52007DC0127

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 21.3.2007

KOM(2007) 127 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

Opatření vyvozená ze Zelené knihy „Evropská iniciativa pro transparentnost“

{SEK(2007) 360}

SDĚLENÍ KOMISE

Opatření vyvozená ze Zelené knihy „Evropská iniciativa pro transparentnost“

1. ÚVOD

Komise dne 3. května 2006 přijala zelenou knihu[1] s cílem pokročit v provádění „Evropské iniciativy pro transparentnost“[2].

Cílem zelené knihy bylo zahájit rozsáhlou veřejnou konzultaci o klíčových prvcích této iniciativy, kterými jsou:

- potřeba vytvořit strukturovanější rámec pro činnosti zájmových skupin (lobbisty);

- zpětná vazba o používání minimálních standardů Komise pro konzultace[3] („konzultační standardy“ );

- povinnost zveřejňovat informace o příjemcích společně spravovaných finančních prostředků EU.

Komise od května do srpna roku 2006 dané téma důkladně a do hloubky konzultovala zejména prostřednictvím otevřené konzultace po internetu. Zastoupení Komise rovněž pořádala v mnoha členských státech konzultační setkání. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) pořádal v červnu 2006 slyšení, kterého se účastnilo více než 60 evropských zájmových skupin a jiných zúčastněných stran. Slyšení poskytlo další významnou příležitost k výměně názorů o návrzích Komise[4].

V rámci internetové konzultace Komise obdržela příspěvky více než 160 zúčastněných stran. Ty zahrnují návrhy některých členských států EU, zájmových skupin soukromého sektoru, nevládních organizací a určitého počtu občanů. Konzultačního procesu se účastnily nejen evropské, ale i národní a regionální organizace. Všechny příspěvky byly v souladu se standardy Komise pro konzultace zveřejněny na internetových stránkách věnovaných konzultaci o Evropské iniciativě pro transparentnost[5].

Poradní orgány EU, tj. Evropský hospodářský a sociální výbor[6] a Výbor regionů[7], vyjádřily k zelené knize Komise svá stanoviska.

Zelená kniha Komise vyvolala velký zájem veřejnosti. Každý měsíc navštívilo internetové stránky věnované Evropské iniciativě pro transparentnost několik tisíc zájemců o danou problematiku. Prostřednictvím tohoto sdělení si Komise přeje zajistit zpětnou vazbu a odpovědět na námitky vznesené během konzultace, jakož i rozhodnout o přijetí opatření vyplývajících ze zelené knihy.

2. ZPěTNÁ VAZBA A NÁSLEDNÁ OPATřENÍ

2.1. Zastupování zájmových skupin (Lobbování)

2.1.1. Obecný přístup, terminologie a oblast působnosti

Diskuze o zastupování zájmových skupin na evropské úrovni byla ve většině případů vítána, přestože se někteří z účastníků konzultace kriticky vyjádřili o používání termínu „lobbování“, který Komise použila pro popsání tohoto jevu. Proto je nutné ještě jednou zdůraznit, že definice slova „lobbování“, tak, jak ji předložila Komise, v sobě nezahrnuje žádné negativní hodnocení. Lobbování bylo popsáno jako „činnosti vykonávané s cílem ovlivnit formulování politiky a rozhodovací procesy evropských orgánů“. Komise výslovně zdůraznila legitimnost a užitečnost lobbování v demokratickém systému. Přesto se bude nový seznam Komise nazývat „Rejstřík zástupců zájmových skupin“ (viz níže).

Poradenské společnosti pro veřejné záležitosti, podnikové lobbistické jednotky („in-house representatives“), nevládní organizace, expertní skupiny typu „think-tank“, obchodní sdružení a právnické kanceláře budou vyzvány k registraci, přičemž se jim umožní uvést, do které kategorie patří.

2.1.2. Návrhy uvedené v zelené knize

V zelené knize o evropské iniciativě pro transparentnost Komise navrhla nový rámec pro lobbování, který by měl být založen na:

- dobrovolném registračním systému, který by měl lobbisty motivovat k zaregistrování. Podněty by měly zahrnovat automatická upozornění na pořádané konzultace o otázkách zájmu těchto subjektů.

