This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 01992R2082-20040501
Council Regulation (EEC) No 2082/92 of 14 July 1992 on certificates of specific character for agricultural products and foodstuffs
Consolidated text: Rådets förordning (EEG) nr 2082/92 av den 14 juli 1992 om särartsskydd för jordbruksprodukter och livsmedel
Rådets förordning (EEG) nr 2082/92 av den 14 juli 1992 om särartsskydd för jordbruksprodukter och livsmedel
No longer in force
)
1992R2082 — CS — 01.05.2004 — 003.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2082/92 ze dne 14. července 1992 o osvědčeních o zvláštní povaze zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 208, 24.7.1992, p.9) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
No |
page |
date |
||
L 122 |
1 |
16.5.2003 |
Ve znění:
C 241 |
21 |
29.8.1994 |
||
L 236 |
33 |
23.9.2003 |
NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2082/92
ze dne 14. července 1992
o osvědčeních o zvláštní povaze zemědělských produktů a potravin
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 67 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 3 ),
vzhledem k tomu, že produkce, zpracování a distribuce zemědělských produktů a potravin hraje v hospodářství Společenství významnou úlohu;
vzhledem k tomu, že v rámci nové orientace společné zemědělské politiky by měla být podporována rozmanitost zemědělské produkce; že podpora zvláštních produktů může významně přispět hospodářství venkova, zejména ve znevýhodněných nebo odlehlých oblastech, jednak zvýšením příjmů zemědělců a jednak udržením venkovského obyvatelstva v těchto oblastech;
vzhledem k tomu, že s ohledem na cíl dosažení vnitřního trhu v oblasti potravin je nezbytné dát hospodářským subjektům nástroje, které jim umožní zhodnotit své produkty, a současně zajistit ochranu spotřebitelů proti nekalému jednání a zabezpečit poctivé obchodování;
vzhledem k tomu, že v souladu s usnesením Rady ze dne 9. listopadu 1989 o budoucích prioritách pro obnovení politiky ochrany spotřebitelů ( 4 ) je třeba brát v úvahu vzrůstající požadavek spotřebitelů na větší důraz na jakost a informovanost, pokud se jedná o povahu, způsob produkce nebo zpracování potravin a jejich zvláštní vlastnosti; že při rozmanitosti produktů na trhu a mnohosti informací o nich musí mít spotřebitel, aby se mohl lépe rozhodnout, jasnou a stručnou informaci o zvláštní povaze potraviny;
vzhledem k tomu, že nezávazný systém na základě usměrňujících požadavků pomůže dosáhnout těchto cílů; že takový nezávazný systém, který umožní producentům seznámit se s jakostí potraviny na úrovni Společenství, musí nabídnout všechny záruky toho, že všechny odkazy na ni při obchodu uvedené budou oprávněné;
vzhledem k tomu, že někteří producenti si přejí odvozovat tržní hodnotu ze zvláštní povahy zemědělských produktů nebo potravin, neboť se zřetelně liší od jiných obdobných produktů nebo potravin výlučnými vlastnostmi; že je proto k zajištění ochrany spotřebitele třeba, aby osvědčenou zvláštní povahu bylo možno kontrolovat;
vzhledem k tomu, že s ohledem na zvláštní povahu těchto produktů nebo potravin je třeba přijmout zvláštní předpisy doplňující předpisy pro označování obsažené ve směrnici Rady 79/112/EHS ze dne 18. prosince 1978 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin určených k prodeji konečnému spotřebiteli, jejich obchodní úpravy a související reklamy ( 5 ), a zejména by mělo být upraveno označení a popřípadě symbol Společenství doprovázející názvy zmíněných produktů nebo potravin, který by informoval spotřebitele, že zvláštní povaha je kontrolována;
vzhledem k tomu, že k zajištění udržení a stálosti osvědčené zvláštní povahy je nezbytné, aby skupiny producentů samy vymezily zvláštní povahu zemědělského produktu nebo potraviny ve specifikaci, aby však byly předpisy pro schválení kontrolních subjektů odpovědných za ověřování, že je specifikace řádně dodržována, ve Společenství jednotné;
vzhledem k tomu, že nemají-li být vytvořeny nerovné podmínky hospodářské soutěže, musí mít každý producent možnost používat buď název zapsaný do rejstříku spolu s označením a popřípadě symbolem Společenství, nebo pouze zapsaný název, pokud zemědělský produkt nebo potravina, které produkuje nebo zpracovává, splňuje odpovídající podmínky specifikace a pokud je kontrolní subjekt, který si zvolil, schválen;
vzhledem k tomu, že je nezbytné upravit obchodní výměnu s třetími zeměmi, které nabízejí rovnocenné záruky pro vydávání a kontrolu osvědčení o zvláštní povaze na svém území;
vzhledem k tomu, že označení týkající se zvláštní povahy zemědělského produktu nebo potraviny musí požívat právní ochrany a být předmětem veřejné kontroly, aby byly přitažlivé pro producenty a spolehlivé pro spotřebitele;
vzhledem k tomu, že by měl být upraven postup pro úzkou spolupráci členských států a Komise ve výboru za tím účelem zřízeném,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Toto nařízení upravuje podmínky pro udělování osvědčení Společenství o zvláštní povaze
— zemědělských produktů určených k lidské spotřebě uvedených v příloze II Smlouvy,
— potravin uvedených v příloze tohoto nařízení.
