26.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 187/1

(1)

Státní financování, které splňuje podmínky čl. 107 odst. 1 Smlouvy, představuje státní podporu a vyžaduje oznámení Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Podle článku 109 Smlouvy však Rada může vymezit druhy podpor, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 Smlouvy může Komise přijmout nařízení týkající se těchto kategorií státní podpory. Nařízením Rady (ES) č. 994/98 je Komise zmocněna v souladu s článkem 109 Smlouvy prohlásit, že z oznamovací povinnosti mohou být za určitých podmínek vyňaty tyto kategorie podpor: podpora ve prospěch malých a středních podniků, výzkumu a vývoje, ochrany životního prostředí, zaměstnanosti a vzdělávání a dále podpora, jež odpovídá mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát. Na tomto základě přijala Komise nařízení (ES) č. 800/2008 (2). Nařízení (ES) č. 800/2008 bylo původně použitelné do 31. prosince 2013, avšak jeho období použitelnosti bylo následně prodlouženo nařízením Komise (EU) č. 1224/2013 ze dne 29. listopadu 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 800/2008, pokud jde o dobu jeho použitelnosti (3), a nyní končí ke dni 30. června 2014. Dne 22. července 2013 bylo nařízení (ES) č. 994/98 změněno nařízením Rady (EU) č. 733/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 994/98 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (4), tak aby byla Komise zmocněna rozšířit blokovou výjimku na nové kategorie podpory, u nichž lze vymezit přesné podmínky slučitelnosti. K těmto novým kategoriím podpory v působnosti blokové výjimky patří: podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami, sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů, podpora na širokopásmovou infrastrukturu, podpora inovací, podpora kultury a zachování kulturního dědictví a podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu. Budou-li shromážděny dostatečné zkušenosti z praxe, jež umožní koncipovat praktická kritéria pro vyjímání podpory z oznamovací povinnosti, která zajistí slučitelnost dalších kategorií podpory ex ante, má Komise v úmyslu přezkoumat oblast působnosti tohoto nařízení s cílem zahrnout do těchto oblastí některé druhy podpory. Komise má zejména v úmyslu vypracovat do prosince 2015 kritéria pro přístavní a letištní infrastrukturu.

(2)

Svým sdělením o modernizaci státní podpory v EU (5) zahájila Komise širší přezkum pravidel státní podpory. K hlavním cílům této modernizace patří: i) dosáhnout udržitelného, inteligentního a inkluzivního růstu na konkurenceschopném vnitřním trhu a současně přispět k úsilí členských států o efektivnější využívání veřejných financí, ii) soustředit kontrolu ex ante, jíž Komise podrobuje opatření podpory, na případy s největším dopadem na vnitřní trh a současně posílit spolupráci členských států při vymáhání pravidel státní podpory a iii) racionalizovat právní úpravu a upravit rychlejší, informovanější a lépe podložená rozhodnutí, která se opírají o jasnou ekonomickou logiku, společný přístup a přesně vymezené povinnosti. Ústředním prvkem modernizace státní podpory je pak přezkum nařízení (ES) č. 800/2008.

(3)

Toto nařízení by mělo umožnit lépe stanovovat priority činností v oblasti prosazování pravidel státní podpory, mělo by přinést větší zjednodušení a posílit transparentnost, účinné posuzování a kontrolu souladu s pravidly státní podpory na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie při současném zachování institucionálních pravomocí Komise a členských států. V souladu se zásadou proporcionality toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(4)

Zkušenosti, které Komise získala při uplatňování nařízení (ES) č. 800/2008, jí umožnily lépe stanovit podmínky, za nichž lze určité kategorie podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem, a rozšířit oblast působnosti blokových výjimek. Tyto zkušenosti též ukázaly nutnost posílit transparentnost, kontrolu a řádné posuzování režimů podpory značného rozsahu na základě jejich účinku na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(5)

Obecné podmínky pro uplatňování tohoto nařízení by měly být stanoveny na základě souboru společných zásad, které zajišťují, aby podpora sloužila společnému zájmu, měla jednoznačný motivační účinek, byla vhodná a přiměřená, byla poskytována zcela transparentně, podléhala kontrolnímu mechanismu a pravidelnému hodnocení a neměla negativní vliv na podmínky obchodu v rozsahu, který odporuje společnému zájmu.

(6)

Podpora, která splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, a to jak obecné podmínky, tak i zvláštní podmínky vztahující se na příslušné kategorie podpory, by měla být vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(7)

Státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, na niž se toto nařízení nevztahuje, podléhá i nadále oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Tímto nařízením není dotčena možnost členských států oznámit poskytnutí podpory, jejíž cíle odpovídají cílům, na něž se vztahuje toto nařízení.

(8)

Vzhledem k potenciálně výraznějšímu dopadu velkých režimů na obchod a hospodářskou soutěž by ty režimy státní podpory, jejichž průměrný roční rozpočet překračuje prahovou hodnotu odvozenou od určité absolutní částky, měly být v zásadě předmětem hodnocení státní podpory. Při tomto hodnocení by mělo být ověřeno, zda byly naplněny předpoklady a podmínky slučitelnosti režimu, i by měla být ověřena účinnost opatření podpory podle obecných i specifických cílů a měly by být stanoveny ukazatele pro hodnocení dopadu režimu na hospodářskou soutěž a obchod. Aby se zajistilo rovné zacházení, mělo by toto hodnocení státní podpory být prováděno na základě plánu hodnocení schváleného Komisí. Tento plán by měl být obvykle navržen v okamžiku přípravy režimu a schválen v dostatečném předstihu, aby režim vstoupil v platnost, to však nemusí být ve všech případech možné. Aby se proto neodkládal vstup takových režimů v platnost, toto nařízení se na ně použije po dobu maximálně šesti měsíců. Komise může rozhodnout, že tuto dobu poté, co schválí plán hodnocení, prodlouží. Plán hodnocení by proto měl být oznámen Komisi do dvaceti pracovních dní po vstupu režimu v platnost. Ve výjimečných případech může také Komise rozhodnout, že hodnocení není vzhledem ke specifickým okolnostem daného případu zapotřebí. Členské státy by měly Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou zapotřebí k tomu, aby mohla bez zbytečného odkladu provést posouzení plánu hodnocení a vyžádat si doplňující informace, což členskému státu umožní doplnit prvky chybějící k tomu, aby Komise přijala rozhodnutí. Komise s ohledem na skutečnost, že je tento proces zcela nový, poskytne v samostatném dokumentu podrobné pokyny o postupu použitelném v období prvních šesti měsíců pro účely schválení plánu hodnocení a příslušné šablony, na nichž se plány hodnocení budou předkládat. Změny posuzovaných režimů, které nejsou změnami, jež nemohou ovlivnit slučitelnost režimu podpory v rámci tohoto nařízení nebo nemohou významně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení, by měly být zhodnoceny na základě výsledků uvedeného hodnocení a měly by být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení. Takové změny, jako jsou čistě formální změny, administrativní změny nebo změny provedené v rámci opatření spolufinancovaného z prostředků EU, by v zásadě neměly být považovány za změny, jež mohou významně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení.

(9)

Toto nařízení by se nemělo použít na podporu, která je podmíněna přednostním použitím domácích výrobků před výrobky dováženými, ani na podporu činností spojených s vývozem. Zejména by se nemělo použít na podporu k financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných zemích. Podporu činností spojených s vývozem zpravidla nepředstavuje podpora na pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh v jiném členském státě nebo třetí zemi.

(10)

Toto nařízení by se mělo v zásadě použít na většinu hospodářských odvětví. V některých odvětvích, např. v odvětví rybolovu a akvakultury či zemědělské prvovýroby, by oblast působnosti měla být omezena na základě zvláštních použitelných pravidel.

(11)

Toto nařízení by se mělo použít na zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky. Pro účely tohoto nařízení by se za zpracování nebo uvedení na trh neměly považovat činnosti probíhající v zemědělských podnicích potřebné pro přípravu produktu k prvnímu prodeji, první prodej prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům ani činnosti, jimiž se produkt k prvnímu prodeji připravuje.

(12)

Toto nařízení by se nemělo použít na podporu k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů, kterou upravuje rozhodnutí Rady ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (6). Na jiné druhy podpory v uhelném průmyslu, s výjimkou podpory regionální, by se toto nařízení použít mělo.

(13)

Komise by měla zajistit, aby schválená podpora neměla negativní vliv na podmínky obchodu v rozsahu, který by odporoval společnému zájmu. Z oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měla být vyňata podpora poskytnutá příjemci, vůči němuž je vydán inkasní příkaz poté, co Komise svým rozhodnutím prohlásí tuto podporu za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, s výjimkou režimů podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami.

(14)

Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měla být vyňata podpora poskytnutá podnikům v obtížích, neboť takováto podpora by se měla posuzovat podle pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích ze dne 1. října 2004 (7), jejichž platnost byla prodloužena sdělením Komise o prodloužení používání pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích ze dne 1. října 2004 (8), nebo podle pokynů, které je nahradí, tak aby se zamezilo jejich obcházení; výjimku představují režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami. V zájmu právní jistoty je vhodné stanovit jednoznačná kritéria, která nevyžadují posouzení všech zvláštních aspektů situace určitého podniku k tomu, aby bylo stanoveno, zda se dotyčný podnik považuje pro účely tohoto nařízení za podnik v obtížích.

(15)

Prosazování pravidel státní podpory velmi závisí na spolupráci členských států. Členské státy by proto měly přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením, včetně souladu jednotlivé podpory poskytnuté na základě režimů, na něž se vztahují blokové výjimky.

(16)

Vzhledem k vysokému riziku, že budou negativně ovlivněny podmínky obchodu, by Komise měla na základě oznámení posuzovat podporu dosahující značné výše, ať již byla tato podpora poskytnuta jednotlivě, nebo kumulativně. Pro každou kategorii podpory, jež spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, by proto měly být stanoveny prahové hodnoty ve výši, která zohledňuje kategorii dotyčné podpory a její pravděpodobný účinek na podmínky obchodu. Podpora poskytnutá ve výši, jež tyto prahové hodnoty překračuje, by měla nadále podléhat oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Prahové hodnoty stanovené v tomto nařízení by neměly být obcházeny tím způsobem, že budou režimy či projekty podpory uměle rozdělovány do několika režimů či projektů podpory, jež se budou vyznačovat podobnými charakteristikami či cíli nebo budou mít podobné příjemce.

(17)

Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo použít pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provést posouzení rizik (dále jen „transparentní podpora“). U určitých zvláštních nástrojů podpory, jako jsou půjčky, záruky, daňová opatření, opatření v oblasti rizikového financování, a zejména vratné zálohy, by toto nařízení mělo stanovit, za jakých podmínek je lze považovat za transparentní. Za transparentní podporu by neměly být považovány kapitálové injekce; tím nejsou dotčeny zvláštní podmínky pro rizikové financování a podporu na zahájení činnosti. Podpora obsažená v zárukách by se měla považovat za transparentní tehdy, je-li její hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených pro příslušnou kategorii podniku. V případě malých a středních podniků se ve sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na státní podpory ve formě záruk (9) uvádí výše ročních prémií, při jejichž překročení by se státní záruka za podporu nepovažovala.

(18)

Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a že působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, nemělo by se toto nařízení použít na podporu těch činností, které by příjemce v každém případě vykonával, a to i bez poskytnutí podpory. Podpora by měla být vyňata z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení pouze tehdy, byla-li práce na podporovaném projektu nebo podporovaná činnost zahájena až poté, co příjemce podal písemnou žádost o podporu.

(19)

Co se týká podpory ad hoc, na niž se vztahuje toto nařízení a která byla poskytnuta velkému podniku jakožto příjemci, měl by členský stát kromě dodržení podmínek týkajících se motivačního účinku, které se uplatňují na malé a střední podniky, rovněž zajistit, aby tento příjemce v interním dokumentu analyzoval, nakolik jsou podporovaný projekt nebo činnost životaschopné s podporou a bez podpory. Členský stát by měl ověřit, zdali tento interní dokument potvrzuje, že se významně zvýší rozsah projektu či činnosti nebo celková částka, kterou příjemce na subvencovaný projekt nebo činnost vynaloží, nebo že se dokončování příslušného projektu či činnosti významně urychlí. U regionální podpory by se mělo mít za to, že má motivační účinek v případě, že by investiční projekt nebyl v daném podporovaném regionu bez poskytnutí podpory realizován.

(20)

Pro automatické režimy podpory v podobě daňových zvýhodnění by měla i nadále platit zvláštní podmínka motivačního účinku vzhledem k tomu, že k poskytování tohoto druhu podpory dochází jinými postupy než u ostatních kategorií podpory. Tyto režimy by měly být přijaty již před zahájením prací na podporovaném projektu nebo podporované činnosti. Tato podmínka by se však neměla použít v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí daňový režim v podobě daňových zvýhodnění. Pro účely posouzení motivačního účinku těchto režimů je rozhodující okamžik, k němuž bylo daňové opatření poprvé uvedeno v původním režimu, jenž byl poté nahrazen režimem následným.

(21)

U následujících kategorií podpory se požadavek týkající se motivačního účinku neuplatní nebo by měl být pokládán za splněný, jsou-li dodrženy příslušné zvláštní podmínky stanovené tímto nařízením: regionální provozní podpora, regionální urbanistická podpora, podpora přístupu malých a středních podniků k financování, podpora na nábor znevýhodněných pracovníků, podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením a na úhradu souvisejících dodatečných nákladů, podpora v podobě úlev na ekologických daních, podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami, sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů a podpora kultury a zachování kulturního dědictví.

(22)

V zájmu zajištění přiměřenosti a omezení podpory na nezbytnou výši by maximální výše podpory měla být pokud možno vymezena intenzitou podpory v poměru k souboru způsobilých nákladů. Nelze-li maximální intenzitu podpory stanovit, jelikož nelze identifikovat způsobilé náklady, nebo je-li v případě malých částek vhodné poskytnout jednodušší nástroje, měla by být maximální výše podpory stanovena v nominálním vyjádření, aby byla zajištěna přiměřenost opatření podpory. Intenzita a maximální výše podpory by měly být stanoveny na základě zkušeností Komise v objemu, který minimalizuje narušení hospodářské soutěže v podporovaném odvětví, přičemž náležitě řeší selhání trhu nebo problém soudržnosti. U regionální investiční podpory by intenzita podpory měla být v souladu s přípustnou intenzitou podpory podle map regionální podpory.

(23)

Při výpočtu intenzity podpory by se měly použít pouze způsobilé náklady. Na základě nařízení nebude vyňata podpora, která přesahuje relevantní intenzitu podpory v důsledku toho, že obsahuje nezpůsobilé náklady. Identifikace způsobilých nákladů by měla být podpořena jednoznačnými, konkrétními a aktuálními doklady. Všechny použité číselné údaje by se měly uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků. Podpora splatná v několika splátkách by měla být diskontována na hodnotu v době jejího poskytnutí. Na hodnotu v době poskytnutí podpory by měly být diskontovány rovněž způsobilé náklady. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování nebo pro výpočet výše podpory, jež nemá podobu dotace, by měla být diskontní, resp. referenční sazba použitelná v době poskytnutí podpory, kterou stanoví sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (10). Je-li podpora poskytnuta ve formě daňového zvýhodnění, měly by být jednotlivé tranše podpory diskontovány pomocí diskontních sazeb použitelných v den, kdy nastane účinnost příslušných daňových zvýhodnění. Mělo by se podporovat využívání podpory ve formě vratných záloh, jelikož tyto nástroje k sdílení rizik přispívají k posílení motivačního účinku podpory. Proto je vhodné stanovit, že je-li podpora poskytnuta ve formě vratných záloh, může být použitelná intenzita podpory stanovená v tomto nařízení navýšena, avšak s výjimkou regionální podpory, jelikož ta může být vyňata pouze v případě, je-li v souladu se schválenými mapami.

(24)

V případě budoucího daňového zvýhodnění je možné, že použitelná diskontní sazba ani přesná výše jednotlivých tranší podpory nejsou předem známy. V těchto případech by členské státy měly předem stanovit horní limit diskontované hodnoty podpory, který respektuje příslušnou intenzitu podpory. Jakmile bude následně výše tranše podpory k danému dni známa, lze diskontování provést pomocí diskontní sazby platné v tento den. Diskontovaná hodnota jednotlivých tranší podpory by se měla odečítat od celkového horního limitu („omezená částka“).

