30.11.2004

Uradni list Evropske unije

C 292/3

DRŽAVNA POMOČ – ČEŠKA REPUBLIKA

Državna pomoč št. C 27/04 (ex CZ 49/03) – „Agrobanka Praha“, a.s. /„GE Capital Bank“, a.s.

Vabilo k posredovanju pripomb v skladu s členom 88(2) Pogodbe ES

(2004/C 292/03)

(Besedilo velja za EGP)

S pismom z dne 14. julija 2004, objavljenim v izvirnem jeziku na straneh, ki sledijo temu povzetku, je Komisija obvestila Češko republiko o svojem sklepu o uvedbi postopka, določenega v členu 88(2) Pogodbe ES, ki se nanaša na del zgoraj omenjene pomoči/ukrepa.

Komisija je sklenila, da ne bo ugovarjala določenim drugim ukrepom, kot je opisano v pismu, ki sledi temu povzetku.

Zainteresirane stranke lahko posredujejo svoje pripombe o ukrepu pomoči glede katerega Komisija uvaja postopek, v enem mesecu po datumu objave tega povzetka in pisma, ki mu sledi, na naslov:

European Commission

Directorate-General for Competition

Directorate H2

Rue Spa 3

B-1049 Brussels

faks: +32-2-296 12 42

Te pripombe bodo predložene Češki republiki. Pisno in z navedbo razlogov za zahtevo se lahko zahteva zaupno obravnavanje identitete zainteresirane stranke, ki predloži pripombe.

POVZETEK

Postopek

V pismu z dne 18. decembra 2003, evidentiranem 23. decembra 2003, je Komisija prejela prijavo glede ukrepov v korist Agrobanka, Praha a.s. („AGB“) in GE Capital Bank, a.s. („GECB“) po postopku „začasnega mehanizma“, predvidenim v Prilogi IV.3 Akta o pristopu, ki je sestavni del Pristopne pogodbe k Evropski uniji. Po pregledu dokumentacije je Komisija 12. februarja 2004 zahtevala dodatne informacije. Odgovori na zahtevo za informacije so prispeli 9. marca 2004. Meseca marca in aprila so potekali sestanki s češkimi oblastmi in upravičenci. S pismom, ki ga je Komisija prejela 30. aprila 2004, so češke oblasti umaknile prijavo; istega dne so predložile novo prijavo.

Komisija je prejela več pritožb glede državne pomoči, ki so jo češke oblasti dodelile vsem češkim bankam, vključno z AGB in GECB.

Opis ukrepov

AGB je bila včasih splošna zasebna komercialna banka na Češkem. Dne 17. septembra 1996 je AGB zaradi finančnih težav prišla pod prisilno skrbništvo. Kasneje sta bili znotraj AGB ustanovljeni dve ločeni enoti, AGB1 in AGB2. AGB1 je opravljala bančno poslovanje AGB. Po licitaciji je bila AGB1 junija 1998 prodana GECB.

Od leta 1996 je AGB in – po prodaji AGB1 – skupina GE prejemala finančno pomoč čeških oblasti za prestrukturiranje bančnega poslovanja AGB. Med temi ukrepi je Češka republika za odobritev Komisije po postopku začasnega mehanizma iz Priloge IV.3 Akta o pristopu javila naslednje ukrepe:

„Jamstva za vlagatelje“: Na podlagi uvedenega prisilnega skrbništva za AGB 17. septembra 1996 je centralna državna banka (CDB) izdala jamstvo vsem upnikom in vlagateljem AGB z namenom zaustaviti umik sredstev iz banke.

„Pomoč pri likvidnosti“: CDB je AGB zagotovila finančno pomoč v obliki kreditne linije. Začetna kreditna linija, ki je bila odobrena 18. septembra 1996, je znašala 6 000 milijonov čeških kron. Dne 15. januarja 1998 je kreditna linija dosegla najvišji znesek, 22 500 milijonov čeških kron. Do najvišjega upada je prišlo februarja 1998 z zneskom 22 100 milijonov čeških kron. Pomoč pri likvidnosti je bila ukinjena ob koncu prisilnega skrbništva in na osnovi odvzema koncesije za bančništvo 17. septembra 1998.

„Neuspešen poskus povečanja kapitala AGB“: CDB je naročila svoji podružnici Česká finanční s.r.o. („Česká finanční“), da sodeluje pri povečanju kapitala v AGB z vpisom nove izdaje delnic AGB. Česká finanční je 2. aprila 1998 vpisala nove delnice v znesku 9 000 milijonov čeških kron. Znesek je bil 6. aprila 1998 plačan AGB.

Vendar je povečanju kapitala oporekal manjšinski delničar AGB in češko sodišče je prekinilo postopek povečanja kapitala maja 1998. CDB je poskušala izterjati znesek 9 000 milijonov čeških kron. Vendar je CDB marca 2004 odstopila od sodnega postopka proti AGB za izterjavo zneska.

„Nakupna cena“: nakupna cena, ki jo je na začetku ponudila GECB, je bila 2 000 milijonov čeških kron v gotovini za prilagojeno neto vrednost premoženja AGB1 v znesku 4 000 milijonov čeških kron. Ker je bila neto vrednost premoženja AGB1 dejansko nižja, je morala neto cena premoženja biti zvišana, da je dosegla nakupno ceno. Stranki sta se odločili, da se to doseže tako, da se poveča osnovni kapital GECB, kar je plačala CDB po nakupu AGB1.

Po pogajanjih med CDB in GECB sta bili tako nakupna cena kot prilagojena neto vrednost premoženja znižani. Nakupna cena, ki je bila na koncu plačana, je znašala 304 154 milijonov čeških kron.

„Povečanje kapitala GECB“: Pri tem ukrepu je treba upoštevati, da je bila nakupna cena za AGB1 odvisna od tega, ali bo dosežena ciljno prilagojena neto vrednost premoženja AGB1, ki je znašala 2 500 milijonov čeških kron, ker so češke oblasti pristale na nadomestilo za GECB za prevzem obveznosti, ki so presegale vrednost pridobljenega premoženja pri nakupu AGB1.

Ker je bila neto vrednost premoženja AGB1 21. junija 1998 negativna, je bila ciljna neto vrednost premoženja AGB1 dosežena s kapitalsko injekcijo CDB. Kapitalska injekcija je bila izvedena s povečanjem kapitala v GECB v vrednosti 19 717,5 milijonov čeških kron.

„Jamstva in garancije“: pri prodaji AGB1 GECB je AGB kot prodajalec pristal na številna jamstva in garancije, določene v „Dogovoru o jamstvih“, podpisanem 21. junija 1998. CDB ni bila stranka v tem dogovoru. Vendar je obveznosti AGB iz „Dogovora o jamstvih“ zavarovala CDB v „Sporazumu o garanciji“, podpisanem 22. junija 1998. „Sporazum o garanciji“ je bil spremenjen 25. aprila 2004 s „Spremembo številka 1 Sporazuma o garanciji“. Sporazuma vsebujeta različne garancije v korist skupine GE. Garancije so opisane nejasno.

Analiza ukrepov

Komisija meni, da „jamstva za vlagatelje“, „pomoč pri likvidnosti“, „neuspešen poskus povečanja kapitala AGB“, „nakupna cena“, „povečanje kapitala GECB“ ter tista „jamstva in garancije“, ki so potekli pred pristopom Češke republike k Evropski uniji, niso primerni po pristopu.

Tista „jamstva in garancije“, ki niso potekli do pristopa, se obravnavajo kot primerni, ker se po pristopu lahko poveča izpostavljenost Češke republike.

Komisija meni, da „jamstva in garancije“, ki niso potekli pred pristopom, predstavljajo državno pomoč v smislu člena 87(1) Pogodbe ES.

Komisija je analizirala pomoč v luči smernic Skupnosti o državni pomoči za reševanje in prestrukturiranje podjetij v težavah (1) („smernice 1994“). Analiza je pripeljala Komisijo do naslednjih resnih dvomov o združljivosti pomoči s skupnim trgom:

—	Komisija resno dvomi, da so GECB in druga podjetja Kapitalske skupine GE, ki imajo koristi od „jamstev in garancij“, primerna podjetja v okviru smernic 1994, ker ta podjetja niso bila v težavah.

—	Komisija resno dvomi, ali so „jamstva in garancije“ primerni za skladen načrt prestrukturiranja AGB. Načrt prestrukturiranja je bil vročen decembra 2003. Zdi se, da pred tem ni bilo celovitega načrta za prestrukturiranje.

—

Komisija resno dvomi, da finančna pomoč ni prekoračila nujnega za prestrukturiranje bančnega poslovanja AGB in vključuje kompenzacijske ukrepe za tekmece. Ni verjetno, da bi prizadevanja AGB in skupine GE za nadomestilo za pomoč, ki so jo dodelile češke oblasti, prekoračila nujno za prestrukturiranje bančnega poslovanja AGB.

—

Komisija resno dvomi, da je bila pomoč strogo omejena na minimum, potreben za prestrukturiranje bančnega poslovanja AGB. Komisija meni, da je bilo prispevanje investitorjev izvedeno v normalnem poteku poslovanja z namenom optimizirati koristi podjetja. Poleg tega visoka stopnja kapitalske ustreznosti GECB kaže, da pomoč ni bila omejena na minimum.

—

Nadalje Komisija resno dvomi, da člen 46(2) Evropskega sporazuma velja v tem kontekstu. Določba se nahaja v „poglavju o ustanavljanju“ Evropskega sporazuma, zato Komisija meni, da ne velja v okviru državne pomoči. Poleg tega Komisija meni, da pogoji iz člena 46(2) Evropskega sporazuma niso izpolnjeni, ker so „jamstva in garancije“ posamezen ukrep, ki ga ni sprejel finančni nadzorni organ.

Ob upoštevanju zgoraj naštetih razlogov je Komisija ugotovila, da na tej stopnji obstajajo resni dvomi, ali je prestrukturiranje bančnega poslovanja AGB v skladu z merili iz smernic 1994 ter, ali se ta ukrep lahko smatra kot skladen s skupnim trgom. Zato je Komisija sklenila, da uvede postopek iz člena 88(2) Pogodbe ES.

V skladu s členom 14 Uredbe Sveta (ES) št. 659/1999 je vsa nedovoljena pomoč lahko predmet izterjave od prejemnika.

BESEDILO PISMA

„Komise chce informovat Českou republiku, že po prozkoumání informací poskytnutých vašimi orgány k výše citovaným oznámeným opatřením dospěla k rozhodnutí, že řada z nich není použitelná po přistoupení. V případě určitých záručních opatření se Komise rozhodla zahájit postup předepsaný v článku 88(2) Smlouvy o založení ES.

I. POSTUP

Dopisem s datem 18. prosince 2003, zaevidovaným 23. prosince 2003, dostala Komise oznámení o opatřeních ve prospěch Agrobanky, Praha a.s. (‚AGB’) a GE Capital Bank, a.s. (‚GECB’), a to v rámci procedury ‚prozatímního mechanismu’ stanoveného v Příloze IV.3 Aktu o přistoupení, který tvoří součást Smlouvy o přistoupení k Evropské unii. Po přezkoumání dokumentace požádala Komise 12. února 2004 o další informace. Odpověď na žádost o tyto informace došla 9. března 2004. V měsících březen a duben se pak uskutečnila řada porad s českými orgány a příjemci. Dopisem, který Komise obdržela 30. dubna 2004, české orgány oznámení stáhly; téhož dne předložily nové oznámení.

2.	Komise obdržela několik stížností na státní podporu, kterou české orgány poskytly všem českým bankám, včetně AGB a GECB.

II. OBJASNĚNÍ SITUACE

1. Příjemci podpory

AGB, která byla založena v roce 1990, působila v České republice vesměs jako univerzální obchodní banka. V roce 1995 byla pátou největší bankou a vůbec největší soukromou bankou. S ohledem na její finanční potíže jí byla v září 1998 zrušena bankovní licence a v současnosti se nachází v procesu likvidace.

4.	K zakládajícím akcionářům AGB patřila Československá obchodní banka, a.s. (‚ČSOB’), Ministerstvo zemědělství České republiky, Agropol, a.s., Agrodat, státní podnik a Stavoinvest Banská Bystrica. V roce 1995 získala kontrolu v AGB skupina Motoinvest.

5.	Po vyhlášení nucené správy dne 17. září 1996 byly v AGB vytvořeny dva samostatné subjekty, AGB1 a AGB2. AGB1 zdědila základní bankovní aktivity. V červnu 1998 byla AGB1 prodána GECB. Zbývající části AGB jsou stále v procesu likvidace.

6.	GECB byla založena v roce 1998 kvůli akvizici AGB1. Nyní působí jako univerzální banka v České republice. GECB je zcela vlastněna společností GE Capital International Holdings Corporation, U.S.A. (‚GECIH’).

2. Finanční situace AGB

Podle informací v citovaném oznámení začaly potíže AGB už v roce 1993/1994. V polovině devadesátých let procházel celý český bankovní sektor vážnou ekonomickou krizí. České orgány konstatují, že tato krize zasáhla také AGB. Navíc pak prudká expanze AGB, spolu s nedostatky v řízení rizik a nedostatečnými interními kontrolami vedly k postupnému zhoršování kvality půjčkového portfolia AGB.

8.	České orgány informovaly Komisi, že v roce 1993 vykazovala AGB ztráty ve výši CZK 2.000 milionů a že hodnota jejího vlastního jmění byla záporná (CZK -515 milionů).

V roce 1993 Česká národní banka (‚ČNB’) AGB nařídila, aby vypracovala a realizovala ‚konsolidační program’, který by měl obnovit její kapitálovou přiměřenost. České orgány tvrdí, že ‚konsolidační program’ neměl zahrnovat opatření, poskytovaná nebo udělovaná státem. Měl spíše zavést důkladnější dohled nad AGB.

10.

České orgány konstatují, že v roce 1996 přestala AGB dodržovat podmínky ‚konsolidačního programu’, pustila se do vysoce rizikových operací, setkávala se s problémy s likviditou a snižováním kvality svých aktiv. Krize likvidity a neochota akcionářů činit odpovídající nápravné kroky vedly nakonec 17. září 1996 k vyhlášení nucené správy nad AGB.

11.

K finanční situaci AGB české orgány uvádějí, že audit provedený po vyhlášení nucené správy (rozvaha s datem 16. září 1996) odhalil ztrátu ve výši CZK -8.487 milionů a zůstatek vlastního jmění CZK -5.476 milionů. Pravidelný výroční audit rozvahy s datem 31. prosince 1996 zaznamenal ztrátu ve výši CZK -10.097 milionů a zůstatek vlastního jmění CZK -6.328 milionů.

12.

České orgány konstatují, že se záměrem zabránit negativním důsledkům pro celý český bankovní sektor zahájily realizaci opatření, jejichž cílem bylo zajistit záchranu a restrukturalizaci AGB. Protože ale výše zmíněné audity, které byly provedeny po vyhlášení nucené správy, odhalily ztráty převyšující kapitál banky, dospěly české orgány k závěru, že nejlepším způsobem, jak zajistit dlouhodobou životaschopnost AGB, bude vytvoření samostatné organizační jednotky, AGB1, určené pro provádění základních bankovních činností AGB. Následně byla AGB1 prodána strategickému investorovi, a to cestou otevřeného, bezpodmínečného a transparentního nabídkového řízení.

3. Veřejná soutěž

13.

Nucený správce vyhlásil veřejnou soutěž na prodej AGB1 v dubnu 1997. Při následujícím nabídkovém řízení, které bylo – podle českých orgánů- otevřené, transparentní a bezpodmínečné, zůstala nakonec GE Capital Corporation jedinou stranou se zájmem o koupi AGB1. Dne 22. června 1998 byla pak AGB1 prodána GECB za zhruba CZK 304 milionů.

14.	Po odprodeji AGB1 ve prospěch GECG přešel zbytek AGB, včetně AGB2, do likvidace. V probíhajícím likvidačním procesu je jediným věřitelem AGB ČNB.

4. Současná finanční situace GECB

15.

Od doby, kdy GECB převzala bankovní aktivity AGB, se její výsledky podstatně zlepšily. Její čistý příjem se zvýšil z asi CZK -16.500 milionů v roce 1998, kdy byla GECB založena a koupila AGB1, na asi CZK 980 milionů v roce 1999, na asi CZK 720 milionů v roce 2000, na asi CZK 840 milionů v roce 2001 a na asi CZK 910 milionů v roce 2002. Kapitálová přiměřenost GECB činila v roce 1999 74 %, v roce 2000 48 %, v roce 2001 41 % a v roce 2002 30 %.

5. Úsilí vynakládané ze strany AGB, GECB a GECIH

16.	České orgány tvrdí, že AGB, GECIH a GECB přijaly opatření na zmírnění státní účasti na restrukturalizaci AGB.

17.

Kompenzační kroky AGB sestávaly z úkonů směřujících k dosažení likvidity vlastních aktiv AGB a zejména z odprodeje některých dceřiných společností AGB bance Raiffeisen Bank. Tím se také měl snížit tržní podíl AGB, měřený podílem AGB na celkových bankovních aktivech nebo aktivech určitých tříd. Vedle toho měla AGB snížit početní stav svých zaměstnanců ze zhruba 3.500 v roce 1996 na asi 2.500 zaměstnanců v roce 1998.

18.

GECB a GECIH měly přispět k restrukturalizaci zaplacením kupní ceny, prostřednictvím záruk v ‚Listině záruk’ a protizáruky ve ‚Smlouvě o odškodnění’, na jejímž základě GECIH převzala na sebe závazek ČNB (‚Záruka pro vkladatele’) vůči věřitelům AGB. Skupina GE měla navíc přispět cestou ‚opce s právem prodeje’, která je podrobněji popisována dále, a nakonec také svou vynikající pověstí.

III. POPIS OPATŘENÍ

19.	České orgány poskytly informace o následujících opatřeních:

20.	‚Záruka pro vkladatele’: Při vyhlášení nucené správy nad AGB dne 17. září 1996 vydala ČNB záruky všem věřitelům a vkladatelům AGB, aby tak zamezila útoku na vklady banky.

21.

