a aktuální. Je třeba vytvořit zejména nástroje, které zajistí, aby se skutečné vlastnictví zjišťovalo při uplatňování opatření hloubkové kontroly klienta a aby odvětví, která jsou nejvíce vystavena rizikům spojeným s neprůhlednými systémy skutečného vlastnictví, byla předmětem účinného sledování a dohledu.

Již čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz stanovila členským státům povinnost zřídit registry skutečného vlastnictví pro společnosti, svěřenské fondy a podobná právní uspořádání, ale pátá směrnice o boji proti praní peněz změnila rámec a lhůtu pro provedení těchto registrů ve vnitrostátním právu. Většina členských států Komisi oznámila, že takové registry již byly zřízeny.

Tato zpráva ponechává v platnosti doporučení z roku 2017 a vybízí členské státy, aby zajistily, že ustanovení páté směrnice o boji proti praní peněz, která se týkají registrů skutečného vlastnictví, budou provedena včas. 53

(3)Náležité zdroje pro orgány dohledu a finanční zpravodajské jednotky

V rámci nadnárodního posouzení rizik z roku 2017 byly členské státy vyzvány, aby příslušným orgánům přidělily „náležité“ zdroje. Většina členských států potvrdila, že svým příslušným orgánům přiměřené zdroje přidělily v souladu s požadavkem čl. 48 odst. 2 směrnice. Ze zprávy o posouzení nedávných případů údajného praní peněz, které se týkají úvěrových institucí v EU, nicméně vyplynulo, že mnohé orgány dohledu měly kritický nedostatek pracovníků.

Tato zpráva ponechává v platnosti doporučení, aby členské státy v této oblasti vynaložily větší úsilí a aby prokázaly, že orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu jsou v plné míře schopny plnit své úkoly.

(4)Zvýšení počtu kontrol na místě provedených orgány dohledu

Finanční sektor

Zpráva z roku 2017 doporučila, aby členské státy zavedly model dohledu založený na posouzení rizik v souladu se společnými pokyny evropských orgánů dohledu z roku 2016 pro dohled založený na posouzení rizik. 54

Několik členských států uvedlo, že provádějí pravidelné tematické kontroly v rámci dohledu nad investičními společnostmi. Jiné ve svých zprávách uvádějí, že provádějí obecné posouzení rizik.

Ze zprávy o posouzení nedávných případů údajného praní peněz, které se týkají úvěrových institucí v EU, vyplývá, že orgány dohledu často neprovádějí odpovídající kontroly na místě.

Orgány dohledu by měly i nadále provádět kontroly na místě, které by měly být z hlediska četnosti a důkladnosti přiměřené zjištěným rizikům praní peněz či financování terorismu. Tyto kontroly se musejí zaměřit na konkrétní operační rizika praní peněz či financování terorismu v závislosti na konkrétních slabých místech daného produktu nebo služby, zejména v případě: institucionálních investic (především pokud je provádějí zprostředkovatelé); soukromého bankovnictví, kde by orgány dohledu měly posuzovat zejména dodržování pravidel týkajících se skutečného vlastnictví a směnáren a služeb převodu peněz nebo hodnoty, kde by součástí kontrol mělo být i prověřování odborné kvalifikace zástupců.

Nefinanční sektor

V rámci nadnárodního posouzení rizik z roku 2017 byly členské státy vyzvány, aby zajistily, že jejich příslušné orgány budou provádět dostatečné neohlášené kontroly na místě u obchodníků s cenným zbožím, realitních makléřů a obchodníků se starožitnostmi.

Pokud jde o kontroly v nefinančních odvětvích, uplatňují členské státy různé přístupy a v kvalitě jejich dohledu bývají výraznější rozdíly.

Tato zpráva ponechává v platnosti doporučení provádět dostatečný počet kontrol na místě.