Přílohu lze měnit postupem podle článku 19.
2. Toto nařízení se nedotýká ostatních zvláštních předpisů Společenství.
3. Směrnice Rady 83/189/EHS ze dne 28. března 1983 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů ( 6 ), se nevztahuje na osvědčení o zvláštní povaze ve smyslu tohoto nařízení.
Článek 2
Pro účely tohoto nařízení se:
1. „zvláštní povahou“ rozumí vlastnost nebo více vlastností, jimiž se zemědělský produkt nebo potravina odlišuje od ostatních produktů nebo potravin stejného druhu a kategorie.
Obchodní úprava zemědělského produktu nebo potraviny se nepovažuje za vlastnost ve smyslu prvního pododstavce.
Zvláštní povaha nesmí spočívat pouze v rozdílech jakostního nebo množstevního složení nebo ve způsobu produkce, které jsou uvedeny v právních předpisech Společenství nebo jednotlivých států, v normách stanovených normalizačními orgány nebo nezávazných normách; to se však netýká uvedených předpisů a norem, jež byly přijaty za účelem vymezení zvláštní povahy produktu.;
2. „skupinou“ rozumí jakékoli sdružení producentů a/nebo zpracovatelů stejných zemědělských produktů nebo potravin bez ohledu na jeho právní formu či složení. Na skupině se mohou podílet i další zúčastněné strany;
3. „osvědčením o zvláštní povaze“ rozumí uznání zvláštní povahy produktu Společenstvím prostřednictvím zápisu do rejstříku podle tohoto nařízení.
Článek 3
Komise zřídí a vede rejstřík osvědčení o zvláštní povaze, v němž se shromažďují názvy zemědělských produktů nebo potravin, jejichž zvláštní povaha byla pro Společenství uznána v souladu s tímto nařízením.
Rejstřík rozlišuje mezi názvy uvedenými v čl. 13 odst. 1 a názvy uvedenými v čl. 13 odst. 2.
Článek 4
1. Předpokladem zápisu podle článku 3 je, aby zemědělský produkt nebo potravina buď byly vyrobeny z tradičních surovin, nebo měly tradiční složení, nebo aby se odlišovaly způsobem produkce a/nebo zpracování, který patří k tradičním druhům produkce a/nebo zpracování.
2. Do rejstříku nemohou být zapsány zemědělské produkty nebo potraviny, jejichž zvláštní povaha:
a) spočívá v místu, z něhož byly dovezeny, nebo v zeměpisném původu;
b) vyplývá pouze z použití technologického zlepšení.
Článek 5
1. Aby mohl být zapsán do rejstříku, musí název:
— buď sám být zvláštní povahy,
— nebo vyjadřovat zvláštní povahu zemědělského produktu nebo potraviny.
2. Do rejstříku nelze zapsat název vyjadřující zvláštní povahu ve smyslu odst. 1 druhé odrážky, jestliže:
— uvádí pouze obecné údaje užívané pro skupinu zemědělských produktů nebo potravin nebo údaje podle zvláštních předpisů Společenství,
— je používán nekale, zejména odkazuje-li na zřejmou povahu produktu nebo neodpovídá-li co do vlastností produktu ani specifikaci, ani očekávání spotřebitelů.
3. K zapsání do rejstříku musí být název zvláštní povahy ve smyslu odst. 1 první odrážky tradiční a v souladu s vnitrostátními předpisy nebo dlouhodobě užívaný.
4. Používání zeměpisných pojmů v názvech je povoleno, nevztahuje-li se na ně nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin ( 7 ).
