20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/1

1.

Cílem této dohody přijaté v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je uplatňovat rozpočtovou kázeň a zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech, jakož i zajistit řádné finanční řízení.

2.

Rozpočtová kázeň ve smyslu této dohody platí pro všechny výdaje. Tato dohoda je závazná pro všechny orgány po celou dobu své platnosti.

3.

Touto dohodou nejsou dotčeny rozpočtové pravomoci orgánů stanovené ve Smlouvách, v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (1), (dále jen „nařízení o víceletém finančním rámci“), a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (2) (dále jen „finanční nařízení“).

4.

Každá změna této dohody vyžaduje vzájemnou dohodu všech orgánů.

5.

Tuto dohodu tvoří tři části:

6.

Tato dohoda vstupuje v platnost dnem 23. prosince 2013 a nahrazuje interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (3).

7.

Údaje o operacích nezahrnutých do souhrnného rozpočtu Unie a o předpokládaném vývoji jednotlivých kategorií vlastních zdrojů Unie jsou uvedeny orientačně v samostatných tabulkách. Tyto údaje jsou každoročně aktualizovány a předkládány spolu s podklady pro návrh rozpočtu.

8.

Během rozpočtového procesu a při přijímání rozpočtu orgány v zájmu řádného finančního řízení v co největším možném rozsahu zajistí, aby v rámci stropů jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce zůstala k dispozici dostatečná rozpětí s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“.

9.

V roce 2017 provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2020. V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, a také prognóz jejich vynakládání. Zohlední dále jednak pravidla určená pro zajišťování řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky, jednak prognózy růstu hrubého národního důchodu Unie.

10.

Dojde-li Komise k závěru, že je třeba rezervu na pomoc při mimořádných událostech využít, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek.

Před předložením návrhu na převod prostředků z rezervy však Komise nejprve ověří možnost přerozdělení prostředků v rozpočtu.

Není-li dosaženo dohody, zahájí se třístranný rozhovor.

Převody z rezervy se provedou v souladu s finančním nařízením.

11.

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu uvolněny. Jestliže lze v rámci okruhu, který vyžaduje další výdaje, prostředky přerozdělit, Komise k tomu přihlédne při předkládání nezbytného návrhu v podobě vhodného rozpočtového nástroje v souladu s finančním nařízením. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu solidarity přijímají společně Evropský parlament a Rada. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.

Není-li dosaženo dohody, zahájí se třístranný rozhovor.

12.

Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti až poté, co prozkoumá všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, který vyžaduje další výdaje.

V návrhu budou uvedeny potřeby, jež je třeba pokrýt, a příslušná částka. Návrh lze předložit pro kterýkoli rozpočtový rok během příslušného rozpočtového procesu.

Rozhodnutí o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti přijímají společně Evropský parlament a Rada. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.

K dohodě dochází v rámci ročního rozpočtového procesu.

13.

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu uvolněny. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci přijímají společně Evropský parlament a Rada. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.

Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu pro přizpůsobení se globalizaci předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.

Není-li dosaženo dohody, zahájí se třístranný rozhovor.

Převody prostředků v souvislosti s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provedou v souladu s finančním nařízením.

14.

Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události či jeho části navrhuje Komise až poté, co provede důkladný rozbor všech ostatních finančních možností. Takový návrh může být předložen pouze v souvislosti s návrhem opravného nebo ročního rozpočtu, k jehož přijetí je takový návrh nezbytný. K návrhu na uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události připojí Komise návrh, aby byly ve stávajícím rozpočtu přerozděleny prostředky ve významném rozsahu, pokud to bude podloženo rozborem Komise.

Rozhodnutí o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události přijímají společně Evropský parlament a Rada, jež současně schválí opravný nebo souhrnný rozpočet Unie, jejichž přijetí rozpětí pro nepředvídané události napomáhá. Evropský parlament a Rada jednají v souladu s pravidly hlasování stanovenými v článku 314 Smlouvy o fungování EU pro schvalování souhrnného rozpočtu Unie.

15.

Podrobnosti spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu jsou upraveny v příloze.