(25)

Za účelem určení, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory stanovené v tomto nařízení, měl by se u podporované činnosti nebo projektu brát v úvahu celkový objem opatření státní podpory. Toto nařízení by mělo mimoto stanovit podmínky, za nichž lze jednotlivé kategorie podpory kumulovat. Podporu vyňatou tímto nařízením a jinou slučitelnou podporu vyňatou podle jiného nařízení nebo podporu schválenou Komisí lze kumulovat, pokud se tato opatření týkají různých způsobilých nákladů, které lze identifikovat. Pokud se různé zdroje podpory týkají týchž – částečně či plně se překrývajících – identifikovatelných způsobilých nákladů, měla by být kumulace přípustná až do dosažení nejvyšší intenzity nebo výše podpory použitelné na danou podporu podle tohoto nařízení. Toto nařízení by mělo stanovit rovněž zvláštní pravidla, jimiž se bude řídit kumulace opatření podpory s identifikovatelnými způsobilými náklady a bez takovýchto nákladů, dále kumulace s podporou de minimis a kumulace s podporou ve prospěch pracovníků se zdravotním postižením. Podpora de minimis často není poskytována na pokrytí konkrétních identifikovatelných způsobilých nákladů nebo není takovýmto nákladům přiřaditelná. V takovém případě by mělo být možné kumulovat bez omezení podporu de minimis se státní podporou vyňatou z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení. Je-li však podpora de minimis poskytnuta k pokrytí týchž identifikovatelných způsobilých nákladů jako státní podpora vyňatá z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, mělo by možné tyto podpory kumulovat pouze do výše maximální intenzity podpory, kterou stanoví kapitola III tohoto nařízení.

(26)

O státní podporu se nejedná v případě financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států. Je-li toto financování z prostředků Unie kombinováno se státní podporou, pak při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory, by měla být brána v potaz pouze tato státní podpora, a to za předpokladu, že celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekračuje nejvýhodnější sazbu financování, kterou stanoví použitelná ustanovení práva Unie.

(27)

Jelikož je státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy v zásadě zakázána, je důležité, aby byly všechny strany s to ověřit, zda je podpora poskytnuta v souladu s použitelnými pravidly. Transparentnost státních podpor je proto nezbytná pro správné uplatňování pravidel Smlouvy a vede k lepšímu dodržování pravidel, větší odpovědnosti, vzájemnému hodnocení a nakonec k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků. V zájmu transparentnosti by členským státům mělo být uloženo, aby na regionální nebo vnitrostátní úrovni zřídily souhrnné internetové stránky věnované státní podpoře, které by uváděly souhrnné informace o jednotlivých opatřeních podpory vyňatých podle tohoto nařízení. Tato povinnost by měla být podmínkou slučitelnosti jednotlivé podpory s vnitřním trhem. V souladu se zavedenou praxí při zveřejňování informací, jež vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/ES ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (11), by měl být používán standardní formát, který umožňuje informace vyhledávat, stahovat a snadno zveřejňovat na internetu. Odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise. Souhrnné informace o jednotlivých opatřeních podpory vyňatých podle tohoto nařízení by měly být zveřejněny na internetové stránce Komise v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 994/98 ve znění nařízení (EU) č. 733/2013.

(28)

V zájmu účinné kontroly opatření podpory v souladu s nařízením (ES) č. 994/98 ve znění nařízení (EU) č. 733/2013 je vhodné stanovit požadavky na zprávy členských států týkající se opatření podpory, která byla vyňata podle tohoto nařízení, a uplatňování tohoto nařízení. Mimoto je vhodné stanovit pravidla pro záznamy, které by členské státy měly uchovávat o podpoře vyňaté tímto nařízením, s ohledem na promlčecí lhůtu stanovenou v článku 15 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (12).

(29)

K posílení účinnosti podmínek slučitelnosti podle tohoto nařízení by mělo být možné, aby Komise odňala výhodu blokové výjimky budoucím opatřením podpory v případě, že tyto požadavky nebudou plněny. Komise by měla mít možnost omezit toto odnětí výhody blokové výjimky jen na určité druhy podpory, určité příjemce nebo opatření podpory přijatá určitými orgány, a to v případě, že se nedodržení tohoto nařízení týká pouze omezené skupiny opatření nebo některých orgánů. Takové cílené odnětí výhody by mělo být přiměřeným prostředkem nápravy, který by přímo souvisel se zjištěným případem nedodržení tohoto nařízení. V případě nedodržení podmínek slučitelnosti, které jsou stanoveny v kapitole I a III, se na poskytnutou podporu toto nařízení nevztahuje, a ta tudíž představuje protiprávní podporu, kterou Komise přezkoumá v rámci příslušného postupu podle nařízení (ES) č. 659/1999. V případě nesplnění požadavků stanovených v kapitole II není odnětí výhody blokové výjimky budoucím opatřením podpory ovlivněno skutečností, že se na minulá opatření, jež splňovala požadavky tohoto nařízení, bloková výjimka vztahovala.

(30)

Za účelem odstranění rozdílů, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže, v zájmu koordinace mezi různými iniciativami Unie a členských států, které se zaměřují na malé a střední podniky, jakož i z důvodu administrativní transparentnosti a právní jistoty by definice malých a středních podniků použitá pro účely tohoto nařízení měla vycházet z definice v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (13).

(31)

Regionální podpora řeší nedostatky znevýhodněných regionů, a tím podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost členských států a celé Unie. Cílem regionální podpory je napomáhat rozvoji nejvíce znevýhodněných regionů prostřednictvím podpory investic a vytváření pracovních příležitostí udržitelným způsobem. V oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy lze regionální podporu poskytnout na založení nové provozovny, rozšíření kapacity stávající provozovny, rozšíření výrobního sortimentu provozovny nebo zásadní změnu celkového výrobního postupu stávající provozovny. Vzhledem ke skutečnosti, že při investování v oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy jsou velké podniky dotčeny regionálními nevýhodami méně než podniky malé a střední, měla by být regionální podpora poskytnutá velkým podnikům vyňata z oznamovací povinnosti pouze v případě počátečních investic, které jsou v těchto oblastech realizovány do nových hospodářských činností.

(32)

Je-li režim regionální podpory zaměřen jen na vybraná hospodářská odvětví, je možné, že jeho cíl a pravděpodobné účinky jsou odvětvové, a nikoli horizontální povahy. Odvětvové režimy proto nemohou být z oznamovací povinnosti vyňaty. Komise však může po oznámení posoudit jejich případné kladné účinky na základě příslušných pokynů, rámců nebo rozhodnutí. Tak je tomu zejména v případě režimů podpory hospodářských činností v uhelném průmyslu a v odvětvích stavby lodí a dopravy. U odvětví oceli a výroby syntetických vláken se má vzhledem k jejich konkrétním charakteristikám za to, že negativní účinky regionální podpory v těchto odvětvích nelze vyvážit kladnými účinky, jež tato podpora má z hlediska soudržnosti; z těchto důvodů nelze regionální podporu v těchto odvětvích poskytnout. Významnou roli v národním hospodářství hrají v neposlední řadě odvětví cestovního ruchu a širokopásmové infrastruktury, jež mají všeobecně velmi pozitivní účinky na regionální rozvoj. Režimy regionální podpory zaměřené na cestovní ruch a širokopásmovou infrastrukturu by proto měly být vyňaty z oznamovací povinnosti. Silnou vazbu na místní a regionální ekonomiku má též zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh a mělo být mít možnost využívat blokové výjimky.

(33)

Výroba a distribuce energie a energetická infrastruktura jsou předmětem zvláštních odvětvových právních předpisů o vnitřním trhu, což se odráží v kritériích, jež mají zajistit, aby byla podpora v těchto oblastech slučitelná s vnitřním trhem a v souladu s environmentální a energetickou politikou Unie. Regionální podpora poskytovaná podle oddílu 1 tohoto nařízení sleduje cíle spočívající v hospodářském rozvoji a soudržnosti, a platí pro ni tedy velmi odlišné podmínky slučitelnosti. Na opatření v oblasti výroby a distribuce energie a energetické infrastruktury by se tedy ustanovení tohoto nařízení týkající se regionální podpory neměla použít.

(34)

Fungování trhů s energií přímo neovlivňují investice, jež podnikům umožňují řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje, ani investice za účelem včasného přizpůsobení budoucím normám Unie, investice do opatření ke zvýšení energetické účinnosti včetně projektů ke zvýšení energetické účinnosti budov, investice do sanace kontaminovaných lokalit či podpora na ekologické studie. Současně mohou takové investice přispívat k cílům regionální politiky i k cílům Evropské unie na poli energetiky a ochrany životního prostředí. V takových případech mohou být použitelná ustanovení tohoto nařízení týkající se jak regionální podpory, tak podpory na ochranu životního prostředí, a to v závislosti na hlavním cíli, jejž dané opatření sleduje.

(35)

Aby se nezvýhodňovaly kapitálové investice před investicemi do nákladů na pracovní sílu, mělo by být možné měřit regionální investiční podporu buď podle investičních nákladů, nebo podle mzdových nákladů spojených s vytvořením nových pracovních příležitostí v přímé souvislosti s realizací investičního projektu.

(36)

Z oznamovací povinnosti by neměla být vyňata regionální investiční podpora, jejíž příjemce v posledních dvou letech před podáním žádosti o regionální investiční podporu ukončil stejnou nebo podobnou činnost v Evropském hospodářském prostoru nebo má v době podání žádosti o podporu konkrétní plány na to, že takovou činnost v dotyčné oblasti ukončí během dvou let od dokončení počáteční investice, pro niž žádá o podporu.

(37)

Komise získala dostatečné zkušenosti s uplatňováním čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy, co se týká regionální provozní podpory na úhradu dodatečných nákladů na dopravu zboží vyrobeného v nejvzdálenějších regionech nebo v řídce osídlených oblastech a zboží v těchto oblastech dále zpracovaného, jakož i na úhradu dodatečných výrobních a provozních nákladů (s výjimkou dodatečných dopravních nákladů), které vznikly příjemcům usazeným v nejvzdálenějších regionech. Vzhledem k tomu, že v odvětví zemědělství existuje riziko nadměrných náhrad dopravních nákladů poskytovaných z dodatečné podpory v rámci programů POSEI, a vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že některé zemědělské produkty nejsou vyráběny v jiné lokalitě, regionální provozní podpora na kompenzaci dodatečných nákladů na dopravu zboží vyrobeného v nejvzdálenějších regionech nebo v řídce osídlených oblastech podle tohoto nařízení by neměla být poskytována v odvětví zemědělství. Regionální provozní podpora na úhradu dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech (s výjimkou dodatečných dopravních nákladů) by měla být pokládána za slučitelnou s vnitřním trhem a být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy pouze tehdy, je-li výše této podpory omezena na 15 % hrubé přidané hodnoty, kterou příjemce v daném nejvzdálenějším regionu za rok vytvoří, na 25 % nákladů na pracovní sílu, jež příjemci v daném nejvzdálenějším regionu za rok vzniknou, nebo na 10 % obratu, jehož příjemce v daném nejvzdálenějším regionu za rok dosáhne. Nepřekračuje-li podpora částku vypočtenou pomocí některé z těchto alternativních metod k určení dodatečných provozních nákladů (s výjimkou nákladů dopravních), lze ji pokládat za opodstatněnou z hlediska příspěvku k regionálnímu rozvoji a za přiměřenou nevýhodám, s nimiž se potýkají podniky v nejvzdálenějších regionech.

(38)

Urbanistická podpora přispívá k hospodářské, sociální a územní soudržnosti členských států a Unie jako celku, neboť řeší vysokou koncentraci ekonomických, environmentálních a sociálních problémů v městských oblastech, které se nacházejí v podporovaných oblastech vyznačených v mapách regionální podpory. Selhání trhu, které je nutno urbanistickou podporou řešit, souvisí s podmínkami financování rozvoje měst, s chybějícím uceleným přístupem k rozvoji měst, se schodkem ve financování, v jehož důsledku musí být omezené veřejné prostředky schopny větší měrou aktivovat další finanční zdroje, jakož i s nutností uplatňovat vůči obnově městských oblastí komerčnější přístup. Na urbanistickou podporu, která má pomoci rozvíjet participativní, ucelené a udržitelné strategie k řešení dalších problémů, jež se v podporovaných oblastech vyskytují, by se proto měla vztahovat bloková výjimka.

(39)

Investice, které jsou realizovány v podporovaných oblastech vyznačených v příslušné mapě regionální podpory do ekologických technologií a do přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v souladu s prioritami strategie Evropa 2020 (14), by měly být způsobilé k získání vyšší podpory prostřednictvím regionálního bonusu.

(40)

Malé a střední podniky hrají rozhodující roli při tvorbě pracovních příležitostí a obecně jsou faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Jejich rozvoji však může bránit selhání trhu, v důsledku čehož tyto podniky čelí dále uvedeným typickým nevýhodám. Tyto podniky mají často potíže při získávání kapitálu nebo půjček, které jsou dány přetrvávající neochotou riskovat na straně některých finančních trhů a omezeným zajištěním, které mohou tyto podniky nabídnout. Jejich omezené zdroje jim mohou rovněž zúžit přístup k informacím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích. V zájmu ulehčení rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků by toto nařízení proto mělo vyjmout některé kategorie podpory, pokud jsou poskytnuty ve prospěch malých a středních podniků. U těchto kategorií podpory by se mělo jednat zejména o investiční podporu určenou malým a středním podnikům a o podporu na účast těchto podniků na veletrzích.

(41)

Malé a střední podniky, které se účastní projektů Evropské územní spolupráce podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (15), se začasté potýkají s potížemi při financování dodatečných nákladů, které jim plynou ze spolupráce s partnery usazenými v různých regionech a různých členských státech či třetích zemích. Vzhledem k významu, který Evropské územní spolupráci připadá v politice soudržnosti, v jejímž rámci probíhají společná opatření a politické výměny mezi aktéry z různých členských států a třetích zemí na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, mělo by toto nařízení řešit určité obtíže, na něž projekty Evropské územní spolupráce narážejí, tak aby tyto projekty lépe plnily podmínky souladu s pravidly státní podpory. U těchto specifických otázek Evropské územní spolupráce, které by toto nařízení mělo řešit, se jedná o intenzitu regionální podpory, která se použije na projekty Evropské územní spolupráce, dále o náklady na spolupráci, jež v souvislosti s uvedenými projekty vznikají malým a středním podnikům, a o povinnost zveřejňovat, informovat, podávat zprávy a uchovávat záznamy pro účely monitorování.

(42)

Vzhledem k zvláštním nevýhodám a rozdílům mezi malými a středními podniky lze použít odlišnou základní intenzitu podpory a odlišné bonusy.

(43)

Ze zkušeností s uplatňováním pokynů Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (16) vyplývá, že u některých druhů investic v různých fázích rozvoje podniku v Unii nezřídka selhává trh rizikového kapitálu. Toto selhání trhu je dáno nedokonalým sladěním nabídky a poptávky po rizikovém kapitálu. V důsledku toho může být výše rizikového kapitálu poskytovaného na trhu příliš omezená a podniky nemohou získat finanční prostředky, třebaže mají dobrý podnikatelský záměr a perspektivu růstu. Hlavní příčinou tohoto selhání trhů rizikového kapitálu, které negativně ovlivňuje zvláště přístup malých a středních podniků ke kapitálu a které může ospravedlnit veřejný zásah, jsou nedokonalé nebo asymetrické informace. To nejenže ovlivňuje poskytování rizikového kapitálu, nýbrž omezuje to rovněž přístup některých malých a středních podniků k dluhovému financování. Opatření v oblasti rizikového financování, která mají přilákat soukromý kapitál k rizikovému financování nekotovaných malých a středních podniků dotčených nedostatečným financováním a která zajišťují ziskovou orientaci rozhodnutí o financování a komerční způsob řízení finančních zprostředkovatelů, by měla být za určitých podmínek vyňata z oznamovací povinnosti.

(44)

Z oznamovací povinnosti by za určitých podmínek měla být vyňata i podpora na zahájení činnosti malých podniků, podpora určená alternativním obchodním platformám zaměřeným na malé a střední podniky a podpora na náklady spojené s výběrem vhodného malého nebo středního podniku jakožto investičního objektu.

(45)

Podpora výzkumu, vývoje a inovací je schopna napomoci udržitelnému hospodářskému růstu, posílit konkurenceschopnost a podpořit zaměstnanost. Zkušenosti s uplatňováním nařízení (ES) č. 800/2008 a rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (17) ukazují, že selhání trhu může bránit v dosažení optimálního výkonu trhu, a tím snižovat efektivitu související s externalitami, veřejnými statky/přeléváním znalostí, s nedokonalými a asymetrickými informacemi, jakož i s nedostatečnou koordinací a selháním sítě.

(46)

Malé a střední podniky se mohou potýkat s potížemi při získávání přístupu k novým technologiím, přenosu znalostí nebo vysoce kvalifikovaným pracovníkům. Podpora na výzkumné a vývojové projekty, podpora na studie proveditelnosti a podpora na inovace určená malým a středním podnikům, včetně podpory na pokrytí nákladů malých a středních podniků na práva průmyslového vlastnictví, může tyto potíže odstranit, a měla by být proto za určitých podmínek vyňata z oznamovací povinnosti.

(47)

Pokud jde o podporu na výzkumné a vývojové projekty, měla by podpořená část výzkumného projektu zcela spadat do kategorií základního výzkumu, průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje. Zahrnuje-li projekt různé úkoly, měl by být každý z nich zařazen do některé z uvedených kategorií, nebo být klasifikován jako úkol, který nespadá do žádné z nich. Toto zařazení nemusí nutně sledovat chronologický přístup s postupným přesouváním v čase od základního výzkumu k činnostem bližším trhu. V souladu s tím může být úkol, který se provádí v pozdější fázi projektu, považován za průmyslový výzkum. Stejně tak může určitá činnost prováděná v ranější fázi projektu představovat experimentální vývoj. Podporovaná část projektu může zahrnovat rovněž studie proveditelnosti v rámci přípravy výzkumných činností.

