52008SC2931

ES

(...PICT...)|COMISIÓN DE LAS COMUNIDADES EUROPEAS|

Bruselas, 3.12.2008

SEC(2008) 2931

DOCUMENTO DE TRABAJO DE LOS SERVICIOS DE LA COMISIÓN Documento adjunto a la

Propuesta de DIRECTIVA DEL PARLAMENTO EUROPEO Y DEL CONSEJO sobre restricciones a la utilización de determinadas sustancias peligrosas en aparatos eléctricos y electrónicos Resumen de la evaluación de impacto {COM(2008) 809 final} {SEC(2008) 2930}

RESUMEN

JUSTIFICACIÓN DE LA REVISIÓN

El propósito de la Directiva 2002/95/CE es restringir la utilización de sustancias peligrosas en aparatos eléctricos y electrónicos para contribuir a la protección de la salud humana y a la valorización y eliminación correctas, desde el punto de vista medioambiental, de los residuos de aparatos eléctricos y electrónicos. Su revisión se está llevando a cabo por dos razones principales:

1. La Comisión se ha comprometido a mejorar el marco regulador , que debe ser sencillo, comprensible, eficaz y aplicable. El marco regulador en el que operan las empresas influye en su competitividad y en su capacidad de crecimiento y creación de empleo. El objetivo de una mejor reglamentación es un elemento importante de la asociación para el crecimiento y el empleo de la UE (estrategia de Lisboa). La presente Directiva puede mejorarse en términos de aplicación, ejecución y coherencia.

2. La Directiva RUSP pide a la Comisión que reexamine las medidas establecidas en ella, especialmente en lo que respecta a la inclusión en su ámbito de aplicación de dos categorías adicionales de equipamiento (categorías 8 y 9: productos sanitarios e instrumentos de vigilancia y control) y a la adaptación de la lista de sustancias restringidas.

PROBLEMA Y OBJETIVOS

La realización de los objetivos de la Directiva RUSP se ve dificultada y encarecida por algunos problemas relacionados con dudas sobre su aplicación, como la falta de armonización en la interpretación de las definiciones y las divergencias en los requisitos para demostrar la conformidad de un producto; los problemas relativos a la ejecución, como actividades de vigilancia del mercado en niveles inferiores a los óptimos; y problemas relacionados con la aparente incoherencia entre otros textos legislativos comunitarios o los avances técnicos o científicos, como las posibles redundancias con el Reglamento REACH o la Directiva PUE/sobre productos consumidores de energía, y con la necesidad de ampliar el ámbito de aplicación a los productos sanitarios y a los instrumentos de vigilancia y control.

Los objetivos de la revisión son los siguientes: mejorar la aplicación y la ejecución de la Directiva, aumentar la coherencia con la normativa comunitaria correspondiente relativa a los productos, obtener una mejor relación coste-eficacia e incrementar los beneficios medioambientales.

EL PROCESO DE REVISIÓN

Se han llevado a cabo dos consultas con las partes interesadas y varios estudios que versaron sobre los diferentes aspectos de la revisión, así como sobre las diferentes opciones relativas a cada aspecto. Las consultas y los estudios contribuyeron a determinar y a analizar algunas opciones específicas, mencionadas a continuación.

OPCIONES

Las opciones se agrupan en tres categorías principales:

1. Precisión y simplificación de la Directiva.

2. Mejora de su ejecución a escala nacional.

3. Adaptación de la Directiva a los avances técnicos y científicos.

Dentro de cada una de esas categorías se contemplaron diferentes opciones y se efectuó un análisis de costes y beneficios para cada una de ellas.

OPCIONES SELECCIONADAS

En resumen, se recomiendan las siguientes opciones:

Modificación del texto legislativo para precisar el ámbito de aplicación y las definiciones , en particular mediante la creación de una lista de productos que definan el ámbito de aplicación de la Directiva RUSP, que sea vinculante y no dependa del ámbito de aplicación de la Directiva RAEE.

Introducción de todas las disposiciones pertinentes ya utilizadas en el paquete legislativo «comercialización de los productos» relacionadas con lo siguiente:

– actividades de vigilancia del mercado a escala nacional;

– mecanismos de evaluación de la conformidad del producto antes de su introducción en el mercado sobre la base de una declaración del productor;

– presunción de conformidad del producto sobre la base de normas armonizadas y el marcado CE.

Adaptación del procedimiento de exención , por ejemplo con la introducción de un requisito, mediante el procedimiento de comitología, para que los solicitantes analicen las sustancias sustitutivas antes de presentar una solicitud y la introducción de criterios adicionales para la concesión de exenciones.

Inclusión progresiva de productos sanitarios e instrumentos de vigilancia y control en el ámbito de aplicación de la Directiva RUSP; no se introduce ningún cambio en la lista de sustancias restringidas.

BENEFICIOS y COSTES

A continuación figura una apreciación general de los costes y beneficios de las opciones:

La falta de experiencia no permite evaluar los costes reales de conformidad para la industria ; en el caso de productos incluidos actualmente en la Directiva RUSP, el porcentaje podría situarse, según las estimaciones, entre un 1 y un 4 % del volumen de negocios. Estudios más recientes indican un coste medio global relacionado con la Directiva del 1,9 % del volumen de negocios (coste pasado y costes futuros únicos).

En el caso de los productos sanitarios y de los instrumentos de vigilancia y control, algunos de los cuales se producen en número escaso o sus utilizaciones son de gran importancia, por lo que les corresponden mayores requisitos de prueba y fiabilidad, el coste anual de su conformidad se sitúa aproximadamente entre 400 y 1 600 millones de euros; se afirma incluso que el coste de la conformidad con la Directiva RUSP para algunos productos complejos puede ascender hasta un 7 o 10 % de volumen de negocios (producto nuevo) o entre 1 y 10 % (modificación de un producto existente). Gran parte de este coste puede atribuirse a la longitud de los ciclos de elaboración, prueba y autorización de los productos más complejos. Por ese motivo se propone una introducción progresiva de esos productos que les permita conseguir la conformidad en el marco de los recursos existentes y de los ciclos de elaboración del producto.

La Directiva RUSP no prevé explícitamente obligaciones de notificación de los Estados miembros ni requisitos de comunicación de información de los fabricantes y, en la mayoría de los casos, los Estados miembros no han introducido dichas obligaciones en su legislación nacional. El procedimiento para la concesión de exenciones se considera demasiado largo para los productos con ciclos de innovación cortos; la armonización de los requisitos sobre los contenidos de la solicitud y la precisión sobre el periodo de validez de las exenciones permitirán agilizar el procedimiento , incrementar la seguridad jurídica y reducir la carga administrativa tanto para las autoridades como para los solicitantes.

La introducción de requisitos armonizados para el ámbito de aplicación, las definiciones, la evaluación de la conformidad del producto y la vigilancia del mercado, que son coherentes con otros requisitos legales comunitarios para productos, permitirán incrementar la seguridad jurídica y reducir la carga administrativa .

La etapa inicial de aplicación de las disposiciones revisadas podría crear una carga administrativa adicional para los Estados miembros y los productores en función de la situación actual de preparación del Estado miembro para una correcta ejecución y de la adecuación de las medidas adoptadas por los productores para garantizar la conformidad del producto.

Los servicios de la Comisión consideran que se obtendrán beneficios netos globales, aunque modestos. Además, las opciones recomendadas tendrán un importante efecto acumulativo que aportará precisión a la Directiva y armonizará su aplicación y ejecución con una contribución positiva a la mejora de la normativa.

Los beneficios medioambientales serán probablemente significativos: varias toneladas de metales pesado prohibidos por la Directiva RUSP (>1400 toneladas de plomo, aproximadamente 2,2 toneladas de cadmio) se utilizan en productos sanitarios e instrumentos de vigilancia y control, lo que representa un peso del 0,2 al 0,3% de los residuos de aparatos eléctricos y electrónicos; en caso de una gestión inadecuada de los recursos, dichas sustancias pueden dispersarse en el medio ambiente (solo un 49,7 % de los residuos de productos sanitarios y un 65,2 % de los residuos de instrumentos de vigilancia y control se recogen por separado); la restricción de la utilización de dichas sustancias mediante la Directiva RUSP permitirá, a medio y largo plazo, eliminar su presencia en los productos y en sus residuos; un análisis más profundo demuestra que, incluso en la hipótesis de porcentajes más elevados de reciclado, la inclusión de dichas categorías de aparatos en el ámbito de la Directiva RUSP aportará algunos beneficios medioambientales.

Habida cuenta de que los controles actuales de los Estados miembros revelaron que hasta un 44 % de los AEE controlados no eran totalmente conformes, se espera que una mejora de la eficacia de los mecanismos de vigilancia del mercado a escala nacional y una mayor cooperación entre Estados miembros para la eliminación de los productos no conformes incremente considerablemente los beneficios medioambientales de la Directiva RUSP al reducir al mínimo el número de productos no conformes en el mercado.

En lo que respecta a la adaptación de la lista de sustancias peligrosas reguladas por la Directiva RUSP, los estudios preparatorios determinaron algunas sustancias que podían añadirse a la lista, pero habida cuenta de que la falta de información sobre sustancias sustitutivas no permite establecer si dichos productos son más respetuosos del medio ambiente o, en los casos en que existan alternativas más respetuosas del medio ambiente, si los costes de sustitución son proporcionales a los beneficios medioambientales, no se considera factible proponer la incorporación de nuevas sustancias dentro del ámbito de aplicación de la Directiva RUSP .

ET

(...PICT...)|EUROOPA ÜHENDUSTE KOMISJON|

Brüssel, 3.12.2008

SEK(2008) 2931

KOMISJONI TALITUSTE TÖÖDOKUMENT Saatedokument

Ettepanek: EUROOPA PARLAMENDI JA NÕUKOGU DIREKTIIV teatavate ohtlike ainete kasutamise piiramise kohta elektri- ja elektroonikaseadmetes Mõju hindamise kokkuvõte {KOM(2008) 809 lõplik} {SEK(2008) 2930}

KOKKUVÕTE

LÄBIVAATAMISE PÕHJENDUS

Direktiivis 2002/95/EÜ on seatud eesmärk piirata teatavate ohtlike ainete kasutamist elektri- ja elektroonikaseadmetes, et kaitsta inimeste tervist ning aidata kaasa keskkonnakaitse seisukohalt mõistlikule elektri- ja elektroonikaseadmete romude (edaspidi „elektroonikaromud“) taaskasutamisele või kõrvaldamisele. Direktiiv vaadatakse läbi kahel peamisel põhjusel:

1. Komisjon on kohustunud kujundama parema õiguskeskkonna , mis oleks lihtne, arusaadav, tõhus ja jõustatav. Õiguskeskkond, milles ettevõtjad tegutsevad, mõjutab nende konkurentsivõimet, samuti võimet laiendada ettevõtet ja luua töökohti. Parema õigusloome eesmärk on oluline osa ELi majanduskasvu- ja tööhõivepartnerluse (Lissaboni) strateegiast. Direktiivi rakendamist, jõustamist ja kooskõla muude õigusaktidega on võimalik parandada.

2. Direktiivis, mis käsitleb teatavate ohtlike ainete kasutamise piiramist elektri- ja elektroonikaseadmetes (edaspidi „ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiiv”), on kutsutud komisjoni üles läbi vaatama direktiiviga ettenähtud meetmeid eriti seoses direktiivi reguleerimisala laiendamisega kahele täiendavale seadmete kategooriale (kategooriad 8 ja 9: meditsiiniseadmed ning seire- ja kontrolliseadmed) ning piiratud kasutusega ainete loetelu kohandamisega.

PROBLEEM JA EESMÄRGID

Ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiivi eesmärkide saavutamist takistavad ja muudavad kulukamaks ebamäärase rakendamisega seotud probleemid, näiteks kui mõistete tõlgendamine ei ole ühtlustatud ja toote vastavuse tõendamise nõuded on erinevad, sellised jõustamisprobleemid nagu nõrk turujärelevalve ning probleemid, mis tulenevad vastuolust ühenduse muude õigusaktidega või teaduse/tehnika arenguga, näiteks võimalik kattumine REACH-süsteemi või energiat tarbivatele toodetele kehtestatud nõuetega, ja vajadus laiendada direktiivi reguleerimisala, et see hõlmaks meditsiiniseadmeid ning seire- ja kontrolliseadmeid.

Läbivaatamise eesmärk on parandada direktiivi rakendamist, jõustamist ja kooskõla seonduvate ühenduse tootealaste õigusaktidega ning suurendada selle kulutõhusust ja keskkonnakasu.

LÄBIVAATAMINE

Sidusrühmadega peeti kaks konsultatsiooni ja viidi läbi mitmed uuringud. Nendes käsitleti läbivaadatavaid teemasid ja iga teemaga seotud tegevusvariante. Tänu kõnealustele konsultatsioonidele ja uuringutele määratleti mitmed konkreetsed allpool esitatud tegevusvariandid ja analüüsiti neid.

TEGEVUSVARIANDID

Tegevusvariandid on liigitatud kolme põhirühma:

1) direktiivi täpsustamine a lihtsustamine;

2) parem jõustamine liikmesriigi tasandil;

3) direktiivi kohandamine tehnika ja teaduse arenguga.

Iga kõnealuse põhirühma puhul kaaluti mitut tegevusvarianti ning analüüsiti iga variandiga kaasnevaid kulusid ja sellest saadavat kasu.

VALITUD TEGEVUSVARIANDID

Kokkuvõtlikult soovitatakse järgmisi tegevusvariante:

Muudatused õigusaktis, et täpsustada selle reguleerimisala ja mõisteid , eelkõige sellise tooteloetelu koostamine, millega määratletakse ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiivi reguleerimisala, mis on siduv ega sõltu elektroonikaromusid käsitleva direktiivi reguleerimisalast.

Kõikide selliste uute asjakohaste sätete lisamine, mida on juba kasutatud toodete turustamist käsitlevas ELi õigusaktide paketis:

– siseriiklik turujärelevalve;

– mehhanismid toote vastavuse hindamiseks enne selle turuleviimist, tuginedes tootja esitatud deklaratsioonile;

– toote vastavuse eeldamine ühtlustatud standardite ja CE-vastavusmärgise alusel.

Erandite tegemise menetluse kohandamine , näiteks komiteemenetluse abil kehtestades taotlejatele nõude analüüsida asendusaineid enne taotluse esitamist ja kehtestada täiendavad erandite tegemise kriteeriumid.

Meditsiiniseadmete ning kontrolli- ja seireseadmete järkjärguline lisamine ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiivi reguleerimisalasse; muudatusi ei tehta piiratud kasutusega ainete loetelus.

SAADAV KASU JA KULUD

Kõnealuste tegevusvariantidega seotud kulud ja nendest saadav kasu on ülevaatlikult järgmine:

Vähe on kogemusi seoses nõuetele vastavuse tegelike kuludega tööstuses; elektri- ja elektroonikaseadmetes teatavate ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiiviga praegu hõlmatud toodete puhul peaksid need olema 1–4 % käibest. Viimatiste ülevaadete kohaselt on ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiiviga seotud üldkulud keskmiselt 1,9 % (varasemad kulud ja tulevased ühekordsed kulud).

Selliste meditsiiniseadmete ning kontrolli- ja seireseadmete puhul, mida toodetakse vähe või mille otstarve on äärmiselt tähtis, mistõttu katse- ja usaldusväärsusnõuded on rangemad, on nõuetele vastavuse ligikaudsed kulud aastas hinnanguliselt 400–1600 miljonit eurot; väidetavalt on mõne keerulise toote puhul elektri- ja elektroonikaseadmetes teatavate ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiivi nõuetele vastavusega seotud kulud isegi kuni 7–10 % käibest (uue toote puhul) või 1–10 % käibest (olemasoleva toote muutmise korral). Suur osa kõnealustest kuludest on seotud keerulisemate toodete pikaajaliste väljatöötamis-, katsetamis- ja heakskiitmistsüklitega. Seepärast tehaksegi kõnealuste toodete puhul ettepanek kehtestada nõuded järk-järgult , et nõuetele vastavusse viimine toimuks olemasolevate ressursside ja tootearendustsüklite raames.

Ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiivis ei sätestata selgesõnaliselt liikmesriikide aruandluskohustusi ega tootjatele seatavaid teabeesitusnõudeid ja enamasti ei ole liikmesriigid kehtestanud selliseid õiguslikke kohustusi riigi tasandil. Erandite tegemise menetlust peetakse pikaks toodete puhul, mille innovatsioonitsükkel on lühike; tänu erandite kehtivusaja kohaldamise ja täpsustamisega seotud nõuete ühtlustamisele kiireneb menetlus , suureneb õiguskindlus ja väheneb nii asutuste kui ka taotlejate halduskoormus.

Kehtestades reguleerimisala, mõisteid, toote vastavuse hindamist ja turujärelevalvet käsitlevad ühtlustatud nõuded, mis on kooskõlas ELi muude tootealaste õigusaktidega, suurendatakse õiguskindlust ja vähendatakse ka halduskoormust .

Kõnealuste muudetud sätete esialgsel rakendamisel võiks liikmesriikidele ja tootjatele lisanduda halduskoormust sõltuvalt sellest, missugune on praegu liikmesriigi valmisolek nõuetekohaseks jõustamiseks ja kas tootjad on võtnud toote vastavuse tagamiseks piisavaid meetmeid.

Komisjoni talitused prognoosivad, et üldine puhaskasu, kuigi see on tagasihoidlik, ületab kulusid. Lisaks on soovitatud tegevusvariantidel oluline kumulatiivne mõju, kuna need muudavad direktiivi täpsemaks ning ühtlustavad selle rakendamist ja jõustamist, mis aitab parandada õiguslikku reguleerimist.

Keskkonnakasu on tõenäoliselt märkimisväärne: meditsiiniseadmed ning kontrolli- ja seireseadmed, mille osakaal elektroonikaromudes on 0,2–0,3 %, sisaldavad tonnides raskmetalle, mis on keelustatud ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiiviga (> 1400 tonni pliid, ligikaudu 2,2 tonni kaadmiumi); ebaõige jäätmekäitluse korral võivad kõnealused ained sattuda keskkonda (eraldi kogutakse üksnes 49,7 % meditsiiniseadmeromust ning 65,2 % kontrolli- ja seireseadmeromust); kui kõnealuste ainete kasutamist piiratakse ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiiviga, ei esine neid keskmises ja pikas perspektiivis enam toodetes ega tooteromus; täpsem analüüs on näidanud, et isegi kui palju kõrgema ringlussevõtumäära puhul saadakse ikkagi keskkonnakasu kõnealuste seadmekategooriate lisamisest ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiivi reguleerimisalasse.

Võttes arvesse asjaolu, et liikmesriikides praegu läbiviidud kontrollide kohaselt ei vasta täielikult nõuetele kuni 44 % elektri- ja elektroonikaseadmetest, peaks ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiiviga kaasnev keskkonnakasu märkimisväärselt suurenema, kui turul olevate nõuetele mittevastavate toodete hulka vähendatakse nii palju kui võimalik tänu liikmesriigi tasandil kohaldatavatele tõhusatele turujärelevalvemehhanismidele ja tihedamale koostööle, mida liikmesriigi asutused teevad mittevastavate toodete kõrvaldamiseks.

Ettevalmistavates uuringutes nimetati aineid, mille võiks lisada ohtlike ainete kasutamise piiramise direktiivi reguleerimisalasse kuuluvate ohtlike ainete loetellu, ent arvestades piisava teabe puudumist asendusainete kohta, mistõttu ei ole selget ülevaadet sellest, kas need ained on keskkonnaohutumad või, kui keskkonnaohutumad alternatiivid on olemas, kas asenduskulud on proportsionaalsed keskkonnakasuga, ei peeta otstarbekaks kavandada uute ohtlike ainete lisamist kõnealuse direktiivi reguleerimisalasse .

FR

(...PICT...)|COMMISSION DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES|

Bruxelles, le 3.12.2008

SEC(2008) 2931

DOCUMENT DE TRAVAIL DES SERVICES DE LA COMMISSION accompagnant la

Proposition de directive du Parlement européen et du Conseil relative à la limitation de l'utilisation de certaines substances dangereuses dans les équipements électriques et électroniques Résumé de l'analyse d'impact { COM(2008) 809 final} { SEC(2008) 2930}

RESUME

MOTIVATION DU RÉEXAMEN

La directive 2002/95/CE vise à limiter les substances dangereuses dans les équipements électriques et électroniques afin de contribuer à la protection de la santé humaine, ainsi qu'à la valorisation et à l'élimination écologiquement rationnelles des déchets d'équipements électriques et électroniques. Le réexamen de cette directive est motivé par deux raisons principales:

1. La Commission s'est engagée à améliorer le cadre réglementaire , lequel doit être simple, compréhensible, efficace et applicable. Le cadre réglementaire dans lequel les entreprises opèrent a une influence sur leur compétitivité, ainsi que sur leur capacité de croissance et de création d'emplois. L'objectif d'une meilleure réglementation constitue un élément important du partenariat pour la croissance et l'emploi (stratégie de Lisbonne). La directive peut encore être améliorée en ce qui concerne sa mise en œuvre, son exécution et sa cohérence.

2. La directive LdSD prévoit que la Commission réexamine les dispositions y figurant, notamment en ce qui concerne l'inclusion, dans le champ d'application, de deux catégories supplémentaires d'équipements (catégories 8 et 9: dispositifs médicaux et instruments de contrôle et de surveillance) et l'adaptation de la liste des substances faisant l'objet d'une limitation.

PROBLÈMES ET OBJECTIFS

Certains problèmes viennent entraver la réalisation des objectifs de la directive LdSD et ont pour effet d'augmenter les coûts de cette réalisation: les problèmes liés aux incertitudes dans la mise en œuvre de la directive, tels que le manque d'harmonisation dans l'interprétation des définitions et les exigences divergentes en matière de démonstration de la conformité du produit; les problèmes liés à l'exécution, tels que des opérations de surveillance du marché en deçà du niveau optimal; enfin, les problèmes liés au manque de cohérence entre la directive et les autres textes législatifs de la Communauté ou le progrès technique/scientifique, tels que les éventuels chevauchements avec le règlement REACH ou la directive relative aux produits consommateurs d'énergie, et à la nécessité d'étendre le champ d'application aux dispositifs médicaux et aux instruments de contrôle et de surveillance.

Les objectifs du réexamen sont les suivants: améliorer la mise en œuvre et l'exécution de la directive, veiller à la cohérence entre les dispositions qui y sont prévues et celles des autres textes communautaires relatifs aux produits, obtenir un meilleur rapport coût/efficacité et renforcer les avantages environnementaux.

LA PROCÉDURE DE RÉEXAMEN

Deux consultations des parties intéressées ont été organisées et plusieurs études ont été réalisées. Ces consultations et études ont abordé les différents points du réexamen, ainsi que les options stratégiques concernant chacun de ces points. Elles ont contribué à définir et à analyser un certain nombre d'options, qui sont détaillées ci-dessous.

OPTIONS

Les options peuvent être classées en trois catégories principales:

1. Clarification et simplification de la directive

2. Amélioration de l'exécution au niveau national

3. Adaptation de la directive au progrès technique et scientifique

À l'intérieur de ces catégories, différentes options ont été envisagées; les coûts et avantages ont été analysés pour chacune d'entre elles.

OPTIONS RETENUES

En résumé, les options suivantes sont recommandées:

Modification du texte législatif afin de clarifier le champ d'application et les définitions , notamment par la création d'une liste de produits définissant le champ d'application de la directive LdSD, liste contraignante et ne dépendant pas du champ d'application de la directive DEEE.

Introduction de toutes les dispositions pertinentes déjà utilisées dans le paquet législatif «commercialisation des produits» en ce qui concerne:

– les opérations de surveillance du marché au niveau national;

– les mécanismes d'évaluation de la conformité du produit avant sa mise sur le marché reposant sur une déclaration établie par le producteur;

– la présomption de conformité du produit sur la base de normes harmonisées et du marquage «CE».

Adaptation de la procédure d'exemption , notamment par l'introduction, par voie de comitologie, d'une disposition exigeant des demandeurs une analyse des produits de substitution avant le dépôt d'une demande et l'introduction de critères supplémentaires pour l'octroi d'une exemption;

Inclusion progressive des dispositifs médicaux et des instruments de contrôle et de surveillance dans le champ d'application de la directive LdSD; aucun changement n'est apporté dans la liste des substances faisant l'objet d'une limitation.

AVANTAGES et COÛTS

Une vue générale des coûts et des avantages de ces options est présentée ci-après:

En raison du manque d'expérience, il est difficile d'évaluer les coûts réels de mise en conformité pour l'industrie ; pour les produits actuellement couverts par la directive LdSD, le pourcentage, d'après les estimations, serait compris entre 1 et 4 % du chiffre d'affaires. Des études plus récentes indiquent un coût moyen global lié à la directive LdSD de 1,9 % du chiffre d'affaires (coût passé et coûts futurs uniques).

Dans le cas des dispositifs médicaux et des instruments de contrôle et de surveillance, qui sont parfois produits en petite quantité ou dont les utilisations peuvent être cruciales, ce qui entraîne des exigences supplémentaires en matière d'essais et de fiabilité, le coût annuel de la mise en conformité varie, selon les estimations, entre 400 et 1 600 millions EUR; il est même avancé que la mise en conformité avec la directive LdSD de certains produits complexes pourrait entraîner des coûts très élevés représentant 7 à 10 % du chiffre d'affaires (nouveau produit) ou 1 à 10 % (modification d'un produit existant). Une grande partie de ces coûts peut être attribuée à la longueur des cycles d'élaboration, d'essai et de validation des produits les plus complexes. C'est pourquoi une introduction progressive de ces produits est proposée, ce qui permettra d'intégrer la mise en conformité du produit dans le cadre des ressources existantes et des cycles d'élaboration du produit.

La directive LdSD ne prévoit pas explicitement d'obligations de notification pour les États membres ou d'exigences concernant la communication d'informations pour les fabricants et, généralement, les États membres n'ont pas introduit de telles obligations dans leur législation nationale. Le processus d'octroi des exemptions est considéré comme étant trop long pour les produits dont les cycles d'innovation sont courts; l'harmonisation des exigences relatives au contenu de la demande et la clarification de la période de validité des exemptions permettront d' accélérer le processus , d'augmenter la sécurité juridique et de réduire la charge administrative tant pour les autorités que pour les demandeurs.