16.

Komise vypracuje výroční zprávu, která se připojí k souhrnnému rozpočtu Unie a v níž jsou zahrnuty dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy, týkající se:

17.

Veškeré legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a jsou přijímány řádným legislativním postupem, musí obsahovat ustanovení, jímž legislativní orgán stanoví finanční krytí programu.

Tato částka představuje pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku.

Evropský parlament a Rada, jakož i Komise při sestavování návrhu rozpočtu, se zavazují, že se od této částky po celou dobu trvání daného programu neodchýlí o více než 10 %, ledaže nastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, jež musí být výslovně a přesně doloženy s přihlédnutím k výsledkům provádění programu, zejména na základě hodnocení. Nárůst vyplývající z takových změn nesmí překročit stávající strop pro daný okruh, aniž je dotčeno použití nástrojů uvedených v nařízení o víceletém finančním rámci a v této dohodě.

Tento bod se nepoužije ve vztahu k prostředkům vyhrazeným na politiku soudržnosti, jež byly schváleny řádným legislativním postupem, předem přiděleny členským státům a u nichž je stanoveno finanční krytí pro celou dobu trvání programu, ani k velkým projektům uvedeným v článku 16 nařízení o víceletém finančním rámci.

18.

Legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a nejsou přijímány řádným legislativním postupem, neobsahují „částku považovanou za nezbytnou“.

Jestliže si Rada přeje stanovit finanční referenční částku, považuje se to za projev vůle legislativního orgánu a nejsou tím dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady stanovené ve Smlouvě o fungování EU. Všechny legislativní akty, které takovou finanční referenční částku stanoví, musí obsahovat ustanovení za tímto účelem.

Jestliže byla dotčená částka předmětem dohody přijaté dohodovacím postupem stanoveným ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 4. března 1975 (4), považuje se za referenční částku ve smyslu bodu 17 této dohody.

19.

Výdaje související s dohodami o rybolovu se řídí těmito zvláštními pravidly:

Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě a průběhu jednání, včetně jejich rozpočtového dopadu.

Orgány se zavazují, že v průběhu legislativního postupu týkajícího se dohod o rybolovu vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byly všechny postupy provedeny co nejrychleji.

Částky vyčleněné v rozpočtu na nové dohody o rybolovu nebo na prodloužení platnosti dohod o rybolovu, jež vstupují v platnost po 1. lednu daného rozpočtového roku, se zapisují do rezervy.

Jestliže se ukáže, že jsou prostředky přidělené na dohody o rybolovu (včetně rezervy) nedostatečné, poskytne Komise Evropskému parlamentu a Radě informace potřebné k výměně názorů formou třístranného rozhovoru, případně ve zjednodušené podobě, o příčinách nastalé situace a o opatřeních, která lze přijmout zavedenými postupy. V případě potřeby navrhne Komise vhodná opatření.

Komise předkládá čtvrtletně Evropskému parlamentu a Radě podrobné informace o provádění platných dohod o rybolovu a finanční prognózu pro zbývající část rozpočtového roku.

20.

Zástupci Evropského parlamentu se mohou jako pozorovatelé účastnit dvoustranných a mnohostranných konferencí, na kterých jsou sjednávány mezinárodní dohody o rybolovu, s ohledem na pravomoci Evropského parlamentu v oblasti dohod o rybolovu a v souladu s body 25 a 26 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (5).

21.

Aniž jsou dotčeny příslušné postupy, jimiž se řídí sjednávání dohod o rybolovu, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci spolupráce v rozpočtových záležitostech včasné dohody o náležitém financování dohod o rybolovu.

22.

Prostředky na rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství uvedené v článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (6), se zapisují přímo do souhrnného rozpočtu Unie. Jakákoli částka rezervy, která nebude uvolněna na krizová opatření, bude převedena na přímé platby.

Výdaje spojené s opatřeními v reakci na krize, které nastanou v době od 16. října do konce rozpočtového roku, mohou být financovány z rezervy následujícího rozpočtového roku v souladu s požadavky stanovenými v třetím pododstavci.