(48)

Vysoce kvalitní výzkumná infrastruktura je stále nezbytnější z hlediska průlomového výzkumu a inovací, jelikož láká talenty z celého světa a je nezbytná při podpoře nových informačních a komunikačních technologií a klíčových základních technologií. Veřejná výzkumná infrastruktura by měla pokračovat v partnerské spolupráci s průmyslovým výzkumem. Přístup k veřejně financované výzkumné infrastruktuře by měl být umožněn za transparentních a nediskriminačních tržních podmínek. Nejsou-li tyto podmínky dodrženy, nemělo by být opatření podpory vyňato z oznamovací povinnosti. Danou výzkumnou infrastrukturu může vlastnit, provozovat a využívat více osob a využívat jí mohou společně veřejné subjekty a podniky.

(49)

Výzkumná infrastruktura může vykonávat hospodářské i nehospodářské činnosti. Aby se zamezilo poskytování státní podpory na hospodářské činnosti prostřednictvím veřejného financování činností nehospodářských, měly by být náklady a financování hospodářských a nehospodářských činností zřetelně oddělené. Je-li infrastruktura využívána pro činnosti jak hospodářské, tak nehospodářské povahy, pak státní podporou není financování nákladů na nehospodářské činnosti dané infrastruktury, jež plyne ze státních prostředků. Veřejné financování spadá do působnosti pravidel státní podpory pouze tehdy, pokud pokrývá náklady na činnosti hospodářské. Pouze k těmto hospodářským činnostem by se mělo přihlížet pro účely dodržení prahových hodnot oznamovací povinnosti a maximální intenzity podpory. Je-li infrastruktura využívána téměř výhradně pro nehospodářskou činnost, na její financování se nemusí pravidla státní podpory vztahovat vůbec v případě, že je hospodářské využití čistě vedlejší povahy, tj. činnost, která přímo souvisí s provozováním infrastruktury a je nezbytná pro její provozování nebo je neoddělitelně spojena s hlavním nehospodářským využitím a je svým rozsahem omezena. Tento požadavek by měl být považován za splněný v případě, že hospodářské činnosti spotřebovávají stejné vstupy (např. materiál, zařízení, pracovní sílu, fixní kapitál) jako nehospodářské činnosti a kapacita výzkumné infrastruktury přidělovaná každoročně na tuto hospodářskou činnost nepřekračuje 20 % z celkové roční kapacity.

(50)

Cílem podpory určené inovačním klastrům je řešit selhání trhu související s problémy koordinace, které brzdí rozvoj klastru nebo omezují vzájemné působení a toky poznatků v rámci klastru. Státní podpora může být určena buď na podporu investic do otevřené a společné infrastruktury pro inovační klastr, nebo na podporu provozu klastru tak, aby se zlepšila spolupráce, vytváření sítí a získávání poznatků. Provozní podporu lze však inovačním klastrům poskytnout pouze dočasně po omezenou dobu nejvýše deseti let. Poměr celkové výše poskytnuté podpory k celkovým způsobilým nákladům by neměl během období, kdy je podpora poskytována, překročit 50 %.

(51)

Inovace postupů a organizační inovace mohou být postiženy selháním trhu v podobě nedokonalých informací a kladných externalit, které by měly být řešeny pomocí zvláštních opatření. Podpora na tento druh inovací je důležitá především pro malé a střední podniky, jež čelí překážkám, které mohou bránit jejich schopnosti zlepšit své výrobní postupy nebo metody dodávek nebo významně zdokonalit své obchodní praktiky, zlepšit organizaci pracoviště a vnější vztahy. S cílem stimulovat velké podniky ke spolupráci s malými a středními podniky v oblasti inovací postupů a organizačních inovací by opatření na podporu nákladů velkých podniků pro tyto činnosti měla mít rovněž možnost využívat za určitých podmínek blokové výjimky.

(52)

Podpora vzdělávání a náboru/zaměstnávání znevýhodněných pracovníků a pracovníků se zdravotním postižením je jedním z hlavních cílů hospodářských a sociálních strategií Unie a jejích členských států.

(53)

Vzdělávání obvykle vytváří kladné externality pro společnost jako celek, jelikož zvyšuje rezervu kvalifikovaných pracovníků, kterou mohou využít ostatní podniky, zvyšuje konkurenceschopnost průmyslu Unie a hraje důležitou úlohu ve strategii Unie v oblasti zaměstnanosti. Podpora vzdělávání by proto měla být za určitých podmínek vyňata z oznamovací povinnosti. Vzhledem ke konkrétním nevýhodám, kterým čelí malé a střední podniky, a s ohledem na relativně vyšší náklady, které musí nést, když investují do vzdělávání, by se intenzita podpory vyňaté tímto nařízením měla pro malé a střední podniky zvýšit. Intenzita podpory vyňaté tímto nařízením by se mimoto měla zvýšit, je-li vzdělávání poskytováno znevýhodněným pracovníkům nebo pracovníkům se zdravotním postižením. Charakteristiky vzdělávání v odvětví námořní dopravy ospravedlňují specifický přístup k uvedenému odvětví.

(54)

Určité kategorie znevýhodněných pracovníků a pracovníků se zdravotním postižením se dosud potýkají se zvláštními obtížemi při vstupu na trh práce a setrvání na něm. Proto orgány veřejné moci mohou uplatňovat opatření, která podnikům poskytují pobídky k většímu zaměstnávání těchto kategorií pracovníků, zejména mladých lidí. Vzhledem k tomu, že náklady na zaměstnávání jsou součástí běžných provozních nákladů podniku, podpora na zaměstnávání znevýhodněných pracovníků a pracovníků se zdravotním postižením by měla mít pozitivní dopad na zaměstnanost u těchto kategorií pracovníků, a neměla by proto pouze umožňovat podnikům snižovat náklady, které by jinak musely nést. Tato podpora by proto měla být vyňata z oznamovací povinnosti, je-li pravděpodobné, že těmto kategoriím pracovníků pomůže při vstupu či opětovném vstupu na trh práce a setrvání na něm. Jak vyplývá ze sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu (18), k hlavním prvkům strategie EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením patří zákaz diskriminace, rovnost příležitostí a opatření k aktivnímu zapojování těchto osob do života společnosti, přičemž reflektuje Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, jejíž stranou je EU a většina členských států. Na podporu pro pracovníky se zdravotním postižením by mělo toto nařízení odkazovat ve smyslu článku 1 uvedené úmluvy.

(55)

Jak je uvedeno ve sdělení Komise Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (19), udržitelný růst ve službách ekologičtější a konkurenceschopnější ekonomiky účinně využívající zdroje je jedním z hlavních pilířů této strategie zaměřené na inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst. Udržitelný rozvoj je mimo jiné založen na vysoké úrovni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Oblast ochrany životního prostředí čelí selhání trhu, takže za běžných tržních podmínek nemusí být podniky nutně motivovány snižovat znečišťování, které způsobují, jelikož takovéto snižování může zvýšit jejich náklady bez odpovídajících přínosů. Nejsou-li podniky povinny internalizovat náklady znečištění, nese tyto náklady celá společnost.

(56)

Toto selhání trhu může pomoci řešit zavedení závazných environmentálních norem. Silnější ochrany životního prostředí lze dosáhnout investicemi, které jdou nad rámec povinných norem Unie. Podniky by měly být stimulovány k tomu, aby zlepšovaly úroveň ochrany životního prostředí nad rámec těchto povinných norem Unie, a proto by se na státní podporu v této oblasti měla vztahovat bloková výjimka. Jelikož by členské státy neměly být odrazovány od zavádění závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než odpovídající normy Unie, měla by být taková státní podpora vyňata bez ohledu na to, že jsou závazné vnitrostátní normy přísnější než normy Unie.

(57)

Podpora by v zásadě neměla být poskytována, pokud podniky tyto investice realizují k dosažení souladu s normami Unie, které již byly schváleny, ale dosud nenabyly účinnosti. Státní podpora však může vést podniky k tomu, aby zlepšily své environmentální chování, pokud je stimuluje k tomu, aby se včas přizpůsobily budoucím normám Unie, než tyto normy nabydou účinnosti a pokud se tyto normy nepoužijí se zpětnou účinností. Podpora na přizpůsobení podniků budoucím normám Unie může vést k tomu, že bude vysoké úrovně ochrany životního prostředí dosaženo v předstihu, a tato podpora by tedy měla být vyňata.

(58)

V rámci své strategie Evropa 2020 si Unie vytkla cíl dosáhnout do roku 2020 20 % zvýšení energetické účinnosti, a zejména přijala směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (20), která zavádí společný rámec na podporu energetické účinnosti v Unii, jehož hlavním cílem je uspořit v Unii nejméně 20 % spotřeby primární energie. V zájmu snazšího dosažení těchto cílů by se měla na opatření k podpoře energetické účinnosti, vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a energeticky účinného dálkového vytápění a chlazení vztahovat bloková výjimka.

(59)

Opatření ke zvýšení energetické účinnosti budov jsou v souladu s prioritami strategie Evropa 2020, pokud jde o přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Jelikož k energetické účinnosti budov není zaujímán ucelený přístup, mohou tyto investice nezřídka narážet na nedostatek finančních prostředků, a vzácné veřejné zdroje tak musí aktivovat více soukromých zdrojů. Členské státy by tak měly mít možnost stimulovat investice zaměřené na zvýšení energetické účinnosti budov tím způsobem, že budou poskytovat podporu nejen formou přímých dotací vlastníkům či nájemcům budov v souladu s obecnými ustanoveními o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, ale i formou půjček a záruk poskytovaných prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, kteří budou vybíráni za pomoci transparentních mechanismů podle zvláštních ustanovení o projektech ke zvýšení energetické účinnosti budov.

(60)

V zájmu dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (21) a v rozsahu, v jakém je kromě regulačního rámce – např. systému Unie pro obchodování s emisemi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (22) – by se na podporu poskytovanou na investice podněcující využívání energie z obnovitelných zdrojů měla vztahovat bloková výjimka.

(61)

Vzhledem k omezenému narušení obchodu a hospodářské soutěže by se za přesně vymezených podmínek měla bloková výjimka rovněž vztahovat na provozní podporu určenou malým zařízením vyrábějícím energii z obnovitelných zdrojů. Na provozní podporu určenou větším zařízením by se bloková výjimka měla vztahovat tehdy, jestliže jsou případná narušení hospodářské soutěže omezená. Na takovou provozní podporu se bloková výjimka může vztahovat v případě, že se podpora poskytuje na nové a inovativní technologie, jestliže je tato podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení, které je otevřeno alespoň jedné takové technologii, a za použití mechanismu, který výrobce energie z obnovitelných zdrojů vystavuje tržním cenám. Celková podpora poskytnutá na tomto základě nemůže být určena na více než 5 % plánované nové kapacity elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Na podporu poskytnutou na základě nabídkového řízení, které je otevřeno všem technologiím pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, by se bloková výjimka měla vztahovat v plném rozsahu. Aby se omezilo nepřípustné narušení hospodářské soutěže, režimy provozní podpory by měly být v zásadě otevřeny i jiným zemím EHP a smluvním stranám Energetického společenství. Členské státy se vybízí, aby dříve, než umožní poskytování přeshraniční podpory, zvážily zavedení mechanismu spolupráce. V případě neexistence takového mechanismu spolupráce se energie vyrobená v zařízeních, které se nacházejí v jiných zemích, nebude započítávat pro účely dosažení národního cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Členským státům by měl být s ohledem na tato omezení poskytnut dostatečný časový předstih, aby navrhly vhodné režimy podpory, které jsou otevřeny i jiným zemím. Toto otevření režimů podpory proto není podmínkou pro výjimku z oznamovací povinnosti, jestliže není vyžadováno Smlouvou.

(62)

Pokud jde o podporu na výrobu vodní energie, její dopad může být dvojí. Na straně jedné má tato podpora pozitivní dopad v podobě nízkých emisí skleníkových plynů, na straně druhé by mohla negativně ovlivňovat vodní systémy a biologickou rozmanitost. Proto by členské státy měly při poskytování podpory na vodní energii dodržovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (23), a zejména čl. 4 odst. 7 uvedené směrnice, který vymezuje kritéria, za nichž jsou přípustné nové změny vodních útvarů.

(63)

Podpora by měla být poskytována pouze na udržitelné formy energie z obnovitelných zdrojů. Na podporu biopaliv by se toto nařízení mělo vztahovat pouze v případě, je-li poskytována udržitelným biopalivům v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES. Z podpory, na niž se použije toto nařízení, by však měla být vyloučena podpora na biopaliva z potravinářských plodin, tak aby byl stimulován přechod na produkci pokročilejších forem biopaliv. Podpora na biopaliva, na něž se vztahuje povinnost dodávek nebo přimíchávání, by měla být vyloučena z oblasti působnosti blokové výjimky, protože výše uvedená právní povinnost může poskytnout dostatečnou pobídku pro investice do těchto druhů energie z obnovitelných zdrojů.

(64)

Podpora na ochranu životního prostředí podle tohoto nařízení, která má podobu snížení daní podle směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (24), může životnímu prostředí prospět nepřímo. Ekologické daně by však měly reflektovat náklady na emise, jež nese společnost, s tím, že snížení daní může dosažení tohoto cíle negativně ovlivnit. Dobu trvání tohoto snížení je tedy vhodné omezit dobou použitelnosti tohoto nařízení. Po uplynutí tohoto období by měly členské státy vhodnost úlev na daních opětovně posoudit. S cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže by měla být podpora poskytována stejným způsobem všem soutěžitelům, kteří se nacházejí v podobné faktické situaci. S cílem nezkreslovat signál o cenách, který má podnikům environmentální daň dávat, měly by mít členské státy možnost koncipovat režim úlev na daních tak, aby jeho základem byl mechanismus vyplácení pevné roční náhrady (vrácení daně).

(65)

S ohledem na zásadu „znečišťovatel platí“ by náklady na opatření určená k odstranění znečištění měl nést znečišťovatel, který znečištění způsobuje. Podpora na sanaci kontaminovaných lokalit je odůvodněná v případech, kdy nelze zjistit osobu odpovědnou za kontaminaci podle použitelných právních předpisů. Měly by se však použít podmínky odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (25), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES (26) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (27). V zájmu snazší nápravy stávajících škod na životním prostředí by se proto na tento druh podpory měla za určitých podmínek vztahovat bloková výjimka.

(66)

S ohledem na hierarchii odpadů zavedenou rámcovou směrnicí Evropské unie o odpadech řadí sedmý akční program pro životní prostředí opětovné použití a recyklaci odpadů mezi klíčové priority politiky Evropské unie v oblasti životního prostředí. Státní podpora na tyto činnosti může přispět k ochraně životního prostředí za předpokladu, že jsou dodrženy podmínky vyplývající z čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (rámcová směrnice o odpadech) (28). Dále by taková podpora neměla zbavovat znečišťovatele zátěže, kterou by měli podle práva Unie nést, ani zátěže, jež by měla být pokládána za standardní náklady společnosti. Na podporu uvedených činností by se tedy měla bloková výjimka vztahovat i v případě, že se týká odpadu jiných podniků a že by zpracovávaný materiál byl za jiných okolností odstraněn či zpracován ekologicky méně šetrným způsobem.

(67)

Pro integrovaný trh s energií i pro schopnost Unie plnit své cíle na poli ochrany klimatu a energie má zásadní význam moderní energetická infrastruktura. Zejména výstavba a modernizace infrastruktury v podporovaných regionech přispívá k hospodářské, sociální a územní soudržnosti členských států a Unie jako celku, neboť podporuje investice a tvorbu pracovních míst a fungování trhů s energií v nejvíce znevýhodněných regionech. Aby bylo omezeno nepřípustné narušení hospodářské soutěže, jež taková podpora může vyvolávat, měla by se bloková výjimka vztahovat pouze na podporu infrastruktury, kterou upravují právní předpisy o vnitřním trhu s energií a která je s těmito předpisy v souladu.

(68)

Při zjišťování, jaké investice jsou zapotřebí k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, mohou pomoci environmentální studie. Na státní podporu zpracovávání těchto studií, jež mají napomáhat investicím do ochrany životního prostředí v působnosti tohoto nařízení, by se proto měla vztahovat bloková výjimka. Výhoda státní podpory by neměla být poskytována velkým podnikům vzhledem k tomu, že musí povinně provádět energetický audit.

(69)

V souladu s čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy je podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami slučitelná s vnitřním trhem. V zájmu právní jistoty je nutno vymezit druhy událostí, jež mohou představovat přírodní pohromu, na niž se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení. Za přírodní pohromy by měly být pro účely tohoto nařízení považovány zemětřesení, sesuvy půdy, záplavy, zejména záplavy vyvolané vodami z přetékajících řek a jezer, dále laviny, tornáda, hurikány, sopečné erupce a samovolné požáry lesní a další vegetace. Za přírodní pohromy ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy by neměly být považovány škody způsobené nepříznivými povětrnostními podmínkami, např. mrazem, krupobitím, ledem, deštěm či suchem, k nimž dochází spíše pravidelně. V zájmu toho, aby podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami opravdu spadala do působnosti výjimky, mělo by toto nařízení vymezit podmínky podle zavedených postupů, jejichž splnění zajistí, aby pro režimy uvedené podpory mohla bloková výjimka platit. Tyto podmínky by se měly týkat zejména formálního uznání události za přírodní pohromu ze strany orgánů členských států a přímé příčinné souvislosti mezi přírodní pohromou a škodou vzniklou podniku, který je příjemcem podpory a jímž může být i podnik v obtížích, a měly by zajistit, že nedojde k nepřiměřeně vysoké náhradě škod. Náhrada škody by neměla přesáhnout rámec nezbytný k tomu, aby byl příjemci umožněn návrat ke stavu, který převládal před tím, než došlo k pohromě.

