Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32026R1818

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1818 ze dne 17. června 2026 o dobrých životních podmínkách psů a koček a jejich sledovatelnosti (Text s významem pro EHP)

PE/2/2026/REV/1

Úř. věst. L, 2026/1818, , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/1818/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document Date of entry into force unknown (pending notification) or not yet in force., Date of effect: 30/08/2026

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/1818/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2026/1818

10.8.2026

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2026/1818

ze dne 17. června 2026

o dobrých životních podmínkách psů a koček a jejich sledovatelnosti

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionu,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Živá zvířata, včetně psů a koček, spadají do přílohy I Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jsou součástí společné zemědělské politiky Unie a je nutné zajistit jim dobré životní podmínky. V Unii existuje trh se psy a kočkami i významný přeshraniční obchod s nimi. Členské státy se zavázaly k ochraně zvířat v zájmovém chovu a většina z nich podepsala Evropskou dohodu o ochraně zvířat v zájmovém chovu ze dne 13. listopadu 1987, která obsahuje ustanovení o chovu a držení zvířat v zájmovém chovu a obchodování s nimi. Existuje celá řada důkazů o suboptimálním fungování trhu se psy a kočkami v Unii, jakož i o nezákonném obchodu s těmito zvířaty v Unii a o jejich dovážení do Unie za okolností, které narušují jejich životní podmínky. Proto je s ohledem na to, že zvířata jsou vnímající bytosti, které mohou cítit emoce a bolest a sociálně interagovat, nezbytné stanovit minimální požadavky na dobré životní podmínky psů a koček chovaných a držených v zařízeních a zpřísnit požadavky na sledovatelnost psů a koček.

(2)

Počet psů a koček v zájmovém chovu v Unii se v posledních letech výrazně zvýšil, což poukazuje na to, že tato zvířata jsou pro občany Unie velmi důležitá. Dobré životní podmínky zvířat jsou hodnotou Unie zakotvenou v článku 13 Smlouvy o fungování EU, podle něhož Unie a její členské státy plně zohledňují dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí.

(3)

V Unii jsou psi a kočky drženi a obchoduje se s nimi. Mají své vlastní jedinečné biologické a etologické potřeby. Neexistence předpisů Unie o dobrých životních podmínkách psů a koček vztahujících se na jejich chov, držení a uvádění na trh, jakož i rozdílné vnitrostátní předpisy, pokud existují, někdy vedou k tomu, že se tato zvířata rodí, chovají a prodávají nebo bezplatně adoptují za okolností, které by mohly mít závažné škodlivé důsledky pro jejich dobré životní podmínky. Napříč členskými státy neexistují rovné podmínky pro komerční chovatele psů a koček. Pravidla týkající se dobrých životních podmínek zvířat se v jednotlivých členských státech značně liší. Tato pravidla jsou jedním z hlavních prvků určujících konkurenceschopnost těchto provozovatelů. V důsledku toho dochází k narušení hospodářské soutěže. Chovatelé a držitelé zvířat, kteří uplatňují vysoké standardy, nemohou při přeshraničním obchodování dosáhnout spravedlivé návratnosti svých investic do dobrých životních podmínek zvířat, protože jsou konfrontováni s provozovateli, kteří těží z nevyhovujících životních podmínek zvířat, a vyvíjejí tak konkurenční tlak a stlačují ceny a standardy.

(4)

Navíc ani spotřebitelé nejsou při pořizování psa nebo kočky dostatečně chráněni. Často se totiž setkávají s negativními důsledky špatných životních podmínek v zařízeních, ve kterých byli pes nebo kočka chováni a drženi. Mezi tyto negativní důsledky patří zdravotní problémy, problémy s chováním nebo genetické vady zjištěné u pořízeného psa nebo kočky.

(5)

Proto by měly být ve vztahu k zařízením, která se zabývají chovem, držením a uváděním psů a koček na trh, stanoveny minimální požadavky na dobré životní podmínky zvířat. Tyto minimální požadavky by měly zajistit racionální rozvoj odvětví a poskytnout spravedlivé podmínky hospodářské soutěže a odpovídající ochranu spotřebitele při současném zajištění vysoké úrovně životních podmínek zvířat.

(6)

Síť pro zvířata v zájmovém chovu (PAN) v rámci sítě pro správní pomoc a spolupráci usnadňuje spolupráci mezi členskými státy a pomáhá jim identifikovat nelegální zařízení, rozbíjet související sítě a zajistit účinné prosazování platných pravidel. V souladu s hlavou IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (3) se případy nesouladu s tímto nařízením sdělují prostřednictvím Sítě pro zvířata v zájmovém chovu. To přispívá ke zkvalitnění přeshraniční spolupráce a výměny informací, což má zásadní význam pro řešení nadnárodní povahy některých protiprávních činností a pro ochranu dobrých životních podmínek zvířat a zájmů spotřebitelů v celé Unii.

(7)

V posledním desetiletí se výrazně zvýšila poptávka po psech a kočkách chovaných jako zvířata v zájmovém chovu. V důsledku toho došlo k výraznému nárůstu chovu psů a koček v Unii a obchodu s nimi na trhu Unie, včetně prodeje a adopcí a dovozu ze třetích zemí. Nedostatek požadavků Unie týkajících se dobrých životních podmínek těchto zvířat a rozdíly mezi požadavky platnými v různých členských státech vedly ke značnému objemu nezákonného obchodu a zavádějícím nebo klamavým obchodním praktikám, při nichž jsou psi a kočky drženi v podmínkách, které jsou velmi škodlivé pro kvalitu jejich života.

(8)

Pro zaručení hladkého fungování trhu se psy a kočkami v Unii, na němž je zajištěna vysoká úroveň životních podmínek zvířat, je důležitá sledovatelnost, neboť nezákonný obchod narušuje hospodářskou soutěž a umožňuje rozvoj nepříznivých životních podmínek zvířat v důsledku nedostatečné kontroly a snahy o maximalizaci zisku. Kromě toho jsou požadavky na sledovatelnost zapotřebí proto, aby bylo možné zjistit původ psů a koček a určit odpovědnou osobu, zejména pokud byly u konkrétního zvířete zjištěny problémy v souvislosti s životními podmínkami.

(9)

V důsledku nárůstu spotřebitelské poptávky po psech a kočkách, usnadněné nákupem online, se rozvinuly nepřijatelné nebo nezákonné obchodní praktiky, které jsou částečně způsobeny neschopností vysledovat zvířata zpět do původního zařízení. Tyto nepřijatelné nebo nezákonné obchodní praktiky jsou zase spojeny s utrpením psů a koček, které je výsledkem nekontrolovaných chovatelských postupů. Bez spolehlivých prostředků pro vysledování původu těchto zvířat není možné zajistit dodržování stejných standardů dobrých životních podmínek zvířat ze strany provozovatelů ani nelze v souvislosti s uváděním psů a koček na trh zajistit spravedlivé podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Je proto nezbytné zajistit sledovatelnost psů a koček pomocí systému, v němž jsou psi a kočky identifikováni a evidováni a v němž jsou evidované informace doplněny, jakmile dojde ke změně majitele nebo odpovědnosti za konkrétní zvíře.

(10)

Existují důkazy o tom, že nelegální obchodníci často vykonávají svou činnost tak, že se vydávají za majitele zvířat v zájmovém chovu. Například koordinovaná akce EU zaměřená na nezákonné obchodování s kočkami a psy realizovaná v letech 2022 a 2023 ukazuje, že přesuny psů a koček pro komerční účely jsou běžně vydávány za neobchodní přesuny. Vyšetřování online inzercí týkajících se prodeje psů a koček v Unii rovněž ukázalo, že nelegální obchodníci se často vydávají za majitele zvířat v zájmovém chovu. Síť Unie pro včasnou výměnu informací a spolupráci dostává značný počet oznámení týkajících se nezákonného obchodování se psy a kočkami, které jako zvířata v zájmovém chovu inzerují obchodníci, kteří se vydávají za jejich majitele, nebo které obchodníci, kteří se vydávají za jejich majitele, přesouvají v rámci Unie. Proti podvodnému jednání, které těží ze špatných životních podmínek, uvádí spotřebitele v omyl a představuje riziko pro veřejné zdraví a zdraví zvířat, je nezbytné bojovat. Některé členské státy již vyžadují, aby všichni majitelé včetně majitelů zvířat v zájmovém chovu, identifikovali a evidovali všechny své psy a kočky, bez ohledu na to, zda mají v úmyslu nějaké psy nebo kočky uvést na trh. Rozdíly mezi vnitrostátními systémy pro sledování psů a koček nevyhnutelně ponechávají prostor pro vzorce nezákonného obchodování, proti němuž má toto nařízení bojovat. Je proto nezbytné rozšířit povinnost identifikace a registrace na všechny majitele psů a koček v Unii. Tato opatření by zajistila rovné podmínky pro všechny subjekty zapojené do uvádění psů a koček na trh. Harmonizovaný systém sledovatelnosti by rovněž zabránil obcházení norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a bojoval by proti zavádějícím a klamavým praktikám na trhu, což by posílilo boj proti nezákonnému obchodování se psy a kočkami.

(11)

Nezákonné dovážení psů a koček ze zemí mimo Unii narůstá. Současná pravidla Unie týkající se přesunů psů a koček v rámci Unie a jejich vstupu do Unie, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (4), neobsahují dostatečné nástroje, které by tomuto nezákonnému obchodu a s ním souvisejícím problémům z hlediska zajištění dobrých životních podmínek zvířat zabránily. To znamená, že je třeba přijmout další pravidla pro boj proti podvodným praktikám a nezákonnému obchodování se psy a kočkami.

(12)

Ustanovení tohoto nařízení o sledovatelnosti rovněž přispívají k ochraně veřejného zdraví prostřednictvím lepších životních podmínek zvířat a lepšího zdraví zvířat, jakož i prostřednictvím lepší kontroly možného přenosu nákaz zvířat, z nichž některé jsou zoonotické, a to v souladu s přístupem „jedno zdraví“.

(13)

Koncepce „pěti oblastí“ (výživa, fyzické prostředí, zdraví, interakce v chování a duševní stav) byla vyvinuta na základě vědeckých poznatků, které popisují různé aspekty dobrých životních podmínek zvířat. Zaměřuje se na absenci negativních zážitků pro zvíře a zahrnuje rovněž pozitivní zážitky. Toto nařízení by proto z této koncepce „pěti oblastí“ mělo vycházet.

(14)

Nařízení (EU) 2016/429 upravuje problematiku nákaz zvířat za účelem zamezení šíření těchto nákaz v Unii. Nařízení (EU) 2016/429 se tudíž přímo nezabývá dobrými životními podmínkami zvířat. Šíření nákaz má však jednoznačně vliv na zdraví zvířat, což je jedna z uvedených pěti oblastí. Ačkoli toto nařízení neobsahuje ustanovení o nákazách uvedených v nařízení (EU) 2016/429, věnuje se dobrým životním podmínkám zvířat. Zabývá se zdravotním stavem psů a koček ovlivněným nepřenosnými nemocemi, včetně zranění, jako jsou traumata, a pokousáním zvířat nebo lidí po napadení, nebo nákazami neuvedenými na seznamu, jako jsou nákazy způsobené parazity, např. Giardia a Leishmania, bakteriální infekce bakterií Leptospira a kožní infekce, např. dermatofytóza a svrab (sarkoptový svrab). Psi a kočky mohou navíc přenášet patogeny, jako jsou rezistentní bakterie, které by mohly způsobit infekce u lidí. Vzhledem k tomu, že požadavek na sledovatelnost slouží dvěma účelům, a to boji proti podvodným praktikám a nezákonnému obchodování, jakož i k ochraně veřejného zdraví, je vhodné rozšířit požadavek na sledovatelnost na všechny majitele psů a koček, včetně provozovatelů, osob uvádějících psy a kočky na trh a majitelů zvířat v zájmovém chovu.

(15)

Nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby psi a kočky byli označeni odpovídačem, ale pouze v případě, že jsou přesouváni mezi členskými státy nebo vstupují do Unie. Identifikace požadovaná uvedeným nařízením není plně harmonizovaná, protože neobsahuje přesné normy týkající se odpovídačů. Kromě toho uvedené nařízení nevyžaduje, aby členské státy vedly databáze psů a koček. Pravidla stanovená v tomto nařízení mají proto doplňovat pravidla stanovená v nařízení (EU) 2016/429 a nezdvojují je ani se s nimi nepřekrývají.

(16)

Toto nařízení se zaměřuje na dva prvky. Upravuje požadavky na dobré životní podmínky při chovu nebo držení psů a koček, kteří mají být uvedeni na trh. Tyto požadavky na dobré životní podmínky by měly být určeny provozovatelům chovných zařízení, prodejních zařízení a útulků, jakož i provozovatelům, kteří umísťují psy nebo kočky do náhradních domovů a jsou za ně v těchto domovech odpovědní. Na osoby, které nejsou považovány za provozovatele, by se tyto požadavky neměly vztahovat. Kromě toho toto nařízení stanoví požadavky na sledovatelnost psů a koček. Všechny osoby, které vlastní psa nebo kočku, včetně provozovatelů, majitelů zvířat v zájmovém chovu a jiných fyzických nebo právnických osob, by měly mít povinnost identifikovat své psy a kočky a evidovat je v interoperabilních vnitrostátních databázích zřízených za tímto účelem. Provozovatelé nebo jiné fyzické či právnické osoby uvádějící psy a kočky na trh by měly mít povinnost při jejich uvádění na trh tyto informace poskytnout.

(17)

Vývoj a využívání digitálních nástrojů v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat nabízí řadu výhod, jako je lepší provozní účinnost, přístupnější a spolehlivější sběr údajů, lepší sledovatelnost a lepší regulační dohled. Toto nařízení zahrnuje řadu digitálních řešení zaměřených na zlepšení sledovatelnosti psů a koček v celé Unii. Cílem těchto opatření je usnadnit shromažďování a předávání relevantních údajů příslušným orgánům, a zajistit tak jednotné prosazování tohoto nařízení. Opatření rovněž pomohou orgánům shromáždit nové poznatky a účinněji koordinovat opatření a bojovat proti podvodům. Kromě toho napomohou zainteresovaným kupujícím přijmout při pořizování psa nebo kočky informované rozhodnutí.

(18)

Uvádění psů a koček na trh, ať už za účelem zisku nebo zdarma, má dopad na vnitřní trh. Aby se zabránilo podvodům, měla by být zajištěna sledovatelnost psů a koček, s nimiž se obchoduje na trhu Unie, a držení psů a koček v chovných zařízeních, prodejních zařízeních, útulcích a náhradních domovech by mělo podléhat podrobným pravidlům.

(19)

S cílem zajistit hladké fungování trhu se psy a kočkami a přispět k racionálnímu rozvoji odvětví zájmového chovu zvířat jako celku by toto nařízení mělo stanovit pravidla pro chov, držení a uvádění psů a koček na trh Unie. Tyto činnosti jsou spojeny s pravidelnou nabídkou zboží a služeb na trhu, ať už za úplatu, nebo bezplatně. Úmysl generovat zisk ani právní nebo ekonomické postavení provozovatele nejsou rozhodující. Podstatný je profesní nebo obchodní kontext, v němž jsou tyto činnosti vykonávány. Odlišná je situace v případě vojenských a policejních nebo celních služeb, které chovají či drží psy pro své vlastní úřední účely, neboť tyto aktivity nejsou prováděny za účelem uvedení těchto psů na trh. Majitelé zvířat v zájmovém chovu, kteří příležitostně a v nepravidelných intervalech darují psa nebo kočku bez online inzerce, by neměli být považováni za osoby uvádějící tato zvířata na trh. To by mělo například znamenat, že darování až jednoho vrhu každých 24 měsíců mezi rodinnými příslušníky nebo sousedy se pro účely tohoto nařízení nepovažuje za uvedení na trh.

(20)

Držení psů a koček na účet jejich majitele, např. v „hotelech“ pro zvířata v zájmovém chovu, je krátkodobou a místně omezenou činností a nemá významný dopad na trh. Vzhledem k tomu, že tyto činnosti nezahrnují uvádění na trh, není třeba je tímto nařízením upravovat. Obdobně nedrží psy nebo kočky za účelem jejich uvedení na trh ani záchytná místa. Na rozdíl od útulků, záchytná místa poskytují nouzové ustájení v případě, že byl nalezen ztracený pes nebo kočka, a drží zvíře po krátkou dobu, aby si je jejich majitel mohl vyzvednout.

(21)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU (5) upravuje držení, chov a dodávání zvířat držených pro vědecké účely, včetně psů a koček. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 (6) upravuje klinická hodnocení veterinárních léčivých přípravků, při nichž se používají zvířata, včetně psů a koček. Psi a kočky určení nebo používaní pro vědecké účely a psi a kočky používaní v klinických hodnoceních nutných k registraci veterinárních léčivých přípravků by proto měli být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeni. Toulavé kočky, které se volně pohybují v hospodářstvích a v jejich okolí, jsou často velmi užitečné, neboť v těchto hospodářstvích udržují pod kontrolou populace hlodavců. Zemědělci, kteří těmto kočkám poskytují potravu a přístřeší za účelem ochrany proti škůdcům, by tedy měli být z oblasti působnosti tohoto nařízení rovněž vyloučeni, pokud nejsou provozovateli a neuvádějí tyto kočky na trh.