- společném kodexu chování, který by byl závazný pro všechny lobbisty, nebo alespoň na minimálních společných požadavcích.

- systému monitorování a sankcí, který se bude uplatňovat v případě nesprávných registrací a/nebo porušení kodexu chování.

2.1.3. Rejstřík zástupců zájmových skupin

Mnoho účastníků se ve svých příspěvcích vyjádřilo pro zavedení dobrovolné registrace. Přesto významný počet konzultujících, zejména nevládních organizací, by dal přednost zavedení povinného systému jako jediného možného způsobu zabezpečujícího úplnou transparentnost.

Úplná transparentnost pro Komisi představuje zejména možnost učinit si co nejpřesnější představu o zástupcích zájmových skupin v Evropě. Pro dosažení tohoto cíle Komise navrhla přístup založený na dobrovolnosti a výhodách. Lobbistům, kteří o sobě uvedou nějaké informace, bude dána příležitost vymezit i oblast jejich zvláštního zájmu a v případě zahájení konzultace, která se dané oblasti týká, budou automaticky informováni.

Bylo namítnuto, že tento postup je jen velmi slabým podnětem k tomu, aby se lobbisté dobrovolně zaregistrovali. Během konzultace vyšlo najevo, že systém automatického upozornění nepředstavuje dostatečný podnět k registraci, zejména pro zájmové skupiny, které sídlí v Bruselu a pozorně sledují každodenní činnost Komise.

K tomuto systému by měl být přidán ještě jiný podnět, jenž by zároveň posílil jak uplatňování, tak provádění stávající politiky Komise v oblasti konzultací (viz rovněž kapitola 2.2.). Konzultační standardy Komise stanoví, že zúčastněné strany, které chtějí předložit v rámci internetové konzultace své připomínky, musí být ochotny poskytnout Komisi i široké veřejnosti informace o svých cílech a struktuře. Politika, kterou Komise v tomto ohledu provádí, stanoví, že „ pokud tyto informace nejsou poskytnuty, příspěvky se posuzují jako kdyby pocházely od jednotlivců.“ [8]

Komise proto zamýšlí používat zároveň s dobrovolným zaregistrováním novou standardní šablonu pro internetové konzultace. Organizace, které předloží své příspěvky v rámci tohoto typu konzultace, budou systematicky vyzývány k zaregistrování a k uvedení toho, koho zastupují, k uvedení svých činností a způsobu, jakým jsou financovány.

Tento postup je oprávněný, neboť dostatečné informace o organizacích, jež se účastní konzultace, jsou předpokladem pro řádné posouzení významu a užitečnosti příspěvků, které předložily.

Nový systém přispěje nejen ke zlepšení celkové transparentnosti, ale i k dosažení cílů Komise týkajících se lepšího přijímání právních předpisů. Otevřená konzultace, na které se podílejí zúčastněné subjekty, je hlavním nástrojem vyhodnocování dopadů a posílení přístupu založeného na znalostech při vytváření politik.

V případě poskytování finančních informací, které jsou pro registraci vyžadovány, Komise považuje za nezbytné a úměrné vyžadovat od registrujících se stran informace týkající se rozpočtových údajů, rozdělených podle nejvýznamnějších zákazníků a/nebo zdrojů finančních prostředků. Hlavním cílem získávání informací o finančních prostředcích zástupců zájmových skupin je zajistit, aby osoby přijímající rozhodnutí i široká veřejnost mohly identifikovat a posoudit hlavní hybnou sílu stojící za určitou lobbistickou činností.

Povinností registrujících se stran je v souladu se samoregulačním principem uvést přesné a objektivně vyčíslené finanční prostředky a jejich zdroj. Komise bude na tomto základě používat při posuzování, zda jsou předložené informace dostačující k registraci, minimálně těchto kritérií:

- Odborné poradenské společnosti a právnické kanceláře zapojené do lobbování u institucí EU budou muset uvést obrat související s jejich lobbováním u institucí EU, jakož i relativní podíl jednotlivých klientů na tomto obratu.

- „In-house“ lobbisté a obchodní sdružení zabývající se lobbováním musí předložit odhad nákladů souvisejících s přímým lobbováním u orgánů EU.