(5)Provádění tematických kontrol orgány dohledu

V rámci nadnárodního posouzení rizik z roku 2017 bylo doporučeno, aby orgány dohledu dosáhly lepšího porozumění rizikům praní peněz a financování terorismu, jimž je vystaven určitý segment činnosti. 

Podle odpovědí členských států přiděluje většina orgánů dohledu zdroje při provádění kontrol v odvětvích povinných osob na základě rizika. Obvyklým předmětem kontrol orgánů dohledu je mimo jiné dodržování právních předpisů týkajících se zjišťování skutečného majitele a odborné přípravy. Ve většině odpovědí není za poslední dva roky žádná zmínka o tematických kontrolách v odvětví služeb převodu peněz nebo hodnoty. Orgány dohledu by měly i nadále zlepšovat svou schopnost orientovat se v problematice rizik praní peněz či financování terorismu, jimž je vystaven určitý segment činnosti. Měly by konkrétně posuzovat dodržování pravidel týkajících se skutečného vlastnictví v odvětvích stanovených v roce 2017.

Tato zpráva ponechává v platnosti doporučení, aby členské státy nadále zajišťovaly, aby orgány dohledu prováděly tematické kontroly. Orgány dohledu by kromě toho měly v rámci tematických kontrol lépe zacílit své zdroje.

(6)Aspekty možnosti rozšíření seznamu povinných osob

Ve zprávě z roku 2017 se poukazuje na některé služby či produkty, na které se nevztahoval rámec EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu, a členské státy v ní byly vyzvány k tomu, aby rozšířily oblast působnosti režimu boje proti praní peněz a financování terorismu na zvláště riziková povolání.

Čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz oblast působnosti režimu boje proti praní peněz a financování terorismu na tato povolání rozšířila. Na základě odpovědí většiny členských států a kontrol provádění směrnice ve vnitrostátním právu se ukázalo, že členské státy se tímto doporučením obecně řídily. Některé členské státy navíc již uplatňují ustanovení páté směrnice o boji proti praní peněz, pokud jde o nové povinné osoby.

Tato zpráva ponechává v platnosti doporučení, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost zvláště rizikovým povoláním, včetně nových povinných osob stanovených pátou směrnicí o boji proti praní peněz (realitní makléři, obchodníci s uměleckými předměty a starožitnostmi a někteří obchodníci s cenným zbožím, kteří přijímají hotovostní platby překračující určitou prahovou hodnotu; platformy pro výměnu virtuálních měn a poskytovatelé elektronických peněženek).

(7)Náležitá úroveň hloubkové kontroly klienta v případě příležitostných transakcí

Zpráva z roku 2017 upozornila na výjimku z povinnosti hloubkové kontroly klienta u příležitostných transakcí pod hranicí 15 000 EUR a vyzvala členské státy, aby prahovou hodnotu s ohledem na vnitrostátní rizika v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vhodným způsobem snížily.

Prahová hodnota pro příležitostné transakce je v různých členských státech různá. Některé členské státy uplatňují i pro služby převodu peněz či hodnoty nebo pro směnárny prahové hodnoty, které lze stále považovat za vysoké. V důsledku toho je účinné sledování transakcí obtížnější.

Tato zpráva ponechává v platnosti doporučení z roku 2017 a vyzývá členské státy, aby poskytly pokyny k definici „příležitostných transakcí“ a stanovily kritéria tak, aby pravidla týkající se hloubkové kontroly klienta, která se vztahují na obchodní vztahy, nebyla v případě směnáren a poukazování peněz obcházena.

(8)Náležitá úroveň hloubkové kontroly klienta v případě služeb úschovy cenností a podobných služeb

Ve zprávě z roku 2017 bylo doporučeno, aby byly zavedeny vhodné záruky za účelem náležitého sledování služeb úschovy cenností, zejména těch, které poskytují finanční instituce, a jiných podobných služeb úschovy finančních prostředků, které zajišťují nefinanční poskytovatelé.