L'introduction d'exigences harmonisées concernant le champ d'application, l'évaluation de la conformité du produit et la surveillance du marché, lesquelles sont cohérentes avec les autres textes législatifs de l'UE relatifs aux produits, aura pour effet d' augmenter la sécurité juridique et, partant, de réduire la charge administrative .

La phase initiale de mise en œuvre de ces dispositions révisées pourrait créer une charge administrative supplémentaire pour les États membres et les producteurs selon le niveau de préparation de l'État membre aux fins d'une exécution correcte et le caractère approprié des mesures prises par les producteurs pour assurer la conformité des produits.

Les services de la Commission estiment que s'ensuivront des bénéfices nets globaux, même s'ils sont modestes. En outre, les options recommandées auront un effet cumulatif important afin de clarifier la directive et d'harmoniser sa mise en œuvre et son exécution, contribuant ainsi à une meilleure réglementation.

Les avantages environnementaux seront probablement considérables: plusieurs tonnes de métaux lourds interdits par la directive LdSD (> 1 400 tonnes de plomb, environ 2,2 tonnes de cadmium) sont utilisées dans les dispositifs médicaux et les instruments de contrôle et de surveillance, ce qui représente en poids 0,2 à 0,3 % des déchets d'équipements électriques et électroniques; ces substances, en cas de mauvaise gestion des déchets, peuvent être rejetées dans l'environnement (seulement 49,7 % des déchets de dispositifs médicaux et 65,2 % des déchets d'instruments de contrôle et de surveillance font l'objet d'une collecte séparée); limiter l'utilisation de ces substances dans le cadre de la directive LdSD permettra, à moyen et long terme, d'éliminer leur présence dans les produits et dans les déchets de ces derniers; une analyse plus approfondie indique que, même dans les scénarios envisageant des taux de recyclage plus élevés, l'inclusion de ces équipements dans le champ d'application de la directive LdSD est bénéfique pour l'environnement.

Considérant le fait que les vérifications actuellement menées par les États membres ont révélé que pas moins de 44 % des EEE contrôlés n'étaient pas totalement conformes, une amélioration de l'efficacité des mécanismes de surveillance du marché au niveau national et un renforcement de la coopération entre les autorités des États membres en vue de l'élimination des produits ne répondant pas aux normes devraient permettre d'augmenter considérablement les avantages environnementaux de la directive LdSD en réduisant au maximum le nombre de produits non conformes sur le marché.

En ce qui concerne l'adaptation de la liste des substances dangereuses relevant de la directive LdSD, les études préparatoires ont permis de désigner des substances pouvant être intégrées à la liste, mais, compte tenu du fait que le manque d'informations suffisantes concernant les produits de substitution ne permet pas de déterminer clairement si ces substituts sont plus respectueux de l'environnement ou, dans le cas où des produits de substitution plus respectueux de l'environnement existent, si les coûts de substitution ne sont pas excessifs par rapport aux avantages environnementaux, il n'est pas jugé réalisable d'intégrer de nouvelles substances dangereuses dans le champ d'application de la directive LdSD .

HU

(...PICT...)|AZ EURÓPAI KÖZÖSSÉGEK BIZOTTSÁGA|

Brüsszel, 3.12.2008

SEC(2008) 2931

BIZOTTSÁGI SZOLGÁLATI MUNKADOKUMENTUM Kísérődokumentum a következőhöz:

Javaslat: AZ EURÓPAI PARLAMENT ÉS A TANÁCS IRÁNYELVE egyes veszélyes anyagok elektromos és elektronikus berendezésekben való alkalmazásának korlátozásáról A hatásvizsgálat összefoglalása {COM(2008) 809 végleges} {SEC(2008) 2930}

ÖSSZEFOGLALÓ

A FELÜLVIZSGÁLAT INDOKA

A 2002/95/EK irányelv célja korlátozni a veszélyes anyagok alkalmazását az elektromos és elektronikus berendezésekben, ezzel pedig az emberi egészség védelmét szolgálni, valamint hozzájárulni az elektromos és elektronikus berendezések hulladékainak környezetkímélő hasznosításához. Az irányelv felülvizsgálatát az alábbi két fontos ok indokolja:

1. A Bizottság eltökélt szándéka olyan, a jelenleginél jobb szabályozási környezetet teremteni, amely egyszerű, érthető, hatékony és végrehajtható rendelkezéseken alapul. A szabályozási környezet, amelyben a vállalkozások működnek, befolyásolja azok versenyképességét, növekedési ütemét és munkahelyteremtő potenciálját. A jobb szabályzás célja fontos szerepet kapott a növekedési és foglalkoztatási partnerség kialakítására törekvő európai uniós (az ún. lisszaboni) stratégiában. Az irányelv a végrehajtás, az érvényesítés és a koherencia szempontjából egyaránt tökéletesíthető.

2. A veszélyes anyagok alkalmazását korlátozó irányelv előírja, hogy a Bizottság vizsgálja felül az irányelvben előírt intézkedéseket, különösen további két berendezéskategóriának (8. és 9. kategória: orvostechnikai eszközök és felügyeleti és vezérlő eszközök) az irányelv hatálya alá vonása, és a korlátozott anyagok jegyzékének kiigazítása végett.

Problémák és célkitűzések

A veszélyes anyagok alkalmazását korlátozó irányelv célkitűzéseinek megvalósulását különböző problémák akadályozzák és teszik az indokoltnál költségesebbé: végrehajtásbeli bizonytalanságokhoz kapcsolódó problémák, például a fogalommeghatározások értelmezésének összehangolatlansága és a termékmegfelelőség bizonyítására előírt követelmények különbözősége; az érvényesítéssel kapcsolatos problémák, így a piacfelügyeleti tevékenységek elégtelensége; valamint az azzal összefüggő problémák, hogy az irányelv rendelkezései nincsenek összhangban más közösségi jogszabályokkal, illetőleg a műszaki és tudományos fejlődéssel, így a vegyi anyagokra vonatkozó rendelettel és az energiafelhasználó termékekre vonatkozó irányelvvel fennálló potenciális átfedések problémája, továbbá annak szükségessége, hogy az orvostechnikai eszközök és a felügyeleti és vezérlő eszközök is az irányelv hatálya alá tartozzanak.

A felülvizsgálat céljai a következők: tökéletesíteni az irányelv végrehajtását és érvényesítését, növelni az összhangot a termékekre vonatkozó kapcsolódó közösségi joganyaggal, fokozni a költséghatékonyságot és eredményesebbé tenni az irányelvet a környezetvédelem szempontjából.

A felülvizsgálat

Sor került két konzultációra az érdekelt felekkel, továbbá több tanulmány is készült. Ezek a felülvizsgálat témáit vizsgálták, és elemezték ez egyes témákon belül a különböző szakpolitikai megoldási lehetőségeket. A konzultációk és a tanulmányok segítségével több megoldási lehetőséget is meghatároztunk és megvizsgáltunk, az alább felvázoltak szerint.

MEGOLDÁSI LEHETŐSÉGEK

A lehetőségek három csoportba sorolhatók a megoldandó feladat alapján:

1. az irányelvet egyértelműbbé tenni és egyszerűsíteni;

2. javítani tagállami szinten a végrehajtást;

3. az irányelvet hozzáigazítani a műszaki és tudományos fejlődéshez.

Mindegyik feladatcsoportban több megoldási lehetőséget gondoltunk át, és mindegyik lehetőség esetében megvizsgáltuk, hogy megvalósítása milyen költségekkel és előnyökkel járna.

A KIVÁLASZTOTT MEGOLDÁSI LEHETŐSÉGEK

A javasolt megoldási lehetőségek a következők:

Oly módon módosítani a jogszabályszöveget, hogy a hatály és a fogalommeghatározások egyértelműek legyenek , többek között termékjegyzéket hozva létre a veszélyes anyagok alkalmazását korlátozó irányelv hatályának meghatározására, amely kötelező erejű lesz, és nem függ majd az elektromos és elektronikus berendezések hulladékairól szóló irányelv hatályától.

Bevezetni az irányelvbe a termékértékesítésre vonatkozó uniós jogszabálycsomagban már alkalmazott minden olyan fontos rendelkezést, amely a következőkre irányul :

– tagállami piacfelügyeleti tevékenységek;

– a termék megfelelőségét a piacra jutás előtt értékelő, a termelő nyilatkozattételén alapuló mechanizmusok;

– a termék megfelelőségének vélelme harmonizált szabványok és a CE jelölés alapján.

Kiigazítani a mentesítés folyamatát , többek között bevezetni a komitológián keresztül a kérelmezőkkel szemben azt a követelményt, hogy a helyettesítő anyagokat a kérelem benyújtása előtt vizsgálatnak vessék alá, valamint további feltételekhez kötni a mentesség engedélyezését.

Fokozatosan bevonni a veszélyes anyagok alkalmazását korlátozó irányelv hatályába az orvostechnikai eszközöket és a felügyeleti és vezérlő eszközöket; a korlátozott anyagok jegyzéke változatlan marad.

KÖLTSÉGEK és ELŐNYÖK

A következőkben áttekintést adunk a fenti megoldási lehetőségek költségeiről és előnyeiről.

A tapasztalat hiánya miatt nehéz pontosan megítélni, hogy a jogszabály-módosítás milyen tényleges megfelelési költségeket jelenthet az iparnak ; a jelenleg az irányelv hatálya alatt álló termékek esetében ez a költség a becslések szerint a forgalom 1 és 4 százaléka között alakulna. A közelmúltban végzett felmérések a veszélyes anyagok alkalmazását korlátozó irányelvhez kapcsolódó teljes átlagköltséget (múltbeli és egyszeri jövőbeli költségek) a forgalom 1,9%-ára becsülik.

Az orvostechnikai eszközök és a felügyeleti és vezérlő eszközök esetében, melyek némelyike kis számban készül vagy kritikus alkalmazás, és emiatt különösen szigorú vizsgálatokon kell átesnie és rendkívüli megbízhatósági követelményeknek kell eleget tennie, a becsült éves megfelelőségi költség 400–1600 millió euro; egyes vélekedések szerint a bonyolult termékeknél a megfelelés, ha új termékről van szó, a forgalomnak akár 7–10 %-át is felemésztheti, a régi termékek módosítása pedig a forgalom 1–10%-át igényelheti. E költségek jelentős része a bonyolult termékek hosszú kifejlesztési, vizsgálati és hitelesítési idejének tudható be. Ezért e termékek esetében fokozatos bevezetést javasol a Bizottság, ami lehetővé tenné, hogy a megfelelőségi átállási folyamat beépülhessen a rendelkezésre álló erőforrások és a folyamatban lévő termékfejlesztési szakaszok keretébe.

A veszélyes anyagok alkalmazását korlátozó irányelv nem ír elő külön jelentéstételi kötelezettséget a tagállamoknak, sem adatszolgáltatási követelményt a gyártókkal szemben, és a tagállamok nagy része nemzeti szinten sem vezetett be ilyen követelményt. A mentesség engedélyezési folyamata a megítélések szerint túl hosszú a kis innovációs idejű termékek tekintetében; a kérelem tartalmi követelményeinek összehangolása és a mentesség érvényességi idejének pontosítása felgyorsítja majd ezt a folyamatot , növeli a jogbiztonságot és csökkenti a hatóságokra és a kérelmezőkre nehezedő adminisztratív terheket.

A hatályra, a fogalommeghatározásra, a megfelelőségértékelésre és a piacfelügyeletre vonatkozó, más uniós jogi termékkövetelményekkel összhangban lévő, harmonizált követelmények bevezetése növeli majd a jogbiztonságot , és így csökkenti az adminisztratív terheket .

A módosított rendelkezések végrehajtása kezdetben adminisztratív többletterhet jelenthet a tagállamoknak és a gyártóknak, attól függően, hogy az adott tagállam jelenleg mennyire van felkészülve a helyes végrehajtásra, illetve hogy a gyártók által tett lépések alkalmasak-e a termékmegfelelőség biztosítására.

A Bizottság szervezeti egységei úgy becsülik, hogy a jogszabály-módosítás összességében nyereséget fog eredményezni, bár ennek értéke nem lesz túl jelentős. A javasolt megoldási lehetőségek együttes hatása továbbá hangsúlyozottan járul hozzá az irányelv egyértelműsítéséhez, valamint a végrehajtás és érvényesítés összehangolásához, ami a jobb szabályozás igényét is szolgálja.

A környezeti haszon várhatóan jelentős lesz: az orvostechnikai eszközök és a felügyeleti és vezérlő eszközök több tonna nehézfémet (>1400 tonna ólmot, és mintegy 2,2 tonna kadmiumot), azaz a veszélyes anyagok alkalmazását korlátozó irányelv által tiltott anyagokat tartalmaznak, és ezek az eszközök adják tömegben számítva az elektromos és elektronikus berendezésekből eredő hulladékok 0,2–0,3%-át; a helytelen hulladékgazdálkodás eredményeként ezek az anyagok kikerülhetnek a környezetbe (a hulladékká váló orvostechnikai eszközöknek csupán 49,7%-a, a hulladékká váló felügyeleti és vezérlő eszközöknek pedig csak 65,2%-a jut szelektív gyűjtéssel a megfelelő helyre); ha a veszélyes anyagok alkalmazását korlátozó irányelv használatuknak gátat szab, ezek az anyagok közép- és hosszú távon eltűnnek a termékekből és így a hulladékból is; további vizsgálatok azt mutatják, hogy a fentieknél sokkal nagyobb hulladékfeldolgozási arányt feltételezve is lenne valamennyi környezetvédelmi haszna annak, ha e készülékkategóriák bekerülnének az irányelv hatályába.

Figyelembe véve, hogy a most végzett tagállami ellenőrzések azt mutatták, hogy az ellenőrzött elektromos és elektronikus berendezéseknek nem kevesebb mint 44%-a nem felelt meg teljes mértékben az előírásoknak, a hatásos tagállami piacfelügyeleti mechanizmusok és a tagállamok hatóságainak a nem megfelelő termékek eltávolításában tanúsítandó szorosabb együttműködése várhatóan jelentősen megnövelik a veszélyes anyagok alkalmazását korlátozó irányelv környezeti hasznát azáltal, hogy csökkentik a piacon a nem megfelelő termékek számát.

Ami a veszélyes anyagok alkalmazását korlátozó irányelv által szabályozott veszélyes anyagok jegyzékének kiigazítását illeti, az előkészítő tanulmányok beazonosítottak olyan anyagokat, amelyek a jegyzékre kerülhetnének, de mivel nincs még elég információ a helyettesítő anyagokról, és így nem lehet megállapítani, hogy ezek környezetkímélőbb alternatívát jelentenek-e, és ha igen, a helyettesítés költségei arányosak-e az eredményezett környezeti haszonnal, a Bizottság nem tekinti ésszerű megoldásnak, hogy új veszélyes anyagokat javasoljon az irányelv alkalmazási körébe.

IT

(...PICT...)|COMMISSIONE DELLE COMUNITÀ EUROPEE|

Bruxelles, 3.12.2008

SEC(2008) 2931

DOCUMENTO DI LAVORO DEI SERVIZI DELLA COMMISSIONE Documento che accompagna la

Proposta di DIRETTIVA DEL PARLAMENTO EUROPEO E DEL CONSIGLIO sulla restrizione dell'uso di determinate sostanze pericolose nelle apparecchiature elettriche ed elettroniche Sintesi della valutazione di impatto {COM(2008) 809 definitivo} {SEC(2008) 2930}

SINTESI

MOTIVAZIONE DEL RIESAME

La direttiva 2002/95/CE intende restringere l’uso di determinate sostanze pericolose nelle apparecchiature elettriche ed elettroniche per contribuire alla protezione della salute umana nonché al recupero e allo smaltimento corretto dal punto di vista ecologico dei rifiuti di apparecchiature elettriche ed elettroniche. Il riesame è motivato da due ragioni principali:

1. La Commissione si impegna a elaborare un contesto normativo migliore che sia semplice, comprensibile, efficace e applicabile. Il quadro normativo in cui operano le imprese influisce sulla loro competitività e sulla capacità di crescere e creare occupazione. L’obiettivo di una regolamentazione migliore è un elemento importante del partenariato dell’UE per la crescita e l’occupazione (strategia di Lisbona). La direttiva può essere migliorata in termini di applicazione, controllo dell’applicazione e coerenza.

2. La direttiva sulla restrizione dell’uso di determinate sostanze pericolose nelle apparecchiature elettriche ed elettroniche prevede che la Commissione effettui un riesame delle misure previste dalla direttiva, in particolare per quanto riguarda l’inclusione di due categorie supplementari di attrezzature nel campo di applicazione (categorie 8 e 9: dispositivi medici e strumenti di monitoraggio e di controllo) e l’adattamento dell’elenco delle sostanze oggetto di restrizioni.

PROBLEMA E OBIETTIVI

Il conseguimento degli obiettivi fissati dalla direttiva in oggetto è ostacolato e reso più costoso da diversi problemi: le incertezze nell’applicazione, come la mancanza di armonizzazione nell’interpretazione delle definizioni e la disuniformità dei requisiti per la dimostrazione della conformità del prodotto; problemi in termini di controllo dell’applicazione, fra cui attività di sorveglianza del mercato di livello non ottimale; infine problemi connessi alla mancanza di coerenza con altra legislazione comunitaria o con il progresso tecnico/scientifico, fra cui possibili sovrapposizioni con il regolamento REACH o con la direttiva sui prodotti che consumano energia e la necessità di estendere il campo di applicazione per disciplinare i dispositivi medici e gli strumenti di controllo e monitoraggio.

Gli obiettivi del riesame sono i seguenti: migliorare l’attuazione e l’applicazione della direttiva, favorire la coerenza con la legislazione comunitaria pertinente in materia di prodotti, migliorare il rapporto costi-efficacia della direttiva e rafforzare i benefici per l’ambiente.

LA PROCEDURA DI RIESAME

Si sono svolti diversi studi e due consultazioni delle parti in causa sui temi del riesame e sulle opzioni relative a ciascun tema. Le consultazioni e gli studi hanno aiutato a definire e analizzare diverse opzioni specifiche, come illustrato di seguito.

OPZIONI

Le opzioni sono state raggruppate in tre categorie principali:

1. chiarire e semplificare la direttiva;

2. migliorare l’applicazione a livello nazionale e

3. adattare la direttiva al progresso tecnico e scientifico.

Nell’ambito di ogni categoria sono state prese in considerazione diverse possibilità, per ognuna delle quali è stata effettuata un’analisi dei costi e dei benefici.

OPZIONI SELEZIONATE

In sintesi, si raccomandano le seguenti opzioni:

Modifiche del testo legislativo per chiarire l’ambito di applicazione e le definizioni , elaborando soprattutto un elenco di prodotti che definisce il campo di applicazione della direttiva in questione: l’elenco in oggetto avrà carattere vincolante e non dipenderà dal campo di applicazione della direttiva RAEE.

Introduzione di tutte le disposizioni pertinenti già utilizzate nel pacchetto legislativo dell’UE “Commercializzazione di prodotti” concernenti:

– le attività di sorveglianza del mercato nazionale;

– i meccanismi di valutazione della conformità dei prodotti prima dell’immissione sul mercato basati sull’autodichiarazione del produttore e

– la presunzione di conformità del prodotto sulla base delle norme armonizzate e della marcatura CE.

Adattamento della procedura di deroga , per esempio introducendo, mediante la procedura del comitato, l’obbligo per i richiedenti di analizzare i prodotti di sostituzione prima di presentare una richiesta e adottando criteri supplementari per la concessione di deroghe.

Inclusione progressiva dei dispositivi medici e degli strumenti di controllo e monitoraggio nell’ambito di applicazione della direttiva in questione; nessuna modifica dell’elenco di sostanze soggette a restrizioni.

BENEFICI e COSTI

Un esame dei costi e dei benefici delle opzioni prese in considerazione fornisce i risultati seguenti.

L’esperienza in materia dei costi effettivi generati dalla messa in conformità per l’industria è scarsa ; per i prodotti attualmente oggetto della direttiva si calcola che i costi sarebbero compresi fra l’1% e il 4% del fatturato. Secondo indagini più recenti il costo medio complessivo connesso alla direttiva in questione rappresenta l’1,9% del fatturato (tenendo conto dei costi sostenuti in passato e di quelli futuri una tantum).

Nel caso dei dispositivi medici e degli strumenti di controllo e monitoraggio, alcuni dei quali sono prodotti in quantità limitate o sono utilizzati per applicazioni critiche e quindi prevedono requisiti supplementari di sperimentazione e affidabilità, il costo annuale approssimativo della conformità è stimato a 400 - 1 600 milioni di euro; il costo della conformità alla direttiva in questione per determinati prodotti complessi potrebbe ammontare anche al 7-10% (prodotto nuovo) o all’1-10% (modifica di un prodotto esistente) del fatturato. Questi costi sono in larga misura imputabili ai lunghi cicli di sviluppo, sperimentazione e collaudo dei prodotti più complessi. Pertanto per i prodotti di questo tipo si propone un’ introduzione progressiva che permetta di realizzare la messa in conformità nel quadro delle risorse esistenti e dei cicli di sviluppo del prodotto.

La direttiva in questione non impone agli Stati membri obblighi espliciti di notifica o ai fabbricanti obblighi di fornire informazioni e nella maggior parte dei casi gli Stati membri non hanno introdotto tali obblighi a livello nazionale. Il processo di concessione di deroghe è considerato eccessivamente lungo per prodotti con cicli brevi di innovazione: armonizzando i requisiti per i contenuti della domanda e chiarendo il periodo di validità delle deroghe il processo sarà accelerato , la certezza giuridica aumenterà e gli oneri amministrativi per le autorità e i richiedenti diminuiranno.

Con l’introduzione di requisiti armonizzati riguardanti il campo di applicazione, le definizioni, la valutazione della conformità del prodotto e la sorveglianza del mercato, coerenti con altri requisiti giuridici dell’UE in materia di prodotti, la certezza giuridica aumenterà e quindi gli oneri amministrativi diminuiranno.

La fase iniziale di attuazione di queste disposizioni modificate potrebbe generare un onere amministrativo supplementare per gli Stati membri e i produttori, a seconda dell’attuale livello di preparazione degli Stati membri per un adeguato controllo dell’applicazione e dell’adeguatezza delle misure adottate dai produttori per assicurare la conformità dei prodotti.

Secondo i servizi della Commissione ne deriveranno benefici netti globali, seppur modesti. Inoltre, le opzioni raccomandate avranno un notevole effetto cumulativo in quanto chiariranno la direttiva e ne armonizzeranno l’attuazione e l’applicazione, apportando così un contributo positivo alle iniziative volte a legiferare meglio.

È probabile che i benefici per l’ambiente saranno significativi: nei dispositivi medici e strumenti di controllo e monitoraggio sono utilizzate diverse tonnellate di metalli pesanti vietati dalla direttiva (oltre 1 400 tonnellate di piombo, circa 2,2 tonnellate di cadmio), che rappresentano lo 0,2-0,3% del peso dei rifiuti di apparecchiature elettriche ed elettroniche. In caso di gestione incorretta dei rifiuti queste sostanze possono essere immesse nell’ambiente (solo il 49,7% dei rifiuti di dispositivi medici e il 65,2% dei rifiuti di strumenti di controllo e monitoraggio è raccolto separatamente). A medio e lungo termine queste sostanze saranno eliminate dai prodotti e dai relativi rifiuti per effetto delle restrizioni previste dalla direttiva; un’ulteriore analisi mostra che anche prevedendo tassi di riciclo molto più elevati possono essere conseguiti benefici per l’ambiente se queste categorie di apparecchiature sono incluse nell’ambito di applicazione della direttiva.

Gli attuali controlli degli Stati membri hanno dimostrato che la percentuale delle apparecchiature elettriche ed elettroniche controllate che non risultano pienamente conformi può essere anche del 44%. Tenendo conto di questo fatto, grazie a meccanismi efficaci di sorveglianza del mercato a livello nazionale e alla cooperazione rafforzata fra le autorità degli Stati membri responsabili della rimozione dei prodotti non conformi, i benefici per l’ambiente derivanti dalla direttiva dovrebbero aumentare in misura considerevole e il numero di prodotti non conformi presenti sul mercato dovrebbe essere ridotto al minimo.

Per quanto riguarda l’adattamento dell’elenco di sostanze pericolose oggetto della direttiva in questione, gli studi preparatori hanno individuato alcune sostanze che potrebbero essere inserite nel campo di applicazione della direttiva. Tuttavia, visto che la mancanza di informazioni sufficienti sui prodotti di sostituzione non consente di stabilire con certezza se sono più sicuri per l’ambiente o, quando esistono già alternative più sicure, se i costi di sostituzione sono proporzionati ai benefici ambientali, non si ritiene possibile proporre l’inserimento di nuove sostanze pericolose nel campo di applicazione della direttiva.

NL

(...PICT...)|COMMISSIE VAN DE EUROPESE GEMEENSCHAPPEN|

Brussel, 3.12.2008

SEC2008) 2931

WERKDOCUMENT VAN DE DIENSTEN VAN DE COMMISSIE bij het

Voorstel voor een RICHTLIJN VAN HET EUROPEES PARLEMENT EN DE RAAD betreffende beperking van het gebruik van bepaalde gevaarlijke stoffen in elektrische en elektronische apparatuur Samenvatting van de effectbeoordeling {COM(2008) 809 definitief} {SEC(2008) 2930}

SAMENVATTING

REDEN VOOR DE HERZIENING

Richtlijn 2002/95/EG (hierna “de BGS-richtlijn” genoemd) beoogt het gebruik van gevaarlijke stoffen in elektrische en elektronische apparatuur te beperken om bij te dragen tot de bescherming van de volksgezondheid en een milieuhygiënisch verantwoorde nuttige toepassing en verwijdering van afgedankte elektrische en elektronische apparatuur. De twee belangrijkste redenen voor de herziening van deze richtlijn zijn:

1. De Commissie streeft naar de totstandbrenging van betere regelgeving die eenvoudig, begrijpelijk, doeltreffend en uitvoerbaar is. Regelgeving waar bedrijven mee moeten werken, beïnvloedt hun concurrentievermogen en hun vermogen om te groeien en banen te scheppen. Betere regelgeving is een belangrijke doelstelling van het Partnerschap voor groei en werkgelegenheid van de EU (de Lissabonstrategie). Er is ruimte om de richtlijn te verbeteren wat betreft toepassing, handhaving en samenhang.