(70)

V letecké a námořní přepravě cestujících má podpora sociální charakter tehdy, pokud řeší problém pravidelného dopravního spojení pro obyvatele odlehlých regionů snížením některých jejich nákladů na jízdné. Tak tomu může být v případě nejvzdálenějších regionů, Malty, Kypru, Ceuty a Melilly, dalších ostrovů, které jsou součástí území členského státu, a řídce osídlených oblastí. Pokud je odlehlý region spojen s Evropským hospodářským prostorem několika dopravními trasami, včetně tras nepřímých, měla by být podpora k dispozici pro všechny tyto trasy a pro všechny dopravce, kteří dopravu na těchto trasách provozují. Pokud jde o totožnost dopravce nebo druh dopravy – včetně zejména pravidelných, nepravidelných a nízkonákladových služeb – měla by být podpora poskytována bez diskriminace.

(71)

Širokopásmové připojení má strategický význam jednak pro dosažení cíle strategie Evropa 2020, kterým jsou inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst a inovace, jednak pro sociální a územní soudržnost (29). Cílem investiční podpory na širokopásmovou infrastrukturu je zavádění této infrastruktury a provádění souvisejících stavebních a inženýrských prací v oblastech, kde žádná srovnatelná infrastruktura neexistuje a ani není pravděpodobné, že ji zde v blízké budoucnosti tržní subjekty zavedou. Podle zkušeností Komise taková investiční podpora nezpůsobuje neoprávněné narušení obchodu a hospodářské soutěže za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky. Cílem těchto podmínek by mělo být zejména omezit narušení hospodářské soutěže tím, že se podpora podrobí technologicky neutrálnímu výběru podle pravidel hospodářské soutěže a že se k dotovaným sítím zajistí velkoobchodní přístup s přihlédnutím k podpoře, kterou získal provozovatel sítě. Přestože za určitých podmínek a do doby, než bude získáno více zkušeností, může být za rovnocenné fyzickému zpřístupnění pokládáno zpřístupnění virtuální, je zapotřebí k zodpovězení otázky, zda by měl být v případě zpřístupnění účastnického vedení v rámci kovové nebo optické sítě pokládán za jemu rovnocenný určitý produkt nefyzického či virtuálního velkoobchodního přístupu, vždy provádět individuální posouzení. Z tohoto důvodu a do doby, než bude při budoucím přezkumu možno zohlednit zkušenosti s případy individuální státní podpory a zkušenosti získané s uplatňováním nové regulace, by měl být stanoven požadavek fyzického zpřístupnění, tak aby daná podpora mohla spadat do působnosti tohoto nařízení o blokové výjimce. V případech, kdy je budoucí vývoj nákladů a výnosů nejistý a informace jsou velmi asymetrické, měly by členské státy rovněž schválit modely financování, které zahrnují monitoring a mechanismus zpětného vyžádání prostředků, který by umožnil vyrovnané sdílení neplánovaných zisků. S cílem zabránit neúměrně vysoké zátěži pro malé místní projekty by měly být takovéto modely zavedeny pouze pro projekty překračující určitou minimální hranici.

(72)

U řady opatření, která členské státy přijímají v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví, je možné, že nemají charakter podpory, protože nesplňují všechna kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy, například proto, že daná činnost není hospodářskou činností nebo protože není ovlivněn obchod mezi členskými státy. V rozsahu, ve kterém tato opatření spadají do působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy, kulturní instituce a projekty obvykle nezpůsobují významné narušení hospodářské soutěže a z rozhodovací praxe vyplývá, že tato podpora má omezené účinky na obchod. Článek 167 Smlouvy uznává význam podpory kultury pro Unii a její členské státy a stanoví, že Unie by ve své činnosti podle ostatních ustanovení Smluv měla přihlížet ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur. Vzhledem k tomu, že přírodní dědictví má často zásadní význam při formování uměleckého a kulturního dědictví, zachování dědictví ve smyslu tohoto nařízení by mělo být chápáno tak, že se vztahuje i na přírodní dědictví, které má vazbu na kulturní dědictví nebo tak bylo formálně uznáno příslušnými orgány veřejné moci daného členského státu. Vzhledem k dvojímu charakteru kultury, která je na jedné straně ekonomickým statkem nabízejícím významné příležitosti k tvorbě bohatství a vytváření pracovních míst a na straně druhé výrazem identity, hodnot a významů, které odrážejí a utvářejí naši společnost, by pravidla pro kontrolu státní podpory měla přihlédnout ke specifické povaze kultury a s ní spojených hospodářských činností. Měl by být vypracován seznam způsobilých kulturních účelů a činností a měly by být upřesněny způsobilé náklady. Bloková výjimka by měla platit jak pro investiční, tak pro provozní podporu, která nedosahuje určených prahových hodnot, za předpokladu, že nebude docházet k nepřiměřeně vysoké náhradě. Bloková výjimka by se obecně neměla vztahovat na činnosti, které sice mohou představovat kulturní hledisko, avšak mají převážně komerční charakter v důsledku vyššího potenciálu narušit hospodářskou soutěž, např. noviny a časopisy (v tištěné i elektronické podobě). Na seznam způsobilých kulturních účelů a činností by dále neměly být zařazeny komerční činnosti, k nimž patří např. móda, design či videohry.

(73)

Při utváření evropské identity hrají významnou úlohu audiovizuální díla, jež jsou odrazem různých tradic členských států a regionů. Ačkoli je mezi filmy vyrobenými mimo Unii silná konkurence, dostávají se evropské filmy do oběhu mimo svou zemi původu již méně v důsledku roztříštěnosti trhu na trhy vnitrostátní a regionální. Pro toto odvětví jsou typické vysoké investiční náklady a vnímaná nedostatečná ziskovost, která je dána omezeným okruhem diváků a potížemi při získávání dalších finančních prostředků ze soukromých zdrojů. Vzhledem k těmto faktorům vypracovala Komise zvláštní kritéria, podle nichž lze posoudit nezbytnost, přiměřenost a vhodnost podpory na psaní scénářů, rozvoj, produkci, distribuci a propagaci audiovizuálních děl. Nová kritéria, jež byla stanovena ve sdělení Komise o státní podpoře filmů a dalších audiovizuálních děl (30), by se měla promítnout i do pravidel, podle nichž bude bloková výjimka uplatňována na režimy podpory audiovizuálních děl. V případě přeshraničních produkcí a koprodukcí, kde je pravděpodobnější, že budou distribuovány v několika členských státech, je odůvodněné povolit vyšší intenzitu podpory.

(74)

Na opatření investiční podpory na sportovní infrastrukturu by se měla vztahovat bloková výjimka, pokud splňují podmínky tohoto nařízení a představují státní podporu. U řady opatření přijatých členskými státy ve sportovním odvětví je možné, že nepředstavují státní podporu, protože příjemce nevykonává hospodářskou činnost nebo opatření nemá žádné účinky na obchod mezi členskými státy. Za určitých okolností by tomu tak mohlo být u opatření podpory, která mají čistě místní povahu nebo která byla přijata v odvětví amatérského sportu. Článek 165 Smlouvy uznává podporu evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci. Na podporu na infrastruktury, které jsou využívány pro více než jeden rekreační účel a jsou tedy multifunkční, by se rovněž měla vztahovat bloková výjimka. Nicméně na podporu na multifunkční infrastrukturu cestovního ruchu, jako jsou například zábavní parky a hotelová zařízení, by se výjimka měla vztahovat pouze tehdy, je-li podpora součástí režimu regionální podpory zaměřeného na cestovní ruch v podporovaném regionu, který má obzvlášť pozitivní účinek na regionální rozvoj. Podmínky slučitelnosti podpory na sportovní a multifunkční infrastrukturu by měly zajišťovat zejména otevřený a nediskriminační přístup k této infrastruktuře a spravedlivý postup udělování koncesí třetím stranám na výstavbu, modernizaci a/nebo provoz infrastruktury, který je v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie a judikaturou Unie. Využívají-li sportovní infrastruktury profesionální sportovní kluby, měly by být cenové podmínky užívání infrastruktury těmito kluby zveřejněny, tak aby byla zajištěna transparentnost a rovné zacházení s uživateli. Mělo by být zajištěno, že nebude docházet k nepřiměřeně vysoké náhradě.

(75)

Jak bylo zdůrazněno v závěrech ze zasedání Evropské rady dne 17. června 2010, v nichž byla schválena strategie Evropa 2020 (31), je třeba usilovat o překonání hlavních překážek, které stojí v cestě růstu na úrovni EU, včetně překážek týkajících se fungování vnitřního trhu a infrastruktury. Dostupnost místní infrastruktury je důležitým předpokladem rozvoje obchodního a spotřebitelského prostředí a modernizace a rozvoje průmyslové základny tak, aby se dosáhlo plné funkčnosti vnitřního trhu, jak vyplývá z doporučení Rady o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (32), které jsou součástí integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020. Tato infrastruktura, je-li dána za otevřených, transparentních a nediskriminačních podmínek k dispozici subjektům, jež o ni projeví zájem, umožňuje vytvářet prostředí příznivé pro soukromé investice a růst, čímž se pozitivně podílí na plnění cílů ve společném zájmu, a zejména na dosahování cílů a priorit vyplývajících ze strategie Evropa 2020 (33), zatímco rizika narušení hospodářské soutěže zůstávají omezena. Řada opatření, jež členské státy přijímají v oblasti místní infrastruktury, nepředstavuje podporu, neboť nesplňuje všechna kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy, například proto, že příjemce nevykonává hospodářskou činnost, protože nemají účinky na obchod mezi členskými státy nebo protože opatření spočívá v náhradě za službu obecného hospodářského zájmu, která splňuje veškerá kritéria judikatury ve věci Altmark (34). Nicméně v případech, kdy financování této místní infrastruktury skutečně představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, taková podpora by měla být vyňata z oznamovací povinnosti pouze v případě, že je poskytována v malém objemu.

(76)

Vzhledem k tomu, že podpora na jiné druhy infrastruktury může podléhat zvláštním a pečlivě koncipovaným kritériím, jež zajišťují její slučitelnost s vnitřním trhem, ustanovení tohoto nařízení o podpoře na místní infrastrukturu by se neměla uplatňovat na poskytování podpory na tyto druhy infrastruktury: výzkumná infrastruktura, inovační klastry, energeticky účinné dálkové vytápění a chlazení, energetická infrastruktura, recyklace a opětovné použití odpadu, širokopásmová infrastruktura, kultura a zachování kulturního dědictví, sportovní a multifunkční rekreační infrastruktura, letiště a přístavy.

(77)

Na základě zkušeností Komise v této oblasti by politika státní podpory měla podléhat pravidelnému přezkumu. Doba použitelnosti tohoto nařízení by proto měla být omezena. Je vhodné stanovit přechodná ustanovení, včetně pravidel, jimiž se budou na konci doby použitelnosti tohoto nařízení řídit vyňaté režimy podpory. Tato pravidla by měla členským státům poskytnout čas na to, aby se přizpůsobily jakémukoli budoucímu režimu. Toto adaptační období by však nemělo platit pro režimy regionální podpory, včetně režimů regionální urbanistické podpory, v jejichž případě musí účinky jejich vynětí skončit k datu, kdy vyprší platnost schválených map regionální podpory, a dále by nemělo platit pro některé režimy podpory rizikového financování,

KAPITOLA I

KAPITOLA II

KAPITOLA III

Oddíl 1 –

Oddíl 2 –

Oddíl 3 –

Oddíl 4 –

Oddíl 5 –

Oddíl 6 –

Oddíl 7 –

Oddíl 8 –

Oddíl 9 –

Oddíl 10 –

Oddíl 11 –

Oddíl 12 –

Oddíl 13 –

KAPITOLA IV

a)

regionální podpora;

b)

podpora určená malým a středním podnikům ve formě investiční podpory, provozní podpory a podpory přístupu malých a středních podniků k financování;

c)

podpora na ochranu životního prostředí;

d)

podpora výzkumu, vývoje a inovací;

e)

podpora na vzdělávání;

f)

podpora na nábor a zaměstnávání znevýhodněných pracovníků a pracovníků se zdravotním postižením;

g)

podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami;

h)

sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů;

i)

podpora na širokopásmovou infrastrukturu;

j)

podpora kultury a zachování kulturního dědictví;

k)

podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu a

l)

podpora na místní infrastrukturu.

a)

režimy podle oddílů 1 (s výjimkou článku 15), 2, 3, 4, 7 (s výjimkou článku 44) a 10 kapitoly III tohoto nařízení, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory překračuje 150 milionů EUR, a to po uplynutí šesti měsíců od jejich vstupu v platnost. Komise může na základě hodnocení příslušného plánu hodnocení, který jí byl oznámen členským státem do 20 pracovních dní od vstupu daného režimu v platnost, rozhodnout, že se toto nařízení bude na jakýkoli z těchto režimů podpory používat i po uplynutí výše uvedeného období;

b)

veškeré změny režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a), jestliže se nejedná o změny, které nemohou mít dopad na slučitelnost režimu podpory s tímto nařízením nebo nemohou významně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení;

c)

podporu činností spojených s vývozem do třetích zemí nebo členských států, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností;

d)

podporu podmíněnou použitím domácího zboží na úkor zboží dováženého.

a)

podporu poskytnutou v odvětví rybolovu a akvakultury, na niž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (35), s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory přístupu malých a středních podniků k financování, podpory v oblasti výzkumu a vývoje, podpory na inovace určenou malým a středním podnikům a podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením;

b)

podporu poskytnutou v odvětví zemědělské prvovýroby, vyjma náhrady dodatečných nákladů (s výjimkou dopravních nákladů) v nejvzdálenějších regionech podle čl. 15 odst. 2 písm. b), podpory na poradenství ve prospěch malých a středních podniků, podpory rizikového financování, podpory výzkumu a vývoje, podpory na inovace určenou malým a středním podnikům, podpory na ochranu životního prostředí, podpory na vzdělávání a podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením;

c)

podporu poskytnutou v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v následujících případech:

d)

podporu k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů podle rozhodnutí Rady 2010/787;

e)

kategorie regionální podpory vyňaté v článku 13.

a)

režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz; výjimku představují režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami;

b)

podporu ad hoc ve prospěch podniku uvedeného v písmeni a);

c)

podporu určenou podnikům v obtížích, s výjimkou režimů podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami.

a)

opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě. Přípustný je však požadavek, aby v okamžiku vyplacení podpory měl příjemce v členském státě, jenž podporu poskytuje, provozovnu či pobočku;

b)

opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby;

c)

opatření podpory omezující možnost příjemců využívat v jiných členských státech výsledků výzkumu, vývoje a inovací.