Článek 6
1. Osvědčení o zvláštní povaze se uděluje pouze těm zemědělským produktům nebo potravinám, které vyhovují specifikaci.
2. Specifikace obsahuje přinejmenším tyto údaje:
— název v jednom nebo několika jazycích ve smyslu článku 5,
— popis způsobu produkce včetně druhu a vlastností použitých surovin a/nebo přísad a/nebo způsob přípravy zemědělského produktu nebo potraviny, přičemž se poukáže na jeho zvláštní povahu,
— podrobné údaje pro posouzení tradiční povahy ve smyslu čl. 4 odst. 1,
— popis vlastností zemědělského produktu nebo potraviny za uvedení jeho hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností, jež mají souvislost se zvláštní povahou,
— minimální požadavky na zvláštní povahu a postupy jejího ověřování.
Článek 7
1. Žádost o zapsání zvláštní povahy zemědělského produktu nebo potraviny může podat pouze skupina.
2. Žádost o zapsání, jejíž součástí je specifikace, se podává příslušnému orgánu členského státu, v němž skupina sídlí.
3. Příslušný orgán předá žádost Komisi, má-li za to, že požadavky článků 4, 5 a 6 byly splněny.
4. Členské státy zveřejní nejpozději při vstupu tohoto nařízení v platnost podrobnosti o pověřených příslušných orgánech a uvědomí o tom Komisi. ►A1 Rakousko, Finsko a Švédsko zveřejní tyto podrobnosti do šesti měsíců od svého přistoupení. ◄ ►A2 Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko zveřejní tyto podrobnosti během šesti měsíců ode dne jejich přistoupení. ◄
Článek 8
1. Komise předá překlad žádosti o zápis ostatním členským státům do šesti měsíců od obdržení žádosti podle čl. 7 odst. 3.
Po předání podle prvního pododstavce zveřejní Komise hlavní body žádosti předané podle článku 7 příslušnými orgány v Úředním věstníku Evropských společenství, zejména pak název zemědělského produktu nebo potraviny podle čl. 6 odst. 2 první odrážky a jméno a adresu žadatele.
2. Příslušné orgány členských států zajistí, aby všechny osoby, které mohou prokázat oprávněný hospodářský zájem, mohly nahlédnout do žádosti uvedené v odstavci 1. Příslušné orgány rovněž zajistí podle právních předpisů platných v jednotlivých členských státech přístup k žádostem i jiným osobám, které prokáží oprávněný zájem.
3. Do pěti měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 1 může každá fyzická nebo právnická osoba, jež má na zápisu oprávněný zájem, vznést proti zamýšlenému zápisu námitku, a to zasláním řádně odůvodněného prohlášení příslušným orgánům členského státu, v němž má bydliště či sídlo nebo je usazena.
4. Příslušné orgány členských států přijmou nezbytná opatření, aby k prohlášení podle odstavce 3 bylo ve stanovených lhůtách přihlédnuto. Členské státy mohou podat námitky též z vlastního podnětu.
Článek 9
1. Neobdrží-li Komise do šesti měsíců žádnou námitku, zanese hlavní údaje podle čl. 8 odst. 1 do rejstříku podle článku 3 a zveřejní je v Úředním věstníku Evropských společenství.
2. Jsou-li oznámeny námitky, vyzve Komise dotyčné členské státy do tří měsíců k tomu, aby se v dodatečné lhůtě tří měsíců pokusily o dohodu podle svých vnitrostátních postupů.
a) Je-li dosaženo dohody, oznámí dotyčné členské státy Komisi všechny skutečnosti, které umožnily dohodu, spolu se stanoviskem žadatele a toho, kdo vznesl námitky. Pokud údaje podle čl. 6 odst. 2 zůstaly beze změny, postupuje Komise podle odstavce 1. Pokud došlo ke změně, zahájí znovu postup podle článku 8.
b) Není-li dosaženo dohody, rozhodne Komise o zapsání postupem podle článku 19. Rozhodne-li se Komise zvláštní povahu zapsat, postupuje při tom podle odstavce 1.
Článek 10
1. Každý členský stát může prohlásit, že některý požadavek na specifikaci zemědělského produktu nebo potraviny, na které se vztahuje osvědčení Společenství o zvláštní povaze, již není splněn.
2. Členský stát uvedený v odstavci 1 sdělí připomínky dotyčnému členskému státu. Tento členský stát stížnost prošetří a informuje druhý členský stát o svých závěrech a o přijatých opatřeních.
3. V případě, že se nesrovnalosti opakují a pokud dotyčné členské státy nemohou dosáhnout dohody, musí být Komisi zaslána řádně odůvodněná žádost.