2. Overeenkomstig de BGS-richtlijn moet de Commissie bij de herziening van de maatregelen van die richtlijn voornamelijk aandacht schenken aan opneming van twee extra categorieën apparatuur (apparatuur die onder de categorieën 8 en 9 van bijlage I A van Richtlijn 2002/96/EG (AEEA) valt: medische hulpmiddelen en meet- en regelapparatuur) en de aanpassing van de lijst van stoffen waarvoor beperkingen gelden.

KENMERKEN EN DOELSTELLINGEN

Het wordt moeilijker en duurder de doelstellingen van de BGS-richtlijn te bereiken, a) vanwege de onzekerheden bij de uitvoering, zoals een gebrek aan harmonisatie wat betreft de interpretatie van definities en de sterk uiteenlopende eisen voor het aantonen van de naleving van de voorschriften voor een product, b) vanwege problemen bij de naleving, zoals ontoereikend markttoezicht, en c) vanwege problemen in verband met het geconstateerde gebrek aan samenhang met de andere communautaire wetgeving of met de technisch/wetenschappelijke vooruitgang, zoals potentiële overlappingen met REACH en evp en de noodzaak het toepassingsgebied uit te breiden tot medische hulpmiddelen en meet- en regelapparatuur.

De doelstellingen van de herziening zijn: verbeterde uitvoering en handhaving van de richtlijn, verbeterde samenhang met verwante communautaire productwetgeving, verbetering van de kosteneffectiviteit van de richtlijn en grotere milieuvoordelen.

HET HERZIENINGSPROCES

Er is tweemaal met belanghebbenden overleg gevoerd en er zijn verschillende studies uitgevoerd. Deze gingen over de onderwerpen van de herziening en over de beleidsopties binnen elk onderwerp. Het overleg en de studies hebben geholpen om een aantal hierna besproken specifieke opties af te bakenen en te analyseren.

OPTIES

De opties vallen in drie hoofdgroepen uiteen:

1. De verordening verduidelijken en vereenvoudigen.

2. De handhaving op nationaal niveau verbeteren.

3. De richtlijn aanpassen aan de technische en wetenschappelijke vooruitgang.

Binnen elk van deze hoofdgroepen is een aantal opties overwogen en is voor elke optie een kosten-batenanalyse uitgevoerd.

GEKOZEN OPTIES

De volgende opties worden aanbevolen:

Wijzigingen van de wettekst om het toepassingsgebied en de definities te verduidelijken , met name door een lijst van producten op te stellen waarmee het toepassingsgebied van de BGS-richtlijn wordt afgebakend, die bindend is en die los staat van het toepassingsgebied van de AEEA-richtlijn.

Invoering van alle relevante bepalingen die reeds in het pakket wetgeving van de EU inzake het op de markt brengen van producten zijn gebruikt ten aanzien van:

– nationaal markttoezicht;

– mechanismen voor de conformiteitsbeoordeling van een product voordat het op de markt wordt gebracht, op basis van een verklaring door de producent zelf;

– vermoeden van conformiteit van het product op basis van de geharmoniseerde normen en CE-markering.

Aanpassing van de vrijstellingsprocedure , bijvoorbeeld door daarin door middel van de comitéprocedure een eis voor aanvragers op te nemen om de vervangende stoffen te analyseren voordat een verzoek wordt ingediend, en de invoering van aanvullende criteria voor het verlenen van vrijstelling.

Gefaseerde opneming in het toepassingsgebied van de BGS-richtlijn van medische hulpmiddelen en meet- en regelapparatuur; geen wijzigingen in de lijst stoffen waarvoor beperkingen gelden.

KOSTEN en BATEN

Hieronder volgt een overzicht van de kosten en de baten van deze opties:

Door gebrek aan ervaring zijn de werkelijke nalevingskosten voor de industrie moeilijk in te schatten; voor producten die momenteel in de BGS-richtlijn zijn opgenomen worden die geraamd op 1% tot 4% van de omzet. Uit recentere onderzoeken blijkt dat de gemiddelde kosten in verband met de BGS-richtlijn 1,9% van de omzet bedragen (kosten uit het verleden en eenmalige toekomstige kosten).

Voor medische hulpmiddelen en meet- en regelapparatuur, waarvan sommige in kleine aantallen worden geproduceerd of kritische toepassingen hebben waardoor de eisen op het gebied van testen en betrouwbaarheid groter zijn, worden de jaarlijkse kosten voor de naleving op 400 miljoen tot 1,6 miljard euro geraamd; er wordt zelfs beweerd dat de kosten voor de naleving van de BGS-richtlijn voor sommige complexe producten 7% tot 10% (voor nieuw producten) of 1% tot 10% (voor wijziging van bestaande producten) bedragen. Een groot deel van deze kosten kan worden toegeschreven aan het feit dat de ontwikkelings-, test- en goedkeuringsprocedures van de complexere producten meer tijd in beslag nemen. Daarom wordt voor deze producten een gefaseerde invoering voorgesteld, waardoor het mogelijk wordt dat de naleving van de regelgeving plaatsvindt met bestaande middelen en in het kader van bestaande productontwikkelingscycli.

De BGS-richtlijn voorziet niet in expliciete rapportageverplichtingen voor lidstaten of verplichtingen inzake informatieverstrekking door fabrikanten, en in de meeste gevallen hebben de lidstaten ook op nationaal niveau dergelijke wettelijke verplichtingen niet ingevoerd. De procedure voor het verlenen van vrijstelling wordt te lang geacht voor producten met korte innovatiecycli; door de eisen voor de inhoud van de aanvraag te harmoniseren en de geldigheidsperiode van de vrijstellingen te verduidelijken zal de procedure vlotter verlopen , de rechtszekerheid toenemen en de administratieve belasting voor zowel de autoriteiten als de aanvragers verminderen.

De instelling van geharmoniseerde eisen voor het toepassingsgebied, de definities, de beoordeling van de productconformiteit en het markttoezicht die in overeenstemming zijn met andere wettelijke eisen van de EU in verband met producten verhogen de rechtszekerheid en dientengevolge verminderen zij de administratieve belasting .

Aanvankelijk kan de tenuitvoerlegging van deze herziene bepalingen voor de lidstaten en voor de producenten een extra administratieve belasting betekenen, afhankelijk van de mate waarin de lidstaten voorbereid zijn op correcte uitvoering en van de geschiktheid van de door de producenten genomen maatregelen voor de naleving van de productconformiteit.

De diensten van de Commissie schatten in dat de nettovoordelen, hoe bescheiden ook, zullen volgen. Bovendien leiden de aanbevolen opties tezamen ertoe dat de richtlijn duidelijker wordt en dat de uitvoering en handhaving daarvan wordt geharmoniseerd, hetgeen een positieve bijdrage levert aan betere regelgeving.

De milieuvoordelen zijn waarschijnlijk aanzienlijk: ettelijke tonnen zware metalen zijn uitgebannen op grond van de BGS-richtlijn (meer dan 1400 ton lood en ongeveer 2,2 ton cadmium); die stoffen worden ook gebruikt in medische hulpmiddelen en meet- en regelapparatuur, die 0,2 tot 0,3 gewichtsprocenten van de afgedankte elektrische en elektronische apparatuur uitmaken; deze stoffen kunnen door onoordeelkundig afvalbeheer vrijkomen in het milieu (slechts 49,7% van de afgedankte medische hulpmiddelen en 65,2% van de afgedankte meet- en regelapparatuur worden gescheiden ingezameld); de beperking van het gebruik van deze stoffen door de BGS-richtlijn zal op de middellange tot de lange termijn ervoor zorgen dat deze stoffen niet meer in deze producten en het afval daarvan zullen voorkomen; uit verdere analyse blijkt dat zelfs in scenario's waarbij het recyclingpercentage veel hoger is, er toch enig milieuvoordeel te behalen is door deze categorieën apparatuur in het toepassingsgebied van de BGS-richtlijn op te nemen.

Aangezien de huidige controles door de lidstaten aan het licht hebben gebracht dat tot 44% van de gecontroleerde EEA niet volledig aan de voorschriften voldeden, wordt verwacht dat doeltreffende nationale markttoezichtmechanismen en verbeterde samenwerking tussen de autoriteiten van de lidstaten op het gebied van de verwijdering van producten die niet aan de voorschriften voldoen het milieuvoordeel van de BGS-richtlijn aanzienlijk zullen doen toenemen door het aantal producten op de markt dat niet aan de voorschriften voldoet tot een minimum te beperken.

Ten aanzien van de aanpassing van de lijst van gevaarlijke stoffen die onder de BGS-richtlijn vallen, moet worden opgemerkt dat uit de voorbereidende studies enkele kandidaat-stoffen naar voren zijn gekomen, maar omdat er onvoldoende informatie voorhanden is over vervangende stoffen, zodat geen duidelijk antwoord kan worden gegeven op de vraag of die uit milieuoogpunt veiliger zijn, dan wel, in gevallen waarin uit milieuoogpunt veiliger alternatieven bestaan, of de vervangingskosten in verhouding staan tot de milieuvoordelen, wordt het niet haalbaar geacht om nieuwe gevaarlijke stoffen op te nemen in het toepassingsgebied van de BGS-richtlijn.

DA

(...PICT...)|KOMMISSIONEN FOR DE EUROPÆISKE FÆLLESSKABER|

Bruxelles, den 3.12.2008

SEK(2008) 2931

ARBEJDSDOKUMENT FRA KOMMISSIONENS TJENESTEGRENE til

Forslaget til EUROPA-PARLAMENTETS OG RÅDETS DIREKTIV om begrænsning af anvendelsen af visse farlige stoffer i elektrisk og elektronisk udstyr Resumé af konsekvensanalysen { KOM(2008) 809 endelig } { SEK(2008) 2930}

RESUMÉ

BAGGRUND FOR REVISIONEN

Direktiv 2002/95/EF sigter mod at begrænse anvendelsen af visse farlige stoffer i elektrisk og elektronisk udstyr for at bidrage til beskyttelsen af menneskers sundhed og en miljørigtig nyttiggørelse og bortskaffelse af affald af elektrisk og elektronisk udstyr. Revisionen heraf foretages af to grunde:

1. Kommissionen lægger vægt på at udvikle en bedre lovgivningsmæssig ramme , der er enkel, forståelig og effektiv, og som kan håndhæves. De lovgivningsmæssige rammer, som erhvervslivet er underlagt, påvirker dets konkurrenceevne, og dets muligheder for at vokse og skabe beskæftigelse. Sigtet med bedre lovgivning er et vigtigt element i EU's Lissabon-strategi partnerskab for vækst og beskæftigelse . Det er muligt at forbedre direktivet, hvad angår gennemførelse, håndhævelse og overensstemmelse.

2. Direktivet om begrænsning af farlige stoffer giver Kommissionen til opgave at tage direktivets foranstaltninger op til revision, navnlig hvad angår medtagelse af yderligere to kategorier af udstyr under anvendelsesområdet (kategori 8 og 9: medicinsk udstyr og overvågnings- og reguleringsinstrumenter) og tilpasning af listen over stoffer, hvis anvendelse er underlagt begrænsninger.

PROBLEMER OG MÅL

Opfyldelse af målene i direktivet om begrænsning af farlige stoffer i EEE hindres og gøres dyrere på grund af usikkerhed i relation til gennemførelsen, f.eks. manglende harmonisering af fortolkningen af definitioner og afvigende krav til påvisning af, at produktet opfylder de gældende krav, problemer med håndhævelsen, f.eks. ikke-optimal markedsovervågning, og problemer angående oplevede uoverensstemmelser med anden fællesskabslovgivning eller tekniske/videnskabelige frem skridt, f.eks. potentielle overlapninger med REACH eller energiforbrugende produkter, og behovet for at udvide anvendelsesområdet til at omfatte medicinsk udstyr og overvågnings- og reguleringsinstrumenter.

Revisionen har til formål at sikre: en bedre gennemførelse og håndhævelse af direktivet, øget sammenhæng med beslægtet fællesskabslovgivning om produkter, forbedringer af direktivets effektivitet i forhold til omkostningerne og større miljøfordele.

REVISIONSPROCESSEN

Der er foretaget to høringer af interesseparter og adskillige undersøgelser. Disse omhandlede emnet for revisionen og de politiske alternativer inden for hvert emne. Disse høringer og undersøgelser bidrog til at definere og analysere en række specifikke alternativer som skitseres i det følgende.

ALTERNATIVER

Alternativerne inddeles i tre hovedgrupper:

1. Tydeliggørelse og forenkling af direktivet

2. Forbedret håndhævelse på nationalt niveau

3. Tilpasning af direktivet til den tekniske og videnskabelige udvikling

Inden for hver af disse hovedgrupper blev en række alternativer overvejet, og for hvert alternativ er omkostninger og fordele analyseret.

UDVALGTE ALTERNATIVER

Kort fortalt anbefales følgende alternativer:

Ændring af retsakten med henblik på at tydeliggøre anvendelsesområde og definitioner , bl.a. ved at der udarbejdes en liste over produkter, som definerer direktivets anvendelses område, og som er bindende og uafhængig af WEEE-direktivets anvendelsesområde.

Indførelse af alle relevante bestemmelser, som allerede benyttes i EU's lovpakke om "Markedsføring af produkter", vedrørende :

– national markedsovervågning

– ordninger, hvormed det kan vurderes, om produktet opfylder de gældende krav, inden det bringes i omsætning på markedet, på grundlag af producentens egen erklæring

– antagelse af, at produktet opfylder de gældende krav på grundlag af harmoniserede standarder og CE-mærkning.

Tilpasning af undtagelsesproceduren , f.eks. ved via udvalgsproceduren at indføre et krav om, at ansøgere skal analysere substitutionsprodukter, inden en anmodning indsendes, og indførelse af yderligere kriterier for at indrømme en undtagelse.

Medicinsk udstyr og overvågnings- og reguleringsinstrumenter inddrages gradvist i direktivets anvendelsesområde; der foretages ingen ændringer af listen over stoffer, hvis anvendelse er underlagt begrænsninger.

FORDELE og OMKOSTNINGER

I det følgende gives en oversigt over fordele og omkostninger ved disse alternativer:

Der er kun gjort begrænsede erfaringer med de reelle omkostninger ved at opfylde de gældende krav for erhvervslivet ; det skønnes for produkter, der pt. er omfattet af direktivet, at omkostningerne vil ligge på 1-4 % af omsætningen. Nyere undersøgelser angiver de samlede gennemsnitsomkostninger ved direktivet til 1,9 % af omsætningen (hidtidige omkostninger og fremtidige engangsomkostninger).

For medicinsk udstyr og overvågnings- og reguleringsinstrumenter, hvoraf nogle fremstilles i få eksemplarer eller har kritiske anvendelser og derfor er pålagt strengere krav til afprøvning og pålidelighed, anslås de årlige omkostninger ved at opfylde de gældende krav til 400-1 600 mio. EUR. Det hævdes endog, at omkostningerne ved at sikre overensstemmelse med direktivet for visse komplekse produkter kunne være op til 7-10 % af omsætningen (for et nyt produkt) eller 1-10 % (for ændring af et eksisterende produkt). En stor del af disse omkostninger skyldes de mere komplekse produkters lange cyklusser med hensyn til udvikling, afprøvning og godkendelse. Derfor foreslås det, at disse produkter inddrages gradvist , således at dokumentationen for, at produktet opfylder de gældende krav, omlægges, så den finder sted inden for rammerne af de eksisterende ressourcer og produktudviklings cyklusser.

Direktivet indeholder ingen udtrykkelige rapporteringsforpligtelser for medlemsstaterne eller krav om oplysninger fra fabrikanterne, og medlemsstaterne har i de fleste tilfælde ikke indført sådanne lovkrav på nationalt niveau.

Processen for indrømmelse af undtagelser betragtes som langvarig for produkter med korte innovationscyklusser. En harmonisering af kravene til ansøgningers indhold og en tydeliggørelse af undtagelsernes gyldighedsperiode vil fremskynde processen , øge retssikkerheden og mindske den administrative byrde for såvel myndigheder som ansøgerne.

Indførelsen af harmoniserede krav med hensyn til anvendelsesområde, definitioner, vurdering af produkters overensstemmelse og markedsovervågning, som ligger på linje med andre produktrelaterede EU-lovkrav, vil øge retssikkerheden og derved mindske den administrative byrde .

Gennemførelsen af disse reviderede bestemmelser kunne til at begynde med skabe yderligere administrative byrder for medlemsstater og producenter afhængig af medlemsstaternes aktuelle niveau med hensyn til en korrekt gennemførelse og af, hvor fyldestgørende producenternes foranstaltninger til sikring af produkters overensstemmelse er.

Kommissionens tjenestegrene skønner, at der samlet set vil være tale om nettofordele, om end de er begrænsede. Derudover har de anbefalede alternativer en væsentlig kumulativ virkning, idet de vil tydeliggøre direktivet og harmonisere dets gennemførelse og håndhævelse, hvilket bidrager positivt til at gøre lovgivningen bedre.

Der forventes betydelige miljøfordele : der benyttes adskillige ton tungmetaller, som er forbudte i medfør af direktivet (>1 400 ton bly og ca. 2,2 ton cadmium), i medicinsk udstyr og overvågnings- og reguleringsinstrumenter, som bidrager med 0,2-0,3 % af affaldet fra elektrisk og elektronisk udstyr målt på vægt. I tilfælde af en ukorrekt affaldshåndtering kan disse stoffer udledes i miljøet (kun 49,7 % af affald fra medicinsk udstyr og 65,2 % af affald fra overvågnings- og reguleringsinstrumenter indsamles særskilt). Fastsættes der begræns ninger i direktivet for anvendelsen af disse stoffer, vil de på mellemlang til lang sigt ikke længere findes i produkterne og i affaldet heraf. En nærmere analyse viser, at selv i scenarier, hvor det antages, at genanvendelseprocenterne er meget højere, er der miljøfordele ved at lade disse udstyrskategorier være omfattet af direktivets anvendelsesområde.

Tages det i betragtning, at medlemsstaternes nylige kontrol afslørede, at op til 44 % af det kontrollerede EEE ikke var i fuld overensstemmelse, forventes effektive markedsovervåg ningsordninger på nationalt niveau og et forbedret samarbejde mellem medlemsstaternes myndigheder om at fjerne ikke-overensstemmende produkter at øge direktivets miljøfordele i betydelig grad, idet antallet af ikke-overensstemmende produkter på markedet minimeres.

Hvad angår tilpasningen af listen over farlige stoffer, som reguleres ved direktivet, er der i forbindelse med de forberedende undersøgelser opstillet en liste over stoffer, der eventuelt skal godkendes, men i lyset af manglen på fyldestgørende oplysninger om substitutions produkter, som ikke giver et klart billede af, om de er mere miljøvenlige, eller, i tilfælde hvor der findes mere miljøvenlige alternativer, om omkostningerne ved substitueringen står i et rimeligt forhold til miljøfordelene, anses det ikke for gennemførligt at foreslå at medtage nye farlige stoffer i direktivets anvendelsesområde .

BG

(...PICT...)|КОМИСИЯ НА ЕВРОПЕЙСКИТЕ ОБЩНОСТИ|

Брюксел, 3.12.2008

SEC(2008) 2931

РАБОТЕН ДОКУМЕНТ НА СЛУЖБИТЕ НА КОМИСИЯТА придружаваща

Предложение за ДИРЕКТИВА НА ЕВРОПЕЙСКИЯ ПАРЛАМЕНТ И НА СЪВЕТА относно ограничението на употребата на определени опасни вещества в електрическото и електронното оборудване Обобщение на оценката на въздействието { COM(2008) 809 окончателен } { SEC(2008) 2930}

Обобщение

ОБОСНОВКА НА ПРЕГЛЕДА

Целта на Директива 2002/95/ЕО е да се ограничи употребата на опасни вещества в електрическото и електронното оборудване, за да се спомогне по този начин за опазването на човешкото здраве и за екологосъобразното оползотворяване и обезвреждане на отпадъчното електрическо и електронно оборудване. Прегледът на директивата се извършва по две основни причини:

1. Комисията си е поставила за цел да създаде по-добра регулаторна среда — опростена, разбираема, ефективна и приложима. Регулаторната среда, в която действат предприятията, оказва влияние на конкурентоспособността им, на способността им да растат и да създават работни места. Целта за по-добро регулиране е важен елемент от Стратегията на ЕС за партньорство за растеж и работни места (Лисабонската стратегия). Има достатъчно възможности за усъвършенстване на директивата по отношение на прилагането ѝ, на контрола над изпълнението ѝ и на съгласуваността ѝ.

2. Съгласно Директивата за ограничението на опасните вещества Комисията следва да извърши преглед на предвидените в нея мерки, по-специално с оглед на включването на две допълнителни категории оборудване в обхвата ѝ (категории 8 и 9: медицински изделия и прибори за контрол и управление) и с оглед на адаптирането на списъка на ограничените вещества.

ПРОБЛЕМ И ЦЕЛИ

Постигането на целите на Директивата за ограничението на опасните вещества се затруднява и оскъпява от някои свързани с несигурността при прилагането ѝ проблеми, например липсата на хармонизация при тълкуването на определенията и различните изисквания за доказване на съответствието на продуктите; от проблеми при контрола над изпълнението, например при дейностите по надзор на пазара, които не са оптимални; от проблеми, свързани с установената липса на съгласуваност с някои други законодателни актове на Общността или несъответствие с научно-техническия напредък, например възможните съвпадения с Регламента относно регистрацията, оценката, разрешаването и ограничаването на химикали (REACH) или с Директивата относно използващите енергия продукти, и от проблеми, свързани с необходимостта да се разшири обхватът на преглежданата директива, за да бъдат включени в него медицинските изделия и приборите за контрол и управление.

Целите на прегледа са: подобряване на прилагането и контрола над изпълнението на директивата, повишаване на степента на съгласуваност със свързаните законодателни актове на Общността относно продуктите, подобряване на икономическата ефективност на директивата и увеличаване на ползите за околната среда.

ПРОЦЕДУРАТА ЗА ПРЕГЛЕД

Бяха проведени две консултации със заинтересовани лица и редица проучвания. Те бяха свързани с темите на прегледа и с вариантите за провеждане на политика в рамките на всяка тема. Тези консултации и проучвания спомогнаха за определянето и анализирането на редица конкретни варианти, посочени по-долу.

ВАРИАНТИ

Възможните варианти са групирани в три основни категории:

1. Внасяне на повече яснота и опростяване на директивата

2. Подобряване на контрола над изпълнението на национално равнище

3. Адаптиране на директивата към научно-техническия напредък

В рамките на всяка от основните категории бяха разгледани няколко варианта, като за всеки вариант бе извършен анализ на разходите и ползите.

ИЗБРАНИ ВАРИАНТИ

В обобщение, бяха препоръчани следните варианти:

Да се внесат изменения в законодателния текст с цел уточняване на обхвата и определенията , по-специално чрез създаване на списък на продуктите, определящи обхвата на Директивата за ограничението на опасните вещества, като този списък следва да бъде задължителен и да не зависи от обхвата на Директивата относно отпадъците от електрическо и електронно оборудване.

Да се въведат всички разпоредби, които са свързани с тази област и вече се използват в „Пакета на ЕС относно предлагането на продукти на пазара“ по отношение на :

– дейностите по надзор на пазара на национално равнище;

– механизмите за оценяване на съответствието на продуктите преди пускането им на пазара въз основа на декларация от страна на производителя;

– презумпцията за съответствие на продуктите въз основа на хармонизираните стандарти и маркировката „СЕ“.

Да се адаптират процедурите за освобождаване от изискванията , например чрез въвеждане по процедурата на комитета на изискване заявителите да анализират всички възможни заместители, преди да подават искане за освобождаване, и чрез въвеждане на допълнителни критерии за освобождаване;

В обхвата на Директивата за ограничението на опасните вещества поетапно да се включат медицинските изделия и приборите за контрол и управление; да не се въвеждат изменения в списъка на ограничените вещества.

ПОЛЗИ и РАЗХОДИ

По-долу е представен общ преглед на разходите и ползите при тези варианти:

Опитът с оценяването на действителните разходи за предприятията за постигане на съответствие е малък; смята се, че тези разходи ще варират от 1 до 4 % от оборота за продуктите, които понастоящем попадат в обхвата на Директивата за ограничението на опасните вещества. Според по-новите проучвания общите разходи, свързани с Директивата за ограничението на опасните вещества, ще възлязат средно на 1,9 % от оборота на предприятията (вече извършени разходи и еднократни бъдещи разходи).

При медицинските изделия и приборите за контрол и управление, някои от които се произвеждат в малко количество или употребата им е от изключително значение и следователно подлежат на много изпитвания и изисквания за надеждност, приблизителните годишни разходи за постигане на съответствие се оценяват на 400—1600 милиона евро; твърди се дори, че разходите за постигането на съответствие с Директивата за ограничението на опасните вещества за някои сложни продукти биха могли да достигнат 7—10 % от оборота (за нови продукти) или 1—10 % от оборота (при изменения на съществуващи продукти). Голяма част от тези разходи се отдава на дългите цикли на разработване, изпитване и одобряване при по-сложните продукти. Поради тази причина се предлага поетапно включване на тези продукти в обхвата на директивата, което ще даде възможност преустройството на производството да се извърши в рамките на съществуващите ресурси и цикли на разработването на продуктите.