Záruka pokrývala především všechny závazky AGB, včetně z nich splatného úroku, zaznamenané v účetní evidenci ABG k 17. září 1996. Všechny dluhy se splatností k pevnému datu byly zaručeny až ke dni splatnosti. Dluhy bez pevného data splatnosti byly zaručeny na dobu dvanácti měsíců od ukončení nucené správy nad AGB. Navíc veškeré záruky vydané v AGB po 17. září 1996 byly zajištěny k datu jejich splatnosti nebo na dobu dvanácti měsíců po skončení nucené správy, podle toho, co by nastalo dříve. Výše citovaná záruka neurčovaly žádný horní limit pro zajišťované závazky vůči věřitelům AGB. České orgány nás informovaly, že jediným potenciálním nárokem, který na základě Záruky pro vkladatele zbývá, je vklad CZK […] (2). Tento vklad má splatnost v roce 2005.

22.

‚Podpora na posílení likvidity’: ČNB poskytla AGB finanční podporu ve formě úvěrového limitu. První úvěrový limit, který byl poskytnut 18. září 1996, činil CZK 6.000 milionů. Dne 15. ledna 1998 dosáhl úvěrový limit maximální hodnoty CZK 22.5000 milionů. K maximálnímu čerpání došlo v únoru 1998, ve výši CZK 22.100 milionů. Podpora na posílení likvidity skončila s ukončením nucené správy a zrušením bankovní licence dne 17. září 1998.

23.	Dne 17. září 1998 se ČNB a AGB dohodly, že AGB musí svůj dluh vůči ČNB splatit z výnosů likvidačního procesu do 31. prosince 2004. ČNB ovšem může dobu splácení prodloužit. Závazek splatit částky čerpané v rámci úvěrového limitu zůstal po prodeji AGB1 v AGB.

24.

‚Neúspěšný pokus navýšit kapitál AGB’: ČNB uložila své dceřiné společnosti Česká finanční s.r.o. (‚Česká finanční’), aby se podílela na navýšení kapitálu v AGB cestou upsání nové emise akcií AGB. Dne 2. dubna 1998 upsala Česká finanční nové akcie za protihodnotu CZK 9.000 milionů. Tato úhrada byla ve prospěch AGB zaplacena 6. dubna 1998.

25.

Minoritní akcionář AGB ale navýšení kapitálu napadl a český soud v květnu 1998 proces navyšování kapitálu zastavil. Po skončení nucené správy pak valná hromada akcionářů zrušila rozhodnutí navýšit kapitál AGB a proto se nakonec Česká finanční nestala akcionářem AGB. Kdyby bylo navýšení a upsání akcií ze strany České finanční úspěšné, Česká finanční by získala v AGB vlastnický podíl ve výši 68 %.

26.

Česká finanční se snažila vymoci zpět částku CZK 9.000 milionů u soudu s poukazem na neoprávněný majetkový prospěch. ČNB, která v roce 2002 převzala pohledávku od České finanční, se také pokusila vymoci částku zpět. Nicméně v březnu 2004 ČNB odstoupila od soudního sporu proti AGB, protože považovala za obchodně rozumnější ve sporu nepokračovat.

27.

‚Kupní cena’: ze strany GECB původně nabídnutá kupní cena činila CZK 2.000 milionů v hotovosti za upravenou hodnotu čistých aktiv AGB1 ve výši CZK 4.000 miliony. Protože hodnota čistých aktiv AGB1 byla ve skutečnosti menší, musela být hodnota čistých aktiv zvýšena, aby dosáhla kupní ceny. Smluvní strany rozhodly, že se tak stane formou navýšení akciového kapitálu v GECB, za které po koupi AGB1 zaplatí ČNB.

28.

V průběhu následujících jednání mezi ČNB a GECB byla kupní cena i upravená hodnota čistých aktiv snížena o stejnou částku, s cílem vyhnout se zbytečným hotovostním výměnám. Především tedy byla kupní cena snížena na CZK 500 milionů – za úpravu hodnoty čistých aktiv AGB na CZK 2.500 milionů. Kupní cena se ve světle výpočtu upravené hodnoty čistých aktiv ke dni transakce stala předmětem další úpravy. Nakonec zaplacená kupní cena činila CZK 304,154 milionů.

29.

‚Zvýšení kapitálu v GECB’: Toto opatření je třeba posuzovat s ohledem na to, že kupní cena za AGB1 byl závislá na dosažení cílové upravené hodnoty čistých aktiv AGB1 ve výši CZK 2.500 milionů, protože české orgány se zavázaly kompenzovat GECB za převzetí závazků převyšujících hodnotu aktiv nabytých při koupi AGB1.

30.	Protože čistá aktiva AGB1 měla k 21. červnu 1998 zápornou hodnotu, bylo cílové hodnoty čistých aktiv AGB1 dosaženo kapitálovou injekcí ze strany ČNB. Tato kapitálová injekce byla provedena cestou zvýšení kapitálu v GECB.

31.

Podle ‚Rámcové smlouvy’ mezi CNB, GECB a GECIH, uzavřené 22. června 1998, se ČNB zavázala vložit do vlastního jmění GECB kapitálový vklad ve výši CZK 19.717,5 milionů a zvýšit tak upravenou hodnotu čistých aktiv AGB1 na požadovanou výši CZK 2.500 milionů. Bylo to provedeno tak, že ČNB upsala deset akciových podílů v GECB za celkovou cenu 19.717,5 milionů. Po určitých potížích s registrací kapitálového navýšení byla takto transakce nakonec zaregistrována dne 25. března 2003 v Pražském obchodním rejstříku. Následně pak v roce 2003 ČNB prodala těchto 10 akcií GECIH, za celkovou úhradu CZK 1.000.

32.

‚Záruky a odškodnění’: Při prodeji AGB1 ve prospěch GECB se AGB jako prodávající AGB1 dohodla na řadě záručních úmluv, které jsou uvedeny v ‚Listině záruk’, podepsané 21. června 1998. ČNB nebyla smluvní stranou této dohody. Nicméně závazky učiněné AGB formou ‚Listiny záruk’ ČNB podpořila cestou ‚Smlouvy o odškodnění’, podepsané 22. června 1998. ‚Smlouva o odškodnění’ byla 25. dubna 2004 pozměněna ‚změnou Smlouvy o odškodnění číslo 1’ (3). České orgány poskytly seznam záručních úmluv v Příloze 23 k Plánu záchrany a restrukturalizace (‚Příloha 23’), který je součástí oznámení. Uvádí se nicméně, že tento seznam není kompletní.

33.

Podle informací poskytnutých českými orgány platnost mnoha záruk uvedených v ‚Listině záruk’ a ve ‚Smlouvě o odškodnění’ vypršela 22. června 2001. Týká se to následujících záručních úprav z ‚Listiny záruk’, jak jsou sumarizovány pod položkami č. A.1-A.18 Přílohy 23:

—	Článek 2.2. (Organizace)

—	Článek 2.3 (Integrované investice a AVE Leasing)

—	Článek 2.5 (Souhlasy)

—	Článek 2.5 (Bez porušování)

—	Článek 2.6. (Finanční výkazy)

—	Článek 2.9. (Půjčky)

—	Článek 2.10 (Nemovitý majetek)

—	Článek 2.11 (Hmotná aktiva)

—	Článek 2.12 (Smlouvy)

—	Článek 2.13 (Dodržování předpisů)

—	Článek 2.15 (Úmluvy o oddělení práv)

—	Článek 2.16 (Zaměstnanci, programy zaměstnaneckých výhod)

—	Článek 2.17 (Pojištění)

—	Článek 2.18 (Soudní spory)

—	Článek 2.19 (Práva k duševnímu vlastnictví)

—	Článek 2.21 (Vytvoření Nové Agrobanky a Staré Agrobanky)

—	Článek 2.23 (Makléř a zprostředkovatelé)

—	Článek 2.7 (Žádná neohlášená pasiva)

34.

Na základě informací, které poskytly české orgány, jsou záruční úmluvy, jejichž platnost nevypršela před přistoupením České republiky k Evropské unii, sumarizovány následujícím způsobem:

‚Záruky a odškodnění’, jejichž platnost vyprší 22. června 2008:

Obsah

Limitování částky

Odškodnění za případný soudní spor, který negativně poznamená bankovní činnost: AGB se zavázala odškodnit GECIH, GECG a další odškodňované osoby kupujícího (kupující) za případné ztráty vyplynuvší z nároků uplatněných proti kupujícímu v důsledku záležitosti, ke které došlo před datem uzavření a která negativně poznamená bankovní činnost. Článek 5.1(a)(1) (4)

Souhrnný limit CZK 2 000 milionů

Odškodnění za porušení zákona: AGB se zavázala odškodnit kupujícího za případné ztráty vyplynuvší z porušení nějakého platného zákona nebo předpisu, kterého se prodávající dopustil před datem uzavření a které negativně poznamenává bankovní činnost. Článek 5.1(a)(ii)

Souhrnný limit CZK 2 000 milionů

Odškodnění za pracovněprávní spor: AGB se zavázala odškodnit kupujícího za případné ztráty vyplynuvší z nároků uplatněných proti GECB některým zaměstnancem v souvislosti s nějakým skutečným nebo údajným úkonem nebo opomenutím ze strany prodávajícího před datem uzavření. Článek 5.1(a)(v)

Souhrnný limit CZK 2 000 milionů

Odškodnění za pracovněprávní spor: AGB se zavázala odškodnit kupujícího za případné ztráty vyplynuvší z nároků týkajících se nějaké smluvní povinnosti nebo povinnosti zaměstnání v případě zaměstnance, který byl ponechán, nebo v případě dřívějšího, stávajícího či budoucího zaměstnance prodávajícího, který je zaměstnancem ve vztahu k AGB2. Článek 5.1(a)(vi)

Souhrnný limit CZK 2 000 milionů

Žaloba na prohlášení smlouvy týkající se prodeje AGB1 ve prospěch GECB za neplatnou, podaná 27. července 1998 u Krajského obchodního soudu v Praze Václavem Sládkem proti AGB v likvidaci a kupujícímu; a ve spojení s minoritními akcionáři AGB jako vedlejšími žalujícími stranami. (Odškodnění je založeno na článku 4.1 Smlouvy o odškodnění)

Souhrnný limit CZK 15 000 milionů

Žaloba na prohlášení smlouvy týkající se prodeje AGB1 ve prospěch GECB za neplatnou, podaná 22. června 2001 u Krajského obchodního soudu v Praze Petrem Maurem, Františkem Vysloužilem, Pavlem Tykačem, Karlem Tománkem, Pavlem Šimkem a Tomášem Fohlerem proti AGB v likvidaci a kupujícímu a Jiřímu Klumparovi; a ve spojení s minoritními akcionáři AGB jako vedlejšími žalujícími stranami (Odškodnění je založeno na článku 4.1 Smlouvy o odškodnění)

Souhrnný limit CZK 15 000 milionů

Žaloba na prohlášení smlouvy o prodeji AGB1 za neplatnou, podaná 18. června 2002 u Městského soudu v Praze HZ Praha, spol. s.r.o. proti AGB v likvidaci, kupujícímu a Jiřímu Klumparovi. (Odškodnění je založeno na článku 4.1 Smlouvy o odškodnění)

Souhrnný limit CZK 15 000 milionů

Žádost o registraci prodeje AGB1 v Obchodním rejstříku, podaná 18. října 1999, u které je žadatelem současná AGB v likvidaci a ke které se pražský Městský úřad státního zástupce připojil jako strana řízení. (Odškodnění je založeno na článku 4.1 Smlouvy o odškodnění)

Souhrnný limit CZK 15 000 milionů

Případný nárok na odškodnění týkající se platnosti či legitimnosti prodeje AGB1 ve prospěch kupujícího, uplatněný:

—	Prodávajícím, ČNB nebo akcionářem, likvidátorem, konkursním správcem, auditorem nebo nuceným správcem prodávajícího

—	Členem podnikového orgánu prodávajícího nebo kupujícího

—	Zaměstnancem, vypůjčovatelem, klientem, půjčovatelem nebo věřitelem prodávajícího nebo kupujícího

—	Dědicem, právním nástupcem nebo nabyvatelem, likvidátorem, konkursním správcem, správcem k převzetí majetku, svěřeneckým správcem nebo nuceným správcem (respektive osobou, která má podobné pravomoci), nebo sdružením jednoho nebo více výše uváděných jednotlivých funkcí nebo subjektů, nebo

—	Českým státním zástupcem, českým kriminálním orgánem nebo českým daňovým orgánem, který má nad prodávajícím nebo kupujícím pravomoc.

(Odškodnění je založeno na článku 4.1 Smlouvy o odškodnění)

Souhrnný limit CZK 15 000 milionů

‚Záruky a odškodnění’, jejichž platnost vyprší 22. června 2010

Obsah	Limitování částky
Daně: AGB ujišťuje, že (i) splnila příslušné požadavky na daň vybíranou srážkou, předepsanou na základě všech platných zákonů, (ii) že oznámila kupujícímu existenci všech daní, které jsou podle nároků daňového orgánu splatné a dlužné ze strany AGB, (iii) že není v běhu žádný daňový audit, nebo že podle vědomostí AGB nehrozí v souvislosti s nějakými daněmi, splatnými ze strany AGB, (iv) že se nedopustila ani nedopouští porušování nějakého použitelného daňového zákona, což by navodilo vznik závazku pro kupujícího a (v) že kupujícímu nebude uložena v souvislosti s uskutečněním předpokládaných transakcí žádná daň. Článek 2.14(c) a (d)	Souhrnný limit CZK 2 000 milionů
Ekologické záležitosti: AGB ujišťuje, že nakolik si je vědoma, nejsou v prostorech AGB1 uloženy žádné nebezpečné látky v koncentracích překračujících úroveň povolenou platným zákonem. Článek 2.20.	Souhrnný limit CZK 5 000 milionů
Daně v souvislosti s transakcí: AGB ujišťuje, že kupujícímu nebudou předepsány v důsledku uskutečnění prodeje žádné daně. Článek 2.14(e)	Souhrnný limit CZK 15 000 milionů
Neobchodní aktiva a pasiva: AGB se zavázala odškodnit kupujícího za případné ztráty vyplynuvší z nároků týkajících se neobchodních aktiv nebo neobchodních pasiv. Článek 5.1(a)(iv)	Souhrnný limit CZK 5 000 milionů
Celní dluhy a dluhy na spotřební dani: AGB se zavázala odškodnit kupujícího za ztráty vyplynuvší z nároků uplatněných proti němu ze strany českých celních a pro spotřební daň příslušných orgánů v souvislosti s AGB celní zárukou. Článek 5.1(a)(iv)	Souhrnný limit CZK 5 000 milionů

‚Záruky a odškodnění’, jejichž platnost vyprší 22. června 2013

Obsah	Limitování částky
Operace AGB1: AGB ujišťuje, že s výjimkou toho, co je uvedeno v přehledu oznamovacích povinností za dokumenty o transakci, nejsou součástí AGB1 žádná další aktiva či pasiva. Článek 2.22.	Souhrnný limit CZK 2 000 milionů
Oprávnění: AGB ujišťuje o své plné pravomoci a oprávnění podepsat smluvní dokumentaci a uskutečnit transakci. AGB dále ujišťuje, že smlouvy jsou pro ni závazné a na ní vymahatelné. Článek 2.4.	Souhrnný limit CZK 2 000 milionů
Platnost prodeje: AGB se zavázala odškodnit kupujícího za případnou ztrátu vyplynuvší z nároku týkajícího se platnosti nebo ústavní legitimnosti prodeje AGB1. Článek 5.1.(a)(iii)	Souhrnný limit CZK 2 000 milionů

‚Záruky a odškodnění’, jejichž platnost vyprší 15 let po uzavření

Obsah	Limitování částky
Ekologické ztráty: AGB se zavazuje odškodnit kupujícího za případnou ekologicko ztrátu, kterou kupující může utrpět v souvislosti s nějakými provozními prostory AGB1 a která bude způsobena stavem existujícím před uzavřením. Článek 5.1.(b)	Souhrnný limit CZK 2 000 milionů

35.	‚Opce s právem prodeje’: Dne 22. června 1998 uzavřely ČNB a GECIH ‚Smlouvu o opci s právem prodeje’, která stanovuje, že za určitých okolností je GECIH oprávněná požadovat, aby ČNB odkoupila od GECIH všechny její akcie v GECB.

36.

České orgány uvedly, že v současnosti zbývají jen dvě možné události, které by GECIH umožnily využít opci s právem prodeje. Šlo by o 1) o rozhodnutí nebo rozsudek nařizující nebo prohlašující transakce podle Kupní smlouvy za nulové nebo neplatné, respektive že budou reverzovány, nebo že se nějaká část aktiv AGB1 vrací, nebo by šlo 2) o rozhodnutí ČNB neprovést náhradu škody podle ‚Smlouvy o odškodnění’ v částce překračující CZK 2.000 milionů respektive o opomenutí ČNB tyto platby provést.

37.	ČNB má právo napravit událost, která by vedla k využití opce s právem prodeje, tím, že by GECB a GECIH uvedla do stejné situace, v níž by byly, kdyby k takové události nedošlo. Uvádí se, že by to mohlo znamenat platby nebo převod aktiv do GECB. Platnost opce s právem prodeje vyprší 22. června 2008.

Cena při uplatnění opce s právem prodeje

38.

Cena, za kterou musí ČNB odkoupit všechny akcie v GECB, se liší podle data, k němuž bude opce s právem prodeje využita. Od června 2003 do dne, kdy platnost opce s právem prodeje vyprší, se bude tato cena rovnat nejvyšší z následujících položek:

—	upravené reverzní částce,

—	hodnotě čistých aktiv GECB ke dni, kdy je cena při uplatnění opce stanovena,

—	poctivé tržní hodnotě GECB ke dni, kdy je cena při uplatnění opce stanovena. Když je tedy kupní cena určována podle poctivé tržní hodnota, nebudou události, které spustily proces uplatnění opce s právem prodeje, brány v potaz.

IV. ŽÁDOST O POSOUZENÍ

39.