1)

„podporou“ se rozumí opatření, jež splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

2)

„malými a středními podniky“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;

3)

„pracovníkem se zdravotním postižením“ se rozumí osoba, která:

4)

„znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí osoba, která:

5)

„dopravou“ se rozumí letecká, námořní, silniční, železniční a vnitrozemská vodní přeprava cestujících nebo nákladu pro cizí potřebu;

6)

„dopravními náklady“ se rozumí náklady na dopravu pro cizí potřebu skutečně vynaložené příjemci s ohledem na danou trasu, které zahrnují:

7)

„odlehlými regiony“ se rozumí nejvzdálenější regiony, Malta, Kypr, Ceuta a Melilla, ostrovy, které jsou součástí území členského státu, a řídce osídlené oblasti;

8)

„uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a jakékoliv činnosti související s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej konečným spotřebitelům ze strany prvovýrobce se považuje za uvádění na trh, pokud k němu dochází na místech vyhrazených k tomuto účelu;

9)

„zemědělskou prvovýrobou“ se rozumí produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy, aniž by byly provedeny jakékoli další operace měnící povahu těchto produktů;

10)

„zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoliv upravení zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;

11)

„zemědělským produktem“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury;

12)

„nejvzdálenějšími regiony“ se rozumí regiony vymezené v článku 349 Smlouvy. V souladu s rozhodnutím Evropské rady 2010/718/EU přestal být ostrov Svatý Bartoloměj ode dne 1. ledna 2012 nejvzdálenějším regionem. V souladu s rozhodnutím Evropské rady 2012/419/EU se ostrov Mayotte stal ode dne 1. ledna 2014 nejvzdálenějším regionem;

13)

„uhlím“ se rozumí uhlí vysoké, střední a nízké kvality, kategorie A a B, ve smyslu mezinárodního systému kodifikace uhlí stanoveného Evropskou hospodářskou komisí OSN a ve smyslu vyjasnění vyplývajícího z rozhodnutí Rady ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (36);

14)

„jednotlivou podporou“ se rozumí:

15)

„režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

16)

„plánem hodnocení“ se rozumí dokument obsahující alespoň tyto minimální prvky: cíle režimu podpory, který má být hodnocen, otázky pro hodnocení, výsledné ukazatele, metodiku, jež se pro účely hodnocení navrhuje, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a podmínky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení;

17)

„podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

18)

„podnikem v obtížích“ se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností:

19)

„povinnou územní vázaností výdajů“ se rozumí povinnost, kterou poskytovatel podpory příjemcům ukládá, aby vynaložili na určitém území určitou minimální částku nebo na tomto území provedli určitý minimální objem produkční činnosti;

20)

„upravenou výší podpory“ se rozumí maximální přípustná výše podpory na velký investiční projekt, která se vypočte podle následujícího vzorce:

maximální výše podpory = R × (A + 0,50 × B + 0 × C),

kde: R je maximální intenzita podpory použitelná v dané oblasti podle schválené mapy regionální podpory a platná k datu poskytnutí podpory, s výjimkou navýšené intenzity podpory určené malým a středním podnikům; A je původních 50 milionů EUR způsobilých nákladů, B je část způsobilých nákladů v rozmezí 50 milionů EUR a 100 milionů EUR a C je část způsobilých nákladů nad 100 milionů EUR;

21)

„vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplacena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;

22)

„hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí výše, kterou by podpora dosáhla, kdyby byla příjemci poskytnuta formou dotace před srážkou daně nebo jiných poplatků;

23)

„zahájením prací“ se rozumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení či jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti. V případě převzetí se „zahájením prací“ rozumí okamžik, kdy je pořízen majetek přímo související s pořízenou provozovnou;

24)

„velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I;

25)

„následným daňovým režimem“ se rozumí režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a který jej nahrazuje;

26)

„intenzitou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před odpočtem daně nebo jiných poplatků;

27)

„podporovanými oblastmi“ se rozumějí oblasti určené ve schválené mapě regionální podpory na období 1.7.2014–31.12.2020 při použití čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy;

28)

„datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;

29)

„hmotným majetkem“ se rozumí majetek ve formě pozemků, staveb, zařízení, strojů a vybavení;

30)

„nehmotným majetkem“ se rozumí majetek, který nemá hmotnou nebo finanční podobu, např. patenty, licence, know-how nebo jiná práva duševního vlastnictví;

31)

„mzdovými náklady“ se rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit ve vztahu k danému pracovnímu místu a která za vymezené období zahrnuje hrubou mzdu před zdaněním a povinné příspěvky, například poplatky na sociální zabezpečení a náklady na péči o nezaopatřené děti a rodiče;

32)

„čistým zvýšením počtu zaměstnanců“ se rozumí čisté zvýšení počtu zaměstnanců v dotyčné provozovně v porovnání s průměrným počtem za určité období, přičemž je nutno odečíst pracovní místa, která v daném období zanikla, a počet pracovníků s plným úvazkem, pracovníků s částečným úvazkem a sezónních pracovníků je nutno zohlednit ve výši příslušného zlomku roční pracovní jednotky;

33)

„vyhrazenou infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura vybudovaná pro jeden či více) předem identifikovatelných podniků a přizpůsobená přesně jejich potřebám;

34)

„finančním zprostředkovatelem“ se rozumí finanční instituce bez ohledu na její formu a vlastnictví, včetně fondu fondů, investičních fondů soukromého kapitálu, veřejných investičních fondů, bank, mikrofinančních institucí a záručních společností;

35)

„trasou“ se rozumí přeprava zboží z místa původu do místa určení, včetně případných meziúseků nebo etap v rámci dotyčného členského státu nebo mimo něj s využitím jednoho či více způsobů dopravy;

36)

„přiměřenou mírou rentability (Fair Rate of Return)“ se rozumí očekávaná rentabilita odpovídající diskontní sazbě upravené o vliv rizika, která odráží úroveň rizika projektu a charakter a objem kapitálu, jejž soukromí investoři plánují investovat;

37)

„celkovým financováním“ se rozumí celková výše investice do způsobilého podniku či projektu podle oddílu 3 nebo podle článků 16 či 39 tohoto nařízení, s výjimkou čistě soukromých investic, které jsou realizovány za tržních podmínek a nejsou předmětem příslušného opaření státní podpory.

38)

„soutěžním nabídkovým řízením“ se rozumí nediskriminační nabídkové řízení, jehož se účastní dostatečný počet podniků a v němž je podpora poskytnuta buď na základě nabídky původně předložené nabízejícím, nebo na základě zúčtovací ceny. Dále platí, že rozpočet či objem stanovený v souvislosti s nabídkovým řízením představuje závazné omezení, v jehož důsledku nemohou podporu obdržet všichni nabízející;

39)

„provozním ziskem“ se rozumí kladný rozdíl mezi diskontovanými výnosy a diskontovanými provozními náklady za příslušnou dobu životnosti investice. K provozním nákladům patří např. osobní náklady, náklady na materiál, služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné a správní náklady, avšak pro účely tohoto nařízení k nim nejsou zahrnovány odpisy a finanční náklady, pokud na ně byla poskytnuta investiční podpora.

40)

Na příslušná ustanovení o regionální podpoře se použijí definice v oblasti podpory na širokopásmovou infrastrukturu (oddíl 10).

41)

„regionální investiční podporou“ se rozumí regionální podpora poskytnutá na počáteční investici nebo na počáteční investici do nové hospodářské činnosti;

42)

„regionální provozní podporou“ se rozumí podpora určená k snížení běžných výdajů podniku, které nesouvisí s počáteční investicí. K těmto výdajům patří např. osobní náklady, náklady na materiál, služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady atd., nepatří k nim však odpisy a finanční náklady, pokud byly zahrnuty do způsobilých nákladů při poskytnutí investiční podpory;

43)

„odvětvím oceli“ se rozumí všechny činnosti související s výrobou jednoho nebo několika následujících produktů:

44)

„odvětvím výroby syntetických vláken“ se rozumí:

45)

„odvětvím dopravy“ se rozumí letecká, námořní, silniční nebo železniční a vnitrozemská vodní přeprava cestujících nebo nákladu pro cizí potřebu; konkrétněji se „odvětvím dopravy“ rozumějí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2:

46)

„režimem zaměřeným na vybraná zvláštní odvětví hospodářské činnosti“ se rozumí režim, jehož předmětem jsou činnosti zařazené do méně než pěti tříd (označených čtyřmístným číselným kódem) statistické klasifikace NACE Revize 2;

47)

„cestovním ruchem“ se rozumí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2:

48)

„řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí ty oblasti, které Komise jako takové uznala individuálními rozhodnutími o mapách regionální podpory na období 1. 7. 2014–31. 12. 2020;

49)

„počáteční investicí“ se rozumí:

50)

„stejnou nebo podobnou činností“ se rozumí činnosti zařazené do stejné třídy (čtyřmístný číselný kód) statistické klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2, která vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (38);

51)

„počáteční investicí do nové hospodářské činnosti“ se rozumí:

52)

„velkým investičním projektem“ se rozumí počáteční investice, jejíž způsobilé náklady vypočtené na základě cen a směnných kurzů k datu poskytnutí podpory přesahují 50 milionů EUR;

53)

„místem určení“ se rozumí místo, kde je zboží vyloženo;

54)

„místem původu“ se rozumí místo, kde je zboží naloženo k přepravě;

55)

„oblastmi způsobilými k získání provozní podpory“ se rozumí nejvzdálenější region podle článku 349 Smlouvy nebo řídce osídlená oblast stanovená ve schválené mapě regionální podpory pro příslušný členský stát na období 1.7.2014–31.12.2020;

56)

„způsobem dopravy“ se rozumí železniční doprava, silniční nákladní doprava, vnitrozemská vodní doprava, námořní doprava, letecká doprava a intermodální doprava;

57)

„fondem urbanistického rozvoje“ se rozumí specializovaný investiční nástroj zřízený za účelem investování do projektů urbanistického rozvoje v rámci opatření urbanistické podpory. Fond urbanistického rozvoje je řízen správcem fondu urbanistického rozvoje;

58)

„správcem fondu urbanistického rozvoje“ se rozumí profesionální správcovská společnost s právní subjektivitou, která vybírá způsobilé urbanistické projekty a investuje do nich;

59)

„urbanistickým projektem“ se rozumí investiční projekt, který má potenciál podpořit intervence v rámci uceleného přístupu k udržitelnému rozvoji měst a přispět k dosažení cílů vymezených tímto přístupem; do této kategorie patří též projekty, jejichž vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return) nemusí postačovat k přilákání financování na čistě komerční bázi. Urbanistický projekt lze koncipovat buď jako samostatný blok financování v rámci právních struktur soukromého investora jakožto příjemce, nebo jako samostatný právní subjekt, např. jako zvláštní účelovou jednotku;

60)

„ucelenou strategií pro udržitelný rozvoj měst“ se rozumí strategie, kterou oficiálně navrhl a ověřil příslušný místní orgán nebo agentura veřejného sektoru, která je vymezena pro konkrétní městskou zeměpisnou oblast a období a která stanoví ucelená opatření za účelem řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, jež mají dopad na městské oblasti;

61)

„nepeněžitým plněním“ se rozumí vklad pozemku nebo nemovitosti, jestliže tento pozemek či nemovitost tvoří součást urbanistického projektu;

62)

„pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem“ se rozumějí pracovní místa týkající se činnosti, k níž se investice vztahuje, včetně pracovních míst vytvořených na základě vyššího využití kapacity dosaženého touto investicí;

63)

„organizační spoluprací“ se rozumí vypracování společných podnikatelských strategií nebo struktur řízení, poskytování společných služeb nebo služeb k usnadnění spolupráce, koordinované činnosti, jako je výzkum nebo marketing, podpora sítí a klastrů, zlepšení dostupnosti a komunikace, využívání společných nástrojů na podporu podnikání a obchodování s malými a středními podniky;

64)

„poradenskými službami v oblasti spolupráce“ se rozumí poradenství, pomoc a vzdělávání za účelem výměny poznatků a zkušeností a zlepšení spolupráce;

65)

„podpůrnými službami v oblasti spolupráce“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, internetových stránek, databází a knihoven, průzkum trhu, jakož i poskytování příruček a pracovních a vzorových dokumentů;

66)

„kvazikapitálovou investicí“ se rozumí takový typ financování, které stojí mezi kapitálovou investicí a dluhem, je rizikovější než přednostní dluh a méně rizikové než běžná kapitálová investice, jehož výnos pro držitele je založen především na ziscích nebo ztrátách cílového podniku a které není zajištěno pro případ selhání. Kvazikapitálové investice mohou mít strukturu dluhu, nezajištěného a podřízeného, včetně dluhu mezzaninového, který lze v některých případech převést na kapitál nebo na preferenční kapitál;

67)

„zárukou“ v kontextu oddílů 1, 3 a 7 tohoto nařízení se rozumí písemný závazek, kterým ručitel přebírá odpovědnost za všechny nebo některé nové transakce třetí osoby na bázi půjčky, například dluhové nebo leasingové nástroje, jakož i kvazikapitálové nástroje;

68)

„mírou zajištění“ se rozumí procentní sazba, v jejíž výši veřejný investor pokrývá ztrátu z každé jednotlivé transakce, která je způsobilá podle příslušného opatření státní podpory;

69)

„výstupem“ se rozumí likvidace účasti finančního zprostředkovatele či investora, včetně obchodního prodeje, odpisů, vyplacení akcií či splacení půjček, prodeje jinému finančnímu zprostředkovateli či investorovi, prodeje finanční instituci a prodeje cestou veřejné nabídky, včetně primární veřejné nabídky akcií;

70)

„finanční dotací“ se rozumí vratná veřejná investice do finančního zprostředkovatele realizovaná za účelem investic v rámci opatření v oblasti rizikového financování, jejíž veškeré výnosy musí být vráceny veřejnému investorovi;

71)

„investicí rizikového financování“ se rozumí kapitálové a kvazikapitálové investice, půjčky včetně leasingu, záruky nebo kombinace těchto nástrojů, které jsou poskytovány způsobilým podnikům pro účely realizace nových investic;

72)

„nezávislým soukromým investorem“ se rozumí soukromý investor, který není společníkem způsobilého podniku, do nějž investuje, včetně business angels a finančních institucí, a to bez ohledu na jejich vlastnictví a v míře, v níž nesou plné riziko své investice. Při založení nové společnosti se má za to, že jsou soukromí investoři včetně zakladatelů na této společnosti nezávislí;

73)

„fyzickou osobou“ se pro účely článků 21 a 23 rozumí osoba, která není právnickou osobou a není podnikem pro účely čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

74)

„kapitálovou investicí“ se rozumí poskytnutí kapitálu ve prospěch podniku s tím, že tento kapitál je investován přímo či nepřímo výměnou za vlastnictví odpovídajícího podílu v tomto podniku;

75)

„prvním komerčním prodejem“ se rozumí první prodej realizovaný společností na trhu výrobků nebo služeb, s výjimkou omezeného prodeje za účelem otestování trhu;

76)

„nekotovaným malým nebo středním podnikem“ se rozumí malý nebo střední podnik, který není uveden na oficiálním seznamu burzy, s výjimkou alternativních obchodních platforem;

77)

„následnou investicí“ se rozumí dodatečná investice rizikového financování do společnosti, jež následuje po jednom či více předchozích kolech investic rizikového financování;

78)

„náhradním kapitálem“ se rozumí koupě stávajících podílů ve společnosti od dřívějšího investora nebo podílníka;

79)

„pověřeným subjektem“ se rozumí Evropská investiční banka a Evropský investiční fond, mezinárodní finanční instituce, jejímž podílníkem je členský stát, nebo finanční instituce usazená v členském státě, jejímž úkolem je plnit veřejný zájem pod kontrolou orgánu veřejné moci, veřejnoprávního subjektu nebo subjektu soukromého práva pověřeného výkonem veřejné služby; pověřený subjekt může být vybrán nebo přímo jmenován v souladu s ustanoveními směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (39) nebo následnými právními předpisy, jež tuto směrnici zčásti či zcela nahradí;

80)

„inovativním podnikem“ se rozumí podnik,

81)

„alternativní obchodní platformou“ se rozumí mnohostranný systém obchodování (multilateral trading facility) podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2004/39/ES, kde většinu finančních nástrojů přijatých k obchodování emitovaly malé či střední podniky;

82)

„půjčkou“ se rozumí smlouva, která zavazuje poskytovatele půjčky k tomu, aby dal příjemci půjčky k dispozici peněžní částku v dohodnuté výši a na dohodnutou dobu a podle níž je příjemce půjčky povinen splatit tuto částku v dohodnuté lhůtě. Může mít podobu půjčky či jiného nástroje financování včetně leasingu, které zaručují poskytovateli půjčky zejména minimální výnos. Způsobilou půjčkou není refinancování stávající půjčky;

83)

„organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl;

84)

„základním výzkumem“ se rozumí experimentální nebo teoretická práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití;

85)

„průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie;

86)

„experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb.

Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření.

Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení;

87)

„studií proveditelnosti“ se rozumí hodnocení a analýza potenciálu projektu, které mají za cíl podpořit proces rozhodování tím, že objektivně a racionálně zjistí silné a slabé stránky projektu, jeho příležitosti a hrozby a určí zdroje potřebné pro jeho uskutečnění, jakož i jeho vyhlídky na úspěch;

88)

„osobními náklady“ se rozumí náklady na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu, který připadá na příslušný projekt nebo činnost;

89)

„obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada týkající se obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení;

90)

„účinnou spoluprací“ se rozumí spolupráce nejméně dvou nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle na základě dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu spolupráce, přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb;

91)

„výzkumnou infrastrukturou“ se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující vědecké vybavení a výzkumný materiál, zdroje založené na znalostech, například sbírky, archivy a strukturované vědecké informace, infrastruktury informačních a komunikačních technologií, například sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tyto infrastruktury se mohou nacházet na jednom místě nebo mohou být „rozmístěné“ v rámci sítě (organizovaná síť zdrojů) v souladu s čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) (40);

92)

„inovačními klastry“ se rozumí struktury nebo organizovaná seskupení nezávislých subjektů (jako jsou inovativní začínající podniky, malé, střední a velké podniky, jakož i organizace pro výzkum a šíření znalostí, neziskové organizace a další související hospodářské subjekty), jejichž účelem je povzbuzovat inovace podporou, sdílením zařízení a výměnou poznatků a odborných znalostí, jakož i účinným podílem na transferu znalostí, vytváření sítí, šíření informací a spolupráci mezi podniky a dalšími organizacemi klastru;

93)

„vysoce kvalifikovanými pracovníky“ se rozumí pracovníci s vysokoškolským vzděláním a nejméně pětiletou relevantní odbornou praxí, která může zahrnovat rovněž dobu studia v doktorském programu;

94)

„poradenskými službami v oblasti inovací“ se rozumí konzultace, pomoc a vzdělávání v oblasti transferu znalostí, nabývání, ochrany a využívání nehmotného majetku a používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy;

95)

„podpůrnými službami v oblasti inovací“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, databází a knihoven, průzkum trhu, laboratorní služby, označování, zkoušení a certifikace kvality za účelem vývoje efektivnějších výrobků, postupů nebo služeb;

96)

„organizačními inovacemi“ se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních postupů, pracoviště nebo vnějších vztahů podniku; organizačními inovacemi nejsou změny, které jsou založeny na způsobech organizace, jež jsou již v podniku používány, změny ve strategii řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprav, lokalizace, pravidelných sezónních nebo jiných cyklických změn a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

97)

„inovacemi postupů“ se rozumí uplatňování nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb (včetně významných změn technik, zařízení nebo programového vybavení); inovacemi postupů nejsou menší změny nebo zlepšení, zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným systémům, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprav, lokalizace, pravidelných, sezónních a jiných cyklických změn a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

98)

„vysíláním“ se rozumí dočasné zaměstnávání zaměstnanců příjemcem, které je spojeno s právem zaměstnance vrátit se ke svému předchozímu zaměstnavateli;

99)

„vážně znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí osoba, která:

100)

„chráněným zaměstnáním“ se rozumí zaměstnání v podniku, kde alespoň 30 % pracovníků tvoří pracovníci se zdravotním postižením.