Директивата за ограничението на опасните вещества не предвижда изрични задължения за държавите-членки да представят доклади нито за производителите — да осигуряват информация, като в повечето случаи държавите-членки не са въвели такива законодателни изисквания на национално равнище. Смята се, че процедурата за освобождаване от изискванията е твърде дълга за продуктите, чийто етап на въвеждане на пазара е кратък; хармонизирането на изискванията за съдържанието на заявленията за освобождаване и уточняването на срока на валидност на правото на освобождаване ще доведат до ускоряване на процедурата, до повишаване на правната сигурност и до намаляване на административния товар както за властите, така и за заявителите.

Въвеждането на хармонизирани изисквания за обхвата, определенията, оценяването на съответствието на продуктите и надзора на пазара, които са съгласувани с изискванията на други свързани с продуктите законодателни актове на ЕС, ще повиши правната сигурност и ще намали по този начин административното бреме.

На първия етап от прилагането на тези преразгледани разпоредби за държавите-членки и производителите би могло да възникне допълнително административно бреме , което ще зависи от текущото равнище на готовност на държавите-членки за правилно изпълнение и от целесъобразността на мерките на производителите за осигуряване на съответствието на продуктите с изискванията.

Според службите на Комисията преразглеждането на директивата ще генерира положителни нетни общи ползи, макар и умерени по размер. Освен това препоръчаните варианти ще окажат значителен кумулативен ефект за внасяне на повече яснота в директивата и за хармонизирането на прилагането и контрола над изпълнението ѝ и ще допринесат за подобряване на регулирането.

Ползите за околната среда вероятно ще бъдат значителни: тежки метали в голям обем, които са забранени съгласно Директивата за ограничението на опасните вещества (>1400 тона олово, приблизително 2,2 тона кадмий), се използват при производството на медицински изделия и прибори за контрол и управление, на които се дължат 0,2–03 тегловни процента от отпадъците от електрическо и електронно оборудване; при неправилно управление на отпадъците тези вещества биха могли да бъдат изпуснати в околната среда (само 49,7 % от отпадъчните медицински изделия и 62,5 % от отпадъчните прибори за контрол и управление се събират отделно); ограничаването на употребата на тези вещества с помощта на директивата ще доведе в дългосрочен план до елиминиране на наличието им в съответните продукти и в отпадъците от тях; по-нататъшният анализ показва, че дори при хипотеза за много по-високи равнища на рециклиране включването на тези категории оборудване в обхвата на директивата ще генерира ползи за околната среда.

Като се има предвид, че според констатациите от извършваните понастоящем проверки от държавите-членки близо 44 % от провереното електрическо и електронно оборудване не съответства напълно на изискванията, ефективните механизми за пазарен надзор на национално равнище и засиленото сътрудничество между властите на държавите-членки за отстраняване на несъответстващите продукти вероятно ще повишат значително ползите за околната среда от директивата чрез минимизиране на броя на несъответстващите продукти на пазара.

Що се отнася до адаптирането на списъка на опасните вещества, които са обект на регулиране от директивата, при подготвителните проучвания бяха набелязани вещества, които могат да бъдат включени в списъка, но поради липсата на достатъчно сведения за заместителите, която не позволява ясно да се определи дали тези заместители са по-безопасни за околната среда или — когато наистина има по-безопасни за околната среда алтернативи — дали разходите за заместването са съразмерни с екологичните ползи , смята се, че практически не е възможно да бъде предложено включването на нови опасни вещества в обхвата на Директивата за ограничението на опасните вещества .

PL

(...PICT...)|KOMISJA WSPÓLNOT EUROPEJSKICH|

Bruksela, dnia 3.12.2008

SEK(2008) 2931

DOKUMENT ROBOCZY SŁUŻB KOMISJI uzupełniający

Wniosek DYREKTYWA PARLAMENTU EUROPEJSKIEGO I RADY w sprawie ograniczenia stosowania niektórych niebezpiecznych substancji w sprzęcie elektrycznym i elektronicznym Streszczenie oceny skutków {KOM(2008) 809 wersja ostateczna } { SEK(2008) 2930}

STRESZCZENIE

POWODY DOKONANIA PRZEGLĄDU

Celem dyrektywy 2002/95/WE jest ograniczenie stosowania substancji niebezpiecznych w sprzęcie elektrycznym i elektronicznym, które przyczyni się do lepszej ochrony zdrowia ludzi oraz przyjaznego dla środowiska odzysku i unieszkodliwiania zużytego sprzętu elektrycznego i elektronicznego. Jej przeglądu dokonuje się z dwóch zasadniczych powodów:

1. Komisja czynnie pracuje nad poprawą otoczenia regulacyjnego , aby było prostsze, bardziej zrozumiałe, skuteczne i egzekwowalne. Otoczenie regulacyjne, w którym działa przedsiębiorstwo, ma wpływ na jego konkurencyjność oraz jego zdolność do rozwijania się i tworzenia miejsc pracy. Poprawa otoczenia regulacyjnego jest istotnym celem europejskiego partnerstwa na rzecz wzrostu gospodarczego i zatrudnienia (strategii lizbońskiej). Można więc wprowadzić zmiany w dyrektywie prowadzące do poprawy jej wdrażania, egzekwowanie jej przepisów i jej spójności.

2. Dyrektywa RoHS (w sprawie ograniczenia stosowania niektórych niebezpiecznych substancji w sprzęcie elektrycznym i elektronicznym) zobowiązuje Komisję do dokonania przeglądu środków ustanowionych w dyrektywie, w szczególności w odniesieniu do objęcia jej zakresem dwóch dodatkowych kategorii sprzętu (kategoria 8 i 9: wyroby medyczne oraz przyrządy do nadzoru i kontroli) oraz dostosowania wykazu substancji zabronionych.

OPIS I CELE

Osiągnięcie celów dyrektywy RoHS jest trudniejsze i bardziej kosztowne ze względu na problemy związane z niejasnościami w zakresie jej wdrażania takimi jak brak harmonijnej interpretacji definicji i zróżnicowane wymagania dotyczące wykazania zgodności produktu; problemy związane z egzekwowaniem jej przepisów takie jak niewystarczające działania nadzoru rynku; oraz problemy związane z zauważoną niespójnością z pozostałym prawem wspólnotowym i postępem naukowo-technicznym, takie jak potencjalne pokrywanie się z przepisami rozporządzeń REACH czy PWE oraz potrzeba włączenia do zakresu dyrektywy wyrobów medycznych oraz przyrządów do nadzoru i kontroli.

Cele przeglądu są następujące: lepsze wdrożenie i egzekwowanie przepisów dyrektywy, większa spójność z innymi powiązanymi aktami prawa wspólnotowego, poprawa efektywności dyrektywy pod względem kosztów oraz większe korzyści dla środowiska.

PROCES PRZEGLĄDU

Przeprowadzono dwukrotne konsultacje z zainteresowanymi stronami oraz wiele badań, które dotyczyły tematów przeglądu oraz opcji polityki w ramach każdego z nich. Te konsultacje i badania pomogły określić i przeanalizować kilka opcji opisanych poniżej.

OPCJE

Opcje podzielono na trzy grupy:

1. wyjaśnienie i uproszczenie dyrektywy,

2. poprawienie egzekwowanie przepisów dyrektywy na poziomie krajowym;

3. dostosowanie dyrektywy do postępu naukowo-technicznego.

W ramach każdej z tych trzech grup wzięto pod uwagę kilka opcji oraz dokonano analizy kosztów i korzyści każdej z nich.

WYBRANE OPCJE

Podsumowując, zaleca się następujące opcje:

Zmiany w tekście aktu prawnego precyzujące zakres dyrektywy i definicje , w szczególności poprzez sporządzenie wykazu produktów definiujących zakres dyrektywy RoHS, wiążący i niezależny od zakresu dyrektywy WEEE.

Wprowadzanie wszystkich odpowiednich przepisów istniejących już w ramach pakietu legislacyjnego wprowadzania produktów do obrotu w UE dotyczących :

– działań nadzoru rynków krajowych;

– mechanizmów oceny zgodności produktu przed jego wprowadzeniem do obrotu na podstawie deklaracji producenta;

– założenia zgodności produktu na podstawie norm zharmonizowanych oraz oznakowania CE.

Dostosowanie procedury wyłączeń , np. poprzez wprowadzenie procedurą komitetową wymogu, aby wnioskodawcy dokonywali analizy substytutów przed złożeniem wniosku oraz wprowadzenie dodatkowych kryteriów przyznania wyłączenia;

Stopniowe włączenie w zakres dyrektywy RoHS wyrobów medycznych i przyrządów do nadzoru i kontroli; brak zmian w wykazie substancji zabronionych.

KORZYŚCI i KOSZTY

Ogólnie koszty i korzyści wynikające w powyższych opcji przedstawiają się następująco:

Mało jest informacji na temat rzeczywistych kosztów ponoszonych przez przemysł w celu osiągnięcia zgodności produktów ; dla produktów objętych obecnie dyrektywą RoHS szacuje się, że koszt waha się od 1 do 4 % obrotu. Bardziej aktualne badania wykazują średni ogólny koszt związany z RoHS na poziomie 1,9 % obrotu (wcześniejsze koszty oraz jednorazowy wydatek w przyszłości).

W przypadku wyrobów medycznych oraz przyrządów do nadzoru i kontroli, które niekiedy produkuje się w niewielkich ilościach lub które mają zastosowania krytyczne, i w związku z tym mają zwiększone wymagania dotyczące badań i niezawodności, szacunkowy roczny koszt osiągnięcia zgodności może wynosić 400-1600 mln EUR; twierdzi się nawet, że koszt osiągnięcia zgodności z dyrektywą RoHS przez niektóre produkty złożone może wynieść 7-10 % obrotu (dla nowych produktów) lub 1-10 % (w przypadku modyfikacji produktów istniejących). Duża część tych kosztów związana jest z długim cyklem rozwoju, testowania i zatwierdzania bardziej złożonych produktów. Dlatego proponuje się stopniowe włączanie tych produktów, pozwalając w ten sposób na osiągnięcie zgodności w ramach istniejących zasobów oraz cyklów rozwoju produktów.

Dyrektywa RoHS nie przewiduje obowiązku sprawozdawczości dla państw członkowskich ani wymogu dostarczania informacji przez producentów i w większości przypadków państwa członkowskie nie wprowadziły takich prawnych obowiązków na poziomie krajowym. Proces przyznawania wyłączeń uznaje się za dość długi dla produktów o krótkim cyklu innowacyjnym; harmonizacja wymogów dotyczących treści wniosku oraz wyjaśnienie kwestii okresu obowiązywania wyłączenia przyśpieszy proces , zwiększy pewność prawną oraz zmniejszy obciążenia administracyjne zarówno dla władz jak i dla wnioskodawców.

Wprowadzenie zharmonizowanych wymogów dotyczących zakresu, definicji, oceny zgodności produktu i nadzoru rynku zgodnych z innymi wymogami legislacyjnymi UE dotyczącymi produktów poprawi pewność prawną , a tym samym zmniejszy obciążenia administracyjne .

Początkowe wdrożenie tych zmienionych przepisów może stanowić dodatkowe obciążenie administracyjne dla państw członkowskich i producentów w zależności od obecnego stopnia przygotowania państwa członkowskiego do właściwego egzekwowania przepisów oraz od adekwatności środków przyjętych przez producentów w celu zapewnienia zgodności produktu.

Służby Komisji szacują, że ogólny zysk netto – jakkolwiek skromny – jednak nastąpi. Ponadto zalecane opcje będą miały znaczący kumulacyjny skutek dla jasności dyrektywy i harmonizacji w zakresie jej wdrażania i egzekwowania jej przepisów przy jednoczesnym wkładzie na rzecz lepszych uregulowań prawnych.

Korzyści dla środowiska mogą okazać się znaczące: w wyrobach medycznych oraz przyrządach do nadzoru i kontroli, stanowiących wagowo 0,2-0,3 % zużytego sprzętu elektrycznego i elektronicznego, stosuje się tony metali ciężkich zabronionych w ramach dyrektywy RoHS (>1400 ton ołowiu, około 2,2 tony kadmu). Poprzez niewłaściwe gospodarowanie odpadami substancje te mogą dostać się do środowiska (jedynie 49,7 % zużytych wyrobów medycznych i 65,2 % przyrządów do nadzoru i kontroli są zbierane selektywnie). W perspektywie średnio i długookresowej ograniczenie ich stosowania dyrektywą RoHS doprowadzi do ich całkowitego usunięcia z produktów i ich odpadów. Dalsza analiza pokazuje, że nawet w scenariuszach zakładających znacznie wyższy poziom recyklingu włączenie tych kategorii sprzętu do zakresu dyrektywy RoHS będzie nadal mieć korzystny wpływ na środowisko.

Biorąc pod uwagę, iż kontrole przeprowadzone obecnie przez państwa członkowskie wykazały, że aż 44 % skontrolowanego sprzętu elektrycznego i elektronicznego było nie w pełni zgodne z wymogami, oczekuje się, że skuteczne mechanizmy nadzoru rynku na poziomie krajowym oraz zacieśniona współpraca między władzami poszczególnych państw członkowskich w zakresie usuwania produktów niezgodnych z wymogami znacząco zwiększą korzyści płynące dla środowiska z dyrektywy RoHS poprzez ograniczenie do minimum ilości obecnych na rynku produktów niezgodnych z wymogami.

W odniesieniu do dostosowania wykazu substancji niebezpiecznych regulowanych dyrektywą RoHS wstępne badania wskazały potencjalne substancje, ale ze względu na brak wystarczających informacji na temat substytutów, który nie pozwala jednoznacznie stwierdzić, że są one bardziej bezpieczne dla środowiska lub – w przypadku istnienia produktów bezpieczniejszych dla środowiska – na stwierdzenie, czy koszt zastąpienia jest proporcjonalny do korzyści środowiskowych, przedłożenie nowego wykazu substancji niebezpiecznych objętych zakresem dyrektywy RoHS uznaje się za niemożliwe .

DE

(...PICT...)|KOMMISSION DER EUROPÄISCHEN GEMEINSCHAFTEN|

Brüssel, den 3.12.2008

SEK(2008) 2931

ARBEITSDOKUMENT DER KOMMISSIONSDIENSTSTELLEN Begleitdokument zum

Vorschlag für eine Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rates zur Beschränkung der Verwendung bestimmter gefährlicher Stoffe in Elektro- und Elektronikgeräten (Neufassung) Zusammenfassung der Folgenabschätzung {KOM(2008) 809 endgültig} {SEK(2008) 2930}

ZUSAMMENFASSUNG

BEGRÜNDUNG DER ÜBERARBEITUNG

Die Richtlinie 2002/95/EG zielt darauf ab, die Verwendung gefährlicher Stoffe in Elektro- und Elektronikgeräten zu beschränken, um so zum Schutz der menschlichen Gesundheit und zu einer umweltgerechten Verwertung und Beseitigung von Elektro- und Elektronik-Altgeräten beizutragen. Die Überarbeitung der Richtlinie erfolgt vor allem aus zweierlei Gründen:

1. Die Kommission ist bestrebt, bessere rechtliche Rahmenbedingungen zu schaffen, die einfach, leicht verständlich, wirksam und durchsetzbar sind. Die rechtlichen Rahmenbedingungen für die Tätigkeit von Unternehmen beeinflussen deren Wettbewerbs fähigkeit und ihre Fähigkeit, Zuwächse zu erzielen und Arbeitsplätze zu schaffen. Das Ziel einer besseren Rechtssetzung ist ein wichtiges Element der EU-Partnerschaft für Wachstum und Arbeitsplätze (Lissabon-Strategie). Die Richtlinie kann in Bezug auf ihre Durchführung, Durchsetzung und Kohärenz noch verbessert werden.

2. Gemäß der RoHS-Richtlinie überprüft die Kommission die Maßnahmen dieser Richtlinie insbesondere im Hinblick auf die Einbeziehung zweier weiterer Gerätekategorien (Kategorien 8 und 9: medizinische Geräte; Überwachungs- und Kontrollinstrumente) in den Geltungsbereich der Richtlinie sowie im Hinblick auf die Anpassung der Auflistung von Stoffen, die Beschränkungen unterliegen.

PROBLEMATIK UND ZIELE

Die Verwirklichung der Ziele der RoHS-Richtlinie wird durch eine Reihe von Problemen erschwert und verteuert. Diese Probleme betreffen die Durchführung (uneinheitliche Auslegung von Begriffsbestimmungen und voneinander abweichende Anforderungen für den Nachweis der Produktkonformität), die Durchsetzung (suboptimale Marktüberwachung) sowie die wahrgenommene Nichtübereinstimmung mit anderen Gemeinschaftsvorschriften oder dem technischen und wissenschaftlichen Fortschritt (potenzielle Verfahrensüber schneidungen mit REACH oder dem Rahmen für die umweltverträgliche Gestaltung energiebetriebener Produkte, erforderliche Ausweitung des Geltungsbereichs auf medizinische Geräte sowie Kontroll- und Überwachungsinstrumente).

Die Ziele der Überarbeitung lauten: bessere Durchführung und Durchsetzung der Richtlinie, stärkere Kohärenz mit den verwandten gemeinschaftlichen Produktvorschriften, verbesserte Kostenwirksamkeit der Richtlinie und gesteigerter Nutzen für die Umwelt.

ÜBERARBEITUNGSVERFAHREN

Es wurden zwei Konsultationen von Interessenträgern sowie mehrere Studien durchgeführt. Dabei ging es um die verschiedenen Themen der Überarbeitung sowie um die Politikoptionen im Rahmen jedes dieser Themen. Auf der Grundlage der Konsultationen und Studien wurden die nachstehenden Optionen erarbeitet.

OPTIONEN

Die Optionen lassen sich in drei Kategorien zusammenfassen:

1. Präzisierung und Vereinfachung der Richtlinie

2. Verbesserung der Durchsetzung auf nationaler Ebene

3. Anpassung der Richtlinie an den technischen und wissenschaftlichen Fortschritt

Innerhalb jeder dieser Kategorien wurden mehrere Optionen geprüft, und für jede Option wurde eine Kosten-Nutzen-Analyse vorgenommen.

AUSGEWÄHLTE OPTIONEN

Zusammenfassend werden folgende Optionen empfohlen:

Änderung im Rechtstext zwecks Präzisierung des Geltungsbereichs und der Begriffsbestimmungen , insbesondere durch Erstellung einer verbindlichen, vom Geltungsbereich der WEEE-Richtlinie unabhängigen Produktliste, die den Geltungsbereich der RoHS-Richtlinie vorgibt.

Aufnahme aller im Legislativpaket „Produktvermarktung“ der EU bereits angewendeten einschlägigen Bestimmungen betreffend :

– die nationalen Marktüberwachungsmaßnahmen;

– die Mechanismen für die Konformitätsbewertung des Produkts vor dessen Inverkehrbringen, basierend auf der Eigenerklärung des Herstellers;

– die Konformitätsvermutung auf der Grundlage harmonisierter Normen und der CE-Kennzeichnung.

Anpassung des Mechanismus für Ausnahmeregelungen, beispielsweise durch Einführung (Ausschussverfahren) einer Verpflichtung für die Antragsteller, vor Stellung eines Antrags Substitutionsprodukte zu prüfen, und Einführung zusätzlicher Kriterien für die Gewährung einer Ausnahmeregelung.

Stufenweise Einbeziehung von medizinischen Geräten sowie von Kontroll- und Überwachungsinstrumenten in den Geltungsbereich der RoHS-Richtlinie; keine Änderungen am Verzeichnis der Stoffe, die einer Beschränkung unterliegen.

NUTZEN und KOSTEN

Es folgt ein Überblick über die Kosten und Nutzen dieser Optionen:

Für die tatsächlichen Befolgungskosten für die Industrie gibt es wenig Erfahrungswerte. Für die derzeit unter die RoHS-Richtlinie fallenden Produkte reichen die Schätzungen dieser Kosten von 1-4% des Umsatzes. Neuere Erhebungen ergeben durchschnittliche allgemeine Kosten im Zusammenhang mit RoHS von 1,9% des Umsatzes (vergangene Kosten und einmalige zukünftige Kosten).

Bei medizinischen Geräten sowie Kontroll- und Überwachungsinstrumenten, die zum Teil nur in geringer Zahl hergestellt werden oder für kritische Verwendungszwecke eingesetzt werden und daher verschärften Prüf- und Zuverlässigkeitsanforderungen unterliegen, werden die jährlichen Befolgungskosten auf etwa 400-1600 Mio. EUR geschätzt; bei einigen komplexen Produkten wird sogar erklärt, dass die Befolgungskosten bis zu 7-10% (neues Produkt) oder 1-10% (Änderung eines bestehenden Produkts) betragen könnten. Ein großer Teil dieser Kosten ist auf die langen Entwicklungs-, Prüf- und Genehmigungszyklen für die komplexeren Produkte zurückzuführen. Aus diesem Grund wird eine stufenweise Einbeziehung vorgeschlagen, so dass die Konformitätsumstellung im Rahmen der vorhandenen Ressourcen und der bestehenden Produktsentwicklungszyklen erfolgen kann.

Die RoHS-Richtlinie sieht keine expliziten Berichterstattungspflichten für die Mitgliedstaaten und keine Verpflichtungen für die Hersteller zur Übermittlung von Informationen vor, und in den meisten Fällen haben die Mitgliedstaaten keine solchen rechtlichen Verpflichtungen auf nationaler Ebene eingeführt. Das Verfahren für die Gewährung von Ausnahmeregelungen wird für Produkte mit kurzem Innovationszyklus als zu langwierig betrachtet. Die Harmonisierung der Anforderungen an den Inhalt der Anträge und die Präzisierung der Geltungsdauer von Ausnahmeregelungen wird das Verfahren beschleunigen, mehr Rechtssicherheit schaffen und den Verwaltungsaufwand für Behörden und Antragsteller gleichermaßen verringern.

Die Einführung harmonisierter, mit anderen produktbezogenen EU-Rechtsvorschriften im Einklang stehender Vorschriften in Bezug auf den Geltungsbereich, die Begriffs bestimmungen, die Konformitätsbewertung von Produkten und die Marktüberwachung schafft mehr Rechtssicherheit und reduziert damit den Verwaltungsaufwand.

Die Durchführung der überarbeiteten Vorschriften könnte für die Mitgliedstaaten und die Hersteller anfänglich mit zusätzlichem Verwaltungsaufwand verbunden sein, je nachdem wie die Mitgliedstaaten derzeit für eine ordnungsgemäße Durchsetzung vorbereitet sind und wieweit die Hersteller angemessene Maßnahmen getroffen haben, um die Konformität der Produkte zu gewährleisten.

Die Kommissionsdienststellen rechnen insgesamt mit einem – wenngleich bescheidenen – Nettonutzen. Zudem ergeben die empfohlenen Optionen einen erheblichen kumulativen Effekt, indem sie die Richtlinie präzisieren, ihre Durchführung und Durchsetzung harmonisieren und damit zu einer besseren Rechtssetzung beitragen.

Die Vorteile für die Umwelt dürften erheblich sein: Mehrere Tonnen von nach der RoHS-Richtlinie verbotenen Schwermetallen (>1400 Tonnen Blei, rund 2,2 Tonnen Cadmium) werden in medizinischen Geräten sowie in Kontroll- und Überwachungsinstrumenten verwendet, die gewichtsmäßig 0,2-0,3% aller Elektro- und Elektronik-Altgeräte ausmachen. Die Stoffe können durch eine unsachgemäße Abfallbewirtschaftung in die Umwelt gelangen (nur 49,7% aller medizinischen Altgeräte und 65,2% aller ausgemusterten Kontroll- und Überwachungsinstrumente werden getrennt gesammelt). Eine Beschränkung der Verwendung dieser Stoffe im Rahmen von RoHS wird mittel- bis langfristig dazu führen, dass diese Produkte und der entsprechende Abfall keine solchen Stoffe mehr enthalten. Weitergehende Untersuchungen haben gezeigt, dass sich die Einbeziehung dieser Gerätekategorien in den RoHS-Geltungsbereich selbst in Szenarien, die eine wesentlich höhere Recyclingrate zugrunde legen, bis zu einem gewissen Grad positiv auf die Umwelt auswirken wird.

Angesichts der Tatsache, dass den derzeitigen Kontrollen der Mitgliedstaaten zufolge bis zu 44 % aller kontrollierten Elektro- und Elektronikgeräte nicht völlig konform waren, dürften wirksame Marktüberwachungsmechanismen auf nationaler Ebene und eine stärkere Zusammenarbeit zwischen den Mitgliedstaaten zur Entfernung nichtkonformer Geräte den Umweltnutzen der RoHS-Richtlinie erheblich steigern, indem die Anzahl nichtkonformer Produkte auf dem Markt weitestgehend verringert wird.

Was die Anpassung des Verzeichnisses der durch die RoHS-Richtlinie regulierten gefährlichen Stoffe anbelangt, so wurden in den Vorstudien einige in Frage kommende Stoffe ermittelt. Da jedoch keine ausreichenden Informationen über Substitutionsprodukte vorliegen und somit nicht deutlich ist, ob diese umweltverträglicher sind bzw. ob – in Fällen, in denen umweltverträglichere Alternativen vorhanden sind – die Ersetzungskosten in angemessenem Verhältnis zu den Umweltvorteilen stehen, wird es für nicht zweckmäßig erachtet, die Aufnahme neuer gefährlicher Stoffe in den Geltungsbereich der RoHS-Richtlinie vorzuschlagen.

LT

(...PICT...)|EUROPOS BENDRIJŲ KOMISIJA|

Briuselis, 3.12.2008

SEK(2008) 2931

KOMISIJOS TARNYBŲ DARBINIS DOKUMENTAS pridedamas prie

Pasiūlymas EUROPOS PARLAMENTO IR TARYBOS DIREKTYVA dėl tam tikrų pavojingų medžiagų naudojimo elektros ir elektroninėje įrangoje apribojimo Poveikio vertinimo santrauka {KOM(2008) 809 galutinis} { SEK(2008) 2930}

SANTRAUKA

PERSVARSTYMO PAGRINDIMAS

Direktyva 2002/95/EB siekiama apriboti pavojingų medžiagų naudojimą elektros ir elektroninėje įrangoje ir prisidėti prie žmonių sveikatos apsaugos bei aplinkos apsaugai priimtino elektros ir elektroninės įrangos atliekų naudojimo ir šalinimo. Ji persvarstoma dėl dviejų pagrindinių priežasčių.