Ve svém oznámení požádaly české orgány Komisi o rozhodnutí na základě prozatímního mechanismu z Přílohy IV.3 Aktu o přistoupení, tj. ve věci ‚Záruky pro vkladatele’, ‚Podpory na posílení likvidity’, ‚Neúspěšného pokusu navýšit kapitál AGB’, ‚Kupní ceny’,‚Zvýšení kapitálu v GECB’, jakož i některých ‚Záruk a odškodnění’. Tyto ‚Záruky a odškodnění’ jsou uvedeny v Příloze 4 k oznámení a obsahují následující položky:

Záruky a odškodnění, jejichž platnost vyprší 22. června 2008

Obsah

Limitování částky

Žaloba na prohlášení smlouvy týkající se prodeje AGB1 ve prospěch GECG za neplatnou, podaná 27. července 1998 u Krajského obchodního soudu v Praze Václavem Sládkem proti AGB v likvidaci a kupujícímu; a ve spojení s minoritními akcionáři AGB jako vedlejšími žalujícími stranami. (Odškodnění je založeno na článku 4.1 Smlouvy o odškodnění)

Souhrnný limit CZK 15 000 milionů

Žaloba na prohlášení smlouvy týkající se prodeje AGB1 ve prospěch GECB za neplatnou, podaná 22. června 2001 u Krajského obchodního soudu v Praze Petrem Maurem, Františkem Vysloužilem, Pavlem Tykačem, Karlem Tománkem, Pavlem Šimkem a Tomášem Fohlerem proti AGB v likvidaci, kupujícímu a Jiřímu Klumparovi; a ve spojení s minoritními akcionáři AGB jako vedlejšími žalujícími stranami. (Odškodnění je založeno na článku 4.1 Smlouvy o odškodnění)

Souhrnný limit CZK 15 000 milionů

Případný nárok na odškodnění týkající se platnosti či legitimnosti prodeje AGB1 ve prospěch kupujícího, uplatněný:

—	Prodávajícím, ČNB nebo akcionářem, likvidátorem, konkursním správcem, auditorem nebo nuceným správcem prodávajícího

—	Členem podnikového orgánu prodávajícího nebo kupujícího

—	Zaměstnancem, vypůjčovatelem, klientem, půjčovatelem nebo věřitelem prodávajícího nebo kupujícího

—	Dědicem, právním nástupcem nebo nabyvatelem, likvidátorem, konkursním správcem, správcem k převzetí majetku, svěřeneckým správcem nebo nuceným správcem (respektive osobou, která má podobné pravomoci), nebo sdružením jednoho nebo více výše uváděných jednotlivých funkcí nebo subjektů, nebo

—	Českým státním zástupcem, českým kriminálním orgánem nebo českým daňovým orgánem, který má nad prodávajícím nebo kupujícím pravomoc.

(Odškodnění je založeno na článku 4.1 Smlouvy o odškodnění)

Souhrnný limit CZK 15 000 milionů

Záruky a odškodnění, jejichž platnost vyprší 22. června 2010

Obsah	Limitování částky
Daně: AGB ujišťuje, že (i) splnila příslušné požadavky na daň vybíranou srážkou, předepsanou na základě všech platných zákonů, (ii) že oznámila kupujícímu existenci všech daní, které jsou podle nároků daňového orgánu splatné a dlužné ze strany AGB, (iii) že není v běhu žádný daňový audit, nebo že podle vědomostí AGB nehrozí v souvislosti s nějakými daněmi, splatnými ze strany AGB, (iv) že se nedopustila ani nedopouští porušování nějakého použitelného daňového zákona, což by navodilo vznik závazku pro kupujícího a (v) že kupujícímu nebude uložena v souvislosti s uskutečněním předpokládaných transakcí žádná daň. Článek 2.14(c) a (d)	Souhrnný limit CZK 2 000 miliony
Daně v souvislosti s transakcí: AGB ujišťuje, že v důsledku uskutečnění prodeje nebudou kupujícímu předepsány žádné daně. Článek 2.14(e)	Souhrnný limit CZK 15 000 milionů

40.	Tato limitovaná žádost o posouzení tedy nepostihuje ostatní záruční úmluvy podle ‚Záruk a odškodnění’, jakož i ‚opci s právem prodeje’.

41.

Především je třeba konstatovat, že podle prozatímního mechanismu z Přílohy IV.3 Aktu o přistoupení neplatí pro přistupující země povinnost oznamovat opatření. Vzhledem k jejich potenciálnímu zařazení na seznam existujících podpor ve smyslu článku 88(1) Smlouvy o založení ES se přistupující země mohou samy rozhodnout, která opatření budou chtít oznámit.

42.

Komise nicméně soudí, že záruční úmluvy oznámené na účelem rozhodnutí Komise jsou neoddělitelně svázány s ostatními ‚Zárukami a odškodněními’, které české orgány vyřadily z působnosti své žádosti o posouzení. Všechna práva a povinnosti, která jsou vymahatelná podle záručních úmluv, ať už spadají či nespadají do žádosti o posouzení, vyplývají ze stejných smluv: z ‚Listiny záruk’ a ‚Smlouvy o odškodnění’. Proto je neleze uměle oddělovat. V důsledku toho bude Komise posuzovat veškeré ‚Záruky a odškodnění’ v jejich úplnosti.

43.

Oproti tomu ‚opce s právem prodeje’ tvoří odlišnou úmluvu, uzavřenou příslušnými stranami zvlášť. Proto Komise považuje toto opatření za samostatné, které je možné oddělit od ostatních opatření. Protože se Česká republika rozhodla toto opatření neoznámit, nebude tedy ‚opce s právem prodeje’ při stávajícím posuzování projednávána a nebude k ní přijímáno rozhodnutí.

V. POSOUZENÍ

1. Použitelnost po přistoupení

1.1. Právní rámec – Procedura ‚prozatímního mechanismu’

44.

Příloha IV.3 Aktu o přistoupení stanovuje proceduru ‚prozatímního mechanismu’. Ta představuje právní rámec pro posuzování režimů podpor a individuálních podpůrných opatření, které nabyly účinnosti v novém členském státě přede dnem přistoupení a jsou po přistoupení nadále použitelné; tento postup platí pro ty režimy a opatření, které ještě nebyly zahrnuty do seznamu 'existujících podpůrných' opatření, připojeném k Příloze IV a které nabyly účinnost od 10. prosince 1994 dále. Opatření, která jsou použitelná po přistoupení a která nabyla účinnosti před 10. prosincem, jsou považována při přistoupení za existující podporu ve smyslu článku 88(1) Smlouvy o založení ES. V této souvislosti je relevantním kritériem právně závazný akt, kterým se kompetentní vnitrostátní orgány zavázaly poskytnout podporu (5).

45.	V rámci prozatímního mechanismu se slučitelnost podpůrných opatření, použitelných po přistoupení, se společným trhem musí nejdříve posuzovat na úrovni vnitrostátního orgánu, odpovědného za dohled nad státní podporou (v České republice to je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (‚OPC’)).

46.	‚Státní orgán pro dohled’ může hledat právní jistotu tak, že předmětná opatření oznámí Evropské komisi. Na základě tohoto oznámení bude pak Komise posuzovat slučitelnost oznámených opatření se společným trhem.

47.	Když bude mít Komise vážné pochybnosti o slučitelnosti oznámených opatření s acquis communautaire, může do třech měsíců ode dne, kdy obdržela kompletní oznámení, vznést své námitky.

48.	Jestliže naopak Komise do této lhůty své námitky nevznese, bude se mít za to, že oznámená opatření představují existující podporu ode dne přistoupení.

Podpůrná opatření, která nejsou použitelná po přistoupení

49.

Podpůrná opatření, která nejsou použitelná po přistoupení, nemůže Komise na základě postupů předepsaných v článku 88 přezkoumávat. Protože cestou prozatímního mechanismu se pouze zjišťuje, zda dané opatření znamená existující podporu z hlediska postupů při poskytování státních podpor po přistoupení, nevyžaduje na Komisi, ani ji nezmocňuje k přezkoumávání podpůrných opatření, která nejsou po přistoupení použitelná.

50.	Na základě nastíněného právního rámce má tedy zásadní význam první posouzení, zda jsou oznámená opatření použitelná po přistoupení.

51.

Jen ta opatření, která mohou i po přistoupení vést k poskytnutí další podpory nebo ke zvýšení částky už poskytnuté podpory, se mohou na základě prozatímního mechanismu kvalifikovat pro statut existující pomoci – pokud přitom splňují příslušné podmínky a mohou se tudíž stát předmětem tohoto mechanismu. Na druhé straně platí, že prozatímní mechanismus nemá žádný smysl v případě podpůrných opatření, která už byla s konečnou platností a bezpodmínečně poskytnuta ve stanovené částce ještě před přistoupením. Pro rozhodnutí, zda tomu tak opravdu je, je i zde relevantním kritériem právně závazný akt, kterým se příslušné vnitrostátní orgány zavázaly podporu poskytnout.

52.

Tento výklad je v souladu s cílem, účelem a logikou prozatímního mechanismu a kontroly nad státní podporou obecně. Kromě toho s ohledem na zjišťování bezprostředního ekonomického dopadu takových státních intervencí platí, že nové opatření musí být posuzováno v okamžiku, kdy je podpora poskytována. Právní závazek státu je tím hlavním, co souvisí s poskytnutím podpory, nikoli její pouhé vyplacení. Jakákoli platba, současná či budoucí, prováděná na základě právního závazku, představuje akt prosté realizace a nelze ji vykládat jako novou či další podporu. Proto podle Komise musí být k tomu, aby bylo opatření posouzeno jako použitelné po přistoupení, prokázáno, že je schopno přinést další výhodu, která nebyla známa, nebo která nebyla přesně známa, když byla podpora poskytnuta.

53.

Na základě tohoto kritéria Komise považuje za použitelná po přistoupení následující podpůrná opatření:

—	Jakékoli podpůrné režimy, které nabyly účinnosti přede dnem přistoupení a na jejichž základě a bez potřeby dalších prováděcích opatření mohou být poskytovány po přistoupení individuální podpory podnikům definovaným v rámci aktu obecným a abstraktním způsobem;

—	Podpora, která není svázána s konkrétním projektem a která je poskytnuta před přistoupením jednomu nebo několika podnikům na dobu neurčitou a/nebo v nedefinované částce;

—	Individuální podpůrná opatření, u nichž není ke dni poskytnutí podpory známo přesné vystavení státu ekonomickým závazkům (to bylo blíže vysvětleno v dopise Komise českým orgánům z 19. března 2004).

54.	Ve svém dopise ze 4. srpna 2003, zaslaném Misi České republiky u EU, informovaly složky Komise Českou republiku, jak chápou pojem ‚použitelné po přistoupení’ v souvislosti s individuálními podpůrnými opatřeními:

55.

‚Individuální podpůrná opatření, jak jsou definována v článku 1 (e) procedurálního nařízení, jsou považována za ‚použitelná po přistoupení’, jestliže pravděpodobně zvýší závazky státu po dni přistoupení. GŘ pro hospodářskou soutěž soudí, že tato podmínka by měla jmenovitě platit v případě osvobození od nebo snížení povinných poplatků (např. osvobození nebo snížení daní, povinných příspěvků na sociální zabezpečení), pokud tyto výhody platí nadále po přistoupení, dále v případě záruk nebo finančních nástrojů, jako jsou úvěrové linky a ‚čerpací práva’, jejichž platnost pokračuje po dni přistoupení. Ve všech takových případech mohou být předmětná opatření považována za nadále použitelná po přistoupení; přestože bylo opatření oficiálně přijato, v době poskytnutí podpory není celkový závazek plynoucí z toho pro stát znám.’

56.	Komise považuje individuální opatření za použitelná po přistoupení ve smyslu Přílohy IV.3 Aktu o přistoupení, jestliže ke dni poskytnutí pomoci není přesně známa hrozba ekonomických závazků pro stát a ke dni přistoupení je stále neznáma.

57.

V případě záruk musí být splněny následující podmínky, aby bylo dané opatření považováno za nepoužitelné po přistoupení.

—	Rizika jsou přesně definována a zahrnuta do kompletního seznamu, který byl uzavřen ke dni přistoupení.

—	Existuje celkový strop pro splatné částky.

—	Spor se týká událostí, které se udály přede dnem poskytnutí náhrady škod a nikoli nějakých budoucích událostí.

1.2. Individuální opatření

58.

‚Záruka pro vkladatele’: Záruka pro vkladatele, kterou ČNB ručila za závazky všem ručitelům AGB, převzala po prodeji AGB1 ve prospěch GECB právě GECB. Jestliže ale GECIH využije na základě ‚Smlouvy o opci s právem prodeje’ tuto svou opci, může být ČNB opět podle Záruky vkladatelům odpovědná. Nicméně podle Záruky pro vkladatele zůstává jen jeden nárok, který je jasně definovaný. Komise proto považuje potenciální hrozbu z toho plynoucí za jasně definovanou před přistoupením a předmětné opatření za nepoužitelné po přistoupení.

59.

‚Podpora na posílení likvidity’: ČNB poskytla AGB úvěrový limit v konečné výši CZK 22.500 milionů. Tato podpora na posílení likvidity skončila v září 1998. Předpokládalo se, že tento závazek by měla AGB splatit z výnosů likvidačního procesu do 31. prosince 2004. Protože podpora na posílení likvidity byla ukončena v září 1998, nevede už k žádnému dalšímu ohrožení České republiky. Splátky z výnosů likvidačního procesu hrozbu pro Českou republiku jen zmírní. Proto není toto opatření považováno za použitelné po přistoupení.

60.

‚Neúspěšný pokus o navýšení kapitálu AGB’: V roce 1998 se dceřiná společnost ČNB, Česká finanční, pokusila zúčastnit na navýšení kapitálu v AGB zakoupením nových akcií za protihodnotu CZK 9.000 milionů. Částka CZK 9.000 milionů byla ve prospěch AGB zaplacena 6. dubna 1998. po soudním řízení a konečném rozhodnutí valné hromady akcionářů AGB kapitál nenavyšovat se ČNB pokusila vyplacené prostředky vymoci zpět. Pokusu o zpětné vymožení prostředků se ale v březnu 2004 vzdala.

61.

Pokus o navýšení kapitálu AGB byl jednorázovým opatřením, které bylo uskutečněno před přistoupením a které už nezvýší hrozbu závazků pro Českou republiku. Rovněž pokus o zpětné vymáhání částky byl zastaven před přistoupením České republiky k Evropské unii. V tomto ohledu tedy platí, že hrozba závazků pro Českou republiku se nemůže po přistoupení dále zvýšit. V důsledku toho není neúspěšný pokus o navýšení kapitálu AGB, včetně pokusu o zpětné vymožení vyplacené částky považován za opatření použitelné po přistoupení.

62.	‚Kupní cena’: Konečná kupní cena za koupi AGB1, kterou zaplatila GECG/GECIH, byla stanovena na CZK 304,154 milionů. Toto opatření nevede k žádnému dalšímu ohrožení České republiky. V důsledku toho není považováno za použitelné po přistoupení.

63.	‚Zvýšení kapitálu v GECB’: V červenci 1998 upsala ČNB deset nových akcií GECB a zaplatila za ně CZK 19.717,5 milionů. Šlo o jednorázové opatření, které nepovede k nějakému dalšímu ohrožení České republiky. Proto je považováno za nepoužitelné po přistoupení.

64.	‚Záruky a odškodnění’: Ve ‚Smlouvě o odškodnění’ přijala ČNB zpět závazky učiněné AGB jako podávajícím AGB1 v ‚Listině záruk’. Obě smlouvy obsahují různé záruční úmluvy ve prospěch GECB a GECIH.

65.

Následující záruční úmluvy ‚Listiny záruk’, jak jsou sumarizovány v položkách č. A.1-A.18 v Příloze 23, tj.: článek 2.2 (Organizace), článek 2.3 (Integrované investice a AVE Leasing), článek 2.4 (Souhlasy), článek 2.5 (Bez porušování), článek 2.6 (Finanční výkazy), článek 2.9 (Půjčky), článek 2.10 (Nemovitý majetek), článek 2.11 (Hmotná aktiva), článek 2.12 (Smlouvy), článek 2.13 (Dodržování předpisů), článek 2.15 (Úmluvy o oddělení práv), článek 2.16 (Zaměstnanci, programy zaměstnaneckých výhod), článek 2.17 (Pojištění), článek 2.18 (Soudní spory), článek 2.19 (Práva k duševnímu vlastnictví), článek 2.21 (Vytvoření Nové Agrobanky a Staré Agrobanky), článek 2.23 (Makléř a zprostředkovatelé), článek 2.7 (Žádná neohlášená pasiva) už přestaly platit k 22. červnu 2001. Po přistoupení České republiky k Evropské unii se proto prostřednictvím těchto záruk nezvýší hrozba závazků pro Českou republiku. Komise proto považuje tyto specifické záruky za nepoužitelné po přistoupení.

Nekompletní seznam

66.

V případě záručních úmluv, jejichž platnost nevypršela před přistoupením, musí být splněny podmínky předepsané výše v článku V.1.1, aby mohlo být záruky považovány za nepoužitelné po přistoupení. Jmenovitě musí být přesně definován rozsah působnosti záruk, a to prostřednictvím kompletního seznamu nároků.

67.	České orgány předložily seznam nároků v Příloze 23. České orgány ale přitom výslovně konstatovaly, že seznam není kompletní. V důsledku toho má Komise vážné pochybnosti, zda je toto kritérium splněno.

Nedostatečně přesná definice rizik

68.

Jiným kritériem pro označení záruky za nepoužitelnou po přistoupení je to, že příslušná rizika pro přistupující zemi jsou přesně definována. Komise soudí, že České republice hrozící rizika nejsou prostřednictvím ‚Záruk a odškodnění’, jejichž platnost neskončila před přistoupením, dostatečně definována.

69.

Například v případě odškodnění za soudní spor, který negativně poznamenal bankovní činnost podle článku 5.1(a)(i), se může hrozba závazků pro Českou republiku zvýšit, protože nelze předvídat, kolik nároků může vzniknout na základě abstraktních podmínek ustanovení. Komise se proto domnívá, že rizika ohrožující Českou republiku nejsou přesně definována a dané opatření je použitelné po přistoupení. Stejné argumenty platí pro všechna ostatní opatření, uváděná českými orgány v Příloze 23, včetně těch záručních úmluv, na které se české orgány pokoušejí omezit svou žádost o rozhodnutí cestou procedury prozatímního mechanismu.

70.

V případě daňových nároků v článku 2.14(c), (d) a článku 2.14(e) ‚Listiny záruk’ se může hrozba závazků pro Českou republiku po přistoupení zvýšit. Ustanovení týkající se daňových záruk nespecifikují individuální událostí, které by mohly spustit proces odškodnění. Výsledkem je navíc to, že potenciální hrozbu pro Českou republiku, plynoucí z těchto událostí, není možné vyčíslit.

71.

Také v případě článku 4.1 ‚Smlouvy o odškodnění’ není riziko hrozící České republice dostatečně definováno. České orgány uvádějí v rámci tohoto ustanovení pět ‚nároků’. Čtyři z nich se týkají konkrétních soudních řízení stran článku 4.1 ‚Smlouvy o odškodnění’. Pátý nárok popisuje abstraktním způsobem procedury, které mohou podle článku 4.1 vzniknout a které mohou přinést další nároky. Nelze proto určit, kolik nároků může celkem vzniknout na základě článku 4.1 ‚Smlouvy o odškodnění’. V důsledku toho Komise soudí, že rizika hrozící České republice nejsou přesně definována.