Z odpovědí členských států vyplynulo, že tyto činnosti podléhají právním předpisům týkajícím se boje proti praní peněz a financování terorismu, a to bez ohledu na to, zda tyto činnosti poskytuje úvěrová nebo jiná instituce. V některých členských státech poskytují tyto služby pouze finanční instituce.

Tato zpráva ponechává v platnosti doporučení, že v případě služeb úschovy cenností a podobných služeb je třeba zajistit náležitou úroveň hloubkové kontroly klienta.

(9)Pravidelná spolupráce mezi příslušnými orgány a povinnými osobami

Zpráva z roku 2017 doporučila posílit spolupráci, aby bylo možné snáze odhalovat podezřelé transakce, zvýšit počet a kvalitu zpráv o podezřelých transakcích, poskytnout pokyny k rizikům, hloubkové kontrole klienta a požadavkům na podávání zpráv. Pro dosažení tohoto cíle je důležité zejména to, aby finanční zpravodajské jednotky poskytovaly povinným subjektům zpětnou vazbu ohledně kvality podávaných zpráv, ale také ohledně jednotlivých typologií. Nedostatečnou zpětnou vazbu označili jako problém zástupci několika odvětví, zejména: zástupci odvětví hazardních her, auditoři, externí účetní, notáři a další nezávislí právníci a poskytovatelé služeb převodu peněz či hodnoty.

Analýza a posouzení pro účely zprávy, které zhodnotily rámec pro spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami, ukázaly, že v mnoha členských státech je zpětná vazba od finančních zpravodajských jednotek vůči povinným subjektům stále nedostatečná, a to i přesto, že požadavek zpětné vazby je součástí jejich vnitřních předpisů a odvětvových pokynů.

Tato zpráva ponechává toto doporučení částečně v platnosti a vyzývá k posílení spolupráce mezi příslušnými orgány a povinnými osobami.

(10)Zvláštní a průběžná odborná příprava povinných osob

Ve zprávě z roku 2017 se doporučuje, aby jedním z témat odborné přípravy zajišťované příslušnými orgány bylo i riziko pronikání nebo vlastnictví ze strany skupin zabývajících se organizovanou trestnou činnosti, zejména v odvětví hazardních her, poskytovatelů svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti, daňových poradců, auditorů, externích účetních, notářů a dalších nezávislých právníků, poskytovatelů některých služeb (kapitálová struktura, průmyslová strategie, fúze a kupování podniků), služeb v oblasti nemovitostí a služeb převodu peněz nebo hodnoty.

Většina členských států nahlásila, že odbornou přípravu poskytují v souladu s doporučením, což platí i pro pokyny ohledně povinností týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu v jednotlivých odvětvích.

Tato zpráva ponechává v platnosti doporučení, že je třeba nadále zajišťovat odbornou přípravu, zejména pokud jde o nejrizikovější povinné osoby uvedené v nadnárodním posouzení rizik z roku 2017 nebo o nově určené povinné osoby.

(11)Výroční zprávy příslušných orgánů / orgánů stavovské samosprávy o činnostech v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vykonávaných povinnými osobami v rámci jejich povinností

Nadnárodní posouzení rizik z roku 2017 ukázalo, že povinnost podávat tyto zprávy pomohla vnitrostátním orgánům při provádění vnitrostátních posouzení rizik a umožnila přijetí aktivnějších opatření k odstranění nedostatků nebo nedodržování požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, zejména v odvětví nemovitostí a v případě daňových poradců, auditorů, externích účetních, notářů a dalších nezávislých právníků.

V některých členských státech začaly orgány stavovské samosprávy vykonávat dohled teprve nedávno, protože některá odvětví, zejména určené nefinanční podniky a profese, zařadila na seznam teprve čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz. Pro určené nefinanční podniky a profese proto dosud neexistují podrobné statistiky požadované v uvedeném doporučení. Některé členské státy nesouhlasí s tím, že je podávání výročních zpráv o dohledové činnosti užitečné.