1. Komisija yra įsipareigojusi sukurti geresnę reglamentavimo aplinką , t. y. priimti paprastus, suprantamus, veiksmingus ir įvykdomus teisės aktus. Reglamentavimo aplinka turi įtakos įmonių konkurencingumui ir jų gebėjimui plėtoti verslą bei kurti naujas darbo vietas. Geresnio reglamentavimo siekis yra svarbus ES ekonomikos augimo ir darbo vietų kūrimo partnerystės (Lisabonos) strategijos elementas. Direktyvą galima patobulinti, kad būtų lengviau ją įgyvendinti ir taikyti bei kad ji labiau derėtų su kitais teisės aktais.

2. Direktyvoje dėl pavojingų medžiagų naudojimo elektros ir elektroninėje įrangoje apribojimo (Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyva) Komisija raginama persvarstyti direktyvoje numatytas priemones, visų pirma siekiant į taikymo sritį įtraukti dvi naujas įrangos kategorijas (8 ir 9 kategorijas: medicinos prietaisus ir stebėjimo bei kontrolės prietaisus) ir pritaikyti ribojamų medžiagų sąrašą.

PROBLEMA IR UŽDAVINIAI

Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyvos tikslus pasiekti trukdo ir išlaidas didina problemos, susijusios su jos įgyvendinimo neaiškumais, pavyzdžiui, skirtingas apibrėžčių traktavimas ir skirtingi gaminio atitikties įrodymo reikalavimai; tokios direktyvos vykdymo problemos, kaip neoptimali rinkos priežiūra; problemos dėl pastebimo direktyvos nederėjimo su kitais Bendrijos teisės aktais arba technikos ir (arba) mokslo pažanga, kaip antai galimos besidubliuojančios nuostatos su REACH reglamentu ir su energiją naudojančiais gaminiais susijusiais teisės aktais; galiausiai iškilo poreikis į direktyvos taikymo sritį įtraukti medicinos prietaisus ir stebėjimo bei kontrolės prietaisus.

Persvarstymu siekiama pagerinti direktyvos įgyvendinimą ir vykdymą, suderinti ją su kitais gaminius reglamentuojančiais Bendrijos teisės aktais, padidinti direktyvos ekonominį efektyvumą ir jos naudą aplinkai.

PERSVARSTYMAS

Surengtos dvi suinteresuotųjų subjektų konsultacijos ir atlikta keletas tyrimų. Svarstytos persvarstymo temos ir kiekvienos temos politinės pasirinktys. Konsultacijos ir tyrimai padėjo apibrėžti ir išnagrinėti įvairias toliau trumpai apžvelgiamas pasirinktis.

PASIRINKTYS

Pasirinktys suskirstytos į tris pagrindines grupes:

1. aiškiau išdėstyti ir supaprastinti direktyvą;

2. pagerinti jos taikymą valstybėse narėse;

3. suderinti direktyvą su technikos ir mokslo pažanga.

Svarstytos įvairios kiekvienos iš šių trijų pagrindinių grupių pasirinktys ir atlikta kiekvienos pasirinkties išlaidų ir naudos analizė.

PASIRINKTYS

Trumpai tariant, rekomenduojamos tokios pasirinktys.

Keisti teisinį tekstą siekiant aiškiau išdėstyti taikymo sritį ir apibrėžtis, visų pirma sudaryti privalomą ir nuo EEĮ atliekų direktyvos taikymo srities nepriklausomą gaminių sąrašą, kuriuo būtų apibrėžiama Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyvos taikymo sritis.

Įrašyti visas aktualias jau ES gaminių prekybos priemonių pakete naudojamas nuostatas, susijusias su:

– valstybių narių rinkos priežiūra;

– gaminio atitikties vertinimo prieš pateikiant gaminį rinkai tvarka, grindžiama gamintojo deklaracija;

– gaminio atitikties prezumpcija, grindžiama darniaisiais standartais ir CE ženklu.

Keisti išimčių darymo tvarką , pavyzdžiui, komitologijos tvarka nustatyti reikalavimą pareiškėjams prieš teikiant paraišką atlikti pakaitalų analizę ir nustatyti kitų papildomų išimties suteikimo kriterijų.

Palaipsniui į Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyvos taikymo sritį įtraukti medicinos prietaisus ir stebėjimo bei kontrolės prietaisus; ribojamų medžiagų sąrašo nekeisti.

NAUDA ir IŠLAIDOS

Toliau nurodoma pasirinkčių nauda ir išlaidos.

Turima nedaug patirties, kiek iš tikrųjų pramonės sektoriui kainuoja direktyvos reikalavimų laikymasis ; apytikriais skaičiavimais, šiuo metu į Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyvos taikymo sritį įtrauktų gaminių atitikties išlaidos sudaro apie 1–4 % apyvartos. Naujesnių tyrimų duomenimis, bendros vidutinės su Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyva siejamos išlaidos sudaro 1,9 % apyvartos (jau patirtos išlaidos ir ateityje patirsimos vienkartinės išlaidos).

Medicinos prietaisų ir stebėjimo bei kontrolės prietaisų, kurių gaminamas labai mažas kiekis arba kurių paskirtis yra labai svarbi (todėl jiems keliami aukšti bandymų ir patikimumo reikalavimai), apytikrės metinės atitikties išlaidos yra 400–1600mln. eurų. Teigiama netgi, kad kai kurių sudėtingų gaminių atitiktis Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyvos reikalavimams gali siekti 7–10 % apyvartos (išleidžiant naują gaminį) arba 1–10 % (modifikuojant esamą gaminį). Didžioji šių išlaidų dalis skiriama sudėtingesnių gaminių ilgam kūrimo procesui, bandymams ir patvirtinimo procedūroms. Todėl siūloma tokius gaminius į direktyvos taikymo sritį įtraukti palaipsniui , leidžiant prisitaikyti prie reikalavimų turimais ištekliais ir į juos atsižvelgti kuriant naujus gaminius.

Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyvoje nėra tiesioginių reikalavimų valstybėms narėms teikti ataskaitas arba gamintojams teikti informaciją; daugelis valstybių narių taip pat nėra nustačiusios tokių reikalavimų nacionalinės teisės aktuose. Manoma, kad gaminių, kurių inovacijos ciklas yra trumpas, išimties suteikimo procesas yra palyginti ilgas, todėl suderinus reikalavimus dėl išimties paraiškos turinio ir aiškiau nustačius išimties galiojimo laikotarpį paspartėtų išimties suteikimo procesas , padaugėtų teisinio tikrumo ir sumažėtų tiek valdžios institucijų, tiek pareiškėjų administracinė našta.

Suderinus su taikymo sritimi, apibrėžtimis, gaminio atitikties vertinimu ir rinkos priežiūra susijusius reikalavimus su kitais gaminiams taikomais ES teisiniais reikalavimais padaugėtų teisinio aiškumo , taigi ir administracinė našta sumažėtų .

Pirminis persvarstytų nuostatų įgyvendinimas galėtų padidinti valstybių narių ir gamintojų administracinę naštą ; tai priklausytų nuo valstybės narės pasirengimo vykdyti direktyvą ir gamintojų priemonių, kuriomis jie užtikrina gaminio atitiktį, tinkamumo.

Komisijos tarnybos yra įsitikinusios, kad vėliau bendra direktyvos nauda, nors ir nedaug, bus didesnė už sąnaudas. Be to, rekomenduojamų pasirinkčių bendras poveikis (aiškesnis direktyvos išdėstymas, jos įgyvendinimo ir vykdymo suvienodinimas) padės siekti geresnio reglamentavimo.

Tikimasi didelės naudos aplinkai. Medicinos prietaisuose ir stebėjimo bei kontrolės prietaisuose naudojamos kelios tonos (>1400 tonos švino, apytikriai 2,2 tonos kadmio) sunkiųjų metalų, kuriuos draudžiama naudoti Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyva; tai sudaro 0,2–0,3 % elektros ir elektroninės įrangos atliekų masės. Netinkamai tvarkant atliekas šios medžiagos gali patekti į aplinką (atskirai surenkama tik 49,7 % medicinos prietaisų atliekų ir 65,2 % stebėjimo bei kontrolės prietaisų atliekų). Ribojant šių medžiagų naudojimą Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyva vidutinės trukmės laikotarpiu arba ilgainiui šios medžiagos nebebus naudojamos gaminiuose, taigi jų nebebus ir atliekose. Išsamiau išnagrinėjus paaiškėjo, kad net jei atliekų perdirbimo mastas būtų daug didesnis, vis tiek minėtos įrangos įtraukimas į Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyvos taikymo sritį duoda šiek tiek naudos aplinkai.

Atsižvelgiant į tai, kad valstybės narės tikrindamos EEĮ nustato, jog 44 % gaminių neatitinka reikalavimų, tikimasi, kad jei nacionaliniai rinkos priežiūros mechanizmai būtų veiksmingesni ir valstybių narių valdžios institucijos labiau bendradarbiautų dėl reikalavimų neatitinkančių gaminių šalinimo, Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyvos nauda aplinkai labai išaugtų, nes sumažėtų reikalavimų neatitinkančių gaminių skaičius rinkoje.

Svarstant pavojingų medžiagų, kurioms taikoma Pavojingų medžiagų naudojimo apribojimo direktyva, sąrašų pritaikymą atlikti parengtiniai tyrimai ir nustatytos medžiagos, kurias būtų galima įtraukti į direktyvą, tačiau turima nepakankamai informacijos apie pakaitalus, taigi nėra aišku, ar jie yra saugesni aplinkos apsaugos atžvilgiu, o tais atvejais, kai žinomi tuo atžvilgiu tinkami pakaitalai, nėra aišku, ar pakeitimo išlaidos yra proporcingos teigiamam poveikiui aplinkai, todėl manoma, kad nepagrįsta siūlyti į direktyvos taikymo sritį įtraukti naujų pavojingų medžiagų .

LV

(...PICT...)|EIROPAS KOPIENU KOMISIJA|

Briselē, 3.12.2008

SEC(2008) 2931

KOMISIJAS DIENESTU DARBA DOKUMENTS kas pievienots

Priekšlikums EIROPAS PARLAMENTA UN PADOMES DIREKTĪVA par dažu bīstamu vielu izmantošanas ierobežošanu elektriskās un elektroniskās iekārtās Ietekmes novērtējuma kopsavilkums {COM(2008) 809 galīgā redakcija} { SEC(2008) 2930}

KOPSAVILKUMS

PĀRSKATĪŠANAS PAMATOJUMS

Direktīvas 2002/95/EK mērķis ir ierobežot bīstamas vielas elektriskās un elektroniskās iekārtās, lai veicinātu cilvēku veselības aizsardzību un videi nekaitīgu elektrisko un elektronisko iekārtu atkritumu reģenerāciju un apglabāšanu. Direktīva tiek pārstrādāta divu iemeslu dēļ.

1. Komisija ir apņēmusies izveidot tādu labāku regulatīvo vidi , kas ir vienkārša, saprotama, efektīva un piemērojama. Regulatīvā vide, kurā darbojas uzņēmēji, ietekmē viņu konkurētspēju, izaugsmes un jaunu darbavietu radīšanas kapacitāti. Mērķis izveidot labāku regulatīvo vidi ir būtisks elements ES partnerībā izaugsmei un darbavietu radīšanai (Lisabonas stratēģija). Attiecībā uz direktīvas īstenošanu, izpildi un saskaņotību to ir iespējams uzlabot.

2. Direktīvā par bīstamo vielu ierobežošanu minēts, ka Komisija pārskata tajā paredzētos pasākumus, jo īpaši attiecībā uz divu papildu kategoriju iekļaušanu iekārtām direktīvas darbības jomā (8. un 9. kategorija: medicīnas ierīces un monitoringa un kontroles instrumenti) un ierobežoto vielu saraksta pielāgošanu.

PROBLĒMA UN MĒRĶI

Direktīvas par bīstamo vielu ierobežošanu mērķu sasniegšanu kavē un sadārdzina tādas problēmas kā neskaidrības par īstenošanu, piemēram, nesaskaņoti definīciju skaidrojumi un atšķirīgas prasības, lai pierādītu ražojuma atbilstību; problēmas saistībā ar izpildi, piemēram, tirgus uzraudzības pasākumu optimālais raksturs; un problēmas, kas attiecas uz direktīvas neatbilstību ar citiem Kopienas tiesību aktiem to, ka tā vai nav pielāgota zinātnes un tehnikas attīstībai, piemēram, direktīvas prasības pārklājas ar REACH vai Ekodizaina direktīvas prasībām, kā arī vajadzība paplašināt direktīvas darbības jomu, iekļaujot tajā medicīnas ierīces un kontroles un monitoringa instrumentus.

Pārskatīšanas mērķi ir šādi: uzlabot direktīvas īstenošanu un izpildi, stiprināt atbilstību ar attiecīgiem Kopienas tiesību aktiem saistībā ar ražojumiem, uzlabot direktīvas izmaksu lietderību un palielināt vides priekšrocības.

PĀRSKATĪŠANAS PROCESS

Tika organizētas divas apspriešanās ar ieinteresētajām personām un veikti vairāki pētījumi. Tie bija saistīti ar jautājumiem par pārskatīšanu un par politikas risinājumiem saistībā ar katru jautājumu. Minētās apspriešanās un pētījumi palīdzēja definēt un izanalizēt vairākus konkrētus risinājumus, kas ir turpmāk izklāstīti.

RISINĀJUMI

Risinājumi ir apvienoti trīs pamatgrupās:

1. precizēt un vienkāršot direktīvu;

2. uzlabot tās izpildi valsts līmenī;

3. pielāgot direktīvu zinātnes un tehnikas attīstībai.

Katrā no minētajām pamatgrupām tika uzskatīti vairāki risinājumi un katram risinājumam tika veikta izmaksu un ieguvumu analīze.

IZVĒLĒTIE RISINĀJUMI

Kopumā tika ieteikti šādi risinājumi.

Izdarīt izmaiņas tiesību aktā, lai precizētu darbības jomu un definīcijas , jo īpaši, izveidojot ražojumu saistošu sarakstu, kas nosaka direktīvas par bīstamo vielu ierobežošanu darbības jomu un nav atkarīgs no EEIA direktīvas.

Ieviest visus attiecīgos noteikumus, kas jau ir paredzēti ES tiesību aktu paketē par "produktu tirdzniecību" attiecībā uz:

– valstu tirgus uzraudzības pasākumiem;

– mehānismiem ražojuma atbilstības noteikšanai pirms tas tiek laists tirgū, pamatojoties uz ražotāja pašdeklarāciju;

– pieņēmumu par ražojuma atbilstību, pamatojoties uz harmonizētajiem standartiem un CE zīmi.

Pielāgot atbrīvojumu procedūru , piemēram, ar komitoloģijas procedūras palīdzību ieviest atbrīvojuma pieteikuma iesniedzējiem prasību veikt aizstājēju analīzi pirms pieprasījuma iesniegšanas un ieviest papildu kritērijus, lai piešķirtu atbrīvojumu.

Pakāpeniski ieviest direktīvas par bīstamo vielu ierobežošanu darbības jomā medicīnas ierīces un kontroles un monitoringa instrumentus; ierobežoto vielu saraksts netiek grozīts.

IZMAKSAS un IEGUVUMI

Pārskats par minēto risinājumu izmaksām un ieguvumiem ir šāds.

Nav lielas pieredzes par faktiskajām atbilstības izmaksām ražošanas nozarē . Aplēses par ražojumu, ko pašreiz iekļauj direktīvas par bīstamo vielu ierobežošanu darbības jomā, apgrozījumu ir 1%–4 %. Pēdējās aptaujās norādīts, ka vidējās izmaksas saistībā ar direktīvu ir 1,9% no apgrozījuma (pagātnes izmaksas un vienreizējās izmaksas nākotnē).

Attiecībā uz medicīnas ierīcēm un kontroles un monitoringa instrumentiem, dažus no kuriem ražo ļoti mazā skaitā vai tiem ir izšķirīgs lietojums un tāpēc paaugstināts testēšanas līmenis un atbilstības prasības, aptuvenās atbilstības izmaksas gadā ir aprēķinātas 400–1600 miljonu euro apmērā. Ir pat apgalvojums, ka direktīvas par bīstamo vielu ierobežošanu atbilstības izmaksas dažiem kompleksiem ražojumiem varētu sasniegt 7–10 % no apgrozījuma (jauns ražojums) vai 1–10 % (esošā ražojuma modifikācija). Izmaksu lielākā daļa ir saistīta ar komplicētāko ražojumu ilgo izstrādes, testēšanas un apstiprināšanas ciklu. Tādēļ ir ierosināts minētos ražojumus pakāpeniski iekļaut direktīvas darbības jomā, ļaujot ieviest ražojuma atbilstības prasības esošo resursu un ražojuma izstrādes cikla ietvaros.

Direktīvā par bīstamo vielu ierobežošanu nav skaidri norādīti dalībvalstu pienākumi ziņot vai prasības ražotājiem sniegt informāciju, un lielākajā daļā gadījumu dalībvalstis šādas juridiskās saistības valsts līmenī nav ieviesušas. Uzskata, ka atbrīvojumu piešķiršanas process ražojumiem ar īsiem inovāciju cikliem ir pārāk ilgs. Prasību par pieteikuma saturu saskaņošana un atbrīvojumu derīguma termiņa precizēšana paātrinās šo procesu , palielinās tiesisko drošību un samazinās gan iestāžu, gan pieteikuma iesniedzēju administratīvo slogu.

Ieviešot saskaņotas prasības direktīvas darbības jomai, definīcijām, ražojuma atbilstības novērtējumam un tirgus uzraudzības pasākumiem, kas ir saskaņā ar citu attiecīgo ES tiesību aktu prasībām, tiks palielināta juridiskā noteiktība un tādējādi samazināts administratīvais slogs .

Minēto pārstrādāto noteikumu sākotnējā ieviešana varētu radīt papildu administratīvo slogu dalībvalstīm un ražotājiem, kas ir atkarīgi no dalībvalstu pašreizējā gatavības līmeņa atbilstošai noteikumu izpildei un no to pasākumu samērīguma, kas jāveic ražotājiem, lai pierādītu ražojuma atbilstību.

Komisijas dienesti ir aprēķinājuši, ka vispārējie neto ieguvumi, lai gan ne pārāk lieli, tomēr būs. Turklāt ieteiktajiem risinājumiem ir svarīgs kumulatīvais efekts, precizējot direktīvu un saskaņojot tās īstenošanas un izpildes pasākumus ar pozitīvu ieguldījumu labāka regulējuma izveidē.

Arī vides ieguvumi būs būtiski. Vairākas tonnas smago metālu, kas ir aizliegti ar direktīvu par bīstamo vielu ierobežošanu (>1400 tonnas svina, apmēram 2,2 tonnas kadmija), tiek izmantotas medicīnas ierīcēs un kontroles un monitoringa instrumentos, kuri pēc svara veido 0,2–0,3 % no elektrisko un elektronisko iekārtu atkritumiem. Ja nepareizi veic atkritumu apsaimniekošanu, minētās vielas var nonākt apkārtējā vidē (tikai 49,7 % medicīnas ierīču atkritumu un 65,2 % kontroles un monitoringa instrumentu atkritumu tiek savākti atsevišķi). Ierobežojot šo vielu izmantošanu ar minētās direktīvas palīdzību, vidējā termiņā un ilgtermiņā minēto vielu klātbūtne ražojumos un atkritumos tiks izskausta. Turpmāka analīze atklāj, ka pat scenārijos ar daudz lielākiem pārstrādes rādītājiem pastāv daži ieguvumi vides jomā, ja minēto iekārtu kategorijas tiek iekļautas direktīvas par bīstamo vielu ierobežošanu darbības jomā.

Tā kā pašreiz dalībvalstīs veiktās pārbaudes atklāja to, ka līdz pat 44 % EEI nav atbilstīgas direktīvas prasībām, gaidāms, ka efektīvi tirgus uzraudzības pasākumi valsts līmenī un pastiprināta sadarbība starp dalībvalstu iestādēm, lai izskaustu neatbilstīgos ražojumus, būtiski palielinās direktīvas sniegtos ieguvumus vides jomā, samazinot līdz minimumam neatbilstīgo ražojumu skaitu tirgū.

Attiecībā uz direktīvā noteikto bīstamo vielu saraksta pielāgošanu sagatavošanas pētījumos norādītas kandidātvielas, bet tā kā nav pietiekamas informācijas par aizvietotājiem, nav noteikta viedokļa par to, vai tie ir droši vides ziņā un vai gadījumos, kad pastāv drošākas alternatīvas, un vai aizvietošanas izmaksas ir atbilstošas ieguvumiem vides jomā, uzskata par neiespējamu iekļaut jaunas bīstamas vielas direktīvas par bīstamo vielu ierobežošanu darbības jomā .

SK

(...PICT...)|KOMISIA EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV|

Brusel, 3.12.2008

SEK(2008) 2931

PRACOVNÝ DOKUMENT ÚTVAROV KOMISIE sprievodný dokument

Návrh SMERNICA EURÓPSKEHO PARLAMENTU A RADY o obmedzení používania určitých nebezpečných látok v elektrických a elektronických zariadeniach Zhrnutie posúdenia vplyvu {KOM(2008) 809 v konečnom znení} {SEK(2008) 2930}

ZHRNUTIE

ODÔVODNENIE PRESKÚMANIA

Cieľom smernice 2002/95/ES je obmedziť používanie nebezpečných látok v elektrických a elektronických zariadeniach v záujme ochrany zdravia ľudí, ako aj environmentálne šetrného zhodnocovania a zneškodňovania odpadu z elektrických a elektronických zariadení. Na jej preskúmanie existujú dva základné dôvody:

1. Komisia je odhodlaná vyvíjať lepšie regulačné prostredie , ktoré by sa vyznačovalo jednoduchosťou, zrozumiteľnosťou, účinnosťou a právnou vymáhateľnosťou. Regulačné prostredie, v ktorom pôsobia podniky, ovplyvňuje ich konkurencieschopnosť a ich schopnosť rásť a vytvárať pracovné miesta. Lepšie právne predpisy sú dôležitým prvkom Partnerstva EÚ pre rast a zamestnanosť (Lisabonská stratégia). Z hľadiska vykonávania, presadzovania a koherentnosti je možné smernicu zlepšiť.

2. Na základe smernice o ONL má Komisia preskúmať opatrenia tejto smernice najmä z hľadiska zaradenia dvoch ďalších kategórií zariadení do jej rozsahu pôsobnosti (kategórie 8 a 9: zdravotnícke pomôcky a monitorovacie a kontrolné prístroje) a úpravu zoznamu látok, ktorých používanie je obmedzené.

PROBLÉMY A CIELE

Niektoré problémy sťažujú uskutočnenie cieľov smernice o ONL a zvyšujú náklady uskutočnenia týchto cieľov. K týmto problémom patrí neistota pri vykonávaní (napríklad nejednotný výklad pojmov a odlišné požiadavky na preukázanie zhody výrobku); problémy s presadzovaním (napríklad neoptimálny dohľad nad trhom); ako aj problémy súvisiace s pociťovaným nesúladom s ostatnými právnymi predpismi Spoločenstva alebo technickým a vedeckým pokrokom (napríklad potenciálna duplicita s REACH alebo smernicou o ekodizajne výrobkov využívajúcich energiu) a potreba zaradiť do rozsahu pôsobnosti zdravotnícke pomôcky a monitorovacie a kontrolné prístroje.

K cieľom preskúmania patrí lepšie vykonávanie a presadzovanie smernice, väčší súlad so súvisiacimi právnymi predpismi týkajúcimi sa výrobkov, vyššia nákladová efektívnosť smernice a väčší environmentálny prínos.

PROCES REVÍZIE

Uskutočnili sa dve konzultácie so zainteresovanými stranami, ako aj niekoľko štúdií. Zameriavali sa na témy preskúmania, ako aj na politické možnosti v rámci každej témy. Vďaka týmto konzultáciám a štúdiám sa podarilo zadefinovať a zanalyzovať množstvo konkrétnych možností, ktoré sú opísané nižšie.

MOŽNOSTI

Možnosti sa dajú zatriediť do troch hlavných kategórií:

1. Sprehľadnenie a zjednodušenie smernice

2. Lepšie presadzovanie na vnútroštátnej úrovni

3. Prispôsobenie smernice vedeckému a technickému pokroku

V rámci každej hlavnej kategórie sa uvažovalo o niekoľkých možnostiach. V prípade každej možnosti bola vykonaná analýza nákladov a prínosov.

VYBRANÉ MOŽNOSTI

V zásade sa odporúčajú tieto možnosti:

Zmena právneho textu v záujme sprehľadnenia rozsahu pôsobnosti a vymedzení pojmov , najmä pomocou zostavenia zoznamu výrobkov, ktorý definuje rozsah pôsobnosti smernice o ONL, je záväzný a nezávisí od rozsahu pôsobnosti smernice o OEEZ.

Zavedenie všetkých relevantných ustanovení, ktoré sa už používajú v rámci legislatívneho balíka „uvádzanie výrobkov na trh“ :

– vnútroštátny dohľad nad trhom;

– mechanizmy posudzovania zhody výrobku pred jeho uvedením na trh, ktoré vychádzajú z vlastného vyhlásenia výrobcu;

– predpoklad zhody výrobku na základe harmonizovaných noriem a označenia CE.

Prispôsobiť mechanizmus udeľovania výnimiek , napríklad tak, že sa prostredníctvom komitológie zavedie povinnosť žiadateľov zanalyzovať náhrady pred podaním žiadosti, ako aj zavedenie dodatočných kritérií udeľovania výnimiek.

Postupne zaradiť do rozsahu pôsobnosti smernice o ONL zdravotnícke pomôcky a monitorovacie a kontrolné prístroje a nepristúpiť k žiadnym zmenám zoznamu látok, ktorých používanie je obmedzené.