- Nevládní organizace a expertní skupiny typu „think-tank“ musí uvést celkový rozpočet a specifikovat ho podle hlavních zdrojů financování, tj. uvést jejich výši a zdroj (veřejné prostředky, dary, členské příspěvky atd.).

Nařízení 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy orgány Společenství stanoví, že nevládní organizace, které splňují určité specifické požadavky, budou oprávněny požadovat vnitřní přezkum některých správních aktů přijatých v oblasti životního prostředí. Proto Komise zároveň posoudí, jakým způsobem by budoucí registrace mohla sloužit jako nástroj k určení nevládních organizací, které jsou oprávněny k zahájení tohoto řízení (např. formou předběžného uznání), což by mohlo být dalším podnětem k zaregistrování.

2.1.4. Kodex chování

Zelená kniha uvádí, že se žadatelé o registraci musí „ zavázat, že budou dodržovat kodex chování , který by byl vynucován důvěryhodným a transparentním způsobem.“

O otázkách spojených se způsobem vypracování tohoto kodexu a s konkrétním způsobem praktického provádění kontroly se podrobně nediskutovalo. Určité diskuze se vedly o tom, zda-li by nebylo vhodnější, kdyby si lobbisté sami vypracovali dobrovolný společný kodex, který by obsahoval i systém sankcí, a jehož používání by sami kontrolovali. Z reakcí na zelenou knihu však vyplývá, že by bylo pravděpodobně velmi obtížné sjednotit názory jednotlivých lobbistů, zejména v případě spolupráce soukromého sektoru s nevládními organizacemi.

Je zřejmé, že Komise zůstane vždy zodpovědná za vztahy se zástupci vnějších zájmů. Proto si lze jen těžko představit, že Komise svěří zodpovědnost za vypracování kódu a kontrolu jeho provádění vnějším subjektům. Samoregulace lobbistů se nepovažuje za vhodné řešení. Místo toho by Komise měla přezkoumat a aktualizovat současné minimální požadavky, které byly přijaty v roce 1992. O obsahu tohoto pozměněného kodexu se bude diskutovat se zúčastněnými stranami. Lobbisté by mohli být zaregistrováni, pouze pokud by přijali tento kodex, stejně jako v případě postupu Evropského parlamentu.

Rozumí se samo sebou, že veškeré faktické informace, poskytnuté zúčastněnými stranami za účelem jejich registrace, musí být vždy správné. Ti, kteří při registraci uvedli nesprávné údaje, budou vyzváni, pokud možno veřejně, aby je opravili. Jako nejzazší opatření bude Komise moci vymazat lobbisty, kteří poskytli nesprávné informace, z registru. Stejného opatření by se použilo při případném porušení kodexu chování.

2.1.5. Možnost spolupráce mezi jednotlivými orgány

Mnoho účastníků konzultace o zelené knize o evropské iniciativě pro transparentnost se vyjádřilo pro interinstitucionální přístup v oblasti lobbování. Požadovali, aby budoucí systém registrací a kodex chování byly společné pro Komisi a, alespoň, Evropský parlament.

Komise plně sdílí tento názor a domnívá se, že „jediná registrační přepážka“ by zúčastněné subjekty více motivovala k registraci. Komise proto vyzývá Evropský parlament, Výbor regionů a Hospodářský a sociální výbor, aby prozkoumaly možnost užší spolupráce v dané oblasti.

2.1.6. Termíny a přezkum

Komise se domnívá, že nová opatření popsaná v tomto sdělení budou tvořit vyrovnaný a přiměřený rámec, který přispěje k větší transparentnosti v lobbování. Do léta 2007 Komise zahájí diskusi o společném kodexu chování se zúčastněnými subjekty a na jaře roku 2008 otevře systém registrací zástupců zájmových skupin. Po zahájení registrací obdrží útvary Komise pokyny, jak aktivně podporovat registrace a jakým způsobem jednat s nezaregistrovanými zástupci zájmových skupin. Na jaře roku 2009 Komise přezkoumá, zda-li nový systém přinesl očekávané výsledky i z hlediska pokrytí cílových skupin registrace. V případě negativních výsledků by se mohlo uvažovat o zavedení přísnějších opatření, např. povinného systému registrací a oznamování údajů.