(22)

V důsledku uplatňování tohoto nařízení se podrobná pravidla týkající se dobrých životních podmínek zvířat budou vztahovat na velký počet psů a koček poprvé, což jim přinese lepší kvalitu života. V některých případech by to však mohlo způsobit provozovatelům značné náklady. Čím vyšší je počet psů nebo koček chovaných nebo držených v zařízení, tím více narůstá potenciální riziko problémů v oblasti dobrých životních podmínek. V zájmu přiměřenosti je proto vhodné tuto skutečnost zohlednit rozlišováním mezi zařízeními různých velikostí. Obecné zásady dobrých životních podmínek a některé konkrétní požadavky v této oblasti by se měly vztahovat na všechna zařízení bez ohledu na počet odchovaných vrhů nebo na počet držených psů nebo koček. Komplexnější a podrobnější požadavky týkající se dobrých životních podmínek by se měly vztahovat pouze na zařízení, která drží nebo uvádějí na trh určitý počet psů nebo koček. Tento přístup zohledňuje finanční zátěž vyplývající z dodržování komplexnějších a podrobnějších požadavků na dobré životní podmínky, jako jsou nákladné investice do stavebních úprav.

(23)

Toto nařízení by mělo stanovit prahové hodnoty pro chovná zařízení, útulky a náhradní domovy, na něž se budou vztahovat podrobné požadavky pro dobré životní podmínky zvířat. I v případě, že se chovatelská činnost odehrává v domácnostech, jak je tomu často v případě různých komerčních chovatelů, měly by se po dosažení těchto prahových hodnot použít všechny požadavky týkající se dobrých životních podmínek zvířat podle tohoto nařízení. Vzhledem k výhradně obchodní povaze prodejních zařízení není nutné stanovit prahové hodnoty, a požadavky tohoto nařízení by se proto měly vztahovat na všechna prodejní zařízení bez ohledu na počet držených psů nebo koček.

(24)

V současné době některé druhy prodejních zařízení nemají vhodné materiální podmínky k zajištění dobrých životních podmínek psů a koček, kteří v nich jsou drženi. To je případ některých obchodů se zvířaty v zájmovém chovu, kde jsou psi nebo kočky drženi ve schránách s průhlednými stěnami a omezeným prostorem a v případě psů bez vhodného přístupu do venkovního prostředí. Psi a kočky jsou v těchto zařízeních vystavováni před širokou veřejností, což pro zvířata vytváří stresující prostředí a zároveň zvyšuje riziko impulzivních nákupů ze strany některých potenciálních spotřebitelů. Cílem tohoto nařízení je posílit ochranu psů a koček držených v prodejních zařízeních tím, že se zmodernizují normy v oblasti dobrých životních podmínek, které se na ně vztahují, a to zejména tak, že se zakáže držení psů a koček ve schránách, bude nutné zajistit psům přístup do venkovního prostředí a zavedou se požadavky na minimální prostorové nároky a povinnost zajistit, aby psi a kočky měli možnost socializovat se se zvířaty stejného druhu a s lidmi. Cílem je zajistit, aby jakmile se požadavky začnou uplatňovat, měla všechna prodejní zařízení zavedeny struktury a postupy, které zaručí požadovanou vysokou úroveň životních podmínek zvířat.

(25)

Přestože některá chovná zařízení provozují licencovaní chovatelé, kteří uplatňují správné postupy při chovu zvířat, významný počet psů a koček uváděných na trh Unie pochází od chovatelů z šedého trhu a od chovatelů, kteří nedodržují standardy a nezajišťují dostatečnou úroveň dobrých životních podmínek psů a koček, které chovají. To vytváří nekalou konkurenci pro chovatele, kteří uplatňují vysoké standardy dobrých životních podmínek zvířat. Je proto nezbytné stanovit podrobná pravidla týkající se dobrých životních podmínek zvířat pro provozovatele všech chovných zařízení.

(26)

Na trhu Unie vykonávají různé typy provozovatelů v souvislosti s uváděním psů a koček na trh různé druhy činností. Vedle komerčních chovatelů existují určitá prodejní zařízení, kde jsou obvykle drženi k prodeji nebo vyzvednutí psi a kočky, kteří se narodili a byli odchováni v jiných zařízeních. V některých případech není ochrana těchto psů a koček optimální a aktuálně neexistují žádné společné standardy dobrých životních podmínek zvířat, které by se na tato zařízení vztahovaly. Vzhledem k tomu, že prodejní zařízení jsou komerčními provozovateli, kteří uvádějí na trh psy a kočky, je nutné na ně uplatňovat požadavky tohoto nařízení.

(27)

Provozovatelé útulků jsou soukromé nebo veřejné podniky či neziskové organizace, které shromažďují a drží nechtěné nebo toulavé psy a kočky nebo dříve vlastněné psy a kočky, kteří se ztratili, byli zabaveni nebo opuštěni. Nekontrolované rozmnožování nebo přemnožení někdy vede k nárůstu počtu toulavých psů a koček, kteří končí v útulcích. Tito psi a kočky mohou být v závislosti na svém původu čistokrevná nebo smíšená plemena a může se jednat o vrhy psů nebo koček, kteří se rozmnožili v útulku. Útulky mohou držet velké množství psů a koček a prodávat je nebo je nabízet k adopci či k opětovnému umístění, někdy zdarma nebo za úhradu přiměřených nákladů.

(28)

Přestože mezi činnostmi chovných zařízení a prodejních zařízení na jedné straně a útulků a náhradních domovů na straně druhé existují rozdíly, všechny uvádějí psy a kočky na trh Unie. Do určité míry se překrývají, zejména na úrovni poptávky. Při shánění psa nebo kočky se spotřebitelé rozhodují mezi koupí od chovatele, ať už přímo, nebo prostřednictvím prodejního zařízení, nebo adopcí z útulku či náhradního domova. Jedním z důležitých faktorů při výběru psa nebo kočky jsou jakékoli problémy s chováním nebo jiné problémy, které dané zvíře vykazuje v důsledku toho, že bylo drženo ve špatných podmínkách, a které by mohly snížit jeho vhodnost pro držení jako zvířete v zájmovém chovu, a to bez ohledu na to, zda bylo drženo v chovném nebo prodejním zařízení, nebo v útulku či náhradním domově. Mimoto, vzhledem k tomu, že obchodování probíhá rovněž prostřednictvím zprostředkovatelů a většinou online, nemusí spotřebitelé před pořízením psa nebo kočky vědět, zda zvíře pochází z útulku či náhradního domova, od chovatele nebo z prodejního zařízení. Poskytnutí těchto informací by spotřebitelům mohlo pomoci činit informovaná a odpovědná rozhodnutí. Existují důkazy o tom, že počet psů a koček uvedených útulky na trh Unie je značný, zejména v případě koček. Existují rovněž důkazy o tom, že v některých členských státech jsou psi a kočky z útulků přemísťováni k majitelům zvířat v zájmovém chovu v jiných členských státech, zejména v případě psů. Aby bylo zajištěno dosažení cílů tohoto nařízení, kterými je zajistit hladké fungování trhu se psy a kočkami a racionální rozvoj odvětví při zajištění vysoké úrovně dobrých životních podmínek zvířat, je nezbytné uplatňovat určité požadavky tohoto nařízení na útulky, které drží určitý minimální počet psů a koček, bez ohledu na to, zda je uvádějí na trh Unie za úplatu, zdarma či po úhradě přiměřených nákladů. Z důvodu přiměřenosti a vzhledem k tomu, že se činnosti útulků a náhradních domovů liší od činností jiných provozovatelů a plní funkci veřejného zájmu, by se však na útulky a náhradní domovy neměly vztahovat některé požadavky tohoto nařízení, včetně specifických požadavků týkajících se minimálních prostorových nároků.

(29)

Členské státy zaznamenaly, že provozovatelé odpovědní za nechtěné, opuštěné, toulavé, ztracené nebo zabavené psy nebo kočky využívají stále častěji náhradní domovy. Vzhledem k tomu, že počet psů a koček držených v náhradních domovech může mít dopad na trh se psy a kočkami, mělo by se na náhradní domovy vztahovat toto nařízení. Provozovatelé, kteří umísťují psy nebo kočky do náhradních domovů, by měli být odpovědní za zajištění toho, aby tyto domovy splňovaly požadavky tohoto nařízení. Toho by mohlo být dosaženo mimo jiné sjednáním smluvního vztahu mezi provozovatelem a náhradní rodinou.

(30)

Vzhledem k tomu, že náhradní domovy jsou ze své podstaty domácnosti s omezenou kapacitou pro ustájení psů a koček, neměli by provozovatelé do jediného náhradního domova umísťovat velký počet těchto zvířat. Je proto vhodné stanovit maximální počet psů a koček, které lze do jednoho náhradního domova umístit. I z toho důvodu by náhradní domovy měly podléhat pouze obecným zásadám a požadavkům týkajícím se dobrých životních podmínek a pouze některým konkrétním požadavkům týkajícím se dobrých životních podmínek.

(31)

Jelikož se nařízení (EU) 2017/625 vztahuje na úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s pravidly v oblasti požadavků na dobré životní podmínky zvířat, které zahrnují požadavky na dobré životní podmínky psů a koček, jako jsou požadavky stanovené v tomto nařízení, je vhodné použít v tomto nařízení definici příslušných orgánů z nařízení (EU) 2017/625, aby byl zajištěn soulad s uplatňováním pravidel pro úřední kontroly týkající se dobrých životních podmínek zvířat.

(32)

Vzhledem k tomu, že toto nařízení je příkladem právních předpisů Unie v oblasti požadavků na dobré životní podmínky zvířat uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) 2017/625, použijí se kromě požadavků stanovených v tomto nařízení i požadavky nařízení (EU) 2017/625. Členské státy mají povinnosti podle nařízení (EU) 2017/625, zejména povinnost předkládat výroční zprávu o úředních kontrolách, které provedly v předchozím roce. Tato povinnost by se měla vztahovat na úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s pravidly týkajícími se dobrých životních podmínek zvířat a sledovatelnosti, pokud jde o psy a kočky. Jednotný vzorový formulář, který mají členské státy pro toto podávání zpráv používat, stanovený v prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/723 (7) by měl být aktualizován tak, aby zohledňoval toto nařízení.

(33)

Při provádění požadavků na dobré životní podmínky podle tohoto nařízení by mohl být užitečným vodítkem pro provozovatele přístup „jedno zdraví“. Nařízení (EU) 2019/6 obsahuje komplexní soubor požadavků k zajištění uvážlivého používání antimikrobik u zvířat. S cílem řešit rizika antimikrobiální rezistence a zároveň zajistit vysoké normy zdraví a dobrých životních podmínek zvířat se uvedené požadavky vztahují rovněž na psy a kočky držené v chovných zařízeních, prodejních zařízeních a útulcích. Je nezbytné, aby veterinární lékaři tyto prvky zohlednili při svých poradenských kontrolách zaměřených na dobré životní podmínky zvířat.

(34)

Existují důkazy o tom, že na území Unie probíhají činnosti, někdy i s přeshraničním prvkem, v jejichž důsledku jsou psi a kočky vystaveni fyzickému a duševnímu utrpení, které může v některých případech vést k úhynu. Významným příkladem jsou psí zápasy. Toto nařízení by mělo provozovatelům zakázat jakoukoli činnost, která způsobuje utrpení psům a kočkám v jejich péči.

(35)

Pro zajištění řádného prosazování tohoto nařízení je důležité, aby příslušné orgány byly schopny identifikovat zařízení, která podléhají jejich úředním kontrolám. Je proto nezbytné, aby provozovatelé chovající psy nebo kočky v zařízeních oznámili svou činnost příslušným orgánům a aby tyto příslušné orgány vedly aktualizovaný registr těchto zařízení. S cílem minimalizovat administrativní zátěž provozovatelů by měly příslušné orgány použít za tímto účelem informace nebo údaje z příslušného registru zařízení podle nařízení (EU) 2016/429.

(36)

Dobře vyškolený a kvalifikovaný personál má pro zlepšení životních podmínek zvířat v zařízeních zásadní význam. Tento personál musí mít znalost základních vzorců chování a potřeb příslušných druhů. S cílem zabránit působení fyzického a duševního utrpení psům a kočkám by pečovatelé o zvířata měli mít znalosti a dovednosti v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, které odpovídají jejich úkolům a psům nebo kočkám, s nimiž zacházejí. U psů a koček zahrnuje účinná manipulace se zvířaty techniky, jako je operantní podmiňování a pozitivní posílení, které podporují prostředí bez stresu. Kompetence v oblasti dobrých životních podmínek zvířat by měly být získány vzděláváním, odbornou přípravou nebo odbornou praxí. Vzhledem k tomu, že útulky jsou často závislé na práci dobrovolníků a že praktikanti často absolvují v těchto zařízeních praktickou odbornou přípravu, nemělo by se vyžadovat, aby dobrovolníci a praktikanti v útulcích měli formální vzdělání, odbornou přípravu nebo odbornou praxi za podmínky, že na ně dohlíží příslušný pečovatel o zvířata.

(37)

Kromě toho by za účelem zajištění dobrých životních podmínek psů a koček v zařízení měl být alespoň jeden z jeho pečovatelů vyškolen v oblasti požadavků tohoto nařízení a případně dalších vnitrostátních požadavků a měl by znát aktuální vědecká a technická doporučení. Provozovatel by měl zajistit, aby pečovatel, který absolvoval odbornou přípravu, předával získané znalosti ostatním pečovatelům v zařízení. Komise by měla přijmout prováděcí akty s cílem stanovit minimální požadavky na tuto odbornou přípravu. Komise má možnost zřídit za účelem prosazování tohoto nařízení referenční středisko Evropské unie pro dobré životní podmínky psů a koček podle článku 95 nařízení (EU) 2017/625, aby poskytovalo technické a vědecké poradenství příslušným orgánům v souvislosti s jejich úředními kontrolami. Toto referenční středisko Evropské unie pro dobré životní podmínky psů a koček by mohlo v koordinaci s Komisí zveřejňovat doporučení a příklady školicích materiálů v souladu s minimálními požadavky stanovenými v prováděcích aktech a s přihlédnutím k nejaktuálnějším vědeckým a technickým poznatkům.

(38)

Příslušné orgány odpovědné za zajištění dostupnosti a dostatečné kvality kurzů odborné přípravy by mohly spolupracovat s dalšími příslušnými orgány, veterinárními sdruženími a vzdělávacími institucemi na vytváření vysoce kvalitních a vědecky podložených programů odborné přípravy.

(39)

Vzhledem k tomu, že dobré životní podmínky zvířat zahrnují i jejich zdraví, nejlepší poradenství v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v zařízeních mohou provozovatelům poskytovat veterinární lékaři. Zařízení, v nichž je držen takový počet psů a koček, jenž překračuje určitou prahovou hodnotu, by proto měla v souvislosti s dobrými životními podmínkami zvířat absolvovat během prvního roku uplatňování tohoto nařízení nebo během prvního roku od oznámení nového zařízení kontrolu ze strany veterinárního lékaře.

(40)

Z důvodu dobrých životních podmínek by mělo být ukončení života psů a koček vždy provedeno způsobem, který dotčenému psovi nebo kočce způsobí minimální bolest a úzkost. Veterinární lékaři mají vzdělání na to, aby posoudili stav zvířete a v případě potřeby provedli eutanázii. Provozovatelé by se měli snažit konzultovat veterinárního lékaře a provedení eutanázie u psa nebo kočky by měl v zásadě s předchozím souhlasem provozovatele provádět veterinární lékař. Pro případ mimořádných událostí nebo nehod, kdy veterinární pomoc není dostupná, by členské státy měly mít možnost povolit, aby život psa nebo kočky ukončila odborně způsobilá osoba za podmínky, že je použitá metoda účinná okamžitě.

(41)

Některé postupy používané při plemenitbě vedou k problémům v oblasti dobrých životních podmínek psů a koček. Výběrem určitých genetických znaků z estetických nebo jiných marketingových důvodů mohou být vytvořeny a na další generace přeneseny i znaky, které jsou nežádoucí z hlediska dobrých životních podmínek zvířat. Provozovatelé by proto měli přijmout opatření, aby jejich postupy používané při plemenitbě k takovým negativním důsledkům pro dobré životní podmínky psů a koček nevedly. Zejména mohou postupy používané při plemenitbě motivované marketingovými cíli vést k tomu, že se u některých plemen psů a koček vyvinou „extrémní tělesné znaky“. Vzhledem k tomu, že extrémní tělesné znaky mohou dotčeným psům a kočkám způsobit značné zdravotní problémy, měli by chovatelé psy a kočky vykazující tyto znaky vyloučit z plemenitby.

(42)

Přehlídky, výstavy a soutěže s estetickým zaměřením mají dopad na tržní příležitosti týkající se psů a koček a jejich ceny. Mrzačení a některé postupy používané při plemenitbě, které vedou k tomu, že psi nebo kočky vykazují extrémní tělesné znaky, mohou být výhodné pro chovatele soutěžící na přehlídkách, výstavách a soutěžích s estetickým zaměřením. Pořádání těchto přehlídek, výstav a soutěží a účast na nich mohou být motivovány jinými faktory než dobrými životními podmínkami zvířat, například estetickými normami, a mohou mít za cíl propagovat určitá plemena a fyzické vlastnosti zvířat. S cílem zajistit, aby chovatelé upřednostňovali dobré životní podmínky psů a koček, které produkují, a aby se u psů a koček nevyvinuly extrémní tělesné znaky a chovatelé je nemrzačili za účelem dosažení nezdravých estetických norem, by provozovatelé chovných zařízení a prodejních zařízení a pořadatelé takových přehlídek, výstav a soutěží neměli používat ani do nich zapojovat psy nebo kočky s extrémními tělesnými znaky nebo ty, kteří byli zmrzačeni.