Nedostatečně stanovený strop pro splatné částky

72.

Záruky uváděné českými orgány jsou předmětem různých stropů, které limitují maximální hrozbu závazku pro Českou republiku podle jednotlivých záruk. Ovšem GECIH může využít ‚opci s právem prodeje’, pokud ČNB odmítne nějakou platbu překračující částku CZK 2.000 milionů. ‚Opce s právem prodeje’ by tedy mohla zrušit platnost stropů příslušných pro ‚Záruky a odškodnění’.

73.	Vcelku podle záručních úmluv, jejichž platnost nevypršela před přistoupením, není hrozba závazku pro Českou republiku přesně definována, do kompletního seznamu, uzavřeného ke dni přistoupení, nejsou zahrnuty všechny potenciální nároky a nároky postrádají dostatečně jistý strop.

74.

‚Opce s právem prodeje’: V případě, že koupě AGB1 je prohlášena za nulovou nebo je shledána neplatnou nebo reverzovanou, GECIH může uplatnit opci s právem prodeje s tím, že ČNB bude povinna koupit všechny akcie GECB. Totéž platí, pokud se ČNB rozhodne neprovést platby týkající se ‚záruk a odškodnění’ překračující částku CZK 2 000 milionů. V tomto případě bude muset být určena kupní cena akcií v GECB a může se jednat buď o reverzní částku, hodnotu čistých aktiv, nebo poctivou tržní hodnotu GECB, aniž by byl brán zřetel na událost, která spustila právo uplatnit ‚opci s právem prodeje’.

75.

Komise soudí, že potencionální hrozba pro Českou republiku není dostatečně definována. Jmenovitě pak to, že cena, kterou ČNB musí zaplatit, se liší v závislosti na faktorech, které jsou nepředvídatelné, včetně toho, že událost, která spouští právo uplatnit opci s právem prodeje, není není při výpočtu ceny brána v úvahu. Komise tedy soudí, že hrozba pro Českou republiku není před přistoupením jasně definována a že opce s právem prodeje je použitelná po přistoupení.

1.3. Závěry

76.

Komise proto soudí, že:

následující opatření nejsou použitelná po přistoupení:

—	‚Záruka pro vkladatele’,

—	‚Podpora na posílení likvidity’,

—	‚Neúspěšný pokus o navýšení kapitálu AGB’,

—	‚Kupní cena’,

—	‚Zvýšení kapitálu v GECB’

—

‚Záruky a odškodnění’, jak jsou sumarizovány v položkách č. A.1-A.18 v Příloze 23 k Plánu záchrany a restrukturalizace, tj.: článek 2.2 (Organizace), článek 2.3 (Integrované investice a AVE Leasing), článek 2.4 (Souhlasy), článek 2.5 (Bez porušování), článek 2.6 (Finanční výkazy), článek 2.9 (Půjčky), článek 2.10 (Nemovitý majetek), článek 2.11 (Hmotná aktiva), článek 2.12 (Smlouvy), článek 2.13 (Dodržování předpisů), článek 2.15 (Úmluvy o oddělení práv), článek 2.16 (Zaměstnanci, programy zaměstnaneckých výhod), článek 2.17 (Pojištění), článek 2.18 (Soudní spory), článek 2.19 (Práva k duševnímu vlastnictví), článek 2.21 (Vytvoření Nové Agrobanky a Staré Agrobanky), článek 2.23 (Makléř a zprostředkovatelé), článek 2.7 (Žádná neohlášená pasiva).

b)	Ostatní ‚Záruky a odškodnění’ jsou opatření, která jsou použitelná po přistoupení.

2. Státní podpora ve smyslu článku 87(1) Smlouvy o založení ES

77.

Podle článku 87(1) Smlouvy o založení ES se jedná o státní podporu, jestliže podporu poskytl členský stát nebo byla poskytnuta prostřednictvím státních prostředků jakýmkoli způsobem, který narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže zvýhodněním určitých podniků nebo výroby určitého zboží a který nepříznivě ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

78.	Prostřednictvím ‚Smlouvy o odškodnění’ ČNB jako veřejný subjekt ručí za závazky AGB vůči GECB a GECIH. Z toho vyplývá, že záruční úmluvy vyžadují zapojení státních prostředků.

79.

Komise soudí, že záruční úmluvy podle ‚Záruk a odškodnění’ zvýhodňují GECB a GECIH. České orgány zasáhly s cílem usnadnit prodej soukromé banky jinému soukromému podniku. České orgány nebyly vlastníky banky a kupní cena za AGB1 byla zaplacena ve prospěch AGB. Kupní cena proto žádným způsobem nekompenzuje platby provedené českými orgány. České orgány a jmenovitě ČNB nebyly povinovány podpořit závazky přijaté ze strany AGB. V rozporu s názorem českých orgánů není možné takové jednání považovat za jednání v souladu s principem tržního investora.

80.

Před vyhlášením nucené správy byla AGB pátou největší bankou a vůbec největší soukromou bankou v České republice. Po prodeji AGB1 je GECT nadále aktivní po celé České republice a patří do skupiny GE, která je globálním aktérem. České orgány samy uvádějí, že banky z EU podrobně sledovaly český trh kvůli investičním účelům v prvý čas. Kdyby byla AGB likvidována, pravděpodobně by mohly být jiné evropské banky s to, získat pro sebe činnost, kterou si zachovala GECB. S ohledem na všechny tyto skutečnosti Komise soudí, že záruční úmluvy narušují hospodářskou soutěž a nepříznivě ovlivňují obchod mezi členskými státy.

81.	Záruční úmluvy, jejichž platnost nevypršela před přistoupením a které uzavřela ČNB ve prospěch AGB, GECB a GECIH, jsou proto považovány za státní podporu ve smyslu článku 87(1) Smlouvy o založení ES.

3. Odchylky podle článku 87(2) a (3) Smlouvy o založení ES

82.

Protože ty ‚Záruky a odškodnění’, jejichž platnost nevypršela před přistoupením, jsou považovány za použitelné po přistoupení a představují státní podporu ve smyslu článku 87(1) Smlouvy o založení ES, nebylo v jejich případě prováděno posouzení slučitelnosti podle článku 87(2) a (3) Smlouvy o založení ES.

83.

Výjimky v článku 87(2) Smlouvy o přistoupení se nezdají být použitelné na daný případ, protože předmětná podpůrná opatření nemají sociální povahu, jsou poskytována ve prospěch individuálních spotřebitelů, nesměřují k odstranění škod způsobených přírodními pohromami nebo mimořádnými událostmi, ani nepředstavují podporu poskytnutou ve prospěch ekonomiky určitých oblastí Spolkové republiky Německo, postižených jejím rozdělením.

84.	Další výjimky jsou stanoveny v článku 87(3)(a), (b) a (c) Smlouvy o založení ES.

85.

Protože primárním cílem podpory je obnova dlouhodobé životaschopnosti podniku, který má potíže, přichází v úvahu jen výjimka podle článku 87(3)(c) Smlouvy o založení ES, kterou se povoluje státní podpora poskytnutá na rozvoj určitých hospodářských sektorů, pokud tato podpora nepříznivě neovlivní podmínky obchodu způsobem, který by byl v rozporu se společným zájmem.

3.2 1994 pokyny k RR (záchrana a restrukturalizace)

86.

Stávající komunitární pokyny ke státní podoře na záchranu a restrukturalizaci firem, které mají potíže (6) (Pokyny 1999), nabyly účinnosti 9. října 1999. Pro opatření vyhlášená před 9. říjnem 1999 předepisují komunitární pokyny ke státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci firem v potížích (7) (‚Pokyny 1994 ’) podmínky, za nichž bude taková podpora považována za slučitelnou. Úmluvy o ‚Zárukách a odškodnění’ byly podepsány 21. a 22. června 1998 (8). Komise proto soudí, že v daném kontextu platí Pokyny 1994.

87.

Jak bylo výše vysvětleno, má Komise pravomoc přezkoumávat jen ta podpůrná opatření, která jsou považována za použitelná po přistoupení. České orgány nicméně oznámily opatření typu podpory na restrukturalizaci. Aby bylo možné posuzovat slučitelnost restrukturalizační podpory, bude nezbytné podívat se na pojetí restrukturalizace, jak je orgány schválily. Takto chápaná restrukturalizace, sestávající z různých opatření, byla financována nejasným způsobem celým souborem intervencí, schvalovaných orgány v rámci prodeje, bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly použitelné. V důsledku toho je to právě celý komplet restrukturalizačních podpůrných opatření, který je třeba posuzovat podle kritérií slučitelnosti, předepsaných v Pokynech 1994, jako je obnova životaschopnosti, úměrnost podpory a zabránění zbytečnému narušení hospodářské soutěže.

3.3 Způsobilost firmy

88.	Pokyny 1994 považují firmu za firmu v potížích, není-li schopna zotavit se pomocí vlastních prostředků nebo získáním prostředků, které potřebuje, od akcionářů nebo výpůjčkou.

89.	V září 1996 vykazovala AGB ztráty ve výši CZK -8.487 milionů a zůstatek vlastního jmění CZK -5.476 milionů. Na základě těchto informací se zdá, že AGB nebyla schopna se zachránit bez státní intervence.

90.	Kromě AGB je příjemcem ‚Záruk a odškodnění’ také GECB a její mateřská společnost GECIH. To navozuje otázku, zda GECB a GECIH mohou být považovány za firmy, které mají potíže.

91.

GECB je společnost, která byla založena v roce 1998 pro účely akvizice AGB1. Jako nově vzniklý podnik by se GECB neměla kvalifikovat jako společnost, která je podle Pokynů 1994 oprávněná k podpoře. Navíc GECB patří ke GECIH a skupině GE, která potíže neměla. Komise má proto vážné pochybnosti, zda GECB a GECIH mohou být podle Pokynů 1994 považovány za firmy v potížích.

3.4 Podpora na záchranu a restrukturalizaci

92.

Pokyny 1994 popisují podporu na záchranu jako opatření, která dočasně udržují postavení firmy, jež čelí výraznému zhoršování své finanční pozice. Taková opatření by zpravidla neměla pokračovat v platnosti po dobu delší jak šest měsíců. ‚Záruky a odškodnění’ ale dobu šesti měsíců překračují. Komise proto soudí, že tato podpora nesplňuje podmínky Pokynů 1994 pro podporu na záchranu.

3.5 Podpora na restrukturalizaci, plán restrukturalizace

93.	Pokyny 1994 popisují podporu na restrukturalizaci jako podporu, která je součástí reálného, propracovaného a dalekosáhlého plánu na obnovu dlouhodobé životaschopnosti firmy.

94.

Restrukturalizační plán, předaný jako součást oznámení, nese datum prosinec 2003. V roce 1996, kdy české orgány zahájily uskutečňování intervencí zaměřených na AGB, komplexní plán restrukturalizace AGB neexistoval. České orgány přijaly řadu ad-hoc opatření a musely se přizpůsobit skutečnosti, že ztráty AGB byly větší, než očekávaly. Komise má proto vážné pochybnosti, zda ‚Záruky a odškodnění’ patří do jednotného, propracovaného plánu na restrukturalizaci AGB.

Obnovení životaschopnosti

95.

Aby mohlo být opatření podle Pokynů 1994 považováno za slučitelné, je nutné, aby plán restrukturalizace definoval nástroje, jejichž prostřednictvím bude v přiměřeném časovém rozpětí obnovena dlouhodobá životaschopnost a zdraví firmy. Musí to být provedeno na základě realistických předpokladů, co do budoucích provozních podmínek.

96.

V daném případě jde o opatření, která byly přijata v minulosti. V principu by Komise měla situaci hodnotit v okamžiku, kdy byla podpora poskytnuta a zvažovat, zda byl přesně v tomto časovém okamžiku plán proveditelný. Protože ale tehdy žádný plán vyhlášen nebyl, může Komise provést jen faktické posouzení ve světle stávající situace firmy.

97.	Na základě informací, které Komise obdržela, dospěla k předběžnému názoru, že bankovní činnost AGB byla úspěšně obnovena.

Vyhnout se zbytečnému narušení hospodářské soutěže

98.	Pole Pokynů 1994 je další podmínkou, aby se příslušná opatření vyhnula, nakolik to je možné, nepříznivému ovlivnění hospodářské soutěže.

99.

České orgány uvedly, že nápravné kroky AGB sestávaly ze snahy dosáhnout likvidity vlastních aktiv AGB, aby bylo možné v maximální možné míře pokrýt únik vkladů v průběhu nucené správy. Tato snaha měla zahrnovat prodej některých dceřiných společností AGB ve prospěch Raiffaisen Bank. Vedlo by to ke snížení tržního podílu AGB a také ke snížení stavu pracovníků AGB.

100.	V případě GECB a GECIH zmiňují české orgány mezi nápravnými kroky kupní cenu zaplacenou za AGB1 a záruky jimi poskytnuté v ‚Listině záruk’. Jmenovitě pak to, že GECIH měla na sebe převzít závazky ČNB podle ‚Záruky pro vkladatele’.

101.

Kromě toho je hodnota GECB v případě využití ‚opce s právem prodeje’ zmiňována jako příspěvek investora. Nakonec je tu také zvláštní příspěvek skupiny GE Capital Group ve formě zpět získané reputace. Skutečnost, že se GE Capital Group stala investorem bankovní činnosti AGB, měla sama o sobě obnovit mezi věřiteli AGB1 vysokou úroveň důvěryhodnosti.

102.	Hodnota různých snah, které vyvíjela AGB a nabyvatel, není vyčíslena a navíc má Komise vážné pochybnosti v tom smyslu, že tato opatření jdou za hranice toho, co bylo nezbytné pro restrukturalizaci bankovní činnosti AGB a zahrnují kompenzační opatření pro konkurenty.

Podpora úměrná nákladům na restrukturalizaci a jejím přínosům

103.	Výše a míra podpory se musí omezovat na striktní minimum, potřebné k tomu, aby byla možná restrukturalizace firmy. Proto se očekává, že příjemci podpory sami významně přispějí na restrukturalizaci z vlastních prostředků nebo cestou externího komerčního financování.

104.

České orgány tvrdí, že GECB uskutečnila několik investic a praktických restrukturalizačních kroků. Jmenovitě měla GECB zaplatit CZK 206 milionů, určených hlavně na úhradu redundantních nákladů. Navíc v období 1998 až 2002 prováděla další přímé investice v celkové výši CZK 2.040 milionů. Tyto investice se měly týkat implementace určitých nových a rozvoje starších informačních a bankovních systémů a byly zaměřeny na krytí potřebných nákladů na hardware, jakož i na rozvoj sítě pokladních automatů a poboček. GECB měla údajně rovněž investovat do optimalizace sítě poboček, školení personálu, podpory managementu a transferu know-how.

105.	Komise má vážné pochybnosti, zda je možné tyto investice chápat jako příspěvek investora k restrukturalizaci AGB. Komise považuje tyto investice spíše za výdaje v rámci normálního chodu činnosti GECB s cílem optimalizovat přínosy.

106.

Navíc má Komise na základě informací poskytnutých českými orgány vážné pochybnosti, zda se podpora striktně omezila na výši, nezbytnou pro restrukturalizaci AGB. Díky podpoře poskytnuté českými orgány dosáhla GECB velmi vysoké kapitálové přiměřenosti (74 % v roce 1999, 48 % v roce 2000, 41 % v roce 2001 a 30 % v roce 2002), což vyvolává vážné pochybnosti o úměrnosti podpory nákladům a přínosům restrukturalizace.

VI. ČLÁNEK 46(2) EVROPSKÉ DOHODY

107.

Článek 46(2) Evropské dohody stanovuje, že:

‚V případě finančních služeb, popisovaných v Příloze XVIa, není tato dohoda na újmu práva smluvních stran přijímat opatření, nezbytná pro uskutečňování monetární politiky smluvní strany, nebo z důvodů opatrnosti s cílem zaručit tak ochranu investorů, vkladatelů, držitelů dluhopisů nebo osob, vůči kterým platí fiduciární povinnost, respektive s cílem zajistit integritu a stabilitu finančního systému. Tato opatření se nebudou dopouštět národnostní diskriminace společností a občanů druhé smluvní strany v porovnání s vlastními společnostmi a občany’.

108.	České orgány uvádějí, že oznámená opatření měla řešit bankovní krizi v České republice a jsou přesvědčeny, že na daný případ by měl být použit článek 46(2) Evropské dohody, aby tak byla ospravedlněna opatření zavedená ve prospěch AGB/GECB.

109.	Komise má ale vážné pochybnosti, zda může být v tomto kontextu použit článek 46(2) Evropské dohody.

110.	Především má Komise vážné pochybnosti, zda se článek 46(2) Evropské dohody vůbec na opatření státní podpory vztahuje, protože je součástí ‚ustavující kapitoly’ Evropské dohody, zatímco ustanovení týkající se státních podpor jsou uváděna v článku 64 a následujících článcích Evropské dohody.

111.

Kromě toho má Komise vážné pochybnosti, zda jsou splněny samotné podmínky článku 46(2) Evropské dohody. Článek 46(2) Evropské dohody povoluje opatření týkající se monetární politiky nebo institutu důvody opatrnosti. Komise soudí, že kvůli tomu se přípustná opatření omezují na opatření s obecným rozsahem použití, která byla přijata orgánem pro finanční dohled.

112.