Tato zpráva ponechává uvedené doporučení v platnosti a vybízí orgány stavovské samosprávy, aby při vykonávání dohledu v rámci boje proti praní peněz hrály aktivnější roli.

4.3.2Analýza rizik u jednotlivých produktů či služeb – konkrétní doporučení

Kromě výše uvedených doporučení je třeba podniknout následující kroky vztahující se k jednotlivým produktům či odvětvím: 55

(1)Hotovost a aktiva podobná hotovosti

ØV rámci vnitrostátního posuzování rizik by členské státy měly uvážit rizika, která představují platby v hotovosti, a přijmout vhodná zmírňující opatření.

ØMají-li orgány podezření na trestnou činnost, měly by jednat i v případech částek nižších, než je prahová hodnota ohlašovací povinnosti ve výši 10 000 EUR.

(2)Finanční sektor

ØČlenské státy by měly zlepšit své monitorovací a detekční systémy vztahující se na produkty, které jsou ve větší míře vystaveny rizikům financování terorismu. Finanční instituce obvykle nemají přístup k relevantním informacím (jimiž často disponují donucovací orgány), jež by jim pomohly zjistit rizika financování terorismu dříve, než se stanou skutečnou hrozbou. Právě tak i úsilí donucovacích orgánů o maření teroristické činnosti a narušování teroristických sítí může narážet na to, že tyto orgány nejsou schopny získávat informace o finančních tocích, které mohou poskytovat pouze finanční instituce.

ØPokud jde o rizika praní peněz, je nezbytné, aby členské státy vytvořily a zdokonalily své registry skutečného vlastnictví, a napomohly tak provádění spolehlivých hloubkových kontrol klienta.

ØČlenské státy by měly i nadále provádět tematické kontroly, které by se v různých odvětvích a u různých produktů měly zaměřovat na různé oblasti. Kontroly na místě, které se provádějí u relevantních společností v konkrétním odvětví, jsou časově méně náročné, pokud jsou předem stanoveny rizikové oblasti, než když se provádějí celkové kontroly; orgány dohledu tak mohou získat jasnou představu o osvědčených postupech a nejvýznamnějších nedostatcích.

ØZajištění odborné přípravy a poskytování pokynů týkajících se rizikových faktorů, jako jsou transakce bez osobní přítomnosti, profesionální offshoroví zprostředkovatelé či klienti a složité krycí struktury, a

Øopatření přijatá v návaznosti na závěry zprávy o posouzení nedávných případů údajného praní peněz, které se týkají úvěrových institucí v EU.

(3)Nefinanční sektor a produkty – určené nefinanční podniky a profese

ØČlenské státy by měly zajistit, aby příslušné orgány či orgány stavovské samosprávy zajišťovaly odbornou přípravu a pokyny týkající se rizikových faktorů, přičemž by se měly zaměřovat především na obchodní vztahy bez osobní přítomnosti, profesionální offshorové zprostředkovatele či klienty a složité krycí struktury.

ØČlenské státy by měly zajistit, aby orgány stavovské samosprávy či příslušné orgány prováděly tematické kontroly plnění požadavků týkajících se zjišťování totožnosti skutečného majitele.

ØPříslušné orgány či orgány stavovské samosprávy by měly členským státům podávat výroční zprávy o opatřeních, která byla provedena s cílem ověřit, zda povinné osoby plní povinnosti hloubkové kontroly klienta, včetně požadavků týkajících se skutečného majitele, zpráv o podezřelých transakcích a vnitřních kontrol a

Øčlenské státy by měly zajistit, aby poskytovatelé služeb nabízející poradenství podnikům o kapitálové struktuře, průmyslové strategii a souvisejících otázkách, jakož i poradenství a služby týkající se fúzí a kupování podniků, dodržovali své povinnosti týkající se skutečných majitelů.