(43)

Vědecké poznatky ukazují, že příbuzenská plemenitba má významný negativní dopad na dobré životní podmínky zvířat. Příbuzenská plemenitba psů a koček mezi rodiči a potomky, mezi sourozenci, mezi polovičními sourozenci nebo mezi prarodiči a vnoučaty by měla být zakázána, protože zvyšuje výskyt dědičných poruch a zhoršuje řádné fungování imunitního systému, což má nepříznivý dopad na dobré životní podmínky psů a koček. Příbuzenská plemenitba by však mohla být nezbytná pro zachování místních plemen s omezeným genetickým fondem. Příslušný orgán by proto měl mít možnost ji v takových případech povolit.

(44)

Nemělo by být podporováno křížení s volně žijícími druhy, neboť kříženci nejsou tak domestikovaní jako psi a kočky. Vzhledem ke značným obtížím při uspokojování specifických etologických potřeb těchto kříženců a k nepohodlí nebo utrpení, které jim je působeno, by měl být chov za účelem produkce těchto kříženců zakázán.

(45)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) poskytl technickou a vědeckou pomoc v několika otázkách týkajících se ustájení, zdraví a bolestivých zákroků, pokud jde o psy a kočky v chovných zařízeních. Toto nařízení zohledňuje doporučení úřadu EFSA týkající se typu ustájení a pohybu, teploty a světla v místě ustájení a zdravotních a bolestivých chirurgických zákroků.

(46)

Vědecké poznatky zdůrazňují význam krmení, napájení, ustájení, zdravotní péče, péče o etologické potřeby a prevence bolestivých praktik pro dobré životní podmínky psů a koček. Je proto nezbytné, aby byly tyto aspekty držení psů a koček podrobně upraveny.

(47)

Existují jasné vědecké poznatky o tom, že psi a kočky potřebují pro své přirozené chování a normální sociální interakce dostatek prostoru. To není možné, pokud jsou zvířata držena v uzavřených prostorách, a zejména ve schránách. Držení psů a koček ve schránách by proto mělo být zakázáno, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro přepravu zvířat nebo jedná-li se o dočasnou krátkodobou izolaci jednotlivých psů nebo koček, po dobu účasti na přehlídkách, výstavách a soutěžích, v případě štěňat nebo koťat se sníženou termoregulační kapacitou a v případě štěňat nebo koťat společně s jejich matkami, vše za podmínky, že je minimalizován stres a je zabráněno utrpení způsobenému extrémními teplotami a zvíře může vstát, otočit se a lehnout si v přirozené poloze.

(48)

Psi a kočky by měli mít k dispozici určené místo na odpočinek s možností odebrat se tam, odpočívat a cítit se bezpečně. Místo na odpočinek by mělo být čisté a suché a mělo by být například pokryto měkkými materiály, jako je rohož, pokrývka nebo jiné vhodné materiály, které poskytují pohodlí a dobrou podporu těla. Místo pro odpočinek by mělo mít velikost dostatečnou k tomu, aby psi a kočky mohli vstát, otočit se a lehnout si v přirozené poloze. Všichni psi nebo kočky, kteří sdílejí tentýž prostor, by měli mít možnost odpočívat současně.

(49)

Páření, při němž dochází k interakci samců a samic přirozeně, je ovlivněno několika faktory včetně hormonálních cyklů, chování a načasování. Fyzické omezení pohybu psů nebo koček během páření je proto v rozporu s jejich přirozeným chováním, a má tak nepříznivý dopad na jejich dobré životní podmínky. Provozovatelé by neměli psy nebo kočky během páření fyzicky omezovat. Místo toho by se provozovatelé měli pokusit nalézt jiné způsoby, jak úspěšné páření ovlivnit, jako je optimalizace jeho načasování.

(50)

Provozovatel, jednající na základě veterinárního doporučení a s přihlédnutím ke konkrétní situaci psa nebo kočky, si může zvolit, že reprodukce bude kontrolována chirurgickými nebo nechirurgickými prostředky. S cílem předejít bolesti by měla být jakákoli chirurgická sterilizace provedena veterinárním lékařem, nebo v případě kocourů odborně způsobilou veterinární sestrou, pokud to členský stát umožňuje, a to za použití anestezie a prolongované analgezie.

(51)

Dlouhodobé uvazování by mělo být zakázáno, protože může vyvolávat značné obavy o dobré životní podmínky zvířat. Může být spojeno se zvýšeným výskytem poruch pohybového aparátu a neschopností pohodlně ležet nebo odpočívat a normálně se chovat.

(52)

Velmi důležité je poskytnout psům a kočkám dostatek prostoru k projevům jejich přirozeného chování. Ze stejného důvodu by schrány měly být používány pouze za výjimečných okolností, jako je potřeba umístit agresivního psa nebo kočku do krátkodobé izolace nebo přeprava psů a koček k veterinárnímu lékaři. S cílem usnadnit přirozený cirkadiánní rytmus psů a koček by jejich ustájení mělo rovněž poskytovat přístup k přirozenému světlu, i když může být v případě potřeby doplněno umělým osvětlením. S cílem lépe podpořit jejich vývoj mohou být štěňata ve věku od pěti týdnů po určitou dobu umístěna v zabezpečeném venkovního prostoru, a to s ohledem na jejich individuální potřeby a povětrnostní podmínky. K uspokojení jejich potřeby pohybu, socializace a dalších přirozených projevů chování by měl být psům starším osmi týdnů umožněn přístup do venkovního prostředí. Tito psi by měli mít po celkovou dobu nejméně jedné hodiny bezpečný denní přístup do venkovního prostředí nebo by měli být venčeni.

(53)

S cílem zabránit ohrožení jejich dobrých životních podmínek, a zejména zabránit komplikacím v březosti, by neměly být feny a kočky použity k reprodukci dříve, než dosáhnou zralosti. Aby se mohly fyzicky zotavit z březosti a laktace, měla by být chovným fenám a chovným kočkám reprodukce znovu umožněna až po dostatečně dlouhé době. Avšak s cílem předejít určitým patologickým reprodukčním stavům u chovných fen a chovných koček, jako je pyometra, by měla být umožněna nanejvýš trojí březost během období dvou let, po nichž by měla následovat přiměřená doba na zotavení, která by měla být v případě chovných fen a chovných koček, jež měly během dvou let tři vrhy, včetně mrtvě narozených štěňat nebo koťat, alespoň jeden rok. Rozmnožování by mělo být ukončena u chovných fen a chovných koček ve vyšším věku, stejně jako u chovných fen a chovných koček, které absolvovaly dva císařské řezy, neboť nelze vyloučit, že by další březost měla negativní dopad na jejich dobré životní podmínky.

(54)

Změna postupů týkajících se reprodukčního cyklu vyžadovaná tímto nařízením by mohla mít v některých případech negativní dopad na příjmy chovatelů psů a koček v důsledku nižšího počtu vrhů za rok. Je proto nutné poskytnout chovatelům dodatečný čas na přizpůsobení jejich obchodních modelů.

(55)

Je nezbytné, aby psi a kočky nepředstavovali žádnou hrozbu pro bezpečnost lidí. S cílem snížit riziko agrese vůči člověku by měli být psi a kočky narození nebo držení v zařízeních vhodně socializováni se zvířaty stejného druhu, s lidmi a pokud možno i s dalšími zvířaty. Měli by být drženi v podnětném a neohrožujícím prostředí s vhodným obohacením, například hračkami, které jim poskytne příležitosti ke hře a projevům dalšího přirozeného chování. K odebrání psů a koček od jejich matek by nemělo docházet v příliš nízkém věku, neboť to může těmto zvířatům působit závažný stres spojený s odloučením a související problémy s chováním. Proto by to mělo být zakázáno s výjimkou případů, kdy pro odebrání existují zdravotní důvody.

(56)

Zákroky, jejichž cílem je změnit vzhled psů a koček nebo jim zabránit v určitém chování, jako například kupírování uší, krácení ocasu, odstraňování drápů a resekce hlasivek, mají na jejich dobré životní podmínky závažný negativní dopad. Tyto zákroky způsobují bolest a brání psům a kočkám projevovat přirozené chování. Proto by takové zákroky měly být povoleny pouze v případě, že je provádí veterinární lékař, a pouze tehdy, je-li to nezbytné ze zdravotních důvodů. Profylaktické zákroky by neměly by být povoleny, ledaže veterinární lékař zjistí zdravotní indikaci odůvodňující takový zákrok.

(57)

Psi využívaní ve vojenských, policejních a celních službách mají ústřední úlohu v oblasti národní bezpečnosti. S cílem vyhovět specifickým potřebám vojenských, policejních a celních služeb a provozovatelů, kteří chovají a cvičí psy pro tyto služby, by mělo být členským státům umožněno udělovat výjimky týkající se bolestivých způsobů zacházení a uvazování, neboť tyto způsoby zacházení a uvazování mohou být během výcviku těchto psů nezbytné. Navzdory těmto výjimkám je důležité, aby personál, který v zařízeních provádí výcvik psů pro vojenské nebo policejní a celní služby, absolvoval pravidelné školení v příslušných dovednostech, aby mohl používat vhodné metody zacházení a výcviku a minimalizovat bolest pro psy v jejich péči.

(58)

Pastevečtí psi jsou chováni k hlídání a ochraně hospodářských zvířat před predátory v zemědělských nebo pastevních zařízeních. Tito psi často tráví delší dobu ve venkovním prostředí bez přítomnosti člověka. Vzhledem ke způsobu, jakým jsou používáni, a jeho dopadu na jejich životní podmínky jsou pravidelné krmení a prohlídky těchto zvířat někdy náročné. Je často obtížné splnit požadavky tohoto nařízení, jejichž cílem je zajistit, aby byly uspokojeny potřeby těchto zvířat v oblasti ustájení a socializace. Navíc se ke směrování pohybu stáda používají ovčáčtí nebo honáčtí psi, kteří doprovázejí odpovědnou osobu. Pro tyto psy jsou nezbytné výjimky z některých požadavků tohoto nařízení týkajících se ustájení a socializace v období, kdy dochází k sezónnímu přesunu těchto stád.

(59)

Podmínky v chovných zařízeních jsou obzvláště důležité pro zajištění řádného chovu, držení a ošetřování psů a koček před jejich uvedením na trh, zejména kvůli závažným, důsledkům, které pro kočky a psy mohou mít špatné životní podmínky v raném věku. Je proto důležité, aby chovná zařízení pro psy a kočky, která mají významnou produkční kapacitu, byla schválena příslušnými orgány a aby před jejich schválením proběhla předběžná kontrola na místě. Tato předběžná kontrola prováděná úředními veterinárními lékaři, nebo jinými odborníky, pokud byli prováděním úředních kontrol pověřeni, a následné schválení těchto zařízení jsou účinným způsobem, jak zajistit, aby zařízení splňovala požadavky tohoto nařízení. Avšak vzhledem k tomu, že kontroly by se měly zaměřovat na zařízení vykazující vyšší riziko z hlediska dodržování dobrých životních podmínek zvířat, a vzhledem k omezené dostupnosti úředních veterinárních lékařů v členských státech by nebylo přiměřené vyžadovat předchozí kontroly na místě a schválení u všech zařízení. Je rovněž důležité, aby byl seznam těchto schválených zařízení veřejně dostupný, aby si potenciální nabyvatelé mohli ověřit status chovných zařízení, a podpořila se tak veřejná kontrola ze strany veřejnosti a zlepšila informovanost občanů. Vzhledem k tomu, že chovná zařízení potřebují čas na splnění požadavků na ustájení a příslušné orgány potřebují čas na provedení kontrol na místě ve stávajících chovných zařízeních, měla by povinnost chovných zařízení získat schválení začít platit od stejného data jako požadavky na ustájení.

(60)

Někteří provozovatelé, kteří uvádějí psy nebo kočky na trh, nabádají potenciální zákazníky ke koupi za každou cenu pomocí emocionálních argumentů, aniž by potenciálnímu majiteli sdělili důsledky vlastnictví psa nebo kočky. Jiní provozovatelé na odpovědnosti spojené s vlastnictvím zvířete v zájmovém chovu trvají, což ve svém důsledku samozřejmě může limitovat jejich možnost uvádět psy nebo kočky na trh Unie. Rozdíl mezi těmito dvěma přístupy má tendenci zvýhodňovat méně odpovědné provozovatele, což vede k narušení hospodářské soutěže, přestože je pro dobré životní podmínky zvířat a veřejný pořádek důležité informovat zákazníky při pořizování psa nebo kočky o jejich odpovědnosti. Je proto oprávněné požadovat, aby všichni provozovatelé, kteří na trh Unie dodávají psy a kočky, informovali budoucí majitele o jejich odpovědnosti. Kromě toho, pokud se uvedení psa nebo kočky na trh provozovatelem uskutečňuje prostřednictvím online inzerce, mělo by k ní být připojeno vhodné upozornění, které by účinným způsobem zprostředkovalo sdělení o odpovědném vlastnictví. Za účelem řádného fungování trhu a ochrany spotřebitelů je důležité podporovat odpovědné vlastnictví zvířat v zájmovém chovu a bránit tomu, aby byli psi a kočky opouštěni z toho důvodu, že majitelé zvířat v zájmovém chovu si před pořízením zvířete nebyli vědomi odpovědnosti, kterou s sebou vlastnictví zvířat v zájmovém chovu nese. Povinnost zobrazovat v online inzerci související s prodejem, darováním nebo jakoukoli jinou formou převodu vlastnictví upozornění týkající se odpovědného vlastnictví by se proto měla vztahovat i na fyzické nebo právnické osoby jiné než provozovatele. Povinnost zobrazit upozornění týkající se odpovědného vlastnictví je pro účely tohoto nařízení přímo určena osobám uvádějícím psy a kočky na trh. Cílem není zasahovat do svobody tisku a svobody projevu ani do stávajících vnitrostátních pravidel pro redakční odpovědnost, která nejsou na úrovni Unie harmonizována.

(61)

Nezákonné obchodování a podvodné praktiky v souvislosti s uváděním psů a koček na trh Unie jsou usnadněny nemožností tato zvířata vysledovat. Tato nedostatečná sledovatelnost je důsledkem neúplných požadavků na identifikaci a chybějících požadavků na registraci těchto zvířat. Kromě toho jsou podvodné praktiky usnadněny, pokud systémy identifikace a registrace psů a koček nejsou harmonizovány nebo je nelze snadno provozovat, protože technická infrastruktura není interoperabilní. Unijní koordinovaný plán kontrol internetového prodeje psů a koček z roku 2018 i donucovací opatření EU proti nezákonnému obchodu s kočkami a psy provedená v letech 2022–2023 odhalily rozsáhlé podvodné praktiky při uvádění psů a koček na trh v Unii a související problémy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Je proto nezbytné harmonizovat normy ve vztahu ke způsobům identifikace a registrace psů a koček. Stanovení široké povinnosti identifikovat a evidovat psy a kočky zabrání mezerám v systému sledovatelnosti, které by jinak mohly být zneužity podvodníky. Fyzické nebo právnické osoby uvádějící psy nebo kočky na trh Unie by měly předložit doklad o identifikaci a registraci v jedné z databází zřízených za tímto účelem členskými státy. Každá další změna vlastnictví nebo odpovědnosti za konkrétního psa nebo kočku měla být zaevidována v jedné z databází. Vzhledem k ústřední úloze psů, kteří jsou používáni ve vojenských, policejních a celních službách, pro národní bezpečnost by členské státy měly mít možnost udělit výjimky týkající se registrace těchto psů s cílem zabránit jejich vysledování do jejich služebních prostor.

(62)

Fyzické nebo právnické osoby uvádějící psy nebo kočky na trh Unie by měly předložit doklad o identifikaci, v němž je uveden kód odpovídače implantovaného psu nebo kočce, jakož i doklad o registraci tohoto zvířete v úřední databázi. Takto dojde k předání klíčových informací o zvířeti novému majiteli a bude zajištěna jeho sledovatelnost.

(63)

Vzhledem k tomu, že většina psů a koček je v současné době nabízena k prodeji nebo darování prostřednictvím online inzerce, měla by Komise zajistit vytvoření veřejně dostupného a bezplatného systému, který nabyvatelům umožní ověřit pravost identifikace, registrace a vlastnictví inzerovaného psa nebo kočky. Za tímto účelem by fyzická nebo právnická osoba, která inzeruje psa nebo kočku na internetu, měla mít povinnost použít ověřovací systém a zobrazovat ve svém inzerátu token vytvořený tímto systémem. Cílem tohoto opatření je lépe bojovat proti podvodům tím, že se zlepší sledovatelnost psů a koček uváděných na trh Unie až zpět k jejich původu, což umožní lepší kontroly ze strany příslušných orgánů, a v konečném důsledku zlepší dobré životní podmínky těchto zvířat. Poskytovatelé online platforem by ve funkci zprostředkovatelů uvádění psů a koček na trh Unie měli jednat s náležitou péčí. Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (8), měly by mít online platformy umožňující inzerci psů a koček za účelem jejich uvedení na trh proto povinnost navrhnout a uspořádat své online rozhraní způsobem, který fyzickým nebo právnickým osobám inzerujícím psy a kočky umožní zobrazit příslušný token a informovat nabyvatele o ověřovacím systému. Nemělo by to však znamenat ani povinnost online platforem celkově monitorovat nabídky inzerované prostřednictvím jejich platformy, ani obecnou povinnost zjišťovat skutečnosti s cílem posoudit správnost identifikace a registrace před zveřejněním nabídky.