101)

„ochranou životního prostředí“ se rozumí činnost určená k odstranění nebo zamezení poškození fyzického přírodního prostředí nebo přírodních zdrojů vlastní činností příjemce, ke snížení nebezpečí takovéhoto poškození nebo vedoucí k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů, včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie;

102)

„normou Unie“ se rozumí:

103)

„energetickou účinností“ se rozumí množství uspořené energie určené měřením nebo odhadem spotřeby před provedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti a po něm při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují;

104)

„projektem ke zvýšení energetické účinnosti“ se rozumí investiční projekt, který zvyšuje energetickou účinnost budovy;

105)

„fondem energetické účinnosti“ se rozumí specializovaný investiční nástroj zřízený za účelem investování do projektů určených ke zvýšení energetické účinnosti budov, a to jak v sektoru domácností, tak mimo tento sektor. Tento fond je řízen správcem fondu energetické účinnosti;

106)

„správcem fondu energetické účinnosti“ se rozumí profesionální správcovská společnost s právní subjektivitou, která vybírá způsobilé projekty ke zvýšení energetické účinnosti a investuje do nich;

107)

„vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny, která splňuje definici v čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU ze dne 25. října o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (42);

108)

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ neboli „kogenerací“ (KVET) se rozumí současná výroba tepelné energie a elektrické a/nebo mechanické energie v jednom procesu;

109)

„energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje energie, a z hlediska výhřevnosti určená část energie vyrobená z obnovitelných zdrojů v hybridních zařízeních, která využívají i konvenční zdroje energie. Patří sem i obnovitelná elektrická energie používaná k doplnění akumulačních systémů, nikoli však elektrická energie vyrobená využitím těchto akumulačních systémů;

110)

„obnovitelnými zdroji energie“ se rozumí následující obnovitelné nefosilní zdroje energie: energie větrná, solární, aerotermální, geotermální, hydrotermální a energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;

111)

„biopalivem“ se rozumí kapalné nebo plynné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;

112)

„udržitelným biopalivem“ se rozumí biopalivo, které splňuje kritéria udržitelnosti stanovená v článku 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES;

113)

„biopalivem z potravinářských plodin“ se rozumí biopalivo vyráběné z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin ve smyslu návrhu předloženého Komisí na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (43);

114)

„novou a inovativní technologií“ se rozumí taková technologie, která je ve srovnání se současným stavem techniky v daném odvětví nová a nedoložená a která s sebou nese riziko technického nebo průmyslového neúspěchu, přičemž se nejedná o optimalizace nebo rozšiřování stávající technologie;

115)

„odpovědností za odchylku subjektu zúčtování“ se rozumí odpovědnost za odchylky (tj. rozdíly mezi výrobou, spotřebou a komerčními transakcemi), kterou nese účastník trhu nebo jeho zvolený zástupce, tzv. „subjekt zúčtování“, v rámci určitého období, které se označuje jako „časový interval pro vypořádání odchylky“;

116)

„běžnou odpovědností za odchylku subjektu zúčtování“ se rozumí odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování, kterou nesou bez rozdílu všichni výrobci bez ohledu na použitou technologii;

117)

„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i bioplyn a biologicky rozložitelná část průmyslových a komunálních odpadů;

118)

„celkovými měrnými náklady na výrobu energie“ (Total Levelized Costs of Producing Energy) se rozumí kalkulované náklady na výrobu elektrické energie v místě připojení do odběrného místa či elektrické sítě. Jejich kalkulace vychází z počátečního kapitálu, diskontní sazby a z nákladů na nepřetržitý provoz, palivo a údržbu;

119)

„ekologickou daní“ se rozumí daň, jejíž specifický základ má jednoznačně nepříznivý účinek na životní prostředí nebo která upravuje zdanění určitých činností, zboží nebo služeb za účelem zahrnutí environmentálních nákladů do jejich ceny a/nebo zaměření výrobce a spotřebitele na činnosti, které více respektují životní prostředí;

120)

„minimální úrovní zdanění v Unii“ se rozumí minimální úroveň zdanění stanovená právními předpisy Unie; v případě energetických produktů a elektřiny se jí rozumí minimální úroveň zdanění uvedená v příloze I směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (44);

121)

„kontaminovanou lokalitou“ se rozumí lokalita, kde byla potvrzena přítomnost nebezpečných látek způsobená člověkem v takové míře, že představuje značné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí s ohledem na stávající a budoucí schválené využívání půdy v této lokalitě;

122)

„zásadou znečišťovatel platí“ se rozumí skutečnost, že by náklady na opatření určená k odstranění znečištění měl nést znečišťovatel, který znečištění způsobil;

123)

„znečištěním“ se rozumí škoda, kterou znečišťovatel přímo nebo nepřímo způsobil poškozením životního prostředí nebo vytvořením podmínek vedoucích ke vzniku této škody na fyzickém okolí nebo přírodních zdrojích;

124)

„energeticky účinným dálkovým vytápěním a chlazením“ se rozumí soustava dálkového vytápění a chlazení, která splňuje definici soustavy účinného dálkového vytápění a chlazení v čl. 2 bodech 41 a 42 směrnice 2012/27/EU; definice zahrnuje i zařízení pro výrobu tepla/chladicí zařízení a síť (včetně souvisejících zařízení) pro rozvod tepla/chladu z výrobních zařízení do prostor zákazníka;

125)

„znečišťovatelem“ se rozumí osoba, která přímo nebo nepřímo poškozuje životní prostředí nebo vytváří podmínky, které k takovému poškození vedou;

126)

„opětovným použitím“ se rozumí jakýkoliv postup, kterým jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity pro tentýž účel, pro který byly původně určeny;

127)

„přípravou k opětovnému použití“ se rozumí způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že jsou výrobky nebo části výrobků, které se staly odpady, upraveny tak, že budou opětovně použity bez dalšího předzpracování;

128)

„recyklací“ jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál;

129)

„současnému stavu techniky“ odpovídá takový proces, ve kterém je opětovné použití odpadu při výrobě koncového produktu běžná praxe přinášející zisk. V případě potřeby musí být pojem „současný stav techniky“ vykládán z hlediska technologií a vnitřního trhu Unie;

130)

„energetickou infrastrukturou“ se rozumí jakékoli fyzické vybavení nebo zařízení nacházející se v Unii nebo propojující Unii a jednu nebo více třetích zemí, které spadá do jedné z těchto kategorií:

131)

„právní předpisy o vnitřním trhu s energií“ zahrnují směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (46), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (47), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (48) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (49) nebo veškeré následné právní předpisy, jež tyto akty zcela nebo zčásti nahradí;

132)

„obvyklým bydlištěm“ se rozumí místo, kde fyzická osoba žije alespoň 185 dní v každém kalendářním roce z důvodu osobních a profesních vazeb; v případě osoby, jejíž profesní vazby jsou spojeny s místem jiným než její osobní vazby a která žije ve dvou nebo více členských státech, se za místo jejího obvyklého bydliště považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se na něj pravidelně vrací; pokud žije osoba v určitém členském státě proto, aby v něm vykonala úkol, který je časově omezen, považuje se za její bydliště místo, k němuž má osobní vazby, bez ohledu na to, zda se tam v průběhu výkonu uvedené činnosti vrací; docházka na vysokou školu nebo do školy v jiném členském státě se nepovažuje za přesun obvyklého bydliště; alternativně má „obvyklé bydliště“ význam, který tento pojem má podle vnitrostátních právních předpisů členských států;

133)

„základní širokopásmovou sítí“ se rozumí sítě se základními funkcemi, které jsou založeny na technologických platformách, jako například asymetrické digitální účastnické přípojky (až po sítě ADSL2+), tradiční kabelové sítě (např. DOCSIS 2.0), mobilní sítě třetí generace (UMTS) a satelitní systémy;

134)

„stavebními a inženýrskými pracemi souvisejícími s širokopásmovou infrastrukturou“ se rozumí stavební a inženýrské práce nezbytné pro zavedení širokopásmové sítě, například výkopy komunikací s cílem umožnit umístění (širokopásmových) kabelovodů;

135)

„kabelovody“ se rozumí podzemní potrubí nebo vedení používané k uložení kabelů (optických, kovových či koaxiálních) širokopásmové sítě;

136)

„fyzickým zpřístupněním“ je poskytnut přístup k přístupové lince koncového zákazníka a přenosovým systémům konkurenta je umožněno přenášet přes tuto linku přímo;

137)

„pasivní širokopásmovou infrastrukturou“ se rozumí širokopásmová síť bez jakýchkoli jiných aktivních komponentů. Obvykle se skládá z infrastruktury inženýrských sítí, kabelovodů, nenasvícených vláken a rozvodných skříní;

138)

„přístupovými sítěmi nové generace (sítěmi NGA)“ se rozumí vyspělé sítě, které mají alespoň tyto vlastnosti: a) spolehlivé poskytování služeb při současném zajištění velmi vysoké rychlosti na účastníka – pomocí páteřní sítě z optických vláken (nebo rovnocenné technologie) a v dostatečné blízkosti prostor uživatele tak, aby se zajistilo skutečné vysokorychlostní připojení; b) podpora nejrůznějších vyspělých digitálních služeb včetně konvergovaných služeb spočívajících plně na technologii IP a c) podstatně vyšší rychlost uploadu (ve srovnání se základními širokopásmovými sítěmi). V současném stadiu vývoje trhu a technologií jsou sítěmi NGA: a) přístupové sítě z optických vláken (FTTx), b) vyspělé modernizované kabelové sítě a c) některé vyspělé bezdrátové přístupové sítě, díky kterým lze účastníkovi poskytnout spolehlivé vysokorychlostní připojení;

139)

„velkoobchodním přístupem“ se rozumí přístup, který umožňuje provozovateli využít zařízení jiného provozovatele. Co nejširší přístup, který je třeba poskytnout v rámci příslušné sítě, zahrnuje na základě současného technického rozvoje alespoň následující přístupové produkty. Pro sítě FTTH/FTTB: přístup ke kabelovodům, přístup k nenasvíceným vláknům, zpřístupnění účastnického vedení a přístup k bitovému toku. Pro kabelové sítě: přístup ke kabelovodům a přístup k bitovému toku. Pro sítě FTTC: přístup ke kabelovodům, zpřístupnění úseků účastnického vedení a přístup k bitovému toku. Pro pasivní síťovou infrastrukturu: přístup ke kabelovodům, přístup k nenasvíceným vláknům a/nebo zpřístupnění účastnického vedení. Pro širokopásmové sítě založené na ADSL: zpřístupnění účastnického vedení a přístup k bitovému toku. Pro mobilní a bezdrátové sítě: přístup k bitovému toku, sdílení fyzických stožárů a přístup k sítím páteřního propojení. Pro satelitní platformy: přístup k bitovému toku;

140)

„náročnými audiovizuálními díly“ se rozumí díla, jež jako taková členské státy označí na základě předem vymezených kritérií při zavádění režimů nebo poskytování podpory; k těmto dílům mohou patřit filmy, jejichž jediný originál existuje v jazyce členského státu s menší rozlohou, nízkým počtem obyvatel či omezenou jazykovou oblastí, krátké filmy, filmy začínajících režisérů, dokumentární filmy, nízkorozpočtová či jinak komerčně problematická díla;

141)

„seznamem Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC) organizace OECD“ se rozumí seznam všech zemí a území způsobilých k získání oficiální rozvojové pomoci, jejž sestavila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD);

142)

„přiměřený zisk“ se stanoví s ohledem na zisky běžné v dotčeném odvětví. V každém případě se za přiměřenou bude považovat taková míra rentability kapitálu, která nepřevyšuje relevantní swapovou sazbu navýšenou o 100 bazických bodů;

143)

„profesionálním sportem“ se rozumí provozování sportu jakožto výdělečného zaměstnání nebo placené služby bez ohledu na to, zda profesionální sportovec a příslušná sportovní organizace uzavřou formální pracovněprávní smlouvu, jestliže odměna sportovce překračuje náklady na účast a tvoří významnou část jeho příjmů. Za odměnu pro účely tohoto nařízení se nepovažují náhrady cestovních nákladů a nákladů na ubytování souvisejících s účastí na sportovní akci.

a)

u regionální investiční podpory: „upravená výše podpory“ vypočtená podle vzorce v čl. 2 bodě 20 v případě investice se způsobilými náklady ve výši 100 milionů EUR;

b)

u regionální urbanistické podpory: 20 milionů EUR jak je stanoveno v čl. 16 odst. 3;

c)

u investiční podpory určené malým a středním podnikům: 7,5 milionu EUR na podnik a investiční projekt;

d)

u podpory na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků: 2 miliony EUR na podnik a projekt;

e)

u podpory na účast malých a středních podniků na veletrzích: 2 miliony EUR ročně na podnik;

f)

u podpory poskytované malým a středním podnikům na náklady spolupráce vynaložené na účast na projektech Evropské územní spolupráce: 2 miliony EUR na podnik a projekt;

g)

u podpory rizikového financování: 15 milionů EUR na způsobilý podnik, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 9;

h)

u podpory na zahájení činnosti: výše podpory stanovené pro jednotlivé podniky v čl. 22 odst. 3, 4 a 5;

i)

u podpory výzkumu a vývoje:

j)

u investiční podpory na výzkumnou infrastrukturu: 20 milionů EUR na infrastrukturu;

k)

u podpory určená inovačním klastrům: 7,5 milionu EUR na klastr;

l)

u podpory na inovace určené malým a středním podnikům: 5 milionů EUR na podnik a projekt;

m)

u podpory na inovace postupů a organizační inovace: 7,5 milionu EUR na podnik a projekt;

n)

u podpory na vzdělávání: 2 miliony EUR na vzdělávací projekt;

o)

u podpory na nábor znevýhodněných pracovníků: 5 milionů EUR ročně na podnik;

p)

u podpory na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů: 10 milionů EUR ročně na podnik;

q)

u podpory na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením: 10 milionů EUR ročně na podnik;

r)

u podpory na náhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům: 5 milionů EUR ročně na podnik;

s)

u investiční podpory na ochranu životního prostředí, s výjimkou investiční podpory na sanaci kontaminovaných lokalit a podpory ve prospěch distribuční sítě, která je součástí zařízení energeticky účinného dálkového vytápění a chlazení: 15 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

t)

u investiční podpory na projekty ke zvýšení energetické účinnosti: 10 milionů EUR, jak je stanoveno v čl. 39 odst. 5;

u)

u investiční podpory na sanaci kontaminovaných lokalit: 20 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

v)

u provozní podpory elektrické energie z obnovitelných zdrojů a provozní podpory energie z obnovitelných zdrojů v malých zařízeních: 15 milionů EUR na podnik a projekt; Je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení podle článku 42: 150 milionů EUR ročně, přičemž se zohlední spojený rozpočet všech režimů podpory, na které se vztahuje článek 42;

w)

u investiční podpory distribuční sítě dálkového vytápění a chlazení: 20 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

x)

u investiční podpory na energetickou infrastrukturu: 50 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

y)

u podpory na širokopásmovou infrastrukturu: celkové náklady ve výši 70 milionů EUR na projekt;

z)

u investiční podpory kultury a zachování kulturního dědictví: 100 milionů EUR na projekt; u provozní podpory kultury a zachování kulturního dědictví: 50 milionů EUR na podnik ročně;

aa)

u režimů podpory audiovizuálních děl: 50 milionů EUR na režim ročně;

bb)

u investiční podpory na sportovní a multifunkční infrastrukturu: 15 milionů EUR nebo část celkových nákladů přesahující 50 milionů EUR na projekt; u provozní podpory na sportovní infrastrukturu: 2 miliony EUR na infrastrukturu ročně, a

cc)

u investiční podpora na místní infrastrukturu: 10 milionů EUR nebo část celkových nákladů přesahující 20 milionů EUR na tutéž infrastrukturu.

a)

podpora sestávající z dotací a ze subvencí úrokových sazeb;

b)

podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl její hrubý grantový ekvivalent vypočten pomocí referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;

c)

podpora obsažená v zárukách:

d)

podpora poskytovaná formou daňových zvýhodnění, pokud dané opatření stanoví horní mez, která zajišťuje, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;

e)

regionální urbanistická podpora, jsou-li splněny podmínky článku 16;

f)

podpora obsažená v opatřeních v oblasti rizikového financování, jsou-li splněny podmínky článku 21;

g)

podpora na zahájení činnosti, jsou-li splněny podmínky článku 22;

h)

podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti, jsou-li splněny podmínky článku 39;

i)

podpora ve formě prémií vyplácených nad rámec tržní ceny, jsou-li splněny podmínky článku 42;

j)

podpora ve formě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty podle tohoto nařízení, nebo pokud byla předtím, než bylo opatření provedeno, Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy a Komise tuto metodiku schválila.

a)

název a velikost podniku;

b)

popis projektu, včetně termínu jeho zahájení a ukončení,

c)

umístění projektu;

d)

seznam nákladů projektu;

e)

druh podpory (dotace, půjčka, záruka, vratná záloha, kapitálová injekce nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt zapotřebí.

a)

v případě regionální investiční podpory: je realizován projekt, který by bez poskytnutí podpory nebyl v dané oblasti realizován nebo by nebyl pro příjemce v dané oblasti dostatečně ziskový;

b)

ve všech ostatních případech, že existuje:

a)

opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a

b)

opatření bylo přijato a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti; s výjimkou následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí režim podpory v podobě daňových zvýhodnění.

a)

regionální provozní podpora, jsou-li splněny podmínky článku 15;

b)

podpora přístupu malých a středních podniků k financování, jsou-li splněny příslušné podmínky vyplývající z článků 21 a 22;

c)

podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů a podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů, jsou-li splněny příslušné podmínky vyplývající z článků 32, resp. 33;

d)

podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením, jsou-li splněny podmínky vyplývající z článku 34;

e)

podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice 2003/96/ES, jsou-li splněny podmínky článku 44 tohoto nařízení;

f)

podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami, jsou-li splněny podmínky článku 50;

g)

sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů, jsou-li splněny podmínky článku 51;

h)

podpora kultury a zachování kulturního dědictví, jsou-li splněny podmínky článku 53.

a)

jinou státní podporou, pokud se tato opatření týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů;

b)

jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení.

a)

souhrnné informace podle článku 11 ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II nebo odkaz na tyto informace;

b)

úplné znění každého opatření podpory podle článku 11 nebo odkaz umožňující přístup k úplnému znění;

c)

informace uvedené v příloze III týkající se každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 500 000 EUR.