2.2. Konzultační standardy

Ke kapitole zelené knihy týkající se „minimálních standardů“ Komise obdržela více než 100 příspěvků[9], jejichž autory byly většinou různé zájmové skupiny chránící zájmy podniků a nevládní organizace.

Většina účastníků konzultace uvítala konzultační standardy Komise a úsilí, které Komise vynaložila na zlepšení svých konzultačních postupů. Zároveň však účastníci upozornili na některé slabiny konzultačních standardů. Poukazovali konkrétně na nedostatky v poskytování obecných zpětných informací o tom, jakým způsobem a do jaké míry byly předložené připomínky zohledněny ze strany Komise, a také v dodržování minimální lhůty 8 týdnů pro otevřené veřejné konzultace (např., když tato lhůta zahrnuje i hlavní období dovolených). Domnívali se, že cílené konzultace nebyly dostatečně vyrovnané mezi sektory.

Přestože se nyní neuvažuje o přehodnocení obsahu konzultačních standardů[10], jejich lepší používání je nezbytné pro zlepšení kvality konzultací Komise. Toto zlepšení se zaměří zejména na lepší poskytování zpětných informací, koordinovanější přístup při konzultacích a na potřebu zabezpečení mnohostrannosti názorů a zájmů, které jsou v rámci konzultací vyjadřovány. Tento přístup umožní zlepšit kvalitu hodnocení dopadů Komisí a tím přispěje k provádění politiky „lepšího vytváření právních předpisů“.

Komise se proto zaměří zejména na tato opatření:

- školení a odpovídající zvyšování povědomí zaměstnanců,

- výměna informací a praktických zkušeností mezi generálními ředitelstvími v oblasti konzultací zúčastněných subjektů,

- přezkum praktických pokynů pro konzultace zúčastněných subjektů,

- vypracování nových konzultačních standardů s cílem zlepšit soudržnost otevřených veřejných konzultací.

Po vypracování a vyzkoušení těchto nových opatření má Komise v úmyslu provést vnější hodnocení své politiky v oblasti konzultací.

2.3. Zveřejňování jmen příjemců finančních prostředků EU

2.3.1. Legislativní proces

Zveřejnění zelené knihy o transparentnosti vedlo k velkému zájmu sdělovacích prostředků o problematiku týkající se zveřejňování jmen příjemců prostředků ze sdíleně řízených fondů. To umožnilo Komisi zahájit konstruktivní diskuzi s členskými státy, Parlamentem, zástupci zájmových skupin a občanské společnosti, která později vedla k dosažení shody v otázce potřebnosti zveřejňování příslušných údajů. Komise byla velmi potěšena, když shledala, že některé členské státy se vzdaly svého výslovného nesouhlasu ve prospěch spolupráce s Komisí v této oblasti, což umožnilo rychlé přijetí základních požadavků pro zavedení tohoto systému, tj. včlenění těchto požadavků do finančního nařízení, které procházelo prvním tříletým přezkumem po jeho vstupu v platnost v roce 2003.

Popis změn dotyčných právních aktů je uveden v příloze.

2.3.2. Praktické provádění

Včlenění ustanovení do příslušných právních aktů je pouze prvním krokem velmi složitého procesu, který vyžaduje úzkou spolupráci s celou řadou výkonných orgánů v rámci EU, jakož i postupný přístup.

Některé připomínky, které Komise obdržela v rámci konzultace v souvislosti se zelenou knihou, poukazují na užitečnost centralizované databáze, spravované Komisí, v níž by bylo možné vyhledávat všechny příslušné informace o příjemcích finančních prostředků.