(64)

Vzhledem k tomu, že úroveň povědomí pečovatelů o zvířata o dobrých životních podmínkách zvířat má přímý dopad na dobré životní podmínky psů a koček, o které se starají, měly by členské státy zajistit dostupnost odborné přípravy v dostačujícím množství a kvalitě, aby pečovatelům o zvířata umožnily splnit požadavky na odbornou přípravu stanovené v tomto nařízení.

(65)

Aby byla zajištěna sledovatelnost psů a koček, měli by být jednotlivě označeni jedinečným identifikátorem v podobě odpovídače a podrobnosti jejich identifikace by měly být rovněž zaznamenány v databázi. Členské státy by proto měly být odpovědné za zřízení a vedení databází psů a koček na svém území, aby byla zajištěna sledovatelnost těchto zvířat. Je rovněž nutné zajistit interoperabilitu těchto databází. To usnadní nalezení informací o psech a kočkách v celé Unii a umožní příslušným orgánům provádět úřední kontroly s cílem zajistit dodržování pravidel týkajících se dobrých životních podmínek zvířat. S cílem usnadnit interoperabilitu těchto vnitrostátních databází by měla Komise zřídit indexovou databázi.

(66)

Pro hodnocení pokroku v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, v nichž jsou psi a kočky drženi v zařízeních, a sledovatelnosti zvířat je nezbytné, aby členské státy shromažďovaly klíčové ukazatele v této oblasti, podávaly o nich zprávy a analyzovaly je. Tyto klíčové ukazatele by měly být podle tohoto nařízení harmonizovány, aby byla zajištěna jejich srovnatelnost na úrovni Unie a aby bylo možné sledovat na úrovni Unie pokrok při dosahování politických cílů tohoto nařízení.

(67)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (9) stanoví pravidla ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a volného pohybu těchto údajů. Zpracovávání osobních údajů prováděné členskými státy v průběhu příslušných postupů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (10). Za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany údajů by měla být jasně vymezena úloha Komise a členských států v souvislosti se zpracováním osobních údajů v případech, na něž se vztahuje toto nařízení.

(68)

Pro účely tohoto nařízení by se v dokumentech, které zpracovává Komise a členské státy při provádění tohoto nařízení, konkrétně při oznamování a schvalování zařízení, při registraci psů a koček, při ověřování registrace psů a koček a při dovozu psů a koček, měly objevit jména fyzických osob a příslušné kontaktní údaje. Zpracování těchto osobních údajů je odůvodněno veřejným zájmem, kterým je zaručení dodržování podmínek a požadavků v oblasti dobrých životních podmínek psů a koček, včetně provádění úředních kontrol, zajištění sledovatelnosti, předcházení obcházení těchto požadavků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a boj proti nezákonnému obchodu se psy a kočkami mezi členskými státy i při jejich dovozu ze třetích zemí.

(69)

Doba uchovávání osobních údajů v registru zařízení a na seznamu schválených chovných zařízení by měla činit deset let ode dne, kdy zařízení přestane provozovat svou činnost, jelikož v případě obdržení nových oznámení o činnosti nebo žádostí o schválení musejí mít příslušné orgány přístup k informacím o předchozí činnosti provozovatele, pokud jde o chov a držení psů a koček a jejich uvádění na trh Unie, a mít poznatky o předchozích případech porušení pravidel týkajících se dobrých životních podmínek zvířat.

(70)

Doba uchovávání osobních údajů současných a minulých majitelů psů nebo koček ve vnitrostátních databázích a v indexové databázi by měla činit pět let od zaznamenání úhynu psa nebo kočky v těchto databázích nebo 25 let od data první registrace psa nebo kočky v těchto databázích. Tato doba uchovávání údajů má pokrýt očekávanou délku života psů a koček, zajistit, aby pro všechny psy a kočky, s nimiž se v Unii obchoduje, existoval spolehlivý systém sledovatelnosti, a poskytovat údaje, a to i po úhynu konkrétního psa nebo kočky, pro účely úředních kontrol zaměřených na problémy týkající se dobrých životních podmínek zvířat, které vyžadují analýzu dat, jako je například abnormálně vysoká míra úmrtnosti.

(71)

Doba uchovávání údajů týkajících se majitelů a oprávněných osob vstupujících do Unie se psy nebo kočkami při neobchodních přesunech, které byly předem oznámeny v databázi Unie pro evidenci cest zvířat v zájmovém chovu, by měla být pět let od předběžného oznámení majitele, aby příslušné orgány mohly provádět analýzu údajů, identifikovat podezřelé přesuny a zavést úřední kontroly na základě posouzení rizik s cílem zaměřit se na potenciální podvodníky.

(72)

Doba uchovávání údajů v ověřovacím systému Unie týkajících se fyzických nebo právnických osob, které inzerují psa nebo kočku za účelem jejich uvedení na trh a použijí ověřovací systém k vytvoření požadovaného tokenu, by měla být 18 měsíců od vytvoření tokenu, aby systém mohl potvrdit pravost identifikace, registrace a vlastnictví inzerovaného psa nebo kočky nabyvateli, který tento systém používá, během očekávané maximální doby zveřejnění online inzerce.

(73)

Je možné, že psi a kočky dovezení do Unie byli ve třetích zemích chováni nebo drženi za okolností, které byl škodlivé pro dobrou kvalitu jejich života. To vyvolává etické obavy a představuje rizika pro bezpečnost a zdraví zvířat a veřejně zdraví v Unii. Občané Unie považují vysokou úroveň dobrých životních podmínek psů a koček za morální odpovědnost, jak vyplývá z výsledků průzkumu Eurobarometru o dobrých životních podmínkách zvířat z roku 2023, jakož i z rozsáhlé korespondence a petic, jež na toto téma obdržel Evropský parlament, z předložených parlamentních otázek a z usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2020 o ochraně vnitřního trhu EU a práv spotřebitelů před negativními dopady nezákonného obchodu se zvířaty v zájmovém chovu a rovněž ze zákazu Unie uvádět na trh a dovážet psí a kočičí kožešiny a výrobky obsahující tyto kožešiny. Mimoto problémy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat zahrnují problémy týkající se jejich života nebo zdraví. Například vyčerpání, kachexie a náchylnost k infekčním onemocněním mohou nastat proto, že feny nebo samice koček jsou používány k příliš intenzivnímu chovu, který nerespektuje potřeby v oblasti dobrých životních podmínek těchto zvířat. V neposlední řadě mohou špatné životní podmínky vést k rizikům pro veřejné zdraví, včetně nárůstu výskytu původců zoonóz, jako je dermatofytóza nebo vnitřní paraziti, jakož i k nepřímému zvýšenému riziku rozvoje antimikrobiální rezistence v důsledku potřeby rozsáhlého používání antimikrobiálních látek v zařízení původu. Psi a kočky chovaní ve špatných životních podmínkách mohou rovněž představovat riziko pro veřejnou bezpečnost, neboť je možné, že na ně budou reagovat tím, že se začnou chovat agresivně. S ohledem na tyto etické obavy veřejnosti a na rizika pro bezpečnost, zdraví zvířat a veřejné zdraví a za účelem dosažení cílů tohoto nařízení je důležité, aby provozovatelé, kteří se podílejí na dovozu psů a koček ze třetích zemí splňovali pravidla týkající se dobrých životních podmínek zvířat, která jsou totožná s pravidly stanovenými v tomto nařízení nebo jim jsou rovnocenná a poskytují stejné záruky, pokud jde o sledovatelnost zvířat. Jelikož provozovatelé ze třetích zemí, kteří se podílejí na vývozu psů a koček do Unie, budou na základě toho muset provést určité změny, je nezbytné stanovit přechodné období ve stejné délce jako v případě provozovatelů v Unii.

(74)

S cílem zajistit, aby pravidla pro dovoz byla řádně prosazována, by měla Komise sestavit seznam třetích zemí, které schválí pro uvádění psů a koček na trh Unie na základě svého posouzení spolehlivosti úředních kontrol těchto třetích zemí, jež se vztahují na vymáhání pravidel týkajících se dobrých životních podmínek zvířat podle tohoto nařízení, nebo pravidel, která Unie uzná za rovnocenná, jak se uplatňují v zařízeních nacházejících se na jejich území, jež vyvážejí nebo hodlají vyvážet psy a kočky na trh Unie. Kromě toho by měl být vytvořen seznam zařízení, která chovají a drží psy a kočky v těchto třetích zemích a která mají povoleno vyvážet tato zvířata do Unie, s cílem zajistit sledovatelnost a usnadnit kontroly na stanovištích hraniční kontroly Unie. Komise by měla s použitím přístupu založeného na posouzení míry rizika provádět audity spolehlivosti systému úředních kontrol třetích zemí schválených podle tohoto nařízení i těch třetích zemí, které o schválení podle tohoto nařízení žádají. Dodržování příslušných pravidel tohoto nařízení nebo pravidel uznávaných Unií za rovnocenná by mělo být osvědčeno v příslušném veterinárním osvědčení používaném pro takový vývoz. Za tímto účelem by Komise měla usilovat o změnu příslušného vzoru úředního osvědčení, aby obsahoval příslušné potvrzení o dobrých životních podmínkách zvířat.

(75)

Za účelem posílení ochrany spotřebitelů a zajištění řádné sledovatelnosti psů a koček dovážených do Unie by toto nařízení mělo vyžadovat, aby byla zvířata před jejich vstupem do Unie identifikována a aby jejich dovozci zajistili registraci zvířat v jedné z databází členských států. To povede k lepšímu dohledu nad přesunem těchto zvířat. Koordinovaná akce EU zaměřená na nezákonné obchodování s kočkami a psy uskutečněná v letech 2022 a 2023 mimoto prokázala, že jedna z běžných podvodných praktik při obchodování se psy a kočkami spočívá v tom, že do Unie jsou dováženi psi a kočky určení k obchodu, přestože jsou tyto přesuny vydávány za neobchodní přesuny ve smyslu veterinárních pravidel Unie, konkrétně za přesuny psů a koček doprovázejících jejich majitele nebo osobu schválenou majitelem bez úmyslu převést vlastnictví. Aby měly členské státy k dispozici nástroje k provádění kontrol na základě rizik zaměřených na tuto podvodnou praktiku, je nezbytné, aby byl vstup psů a koček do Unie pro nekomerční účely, bez ohledu na jejich počet, předem oznamován prostřednictvím specializované databáze Unie pro evidenci cest zvířat v zájmovém chovu. V této databázi by měla být shromažďována oznámení o vstupech všech těchto zvířat do Unie bez ohledu na místo vstupu, aby měly členské státy potřebný přehled a pomohly odhalovat podezřelé přesuny. Z tohoto důvodu by Komise měla zřídit a spravovat tuto databázi, aby měly členské státy přístup ke všem dostupným informacím pro kontrolní činnosti. Členské státy by měly využívat informace shromážděné v databázi a v případě potřeby provádět cílené kontroly podezřelých přesunů, včetně případných kontrol na místě.

(76)

Za účelem účinného provádění tohoto nařízení se členské státy vyzývají k provádění osvětových kampaní týkajících se povinností stanovených v tomto nařízení, včetně kampaní zaměřených na fyzické nebo právnické osoby, které vlastní psy nebo kočky, a na potenciální nabyvatele psů nebo koček. Tyto kampaně by se mohly týkat povinnosti identifikovat a evidovat psy a kočky v souladu s tímto nařízením, požadavků ohledně obsahu inzerátů na prodej nebo převod vlastnictví psů nebo koček nebo odpovědnosti za ně, jakož i důvodů, proč systém ověřuje pravost online inzerátů, technických vlastností tohoto systému a způsobů, jak jej používat. Kampaně by se mohly týkat důvodů, proč upozorňovat na odpovědné vlastnictví, a vysvětlovat koncepci odpovědného vlastnictví, včetně důležitosti neopouštění psů ani koček. Komise by měla usnadnit výměnu osvědčených postupů týkajících se takových osvětových aktivit. Několik členských států zavedlo programy kastrace psů a koček s cílem omezit nekontrolované rozmnožování toulavých psů a koček. Provádějí osvětové kampaně týkající se těchto programů. Neúčinné kastrační programy mohou vést ke zvýšení počtu opuštěných zvířat. Pokud navíc není počet toulavých zvířat dostatečně kontrolován, může to vést k tomu, že se více psů a koček dostane na trh v Unii. Vnitrostátní kampaně zaměřené na kastrační programy by mohly být začleněny do osvětové kampaně o povinnostech stanovených v tomto nařízení s cílem podpořit odpovědné vlastnictví a snížit tlak na trh se psy a kočkami.

(77)

S cílem zohlednit technický pokrok a vědecký vývoj, zejména stanoviska úřadu EFSA, a sociální, hospodářský a environmentální dopad tohoto pokroku a vývoje by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením ukazatelů týkajících se chování a fyzického vzhledu psů a koček, a to specifikací charakteristik genotypů a extrémních tělesných znaků, které by měly vést k vyloučení psa nebo kočky z reprodukce, aby postupy používané při plemenitbě nevedly ke škodlivým účinkům na zdraví nebo dobré životní podmínky psů a koček. Pokud jde o přehlídky, výstavy a soutěže, akty v přenesené pravomoci by měly zaujmout progresivní a vyvážený přístup, který by zohledňoval vědecké stanovisko úřadu EFSA i specifické sociální a ekonomické poměry v daném odvětví, aby bylo zajištěno přiměřené a prakticky dosažitelné provádění.

(78)

Za účelem stanovení minimálních kritérií, která mají být posuzována při kontrolách zaměřených na dobré životní podmínky zvířat, a s cílem zohlednit technický pokrok a vědecký vývoj a jejich sociální, hospodářský a environmentální dopad by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem doplnění článku 10 tohoto nařízení a změny příloh tohoto nařízení, pokud jde o požadavky na chov, držení a identifikaci psů a koček, jakož i ukazatele pro sledování politických cílů tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(79)

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci s cílem zajistit jednotné podmínky pro:

harmonizaci obsahu vzdělání, odborné přípravy nebo odborné praxe pro příslušné pečovatele o zvířata;

informace, které mají provozovatelé a fyzické osoby, které uvádějí psy nebo kočky na trh a inzerují je, poskytnout jako doklad o identifikaci a registraci psů a koček, a některé aspekty ověřovacího systému provádějícího automatizované kontroly pravosti identifikace a registrace psů a koček;

minimální požadavky na obsah databází pro registraci psů a koček a požadavky týkající se interoperability databází;

harmonizovanou metodiku pro měření údajů, které mají být shromážděny, stanovenou v příloze III tohoto nařízení, a vzor zprávy členských států pro oznamování těchto údajů Komisi;

informace, které mají majitelé předem oznámit do databáze Unie pro evidenci cest zvířat v zájmovém chovu, a postup pro předběžná oznámení o přesunech, které představují riziko podvodu.

Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(80)

Postoj občanů k dobrým životním podmínkám psů a koček se v jednotlivých členských státech liší. Některé členské státy proto již přijaly komplexní soubor pravidel týkajících se dobrých životních podmínek těchto zvířat. Vzhledem k tomu, že toto nařízení stanoví minimální požadavky, je vhodné, aby členské státy mohly zachovat nebo přijmout přísnější vnitrostátní pravidla zaměřená na širší ochranu psů a koček, než jsou pravidla stanovená v tomto nařízení, za podmínky, že tato vnitrostátní pravidla neovlivňují řádné fungování vnitřního trhu.

(81)

Členské státy by měly uvědomit Komisi o všech vnitrostátních pravidlech, která jsou přísnější než pravidla podle tohoto nařízení. Komise by měla na tyto pravidla upozornit ostatní členské státy. Pokud vnitrostátní pravidla spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (13), měla by být oznámena Komisi v souladu s uvedenou směrnicí.

(82)

Je nezbytné, aby právo Unie podléhalo pravidelnému monitorování a hodnocení umožňujícímu v případě potřeby jeho aktualizaci, aby nadále dosahovalo svých cílů. Proto by toto nařízení mělo obsahovat povinnost Komise monitorovat dobré životní podmínky psů a koček v Unii a provádět hodnocení, které bude předloženo ostatním orgánům Unie.

(83)

S cílem zajistit plné uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení, která by se vztahovala na všechny povinnosti provozovatelů, včetně zákazu opustit psy a kočky, a zajistit jejich vymáhání. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Zejména v případech závažného nebo opakovaného porušení by členské státy měly s přihlédnutím k obratu provozovatele stanovit sankce, které jsou finančně odrazující a které zahrnují možnost zakázat provozovateli výkon jeho činnosti.

(84)

Vzhledem k nákladům na provoz útulku a veřejnému přínosu této činnosti se členské státy vyzývají, aby v případě, že útulky splňují požadavky stanovené v tomto nařízení na dobré životní podmínky nechtěných, opuštěných nebo toulavých psů a koček, zvážily přijetí opatření k zajištění toho, aby útulky a organizace odpovědné za tato zvířata byly náležitě financovány v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

(85)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovit minimální požadavky, které zajistí řádné fungování vnitřního trhu a zároveň vysokou úroveň dobrých životních podmínek psů a koček a sledovatelnost těchto zvířat, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jeho účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(86)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 57 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) 2018/1725 a dne 18. listopadu 2024 vydal své stanovisko,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví minimální požadavky na:

a)

dobré životní podmínky psů a koček chovaných nebo držených v zařízeních nebo uváděných na trh Unie;

b)

sledovatelnost psů a koček.

Článek 2

Věcná oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na chov, držení, sledování, uvádění na trh a vstup psů a koček do Unie.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na chov, držení ani uvádění na trh nebo vstup do Unie psů nebo koček určených či používaných pro vědecké účely nebo pro klinická hodnocení požadovaná pro registraci veterinárních léčivých přípravků.