(4)Odvětví hazardních her

ØPříslušné orgány by měly realizovat programy s cílem zvyšovat mezi provozovateli hazardních her online povědomí o nových rizikových faktorech, které mohou mít vliv na zranitelnost tohoto odvětví a mezi které patří používání anonymních elektronických peněz a virtuálních měn a výskyt nepovolených provozovatelů hazardních her online. Zpětná vazba od finančních zpravodajských jednotek ohledně kvality zpráv o podezřelých transakcích by zlepšila oznamování a využívání poskytnutých informací. Při vytváření standardních vzorů zpráv o podezřelých transakcích na úrovni EU by finanční zpravodajské jednotky měly přihlížet ke specifickým rysům odvětví hazardních her.

ØKromě školení by členské státy měly zajistit také odpovídající odbornou přípravu pro zaměstnance, kontrolory shody a maloobchodníky, která by se měla zaměřit na náležité posouzení rizik příslušných produktů či obchodních modelů a

Øměly by být vypracovány pokyny pro povinné osoby, které podrobněji objasní pojem „několik operací, které se zdají být spojeny“.

(5)Shromažďování a převádění finančních prostředků prostřednictvím neziskových organizací

ØČlenské státy by měly zajistit, aby neziskové organizace byly ve větší míře zahrnuty do vnitrostátních posouzení rizik.

ØČlenské státy by měly vytvořit informační a osvětové programy o riziku zneužívání neziskových organizací, a poskytnout těmto organizacím osvětové materiály a

Øčlenské státy by měly důkladněji analyzovat rizika, jimž jsou neziskové organizace vystaveny.

(6)Nové produkty či odvětví – profesionální fotbal, svobodné přístavy, režimy občanství a pobytu pro investory

ØProfesionální fotbal – členské státy by měly zvážit, pro které subjekty by měla platit povinnost oznamovat podezřelé transakce a jaké požadavky by se měly vztahovat na kontrolu a registraci původu majitelů účtů a příjemců peněz.

ØSvobodné přístavy – členské státy by měly nezávisle a pravidelně kontrolovat, zda schválení provozovatelé svobodných přístavů plní své závazky v oblasti boje proti praní peněz, a zajistit náležité a důsledné prosazování postupů, které praní peněz brání, jakož i provádění dohledu již stanoveného právními předpisy.

ØRežimy občanství a pobytu pro investory – členské státy by měly zvážit rizika praní peněz vyplývající z těchto režimů.

5.ZÁVĚR

Komise bude nadále sledovat provádění doporučení uvedených v tomto nadnárodním posouzení rizik a do roku 2021 podá další zprávu. V rámci přezkumu rovněž posoudí, jak unijní a vnitrostátní opatření ovlivňují úrovně rizika, a prozkoumá dopady novějších změn na regulační rámec. Komise rovněž provede studii o účinnosti provádění čtvrté směrnice o boji proti praní peněz v členských státech.

(1)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 0849, 9.7.2018, s. 1).

(2)      Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi, COM(2017) 340 final.

(3)      Podrobnější popis metodiky je součástí pracovního dokumentu útvarů Komise doprovázejícího tuto zprávu (SWD(2019) 650).

(4)      Pátá směrnice o boji proti praní peněz byla sice již přijata, ale její prováděcí lhůta dosud neuplynula. Podobně tomu bylo v případě návrhu nadnárodního posouzení rizik z roku 2017, který byl vypracován v době, kdy byla sice již přijata čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz, avšak její prováděcí lhůta dosud neuplynula.

(5)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (PE/72/2017/REV/1; Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).

(6)      Úvěrové a finanční instituce, subjekty zabývající se převodem peněz, směnárny, obchodníci s cenným zbožím a aktivy, realitní makléři, poskytovatelé svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti, auditoři, externí účetní a daňoví poradci, notáři a další nezávislí právníci a poskytovatelé služeb hazardních her.