PRÍNOSY a NÁKLADY

Nasleduje prehľad nákladov a prínosov týchto možností:

Pre odvetvie existuje len málo skúseností so skutočnými  nákladmi na dosahovanie zhody; pre výrobky, ktoré v súčasnosti patria do rozsahu pôsobnosti smernice o ONL, sa odhadujú na 1 – 4 % obratu. V najnovších prieskumoch sa uvádzajú priemerné celkové náklady súvisiace so smernicou o ONL vo výške 1,9 % obratu (minulé náklady a jednorazové budúce náklady).

V prípade zdravotníckych pomôcok a monitorovacích a kontrolných prístrojov, z ktorých niektoré sa vyrábajú v malých počtoch alebo sú určené na kritické použitia, a teda podliehajú náročnejším požiadavkám na testovanie a spoľahlivosť, sa približné ročné náklady na dosahovanie zhody odhadujú na 400 – 1 600 mil. EUR. Existuje dokonca tvrdenie, že náklady na dosahovanie zhody so smernicou o ONL by sa pri niektorých zložitých výrobkoch mohli pohybovať až na úrovni 7 – 10 % obratu (pri nových výrobkoch) alebo 1 – 10 % obratu (v prípade úpravy existujúceho výrobku). Veľkú časť týchto nákladov je možné prisúdiť dlhému vývojovému, testovaciemu a schvaľovaciemu cyklu zložitejších výrobkov. Práve preto sa navrhuje postupné zavádzanie týchto výrobkov, pri ktorom by bolo možné uskutočniť konverziu dosahovania zhody v rámci existujúcich zdrojov a cyklov vývoja výrobkov.

V smernici o ONL sa nepočíta s výslovnými povinnosťami v oblasti vykazovania pre členské štáty alebo s požiadavkami na predkladanie informácií výrobcami a vo väčšine prípadov členské štáty takéto zákonné povinnosti na vnútroštátnej úrovni nezaviedli. Proces udeľovania výnimiek sa pri výrobkoch s krátkymi inovačnými cyklami považuje sa zdĺhavý; harmonizáciou požiadaviek na obsah žiadosti a ujasnením obdobia platnosti výnimiek dôjde k  urýchleniu tohto procesu , zvýšeniu miery právnej istoty a zníženiu správneho bremena tak orgánov, ako aj žiadateľov.

Zavedením harmonizovaných požiadaviek na rozsah pôsobnosti, vymedzenia pojmov, posudzovanie zhody výrobkov a dohľad nad trhom, ktoré sú v súlade s inými právnymi požiadavkami EÚ týkajúcimi sa výrobkov, sa zvýši právna istota , a tým sa zníži správne bremeno.

Prvotným vykonávaním týchto revidovaných ustanovení by sa mohlo vytvoriť pre členské štáty a výrobcov dodatočné správne bremeno , ktoré by záviselo od aktuálnej úrovne príprav členských štátov na náležité presadzovanie a od adekvátnosti opatrení prijatých výrobcami na zabezpečenie zhody výrobku.

Podľa odhadov útvarov Komisie budú nasledovať celkové čisté prínosy, aj keď len v skromnej miere. Odporúčané možnosti budú mať okrem toho dôležitý kumulatívny vplyv pri sprehľadňovaní smernice a harmonizácii jej vykonávania a presadzovania s pozitívnym účinkom na lepšiu reguláciu.

Environmentálne prínosy budú pravdepodobne výrazné. V zdravotníckych pomôckach a kontrolných a monitorovacích prístrojoch sa používa niekoľko ton ťažkých kovov, ktoré sú podľa smernice o ONL zakázané (>1 400 ton olova, približne 2,2 tony kadmia), čo predstavuje 0,2 – 0,3 % hmotnosti odpadu z elektrických a elektronických zariadení. Tieto látky môžu byť pri nesprávnom odpadovom hospodárstve vypúšťané do životného prostredia (len 49,7 % odpadových zdravotníckych pomôcok a 65,2 % odpadových monitorovacích a kontrolných prístrojov sa zbiera separovane). Obmedzením používania týchto látok prostredníctvom smernice o ONL sa v strednodobom až dlhodobom horizonte eliminuje ich používanie vo výrobkoch a v odpade z nich. Z ďalšej analýzy vyplýva, že aj v prípade scenárov, v ktorých sa predpokladá oveľa vyššia miera recyklácie, existuje určitý environmentálny prínos zaradenia týchto kategórií zariadení do rozsahu pôsobnosti smernice o ONL.

Ak sa vezme do úvahy, že súčasnými kontrolami členských štátov sa odhalilo, že až 44 % skontrolovaných EEZ nedosahovalo úplnú zhodu, očakáva sa, že účinnými mechanizmami dohľadu nad trhom na vnútroštátnej úrovni a zlepšenou spoluprácou medzi orgánmi členských štátov pri odstraňovaní výrobkov nedosahujúcich zhodu sa výrazne zvýši environmentálny prínos smernice o ONL, a to minimalizáciou počtu výrobkov nedosahujúcich zhodu na trhu.

Čo sa týka prispôsobenia zoznamu nebezpečných látok, ktorý upravuje smernica o ONL, prípravnými štúdiami sa identifikovali látky, ktoré by sa mohli zaradiť do zoznamu, no vzhľadom na nedostatok postačujúcich informácií o náhradách, kvôli ktorému nie je možné jasne stanoviť, či sú environmentálne bezpečné alebo – ak existujú environmentálne bezpečnejšie alternatívy – či sú náklady na náhradu úmerné environmentálnym prínosom, nepovažuje sa za realizovateľné navrhovať do rozsahu pôsobnosti ONL nové nebezpečné látky.

SL

(...PICT...)|KOMISIJA EVROPSKIH SKUPNOSTI|

Bruselj, 3.12.2008

SEC(2008) 2931

DELOVNI DOKUMENT SLUŽB KOMISIJE priložen

Predlog DIREKTIVA EVROPSKEGA PARLAMENTA IN SVETA o omejevanju uporabe nekaterih nevarnih snovi v električni in elektronski opremi Povzetek ocene učinka {COM(2008) 809 konč.} {SEC(2008) 2930}

POVZETE K

RAZLOGI ZA PREGLED

Namen Direktive 2002/95/ES je omejiti nevarne snovi v električni in elektronski opremi ter prispevati k varovanju zdravja ljudi ter okolju primerni predelavi in odstranitvi odpadne električne in elektronske opreme. Njen pregled se izvaja iz dveh poglavitnih razlogov:

1. Komisija se zavzema za razvoj boljšega zakonodajnega okolja , ki je preprosto, razumljivo, učinkovito in izvršljivo. Regulativno okolje, v katerem delujejo podjetja, vpliva na njihovo konkurenčnost ter zmožnost rasti in ustvarjanja delovnih mest. Namen oblikovati boljšo zakonodajo je pomemben element v partnerstvu za rast in delovna mesta (lizbonske) strategije EU. Direktivo se lahko izboljša glede izvajanja, uveljavljanja in skladnosti.

2. Direktiva RoHS poziva Komisijo, da pregleda ukrepe v Direktivi predvsem v zvezi z vključitvijo v področje uporabe dveh dodatnih kategorij opreme (kategoriji 8 in 9: medicinski pripomočki ter instrumenti za spremljanje in nadzor) in spremembo seznama snovi, katerih uporaba je omejena.

TEŽAVE IN CILJI

Dosega ciljev Direktive RoHS je ovirana in dražja zaradi težav, povezanih z negotovostmi pri izvajanju, kot so slaba uskladitev pri razumevanju opredelitev in različne zahteve pri dokazovanju skladnosti proizvoda; težave z uveljavljanjem, kot so neoptimalni ukrepi za nadzor trga; in težave, povezane z neskladnostjo z drugo zakonodajo Skupnosti ali tehničnim/znanstvenim napredkom, kot so morebitna prekrivanja z Uredbo REACH ali IRE, in potreba po razširitvi področja uporabe na medicinske pripomočke ter instrumente za spremljanje in nadzor.

Cilji pregleda so: izboljšano izvajanje in uveljavljanje Direktive, povečana skladnost z zadevno zakonodajo Skupnosti v zvezi s proizvodi, izboljšanja glede stroškovne učinkovitosti Direktive in večje koristi za okolje.

POSTOPEK PREGLEDA

Izvedeni sta bili dve posvetovanji z zainteresiranimi stranmi in več študij. Obravnavali so teme pregleda in politične možnosti v okviru vsake teme. Ta posvetovanja in študije so pomagali opredeliti in analizirati več specifičnih možnosti, ki so navedene spodaj:

MOŽNOSTI

Možnosti so razdeljene v tri večje skupine:

1. pojasnitev in poenostavitev Direktive

2. izboljšanje uveljavljanja na nacionalni ravni

3. prilagoditev Direktive tehničnemu in znanstvenemu napredku

Znotraj teh glavnih skupin je bilo obravnavanih več možnosti in za vsako je bila izvedena analiza stroškov in koristi.

IZBRANE MOŽNOSTI

Priporočajo se naslednje možnosti:

Spremembe v pravnem besedilu zaradi pojasnitve področja uporabe in opredelitev predvsem s sestavo seznama proizvodov, s čimer se določi področje uporabe Direktive RoHS, ki je zavezujoče in neodvisno od področja uporabe direktive o odpadni električni in elektronski opremi.

Vključitev vseh zadevnih določb, ki se že uporabljajo v paketu zakonodaje EU „Trženje proizvodov" in zadevajo:

– nacionalne ukrepe za nadzor trga;

– mehanizme za ocenjevanje skladnosti proizvoda pred njegovim vnosom na trg na podlagi prostovoljne deklaracije proizvajalca;

– domnevo o skladnosti proizvoda na podlagi usklajenih standardov in oznake CE.

Prilagoditev postopka za izjeme na primer tako, da se v skladu s postopkom komitologije uvede zahteva za prosilce, da pred predložitvijo zahtevka analizirajo nadomestke, in uvedba dodatnih meril za odobritev izjeme;

Postopna vključitev medicinskih pripomočkov ter instrumentov za spremljanje in nadzor v področje uporabe Direktive RoHS; brez sprememb na seznamu snovi, katerih uporaba je omejena.

KORISTI in STROŠKI

Pregled stroškov in koristi teh možnosti je:

Podatkov o dejanskih stroških usklajevanja za sektor je malo; ocene za proizvode, ki so trenutno vključeni v Direktivo RoHS, kažejo, da ti stroški znašajo 1–4 % prihodka. Novejše študije kažejo, da povprečni skupni strošek v zvezi z Direktivo RoHS znaša 1,9 % prihodka (pretekli strošek in enkratni prihodnji stroški).

V primeru medicinskih pripomočkov in instrumentov za spremljanje in nadzor, od katerih so nekateri proizvedeni v majhnem številu ali imajo kritično uporabo ter zato večje zahteve glede testiranj in zanesljivosti, je približni letni strošek skladnosti ocenjen na 400–1600 milijonov EUR; strošek skladnosti Direktive RoHS naj bi za nekatere kompleksne proizvode znašal celo 7–10 % prihodka (nov proizvod) ali 1–10 % (sprememba obstoječega proizvoda). Razlog za velik del tega stroška so dolgi postopki razvoja, testiranja in odobritve kompleksnejših proizvodov. Zato se predlaga postopna uvedba teh proizvodov, s čimer se omogoči uskladitev v okviru obstoječih virov in postopkov razvoja proizvoda.

Direktiva RoHS ne predvideva izrecnih obveznosti glede poročanja držav članic ali zahtev proizvajalcev v zvezi z dobavo informacij in v večini primerov države članice teh pravnih obveznosti niso uvedle na nacionalni ravni. Postopek odobritve izjem je predolg za proizvode s kratkimi inovacijskimi postopki; z uskladitvijo zahtev glede vsebine vloge in pojasnitvijo obdobja veljavnosti izjem se bo pospešil postopek , povečala pravna varnost in zmanjšalo upravno breme za pristojne organe in prosilce.

Z uvedbo usklajenih zahtev za področje uporabe, opredelitve, oceno skladnosti proizvoda in nadzor trga, ki so v skladu z drugimi pravnimi zahtevami EU v zvezi s proizvodi, se bo povečala pravna varnost in s tem zmanjšalo upravno breme .

Začetno izvajanje teh pregledanih določb bi lahko ustvarilo dodatno upravno breme za države članice in proizvajalce, ki so odvisni od sedanje ravni pripravljenosti države članice za dejansko uveljavljanje in od primernosti ukrepov, ki jih izvajajo proizvajalci za zagotovitev skladnosti proizvoda.

Službe Komisije ocenjujejo, da bo prišlo do splošnih neto koristi, čeprav bodo manjše. Poleg tega bodo imele predlagane možnosti velik kumulativen učinek pri pojasnjevanju Direktive ter usklajevanju njenega izvajanja in uveljavljanja s pozitivnim prispevkom k boljši zakonodaji.

Okoljske koristi bodo verjetno velike: v medicinskih pripomočkih ter instrumentih za spremljanje in nadzor je uporabljenih več ton težkih kovin, ki so prepovedane v okviru Direktive RoHS (>1400 ton svinca, približno 2,2 tone kadmija), kar v teži predstavlja 0,2–0,3 % odpadkov iz električne in elektronske opreme; te snovi se lahko v primeru neprimernega upravljanja z odpadki izpustijo v okolje (le 49,7 % odpadnih medicinskih pripomočkov in 65,2 % odpadnih instrumentov za spremljanje in nadzor se zbira ločeno); z omejitvijo uporabe teh snovi prek Direktive RoHS se bo srednjeročno do dolgoročno omejila njihova uporaba v proizvodih in s tem v odpadkih; nadaljnja analiza je pokazala, da so tudi po scenarijih, po katerih se predvidevajo veliko višje ravni reciklaže, prisotne okoljske koristi od vključitve teh kategorij opreme v področje uporabe Direktive RoHS.

Ob upoštevanju, da so zadnji pregledi držav članic pokazali, da do 44 % pregledanih EEO ni bilo v celoti v skladu z Direktivo, se pričakuje, da bodo učinkoviti mehanizmi tržnega nadzora na nacionalni ravni in okrepljeno sodelovanje med pristojnimi organi držav članic močno povečali okoljske koristi Direktive RoHS z zmanjšanjem števila neskladnih proizvodov na trgu.

V zvezi s prilagoditvijo seznama nevarnih snovi, ki ga ureja Direktiva RoHS, so se s pripravljalnimi študijami identificirale snovi, ki bi se lahko vključile v seznam, vendar zaradi pomanjkanja informacij o nadomestkih, ki ne omogoča jasnega odgovora, ali so varnejši za okolje in ali so v primerih, za katere so okoljsko varnejše alternative, stroški nadomestitve sorazmerni z okoljskimi koristmi, ni izvedljivo, da se za vključitev v področje uporabe Direktive RoHS predlagajo nove nevarne snovi.

RO

(...PICT...)|COMISIA COMUNITĂȚILOR EUROPENE|

Bruxelles, 3.12.2008

SEC(2008) 2931

DOCUMENT DE LUCRU AL SERVICIILOR COMISIEI care însoțește

Propunere de DIRECTIVĂ A PARLAMENTULUI EUROPEAN ȘI A CONSILIULUI privind restricțiile de utilizare a anumitor substanțe periculoase în echipamentele electrice și electronice Rezumatul evaluării impactului {COM(2008) 809 final} {SEC(2008) 2930}

REZUMAT

MOTIVAȚIA PENTRU REEXAMINARE

Directiva 2002/95/CE are ca obiectiv restricționarea utilizării substanțelor periculoase în echipamentele electrice și electronice pentru a contribui la protejarea sănătății umane și la recuperarea și eliminarea rațională din punct de vedere ecologic a deșeurilor de echipamente electrice și electronice. Reexaminarea acesteia are loc din două motive principale:

1. Comisia se angajează să amelioreze cadrul de reglementare , transformându-l într-un cadru simplu, ușor de înțeles, eficient și executoriu. Cadrul de reglementare în care își desfășoară activitatea întreprinderile are o influență asupra competitivității acestora și asupra capacității lor de creștere și de creare de locuri de muncă. Obiectivul unei mai bune reglementări constituie un element important al Parteneriatului UE pentru creștere și locuri de muncă (strategia de la Lisabona). Directiva poate fi îmbunătățită în ceea ce privește implementarea, aplicarea și coerența sa.

2. Directiva privind restricțiile de utilizare a unor substanțe periculoase (directiva RoHS) dispune reexaminarea de către Comisie a măsurilor prevăzute în directivă, mai ales în vederea includerii a două categorii suplimentare de echipamente în domeniul său de aplicare (categoriile 8 și 9: dispozitive medicale și instrumente de monitorizare și control) și a adaptării listei de substanțe restricționate.

PROBLEMATICĂ ȘI OBIECTIVE

Unele probleme îngrădesc și fac mai costisitoare realizarea obiectivelor directivei RoHS. Este vorba de probleme legate de incertitudinile în implementare, precum lipsa armonizării în privința interpretării definițiilor și cerințele divergente pentru demonstrarea conformității produsului, de probleme referitoare la punerea în aplicare, precum activitățile de supraveghere a piețelor care nu funcționează la nivelul optim, și de probleme legate de inconsecvențele percepute în raport cu alte acte legislative comunitare sau cu progresul tehnic/științific, precum eventualele suprapuneri cu REACH sau cu directiva privind produsele consumatoare de energie și necesitatea extinderii domeniului de aplicare pentru a include dispozitivele medicale și instrumentele de control și monitorizare.

Obiectivele reexaminării sunt: o mai bună implementare și aplicare a directivei, o mai mare coerență cu legislația comunitară referitoare la produse, ameliorarea eficienței costurilor directivei și sporirea avantajelor pentru mediu.

PROCESUL DE REEXAMINARE

S-au derulat consultări cu părțile interesate și mai multe studii. Acestea au tratat subiectele reexaminării, precum și opțiunile politice din cadrul fiecărui subiect. Aceste consultări și studii au contribuit la definirea și analizarea unei serii de opțiuni specifice, după cum se ilustrează mai jos.

OPȚIUNI

Opțiunile sunt grupate în trei categorii principale:

1. Clarificarea și simplificarea directivei

2. Ameliorarea punerii în aplicare la nivel național

3. Adaptarea directivei la progresul tehnic și științific

În cadrul fiecăreia dintre aceste grupări principale, s-au luat în considerare diverse opțiuni și s-a efectuat o analiză a costurilor și beneficiilor pentru fiecare opțiune.

OPȚIUNI SELECTATE

Pe scurt, se recomandă următoarele opțiuni:

Modificări ale textului legislativ pentru clarificarea domeniului de aplicare și a definițiilor , în special prin crearea unei liste de produse definind domeniul de aplicare al directivei RoHS, care să fie obligatorie și să nu depindă de domeniul de aplicare al directivei DEEE.

Introducerea tuturor prevederilor relevante utilizate deja în pachetul legislativ al UE „Comercializarea produselor” privind:

– activitățile de supraveghere a piețelor pe plan național;

– mecanisme de evaluare a conformității produsului înainte de plasarea acestuia pe piață, pe baza unei declarații pe proprie răspundere a producătorului;

– prezumția de conformitate a produsului pe baza unor standarde armonizate și a marcajului „CE”.

Adaptarea procedurii de derogare , de exemplu prin introducerea, prin intermediul procedurii de comitologie, a unei cerințe conform căreia solicitanții trebuie să analizeze produsele de substituire înainte de depunerea cererii, precum și prin introducerea unor criterii suplimentare pentru acordarea unei derogări;

Includerea progresivă în domeniul de aplicare al directivei RoHS a dispozitivelor medicale și a instrumentelor de control și monitorizare; nu se efectuează schimbări în lista substanțelor restricționate.

BENEFICII ȘI COSTURI

În cele ce urmează se prezintă un rezumat al costurilor și beneficiilor aferente acestor opțiuni:

Experiența în ceea ce privește costurile reale generate de punerea în conformitate în industrie este restrânsă; în cazul produselor incluse în prezent în directiva RoHS, estimările ar varia între 1% și 4% din cifra de afaceri. Conform unor cercetărilor mai recente, costul mediu total în legătură cu directiva RoHS este de 1,9% din cifra de afaceri (cost în trecut și costuri viitoare unice).

În cazul dispozitivelor medicale și instrumentelor de control și monitorizare, dintre care unele sunt produse în cantități reduse sau au aplicații de maximă importanță și, prin urmare, impun cerințe suplimentare de testare și viabilitate, costul anual aproximativ al punerii în conformitate este estimat la 400-600 de milioane EUR; s-a afirmat chiar că costul aferent punerii în conformitate cu directiva RoHS pentru anumite produse complexe s-ar putea ridica la 7%-10% (produs nou) sau la 1%-10% (modificarea unui produs existent) din cifra de afaceri. O mare parte din aceste costuri pot fi puse în seama unor cicluri lungi de elaborare, testare și aprobare ale celor mai complexe produse. Din acest motiv se propune introducerea progresivă pentru aceste produse, permițând ca punerea în conformitate să aibă loc în cadrul resurselor existente și a ciclurilor de elaborare a produsului.

Directiva RoHS nu prevede obligații explicite de raportare pentru statele membre sau cerințe de furnizare de informații de către producători și, în majoritatea cazurilor, statele membre nu au introdus astfel de obligații juridice la nivel național. Procesul de acordare a unor derogări este considerat prea lung pentru produsele cu cicluri scurte de inovare; armonizarea cerințelor pentru conținutul cererii și clarificarea perioadei de validitate a derogărilor va accelera procesul , va spori securitatea juridică și va reduce sarcina administrativă atât pentru autorități, cât și pentru solicitanți.

Introducerea unor cerințe armonizate pentru domeniul de aplicare, definiții, evaluarea conformității produsului și supravegherea pieței, care să fie coerente cu alte cerințe juridice ale UE privind produsele, va spori certitudinea juridică și, astfel, va reduce sarcina administrativă .

Implementarea inițială a acestor dispoziții revizuite ar putea crea sarcini administrative suplimentare pentru statele membre și pentru producători în funcție de nivelul actual de pregătire al statelor membre pentru o aplicare corespunzătoare și în funcție de adecvarea măsurilor adoptate de producători pentru a garanta conformitatea produsului.

Serviciile Comisiei estimează că se vor genera beneficii globale nete, deși modeste. Mai mult, opțiunile recomandate vor avea un efect cumulativ important de clarificare a directivei și de armonizare a implementării și punerii în aplicare a acesteia, având o contribuție pozitivă la o mai bună reglementare.

Este probabil ca avantajele pentru mediu să fie semnificative: mai multe tone de metale grele interzise în temeiul directivei RoHS (>1 400 tone de plumb, aproximativ 2,2 tone de cadmiu) sunt utilizate în dispozitive medicale și instrumente de control și monitorizare, care reprezintă 0,2%-0,3% din greutatea deșeurilor provenite din echipamente electrice și electronice; în caz de gestionare improprie a deșeurilor, aceste substanțe pot fi eliberate în mediu (doar 49,7% din deșeurile din dispozitive medicale și 65,2% din deșeurile de instrumente de control și monitorizare sunt colectate separat); restrângerea utilizării acestor substanțe prin directiva RoHS va permite pe termen mediu și lung eliminarea acestora din produse și din deșeurile provenite din acestea; o analiză mai aprofundată indică faptul că, chiar și în scenariile vizând rate de reciclare mai ridicate, includerea acestor categorii de echipamente în domeniul de aplicare al directivei RoHS este benefică pentru mediu.

Luând în considerare faptul că verificările efectuate în prezent în statele membre au scos la iveală faptul că nu mai puțin de 44% din echipamentele electrice și electronice verificate nu sunt pe deplin conforme, se așteaptă ca mecanismele eficiente de supraveghere a pieței la nivel național și o cooperare mai strânsă între autoritățile statelor membre pentru eliminarea produselor neconforme să sporească în mod considerabil avantajele directivei RoHS pentru mediu prin reducerea numărului de produse neconforme de pe piață.

În ceea ce privește adaptarea listei de substanțe periculoase care face obiectul directivei RoHS, studiile preparatorii au identificat substanțele cu potențial de includere în listă, însă, având în vedere lipsa de informații suficiente cu privire la produsele de substituire, nepermițând să se determine dacă acestea sunt mai sigure din punct de vedere ecologic sau, în cazurile în care există alternative mai sigure din punct de vedere ecologic, în ce măsură costurile de înlocuire sunt proporționale cu avantajele pentru mediu, nu s-a considerat fezabil să se propună includerea de noi substanțe periculoase în domeniul de aplicare al directivei RoHS.

FI

(...PICT...)|EUROOPAN YHTEISÖJEN KOMISSIO|

Bryssel 3.12.2008

SEK(2008) 2931

KOMISSION YKSIKÖIDEN VALMISTELUASIAKIRJA Oheisasiakirja asiakirjaan

Ehdotus: EUROOPAN PARLAMENTIN JA NEUVOSTON DIREKTIIVI tiettyjen vaarallisten aineiden käytön rajoittamisesta sähkö- ja elektroniikkalaitteissa Tiivistelmä vaikutusten arvioinnista {KOM(2008) 809 lopullinen} {SEC(2008) 2930}

TIIVISTELMÄ

TARKISTUKSEN PERUSTELUT

Direktiivin 2002/95/EY tavoitteena on rajoittaa vaarallisten aineiden käyttöä sähkö- ja elektroniikkalaitteissa ja edistää näin ihmisten terveyden suojelua sekä sähkö- ja elektroniikkalaiteromun hyödyntämistä ja loppukäsittelyä ympäristöä säästävällä tavalla. Direktiiviä on päätetty tarkistaa pääasiassa kahdesta syystä:

1. Komissio on sitoutunut luomaan paremman sääntely-ympäristön . Sillä tarkoitetaan yksinkertaista, helposti ymmärrettävää, tehokasta ja valvottavissa olevaa lainsäädäntöä. Sääntely-ympäristö, jossa yritykset toimivat, vaikuttaa niiden kilpailukykyyn ja mahdollisuuksiin kasvaa ja luoda työpaikkoja. Parempaan sääntelyyn pyrkiminen on tärkeä osa EU:n kasvua ja työllisyyttä edistävää (Lissabonin) kumppanuusstrategiaa . Direktiivin täytäntöönpanossa, noudattamisen valvonnassa ja johdonmukaisuudessa suhteessa muuhun lainsäädäntöön on parantamisen varaa.