4. Komise přešetří žádost v součinnosti s dotčenými členskými státy. Komise případně přijme nezbytná opatření postupem podle článku 19. Součástí těchto opatření může být i výmaz zápisu.
Článek 11
1. Členský stát může na žádost skupiny sídlící na jeho území požádat o změnu specifikace produktu.
2. Komise zveřejní žádost o změnu a název a adresu žadatele v Úředním věstníku Evropských společenství. Použije se přitom čl. 8 odst. 2, 3 a 4.
Příslušné orgány členského státu zajistí, aby všichni producenti a/nebo zpracovatelé, kteří používají specifikaci, pro níž byla žádána změna, byli o zveřejnění informováni.
3. Do tří měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 může každý producent a/nebo zpracovatel, který používá specifikaci, pro níž byla žádána změna, uplatnit své právo na zachování původní specifikace podáním prohlášení příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen, a tento orgán předá prohlášení, případně opatřené vlastními poznámkami, Komisi.
4. Není-li Komisi do čtyř měsíců po zveřejnění podle odstavce 2 oznámena žádná námitka ani prohlášení podle odstavce 3, zanese Komise požadovanou změnu do rejstříku podle článku 3 a zveřejní ji v Úředním věstníku Evropských společenství.
5. Je-li Komisi oznámena námitka nebo prohlášení podle odstavce 3, změna se nezapíše. Skupina podávající žádost podle odstavce 1 může v tomto případě požádat o nové osvědčení o zvláštní povaze postupem podle článků 7 až 9.
Článek 12
Komise může postupem podle článku 19 upravit symbol Společenství, který se může užít při označování, v obchodní úpravě a při reklamě pro zemědělské produkty nebo potraviny, které mají osvědčení Společenství o zvláštní povaze podle tohoto nařízení.
Článek 13
1. Ode dne zveřejnění podle čl. 9 odst. 1 je název ve smyslu článku 5 spolu s označením podle čl. 15 odst. 1 a případně se symbolem Společenství podle článku 12 vyhrazen pro zemědělské produkty nebo potraviny, které splňují podmínky zveřejněné specifikace.
2. Odchylně od odstavce 1 je pro zemědělské produkty nebo potraviny, které splňují podmínky zveřejněné specifikace, vyhrazen výlučně název:
a) požádá-li o to skupina ve své žádosti o zápis do rejstříku,
b) jestliže z postupu podle čl. 9 odst. 2 písm. b) nevyplývá, že je užívání názvu v souladu s právem, obecně známé a hospodářsky významné pro podobné zemědělské produkty nebo potraviny.
Článek 14
1. Členské státy zajistí, že nejpozději do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vzniknou kontrolní útvary, které mají za úkol zabezpečit, aby zemědělské produkty nebo potraviny opatřené osvědčením o zvláštní povaze splňovaly požadavky specifikace. ►A1 V případě Rakouska, Finska a Švédska začíná tato lhůta dnem jejich přistoupení. ◄ ►A2 V případě České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska začíná uvedené období dnem jejich přistoupení. ◄
2. Kontrolní útvar může zahrnovat jeden nebo více pověřených kontrolních úřadů a/nebo soukromoprávních subjektů schválených k tomuto účelu členským státem. Členské státy předají Komisi seznamy kontrolních úřadů nebo schválených subjektů s vymezením jejich působnosti. Komise zveřejní tyto údaje v Úředním věstníku Evropských společenství.
3. Pověřené kontrolní úřady a/nebo schválené soukromoprávní subjekty musí skýtat dostatečné záruky objektivity a nestrannosti vůči všem producentům nebo zpracovatelům, kteří podléhají jejich kontrole, a musí mít neustále k dispozici odborníky a prostředky nezbytné k provádění kontrol zemědělských produktů a potravin, na něž se vztahuje osvědčení Společenství o zvláštní povaze.
Pokud kontrolní útvar používá při některých kontrolách služeb jiného subjektu, musí tento subjekt skýtat tytéž záruky. V takovém případě nese určený kontrolní úřad a/nebo schválený soukromoprávní subjekt i nadále odpovědnost vůči členskému státu za všechny kontroly.
Od 1. ledna 1998 musí soukromoprávní subjekty splňovat požadavky uvedené v normě EN 45011 ze dne 26. června 1989, aby mohly být schváleny členským státem pro účely tohoto nařízení.