(7)      Do této kategorie patří podniky využívající ve velké míře hotovost, dále pak virtuální měny, skupinové financování a neziskové organizace. Zahrnuje rovněž některé neformální prostředky, jaké využívá například tzv. systém hawala a další poskytovatelé neformálních služeb převodu peněz; dále pak čtyři nové produkty / odvětví, které nebyly předmětem posouzení zprávy z roku 2017: bankomaty v soukromém vlastnictví, profesionální fotbal, svobodné přístavy a režimy občanství a pobytu pro investory.

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005 (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 6).

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků (PE/82/2018/REV/1; Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 1).

(10)      V dubnu 2019 Evropský orgán pro bankovnictví zveřejnil stanovisko k povaze pasových oznámení platebních institucí a institucí elektronických peněz využívajících zástupce a distributory usazené v jiném členském státě:    https://eba.europa.eu/-/eba-publishes-opinion-on-the-nature-of-passport-notifications-for-agents-and-distributors-of-e-money.

(11)    Finančními technologiemi („FinTech“) se rozumějí finanční služby umožněné a podporované technologiemi. Pojem „RegTech“ označuje zavádění nových technologií, které usnadní uplatňování regulačních požadavků.

(12) Tato rizika lze účinným způsobem zmírňovat za pomoci prostředků elektronické identifikace, které jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 910/2014, a při dosažení náležitého stupně jistoty. Stejně tak by bylo možné zajistit přesnou identifikaci fyzických i právnických osob na dálku a ověřování jejich údajů.

(13)      Odhad se týká Německa a vychází z posouzení, které provedli K.-D. Bussmann a M. Vockrodt: „Geldwäsche Compliance im Nicht-Finanzsektor: Ergebnisse aus einer Dunkelfeldstudie“, 2016, ComplianceBerater 5: s. 138–143).

(14)      Ve čtvrté směrnici o boji proti praní peněz jsou orgány stavovské samosprávy definovány jako orgány, které zastupují příslušníky určité profese nebo hrají určitou úlohu při jejich regulaci, při výkonu některých funkcí typu dohledu či sledování a při zajišťování vymáhání pravidel pro ně platných.

(15) Povinnost mlčenlivosti představuje zásadu, která je uznávána na úrovni EU a která odráží citlivou rovnováhu dosaženou v judikatuře Soudního dvora EU týkající se práva na spravedlivý proces (C-305/05), jež sama odráží zásady Evropského soudu pro lidská práva a Listiny (článku 47 aj.). Existují také případy, kdy tito odborníci někdy vykonávají činnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti (tj. ověření právního postavení jejich klienta či obhajoba nebo zastupování klienta v soudním řízení), ale zároveň i činnosti, na něž se tato povinnost nevztahuje, jako je poskytování právního poradenství v rámci zakládání, provozování nebo řízení obchodních společností. Oblast působnosti důvěrnosti, profesní povinnosti zachovávat mlčenlivost a služebního tajemství je v různých zemích různá, a je proto zapotřebí objasnit, na jakém praktickém základě by tuto ochranu bylo možné odstranit. Obavy, na něž v této souvislosti upozornilo nadnárodní posouzení rizik z roku 2017, jsou tak stále platné.

(16)    Tím se rozumí sázení a poker ve vyhrazených prostorách, na rozdíl od hazardních her online.

(17)      „Právnická osoba nebo právní uspořádání nebo organizace, jež se zabývá především shromažďováním a/nebo vyplácením finančních prostředků např. na dobročinné, náboženské, kulturní, vzdělávací, sociální či spolkové účely nebo na vykonávání další ‚záslužné činnosti‘“,    
http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/reports/BPP-combating-abuse-non-profit-organisations.pdf .

(18) „Neziskovými organizacemi v expresivní oblasti“ jsou neziskové organizace, které vykonávají především expresivní činnosti, jež zahrnují programy zaměřené na sport a rekreaci, umění a kulturu, zastupování zájmů a prosazování.