Tyto údaje jsou však nyní shromažďovány výkonnými orgány členských států, kterým je svěřena správa. V oblasti přímých podpor a tržních opatření týkajících se společné zemědělské politiky jsou Komisi tyto údaje poskytovány příslušnými orgány, které za ně nesou zodpovědnost a Komise nemá žádnou možnost ověřit důvěryhodnost takto získaných informací. Komise však právě přijala návrh, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, aby donutila členské státy ke zveřejňování údajů týkajících se výdajů na rozvoj venkova. V oblasti strukturálních fondů nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, jasně uvádí, že za shromažďování a zveřejňování údajů jsou zodpovědny členské státy. Komisi se dokonce neposílají ani příslušné soubory údajů. Komise se mimo jiné snaží o to, aby od Účetního dvora obdržela kladné „prohlášení o důvěryhodnosti“, které je požadováno podle článku 248 Smlouvy o ES. To od Komise vyžaduje značné úsilí, zejména při přímém řízení, členské státy však hrají klíčovou úlohu při řešení nedostatků zjištěných Účetním dvorem v oblasti sdíleného řízení. Komise by proto ráda zdůraznila význam odpovědnosti členských států při provádění opatření v rámci sdíleného řízení.

Zdá se, že pro dosažení cíle zveřejňování údajů od roku 2008 je ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů nejvhodnější tento postup:

První fáze: Zveřejňování údajů v jejich současné podobě

V souladu s ustanoveními pozměněného finančního nařízení a právních předpisů uplatňovaných v jednotlivých odvětvích musí členské státy, které tak ještě neučinily, zabezpečit přístup veřejnosti k údajům týkajícím se všech sdíleně řízených programů, a to prostřednictvím vnitrostátních internetových stránek nebo jiných prostředků, které považují za vhodné.

Komise bude spravovat centrální webový portál s odkazy na příslušné internetové stránky členských států. Tento portál bude rovněž napojen na internetovou stránku o přímo spravovaných fondech EU, kterou Komise zřídila v roce 2006. Tím bude zabezpečena rovnost zacházení mezi všemi programy, ať již je forma jejich správy přímá nebo sdílená.

Druhá fáze: zabezpečení srovnatelnosti a snadné dostupnosti údajů

Komise plně uznává nutnost srovnatelných a snadno dostupných údajů a v rámci další fáze navrhne na podzim 2007 společné standardy pro zveřejňování údajů o sdíleném řízení, aby zpřístupněním údajů zveřejněných členskými státy prostřednictvím centrálního portálu Komise umožnila zúčastněným stranám provedení koherentní analýzy v rámci celé EU. Tyto společné standardy zohlední specifické rysy jednotlivých politik, v rámci kterých se provádí sdílené řízení.

3. ZÁVěRY

V rámci opatření vyplývajících ze zelené knihy o „Evropské iniciativě pro transparentnost“ Komise:

- vytvoří a na jaře roku 2008 zahájí novou dobrovolnou registraci zástupců zájmových skupin, která v sobě bude zahrnovat systém „upozorňování“ (současná databáze CONECCS bude nahrazena),

- zlepší transparentnost prostřednictvím lepšího používání konzultačních standardů Komise, zejména pomocí internetových stránek o konzultacích probíhajících po internetu a hlubší analýzou informací o účastnících. Tento nástroj bude napojen na registraci,

- během roku 2007 prodiskutuje předlohu kodexu chování se zúčastněnými subjekty. Dodržování tohoto kodexu bude podmínkou registrace a bude sledováno Komisí,

- zlepší používání konzultačních standardů Komise řadou praktických, vnitřně přijatých opatření (viz bod 2.2.).

- bude pokračovat v provádění své politiky zveřejňování údajů o příjemcích finančních prostředků z fondů EU.

PŘÍLOHA

Změny právních aktů týkající se příjemců finančních prostředků z fondů EU

1. Změna finančního nařízení

Nařízení 1995/2006, kterým se mění finanční nařízení č. 1605/2002, ve svém úvodu stanoví:

„vzhledem k těmto důvodům:(6) Za účelem zajištění průhlednosti využívání prostředků z rozpočtu je nutné zpřístupnit informace o příjemcích těchto prostředků v rámci určitých mezí nezbytných pro ochranu oprávněných veřejných a soukromých zájmů a s přihlédnutím ke zvláštnímu účetnímu období Evropského zemědělského záručního fondu.“

Do článku 30 se doplňuje nový odstavec 3, který požaduje zveřejnění informací o příjemcích finančních prostředků v rámci všech programů, ať jsou řízeny jakýmkoli způsobem:

„Komise zpřístupní …informace o příjemcích finančních prostředků, které obdržela od subjektů pověřených plněním rozpočtu v rámci dalších typů řízení.