Komise je přesvědčena, že záruční úmluvy představují individuální opatření ve prospěch AGB/GECB a GECIH, která není možno považovat za nástroje k řešení bankovní krize v České republice. I když celý balík opatření mohl být zamýšlen jako prostředek proti útoku na vklady v bance a proti všeobecné krizi českého bankovního systému, má Komise vážné pochybnosti, zda ‚Záruky a odškodnění’ byly navíc ke všem ostatním zavedeným opatřením pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

VII. ZÁVĚR

Na základě toho rozhodla Komise takto:

—

následující opatření ve prospěch Agrobanky Praha, a.s./ GE Capital Bank, a.s., jak byla oznámena Českou republikou v rámci prozatímního mechanismu podle Přílohy IV.3 Aktu o přistoupení, nejsou použitelná po přistoupení: ‚Záruka pro vkladatele’, ‚Podpora na posílení likvidity’, ‚Neúspěšný pokus navýšit kapitál AGB’, ‚Zvýšení kapitálu v GECB’, jakož i ‚Záruky a odškodnění’, která jsou sumarizována formou položek č. A.1-A.18 Přílohy 23 k Plánu záchrany a restrukturalizace, tj. článku 2.2 (Organizace), článku 2.3 (Integrované investice a AVE Leasing), článku 2.4 (Souhlasy), článku 2.5 (Bez porušování), článku 2.6 (Finanční výkazy), článku 2.9 (Půjčky), článku 2.10 (Nemovitý majetek), článku 2.11 (Hmotná aktiva), článku 2.12 (Smlouvy), článku 2.13 (Dodržování předpisů), článku 2.15 (Úmluvy o oddělení práv), článku 2.16 (Zaměstnanci, programy zaměstnaneckých výhod), článku 2.17 (Pojištění), článku 2.18 (Soudní spory), článku 2.19 (Práva k duševnímu vlastnictví), článku 2.21 (Vytvoření Nové Agrobanky a Staré Agrobanky), článku 2.23 (Makléř a zprostředkovatelé), článku 2.7 (Žádná neohlášená pasiva)

—	ve světle předchozích skutečností Komise na základě postupu stanoveného v článku 88(2) Smlouvy o založení ES žádá Českou republiku o sdělení údajů, které by mohly napomoci k posouzení zbývajících ‚Záruk a odškodnění’), a to do jednoho měsíce ode dne přijetí tohoto dopisu.

Žádá vaše orgány, aby ihned zaslaly kopii tohoto dopisu potenciálním příjemcům podpory.“

(1) UL C 368, 23.12.1994, str. 12.

(2) Tajné informace.

(3) Pokud není uvedeno jinak, vztahují se všechny odkazy na ‚Smlouvu o odškodnění’ na Smlouvu o odškodnění ve znění ‚změny Smlouvy o odškodnění číslo 1’ z 25. dubna 2004.

(4) Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny odkazy na články odkazy na články ‚Listiny záruk‘.

(5) Rozhodnutí Soudu první instance ze 14. ledna 2004 v případě T-109/01 Fleuren Compost v Komise nyr, odstavec74.

(6) Úř. věst. 288, 9.10.1999, s.2.

(7) Úř. věst. 355, 31.12.1995, s.1.

(8) Také všechna ostatní oznámená opatření byla přijata před 9.10.1999.

30.11.2004

Uradni list Evropske unije

C 292/21

PRIPOROČILO EVROPSKE CENTRALNE BANKE

z dne 16. julija 2004

o zahtevah Evropske centralne banke za statistično poročanje na področju statistike plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb ter predloge za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti

(ECB/2004/16)

(2004/C 292/05)

SVET EVROPSKE CENTRALNE BANKE JE –

ob upoštevanju Statuta Evropskega sistema centralnih bank in Evropske centralne banke ter zlasti člena 5.1 in tretje alinee člena 34.1 Statuta,

ob upoštevanju naslednjega:

(1)

Evropski sistem centralnih bank (ESCB) za izpolnitev svojih nalog zahteva celovito in zanesljivo statistiko plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb ter predlogo za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti, ki prikazujeta glavne postavke, ki vplivajo na denarne pogoje in devizne trge v euro območju. Statistične zahteve Evropske centralne banke (ECB) na tem področju so določene v Smernici ECB/2004/15 z dne 16. julija 2004 za statistično poročanje na področju statistike plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb ter predloge za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti (1).

(2)

Prvi stavek člena 5.1 Statuta zahteva, da ECB ob pomoči nacionalnih centralnih bank (NCB) zbira bodisi od pristojnih organov, ki niso NCB, bodisi neposredno od gospodarskih subjektov statistične informacije, ki so potrebne za izpolnjevanje nalog ESCB. Drugi stavek člena 5.1 določa, da v te namene ECB sodeluje z institucijami ali organi Skupnosti in s pristojnimi organi držav članic ali tretjih držav ter z mednarodnimi organizacijami.

(3)

Informacije, ki so potrebne za izpolnjevanje zahtev ECB na področju statistike plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb, lahko zbirajo in/ali urejajo pristojni organi, ki niso NCB. Zato nekatere od nalog, ki jih je treba izpolniti, da se zadosti tem zahtevam, zahtevajo sodelovanje med ECB ali NCB in takimi pristojnimi organi, v skladu s členom 5.1 Statuta. Člen 4 Uredbe Sveta (ES) št. 2533/98 z dne 23. novembra 1998 o zbiranju statističnih informacij s strani Evropske centralne banke (2) zahteva, da se države članice same organizirajo na področju statistike in polno sodelujejo z ESCB, da zagotovijo izpolnjevanje obveznosti, ki izhajajo iz člena 5 Statuta.

(4)

V primerih, ko v skladu z nacionalnimi pravili in uveljavljeno prakso poročevalske enote poročajo pristojnim organom, ki niso NCB, morajo ti organi in njihove NCB sodelovati med seboj, da se zagotovi izpolnjevanje statističnih zahtev ECB. Potrebne informacije na področju statistike plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb zbirata in urejata Central Statistics Office (CSO) na Irskem in Ufficio Italiano dei Cambi (UIC) v Italiji. Da bi izpolnili navedene statistične zahteve, morajo Central bank and Financial Services Authority of Ireland in CSO ter Banca d'Italia in UIC medsebojno sodelovati. Tako sodelovanje mora vključevati ustanovitev stalne strukture za prenos podatkov, razen, če je isti rezultat že dosežen z nacionalno zakonodajo. Na podlagi italijanske zakonodajne uredbe št. 319/9 z dne 26. avgusta 1998 (3) je UIC izvršilno telo centralne banke Banca d'Italia.

(5)

Kot je določeno v členu 4(3) Smernice ECB/2004/15, bo ECB v primerih, če so viri statističnih informacij, ki so označene kot zaupne, pristojni organi, ki niso NCB, uporabila take informacije izključno za izvajanje statističnih nalog, povezanih z ESCB, razen, če je poročevalska enota ali druga pravna ali fizična oseba, subjekt ali podružnica, ki je predložila informacije, pod predpostavko, da jo je mogoče prepoznati, izrecno dala svoje soglasje k uporabi takih informacij za druge namene.

(6)

Podatke o mesečni in četrtletni statistiki plačilne bilance ter četrtletni in letni statistiki stanja mednarodnih naložb, ki prikazujejo glavne postavke, ki vplivajo na denarne pogoje in devizne trge v euro območju, je treba pravočasno posredovati centralni banki Central bank and Financial Services Authority of Ireland in centralni banki Banca d'Italia. V ta namen je treba zahtevane statistične informacije posredovati na način, dogovorjen s posamezno NCB ali, če dogovorjenega načina ni, na ali pred 30. delovnim dnem, ki sledi mesecu, na katerega se nanašajo podatki, za mesečne podatke o plačilni bilanci, v treh mesecih od konca četrtletja, na katerega se nanašajo podatki, za četrtletne podatke o plačilni bilanci in stanju mednarodnih naložb ter v devetih mesecih od datuma, na katerega se nanašajo letni podatki o stanju mednarodnih naložb.

(7)

Centralizirana baza vrednostnih papirjev (Centralised Securities Database - CSDB), ki se bo v prihodnosti uporabljala za različne namene, tako statistične (urejanje in priprava statistike) kot nestatistične (ekonomska analiza, analiza finančne stabilnosti ali analiza poslovanja), bo dostopna NCB. Podatki bodo na voljo tudi drugim pristojnim organom, ki niso NCB, ob upoštevanju morebitnih pravnih omejitev. To jim bo zlasti pomagalo pri pripravi zahtevanih podatkov za pripravo statistike o transakcijah in stanju naložb euro območja v vrednostne papirje. S kombiniranjem informacij iz CSDB s podatki, zbranimi po posameznih vrednostnih papirjih, bi moralo biti zlasti mogoče natančno pripraviti podatke o transakcijah in stanjih naložb v vrednostne papirje za vrednostne papirje, ki so jih izdali rezidenti euro območja in jih imajo rezidenti v drugih državah euro območja. To bo končno omogočilo pripravljanje podatkov o obveznostih euro območja iz naložb v vrednostne papirje po sektorski razčlenitvi.

(8)

Vzpostaviti je treba postopek za učinkovito izvajanje tehničnih sprememb prilog k temu priporočilu pod pogojem, da te spremembe ne spremenijo osnovnega konceptualnega okvirja niti ne vplivajo na breme poročanja poročevalskih enot v državah članicah. V tem postopku se bodo upoštevala stališča Odbora ESCB za statistiko. NCB in drugi pristojni nacionalni organi lahko take tehnične spremembe prilog k temu priporočilu predlagajo preko Odbora za statistiko in njegove pristojne delovne skupine.

(9)

Po sprejetju Priporočila ECB/2003/8 z dne 2. maja 2003 o statističnih zahtevah Evropske centralne banke za poročanje na področju statistike plačilne bilance, stanja mednarodnih naložb in mednarodne likvidnosti (4), je bil dosežen občuten napredek glede novih zahtev ter metod zbiranja in urejanja podatkov v euro območju. Zato je treba Priporočilo ECB/2003/8 nadomestiti s tem priporočilom –

SPREJEL NASLEDNJE PRIPOROČILO:

Člen 1

Opredelitev pojmov

V tem priporočilu imajo spodaj navedeni izrazi naslednje pomene:

—	„sodelujoča država članica“ pomeni državo članico, ki je sprejela enotno valuto v skladu s Pogodbo,

—	pojem „rezident“ ima enak pomen, kakor je opredeljen v členu 1 Uredbe (ES) št. 2533/98,

—	„euro območje“ pomeni gospodarsko ozemlje sodelujočih držav članic in ECB. Ozemlja, ki so del držav članic euro območja ali države, ki so z njimi povezane, so navedene v tabeli 10 Priloge III,

—	„Eurosistem“ pomeni NCB sodelujočih držav članic in ECB,

—	„čezmejna transakcija“ pomeni transakcijo, ki ustvari ali odplača, v celoti ali delno, terjatve ali dolgove ali transakcijo, s katero se prenese pravica na stvari med rezidenti euro območja in rezidenti zunaj euro območja,

—

„čezmejna stanja“ pomenijo stanje finančnih terjatev in obveznosti do rezidentov zunaj euro območja. Čezmejna stanja zajemajo tudi (i) zemljišča, druga opredmetena neproizvedena sredstva in druge nepremičnine, ki se fizično nahajajo zunaj euro območja in so v lasti rezidentov euro območja ali pa se nahajajo v euro območju in so v lasti rezidentov zunaj euro območja; in (ii) denarno zlato in posebne pravice črpanja (Special Drawing Rights - SDR) v lasti rezidentov euro območja.

Pojma „čezmejna stanja“ in „čezmejne transakcije“ v obsegu, ki je potreben za pripravljanje računa naložb v vrednostne papirje in računa prihodkov od naložb v vrednostne papirje v statistiki plačilne bilance ter računa naložb v vrednostne papirje v statistiki stanja mednarodnih naložb za območje, vključujeta tudi stanja in transakcije v zvezi s terjatvami ali obveznostmi rezidentov euro območja v razmerju do rezidentov drugih držav članic euro območja,

—	euro„rezervna imetja“ pomenijo visoko likvidne in prometne terjatve ter terjatve do kreditno sposobnih subjektov, ki jih ima Eurosistem do rezidentov zunaj euro območja v valutah, različnih od evra, ter zlato, stanje rezerv pri MDS in imetja SDR,

—

„druga devizna imetja“ pomenijo (i) terjatve, ki jih ima Eurosistem do rezidentov euro območja v valutah, različnih od eura; in (ii) terjatve, ki jih ima Eurosistem do rezidentov zunaj euro območja v valutah, različnih od eura, ki ne ustrezajo merilom likvidnosti, prometnosti in kreditne sposobnosti za rezervna imetja.

—	„obveznosti, povezane z rezervami“ pomenijo pričakovana in potencialna kratkoročna neto črpanja Eurosistema, podobna rezervnim imetjem in drugim deviznim imetjem Eurosistema,

—	„plačilna bilanca“ pomeni statistično poročilo, ki z ustrezno razčlenitvijo izkazuje čezmejne transakcije v opazovanem obdobju,

—	„predloga za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti“ pomeni statistično poročilo, ki z ustrezno razčlenitvijo izkazuje stanja rezervnih imetij, drugih deviznih imetij in obveznosti, povezanih z rezervami, ki jih ima Eurosistem na referenčni datum,

—	„stanje mednarodnih naložb“ pomeni bilanco stanja, ki z ustrezno razčlenitvijo izkazuje stanje čezmejnih finančnih terjatev in obveznosti na referenčni datum,

—	zbiranje podatkov „po posameznih vrednostnih papirjih“ pomeni zbiranje podatkov, razčlenjenih na posamezne vrednostne papirje.

Člen 2

Posredovanje statističnih informacij NCB

1. V delu, v katerem je zbiranje statističnih informacij o čezmejnih transakcijah in stanjih zaupano naslovnikoma tega priporočila, bo vsak od njiju zagotovil, da bodo te informacije pravočasno na voljo posamezni NCB. V ta namen je treba, če ni s posamezno NCB drugače dogovorjeno, zahtevane statistične informacije prenesti na ali pred 30. delovnim dnem, ki sledi mesecu, na katerega se nanašajo podatki, za mesečne podatke o plačilni bilanci, v treh mesecih od konca četrtletja, na katerega se nanašajo podatki, za četrtletne podatke o plačilni bilanci in stanju mednarodnih naložb ter v devetih mesecih od datuma, na katerega se nanašajo podatki, za letne podatke o stanju mednarodnih naložb.

2. Informacije bodo dane na voljo v skladu s statističnimi standardi in zahtevami ECB, ki se nanašajo na statistiko plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb, kot so določeni v Prilogah I, II, III, IV, V in VII tega priporočila. Brez poseganja v naloge spremljanja, ki jih izvaja ECB in so določene v Prilogi VI tega priporočila, bosta naslovnika tega priporočila spremljala kakovost in zanesljivost statističnih informacij, ki se dajo na voljo posamezni NCB.

Člen 3

Stalno sodelovanje

Naslovnika tega priporočila bosta s svojima NCB v pisni obliki vzpostavila primerne načine sodelovanja, da bo zagotovljena stalna struktura prenosa podatkov, ki bo izpolnila statistične standarde in zahteve ECB, razen če je isti rezultat že dosežen z nacionalno zakonodajo.

Člen 4

Poenostavljeni postopek spreminjanja

Izvršilni odbor ECB ima ob upoštevanju stališč Odbora za statistiko pravico izvesti tehnične spremembe prilog k temu priporočilu pod pogojem, da te spremembe ne spremenijo osnovnega konceptualnega okvirja niti ne vplivajo na breme poročanja poročevalskih enot v državah članicah.

Člen 5

Končne določbe

1. S tem priporočilom se nadomesti Priporočilo ECB/2003/8.

2. To priporočilo je naslovljeno na CSO na Irskem in na UIC v Italiji.

V Frankfurtu na Majni, 16. julija 2004

Predsednik ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) UL L 354, 30.11.2004.

(2) UL L 318, 27.11.1998, str. 8.

(3) Gazzetta ufficiale della Repubblica italiana, št. 206 z dne 4.9.1998.

(4) UL C 126, 28.5.2003, str. 7.

PRILOGA I

ZAHTEVE EVROPSKE CENTRALNE BANKE ZA STATISTIČNO POROČANJE

1. Statistične obveznosti nacionalnih centralnih bank (NCB)

1.1

NCB dajo Evropski centralni banki (ECB) na voljo podatke o čezmejnih transakcijah, stanjih rezervnih imetij, drugih deviznih imetjih, obveznostih, povezanih z rezervami, in čezmejnih stanjih, ki so potrebni, da ECB pripravi agregatno statistiko plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb ter predlogo za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti za euro območje. Podatki se dajo na voljo v rokih iz tabele 13 Priloge III.

1.2	Podatki se pospremijo z razpoložljivimi informacijami o posameznih pomembnejših dogodkih in o razlogih za popravke, kadar je sprememba podatkov zaradi takšnih dogodkov in popravkov znatna ali kadar tako zahteva ECB.

1.3

Zahtevani podatki o mesečnih in četrtletnih transakcijah ter četrtletnih in letnih stanjih se dajo na voljo ECB, kakor je določeno v Prilogah II, III in IV, ki so v skladu s trenutno veljavnimi mednarodnimi standardi, zlasti tistimi iz pete izdaje Priročnika Mednarodnega denarnega sklada za izdelavo plačilne bilance (International Monetary Fund Balance of Payments Manual). Še posebej se zahtevani podatki o transakcijah in stanjih, ki se nanašajo na imetja naložb v vrednostne papirje euro območja, razčlenjeni po sektorju izdajatelja, ki je rezident euro območja, dajo na voljo, kakor je določeno v Prilogi II, oddelki 1.1, 1.2 in 3, ter v Prilogi III, tabele 1, 2, 4 in 5.

1.4

Zahtevani podatki o plačilni bilanci se dajo na voljo mesečno in četrtletno. Četrtletni podatki o plačilni bilanci vključujejo geografsko razčlenitev nasprotnih strank, navedeno v tabeli 9 Priloge III. Zahtevani podatki iz predloge za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti se dajo na voljo po stanju na koncu meseca, na katerega se nanašajo. Zahtevani podatki o stanju mednarodnih naložb se dajo na voljo četrtletno in letno. Letni podatki o stanju mednarodnih naložb vključujejo geografsko razčlenitev nasprotnih strank, navedeno v tabeli 9 Priloge III.

1.5	Za potrebe analize mednarodne vloge eura kot naložbene valute se dajo zahtevani podatki, razčlenjeni po valutah, na voljo polletno, kakor je določeno v tabeli 6 Priloge III.

1.6	Od marca 2008 naprej (začenši s podatki o transakcijah v januarju 2008 in stanjih konec leta 2007) se sistemi zbiranja podatkov o naložbah v vrednostne papirje v euro območju prilagodijo enemu od modelov, navedenih v tabeli v Prilogi VII.

2. Pravočasnost

2.1	Podatki, ki se zahtevajo za pripravo mesečne plačilne bilance euro območja, se dajo na voljo ECB do konca tridesetega delovnega dne, ki sledi koncu meseca, na katerega se podatki nanašajo.

2.2	Podatki, ki se zahtevajo za pripravo četrtletne plačilne bilance euro območja, se dajo na voljo ECB v treh mesecih od konca četrtletja, na katero se podatki nanašajo.

2.3	Podatki, ki se zahtevajo za pripravo predloge za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti Eurosistema, se dajo na voljo ECB v treh tednih od konca meseca, na katerega se podatki nanašajo.

2.4	Od 1. januarja 2005 naprej se dajo podatki, ki se zahtevajo za pripravo četrtletnega stanja mednarodnih naložb euro območja, na voljo ECB v treh mesecih od konca četrtletja, na katero se podatki nanašajo.

2.5	Podatki, ki se zahtevajo za pripravo letnega stanja mednarodnih naložb euro območja, se dajo na voljo ECB v devetih mesecih od konca leta, na katero se podatki nanašajo.

2.6	Podatki o transakcijah in stanjih dolžniških vrednostnih papirjev, razčlenjeni po valuti izdaje in po sektorju izdajatelja, se dajo na voljo ECB v šestih mesecih od konca obdobja, na katero se podatki nanašajo.

2.7	Popravki podatkov o plačilni bilanci in stanju mednarodnih naložb euro območja se dajo na voljo ECB v skladu s časovnim razporedom iz Priloge V.

2.8	Nacionalno zbiranje teh podatkov se organizira tako, da se je navedenih rokov mogoče držati.

3. Standard posredovanja

Zahtevane statistične informacije se dajo ECB na voljo v obliki, ki izpolnjuje zahteve iz Priloge V tega priporočila.

4. Kakovost statističnih informacij

4.1

Brez poseganja v naloge spremljanja, ki jih izvaja ECB in so določene v Prilogi VI, NCB zagotavljajo, kjer to pride v upoštev, v sodelovanju s pristojnimi organi, ki niso NCB, spremljanje in ocenjevanje kakovosti statističnih informacij, ki so bile dane na voljo ECB. ECB na podoben način ocenjuje podatke, ki se nanašajo na plačilno bilanco, statistiko stanja mednarodnih naložb in mednarodne rezerve euro območja. Ocenjevanje se izvede pravočasno. Izvršilni odbor ECB letno poroča Svetu ECB o kakovosti podatkov.

4.2

Ocena kakovosti podatkov o transakcijah in stanjih naložb v vrednostne papirje, kakor tudi o s tem povezanih prihodkih, je odvisna od zadostnega zajetja informacij o vrednostnih papirjih v Centralizirani bazi vrednostnih papirjev (Centralised Securities Database - CSDB). ECB kot upravljavka CSDB spremlja, ali je od junija 2006 naprej zajetje informacij o vrednostnih papirjih zadostno, da lahko NCB ali drugi pristojni organi, kjer to pride v upoštev, v celoti izpolnijo standarde kakovosti, ki so opredeljeni v Prilogi VII, kot tudi druga merila kakovosti, opredeljena v tem priporočilu.

4.3

Pri posredovanju podatkov o transakcijah in stanjih, ki se nanašajo na imetja naložb v vrednostne papirje euro območja, razčlenjenih po sektorju izdajatelja, ki je rezident euro območja, kakor je določeno v Prilogi II, oddelki 1.1, 1.2 in 3, ter v Prilogi III, tabele 1, 2, 4 in 5, je uporaba ocenjenih vrednosti dovoljena, dokler sistemi zbiranja podatkov o naložbah v vrednostne papirje po posameznih vrednostnih papirjih ne postanejo obvezni.

4.4	Pri posredovanju podatkov o valuti izdaje v zvezi s podatki o naložbah v vrednostne papirje, kakor je določeno v Prilogi III, tabela 6, je uporaba ocenjenih vrednosti dovoljena, dokler sistemi zbiranja podatkov o naložbah v vrednostne papirje po posameznih vrednostnih papirjih ne postanejo obvezni.

4.5

Spremljanje kakovosti statističnih informacij, ki ga izvaja ECB, lahko vključuje natančno preverjanje popravkov teh podatkov: prvič, za vključitev zadnje ocene statističnih informacij, s čimer se izboljša kakovost; drugič, da se, kolikor je to mogoče, zagotovi usklajenost med ustreznimi postavkami plačilne bilance za vsako od različnih frekvenc poročanja.

PRILOGA II

STATISTIČNE ZAHTEVE EVROPSKE CENTRALNE BANKE

1. Statistika plačilne bilance

Evropska centralna banka (ECB) zahteva statistiko plačilne bilance z dvema frekvencama: mesečno in četrtletno, glede na ustrezna referenčna koledarska obdobja. Letni podatki se pripravijo kot vsota četrtletnih podatkov, ki so jih sporočile države članice za ustrezno leto. Kolikor je mogoče, bi morala biti statistika plačilne bilance v skladu z drugimi statistikami, ki so bile predložene za izvajanje denarne politike.

1.1 Mesečna statistika plačilne bilance

Cilj

Cilj mesečne statistike plačilne bilance euro območja je prikaz glavnih postavk, ki vplivajo na denarne pogoje in devizne trge (glej Prilogo III, tabela 1).

Zahteve

Bistveno je, da so podatki primerni za uporabo pri izračunavanju plačilne bilance euro območja.

Glede na kratek rok za predložitev mesečnih podatkov plačilne bilance, njihove visoko agregatne narave in uporabe v namene denarne politike ter za devizne operacije, ECB dovoljuje določen odmik od mednarodnih standardov (glej člen 2(3) Smernice ECB/2004/15), če je to neizogibno. Pri knjiženju se ne zahteva strogo upoštevanje obračunskega ali transakcijskega načela. V dogovoru z ECB lahko nacionalne centralne banke (NCB) predložijo podatke o tekočem računu in finančnem računu na podlagi opravljenih plačil. ECB bo sprejela tudi ocene ali predhodne podatke, če je to potrebno za izpolnitev v roku.

Zahteva za vsako široko skupino transakcij so terjatve in obveznosti (ali krediti in debeti za postavke tekočega računa). V splošnem morajo zato NCB pri zunanjih transakcijah razlikovati med transakcijami z rezidenti drugih držav članic euro območja in transakcijami zunaj euro območja. NCB morajo to dosledno upoštevati.

Če pride do spremembe članstva euro območja, morajo NCB ustrezno spremeniti opredelitev sestave euro območja po državah od datuma začetka veljavnosti spremembe članstva. NCB euro območja v njegovi prejšnji sestavi in NCB nove sodelujoče države članice oziroma novih sodelujočih držav članic morajo predložiti najboljše možne ocene zgodovinskih podatkov, ki se nanašajo na razširjeno euro območje.

Da se omogoči smiselno združevanje mesečnih podatkov o naložbah v vrednostne papirje, ki se nanašajo na euro območje, je treba razlikovati med transakcijami z vrednostnimi papirji, ki so jih izdali rezidenti euro območja, in transakcijami z vrednostnimi papirji, ki so jih izdali rezidenti zunaj euro območja. Statistika o neto transakcijah imetij naložb v vrednostne papirje euro območja se pripravi s seštetjem sporočenih neto transakcij z vrednostnimi papirji, ki so jih izdali rezidenti zunaj euro območja. Statistika o neto transakcijah obveznosti euro območja iz naložb v vrednostne papirje se pripravi s konsolidacijo neto transakcij skupnih nacionalnih obveznosti in neto transakcij z vrednostnimi papirji, ki so jih izdali in kupili rezidenti euro območja.

Podobna zahteva za poročanje in metoda pripravljanja agregatnih podatkov se uporabljata za prihodke od naložb v vrednostne papirje.

Za pripravo denarne predstavitve plačilne bilance morajo NCB predložiti podatke, ki so razčlenjeni po institucionalnih sektorjih. Za mesečno plačilno bilanco je sektorska razčlenitev naslednja:

—	za neposredne naložbe: (i) MFI (razen centralnih bank); in (ii) ostali sektorji,

—	za imetja naložb v vrednostne papirje: (i) denarni organi; (ii) MFI (razen centralnih bank); in (iii) ne-MFI,

—	za ostale naložbe: (i) denarni organi; (ii) MFI (razen centralnih bank); in (iii) država; in (iv) ostali sektorji.

Za pripravo sektorske razčlenitve plačilne bilance, s čimer bi se omogočila priprava denarne predstavitve, bodo morale NCB od datuma, določenega v tabeli 13 Priloge III tega priporočila, posredovati podatke o neto transakcijah z vrednostnimi papirji pri naložbah v vrednostne papirje, ki so jih izdali rezidenti euro območja, razčlenjene po institucionalnem sektorju, ki mu pripada izdajatelj. Poleg tega bodo obveznosti iz naložb v vrednostne papirje vključevale razčlenitev po institucionalnem sektorju domačega izdajatelja.

Statistika o neto transakcijah obveznosti euro območja iz naložb v vrednostne papirje, razčlenjenih po sektorjih, se nato pripravi s konsolidacijo neto skupnih nacionalnih obveznosti posameznih sektorjev in ustreznih neto transakcij z vrednostnimi papirji, ki so jih izdali in kupili rezidenti euro območja.

Od marca 2008 naprej, za transakcije iz januarja 2008, NCB (in drugi pristojni nacionalni organi, če je to primerno) zbirajo podatke o naložbah v vrednostne papirje v skladu z enim od modelov, določenih v tabeli v Prilogi VII.

1.2 Četrtletna statistika plačilne bilance

Cilj

Cilj četrtletne plačilne bilance euro območja je priskrbeti bolj podrobne informacije, da se omogoči nadaljnja analiza zunanjih transakcij. Ta statistika pomembno prispeva k pripravljanju sektorskih in finančnih računov euro območja in skupnemu objavljanju plačilne bilance EU/euro območja v sodelovanju s Komisijo Evropskih skupnosti (Eurostat).

Zahteve

Četrtletna statistika plačilne bilance je, kolikor je to mogoče, v skladu z mednarodnimi standardi (glej člen 2(3) Smernice ECB/2004/15). Zahtevana razčlenitev četrtletne statistike plačilne bilance je prikazana v tabeli 2 Priloge III. Usklajeni koncepti in opredelitve, ki se uporabljajo v kapitalskem in finančnem računu, so opredeljeni v Prilogi IV.

Razčlenitev četrtletnega tekočega računa je podobna razčlenitvi, ki se zahteva za mesečne podatke. Vendar pa je za prihodke potrebna podrobnejša razčlenitev na četrtletni ravni.

V finančnem računu ECB sledi zahtevam iz pete izdaje Priročnika Mednarodnega denarnega sklada (MDS) za plačilno bilanco (IMF Balance of Payments Manual, „priročnik“) za postavko „ostale naložbe“. Spremenjena je predstavitev razčlenitve (t.j. sektor kot prva prioriteta). Ta sektorska razčlenitev pa je v skladu z razčlenitvijo po priročniku, ki daje prednost instrumentom. Kakor pri predstavitvi po priročniku se gotovina in vloge razlikujejo od posojil in drugih naložb.

NCB morajo v svoji četrtletni statistiki plačilne bilance razlikovati med transakcijami s sodelujočimi državami članicami in vsemi drugimi zunanjimi transakcijami. Kakor pri mesečnih podatkih se zahteva razlikovanje med transakcijami z vrednostnimi papirji, ki so jih izdali rezidenti euro območja, in vrednostnimi papirji, ki so jih izdali rezidenti zunaj euro območja, tudi za četrtletne podatke s področja naložb v vrednostne papirje. Statistika o neto transakcijah imetij naložb v vrednostne papirje euro območja se pripravi s seštetjem sporočenih neto transakcij z vrednostnimi papirji, ki so jih izdali rezidenti zunaj euro območja. Statistika o neto transakcijah obveznosti euro območja iz naložb v vrednostne papirje se pripravijo s konsolidacijo neto transakcij skupnih nacionalnih obveznosti in neto transakcij z vrednostnimi papirji, ki so jih izdali in kupili rezidenti euro območja.

Podobna zahteva za poročanje in metoda pripravljanja agregatnih podatkov se uporabljata za prihodke od naložb v vrednostne papirje.

Za neposredne naložbe morajo NCB na četrtletni ravni predložiti sektorsko razčlenitev „MFI (razen centralnih bank)/ne-MFI“. Za „imetja naložb v vrednostne papirje“ in „ostale naložbe“ sledi razčlenitev poročil glede na institucionalne sektorje standardnim elementom MDS, ki zajemajo (i) denarne organe; (ii) MFI (razen centralnih bank); (iii) državo; in (iv) ostale sektorje.

Za pripravo statistike o neto transakcijah obveznosti euro območja iz naložb v vrednostne papirje po sektorju izdajateljev rezidentov euro območja so zahteve za četrtletne podatke podobne zahtevam za podatke o mesečni plačilni bilanci.

Za plačilno bilanco euro območja se podatki o natečenih prihodkih od naložb zahtevajo na četrtletni ravni. V skladu s sistemom nacionalnih računov priročnik priporoča, da se obresti knjižijo na podlagi obračunskega načela. Ta zahteva vpliva na tekoči račun (prihodki od naložb) kot tudi na finančni račun.

2. Predloga za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti

Cilj

Predloga za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti je mesečno poročilo o rezervnih imetjih, drugih deviznih imetjih in obveznostih, povezanih z rezervami, ki jih imajo NCB in ECB, ki sledi predstavitvi skupne predloge MDS in Banke za mednarodne poravnave (BIS) za dajanje podatkov o „Mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti“ (International Reserves and Foreign Currency Liquidity). Te informacije dopolnjujejo podatke o rezervnih imetjih, ki so vključena v statistiko plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb euro območja.

Zahteve

Rezervna imetja euro območja so visoko likvidne in prometne terjatve ter terjatve do kreditno sposobnih subjektov, ki jih imajo ECB (t.i. združene rezerve, „pooled reserves“) in NCB (t.i. nezdružene rezerve, „unpooled reserves“) do rezidentov zunaj euro območja in so nominirane v tujih valutah (t.j. v valutah, različnih od eura), zlato, stanje rezerv pri MDS in imetja SDR. Vključujejo lahko stanja v izvedenih finančnih instrumentih. Podatki o rezervnih imetjih se pripravijo na bruto podlagi brez neto izravnave obveznosti, povezanih z rezervami. Razčlenitev podatkov, ki se zahteva od NCB, je predstavljena v Prilogi III, tabela 3, oddelek I.A.

Imetja Eurosistema v tuji valuti, ki niso ustrezajo tej opredelitvi, in sicer (i) terjatve do rezidentov euro območja; in (ii) terjatve do rezidentov zunaj euro območja, ki ne ustrezajo merilom likvidnosti, prometnosti in kreditne sposobnosti, so vključena v postavki „druga devizna imetja“ v predlogi za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti (Priloga III, tabela 3, oddelek I.B).

Terjatve do nerezidentov, nominirane v eurih, in stanja v tuji valuti, katerih imetniki so vlade sodelujočih držav članic, se ne štejejo za rezervna imetja; taki zneski se knjižijo pod postavko „ostale naložbe“, če predstavljajo terjatve do rezidentov zunaj euro območja.

Dodatno je treba v skladu s Prilogo III, tabela 3, oddelki II do IV poročati informacije o pričakovanih in potencialnih kratkoročnih neto črpanjih Eurosistema, povezanih z rezervnimi imetji in drugimi deviznimi imetji Eurosistema, tako imenovane „obveznosti, povezane z rezervami“.

3. Statistika stanja mednarodnih naložb

Cilj

Stanje mednarodnih naložb je poročilo o zunanjih terjatvah in obveznostih euro območja kot celote za potrebe analize denarne politike in deviznega trga. Zlasti prispeva k oceni zunanje občutljivosti držav članic in k spremljanju razvoja v zvezi z imetji likvidnih sredstev v tujini s strani sektorja imetnikov denarja. Te statistične informacije so ključne za pripravo računa ostalega sveta v četrtletnih finančnih računih euro območja in lahko pomagajo tudi pri pripravi tokov plačilne bilance.

Zahteve

ECB zahteva statistiko stanja mednarodnih naložb na četrtletni in letni ravni glede višine stanja ob koncu obdobja.

Podatki o stanju mednarodnih naložb so, kolikor je mogoče, v skladu z mednarodnimi standardi (glej člen 2(3) Smernice ECB/2004/15). ECB pripravi stanje mednarodnih naložb za euro območje kot celoto. Razčlenitev stanja mednarodnih naložb za euro območje je prikazana v Prilogi III, tabela 4.

Stanje mednarodnih naložb prikazuje finančno stanje na koncu referenčnega obdobja, vrednoteno na podlagi cen ob koncu obdobja. Spremembe v vrednosti stanja so lahko posledica naslednjih dejavnikov. Prvič, del sprememb vrednosti med referenčnim obdobjem bodo povzročile finančne transakcije, ki se opravijo in knjižijo v plačilni bilanci. Drugič, del sprememb stanj na začetku in na koncu določenega obdobja bodo povzročile spremembe cen prikazanih finančnih terjatev in obveznosti. Tretjič, če je stanje nominirano v valutah, ki so različne od obračunske enote, uporabljene za prikaz stanja mednarodnih naložb, bodo na vrednosti vplivale tudi spremembe v tečajih do drugih valut. Končno, vse druge spremembe, ki jih ne povzročijo zgoraj navedeni dejavniki, se bodo štele kot posledica „ostalih prilagoditev“.

Pravilno izravnavanje finančnih tokov in stanja euro območja zahteva razlikovanje med spremembami vrednosti, ki nastanejo zaradi cen, zaradi sprememb deviznih tečajev in zaradi ostalih prilagoditev.

Zajetje podatkov o stanju mednarodnih naložb mora biti čimbolj usklajeno z zajetjem za četrtletne tokove plačilne bilance. Koncepti, opredelitve in razčlenitve so v skladu s tistimi, ki se uporabljajo za četrtletne tokove plačilne bilance. Podatki o stanju mednarodnih naložb morajo biti, kolikor je mogoče, v skladu z drugimi statistikami, kot so denarna in bančna statistika, finančni računi in nacionalni računi.

Pri mesečni in četrtletni plačilni bilanci se od NCB zahteva, da v svoji statistiki stanja mednarodnih naložb razlikujejo med imetji v razmerju do sodelujočih držav članic in vsemi drugimi zunanjimi stanji. V računih naložb v vrednostne papirje se zahteva razlikovanje med imetji vrednostnih papirjev, ki so jih izdali rezidenti euro območja, in vrednostnih papirjev, ki so jih izdali rezidenti zunaj euro območja. Statistika o neto imetjih naložb v vrednostne papirje euro območja se pripravi s seštetjem sporočenih neto imetij vrednostnih papirjev, ki so jih izdali rezidenti zunaj euro območja. Statistika o neto obveznostih euro območja iz naložb v vrednostne papirje se pripravi kot s konsolidacijo neto skupnih nacionalnih obveznosti in neto imetij vrednostnih papirjev, ki so jih izdali in kupili rezidenti euro območja.

NCB morajo predložiti podatke o četrtletnih in letnih imetjih za postavke „neposredne naložbe“, „imetja naložb v vrednostne papirje“ in „ostale naložbe“ z enako sektorsko razčlenitvijo, kakor se uporablja za četrtletne tokove plačilne bilance.

ECB za pripravo sektorske razčlenitve neto obveznosti euro območja iz naložb v vrednostne papirje postavlja NCB enake zahteve glede podatkov o stanju mednarodnih naložb kakor za tokove plačilne bilance, pri čemer se upoštevajo določbe člena 2(6) Smernice ECB/2004/15.

Imetja in obveznosti iz naložb v vrednostne papirje v okviru stanja mednarodnih naložb se pripravijo izključno iz podatkov o stanjih.

Od konca marca 2008 naprej zbirajo NCB (in drugi pristojni nacionalni statistični organi, kjer je to primerno) vsaj četrtletna stanja imetij in obveznosti iz naložb v vrednostne papirje po posameznih vrednostnih papirjih v skladu z enim od modelov, navedenih v tabeli v Prilogi VII.

PRILOGA III

ZAHTEVANE RAZČLENITVE

Tabela 1

Mesečni nacionalni prispevki k plačilni bilanci euro območjah (1)

Kredit

Debet

Neto

I. Tekoči račun

Blago

ekstra

Storitve

ekstra

Prihodki

Prihodki od dela

ekstra

Prihodki od kapitala

—	neposredne naložbe

ekstra

—	naložbe v vrednostne papirje

ekstra

nacionalno

—	ostale naložbe

ekstra

Tekoči transferji

ekstra

II.	Kapitalski račun

ekstra

Neto terjatve

Neto obveznosti

Neto

III. Finančni račun

Neposredne naložbe

ekstra

V tujini

ekstra

—	Lastniški kapital

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

—	Reinvestirani dobički

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

—	Ostali kapital

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

V državi poročevalki

ekstra

—	Lastniški kapital

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

—	Reinvestirani dobički

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

—	Ostali kapital

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

Naložbe v vrednostne papirje (2)

ekstra/intra

nacionalno

Lastniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

(i)	Denarni organi

ekstra/intra

(ii)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra/intra

nacionalno

(iii)

Ne-MFI

ekstra/intra

nacionalno

Dolžniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra/intra

nacionalno

(i)	Denarni organi

ekstra/intra

(ii)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra/intra

nacionalno

(iii)

Ne-MFI

ekstra/intra

nacionalno

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra/intra

nacionalno

(i)	Denarni organi

ekstra/intra

(ii)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra/intra

nacionalno

(iii)

Ne-MFI

ekstra/intra

nacionalno

Izvedeni finančni instrumenti

nacionalno

Ostale naložbe

ekstra

Denarni organi

ekstra

Država

ekstra

Od tega:

Gotovina in vloge

ekstra

MFI (razen centralnih bank)

ekstra

—	Dolgoročne

ekstra

—	Kratkoročne

ekstra

Ostali sektorji

ekstra

Od tega:

Gotovina in vloge

ekstra

Rezervna imetja

ekstra

Tabela 2

Četrtletni nacionalni prispevki k plačilni bilanci euro območja (3)

Kredit

Debet

Neto

I. Tekoči račun

Blago

ekstra

Storitve

ekstra

Prihodki

Prihodki od dela

ekstra

Prihodki od kapitala

—	Neposredne naložbe

ekstra

—	Prihodki od lastniškega kapitala

ekstra

—	Prihodki od dolžniškega kapitala (obresti)

ekstra

—	Naložbe v vrednostne papirje

ekstra

nacionalno

—	Prihodki od lastniškega kapitala (dividende)

ekstra

nacionalno

—	Prihodki od dolžniškega kapitala (obresti)

ekstra

nacionalno

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra

nacionalno

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra

nacionalno

—	Ostale naložbe

ekstra

Tekoči transferji

ekstra

II.	Kapitalski račun

ekstra

Neto imetja

Neto obveznosti

Neto

III. Finančni račun

Neposredne naložbe

ekstra

V tujini

ekstra

—	Lastniški kapital

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

—	Reinvestirani dobički

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

—	Ostali kapital

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

V državi poročevalki

ekstra

—	Lastniški kapital

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

—	Reinvestirani dobički

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

—	Ostali kapital

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

Naložbe v vrednostne papirje (4)

ekstra/intra

nacionalno

Lastniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

(i)	Denarni organi

ekstra/intra

(ii)

Država

ekstra/intra

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra/intra

nacionalno

(iv)	Ostali sektorji

ekstra/intra

nacionalno

Dolžniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra/intra

nacionalno

(i)	Denarni organi

ekstra/intra

nacionalno

(ii)

Država

ekstra/intra

nacionalno

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra/intra

nacionalno

(iv)	Ostali sektorji

ekstra/intra

nacionalno

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra/intra

nacionalno

(i)	Denarni organi

ekstra/intra

nacionalno

(ii)

Država

ekstra/intra

nacionalno

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra/intra

nacionalno

(iv)	Ostali sektorji

ekstra/intra

nacionalno

Izvedeni finančni instrumenti

nacionalno

(i)	Denarni organi

nacionalno

(ii)

Država

nacionalno

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

nacionalno

(iv)	Ostali sektorji

nacionalno

Ostale naložbe

ekstra

(i)	Denarni organi

ekstra

—	Posojila/gotovina in vloge

ekstra

—	Ostale terjatve/obveznosti

ekstra

(ii)

Država

ekstra

—	Komercialni krediti

ekstra

—	Posojila/gotovina in vloge

ekstra

—

Posojila

ekstra

—	Gotovina in vloge

ekstra

—	Ostale terjatve/obveznosti

ekstra

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra

—	Posojila/gotovina in vloge

ekstra

—	Ostale terjatve/obveznosti

ekstra

(iv)	Ostali sektorji

ekstra

—	Komercialni krediti

ekstra

—	Posojila/gotovina in vloge

ekstra

—

Posojila

ekstra

—	Gotovina in vloge

ekstra

—	Ostale terjatve/obveznosti

ekstra

Rezervna imetja

ekstra

Denarno zlato

ekstra

Imetja SDR

ekstra

Stanje rezerv pri Mednarodnem denarnem skladu (MDS)

ekstra

Devizne rezerve

ekstra

—	Gotovina in vloge

ekstra

—	Pri denarnih organih

ekstra

—	Pri MFI (razen centralnih bank)

ekstra

—	Vrednostni papirji

ekstra

—	Lastniški vrednostni papirji

ekstra

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra

—	Izvedeni finančni instrumenti

ekstra

Ostale terjatve

ekstra

Tabela 3

Mesečne mednarodne rezerve Eurosistema; obveznosti euro območja, povezane z rezervami

I. Uradna rezervna imetja in druga devizna imetja (približna tržna vrednost)

A Uradna rezervna imetja

(1)

Devizne rezerve (v konvertibilnih tujih valutah)

(a)

Vrednostni papirji, od tega:

—	izdajatelji s sedežem v euro območju

(b)

skupaj gotovina in vloge pri

(i)	drugih NCB, Banki za mednarodne poravnave (BIS) in MDS

(ii)	bankah, ki imajo sedež v euro območju in se nahajajo v tujini

(iii)

bankah, ki imajo sedež in se nahajajo zunaj euro območja

(2)	Stanje rezerv pri MDS

(3)	Imetja SDR

(4)	zlato (vključno z vlogami zlata in zamenjavami zlata)

(5)

ostala rezervna imetja

(a)	izvedeni finančni instrumenti

(b)	posojila nebančnim nerezidentom

(c)

drugo

B Ostala devizna imetja

(a)	vrednostni papirji, ki niso vključeni v uradna rezervna imetja

(b)	vloge, ki niso vključene v uradna rezervna imetja

(c)	posojila, ki niso vključena v uradna rezervna imetja

(d)	izvedeni finančni instrumenti, ki niso vključeni v uradna rezervna imetja

(e)	zlato, ki ni vključeno v uradna rezervna imetja

(f)

drugo

II. Pričakovana kratkoročna neto črpanja deviznih imetij (nominalna vrednost)

Razčlenitev po zapadlosti (preostala doba do zapadlosti, kjer pride v upoštev)

Skupaj

Do enega meseca

Več kakor en mesec in do treh mesecev

Več kakor tri mesece in do enega leta

1 Posojila, vrednostni papirji in vloge v tuji valuti

—	odlivi (–)

Glavnica

Obresti

—	prilivi (+)

Glavnica

Obresti

2 Agregatne kratke in dolge pozicije v terminskih poslih (forward) in terminskih pogodbah (future) v tujih valutah v razmerju do domače valute (vključno s terminsko pozicijo pri valutnih zamenjavah)

(a)	Kratke pozicije (–)

(b)	Dolge pozicije (+)

3 Drugo (navedi)

—	odlivi, povezani z začasno prodajo (repo) (–)

—	prilivi, povezani z začasnim nakupom (reverse repo) (+)

—	komercialni krediti (–)

—	komercialni krediti (+)

—	ostale obveznosti (–)

—	ostale terjatve (+)

III. Potencialna kratkoročna neto črpanja deviznih imetij (nominalna vrednost)

Razčlenitev po zapadlosti (preostala doba do zapadlosti, kjer pride v upoštev)

Skupaj

Do enega meseca

Več kakor en mesec in do treh mesecev

Več kakor tri mesece in do enega leta

Potencialne obveznosti v tuji valuti

(a)	Jamstva in poroštva za dolgove, ki zapadejo v enem letu

(b)	Ostale potencialne obveznosti

2	Obveznice v tuji valuti z vgrajeno opcijo, ki imetniku omogoča predčasno unovčenje (puttable bonds)

3.1

Nečrpane nepogojne kreditne linije pri:

(a)	drugih nacionalnih denarnih organih, BIS, MDS in drugih mednarodnih organizacijah

—	drugih nacionalnih denarnih organih (+)

—

BIS (+)

—

MDS (+)

(b)	bankah in drugih finančnih institucijah s sedežem v državi poročevalki (+)

(c)	bankah in drugih finančnih institucijah s sedežem zunaj države poročevalke (+)

3.2

Nečrpane nepogojne kreditne linije, dane:

(a)	drugim nacionalnih denarnim organom, BIS, MDS in drugim mednarodnim organizacijam

—	drugim nacionalnim denarnim organom (–)

—

BIS (–)

—

MDS (–)

(b)	bankam in drugim finančnim institucijam s sedežem v državi poročevalki (-)

(c)	bankam in drugim finančnim institucijam s sedežem zunaj države poročevalke (-)

Agregatne kratke in dolge pozicije v opcijah v tujih valutah v razmerju do domače valute

(a)	Kratke pozicije

(i)	Kupljene prodajne opcije (put)

(ii)	Izdane nakupne opcije (call)

(b)	Dolge pozicije

(i)	Kupljene nakupne opcije (call)

(ii)	Izdane prodajne opcije (put)

PRO MEMORIA: Opcije „in-the-money“

(1)	Po tekočem deviznem tečaju

(a)	Kratka pozicija

(b)	Dolga pozicija

(2)	+ 5 % (5-odstotna depreciacija)

(a)	Kratka pozicija

(b)	Dolga pozicija

(3)	5 % (5-odstotna apreciacija)

(a)	Kratka pozicija

(b)	Dolga pozicija

(4)	+10 % (10-odstotna depreciacija)

(a)	Kratka pozicija

(b)	Dolga pozicija

(5)	10 % (10-odstotna apreciacija)

(a)	Kratka pozicija

(b)	Dolga pozicija

(6)	Drugo (navedi)

(a)	Kratka pozicija

(b)	Dolga pozicija

IV. Pojasnjevalne postavke

(1)

Poročanje s stalno periodiko in časovnim odlogom:

(a)	kratkoročen dolg v domači valuti, indeksiran s tečaji za tuje valute

(b)

finančni instrumenti, denominirani v tuji valuti in s poravnavo z drugimi sredstvi (npr. v domači valuti)

—

terminski posli „non-deliverable“

(i)	kratke pozicije

(ii)	dolge pozicije

—	ostali instrumenti

(c)

zastavljeno premoženje

—	vključeno v rezervna imetja

—	vključeno v druga devizna imetja

(d)

vrednostni papirji, posojeni in predmet začasne prodaje

—	posojeni ali predmet začasne prodaje in vključeni v Oddelek I

—	posojeni ali predmet začasne prodaje, vendar niso vključeni v Oddelek I

—	izposojeni ali pridobljeni in vključeni v Oddelek I

—	izposojeni ali pridobljeni, vendar niso vključeni v Oddelek I

(e)

imetja izvedenih finančnih instrumentov (neto, ovrednoteni na dnevno tržno ceno)

—	terminski posli

—	terminske pogodbe

—

zamenjave

—

opcije

—

drugo

(f)

izvedeni finančni instrumenti (terminski posli, terminske pogodbe ali opcijske pogodbe) s preostalo dobo do zapadlosti, daljšo od enega leta, za katere velja poziv h kritju (margin call)

—

agregatne kratke in dolge pozicije v terminskih poslih in terminskih pogodbah v tujih valutah v razmerju do domače valute (vključno s terminsko pozicijo pri valutnih zamenjavah)

(i)	kratke pozicije

(ii)	dolge pozicije

—

agregatne kratke in dolge pozicije v opcijah v tujih valutah v razmerju do domače valute

(i)

kratke pozicije

—	kupljene prodajne opcije

—	izdane nakupne opcije

(ii)

dolge pozicije

—	kupljene nakupne opcije

—	izdane prodajne opcije

(2)

Razkrito z manjšo frekvenco (npr. enkrat letno):

(a)

valutna struktura rezerv (po skupinah valut)

—	valute, vključene v košarico valut SDR

—	valute, ki niso vključene v košarico valut SDR

Tabela 4

Četrtletni nacionalni prispevki k stanju mednarodnih naložb euro območja (5)

Imetja

Obveznosti

Neto

I.	Neposredne naložbe

ekstra

V tujini

ekstra

—	Lastniški kapital in reinvestirani dobički

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

—	Ostali kapital

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

V državi poročevalki

ekstra

—	Lastniški kapital in reinvestirani dobički

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

—	Ostali kapital

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

II. Naložbe v vrednostne papirje (6)

Lastniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

(i)	Denarni organi

ekstra/intra

(ii)

Država

ekstra/intra

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra/intra

nacionalno

(iv)	Ostali sektorji

ekstra/intra

nacionalno

Dolžniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra/intra

nacionalno

(i)	Denarni organi

ekstra/intra

nacionalno

(ii)

Država

ekstra/intra

nacionalno

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra/intra

nacionalno

(iv)	Ostali sektorji

ekstra/intra

nacionalno

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra/intra

nacionalno

(i)	Denarni organi

ekstra/intra

nacionalno

(ii)

Država

ekstra/intra

nacionalno

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra/intra

nacionalno

(iv)	Ostali sektorji

ekstra/intra

nacionalno

III.	Izvedeni finančni instrumenti

ekstra

(i)	Denarni organi

ekstra

(ii)

Država

ekstra

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(iv)	Ostali sektorji

ekstra

IV.	Ostale naložbe

ekstra

(i)	Denarni organi

ekstra

—	Posojila/gotovina in vloge

ekstra

—	Ostala imetja/obveznosti

ekstra

(ii)

Država

ekstra

—	Komercialni krediti

ekstra

—	Posojila/gotovina in vloge

ekstra

—

Posojila

ekstra

—	Gotovina in vloge

ekstra

—	Ostala imetja/obveznosti

ekstra

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra

—	Posojila/gotovina in vloge

ekstra

—	Ostala imetja/obveznosti

ekstra

(iv)	Ostali sektorji

ekstra

—	Komercialni krediti

ekstra

—	Posojila/gotovina in vloge

ekstra

—

Posojila

ekstra

—	Gotovina in vloge

ekstra

—	Ostala imetja/obveznosti

ekstra

V.	Rezervna imetja

ekstra

Denarno zlato

ekstra

Imetja SDR

ekstra

Stanje rezerv pri MDS

ekstra

Devizne rezerve

ekstra

—	Gotovina in vloge

ekstra

—	Pri denarnih organih

ekstra

—	Pri MFI (razen centralnih bank)

ekstra

—	Vrednostni papirji

ekstra

—	Lastniški vrednostni papirji

ekstra

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra

—	Izvedeni finančni instrumenti

ekstra

Ostale terjatve

ekstra

Tabela 5

Četrtletni nacionalni prispevki k stanju mednarodnih naložb euro območja (7)

Imetja

Obveznosti

Neto

I.	Neposredne naložbe

ekstra

V tujini

ekstra

—	Lastniški kapital in reinvestirani dobički

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

Od tega:

Stanje lastniškega kapitala v tujih družbah, ki kotirajo na borzi (tržne vrednosti)

ekstra

Stanje lastniškega kapitala v tujih družbah, ki ne kotirajo na borzi (knjižne vrednosti)

ekstra

Pojasnjevalna postavka:

Stanje lastniškega kapitala v tujih družbah, ki kotirajo na borzi (knjižne vrednosti)

ekstra

—	Ostali kapital

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

V državi poročevalki

ekstra

—	Lastniški kapital in reinvestirani dobički

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

Od tega:

Stanje lastniškega kapitala v družbah v euro območju, ki kotirajo na borzi (tržne vrednosti)

ekstra

Stanje lastniškega kapitala v družbah v euro območju, ki ne kotirajo na borzi (knjižne vrednosti)

ekstra

Pojasnjevalna postavka:

Stanje lastniškega kapitala v družbah v euro območju, ki kotirajo na borzi (knjižne vrednosti)

ekstra

—	Ostali kapital

ekstra

(i)	MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(ii)	Ostali sektorji

ekstra

II. Naložbe v vrednostne papirje (8)

Lastniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

(i)	Denarni organi

ekstra/intra

(ii)

Država

ekstra/intra

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra/intra

nacionalno

(iv)	Ostali sektorji

ekstra/intra

nacionalno

Dolžniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra/intra

nacionalno

(i)	Denarni organi

ekstra/intra

nacionalno

(ii)