(19) „Neziskovými organizacemi v oblasti služeb“ jsou neziskové organizace vykonávající různé činnosti, například programy zaměřené na poskytování bydlení, sociálních služeb, vzdělávání nebo zdravotní péče.

(20) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky.

(21) V souladu s mezinárodními politickými závazky, které Komise přijala, aby podpořila větší účinnost a účelnost humanitární pomoci, poskytuje EU humanitární pomoc stále častěji formou hotovostních převodů. Prostředky veškeré humanitární pomoci EU jsou vždy poskytovány prostřednictvím humanitárních partnerů, jako je OSN a mezinárodní nevládní humanitární organizace. Tyto hotovostní převody používané v rámci operací humanitární pomoci nejsou předmětem tohoto posouzení.

(22)      V bílé knize o sportu z července 2007 se uvádí, že sport čelí i novým hrozbám a překážkám, jako jsou komerční tlaky, bezohledné využívání mladých hráčů, doping, korupce, rasismus, nezákonné hazardní hry, násilí, praní peněz a další činnosti, které sportu škodí (Evropská komise, Bílá kniha o sportu, KOM(2007) 391 v konečném znění ze dne 11. července 2007).

(23)      Dne 9. března 1998 zřídila Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) Skupinu pro kodex chování (zdanění podniků). Skupina se zabývá hlavně posuzováním daňových opatření, která spadají do působnosti kodexu chování (přijatého v prosinci 1997) v oblasti zdanění podniků a také dohledem nad poskytováním informací o těchto opatřeních.

(24)      Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o režimech občanství pro investory a režimech pobytu pro investory v Evropské unii, COM(2019) 12 final ze dne 23. ledna 2019.

(25) Evropská centrální banka se rozhodla zastavit výrobu a vydávání bankovek v hodnotě 500 EUR, https://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2016/html/pr160504.cs.html.

(26)       http://www.oecd.org/tax/transparency/beneficial-ownership-toolkit.pdf .

(27)      Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(28)

     Zmapování situace provedla zvláštní pracovní skupina pod vedením italských finančních zpravodajských jednotek (Unità di Informazione Finanziaria per l’Italia – UIF) a členů finančních zpravodajských jednotek z Francie (Traitement du Renseignement et Action Contre les Circuits Financiers Clandestins – TRACFIN), Polska (Generalny Inspektor Informacji Finansowej – GIIF) a Rumunska (Oficiul Nacional de Prevenire si Combatere a Spalarii Banilor – ONPCSB). Na projektu se v jeho počáteční fázi podílely také finanční zpravodajské jednotky Spojeného království (National Criminal Agency).

(29)

     Neformální skupina vytvořená Komisí v roce 2006, která sdružuje finanční zpravodajské jednotky členských států. https://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?Lang=CS .

(30) Pracovní dokument útvarů Komise přiložený ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi, SWD(2017) 241 final, s. 196.

(31)

     Pracovní dokument útvarů Komise o zlepšení spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami v EU, SWD(2017) 275 ze dne 26. června 2017.

(32)      COM(2019) 371.

(33)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005 (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 6).

(34)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 22).

(35)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků (PE/82/2018/REV/1; Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 1).

(36)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV (PE/64/2019/REV/1; Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 122).

(37)      Politická dohoda, které bylo dosaženo v březnu 2019; revidovaná znění těchto nařízení nebyla v době vytváření této zprávy dosud uveřejněna.

(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(39)      Skupině předsedá Komise a jejími členy je 21 zástupců členských států, včetně regulačních orgánů, orgánů dohledu a odborníků v oblasti ověřování totožnosti, jakož i 15 zástupců finančních institucí a spotřebitelských organizací. Rozhodnutí Komise C(2017) 8405 final ze dne 14. prosince 2017. Skupina by měla Komisi do prosince 2019 předkládat stanoviska, doporučení či zprávy.