2. Vaarallisten aineiden käytön rajoittamisesta sähkö- ja elektroniikkalaitteissa annetun direktiivin mukaan komission on tarkasteltava uudelleen direktiivissä säädettyjä toimenpiteitä ja erityisesti pohdittava kahden tuoteluokan (luokat 8 ja 9: lääkinnälliset laitteet sekä tarkkailu- ja valvontalaitteet) sisällyttämistä direktiivin soveltamisalaan sekä rajoitusten kohteena olevien aineiden luettelon mukauttamista.

ONGELMA JA TAVOITTEET

Vaarallisten aineiden käytön rajoittamisesta annetun direktiivin tavoitteiden saavuttamista haittaavat sen täytäntöönpanoon liittyvät epäselvyydet, jotka myös nostavat sen noudattamiskustannuksia. Ongelmia aiheuttavat muun muassa määritelmien erilaiset tulkinnat ja erilaiset vaatimukset tuotteiden vaatimustenmukaisuuden osoittamiselle, täytäntöönpanon puutteellinen valvonta (esimerkiksi riittämätön markkinavalvonta), muun yhteisön lainsäädännön tai tekniikan/tieteen edistyksen kanssa ristiriitaiseksi koettu sisältö, esimerkiksi mahdollinen päällekkäisyys REACH-järjestelmän tai energiaa käyttäviin tuotteisiin sovellettavien vaatimusten kanssa, ja tarve laajentaa soveltamisalaa lääkinnällisiin laitteisiin sekä tarkkailu- ja valvontalaitteisiin.

Tarkistamisen tavoitteena on tehostaa direktiivin täytäntöönpanoa ja noudattamisen valvontaa, varmistaa sen johdonmukaisuus suhteessa asiaan liittyvään yhteisön tuotelainsäädäntöön, parantaa direktiivin kustannustehokkuutta ja tarjota enemmän ympäristöhyötyjä.

TARKISTAMINEN

Sidosryhmiä kuultiin kahteen otteeseen, ja useita tutkimuksia toteutettiin. Niissä käsiteltiin tarkistettavia aihealueita sekä jokaiseen aihealueeseen liittyviä toimintavaihtoehtoja. Kuulemiset ja tutkimukset auttoivat määrittelemään ja analysoimaan muutamia tarkemmin rajattuja vaihtoehtoja (ks. jäljempänä).

VAIHTOEHDOT

Vaihtoehdot voidaan jakaa kolmeen pääryhmään:

1. Direktiivin selkeyttäminen ja yksinkertaistaminen

2. Täytäntöönpanon valvonnan tehostaminen kansallisella tasolla

3. Direktiivin mukauttaminen tekniikan ja tieteen kehitykseen

Kaikkiin näihin ryhmiin sisältyy useita vaihtoehtoja, joita tarkasteltiin ja joista laadittiin kustannus-hyötyanalyysit.

VALITUT VAIHTOEHDOT

Seuraavassa esitellään tiivistetysti suositellut vaihtoehdot:

Muutetaan säädöstekstiä soveltamisalan ja määritelmien täsmentämiseksi erityisesti laatimalla sitova tuoteluettelo, joka määrittää vaarallisten aineiden käytön rajoittamisesta annetun direktiivin soveltamisalan sähkö- ja elektroniikkalaiteromua koskevan direktiivin soveltamisalasta riippumattomasti.

Lisätään seuraavat asiaan liittyvät säännökset, jotka on jo vahvistettu tuotteiden kaupan pitämistä koskevassa EU:n lainsäädäntöpaketissa :

– kansallinen markkinavalvonta,

– mekanismit tuotteen vaatimustenmukaisuuden arvioimiseksi ennen sen saattamista markkinoille tuottajan antaman vakuutuksen perusteella,

– tuotteen vaatimustenmukaisuusolettama yhdenmukaistettujen standardien ja CE-merkinnän perusteella.

Mukautetaan poikkeusmenettelyä esimerkiksi ottamalla komiteamenettelyn kautta käyttöön vaatimus, jonka mukaan hakijoiden on analysoitava korvaavat aineet ennen pyynnön esittämistä, ja asetetaan lisäkriteereitä poikkeuksen myöntämiselle.

Sisällytetään lääkinnälliset laitteet ja tarkkailu- ja valvontalaitteet vaiheittain vaarallisten aineiden käytön rajoittamisesta annetun direktiivin soveltamisalaan; rajoitusten kohteena olevien aineiden luetteloon ei tehdä muutoksia.

HYÖDYT JA KUSTANNUKSET

Vaihtoehtojen kustannukset ja hyödyt ovat lyhyesti seuraavat:

Kustannuksista, joita teollisuudelle todellisuudessa aiheutuu vaatimusten noudattamisesta , on vain vähän kokemusta. Direktiiviin tällä hetkellä sisältyvien tuotteiden osalta niiden arvioidaan olevan 1–4 prosenttia liikevaihdosta. Uusimpien tutkimusten mukaan vaarallisten aineiden käytön rajoittamisesta annetusta direktiivistä aiheutuvat kokonaiskustannukset ovat keskimäärin 1,9 prosenttia liikevaihdosta (aiemmat kustannukset ja kertaluonteiset tulevat kustannukset).

Kun tarkastellaan lääkinnällisiä laitteita ja tarkkailu- ja valvontalaitteita, joiden tuotantomäärät saattavat olla pienet tai joille on asetettu tiukempia testaus- ja luotettavuusvaatimuksia niiden kriittisten käyttötarkoitusten vuoksi, vaatimusten noudattamisesta aiheutuviksi kustannuksiksi arvioidaan 400–1 600 miljoonaa euroa vuodessa. Vaarallisten aineiden käytön rajoittamisesta annetun direktiivin noudattamisesta aiheutuvien kustannusten väitetään joillakin monimutkaisilla tuotteilla olevan peräti 7–10 prosenttia (uusi tuote) tai 1–10 prosenttia (muutos olemassa olevaan tuotteeseen) liikevaihdosta. Suuri osa kustannuksista johtuu monimutkaisempien tuotteiden pitkistä kehittely-, testaus- ja hyväksyntäsykleistä. Tästä syystä ehdotetaan, että tuotteet sisällytetään soveltamisalaan vaiheittain siten, että vaatimustenmukaisuuden edellyttämät muutokset voidaan tehdä nykyisin resurssein ja nykyisten tuotekehittelysyklien puitteissa.

Vaarallisten aineiden käytön rajoittamisesta annetussa direktiivissä ei säädetä erikseen jäsenvaltioille kuuluvista selontekovelvollisuuksista tai valmistajille asetetuista tiedonantovaatimuksista, eivätkä jäsenvaltiot useimmissa tapauksissa olekaan asettaneet tällaisia oikeudellisia velvoitteita kansallisella tasolla. Poikkeusten myöntämisprosessia pidetään hitaana tuotteille, joiden innovaatiosykli on lyhyt. Hakemuksen sisältöä koskevien vaatimusten yhdenmukaistaminen ja poikkeusten voimassaoloajan täsmentäminen nopeuttaa prosessia , parantaa oikeusturvaa ja keventää sekä viranomaisten että hakijoiden hallinnollista taakkaa.

Soveltamisalaa, määritelmiä, tuotteen vaatimustenmukaisuuden arviointia ja markkinavalvontaa koskevat yhdenmukaiset vaatimukset, jotka ovat linjassa muiden tuotteisiin liittyvien EU:n oikeudellisten vaatimusten kanssa, parantavat oikeusvarmuutta ja keventävät siten hallinnollista taakkaa .

Tarkistettujen säännösten täytäntöönpanosta voi alkuvaiheessa aiheutua jäsenvaltioille ja tuottajille ylimääräistä hallinnollista vaivaa riippuen siitä, kuinka hyvät valmiudet asianmukaiseen täytäntöönpanon valvontaan jäsenvaltiolla on jo ennestään ja onko tuottaja toteuttanut tarvittavat toimenpiteet tuotteiden vaatimustenmukaisuuden varmistamiseksi.

Komission yksiköiden arvion mukaan kaiken kaikkiaan saadaan nettohyötyä, vaikka ero onkin pieni. Suositellut vaihtoehdot myös parantavat kokonaisuudessaan merkittävästi direktiivin selkeyttä ja sen täytäntöönpanon ja noudattamisen valvonnan yhtenäisyyttä, mikä on paremman sääntelyn tavoitteiden mukaista.

Ympäristöhyödyt ovat todennäköisesti merkittävät: lääkinnälliset laitteet ja tarkkailu- ja valvontalaitteet, joiden osuus sähkö- ja elektroniikkalaiteromusta on 0,2–0,3 painoprosenttia, sisältävät useita tonneja vaarallisten aineiden käytön rajoittamisesta annetussa direktiivissä kiellettyjä raskasmetalleja (yli 1 400 tonnia lyijyä, noin 2,2 tonnia kadmiumia). Nämä aineet saattavat puutteellisen jätehuollon seurauksena joutua ympäristöön (vain 49,7 prosenttia pois heitettävistä lääkinnällisistä laitteista ja 65,2 prosenttia pois heitettävistä tarkkailu- ja valvontalaitteista lajitellaan erikoisjätteeksi). Jos näiden aineiden käyttöä rajoitetaan direktiivillä, niitä ei enää keskipitkällä tai pitkällä aikavälillä käytetä tuotteissa eikä niitä siten esiinny romussakaan. Tarkempi analyysi osoittaa, että vaikka skenaarioksi valittaisiin paljon korkeampi kierrätysaste, kyseisten tuoteluokkien sisällyttäminen direktiivin soveltamisalaan olisi silti hyödyllistä ympäristön kannalta.

Jäsenvaltioiden tarkastamista sähkö- ja elektroniikkalaitteista 44 prosenttia ei tällä hetkellä täytä kaikkia vaatimuksia. Direktiivin ympäristöhyötyä voitaisiin siten kasvattaa merkittävästi, jos markkinoilla olevien vaatimustenvastaisten tuotteiden määrä saataisiin supistettua mahdollisimman pieneksi ottamalla käyttöön tehokkaat markkinavalvontamekanismit kansallisella tasolla ja tiivistämällä vaatimustenvastaisten tuotteiden poistamiseen tähtäävää yhteistyötä jäsenvaltioiden viranomaisten välillä.

Valmistelevissa tutkimuksissa nimettiin myös mahdollisia aineita, jotka voitaisiin lisätä direktiivin soveltamisalaan kuuluvien vaarallisten aineiden luetteloon. Korvaavia aineita ei kuitenkaan tunneta riittävän hyvin, eivätkä saatavilla olevat tiedot osoita varmasti, että korvaavat aineet olisivat ympäristön kannalta turvallisempia tai, mikäli ympäristön kannalta turvallisempia vaihtoehtoja on jo olemassa, että korvaamisesta aiheutuvat kustannukset olisivat kohtuulliset ympäristöhyötyyn verrattuna, joten uusien vaarallisten aineiden lisäämistä direktiivin soveltamisalaan ei pidetä toteuttamiskelpoisena vaihtoehtona .

PT

(...PICT...)|COMISSÃO DAS COMUNIDADES EUROPEIAS|

Bruxelas, 3.12.2008

SEC(2008) 2931

DOCUMENTO DE TRABALHO DOS SERVIÇOS DA COMISSÃO que acompanha a

Proposta de DIRECTIVA DO PARLAMENTO EUROPEU E DO CONSELHO relativa à restrição do uso de determinadas substâncias perigosas em equipamentos eléctricos e electrónicos Síntese da avaliação de impacto {COM(2008) 809 final} {SEC(2008) 2930}

SÍNTESE

FUNDAMENTAÇÃO DA REVISÃO

A Directiva 2002/95/CE tem como objectivo restringir o uso de substâncias perigosas nos equipamentos eléctricos e electrónicos, de modo a contribuir para a protecção de saúde humana e para a valorização e eliminação dos resíduos dos equipamentos eléctricos e electrónicos, protegendo o ambiente. A sua revisão deve-se a duas razões principais:

1. A Comissão está empenhada no desenvolvimento de um melhor enquadramento regulamentar que seja simples, compreensível, eficaz e passível de aplicação. O enquadramento regulamentar em que operam influencia a competitividade das empresas e a sua capacidade de crescimento e de criação de emprego. O objectivo “legislar melhor” é um elemento importante da Parceria para o crescimento e o emprego da UE (Estratégia de Lisboa). A directiva pode ser melhorada em termos de transposição, aplicação e coerência.

2. A Directiva RSP determina que a Comissão procederá à revisão das medidas dela constantes, nomeadamente no que respeita à inclusão de duas categorias adicionais de equipamentos no âmbito da directiva (categorias 8 e 9: dispositivos médicos e instrumentos de monitorização e controlo), bem como à adaptação da lista de substâncias sujeitas a restrições.

PROBLEMA E OBJECTIVOS

O cumprimento dos objectivos da Directiva RSP é dificultado e torna-se mais oneroso devido a problemas relacionados com as incertezas associadas à sua aplicação, como a falta de harmonização na interpretação das definições ou a aplicação de requisitos divergentes para a demonstração da conformidade dos produtos; problemas de execução, como as limitações das actividades de fiscalização dos mercados; e problemas relacionados com a aparente incoerência com outras normas legislativas comunitárias ou com o progresso técnico/científico, como por exemplo as potenciais duplicações com as iniciativas REACH e EuP e a necessidade de alargar o campo de aplicação da directiva aos dispositivos médicos e aos instrumentos de controlo e monitorização.

Os objectivos da revisão são: melhorar a aplicação e execução da directiva, aumentar a coerência em relação a outra legislação comunitária aplicável aos produtos, melhorar a eficácia económica da directiva e aumentar os seus benefícios ambientais.

PROCESSO DE REVISÃO

Foram realizadas duas consultas às partes interessadas e diversos estudos, que trataram os tópicos abrangidos pela revisão e ainda as opções de acção política aplicáveis a cada um desses tópicos. Essas consultas e estudos ajudaram a definir e analisar um certo número de opções específicas, conforme se indica a seguir.

OPÇÕES

Existem três grandes classes de opções:

1. Esclarecimento e simplificação da directiva

2. Melhor aplicação da directiva a nível nacional

3. Adaptação da directiva ao progresso técnico e científico

Dentro de cada uma dessas grandes classes, foram discutidas diversas opções e analisados os respectivos custos e benefícios.

OPÇÕES ESCOLHIDAS

De forma resumida, foram recomendadas as seguintes opções:

Alteração do texto normativo com vista ao esclarecimento do seu âmbito e definições , nomeadamente através da criação de uma lista dos produtos que permita definir, no âmbito de aplicação da Directiva RSP, os elementos que são vinculativos e que não dependem do âmbito de aplicação da Directiva REEE.

Introdução de todas as disposições relevantes já aplicáveis no contexto do pacote legislativo da UE “Comercialização de produtos” :

– actividades nacionais de fiscalização do mercado;

– mecanismos de avaliação da conformidade dos produtos antes da respectiva colocação no mercado, com base na auto-declaração por parte do produtor;

– presunção da conformidade do produto com base em normas harmonizadas e na marcação CE.

Adaptação do processo de isenções , nomeadamente através da introdução, pelo processo de comitologia, de uma exigência no sentido de que os requerentes analisem as substâncias de substituição antes de apresentaram um pedido de isenção, bem como da introdução de critérios adicionais para a sua concessão.

Inclusão faseada, no âmbito da Directiva RSP dos dispositivos médicos e dos instrumentos de controlo e monitorização; manutenção da lista de substâncias sujeitas a restrições.

BENEFÍCIOS E CUSTOS

Os custos e benefícios dessas opções são os seguintes:

Não existem muitos dados em relação aos custos que o sector terá de suportar para a garantia da conformidade ; no que respeita aos produtos actualmente abrangidos pela Directiva RSP, as estimativas apontam para um valor que varia entre 1 - 4% do volume de negócios. As análises mais recentes indicam um custo médio global relacionado com a Directiva RSP de 1,9% do volume de negócios (custos já incorridos e custos futuros, a pagar de uma só vez).

No caso dos dispositivos médicos e dos instrumentos de controlo e monitorização. alguns dos quais são produzidos em pequenas séries ou estão integrados em aplicações críticas, pelo que exigem a aplicação de requisitos estritos no que respeita aos ensaios a que devem ser submetidos e à respectiva fiabilidade, os custos anuais aproximados da conformidade são estimados em 400 - 1 600 milhões de euros; foi inclusivamente referido que o custo da garantia da conformidade com a Directiva RSP para alguns produtos mais complexos poderá ser da ordem dos 7 - 10 % (produtos novos) ou dos 1 - 10 % do volume de negócios (modificação de produtos existentes). Grande parte desses custos é atribuível aos longos ciclos de desenvolvimento, ensaio e aprovação dos produtos mais complexos. É por essa razão que se propõe uma introdução faseada desses produtos, que permitirá que a conversão para as novas exigências de conformidade não exija novos recursos nem a alteração dos actuais ciclos de desenvolvimento dos produtos.

A Directiva RSP não prevê obrigações explícitas de apresentação de relatórios por parte dos Estados-Membros nem exigências de fornecimento de informações por parte dos fabricantes, sendo que, na maior parte dos casos, os Estados-Membros não incluíram obrigações jurídicas dessa natureza a nível nacional. O processo de concessão de isenções é considerado demasiado longo no que respeita aos produtos com um curto ciclo de inovação; a harmonização dos requisitos aplicáveis em termos do conteúdo dos pedidos de isenção e o esclarecimento do período de validade das mesmas irá acelerar o processo , aumentar a segurança jurídica e diminuir a carga administrativa tanto para as autoridades como para os requerentes.

A introdução de requisitos harmonizados no que respeita ao âmbito, às definições, à avaliação da conformidade dos produtos e à fiscalização dos mercados, inspirados noutros requisitos jurídicos da UE aplicáveis aos produtos, aumentará a segurança jurídica e, portanto, reduzirá a carga administrativa .

A fase inicial da aplicação dessas disposições revistas poderá originar uma carga administrativa adicional para os Estados-Membros e para os produtores, que irão depender do actual nível de preparação de cada Estado-Membro para uma aplicação adequada da directiva e da adequação das medidas adoptadas pelos produtores para garantir a conformidade dos seus produtos.

A Comissãoestima que será possível alcançar benefícios líquidos globais, embora limitados. Mais ainda, as opções recomendadas terão um importante efeito cumulativo no esclarecimento da directiva e na harmonização da sua aplicação e execução, contribuindo positivamente para uma legislação de maior qualidade.

Os benefícios ambientais deverão ser significativos: diversas toneladas de metais pesados proibidos ao abrigo da Directiva RhOS (> 1 400 toneladas de chumbo, cerca de 2,2 toneladas de cádmio) são utilizadas em dispositivos médicos e em instrumentos de controlo e monitorização, o que representa 0,2 a 0,3%, em peso, do total dos resíduos de equipamentos eléctricos e electrónicos; essas substâncias poderão ser libertados no ambiente se a gestão desses resíduos não for adequada (actualmente, só 49,7% dos resíduos de dispositivos médicos e 65,2% dos resíduos de instrumentos de controlo e monitorização são triados); a restrição do uso dessas substâncias por via da Directiva RSP irá, a médio e longo prazo, eliminar a sua presença nos produtos e nos seus resíduos; outras análises efectuadas demonstram ainda que, mesmo em cenários que assumem taxas de reciclagem muito mais elevadas, a inclusão dessas categorias de equipamentos no âmbito da Directiva RoH S trará alguns benefícios ambientais.

Tendo em conta que as verificações recentemente efectuadas pelos Estados-Membros revelaram que até 44% dos EEE verificados não são totalmente conformes, a aplicação de mecanismos eficazes de fiscalização dos mercados a nível nacional e o aumento da cooperação entre as autoridades dos Estados-Membros com vista à retirada do mercado dos produtos não conformes deverão permitir aumentar consideravelmente os benefícios ambientais da Directiva RSP, ao minimizar a quantidade de produtos não conformes presentes nos mercados.

No que respeita à adaptação da lista de substâncias perigosas regulamentadas pela Directiva RSP, os estudos preparatórios identificaram certas substâncias que poderiam passar a ser abrangidas mas, tendo em conta a falta de informação suficiente sobre as substâncias de substituição, que não permite uma clara demonstração dos seus benefícios ambientais comparativos ou, nos casos em que não existem substâncias de substituição mais respeitadoras do ambiente, a determinação da proporcionalidade entre os custos de substituição e os benefícios ambientais daí decorrentes, não foi considerada viável a possibilidade de propor a inclusão de novas substâncias perigosas no campo de aplicação da Directiva RSP.

EL

(...PICT...)|ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΩΝ ΚΟΙΝΟΤΗΤΩΝ|

Βρυξέλλες, 3.12.2008

SEC(2008) 2931

ΕΓΓΡΑΦΟ ΕΡΓΑΣΙΑΣ ΤΩΝ ΥΠΗΡΕΣΙΩΝ ΤΗΣ ΕΠΙΤΡΟΠΗΣ Συνοδευτικό στην

Πρόταση ΟΔΗΓΙΑΣ ΤΟΥ ΕΥΡΩΠΑΪΚΟΥ ΚΟΙΝΟΒΟΥΛΙΟΥ ΚΑΙ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ σχετικά με τον περιορισμό της χρήσης ορισμένων επικίνδυνων ουσιών σε ηλεκτρικό και ηλεκτρονικό εξοπλισμό Περίληψη της εκτίμησης επιπτώσεων { COM(2008) 8 09 τελικό } { SEC(2008) 2930}

Περίληψη

ΣΚΕΠΤΙΚΟ ΤΗΣ ΕΠΑΝΕΞΕΤΑΣΗΣ

Στόχος της οδηγίας 2002/95/EΚ είναι ο περιορισμός της χρήσης επικίνδυνων ουσιών στον ηλεκτρικό και ηλεκτρονικό εξοπλισμό, με απώτερο σκοπό τη συμβολή στην προστασία της ανθρώπινης υγείας και στην περιβαλλοντικώς αβλαβή ανάκτηση και διάθεση των αποβλήτων ηλεκτρικού και ηλεκτρονικού εξοπλισμού. Η οδηγία αυτή επανεξετάζεται για δύο κυρίως λόγους:

1. Η Επιτροπή έχει δεσμευθεί να διαμορφώσει βελτιωμένο ρυθμιστικό περιβάλλον , που θα είναι απλό, κατανοητό, αποτελεσματικό και εφαρμόσιμο. Το ρυθμιστικό περιβάλλον στο οποίο λειτουργούν οι επιχειρήσεις επηρεάζει την ανταγωνιστικότητά τους, καθώς και την ικανότητά τους να αναπτύσσονται και να δημιουργούν θέσεις εργασίας. Ο στόχος της βελτίωσης της νομοθεσίας αποτελεί σημαντικό στοιχείο της στρατηγικής «Εταιρική σχέση για τη μεγέθυνση και την απασχόληση» (στρατηγική της Λισσαβόνας) της Ευρωπαϊκής Ένωσης (ΕΕ). Η οδηγία επιδέχεται βελτίωση από πλευράς εφαρμογής, επιβολής και συνοχής.

2. Η οδηγία για τον περιορισμό των επικίνδυνων ουσιών απαιτεί από την Επιτροπή να επανεξετάσει τα προβλεπόμενα σε αυτή μέτρα, ιδίως όσον αφορά την υπαγωγή δύο επιπλέον κατηγοριών εξοπλισμού στο πεδίο εφαρμογής της (κατηγορίες 8 και 9: ιατροτεχνολογικά προϊόντα και όργανα παρακολούθησης και ελέγχου) και την αναπροσαρμογή του καταλόγου των ουσιών που υπόκεινται σε περιορισμό.

ΤΑ ΠΡΟΒΛΗΜΑΤΑ ΚΑΙ ΟΙ ΣΤΟΧΟΙ

Την επίτευξη των στόχων της οδηγίας για τον περιορισμό των επικίνδυνων ουσιών παρεμποδίζουν και καθιστούν δαπανηρότερη τα προβλήματα που σχετίζονται με αβεβαιότητες κατά την εφαρμογή, όπως είναι η έλλειψη εναρμόνισης στην ερμηνεία των ορισμών και αποκλίνουσες απαιτήσεις για την απόδειξη της συμμόρφωσης προϊόντος· τα προβλήματα επιβολής, όπως είναι οι κατώτερες των βέλτιστων δραστηριότητες εποπτείας της αγοράς· προβλήματα οφειλόμενα στην αισθητή ανακολουθία με άλλα κοινοτικά νομοθετήματα ή με την τεχνική/επιστημονική πρόοδο, όπως λόγου χάρη είναι οι πιθανές αλληλοεπικαλύψεις με τον κανονισμό REACH και την οδηγία για τον οικολογικό σχεδιασμό του ηλεκτρικού και ηλεκτρονικού εξοπλισμούς, καθώς και η ανάγκη να επεκταθεί το πεδίο εφαρμογής ώστε να καλύπτονται τα ιατροτεχνολογικά προϊόντα και τα όργανα παρακολούθησης και ελέγχου.

Η επανεξέταση στοχεύει στα εξής: βελτίωση της εφαρμογής και επιβολής της οδηγίας, μεγαλύτερη συνέπεια με τη σχετική κοινοτική νομοθεσία για τα προϊόντα, βελτιώσεις της οικονομικής αποτελεσματικότητας της οδηγίας και μεγαλύτερα περιβαλλοντικά οφέλη.

Η ΔΙΑΔΙΚΑΣΙΑ ΕΠΑΝΕΞΕΤΑΣΗΣ

Πραγματοποιήθηκαν δύο διαβουλεύσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη και διάφορες μελέτες. Το αντικείμενό τους ήταν τα θέματα που έπρεπε να επανεξεταστούν και οι επιλογές άσκησης πολιτικής στο κάθε θέμα. Αυτές οι διαβουλεύσεις και μελέτες συνέβαλαν στον ορισμό και την ανάλυση διαφόρων επιλογών άσκησης πολιτικής που παρουσιάζονται ακολούθως.