Dojde-li Komise k závěru, že je třeba rezervu v souladu s příslušným legislativním aktem využít, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z rezervy do rozpočtových položek, jež slouží k financování opatření, která považuje za nutná. Každému návrhu Komise na převod prostředků z rezervy musí předcházet ověření možností přerozdělení prostředků v rámci rozpočtu.

Převody z rezervy se provedou v souladu finančním nařízením.

Není-li dosaženo shody, zahájí se třístranný rozhovor.

23.

Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se zapisuje v plném rozsahu do jediné kapitoly rozpočtu nazvané SZBP. Tato částka pokrývá skutečné předvídatelné potřeby posuzované při sestavování návrhu rozpočtu na základě prognóz vypracovávaných každoročně vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) a ponechává přiměřené rozpětí pro nepředvídané akce. Žádné finanční prostředky nesmějí být zapsány do rezervy.

24.

U výdajů v rámci SZBP, které jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 41 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v dohodovacím výboru a na základě návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o výši provozních výdajů, které mají být hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie, a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“, které jsou navrženy ve čtvrtém pododstavci tohoto bodu. Nedojde-li k dohodě, rozumí se, že Evropský parlament a Rada zapíší do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu, nebo částku navrženou v návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší.

Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se rozdělí mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“ navržené ve čtvrtém pododstavci. Každý článek bude zahrnovat již přijaté nástroje, nástroje plánované, ale dosud nepřijaté, a všechny další budoucí, to jest nepředvídané nástroje, které přijme Rada během daného rozpočtového roku.

Tím, že má Komise podle finančního nařízení pravomoc samostatně převádět prostředky mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“, je zajištěna pružnost považovaná za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud částka vyčleněná v rozpočtové kapitole „SZBP“ nepostačuje během rozpočtového roku k pokrytí nutných výdajů, budou Evropský parlament a Rada na návrh Komise usilovat o urychlené řešení s přihlédnutím k článku 3 nařízení o víceletém finančním rámci a k bodu 10 této dohody.

V rámci rozpočtové kapitoly „SZBP“ mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto:

25.

Vysoký představitel konzultuje každoročně s Evropským parlamentem výhledový dokument, který je předkládán do 15. června předmětného roku a týká se hlavních hledisek a základních voleb v rámci SZBP, včetně finančních dopadů na souhrnný rozpočet Unie, hodnocení opatření zahájených v roce n–1 a posouzení koordinace SZBP s jinými vnějšími finančními nástroji Unie a doplňkové povahy SZBP ve vztahu k těmto finančním nástrojům. Vysoký představitel dále pravidelně informuje Evropský parlament v rámci pravidelného politického dialogu o SZBP na společných konzultačních jednáních konaných nejméně pětkrát ročně, jež budou dohodnuta nejpozději v dohodovacím výboru. Účast na těchto jednáních určí Evropský parlament, popřípadě Rada s ohledem na cíle a povahu informací, které na nich budou projednávány.

Komise je k účasti na těchto jednáních přizvána.

Pokud Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostor a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními.

Komise čtvrtletně informuje Evropský parlament a Radu o provádění akcí SZBP a o finančních prognózách pro zbytek rozpočtového roku.

26.

Komise zahájí s Evropským parlamentem neformální dialog o otázkách rozvojové politiky, a to bez ohledu na zdroj financování. Kontrola, kterou Evropský parlament vykonává nad Evropským rozvojovým fondem (ERF), bude na základě dobrovolnosti sladěna s právem vykonávat kontrolu nad souhrnným rozpočtem Unie, jmenovitě nad nástrojem pro rozvojovou spolupráci, a to v souladu s podrobnými ujednáními, jež budou při tomto neformálním dialogu stanoveny.

Evropský parlament a Rada berou na vědomí, že Komise hodlá, mimo jiné s cílem zvýšit demokratickou kontrolu rozvojové politiky, navrhnout, aby byl ERF od roku 2021 zahrnut do rozpočtu.

27.

Úspory vyplývající ze stropu pro okruh 5 stanoveného v příloze nařízení o víceletém finančním rámci se přiměřeně rozloží mezi všechny orgány a další subjekty Unie na základě jejich jednotlivých podílů na správních rozpočtech.