Článek 3

Osobní působnost

1.   Kapitola II se vztahuje na všechny provozovatele.

2.   Kapitola III se vztahuje na všechny fyzické a právnické osoby vlastnící psy nebo kočky v Unii.

3.   Kapitola V se vztahuje na všechny fyzické a právnické osoby, které dovážejí psy nebo kočky do Unie.

4.   Toto nařízení se nevztahuje na zemědělce, kteří ve svém zemědělském podniku poskytují útočiště volně se pohybujícím toulavým kočkám užitečným pro hubení škůdců, pokud tito zemědělci nejsou provozovateli a neuvádějí tyto kočky na trh.

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„psem“ zvíře druhu Canis lupus familiaris;

b)

„kočkou“ zvíře druhu Felis silvestris catus;

c)

„dobrými životními podmínkami psů a koček“ fyzický a duševní stav psa nebo kočky, kteří dostávají vhodnou výživu, jsou drženi ve vhodném prostředí, jsou udržováni v dobrém zdravotním stavu, vykazují vhodné chování a mají celkově pozitivní duševní prožitek života;

d)

„křížencem“ potomstvo první až čtvrté generace po zkřížení mezi volně žijícím druhem a psem domácím nebo kočkou domácí nebo mezi takovými kříženci a volně žijícími druhy, psem domácím nebo kočkou domácí nebo jinými kříženci;

e)

„chovem“ držení psů nebo koček v chovných zařízeních za účelem reprodukce;

f)

„držením“ jakákoli činnost, při níž jsou psi nebo kočky drženi, ustájeni nebo je s nimi manipulováno buď v zařízení, nebo na odpovědnost provozovatele, nebo v obou případech;

g)

„uváděním na trh“ prodej, nabízení k prodeji, distribuce nebo jakákoli jiná forma převodu vlastnictví nebo odpovědnosti za psy a kočky, ať už za úplatu, nebo bezplatně, jakož i inzerce psů a koček pro tyto účely, s výjimkou příležitostného darování v nepravidelných intervalech fyzickými osobami, které nejsou provozovateli, bez online inzerce;

h)

„inzercí“ jakákoli forma komunikace s veřejností nebo její částí, jejímž přímým nebo nepřímým účinkem je propagace psa nebo kočky, jedné nebo více jejich fyzických vlastností nebo plemene s cílem vzbudit zájem, vyvolat angažovanost nebo přilákat prodeje;

i)

„online platformou“ online platforma ve smyslu čl. 3 písm. i) nařízení (EU) 2022/2065, která zprostředkovává uvádění psů nebo koček na trh;

j)

„chovnou fenou“ fena od okamžiku prvního nakrytí nebo inseminace až po odstav posledního vrhu;

k)

„chovnou kočkou“ samice kočky od okamžiku prvního nakrytí nebo inseminace až po odstav posledního vrhu;

l)

„pasteveckým psem“ pes primárně držený nebo cvičený k ochraně hospodářských zvířat před predátory v zemědělských nebo pastevních zařízeních;

m)

„ovčáckým nebo honáckým psem“ pes primárně držený nebo cvičený ke směrování, přesunu nebo jinému zvládání hospodářských zvířat v zemědělských nebo pastevních zařízeních, včetně hospodářství a pastvin nebo během sezónního přesunu zvířat na jiné pastviny;

n)

„zařízením“ chovné zařízení, prodejní zařízení, útulek nebo náhradní domov;

o)

„chovným zařízením“ jakékoli prostory nebo struktura, včetně domácností, kde jsou psi nebo kočky chováni za účelem reprodukce s cílem uvést jejich potomky na trh;

p)

„zemědělcem“ zemědělec ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (14);

q)

„prodejním zařízením“ jakékoli prostory nebo struktura, kde jsou psi nebo kočky drženi za účelem prodeje, aniž by se tam narodili, včetně obchodů se zvířaty v zájmovém chovu nebo domácností, jakož i jakékoli prostory nebo struktura pro svody, v nichž jsou psi a kočky shromažďováni z více než jednoho zařízení;

r)

„útulkem“ jakékoli prostory nebo struktura, včetně domácností, kde jsou za účelem uvedení na trh drženi nechtění, opuštění, ztracení, zabavení nebo dříve toulaví psi nebo kočky;

s)

„náhradním domovem“ domácnost, v níž jsou drženi psi nebo kočky na účet provozovatele odpovědného za nechtěné, opuštěné, ztracené, zabavené nebo dříve toulavé psy nebo kočky;

t)

„provozovatelem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která psy nebo kočky uvádí na trh a která je odpovědná za chovné zařízení, prodejní zařízení nebo útulek a za psy nebo kočky v nich držené, nebo která umisťuje psy nebo kočky do náhradního domova a která je odpovědná za psy nebo kočky v něm držené;

u)

„příslušnými orgány“ příslušné orgány ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení (EU) 2017/625;

v)

„postupem používaným při plemenitbě“ systematické činnosti včetně vedení záznamů, výběru, plemenitby a výměny plemenných psů nebo koček a jejich zárodečných produktů, navržené a prováděné za účelem uchování nebo zlepšení žádoucích vlastností a znaků fenotypu nebo genotypu v cílové populaci;

w)

„eutanázií“ vyvolání smrti metodou, která způsobuje rychlou a nevratnou ztrátu vědomí s minimální bolestí a úzkostí a ukončuje život psa nebo kočky;

x)

„zmrzačením“ zákrok, včetně chirurgického zákroku, provedený z jiných než terapeutických nebo diagnostických důvodů, s výjimkou kastrace nebo implantace odpovídače, který vede k poškození nebo ztrátě citlivé části těla nebo ke změně struktury kostí psa nebo kočky;

y)

„kastrací“ proces, kterým je psům nebo kočkám chirurgicky a nevratně zabráněno v rozmnožování;

z)

„utrpením“ nepříjemný, nežádoucí tělesný nebo duševní stav, který je důsledkem vystavení psa nebo kočky škodlivým podnětům nebo trvalé nepřítomnosti důležitých pozitivních podnětů;

aa)

„ustájením“ budovy nebo vymezený venkovní prostor v zařízeních, kde jsou drženi psi nebo kočky, ať už dočasně, či trvale;

bb)

„kotcem pro psy“ fyzická struktura obsahující jeden nebo více uzavřených prostorů pro ustájení psů;

cc)

„kotcem pro kočky“ fyzická struktura obsahující jeden nebo více uzavřených prostorů pro ustájení koček;

dd)

„pečovatelem o zvířata“ osoba, která se stará o psy nebo kočky chované nebo držené v zařízení, včetně dobrovolníků, praktikantů a pracovníků na částečný úvazek, na odpovědnost provozovatele;

ee)

„obohacením“ materiály nebo pomůcky, které se nacházejí v prostředí psa nebo kočky, mají je zaměstnat nebo nakrmit a které jsou schopny vyvolat a uspokojit zvědavost nebo apetitivní chování psa nebo kočky nebo je povzbudit k fyzické aktivitě;

ff)

„uvázáním“ přivázání psa nebo kočky ke kotevnímu bodu nebo předmětu za účelem udržení v požadované oblasti nebo omezení pohybu;

gg)

„schránou“ jakákoliv bedna, krabice, klec, přepravka nebo přemístitelná struktura používané k omezení volného pohybu psů nebo koček;

hh)

„odpovědným vlastnictvím“ škála chování majitele psa nebo kočky nebo budoucího majitele psa nebo kočky, jež je v souladu se závazkem plnit různé povinnosti zaměřené na uspokojování zdravotních potřeb, etologických potřeb, potřeb týkajících se prostředí a fyzických potřeb psa nebo kočky a na minimalizaci rizik, která může pes nebo kočka představovat pro společnost, jiná zvířata nebo životní prostředí;

ii)

„majitelem zvířete v zájmovém chovu“ fyzická nebo právnická osoba, která vlastní psa nebo kočku jako zvíře v zájmovém chovu;

jj)

„zvířetem v zájmovém chovu“ pes nebo kočka vlastnění pro soukromé potěšení nebo za účelem poskytování společnosti lidem;

kk)

„systémem včasné výměny informací“ (iRASFF) elektronický systém provádějící systém včasné výměny informací popsaný v článku 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (15) a postupy správní pomoci a spolupráce mezi členskými státy popsané v článcích 102 až 108 nařízení (EU) 2017/625;

ll)

„sítí SPS“ síť složená z Komise a styčných míst určených členskými státy v souladu s čl. 103 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 za účelem usnadnění komunikace mezi příslušnými orgány;

mm)

„neobchodním přesunem“ neobchodní přesun ve smyslu čl. 4 bodu 14 nařízení (EU) 2016/429, pokud je dotčeným zvířetem v zájmovém chovu pes nebo kočka.

KAPITOLA II

Povinnosti provozovatelů zařízení

Článek 5

Výjimky z povinností stanovených v této kapitole

1.   Na chovné zařízení, kde jsou v kalendářním roce produkovány nejvýše dva vrhy za účelem uvedení na trh, se vztahují pouze povinnosti stanovené v článku 6, čl. 7 odst. 1, 3, 4 a 5, článcích 8, 9 a 11, čl. 14 odst. 2, 3 a 4, čl. 15 odst. 3, 4 a 8, čl. 16 odst. 1 písm. b), c) a d), čl. 17 odst. 2, 3, 5 a 7, článku 18, čl. 19 odst. 1 a v bodech 3 a 4.3 přílohy I.

2.   Na útulek, který v daném okamžiku drží v souhrnu celkem nejvýše 15 psů nebo koček, nebo na jakýkoli náhradní domov se vztahují pouze povinnosti stanovené v článku 6, čl. 7 odst. 1, 2, 3, 4 a 5, článcích 9 a 11, čl. 14 odst. 2, 3 a 4, čl. 15 odst. 3, 4 a 8, čl. 16 odst. 1 písm. a), b), c) a d), čl. 17 odst. 2, 3, 5 a 7, článku 18 a v bodě 4.3 přílohy I.

Článek 6

Obecné zásady dobrých životních podmínek

Provozovatelé uplatňují ve vztahu ke psům nebo kočkám chovaným nebo drženým v jejich zařízení následující obecné zásady dobrých životních podmínek:

a)

psům a kočkám je poskytována voda a krmivo v takové kvalitě a množství, které jim poskytuje náležitou výživu a hydrataci;

b)

psi a kočky jsou drženi v prostředí, které je vhodné a pravidelně čištěné, které je bezpečné a pohodlné, zejména pokud jde o prostor, kvalitu vzduchu, teplotu, světlo a ochranu před nepříznivými klimatickými podmínkami, a které je dostatečně velké, aby se zabránilo přeplněnosti a psi a kočky se mohli snadno pohybovat;

c)

psi a kočky jsou udržováni v bezpečí, čistotě a dobrém zdravotním stavu a předchází se nemocem, zraněním a bolesti způsobeným zejména vedením chovu, zacházením se zvířaty a postupy při plemenitbě;

d)

psi a kočky jsou chováni v prostředí, které jim umožňuje projevovat chování specifické pro daný druh a sociální chování, které není škodlivé, a navázat pozitivní vztah k člověku;

e)

psi a kočky jsou chováni tak, aby se optimalizoval jejich duševní stav tím, že se předchází negativním podnětům nebo se snižuje jejich doba trvání a intenzita a rovněž se maximalizují příležitosti pro pozitivní podněty co do jejich délky trvání a intenzity, brání se rozvoji abnormálně se opakujícího nebo jiného chování svědčícího o nepříznivých životních podmínkách zvířat a zohledňují se potřeby jednotlivých zvířat v oblastech uvedených v písmenech a) až d).

Článek 7

Obecné povinnosti v oblasti dobrých životních podmínek

1.   Provozovatelé odpovídají za dobré životní podmínky psů nebo koček držených v zařízeních, která spadají pod jejich odpovědnost a pod jejich kontrolu, a za minimalizaci jakýchkoli rizik pro dobré životní podmínky těchto zvířat.

2.   V případě náhradních domovů nese odpovědnost provozovatel, na jehož účet jsou psi nebo kočky drženi. Tito provozovatelé nikdy neumístí do náhradního domova v souhrnu celkem více než pět psů nebo koček nebo jeden vrh s matkou nebo bez matky, poskytnou náhradní rodině odpovídající informace o povinnostech v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, jakož i o individuálních potřebách psů nebo koček, a zajistí, aby byly v náhradním domově dodržovány příslušné povinnosti stanovené tímto nařízením.

Členský stát, v němž se náhradní domov nachází, může povolit umístění většího počtu psů, koček nebo vrhů do náhradního domova za podmínky, že prostory náhradního domova mají dostatečný prostor, včetně venkovního prostoru, a že počet pečovatelů o zvířata v náhradním domově je dostatečný k zajištění dobrých životních podmínek psů nebo koček.

3.   Provozovatelé nevystaví žádného psa ani kočku týrání, zneužívání nebo špatnému zacházení, a to ani tím, že by je nutili k účasti na činnostech, které by mohly vést k týrání či zneužívání psů nebo koček chovaných nebo držených provozovatelem nebo ke špatnému zacházení s nimi.

4.   Provozovatelé nesmí psy nebo kočky, které chovají nebo drží, opustit.

5.   Předtím, než provozovatelé ukončí činnost v zařízení, zajistí, aby psi nebo kočky, kteří jsou v něm drženi, byli umístěni jinam, a to buď tím, že se sami stanou vlastníkem psa nebo kočky v zájmovém chovu, nebo tím, že převedou odpovědnost za tyto psy a kočky nebo jejich vlastnictví na jiné provozovatele nebo nabyvatele.

6.   Provozovatelé zajistí, aby se psy a kočkami zacházel takový počet pečovatelů o zvířata, který je dostatečný k uspokojení potřeb psů a koček držených v jejich zařízeních z hlediska dobrých životních podmínek, a aby tito pečovatelé měli kompetence požadované podle článku 12.

7.   Provozovatelé zajistí dobré životní podmínky psů nebo koček, za které nesou odpovědnost, sledováním ukazatelů chování a fyzického vzhledu zvířat a přijímáním opatření na základě výsledků tohoto sledování.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením ukazatelů chování a fyzického vzhledu zvířat, které mají provozovatelé používat pro sledování v souladu s odstavcem 7 tohoto článku, a metod, kterými je mají provozovatelé měřit.

Článek 8

Povinnosti vztahující se na postupy používané při plemenitbě

1.   Provozovatelé chovných zařízení zajistí, aby jejich postupy používané při plemenitbě minimalizovaly riziko produkce psů nebo koček s genotypy, jež jsou spojeny s účinky škodlivými pro zdraví a dobré životní podmínky těchto zvířat.

2.   Provozovatelé chovných zařízení nesmějí k reprodukci používat psy nebo kočky s extrémními tělesnými znaky, jež vedou k vysokému riziku škodlivých účinků na dobré životní podmínky takových psů nebo koček nebo jejich potomků. Před výběrem psa nebo kočky, kteří by mohli mít extrémní tělesný znak, do chovu, konzultuje provozovatel veterinárního lékaře nebo nezávislou kvalifikovanou osobu jednající na odpovědnost veterinárního lékaře. Tento veterinární lékař nebo nezávislá kvalifikovaná osoba posoudí, zda daný pes nebo kočka má extrémní tělesný znak.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci s cílem doplnit toto nařízení tím, že:

a)

vymezí vlastnosti genotypů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, které mají být vyloučeny z reprodukce, metody jejich posuzování a požadavky na vedení záznamů;

b)

vymezí extrémní tělesné znaky uvedené v odstavci 2 tohoto článku, které mají být vyloučeny z reprodukce, metody jejich posuzování a požadavky na vedení záznamů.

Při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci zohlední Komise vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“), jakož i veškeré sociální a hospodářské dopady těchto aktů v přenesené pravomoci.

Akty v přenesené pravomoci týkající se extrémních tělesných znaků se přijmou do 30. června 2030. Akty v přenesené pravomoci týkající se genotypů se přijmou do 30. června 2036.

4.   Při řízení reprodukce psů a koček je zakázáno:

a)

rozmnožování mezi rodiči a potomky, mezi sourozenci, mezi polovičními sourozenci nebo mezi prarodiči a vnoučaty, pokud není schváleno příslušným orgánem na základě zvláštní potřeby zachovat místní plemena s omezeným genetickým fondem;

b)

rozmnožování za účelem produkce kříženců.

Článek 9

Oznamování a registrace zařízení

1.   Provozovatelé oznámí příslušným orgánům svou činnost a poskytnou o každém ze svých zařízení alespoň následující informace:

a)

jméno, adresu a kontaktní údaje provozovatele;

b)

umístění zařízení;

c)

typ zařízení: chovné zařízení, prodejní zařízení, útulek nebo náhradní domov;

d)

druh a v případě chovných zařízení i plemena psů nebo koček držených v zařízení;

e)

kapacitu zařízení vyjádřenou jako maximální počet psů a koček, které lze v zařízení držet;

f)

u chovných zařízení odhadovaný počet vrhů, které mají být ročně uvedeny na trh.

2.   Provozovatelé oznámí příslušnému orgánu:

a)

každou změnu, jež se týká informací uvedených v odstavci 1;

b)

je-li to relevantní, plánované datum ukončení své činnosti, a to nejpozději pět pracovních dnů před tímto datem.

3.   Členské státy použijí informace poskytnuté v souladu s článkem 84 nařízení (EU) 2016/429. Provozovatelé nejsou povinni znovu oznamovat informace již předložené v souladu s uvedeným článkem.

4.   Příslušný orgán vede registr zařízení. Příslušný orgán může pro tento účel použít registr zřízený podle čl. 101 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429.

