16.2.2008

Uradni list Evropske unije

C 43/4

Povzetek podatkov, ki so ga predložile države članice o državni pomoči, dodeljeni na podlagi Uredbe Komisije (ES) št. 1857/2006 o uporabi členov 87 in 88 Pogodbe ES o državni pomoči malim in srednje velikim podjetjem, ki se ukvarjajo s proizvodnjo, predelavo in trženjem kmetijskih proizvodov in spremembi Uredbe (ES) št. 70/2001

(2008/C 43/03)

Številka XA: XA 228/07

Država članica: Francija

Regije: Vse; te dejavnosti lahko po želji financirajo vse lokalne skupnosti (regionalni sveti, splošni sveti)

Naziv programa pomoči: Aides à la promotion des produits animaux et des produits d'origine animale

Pravna podlaga:

—	Article 15, paragraphe 2, du règlement (CE) no 1857/2006 d'exemption agricole

—	Article L 621-1 et suivants du code rural

—	Articles L 1511-1 et suivants du code général des collectivités territoriales

Načrtovani letni izdatki po programu: Če so na razpolago proračunska sredstva, 4 milijoni EUR od Office national interprofessionnel de l'élevage et de ses productions in nedoločen znesek od lokalnih skupnosti

Največja intenzivnost pomoči: Intenzivnost pomoči bo lahko dosegla do 100 % za dejavnosti iz zgoraj navedenega člena 15(2)(c–f). Pod nobenim pogojem pomoč ne bo presegla 100 % subvencioniranih dejavnosti

Datum začetka izvajanja:

Trajanje programa pomoči: Šest let (2008–2013)

Cilj pomoči: Cilj pomoči je spodbujanje dejavnosti promocije proizvodov in obveščanja o njih, širitev poznavanja proizvodnje, splošno javnost seznaniti z znanstvenimi dognanji, olajšati kampanje obveščanja o sistemih kakovostne proizvodnje, omogočiti organiziranje trgovinskih sejmov, razstav, salonov, forumov, spodbujati strokovnjake, da se udeležijo teh salonov, razvijanje odnosov z javnostjo ali z njimi povezanih dejavnosti.

Pomoč bo namenjena dejavnostim iz člena 15(2) uredbe o izjemah v kmetijstvu (Uredba (ES) št. 1857/2006), ki so navedene tudi v poglavju IV K kmetijskih smernic z dne 27. decembra 2006 in v točki 152(b) kmetijskih smernic

Zadevni gospodarski sektorji: Mala in srednja podjetja sektorja za vzrejo in proizvodnjo proizvodov živalskega porekla

Naziv in naslov pristojnega organa:

Office national interprofessionnel de l'élevage et de ses productions

12, rue Henri Rol-Tanguy

TSA 30003

F-93555 Montreuil Sous Bois Cedex

Spletna stran: www.office-elevage.fr/aides-nat/aides-nat.htm

Podrobne informacije o tem programu pomoči bodo objavljene na tej spletni strani pod naslovom „Informacija/nacionalne pomoči“, takoj ko se bo program začel izvajati (januar 2008)

Drugi podatki: Lokalne skupnosti bodo zagotovile spoštovanje zgornje meje iz člena 15 Uredbe (ES) št. 1857/2006, ki je okvir tega programa. Kadar bodo dopolnile financiranje Office national interprofessionnel de l'élevage, bodo morale ob pomoči departmajskih direktoratov za kmetijstvo in gozdarstvo preveriti izračun kumulacije pomoči

Številka XA: XA 229/07

Država članica: Združeno kraljestvo

Regija: Great Britain (England, Scotland and Wales)

Naziv sheme pomoči ali naziv podjetja, ki prejme posamično pomoč: Dairy Farmer Milk Market Development Scheme

Pravna podlaga: Milk Development Council Order 1995

Načrtovani letni izdatki po shemi ali skupni znesek posamične pomoči, dodeljene podjetju: Od 15. septembra 2007 do 31. marca 2008, 30 000 GBP

Največja intenzivnost pomoči: Intenzivnost pomoči je 50 %

Datum začetka izvajanja: Shema bo na voljo od 15. septembra 2007

Trajanje sheme ali posamične pomoči: Shema bo na voljo od 15. septembra 2007. Zaključila se bo 31. marca 2008. Zadnja plačila bodo opravljena 30. septembra 2008. Upoštevani bodo računi za opravljene storitve, ki bodo prispeli najkasneje do 31. decembra 2008

Cilj pomoči: Ta pomoč je v skladu s členom 9 Uredbe (ES) št.1857/2006. Upravičeni stroški so:

Ravno tako je pomoč v skladu s členom 15 Uredbe (ES) št. 1857/2006. Upravičeni stroški so:

Zadevni gospodarski sektorji: Shema velja za vsa podjetja, ki so dejavna na področju proizvodnje mleka

Naziv in naslov organa, ki dodeli pomoč: Določen organ za shemo je:

Milk Development Council

Trent Lodge

Stroud Road

Cirencester GL7 6JN

United Kingdom

Organizacija, ki izvaja shemo:

Milk Development Council

Trent Lodge

Stroud Road

Cirencester GL7 6JN

United Kingdom

Spletni naslov: http://www.mdc.org.uk/default.aspx?DN=0963897f-fa62-4704-b085-607718ee51eb

Obiščete lahko tudi glavno spletno stran Združenega kraljestva za izvzete državne pomoči na področju kmetijstva:

http://defraweb/farm/policy/state-aid/setup/exist-exempt.htm

Druge informacije: Nadaljnje in podrobnejše informacije glede upravičenosti in pravil za shemo najdete na navedeni spletni povezavi. V skladu s členom 15 Uredbe (ES) št. 1857/2006 proizvajalci ne bodo prejeli neposrednih denarnih plačil

Podpisano in datirano v imenu službe za okolje, prehrano in podeželje (Department for Environment, Food and Rural Affairs – pristojni organ Združenega kraljestva)

Mr Neil Marr

Agricultural State Aid

Department for Environment, Food and Rural Affairs

Room 816, Area 8D

9 Millbank

C/o Nobel House

17 Smith Square

Westminster SW1P 3JR

United Kingdom

Številka XA: XA 230/07

Država članica: Zvezna republika Nemčija

Regija: Land Brandenburg

Naziv sheme pomoči: Hilfsprogramm für landwirtschaftliche und gartenbauliche Unternehmen, die durch die Wetterunbilden im Frühjahr und im Sommer 2007 in ihrer Existenz gefährdet sind

Pravna podlaga: Člen 11 Uredbe (ES) št. 1857/2006

Richtlinie des Ministeriums für Ländliche Entwicklung, Umwelt und Verbraucherschutz des Landes Brandenburg zum Ausgleich von Verlusten infolge von Wetterunbilden — Hilfsprogramm für landwirtschaftliche und gartenbauliche Unternehmen, die durch die Wetterunbilden im Frühjahr und im Sommer 2007 in ihrer Existenz gefährdet sind vom 30.8.2007.

http://www.mluv.brandenburg.de/cms/media.php/2317/rl_unwett.pdf

Načrtovani letni izdatki po shemi: 5,0 mio EUR v letu 2007

Največja intenzivnost pomoči: 30 %

Datum začetka izvajanja: 1.11.2007-31.12.2007

Trajanje sheme: 17.9.2007-31.12.2007

Cilj pomoči: Zvezna dežela odobri kmetijskim in vrtnarskim podjetjem, katerih obstoj je ogrožen, pomoč, ki je namenjena blažitvi posledic, ki so jih povzročile neugodne vremenske razmere spomladi leta 2007, in je v primeru vrtnarskih podjetij omejena na pridelovalna območja Wesendahl/Werneuchen, Havelland in okrožje Elbe-Elster.

Zaradi izjemno visoke količine padavin maja, junija in julija 2007 je bila na skoraj vseh območjih zvezne dežele presežena zmožnost odtekanja v vodne kanale. Količina padavin, izmerjena v navedenih treh mesecih, je na primer dosegla od 366,1 mm in 393,4 mm do 451,8 mm. Ta izjemno visoka količina padavin je bila več kot dvakrat višja od dolgoročnega povprečja v obdobju 1961–1990 (npr. v primeru vremenske postaje Menz za 208,0 %). To pomeni, da je v obdobju od 1961–1990 v mesecih maj, junij in julij padla manj kot tretjina letnih padavin, izmerjenih v letu 2007 (31,8 % v primeru vremenske postaje Menz). Zaradi izjemnih količin deževja se je na nizko ležečih območjih zvezne dežele gladina podtalnice dvignila za več kot en meter. Posledica trajne namočenosti, zbiranja vode in poplav je bila nedostopnost obdelovalnih površin. Letina je zato ostala nepobrana, zaščititi pa ni bilo mogoče tudi krmilnih rastlin in zelenih površin. Pri poznih sortah, kot sta koruza in krompir, je prišlo do popolnega izpada pridelka.

Kmetje na prizadetih območjih niso mogli začeti z jesensko setvijo.

Na področju vrtnarstva je v navedenih regijah kombinacija blage zime, zelo visokih temperatur spomladi, spomladanske suše v aprilu in poznih zmrzali povzročila znatno zmanjšanje količine pridelanega sadja in ponekod celo popoln izpad pridelka. Zaradi vedno zgodnejšega pojavljanja začetka pomladi, s katerim se je začetek cvetenja sadnih dreves pomaknil za 2 do 3 tedne naprej, so bile posledice pozne zmrzali še hujše kot sicer.

Deželna vlada Brandenburga je zgoraj navedene slabe vremenske razmere opredelila za naravno nesrečo.

V skladu s priloženimi smernicami se lahko odobri pomoč kmetijskim in vrtnarskim podjetjem, da bi zaščitili njihov obstoj, ki so ga ogrozile posledice navedenih vremenskih razmer. Upravičenost do pomoči ni avtomatična. Organ, ki dodeli pomoč, bo odločal na podlagi diskrecijske pravice v okviru razpoložljivih proračunskih sredstev. Pomoč ni namenjena kritju celotnih stroškov škode, temveč gre za likvidnostno podporo podjetjem, ki so jih spomladi in poleti leta 2007 prizadele neugodne vremenske razmere

Zadevni gospodarski sektorji:

—	Kmetijstvo (pridelava poljščin)

—	Vrtnarstvo (pridelava sadja)

Naziv in naslov organa, ki dodeli pomoč:

Investitionsbank des Landes Brandenburg

Steinstraße 104-106

D-14480 Potsdam

Spletni naslov: www.ilb.de

E-naslov: postbox@ilb.de

Drugi podatki: —

Številka XA: XA 231/07

Država članica: Zvezna republika Nemčija

Regija: Freistaat Bayern

Naziv sheme pomoči ali ime podjetja, ki prejme posamično pomoč: Richtlinie für die Durchführung der nebenberuflichen sozialen Betriebshilfe in der Land- und Forstwirtschaft durch das Kuratorium Bayerischer Maschinen- und Betriebshilfsringe e.V. (KBM) und die Maschinen- und Betriebshilfsringe (MR)

Pravna podlaga: Bayerisches Agrarwirtschaftsgesetz (BayAgrarWiG) vom 8. Dezember 2006

Načrtovani letni izdatki po shemi ali skupni znesek posamične pomoči, dodeljene podjetju: 1,2 mio EUR za strojne zadruge in zadruge za pomoč pri obratovanju ter njihovo glavno organizacijo (KBM) za storitve nadomeščanja v skladu s členom 15(2)(b) Uredbe (ES) št. 1857/2006

Največja intenzivnost pomoči: Največ 50 %

Datum začetka izvajanja: Letno izvajanje po določitvi izjem

Trajanje sheme ali posamične pomoči:

Cilj pomoči: Strojne zadruge in zadruge za pomoč pri obratovanju v celotni regiji zagotovijo posredovanje delavcev, ki delajo s krajšim delovnim časom in nudijo socialno pomoč kmetijskim in gozdarskim obratom. Pomoč bo znatno prispevala k ublažitvi težkih socialnih razmer

Pravna podlaga: Člen 15(2)(b) Uredbe (ES) št. 1857/2006

Zadevni gospodarski sektorji: Kmetijstvo in gozdarstvo – subvencionirane storitve

Pravna podlaga pomoči na področju gozdarstva: št. 179 okvirne ureditve (UL C 319, 27.12.2006, str. 1)

Naziv in naslov organa, ki dodeli pomoč:

Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft (LfL)

Abteilung Förderwesen und Fachrecht

Menzinger Straße 54

D-80638 München

Morebitna vprašanja naslovite na

Bayerisches Staatsministerium für

Landwirtschaft und Forsten

Referat B 1

Ludwigstr. 2

D-80539 München

Tel. (49-89) 2182-2222

Spletni naslov: http://www.servicestelle.bayern.de/bayern_recht/recht_db.html?http://by.juris.de/by/AgrarWiG_BY_rahmen.htm

http://www.stmlf.bayern.de/agrarpolitik/programme/26373/rilikbmsozbh.pdf

Drugi podatki: —

Številka XA: XA 233/07

Država članica: Republika Slovenija

Regija: Območje občine Škofje Loke

Naziv sheme pomoči ali ime podjetja, ki prejme individualno pomoč: Programi razvoja kmetijstva, gozdarstva in podeželja v občini Škofja loka 2007–2013

Pravna podlaga: Pravilnik o dodeljevanju pomoči za ohranjanje in razvoj kmetijstva, gozdarstva in podeželja v občini Škofja Loka za programsko obdobje 2007–2013 (Poglavje II.)

Načrtovani letni izdatki po shemi ali skupni znesek individualne pomoči, dodeljene podjetju::

2007 znaša 53 871 EUR

2008 znaša 53 871 EUR

2009 znaša 53 871 EUR

2010 znaša 53 871 EUR

2011 znaša 53 871 EUR

2012 znaša 53 871 EUR

2013 znaša 53 871 EUR

Največja intenzivnost pomoči:

1. Naložbe v kmetijska gospodarstva za primarno proizvodnjo:

—	do 50 % upravičenih stroškov na območjih z omejenimi možnostmi,

—	do 40 % upravičenih stroškov za ostala območja,

—	do 60 % upravičenih stroškov na območjih z omejenimi dejavniki in do 50 % upravičenih stroškov za ostala območja če naložbo izvajajo mladi kmetje v petih letih od vzpostavitve kmetijskega gospodarstva

Podpore se dodelijo za naložbe na področju obnove gospodarskih objektov in nakupu opreme, namenjene kmetijski pridelavi, naložbam v trajne nasade, agromelioracije in ureditev pašnikov

2. Za ohranjanje tradicionalnih stavb:

—	za naložbe v neproizvodne objekte do 100 % dejanskih stroškov,

—	za naložbe v proizvodna sredstva na kmetijah do 60 % dejanskih stroškov oz. 75 % na OMD, če naložba ne povzroči povečanja proizvodne zmogljivosti kmetije

—	dodatna pomoč se lahko odobri v višini do 100 % za pokritje dodatnih stroškov, ki nastanejo zaradi porabe tradicionalnih vrst materiala, ki je potreben za ohranitev značilnosti kulturne dediščine na stavbah

3. Za zaokrožitev zemljišč:

—	do 100 % dejanskih stroškov pravnih in upravnih postopkov

4. Za spodbujanje proizvodnje kakovostnih kmetijskih proizvodov:

—	do 100 % dejansko nastalih stroškov v obliki subvencioniranih storitev in ne sme vključevati neposrednih plačil v denarju proizvajalcem.

5. Za zagotavljanje tehnične podpore v kmetijskem sektorju:

—

pomoč lahko krije do 100 % stroškov na področju izobraževanja, usposabljanja, svetovalnih storitev, ki jih opravijo tretje strani, organizacije forumov, tekmovanj, razstav, sejmov, publikacij, spletišč. Pomoč se dodeli v obliki subvencioniranih storitev in ne sme vključevati neposrednih plačil v denarju proizvajalcem

Datum začetka izvajanja: 2007 (oz. na dan začetka veljavnosti pravilnika)

Trajanje sheme ali individualne pomoči: Do 31.12.2013

Cilj pomoči: Podpora SME

Navedba členov Uredbe (ES) št. 1857/2006 in upravičeni stroški: Poglavje II. predloga Pravilnika o dodeljevanju pomoči za ohranjanje in razvoj kmetijstva, gozdarstva in podeželja v občini Škofja Loka za programsko obdobje 2007–2013 vključuje ukrepe, ki predstavljajo državno pomoč, skladno z naslednjimi členi Uredbe Komisije (ES) št. 1857/2006 z dne 15.12.2006 o uporabi členov 87 in 88 Pogodbe pri državni pomoči za majhna in srednje velika podjetja, ki se ukvarjajo s proizvodnjo kmetijskih proizvodov, in o spremembi Uredbe (ES) št. 70/2001 (UL L 358, 16.12.2006, str. 3):

4. člen: Naložbe v kmetijska gospodarstva,

5. člen: Varstvo tradicionalne krajine in stavb,

13. člen: Pomoč za zaokrožitev zemljišč,

14. člen: Pomoč za spodbujanje kakovostnih kmetijskih proizvodov,

15. člen: Zagotavljanje tehnične pomoči v kmetijskem sektorju

Zadevni gospodarski sektor(-ji): Kmetijstvo – rastlinska in živinorejska pridelava

Naziv in naslov organa, ki dodeli pomoč:

Občina Škofja Loka

Poljanska c. 2

SLO-4220 Škofja Loka

Spletni naslov: http://www.uradni-list.si/1/ulonline.jsp?urlid=200773&dhid=91276

Drugi podatki:: Pri ukrepu za plačilo zavarovalnih premij za zavarovanje posevkov in plodov vključuje naslednje neugodne vremenske razmere, ki jih lahko izenačimo z naravnimi nesrečami: spomladanska pozeba, toča, udar strele, požar zaradi udara strele, vihar in poplave

V pravilniku občine so izpolnjene zahteve Uredbe (ES) št. 1857/2006, ki se nanašajo na ukrepe, ki jih bo izvajala občina in določila splošnih določb (postopek pred dodelitvijo pomoči, kumulacija, transparentnost in spremljanje pomoči)

Podpis odgovorne osebe:

Igor Draksler

Župan

16.2.2008

Uradni list Evropske unije

C 43/9

Obvestilo o začetku protidampinškega postopka v zvezi z uvozom nekaterih vrst žice in žičnih pramen iz nelegiranega jekla za pred- in ponapenjanje (žice in pramena PSC) s poreklom iz Ljudske republike Kitajske

(2008/C 43/04)

Komisija je v skladu s členom 5 Uredbe Sveta (ES) št. 384/96 z dne 22. decembra 1995 o zaščiti proti dampinškemu uvozu iz držav, ki niso članice Evropske skupnosti („osnovna uredba“) (1), prejela pritožbo o domnevnem dampinškem uvozu nekaterih vrst žice in žičnih pramen iz nelegiranega jekla za pred- in ponapenjanje (žice in pramena PSC) s poreklom iz Ljudske republike Kitajske („zadevna država“), ki naj bi posledično povzročal materialno škodo industriji Skupnosti.

1. Pritožba

Pritožbo je 3. januarja 2008 v imenu proizvajalcev, ki predstavljajo glavni delež, v tem primeru več kot 25 % celotne proizvodnje nekaterih vrst žice in žičnih pramen iz nelegiranega jekla za pred- in ponapenjanje (žice in pramena PSC) Skupnosti, vložil Eurostress Information Service („ESIS“) („pritožnik“).

2. Izdelek

Izdelek, ki se domnevno uvaža po dampinških cenah, so nekatere vrste žice iz nelegiranega jekla (neplatirana ali neprevlečena ali platirana ali prevlečena s cinkom) in vpredene žice iz nelegiranega jekla (platirana ali prevlečena ali ne), ki vsebuje 0,6 mas. % ali več ogljika, z največjo dimenzijo prečnega prereza 3 mm ali več, s poreklom iz Ljudske republike Kitajske („zadevni izdelek“), navadno uvrščene pod oznake KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 in ex 7312 10 69. Te oznake KN so zgolj informativne. Komercialno ime za te izdelke je žica in žična pramena za pred- in ponapenjanje (žice in pramena PSC).

3. Trditev o dampingu

Glede na določbe člena 2(7) osnovne uredbe je pritožnik določil normalno vrednost za Ljudsko republiko Kitajsko na podlagi cene v državi s tržnim gospodarstvom, ki je navedena v točki 5.1(d). Trditev o dampingu temelji na primerjavi tako izračunane normalne vrednosti z izvoznimi cenami zadevnega izdelka, ko je prodan za izvoz v Skupnost.

Na podlagi tega je izračunana stopnja dampinga znatna.

4. Trditev o škodi

Pritožnik je predložil dokaze, da se je uvoz zadevnega izdelka iz Ljudske republike Kitajske povečal v absolutnem smislu, pa tudi v smislu tržnega deleža.

Količine in cene zadevnega uvoženega izdelka imajo med drugim domnevno negativne posledice na tržni delež industrije Skupnosti, kar ima znatne negativne učinke na celotno poslovanje, splošno uspešnost, finančno stanje in zaposlovanje v industriji Skupnosti.

5. Postopek

Po posvetovanju s svetovalnim odborom je Komisija ugotovila, da je pritožbo vložila industrija Skupnosti oziroma je bila vložena v njenem imenu in da obstajajo zadostni dokazi, ki opravičujejo začetek postopka, zato začenja preiskavo v skladu s členom 5 osnovne uredbe.

5.1 Postopek za ugotavljanje dampinga in škode

V okviru preiskave bo ugotovljeno, ali gre pri zadevnem izdelku s poreklom iz Ljudske republike Kitajske za damping in ali je ta povzročil škodo.

(a) Vzorčenje

Glede na očitno veliko število strank, vključenih v ta postopek, se lahko Komisija v skladu s členom 17 osnovne uredbe odloči za vzorčenje.

(i) Vzorčenje za izvoznike/proizvajalce v Ljudski republiki Kitajski

Da bi se Komisija lahko odločila, ali je vzorčenje potrebno, in da bi v tem primeru lahko izbrala vzorec, naj se vsi izvozniki/proizvajalci ali njihovi predstavniki javijo Komisiji in predložijo naslednje informacije o svoji družbi oziroma družbah v roku, določenem v točki 6(b)(i), in v obliki, navedeni v točki 7:

—	ime, naslov, elektronski naslov, številka telefona in telefaksa ter ime kontaktne osebe,

—	prihodki od prodaje v lokalni valuti in količina v tonah zadevnega izdelka, prodanega za izvoz v Skupnost v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	prihodki od prodaje v lokalni valuti in prodajna količina v tonah zadevnega izdelka na notranjem trgu v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	natančen opis dejavnosti družbe v zvezi s proizvodnjo zadevnega izdelka,

—	imena in natančen opis dejavnosti vseh povezanih družb (2), vključenih v proizvodnjo in/ali prodajo (izvoz in/ali notranji trg) zadevnega izdelka,

—	kakršne koli druge pomembne informacije, ki bi Komisiji lahko pomagale pri izbiri vzorca.

S predložitvijo navedenih informacij se družba strinja z možno vključitvijo v vzorec. Če je družba vključena v vzorec, to pomeni, da izpolni vprašalnik in se strinja s preverjanjem navedenih informacij na kraju samem. Če družba navede, da se ne strinja z možno vključitvijo v vzorec, se šteje, da ni sodelovala v preiskavi. Posledice nesodelovanja so navedene v točki 8.

Da bi Komisija pridobila informacije, za katere meni, da so potrebne za izbiro vzorca izvoznikov/proizvajalcev, bo kontaktirala tudi organe države izvoznice in vsa znana združenja izvoznikov/proizvajalcev.

Ker ni gotovo, da bo družba izbrana za vzorec, se izvoznikom/proizvajalcem, ki želijo zahtevati individualno stopnjo (3) svetuje, da zahtevajo vprašalnik v roku iz točke 6(a)(i) tega obvestila, in ga predložijo v roku iz prvega odstavka točke 6(a)(ii) tega obvestila. Vendar je treba pozorno prebrati tudi zadnji stavek točke 5(b) tega obvestila.

(ii) Vzorčenje za uvoznike

Da bi se Komisija lahko odločila, ali je vzorčenje potrebno, in da bi v tem primeru lahko izbrala vzorec, naj se vsi uvozniki ali njihovi predstavniki javijo Komisiji in predložijo naslednje informacije o svoji družbi oziroma družbah v roku, določenem v točki 6(b)(i), in v obliki, navedeni v točki 7:

—	ime, naslov, elektronski naslov, številka telefona in telefaksa ter ime kontaktne osebe,

—	skupni prihodki od prodaje družbe v EUR v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	skupno število zaposlenih,

—	natančen opis dejavnosti družbe v zvezi z zadevnim izdelkom,

—	obseg v tonah in vrednost v EUR uvoza v Skupnost in nadaljnja prodaja na trgu Skupnosti uvoženega zadevnega izdelka s poreklom iz Ljudske republike Kitajske v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	imena in natančen opis dejavnosti vseh povezanih družb (2), vključenih v proizvodnjo in/ali prodajo zadevnega izdelka,

—	kakršne koli druge pomembne informacije, ki bi Komisiji lahko pomagale pri izbiri vzorca.

Da bi Komisija pridobila informacije, za katere meni, da so potrebne za izbiro vzorca uvoznikov, bo vzpostavila stik tudi z vsemi znanimi združenji uvoznikov.

(iii) Vzorčenje za proizvajalce Skupnosti

Glede na veliko število proizvajalcev Skupnosti, ki podpirajo pritožbo, namerava Komisija z vzorčenjem raziskati povzročeno škodo industriji Skupnosti.

Da bi se Komisija lahko odločila, ali je vzorčenje potrebno, in da bi v tem primeru lahko izbrala vzorec, naj se vsi proizvajalci Skupnosti ali njihovi predstavniki javijo Komisiji in predložijo naslednje informacije o svoji družbi oziroma družbah v roku, določenem v točki 6(b)(i), in v obliki, navedeni v točki 7:

—	ime, naslov, elektronski naslov, številka telefona in telefaksa ter ime kontaktne osebe,

—	skupni prihodki od prodaje družbe v EUR v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	natančen opis dejavnosti družbe v zvezi z zadevnim izdelkom,

—	vrednost prodaje v EUR zadevnega izdelka na trgu Skupnosti v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	količina prodaje zadevnega proizvoda v tonah na trgu Skupnosti v tonah v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	količina proizvodnje zadevnega izdelka v tonah v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	imena in natančen opis dejavnosti vseh povezanih družb (2), vključenih v proizvodnjo in/ali prodajo zadevnega izdelka,

—	kakršne koli druge pomembne informacije, ki bi Komisiji lahko pomagale pri izbiri vzorca.

(iv) Končna izbira vzorcev

Vse zainteresirane stranke, ki želijo predložiti kakršne koli pomembne informacije glede izbire vzorca, morajo to storiti v roku, določenem v točki 6(b)(ii).

Komisija namerava opraviti končno izbiro vzorcev po posvetovanju z zadevnimi strankami, ki so izrazile pripravljenost za vključitev v vzorec.

Družbe, vključene v vzorce, morajo izpolniti vprašalnik v roku, določenem v točki 6(b)(iii), in sodelovati v preiskavi.

Če sodelovanje ni zadostno, lahko ugotovitve Komisije v skladu s členoma 17(4) in 18 osnovne uredbe temeljijo na razpoložljivih dejstvih. Ugotovitev, ki temelji na razpoložljivih dejstvih, je lahko za zadevno stranko manj ugodna, kakor je pojasnjeno v točki 8.

(b) Vprašalniki

Da bo Komisija pridobila informacije, za katere meni, da so potrebne za preiskavo, bo poslala vprašalnike vzorčeni industriji Skupnosti in vsem združenjem proizvajalcev v Skupnosti, vzorčenim izvoznikom/proizvajalcem v Ljudski republiki Kitajski, vsem združenjem izvoznikov/proizvajalcev, vzorčenim uvoznikom, vsem združenjem uvoznikov, navedenim v pritožbi, ter organom zadevne države izvoznice.

Izvozniki/proizvajalci iz Ljudske republike Kitajske, ki zahtevajo individualno stopnjo, morajo v smislu uporabe členov 17(3) in 9(6) osnovne uredbe predložiti izpolnjen vprašalnik v roku iz točke 6(a)(ii) tega obvestila. Zato morajo vprašalnik zahtevati v roku, določenem v točki 6(a)(i). Vendar pa se morajo take stranke zavedati, da se lahko Komisija, če se vzorčenje uporabi za izvoznike/proizvajalce, kljub temu odloči, da za njih ne izračuna individualne stopnje, če je število izvoznikov/proizvajalcev tako veliko, da bi bila individualna preiskava preveč obremenjujoča in bi preprečila pravočasni zaključek preiskave.

Vse zainteresirane stranke so vabljene, da izrazijo svoja stališča, predložijo poleg izpolnjenih vprašalnikov še druge informacije in zagotovijo ustrezna dokazila. Komisija mora te informacije in dokazila prejeti v roku, določenem v točki 6(a)(ii).

Poleg tega lahko Komisija zasliši zainteresirane stranke, če te vložijo zahtevek in v njem navedejo posebne razloge, zaradi katerih bi morale biti zaslišane. Ta zahtevek mora biti vložen v roku, določenem v točki 6(a)(iii).

(d) Izbor države s tržnim gospodarstvom

V skladu s členom 2(7) osnovne uredbe je Turčija predvidena kot ustrezna država s tržnim gospodarstvom v namen določitve normalne vrednosti za Ljudsko republiko Kitajsko. Zainteresirane stranke so vabljene, da v roku, določenem v točki 6(c), predložijo pripombe o ustreznosti te izbire.

(e) Status tržnega gospodarstva

Za izvoznike/proizvajalce v Ljudski republiki Kitajski, ki zatrjujejo in predložijo zadostne dokaze o tem, da delujejo pod pogoji tržnega gospodarstva, tj. da izpolnjujejo merila, določena v členu 2(7)(c) osnovne uredbe, bo normalna vrednost določena v skladu s členom 2(7)(b) osnovne uredbe. Izvozniki/proizvajalci, ki nameravajo predložiti ustrezno utemeljene zahtevke, morajo to storiti v roku iz točke 6(d). Komisija bo poslala obrazce zahtevkov vsem izvoznikom/proizvajalcem v Ljudski republiki Kitajski, ki so bili bodisi vključeni v vzorec bodisi navedeni v pritožbi, ter vsem združenjem izvoznikov/proizvajalcev, navedenim v pritožbi, ter pristojnim organom Ljudske republike Kitajske.

5.2 Postopek za presojo interesa Skupnosti

V skladu s členom 21 osnovne uredbe in če se trditve o dampingu in škodi, ki naj bi jo povzročil, izkažejo za utemeljene, se sprejme odločitev o tem, ali bi bilo sprejetje protidampinških ukrepov v nasprotju z interesom Skupnosti. V ta namen se lahko industrija Skupnosti, uvozniki, njihova predstavniška združenja, predstavniške organizacije uporabnikov in potrošnikov, če dokažejo, da obstaja objektivna povezava med njihovo dejavnostjo in zadevnim izdelkom, javijo Komisiji in ji predložijo informacije v splošnih rokih, določenih v točki 6(a)(ii). Stranke, ki so delovale skladno s prejšnjim stavkom, lahko zaprosijo za zaslišanje, pri čemer navedejo razloge, zakaj naj bi bile zaslišane, v roku, določenem v točki 6(a)(iii). Opozoriti je treba, da se bodo informacije, predložene v skladu s členom 21, upoštevale samo, če bodo podprte z dejanskimi dokazi, veljavnimi v času predložitve.

6. Roki

(a) Splošni roki

(i) Rok, v katerem lahko stranke zahtevajo vprašalnik ali druge obrazce zahtevkov

Vse zainteresirane stranke morajo zahtevati vprašalnik ali druge obrazce zahtevkov čim prej, vsekakor pa najpozneje v 10 dneh po objavi tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije.

(ii) Rok, v katerem se stranke lahko javijo, predložijo izpolnjene vprašalnike in kakršne koli druge informacije

Če zainteresirane stranke želijo, da se med preiskavo upoštevajo njihova stališča, se morajo javiti Komisiji, izraziti svoja stališča in predložiti izpolnjene vprašalnike ali kakršne koli druge informacije v 40 dneh po objavi tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije, če ni drugače določeno. Vsi izvozniki/proizvajalci, ki jih zadeva ta postopek in želijo zaprositi za individualno preiskavo v skladu s členom 17(3) osnovne uredbe, morajo prav tako predložiti izpolnjene vprašalnike v 40 dneh po objavi tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije, če ni drugače določeno. Opozoriti je treba, da je uveljavljanje večine pravic v postopku, določenih v osnovni uredbi, odvisno od tega, ali se stranka javi v navedenem roku.

Družbe, izbrane za vzorec, morajo izpolnjene vprašalnike predložiti v rokih, določenih v točki 6(b)(iii).

(iii) Zaslišanja

Vse zainteresirane stranke lahko pri Komisiji zaprosijo tudi za zaslišanje v istem 40-dnevnem roku.

(b) Posebni rok v zvezi z vzorčenjem

(i)

Informacije iz točk 5.1(a)(i), 5.1(a)(ii) in 5.1(a)(iii) morajo prispeti na naslov Komisije v 15 dneh po objavi tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije, glede na to, da se namerava Komisija o končni izbiri posvetovati z zadevnimi strankami, ki so izrazile pripravljenost za vključitev v vzorec, v 21 dneh po objavi tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije.

(ii)	Vse druge informacije, pomembne za izbiro vzorca, v skladu s točko 5.1(a)(iv), morajo prispeti na naslov Komisije v 21 dneh od objave tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije.

(iii)

Izpolnjeni vprašalniki vzorčenih strank morajo prispeti na naslov Komisije v 37 dneh od dneva prejema obvestila o njihovi vključitvi v vzorec.

Stranke v preiskavi lahko izrazijo svoje pripombe glede primernosti Turčije, ki je, kot je omenjeno v točki 5.1(d) tega obvestila, predvidena kot država s tržnim gospodarstvom za določitev normalne vrednosti za Ljudsko republiko Kitajsko. Te pripombe morajo prispeti na naslov Komisije v 10 dneh od objave tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije.

(d) Posebni rok za predložitev zahtevkov za odobritev statusa tržnega gospodarstva in/ali za individualno obravnavo

Ustrezno utemeljeni zahtevki za odobritev statusa tržnega gospodarstva (kot je navedeno v točki 5.1(e)) in/ali za individualno obravnavo v skladu s členom 9(5) osnovne uredbe morajo prispeti na Komisijo v 15 dneh od objave tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije.

7. Pisna stališča, izpolnjeni vprašalniki in korespondenca

Vsa stališča in zahtevki zainteresiranih strank morajo biti predloženi v pisni obliki (ne v elektronski obliki, razen če ni drugače določeno) in v njih morajo biti navedeni ime, naslov, elektronski naslov, telefonska številka ter številka telefaksa zainteresirane stranke. Vsa pisna stališča, vključno z informacijami, zahtevanimi v tem obvestilu, izpolnjenimi vprašalniki in korespondenco, ki jih zainteresirane stranke predložijo na zaupni osnovi, se opremijo z oznako „Interno“ (4) ter se jim v skladu s členom 19(2) osnovne uredbe priloži nezaupna različica, ki je opremljena z oznako „V pregled zainteresiranim strankam“.

Naslov Komisije za korespondenco:

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

Office: J-79 4/23

B-1049 Bruselj

Telefaks: (32-2) 295 65 05

8. Nesodelovanje

V primerih, ko katera koli zainteresirana stranka zavrne dostop do potrebnih informacij, jih ne zagotovi v določenih rokih ali znatno ovira preiskavo, se lahko v skladu s členom 18 osnovne uredbe na podlagi razpoložljivih dejstev sprejmejo začasne ali dokončne ugotovitve, in sicer pozitivne ali negativne.

Če se ugotovi, da je katera koli zainteresirana stranka predložila napačne ali zavajajoče informacije, se te ne upoštevajo, uporabijo pa se lahko razpoložljiva dejstva. Če zainteresirana stranka ne sodeluje ali pa sodeluje le delno in zato v skladu s členom 18 osnovne uredbe ugotovitve temeljijo na razpoložljivih dejstvih, je lahko izid za to stranko manj ugoden, kot bi bil, če bi sodelovala.

9. Časovni okvir preiskave

Preiskava se v skladu s členom 6(9) osnovne uredbe zaključi v 15 mesecih od dneva objave tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije. V skladu s členom 7(1) osnovne uredbe se lahko začasni ukrepi uvedejo najkasneje v 9 mesecih po objavi tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije.

10. Obdelava osebnih podatkov

Treba je opozoriti, da bodo vsi osebni podatki, zbrani v tej preiskavi, obdelani v skladu z Uredbo (ES) št. 45/2001 Evropskega parlamenta in Sveta o varstvu posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov v institucijah in organih Skupnosti in o prostem pretoku takih podatkov (5).

11. Pooblaščenec za zaslišanje

Opozoriti je treba tudi, da lahko v primeru, ko zainteresirane stranke menijo, da imajo težave pri uveljavljanju pravic do obrambe, zahtevajo posredovanje pooblaščenca GD Trade za zaslišanje. Pooblaščenec deluje kot posrednik med zainteresiranimi stranmi in službami Komisije, tako da, kadar je to potrebno, deluje kot mediator pri proceduralnih zadevah, ki vplivajo na zaščito njihovih interesov v določenem postopku, zlasti glede zadev v zvezi z dostopom do dokumentacije, zaupnostjo podatkov, podaljšanjem rokov in predložitvijo pisnih in/ali ustnih stališč. Dodatne informacije in kontaktni podatki so zainteresiranim stranem na voljo na spletnih straneh pooblaščenca za zaslišanje na spletišču GD Trade (http://ec.europa.eu/trade).

(1) UL L 56, 6.3.1996, str. 1. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo Sveta (ES) št. 2117/2005 (UL L 340, 23.12.2005, str. 17).

(2) Za navodila o opredelitvi pojma „povezane družbe“ glej člen 143 Uredbe Komisije (EGS) št. 2454/93 o določbah za izvajanje Uredbe Sveta (EGS) št. 2913/92 o Carinskem zakoniku Skupnosti (UL L 253, 11.10.1993, str. 1).

(3) Individualne stopnje se lahko zahtevajo v skladu s členom 17(3) osnovne uredbe za družbe, ki niso vključene v vzorec, s členom 9(5) osnovne uredbe v zvezi z individualno obravnavo v primerih, ki zadevajo države z netržnim gospodarstvom oziroma gospodarstvom v tranziciji, in s členom 2(7)(b) osnovne uredbe za družbe, ki zahtevajo status družbe v tržnem gospodarstvu. Upoštevajte, da je za zahtevke za individualno obravnavo treba uporabiti člen 9(5) osnovne uredbe, za zahtevke v zvezi s tržnogospodarsko obravnavno pa člen 2(7)(b) osnovne uredbe.

(4) To pomeni, da je dokument samo za interno uporabo. Zaščiten je v skladu s členom 4 Uredbe (ES) št. 1049/2001 Evropskega parlamenta in Sveta v zvezi z dostopom javnosti do dokumentov Evropskega parlamenta, Sveta in Komisije (UL L 145, 31.5.2001, str. 43). Je zaupen dokument v skladu s členom 19 osnovne uredbe in členom 6 Sporazuma STO o izvajanju člena VI GATT 1994 (Protidampinški sporazum).

(5) UL L 8, 12.1.2001, str. 1.

16.2.2008

Uradni list Evropske unije

C 43/14

Obvestilo o začetku protidampinškega postopka glede uvoza nekaterih sveč, svečk in podobnega s poreklom iz Ljudske republike Kitajske

(2008/C 43/05)

Komisija je v skladu s členom 5 Uredbe Sveta (ES) št. 384/96 z dne 22. decembra 1995 o zaščiti proti dampinškemu uvozu iz držav, ki niso članice Evropske skupnosti (1) prejela pritožbo o domnevnem dampinškem uvozu nekaterih sveč, svečk in podobnega s poreklom iz Ljudske republike Kitajske („zadevna država“), ki povzroča znatno škodo industriji Skupnosti.

1. Pritožba

Pritožbo so 3. januarja 2008 vložili naslednji proizvajalci Skupnosti: Bolsius International BV, EIKA Wachswerke Fulda GmbH, Euro Candle KFT, Gies Kerzen GmbH, Liljeholmens Stearinfabriks AB, SER Wax Industry in Vollmar GmbH („pritožniki“), ki predstavljajo glavni delež, v tem primeru več kot 25 % celotne proizvodnje nekaterih sveč, svečk in podobnega v Skupnosti.

2. Izdelek

Izdelek, ki se domnevno uvaža po dampinških cenah, so nekatere sveče, svečke in podobno, razen nagrobnih sveč in drugih zunanjih svetil na gorivo, s poreklom iz Ljudske republike Kitajske („zadevni izdelek“). Za namene tega postopka so nagrobne sveče in druga zunanja svetila na gorivo opredeljeni kot sveče, svečke in podobno, katerih gorivo vsebuje več kot 500 ppm toluena in/ali več kot 100 ppm benzena in/ali imajo stenj s premerom vsaj 5 milimetrov in/ali se posamično nahajajo v plastični posodi s pokončnimi stenami, ki merijo vsaj 5 cm v višino. Zadevni izdelek je običajno uvrščen pod oznake KN 3406 00 11, 3406 00 19 in 3406 00 90. Te oznake KN so zgolj informativne.

3. Trditev o dampingu

Na podlagi tega je izračunana stopnja dampinga znatna.

4. Trditev o škodi

Pritožnik je predložil dokaze, da se je uvoz zadevnega izdelka iz Ljudske republike Kitajske povečal v absolutnem smislu, pa tudi v smislu tržnega deleža.

Trdi se, da so količina in cene zadevnega uvoženega izdelka med drugim negativno vplivale na tržni delež in količine, ki jih proda industrija Skupnosti, kar bistveno škodi celotnemu poslovanju, finančnemu stanju ter stanju na področju zaposlovanja v industriji Skupnosti.

5. Postopek

5.1 Postopek za ugotavljanje dampinga in škode

V okviru preiskave bo ugotovljeno, ali gre pri zadevnem izdelku s poreklom iz Ljudske republike Kitajske za damping in ali je ta povzročil škodo.

(a) Vzorčenje

Glede na očitno veliko število strank, vključenih v ta postopek, se lahko Komisija v skladu s členom 17 osnovne uredbe odloči za vzorčenje.

(i) Vzorčenje za izvoznike/proizvajalce v Ljudski republiki Kitajski

—	ime, naslov, elektronski naslov, številka telefona in telefaksa ter ime kontaktne osebe,

—	prihodki od prodaje v lokalni valuti in količina v tonah zadevnega izdelka, prodanega za izvoz v Skupnost v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	prihodki od prodaje v lokalni valuti in prodajna količina v tonah zadevnega izdelka na notranjem trgu v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	natančen opis dejavnosti družbe v zvezi s proizvodnjo zadevnega izdelka,

—	imena in natančen opis dejavnosti vseh povezanih družb (2), vključenih v proizvodnjo in/ali prodajo (izvoz in/ali notranji trg) zadevnega izdelka,

—	kakršne koli druge pomembne informacije, ki bi Komisiji lahko pomagale pri izbiri vzorca.

Ker ni gotovo, da bo družba izbrana za vzorec, se izvoznikom/proizvajalcem, ki želijo zahtevati individualno stopnjo (3), svetuje, da zahtevajo vprašalnik v roku iz točke 6(a)(i) tega obvestila, in ga predložijo v roku iz prvega odstavka točke 6(a)(ii) tega obvestila. Vendar je treba pozorno prebrati tudi zadnji stavek točke 5.1(b) tega obvestila.

(ii) Vzorčenje za uvoznike

—	ime, naslov, elektronski naslov, številka telefona in telefaksa ter ime kontaktne osebe,

—	skupni prihodki od prodaje družbe v EUR v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	skupno število zaposlenih,

—	natančen opis dejavnosti družbe v zvezi z zadevnim izdelkom,

—	količino v tonah in vrednost v EUR uvoza v Skupnost in nadaljnja prodaja na trgu Skupnosti uvoženega zadevnega izdelka s poreklom iz Ljudske republike Kitajske v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	imena in natančen opis dejavnosti vseh povezanih družb (4), vključenih v proizvodnjo in/ali prodajo zadevnega izdelka,

—	kakršne koli druge pomembne informacije, ki bi Komisiji lahko pomagale pri izbiri vzorca.

Da bi Komisija pridobila informacije, za katere meni, da so potrebne za izbiro vzorca uvoznikov, bo vzpostavila stik tudi z vsemi znanimi združenji uvoznikov.

(iii) Vzorčenje za proizvajalce Skupnosti

Glede na veliko število proizvajalcev Skupnosti, ki podpirajo pritožbo, namerava Komisija z vzorčenjem raziskati povzročeno škodo industriji Skupnosti.

Da bi se Komisija lahko odločila, ali je vzorčenje potrebno, in da bi v tem primeru lahko izbrala vzorec, naj se vsi proizvajalci Skupnosti ali njihovi predstavniki javijo Komisiji in predložijo naslednje informacije o svoji družbi oziroma svojih družbah v roku, določenem v točki 6(b)(i), in v obliki, navedeni v točki 7:

—	ime, naslov, elektronski naslov, številka telefona in telefaksa ter ime kontaktne osebe,

—	skupni prihodki od prodaje družbe v EUR v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	natančen opis dejavnosti družbe v zvezi z zadevnim izdelkom,

—	vrednost prodaje v EUR zadevnega izdelka na trgu Skupnosti v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	obseg prodaje zadevnega izdelka v tonah na trgu Skupnosti v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	količina proizvodnje zadevnega izdelka v tonah v obdobju od 1. januarja 2007 do 31. decembra 2007,

—	imena in natančen opis dejavnosti vseh povezanih družb (4), vključenih v proizvodnjo in/ali prodajo zadevnega izdelka,

—	kakršne koli druge pomembne informacije, ki bi Komisiji lahko pomagale pri izbiri vzorca.

(iv) Končna izbira vzorcev

Vse zainteresirane stranke, ki želijo predložiti kakršne koli pomembne informacije glede izbire vzorca, morajo to storiti v roku, določenem v točki 6(b)(ii).

Komisija namerava opraviti končno izbiro vzorcev po posvetovanju z zadevnimi strankami, ki so izrazile pripravljenost za vključitev v vzorec.

Družbe, vključene v vzorce, morajo izpolniti vprašalnik v roku, določenem v točki 6(b)(iii), in sodelovati v preiskavi.

(b) Vprašalniki

Komisija bo za pridobitev informacij, za katere meni, da so potrebne za preiskavo, poslala vprašalnike vzorčeni industriji Skupnosti in vsem združenjem proizvajalcev Skupnosti, vzorčenim izvoznikom/proizvajalcem v Ljudski republiki Kitajski, vsem združenjem izvoznikov/proizvajalcev, vzorčenim uvoznikom, vsem združenjem uvoznikov, navedenim v pritožbi, ter organom zadevne države izvoznice.

(d) Izbor države s tržnim gospodarstvom

V skladu s členom 2(7)(a) osnovne uredbe je Brazilija predvidena kot ustrezna država s tržnim gospodarstvom za določitev normalne vrednosti za Ljudsko republiko Kitajsko. Zainteresirane stranke so vabljene, da v roku, določenem v točki 6(c), predložijo pripombe o ustreznosti te izbire.

(e) Tržnogospodarska obravnava

Za izvoznike/proizvajalce v Ljudski republiki Kitajski, ki zatrjujejo in predložijo zadostne dokaze o tem, da delujejo pod pogoji tržnega gospodarstva, tj. da izpolnjujejo merila, določena v členu 2(7)(c) osnovne uredbe, bo normalna vrednost določena v skladu s členom 2(7)(b) osnovne uredbe. Izvozniki/proizvajalci, ki nameravajo predložiti ustrezno utemeljene zahtevke, morajo to storiti v roku iz točke 6(d). Komisija bo poslala obrazce zahtevkov vsem izvoznikom/proizvajalcem v Ljudski republiki Kitajski, ki so navedeni v pritožbi, in vsem združenjem izvoznikov/proizvajalcev, navedenim v pritožbi, ter pristojnim organom Ljudske republike Kitajske.

5.2 Postopek za presojo interesa Skupnosti

6. Roki

(a) Splošni roki

(i) Rok, v katerem lahko stranke zahtevajo vprašalnik ali druge obrazce zahtevkov

Vse zainteresirane stranke morajo zahtevati vprašalnik ali druge obrazce zahtevkov čim prej, vsekakor pa najpozneje v 10 dneh po objavi tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije.

(ii) Rok, v katerem se stranke lahko javijo, predložijo izpolnjene vprašalnike in kakršne koli druge informacije

Če zainteresirane stranke želijo, da se med preiskavo upoštevajo njihova stališča, se morajo javiti Komisiji, izraziti svoja stališča in predložiti izpolnjene vprašalnike ali kakršne koli druge informacije v 40 dneh po objavi tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije, če ni drugače določeno. Vsi izvozniki/proizvajalci, ki jih zadeva ta postopek in želijo zaprositi za individualno preiskavo v skladu s členom 17(3) osnovne uredbe, morajo ravno tako predložiti izpolnjene vprašalnike v 40 dneh po objavi tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije, če ni drugače določeno. Opozoriti je treba, da je uveljavljanje večine pravic v postopku, določenih v osnovni uredbi, odvisno od tega, ali se stranka javi v navedenem roku.

Družbe, izbrane za vzorec, morajo izpolnjene vprašalnike predložiti v rokih, določenih v točki 6(b)(iii).

(iii) Zaslišanja

Vse zainteresirane stranke lahko pri Komisiji zaprosijo tudi za zaslišanje v istem 40-dnevnem roku.

(b) Posebni rok v zvezi z vzorčenjem

(i)

(ii)	Vse druge informacije, potrebne za izbiro vzorca, morajo v skladu s točko 5.1(a)(iv) prispeti na naslov Komisije v 21 dneh po objavi tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije.

(iii)

Izpolnjeni vprašalniki vzorčenih strank morajo prispeti na naslov Komisije v 37 dneh od dneva prejema obvestila o njihovi vključitvi v vzorec.

Stranke v preiskavi lahko izrazijo svoje pripombe glede primernosti Brazilije, ki je, kot je navedeno v točki 5.1(d), predvidena kot država s tržnim gospodarstvom za določitev normalne vrednosti za Ljudsko republiko Kitajsko. Te pripombe morajo prispeti na naslov Komisije v 10 dneh od objave tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije.

(d) Posebni rok za predložitev zahtevkov za odobritev statusa tržnega gospodarstva in/ali za individualno obravnavo

Ustrezno utemeljeni zahtevki za odobritev statusa družbe v tržnem gospodarstvu (kot je omenjeno v točki 5.1(e)) in/ali za individualno obravnavo v skladu s členom 9(5) osnovne uredbe morajo prispeti na Komisijo v 15 dneh od objave tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije.

7. Pisna stališča, izpolnjeni vprašalniki in korespondenca

Vsa stališča in zahtevki zainteresiranih strank morajo biti predloženi v pisni obliki (ne v elektronski obliki, razen če ni drugače določeno) in v njih morajo biti navedeni ime, naslov, elektronski naslov, telefonska številka ter številka telefaksa zainteresirane stranke. Vsa pisna stališča, vključno z informacijami, zahtevanimi v tem obvestilu, izpolnjenimi vprašalniki in korespondenco, ki jih zainteresirane stranke predložijo na zaupni osnovi, se opremijo z oznako „Interno“ (5) ter se jim v skladu s členom 19(2) osnovne uredbe priloži nezaupna različica, ki je opremljena z oznako „V pregled zainteresiranim strankam“.

Naslov Komisije za korespondenco:

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

Office: J-79 4/23

B-1049 Bruselj

Telefaks: (32-2) 295 65 05

8. Nesodelovanje

Če se ugotovi, da je katera koli zainteresirana stranka predložila napačne ali zavajajoče informacije, se te ne upoštevajo, uporabijo pa se lahko razpoložljiva dejstva. Če zainteresirana stranka ne sodeluje ali pa sodeluje le delno in zato ugotovitve temeljijo na razpoložljivih dejstvih v skladu s členom 18 osnovne uredbe, je lahko izid za to stranko manj ugoden, kot bi bil, če bi sodelovala.

9. Časovni okvir preiskave

Preiskava se v skladu s členom 6(9) osnovne uredbe zaključi v 15 mesecih od dneva objave tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije. V skladu s členom 7(1) osnovne uredbe se lahko začasni ukrepi uvedejo najkasneje v devetih mesecih po objavi tega obvestila v Uradnem listu Evropske unije.

10. Obdelava osebnih podatkov

Treba je opozoriti, da bodo vsi osebni podatki, zbrani v tej preiskavi, obdelani v skladu z Uredbo (ES) št. 45/2001 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 18. decembra 2000 o varstvu posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov v institucijah in organih Skupnosti in o prostem pretoku takih podatkov (6).

11. Pooblaščenec za zaslišanje

(1) UL L 56, 6.3.1996, str. 1. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2117/2005 (UL L 340, 23.12.2005, str. 17).

(2) Za navodila o opredelitvi pojma „povezane družbe“ glej člen 143 Uredbe Komisije (EGS) št. 2454/93 z dne 2. julija 1993 o določbah za izvajanje Uredbe Sveta (EGS) št. 2913/92 o Carinskem zakoniku Skupnosti (UL L 253, 11.10.1993, str. 1).

(3) Individualne stopnje se lahko zahtevajo v skladu s členom 17(3) osnovne uredbe za družbe, ki niso vključene v vzorec, s členom 9(5) osnovne uredbe v zvezi z individualno obravnavo v primerih, ki zadevajo države z netržnim gospodarstvom oziroma gospodarstvom v tranziciji, in s členom 2(7)(b) osnovne uredbe za družbe, ki zahtevajo status družbe v tržnem gospodarstvu. Upoštevajte, da je za zahtevke za individualno obravnavo treba uporabiti člen 9(5) osnovne uredbe, za zahtevke v zvezi s statusom družbe v tržnem gospodarstvu pa člen 2(7)(b) osnovne uredbe.

(4) Za navodila o opredelitvi pojma „povezane družbe“ glej člen 143 Uredbe Komisije (EGS) št. 2454/93.

(5) To pomeni, da je dokument samo za interno uporabo. Zaščiten je v skladu s členom 4 Uredbe (ES) št. 1049/2001 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 30. maja 2001 v zvezi z dostopom javnosti do dokumentov Evropskega parlamenta, Sveta in Komisije (UL L 145, 31.5.2001, str. 43). Je zaupen dokument v skladu s členom 19 osnovne uredbe in členom 6 Sporazuma STO o izvajanju člena VI GATT 1994 (Protidampinški sporazum).

(6) UL L 8, 12.1.2001, str. 1.

16.2.2008

Uradni list Evropske unije

C 43/19

DRŽAVNA POMOČ – ČEŠKA REPUBLIKA

Državna pomoč št. C 3/08 (prej NN 102/05) – Nadomestilo za javne storitve za avtobusna podjetja Južne Moravske

Poziv k predložitvi pripomb na podlagi člena 88(2) Pogodbe ES

(Besedilo velja za EGP)

(2008/C 43/06)

Z dopisom v verodostojnem jeziku z dne 15. januarja 2008 na straneh, ki sledijo temu povzetku, je Komisija uradno obvestila Češko o svoji odločitvi, da sproži postopek na podlagi člena 88(2) Pogodbe v zvezi z zgoraj navedenim ukrepom.

Zainteresirane stranke lahko predložijo svoje pripombe v enem mesecu od datuma objave tega povzetka in dopisa, ki sledi, na naslednji naslov:

European Commission

Directorate-General for Energy & Transport

Directorate A, unit 4

DM 28

B-1049 Brussels

Telefaks: (32-2) 296 41 04

Te pripombe se posredujejo Češki. Zainteresirana stranka, ki predloži pripombe, lahko pisno zaprosi za zaupno obravnavo svoje identitete in navede razloge za to.

POVZETEK

1. Postopek

Komisija je z dopisom z dne 28. junija 2005 prejela pritožbo češkega podjetja CAS – SERVICE a.s. („pritožnik“). Pritožba se je nanašala na državno pomoč, domnevno dodeljeno s strani regionalnih organov različnim konkurentom pritožnika, med letoma 2003–2005.

2. Opis ukrepa

—	Naziv: Nadomestilo za javne storitve za avtobusna podjetja Južne Moravske

—	Trajanje: 2003–2005

—	Obrazec: nadomestila za storitve javnega prevoza

—	Organ: Organi Južne Moravske

—	Prejemniki: Bítešská Dopravní Společnost s.r.o., BK Bus s.r.o., Břežanská dopravní společnost s.r.o., Znojemská dopravnì společnost – PSOTA s.r.o., TREDOS, spol. s.r.o.

—	Cilj: obveznost javne službe

3. Ocena ukrepa

Glede plačil, predvidenih v pogodbah, ki so bile sklenjene pred 1. majem 2004, tj. dan pristopa Češke, le-teh Komisija ne more preiskovati na podlagi pravil o državni pomoči, postopkov iz člena 88 Pogodbe ali na podlagi začasnega mehanizma. Vendar pa spremembe teh pogodb v smislu večje odgovornosti države do upravičencev, ki so bile storjene po pristopu, lahko pomenijo novo pomoč.

Nadomestila so plačali organi Južne Moravske iz državnega proračuna. Zato so bila odobrena na podlagi državnih virov. Nadomestilo je morda omogočilo selektivno prednost prejemnikom. V zadevnem primeru je pogoj, da mora pomoč izkrivljati konkurenco in vplivati na trgovino med državami članicami, izpolnjen.

Člen 73 Pogodbe predvideva pogoje skladnosti dodeljene pomoči na področju usklajevanja prometa in obveznosti javne službe v prometu. V skladu s sodbo Altmark (C-280/00), člena 73 ni mogoče uporabiti neposredno, temveč le na podlagi uredb Sveta, zlasti Uredbe Sveta (EGS) št. 1191/69 z dne 26. junija 1969 o ukrepanju držav članic glede obveznosti javne službe v železniškem in cestnem prometu ter prometu po celinskih plovnih poteh (UL L 156, 28.6.1969, str. 1).

Ker v zadevnem primeru ni bilo razpisa in glede na to, da pritožnik trdi, da so podjetja Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA in TREDOS prejela nezakonito državno pomoč, Komisija meni, da mora pritožniku in tretjim strankam dati priložnost, da podajo svoje pripombe na uporabljeno metodologijo za določitev zneska nadomestila s strani organov Južne Moravske, preden bo lahko z gotovostjo zaključila, da je pomoč v skladu s členom 73 Pogodbe na podlagi člena 14 Uredbe Sveta.

V skladu s členom 14 Uredbe Sveta (ES) št. 659/1999 se lahko vse nezakonite pomoči izterjajo od prejemnika.

BESEDILO DOPISA

„Komise chce informovat Českou republiku, že po prostudování informací o výše uvedeném opatření předložených orgány Vaší země se rozhodla zahájit řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

1. ŘÍZENÍ

1.	V dopise ze dne 28. června 2005 obdržela Komise stížnost od české společnosti ČAS – Service a. s. (‚stěžovatel‘). Stížnost se týkala státní podpory, kterou krajské úřady v letech 2003 až 2005 údajně poskytly různým konkurentům stěžovatele.

2.	Dopisy ze dne 20. července 2005, 14. března 2006 a 7. prosince 2006 požádala Komise orgány České republiky o další informace týkající se problémů uvedených stěžovatelem.

3.	České orgány odpověděly dne 14. září 2005, 2. června 2006, 6. února 2007 a 18. října 2007.

2. OKOLNOSTI PŘÍPADU

4.	Stěžovatel je akciovou společností činnou v oblasti pravidelné autobusové dopravy, zájezdové dopravy, městské autobusové dopravy na Znojemsku a v mezinárodní dopravě.

5.	Až do září 2004 bylo provozování regionální veřejné autobusové dopravy v Jihomoravském kraji klíčovou aktivitou stěžovatele, a to zejména na základě smluv uzavřených s regionálními orgány. Služby byly poskytovány v Jihomoravském kraji (okresy Znojmo a Moravský Krumlov).

Stěžovatel tvrdí, že úřady Jihomoravského kraje poskytly v období 2003–2005 nedovolenou státní podporu Bítešské dopravní společnosti spol. s r.o. (dále jen ‚Bítešská‘), společnosti BK BUS s.r.o. (dále jen ‚BK Bus‘), Břežanské dopravní společnosti s.r.o. (dále jen ‚Břežanská společnost‘), Znojemské dopravní společnosti – PSOTA, s.r.o. (dále jen ‚PSOTA‘) a společnosti TREDOS, spol. s r.o. (dále jen ‚TREDOS‘). Mělo k tomu dojít udělením licence, které nebylo ani transparentní, ani objektivní.

Komise konstatuje, že podle českých orgánů se v případě licence jedná o povolení udělované orgány k provozování veřejné linkové dopravy. Cílem licence je zaručit, aby autobusovou dopravu provozovali pouze ti dopravci, kteří splňují určité kvalitativní požadavky. V tomto ohledu Komise konstatuje, že podle § 18 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen ‚zákon o silniční dopravě‘), patří mezi tyto požadavky zejména povinnost provozovat dopravu podle schváleného jízdního řádu, zajistit určitou míru bezpečnosti pro cestující, uveřejnit jízdní řád a označit vozidla názvem linky.

Kromě toho Komise konstatuje, že § 19 zákona o silniční dopravě stanoví, že závazkem veřejné služby se rozumí ‚závazek, které by dopravce jinak pro jeho ekonomickou nevýhodnost nepřijal nebo by jej přijal pouze zčásti. Závazek veřejné služby sjednává s dopravcem stát a hradí dopravci prokazatelnou ztrátu vzniklou jeho plněním. Závazek veřejné služby spočívá v závazku provozu (…), závazku přepravy (…) a závazku tarifním (…). Závazek veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě vzniká na základě písemné smlouvy‘ (uzavřené mezi příslušnými orgány a provozovatelem dopravy).

Dále § 19b zákona o silniční dopravě stanoví, že ‚povinnou součástí smlouvy o závazku veřejné služby je předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá‘. Příslušné orgány ‚uhradí prokazatelnou ztrátu nejvýše ve výši tohoto předběžného odborného odhadu zvýšeného pouze o nepředvídatelné prokazatelné náklady. Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb.‘

10.

Komise rovněž konstatuje, že podle § 19b odstavce 5 zákona o silniční dopravě ‚vymezení prokazatelné ztráty, způsob výpočtu předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, způsob výpočtu prokazatelné ztráty, pravidla na přidělování finančních prostředků z příslušných rozpočtů, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, a způsob výkonu státního odborného dozoru nad financováním dopravní obslužnosti stanoví prováděcí předpis.‘ Tento předpis (vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 50/1998 Sb. ze dne 13. března 1998, o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové osobní dopravě – dále jen ‚vyhláška‘) definuje prokazatelnou ztrátu ve veřejné linkové osobní dopravě jako: ‚rozdíl mezi součtem ekonomicky oprávněných nákladů a upraveného přiměřeného zisku a mezi dosaženými tržbami a výnosy.‘

11.

Přiměřeným ziskem se ve vyhlášce rozumí ‚částka, která po zdanění (…) nepřekračuje 1/8 ceny autobusů používaných zpravidla pro veřejnou linkovou osobní dopravu zajišťující dopravní obslužnost plněním závazku veřejné služby, snížená o částku celkových skutečných účetních odpisů těchto autobusů, a částka vynaložená na investice související s provozováním veřejné linkové osobní dopravy, pokud s těmito investicemi vyjádřil pro účely jejich zahrnutí do výpočtu prokazatelné ztráty souhlas příslušný dopravní úřad.‘

12.

S účinností od 1. ledna 2003 přešla v České republice odpovědnost za uzavírání smluv o zajišťování služeb veřejné dopravy s dopravními podniky na krajské úřady, včetně úřadů Jihomoravského kraje. Úřady Jihomoravského kraje porovnaly náklady na provozování veřejné dopravy, které vznikly stěžovateli, s průměrnými náklady na provozování autobusové dopravy v České republice získanými ze statistického průzkumu. Došly k závěru, že náklady stěžovatele byly vyšší než průměrné náklady.

13.

Dne 24. března 2003 se na základě výše uvedeného posouzení a po neúspěšných jednáních se stěžovatelem rozhodly úřady Jihomoravského kraje zahájit jednání o zajištění dopravní obslužnosti s jinými dopravci. Obrátily se na známé dopravce působící v Jihomoravském kraji s výzvou k podání nabídek na zajištění služeb veřejné dopravy na Znojemsku. Výzva k podání nabídek byla rozeslána 41 dopravcům, včetně stěžovatele. Ve výzvě se počítalo s tím, že krajské úřady jsou ochotny provozovatelům platit za poskytování služby maximálně 26 Kč/km. Dále výzva obsahovala požadavek, že dopravci musí mít elektronický odbavovací systém a dobrou pověst u administrativy.

14.

Krajské úřady obdržely odpovědi od devíti dopravců a pozvaly poté tyto dopravce na jednání. Nabídky posuzovala a hodnotila výběrová komise, kterou jmenovala Rada Jihomoravského kraje. Doporučila, aby byly smlouvy o zajišťování dopravní obslužnosti uzavřeny se šesti dopravci, včetně stěžovatele, a to s těmito společnostmi: Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA, TREDOS a stěžovatel (ČAS-Service a.s.).

15.	Kritérii hodnocenými při posuzování nabídek výběrovou komisí byla jednoznačnost a úplnost nabídky. Úřady Jihomoravského kraje dále braly do úvahy mimo jiné i kritérium minimalizace počtu provozně-technických kilometrů a celistvosti vybraného území.

16.	Podle českých orgánů splňoval stěžovatel kritéria výběru pouze podmíněně, nespecifikoval totiž jednoznačně cenu svého přepravního výkonu a během dalších jednání uvedl, že nemůže akceptovat kompenzaci ve výši navrhované úřady Jihomoravského kraje ve výzvě k podání nabídek.

17.	Proto došel krajský úřad k závěru, že stěžovatel nesplňuje podmínky výběrového řízení a že s ním nemůže být uzavřena smlouva o zajišťování dopravní obslužnosti ve veřejné dopravě.

18.

Smlouvy byly uzavřeny s těmi dopravci, kteří akceptovali, že maximální cena vyplácená za zajišťování veřejné dopravy bude 26 Kč/km. Podle českých orgánů to znamená, že řádně spravovaná a vybavená společnost s náklady 23,959 Kč/km bude mít zisk ve výši 2,041 Kč/km. Náklady ve výši 23,959 Kč/km byly získány ze statistických průzkumů prováděných podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Tyto průzkumy se týkaly zajišťování služeb veřejné autobusové dopravy na území České republiky v roce 2002.

19.

Komise konstatuje, že odhadovaná cena za kilometr (max. 26 Kč/km) byla stanovena ve smlouvách s jednotlivými dopravci. Z ní bylo možno stanovit celkovou výši příjmů (cena za km vynásobená počtem kilometrů), které budou dopravci za poskytnutí služby vyplaceny. Z této částky byly odečteny skutečné příjmy, aby bylo možno určit ztráty.

20.	Dopravce musel úřadu po poskytnutí služeb předložit doklad k doložení skutečných příjmů. Teprve poté byla stanovena výše ztrát a došlo k vyplacení kompenzace.

21.

Kromě obecných požadavků stanovených v zákoně o silniční dopravě pro dopravce a vyplývajících ze skutečnosti, že tito provozovatelé mají licence, uváděly všechny smlouvy konkrétnější povinnosti jednotlivých provozovatelů, a to povinnost provozovat dopravu na konkrétních linkách a v určených časech a rovněž podmínky pro změnu smluv a pokuty v případě nedodržení smluv.

22.	České orgány informovaly Komisi, že po roce 2003 se úřady Jihomoravského kraje dohodly uzavřít další smlouvy na zajišťování dopravní obslužnosti na rok 2004 a 2005 se stejnými dopravci.

23.	České orgány potvrdily, že při výběru dopravců poskytujících dopravní služby v roce 2004 a 2005 neproběhlo žádné zvláštní řízení.

24.

V následující tabulce jsou uvedeny údaje o částkách kompenzace, s nimiž se počítalo ve smlouvách na rok 2004 (tabulka 1):

Dopravní podnik	Datum uzavření smlouvy	Maximální výše kompenzace, s níž se ve smlouvě počítalo
TREDOS	21. 1. 2004	7 364 733 Kč
TREDOS	Změněna: 31. 8. 2004	7 399 733 Kč
BK Bus	22. 1. 2004	4 349 779 Kč
Bítešská	21. 1. 2004	4 780 000 Kč
PSOTA	20. 1. 2004	18 924 849 Kč
	Změněna:
	31. 8. 2004	18 956 769 Kč
	17. 9. 2004	18 979 733 Kč
Břežanská společnost	26. 1. 2004	10 615 611 Kč

25.

Dále Komise konstatuje, že smlouvy uzavřené na rok 2004 byly prodlouženy na rok 2005 (tabulka 2):

Dopravní podnik	Datum uzavření smlouvy	Maximální výše kompenzace, s níž se ve smlouvě počítalo
TREDOS	4. 3. 2005	11 457 527 Kč
	Změněna:
	31. 3. 2005	11 593 799 Kč
BK Bus	4. 3. 2005	5 244 124 Kč
Bítešská	4. 3. 2005	6 000 000 Kč
PSOTA	4. 3. 2005	20 999 640 Kč
Břežanská společnost	4. 3. 2005	11 953 423 Kč

26.	Podle českých orgánů nezískaly výše uvedené podniky během období 2004 až 2005 žádné jiné finanční částky od státu nebo ze státních prostředků, pokud jde o dopravní služby v Jihomoravském kraji.

3. PRÁVNÍ POSOUZENÍ OPATŘENÍ

3.1 Pravomoc Komise prověřit opatření zavedená zeměmi, které k Evropské unii přistoupily dne 1. května 2004

27.	Ustanovení přílohy IV kapitoly 3 aktu o přistoupení tvoří právní rámec pro posouzení opatření, která uskutečnily přistupující členské státy před svým přistoupením k EU a která jsou v platnosti i po přistoupení.

28.

Se zvláštním odkazem na odvětví dopravy stanoví příloha IV, že ‚režimy podpor a individuální podpory, které nabyly účinku v novém členském státě přede dnem přistoupení a jsou stále použitelné i po tomto dni, se považují za existující podpory ve smyslu čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES (…), za předpokladu, že byly do čtyř měsíců ode dne přistoupení sděleny Komisi.‘

29.

Podle uznávané rozhodovací praxe (1) ‚nemůže Komise posuzovat podpory, které byly poskytnuty před přistoupením a nejsou použitelné po přistoupení, ani na základě postupů stanovených v článku 88 Smlouvy o ES, ani na základě přechodného mechanismu. Pouze taková opatření, na jejichž základě může být i po přistoupení poskytnuta dodatečná podpora nebo může být zvýšena částka podpory již poskytnuté, mohou být na základě přechodného mechanismu kvalifikována jako existující podpora – pokud splňují příslušné podmínky – a proto tomuto mechanismu podléhají. Na druhé straně se přechodný mechanismus stává bezpředmětným v souvislosti s opatřeními pro poskytování podpor, které již byly v určité výši definitivně a bezpodmínečně poskytnuty před přistoupením. (…) aby bylo možno stanovit, zda se jedná o tento případ, je příslušným kritériem právně závazný akt, jímž se příslušné vnitrostátní orgány zavazují poskytnout podporu. Pokud takový akt neexistuje, nebylo opatření poskytnuto před přistoupením, a jedná se tedy o novou podporu, jejíž slučitelnost se společným trhem Komise posuzuje na základě článků 87 a 88 Smlouvy o ES. Nové opatření musí být posouzeno v momentě, kdy je podpora poskytována; za poskytnutí podpory se považuje právní závazek státu, a nikoli její vyplacení. Jakákoli platba v rámci právního závazku, současná i budoucí, znamená pouze provedení závazku a nemůže být považována za novou nebo dodatečnou podporu. Komise je proto toho názoru, že se musí prokázat, že i po přistoupení bude podpora znamenat další přínos, který nebyl v době jejího poskytnutí znám nebo nebyl znám v plné míře, aby mohlo být opatření považováno za použitelné po přistoupení.‘

30.

Proto nemůže Komise posuzovat platby uváděné ve smlouvách uzavřených před 1. květnem 2004, tj. před datem přistoupení České republiky, ani podle pravidel o státní podpoře, ani na základě postupů stanovených v článku 88 Smlouvy o ES, ani na základě přechodného mechanismu. Změny těchto smluv, k nimž došlo po přistoupení a z nichž státu vyplynuly nové závazky vůči příjemcům podpory, však mohou zakládat novou podporu.

31.	V důsledku toho může Komise u smluv uvedených v tabulce 1 pouze prošetřit, zda dodatky k původním smlouvám na rok 2004 (uzavřené po přistoupení) se společnostmi PSOTA a TREDOS obsahují státní podporu ve smyslu článku 87 Smlouvy.

32.	Pokud jde o dodatky uvedené v tabulce 2, které byly všechny uzavřeny po 1. květnu 2004, je jejich prošetření v pravomoci Komise.

33.	Co se týče opatření uvedených v bodě 31 a 32 tohoto rozhodnutí, konstatuje Komise, že je české orgány nepředložily v rámci postupu stanoveného v příloze IV aktu o přistoupení. Tato opatření proto nikdy nezískala status existující podpory.

3.2 Poskytnutí podpory

34.

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li Smlouva jinak.

3.2.1 Státní prostředky

35.	Komise konstatuje, že úřady Jihomoravského kraje vyplácely kompenzace z veřejného rozpočtu. Byly tudíž poskytovány ze státních prostředků.

3.2.2 Selektivní hospodářská výhoda

36.	Je třeba stanovit, zda opatření poskytuje selektivní hospodářskou výhodu.

37.

Z rozsudku ve věci Altmark (2) vyplývá, že ‚pokud musí být opatření státu považováno za kompenzaci za služby poskytnuté podniky, které kompenzaci přijaly, aby mohly plnit závazky veřejné služby, takže se u těchto podniků nejedná o skutečné finanční zvýhodnění a opatření tedy nemá za následek jejich příznivější konkurenční postavení, než mají jejich konkurenti, nespadá takové opatření pod čl. 92 odst. 1 Smlouvy. Aby však tato kompenzace nebyla v konkrétním případě klasifikována jako státní podpora, je třeba splnit řadu podmínek.‘

38.	Zaprvé je podle výše uvedeného rozsudku třeba stanovit, ‚zda se od podniku přijímajícího kompenzaci skutečně vyžaduje plnění závazku veřejné služby a (zda) byly tyto závazky jasně definovány‘.

39.

Pokud jde o tento požadavek, konstatuje Komise, že zákon o silniční dopravě uvádí definici závazku veřejné služby a stanoví, že závazek veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy mezi orgány a dopravcem. České orgány zaslaly Komisi kopie smluv a následných dodatků uzavřených s dopravními podniky.

40.	Komise konstatuje, že závazek veřejné služby byl ve smlouvách jednoznačně a konkrétně definován, tj. u jednotlivých provozovatelů byla jasně vymezena přepravní spojení a časové termíny, ve kterých bude doprava zajišťována.

41.	Proto došla Komise k závěru, že první podmínka podle věci Altmark je splněna.

42.	Zadruhé je třeba prokázat, že ‚ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby (kompenzace) byly stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem.‘

43.

Komise konstatuje, že úřady stanovily maximální cenu za dopravní služby na základě kritérií uvedených v § 19b zákona o silniční dopravě a ve vyhlášce popsaných výše na 26 Kč/km. Tato cena byla obsažena ve výzvě k podání nabídek zaslané všem potenciálním zájemcům v roce 2003. Komise konstatuje, že uvedená cena byla stanovena na základě statistických údajů.

44.	Znamená to, že cena byla stanovena předem, tj. před výběrem dopravců, a to objektivním a transparentním způsobem. Tento ukazatel nebyl v dodatcích dohodnutých po přistoupení České republiky k Evropské unii pozměněn.

45.	Komise proto došla k závěru, že druhá podmínka podle věci Altmark je splněna.

46.	Třetí podmínkou uvedenou v rozsudku ve věci Altmark je to, že ‚vyrovnávací platba nepřevyšuje částku nezbytnou pro pokrytí veškerých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby nebo jejich části, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk z plnění uvedených závazků‘.

47.	Komise konstatuje, že krajské úřady uvedly ve výzvě k podání nabídek, že maximální cena 26 Kč/km je cena, kterou jsou ochotny platit dopravcům za zajišťování dopravní obslužnosti.

48.

Kromě toho všechny smlouvy obsahují odhad ztrát, které vzniknou jednotlivým autobusovým dopravcům při zajišťování dopravní obslužnosti podle smlouvy. Odhad ztrát se provádí takto: Zaprvé jsou ztráty vypočítávány pro případ, že společnost obdrží 26 Kč/km plus příjmy z jízdného zaplaceného cestujícími. Dále jsou ztráty vypočítávány pouze s ohledem na příjmy z jízdného zaplaceného cestujícími. Cena 26 Kč/km tedy zahrnuje také přiměřený zisk vypočítaný na základě objektivních ukazatelů stanovených ve vyhlášce s odkazem na hodnotu aktiv podniků. Ke konečnému vyrovnání a vyplacení kompenzace dochází teprve poté, kdy autobusový dopravce předložil doklady k doložení své skutečné ztráty. Pokud jsou skutečné ztráty nižší, než se odhadovalo, je provedena pouze kompenzace skutečných ztrát. Pokud jsou skutečné ztráty vyšší, než se odhadovalo, pak je provedena kompenzace maximálně ve výši předběžného odhadu. Zvýšení této hranice je možné pouze v případě nepředvídatelných nákladů.

49.

Protože byl výpočet vyrovnávací platby proveden na základě předem stanoveného ukazatele (26 Kč/km) a konečná úhrada byla založena na dokladech o skutečně vzniklých ztrátách a nepřevyšovala částku stanovenou předem ve smlouvách, je Komise předběžně toho názoru, že vyrovnávací platba zřejmě nebyla vyšší než skutečné ztráty. Kromě toho považuje Komise zisk zahrnutý do částky 26 Kč/km za přiměřený. V této fázi si však Komise není jista, co přesně se rozumí pod pojmem nepředvídatelné náklady. Žádá proto české orgány a zainteresované třetí strany, aby vyjádřily svůj názor na to, zda je pojem nepředvídatelné náklady v českých právních předpisech dostatečně přesný.

50.

A konečně rozsudek ve věci Altmark předpokládá, že pokud ‚podnik, který má plnit závazky veřejné služby, není pro tyto účely vybrán v řízení o zadávání veřejných zakázek, je výše nezbytné náhrady určena na základě rozboru nákladů, které by na plnění těchto povinností vynaložil typický podnik, řádně spravovaný a vybavený nezbytnými dopravními prostředky k plnění takové veřejné služby; přitom je nutné vzít v potaz příslušné příjmy a přiměřený zisk z plnění takových povinností‘.

51.	Komise konstatuje, že Jihomoravský kraj rozeslal známým dopravcům v oblasti (celkem 41) výzvu k podání nabídek na zajištění dopravních služeb na Znojemsku.

52.

Tento postup nedal možnost dopravcům z jiných krajů, okresů nebo jiných států podat své nabídky, přestože to mohli chtít udělat. Komise rovněž konstatuje, že české orgány nepočítaly s žádným výběrovým řízením na dopravce pro období 2004–2005, ale jednoduše prodloužily smlouvy s dopravci, kteří byli vybráni pro zajišťování služeb v roce 2003.

53.	Proto má Komise pochybnosti, jestli lze postup použitý českými orgány považovat za řízení o zadávání veřejných zakázek, jak je vyžaduje rozsudek ve věci Altmark.

54.	Výše uvedené se nedotýká toho, jak Komise posoudí uplatnění práva Společenství, pokud jde o veřejné zakázky.

55.	Komise musí dále přešetřit druhou část alternativy, která se uvádí ve čtvrtém kritériu podle rozsudku ve věci Altmark.

56.

Výše kompenzace musí být stanovena na základě rozboru nákladů typického, řádně spravovaného a přiměřeně vybaveného podniku, což by mělo být alternativou k rozboru výše kompenzace stanovené prostřednictvím nabídkového řízení. Podle českých orgánů byla smluvní cena za služby stanovena na základě statistických údajů o nákladech, což znamená, že řádně spravovaná a přiměřeně vybavená společnost s náklady 23,959 Kč (0,87 EUR) na kilometr by dosáhla zisku 2,041 Kč (0,08 EUR) na kilometr.

57.	Zaprvé Komise konstatuje, že cílem použití statistických údajů je zajistit, aby byla cena stanovena podle nákladů typického podniku.

58.

Zadruhé, s ohledem na to, že všichni dopravci, kteří se zúčastnili řízení, museli získat licence k provozování své činnosti a že museli podle výzvy k podání nabídek splňovat určité požadavky, museli být určitě přiměřeně vybaveni dopravními prostředky, aby mohli splňovat nezbytné kvalitativní požadavky.

59.

Použití statistických údajů o nákladech na dopravu však nemůže samo o sobě vést k závěru, že by měli být provozovatelé dopravy, kteří akceptovali požadavek poskytovat služby za 26 Kč/km, považováni za řádně spravované společnosti. Statistické údaje, které sloužily jako základ pro stanovení uvedené částky, se týkaly pouze skutečných nákladů na dopravní obslužnost v České republice v roce 2002. Není proto prokázáno, že průměrná výše těchto nákladů představuje náklady dobře fungujícího podniku. České orgány v této záležitosti neposkytly dostatečné informace.

60.

Protože tedy nejsou splněny všechny požadavky druhé části alternativy, kterou poskytuje čtvrtá podmínka podle rozsudku ve věci Altmark, nedošla Komise k závěru, že postup použitý krajskými úřady lze považovat za postup, který zajišťuje, aby byla výše kompenzace rovna částce, která by měla být získána v otevřeném výběrovém řízení.

61.

Jinými slovy, Komise nemůže vyloučit, že v otevřeném výběrovém řízení by mohly krajské úřady najít dopravce s nižšími náklady, kteří by za své služby požadovali nižší úhradu. Komise dále nedošla k závěru, že kompenzace byla stanovena ve výši, která zaručuje, že nebude pro některé dopravce znamenat zvýhodnění.

62.	Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy pro opačné tvrzení, Komise se domnívá, že kompenzace mohla poskytovat selektivní výhodu. Dále není možno vyloučit, že v tomto případě není splněna druhá podmínka čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

3.2.3. Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy

63.	Pokud jde o toto kritérium, je třeba ověřit, zda výhoda poskytnutá ze státních prostředků může narušit hospodářskou soutěž do té míry, že by to ovlivnilo obchod mezi členskými státy.

64.

V tomto ohledu stanoví rozsudek ve věci Altmark (3), že: ‚není vůbec vyloučené, aby veřejná podpora poskytnutá podniku, který poskytuje pouze služby místní nebo regionální dopravy a neposkytuje služby mimo svůj stát původu, mohla mít dopad na obchod mezi členskými státy. Pokud členský stát poskytne veřejnou podporu nějakému podniku, může být poskytování dopravních služeb uvedeným podnikem z tohoto důvodu zachováno nebo zvýšeno s tím výsledkem, že podniky se sídlem v jiných členských státech mají menší příležitost poskytovat své dopravní služby na trhu v uvedeném členském státě (viz věc 102/87, Francie v. Komise, [1988] Sb. rozh. 4067, bod 19; věc C-305/89 Itálie v. Komise [1991] Sb. rozh. I-1603, bod 26 a Španělsko v. Komise, bod 40). V tomto případě není toto zjištění pouze hypotetické, protože jak se zdá zejména z pozorování Komise, začalo několik členských států od roku 1995 otevírat některé trhy s dopravou konkurenci z podniků se sídlem v jiných členských státech, takže řada podniků již nabízí své služby v městské, příměstské nebo regionální dopravě v jiných členských státech, než je jejich stát původu. A konečně, podle judikatury Soudního dvora neexistuje žádný práh nebo procento, které by stanovovalo hranici, pod níž by se obchod mezi členskými státy mohl považovat za neovlivněný. Relativně malá výše podpory nebo relativně malá velikost podniku, který ji dostává, samy o sobě nevylučují možnost, že by mohl být obchod mezi členskými státy ovlivněn (viz věc Tubemeuse, bod 43, a Španělsko v. Komise, bod 42). Druhou podmínkou pro použití čl. 92 odst. 1 Smlouvy, tj. že podpora musí být schopna ovlivnit obchod mezi členskými státy, proto nezáleží na místním nebo regionálním charakteru poskytovaných dopravních služeb nebo na rozsahu oblasti příslušné činnosti.‘

65.	Komise proto došla k závěru, že podmínka, že podpora musí narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy, je v daném případě splněna.

66.	S ohledem na výše uvedené úvahy došla Komise rovněž k závěru, že opatření uvedená v bodě 3.1 tohoto rozhodnutí zakládají státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

3.3 Slučitelnost podpory

67.	Článek 73 Smlouvy stanoví podmínky slučitelnosti podpory poskytované v oblasti koordinace dopravy a závazku veřejné služby v dopravě. Komise se domnívá, že článek 73 Smlouvy představuje lex specialis ve vztahu k čl. 86 odst. 2 a čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy.

68.

Podle rozsudku ve věci Altmark (3) není možno uplatňovat článek 73 přímo, ale pouze prostřednictvím nařízení Rady, zejména nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 ze dne 26. června 1969 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (4) (dále jen ‚nařízení Rady‘).

69.	Podle čl. 1 odst. 1 nařízení Rady se toto nařízení vztahuje pouze na státní podporu poskytovanou podnikům provozujícím dopravu po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách.

70.	Členské státy však mohou vyloučit z oblasti působnosti tohoto nařízení všechny podniky, jejichž činnost je omezena výlučně na provozování městské, příměstské nebo regionální dopravy.

71.	Komise konstatuje, že české orgány této výjimky nevyužily. Proto jsou použitelná příslušná ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69.

72.	Podle čl. 1 odst. 4 nařízení Rady mohou příslušné orgány členských států s dopravním podnikem uzavřít smlouvu na veřejnou službu, aby tak zajistily přiměřenou dopravní obslužnost.

73.	Článek 14 nařízení Rady stanoví, že smlouvou na veřejné služby se rozumí smlouva uzavřená mezi příslušnými orgány členského státu a dopravním podnikem za účelem zajištění přiměřených dopravních služeb pro veřejnost.

74.

Podle čl. 14 odst. 2 nařízení Rady zahrnuje smlouva na veřejné služby mimo jiné tyto body:

a)	povahu poskytované služby, zejména normy plynulosti, pravidelnosti, výkonnosti a kvality;

b)	cenu služeb zahrnutých smlouvou, které se buď připojí k tarifním výnosům, nebo zahrnuje příjmy a podrobnosti finančních vztahů mezi oběma stranami;

c)	pravidla o dodatcích a změnách smlouvy, zejména s ohledem na nepředvídatelné změny;

d)	dobu platnosti smlouvy;

e)	smluvní pokuty pro případ nedodržení smlouvy.

75.

Komise především konstatuje, že podle § 19 zákona o silniční dopravě ‚závazek poskytovat veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy‘ mezi příslušnými orgány a dopravci. Dále Komise konstatuje, že podmínky pro zajišťování dopravní obslužnosti neuložily orgány, ale projednali je a schválili je dopravci spolu s krajskými úřady. Proto došla Komise k závěru, že v rozporu se zněním zákona o silniční dopravě (‚závazek veřejné služby‘) mohou být použita ustanovení oddílu V (‚Smlouvy na veřejné služby‘) nařízení Rady.

76.	Zadruhé Komise konstatuje, že charakter služby byl definován ve smlouvě expressis verbis a rovněž odkazem na skutečnost, že dopravci vlastní licence na poskytování služeb veřejné dopravy.

77.	Zatřetí, smlouvy obsahovaly cenu za km a celkovou částku úhrady, která má být vyplacena za zajišťování služby.

78.	Začtvrté, smlouvy uváděly podmínky a postupy pro jejich změnu, dobu platnosti a smluvní pokuty v případě jejího porušení.

79.	Proto došla Komise k závěru, že smlouvy uzavřené s dopravními společnostmi Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA a TREDOS obsahovaly základní prvky smlouvy uvedené v čl. 14 odst. 2 nařízení Rady.

80.

Dále Komise konstatuje, že cílem zákonodárce při přijímání nařízení Rady bylo definovat, za jakých podmínek je ‚podpora (…), která odpovídá náhradě za určitá plnění související s pojmem veřejné služby,‘ uvedená v článku 73 Smlouvy, slučitelná se společným trhem. Jak použití článku 73 Smlouvy, tak použití nařízení Rady předem předpokládá existenci podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Pokud lze na obsah smluv vztáhnout pojem článku 73 ‚plnění související s pojmem veřejné služby‘, neměla by samotná forma nástroje, tj. smlouva nebo jednostranně ukládaná povinnost, být překážkou pro prohlášení potenciální státní podpory související se smluvní cenou za slučitelnou se společným trhem. Rozhodujícím prvkem pro charakterizování služby, ať ji ukládá členský stát, nebo je dohodnuta ve smlouvě, jako závazku veřejné služby ve smyslu článku 73 musí být podstata služby, nikoli to, jakou formou je organizována (5).

81.	Na základě výše uvedených úvah došla Komise k závěru, že z právního hlediska není důvod, proč by nemohla být státní podpora související s cenou zaplacenou za veřejnou službu zahrnutou ve smlouvě slučitelná se společným trhem v souladu s článkem 73.

82.

Vzhledem k tomu, že článek 14 nařízení Rady neobsahuje přesné podmínky, kdy je možno prohlásit státní podporu související s cenou vyplacenou za veřejnou službu zahrnutou ve smlouvě za slučitelnou se společným trhem, domnívá se Komise, že při rozhodování, zda tato státní podpora může být prohlášena za slučitelnou se společným trhem (6), je třeba použít obecné zásady vyplývající ze Smlouvy, judikatury soudů Společenství a rozhodovací praxe Komise v jiných oblastech, než je veřejná doprava.

83.

Tyto zásady obecně připomněla Komise v rámci Společenství pro státní podporu ve formě závazku veřejné služby (7). Pokud jde o slučitelnost státní podpory související s cenou vyplacenou za veřejnou službu zahrnutou ve smlouvě, předpokládá rámec Společenství toto: ‚Výše vyrovnávací platby je omezena rozsahem nezbytným pro úhradu nákladů vynaložených v souvislosti s plněním závazků veřejné služby, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk za plnění těchto závazků. Výše vyrovnávací platby zahrnuje veškeré výhody udělené státem nebo ze státních prostředků v jakékoli formě. Přiměřený zisk může zahrnovat veškeré nebo některé přírůstky produktivity dosažené dotčenými podniky během dohodnuté omezené doby, aniž byla snížena úroveň kvality služeb, kterými stát pověřil daný podnik.‘

84.

Komise konstatuje, že v souladu s výše uvedenými body 12–20 zajistily úřady Jihomoravského kraje, aby vyrovnávací platba (kompenzace) nebyla vyšší než ztráty vzniklé dopravcům, a to tak, že předem stanovily ve výběrovém řízení, že cena, kterou jsou úřady ochotny platit, nebude vyšší než 26 Kč/km, a následně tento ukazatel použily tohoto při výpočtu příjmů dopravců.

85.	Pokud jde o služby poskytované v Jihomoravském kraji, Komise dále konstatuje, že kromě kompenzací od krajských úřadů nezískali dopravci v období 2004–2005 žádné jiné výhody od státu ani ze státních prostředků.

86.	Proto se Komise domnívá, že jsou v daném případě splněny obecné zásady upravující posuzování slučitelnosti podpory, jak je uvedeno výše v bodě 84.

87.

Jelikož však v uvedeném případě nebylo vypsáno veřejné nabídkové řízení a stěžovatel se odvolává na to, že společnosti Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA a TREDOS obdržely nedovolenou státní podporu, domnívá se Komise, že předtím, než bude moci s jistotou uzavřít, že podpora je slučitelná s článkem 73 Smlouvy na základě článku 14 nařízení Rady, je třeba dál stěžovateli a třetím stranám příležitost uvést připomínky k metodice, kterou při stanovování částky vyrovnávací platby použily úřady Jihomoravského kraje.

88.	Proto si Komise v této fázi není jista, zda je podpora poskytnutá společnostem Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA a TREDOS slučitelná se společným trhem.

4. ROZHODNUTÍ

S ohledem na výše uvedené úvahy vyzývá Komise Českou republiku postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, aby podala své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit dané opatření, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Komise vyzývá orgány Vaší země, aby kopii tohoto dopisu neprodleně zaslaly potenciálnímu příjemci podpory.

Komise by ráda České republice připomněla, že čl. 88 odst. 3 Smlouvy má odkladný účinek, a ráda by ji upozornila na článek 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999, podle nějž může být od příjemce požadováno navrácení všech nedovolených podpor.

Komise tímto Českou republiku upozorňuje, že uvědomí zúčastněné strany zveřejněním tohoto dopisu a jeho stručného shrnutí v Úředním věstníku Evropské unie. Uvědomí také zúčastněné strany ve státech ESVO, které jsou signatáři Dohody o EHP, zveřejněním oznámení v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie a bude informovat Kontrolní úřad ESVO zasláním kopie tohoto dopisu. Všechny tyto zúčastněné strany budou vyzvány, aby předložily své připomínky do jednoho měsíce od dne zveřejnění daného dopisu či oznámení.“

(1) Rozhodnutí Komise C 3/05 – Polsko – Podpora na restrukturalizaci pro společnost Daewoo-FSO (Úř. věst. C 100, 26.4.2005, s. 2).

(2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003, ve věci C-280/00 Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkhersgesellschaft Altmark GmbH a Oberbundesanwalt beim Bundesverwaltungsgericht (2003) Sb. rozh. s. I-07747.

(3) Rozsudek Soudního dvora ve věci Altmark, C-280/00, viz výše.

(4) Úř. věst. L 156, 28.6.1969, s. 1.

(5) Podobně článek 4 rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 67–73, používá pojem ‚pověření‘ a jeho forma je ponechána na členských státech.

(6) Viz rozhodnutí Komise: C 16/07 – Rakousko – Státní podpora pro podnik Postbus v okrese Lienz (Úř. věst. C 162, 14.7.2007, s. 19), C 31/07 – Irsko – Státní podpora pro autobusové společnosti Córas Iompair Éireann (Dublin Bus a Irish Bus) (Úř. věst. C 217, 15.9.2007, s. 44) a C 47/07 – Německo – DB Regio AG – Contrat de service public (dosud nezveřejněno).

(7) Úř. věst. C 297, 29.11.2005, s. 4.

16.2.2008

Uradni list Evropske unije

C 43/31

Objava vloge za spremembo na podlagi člena 6(2) Uredbe Sveta (ES) št. 510/2006 o zaščiti geografskih označb in označb porekla za kmetijske proizvode in živila

(2008/C 43/11)

Ta objava daje pravico do ugovora zoper vlogo na podlagi člena 7 Uredbe Sveta (ES) št. 510/2006 (1). Izjavo o ugovoru mora Komisija prejeti v šestih mesecih po dnevu te objave.

VLOGA ZA SPREMEMBO

UREDBA SVETA (ES) št. 510/2006

Vloga za spremembo v skladu s členoma 9 in 17(2)

„CHASSELAS DE MOISSAC“ ali „CHASSELAS DORÉ DE MOISSAC“ ali „MOISSAC“

ES št.: FR/PDO/117/0140/02.10.2003

ZOP ( X ) ZGO ( )

Zahtevan(-e) sprememba(-e)

1. Postavka(-e) v specifikaciji proizvoda:

X	Ime proizvoda
X	Opis proizvoda
	Geografsko območje
X	Dokazilo o poreklu
X	Metoda pridobivanja
	Povezava
X	Označevanje
X	Nacionalne zahteve

2. Sprememba(-e):

Ime: Chasselas de Moissac. Izbrano je najpogosteje uporabljeno in najbolj znano ime.

Tako se isti proizvod ne more več predstavljati pod različnimi imeni, kar preprečuje zmedo pri potrošnikih.

Opis: Sveže ali trajno namizno grozdje. Grozd je prožen, enotne gostote, zlate barve, dolg najmanj 12 cm in težak najmanj 100 gramov. Grozdi ne smejo biti deformirani, premalo zreli, poškodovani ali bolni. Oprh na jagodah je ohranjen, pečke se vidijo, če se jagode pogleda proti svetlobi, obrani grozdi so nabrekli.

Vsebnost sladkorja je višja od ali enaka 160 g/l, razen v izrednih podnebnih razmerah, ko je za dano trgatev ta indeks lahko nižji, vendar ne nižji od 150 g/l. Grozdje se šteje za zrelo, ko je razmerje med sladkorjem in kislostjo višje od ali enako 25.

Grozdi se obvezno pripravijo, odrežejo in pakirajo.

Opis proizvoda je bil poenostavljen in natančneje določen, da se izločijo najbolj subjektivni izrazi, kar zmanjšuje nevarnost napačne razlage.

Dokazilo o poreklu: Grozdje se nadzoruje od trgatve do pakiranja.

Grozdje izvira samo z vinogradniških parcel znotraj geografskega območja, ki jih določijo službe francoskega nacionalnega inštituta za označbe porekla (INAO) in neodvisni strokovnjaki. Ti vinogradi morajo upoštevati geološka, pedološka in klimatska merila glede položaja parcel. Službe INAO registrirajo vse vinograde, ki izpolnjujejo merila.

Za označbo se lahko poteguje samo grozdje iz teh vinogradov.

Poleg tega vsak proizvajalec izpolni letno izjavo o usposobljenosti, ki jo pošlje službam INAO. Ta izjava vsebuje zavezo, da se upoštevajo proizvodni pogoji za označbo, in navaja podatke o parcelah, namenjenih za proizvodnjo ZOP „Chasselas de Moissac“ za zadevno trgatev.

Ta dokument omogoča identifikacijo parcel, na katerih se proizvaja ZOP za trgatev, in predvsem nadzor poljedelskega donosa teh parcel.

Vsak proizvajalec mora voditi dnevni register vstopa grozdja v obrezovalnico in pakirnico ter izstopa pakiranega grozdja. V njem so navedene obrane količine skupaj z ustreznimi parcelami, pri čemer so posebej navedene količine, dane v dolgotrajno skladiščenje, in število pakirnih paketov glede na vrsto paketov, število paketov, ki prihajajo iz dolgotrajnega skladiščenja, ter številke uporabljenih identifikacijskih oznak. Ta register je na voljo uslužbencem, pristojnim za nadzor.

Kar zadeva sam proizvod, se na vzorcih, odvzetih na pakiranih serijah, izvajajo analitični in organoleptični preizkusi. Njihov namen je zagotoviti kakovost in tipične značilnosti proizvodov, namenjenih za trženje pod imenom označbe „Chasselas de Moissac“.

Identifikacijska oznaka za „Chasselas de Moissac“, ki jo odobrijo službe INAO, označuje vso embalažo, v kateri se trži grozdje.

Metoda pridobivanja: Grozdje z identificiranih vinogradniških parcel se obere, pripravi in pakira na geografskem območju.

Dovoljena je samo sorta „Chasselas B“. Vinogradi so napeljani po sistemu ene ravni vezanja ali sistemu dveh ravni vezanja. Za dosego ciljne kakovosti se gostota in razdalja med vrstami za vsak nov nasad prilagodita glede na način napeljave (gostota najmanj 3 300 trt/ha in največja razdalja med vrstami 3 metre pri sistemu ene ravni vezanja ter gostota najmanj 2 500 trt/ha in največja razdalja med vrstami 3,5 metra pri sistemu dveh ravni vezanja). Podrobna pravila za vzpostavitev gostote in razdalje morajo upoštevati navodila iz člena 5 odredbe o ZOP „Chasselas de Moissac“.

Dovoljena načina obrezovanja sta eno- ali dvokraki Guyot. Število brstov na hektar ne sme preseči 55 000 pri sistemu ene ravni vezanja in 60 000 pri sistemu dveh ravni vezanja. Obvezna je „postavitev grozdov“, po kateri so grozdi na trti razporejeni prosto in so dostopni za kroženje zraka. Taka postavitev omogoča optimalno zrelost grozdja.

Mladi vinogradi lahko proizvajajo grozdje, ki se lahko poteguje za označbo porekla, šele od drugega leta po letu, v katerem je bil vinograd nasajen, če je bil nasajen pred 1. avgustom.

Namakanje brez gnojil je dovoljeno od brstenja naprej.

Donos identificiranih parcel, namenjenih za proizvodnjo ZOP „Chasselas de Moissac“, je določen na dveh ravneh (kmetijsko gospodarstvo in parcele): največji povprečni skupni donos kmetijskega gospodarstva: 14 t/ha; največji povprečni donos ZOP kmetijskega gospodarstva: 13 t/ha; največji povprečni donos parcele: 16 t/ha. Vendar se lahko za dano trgatev v izrednih podnebnih razmerah največji skupni donos parcele spremeni, ne sme pa preseči zgornje meje 18 t/ha in tudi povprečni donosi kmetijskega gospodarstva se ne smejo spremeniti. To odstopanje se v nobenem primeru ne sme kumulirati z odstopanjem, povezanim z vsebnostjo sladkorja v istem vinskem letu.

Trgatev, ki se opravi ročno, poteka v več fazah.

Grozdje se lahko da v dolgotrajno skladiščenje po odstranitvi spremenjenih jagod med trgatvijo in po hitrem prenosu na kraj skladiščenja v posodah, ki omogočajo ohranitev značilnosti proizvoda. To neobrezano grozdje se nato ob prihodu na kraj skladiščenja hitro ohladi, preden se da v hermetični embalaži v dolgotrajno skladiščenje v hladen prostor z nadzorovano atmosfero, temperaturo in vlažnostjo. Tega grozdja ni več mogoče dati v promet pod zaščiteno označbo porekla „Chasselas de Moissac“ po 31. januarju leta po letu trgatve.

Grozdje, vključno z grozdjem, namenjenim za dolgotrajno skladiščenje, se med vinogradom, kjer je bilo obrano, ter obrezovalnico in pakirnico prevaža v razmerah, ki omogočajo optimalno ohranjanje značilnosti proizvoda in zlasti oprha na jagodah.

Priprava grozdov, vključno z jagodami iz dolgotrajnega skladiščenja, se opravi v obrezovalnici in pakirnici. Grozd se pazljivo obreže, da se odstranijo neprimerne jagode. Pripravljeni grozdi morajo biti skladni z opisom grozdja.

Vsak proizvajalec mora imeti obrezovalnico in pakirnico ter po potrebi potrebno opremo za dolgotrajno skladiščenje grozdja, če se ta praksa uporablja.

Ko so grozdi obrezani, se nemudoma zapakirajo v embalažo, primerno za ohranitev značilnosti in kakovosti proizvoda. Grozdje se tako kar najmanj premešča.

Vse te določbe na eni strani opisujejo prakse, ki so obstajale že prej in do zdaj niso bile kodificirane, po drugi strani pa izražajo željo vlagatelja, da se z dodatnimi podrobnostmi odstranijo nejasnosti v specifikaciji zaščitene označbe.

Označevanje: Na etiketah posameznih enot embalaže so navedeni:

ime zaščitene označbe porekla „Chasselas de Moissac“, ki je izpisano vsaj v velikosti največjih črk,

označba „Appellation d'origine contrôlée“ („Zaščitena označba porekla“) ali „AOC“ („ZOP“),

ime proizvajalca.

Vsaka enota embalaže vsebuje sistem identifikacije, ki vključuje zaporedno številko, ki jo odobrijo službe INAO in distribuira organ, ki ga pooblasti ta inštitut. Ta sistem identifikacije se lahko uporablja kot pomoč pri označevanju z etiketami.

Poleg etikete morajo tudi spremni dokumenti in računi vsebovati ime označbe porekla „Chasselas de Moissac“ in navedbo „Appellation d'origine contrôlée“ ali „AOC“.

Nacionalne zahteve: Odredba o ZOP „Chasselas de Moissac“.

POVZETEK

UREDBA SVETA (ES) št. 510/2006

„CHASSELAS DE MOISSAC“

ES št.: FR/PDO/117/140/02.10.2003

ZOP ( X ) ZGO ( )

Ta povzetek zajema glavne elemente specifikacije proizvoda za informativne namene.

1. Pristojna služba v državi članici:

Naziv:

Institut National des Appellations d'Origine

Naslov:

51, rue d'Anjou

F-75008 Paris

Telefon:

(33) 153 89 80 00

Telefaks:

(33) 142 25 57 97

E-naslov:

info@inao.gouv.fr

2. Vlagatelj:

Naziv:

Syndicat de défense du Chasselas de Moissac AOC

Naslov:

1, promenade Sancert

F-82200 Moissac

Telefon:

(33) 563 04 01 78

Telefaks:

(33) 563 04 11 21

E-naslov:

—

Sestava:

proizvajalci/predelovalci ( X ) drugo ( )

3. Vrsta proizvoda:

Skupina 1.6 – Sadje, zelenjava in žita, sveži ali predelani

4. Specifikacija:

(povzetek zahtev v skladu s členom 4(2) Uredbe (ES) št. 510/2006)

4.1 Ime: „Chasselas de Moissac“

4.2 Opis: Sveže ali trajno namizno grozdje. Grozd je prožen, enotne gostote, zlate barve, dolg najmanj 12 cm in težak najmanj 100 gramov. Grozdi ne smejo biti deformirani, premalo zreli, poškodovani ali bolni. Oprh na jagodah je ohranjen, pečke se vidijo, če se jagode pogleda proti svetlobi, obrani grozdi so nabrekli.

Grozdi se obvezno pripravijo, odrežejo in pakirajo.

4.3 Geografsko območje: Le Bas-Qeurcy, to je nekaj kantonov v departmajih Tarn-et-Garonne in Lot.

4.4 Dokazilo o poreklu: Grozdje se nadzoruje od trgatve do pakiranja.

Za označbo se lahko poteguje samo grozdje iz teh vinogradov.

Ta dokument omogoča identifikacijo parcel, na katerih se proizvaja ZOP za trgatev, in predvsem nadzor poljedelskega donosa teh parcel.

Identifikacijska oznaka za „Chasselas de Moissac“, ki jo odobrijo službe INAO, označuje vso embalažo, v kateri se trži grozdje.

4.5 Metoda pridobivanja: Grozdje z identificiranih vinogradniških parcel se obere, pripravi in pakira na geografskem območju.

Mladi vinogradi lahko proizvajajo grozdje, ki se lahko poteguje za označbo porekla, šele od drugega leta po letu, v katerem je bil vinograd nasajen, če je bil nasajen pred 1. avgustom.

Namakanje brez gnojil je dovoljeno od brstenja naprej.

Trgatev, ki se opravi ročno, poteka v več fazah.

Vsak proizvajalec mora imeti obrezovalnico in pakirnico ter po potrebi potrebno opremo za dolgotrajno skladiščenje grozdja, če se ta praksa uporablja.

Ko so grozdi obrezani, se nemudoma zapakirajo v embalažo, primerno za ohranitev značilnosti in kakovosti proizvoda. Grozdje se tako kar najmanj premešča, oprh na sadju pa se ohrani. Pakiranje se opravi v posebnih obrezovalnicah in pakirnicah, ki so v bližini kraja trgatve. To pakiranje na samem območju omogoča ne samo ohranjanje značilnosti proizvoda, ampak zagotavlja tudi boljšo sledljivost. Poleg tega preprečuje kvarjenje grozdja ali njegovo mešanje z drugimi proizvodi.

4.6 Povezava: Za Le Bas Quercy so značilne posebne geološke, agrološke in klimatske značilnosti. Parcele so razdeljene tako, da so za proizvodnjo grozdja „chasselas“ namenjena najugodnejša tla: silikatno-ilovnata, peščena in dobro izsušena tla ter ilovnato-peščena razapnjena tla. Podnebne razmere, majhne temperaturne razlike in predvsem dolga obdobja lepega jesenskega vremena omogočajo dobro zrelost grozdja.

Za to proizvodnjo sta ugodni še dve vrsti tal, na eni strani dovolj globoka črna ali siva prst planot, polna kamenja, na drugi strani pa ilovnato-apnenčast grušč na pobočjih bokov dovolj široko odprtih dolin.

4.7 Nadzorni organ:

Naziv:

Institut National des Appellations d'Origine

Naslov:

51, Rue d'Anjou

F-75008 Paris

Telefon:

(33) 153 89 80 00

Telefaks:

(33) 142 25 57 97

E-naslov:

info@inao.gouv.fr

Naziv:

D.G.C.C.R.F

Naslov:

59, Bd V. Auriol

F-75703 Paris Cedex 13

Telefon:

(33) 144 87 17 17

Telefaks:

(33) 144 97 30 37

E-naslov:

C3@dgccrf.finances.gouv.fr

4.8 Označevanje: Na etiketah posameznih enot embalaže so navedeni:

ime zaščitene označbe porekla „Chasselas de Moissac“, ki je izpisano vsaj v velikosti največjih črk;

označba „Appellation d'origine contrôlée“ („Zaščitena označba porekla“) ali „AOC“ („ZOP“);

ime proizvajalca.

Poleg etikete morajo tudi spremni dokumenti in računi vsebovati ime označbe porekla „Chasselas de Moissac“ in navedbo „Appellation d'origine contrôlée“ ali „AOC“.

(1) UL L 93, 31.3.2006, str. 12.

		ISSN 1725-5244
Uradni list Evropske unije		C 43

Slovenska izdaja	Informacije in objave	Zvezek 51 16. februar 2008

Obvestilo št.	Vsebina	Stran
	II Sporočila
	SPOROČILA INSTITUCIJ IN ORGANOV EVROPSKE UNIJE
	Komisija
2008/C 043/01	Odobritev državne pomoči v okviru določb členov 87 in 88 Pogodbe ES – Primeri, v katerih Komisija ne vloži ugovora ( 1 )	1

	IV Informacije
	INFORMACIJE INSTITUCIJ IN ORGANOV EVROPSKE UNIJE
	Komisija
2008/C 043/02	Menjalni tečaji eura	3

	INFORMACIJE DRŽAV ČLANIC
2008/C 043/03	Povzetek podatkov, ki so ga predložile države članice o državni pomoči, dodeljeni na podlagi Uredbe Komisije (ES) št. 1857/2006 o uporabi členov 87 in 88 Pogodbe ES o državni pomoči malim in srednje velikim podjetjem, ki se ukvarjajo s proizvodnjo, predelavo in trženjem kmetijskih proizvodov in spremembi Uredbe (ES) št. 70/2001	4

	V Objave
	POSTOPKI V ZVEZI Z IZVAJANJEM SKUPNE TRGOVINSKE POLITIKE
	Komisija
2008/C 043/04	Obvestilo o začetku protidampinškega postopka v zvezi z uvozom nekaterih vrst žice in žičnih pramen iz nelegiranega jekla za pred- in ponapenjanje (žice in pramena PSC) s poreklom iz Ljudske republike Kitajske	9

2008/C 043/05	Obvestilo o začetku protidampinškega postopka glede uvoza nekaterih sveč, svečk in podobnega s poreklom iz Ljudske republike Kitajske	14

	POSTOPKI V ZVEZI Z IZVAJANJEM KONKURENČNE POLITIKE
	Komisija
2008/C 043/06	Državna pomoč – Češka republika – Državna pomoč št. C 3/08 (prej NN 102/05) – Nadomestilo za javne storitve za avtobusna podjetja Južne Moravske – Poziv k predložitvi pripomb na podlagi člena 88(2) Pogodbe ES ( 1 )	19

2008/C 043/07	Predhodna priglasitev koncentracije (Zadeva št. COMP/M.5049 – Goldmann Sachs/Colony Capital/BUT) ( 1 )	27

2008/C 043/08	Predhodna priglasitev koncentracije (Zadeva št. COMP/M.5034 – Montagu/GIP/Biffa) – Zadeva, primerna za obravnavo po poenostavljenem postopku ( 1 )	28

2008/C 043/09	Predhodna priglasitev koncentracije (Zadeva št. COMP/M.4999 – Heineken/Scottish & Newcastle assets) ( 1 )	29

2008/C 043/10	Predhodna priglasitev koncentracije (Zadeva št. COMP/M.4921 – CDC/Groupe Moniteur/AchatPublic.Com) – Zadeva, primerna za obravnavo po poenostavljenem postopku ( 1 )	30

	DRUGI AKTI
	Komisija
2008/C 043/11	Objava vloge za spremembo na podlagi člena 6(2) Uredbe Sveta (ES) št. 510/2006 o zaščiti geografskih označb in označb porekla za kmetijske proizvode in živila	31

Datum sprejetja odločitve	5.12.2007
Št. pomoči	NN 70/07
Država članica	Združeno kraljestvo
Regija	North-East England
Naziv (in/ali ime upravičenca)	Rescue aid to Northern Rock
Pravna podlaga	Ad-hoc, Bank of England Acts 1694-1998
Vrsta ukrepa	Individualna pomoč
Cilj	Reševanje podjetij v težavah
Oblika pomoči	Ugodno posojilo, jamstvo
Proračun	—
Intenzivnost	—
Trajanje	17.9.2007-17.3.2008
Gospodarski sektorji	Finančno posredništvo
Naziv in naslov organa, ki dodeli pomoč	HM Treasury; The Governor and Company of the Bank of England
Drugi podatki	—

Datum sprejetja odločitve	14.12.2007
Številka pomoči	N 656/07
Država članica	Belgija
Regija	—
Naziv (in/ali ime upravičenca)	Prolongation du régime d'aide pour le transport combiné N 249/04 Verlenging van de steunregeling voor gecombineerd vervoer N 249/04
Pravna podlaga	Arrêté royal modifiant l'arrêté royal du 30 septembre 2005 relative à la promotion du transport ferroviaire combiné de marchandises Koninklijk besluit tot wijziging van het Koninklijk besluit van 30 september 2005 betreffende de bevordering van het gecombineerde goederenvervoer per spoor
Vrsta ukrepa	Shema pomoči
Cilj	Pospeševanje kombiniranega prevoza
Oblika pomoči	Neposredna nepovratna sredstva
Proračun	30 milijonov EUR/leto
Intenzivnost	—
Trajanje	2008
Gospodarski sektorji	Kombinirani prevoz
Naziv in naslov organa, ki dodeli pomoč	Service public fédéral mobilité et transport Federale overheidsdienst Mobiliteit en Vervoer
Drugi podatki	—

	Valuta	Menjalni tečaj
USD	ameriški dolar	1,4674
JPY	japonski jen	157,78
DKK	danska krona	7,4544
GBP	funt šterling	0,74780
SEK	švedska krona	9,3140
CHF	švicarski frank	1,6022
ISK	islandska krona	98,23
NOK	norveška krona	7,9255
BGN	lev	1,9558
CZK	češka krona	25,224
EEK	estonska krona	15,6466
HUF	madžarski forint	263,59
LTL	litovski litas	3,4528
LVL	latvijski lats	0,6965
PLN	poljski zlot	3,5900
RON	romunski leu	3,6445
SKK	slovaška krona	33,019
TRY	turška lira	1,7603
AUD	avstralski dolar	1,6189
CAD	kanadski dolar	1,4635
HKD	hongkonški dolar	11,4454
NZD	novozelandski dolar	1,8602
SGD	singapurski dolar	2,0734
KRW	južnokorejski won	1 386,77
ZAR	južnoafriški rand	11,2647
CNY	kitajski juan	10,5396
HRK	hrvaška kuna	7,2575
IDR	indonezijska rupija	13 456,06
MYR	malezijski ringit	4,7272
PHP	filipinski peso	59,723
RUB	ruski rubelj	36,0742
THB	tajski bat	46,663
BRL	brazilski real	2,5757
MXN	mehiški peso	15,7900


	(1) Besedilo velja za EGP