Při zpřístupnění těchto informací musí být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti, zejména na ochranu osobních údajů, jak jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, a dále požadavky na bezpečnost s přihlédnutím ke zvláštnostem každého způsobu řízení uvedeného v článku 53 a v souladu s případnými příslušnými odvětvovými předpisy.“

Nový článek 53b upřesňuje periodicitu zveřejňování a skutečnost, že v právním předpisech, které se týkají specifických odvětví, musí být stanoveny praktické postupy:

„Článek 53b

1. Plní-li Komise rozpočet sdíleným řízením, jsou úkoly plnění rozpočtu pověřeny členské státy. Tato metoda se uplatní zejména u činností uvedených v hlavách I a II druhé části.

2. Aniž jsou dotčena doplňková ustanovení příslušných odvětvových předpisů a aby bylo ve sdíleném řízení zajištěno, že finanční prostředky jsou používány v souladu s platnými předpisy a zásadami, přijmou členské státy (…)

(d) zajišťují prostřednictvím příslušných odvětvových předpisů a v souladu s čl. 30 odst. 3 náležité roční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z rozpočtu.“

Z důvodu zvláštních dočasných ustanovení se informace o příjemcích podpory z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) budou poskytovat až pro platby uskutečněné v rámci rozpočtu na rok 2008:

„Článek 181

4. Ustanovení čl. 30 odst. 3 se u fondu uvedeného v čl. 148 odst. 1 použije poprvé na platby zapsané do rozpočtu na rok 2008.“

2. Odvětvové právní předpisy

2.1. Evropský rybářský fond (EFF)

Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu bylo přijato dne 27. července 2006. V předloze prováděcího nařízení, které by Komise měla přijmout do konce března 2007, je jasně uvedeno, že orgán pověřený řízením má povinnost zveřejňovat seznam, který jasně uvádí informace o příjemcích podpory, názvy činností a výši veřejných finančních prostředků, které byly na danou činnost poskytnuty (článek 31). V rámci výboru Evropského rybářského fondu však již existuje politická dohoda mezi členskými státy.

2.2. Strukturální fondy – Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti. Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k výše uvedenému nařízení, upřesňuje čl. 7 odst. 2 písm. d), že řídící orgán je zodpovědný za organizování…„ elektronického nebo jiného zveřejnění seznamu příjemců, názvů operací a výše částky financování přidělené operacím z veřejných zdrojů . Jména účastníků operací Evropského sociálního fondu se neuvádí.“

2.3. Společná zemědělská politika (přímá podpora a tržní opatření, rozvoj venkova)

Komise právě přijala návrh na změnu nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, které stanovuje pravidla financování společné zemědělské politiky jak v případě přímých plateb, tak i tržních opatření a rozvoje venkova, jehož cílem je včlenit ustanovení o povinném zveřejňování jmen příjemců podpory. Toto nařízení se po schválení Radou bude muset doplnit odpovídajícími prováděcími pravidly.

VÝKAZ ROZPOČTOVÉHO DOPADU(viz článek 16 vnitřních pravidel)

OBLAST POLITIKY: KOORDINACE POLITIKY KOMISE A PRÁVNÍ PORADENSTVÍ ČINNOST: VZTAHY S OBčANSKOU SPOLEčNOSTÍ, OTEVřENOST A INFORMOVANOST |

Pracovní program pro rok 2007-2008 |

1. PŘÍSLUŠNÉ ROZPOČTOVÉ POLOŽKY A NÁZEV

- 25.02.04.02 Všeobecné publikace

- a rozpočtová linie týkající se pomocného a smluvního personálu

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD

Úkol vyplývající z institucionálních oprávnění Komise.