Článek 10

Povinnost získat schválení chovného zařízení

1.   Provozovatelé chovných zařízení, která buď produkují, nebo hodlají produkovat více než pět vrhů za kalendářní rok nebo která v jakémkoli daném okamžiku drží v souhrnu celkem více než pět chovných fen nebo chovných koček, uvádějí psy nebo kočky na trh až poté, co jejich chovné zařízení schválí příslušný orgán.

2.   Příslušný orgán provádí kontroly na místě, aby ověřil, zda chovné zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení. Členské státy mohou povolit, aby byly tyto kontroly prováděny na dálku, za podmínky, že použité prostředky komunikace na dálku poskytují příslušnému orgánu dostatečné důkazy k provádění spolehlivých kontrol. Příslušný orgán vydá osvědčení o schválení pouze chovným zařízením, která splňují požadavky tohoto nařízení.

3.   Příslušný orgán vede veřejně přístupný seznam obsahující tyto informace pro každé schválené chovné zařízení:

a)

jméno, kontaktní údaje a případně URL webových stránek zařízení;

b)

adresu zařízení;

c)

jméno provozovatele;

d)

druhy a v příslušných případech plemena, k nimž se vztahují schválené činnosti zařízení;

e)

jedinečné číslo schválení přidělené zařízení příslušným orgánem a datum schválení a ukončení činnosti.

Článek 11

Povinnost informovat o odpovědném vlastnictví

1.   Provozovatelé poskytnou nabyvateli psa nebo kočky písemné informace nezbytné k tomu, aby mohl zajistit dobré životní podmínky zvířete, včetně informací o odpovědném vlastnictví a o konkrétních potřebách zvířete, pokud jde o krmení, péči, zdraví a ustájení, a informací o jeho etologických potřebách a vývoji jeho zdravotního stavu.

2.   Písemné informace o vývoji zdravotního stavu psa nebo kočky uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:

a)

stav očkování zvířete;

b)

veškeré zdravotní potíže nebo predispozice k onemocněním, včetně alergií, které jsou provozovateli známy, a veškeré výsledky diagnostických testů psa nebo kočky, které má provozovatel k dispozici.

Pokud jsou informace o vývoji zdravotního stavu psa nebo kočky uvedeny v dokumentu požadovaném podle nařízení (EU) 2016/429, předá provozovatel tento dokument nabyvateli.

Článek 12

Kompetence pečovatelů o zvířata v oblasti dobrých životních podmínek zvířat

1.   Pečovatelé o zvířata, jiní než dobrovolníci v útulcích a praktikanti, kteří jednají na odpovědnost příslušného pečovatele o zvířata, musí mít následující kompetence, pokud jde o psy a kočky, se kterými zacházejí:

a)

porozumění biologickému chování zvířat a jejich fyziologickým a etologickým potřebám;

b)

schopnost rozpoznat projevy zvířat včetně jakýchkoli známek utrpení a v takových případech určit a přijmout vhodná zmírňující opatření;

c)

schopnost uplatňovat správné postupy při chovu zvířat, včetně operantního podmiňování a pozitivního posilování, používat a udržovat vybavení používané pro psy a kočky, o které se starají, a minimalizovat veškerá rizika pro dobré životní podmínky těchto psů a koček, a tím předcházet jejich utrpení;

d)

znalost povinností pečovatelů podle tohoto nařízení.

2.   Kompetence uvedené v odstavci 1 lze získat vzděláváním, odbornou přípravou nebo odbornou praxí. Při určování toho, zda tyto kompetence pečovatel o zvířata má, se zohlední pouze vzdělání, odborná příprava nebo odborná praxe, které byly doloženy.

3.   Provozovatelé zajistí, aby alespoň jeden pečovatel o zvířata v zařízení, jiný než dobrovolník nebo praktikant, absolvoval kurzy odborné přípravy uvedené v článku 22. Provozovatelé zajistí, aby tento pečovatel o zvířata předával své znalosti ostatním pečovatelům o zvířata v zařízení.

4.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví minimální požadavky týkající se formálního vzdělání, odborné přípravy nebo odborné praxe uvedených v odstavci 2, které jsou nezbytné k určení toho, zda má pečovatel o zvířata kompetence uvedené v odstavci 1, a požadavky na kurzy odborné přípravy uvedené v odstavci 3.

Prováděcí akt týkající se kurzů odborné přípravy uvedených v odstavci 3 se přijme do 31. srpna 2029.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 29.

Článek 13

Poradenské kontroly zaměřené na dobré životní podmínky

1.   Provozovatelé musí:

a)

zajistit, aby zařízení, za která nesou odpovědnost, navštívil veterinární lékař za účelem identifikace a posouzení všech rizikových faktorů pro dobré životní podmínky psů nebo koček a poskytnutí poradenství provozovateli ohledně opatření k řešení těchto rizik nejprve do 31. srpna 2029 nebo jeden rok po oznámení nového zařízení a poté dle vhodnosti na základě analýzy rizik provedené příslušnými orgány, nebo každoročně, pokud tak členské státy stanoví ve svých vnitrostátních právních předpisech;

b)

uchovávat záznamy výsledků kontroly veterinárního lékaře podle písmene a) a z nich vyplývajících opatření po dobu nejméně čtyř let ode dne kontroly a na požádání je poskytnout příslušným orgánům a veterinárním lékařům provádějícím následné poradenské kontroly.

2.   Do 31. srpna 2028 přijme Komise souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní tento článek stanovením minimálních kritérií, která mají být veterinárním lékařem posuzována při poradenské kontrole zaměřené na dobré životní podmínky.

Článek 14

Krmení a napájení

1.   Provozovatelé zajistí, aby byli psi a kočky krmeni v souladu s požadavky stanovenými v bodě 1 přílohy I.

2.   Kromě toho provozovatelé zajistí, aby psi a kočky byli dostatečně krmeni a hydratováni dodáváním:

a)

čisté a čerstvé vody ad libitum;

b)

krmiva v dostatečném množství a kvalitě, aby uspokojilo fyziologické, nutriční a metabolické potřeby psů a koček, jako součásti stravy přizpůsobené věku, plemeni, kategorii, úrovni aktivity a zdravotnímu a reprodukčnímu stavu psů nebo koček, s celkovým cílem dosáhnout jejich dobrého zdravotního stavu a udržet jej;

c)

krmiva neobsahujícího látky, které by mohly způsobit utrpení;

d)

krmiva tak, aby nedocházelo k náhlým změnám a aby se zajistilo dobré fungování trávicího systému zvířat, zejména ve fázi odstavu.

3.   Provozovatelé zajistí, aby krmná a napájecí zařízení byla udržována v čistotě a konstruována a instalována tak, aby:

a)

zajistila všem psům nebo kočkám rovný přístup k dostatečnému množství krmiva a vody a minimalizovala jejich vzájemnou konkurenci;

b)

minimalizovala rozsypání nebo rozlití a zabránila kontaminaci krmiva a vody škodlivými fyzickými, chemickými nebo biologickými kontaminujícími látkami;

c)

zabránila zranění, utonutí nebo jiné újmě psů nebo koček;

d)

se dala snadno čistit a dezinfikovat s cílem předejít šíření nemocí.

4.   Pokud to veterinární lékař písemně doporučí, mohou provozovatelé upravit frekvenci krmení a napájení jednotlivých psů nebo koček. Provozovatelé toto písemné doporučení uchovávají po celou dobu trvání této úpravy.

Článek 15

Ustájení

1.   Provozovatelé chovných zařízení a prodejních zařízení zajistí, aby psi a kočky byli ustájeni v souladu s bodem 2 přílohy I. Provozovatelé útulků zajistí, aby psi a kočky byli ustájeni v souladu s bodem 2.2 přílohy I.

2.   Provozovatelé zajistí, aby:

a)

zařízení, v nichž jsou psi nebo kočky drženi, spolu s vybavením, které se v nich používá, byla vhodná pro dané druhy a daný počet psů nebo koček a umožňovala nezbytný přístup ke všem psům nebo kočkám a jejich důkladnou prohlídku;

b)

všechny stavební součásti zařízení, včetně podlah a střechy, a rozdělení prostor, jakož i vybavení používané pro psy nebo kočky, byly řádně konstruovány a udržovány tak, aby nepředstavovaly žádné riziko pro dobré životní podmínky psů nebo koček;

c)

všechny stavební součásti zařízení, včetně podlah, a rozdělení prostor, jakož i vybavení používané pro psy nebo kočky byly udržovány v čistotě tak, aby nepředstavovaly žádné riziko pro dobré životní podmínky psů nebo koček;

d)

v chovných zařízeních a prodejních zařízeních, kde jsou psi a kočky drženi ve vnitřních prostorách, nebyly prašnost, teplota, relativní vlhkost vzduchu a koncentrace plynů pro psy nebo kočky škodlivé a aby větrání dostačovalo k zabránění přehřátí;

e)

psi nebo kočky měli dostatek prostoru, aby se mohli volně pohybovat a projevovat druhově specifické chování podle svých potřeb, s možností se vzdálit a odpočívat;

f)

psi nebo kočky měli k dispozici čistá, pohodlná a suchá místa pro odpočinek, která jsou dostatečně velká a početná tak, aby si všichni mohli ve stejnou dobu lehnout a odpočívat v přirozené poloze;

g)

byly zavedeny vhodné struktury a opatření pro psy nebo kočky držené venku, které je ochrání před nepříznivými povětrnostními podmínkami, což zahrnuje i předcházení tepelnému stresu, úpalu a omrzlinám.

3.   Provozovatelé nesmějí psy ani kočky držet ve schránách.

Schrány lze však použít pro přepravu, pro krátkodobou izolaci jednotlivých psů nebo koček, po dobu účasti na přehlídkách, výstavách a soutěžích, pro štěňata nebo koťata se sníženou termoregulační schopností a pro štěňata či koťata společně s jejich matkami, vždy za podmínky, že je minimalizován stres dotčených psů nebo koček a je zabráněno jejich utrpení a že mohou vstát, otočit se a lehnout si v přirozené poloze.

4.   Provozovatelé nesmějí psy starší osmi týdnů držet výhradně uvnitř. Tito psi musí mít denně přístup do venkovního prostoru nebo být denně venčeni, aby měli možnost pohybu, prozkoumávání a socializace. Celková minimální doba trvání tohoto každodenního přístupu do venkovního prostoru nebo venčení činí jednu hodinu. Provozovatel se může od těchto požadavků odchýlit pouze na základě písemného doporučení veterinárního lékaře.

5.   Pokud jsou kočky chovány v kotcích, musí provozovatelé navrhnout a vybudovat samostatné uzavřené prostory, které kočkám umožní volný pohyb a projevy jejich přirozeného chování.

6.   Provozovatelé chovných zařízení a prodejních zařízení zajistí, aby ve vnitřních prostorách, kde jsou psi a kočky drženi, byla udržována vhodná termoneutrální zóna, která zohledňuje typ srsti, věk, velikost, plemeno a zdravotní stav zvířat.

7.   Provozovatelé chovných zařízení a prodejních zařízení v případě potřeby používají ve vnitřních uzavřených prostorech svých zařízení systémy vytápění nebo chlazení, aby byla zachována dobrá kvalita ovzduší a vhodná teplota a odstraněna nadměrná vlhkost.

8.   Provozovatelé zajistí, aby psi nebo kočky byli vystaveni světlu a mohli pobývat ve tmě po dostatečnou a nepřerušovanou dobu, aby si udrželi normální cirkadiánní rytmus.

Pro účely prvního pododstavce se „světlem“ rozumí přirozené světlo, které je, pokud je to vzhledem ke klimatickým podmínkám a zeměpisné poloze členského státu nutné, doplněno umělým světlem.

9.   Ustanovení odst. 2 písm. a), b), c), f) a g) a odstavců 6, 7 a 8 se nevztahují na pastevecké psy ani na ovčácké nebo honácké psy v obdobích, kdy jsou tito psi využíváni ke hlídání nebo nahánění v souvislosti se sezónním pěším přesunem zvířat na jiné pastviny. Ustanovení odst. 2 písm. f) se nevztahují na pastevecké psy během období jejich výcviku.

Článek 16

Zdraví

1.   Provozovatelé zajistí, aby:

a)

psi nebo kočky, za které jsou zodpovědní, byli kontrolováni pečovateli o zvířata nejméně jednou denně a aby zranitelní psi a kočky, jako jsou novorozená štěňata a koťata, nemocní nebo zranění psi a kočky a chovné feny a chovné kočky v období těsně před porodem, během něj a po něm, byli kontrolováni častěji;

b)

psi nebo kočky se zhoršenými životními podmínkami byli v případě potřeby bez zbytečného odkladu přemístěni do odděleného prostoru a v případě potřeby byli náležitě ošetřeni;

c)

v případě, že psa nebo kočku, jejichž životní podmínky jsou zhoršeny, není možné uzdravit a daný pes nebo kočka má silné bolesti nebo velmi trpí, byl bez zbytečného odkladu konzultován veterinární lékař, který rozhodne, zda mají být pes nebo kočka podrobeni eutanázii, aby bylo jejich utrpení ukončeno, a pokud tomu tak je, aby provedl eutanázii pomocí anestezie a analgetik;

d)

byla přijata opatření k prevenci a kontrole vnějších a vnitřních parazitů a provedeno očkování k prevenci běžných nákaz, kterým mohou být psi nebo kočky vystaveni;

e)

použité obohacení nepředstavovalo pro psy a kočky významné riziko poranění nebo biologické či chemické kontaminace nebo jiné zdravotní riziko.

Písmeno a) prvního pododstavce se nevztahuje na pastevecké psy držené v chovných zařízeních během období, kdy jsou využíváni k hlídání hospodářských zvířat nebo absolvují výcvik.

Členské státy mohou udělit výjimky z písmene c) prvního pododstavce v naléhavých případech, kdy nelze bez zbytečného odkladu kontaktovat žádného veterinárního lékaře, za podmínky, že jsou zavedena vnitrostátní pravidla, která zajistí, aby:

i)

veškerá okamžitá opatření, jejichž cílem je ukončit život psa nebo kočky tak, aby dotčené zvíře pociťovalo minimální bolest či utrpení, metodou vyvolávající okamžitou smrt, prováděla odborně způsobilá osoba;

ii)

pro účely úřední kontroly podle nařízení (EU) 2017/625 provozovatel vedl záznamy o použití této výjimky.

2.   Provozovatelé chovných zařízení zajistí, aby:

a)

byla přijata opatření k ochraně zdraví psů nebo koček v souladu s bodem 3 přílohy I;

b)

chovné feny nebo chovné kočky byly použity k reprodukci pouze tehdy, pokud dosáhly minimálního věku a kosterní zralosti podle bodu 3 přílohy I a nemají diagnostikovanou žádnou nemoc, nevykazují klinické příznaky nemoci ani fyzický stav, který by mohl negativně ovlivnit jejich březost a dobré životní podmínky;

c)

se v souladu s bodem 3 přílohy I dodržovaly co nejdelší časové rozestupy mezi jednotlivými případy březosti chovných fen nebo chovných koček ukončenými vrhem mláďat;

d)

kojící chovné kočky nebyly nakryty ani inseminovány;

e)

psi a kočky, kteří již nejsou využíváni k reprodukci, a to i v důsledku ustanovení tohoto nařízení, byli dále drženi nebo prodáni, darováni nebo jim byl nalezen nový domov, a nikoli usmrceni nebo opuštěni.

Článek 17

Etologické potřeby

1.   Provozovatelé zajistí, aby byla přijata opatření k uspokojení etologických potřeb psů a koček v souladu s bodem 4 přílohy I.

2.   Kromě toho provozovatelé nesmějí držet psy nebo kočky v prostorách omezujících jejich přirozený pohyb, s výjimkou případů, kdy se použije čl. 15 odst. 3 druhý pododstavec nebo kdy jsou prováděny následující zákroky nebo ošetření:

a)

fyzická vyšetření;

b)

individuální identifikace psů nebo koček nebo čtení identifikačních údajů;

c)

odběr vzorků a očkování;

d)

postupy pro úpravu vzhledu, hygienické, zdravotní nebo reprodukční účely jiné než páření;

e)

lékařská péče, včetně chirurgického ošetření nebo předepsané rehabilitace.

3.   Uvázání na dobu přesahující jednu hodinu je zakázáno, s výjimkou doby trvání lékařské péče nebo účasti na přehlídkách, výstavách a soutěžích psů nebo koček.

4.   Členské státy mohou povolit výjimky z odstavce 3 pro psy určené k použití ve vojenských, policejních a celních službách, kteří jsou drženi v chovných nebo prodejních zařízeních.

5.   Provozovatelé zajistí, aby psi nebo kočky byli drženi v podmínkách, které jim umožní projevovat sociální chování, které není škodlivé, a chování specifické pro daný druh a prožívat pozitivní emoce.

6.   Provozovatelé zajistí, aby se psi nebo kočky mohli socializovat v souladu s bodem 4 přílohy I. Provozovatelé chovných zařízení mají pro takovou socializaci dokumentovanou strategii.

Odchylně od prvního pododstavce se požadavky socializace nevztahují na pastevecké psy držené v chovných zařízeních během období, kdy jsou tito psi využíváni k hlídání hospodářských zvířat nebo absolvují výcvik, ani na ovčácké nebo honácké psy během sezónního přesunu zvířat na jiné pastviny.

7.   Provozovatelé zajistí, aby všem psům nebo kočkám bylo poskytováno obohacení a aby k němu měli přístup, čímž se vytvoří stimulující prostředí, které jim umožní rozvíjet a projevovat druhově specifické chování a sníží jejich frustraci.

Článek 18

Bolestivé postupy

1.   Provozovatelé zajistí, aby zmrzačení, včetně kupírování uší, krácení ocasu, odstraňování drápů nebo jiné částečné nebo úplné amputace prstů a resekce hlasivek, bylo prováděno pouze tehdy, je-li opodstatněno zdravotní indikací. Takovou zdravotní indikací může být profylaktický postup, s jediným cílem udržet nebo zlepšit zdravotní stav psů nebo koček anebo předcházet jejich zranění. V takovém případě se zákrok provádí pouze u zvířete pod anestezií a s prolongovanou analgezií a může jej provést pouze veterinární lékař.

2.   Zdravotní indikace, kterou je opodstatněno zmrzačení, a podrobnosti provedeného zákroku musí být zdokumentovány veterinárním lékařem. Tento dokument si provozovatel ponechá a jsou-li pes nebo kočka přemístěni do jiného zařízení nebo k jinému majiteli, je s nimi předán i tento dokument. Provozovatel uchovává kopii dokumentu po dobu prvních tří let po tomto přemístění.

3.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy povolit kupírování uší prováděním zářezů nebo odstraněním špičky ucha, pokud slouží k označování toulavých koček při kastraci v rámci programů pro jejich odchyt, kastraci a návrat.

4.   Provozovatelé zajistí, aby se kastrace prováděla pouze u zvířete pod anestezií a s prolongovanou analgezií a prováděl ji pouze veterinární lékař. Členské státy však mohou povolit, aby kastraci samců koček prováděla odborně způsobilá veterinární sestra.

5.   Provozovatelé zajistí, aby nedocházelo k manipulaci, která způsobuje bolest nebo utrpení, včetně:

a)

svazování částí těla, pokud to není vyžadováno ze zdravotních důvodů a omezeno na nezbytně nutnou dobu;

b)

kopání, bití, tahání, házení nebo mačkání psů nebo koček;

c)

aplikování elektrického proudu na psy nebo kočky, pokud není prováděno ze zdravotních důvodů;

d)

používání náhubků, pokud to není vyžadováno ze zdravotních důvodů nebo z důvodů bezpečnosti zvířat nebo lidí a omezeno na nezbytně nutnou dobu během níž je pes nebo kočka pod dohledem.

e)

používání ostnatých obojků;

f)

používání stahovacích obojků bez bezpečnostní pojistky;

g)

zvedání psů nebo koček za končetiny, hlavu, uši, ocas nebo srst nebo zvedání dospělých psů nebo koček za kůži.

Členské státy mohou povolit výjimky z prvního pododstavce pro psy určené k použití ve vojenských, policejních a celních službách.

Článek 19

Přehlídky, výstavy a soutěže s estetickým zaměřením

1.   Na přehlídkách, výstavách a soutěžích psů a koček s estetickým zaměřením nesmí provozovatelé chovných a prodejních zařízení používat psy nebo kočky, kteří mají extrémní tělesné znaky, ani psy nebo kočky, kteří byli zmrzačeni způsobem, který změnil jejich tělesné znaky.

2.   Při organizování přehlídek, výstav a soutěží s estetickým zaměřením musí organizátoři z těchto akcí vyloučit psy a kočky, kteří mají extrémní tělesné znaky, nebo psy nebo kočky, kteří byli zmrzačeni způsobem, který změnil jejich tělesné znaky.

KAPITOLA III

Identifikace a registrace psů a koček a požadavky na online inzerci a uvádění na trh

Článek 20

Identifikace a registrace psů a koček

1.   Všichni psi a kočky držení v zařízeních, uvádění na trh nebo vlastnění majiteli zvířat v zájmovém chovu nebo jinými fyzickými nebo právnickými osobami musí být jednotlivě identifikováni jediným injekčně zaváděným odpovídačem obsahujícím čitelný mikročip, který splňuje požadavky stanovené v příloze II.

2.   Provozovatelé zajistí, aby psi a kočky narození v jejich zařízeních byli jednotlivě identifikováni do tří měsíců od jejich narození a v každém případě přede dnem jejich uvedení na trh.

Provozovatelé prodejních zařízení a útulků a provozovatelé, kteří umísťují psy a kočky do náhradních domovů a jsou za ně odpovědní, zajistí, aby psi a kočky, kteří vstoupí do jejich zařízení nebo za něž nesou odpovědnost, byli jednotlivě identifikováni do 30 dnů od jejich příchodu a v každém případě přede dnem jejich uvedení na trh.

Majitelé zvířat v zájmovém chovu a jiné fyzické nebo právnické osoby kromě provozovatelů, kteří vlastní psy nebo kočky, zajistí, aby byl každý pes nebo kočka jednotlivě identifikován nejpozději v okamžiku, kdy dosáhne věku tří měsíců, nebo pokud je pes nebo kočka uveden na trh, přede dnem jeho uvedení na trh.

Odpovídač zavádí veterinární lékař. Členské státy mohou povolit, aby odpovídače zaváděly jiné osoby než veterinární lékař, za podmínky, že přijmou vnitrostátní pravidla týkající se minimálních kvalifikačních předpokladů, které musí tyto osoby splňovat.

Má se za to, že psi a kočky, kteří byli jednotlivě identifikováni injekčně zavedeným odpovídačem obsahujícím mikročip v souladu s právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy před 31. srpnem 2028, splňují požadavky uvedené v odstavci 1 a v prvním, druhém, třetím a čtvrtém pododstavci tohoto odstavce, za podmínky, že je mikročip stále čitelný.

3.   Do dvou pracovních dnů od své identifikace musí být psi a kočky evidováni veterinárním lékařem ve vnitrostátní databázi uvedené v článku 23. Členské státy mohou umožnit, aby registraci prováděly jiné osoby než veterinární lékař, za podmínky, že členské státy zavedly opatření, jimiž zajistí správnost informací, které tyto osoby vkládají do databáze. U psů a koček držených v zařízeních se registrace provádí jménem provozovatele zařízení, který je za psa nebo kočku odpovědný. U psů a koček ve vlastnictví jiných fyzických nebo právnických osob se registrace provádí jménem těchto osob.

Členské státy mohou povolit výjimky z prvního pododstavce tohoto odstavce pro vojenské, policejní a celní psy.

4.   Pokud jsou psi nebo kočky uváděni na trh nebo jsou příležitostně a v nepravidelných intervalech darováni fyzickými osobami bez použití online inzerce, dotčená fyzická nebo právnická osoba, která převádí vlastnictví psa nebo kočky nebo odpovědnost za ně, zajistí, aby tato změna vlastnictví nebo odpovědnosti byla zaznamenána do databáze uvedené v článku 23 do dvou týdnů ode dne tohoto převodu v souladu s podmínkami stanovenými členským státem, který je za dotčenou databázi odpovědný.

5.   Pokud pes nebo kočka uhyne, provozovatel, majitel zvířete v zájmovém chovu nebo fyzická či právnická osoba, kteří tohoto psa nebo kočku vlastní, zajistí, aby byl úhyn zaznamenán v databázi uvedené v článku 23 v souladu s podmínkami stanovenými členským státem, který je za dotčenou databázi odpovědný.

6.   Pokud odpovídač je nebo se stane nečitelným, provozovatel nebo fyzická či právnická osoba odpovědná za psa nebo kočku zajistí, aby byl injekčně zaveden nový odpovídač a aby byla registrace v databázi aktualizována uvedením identifikačního čísla tohoto nového odpovídače.

7.   Požadavky na identifikaci a registrace podle tohoto článku se použijí takto:

a)

v případě provozovatelů a fyzických nebo právnických osob uvádějících psy a kočky na trh ode dne 31. srpna 2030;

b)

v případě majitelů zvířat v zájmovém chovu a jiných fyzických nebo právnických osob kromě provozovatelů, kteří psy neuvádějí na trh, ode dne 31. srpna 2036;

c)

v případě majitelů zvířat v zájmovém chovu a jiných fyzických nebo právnických osob kromě provozovatelů, kteří kočky neuvádějí na trh, ode dne 31. srpna 2041.

Článek 21

Požadavky týkající se online inzerce a uvádění na trh

1.   Pokud provozovatelé inzerují psa nebo kočku online s cílem uvést je na trh Unie, zajistí, aby bylo v inzerci jasně viditelným a tučným písmem uvedeno toto upozornění:

„Zvíře není hračka. Jeho pořízení je rozhodnutí, které vám změní život. Je vaší povinností zajistit mu zdraví a dobré životní podmínky a neopustit je.“.

2.   Pokud fyzické nebo právnické osoby jiné než provozovatelé inzerují psa nebo kočku online s cílem uvést je na trh Unie, zajistí, aby bylo v inzerci zahrnuto upozornění týkající se odpovědného vlastnictví buď za použití znění uvedeného v odstavci 1, nebo jiného znění s týmž významem.

3.   Při uvedení psa nebo kočky na trh v Unii musí fyzická či právnická osoba, která psa nebo kočku na trh uvádí, poskytnout nabyvateli:

a)

doklad o identifikaci a registraci psa nebo kočky v souladu s článkem 20;

b)

tyto informace o psovi nebo kočce:

i)

druh;

ii)

pohlaví;

iii)

datum a země narození a

iv)

plemeno, je-li relevantní.

Pokud fyzická nebo právnická osoba inzeruje psa nebo kočku online s cílem uvést je na trh Unie, použije tato osoba systém uvedený v odstavci 5 k vytvoření jedinečného ověřovacího tokenu. Tato osoba token uvede v inzerátu spolu s internetovým odkazem na systém uvedený v odstavci 5.

Systém uvedený v odstavci 5 umožní nabyvatelům ověřit pravost identifikace, registrace a vlastnictví psů nebo koček inzerovaných online.

4.   V souladu s článkem 31 nařízení (EU) 2022/2065 zajistí poskytovatelé online platforem, aby jejich online rozhraní bylo navrženo a uspořádáno tak, aby provozovatelům nebo jiným fyzickým či právnickým osobám uvádějícím psy nebo kočky na trh usnadňovalo plnění jejich povinností podle odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, a viditelným způsobem informují nabyvatele o možnosti ověřit pravost identifikace, registrace a vlastnictví psa nebo kočky prostřednictvím internetového odkazu na online ověřovací systém uvedený v odstavci 5 tohoto článku.

Za správnost informací poskytnutých prostřednictvím rozhraní online platformy odpovídá pouze fyzická nebo právnická osoba uvádějící psy nebo kočky na trh. Žádné ustanovení tohoto odstavce nelze vykládat tak, že ukládá poskytovateli online platformy obecnou povinnost monitorování ve smyslu článku 8 nařízení (EU) 2022/2065.

5.   Komise zajistí, aby byl na internetu bezplatně veřejně přístupný online ověřovací systém provádějící automatizované kontroly pravosti identifikace, registrace a vlastnictví psů nebo koček inzerovaných online s využitím databáze uvedené v článku 23 a aby tento systém vytvářel jedinečný ověřovací token uvedený v odstavci 3 druhém pododstavci tohoto článku. Komise může svěřit vývoj, údržbu a provoz tohoto systému nezávislému subjektu. Tento nezávislý subjekt je pro tento úkol vybrán na základě veřejného výběrového řízení v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (16). Systém zajistí:

a)

spolehlivé ověření pravosti identifikace, registrace a vlastnictví psa nebo kočky pomocí vnitrostátních databází uvedených v článku 23 tohoto nařízení;

b)

dodržování ochrany údajů v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.

6.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:

a)

informace, které mají poskytnout fyzické a právnické osoby uvádějící psy nebo kočky na trh jako doklad o identifikaci a registraci psů a koček v souladu s odst. 3 písm. a);

b)

informace, které mají do ověřovacího systému uvedeného v odstavci 5 poskytnout fyzické a právnické osoby inzerující psy nebo kočky za účelem prokázání pravosti identifikace, registrace a vlastnictví inzerovaného psa nebo kočky;

c)

následující vlastnosti systému uvedeného v odstavci 5:

(i)

klíčové funkce systému;

(ii)

technické, elektronické a kryptografické požadavky na systém;

(iii)

procesní kroky, které musí fyzická nebo právnická osoba uvádějící psa nebo kočku na trh dodržet, a informace, které musí poskytnout, a kroky a informace požadované od nabyvatele, aby mohl online ověřovací systém fungovat.

Prováděcí akty uvedené v písmenu a) se přijmou do 31. srpna 2028 a prováděcí akt uvedený v písmenech b) a c) se přijme do 31. srpna 2029.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 29.

KAPITOLA IV

Příslušné orgány

Článek 22

Odborná příprava

1.   Pro účely článku 12 jsou příslušné orgány odpovědné za:

a)

zajištění kurzů odborné přípravy pro pečovatele o zvířata;

b)

schvalování obsahu kurzů odborné přípravy uvedených v písmenu a) v souladu s minimálními požadavky stanovenými prováděcími akty uvedenými v čl. 12 odst. 4;

c)

certifikaci pečovatelů o zvířata, kteří úspěšně absolvovali kurzy odborné přípravy uvedené v písmenu a).

Příslušné orgány mohou delegovat úkol uvedený v písmenu c) prvního pododstavce na poskytovatele kurzů odborné přípravy.

2.   Referenční středisko Evropské unie pro dobré životní podmínky zvířat určené v souladu s článkem 95 nařízení (EU) 2017/625 může vypracovat vzory školicích materiálů a doporučení pro příslušné orgány nebo jiné poskytovatele kurzů odborné přípravy.

Článek 23

Databáze psů a koček

1.   Členské státy odpovídají za zřízení a vedení databází pro registraci identifikovaných psů a koček v souladu s čl. 20 odst. 1 a 2, čl. 26 odst. 3 a čl. 26 odst. 4 druhým pododstavcem.

2.   Za tímto účelem mohou členské státy využívat databáze vedené jiným členským státem, a to na základě příslušných ujednání mezi těmito členskými státy.

3.   Členské státy zajistí, aby jejich databáze uvedené v odstavci 1 splňovaly požadavky stanovené prováděcím aktem uvedeným v odst. 4 druhém pododstavci písm. b) s cílem zajistit jejich interoperabilitu.

4.   Komise zřídí a vede indexovou databázi obsahující minimální soubor polí stanovený v prováděcích aktech uvedených v druhém pododstavci písm. b) tohoto odstavce. Vytvoření, vedení a provoz této indexové databáze může Komise svěřit nezávislému subjektu na základě veřejného výběrového řízení v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy VII nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se:

a)

minimálního obsahu databází uvedených v odstavci 1;

b)

interoperability mezi databázemi členských států a indexovou databází, včetně minimálního souboru polí, která mají být do indexové databáze přenesena, a intervalů přenosu;

c)

funkčnosti pro prokázání identifikace a registrace psa nebo kočky, jak je uvedeno v čl. 21 odst. 3 písm. a);

d)

rejstříku, v němž členské státy ohlásí své databáze, a parametrů nezbytných pro vzájemné propojení těchto databází v souladu s opatřeními stanovenými podle písmene b);

e)

propojení mezi databázemi členských států uvedených v odstavci 1 tohoto článku, databází Unie pro evidenci cest zvířat v zájmovém chovu uvedenou v čl. 26 odst. 4 a případně systémem pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC).

Komise přijme prováděcí akty uvedené v druhém pododstavci písm. a) a c) do 31. srpna 2028. Prováděcí akty uvedené v druhém pododstavci písm. b), d) a e) přijme do 31. srpna 2029.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 29.

Článek 24

Shromažďování údajů o dobrých životních podmínkách zvířat a podávání zpráv

1.   Příslušné orgány shromažďují, analyzují a zveřejňují údaje o dobrých životních podmínkách zvířat uvedené v příloze III.

2.   Příslušné orgány vypracovávají a Komisi předávají do 31. srpna každé tři roky zprávu v elektronické podobě o údajích o dobrých životních podmínkách zvířat stanovených v příloze III. První taková zpráva je vypracována a předána Komisi do 31. srpna 2032. Každá zpráva obsahuje souhrn údajů shromážděných během předchozích tří let.

3.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví harmonizovanou metodiku pro sběr údajů o dobrých životních podmínkách zvířat stanovených v příloze III a vzor zprávy uvedené v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 29.

Článek 25

Ochrana údajů

1.   Příslušné orgány členských států jsou správci ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 ve vztahu ke zpracování osobních údajů shromážděných podle článků 9 a 10 tohoto nařízení, jakož i podle čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení, pokud se použijí pro účely úřední kontroly.

Komise je správcem ve smyslu nařízení (EU) 2018/1725 v souvislosti se zpracováním osobních údajů shromážděných podle čl. 21 odst. 5, čl. 23 odst. 1 a 4 a čl. 26 odst. 4 třetího pododstavce tohoto nařízení, pokud jsou tyto údaje použity pro účely souladu s článkem 108 nařízení (EU) 2017/625 a pro plnění povinností podávat zprávy podle tohoto nařízení.

Každé osobě, která má přístup k osobním údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci, se zakazuje sdělovat jakékoli osobní údaje, jež se dozvěděla při výkonu svých povinností nebo jinak nahodile v souvislosti s tímto výkonem. Členské státy a Komise přijmou veškerá vhodná opatření k prosazení tohoto zákazu.

Osobní údaje shromážděné podle prvního a druhého pododstavce se použijí výhradně pro účely:

a)

úředních kontrol prováděných příslušnými orgány členských států týkajících se dodržování požadavků na dobré životní podmínky a sledovatelnost stanovených v tomto nařízení a dodržování nařízení (EU) 2016/429, včetně odhalování podvodných praktik, a

b)

dodržování povinností Komise podle článku 108 nařízení (EU) 2017/625 a povinností Komise podávat zprávy podle tohoto nařízení.