Očekává se, že každý orgán, instituce nebo jiný subjekt předloží v rámci ročního rozpočtového procesu odhady výdajů, které budou v souladu s pokyny uvedenými v prvním pododstavci.

Za účelem vstřebání dodatečné kapacity vzniklé prodloužením pracovní doby na 40 hodin týdně se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly postupně snížit počet zaměstnanců o 5 % oproti počtu v plánu pracovních míst k 1. lednu 2013 (7). Toto snížení by se mělo vztahovat na všechny orgány, instituce a jiné subjekty a mělo by být provedeno v letech 2013 až 2017. Tím však nejsou dotčena rozpočtová práva Evropského parlamentu a Rady.

28.

Komise zajistí, aby Evropský parlament, Rada a Účetní dvůr obdržely na požádání jakékoli informace a dokumenty týkající se finančních prostředků Unie vynaložených prostřednictvím mezinárodních organizací, získaných na základě dohod o ověřování uzavřených s těmito organizacemi, které jsou považovány za nezbytné pro výkon pravomocí Evropského parlamentu, Rady a Účetního dvora podle Smlouvy o fungování EU.

29.

V hodnotící zprávě podle článku 318 Smlouvy o fungování EU Komise rozliší vnitřní politiky zaměřené na strategii Evropa 2020 a vnější politiky a ve větší míře využije informací o výkonnosti, včetně výsledků auditu výkonnosti, za účelem hodnocení financí Unie na základě dosažených výsledků.

30.

Komise předkládá dvakrát ročně úplný finanční plán pro okruh 1 (s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“), 2 (pouze pro „životní prostředí“ a „rybolov“), 3 a 4 víceletého finančního rámce, poprvé v dubnu nebo květnu (spolu s podklady pro návrh rozpočtu) a podruhé v prosinci nebo lednu (po přijetí souhrnného rozpočtu Unie). V tomto plánu, rozčleněném podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových položek, by měly být uvedeny:

V zájmu přesnějších a spolehlivějších prognóz by měla Komise zvážit zavedení systému křížových odkazů mezi finančním plánem a svým legislativním plánem. U každého legislativního návrhu by Komise měla uvést, zda je zahrnut do dubnového plánu nebo do prosincového plánu. Evropský parlament a Rada by měly být informovány především o:

V případě potřeby by Komise měla uvést, jakou změnu plánu si nové legislativní návrhy vyžádají.

31.

Před předložením návrhu na zřízení nové agentury by Komise měla zpracovat řádné, úplné a objektivní posouzení dopadů, v němž zohlední mimo jiné nezbytný minimální stav zaměstnanců a rozsah potřebných kompetencí, hlediska týkající se nákladů a přínosů, zásady subsidiarity a proporcionality, dopad na činnosti na úrovni členských států a Unie, jakož i rozpočtový dopad na příslušný výdajový okruh. Na základě těchto informací a aniž jsou dotčeny legislativní postupy, jež se na zřízení této agentury použijí, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci spolupráce v rozpočtových záležitostech včasné dohody o financování navrhované agentury.

Postupuje se v souladu s následujícími kroky:

Tentýž postup by měl být uplatněn na změny právního aktu týkajícího se agentury, které by měly dopad na zdroje dotyčné agentury.

Pokud se úkoly agentury významným způsobem změní, aniž současně dojde ke změně jejího zřizovacího právního aktu, Komise o tom informuje Evropský parlament a Radu prostřednictvím revidovaného finančního výkazu, tak aby Evropský parlament a Rada mohly dospět včas k dohodě o financování této agentury.

32.

Příslušná ustanovení společného přístupu připojeného ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách podepsanému dne 19. července 2012 by měla být náležitě zohledněna v rámci rozpočtového procesu.

33.

Zamýšlí-li Nejvyšší rada zřídit novou evropskou školu, použije se v souvislosti s rozpočtovými dopady, které tento záměr bude mít na souhrnný rozpočet Unie, obdobný postup.