(40)      COM(2018) 483 final.

(41) COM(2018) 369 final.

(42) COM(2018) 371 final.

(43)      Patří mezi ně společný návrh regulačních technických norem týkajících se ústředních kontaktních míst pro posílení boje proti finanční trestné činnosti (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1108 ze dne 7. května 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst (C/2018/2716; Úř. věst. L 203, 10.8.2018, s. 2), konzultační dokument týkající se regulačních technických norem ohledně požadavků na ústřední protistrany s cílem posílit boj proti finanční trestné činnosti (JC-2017-08) a společná odpověď evropských orgánů dohledu Evropské komisi ohledně změny návrhu regulačních technických norem podle čl. 8 odst. 5, čl. 10 odst. 2 a čl. 13 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1).

(44)      Společné pokyny k charakteristice přístupu založeného na posouzení rizik v souvislosti s dohledem v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (ESAs 2016 72), společné pokyny pro konzultace společného výboru týkající se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (PRIIP) s environmentálními nebo sociálními cíli (JC 2017 05) a společné pokyny pro obezřetnostní posuzování při nabývání a zvyšování kvalifikovaných účastí v bankovnictví, pojišťovnictví a v oblasti cenných papírů (JC/GL/2016/01).

(45)      Společné stanovisko evropských orgánů dohledu k rizikům praní peněz a financování terorismu (JC-2017-07) a stanovisko k využívání inovativních řešení úvěrovými a finančními institucemi (JC-2017-81).

(46)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(47)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

(48)      Společné pokyny podle článku 17 a čl. 18 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849 pro zjednodušenou a posílenou hloubkovou kontrolu klienta a faktory, které by úvěrové a finanční instituce měly zvažovat při posuzování rizika praní peněz a financování terorismu spojeného s jednotlivými obchodními vztahy a příležitostnými transakcemi;     https://eba.europa.eu/documents/10180/1890686/Final+Guidelines+on+Risk+Factors+%28JC+2017+37 %29.pdf .

(49)

     Viz oddíl 2.2.3.

(50)      Je třeba zdůraznit, že v souvislosti s novými legislativními návrhy, o nichž bylo dosaženo politické dohody v březnu 2019 (přezkum nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu a jeho aspektu pro boj proti praní peněz), budou úloha i pravomoci tří evropských orgánů dohledu výrazně posíleny a veškerá další návazná opatření týkající se zmíněných doporučení by měla být důsledně prováděna v mezích již dohodnutých zdrojů.

(51)

     Podrobnější informace o doporučeních vztahujících se k jednotlivým produktům či službám lze najít v průvodním pracovním dokumentu útvarů Komise SWD(2019) 650.

(52)      V době přípravy této zprávy informovalo Komisi o přijetí vnitrostátního posouzení rizik 13 členských států. Zbývajících 15 členských států předpokládá, že své posouzení dokončí v roce 2019. Tato otázka se řeší také v rámci řízení pro nesplnění povinnosti vedených proti členským státům kvůli neúplnému provedení směrnice v jejich vnitrostátním právu.

(53) Pátá směrnice o boji proti praní peněz posouvá lhůtu pro zřízení registrů a zajištění nových přístupových práv k těmto registrům. Členské státy musí do 10. ledna 2020 zřídit registry pro společnosti a do 10. března 2020 pro svěřenské fondy.

(54) Viz společné pokyny evropských orgánů dohledu, Pokyny pro dohled založený na posouzení rizik; 07/04/2017:     https://esas-joint-committee.europa.eu/Publications/Guidelines/Joint%20Guidelines%20on%20risk-based%20supervision_EN%20%28ESAs%202016%2072%29.pdf .

(55)      Více informací o doporučeních pro jednotlivé produkty či odvětví lze najít v průvodním pracovním dokumentu útvarů Komise SWD(2019) 650.