2.   Osobní údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku se uchovávají:

a)

v případě článků 9 a 10 po dobu deseti let ode dne ukončení činnosti zařízení;

b)

v případě čl. 21 odst. 5 po dobu 18 měsíců od vytvoření tokenu uvedeného v čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci;

c)

v případě čl. 23 odst. 1 a 4 po dobu 25 let od první registrace psa nebo kočky v databázi uvedené ve zmíněném článku nebo po dobu pěti let od zaznamenání úhynu psa nebo kočky v této databázi;

d)

v případě čl. 26 odst. 4 třetího pododstavce po dobu pěti let ode dne předběžného oznámení.

KAPITOLA V

Vstup psů a koček do unie

Článek 26

Vstup psů a koček do Unie

1.   Psi a kočky mohou být dováženi do Unie za účelem uvedení na trh Unie pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

byli chováni a drženi v souladu s některým z těchto požadavků:

i)

požadavky obsažené v kapitole II tohoto nařízení;

ii)

požadavky uznané Unií v souladu s článkem 129 nařízení (EU) 2017/625 za rovnocenné požadavkům stanoveným v kapitole II tohoto nařízení nebo

iii)

v příslušných případech požadavky obsažené ve zvláštní dohodě mezi Unií a zemí vývozu;

b)

pocházejí ze třetí země nebo území a zařízení uvedených na seznamu v souladu s články 126 a 127 nařízení (EU) 2017/625.

2.   Úřední osvědčení uvedené v čl. 126 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2017/625 doprovázející psy a kočky dovážené do Unie ze třetích zemí a území za účelem uvedení na trh Unie musí obsahovat potvrzení o souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

3.   Psi a kočky dovážení do Unie za účelem uvedení na trh Unie musí být před svým vstupem do Unie označeni u veterinárního lékaře injekčně zaváděným odpovídačem obsahujícím čitelný mikročip, který splňuje požadavky stanovené v příloze II.

Provozovatel odpovědný za dovoz psů nebo koček do Unie zajistí, aby veterinární lékař provedl jejich registraci ve vnitrostátní databázi uvedené v čl. 23 odst. 1, a to do pěti pracovních dnů po jejich dovozu do Unie. Členské státy mohou umožnit, aby registraci provedly jiné osoby než veterinární lékař, za podmínky, že zavedly opatření zajišťující, aby informace vkládané do databáze těmito osobami byly správné.

4.   Neobchodní přesun psa nebo kočky ze třetí země nebo území do Unie musí jeho majitel předem oznámit prostřednictvím databáze Unie pro evidenci cest zvířat v zájmovém chovu nejméně pět pracovních dnů před tím, než pes nebo kočka překročí hranice Unie, s výjimkou těchto případů:

a)

pes nebo kočka jsou dováženi do Unie přímo ze třetích zemí nebo z území, která splňují podmínky stanovené v čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/131 (17), a

b)

pes nebo kočka jsou evidováni v databázi členského státu uvedené v čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení.

Pokud pes nebo kočka pobývají v Unii déle než šest měsíců, zajistí majitel, aby je veterinární lékař zaevidoval v databázi členského státu, v němž zvíře pobývá, uvedené v čl. 23 odst. 1, a to do pěti pracovních dnů po uplynutí šestého měsíce od jejich vstupu do Unie. Členské státy mohou umožnit, aby registraci provedly jiné osoby než veterinární lékař, za podmínky, že zavedly opatření zajišťující, aby informace vkládané do databáze těmito osobami byly správné.

Komise zřídí a vede databázi Unie pro evidenci cest zvířat v zájmovém chovu uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce. Vytvoření, vedení a provoz této databáze může Komise svěřit nezávislému subjektu na základě veřejného výběrového řízení v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy VII nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Přístup do této databáze je vyhrazen příslušným orgánům členských států a Komisi.

Komise zajistí, aby v případě předem oznámených přesunů, u nichž hrozí riziko podvodu, databáze aktivovala oznámení v systému iRASFF. Členské státy, které toto oznámení obdrží, přijmou vhodná následná opatření v souladu s čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625.

Komise nejpozději do 31. srpna 2034 přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se:

i)

informací, které mají majitelé předem oznámit v souladu s odstavcem 4 tohoto článku v databázi Unie pro evidenci cest zvířat v zájmovém chovu, s přihlédnutím k požadavkům na ochranu osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 a (EU) 2016/679;

ii)

postupu pro určení rizika podvodu, který zohledňuje činnost prováděnou sítí SPS.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 29.

KAPITOLA VI

Procesní ustanovení

Článek 27

Změna příloh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci o změnách příloh tohoto nařízení s cílem zohlednit vědecký a technický pokrok, včetně případných vědeckých stanovisek úřadu EFSA, pokud jde o:

a)

odpovídající počet pečovatelů o zvířata v chovných zařízeních a prodejních zařízeních;

b)

požadavky na napájení a krmení a proces odstavování;

c)

rozsah teplot;

d)

požadavky na osvětlení;

e)

koncentraci amoniaku a oxidu uhelnatého;

f)

konstrukci kotců pro psy a kotců pro kočky;

g)

skupinové ustájení;

h)

prostorové nároky pro různé kategorie psů a koček;

i)

četnost březostí;

j)

minimální a maximální věk chovných fen a chovných koček pro reprodukci;

k)

socializaci, zajištění obohacení a další opatření k uspokojení etologických potřeb psů a koček;

l)

požadavky na odpovídače používané k individuální identifikaci psů a koček;

m)

údaje, které je třeba shromažďovat pro účely monitorování a hodnocení této oblasti politiky.

Jakékoli doplnění požadavků v přílohách musí vycházet z aktualizovaných vědeckých nebo technických poznatků, zejména z poznatků týkajících se specifických podmínek potřebných k zajištění dobrých životních podmínek psů a koček, na které se vztahuje toto nařízení. Tyto akty v přenesené pravomoci v relevantních případech zohlední sociální, hospodářské a environmentální dopady a stanoví dostatečná přechodná období, aby se dotčení provozovatelé mohli přizpůsobit novým požadavkům.

Článek 28

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 8, čl. 8 odst. 3, čl. 13 odst. 2 a článku 27 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 30. srpna 2026.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 8, čl. 8 odst. 3, čl. 13 odst. 2 a článku 27 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 8, čl. 8 odst. 3, čl. 13 odst. 2 nebo článku 27 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 29

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený podle čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VII

Přísnější vnitrostátní pravidla a závěrečná ustanovení

Článek 30

Přísnější vnitrostátní pravidla

1.   Toto nařízení nebrání členským státům zachovat nebo přijmout přísnější vnitrostátní pravidla zaměřená na zajištění širší ochrany dobrých životních podmínek psů a koček držených v zařízeních a větší sledovatelnost psů a koček, za podmínky, že uvedená pravidla nejsou v rozporu s tímto nařízením a nenarušují řádné fungování vnitřního trhu.

2.   Členské státy do 31. srpna 2028 uvědomí Komisi o veškerých stávajících přísnějších vnitrostátních pravidlech, která hodlají zachovat v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Poté členské státy informují Komisi o přísnějších vnitrostátních pravidlech před jejich přijetím, pokud již neoznámily návrh vnitrostátních pravidel jako návrh technického předpisu podle článku 5 směrnice (EU) 2015/1535. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

3.   Členský stát, který přijal přísnější vnitrostátní pravidla uvedená v odstavci 1, nezakazuje ani nebrání uvádění psů a koček držených v jiném členském státě na trh na svém území z důvodu, že dotčení psi a kočky nebyli drženi v souladu s přísnějšími vnitrostátními pravidly tohoto členského státu.

Článek 31

Podávání zpráv a hodnocení

1.   Na základě zpráv obdržených v souladu s článkem 24 a veškerých dalších relevantních informací zveřejní Komise do dne 31. srpna 2033 a poté každé tři roky monitorovací zprávu o dobrých životních podmínkách psů a koček uváděných na trh v Unii.

2.   Do 31. srpna 2040 provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. V tomto hodnocení a zprávě Komise posuzuje zejména:

a)

do jaké míry toto nařízení přispělo k zajištění vysoké úrovně dobrých životních podmínek psů a koček, ke zlepšení jejich sledovatelnosti a k omezení nezákonného obchodu s nimi;

b)

dopad, který má toto nařízení na provozovatele chovných zařízeních a prodejních zařízení a útulků a na provozovatele, kteří umísťují psy a kočky do náhradních domovů, s přihlédnutím mimo jiné k administrativní zátěži a nákladům na dodržování předpisů.

3.   Pro účely podávání zpráv uvedených v odstavci 2 poskytnou členské státy Komisi informace nezbytné pro vypracování její zprávy.

Článek 32

Sankce

Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí za porušení tohoto nařízení, a to i v souvislosti s opuštěním psů a koček provozovatelem, a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy oznámí tato pravidla a opatření Komisi a neprodleně jí oznámí i všechny jejich následné změny.

Článek 33

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 31. srpna 2028. Avšak:

a)

článek 16 se použije ode dne 31. srpna 2029;

b)

čl. 21 odst. 3 a čl. 23 odst. 1 se použijí ode dne 31. srpna 2030;

c)

čl. 8 odst. 1 se použije ode dne 1. července 2036 a čl. 8 odst. 2 se použije ode dne 1. července 2030;

d)

článek 15, čl. 21 odst. 3 druhý pododstavec, čl. 21 odst. 4 a 5, čl. 22 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 23 odst. 3 a 4 a čl. 26 odst. 1, 2 a 3 se použijí ode dne 31. srpna 2031;

e)

čl. 12 odst. 2 a 3 se použije ode dne 31. srpna 2033;

f)

článek 10 se použije ode dne 31. srpna 2034 a

g)

čl. 26 odst. 4 se použije ode dne 31. srpna 2036.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 17. června 2026.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

M. RAOUNA


(1)   Úř. věst. C, C/2024/3388, 31.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/3388/oj.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2026 (dosud nezveřejněný v Úř. věst.) a rozhodnutí Rady ze dne 22. května 2026.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/625/oj).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/429/oj).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/63/oj).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/6/oj).

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/723 ze dne 2. května 2019, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o jednotné vzorové formuláře, jež se mají použít ve výročních zprávách předkládaných členskými státy (Úř. věst. L 124, 13.5.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/723/oj).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).

(11)  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2016/512/oj).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2015/1535/oj).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/2115/oj).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/178/oj).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(17)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/131 ze dne 20. ledna 2026, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu (Úř. věst. L, 2026/131, 27.3.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2026/131/oj).


PŘÍLOHA I

POŽADAVKY VZTAHUJÍCÍ SE NA ZAŘÍZENÍ PODLE ČLÁNKŮ 14 AŽ 17

1.   Krmení a napájení

1.1.

Psi a kočky se krmí nejméně dvakrát denně. Štěňata a koťata se krmí častěji.

Tyto požadavky se však nevztahují na pastevecké psy držené v chovných zařízeních během období, kdy jsou využíváni k hlídání hospodářských zvířat nebo absolvují výcvik.

1.2.

Každé štěně nebo kotě musí být během nejméně prvních dvou dnů života krmeno mlezivem. Poté je krmeno mlékem své matky nebo chovné feny či chovné kočky v laktaci. Pokud to není možné, protože matka je nemocná nebo není z jiných důvodů schopna krmit své potomky nebo jim zajistit dostatečné množství mléka, musí být štěně nebo kotě krmeno mléčnou krmnou směsí určenou pro štěňata a koťata. Četnost tohoto krmení musí být v souladu s pokyny výrobce nebo veterinárního lékaře.

1.3.

Všechna neodstavená štěňata a koťata musí být krmena dostatečným množstvím mléka, mléčné krmné směsi nebo jejich kombinace, s cílem zajistit stálý přírůstek tělesné hmotnosti.

1.4.

Odstavení se provádí postupným zaváděním pevného krmiva po dobu, která není kratší než sedm dnů a neskončí dříve než v šesti týdnech věku štěňat či koťat.

2.   Ustájení

2.1.   Teplota

V chovných zařízeních se teplota udržuje v rozmezí:

a)

22 až 28 °C v porodních místech během prvních 10 dnů života štěňat;

b)

18 až 27 °C v porodních místech během prvních 21 dnů života koťat.

2.2.   Osvětlení

2.2.1.

Psi a kočky musí být vystaveni světlu po dobu nejméně sedm hodin denně.

2.2.2.

Umělé světlo musí být širokospektrální nebo plnospektrální o frekvenci alespoň 80 Hz.

2.2.3.

Psi a kočky musí mít možnost zůstat bez umělého osvětlení po dobu nejméně osm hodin denně.

2.3.   Prostorové nároky

2.3.1.

Porodní místa štěňat a koťat jsou konstruována tak, aby matce umožňovala vzdálit se od svých potomků.

2.3.2.

V případě chovných zařízení a prodejních zařízení se na základě celkové trvale přístupné plochy pro psy nebo kočky použijí tyto minimální prostorové nároky pro psy a kočky:

Prostorové nároky pro psy s vrhem nebo bez vrhu

 

Minimální plocha (*1)

Minimální výška (m)

Výška v kohoutku (cm)

< 30

30–39

40–59

60–70

> 70

2

Plocha pro jednoho psa (m2)

4

4

5

8

10

Plocha pro každého dalšího psa (m2)

3

3,5

4

5

6

Prostorové nároky pro kočky s vrhem nebo bez vrhu

 

Minimální podlahová plocha (*2)

Minimální výška (m)

Plocha pro jednu kočku (m2)

3

2

Plocha pro každou další kočku (m2)

2

(*1)  V případě čistokrevných psů lze výšku v kohoutku vypočítat na základě standardní výšky v kohoutku příslušného plemene. Pokud jsou v jednom uzavřeném prostoru drženi psi s různou výškou v kohoutku, použije se pro výpočet vymezeného prostoru pro všechny psy pouze sloupec týkající se minimální plochy pro psa s největší výškou v kohoutku.

(*2)  Do minimální podlahové plochy není zahrnuta plocha pro obohacení koček.

3.   Zdraví

3.1.

Samice koček lze použít k reprodukci pouze po dosažení věku nejméně 10 měsíců.

3.2.

Feny nesmí být použity k reprodukci dříve než od druhé říje.

3.3.

Chovná fena nebo chovná kočka nesmí mít více než tři vrhy v rozmezí dvou let.

3.4.

U chovných fen a chovných koček, které měly v rozmezí dvou let tři vrhy, včetně mrtvě narozených mláďat, musí následovat období zotavení nejméně jeden rok.

3.5.

Chovné feny nebo chovné kočky, které absolvovaly dva císařské řezy, se již k chovu nepoužívají.

3.6.

Každá chovná fena ve věku osmi let a více nebo každá chovná kočka ve věku šesti let a více musí být před použitím k chovu prohlédnuta veterinárním lékařem, který písemně potvrdí, že v době prohlídky neexistují žádné zdravotní indikace proti použití dotčené chovné feny nebo chovné kočky k chovu.

3.7.

Provozovatel uchovává písemné potvrzení uvedené v bodě 3.6. po dobu nejméně tří let.

4.   Etologické potřeby

4.1.   Socializace

4.1.1.

Od tří týdnů věku jsou psům a kočkám postupně poskytovány každodenní příležitosti k sociálnímu kontaktu s jinými zvířaty stejného druhu a s lidmi a pokud možno se zvířaty jiných druhů.

4.1.2.

Psi nebo kočky, kteří se vzájemně ohrožují svým agresivním chováním nebo si vzájemně způsobují zbytečný stres nebo nepohodlí, musí být drženi odděleně.

4.2.   Obohacení

4.2.1.

Kočkám se poskytne dostatečný počet škrabadel, úkrytů a polic tak, aby každá kočka mohla šplhat, odpočívat, pozorovat okolí a vzdálit se.

4.3.   Odebrání

4.3.1.

Štěňata držená v zařízeních nesmí být trvale odebrána od svých matek před dosažením věku osmi týdnů.

4.3.2.

Koťata držená v útulcích a náhradních domovech nesmí být trvale odebrána od svých matek před dosažením věku osmi týdnů. Koťata držená v chovných zařízeních nesmí být trvale odebrána od svých matek před dosažením věku 12 týdnů.

4.3.3.

Dřívější odebrání od matek je však možné ze zdravotních důvodů, a to na základě písemného doporučení veterinárního lékaře. Provozovatel vede záznamy o takovýchto doporučeních, dokud není poslední štěně nebo kotě z daného vrhu uvedeno na trh.

PŘÍLOHA II

IDENTIFIKACE A REGISTRACE PSŮ A KOČEK

Odpovídače používané k individuální identifikaci psů a koček podle článků 20 a 26 musí splňovat tyto požadavky:

a)

mikročip musí obsahovat individuální a neopakovatelné identifikační číslo, které nelze přeprogramovat;

b)

identifikační číslo musí začínat zemí identifikace psa nebo kočky v souladu s normou ISO 3166;

c)

struktura kódu a technická koncepce rádiové identifikace musí být v souladu s normami ISO 11784 a 11785;

d)

soulad s normami ISO 11784 a 11785 se hodnotí podle normy ISO 24631-1.


PŘÍLOHA III

ÚDAJE O DOBRÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNKÁCH ZVÍŘAT

1.   

Počet psů a koček evidovaných za rok podle článku 20 a čl. 26 odst. 3.

2.   

Počet chovných zařízení, prodejních zařízení, útulků a náhradních domovů registrovaných za rok podle článku 9.

3.   

Počet schválených chovných zařízení za rok podle článku 10.

4.   

Počet chovných zařízení, jejichž schválení bylo pozastaveno nebo odebráno za rok.


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/1818/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


Top