ΕΠΙΛΟΓΕΣ

Οι επιλογές κατατάσσονται σε τρεις κύριες κατηγορίες:

1. διασαφήνιση και απλούστευση της οδηγίας

2. βελτίωση της επιβολής της σε εθνικό επίπεδο

3. προσαρμογή της στην επιστημονική και τεχνική πρόοδο.

Στο πλαίσιο κάθε κατηγορίας εξετάστηκαν διαφορετικές επιλογές και αναλύθηκε το κόστος και τα οφέλη της κάθε επιλογής.

ΕΠΙΛΟΓΕΣ ΠΟΥ ΠΡΟΚΡΙΘΗΚΑΝ

Συνιστώνται, εν συντομία, οι ακόλουθες επιλογές:

Τροποποιήσεις του νομικού κειμένου προς διευκρίνιση του πεδίου εφαρμογής και των ορισμών , συγκεκριμένα με την σύνταξη καταλόγου προϊόντων που οριοθετεί το πεδίο εφαρμογής της οδηγίας για τον περιορισμό των επικίνδυνων ουσιών και ο οποίος θα είναι δεσμευτικός και δεν θα εξαρτάται από το πεδίο εφαρμογής της οδηγίας για τα απόβλητα ηλεκτρικού και ηλεκτρονικού εξοπλισμού.

Ένταξη στην οδηγία όλων των σχετικών διατάξεων που χρησιμοποιούνται ήδη στη δέσμη νομοθετημάτων της ΕΕ για την εμπορία των προϊόντων, συγκεκριμένα των διατάξεων που αφορούν:

– εθνικές δραστηριότητες εποπτείας της αγοράς·

– μηχανισμούς για την αξιολόγηση της συμμόρφωσης προϊόντος προτού διατεθεί στην αγορά, οι οποίοι βασίζονται στην δήλωση από τον ίδιο τον παραγωγό·

– τεκμηρίωση της συμμόρφωσης του προϊόντος με βάση εναρμονισμένα πρότυπα και τη σήμανση CE.

Προσαρμογή της διαδικασίας εξαιρέσεων, για παράδειγμα θεσπίζοντας, με διαδικασία επιτροπής, την απαίτηση να αναλύουν οι αιτούμενοι τα υποκατάστατα πριν από την υποβολή αιτήματος εξαίρεσης και τη θέσπιση επιπρόσθετων κριτηρίων για την έγκριση εξαίρεσης.

Σταδιακή ένταξη των ιατροτεχνολογικών προϊόντων και των οργάνων ελέγχου και παρακολούθησης στο πεδίο εφαρμογής της οδηγίας για τον περιορισμό επικινδύνων ουσιών· καμία αλλαγή του καταλόγου ουσιών που υπόκεινται σε περιορισμό.

ΟΦΕΛΗ και ΚΟΣΤΟΣ

Το κόστος και τα οφέλη αυτών των επιλογών είναι συνοπτικώς τα ακόλουθα:

Λίγα είναι τα διαθέσιμα στοιχεία σχετικά με το πραγματικό κόστος συμμόρφωσης που επωμίζεται η βιομηχανία: για τα προϊόντα που εμπίπτουν επί του παρόντος στην οδηγία για τον περιορισμό επικινδύνων ουσιών κυμαίνεται, κατά τις εκτιμήσεις, σε 1-4% του κύκλου εργασιών. Σύμφωνα με πιο πρόσφατες μελέτες, το μέσο συνολικό κόστος από την οδηγία για τον περιορισμό επικίνδυνων ουσιών ανέρχεται σε 1,9% του κύκλου εργασιών (καταβληθέν στο παρελθόν κόστος και κατ’ αποκοπή μελλοντικό κόστος).

Στην περίπτωση των ιατροτεχνολογικών προϊόντων και των οργάνων ελέγχου και παρακολούθησης - ορισμένα εκ των οποίων παράγονται σε μικρούς αριθμούς ή έχουν κρίσιμης σημασίας εφαρμογές και, κατά συνέπεια, αυξημένες απαιτήσεις δοκιμών και αξιοπιστίας - το ετήσιο κόστος της συμμόρφωσης εκτιμάται ότι ανέρχεται σε 400-1600 εκατ. ευρώ περίπου. Ορισμένοι διατείνονται ότι το κόστος της συμμόρφωσης ορισμένων πολύπλοκων προϊόντων με την οδηγία για τον περιορισμό επικινδύνων ουσιών είναι δυνατόν να ανέρχεται σε 7-10% του κύκλου εργασιών (νέο προϊόν) ή σε 1-10% (τροποποίηση υπάρχοντος προϊόντος). Μεγάλο μερίδιο του κόστους αυτού μπορεί να καταλογιστεί στον μακροχρόνιο κύκλο ανάπτυξης, δοκιμής και έγκρισης των πολυπλοκότερων προϊόντων. Για τον λόγω αυτό, προτείνεται σταδιακή θέσπιση για τα εν λόγω προϊόντα, ούτως ώστε να καταστεί δυνατή η μετάβαση στο νέο καθεστώς συμμόρφωσης με τους διαθέσιμους πόρους και με τους υφιστάμενους κύκλους ανάπτυξης προϊόντων.

Στην οδηγία για τον περιορισμό επικινδύνων ουσιών δεν προβλέπονται ρητώς υποχρεώσεις υποβολής εκθέσεων από τα κράτη μέλη ούτε απαιτήσεις παροχής πληροφοριών από τους κατασκευαστές, στις περισσότερες δε περιπτώσεις τα κράτη μέλη δεν έχουν θεσπίσει σχετικές νομικές υποχρεώσεις σε εθνικό επίπεδο. Η διαδικασία έγκρισης εξαιρέσεων θεωρείται μακροχρόνια για προϊόντα με βραχείς κύκλους καινοτομίας. Η εναρμόνιση των απαιτήσεων όσον αφορά το περιεχόμενο της αίτησης εξαίρεσης και η διευκρίνιση της διάρκειας ισχύος των εξαιρέσεων θα επιταχύνει τη διαδικασία , θα ενισχύσει την ασφάλεια δικαίου και θα μειώσει τη διοικητική επιβάρυνση τόσο των αρχών όσο και των αιτούμενων εξαιρέσεις.

Με την εναρμόνιση των διατάξεων για το πεδίο εφαρμογής, τους ορισμούς, την αξιολόγηση της συμμόρφωσης των προϊόντων και την εποπτεία της αγοράς, ώστε να συμβαδίζουν με άλλες νομικές διατάξεις της ΕΕ σχετικά με τα προϊόντα, θα ενισχυθεί η ασφάλεια δικαίου και, κατά συνέπεια, θα μειωθεί η διοικητική επιβάρυνση.

Η αρχική εφαρμογή αυτών των αναθεωρημένων διατάξεων θα μπορούσε να επιφέρει επιπρόσθετη διοικητική επιβάρυνση των κρατών μελών και των παραγωγών, ανάλογα με το σημερινό επίπεδο ετοιμότητας του κάθε κράτους μέλους για την ορθή επιβολή των διατάξεων αυτών και με την καταλληλότητα των μέτρων που λαμβάνουν οι παραγωγοί για να εξασφαλίζουν τη συμμόρφωση των προϊόντων τους.

Οι υπηρεσίες της Επιτροπής εκτιμούν ότι γενικώς θα προκύψουν καθαρά οφέλη, μολονότι θα είναι περιορισμένα. Επιπλέον, οι συνιστώμενες επιλογές θα έχουν σημαντικό σωρευτικό αντίκτυπο λόγω της διασαφήνισης της οδηγίας και της εναρμόνισης της εφαρμογής και επιβολής της, με αποτέλεσμα θετική συμβολή στη βελτίωση της νομοθεσίας.

Αναμένονται σημαντικά περιβαλλοντικά οφέλη: αρκετοί τόνοι βαρέων μετάλλων που απαγορεύονται από την οδηγία για τον περιορισμό επικινδύνων ουσιών (περισσότεροι από 1400 τόνοι μολύβδου, περίπου 2,2 τόνοι καδμίου) χρησιμοποιούνται σε ιατροτεχνολογικά προϊόντα και σε όργανα παρακολούθησης και ελέγχου, που αποτελούν το 0,2-0,3% των αποβλήτων ηλεκτρικού και ηλεκτρονικού εξοπλισμού κατά βάρος. Εάν δεν είναι κατάλληλη η διαχείριση αυτών των αποβλήτων, οι ουσίες αυτές ενδέχεται να ελευθερωθούν στο περιβάλλον (συλλέγεται χωριστά μόνον το 49,7% των αποβλήτων ιατροτεχνολογικών προϊόντων και το 65,2% των αποβλήτων οργάνων παρακολούθησης και ελέγχου). Ο περιορισμός της χρήσης αυτών των ουσιών μέσω της εν λόγω οδηγίας θα εξαλείψει μέσο-μακροπρόθεσμα την παρουσία τους στα προϊόντα και στα απόβλητα. Από την περαιτέρω ανάλυση προκύπτει ότι η υπαγωγή αυτών των κατηγοριών αποβλήτων στην οδηγία για τον περιορισμό επικινδύνων ουσιών θα έχει ορισμένα περιβαλλοντικά οφέλη, ακόμα και εάν υποτεθεί ότι είναι κατά πολύ υψηλότερος ο βαθμός ανακύκλωσης.

Λαμβάνοντας υπόψη ότι κατά τους διενεργούμενους επί του παρόντος ελέγχους στα κράτη μέλη διαπιστώνεται πως 44% του ΗΗΕ δεν συμμορφώνονται πλήρως, αναμένεται ότι αποτελεσματικοί μηχανισμοί εποπτείας της αγοράς σε εθνικό επίπεδο και η ενίσχυση της συνεργασίας μεταξύ των αρχών των κρατών μελών με στόχο την απόσυρση προϊόντων που δεν συμμορφώνονται θα αυξήσουν σημαντικά τα περιβαλλοντικά οφέλη από την οδηγία για τον περιορισμό επικινδύνων ουσιών, επειδή θα ελαχιστοποιηθεί ο αριθμός των μη συμμορφούμενων προϊόντων που θα κυκλοφορούν στην αγορά.

Όσον αφορά την προσαρμογή του καταλόγου επικινδύνων ουσιών που υπόκεινται στις ρυθμίσεις της οδηγίας για τον περιορισμό επικινδύνων ουσιών, κατά τις προκαταρκτικές μελέτες εντοπίστηκαν ουσίες προς ένταξη στον κατάλογο, αλλά δεν κρίνεται σκόπιμο να προταθεί η υπαγωγή επιπλέον επικινδύνων ουσιών στην εν λόγω οδηγία , επειδή η έλλειψη επαρκών στοιχείων σχετικά με τα υποκατάστατα των ουσιών αυτών δεν επιτρέπει να διαμορφωθεί σαφής άποψη για το κατά πόσον τα υποκατάστατα είναι περιβαλλοντικώς ασφαλέστερα ή, στις περιπτώσεις που προσφέρονται περιβαλλοντικώς ασφαλέστερες λύσεις, κατά πόσον το κόστος αντικατάστασης είναι ανάλογο των περιβαλλοντικών οφελών.

EN

(...PICT...)|COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES|

Brussels, 3.12.2008

SEC2008) 2931

COMMISSION STAFF WORKING PAPER accompanying the

Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on the restriction of the use of certain hazardous substances in electrical and electronic equipment (recast) Summary of the Impact Assessment {COM(2008) 809 final} {SEC(2008) 2930}

SUMMARY

RATIONALE FOR THE REVIEW

Directive 2002/95/EC aims to restrict hazardous substances in electrical and electronic equipment so as to contribute to the protection of human health and the environmentally sound recovery and disposal of waste electrical and electronic equipment. Its review is being carried out for two main reasons:

1. The Commission is committed to developing a better regulatory environment , one that is simple, understandable, effective and enforceable. The regulatory environment in which businesses operate influences their competitiveness, and their ability to grow and create jobs. The aim for better regulation is an important element in the EU’s Partnership for Growth and Jobs (Lisbon) strategy. There is room to improve the Directive in terms of implementation, enforcement and coherence.

2. The RoHS Directive calls on the Commission to review the measures provided for in the Directive in particular with regard to the inclusion of two additional categories of equipment in the scope (categories 8&9 : medical devices and monitoring and control instruments) and the adaptation of the list of restricted substances.

PROBLEM AND OBJECTIVES

Achievement of the RoHS Directive’s objectives is hindered and made more costly by problems related to uncertainties in implementation such as lack of harmonisation in interpretation of definitions and diverging requirements for demonstration of product compliance; problems with enforcement such as suboptimal market surveillance activities; and problems related to perceived inconsistency with other Community legislation or technical/scientific progress, such as potential overlaps with REACH or EuP and need for extending the scope to cover medical devices and control and monitoring instruments.

The objectives of the review are: improved implementation and enforcement of the Directive, enhanced consistency with related Community product legislation, improvements in cost effectiveness of the Directive and increased environmental benefit.

THE REVIEW PROCESS

Two stakeholder consultations and several studies were carried out. These dealt with the topics of the review as well as the policy options within each topic. These consultations and studies helped define and analyse a number of specific options as outlined below.

OPTIONS

The options are grouped in three main classes:

1. Clarify and simplify the Directive

2. Improve enforcement at national level

3. Adapt the Directive to technical and scientific progress

Within each of these main groupings a number of options were considered and an analysis of costs and benefits was carried out for each option.

SELECTED OPTIONS

In summary, the following options are recommended:

Changes in the legal text to clarify scope and definitions , in particular by creating a list of products defining the scope of the RoHS Directive which is binding and not dependent on the scope of the WEEE Directive

Introduction of all relevant provisions already used in the EU "Marketing of products” package of legislation concerning :

– national market surveillance activities;

– mechanisms for assessing the conformity of the product prior to its placing on the market based on the self declaration by the producer;

– presumption of conformity of the product on the basis of harmonised standards and CE marking.

Adaptation of the procedure for exemptions, for instance by introducing through comitology a requirement for applicants to analyse the substitutes before submitting a request, and the introduction of additional criteria for granting an exemption;

Inclusion in a staged manner in the scope of RoHS of medical devices and control and monitoring instruments; no changes in the list of restricted substances.

BENFITS and COSTS

An overview of the costs and benefits of these options is as follows:

There is little experience of actual compliance costs for industry; for products currently included in RoHS estimates are it would vary from 1-4% of turnover. More recent surveys give an average overall cost related to RoHS of 1,9% of turnover (past cost and one-off future costs).

In the case of medical devices and control and monitoring instruments some of which are produced in low numbers or have critical applications and hence increased testing and reliability requirements, approximate yearly compliance cost is estimated to 400-1600 million €; it is even claimed that cost of RoHS compliance for some complex products could be as high as 7-10% of turnover (new product) or 1-10% (modification of existing product). A large part of this cost is attributable to the long development, testing and approval cycles of the more complex products. This is why a staged introduction for these products is proposed allowing the compliance conversion to take place in the framework of existing resources and product development cycles.

The RoHS Directive does not foresee explicit reporting obligations for Member States or information supply requirements by manufacturers and in most cases Member States have not introduced such legal obligations at national level. The process for granting exemptions is considered lengthy for products with short innovation cycles; harmonising the requirements for the contents of the application and clarifying the period of validity of exemptions will speed up the process , increase legal security and reduce administrative burden for both authorities and the applicants.

The introduction of harmonised requirements for scope, definitions, assessment of product conformity and market surveillance which are in line with other product-related EU legal requirements will increase legal certainty and thus reduce the administrative burden.

Initial implementation of these revised provisions could create additional administrative burden for Member States and producers dependent on the Member State’s current level of preparation for proper enforcement and on the adequacy of measures taken by producers for ensuring product compliance.

The Commission services estimate that overall net benefits, albeit modest, will ensue. Moreover, the recommended options will have an important cumulative effect in clarifying the Directive and harmonising its implementation and enforcement with a positive contribution to better regulation.

Environmental benefits are likely to be significant: several tonnes of the heavy metals banned under RoHS (>1400 tonnes of lead, approximately 2,2 tonnes of cadmium) are used in medical devices and control and monitoring instruments, which account for 0,2-03% of waste from electrical and electronic equipment by weight; these substances by improper waste management may be released to the environment (only 49,7% of waste medical devices and 65,2% of waste control and monitoring instruments are separately collected); restricting the use of these substances through RoHS will in the medium to long term eliminate their presence in the products and in the waste thereof; further analysis shows that even in scenarios assuming much higher recycling rates there is some environmental benefit from including these categories of equipment in the scope of RoHS.

Taking into account that current Member States checks revealed that up to 44% of EEE checked were not fully compliant, effective market surveillance mechanisms at national level and enhanced cooperation among Member State authorities for removal of non-compliant products are expected to increase considerably the environmental benefit of RoHS by minimising the number of non-compliant products on the market.

Concerning the adaptation of list of hazardous substances regulated by RoHS, the preparatory studies identified candidate substances, but given the lack of sufficient information on substitutes, which does not allow a clear view on whether they are environmentally safer or, in cases where environmentally safer alternatives do exist, whether replacement costs are proportionate to environmental benefits, it is not considered feasible to propose new hazardous substances in the scope of RoHS.

CS

(...PICT...)|KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ|

V Bruselu dne 3.12.2008

SEK(2008) 2931

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Průvodní dokument k

Návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních Souhrn posouzení dopadů {KOM(2008) 809 v konečném znění} {SEK(2008) 2930}

Souhrn

ZDŮVODNĚNÍ PŘEZKUMU

Cílem směrnice 2002/95/ES je omezit nebezpečné látky v elektrických a elektronických zařízeních a přispět tak k ochraně lidského zdraví a k využití a zneškodnění odpadních elektrických a elektronických zařízení způsobem šetrným k životnímu prostředí. Přezkum směrnice má dva hlavní důvody:

1. Komise je odhodlána rozvíjet lepší právní prostředí , které bude jednoduché, srozumitelné, účinné a vymahatelné. Právní prostředí, ve kterém podniky fungují, ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a jejich schopnost růst a vytvářet pracovní příležitosti. Lepší právní úprava je jedním z důležitých prvků (Lisabonské) strategie EU Partnerství pro růst a zaměstnanost . V oblasti provádění, prosazování a soudržnosti směrnice existuje prostor pro zlepšení.

2. Směrnice o nebezpečných látkách představuje výzvu pro Komisi, aby přezkoumala její opatření zejména s ohledem na začlenění dvou dodatečných kategorií do její působnosti (kategorie 8 a 9: zdravotnické prostředky a monitorovací a kontrolní přístroje) a přizpůsobení seznamu zakázaných látek.

PROBLÉMY A CÍLE

Dosažení cílů směrnice o nebezpečných látkách brání a nárůst souvisejících nákladů způsobuje řada problémů spojených s nejistotou při provádění, jako je nedostatečná harmonizace výkladu definic a odlišné požadavky na prokazování souladu výrobku; problémy s prosazováním, jako jsou nedostatečné činnosti dozoru nad trhem a problémy spojené s pociťovaným nesouladem s ostatními právními předpisy Společenství či vědecko-technickým pokrokem, jako je případné překrývání s předpisy, např. s nařízením o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek nebo směrnicí o ekodesignu energetických spotřebičů, a potřeba rozšířit působnost směrnice tak, aby zahrnovala zdravotnické prostředky a kontrolní a monitorovací přístroje.

Cílem přezkumu je: zlepšené provádění a prosazování směrnice, větší soudržnost s příslušnými právními předpisy Společenství v oblasti výrobků, zvýšení nákladové efektivity směrnice a větší přínos pro životní prostředí.

PROCES PŘEZKUMU

Byly uskutečněny dvě konzultace zúčastněných stran a několik studií. Zabývaly se jak jednotlivými body přezkumu, tak i politickými možnostmi každého bodu. Konzultace a studie pomohly definovat a analyzovat mnoho různých možností, uvedených níže.

MOŽNOSTI

Možnosti byly seřazeny do tří hlavních tříd:

1. vyjasnit a zjednodušit směrnici

2. zlepšit prosazování na vnitrostátní úrovni

3. přizpůsobit směrnici technickému a vědeckému pokroku

V rámci každé z těchto hlavních skupin bylo zváženo mnoho možností a pro každou možnost byla provedena analýza nákladů a přínosů.

VYBRANÉ MOŽNOSTI

Doporučují se tyto možnosti:

Změny právního znění v zájmu vyjasnění oblasti působnosti a definic , zejména vytvořením seznamu výrobků, který definuje oblast působnosti směrnice o nebezpečných látkách, je závazný a nezávisí na oblasti působnosti směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních.

Zavedení všech příslušných ustanovení, která už se používají v předpisech balíčku EU pro „uvádění výrobků na trh“, týkajících se:

– činností vnitrostátního dozoru nad trhem;

– mechanismů posuzování shody výrobků před jejich uvedením na trh na základě vlastního prohlášení výrobce;

– předpokladu shody výrobku na základě harmonizovaných norem a označení CE.

Úprava postupu pro povolování výjimek , například postupem projednávání ve výborech zavedený požadavek, aby žadatelé před podáním žádosti analyzovali možnost použití náhrady, a zavedení dodatečných kritérií pro udělení výjimky;

Odstupňované začlenění zdravotnických prostředků a kontrolních a monitorovacích přístrojů do působnosti směrnice o nebezpečných látkách; žádné změny seznamu zakázaných látek.

PŘÍNOSY a NÁKLADY

Zde je přehled nákladů a přínosů uvedených možností:

Pro posouzení skutečných nákladů průmyslu na dosažení souladu chybějí zkušenosti; u výrobků, které jsou už zahrnuty do směrnice o nebezpečných látkách, se odhady pohybují mezi 1 a 4 % obratu. Nedávné průzkumy uvádějí průměrné celkové náklady týkající se směrnice o nebezpečných látkách ve výši 1,9 % obratu (minulé náklady a jednorázové budoucí náklady).

V případě zdravotnických prostředků a kontrolních a monitorovacích přístrojů, z nichž některé se vyrábějí v malém počtu nebo pro kritická použití a kladou se na ně proto zvýšené požadavky na testování a spolehlivost, se přibližné roční náklady na dosažení souladu odhadují na 400–1 600 milionů EUR; dokonce se uvádí, že v případě některých složitých výrobků dosahují náklady na dosažení souladu se směrnicí o nebezpečných látkách až 7–10 % obratu (nový výrobek), popř. 1–10 % (úprava stávajícího výrobku). Značná část těchto nákladů připadá na dlouhý vývojový, zkušební a schvalovací cyklus složitějších výrobků. Z těchto důvodů se u těchto výrobků navrhuje postupné zavádění , které umožní, aby přechod na plnění požadavků souladu proběhl v rámci stávajících zdrojů a vývojového cyklu výrobku.

Směrnice o nebezpečných látkách nepředpokládá výslovně povinnost členských států podávat zprávy ani požadavek, aby výrobci předkládali informace, a ve většině případů členské státy takové zákonné povinnosti nezavádějí ani na vnitrostátní úrovni. Postup pro udělování výjimek se u výrobků s krátkým inovačním cyklem považuje za zdlouhavý; harmonizace požadavků na obsah žádosti a vyjasnění období platnosti výjimek tento proces urychlí , zvýší právní jistotu a sníží administrativní zátěž jak orgánů, tak i žadatelů.

Zavedení harmonizovaných požadavků na oblast působnosti, definice, posouzení shody výrobku a dozor nad trhem tak, aby byly v souladu s ostatními právními požadavky EU v oblasti výrobků, zvýší právní jistotu, a tak sníží administrativní zátěž .

První fáze provádění těchto revidovaných ustanovení by mohla členským státům a výrobcům v závislosti na současném stavu připravenosti členských států na řádné prosazování a na přiměřenosti opatření přijatých výrobci k zajištění souladu výrobků způsobit další administrativní zátěž .

Útvary Komise odhadují, že celkově převáží přínosy, i když pouze mírně. Doporučené možnosti budou mít navíc v oblasti vyjasnění směrnice a harmonizace jejího provádění a prosazování významný kumulativní účinek, který bude kladným příspěvkem k lepší právní úpravě.

Zdá se, že přínosy pro životní prostředí budou značné: ve zdravotnických prostředcích a kontrolních a monitorovacích přístrojích se používá několik tun těžkých kovů, které jsou podle směrnice o nebezpečných látkách zakázány (>1 400 tun olova, přibližně 2,2 tuny kadmia), což představuje 0,2–0,3 % hmotnostních odpadu z elektrických a elektronických zařízení; tyto látky by nesprávným nakládáním s odpady mohly být vypuštěny do životního prostředí (odděleně se sebere pouze 49,7 % odpadních zdravotnických prostředků a 65,2 % odpadních kontrolních a monitorovacích přístrojů); omezení používání těchto látek směrnicí o nebezpečných látkách je středně až dlouhodobě vyloučí z výrobků a z jejich odpadu; další analýza ukazuje, že i scénáře, které předpokládají mnohem vyšší úroveň recyklace, představují určitý přínos pro životní prostředí, plynoucí ze zahrnutí těchto kategorií do oblasti působnosti směrnice o nebezpečných látkách.

Vezmeme-li v úvahu, že současné kontroly členských států odhalí, že až 44 % kontrolovaných EEZ není plně v souladu, předpokládá se, že účinné mechanismy dozoru nad trhem na vnitrostátní úrovni a zlepšená spolupráce orgánů členských států na odstranění výrobků, které nejsou v souladu, značně zlepší přínos směrnice o nebezpečných látkách pro životní prostředí tím, že minimalizují počet výrobků, které nejsou v souladu, na trhu.

Pokud jde o přizpůsobení seznamu nebezpečných látek spadajících do působnosti směrnice o nebezpečných látkách, přípravné studie určily látky, které by měly být do seznamu zařazeny; vzhledem k tomu, že o náhradách není k dispozici dostatek informací a není zřejmé, zda jsou bezpečnější pro životní prostředí nebo – pokud alternativy bezpečnější pro životní prostředí existují – zda jsou náklady na náhradu úměrné přínosům pro životní prostředí, se však zařazení nových nebezpečných látek do působnosti směrnice o nebezpečných látkách nepovažuje za proveditelné .