4. Pokud pověřený kontrolní úřad a/nebo schválený soukromoprávní subjekt členského státu zjistí, že zemědělský produkt nebo potravina, pro které tento stát vydal osvědčení o zvláštní povaze, nesplňuje požadavky specifikace, přijme příslušná opatření, aby zajistil dodržování tohoto nařízení. Informují členský stát o opatřeních přijatých při provádění kontroly. Dotčené strany musí obdržet oznámení o všech přijatých rozhodnutích.
5. Členský stát musí odejmout schválení kontrolního subjektu, pokud již nesplňuje kritéria uvedená v odstavcích 2 a 3. Informuje o tom Komisi, která zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství pozměněný seznam schválených subjektů.
6. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby byl producentům splňujícím podmínky tohoto nařízení zajištěn přístup ke kontrolnímu systému.
7. Náklady na kontroly prováděné podle tohoto nařízení nesou uživatelé osvědčení o zvláštní povaze.
Článek 15
1. Pouze ti producenti, kteří splňují požadavky zapsané specifikace, smějí používat:
— označení stanovené postupem podle článku 19,
— případně symbol Společenství;
— a s výhradou čl. 13 odst. 2 zapsaný název.
2. I producent patřící do skupiny, které podává prvotní žádost, musí při prvním použití vyhrazeného názvu podle čl. 13 odst. 1 nebo 2 o tom včas uvědomit pověřený kontrolní úřad nebo subjekt v členském státě, kde je usazen.
3. Pověřený kontrolní úřad nebo schválený subjekt musí zajistit, aby producent splňoval požadavky zveřejněné specifikace před uvedením produktů na trh.
Článek 16
Aniž jsou dotčeny mezinárodní dohody, vztahuje se toto nařízení na zemědělské produkty nebo potraviny dovážené ze třetí země, pokud:
— je třetí země schopna poskytnout stejné záruky nebo záruky rovnocenné těm, které jsou uvedeny v článcích 4 a 6,
— dotyčná třetí země má kontrolní mechanismus rovnocenný tomu, který je uveden v článku 14,
— dotyčná třetí země je připravena poskytnout ochranu rovnocennou ochraně ve Společenství odpovídajícím zemědělským produktům nebo potravinám dováženým ze Společenství, kterým bylo uděleno osvědčení Společenství o zvláštní povaze.
Článek 17
1. Členské státy přijmou opatření potřebná k právní ochraně označení podle čl. 15 odst. 1 a případně symbolu Společenství podle článku 12 před nekalým nebo zavádějícím užitím a k ochraně názvů zapsaných a vyhrazených podle článku 13 před napodobením.
2. Zapsané názvy jsou chráněny před veškerými praktikami způsobilými uvést spotřebitele v omyl, zejména před praktikami, které vzbuzují dojem, že na zemědělský produkt nebo potravinu se vztahuje osvědčení o zvláštní povaze vydané Společenstvím.
3. Členské státy uvědomí Komisi a ostatní členské státy o přijatých opatřeních.
Článek 18
Členské státy přijmou veškerá opatření potřebná k tomu, aby nebylo možno zaměňovat obchodní označení užívaná v dotyčném státě s názvy zapsanými a vyhrazenými podle čl. 13 odst. 2.
Článek 19
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES. ( 8 )
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 20
Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijímají v souladu s postupem stanoveným v článku 19.
Článek 21
Komise předloží Radě do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost zprávu o provádění tohoto nařízení spolu s případnými vhodnými návrhy.
Tato zpráva se bude zabývat zejména důsledky používání článků 9 a 13.
Článek 22
Toto nařízení vstupuje v platnost dvanáct měsíců po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
Potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1
— pivo
— čokoláda a ostatní potravinářské přípravky obsahující kakao
— cukrovinky, pečivo, cukrářské výrobky a sušenky
— těstoviny, též vařené nebo plněné
— předvařené pokrmy
— hotové kořenící omáčky
— polévky a vývary
— nápoje na bázi rostlinných výtažků
— zmrzliny a šerbety
( 1 ) Úř. věst. C 30, 6.2.1991, s. 4 a Úř. věst. C 71, 20.3.1992, s. 14.
( 2 ) Úř. věst. č. C 326, 16. 12. 1991, s. 40.
( 3 ) Úř. věst. č. C 40, 17. 2. 1992, s. 3.
( 4 ) Úř. věst. č. C 294, 22. 11. 1989, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. L 33, 8.2.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/72/EHS (Úř. věst. L 42, 15.2.1991, s. 27).
( 6 ) Úř. věst. L 109, 26.4.1983, s. 8. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím 90/230/EHS (Úř. věst. L 128, 18.5.1990, s. 15).
( 7 ) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.
( 8 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.