3. SOUHRNNÉ ÚDAJE PRO ROZPOČTOVÝ ROK (v Eurech)

◘ 3. a – Běžný rok: 2007

PZ |

Původní položky na finanční rok (rozpočet) | 2 200 000 |

Převody | --- |

Dodatečné položky | --- |

Celkové položky | 2 200 000 |

Položky již odložené na jiný pracovní program | 2 200 000 (program zveřejňování 2007) |

Dostupný zůstatek |

Částka pro navrhované opatření | 75 000 (již zahrnuta v programu zveřejňování na rok 2007) +300 000 |

◘ 3.b – Převody do dalšího období

PZ |

Převody do dalšího období | --- |

Položky již vyčleněné jiným pracovním programem | --- |

Dostupný zůstatek | --- |

Částka pro navrhované opatření | --- |

◘ 3.c – Následující rozpočtový rok: 2008

Částka zahrnutá v přípravě předběžného návrhu rozpočtu na rok 2008

PZ |

Původní položky na finanční rok (rozpočet) | Příprava předběžného návrhu rozpočtu na rok 2008 |

Převody |

Dodatečné položky |

Celkové položky |

Položky již vyčleněné jiným pracovním programem |

Dostupný zůstatek |

Částka pro navrhované opatření | 450 000 |

4. POPIS OPATřENÍ

KOMISE DNE 3. KVěTNA 2006 PřIJA la zelenou knihu [KOM(2006) 194] s cílem pokročit v provádění „Evropské iniciativy pro transparentnost“. Cílem bylo podnítit rozsáhlou veřejnou konzultaci o potřebách strukturovanějšího rámce pro působení zástupců zájmových skupin (lobbistů). Na základě této konzultace Komise vytvoří nový dobrovolný rejstřík lobbistů se systémem „upozorňování“.

Toto opatření vyžaduje dva druhy výdajů:

- výdaje z rozpočtové linie 25.02.04.02 na zřízení rejstříku (na internetu) a na jeho provoz.

- výdaje související s náborem dvou smluvních pracovníků kategorie A. V tomto případě se jedná o dodatečné výdaje, které nejsou zahrnuty v prostředcích přidělených Generálnímu sekretariátu.

- jeden pracovník bude pověřen vypracováním, koordinací a kontrolou úkolů v rámci obecného projektu

- jeden odborník pověřený specifickými úkoly projektu souvisejícími s informatikou

5. POUŽITÁ METODA VÝPOČTU(v Eurech)

Pracovníci |

2007 | 8 měsíců | 2 pracovníci | 84 376 |

2008 | celý rok | 2 pracovníci | 127 104 |

2009 | 1 na 6 měsíců, 1 na 12 měsíců | 95 328 |

Příprava a vývoj rejstříku |

2007 | Analýzy, koncepční dokument, studie proveditelnosti atd. 1 smlouva | 75 000 |

Vývoj modulu řízení a modulu rozšiřování: první fáze | 300 000 |

2008 | Druhá fáze přípravy (zahrnující provedení první verze a přípravu druhé verze): smlouva | 450 000 |

2009 a následující | Náklady na údržbu | 50 000 ročně |

CELKEM |

Rok | Pracovníci | Vývoj |

2007 | 84 376 | 375 000 |

2008 | 127 104 | 450 000 |

2009 | 95 328 | 50 000 |

6. ROZPIS PLATEB (V EURECH)

Název položky | Položky | Platby |

2007 | 2008 |

25.02.04.02 | 2007 | 375 000 | 375 000 |

2008 | 450 000 | 450 000 |

Celkem | 825 000 | 375 000 | 450 000 |

Pracovníci | 2007 | 84 376 | 84 376 |

2008 | 127 104 | 127 104 |

Celkem | 211 480 | 84 376 | 127 104 |

Náklady na lidské zdroje a na správní náklady budou zahrnuty do prostředků poskytnutých řídícímu útvaru v rámci postupu pro roční příděly.

Vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2007 a RSP na rok 2008 již byly schváleny, musí být potřeby na nové lidské zdroje pokryty přerozdělením, nebo využitím stávajících prostředků na externí pracovníky.

[1] KOM(2006) 194.

[2] SEK(2005) 1300.

[3] KOM(2002) 704.

[4] http://eesc.europa.eu/sco/events/11_07_06_transparency/minutes-en.pdf

[5] http://ec.europa.eu/transport/road/index_en.htm.

[6] CESE 1373/ 2006.

[7] CoR 235/2006.

[8] KOM(2002) 704.

[9] Příspěvky lze konzultovat na internetové stránce: http://ec.europa.eu/comm/eti/contributions.htm

[10] Aniž jsou dotčena možná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství.