28.6.2006

Uradni list Evropske unije

C 150/1

Proračun za leto 2007 za Europol (1)

(2006/C 150/01)

Europol

Naslov Poglavje Člen	Opis	Proračun 2006 (2) (EUR)	Proračun 2007 (EUR)	Opombe
1	PRIHODKI
10	Prispevki
100	Prispevki držav članic	51 957 486	55 296 814	Od zneska za leto 2006 je 3,03 M EUR predvidene za stroške odplačevanja plač, za možni javni razpis VPN ter za povezano delovanje dveh paralelnih omrežij. Ne glede na člen 38(1) Finančne uredbe, se bodo te vsote zahtevale šele, ko upravni odbor soglasno tako odloči.
101	Razlika iz proračunskega leta t-2	8 247 514	9 472 186
	Skupaj poglavje 10	60 205 000	64 769 000
11	Drugi prihodki
110	Obresti	1 200 000	1 000 000
111	Prihodki od obdavčitve osebja Europola	1 945 000	2 025 000
112	Razno	200 000	100 000
	Skupaj poglavje 11	3 345 000	3 125 000
12	Financiranje s strani tretjih strank
120	Prispevek ECB za preiskave v zvezi s ponarejanjem	p.m.	—
121	Financiranje projekta s strani Evropske komisije in drugih vključenih strank	p.m.	p.m.	Ne glede na člen 35 Konvencije o Europolu in člen 16 Finančne uredbe lahko upravni odbor na podlagi predloga direktorja soglasno spremeni znesek odobrenih proračunskih sredstev, če skupni prihodki pokrivajo skupne odhodke (glej člen 321). Ta člen lahko zajema tudi prispevke od udeležencev. Europolovi lastni prispevki za katere koli projekte se financirajo iz drugih členov.
122	Ostalo financiranje s strani tretjih strank	—	p.m.	Ne glede na člen 35 Konvencije o Europolu in člen 16 Finančne uredbe lahko upravni odbor na podlagi predloga direktorja soglasno spremeni znesek odobrenih proračunskih sredstev, če skupni prihodki pokrivajo skupne odhodke (glej člen 322). Ta člen lahko zajema tudi prispevke od udeležencev. Europolovi lastni prispevki za katere koli projekte se financirajo iz drugih členov.
	Skupaj poglavje 12	p.m.	p.m.
	SKUPAJ NASLOV 1	63 550 000	67 894 000
2	OSEBJE
20	Stroški, povezani s plačami
200	Osebje Europola	35 650 000	39 406 000
201	Lokalno osebje	620 000	550 000
202	Prilagoditve plač	1 200 000	640 000	Ta vsota se uporablja le za financiranje odplačevanja. Glej člen 100 in Prilogo C.
	Skupaj poglavje 20	37 470 000	40 596 000
21	Drugi stroški, povezani z osebjem
210	Zaposlovanje	350 000	314 000
211	Usposabljanje osebja Europola	550 000	525 000	Kot posledica spremenjene proračunske sheme leta 2006 za leto 2005 ta člen vsebuje vsoto 16 807 EUR ki je bila za namene usposabljanja vključena v prejšnji člen 603 (drugi stroški projektne skupine).
	Skupaj poglavje 21	900 000	839 000
	SKUPAJ NASLOV 2	38 370 000	41 435 000
3	DRUGI ODHODKI
30	Stroški, povezani z izvajanjem dejavnosti
300	Sestanki	960 000	870 000	Kot posledica spremenjene proračunske sheme leta 2006 za leto 2005 ta člen vsebuje vsoto 17 197 EUR, ki je bila vključena v prejšnji člen 601 (stroški sestankov projektne skupine).
301	Prevodi	645 000	749 000
302	Tiskanje	355 000	260 000
303	Potovanja	1 330 000	1 170 000	Kot posledica spremenjene proračunske sheme leta 2006 za leto 2005 ta člen vsebuje vsoto 1 791 EUR, ki je bila vključena v prejšnji člen 603 (drugi stroški projektne skupine).
304	Študije, svetovanje (razen informacijske in komunikacijske tehnologije)	150 000	110 000
305	Strokovno usposabljanje	65 000	85 000	Ta člen se je prej imenoval „Usposabljanje“. Opis je bil spremenjen v izogib nesporazumom med tem členom in členom 211.
306	Tehnična oprema	40 000	10 000
307	Operativna podpora	150 000	150 000
	Skupaj poglavje 30	3 695 000	3 404 000
31	Splošna podpora
310	Stroški stavb	1 020 000	1 100 000
311	Vozila	175 000	225 000
314	Dokumentacija in odprti viri	425 000	400 000
315	Subvencije	720 000	550 000
316	Druge nabave	200 000	210 000
317	Drugi tekoči stroški	410 000	450 000	Kot posledica spremenjene proračunske sheme leta 2006 za leto 2005 ta člen vsebuje tudi vsoto 3 410 EUR ki je bila za druge odhodke namenjena v prejšnjem členu 603 (drugi stroški za projektne skupine).
318	Nova stavba	500 000	220 000
	Skupaj poglavje 31	3 450 000	3 155 000
32	Odhodki, financirani s strani tretjih strank
320	Odhodki s strani ECB za preiskave v zvezi s ponarejanjem	p.m.	—
321	Strošek projekta se financira s strani Evropske komisije in drugih vključenih strank	p.m.	p.m.	Ne glede na člen 35 Konvencije o Europolu in člen 16 Finančne uredbe lahko upravni odbor na podlagi predloga direktorja soglasno spremeni znesek odobrenih proračunskih sredstev, če skupni prihodki pokrivajo skupne odhodke (glej člen 121). Europolovi lastni prispevki za katere koli projekte se financirajo iz drugih členov. Ta člen je namenjen za odhodke v zvezi s projekti, ki jih financirajo programi EU.
322	Odhodki, financirani s strani drugih tretjih strank	p.m.	p.m.	Ne glede na člen 35 Konvencije o Europolu in člen 16 Finančne uredbe lahko upravni odbor na podlagi predloga direktorja soglasno spremeni znesek odobrenih proračunskih sredstev, če skupni prihodki pokrivajo skupne odhodke (glej člen 122). Europolovi lastni prispevki za katere koli projekte se financirajo iz drugih členov.
	Skupaj poglavje 32	p.m.	p.m.
	SKUPAJ NASLOV 3	7 145 000	6 559 000
4	TELESA IN ORGANI
40	Stroški, povezani s plačami
400	Osebje Europola	825 000	900 000
401	Lokalno osebje	p.m.	p.m.
402	Prilagoditev plač	30 000	15 000	Ta vsota se uporablja le za financiranje odplačevanja. Glej člen 100 in Prilogo C.
	Skupaj poglavje 40	855 000	915 000
41	Drugi tekoči stroški
410	Upravni odbor	1 800 000	2 145 000
411	Skupni nadzorni organ	1 135 000	970 000	Znesek za leto 2005 vsebuje 85 000 EUR za „stroške pritožb“, ki so bili v prejšnji proračunski shemi vključeni pod „Skupni nadzorni organ“.
412	Stroški pritožb	p.m.	p.m.	Za stroške pritožb je bil iz proračuna 2004 in 2005 ustanovljen sklad. Znesek v skladu (trenutno 170 000 EUR) se pregleduje letno.
413	Finančni nadzornik	10 000	8 000
414	Skupni revizijski odbor	50 000	52 000
415	Delovna skupina šefov policije (Police Chiefs Task Force)	175 000	100 000
	Skupaj poglavje 41	3 170 000	3 275 000
	SKUPAJ NASLOV 4	4 025 000	4 190 000
6	Informacijska in komunikacijska tehnologija (vključno s TECS — Računalniškim sistemom Europola)
62	Informacijska in komunikacijska tehnologija
620	Informacijska tehnologija (Information Technology)	2 900 000	2 900 000	Prejšnji člen 312.
621	Komunikacijska tehnologija	4 810 000	7 735 000	Prejšnji člen 313. Ta znesek vključuje 2 375 000 EUR za izvedbo javnega razpisa za nov VPN. Glej člen 100 in Prilogo C.
622	Svetovanje	3 130 000	1 970 000	Prejšnji člen 602.
623	Analiza, zveze, indeksni in varnostni sistemi	3 050 000	3 005 000	Prejšnji člen 610.
624	Informacijski sistem	120 000	100 000	Prejšnji člen 611.
	Skupaj poglavje 62	14 010 000	15 710 000
	SKUPAJ NASLOV 6	14 010 000	15 710 000
	SKUPAJ PRIHODKI, DEL A	63 550 000	67 894 000
	SKUPAJ ODHODKI, DEL A	63 550 000	67 894 000
	RAZLIKA	—	—

Država gostiteljica

Naslov Poglavje Člen	Opis	Proračun 2006 (EUR)	Proračun 2007 (EUR)	Opombe
7	PRIHODKI, DRŽAVA GOSTITELJICA
70	Prispevki
700	Prispevek države gostiteljice, varnost	2 139 109	2 242 742	Ne glede na člen 35 Konvencije o Europolu in člen 16 Finančne uredbe lahko upravni odbor na podlagi predloga direktorja soglasno spremeni znesek odobrenih proračunskih sredstev, če skupni prihodki pokrivajo skupne odhodke (glej člen 80). Predlog direktorja mora biti skladen z dogovorom med Europolom in nizozemskim ministrstvom za pravosodje.
701	Prispevek države gostiteljice, stavbe	p.m.	p.m.	Ne glede na člen 35 Konvencije o Europolu in člen 16 Finančne uredbe lahko upravni odbor na podlagi predloga direktorja soglasno spremeni znesek odobrenih proračunskih sredstev, če skupni prihodki pokrivajo skupne odhodke (glej člen 810). Predlog direktorja mora biti skladen z dogovorom med Europolom in nizozemskim ministrstvom za pravosodje.
702	Razlika iz proračunskega leta t-2	247 891	217 258
	Skupaj poglavje 70	2 387 000	2 460 000
71	Drugi prihodki
711	Razno	p.m.	p.m.
	Skupaj poglavje 71	p.m.	p.m.
	SKUPAJ NASLOV 7	2 387 000	2 460 000
8	ODHODKI, DRŽAVA GOSTITELJICA
80	Varnost
800	Stroški varnosti	2 387 000	2 460 000	Ne glede na člen 35 Konvencije o Europolu in člen 16 Finančne uredbe lahko upravni odbor na podlagi predloga direktorja soglasno spremeni znesek odobrenih proračunskih sredstev, če skupni prihodki pokrivajo skupne odhodke (glej člen 700). Predlog direktorja mora biti skladen z dogovorom med Europolom in nizozemskim ministrstvom za pravosodje.
	Skupaj poglavje 80	2 387 000	2 460 000
81	Stroški stavb
810	Stroški stavb, država gostiteljica	p.m.	p.m.	Ne glede na člen 35 Konvencije o Europolu in člen 16 Finančne uredbe lahko upravni odbor na podlagi predloga direktorja soglasno spremeni znesek odobrenih proračunskih sredstev, če skupni prihodki pokrivajo skupne odhodke (glej člen 701). Predlog direktorja mora biti skladen z dogovorom med Europolom in nizozemskim ministrstvom za pravosodje.
	Skupaj poglavje 81	p.m.	p.m.
	SKUPAJ NASLOV 8	2 387 000	2 460 000
	SKUPAJ PRIHODKI, DEL C	2 387 000	2 460 000
	SKUPAJ ODHODKI, DEL C	2 387 000	2 460 000
	RAZLIKA, DEL C	—	—
Opomba: Zaradi zaokroževanja se skupni zneski za leto 2005 lahko razlikujejo od seštevka posameznih zneskov.

(1) Sprejel Svet dne 12. junija 2006.

(2) Za leto 2006 sta bila v teh številkah upoštevana tudi prenos sredstev (Dokument št. 2220-103) in Osnutek spremembe proračuna za državo gostiteljico (Dokument št. 2210-197), ki ju je upravni odbor odobril na svojem sestanku novembra 2005.

PRILOGA A

Osnutek kadrovskega načrta za leto 2007

Naslov 2, Europol

Razred	Proračun 2006	Nova delovna mesta	Proračun 2007
1	1	—	1
2	3	—	3
3	3	—	3
4	17	1	18
5	60	3	63
6	70	4	74
7	100	5	105
8	79	2	81
9	43	1	44
10	—	—	—
11 (1)	1	—	1
12 (1)	5	—	5
13 (1)	—	—	—
Skupaj	382	16	398

Naslov 4, telesa in organi

Razred	Proračun 2006	Nova delovna mesta	Proračun 2007
1	—	—	—
2	—	—	—
3	—	—	—
4	2	—	2
5	2	—	2
6	—	—	—
7	1	1	2
8	2	—	2
9	—	—	—
10	—	—	—
11 (2)	—	—	—
12 (2)	—	—	—
13 (2)	—	—	—
Skupaj	7	1	8

Skupaj

Razred	Proračun 2006	Nova delovna mesta	Proračun 2007
Skupaj	389	17	406

(1) Delovna mesta pod temi razredi pomenijo lokalno osebje, kadar to zahtevajo Kadrovski predpisi.

(2) Delovna mesta pod temi razredi pomenijo lokalno osebje, kadar to zahtevajo Kadrovski predpisi.

PRILOGA B

Prispevki držav članic

Proračun za leto 2007

	BND 2005	Delež BND za 2005 – 25 držav članic	Razlika 2005	Delež BND za 2005 — 25 držav članic	Prispevki pred prilagoditvijo 2005	Prispevki po prilagoditvi 2005
	(milijoni EUR)	(EUR)	(EUR)	(EUR)	(EUR)	(EUR)
	a	b = a/10 584 037	c = b x 9 472 186	d = a/10 681 753	e = d x 64 769 000	f = e- c
Avstrija	237 465	2,24 %	212 519	2,22 %	1 439 873	1 227 354
Belgija	2 227 939	21,05 %	1 993 895	20,86 %	13 509 148	11 515 254
Ciper	294 174	2,78 %	263 271	2,75 %	1 783 726	1 520 456
Češka	12 829	0,12 %	11 481	0,12 %	77 788	66 307
Danska	201 500	1,90 %	180 333	1,89 %	1 221 799	1 041 467
Estonija	835 859	7,90 %	748 052	7,83 %	5 068 246	4 320 194
Finska	8 466	0,08 %	7 577	0,08 %	51 336	43 759
Francija	153 201	1,45 %	137 107	1,43 %	928 934	791 827
Nemčija	1 674 679	15,82 %	1 498 754	15,68 %	10 154 446	8 655 692
Grčija	175 915	1,66 %	157 435	1,65 %	1 066 664	909 229
Madžarska	83 277	0,79 %	74 529	0,78 %	504 953	430 424
Irska	125 838	1,19 %	112 619	1,18 %	763 021	650 402
Italija	1 387 559	13,11 %	1 241 796	12,99 %	8 413 489	7 171 693
Latvija	10 690	0,10 %	9 567	0,10 %	64 818	55 251
Litva	18 654	0,18 %	16 694	0,17 %	113 107	96 413
Luksemburg	23 406	0,22 %	20 947	0,22 %	141 923	120 975
Malta	4 620	0,04 %	4 134	0,04 %	28 012	23 878
Nizozemska	470 129	4,44 %	420 742	4,40 %	2 850 633	2 429 891
Poljska	193 298	1,83 %	172 992	1,81 %	1 172 065	999 073
Portugalska	137 655	1,30 %	123 194	1,29 %	834 674	711 479
Slovaška	34 686	0,33 %	31 042	0,32 %	210 318	179 276
Slovenija	27 135	0,26 %	24 285	0,25 %	164 536	140 251
Španija	286 576	2,71 %	256 472	2,68 %	1 737 661	1 481 189
Švedska	82 831	0,78 %	74 129	0,78 %	502 246	428 117
Združeno kraljestvo	1 875 657	17,72 %	1 678 620	17,56 %	11 373 081	9 694 461
Vmesni seštevek	10 584 037	100,00 %	9 472 186	99,09 %	64 176 497	54 704 311
Bolgarija	21 291	0,00 %	—	0,20 %	129 098	129 098
Romunija	76 425	0,00 %	—	0,72 %	463 404	463 404
Skupaj	10 681 753	100,00 %	9 472 186	100,00 %	64 769 000	55 296 814
					Razlika 2005	9 472 186
					Drugi prihodki	3 125 000
					Skupaj prihodki	67 894 000
Opombe: Številke za prispevke v letu 2007 so zgolj informativne in se v skladu s členom 40(2) Finančne uredbe popravljajo za razliko med prispevkom, plačanim za leto 2005 ter prispevkom, ki je potreben za financiranje dejanskih odhodkov v letu 2005. Ti popravki bodo izvedeni, če se prispevki za leto 2007 zahtevajo pred 1. decembrom 2005. Številke BND za Bolgarijo so take, kot jih je posredoval Oddelek za proračun ES in objavljene med sestankom DC ECFIN Pomlad 2004. Za Romunijo so objavljene med sestankom DC ECFIN Jesen 2004 V primeru, da Romunija in Bolgarija 1. januarja 2007 ne sprejmeta Konvencije o Europolu, se to obravnava kot je opisano v prilogi 2 k dokumentu št. 2210-162r3 (Priloga k pojasnjevalnim opombam iz proračuna za leto 2005, ki pojasnjujejo kako ravnati s prispevki iz pristopnih držav). Zaradi zaokroževanja se skupni zneski za leto 2004 lahko razlikujejo od seštevka posameznih zneskov.

PRILOGA C

Podrobnosti v zvezi z zneski, ki se zahtevajo na osnovi soglasne potrditve upravnega odbora

	Člen 202	Člen 621	Člen 402	Skupaj
Odplačevanje plač	640 000	—	15 000	655 000
Stroški VPN	—	2 375 000	—	2 375 000
Skupaj	640 000	2 375 000	15 000	3 030 000

28.6.2006

Uradni list Evropske unije

C 150/9

SKLEP PREDSEDSTVA EVROPSKEGA PARLAMENTA

z dne 29. marca 2004 (1)

Pravilnik o izvajanju Uredbe (ES) št. 2004/2003 Evropskega parlamenta in Sveta o predpisih, ki urejajo delovanje političnih strank na evropski ravni, in pravilih glede njihovega financiranja

(2006/C 150/02)

PREDSEDSTVO,

ob upoštevanju Pogodbe o ustanovitvi Evropske skupnosti in zlasti člena 191,

ob upoštevanju Uredbe (ES) št. 2004/2003 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 4. novembra 2003 o predpisih, ki urejajo delovanje političnih strank na evropski ravni, in pravilih glede njihovega financiranja (2),

ob upoštevanju Uredbe Sveta (ES, Euratom) št. 1605/2002 z dne 25. junija 2002 o finančni uredbi, ki se uporablja za splošni proračun Evropskih skupnosti (3) (v nadaljevanju „Finančna uredba“), Uredbe Komisije (ES, Euratom) št. 2342/2002 z dne 23. decembra 2002 o določitvi podrobnih pravil za izvajanje Uredbe Sveta (ES, Euratom) št. 1605/2002 o finančni uredbi, ki se uporablja za splošni proračun Evropskih skupnosti (4) (v nadaljevanju „Uredba o pravilih za izvajanje“), kot tudi Uredba Komisije (ES) št. 643/2005 z dne 27. aprila 2005 o razveljavitvi Uredbe Komisije (ES) št. 2909/2000 o računovodskem vodenju nefinančnih stalnih sredstev (5),

ob upoštevanju člena 22(10) Poslovnika Evropskega parlamenta,

ker:

(1)	je treba določiti pogoje za dodelitev in upravljanje donacij, namenjenih financiranju političnih strank na evropski ravni,

(2)	je finančna podpora političnim strankam na evropski ravni donacija v smislu členov 108 in naslednjih Finančne uredbe —

SKLENE:

Člen 1

Predmet

Pričujoči pravilnik določa pravila za izvajanje Uredbe (ES) št. 2004/2003 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 4. novembra 2003 o predpisih, ki urejajo delovanje političnih strank na evropski ravni, in pravilih glede njihovega financiranja.

Člen 1a

Ker gre za financiranje političnih strank na evropski ravni, predsedstvo na začetku vsakega zakonodajnega obdobja sprejme večletni informativni finančni okvir, ki temelji na referenčnih vrednostih osnovnega zneska, dodeljenega vsaki stranki, in dodatnega zneska, določenega glede na število poslancev – članov zadevne stranke. Ta okvir bo za proračunski organ Evropskega parlamenta predstavljal ključno referenco v okviru letnega proračunskega postopka, brez poseganja v pristojnosti, ki so za proračunski organ določene v pogodbi.

Člen 2

Razpis za zbiranje predlogov

Evropski parlament vsako leto pred koncem prvega polletja objavi razpis za zbiranje predlogov za odobritev donacij za financiranje političnih strank na evropski ravni. Objavljeni razpis vsebuje merila upravičenosti do sredstev, pogoje financiranja s strani Skupnosti in datume, ki so predvideni za postopek dodelitve.

Člen 3

Vloga za financiranje

1. Za namene izvajanja člena 4 Uredbe (ES) št. 2004/2003 vsaka politična stranka, ki želi prejeti donacijo iz splošnega proračuna Evropske unije, pred 15. novembrom v letu pred proračunskim letom, za katerega se zahteva donacija, predloži pisno vlogo predsedniku Evropskega parlamenta. Pogoji iz člena 3 te uredbe morajo biti izpolnjeni do dneva predložitve vloge.

2. Obrazec za vlogo za donacijo je priložen temu pravilniku (glej Prilogo 1). Na voljo je na spletni strani Evropskega parlamenta.

3. Vsako obvestilo v skladu s členom 4(3) Uredbe (ES) št. 2004/2003 se naslovi na predsednika Evropskega parlamenta.

Člen 4

Odločitev o vlogi za financiranje

1. Predsedstvo na predlog generalnega sekretarja oceni vloge za financiranje na podlagi meril iz členov 3 in 4 Uredbe (ES) št. 2004/2003, da bi določilo vloge, ki so upravičene do financiranja. Predsedstvo in tudi generalni sekretar lahko v okviru priprave sklepa predsedstva od prosilca zahtevata, da v določenem roku dopolni ali dodatno obrazloži dokazila, ki so priložena vlogi.

2. Pred 15. februarjem v proračunskem letu, za katerega je donacija zaprošena, predsedstvo določi seznam upravičencev in odobrene zneske. Če zaprošena donacija ni odobrena, predsedstvo v istem sklepu navede razloge za zavrnitev vloge, zlasti glede na merila iz členov 3 in 4 Uredbe (ES) št. 2004/2003.

Predsedstvo sprejme sklep na podlagi ocene iz odstavka 1. Sprejeti sklep upošteva morebitne spremembe, do katerih je prišlo po vložitvi vloge na osnovi obvestil, prejetih v okviru člena 4(3) Uredbe (ES) 2004/2003, ter splošno znane spremembe.

Če se zaradi povečanja števila strank, ki želijo prejeti finančna sredstva, ali števila poslancev, ki so v tem času pristopili k stranki prosilki, referenčni zneski, namenjeni prosilcem, razlikujejo od tistih, predvidenih v členu 1(a), generalni sekretar o tem nemudoma obvesti predsedstvo, ki lahko predsednika pozove, naj pristojnemu odboru predloži predlog za ustrezno spremembo razpoložljivih zneskov.

3. Predsednik pisno obvesti prosilca o nadaljnjih postopkih v zvezi z njegovo vlogo. Ob dodelitvi se obvestilu priloži osnutek sporazuma o donaciji, ki ga mora upravičenec podpisati. Če zaprošena donacija ni odobrena, se navedejo razlogi za zavrnitev predsedstva. Prosilci, katerih vloge je predsedstvo zavrnilo, se o tem obvestijo v 15 koledarskih dneh po posredovanju sklepa o dodelitvi donacije upravičencem.

Člen 5

Sporazum o donaciji

Dodelitev donacije politični stranki na evropski ravni je predmet pisnega sporazuma med Evropskim parlamentom, ki ga zastopa predsednik ali njegov pooblaščenec, in upravičencem. Besedilo sporazuma o donaciji je priloženo temu pravilniku (glej prilogo 2); sporazum mora biti pravilno izpolnjen in podpisan s strani obeh strank v 30 dneh po sklepu predsedstva iz člena 4. Besedila sporazuma o donaciji ni mogoče spreminjati.

Člen 6

Plačilo

1. Če predsedstvo ne odloči drugače, bo donacija političnim strankam izplačana v obliki predfinanciranja na evropski ravni v enem delu v znesku 80 % od največjega zneska donacije, določene v členu I.3(2) sporazuma o donaciji, in sicer v 15 dneh po podpisu konvencije:

2. Do plačila preostanka pride po koncu obdobja upravičenosti do financiranja iz proračuna Skupnosti na podlagi dejanskih odhodkov, ki jih je upravičenec imel pri izvedbi svojega delovnega programa. Kadar je celotni znesek predhodnih plačil višji od zneska določene končne donacije, Evropski parlament začne postopek izterjave neupravičenih plačil.

3. Pred 15. majem in najkasneje 30. junija po koncu proračunskega leta upravičenec predloži naslednje dokumente, ki omogočajo plačilo preostanka:

—	končno poročilo o izvedbi delovnega programa;

—	končni finančni izkaz dejansko nastalih upravičenih odhodkov, sledeč strukturi predvidenega proračuna;

—	popoln povzetek prihodkov in odhodkov, ki ustrezajo računom upravičenca v obdobju upravičenosti, za katerega velja sporazum o donaciji;

—	zunanje revizijsko poročilo o računih upravičenca, ki ga pripravi neodvisni organ oziroma strokovnjak, ki je v skladu z nacionalno zakonodajo pooblaščen za opravljanje revizije.

4. Namen zunanje revizije je potrditi, da so finančni dokumenti, ki jih je upravičenec predložil Evropskemu parlamentu, skladni s finančnimi določbami sporazuma o donaciji, da so prijavljeni odhodki resnični in prijava prihodkov izčrpna ter da so bile izpolnjene obveznosti iz členov 6, 7, 8 in 10(2) Uredbe (ES) št. 2004/2003.

5. Ob prejemu dokumentov iz odstavka 3 in v roku dveh mesecev predsedstvo na predlog generalnega sekretarja sprejme končno poročilo o izvajanju delovnega programa in končni finančni izkaz.

Predsedstvo lahko od upravičenca zahteva dokazila ali kakršno koli dodatno informacijo, ki se mu zdi potrebna za sprejetje končnega poročila in končnega finančnega izkaza. Upravičenec ima za predložitev dokazil na voljo 15 dni.

Predsedstvo lahko po pogovorih s predstavniki zadevne politične stranke končno poročilo in končni finančni izkaz zavrne ter zahteva predložitev novih. Upravičenec ima za predložitev novega poročila in izkaza na voljo 15 dni.

Če se Evropski parlament v roku dveh mesecev pisno ne odzove, velja, da je le-ta sprejel končno poročilo in končni finančni izkaz.

6. Upravičenec obvesti Evropski parlament o znesku obresti ali enakovrednih ugodnostih, ki jih je morda bil deležen zaradi predfinanciranja s strani Parlamenta. Obvestilo mora biti priloženo zahtevku za plačilo, s katerim se sklene predfinanciranje. Te obresti so predmet naloga za izterjavo, ki ga izda generalni sekretar ali njegov pooblaščenec.

Člen 7

Določitev končne donacije

1. Ne glede na informacije, pridobljene naknadno v okviru nadzora in revizij, predsedstvo po pogovorih s predstavniki politične stranke, ki je vložila zahtevo, določi znesek končne donacije, ki jo bo dodelilo upravičencu na podlagi dokumentov iz člena 6(3), sprejetih s strani predsedstva.

2. Celotni znesek, ki ga Evropski parlament nakaže upravičencu, ne more v nobenem primeru presegati:

—	maksimalnega zneska donacije, določenega v členu I.3.2 sporazuma o donaciji;

—	75 % upravičenih dejanskih odhodkov.

3. Donacija je omejena na znesek, potreben za uravnoteženje upravičenih prihodkov in odhodkov iz operativnega proračuna upravičenca, na osnovi katerega je lahko izvedel delovni program, in mu v nobenem primeru ne prinese dobička v smislu člena 165 Uredbe o pravilih za izvajanje. Vsak presežek povzroči ustrezno zmanjšanje zneska donacije.

4. Na podlagi zneska tako določene končne donacije in skupnega zneska plačil, ki jih je v okviru sporazuma o donaciji predhodno nakazalo, predsedstvo določi znesek preostanka, ki ga je treba plačati, glede na še dolgovane zneske upravičencu. Kadar skupni znesek predhodno izvršenih plačil presega znesek končne donacije, generalni sekretar ali njegov pooblaščenec izda nalog za izterjavo presežnega zneska.

Člen 8

Ustavitev in znižanje donacije

Na predlog generalnega sekretarja predsedstvo ustavi plačila in zniža donacijo oziroma prekine sporazum o donaciji in v tem primeru zahteva povračilo ustreznega zneska,

a)	če se donacija uporabi za odhodke, ki jih Uredba (ES) št. 2004/2003 ne dovoljuje;

b)	če ni bilo podano obvestilo v smislu člena 4(3) Uredbe (ES) št. 2004/2003;

c)	če se ne upoštevajo pogoji in obveznosti iz členov 3 in 6 Uredbe (ES) št. 2004/2003;

d)	če nastopi katera od okoliščin iz člena 93 ali 94 Finančne uredbe.

Pred sprejemom sklepa predsedstvo upravičencu da možnost, da poda svoje pripombe k ugotovljenim nepravilnostim.

Člen 9

Izterjava

1. Kadar so bili zneski upravičencu neupravičeno nakazani ali kadar postopek izterjave opravičujejo pogoji sporazuma o donaciji, upravičenec Evropskemu parlamentu zadevne zneske nakaže pod pogoji in do dneva, ki jih določi Parlament.

2. Če upravičenec ne izvrši plačila do dneva, ki ga določi Evropski parlament, le-ta dolgovano vsoto poveča za zamudne obresti po stopnji iz člena II.14.3 sporazuma o donaciji. Zamudne obresti se nanašajo na obdobje od prvega dne po dnevu zapadlosti plačila do vključno dneva prejema celotnega plačila dolgovane vsote.

Člen 10

Nadzor in revizije

1. Redno preverjanje v okviru člena 5(1) Uredbe (ES) št. 2004/2003 izvaja generalni sekretar.

2. Upravičenec priskrbi Evropskemu parlamentu kot tudi vsakemu drugemu zunanjemu organu, ki ima pooblastilo Parlamenta, vse zahtevane podrobne informacije, da se lahko Parlament prepriča o dobrem izvajanju delovnega programa in določb sporazuma o donaciji.

3. Upravičenec hrani za potrebe Evropskega parlamenta vse izvirnike dokumentov, zlasti računovodskih, bančnih in davčnih dokumentov, ter v ustrezno utemeljenih izrednih primerih overjene kopije izvirnikov dokumentov v zvezi s sporazumom o donaciji za obdobje petih let od dneva končnega plačila dolgovanih zneskov iz člena I.4 sporazuma o donaciji.

4. Upravičenec omogoči Parlamentu, da neposredno prek svojih uslužbencev ali posredno prek katerega koli drugega zunanjega organa, ki ga pooblasti v ta namen, opravi revizijo o uporabi sredstev iz donacije. Te revizije se lahko opravljajo v celotnem obdobju izvajanja sporazuma o donaciji do končnega plačila kot tudi v obdobju petih let po prejemu končnega plačila. Po potrebi lahko ugotovitve teh revizij pripeljejo do sklepov o izterjavi s strani predsedstva.

5. Vsak sporazum o donaciji izrecno predvideva, da imata Evropski parlament in Računsko sodišče pravico do izvajanja nadzora politične stranke na evropski ravni, ki je bila deležna donacije iz splošnega proračuna Evropske unije, na podlagi računovodskih dokumentov in na kraju samem.

6. Na podlagi Uredbe (ES) št. 1073/1999 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 25. maja 1999 o preiskavah, ki jih izvaja Evropski urad za boj proti goljufijam (OLAF) (6), lahko le-ta opravlja tudi nadzor in preverjanja na kraju samem v skladu s postopki, ki jih zakonodaja Skupnosti predvideva za zaščito finančnih interesov Evropskih skupnosti pred goljufijami in drugimi nepravilnostmi. Po potrebi lahko ugotovitve teh revizij pripeljejo do sklepov o izterjavi s strani predsedstva.

Člen 11

Tehnična pomoč

1. Na predlog generalnega sekretarja lahko predsedstvo političnim strankam na evropski ravni dodeli tehnično pomoč v skladu s sklepom predsedstva z dne 14. marca 2000, ki ureja uporabo prostorov Evropskega parlamenta s strani zunanjih uporabnikov, spremenjenim s sklepom z dne 2. junija 2003, in vsako drugo tehnično pomoč, ki jo ureja naknadni pravilnik. Predsedstvo lahko pooblasti generalnega sekretarja za sprejem določenih vrst sklepov o dodelitvi tehnične pomoči.

2. Generalni sekretar vsako leto v treh mesecih po koncu proračunskega leta predsedstvu predloži poročilo s podrobno predstavitvijo tehnične pomoči, ki jo je Evropski parlament zagotovil vsaki politični stranki na evropski ravni. Poročilo je nato objavljeno na spletni strani Evropskega parlamenta.

Člen 12

Obveščanje javnosti

Donacije, ki jih Evropski parlament dodeli političnim strankam na evropski ravni v enem proračunskem letu, so objavljene v prvem polletju naslednjega proračunskega leta na spletni strani Evropskega parlamenta in vsebujejo:

—	ime in naslov upravičenca;

—	namen donacije;

—	dodeljeni znesek in delež financiranja v primerjavi s celotnim operativnim proračunom upravičenca.

Člen 13

Pravica do pritožbe

Sklepi, ki so bili sprejeti na podlagi tega pravilnika, so lahko predmet pritožbe na Sodišče Evropskih skupnosti in na Sodišče prve stopnje Evropskih skupnosti pod pogoji, ki jih predvideva Pogodba.

Člen 14

Prehodne določbe za proračunsko leto 2004

1. Datum iz člena 3(1) tega pravilnika se nadomesti s 23. julijem 2004, datum iz člena 4(2) pa s 16. septembrom 2004.

2. Ne glede na člen 6(1) tega pravilnika se enotni del predfinanciranja, ki znaša 80 % maksimalnega zneska donacije, kot je določen v členu I.3.2 sporazuma o donaciji, nakaže v 15 dneh po podpisu sporazuma o donaciji.

Člen 15

Sprememba pravilnika

Generalni sekretar Evropskega parlamenta pred 30. septembrom 2005 predsedstvu predloži poročilo o izvajanju tega pravilnika. Po potrebi poročilo predlaga morebitne spremembe pravilnika in sistema financiranja evropskih političnih strank, kot ju predvideva Uredba (ES) št. 2004/2003.

Člen 16

Začetek veljavnosti

Ta pravilnik začne veljati dan po objavi v Uradnem listu Evropske unije.

(1) Spremenjen s sklepom predsedstva z dne 1. februarja 2006.

(2) UL L 297 z dne 15.11.2003, str. 1.

(3) UL L 248 z dne 16.9.2002, str. 1.

(4) UL L 357 z dne 31.12.2002, str. 1.

(5) UL L 107 z dne 28.4.2005, str. 17.

(6) UL L 136 z dne 31.5.1999, str. 1.

PRILOGA 1

PRILOGA 2

28.6.2006

Uradni list Evropske unije

C 150/35

DRŽAVNA POMOČ — ČEŠKA REPUBLIKA

Državna pomoč št. C 12/2006 (prej N 132/2005)

Shema pomoči za podporo kombiniranemu prevozu

Poziv k predložitvi pripomb na podlagi člena 88(2) Pogodbe ES

(2006/C 150/05)

(Besedilo velja za EGP)

Z dopisom v verodostojnem jeziku z dne 4. aprila 2006 na straneh, ki sledijo temu povzetku, je Komisija uradno obvestila Češko republiko o svoji odločitvi, da sproži postopek na podlagi člena 88(2) Pogodbe ES v zvezi z delom zgoraj navedene pomoči/ukrepa.

Komisija se je odločila, da ne sproži nobenih ugovorov v zvezi z nekaterimi drugimi pomočmi/ukrepi, kot je opisano v dopisu, ki sledi temu povzetku.

Zainteresirane stranke lahko svoje pripombe o pomoči/ukrepih, v zvezi s katerimi Komisija sproža postopek, predložijo v enem mesecu od datuma objave tega povzetka in dopisa, ki sledi, na naslednji naslov:

European Commission

Directorate-General for Energy and Transport

Directorate A

Building/Office DM 28 6/109

B-1049 Brussels

Telefaks: (32-2) 296 41 04

Te pripombe se posredujejo Češki republiki. Zainteresirana stranka, ki predloži pripombe, lahko pisno zaprosi za zaupno obravnavo svoje identitete in navede razloge za to.

BESEDILO POVZETKA

POSTOPEK

Z dopisom z dne 13. marca 2005 je Stalno predstavništvo Češke priglasilo shemo pomoči za podporo kombiniranemu prevozu. Pomoč je bila registrirana 16. marca 2005 pod številko N 132/2005. V dopisu z dne 19. maja 2005 je Komisija postavila nadaljnja vprašanje v zvezi s to shemo, na katere so češki organi odgovorili z dopisom, ki ga je GD TREN prejel dne 11. julija 2005. Dne 14. junija 2005 so imeli češki organi in službe Komisije tehnični sestanek. Druga zahteva za informacije je bila poslana z dopisom 5. septembra 2005. Odgovor na to zahtevo so češki organi poslali z dopisom z dne 5. oktobra 2005. Tretja zahteva za informacije je bila poslana z dopisom dne 1. decembra 2005. Odgovor na to zahtevo so češki organi poslali z dopisom z dne 9. januarja 2006.

Opis ukrepa/pomoči, v zvezi s katerim/katero Komisija sproža postopek

Prejemniki bodo upravljavci kombiniranega prevoza, upravljavci železniškega prometa in upravljavci terminalov. Prijavijo se lahko vsa velika, mala in srednja podjetja. Do pomoči bodo imela dostop vsa podjetja EU z registriranimi sedeži, agencijami, podružnicami in hčerinskimi podjetji v Češki republiki.

Pričakovani proračun za obdobje 2006-2010 je1 580 milijonov CZK (55 702 450 EUR).

Pravna podlaga je Osnutek resolucije vlade Češke republike o okvirni politiki razvoja in podpore kombiniranega prevoza v obdobju 2006-2010.

Cilj sheme je razviti kombinirani transport, da bi omogočili prenos prometa s tovornega cestnega prevoza na druge oblike prevoza. Shema naj bi v glavnem povečala uporabo nespremljanega kombiniranega prevoza z izboljšanjem njegove konkurenčnosti.

Predvideni ukrepi Češke republike so naslednji: pomoč za gradnjo, širitev in modernizacijo obstoječih terminalov za kombinirani transport, pomoč za pridobitev opreme za kombinirani prevoz in investicijska podpora ter končno pomoč za vzpostavitveno fazo novih linij za kombinirani prevoz.

V zvezi s pomočjo za pridobitev opreme za kombinirani prevoz in investicijsko podporo se je eden od priglašenih ukrepov nanašal na pomoč za nakup posebnih vagonov za uporabo pri kombiniranem prevozu. V priglasitvi organi Češke republike navajajo, da teh posebnih vagonov ni mogoče uporabljati za tradicionalne železniške storitve, temveč izključno in samo za prevoz enot za kombiniran prevoz. Ti vagoni imajo posebno zgradbo, ki je prilagojena samo prevozu enot za kombiniran prevoz, zaradi česar je te vagone nemogoče uporabiti za prevoz blaga, ki se prevaža s tradicionalnimi železniškimi vagoni – vagoni na primer nimajo dna, uporabniških tirov ali prečnih stranic, vendar so opremljeni z napravami za pritrjevanje (twistlock). Podpora bo odobrena le za te posebne železniške vagone in vlagatelj zahtevka mora predložiti njihovo podrobno specifikacijo in jih uporabljati za določeno novo linijo kombiniranega prevoza. Glavni cilj podpore je zagotoviti potrebno število železniških vagonov za vsako linijo kombiniranega prevoza ali železniških vagonov za „nove“ sisteme kombiniranega prevoza (npr. priprava cestnih priklopnikov), ki v Češki republiki še niso delovali. Enako načelo se bo uporabilo tudi za posebna cestna vozila za kombinirani prevoz, podpora pa bo razširjena tudi na enote kombiniranega prevoza, razen kontejnerjev ISO.

Intenzivnost pomoči bo do 50 % skupnih stroškov za infrastrukturno pomoč, 30 % skupnih stroškov za pridobitev opreme za kombinirani prevoz in vzpostavitveno fazo za nove linije kombiniranega prevoza.

OCENA UKREPA/POMOČI

Na podlagi člena 87(1) Pogodbe ES, razen če ta pogodba ne določa drugače, je vsaka pomoč, ki jo dodeli država članica, ki izkrivlja ali bi lahko izkrivljala konkurenco, nezdružljiva s skupnim trgom, kolikor prizadene trgovino med državami članicami. S predlaganim ukrepom izbrani upravičenci prejmejo državne prispevke za stroške, ki izhajajo iz prevoza blaga in kombiniranega prevoza, medtem ko druga podjetja, nacionalna ali iz drugih držav članic, ki so dejavna na tem področju, takih prispevkov ne prejmejo. Zaradi tega Komisija meni, da priglašeni ukrep pomoči vključuje pomoč v smislu člena 87(1) in je zato načelno prepovedan, razen če ga je mogoče šteti za združljivega s skupnim trgom zaradi katere izmed izjem, predvidenih v Pogodbi ali sekundarni zakonodaji.

Člen 87(3)(c) navaja, da je pomoč za pospeševanje razvoja določenih gospodarskih dejavnosti ali določenih gospodarskih območij, kadar takšna pomoč ne spreminja trgovinskih pogojev v obsegu, ki bi bil v nasprotju s skupnimi interesi, združljiva s skupnim trgom. Razvoj kombiniranega prevoza in dejavnosti, ki prispevajo k zmanjšanju prezasedenosti cest, so zato v skupnem interesu v smislu člena 87(3)(c) Pogodbe. Člen 87(3)(c) Pogodbe je zato primerna pravna podlaga za analizo priglašene sheme pomoči.

Komisija dvomi, da se lahko pomoč za nakup nekaterih tipov vagonov za uporabo pri kombiniranem prevozu šteje kot združljiva s Pogodbo. Posebno pozornost je treba nameniti možnosti odobritve državnih pomoči za vozna sredstva, zlasti ob upoštevanju nevarnosti, da je glede na naravo zadevnih sredstev taka pomoč lahko enaka pomoči za poslovanje, do katere ima Komisija še posebej omejevalni odnos.

Po drugi strani pa se lahko v okviru politike Komisije za spodbujanje kombiniranega prevoza ukrep šteje kot združljiv v smislu člena 87(3)(c), posebej če se neodvisno od izjav čeških organov zagotovi, da je mogoče take vagone uporabljati samo za operacije kombiniranega prevoza in ne za običajni železniški prevoz. Komisija ima trenutno na razpolago premalo informacij, da bi lahko z gotovostjo ugotovila, ali je mogoče te vagone uporabljati samo in izključno v okviru storitev kombiniranega prevoza.

Obstaja tudi možnost, da se pomoč za pridobitev voznih sredstev, ki niso namenjena izključno kombiniranemu prevozu, šteje kot združljiva, če so prejemniki samo mala in srednja podjetja. Člen 4.5 Uredbe Komisije (ES) št. 70/2001 z dne 12. januarja 2001 o uporabi členov 87 in 88 Pogodbe ES pri pomoči za majhna in srednje velika podjetja (1) dovoljuje pomoč za naložbene stroške za železniške vagone pri MSP. Podrobneje znaša intenzivnost pomoči, ki jo določa člen 4.5, 15 % za mala in 7,5 % za srednja podjetja. Da bi uporabila te določbe, potrebuje Komisija potrdilo, da bo ta ukrep koristil le malim in srednjim podjetjem v okviru navedenih meja.

V skladu s členom 14 Uredbe Sveta (ES) št. 659/1999 se lahko od prejemnika izterja povračilo vseh nezakonitih pomoči.

BESEDILO DOPISA

„Komise by ráda informovala Českou republiku, že se po prozkoumání informací poskytnutých orgány České republiky ohledně výše uvedené podpory/opatření rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, pokud jde o investiční podporu pro železniční vozy, které mají být použity v kombinované dopravě, a nevznést vůči žádné z částí oznámeného opatření námitky.

1. Postup

1.	Dopisem ze dne 16. března 2005 oznámilo Stále zastoupení České republiky program podpory kombinované dopravy. Dne 16. března 2005 byla podpora zaevidována pod číslem N 132/2005.

2.	V dopise ze dne 19. května 2005 položila Komise v souvislosti s tímto programem další otázky a orgány České republiky na ně odpověděly dopisem, který GŘ TREN zaevidovalo dne 11. července 2005.

3.	Dne 14. června 2005 se konala technická schůzka s orgány České republiky a útvary Komise.

4.	Druhá žádost o informace byla zaslána dopisem ze dne 5. září 2005. Orgány České republiky na tuto žádost odpověděly dopisem ze dne 5. října 2005. Třetí žádost o informace byla zaslána dopisem ze dne 1. prosince 2005. Orgány České republiky na tuto žádost odpověděly dopisem ze dne 9. ledna 2006.

2. Popis programu

2.1 Cíl

5.	Cílem programu je rozvinout kombinovanou dopravu, a přesunout tak přepravu nákladu ze silniční dopravy na jiné druhy dopravy. Tento program by měl především posílit využívání nedoprovázené kombinované dopravy zlepšením její konkurenceschopnosti.

Právní základ

6.	Návrh usnesení vlády České republiky ke koncepci rozvoje a podpory kombinované dopravy pro období 2006 až 2010 (dále jen ‚návrh usnesení‘).

2.2 Příjemci podpory

7.	Příjemci podpory budou provozovatelé kombinované dopravy, železniční dopravci a provozovatelé překladišť. Způsobilé jsou všechny velké, malé a střední podniky.

8.	K podpoře mají přístup všechny společnosti v EU, které mají sídlo, agentury, pobočky nebo dceřiné společnosti v České republice.

2.3 Druh a míra podpory

9.	Podpora se uskuteční formou nevratných dotací.

Podprogram 1: Podpora na výstavbu nových, rozšíření a modernizaci stávajících překladišť kombinované dopravy

10.	Dotovaná překladiště musí být veřejná a dostupná na základě nediskriminačního přístupu všem zúčastněným provozovatelům a uživatelům.

11.

Mezi uznatelné náklady patří:

—	získání pozemků, pokud jsou bezprostředně nutné pro technologii překládky a s tím související dopravu,

—	opatření v oblasti infrastruktury, která jsou na těchto pozemcích nutná pro překládku, případně stanovená právními předpisy [včetně ADR (2), RID (3) a ADN (4)],

—	pozemní stavby, pokud jsou potřebné k rozvoji činností souvisejících s provozováním překladiště,

—	mechanismy a technická zařízení pro překládku.

12.

Podporovat lze rovněž náklady na nové překládací mechanismy, které nahrazují překládací mechanismy ve stávajících překladištích kombinované dopravy po uplynutí doby jejich životnosti, pokud je nezbytnost jejich podpory zvlášť prokázána. Při stanovení výše příspěvku se bere v úvahu zůstatková hodnota každého nahrazovaného mechanismu.

13.	Míra podpory dosáhne nejvýše 65 % uznatelných nákladů dotovaného záměru, avšak nejvýše 50 % celkové výše vzniklých nákladů.

14.

Podmínkou pro poskytnutí podpory je, že financování investičního záměru není pouze pro soukromý kapitál rentabilní a poskytnutí investiční dotace nevede k narušení hospodářské soutěže. Příjemce podpory musí provozovat uvedené zařízení po dobu nejméně 15 let při výši podílu příspěvku nad 50 % uznatelných nákladů, po dobu nejméně 10 let při výši podílu příspěvku mezi 30 % až 50 % z celkových investičních nákladů a po dobu nejméně 5 let při výši podílu příspěvku méně než 30 % z celkových investičních nákladů.

15.

Příjemce podpory je povinen na stavební práce a dodávky vypsat výběrové řízení. Výběr dodavatele zakázky týkající se podporovaného záměru musí příjemce podpory provést v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti.

16.	Příjemci podpory musí svěřit správu infrastruktury třetím osobám pouze na základě zadávacího řízení v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Do uvedeného zákona byly provedeny příslušné právní předpisy Společenství týkající se této oblasti (5).

17.

V České republice jsou překladiště kombinované dopravy ve vlastnictví soukromých společností. V současné době je provozováno osm překladišť kombinované dopravy. Nejvýznamnějšími překladišti z hlediska objemu překládky jsou Mělník, Praha-Uhříněves, Praha-Žižkov, Želechovice-Lípa. V ostatních překladištích (Lovosice, Přerov) jsou objemy překládky poměrně nízké a v přístavních překladištích (Děčín, Ústí nad Labem) představují téměř nulové hodnoty – v roce 2004 bylo po vnitrozemských vodních cestách v rámci kombinované dopravy přepraveno 240 TEU, tj. přibližně 2 000 t nákladu.

18.	Překladiště Praha-Žižkov ukončí zanedlouho provoz, neboť se nachází v hustě obydlené části hlavního města.

19.

Žádné ze stávajících překladišť nesplňuje požadavky podle Dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech (AGTC) (6). Ve většině případů nelze srovnávat infrastrukturu kombinované dopravy České republiky s infrastrukturou sousedních zemí, zejména Rakouska a Německa.

20.	Slovensko, vzniklé po rozdělení bývalého Československa, je v podobné situaci jako Česká republika. V žádné ze sousedních zemí (Polsku, Rakousku, Slovensku, Německu) se v bezprostřední blízkosti hranic České republiky překladiště nenacházejí.

Podprogram 2: Podpora pořízení vybavení pro kombinovanou dopravu – investiční příspěvky.

Investiční příspěvky slouží k pořízení speciálních zařízení (vybavení), zejména pro inovační technická řešení, která jsou žádoucí pro zaváděcí fázi nových linek kombinované dopravy. Uznatelné investiční náklady jsou uvedeny v příloze 2 návrhu usnesení.

21.

Uznatelné položky budou určeny výhradně pro kombinovanou dopravu:

Uznatelné investiční náklady na pořízení:

—	speciálních drážních vozidel a plavidel vnitrozemské vodní dopravy, určených pro kombinovanou dopravu a k nim vázaných překládacích mechanismů,

—	Nákup posunovacích lokomotiv nepatří do uznatelných nákladů.

—

Speciální železniční vozy určené výhradně k použití v kombinované dopravě. Ve svém oznámení uvádějí orgány České republiky, že tyto speciální železniční vozy nemohou být použity pro tradiční železniční služby, nýbrž výhradně a pouze pro přepravu intermodálních přepravních jednotek. Tyto železniční vozy mají speciální konstrukci uzpůsobenou pouze pro přepravu intermodálních přepravních jednotek, a proto nemohou být použity pro přepravu zboží, které přepravují tradiční železniční vozy. Vozy například nemají podlahu, boční či čelní stěny, avšak jsou vybaveny fixačními prvky (šroubové uzávěry). Dotace budou poskytnuty pouze na tyto speciální železniční vozy a žadatel musí předložit jejich přesnou specifikaci a využívat je pro konkrétní novou linku kombinované dopravy. Hlavním cílem podpory je zajistit nezbytný počet železničních vozů pro příslušnou linku kombinované dopravy nebo železniční vozy pro ‚nové‘ systémy kombinované dopravy (např. příprava silničních přípojných vozidel), které dosud nejsou v České republice provozovány. Stejná zásada se uplatní také v případě speciálních silničních vozidel pro kombinovanou dopravu a podpora se bude také týkat intermodálních přepravních jednotek s výjimkou ISO-kontejnerů.

—	Náklady na úpravu plavidel pro účely kombinované dopravy. Renovace plavidel se bude provádět v souladu s klasifikačními kritérii a pod dohledem uznávané klasifikační organizace, a to včetně zkoušení renovovaného plavidla loděnicí, kterou schválí uznávaná klasifikační organizace.

—	inovačních systémů zpracování informací, které mají doklad o technické shodě a jsou povoleny pro provoz pro účely kombinované dopravy.

Uznatelné provozní náklady:

—	náklady související s použitím infrastruktur železniční dopravy;

—	pronájem a odpisy přepravních jednotek, zejména výměnných nástaveb a kontejnerů (mimo ISO-kontejnery) a silničních návěsů umožňujících vertikální překládku, určených pro kombinovanou dopravu;

—	pronájem a odpisy drážních vozidel (lokomotiv, nákladních vozů) a plavidel vnitrozemské vodní dopravy, určených pro kombinovanou dopravu;

—	získání odborné způsobilosti osob přímo se podílejících na daném projektu kombinované dopravy;

—	informační opatření, jejichž pomocí jsou v rámci daného záměru potenciální uživatelé informováni o nových nabídkách služeb kombinované dopravy.

22.	Míra podpory dosáhne nejvýše 30 % z celkových nákladů na pořízení vybavení pro kombinovanou dopravu.

Podprogram 3: Podpora zaváděcí fáze nových linek kombinované dopravy

23.

Cílem tohoto opatření je zavést kontinentální linky kombinované dopravy, a nabídnout tak alternativu k přímé silniční dopravě a zároveň zmírnit hospodářská rizika přímo související s provozem nových linek kombinované dopravy. Kontinentálními linkami se rozumí linky, které vyžadují svoz a rozvoz nákladu na obou koncích linky. Linkou kombinované dopravy se rozumí pravidelné spojení mezi několika místy, určené pro zásilky kombinované dopravy, včetně s tím spojených služeb.

24.

Podmínkou pro poskytnutí podpory je, že se jedná o kombinovanou dopravu provozovanou na území České republiky. Předmětem podpory budou vnitrostátní i mezinárodní linky. U mezinárodních linek se podpora poskytne pouze na vzdálenost na území České republiky za předpokladu, že linka má začátek nebo konec v České republice. Na tranzitní linky lze poskytnout podporu pouze v případě, že linka má pravidelnou zastávku na území České republiky pro nakládku či vykládku zásilek kombinované dopravy.

25.	Dotace jsou zejména určeny na podporu kontinentálních linek kombinované dopravy. Tento podprogram však neumožňuje poskytnutí dotací na linky vedoucí do přístavů v Severním moři, do kterých již vedou linky kombinované dopravy z České republiky.

26.	K využití podpory musí žadatel prokázat, že linka má příznivý vliv na přesun ze silniční dopravy na jiné druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí a že je záměr v dlouhodobém časovém horizontu životaschopný a rentabilní.

27.	Pokud ve stanovené době nebude dosaženo stanovených cílů, nebo rentability podporované linky kombinované dopravy bude dosaženo před uplynutím stanovené doby, zastaví se poskytování podpory.

28.	Dotace lze poskytovat nejvýše po dobu tří let od zahájení provozu linky a může činit nejvýše 30 % z uznatelných nákladů.

29.

Každá dotovaná linka kombinované dopravy bude hodnocena a průběžně monitorována v souladu s podmínkami stanovenými v programu. Každou žádost posoudí hodnotící komise v souladu se stanovenými kritérii. Žádost musí také uvádět očekávaný přínos záměru oproti stávajícímu stavu, tj. s ohledem na silniční dopravu, a popis dopadu na stávající linky kombinované dopravy. Zejména se vypracuje metodika podobná metodice užívané pro projekt převodu na jiný druh dopravy podle projektu Marco Polo.

30.	Uznatelné náklady jsou stanoveny v příloze 2 návrhu usnesení a popsány v bodu 21. Pro podprogram 3 je podpora poskytována formou hrazení prokazatelné ztráty provozované linky – systémového neinvestičního příspěvku.

2.4 Rozpočet a doba trvání

31.	Očekávaný rozpočet na období 2006 – 2010 činí 1 580 milionů Kč (55 702 450 EUR).

2.5 Postup

32.

Hodnocení předložených žádostí o podporu provádí mezirezortní komise. Ministr dopravy jmenuje členy komise, složené ze zástupců ministerstva dopravy, financí, ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí a Svazu dopravy České republiky. Příjemce podpory musí postupovat v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti.

Žádosti musí splňovat tyto podmínky:

Pro podprogram 1:

33.

Důvodová zpráva, členěná na:

—	popis současného stavu,

—	zdůvodnění potřeby uskutečnění opatření,

—	popis navrhovaných variant,

—	porovnání stávající a budoucí dopravní situace, předpokládaný přepravený objem v tunách, tuno-kilometrech, zásilkách a přepravních jednotkách,

—	předpokládaný přínos záměru,

—	provozní technologii,

—	stavebně-technický program,

—	popis, resp. zdůvodnění jednotlivých částí zařízení,

—	popis vlivu na ostatní stávající překladiště kombinované dopravy (pokud jde o záměr v blízkosti státní hranice, je potřebné zohlednit i vliv na překladiště v sousedním státě).

Pro podprogramy 2 a 3:

34.	Podpora záměru nesmí vést k narušení hospodářské soutěže mezi nesilničními druhy dopravy. Podmínkou získání podpory je, že zaváděcí fáze linky kombinované dopravy je nerentabilní. Naproti tomu je nutno prokázat, že po ukončení podpory bude provoz linky rentabilní.

35.	Je nutno uvést předpokládaný přínos záměru ve srovnání se stávající situací, zákaznický potenciál, dopad na konkurenční služby.

36.

V krátkém popisu záměru v žádosti je nutné shrnout podstatu obsahu záměru, jakož i důvody, proč se má realizovat, a dále uvést efekty (přínosy) záměru vedoucí ke zlepšení konkurenceschopnosti kombinované dopravy oproti stávajícímu stavu. Při žádosti o podporu pro zavedení technické inovace je potřebné přiložit povolení pro uvedení příslušných zařízení do provozu.

37.

Z podkladů musí vyplývat, jaký zákaznický potenciál se otevírá tímto záměrem. Zde je nutno identifikovat okruh uživatelů při zavedení záměru, jakož i předpokládané prognózy plánovaného převedení přepravy ze silniční dopravy na kombinovanou dopravu. Žadatel musí předložit základní data, na základě kterých bude možné zkontrolovat skutečně dosažené přínosy záměru.

38.

Dále je nutno zhodnotit působení záměru na konkurenční služby. Sem patří jak současné relace, tak i stávající technické a technologické systémy kombinované dopravy. V této souvislosti je nutno prokázat, že záměr povede k převedení přepravy ze silniční dopravy na dopravu železniční nebo vnitrozemskou vodní a že nedojde k narušování stávající nabídky kombinované dopravy.

39.

Podnikatelský záměr je nutno předložit pro časové období, které o 12 měsíců přesahuje dobu trvání požadované podpory. Z podnikatelského záměru musí vyplývat výše plánovaných nákladů a výnosů za každý rok plánované podpory i doba, ve které bude dosaženo hospodářské rentability záměru. Vývoj výnosů by měl obsahovat i vazbu na plánovanou linku kombinované dopravy ve vztahu k obvyklým cenám silniční dopravy. Od toho je nutno odvíjet výši požadované podpory. Pokud jsou pro záměr k dispozici další finanční zdroje, musí být uvedeny. V rizikové analýze je nutné prokázat, jak se promítnou změněné rámcové podmínky na úspěchu záměru, jakož i potřebu podpory. Subjekty, které výlučně nepodnikají v kombinované dopravě, musí vést průkazné oddělené účetnictví.

2.6 Hodnocení záměru

40.	V článku 10 návrhu usnesení je stanoven postup hodnocení záměru. Schvalovací instituce stanoví výzvou termín podání žádostí pro příslušný rok. Ve výzvě zveřejní, mimo podmínky uvedené v tomto programu, další podrobnosti upřesňující program v příslušném roce.

41.

Žadatel o podporu doručí schvalovací instituci v termínu daném výzvou žádost o poskytnutí podpory včetně požadovaných příloh. Mezirezortní komise na základě posouzení úplnosti žádosti včetně příloh a vyhodnocení kritérií uvedených v příloze 5 návrhu usnesení ‚Kontrolní list hodnocení záměru‘ vybere konkrétní příjemce podpory a doporučí výši příspěvku.

42.

Kritéria stanovená v příloze 5 se mimo jiné týkají relevance a kvality záměru včetně slučitelnosti záměru s dopravní politikou Společenství a České republiky, politiky životního prostředí, příznivého dopadu v kombinované dopravě, pokud jde o zvýšení objemu přepravy přepravních jednotek přepravovaných ročně, příznivého vlivu na modalsplit, technické úrovně projektu a případných multiplikačních efektů. Hodnocení také přihlíží k hodnocení žadatelů a horizontálním cílům jako nediskriminace.

43.	Schvalovací instituce vydá vybraným žadatelům ‚Rozhodnutí o registraci záměru‘, což je považováno za odsouhlasení daného záměru k podpoře. V tomto rozhodnutí si současně může vyžádat doplnění (upřesnění) příloh dle podmínek programu.

44.

Žadatel, který obdržel Rozhodnutí o registraci záměru, doručí do stanoveného termínu žádost o vydání ‚Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování záměru‘ včetně požadovaných příloh dle čl. 8 návrhu usnesení. Pokud žadatel toto ve stanoveném termínu nedodá, vystavuje se nebezpečí, že mu bude registrace zrušena.

45.	Schvalovací instituce po kontrole úplnosti a správnosti všech podkladů od žadatele vydá ‚Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování záměru‘.

2.7 Kontrolní opatření

46.

Majetek, který je pořízen z poskytnutého příspěvku, nesmí být po stanovenou dobu převeden příjemcem podpory na jiného majitele nebo dán za předmět zástavy. Výjimku tvoří případy, kdy příjemce podpory převede majetek pořízený se státní účastí na nabyvatele, který převezme zabezpečování služby kombinované dopravy v rozsahu, který byl smluvně ujednán se schvalovací institucí při rozhodování o podpoře, a tuto skutečnost příjemce podpory prokazatelně zdokladuje.

47.	Příjemci podpory podléhají kontrole ze strany příslušných orgánů. Ministerstvo dopravy bude také čtvrtletně kontrolovat, zda jsou dodržovány podmínky pro provozní dotaci.

48.	Příjemce podpory použije podporu pouze k účelu, na který byla poskytnuta.

49.

V případě, že podpora nebyla použita k účelu, na který byla poskytnuta, případně nebyly dodrženy rozhodující projektované parametry a podmínky programu, které budou jmenovitě uvedeny v ‚Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování záměru‘, vystavuje se příjemce podpory sankcím podle odst. 3, § 44, zákona č. 218/2000 Sb.

50.	Užití podpory podléhá kontrole ze strany schvalovací instituce a dalších orgánů státní správy (finanční orgány, NKÚ, atd.).

51.

Co se týče dotací na výstavbu nebo rozšíření překladišť, pokud budou pozemky, objekty a zařízení vyřazeny z provozu před uplynutím stanovené doby, určeny pro jiný účel nebo prodány, je nutné finanční prostředky získané z veřejných rozpočtů na nákup pozemků vrátit státu. Pro zbývající část příspěvku platí, že po odpočtu ceny za získání pozemků ji příjemce podpory musí vrátit ve výši odpovídající podílu doby provozování a stanovené doby. Zbývající část příspěvku na překládací mechanismy se musí vrátit ve výši odpovídající podílu mezi dobou, po kterou byly používány, a stanovenou dobou jejich životnosti.

2.9 Kumulace

52.	Podporu nelze kumulovat s místními, regionálními nebo státními dotacemi.

3. Posouzení režimu podpory

53.

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou podpory poskytované státem, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, nestanoví-li tato smlouva jinak. V rámci navrhovaného režimu dostávají vybraní příjemci podpory státní příspěvek na náklady související s přepravou zboží v kombinované dopravě, zatímco jiné podniky, vnitrostátní nebo podniky z jiných členských států, které působí ve stejné oblasti, takový příspěvek nedostávají.

54.

Zvláště když podpora poskytovaná členským státem posiluje postavení určitého podniku ve srovnání s jinými podniky, které si konkurují na trhu v rámci Společenství, musí se mít za to, že posledně jmenované podniky jsou touto podporou ovlivněny (7). V tomto případě oznámené opatření posiluje postavení podniků, které jsou příjemci podpory, ve srovnání s jinými podniky působícími v rámci trhu Společenství.

55.

V tomto ohledu je skutečnost, že hospodářský sektor byl na úrovni Společenství liberalizován, prvkem, který může sloužit ke stanovení toho, zda má podpora reálný nebo potenciální vliv na hospodářskou soutěž a na obchod mezi členskými státy (8). Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (9) osvobodila od 1. července 1993 operace kombinované dopravy uvedené v článku 1 (10) od všech kvót a povolení.

56.

Kromě toho není nutné, aby byl podnik, který je příjemcem podpory, zapojen do obchodu v rámci Společenství. Podpora, kterou členský stát podniku poskytne, může pomoci zachovat nebo zvýšit jeho činnost na domácím trhu, a v důsledku toho mají podniky usazené v jiných členských státech méně příležitostí proniknout na trh dotčeného členského státu (11). Nadto může posílení podniku, který dosud do obchodu v rámci Společenství nebyl zapojen, dostat tento podnik do postavení, které mu umožní proniknout na trh jiného členského státu.

57.

S ohledem na výše zmíněné skutečnosti Komise shledala, že oznámený režim podpory představuje podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1, a je proto v zásadě zakázán, pokud by ovšem nebyl považován za slučitelný se společným trhem na základě kterékoliv z výjimek ustanovených ve Smlouvě nebo v sekundárních právních předpisech.

3.1 Výjimka pro opatření podpory

58.	Podle čl. 87 odst. 3 písm. c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, mohou být považovány za slučitelné se společným trhem, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

59.

Společenství již určitou dobu prosazuje politiku dosažení vyváženého intermodálního dopravního systému a podpora konkurenceschopnosti kombinované dopravy vůči dopravě silniční je nedílnou součástí této politiky. Cílem politiky ES v oblasti kombinované dopravy je přesunout přepravu nákladu ze silniční dopravy na jiné druhy dopravy.

60.

O podporu rozvoje kombinované dopravy se snaží nástroje Společenství jako například směrnice Rady 92/106/EHS. Bílá kniha o dopravní politice (12) vyzývá k využívání železniční dopravy a dalších druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí, aby se staly konkurenceschopnými alternativami silniční přepravy.

61.

Jak se uvádí v navrhovaném nařízení, které se týká programu Marco Polo (13), představuje intermodální doprava komplexní alternativu dopravy, do které jsou zapojeni různí účastníci s různými obchodními strukturami. Tento dopravní trh je roztříštěný a malý a je často ještě rozdělen upřednostňováním různých druhů dopravy a odlišnými vnitrostátními strukturami.

62.

Komise uznává, že zlepšit intermodální dopravu v rámci trhů, na které je volný přístup a kde převažují pravidla volné hospodářské soutěže, poptávky a nabídky, je v první řadě úkol hospodářských subjektů. Pro úplné uvolnění potenciálu intermodální dopravy je však třeba podpořit ochotu vzít na sebe rizika spojená s přechodem ze silniční dopravy na alternativní způsoby.

63.

Kromě toho je zaměření na intermodální alternativy také ve stále větší míře odůvodněno následujícími skutečnostmi: Evropský průmysl si udržuje anebo zvyšuje konkurenceschopnost své výroby se sídlem v Evropě v převážné míře díky moderní logistice, optimalizaci výroby a odbytu a vytváření hodnot v procesu. Tyto sofistikované zásobovací řetězce jsou stále citlivější na klesající spolehlivost a rostoucí náklady silniční dopravy. Evropský výrobní průmysl bude proto muset intermodální logistice věnovat hlavní pozornost.

64.

Mnoho dopravních společností mimo to působí v současnosti na trzích, které procházejí celkovou restrukturalizací, s čímž souvisejí nízké marže a obtížnost plánování. Proto se musí vytvořit praktické a tržně orientované podpůrné programy s cílem pomoci dopravnímu odvětví převzít rizika a reagovat na výzvu dosáhnout udržitelného a rozsáhlého přechodu na jiný druh dopravy v souladu s cíli vytyčenými v Bílé knize Komise z roku 2001. Rozvoj kombinované dopravy a činností, které přispívají ke snížení dopravního přetížení silnic je proto ve společném zájmu ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

65.	Jelikož neexistuje žádné konkrétnější ustanovení, lze oznámený režim podpory posoudit pouze na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

66.	V této souvislosti je třeba splnit tři podmínky, aby mohla být státní podpora prohlášena za slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c). Podpora musí být nezbytná, přiměřená a nesmí měnit podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

Podprogram 1: infrastruktura

Nezbytnost

67.

Vysoké náklady na rozvoj překladišť kombinované dopravy jsou jedním z hlavních důvodů, proč se nestaví žádná nová překladiště, nebo se jich staví jen nedostatečný počet. Pokud by infrastruktura kombinované dopravy nebyla spolufinancována veřejným sektorem, soukromé hospodářské subjekty by do této infrastruktury za normálních podmínek neinvestovaly, neboť její životaschopnost nelze bez státního financování zaručit (14). Tyto důvody také objasňují, proč v České republice nebylo za posledních 12 let postaveno žádné překladiště. Bez životaschopných překladišť nemůže být kombinovaná doprava efektivně provozována.

68.

Poskytnutí dotací na výstavbu nových, rozšíření a modernizací stávajících překladišť kombinované dopravy proto urychlí rozvoj intermodální dopravy v České republice. Dostupnost vhodné infrastruktury v odvětví kombinované dopravy je nezbytným předpokladem pro rozvoj služeb v tomto odvětví za účelem omezení silniční dopravy. Ze srovnání cen intermodální dopravy s jinými druhy dopravy vyplývá, že tento druh dopravy není v současnosti schopen silniční dopravě konkurovat. Důvodem jsou dodatečné náklady, které vznikají provozovatelům intermodální dopravy.

69.

Komise se domnívá, že v zájmu zajištění intermodálního a trvale udržitelného dopravního systému pro budoucnost je třeba dát přednost investicím do infrastruktury, neboť tento druh dopravy vyžaduje nákladné specializované vybavení, kterého by nebylo zapotřebí, kdyby zboží bylo přepravováno po silnici. Poskytnutím příspěvku na náklady na tyto objekty může kombinovaná doprava finančně konkurovat dopravě silniční.

70.	Dále je třeba vzít v potaz, že jednak žádné ze stávajících překladišť nesplňuje parametry podle dohody AGTC, jednak není infrastruktura kombinované dopravy v České republice srovnatelná s infrastrukturou v sousedních zemích, zejména v Rakousku a Německu.

71.	Plánovaný program je proto považován za nezbytný pro povzbuzení investic a pro realizaci záměrů na podporu kombinované dopravy v České republice.

Přiměřenost a nediskriminace

72.	Podpora je přístupná nediskriminačně, jelikož Program podpory stanoví, že dotaci mohou obdržet všechny podniky z EU se sídlem, zastoupením, pobočkou nebo dceřiným podnikem v České republice. Dodržování rovného přístupu k dotacím bude kontrolovat Ministerstvo dopravy.

73.

Výběrové řízení popsané v oddíle 2.5 je v návrhu usnesení jasně vysvětleno. Jak vyplývá z článku 6 až 9 návrhu usnesení, zahrnuje také kvantitativní prvky. Díky tomu získává výběrové řízení nezbytnou transparentnost. Při hodnocení popsaném v oddíle 2.6 se bude postupovat podle přílohy 5 návrhu usnesení, která se týká zejména relevance a kvality záměru.

74.	V případě porušení těchto podmínek musí být dotace vrácena.

75.	Komise závěrem poznamenává, že maximální výše dotace je stanovena na 50 % celkových investičních nákladů, což je v souladu s praxí Komise (15).

76.	Vzhledem k tomu, že jsou záměry vybírány na základě kvalitativních kritérií a že je podpora omezena na 50 %, má Komise za to, že je podpora přiměřená.

Absence narušení podmínek obchodu v rozporu se společným zájmem

77.

Za prvé, v žádné ze sousedních zemí (Polsku, Rakousku, Slovensku, Německu) se v bezprostřední blízkosti hranic České republiky překladiště nenacházejí. Za druhé, cílem dotyčného programu je zlepšit infrastrukturu kombinované dopravy v České republice. V současnosti připadají s ohledem na význam překládaných objemů v úvahu pouze čtyři překladiště, z nichž jedno brzy ukončí provoz. Dotyčný program bude nediskriminačně přístupný pro všechna uvedená překladiště za účelem zlepšení jejich infrastruktury, budou-li splněny všechny podmínky.

78.

Aby byly zajištěno, že podmínky obchodu nebudou nepatřičně narušovány, musí dále podnikatelský záměr, který má žadatel předložit, zahrnovat analýzu možných vlivů na trh a popis vlivu na ostatní stávající překladiště kombinované dopravy (pokud jde o záměr v blízkosti státní hranice, je zapotřebí zohlednit i vliv na překladiště v sousedním státě). Tyto informace zohlední příslušné orgány při rozhodování.

79.	Komise se proto domnívá, že obchod mezi členskými státy nebude narušen způsobem odporujícím společnému zájmu.

80.	Komise proto došla k závěru, že navrhovaná opatření podpory uvedená v podprogramu 1 lze považovat za slučitelná se Smlouvou o ES v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

Podprogram 2: vybavení pro kombinovanou/intermodální dopravu

81.

a) Pokud jde o opatření zahrnutá v podprogramu 2, s výjimkou podpory na nákup některých typů železničních vozů pro kombinovanou dopravu. Vybavení k překládce je nezbytné pro hladké fungování řetězce kombinované dopravy. Náklady, které vznikají při překládce, tvoří celých 30 % nákladů řetězce intermodální dopravy. Státní podpora pro vybavení k překládce proto pomáhá snižovat systémové náklady na kombinovanou dopravu, čímž zlepšuje její konkurenční postavení vůči dopravě silniční. Má se za to, že míra podpory stanovená pro toto vybavení v rámci tohoto programu je v souladu s praxí Komise v této oblasti (16).

82.	Kromě toho budou financovány pouze jednotky kombinované dopravy, nikoli standardní námořní kontejnery, které jsou většinou používány při přepravě, kterou nelze definovat jako kombinovanou dopravu.

83.	Komise má za to, že plánovaná míra podpory ve výši 30 % přispěje v souladu se zavedenou praxí k rozvoji daného odvětví a nezmění podmínky obchodu tak, aby to bylo v rozporu se společným zájmem.

84.	Komise proto došla k závěru, že navrhovaná opatření podpory uvedená v podprogramu 2 lze s výjimkou opatření uvedených v odstavci b) považovat za slučitelná se Smlouvou o ES v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud nenaruší podmínky obchodu způsobem odporujícím společnému zájmu.

85.

Inovační systémy zpracování informací pro kombinovanou dopravu jsou rovněž zásadním předpokladem pro úspěch kombinované dopravy. Silniční dopravce může prostřednictvím řidiče nákladní vozidla a jeho mobilního telefonu snadno sledovat dálkovou silniční dopravu po celé Evropě. Provozovatel kombinované dopravy by však musel sledovat kontejner a železniční vůz. Při tomto sledování je třeba vzít v potaz různé, někdy málo kompatibilní informační systémy používané několika provozovateli v různých členských státech. Počáteční investice do těchto elektronických systémů pro kombinovanou dopravu jsou proto mnohem vyšší než investice nutné pro srovnatelnou silniční dopravu.

86.	Má se za to, že míra podpory stanovená pro toto vybavení v rámci dotyčného programu je v souladu s praxí Komise v této oblasti (17). Komise usuzuje, že plánovaná míra podpory ve výši 30 % přispěje k rozvoji daného odvětví a nezmění podmínky obchodu tak, aby to bylo v rozporu se společným zájmem.

87.	Komise shledává, že tyto investice neovlivňují obchod tak, aby to bylo v rozporu se společným zájmem. Spadá tedy do oblasti působnosti čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy (18).

88.

Pokud jde o informační opatření, pomocí kterých jsou potenciální uživatelé informováni o nových nabídkách služeb kombinované dopravy, v rámci daného záměru, domnívá se Komise, že poskytování dotací na tato informační opatření motivuje hospodářské subjekty k provádění činností prospěšných pro kombinovanou dopravu, které by bez státní podpory neuskutečnily.

89.	Komise došla v předchozích rozhodnutích (19) k závěru, že jestliže záměry na výstavbu a přizpůsobení překladišť a nákup specifického vybavení lze prohlásit za slučitelné se společným trhem, lze za slučitelnou prohlásit i podporu na pomocné činnosti související s těmito záměry.

90.

Pokud jde o získávání odborné způsobilosti osob přímo se podílejících na daném záměru v oblasti kombinované dopravy, má Komise za to, že navrhovaná opatření týkající se vzdělávání lze považovat za obecné vzdělávání podle definice v čl. 2 písm. e) nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (20). V zájmu zlepšení konkurenceschopnosti kombinované dopravy musejí být pracovníci poskytovatelů služeb kombinované dopravy řádně vzděláváni ve využívání stále dokonalejší a složitější technologie používané v daném odvětví. Tato podpora je sice částečně věnována na získání znalostí potřebných pro činnosti v kombinované dopravě, avšak takto nabyté znalosti a schopnosti jsou plně přenositelné do ostatních podniků nebo pracovních oborů. Znalosti o intermodálních technologiích totiž mohou být využity pro práci v různých druzích dopravy, například v železniční dopravě a vnitrozemské plavbě, a rovněž v celém odvětví logistiky či v odděleních logistiky v dalších odvětvích služeb a výroby. Přenositelnost těchto znalostí neustále roste díky postupující standardizaci a konvergenci informačních technologií.

91.

Plánovaná míra podpory ve výši 30 % pro činnosti v oblasti vzdělávání se nachází v rámci limitů stanovených pro opatření týkající se obecného vzdělávání v čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 68/2001. Dotyčné opatření, jehož cílem je podpora získávání odborné způsobilosti pracovníků, se vztahuje pouze na náklady, které jsou v čl. 4 odst. 7 nařízení (ES) č. 68/2001 považovány za přípustné náklady. Komise poznamenává, že podporu poskytnutou na základě návrhu usnesení nelze kumulovat s dalšími místními, regionálními či státními podporami, které jsou v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 68/2001. Dotyčné opatření je navíc v souladu s předchozími rozhodnutími přijatými Komisí (21). Dotyčné opatření lze proto považovat za slučitelné se společným trhem.

92.	b) Pokud jde o podporu na nákup některých typů železničních vozů pro kombinovanou dopravu, Komise má pochybnosti o slučitelnosti tohoto druhu podpory se Smlouvou (22).

Podprogram 3: zavádění

93.	Bílá kniha o dopravní politice (23) vyzývá k využívání železniční dopravy a dalších druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí, aby se staly konkurenceschopnými alternativami silniční nákladní dopravy.

94.

Intermodální politika představuje iniciativu zaměřenou na snížení tlaku v odvětví silniční nákladní dopravy a je v souladu se závěry Evropské rady, která na zasedání v Göteborgu v červnu 2001 prohlásila, že opatření, která pomáhají převedení ze silniční dopravy na druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí, jsou jádrem politiky trvale udržitelné dopravy.

95.	Komise poznamenává, že podpora na financování nových služeb kombinované dopravy představuje provozní podporu, které je v zásadě neslučitelná se Smlouvou (24). Tato podpora může být povolena pouze jako mimořádné opatření (25).

96.

Komise se proto musí přesvědčit, že toto opatření nevede k narušení obchodu tak, aby to bylo v rozporu se společným zájmem, i když je cíl plánované podpory v souladu s politikou Komise k dosažení lepšího rozložení mezi jednotlivými druhy dopravy. Proto je třeba prověřit, zda jsou splněny požadavky čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

Nezbytnost podpory zaváděcí fáze

97.	Jak bylo uvedeno v 55. až 58. bodě odůvodnění, je politikou Komise podporovat intenzivnější využívání železnice při přepravě zboží, a to i prostřednictvím kombinované dopravy.

98.

V předmětném případě přispěje plánovaná veřejná podpora oznámeného programu ke snížení hospodářských rizik, která bezprostředně souvisí s provozem nové služby kombinované dopravy, a vytvoří tedy motivaci pro hospodářské subjekty, aby do těchto služeb investovaly. Cílem podpory je snížit hospodářské riziko související se zavedením nových služeb kombinované dopravy na území České republiky a zajistit alternativy k trasám silniční dopravy. Linky kombinované dopravy mohou být efektivní pouze v těch směrech, kde jsou koncentrovány dopravní toky, přičemž určitou dobu trvá, než se nová linka kombinované dopravy na trhu uchytí. Komise shledává, že tento cíl spadá do působnosti její politiky podpory kombinované dopravy a snižování dopravního přetížení silnic.

99.

Žadatelé však musí také poskytnout důkazy o budoucí rentabilitě služby bez veřejných dotací. V této souvislosti budou podpořeny pouze záměry, u nichž se předpokládá, že budou po zaváděcí fázi o délce trvání nejvýše tří let rentabilní, přičemž podpora je časově omezena na dobu těchto počátečních tří let.

100.	Stanovená hodnotící kritéria jsou dále transparentní a zaručují nediskriminační přístup k opatření podpory. Bude rovněž zajištěno, že podporované záměry přispějí ke skutečnému snížení silniční dopravy a ke zlepšení efektivity dopravy intermodální.

101.	Komise proto zastává názor, že podpora je v tomto případě nezbytná k dosažení cíle spočívajícího v podpoře životaschopných služeb kombinované dopravy.

Přiměřenost

102.	Výše dotace, která má být poskytnuta, je omezena na nejvýše 30 % provozních nákladů nové přepravní služby a může být poskytována pouze během prvních tří let.

103.	Komise poznamenává, že tyto hodnoty odpovídají hodnotám stanoveným pro finanční pomoc Společenství v rámci programu Marco Polo.

104.	Plánovaná míra a doba trvání podpory je dále v souladu se stávající praxí Komise (26).

105.	Komise došla k závěru, že plánovaná výše a doba trvání dotace je v tomto případě přiměřená na to, aby hospodářské subjekty motivovala k zahájení nových služeb kombinované dopravy, s ohledem na hospodářská rizika, která jsou s těmito druhy dopravy neoddělitelně spojena.

106.

Žadatel musí prokázat dlouhodobou rentabilitu záměru. V této souvislosti je stanovena klesající výplata dotací během tříletého období provozní podpory. Zároveň musí žadatel prokázat příznivý vliv provozu linky kombinované dopravy, tj. skutečnost, že část dopravy bude i po ukončení podpory převedena ze silniční dopravy na druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí.

Absence narušení podmínek obchodu v rozporu se společným zájmem

107.

V současnosti nejsou v České republice provozovány téměř žádné služby kombinované dopravy, a možný dopad na obchod by proto byl pouze omezený. Hlavním cílem tohoto programu je zavést kontinentální linky kombinované dopravy, a nabídnout tak alternativu k přímé silniční dopravě. V současnosti neexistují v České republice žádné kontinentální linky, a konkurenční prostředí v tomto odvětví kombinované dopravy tudíž nemůže být narušeno. Tento podprogram navíc neumožňuje poskytnutí dotací na linky vedoucí do přístavů v Severním moři, do kterých již vedou linky kombinované dopravy z České republiky.

108.	Komise proto došla k závěru, že navrhovaná opatření podpory uvedená v podprogramu 3 lze považovat za slučitelná se Smlouvou o ES v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud nenaruší podmínky obchodu způsobem odporujícím společnému zájmu.

4. Pochybnosti Komise, pokud jde o slučitelnost se Smlouvou v případě podpor na speciální železniční vozy pro kombinovanou dopravu

109.

Komise má pochybnosti o tom, zda lze podporu na nákup některých typů železničních vozů pro kombinovanou dopravu prohlásit za slučitelnou se Smlouvou. Možnosti schválit státní podporu na kolejová vozidla je třeba věnovat zvláštní pozornost, zejména s ohledem na riziko, že tato podpora může v závislosti na povaze dotčeného majetku odpovídat provozní podpoře, k níž je Komise zvláště restriktivní.

110.

S ohledem na politiku Komise v oblasti podpory kombinované dopravy by však opatření mohlo být považováno za slučitelné na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, zejména pokud by bylo kromě prohlášení českých orgánů zajištěno, že tyto vozy lze použít pouze k provozu kombinované dopravy, a nikoli k běžné železniční dopravě. V této fázi nemá Komise k dispozici dostatek informací, aby mohla s konečnou platností určit, zda tyto vozy lze používat pouze a výhradně v rámci služby kombinované dopravy.

111.

Podporu na nákup kolejových vozidel, která nejsou vyhrazena výlučně pro kombinovanou dopravu, by jinak bylo možné prohlásit za slučitelnou, pokud by příjemci této podpory byly pouze malé či střední podniky. V čl. 4 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (27) se povoluje podpora investic do železničních vozů pro MSP. Míra podpory stanovená v čl. 4 odst. 2 přitom činí 15 % v případě malých a 7,5 % v případě středních podniků. K uplatnění těchto ustanovení by Komise potřebovala ujištění o tom, že by na toto opatření měly nárok pouze malé a střední podniky v rámci uvedených procentuálních prahů.

5. Rozhodnutí

112.

Komise se proto rozhodla:

—	vyzvat Českou republiku postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, aby podala své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit danou investiční podporu na železniční vozy, které mají být použity v kombinované dopravě;

—	považovat zbývající část oznámených opatření podpory za slučitelné se Smlouvou na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES a nevznášet námitky.

113.

S ohledem na výše uvedené úvahy vyzývá Komise Českou republiku postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, aby podala své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu/opatření, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Komise vyzývá orgány Vaší země, aby kopii tohoto dopisu neprodleně zaslaly potenciálnímu příjemci podpory.

114.	Komise by ráda České republice připomněla, že čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES má odkladný účinek, a ráda by ji upozornila na článek 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999, který stanoví, že veškerou protiprávní podporu musí příjemce navrátit.

115.

Komise tímto Českou republiku upozorňuje, že uvědomí zainteresované strany zveřejněním tohoto dopisu a jeho stručného shrnutí v Úředním věstníku Evropské unie. Uvědomí také zainteresované strany ze států ESVO, které jsou signatáři Dohody o EHP, zveřejněním oznámení v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie a bude informovat Kontrolní úřad ESVO zasláním kopie tohoto dopisu. Všechny tyto zainteresované strany budou vyzvány, aby podaly své připomínky do jednoho měsíce od data zveřejnění daného dopisu či oznámení.“

(1) UL L 10, 13.1.2001, str. 33.

(2) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 77/2004 Sb.m.s, ve znění pozdějších předpisů, kterým se vyhlašují opravy ‚Přílohy A – Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů‘ a ‚Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě‘ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

(3) Vyhláška č. 53/1962 Sb., ministra dopravy a spojů ze dne 1. června 1962 o změně Přílohy 1 (Předpisy o látkách a předmětech vyloučených z přepravy nebo připuštěných k přepravě za zvláštních podmínek – RID) k Mezinárodní úmluvě o přepravě zboží po železnicích (CIM), ve znění pozdějších předpisů.

(4) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách – Dohoda ADN, sjednaná v Ženevě dne 26. května 2000 (dosud nebyla ratifikována).

(5) Směrnice Rady 71/304/EHS, směrnice Rady 89/665/EHS, směrnice Rady 92/13/EHS, směrnice Rady 92/50/EHS, směrnice Rady 93/36/EHS, směrnice Rady 93/37/EHS, směrnice Rady 93/38/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/4/ES.

V současné době se připravuje nový zákon o veřejných zakázkách, který je ve fázi druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Do uvedeného zákona budou provedeny tyto směrnice: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES.

(6) Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech (AGTC) v rámci EHK OSN stanoví právní rámec pro rozvoj infrastruktury a služeb mezinárodní kombinované dopravy, zejména infrastruktury a služeb kombinované silniční a železniční dopravy, a pro zlepšení jejich efektivity. Dohoda AGTC vstoupila v platnost dnem 20. října 1993.

(7) Viz zejména věc 730/79 Philip Morris v. Komise [1980] Sb. rozh. s. 2671, bod 11; věc C-53/00 Ferring [2001] Sb. rozh. s. I-9067, bod 21; a věc C-372/97 Itálie v. Komise, [2004] Sb. rozh. s. I-3679, bod 44.

(8) Viz věc C-409/00 Španělsko v. Komise [2003] Sb. rozh. s. I-1487, bod 75.

(9) Úř. věst. L 368, 17.12.1992, s. 38.

(10)

‚1. Tato směrnice se vztahuje na operace kombinované dopravy, aniž je dotčeno nařízení (EHS) č. 881/92 (5).

Pro účely této směrnice se ‚kombinovanou dopravou‘ rozumí přeprava zboží mezi členskými státy, kdy nákladní automobil, přívěs, návěs s tahačem i bez tahače, výměnná nástavba nebo kontejner o délce 20 a více stop využívá v počátečním a konečném úseku cesty silnici a ve zbývajícím úseku železniční nebo vnitrozemskou vodní dopravu nebo námořní dopravu, pokud tento úsek přesahuje vzdálenost 100 km vzdušnou čarou, a kdy počáteční nebo konečný úsek silniční dopravy je na cestě:

—	mezi místem nakládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce v případě počátečního úseku a mezi nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce zboží a místem vykládky zboží v případě konečného úseku nebo,

—	v okruhu, který nepřesahuje 150 km vzdušnou čarou od vnitrozemského nebo námořního přístavu nakládky nebo vykládky.‘

(11) V této oblasti viz zejména věc C-310/99 Itálie v. Komise [2002] Sb. rozh. s. I-2289, bod 84.

(12) Bílá kniha Evropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout. KOM(2001) 370.

(13) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví druhý program ‚Marco Polo‘ pro poskytování finanční pomoci Společenství za účelem zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí (‚Marco Polo II‘), KOM(2004)478 v konečném znění.

(14) Viz Skupina na vysoké úrovni pro financování projektů transevropské dopravní sítě v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, závěrečná zpráva, květen 1997, bod 25 a násl.; viz též rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 1998, N 517/98 – Spojené království, poznámka pod čarou č. 12.

(15) Rozhodnutí Komise ze dne 14. září 2000, N 208/2000 – Nizozemsko (SOIT), Úř. věst. C 315, 4.11.2000; rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2000, N 755/99 – Itálie (provincie Bolzano – zákon č. 8/1998), Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 19; rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2000, N 815/A/99 – Itálie (region Piemont), Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 20; rozhodnutí Komise ze dne 3. října 2002, N 406/02 Směrnice na podporu kombinované dopravy, Úř. věst. C 88, 12.4.2002, s. 16.

(16) Viz rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 1998, N 598/98 – Nizozemsko, Úř. věst. C 29, 4.2.1999, s. 13; rozhodnutí Komise ze dne 8. července 1999, N 121/99 – Rakousko, Úř. věst. C 245, 28.8.1999, s. 2; rozhodnutí Komise ze dne 4. května 1999 – Itálie, Úř. věst. L 227, 28.8.1999, s. 12; rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2000, N 508/99 – Itálie-Bolzano-Alto Adige – zákon č. 4/97, Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 21.

(17) Viz rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 1998, N 598/98 – Nizozemsko, Úř. věst. C 29, 4.2.1999, s. 13; rozhodnutí Komise ze dne 8. července 1999, N 121/99 – Rakousko, Úř. věst. C 245, 28.8.1999, s. 2; rozhodnutí Komise ze dne 4. května 1999, C 21/98 – Itálie, Úř. věst. L 227, 28.8.1999, s. 12; rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2000, N 508/99 – Itálie-Bolzano-Alto Adige – zákon č. 4/97, Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 21; rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2000, N 755/99 – Itálie-provincie Bolzano – Alto Adige – zákon č. 8/98, odstavec 28, Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 19; rozhodnutí Komise ze dne 8. září 2004, N 140/04 – Rakousko, odstavec 3, Úř. věst. C 126, 25.5.2005, s. 10; rozhodnutí Komise N 566/02 Belgie, odstavec 34, dosud nezveřejněno; rozhodnutí Komise N 238/04 – Německo, odstavec 62, Úř. věst. C 136, 3.6.2005, s. 43; rozhodnutí Komise N 833/01 Itálie – samosprávná provincie Trento, odstavec 41; rozhodnutí Komise N 134/01 Itálie - Friuli-Venezia-Giulia, odstavec 67, Úř. věst. C 311, 2003; rozhodnutí Komise ze dne 2. dubna 2005, 496/03 – Itálie, odstavec 27, dosud nezveřejněno; rozhodnutí Komise ze dne 25. ledna 2006, N 160/05 – Polsko, odstavec 27, dosud nezveřejněno; rozhodnutí Komise ze dne 26. října 1999, N 293/99 – Belgie (VIK), Úř. věst. C 55, 26.2.2000, s. 11.

(18) Viz předcházející poznámka pod čarou.

(19) N 121/99 – Rakousko – Směrnice na podporu kombinované dopravy – rozhodnuto 7. července 1999; rozhodnutí Komise ze dne 25. ledna 2006, N 160/05 – Polsko, odstavec 32, dosud nezveřejněno.

(20) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 20; nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 363/2004 ze dne 25. února 2004.

(21) Rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2000, N 755/99 – Itálie-provincie Bolzano-Alto Adige – zákon č. 8/98, odstavec 28, Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 36; rozhodnutí Komise ze dne 8. září 2004, N 140/04 – Rakousko, odstavec 3, Úř. věst. C 126, 25.5.2005, s. 37; rozhodnutí Komise ze dne 2. dubna 2005, 496/03 – Itálie, odstavec 58, dosud nezveřejněno.

(22) Viz následující oddíl 4.

(23) Bílá kniha ‚Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout‘, KOM(2001) 370.

(24) Viz zejména rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES v případech C 2/97 ze dne 20. ledna 1997 (Úř. věst. C 93, 22.3.1997) a C 21/98 ze dne 4. května 1999 (Úř. věst. C 227, 28.8.1999).

(25) Viz Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (Úř. věst. C 72, 10.3.1994); Pokyny Společenství k vnitrostátní regionální podpoře (Úř. věst. C 74, 10.3.1998); Pokyny Společenství pro státní podporu v zemědělském odvětví (Úř. věst. C 28, 1.1.2000).

(26) N 206/2003 – Spojené království – Grant pro vodní nákladní dopravu (WFG) – rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2004; N 810/02 – Itálie – Program podpory pro železniční nákladní dopravu – článek 38 zákona č. 166 ze dne 1. srpna 2002 – rozhodnutí Komise ze dne 10. prosince 2003; C 65/2000 – Francie – Podpora na zavádění námořních linek na krátkou vzdálenost – rozhodnutí Komise z února 2002; N 238/2004 Německý režim podpory na financování nového provozu kombinované dopravy, Úř. věst. C 136, 3.6.2005, s. 43.

(27) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33.

28.6.2006

Uradni list Evropske unije

C 150/51

DRŽAVNA POMOČ — POLJSKA

Državna pomoč št. C 49/2005 (prej N 233/2005) — Pomoč za prestrukturiranje v korist Chemobudowa Kraków S.A.

Poziv k predložitvi pripomb na podlagi člena 88(2) Pogodbe ES

(2006/C 150/08)

(Besedilo velja za EGP)

Z dopisom v verodostojnem jeziku z dne 21. decembra 2005 na straneh, ki sledijo temu povzetku, je Komisija uradno obvestila Poljsko o svoji odločitvi, da sproži postopek na podlagi člena 88(2) Pogodbe ES v zvezi z zgoraj navedenim ukrepom.

Zainteresirane stranke lahko predložijo svoje pripombe o ukrepu, v zvezi s katerim Komisija sproža postopek, v enem mesecu od datuma objave tega povzetka in dopisa, ki sledi, na naslednji naslov:

European Commission

Directorate-General for Competition

State aid Greffe

SPA 3, 6/5

B-1049 Brussels

Telefaks: (32-2) 296 12 42

Te pripombe se posredujejo Poljski. Zainteresirana stranka, ki predloži pripombe, lahko pisno zaprosi za zaupno obravnavo svoje identitete in navede razloge za to.

BESEDILO POVZETKA

POSTOPEK

Poljski organi so z dopisom dne 29. aprila 2005 priglasili dva ukrepa v korist Chemobudowa za namen prestrukturiranja. Pozneje je bilo ugotovljeno, da so bili v obdobju prestrukturiranja odobreni dodatni ukrepi. Komisija dvomi, da ukrepi ne vsebujejo državne pomoči. Dva od teh sta bila odobrena po pristopu brez priglasitve in bi se tako lahko upoštevala kot nezakonita.

OPIS UPRAVIČENCA IN PRESTRUKTURIRANJE

ChK je matično podjetje skupine podjetij. Skupino sestavljata dve podjetji: Chemobudowa Kraków in Towarzystwo Budownictwa Społecznego Krak-System S.A. Gre za veliko podjetje, ki je bilo ustanovljeno leta 1949, v letu 2004 je zaposlovalo 919 delavcev, od teh jih je 343 delalo v tujih podružnicah podjetja (Češka in Nemčija).

Dva priglašena ukrepa vsebujeta posojilo v višini 10 milijonov PLN (2,57 milijona EUR) in odlog javnih dolgov v višini 693 000 PLN (okoli 178 000 EUR) ter plačilo tega v obrokih. Posojilo je obremenjeno s hipoteko na nepremičninska sredstva, ki so ocenjena na 17,35 milijona PLN (okoli 4,46 milijona EUR).

Poljski organi so Komisijo tudi obvestili o 18 ukrepih državne pomoči v korist ChK, ki so bili dodeljeni med decembrom 2001 in majem 2004. Poljska zatrjuje, da je del ukrepov pod mejo de minimis, ostali pa izpolnjujejo načelo zasebnega upnika. Dva od teh ukrepov sta bila dodeljena po pristopu brez priglasitve.

V priglašenem načrtu prestrukturiranja je predvideno obdobje prestrukturiranja med leti 2003–2005. Vendar so se, kot navajajo poljski organi, težave podjetja začele pojavljati že v letu 2002, ko je podjetje ChK imelo neto izgubo v višini 6,5 milijona PLN (1,625 milijona EUR). Poljski organi so potrdili, da se je del organizacijskega prestrukturiranja začel že v zadnjem četrtletju leta 2002. Obdobje prestrukturiranja se je tako dejansko začelo že v letu 2002.

Načrt prestrukturiranja poleg finančnega prestrukturiranja zlasti vključuje prestrukturiranje na podlagi prodaje sredstev; organizacijsko prestrukturiranje z decentralizacijo načina zagotavljanja storitev in s poudarkom na gradbenem trgu ne glede na vse sekundarne dejavnosti; in prestrukturiranje zaposlovanja z načrtom, da bi imeli več pogodbeno zaposlenih delavcev za določen čas, ker je velik del dela ChK sezonski.

PRESOJA

Komisija mora pojasniti, ali 18 ukrepov, ki so omenjeni zgoraj, pomeni državno pomoč, ker moramo za presojo združljivosti ukrepov, dodeljenih po pristopu, upoštevati vse ukrepe pomoči, dodeljene v okviru sedanjega prestrukturiranja, še zlasti, da se določi omejitev pomoči na najmanjši možni znesek. Poleg tega, ker sta bila dva od 18 ukrepov dodeljena po pristopu, bomo ukrepe vključili v presojo združljivosti. Komisija je to pomoč analizirala v skladu s smernicami za pomoč za reševanje in prestrukturiranje podjetij v težavah iz leta 2004.

Komisija je odločila, da bo sprožila postopek v skladu s členom 88(2) Pogodbe ES, ker dvomi, da so izpolnjeni vsi pogoji za dodelitev pomoči za prestrukturiranje in še posebej, ker:

—	bodo načrti za prestrukturiranje vodili k obnovi dolgoročne sposobnosti preživetja upravičenca, ker prestrukturiranje zadeva predvsem finančno prestrukturiranje;

—	je bil lasten prispevek upravičenca za kritje stroškov prestrukturiranja znaten, ker Komisija nima zadostnih podatkov iz lastnega vira;

—	je podjetje upravičeno za pomoč za prestrukturiranje, ker je v letu 2004 upravičencu uspelo ustvariti dobiček iz poslovanja v višini 5,4 milijona PLN (1,388 milijona EUR).

Poljska je bila zaprošena za dodatne podatke, ki bi omogočili odpravo teh dvomov.

BESEDILO DOPISA

„Komisja pragnie poinformować Polskę, że po zbadaniu informacji przekazanych przez polskie władze w sprawie wspomnianego wyżej środka pomocy postanowiła wszcząć procedurę przewidzianą w art. 88 ust. 2 Traktatu WE.

I. PROCEDURA

Planowana pomoc na rzecz spółki Chemobudowa Kraków S.A. (»ChK« lub »beneficjent«), przedsiębiorstwa budowlanego należącego do Państwa, zgłoszona została Komisji pismem z dnia 29 kwietnia 2005 r., zarejestrowanym w dniu 2 maja 2005 r. Dnia 20 czerwca 2005 r. Komisja wezwała Polskę do przedłożenia brakujących dokumentów. Dokumenty te dostarczone zostały w piśmie z dnia 9 sierpnia 2005 r., zarejestrowanym dnia 11 sierpnia 2005 r. Komisja wezwała do udzielenia dalszych informacji w piśmie z dnia 15 września 2005 r., na które Polska odpowiedziała pismem z dnia 26 października, zarejestrowanym 27 października 2005 r.

II. OPIS

1. Odnośne przedsiębiorstwo

2)	ChK jest dużym przedsiębiorstwem utworzonym 1949 r. W 2004 r. firma zatrudniała 919 pracowników, z czego 343 osoby pracowały w zagranicznych oddziałach (w Republice Czeskiej i Niemczech).

ChK jest spółką matką Grupy Kapitałowej Chemobudowa Kraków. Grupa składa się z dwóch spółek:

1.	ChK, beneficjenta środków będących przedmiotem niniejszej decyzji;

Towarzystwa Budownictwa Społecznego Krak-System S.A. (»TBS«), w którym ChK posiada 78 % udziałów. Działalność spółki obejmuje budowanie domów mieszkalnych na zasadach najmu. Według polskich władz obroty firmy są nieznaczne, a zyski w całości przeznaczane są na działalność własną, natomiast statut spółki nie przewiduje korzystania z praw do dywidendy przez ChK.

4)	W latach dziewięćdziesiątych pracownicy ChK podjęli działania zmierzające do prywatyzacji przedsiębiorstwa. W tym celu przeprowadzono trzy wyceny przedprywatyzacyjne. Ze względu na brak zainteresowania ze strony inwestorów żaden z projektów prywatyzacyjnych nie został zrealizowany.

5)	Beneficjent posiada 0,13 % udziału w polskim rynku budowlanym. Posiada oddziały w Niemczech oraz Republice Czeskiej, które generują 42 % sprzedaży.

2. Trudności beneficjenta

6)	Według polskich władz trudności beneficjenta rozpoczęły się w 2002 r., kiedy to spółka ChK odnotowała stratę netto w wysokości 6,5 mln PLN (1,67 mln EUR (1)).

W 2003 r. strata netto ChK wyniosła 1,9 mln PLN (0,488 mln EUR). Natomiast w roku 2004 beneficjent osiągnął zysk netto w wysokości 1,7 mln PLN (0,437 mln EUR). Jednakże, według najnowszych informacji przekazanych przez polskie władze (pismo z dnia 26 października), w 2006 r. beneficjent, wbrew pierwotnym przewidywaniom, nie będzie w stanie odzyskać długoterminowej rentowności.

8)	W 2003 r. obroty ChK osiągnęły poziom 126,7 mln PLN (32,6 mln EUR). Dla porównania, w roku 2001 sprzedaż spółki osiągnęła wartość 178,6 mln PLN (45,9 mln EUR).

Zdaniem polskich władz kapitał obrotowy ChK ma wartość ujemną, […]. Trudności ze spłatą zobowiązań publicznoprawnych uniemożliwiają spółce branie udziału w przetargach publicznych, które zazwyczaj stanowią znaczną część działalności spółki. Jako główne przyczyny trudności beneficjenta polskie władze wymieniają:

—	kryzys na rynku budowlanym:

—	restrykcyjną politykę banków uznających sektor budowlany za branżę wysokiego ryzyka;

—	brak ochrony przed konkurentami zagranicznymi, którzy zlecają realizację poszczególnych etapów projektów budowlanych podwykonawcom działającym w warunkach silnej konkurencji. Podwykonawcy — zdaniem polskich władz — stosują »ceny dumpingowe«.

3. Restrukturyzacja

Plan oraz okres restrukturyzacji

10)

Zgłoszony plan restrukturyzacji przewiduje okres restrukturyzacji na lata 2003-2005. Jednakże trudności ChK rozpoczęły się już w 2002 r., a polskie władze potwierdziły, że pierwsze działania restrukturyzacyjne podjęto już w czwartym kwartale 2002 r. Komisja rozumie zatem, że okres restrukturyzacji rozpoczął się w rzeczywistości w 2002 r. Ponadto, jak wskazano powyżej, beneficjent, wbrew wcześniejszym przewidywaniom, najwyraźniej nie będzie w stanie odzyskać długoterminowej rentowności w 2006 r. Dlatego też polskie władze uważają, że okres restrukturyzacji być może będzie musiał zostać przedłużony poza zgłoszony wcześniej rok 2005.

11)	Głównym elementem planu restrukturyzacji jest restrukturyzacja finansowa, na którą składa się 77 % łącznych kosztów restrukturyzacji. Beneficjent zamierza wykorzystać większą część (około 90 %) zgłoszonej pomocy państwa na pokrycie naliczonych zobowiązań krótkoterminowych.

12)

Środki na restrukturyzację zatrudnienia obejmują zarówno redukcję liczby pracowników jak i zmianę ich statusu prawnego, czyli zwiększenie liczby pracowników zatrudnionych na czas określony, a to ze względu na fakt, że przeważająca część prac ChK ma charakter sezonowy. Tak więc liczba pracowników zatrudnionych na czas nieokreślony zmniejszyła się z 921 w 2002 r. do 565 w czerwcu 2005 r., co stanowi spadek o 39 %.

13)

Uzasadniając ograniczoną restrukturyzację majątku, spółka podkreśla brak popytu na oferowane składniki majątku. Jednakże spółce udało się sprzedać 6 składników majątku o wartości 13,94 mln PLN (3,58 mln EUR). Według informacji podanych przez polskie władze, na dzień 20 października 2005 r. spółka ChK nadal posiadała majątek o wartości 8,965 mln PLN (2,30 mln EUR), który nie jest konieczny do prowadzenia przez nią działalności operacyjnej.

14)	Planuje się przeznaczenie 1 mln PLN na inwestycje w systemy deskowań, co powinno podnieść produktywność spółki oraz jakość produktów.

15)	Restrukturyzacja organizacyjna obejmuje decentralizację sposobu świadczenia usług oraz skoncentrowanie działalności na rynku budowlanym, przy rezygnacji ze wszystkich pozostałych działalności.

Koszty restrukturyzacji

16)

Koszty restrukturyzacji podano w Tabeli 1 poniżej.

Tabela 1. Koszty restrukturyzacji

Specyfikacja

Koszty restrukturyzacji (w tys. PLN)

w %

Restrukturyzacja finansowa

34 349,0

77,0

Restrukturyzacja zatrudnienia

3 870,9

8,3

—

Szkolenia

228,7

—	Wypłata odpraw

3 522,9

—	Szkolenia objęte Ustawą o zatrudnieniu z 1994 r.

119,3

Restrukturyzacja majątku

2 725,0

6,0

Restrukturyzacja produktów

2 463,4

5,6

Restrukturyzacja organizacyjna

1 355,0

3,0

—	Koszty controllingu

1 355,0

Łącznie

44 763,3

100,0

17)

Restrukturyzacja finansowa obejmuje:

—	zobowiązania wobec Państwowego Funduszu Rehabilitacji Osób Niepełnosprawnych (PFRON) w kwocie 693 000 PLN (178 000 EUR);

—	zobowiązania naliczone na dzień 30 czerwca 2004 r. w kwocie 12,975 mln PLN (3,33 mln EUR);

—	krótkoterminowe zobowiązania publiczne oraz handlowe naliczone w okresie 2003-2004 w kwocie 12,363 mln PLN (3,18 mln EUR).

18)	Ponadto Komisja stwierdza, że beneficjent podjął dalsze działania w ramach restrukturyzacji finansowej (patrz punkt 25), które nie zostały zgłoszone Komisji, a które obejmują zobowiązania, odroczone lub rozłożone na raty, w kwocie 8,437 mln PLN (2,17 mln EUR).

19)	Natomiast restrukturyzacja kosztów zatrudnienia obejmuje między innymi cztery środki, które nie zostały zgłoszone Komisji (patrz punkt 25), a których wartość wynosi 119 280 PLN (30 663 EUR).

20)	Restrukturyzacja majątku obejmuje koszty sprzedaży majątku oraz koszty inwestycji. Restrukturyzacja organizacyjna obejmuje między innymi koszty systemu controllingu. Ponadto restrukturyzacja produktów obejmuje koszty certyfikacji, marketingu oraz systemu deskowań.

21)

Spółka po raz pierwszy zwróciła się o pomoc państwa w czerwcu 2003 r. Jednak ze względu na opóźnienia administracyjne oraz problemy z notyfikacją w Polsce (np. zmianą organu udzielającego pomocy), pomoc została zgłoszona Komisji dopiero w maju 2005 r. Zgodnie z założeniami określonymi w planie restrukturyzacji spółka spodziewała się otrzymać zgłoszoną pożyczkę w wysokości 10 mln PLN (2,57 mln EUR) w listopadzie 2004 r. Ponieważ pożyczka nie została jeszcze udzielona, wszystkie środki pochodzące ze sprzedaży majątku wykorzystano na potrzeby restrukturyzacji finansowej zamiast na inne środki restrukturyzacyjne, jak to wcześniej przewidywano w planie restrukturyzacji. Ponadto poziom naliczonych zobowiązań krótkoterminowych na koniec okresu restrukturyzacji będzie znaczny i spółka nie będzie w stanie pokryć ich ze środków własnych, w związku z czym konieczna będzie dalsza restrukturyzacja finansowa.

Finansowanie restrukturyzacji

22)

Poniższa tabela przedstawia źródła finansowania restrukturyzacji w okresie 2002-2005.

Tabela 2. Finansowanie restrukturyzacji

Specyfikacja

Kwota (w tys. PLN)

Wkład własny

25 632,8

1.1

—	Sprzedaż majątku

22 906,9

—	Sprzedaż zrealizowana

13 941,7

—	Sprzedaż planowana

8 965,2

1.2

—	Pozostałe deklarowane środki w ramach wkładu własnego

2 725,9

Pomoc państwa

19 130,5

2.1

—	Wartość zgłoszonej pomocy państwa

10 693,3

2.2

—	Dodatkowe środki w ramach pomocy państwa przyznane w okresie restrukturyzacji

8 437,2

Łącznie

44 763,3

Środki przyznane przez władze publiczne

23)

Polskie władze poinformowały o zamiarze przyznania dwóch środków na restrukturyzację ChK. Po pierwsze, beneficjent ma otrzymać pożyczkę w kwocie 10 mln PLN (2,57 mln EUR) od Agencji Rozwoju Przemysłu (ARP). Pożyczka ta jest zabezpieczona hipoteką na nieruchomościach wycenionych na 17,35 mln PLN (około 4,46 mln EUR). Po drugie, ChK zamierza skorzystać z faktu odroczenia zobowiązań wobec PFRON oraz rozłożenia spłaty na raty. Odroczona kwota wynosi 693 000 PLN (około 178 000 EUR).

24)	Podstawą prawną pożyczki jest Ustawa o komercjalizacji i prywatyzacji z 30 sierpnia 1996 r. (2). Podstawą prawną dla odroczenia zobowiązań wobec PFRON jest Ustawa o rehabilitacji zawodowej i społecznej oraz zatrudnianiu osób niepełnosprawnych z 27 sierpnia 1997 r.

25)

Oprócz powyższych zgłoszonych środków polskie władze poinformowały Komisję o 18 środkach na rzecz ChK przyznanych w okresie od grudnia 2001 r. do maja 2004 r. Według polskich władz wartość nominalna tych środków wynosi 8,511 mln PLN (2,19 mln EUR). Polska wnosi, aby środków tych nie traktować jako pomoc państwa z następujących powodów:

A.	6 środków pomocy przyznanych w okresie od grudnia 2001 r. do listopada 2002 r. stanowiły refundacje przyznane na mocy Ustawy o zatrudnieniu z 1994 r. w wysokości 119 280 PLN (30 663 EUR). Polska utrzymuje, że jest to zgodne z zasadą de minimis.

5 środków w kwocie 1,5 mln PLN (0,39 mln EUR) stanowiły odroczenia spłaty kredytów oraz uzgodnienia dotyczące rozłożenia płatności na raty. Polska twierdzi, że środki te nie stanowią pomocy państwa, ponieważ pozostają zgodne z zasadą wierzyciela prywatnego, a organa udzielające pomocy wyraziły zgodę na restrukturyzację tych zobowiązań w celu optymalizacji ich spłaty. Jeden ze środków został przyznany po akcesji, przy czym nie dokonano jego zgłoszenia.

7 środków pomocy w kwocie 6,8 mln PLN (1,75 mln EUR), z elementem pomocy wynoszącym, zgodnie z obliczeniami Polski, 229 100 PLN (58 000 EUR) stanowiły odroczenia spłaty kredytów oraz uzgodnienia dotyczące rozłożenia płatności na raty. Polska twierdzi, że środki te nie stanowią pomocy państwa, gdyż są one zgodne z zasadą de minimis. Jeden z tych środków został przyznany po akcesji, przy czym nie dokonano jego zgłoszenia.

26)

Pierwszy środek przyznany po akcesji w dniu 12 maja 2004 r. (ujęty powyżej w kategorii B) to rozłożenie na raty spłaty zobowiązania w kwocie 3,164 mln PLN (0,81 mln EUR) wobec Zakładu Ubezpieczeń Społecznych (dalej »ZUS«). Według polskich władz kwota pomocy wynosi 147 322 PLN (37 874 EUR). Polskie władze poinformowały, że umowa ta została unieważniona, gdyż spółka ChK nie dopełniła jej warunków. W rozumieniu komisji zobowiązanie, którego wspomniana umowa dotyczy, pozostaje niespłacone i jako takie zostało ujęte w ramach kosztów restrukturyzacji finansowej.

27)	Drugi środek przyznany po akcesji w dniu 20 maja 2004 r. (ujęty powyżej w kategorii C), został przyznany przez Naczelnika Małopolskiego Urzędu skarbowego i polega na rozłożeniu spłaty kwoty 280 000 PLN (71 979 EUR) na raty. Według polskich władz kwota tej pomocy wynosi 1 748 PLN (450 EUR).

Wkład własny beneficjenta w finansowanie restrukturyzacji

28)

Z dostępnych informacji wynika, że beneficjent pokrywa część wkładu własnego w finansowanie restrukturyzacji ze środków pochodzących ze sprzedaży majątku oraz częściowo z zysków uzyskanych w okresie restrukturyzacji. Na obecnym etapie Komisja nie posiada informacji na temat ewentualnych innych źródeł wkładu własnego beneficjenta w finansowanie restrukturyzacji.

III. OCENA

1. Zakres kompetencji Komisji

29)

Środki pomocy, które przyznane zostały przed przystąpieniem Polski do UE, a które nie mają zastosowania po przystąpieniu, nie mogą być badane przez Komisję zgodnie z procedurami ustanowionymi w art. 88 Traktatu WE, ani też w ramach tzw. mechanizmu przejściowego, ustanowionego w załączniku IV.3 do aktu przystąpienia. Komisja nie jest zobowiązana ani upoważniona do kontroli zgodności takich środków z zasadami rynku wewnętrznego. Uważa się, że właściwym kryterium dla ustalenia momentu przyznania pomocy jest prawnie wiążący akt prawny, na mocy którego właściwe organy krajowe przyznają pomoc (3). Równoznaczne z przyznaniem pomocy jest zatem zobowiązanie państwa, a nie jedynie przekazanie określonej kwoty. Uznaje się, że indywidualne środki nie mają zastosowania po przystąpieniu, jeśli dokładna kwota zaangażowania ze strony państwa znana jest w momencie przyznania pomocy lub w dniu przystąpienia.

30)	Jeśli natomiast środki przyznane przed przystąpieniem, niemające już zastosowania po akcesji, stanowią część tego samego planu restrukturyzacji, co środki przyznane po akcesji, należy je uwzględnić w ocenie zgodności środków przyznanych po przystąpieniu.

31)	Na podstawie informacji przekazanych przez polskie władze Komisja wnioskuje, że 16 spośród 18 środków opisanych w punkcie 25 przyznano przed przystąpieniem i dlatego środki te nie mają zastosowania po akcesji. Zatem Komisja nie jest ani zobowiązana, ani upoważniona do ich zbadania.

32)

Jeśli chodzi o pozostałe dwa ze wspomnianych 18 środków, które szczegółowo opisano w punktach 26 i 27, Komisja stwierdza, że zostały one przyznane po akcesji bez zgody Komisji, a zatem należy je traktować jako nową, bezprawną pomoc. W związku z faktem, że umowa, o której mowa w punkcie 26, została unieważniona, Komisja wyraża wątpliwość co do tego, czy dalsze istnienie zobowiązania nie oznacza, że występuje tu element pomocy państwa.

33)	Podsumowując, Komisja jest upoważniona do oceny dwóch zgłoszonych środków, opisanych w punkcie 23 oraz dwóch środków, o których mowa w punktach 26 i 27.

34)

Aby jednak poddać ocenie zgodność czterech wskazanych powyżej środków, Komisja musi uwzględnić wszystkie środki pomocy przyznane w związku z obecną restrukturyzacją, zwłaszcza w celu określenia ograniczenia pomocy do niezbędnego minimum. Zatem Komisja musi ustalić, które z 16 środków przyznanych przed przystąpieniem i niemających zastosowania po akcesji

—	przyznano w ramach obecnej restrukturyzacji i które

—	stanowiły pomoc państwa.

35)

Jeśli chodzi o pierwszy wymóg, Komisja uznaje, że dwa spośród wspomnianych 16 środków przyznano w 2001 r. (4), czyli przed rozpoczęciem okresu restrukturyzacji w 2002 r. (punkt 10). Zatem nie zostały one przyznane w ramach obecnej restrukturyzacji i dlatego nie będą uwzględnione w ogólnym pakiecie restrukturyzacyjnym. Pozostałych 14 środków przyznano w okresie od 2002 do 2004 r., kiedy spółka była już w trudnej sytuacji. Zgodnie z punktem 16 wytycznych wspólnotowych w sprawie pomocy państwa na ratowanie i restrukturyzację przedsiębiorstw znajdujących się w trudnej sytuacji z 2004 r. (5) (»wytyczne«), wszelka dalsza pomoc po opracowaniu i w czasie wdrażania planu restrukturyzacji lub likwidacji traktowana jest jako pomoc na restrukturyzację.

36)

Pozostaje ustalić, czy tych 14 środków stanowi pomoc państwa, gdyż polskie władze twierdzą, że nie stanowią one pomocy państwa (patrz punkt 25). Zgodnie z powyższym (punkt 31) Komisja nie jest upoważniona do oceny zgodności środków przyznanych przed przystąpieniem i niemających zastosowania po akcesji. Pomimo to, Komisja musi być w stanie ustalić, czy te poprzednie środki — o ile są one elementem restrukturyzacji — stanowią pomoc państwa.

37)

Komisja wyraża wątpliwość co do tego, czy środki opisane w punkcie 25, kategoria B, można traktować jako niezawierające elementu pomocy powołując się na zasadę wierzyciela prywatnego. Komisja stwierdza, że środki te przyznano w okresie, w którym, jak wynika z dostępnych informacji, spółka doświadczała już trudności finansowych. Można zatem przypuszczać, że przekazanie zasobów państwowych stanowi pomoc państwa, chyba że zostanie udowodnione inaczej. Władze polskie do chwili obecnej nie przedstawiły żadnych dowodów potwierdzających fakt, że państwo działało w tym przypadku jako sumienny wierzyciel prywatny. Ponadto polskie władze przedłożyły kalkulacje dotyczące kwoty pomocy w ramach tych środków, co kłóci się ze stwierdzeniem, że środki te nie zawierały elementu pomocy.

38)

Ponadto Komisja wyraża także wątpliwość co do tego, czy kwota pomocy w ramach środków określonych w punkcie 25, kategoria A i kategoria C została obliczona w sposób prawidłowy i co za tym idzie, czy środki te są zgodne z zasadą de minimis, a zatem nie zawierają elementu pomocy. Wartość nominalna tych środków wynosi 6,811 mln PLN (1,75 mln PLN), co znacznie przekracza pułap de minimis, którego wartość określono na 100 000 EUR w okresie trzech lat. Biorąc pod uwagę fakt, że spółka była w trudnej sytuacji w chwili przyznania środków, Komisja wyraża wątpliwość co do tego, czy kalkulacja elementu pomocy została wykonana w sposób prawidłowy.

39)

Podsumowując, Komisja wyraża wątpliwość, czy poprzednie środki opisane w punkcie 25, kategoria A (z wyłączeniem dwóch środków przyznanych w 2001 r.), B i C (z wyłączeniem dwóch środków przyznanych po przystąpieniu) nie zawierają elementu pomocy. Na podstawie aktualnie dostępnych informacji powinny one zostać ujęte w pakiecie restrukturyzacyjnym, zgodnie z wyjaśnieniami w punkcie 34 powyżej.

2. Pomoc państwa w rozumieniu art. 87 ust. 1 Traktatu WE

40)

Artykuł 87 ust. 1 Traktatu WE stanowi, że wszelka pomoc przyznawana przez Państwo Członkowskie lub przy użyciu zasobów państwowych w jakiejkolwiek formie, która zakłóca lub grozi zakłóceniem konkurencji poprzez sprzyjanie niektórym przedsiębiorstwom lub produkcji niektórych towarów, jest niezgodna ze wspólnym rynkiem w zakresie, w jakim wpływa na wymianę handlową między Państwami Członkowskimi.

41)	Zarówno zgłoszone odroczenie jak i pożyczka, a także dwa niezgłoszone środki obejmują użycie zasobów państwowych. Co więcej, przynoszą one korzyści spółce, gdyż redukują jej koszty. Spółka ChK, będąc w trudnej sytuacji finansowej, nie uzyskałaby takiego finansowania w warunkach rynkowych.

42)	ChK działa na rynku budowlanym i posiada oddziały w innych Państwach Członkowskich UE. Tym samym spełnione jest kryterium dotyczące wpływu na wymianę handlową między Państwami Członkowskimi.

43)	W związku z powyższym te 4 środki uznaje się za pomoc państwa w rozumieniu art. 87 ust. 1 Traktatu WE.

3. Wyłączenia na mocy art. 87 ust. 2 oraz art. 87 ust. 3 Traktatu WE

44)

Zwolnienia określone w art. 87 ust. 2 Traktatu WE nie mają zastosowania w omawianym przypadku. Jeśli chodzi o wyłączenia na mocy art. 87 ust. 3 Traktatu WE, biorąc pod uwagę fakt, że głównym celem pomocy jest przywrócenie długoterminowej rentowności przedsiębiorstwa znajdującego się w trudnej sytuacji, w tym wypadku można zastosować jedynie wyłączenie na mocy art. 87 ust. 3 pkt c) Traktatu WE, który dopuszcza pomoc państwa przeznaczoną na ułatwianie rozwoju niektórych działań gospodarczych, o ile nie zmienia ona warunków wymiany handlowej w zakresie sprzecznym ze wspólnym interesem.

3.1. Wytyczne w sprawie pomocy na ratowanie i restrukturyzację

45)

Komisja oceni środki stanowiące nową pomoc oraz cały plan restrukturyzacji zgodnie z obowiązującymi wytycznymi w sprawie pomocy na ratowanie i restrukturyzację. Aktualne wytyczne wspólnotowe w sprawie pomocy państwa na ratowanie i restrukturyzację przedsiębiorstw znajdujących się w trudnej sytuacji (6) (»wytyczne«) weszły w życie dnia 10 października 2004 r.

46)	Przypadek ten zgłoszony został w dniu 2 maja 2005 r., zatem podlega on wytycznym z 2004 roku.

47)

Zgodnie z pkt 104 in fine wytycznych z 2004 r., Komisja ocenia zgodność bezprawnej pomocy przyznanej przed 1 października 2004 r. z wytycznymi obowiązującymi w momencie przyznawania pomocy. Jeśli zatem chodzi o dwa niezgłoszone środki przyznane w maju 2004 r. (patrz punkt 26 i 27), w ich przypadku zastosowanie powinny mieć wytyczne w sprawie pomocy na ratowanie i restrukturyzację z 1999 r. (7).

48)

Nie przewiduje się jednak możliwości oceniania zgodności z prawem różnych środków w ramach tego samego pakietu restrukturyzacyjnego na podstawie dwóch różnych instrumentów prawnych. Komisja postanowiła zatem oprzeć swoją analizę na wytycznych z 2004 r. z następujących powodów. Po pierwsze, zgłoszenie zostało przekazane Komisji długo po wejściu w życie wytycznych z 2004 roku. W chwili zgłoszenia zarówno organ udzielający pomocy jak i beneficjent na pewno zdawali sobie sprawę z tego, że zgłoszenie będzie podlegać już nowym wytycznym. Po drugie, punkt 104 wytycznych z 2004 r. miał zagwarantować, że wytycznym z 2004 r. będzie podlegał cały pakiet restrukturyzacyjny, nawet gdyby część lub całość pomocy została przyznana niezgodnie z prawem po wejściu w życie wspomnianych wytycznych. Z treści samych wytycznych nie ma też możliwości wyciągnięcia wniosków przeciwnych, w szczególności takich, że intencją punktu 104 było zagwarantowanie, że pakiet restrukturyzacyjny będzie podlegał poprzednim wytycznym, gdyby część lub całość pomocy została przyznana niezgodnie z prawem w okresie obowiązywania tychże wytycznych. Ponadto, poniżej wyrażone wątpliwości związane z wytycznymi z 2004 r. występowałyby również w przypadku, gdyby ocenę przeprowadzono na podstawie wytycznych z 1999 r.

3.2. Uprawnienie firmy do otrzymania z pomocy

49)

Zgodnie z wytycznymi przedsiębiorstwo znajduje się w trudnej sytuacji, jeżeli nie jest w stanie odzyskać rentowności jedynie przy użyciu własnych środków lub też środków zgromadzonych od akcjonariuszy bądź w wyniku zaciągnięcia kredytów. Wytyczne określają także typowe oznaki charakterystyczne dla takich przedsiębiorstw, jak np. rosnące straty oraz spadek obrotów.

50)

Obroty spółki spadły z 178,6 mln PLN (około 45,9 mln EUR) w 2001 r. do 126,7 mln PLN (około 32,6 mln EUR) w 2003 r., co stanowi spadek o 29 %. W 2003 r. spółka ChK odnotowała stratę netto w wysokości 1,9 mln PLN (0,488 mln EUR). Jak wspomniano w pkt 9, kapitał obrotowy spółki na początku restrukturyzacji, czyli w 2002 r., stanowił wielkość ujemną, […].

51)

Według polskich władz sytuacja ekonomiczna grupy kapitałowej nie pozwala jej na sfinansowanie restrukturyzacji ChK (będącej spółką dominującą) ze środków własnych. Zdaniem polskich władz trudna sytuacja ChK nie wynika z arbitralnej alokacji kosztów i jest do tego stopnia poważna, że grupa sama nie jest w stanie sobie z nią poradzić.

52)	Biorąc pod uwagę oznaki charakterystyczne dla przedsiębiorstwa znajdującego się w trudnej sytuacji opisane w punkcie 11 wytycznych, Komisja stwierdza, że na początku okresu restrukturyzacyjnego spółka ChK była w trudnej sytuacji.

53)

Jednak na podstawie informacji dostarczonych przez polskie władze w piśmie z dnia 26 października, zarejestrowanym w dniu 27 października 2005 r., beneficjent odnotował w 2004 r. zysk netto w kwocie 1,7 mln PLN (0,437 mln EUR). Ponadto w 2004 roku beneficjent odnotował zysk na działalności operacyjnej w wysokości 5,4 mln PLN (1,388 mln EUR). Uwzględniając te wyniki oraz brak jakichkolwiek wyjaśnień ze strony polskich władz co do przyczyn, dla których uznają one, że spółka nie odzyska rentowności w 2006 r. (patrz pkt 7), Komisja wyraża wątpliwość, czy spółka nadal jest w trudnej sytuacji w rozumieniu wytycznych i czy w związku z tym jest uprawniona do otrzymania zgłoszonej pomocy.

3.3. Odzyskanie rentowności

54)

Aby dany środek mógł zostać uznany za zgodny z punktami 34-37 wytycznych z 2004 r., plan restrukturyzacji powinien określać sposoby, których zastosowanie służyć będzie przywróceniu długoterminowej rentowności przedsiębiorstwa w rozsądnym terminie. Należy tego dokonać w oparciu o realistyczne założenia co do przyszłych warunków prowadzenia działalności operacyjnej.

55)	Restrukturyzacja opiera się głównie na restrukturyzacji finansowej (77 % łącznych kosztów restrukturyzacji (jak to wskazano w Tabeli 1)) i dotyczy przede wszystkim redukcji zadłużenia oraz poprawy płynności, co umożliwi kontynuację produkcji.

56)

Zgłoszona pożyczka w wysokości 10 mln PLN (2,57 mln EUR) nie została jeszcze udzielona. Jak wskazano już w punkcie 17, środki pochodzące ze sprzedaży majątku wykorzystano na potrzeby restrukturyzacji finansowej zamiast na inne cele restrukturyzacyjne, jak to wcześniej przewidywał plan restrukturyzacji. Jednakże, zgodnie z tym, co zostało odnotowane w punkcie 21, poziom zobowiązań krótkoterminowych (niektóre są przeterminowane i obarczone wysokim oprocentowaniem) na koniec okresu restrukturyzacji jest zbliżony do poziomu zgłoszonej pomocy państwa. Jeśli więc Komisja zatwierdzi zgłoszoną pożyczkę, zostanie ona wykorzystana na dalszą restrukturyzację finansową, w szczególności na spłatę zobowiązań krótkoterminowych. Zatem istnieją wątpliwości co do tego, czy spółka będzie miała środki na inne zaplanowane działania restrukturyzacyjne (restrukturyzacja przemysłowa, restrukturyzacja zatrudnienia, itd.). To budzi obawy co do wiarogodności planu restrukturyzacji.

57)

Ponadto polskie władze wspominają, że, zgodnie z informacjami przedstawionymi przez spółkę, spółka nie będzie w stanie odzyskać rentowności w 2006 r. Polska zwraca się z prośbą o przedłużenie okresu restrukturyzacji, przy czym nie wyjaśnia, czy oraz w jaki sposób plan zostanie uaktualniony w kontekście niepowodzenia jego realizacji. To także budzi obawy co do wiarogodności pierwotnego planu.

58)

Jak już wskazano w punkcie 9, największym wyzwaniem, przed jakim stanęła spółka ChK jest brak jakiejkolwiek ochrony przed zagraniczną konkurencją, którzy zlecają realizację poszczególnych etapów budowy podwykonawcom działającym w warunkach silnej konkurencji, jako że — według informacji podanych przez polskie władze — stosują oni »ceny dumpingowe«. Komisja ma wątpliwości co do tego, czy redukcja kosztów przewidziana przez spółkę na koniec okresu restrukturyzacji jest wystarczająca do rozwiązania powstałego problemu.

59)	Zasadniczo, Komisja na obecnym etapie wyraża wątpliwość co do tego, czy ocena problemów spółki została przeprowadzona w sposób odpowiedni oraz czy dokonano prawidłowego wyboru instrumentów do ich rozwiązania.

60)

Komisja stwierdza ponadto, że opis okoliczności, które doprowadziły do powstania problemów spółki, a także opis sytuacji spółki na początku restrukturyzacji oraz dalszych jej perspektyw został dostarczony przez polskie władze. Komisja wyraża jednak wątpliwość co do tego, czy założenia przyjęte do analizy są wiarogodne, gdyż polskie władze nie przedłożyły żadnych badań rynkowych.

61)

Jak wskazano powyżej, wkład własny spółki w restrukturyzację stanowią środki pochodzące głównie ze sprzedaży majątku. Obserwuje się brak jakichkolwiek środków ze źródeł zewnętrznych (np. kredytów bankowych) oraz brak zainteresowania ze strony inwestorów prywatnych, pomimo prób prywatyzacji (patrz punkt 4). Środki pochodzące z zewnątrz wskazywałyby na to, że istnieje przekonanie ze strony rynku co do tego, że spółka ma szanse odzyskać rentowność, co stanowi jeden z warunków określonych w wytycznych (punkt 43) dopuszczających pomoc państwa.

3.4. Pomoc ograniczona do minimum

62)

Zgodnie z punktami 43-45 wytycznych z 2004 r. kwota i intensywność pomocy musi być ograniczona do ścisłego minimum koniecznego do podjęcia restrukturyzacji przedsiębiorstwa. Pomoc winna zostać przyznana w taki sposób, aby uniknąć dostarczania przedsiębiorstwu nadwyżki środków pieniężnych, które mogłyby zostać wykorzystane na agresywne działania zakłócające rynek, niemające żadnego związku z restrukturyzacją.

63)

Ponadto od beneficjenta oczekuje się wniesienia znacznego wkładu w restrukturyzację ze środków własnych lub ze środków pozyskanych z zewnętrznych źródeł finansowania na warunkach rynkowych. Wytyczne z 2004 r. w sposób jasny wskazują, że restrukturyzacja winna być w znacznej części finansowana ze środków własnych, w tym środków pochodzących ze sprzedaży składników majątku, które nie są niezbędne przedsiębiorstwu do utrzymania się na rynku, oraz ze środków pozyskanych z zewnętrznych źródeł finansowania na warunkach rynkowych.

64)	Komisja wyraża wątpliwości co do tego, czy wkład własny beneficjenta jest znaczny, a także czy ogranicza on pomoc do niezbędnego minimum.

65)

Wartość sprzedaży składników majątku, zarówno sprzedaży zrealizowanej jak i planowanej, wynosi 22,906 mln PLN (5,88 mln EUR). Ponieważ jednak zbliża się koniec okresu restrukturyzacji, Komisja wątpi, czy dwa składniki majątku o wartości 8,965 mln PLN (2,304 mln EUR) zostaną sprzedane. Władze polskie wskazują wyraźnie, że sprzedaż tych dwóch składników majątku może być trudna i jest bardzo prawdopodobne, że w ogóle nie dojdzie do skutku.

66)	Komisja wyraża także wątpliwość co do »pozostałych wkładów własnych«, określonych w Tabeli 2, gdyż nie podano tutaj żadnych szczegółowych informacji ani nie wskazano na źródło tych wkładów własnych.

67)

Zgodnie z punktem 43 wytycznych z 2004 r., z wkładu własnego wykluczone są wszystkie przyszłe spodziewane zyski, jak przepływ środków pieniężnych. Zatem nie można brać pod uwagę przyszłych zysków ani amortyzacji. Polskie władze proponują w tym przypadku zaliczyć do wkładu własnego poprzednie przepływ środków pieniężnych, taki jak zysk na działalności operacyjnej, argumentując, że został on osiągnięty niezależnie od zgłoszonej pomocy państwa. Komisja ma co do tego wątpliwości, zwłaszcza ze względu na fakt, że spółka korzystała już z pomocy państwa w okresie restrukturyzacji, a zyski te osiągnięto także dzięki pomocy państwa.

68)	Komisja ma wątpliwości co do minimalnej niezbędnej kwoty pomocy państwa, gdyż koszty restrukturyzacji przedstawione w różnych informacjach oraz zgłoszeniach różnią się między sobą. Komisja ma wątpliwości, czy potrzeby finansowe spółki zostały oszacowane w sposób odpowiedni.

IV. DECYZJA

69)	W związku z powyższym, Komisja postanawia wszcząć procedurę przewidzianą w art. 88 ust. 2 Traktatu WE w odniesieniu do dwóch zgłoszonych środków oraz dwóch środków przyznanych po przystąpieniu do UE, ze względu na wątpliwości co do ich zgodności z zasadami wspólnego rynku.

70)	W świetle powyższych rozważań Komisja, działając zgodnie z procedurami przewidzianymi w art. 88 ust. 2 Traktatu WE, wzywa polskie władze do przedłożenia uwag umożliwiających rozpatrzenie istniejących wątpliwości w terminie jednego miesiąca od daty otrzymania niniejszego pisma.

71)	Komisja wzywa władze do niezwłocznego przekazania kopii niniejszego pisma odbiorcy pomocy.

72)	Komisja informuje Polskę, że art. 88 ust. 3 Traktatu WE ma także skutek zawieszający, a ponadto zwraca uwagę na art. 14 rozporządzenia Rady (WE) nr 659/1999, który stanowi, że wszelka bezprawna pomoc może być odebrana odbiorcy.

73)

Ponadto Komisja przypomina Polsce, że poinformuje zainteresowane strony publikując niniejsze pismo oraz jego streszczenie w Dzienniku Urzędowym Unii Europejskiej. Komisja powiadomi także zainteresowane strony w krajach EFTA, które podpisały Porozumienie EOG, publikując notatkę w Dodatku EOG do Dziennika Urzędowego Unii Europejskiej oraz poinformuje Urząd Nadzoru EFTA przesyłając mu kopię niniejszego pisma Wszystkie zainteresowane strony będą mogły przedłożyć swoje uwagi w terminie jednego miesiąca od daty publikacji.“

(1) Wszystkie kwoty podane przez polskie władze w polskich złotych (PLN) przeliczono na euro (EUR) według kursu z 10 października 2005 r. (1 EUR = 3,8933 PLN).

(2) Zgodnie z art. 56 ust. 2) ustawy 15 % rocznych przychodów z prywatyzacji wraz z naliczonymi odsetkami przekazywane jest na Fundusz Restrukturyzacji Przedsiębiorców. Majątek funduszu wykorzystuje się na ratowanie oraz restrukturyzację firm w trudnej sytuacji. Zgodnie z art. 56 ust. 5) ustawy, minister właściwy do spraw skarbu podwyższa kapitał ARP S.A. o kwotę stanowiącą 1/3 przychodów Funduszu Restrukturyzacji Przedsiębiorców z przeznaczeniem tych środków na udzielanie pomocy na ratowanie i restrukturyzację dużych przedsiębiorstw będących w trudnej sytuacji, w tym także przeznaczonych do prywatyzacji.

(3) Wyrok Sądu Pierwszej Instancji z dnia 14 stycznia 2004 r. w sprawie T-109/01, Fleuren Compost przeciwko Komisji, punkt 74.

(4) Ich wartość wynosi 74 161 PLN (19 064 EUR).

(5) Dz.U. C 244 z 1.10.2004, str. 8.

(6) Dz.U. C 244 z 1.10.2004, str. 2.

(7) Dz.U. C 288 z 9.10.1999, str. 2.

		ISSN 1725-5244
Uradni list Evropske unije		C 150

Slovenska izdaja	Informacije in objave	Zvezek 49 28. junij 2006

Obvestilo št.	Vsebina	Stran
	Akti, sprejeti v skladu z naslovom VI Pogodbe o Evropski uniji
2006/C 150/1	Proračun za leto 2007 za Europol	1

	I Informacije
	Evropski parlament
2006/C 150/2	Sklep predsedstva Evropskega parlamenta z dne 29. marca 2004 — Pravilnik o izvajanju Uredbe (ES) št. 2004/2003 Evropskega parlamenta in Sveta o predpisih, ki urejajo delovanje političnih strank na evropski ravni, in pravilih glede njihovega financiranja	9

	Komisija
2006/C 150/3	Menjalni tečaji eura	33

2006/C 150/4	Začetek postopka (Št. primera COMP/M.4180 — Gaz de France/Suez) ( 1 )	34

2006/C 150/5	Državna pomoč — Češka republika — Državna pomoč št. C 12/2006 (prej N 132/2005) — Shema pomoči za podporo kombiniranemu prevozu — Poziv k predložitvi pripomb na podlagi člena 88(2) Pogodbe ES ( 1 )	35

2006/C 150/6	Predhodna priglasitev koncentracije (Zadeva št. COMP/M.4253 — Bridgepoint/Limoni) — Zadeva, primerna za obravnavo po poenostavljenem postopku ( 1 )	47

2006/C 150/7	Sporočilo Komisije v skladu s postopkom iz člena 4(1)(a) Uredbe Sveta (EGS) št. 2408/92 — Uvedba obveznosti javnih služb za redne zračne prevoze znotraj Italije ( 1 )	48

2006/C 150/8	Državna pomoč — Poljska — Državna pomoč št. C 49/2005 (prej N 233/2005) — Pomoč za prestrukturiranje v korist Chemobudowa Kraków S.A. — Poziv k predložitvi pripomb na podlagi člena 88(2) Pogodbe ES ( 1 )	51

2006/C 150/9	Nenasprotovanje priglašeni koncentraciji (Št. primera COMP/M.4236 — Wendel-Carlyle/Stahl) ( 1 )	59

	Popravki
2006/C 150/1	Popravek razpisa za oddajo predlogov — GD EAC št. 33/06 — Dodelitev subvencij za pospeševanje in koordinacijo projektov za razvoj kreditnih sistemov za poklicno izobraževanje in usposabljanje (ECVET) (UL C 144, 20.6.2006)	63

	Valuta	Menjalni tečaj
USD	ameriški dolar	1,2567
JPY	japonski jen	146,42
DKK	danska krona	7,4572
GBP	funt šterling	0,69070
SEK	švedska krona	9,2313
CHF	švicarski frank	1,5669
ISK	islandska krona	95,45
NOK	norveška krona	7,9435
BGN	lev	1,9558
CYP	ciprski funt	0,5750
CZK	češka krona	28,462
EEK	estonska krona	15,6466
HUF	madžarski forint	279,13
LTL	litovski litas	3,4528
LVL	latvijski lats	0,6960
MTL	malteška lira	0,4293
PLN	poljski zlot	4,0639
RON	romunski leu	3,5972
SIT	slovenski tolar	239,65
SKK	slovaška krona	38,149
TRY	turška lira	2,0626
AUD	avstralski dolar	1,7170
CAD	kanadski dolar	1,4112
HKD	hongkonški dolar	9,7605
NZD	novozelandski dolar	2,0847
SGD	singapurski dolar	2,0072
KRW	južnokorejski won	1 204,92
ZAR	južnoafriški rand	9,1437
CNY	kitajski juan	10,0525
HRK	hrvaška kuna	7,2565
IDR	indonezijska rupija	11 756,43
MYR	malezijski ringit	4,631
PHP	filipinski peso	67,202
RUB	ruski rubelj	33,9980
THB	tajski bat	48,339

	III Obvestila
	Evropski parlament
2006/C 150/0	Razpis za zbiranje predlogov (št. VIII-2007/01) — Proračunska postavka 4020 Financiranje evropskih političnih strank	60