0,5–1;

1–2;

2–5;

5–10;

10–30 a

30 a více.

a)

odkazy na internetové stránky věnované státní podpoře uvedené v odstavci 1 tohoto článku;

b)

souhrnné informace uvedené v článku 11.

a)

prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém podle tohoto nařízení, které jsou ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II, společně s odkazem umožňujícím přístup k úplnému znění opatření podpory, včetně jeho změn, a to do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti;

b)

výroční zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která je uvedena v nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (52), ve znění pozdějších předpisů, je sestavena v elektronické podobě a obsahuje informace stanovené v prováděcím nařízení, a to za každý celý rok nebo část roku, během něhož se toto nařízení používá

a)

podporu ve prospěch činností v odvětví oceli, v uhelném průmyslu, v odvětví stavby lodí, v odvětví výroby syntetických vláken, v odvětví dopravy, jakož i v odvětví související infrastruktury, ve výrobě a distribuci energie a v oblasti energetické infrastruktury;

b)

regionální podporu ve formě režimů, které jsou zaměřeny na vybraná zvláštní odvětví hospodářské činnosti; za režimy zaměřené na zvláštní odvětví hospodářské činnosti se nepovažují režimy zaměřené na cestovní ruch, širokopásmovou infrastrukturu a zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh;

c)

regionální podporu ve formě režimů na úhradu nákladů na dopravu zboží vyrobeného v nejvzdálenějších regionech nebo v řídce osídlených oblastech a poskytnutou ve prospěch:

d)

jednotlivou regionální investiční podporu poskytnutou příjemci, který v posledních dvou letech před podáním žádosti o regionální investiční podporu ukončil stejnou nebo podobnou činnost v Evropském hospodářském prostoru nebo který má – v době podání žádosti o podporu – konkrétní plány na to, že tuto činnost ukončí během dvou let poté, co v dotyčné oblasti dokončí počáteční investici, pro niž žádá o podporu;

e)

regionální provozní podporu poskytnutou podnikům, jejichž hlavní činnosti spadají do oddílu K „Peněžnictví a pojišťovnictví“ klasifikace NACE Rev. 2, nebo podnikům, které provádějí činnosti v rámci skupiny a jejichž hlavní činnosti spadají do třídy 70.10 „Činnosti vedení podniků“ nebo 70.22 „Ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení“ klasifikace NACE Rev. 2.

a)

náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku;

b)

mzdové náklady odhadované na období dvou let, jež jsou spojeny s pracovními místy vytvořenými počáteční investicí, nebo

c)

kombinace nákladů podle písmene a) a b), přičemž nesmí být překročena vyšší z částek podle písmene a) nebo b).

a)

u pozemků a budov musí nájem pokračovat alespoň po dobu pěti let od předpokládaného data ukončení investičního projektu v případě velkých podniků a po dobu tří let v případě podniků malých a středních;

b)

v případě zařízení nebo strojů musí mít nájem podobu finančního leasingu a být spojen s povinností příjemce odkoupit tento majetek po uplynutí sjednané doby nájmu.

a)

musí se používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;

b)

musí se jednat o odepisovaný majetek;

c)

musí být pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím; a

d)

musí být zařazen do majetku podniku, který je příjemcem podpory, a musí být využíván při projektu, na nějž je poskytnuta podpora, po dobu nejméně pěti let nebo – v případě malých a středních podniků – tří let.

a)

investiční projekt musí v příslušné provozovně vést k čistému zvýšení počtu zaměstnanců oproti průměrnému stavu za předchozích dvanáct měsíců, což znamená, že od počtu zjevně vytvořených pracovních míst se odečtou pracovní místa, jež za uvedené období zanikla;

b)

všechna pracovní místa musí být obsazena do tří let od dokončení prací; a

c)

všechna pracovní místa vytvořená investicí musí ode dne svého prvního obsazení zůstat v dotyčné oblasti zachována po dobu alespoň pěti let, resp. – v případě malých a středních podniků – po dobu tří let.

a)

podpora musí být poskytnuta pouze v oblastech, kde neexistuje síť stejné kategorie (buď základní širokopásmová síť nebo NGA) a kde je nepravděpodobné, že taková síť bude do tří let od přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory vybudována za komerčních podmínek, a

b)

provozovatel dotované sítě musí nabízet aktivní i pasivní velkoobchodní přístup za spravedlivých a nediskriminačních podmínek, včetně fyzického zpřístupnění v případě sítí NGA, a

c)

podpora musí být přidělena na základě soutěžního výběrového řízení.

a)

dodatečné náklady na dopravu zboží, které bylo vyrobeno v oblastech způsobilých pro provozní podporu, jakož i dodatečné náklady na dopravu zboží, které je v těchto oblastech dále zpracováváno, a to za následujících podmínek:

b)

dodatečné provozní náklady (s výjimkou dopravních nákladů), které vznikly v nejvzdálenějších regionech v přímém důsledku jednoho či více trvalých znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy, za těchto podmínek:

a)

projekty jsou realizovány v podporovaných oblastech prostřednictvím fondů urbanistického rozvoje;

b)

jsou spolufinancovány z evropských strukturálních a investičních fondů;

c)

podporují provádění „ucelené strategie pro udržitelný rozvoj měst“.

a)

správci fondu urbanistického rozvoje musí být vybráni na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Zejména nesmí být mezi správci fondů urbanistického rozvoje rozlišováno podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě. Po správcích fondů urbanistického rozvoje může být požadováno, aby splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic;

b)

nezávislí soukromí investoři musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít pro jiné investice, než jsou záruky, odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že asymetrickému sdílení zisku je dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty (Downside Protection). Nejsou-li soukromí investoři vybráni prostřednictvím takovéhoto řízení, musí přiměřenou míru rentability (fair rate of return) investic soukromých investorů určit nezávislý znalec vybraný prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení;

c)

v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;

d)

v případě záruk poskytnutých soukromým investorům na urbanistické projekty musí být míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem musí být omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou;

e)

investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech fondu urbanistického rozvoje, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru;

f)

fond urbanistického rozvoje musí být založen podle použitelných právních předpisů. Členské státy stanoví, že musí být provedena hloubková kontrola, která ověří komerční solidnost investiční strategie pro účely realizace opatření urbanistické podpory.

a)

správci fondů urbanistického rozvoje musí být ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře, v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;

b)

odměna správců fondů urbanistického rozvoje musí odpovídat tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;

c)

odměna, kterou správci fondů urbanistického rozvoje pobírají, musí být vázána na výkon nebo se musejí správci podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejných investorů;

d)

správci fondů urbanistického rozvoje musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic do urbanistických projektů, které předem dokládají finanční životaschopnost investic a jejich očekávaný dopad na urbanistický rozvoj;

e)

pro jednotlivé kapitálové a kvazikapitálové investice je stanovena jasná a realistická výstupní strategie.

a)

v případě půjček se při výpočtu maximální výše investice pro účely odstavce 3 tohoto článku vychází z nominální výše půjčky;

b)

v případě záruk se při výpočtu maximální výše investice pro účely odstavce 3 tohoto článku vychází z nominální výše podkladové půjčky.

a)

náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku;

b)

odhadované mzdové náklady spojené s pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem a vypočtené za období dvou let.

a)

investice do hmotného nebo nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny, rozšíření stávající provozovny, rozšíření výrobního sortimentu provozovny o nové, dodatečné výrobky nebo za účelem zásadní změny celkového výrobního postupu stávající provozovny; nebo

b)

pořízení majetku náležejícího provozovně, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

používá se výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;

b)

nakládá se s ním jako s odpisovaným majetkem;

c)

je pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím;

d)

je zařazen do majetku podniku alespoň po dobu tří let.

a)

jsou vytvořena do tří let od dokončení investice;

b)

v příslušné provozovně vedou k čistému zvýšení počtu zaměstnanců oproti průměrnému stavu za předchozích dvanáct měsíců;

c)

jsou zachována nejméně po dobu tří let ode dne, kdy byla poprvé obsazena.

a)

20 % způsobilých nákladů v případě malých podniků;

b)

10 % způsobilých nákladů v případě středních podniků.

a)

náklady na organizační spolupráci, včetně nákladů na zaměstnance a kancelářské prostory, a to v rozsahu, který připadá na projekt spolupráce;

b)

náklady na poradenské a podpůrné služby spojené se spoluprací a poskytované externími poradci a poskytovateli služeb;

c)

cestovní výdaje, výdaje na vybavení a investiční výdaje přímo spojené s projektem a odpisy nástrojů a vybavení přímo používaného pro projekt.

a)

kapitálová či kvazikapitálová investice nebo finanční dotace, z níž jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;

b)

půjčky, z nichž jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;

c)

záruky na pokrytí ztrát, jež plynou z investic rizikového financování realizovaných přímo či nepřímo do způsobilých podniků.

a)

nepůsobí na žádném trhu;

b)

působí na libovolném trhu po dobu kratší než sedm let od svého prvního komerčního prodeje;

c)

potřebují počáteční investici rizikového financování, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely vstupu na nový výrobkový nebo zeměpisný trh přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích pět let.

a)

není překročena celková výše rizikového financování podle odstavce 9;

b)

možnost následných investic se předpokládala v původním podnikatelském záměru;

c)

podnik, do nějž je realizována následná investice, se nestal propojeným podnikem ve smyslu článku 3 odst. 3 přílohy I jiného podniku, u kterého se nejedná o finančního zprostředkovatele ani nezávislého soukromého investora, jenž rizikové financování v rámci daného opatření poskytuje, pokud tento nový subjekt nenaplňuje znaky definice malého nebo středního podniku.

a)

10 % rizikového financování poskytnutého způsobilým podnikům předtím, než na trhu uskuteční první komerční prodej;

b)

40 % rizikového financování poskytnutého způsobilým podnikům uvedeným v odst. 5 písm. b) tohoto článku;

c)

60 % rizikového financování v případě investic, které jsou realizovány do způsobilých podniků uvedených v odst. 5 písm. c) tohoto článku, a v případě následných investic do způsobilých podniků po uplynutí sedmiletého období podle odst. 5 písm. b) tohoto článku.

a)

provádí je jeden nebo více finančních zprostředkovatelů, s výjimkou daňových pobídek pro soukromé investory, které se týkají jejich přímých investic do způsobilých podniků;

b)

finanční zprostředkovatelé, investoři a správci fondů jsou vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že – v případě investic, u nichž se nejedná o záruky – je asymetrickému sdílení zisku dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty za účelem ochrany investice (Downside Protection);

c)

v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;

d)

v případě záruk podle odst. 2 písm. c) je míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem jsou omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou. Bezúplatně lze poskytnout pouze záruku, která pokrývá očekávané ztráty z jí krytého podkladového portfolia. Vztahuje-li se záruka rovněž na neočekávané ztráty, je finanční zprostředkovatel povinen za tuto část záruky, která neočekávané ztráty pokrývá, zaplatit prémii v obvyklé tržní výši.

a)

finanční zprostředkovatelé musí být založeni podle použitelných právních předpisů;

b)

členský stát nebo subjekt odpovídající za realizaci opatření zajistí hloubkovou kontrolu, která ověří komerční solidnost investiční strategie pro účely realizace opatření v oblasti rizikového financování, včetně náležité strategie diverzifikace rizik, jejímž cílem je dosáhnout hospodářské životaschopnosti a efektivního rozsahu z hlediska objemu a zeměpisného pokrytí relevantního investičního portfolia;

c)

rizikové financování poskytnuté způsobilým podnikům musí vycházet z životaschopného podnikatelského záměru, který obsahuje podrobnosti o vývoji výrobku, tržeb a ziskovosti a předem dokládá finanční životaschopnost;

d)

pro jednotlivé kapitálové a kvazikapitálové investice je stanovena jasná a realistická výstupní strategie.

a)

musí být ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;

b)

jejich odměna musí odpovídat tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce nebo finanční zprostředkovatel vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;

c)

jimi pobíraná odměna musí být vázána na výkon nebo se musejí podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejného investora;

d)

musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic;

e)

investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech investičního fondu, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru.

a)

v důsledku opatření musí finanční zprostředkovatel realizovat investice, které by nebyly bez poskytnutí podpory realizovány nebo by byly realizovány v omezeném rozsahu či odlišným způsobem. Finanční zprostředkovatel musí být schopen prokázat, že provozuje mechanismus, který zajišťuje, aby veškeré výhody v podobě vyššího objemu financování, rizikovějších portfolií, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb byly v co největším rozsahu postupovány konečným příjemcům;

b)

v případě půjček musí být při výpočtu maximální výše investic pro účely odstavce 9 zohledněna nominální výše půjčky;

c)

v případě záruk musí být při výpočtu maximální výše investic pro účely odstavce 9 zohledněna nominální výše podkladové půjčky. Záruka nesmí převýšit 80 % podkladové půjčky;

a)

na úrovni malých a středních podniků splňuje podmínky nařízení (EU) č. 1407/2013 a

b)

jsou splněny všechny podmínky tohoto článku, s výjimkou podmínek odstavců 5, 6, 9, 10 a 11 a

c)

opatření v oblasti rizikového financování, která spočívají v kapitálových či kvazikapitálových investicích nebo v půjčkách pro způsobilé podniky, musí na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo malých a středních podniků aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů, tak aby celkový podíl soukromé účasti na rizikovém financování poskytnutém malým a středním podnikům dosahoval alespoň 60 %.

a)

půjček, jejichž úrokové sazby neodpovídají tržním podmínkám, jež jsou poskytnuty na dobu deseti let a jejichž nominální výše dosahuje maximálně 1 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 1,5 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 2 milionů EUR. V případě půjček s dobou splatnosti od pěti do deseti let lze tyto maximální částky upravit tím způsobem, že se výše uvedené částky vynásobí podílem deseti let a skutečné doby splatnosti půjčky. U půjček s dobou splatnosti kratší pěti let je maximální částka stejná jako u půjček s dobou splatnosti pěti let;

b)

záruk, jejichž prémie neodpovídají tržním podmínkám, jež jsou poskytnuty na dobu deseti let a u nichž dosahuje částka krytá zárukou maximálně 1,5 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 2,25 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 3 milionů EUR. V případě záruk s dobou platnosti od pěti do deseti let lze tuto maximální částku krytou zárukou upravit tím způsobem, že se výše uvedené částky vynásobí podílem deseti let a skutečné doby platnosti záruky. U záruk s dobou platnosti kratší pěti let je maximální částka krytá zárukou stejná jako u záruk s dobou platnosti pěti let. Záruka nesmí převýšit 80 % podkladové půjčky;

c)

dotace včetně kapitálových a kvazikapitálových investic, snížení úrokových sazeb a prémií za poskytnutí záruk, jejichž hrubý grantový ekvivalent činí nejvýše 0,4 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 0,6 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 0,8 milionu EUR.

a)

základní výzkum;

b)

průmyslový výzkum;

c)

experimentální vývoj;

d)

studie proveditelnosti.

a)

osobní náklady: výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu;

b)

náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Jestliže nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad;

c)

náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad. V případě pozemků se za způsobilé náklady považují náklady na obchodní převod nebo skutečně vzniklé náklady na kapitál;

d)

náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;

e)

dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly bezprostředně v důsledku projektu.

a)

100 % způsobilých nákladů u základního výzkumu;

b)

50 % způsobilých nákladů u průmyslového výzkumu;

c)

25 % způsobilých nákladů u experimentálního vývoje;

d)

50 % způsobilých nákladů na studie proveditelnosti.

a)

o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků;

b)

o 15 procentních bodů, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a)

řízení a provoz klastru s cílem usnadnit spolupráci, sdílení informací a poskytování nebo zprostředkování specializovaných a personalizovaných služeb pro podporu podnikání,

b)

marketing klastru s cílem zvýšit účast nových podniků nebo organizací a zviditelnění,

c)

správa zařízení klastru; organizace vzdělávacích programů, seminářů a konferencí na podporu výměny znalostí a vytváření sítí a nadnárodní spolupráce.

a)

náklady na získání, uznání a obranu patentů a dalších nehmotných aktiv;

b)

náklady na vyslání vysoce kvalifikovaných pracovníků z organizace pro výzkum a šíření znalostí nebo velkého podniku, kteří u příjemce podpory pracují na činnostech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v nově vytvořené funkci, avšak nenahrazují jiné pracovníky;

c)

náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací.

a)

osobní náklady;

b)

náklady na nástroje, vybavení, budovy a pozemky v rozsahu a za období, kdy jsou využívány pro projekt;

c)

náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty, které byly zakoupeny nebo na něž byla pořízena licence od vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek;

d)

dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.

a)

skutečnost, že podporovaný projekt proběhne;

b)

jaké jsou cíle podporovaného projektu;

c)

přibližné datum, k němuž budou zveřejněny očekávané výsledky podporovaného projektu, a místo jejich zveřejnění na internetu;

d)

odkaz na to, že výsledky podporovaného projektu budou zdarma k dispozici všem podnikům činným v příslušném konkrétním odvětví nebo pododvětví.

a)

osobní náklady školitelů za hodiny, během kterých se školitelé účastní vzdělávání;

b)

provozní náklady školitelů a školených osob přímo spojené s projektem vzdělávání, např. cestovní výdaje, výdaje na materiál a vybavení přímo spojené s projektem, odpisy nástrojů a vybavení v rozsahu, který připadá na jejich výlučné používání pro projekt vzdělávání. Náklady na ubytování způsobilé nejsou, s výjimkou minimálních nezbytných nákladů na ubytování školených osob, jedná-li se o pracovníky se zdravotním postižením;

c)

náklady na poradenské služby týkající se projektu vzdělávání;

d)

osobní náklady školených osob a obecné nepřímé náklady (správní náklady, nájemné, režijní náklady) připadající na hodiny, během nichž se školené osoby účastní vzdělávání.

a)

o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno pracovníkům se zdravotním postižením nebo znevýhodněným pracovníkům;

b)

o 10 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta malým podnikům.

a)

školené osoby nejsou aktivními členy posádky, ale jsou na palubě nadpočetné, a

b)

školení se provádí na palubě lodí zapsaných v registrech Unie.

a)

náklady na přizpůsobení provozovny;

b)

náklady na zaměstnance odpovídající rozsahu doby, která připadá výhradně na asistenci pracovníkům se zdravotním postižením, a náklady na školení těchto zaměstnanců, kteří mají pracovníkům se zdravotním postižením asistovat;

c)

náklady na přizpůsobení či pořízení vybavení nebo náklady na pořízení a ověření počítačového programového vybavení, které mají používat pracovníci se zdravotním postižením, včetně přizpůsobených a pomocných technologických zařízení, které jdou nad rámec nákladů, jež by příjemci vznikly, pokud by zaměstnával pracovníky, kteří nemají zdravotní postižení;

d)

náklady přímo spojené s dopravou pracovníků se zdravotním postižením na místo výkonu práce a činností s prací souvisejících;

e)

mzdové náklady připadající na hodiny, jež pracovník se zdravotním postižením stráví na rehabilitaci;

f)

jestliže příjemce poskytuje chráněné zaměstnání, jsou způsobilé náklady na výstavbu, vestavbu nebo modernizaci výrobních jednotek dotyčného podniku a dále všechny správní a dopravní náklady, které ze zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením přímo vyplývají.

a)

zaměstnávání pracovníků výhradně na tu část pracovní doby, kterou věnují asistenci znevýhodněným pracovníkům, za období nepřesahující dvanáct měsíců po přijetí znevýhodněného pracovníka nebo za období nepřesahující 24 měsíců po přijetí pracovníka vážně znevýhodněného;

b)

náklady na školení zaměstnanců, kteří mají znevýhodněným pracovníkům asistovat.

a)

investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností, bez ohledu na existenci závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než normy Unie, plnil přísnější požadavky, než vyžadují platné normy Unie, a tím zvyšoval ochranu životního prostředí;

b)

investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností zvyšoval ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje.

a)

pořízení nových dopravních prostředků pro dopravu po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách a moři, které splňují schválené normy Unie, pokud k pořízení dojde předtím, než tyto normy nabydou účinnosti, a pokud se tyto nové normy poté, co se stanou závaznými, nepoužijí na dopravní prostředky již zakoupené před tímto datem;

b)

dodatečné montáže zařízení do stávajících dopravních prostředků pro dopravu po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách a moři, pokud v okamžiku uvedení těchto dopravních prostředků do provozu nebyly normy Unie dosud účinné a pokud se tyto nové normy poté, co se stanou závaznými, nepoužijí na tyto dopravní prostředky se zpětnou účinností.

a)

pokud lze náklady na investici do ochrany životního prostředí identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilými náklady tyto náklady spojené s ochranou životního prostředí;

b)

ve všech ostatních případech se náklady na investici do ochrany životního prostředí určují na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí a která by byla pravděpodobně realizována, kdyby nedošlo k poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice představuje náklady na ochranu životního prostředí a odpovídá způsobilým nákladům.

a)

pokud lze náklady na investici do ochrany životního prostředí identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilými náklady tyto náklady spojené s ochranou životního prostředí;

b)

ve všech ostatních případech se náklady na investici do ochrany životního prostředí určují na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí a která by byla pravděpodobně realizována, kdyby nedošlo k poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice vymezuje náklady související s ochranou životního prostředí a představuje způsobilé náklady.

a)

20 % způsobilých nákladů u malých podniků, 15 % způsobilých nákladů u středních podniků a 10 % způsobilých nákladů u velkých podniků, pokud je investice realizována a ukončena více než tři roky přede dnem, kdy nová norma Unie nabývá účinnosti;

b)

15 % způsobilých nákladů u malých podniků, 10 % způsobilých nákladů u středních podniků a 5 % způsobilých nákladů u velkých podniků, pokud je investice realizována a ukončena v rozmezí jednoho až tří let přede dnem, kdy nová norma Unie nabývá účinnosti.

a)

lze-li náklady na investici do energetické účinnosti identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilé tyto náklady související s energetickou účinností;

b)

ve všech ostatních případech se náklady na investici do energetické účinnosti určují na základě srovnání s podobnou investicí, která nedosahuje stejné energetické účinnosti a která by byla pravděpodobně realizována bez poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice vymezuje náklady související s energetickou účinností a představuje způsobilé náklady.

a)

správci finančního zprostředkovatele a správci fondu energetické účinnosti musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Zejména nesmí být mezi těmito subjekty rozlišováno podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě. Po finančních zprostředkovatelích a správcích fondů energetické účinnosti může být požadováno, aby splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic;

b)

nezávislí soukromí investoři musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít pro jiné investice, než jsou záruky, odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že asymetrickému sdílení zisku je dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty za účelem ochrany investice (Downside Protection). Nejsou-li soukromí investoři vybráni prostřednictvím takovéhoto řízení, musí přiměřenou míru rentability (fair rate of return) investic soukromých investorů určit nezávislý znalec vybraný prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení;

c)

v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;

d)

v případě záruk je míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem jsou omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou. Bezúplatně lze poskytnout pouze záruku, která pokrývá očekávané ztráty z jí krytého podkladového portfolia. Vztahuje-li se záruka rovněž na neočekávané ztráty, je finanční zprostředkovatel povinen za tuto část záruky, která neočekávané ztráty pokrývá, zaplatit prémii v obvyklé tržní výši.

e)

investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech fondu energetické účinnosti nebo finančního zprostředkovatele, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru;

f)

fond energetické účinnosti nebo finanční zprostředkovatel musí být založen podle použitelných právních předpisů a členské státy zajistí hloubkovou kontrolu, která ověří komerční solidnost investiční strategie pro účely realizace opatření podpory ke zvýšení energetické účinnosti.

a)

jsou ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;

b)

jejich odměna odpovídá tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;

c)

jimi pobíraná odměna musí být vázána na výkon nebo se musejí podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejného investora;

d)

musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic do projektů ke zvýšení energetické účinnosti, které předem dokládají finanční životaschopnost investic a jejich očekávaný dopad na energetickou účinnost;

e)

pro veřejné prostředky investované do fondu energetické účinnosti nebo poskytnuté finančnímu zprostředkovateli musí být stanovena jasná a realistická výstupní strategie, která umožní, aby do projektů ke zvýšení energetické účinnosti investoval trh, až k tomu bude připraven.

a)

lze-li náklady na investici do výroby energie z obnovitelných zdrojů identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, například jako snadno identifikovatelnou doplňkovou složku stávajícího zařízení, jsou způsobilé tyto náklady související s energií z obnovitelných zdrojů;

b)

lze-li náklady na investici do výroby energie z obnovitelných zdrojů určit na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí a která by byla pravděpodobně realizována, kdyby nedošlo k poskytnutí podpory, tento rozdíl mezi náklady na obě investice vymezuje náklady související s výrobou energie z obnovitelných zdrojů a představuje způsobilé náklady;

c)

v případě některých malých zařízení, u nichž nelze investici, která je méně šetrná k životnímu prostředí, identifikovat, protože tak malé elektrárny neexistují, způsobilé náklady představují celkové investiční náklady vynaložené na dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí.

a)

45 % způsobilých nákladů, jsou-li způsobilé náklady vypočítávány na základě odst. 6 písm. a) nebo odst. 6 písm. b);

b)

30 % způsobilých nákladů, jsou-li způsobilé náklady vypočítávány na základě odst. 6 písm. c).

i)

potenciál dané nové a inovativní technologie v dlouhodobějším horizontu nebo

ii)

nutnost zajistit diverzifikaci nebo

iii)

omezení sítě a stabilitu rozvodné sítě nebo

iv)

systémové náklady (na integraci) nebo

v)

nutnost zabránit narušením na trzích se surovinami v důsledku podpory biomasy.

a)

příslušné orgány veřejné moci členského státu formálně uznaly, že událost má povahu přírodní pohromy, a

b)

existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou a škodami, které dotčenému podniku vznikly.

a)

investiční náklady na vybudování pasivní širokopásmové infrastruktury;

b)

investiční náklady na stavební a inženýrské práce související s širokopásmovou infrastrukturou;

c)

investiční náklady na vybudování základních širokopásmových sítí a

d)

investiční náklady na vybudování přístupových sítí nové generace („sítě NGA“).

a)

muzea, archivy, knihovny, umělecká a kulturní centra či prostory, divadla, opery, koncertní síně, další organizace pořádající živá vystoupení, filmové archivy a další podobná umělecká a kulturní zařízení, organizace a instituce;

b)

hmotné dědictví, včetně všech forem movitého a nemovitého kulturního dědictví a archeologických nalezišť, památek, historických památek a budov; přírodní dědictví související s kulturním dědictvím nebo, pokud je formálně uznáno za kulturní nebo přírodní dědictví, příslušnými orgány veřejné moci členského státu;

c)

nehmotné dědictví v jakékoli formě včetně folklorních tradic a řemesel;

d)

umělecké či kulturní akce a vystoupení, festivaly, výstavy a podobné kulturní činnosti;

e)

činnosti v oblasti kulturního a uměleckého vzdělávání, jakož i podpora porozumění významu ochrany a prosazování rozmanitosti kulturního vyjádření prostřednictvím vzdělávání a programů, jež mají zvýšit informovanost veřejnosti, včetně činností využívajících nové technologie;

f)

psaní, editace, produkce, distribuce, digitalizace a vydávání hudby a literatury, včetně překladů;

a)

investiční podpory, včetně podpory na výstavbu nebo modernizaci kulturní infrastruktury;

b)

provozní podpory.

a)

nákladů na výstavbu, modernizaci, pořízení, zachování nebo zlepšení infrastruktury, jejíž časová či prostorová kapacita se používá nejméně z 80 % ročně pro kulturní účely;

b)

nákladů na pořízení, včetně leasingu, nákladů na převod vlastnictví nebo fyzické přemístění kulturního dědictví;

c)

nákladů na zajištění, zachování, obnovu a asanaci hmotného a nehmotného kulturního dědictví, včetně dodatečných nákladů na skladování za vhodných podmínek, nákladů na speciální nástroje a materiály a nákladů na dokumentaci, výzkum, digitalizaci a zveřejnění;

d)

nákladů na zlepšení dostupnosti kulturního dědictví pro veřejnost, včetně nákladů na digitalizaci a další nové technologie, dále náklady na zlepšení dostupnosti pro osoby se zvláštními potřebami (zejména rampy a zdviže pro zdravotně postižené osoby, nápisy v Braillově písmu a praktické exponáty v muzeích) a nákladů na propagaci kulturní rozmanitosti souvisejících s prezentací, programy a návštěvníky;

e)

nákladů na kulturní projekty a činnosti, spolupráci a výměnné programy a granty, včetně nákladů na výběrová řízení, nákladů na propagaci a nákladů, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.

a)

náklady, které kulturní instituci nebo lokalitě kulturního dědictví vznikly v souvislosti se stálými nebo pravidelnými činnostmi, včetně výstav, představení a akcí a podobných kulturních činností, k nimž dochází v rámci běžné činnosti;

b)

náklady na činnosti v oblasti kulturního a uměleckého vzdělávání, jakož i podpora porozumění významu ochrany a prosazování rozmanitosti kulturního vyjádření prostřednictvím vzdělávání a programů, jež mají zvýšit informovanost veřejnosti, včetně činností využívajících nové technologie;

c)

náklady na zlepšení přístupu veřejnosti ke kulturním institucím nebo lokalitám a činnostem kulturního dědictví, včetně nákladů na digitalizaci a používání nových technologií, jakož i nákladů na zlepšení přístupu osob se zdravotním postižením;

d)

provozní náklady týkající se přímo kulturního projektu nebo činnosti, jako je pronájem nemovitostí a kulturních prostor, cestovní výdaje, výdaje na materiály a vybavení související přímo s kulturním projektem nebo činností, architektonické konstrukce pro výstavy a jeviště, pronájem, leasing a odpisy nástrojů, softwaru a vybavení, náklady na užití děl chráněných autorskými právy a dalších souvisejících obsahů chráněných právy duševního vlastnictví, náklady na propagaci a náklady, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu nebo činnosti; odpisy a finanční náklady jsou způsobilé pouze v případě, že nebyly pokryty investiční podporou;

e)

náklady na personál pracující v kulturní instituci, v lokalitě kulturního dědictví nebo na projektu;

f)

náklady na poradenské a podpůrné služby poskytované externími poradci a poskytovateli služeb, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.

a)

podpory na produkci audiovizuálních děl;

b)

podpory na přípravu produkce a

c)

podpory na distribuci.

a)

požadovat, aby na území členského státu, který podporu poskytuje, bylo vynaloženo až 160 % podpory na produkci určitého audiovizuálního díla, nebo

b)

vypočítávat výši podpory na produkci určitého audiovizuálního díla jako procentní podíl výdajů na produkční činnosti v členském státě, který podporu poskytuje; tento postup se obvykle použije u režimů podpory v podobě daňových pobídek.

a)

pokud jde o podporu na produkci: celkové náklady na produkci audiovizuálních děl, včetně nákladů na zlepšení přístupnosti pro osoby s tělesným postižením;

b)

pokud jde o podporu na přípravu produkce: náklady na psaní scénářů a na rozvoj audiovizuálních děl;

c)

pokud jde o podporu na distribuci: náklady na distribuci a propagaci audiovizuálních děl.

a)

na 60 % způsobilých nákladů v případě přeshraničních produkcí, jež jsou financovány více než jedním členským státem a na nichž se podílí producenti pocházející z více než jednoho členského státu;

b)

na 100 % způsobilých nákladů v případě náročných audiovizuálních děl a koprodukcí, na nichž se podílejí země vedené v seznamu DAC organizace OECD.

a)

investiční podpory, včetně podpory na výstavbu nebo modernizaci sportovní a multifunkční rekreační infrastruktury;

b)

provozní podpory na sportovní infrastrukturu.