Država

ekstra/intra

nacionalno

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra/intra

nacionalno

(iv)	Ostali sektorji

ekstra/intra

nacionalno

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra/intra

nacionalno

(i)	Denarni organi

ekstra/intra

nacionalno

(ii)

Država

ekstra/intra

nacionalno

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra/intra

nacionalno

(iv)	Ostali sektorji

ekstra/intra

nacionalno

III.	Izvedeni finančni instrumenti

ekstra

(i)	Denarni organi

ekstra

(ii)

Država

ekstra

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra

(iv)	Ostali sektorji

ekstra

IV.	Ostale naložbe

ekstra

(i)	Denarni organi

ekstra

—	Posojila/gotovina in vloge

ekstra

—	Ostala imetja/obveznosti

ekstra

(ii)

Država

ekstra

—	Komercialni krediti

ekstra

—	Posojila/gotovina in vloge

ekstra

—

Posojila

ekstra

—	Gotovina in vloge

ekstra

—	Ostala imetja/obveznosti

ekstra

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

ekstra

—	Posojila/gotovina in vloge

ekstra

—	Ostala imetja/obveznosti

ekstra

(iv)	Ostali sektorji

ekstra

—	Komercialni krediti

ekstra

—	Posojila/gotovina in vloge

ekstra

—

Posojila

ekstra

—	Gotovina in vloge

ekstra

—	Ostala imetja/obveznosti

ekstra

V.	Rezervna imetja

ekstra

Denarno zlato

ekstra

Imetja SDR

ekstra

Stanje rezerv pri MDS

ekstra

Devizne rezerve

ekstra

—	Gotovina in vloge

ekstra

—	Pri denarnih organih

ekstra

—	Pri MFI (razen centralnih bank)

ekstra

—	Vrednostni papirji

ekstra

—	Lastniški vrednostni papirji

ekstra

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra

—	Izvedeni finančni instrumenti

ekstra

Ostale terjatve

ekstra

Tabela 6

Statistika dolžniških vrednostnih papirjev za analizo mednarodne vloge eufevrora kot naložbene valute (9)

Euro

Transakcije v prvih/zadnjih šestih mesecih leta

Imetja

Obveznosti

Dolžniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra/intra

nacionalno

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra/intra

nacionalno

Stanja ob koncu junija/koncu decembra

Imetja

Obveznosti

Dolžniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra/intra

nacionalno

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra/intra

nacionalno

Ameriški dolar

Transakcije v prvih/zadnjih šestih mesecih leta

Imetja

Obveznosti

Dolžniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra/intra

nacionalno

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra/intra

nacionalno

Stanja ob koncu junija/koncu decembra

Imetja

Obveznosti

Dolžniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra/intra

nacionalno

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra/intra

nacionalno

Ostale valute

Transakcije v prvih/zadnjih šestih mesecih leta

Imetja

Obveznosti

Dolžniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra/intra

nacionalno

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra/intra

nacionalno

Stanja ob koncu junija/koncu decembra

Imetja

Obveznosti

Dolžniški vrednostni papirji

ekstra/intra

nacionalno

—	Obveznice in zadolžnice

ekstra/intra

nacionalno

—	Instrumenti denarnega trga

ekstra/intra

nacionalno

Tabela 7

Statistika dolžniških vrednostnih papirjev za analizo mednarodne vloge eura kot naložbene valute (10)

Kredit

Debet

Neto

I. Tekoči račun

Blago

Stopnja 3:

Storitve

Stopnja 3:

Prihodki

Prihodki od dela

Stopnja 3:

Prihodki od kapitala

—	Neposredne naložbe

Stopnja 3:

—	Naložbe v vrednostne papirje

Stopnja 3:

—	Ostale naložbe

Stopnja 3:

Tekoči transferji

Stopnja 3:

II.	Kapitalski račun

Stopnja 3:

Neto imetja

Neto obveznosti

Neto

III. Finančni račun

Neposredne naložbe

Stopnja 3:

V tujini

Stopnja 3:

—	Lastniški kapital

Stopnja 3:

—	Reinvestirani dobički

Stopnja 3:

—	Ostali kapital

Stopnja 3:

V državi poročevalki

Stopnja 3:

—	Lastniški kapital

Stopnja 3:

—	Reinvestirani dobički

Stopnja 3:

—	Ostali kapital

Stopnja 3:

—	Naložbe v vrednostne papirje

Stopnja 3:

Lastniški vrednostni papirji

Stopnja 3:

Dolžniški vrednostni papirji

Stopnja 3:

—	Obveznice in zadolžnice

Stopnja 3:

—	Instrumenti denarnega trga

Stopnja 3:

Izvedeni finančni instrumenti

Ostale naložbe

Stopnja 3:

(i)	Denarni organi

Stopnja 3:

(ii)

Država

Stopnja 3:

—	Komercialni krediti

Stopnja 3:

—	Posojila/gotovina in vloge

Stopnja 3:

—

Posojila

Stopnja 3:

—	Gotovina in vloge

Stopnja 3:

—	Ostala imetja/obveznosti

Stopnja 3:

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

Stopnja 3:

(iv)	Ostali sektorji

Stopnja 3:

—	Komercialni krediti

Stopnja 3:

—	Posojila/gotovina in vloge

Stopnja 3:

—

Posojila

Stopnja 3:

—	Gotovina in vloge

Stopnja 3:

—	Ostala imetja/obveznosti

Stopnja 3:

Rezervna imetja

Tabela 8

Letni nacionalni prispevki k stanju mednarodnih naložb euro območja z geografsko razčlenitvijo (11)

Imetja

Obveznosti

Neto

I. Neposredne naložbe

V tujini

Stopnja 3:

—	Lastniški kapital in reinvestirani dobički

Stopnja 3:

—	Ostali kapital

Stopnja 3:

V državi poročevalki

Stopnja 3:

—	Lastniški kapital in reinvestirani dobički

Stopnja 3:

—	Ostali kapital

Stopnja 3:

II. Naložbe v vrednostne papirje

Lastniški vrednostni papirji

Stopnja 3:

Dolžniški vrednostni papirji

Stopnja 3:

—	Obveznice in zadolžnice

Stopnja 3:

—	Instrumenti denarnega trga

Stopnja 3:

III.	Izvedeni finančni instrumenti

IV.	Ostale naložbe

Stopnja 3:

(i)	Denarni organi

Stopnja 3:

(ii)

Država

Stopnja 3:

—	Komercialni krediti

Stopnja 3:

—	Posojila/gotovina in vloge

Stopnja 3:

—

Posojila

Stopnja 3:

—	Gotovina in vloge

Stopnja 3:

—	Ostala imetja/obveznosti

Stopnja 3:

(iii)

MFI (razen centralnih bank)

Stopnja 3:

(iv)	Ostali sektorji

Stopnja 3

—	Komercialni krediti

Stopnja 3

—	Posojila/gotovina in vloge

Stopnja 3

—

Posojila

Stopnja 3

—	Gotovina in vloge

Stopnja 3

—	Ostala imetja/obveznosti

Stopnja 3

V.	Rezervna imetja

Tabela 9

Geografska razčlenitev ECB za četrtletne tokove plačilne bilance in letne podatke o stanju mednarodnih naložb

—

Danska

—

Švedska

—	Združeno kraljestvo

—	Institucije EU (12)

—	Ostale države članice EU (t.j. Češka, Estonija, Ciper, Latvija, Litva, Madžarska, Malta, Poljska, Slovenija in Slovaška) (13)

—

Švica

—

Kanada

—	Združene države Amerike

—

Japonska

—	Središča off-shore (14)

—	Mednarodne organizacije razen institucij EU (15)

—	Drugo (16)

Tabela 10

Ozemlja, ki so del držav članic euro območja, ali države, ki so z njimi povezane

Ozemlja, ki so del euro območja:

—	Helgoland: Nemčija,

—	Kanarski otoki, Ceuta in Melilla: Španija,

—	Monako, Gvajana, Guadeloupe, Martinik, Reunion, Saint Pierre in Miquelon, Mayotte: Francija,

—	Madeira, Azori: Portugalska,

—	Alandski otoki: Finska.

Ozemlja, povezana z državami članicami euro območja, ki se vključijo v kategorijo „ostali svet“

—	Büsingen (ne Nemčija),

—	Andora (niti Španija niti Francija),

—	Nizozemski Antili in Aruba (ne Nizozemska),

—	Francoska Polinezija, Nova Kaledonija, Walliški in Futunski otoki (ne Francija),

—	San Marino in Vatikanska mestna država (ne Italija).

Tabela 11

Seznam središč off-shore za geografsko razčlenitev ECB za četrtletne tokove plačilne bilance in letne podatke o stanju mednarodnih naložb

Oznake ISO	Eurostat + OECD Finančna središča off-shore
AD	Andora
AG	Antigva in Barbuda
AI	Anguilla
AN	Nizozemski Antili
BB	Barbados
BH	Bahrajn
BM	Bermudi
BS	Bahami
BZ	Belize
CK	Cookovi otoki
DM	Dominika
GD	Grenada
GG	Guernsey
GI	Gibraltar
HK	Hong Kong
IM	Otok Man
JE	Jersey
JM	Jamajka
KN	Sveti Krištof in Nevis
KY	Kajmanski otoki
LB	Libanon
LC	Saint Lucia
LI	Lihtenštajn
LR	Liberija
MH	Maršalovi otoki
MS	Montserrat
MV	Maldivi
NR	Nauru
NU	Niue
PA	Panama
PH	Filipini
SG	Singapur
TC	Otoki Turks in Caicos
VC	Sveti Vincent in Grenadini
VG	Britanski Deviški otoki
VI	Deviški otoki Združenih držav
VU	Vanuatu
WS	Samoa

Tabela 12

Seznam mednarodnih organizacij (17) za geografsko razčlenitev ECB za četrtletne tokove plačilne bilance in letne podatke o stanju mednarodnih naložb

1. Institucije Evropske unije

1.1 Glavne institucije, organi in telesa Evropske unije (razen ECB)

EIB (Evropska investicijska banka)

EC (Evropska komisija)

EDF (Evropski razvojni sklad)

EIF (Evropski investicijski sklad)

1.2 Druge institucije, organi in telesa Evropske unije, ki se financirajo iz splošnega proračuna

Evropski parlament

Svet Evropske unije

Sodišče Evropskih skupnosti

Računsko sodišče

Ekonomsko-socialni odbor

Odbor regij

Ostale institucije, organi in telesa Evropske unije

2. Mednarodne organizacije

2.1 Mednarodne denarne organizacije

MDS (Mednarodni denarni sklad)

BIS (Banka za mednarodne poravnave)

2.2 Mednarodne nedenarne organizacije

2.2.1 Glavne organizacije Združenih narodov

WTO (Svetovna trgovinska organizacija)

IBRD (Mednarodna banka za obnovo in razvoj)

IDA (Mednarodno združenje za razvoj)

2.2.2 Druge organizacije Združenih narodov

UNESCO (Organizacija Združenih narodov za izobraževanje, kulturo in znanost)

FAO (Organizacija za prehrano in kmetijstvo)

WHO (Svetovna zdravstvena organizacija)

IFAD (Mednarodni sklad za kmetijski razvoj)

IFC (Mednarodna finančna korporacija)

MIGA (Agencija za večstransko jamčenje naložb)

UNICEF (Sklad Združenih narodov za otroke)

UNHCR (Urad visokega komisariata Združenih narodov za begunce)

UNRWA (Agencija Združenih narodov za pomoč in zaposlovanje palestinskih beguncev na Bližnjem vzhodu)

IAEA (Mednarodna agencija za atomsko energijo)

ILO (Mednarodna organizacija dela)

ITU (Mednarodna telekomunikacijska zveza)

2.2.3 Druge glavne mednarodne institucije, organi in telesa (razen ECB)

OECD (Organizacija za gospodarsko sodelovanje in razvoj)

IADB (Medameriška razvojna banka, Inter-American Development Bank)

AfDB (Afriška razvojna banka, African Development Bank)

AsDB (Azijska razvojna banka, Asian Development Bank)

EBRD (Evropska banka za obnovo in razvoj)

IIC (Medameriška investicijska korporacija, Inter-American Investment Corporation)

NIB (Nordijska investicijska banka, Nordic Investment Bank)

IBEC (Mednarodna banka za gospodarsko sodelovanje, International Bank for Economic Co-operation)

IIB (Mednarodna investicijska banka, International Investment Bank)

CDB (Karibska razvojna banka, Caribbean Development Bank)

AMF (Arabski denarni sklad, Arab Monetary Fund)

BADEA (Arabska banka za gospodarski razvoj v Afriki, Banque arabe pour le développement économique en Afrique)

CASDB (Razvojna banka centralnoafriških držav, Central African States Development Bank)

Afriški razvojni sklad (African Development Fund)

Azijski razvojni sklad (Asian Development Fund)

Posebni unificirani razvojni skladi (Fonds spécial unifié de développement)

CABEI (Srednjeameriška banka za gospodarsko povezovanje, Central American Bank for Economic Integration)

ADC (Andska razvojna korporacija, Andean Development Corporation)

2.2.4 Druge mednarodne organizacije

NATO (Severnoatlantska zveza)

Svet Evrope

ICRC (Mednarodni odbor Rdečega križa)

ESA (Evropska vesoljska agencija)

EPO (Evropski patentni urad)

EUROCONTROL (Evropska organizacija za varnost zračne plovbe)

EUTELSAT (Evropska organizacija za satelitske telekomunikacije)

INTELSAT (Mednarodna organizacija za satelitske telekomunikacije)

EBU/UER (Evropska zveza radijskih in televizijskih postaj)

EUMETSAT (Evropska organizacija za uporabo meteoroloških satelitov)

ESO (Evropski južni observatorij)

ECMWF (Evropski center za srednjeročne vremenske napovedi)

EMBL (Evropski laboratorij za molekularno biologijo)

CERN (Evropska organizacija za jedrske raziskave)

IOM (Mednarodna organizacija za migracije)

Tabela 13

POVZETEK ZAHTEV IN ROKOV

Postavka	Prvo referenčno obdobje (prva referenčna obdobja)	Prvi prenos/rok	Ustrezna določba (ustrezne določbe) tega priporočila in Smernice ECB/2004/15
Geografska razčlenitev (razen instrumentov ostalih naložb)			Smernica: člen 2(4),
Četrtletna plačilna bilanca	od prvega četrtletja 2003 do prvega četrtletja 2004	konec junija 2004	Priporočilo: Priloga III, tabela 7
Letno stanje mednarodnih naložb	2002 in 2003	konec septembra 2004	Priporočilo: Priloga III, tabela 8
Geografska razčlenitev za instrumente ostalih naložb			Smernica: člen 2(4),
Četrtletna plačilna bilanca	od prvega četrtletja 2004 do drugega četrtletja 2005	konec septembra 2005	Priporočilo: Priloga III, tabela 7
Letno stanje mednarodnih naložb	2003 in 2004	konec septembra 2005	Priporočilo: Priloga III, tabela 8
Četrtletno stanje mednarodnih naložb	od četrtega četrtletja 2003 do tretjega četrtletja 2004	konec decembra 2004	Smernica: člen 3(4)
Naložbe v vrednostne papirje (po posameznih vrednostnih papirjih)
Četrtletno stanje mednarodnih naložb	stanje v četrtem četrtletju 2007	konec marca 2008	Smernica: člen 2(6)
Letno stanje mednarodnih naložb	2007	konec septembra 2008	Smernica: člen 2(6)
Imetja naložb v vrednostne papirje v evro območju (intra), razčlenjena po sektorju izdajatelja			Smernica: člen 2(3)
Mesečna plačilna bilanca	od januarja do aprila 2006	junij 2006	Priporočilo: Priloga III, tabela 1
Četrtletna plačilna bilanca	prvo četrtletje 2006	konec junija 2006	Priporočilo: Priloga III, tabela 2
Četrtletno stanje mednarodnih naložb	četrto četrtletje 2005 in prvo četrtletje 2006	konec junija 2006	Priporočilo: Priloga III, tabeli 4-5
Letno stanje mednarodnih naložb	2005	konec septembra 2006	Priporočilo: Priloga III, tabeli 4-5
Dodatne razčlenitve tujih neposrednih naložb pri vrednotenju stanja lastniškega kapitala			Priporočilo: Priloga IV, oddelek 1.3
Letno stanje mednarodnih naložb	2004 in 2005	konec septembra 2006	Priporočilo: Priloga III, tabela 5 in Priloga IV, tabela 1
Razčlenitev posojila/vloge
Mesečna plačilna bilanca	januar in februar 2004	april 2004	Priporočilo: Priloga III, tabela 1
Četrtletna plačilna bilanca	prvo četrtletje 2004	konec junija 2004	Priporočilo: Priloga III, tabela 2
Četrtletno stanje mednarodnih naložb	od četrtega četrtletja 2003 do tretjega četrtletja 2004	konec decembra 2004	Priporočilo: Priloga III, tabela 4
Letno stanje mednarodnih naložb	2003	konec septembra 2004	Priporočilo: Priloga III, tabela 5
Razčlenitev dolžniških vrednostnih papirjev po valutah (v EUR/ne v EUR)			Smernica: člen 3(6)
Transakcije v prvih/zadnjih šestih mesecih leta	julij-december 2004	konec junija 2005	Priporočilo: Priloga III, tabela 6
Stanja ob koncu junija/koncu decembra	2004	konec junija 2005	Priporočilo: Priloga III, tabela 6
Razčlenitev dolžniških vrednostnih papirjev po valutah (EUR/USD/ostale valute)			Smernica: člen 3(6)
Transakcije v prvih/zadnjih šestih mesecih leta	julij-december 2007	konec junija 2008	Priporočilo: Priloga III, tabela 6
Stanja ob koncu junija/koncu decembra	2007	konec junija 2008	Priporočilo: Priloga III, tabela 6

(1)

„ekstra“— pomeni transakcije z rezidenti zunaj euro območja (za imetja naložb v vrednostne papirje in s tem povezani prihodek se nanaša na rezidenčnost izdajateljev)

„intra“— pomeni transakcije med različnimi državami članicami euro območja

„nacionalno“— pomeni čezmejne transakcije rezidentov sodelujočih držav članic (uporablja se samo v povezavi z obveznostmi na računih naložb v vrednostne papirje in neto stanjem računov izvedenih finančnih instrumentov).

(2) Razčlenitev po sektorjih, ki temelji na (i) imetnikih v euro območju v primeru imetij naložb v vrednostne papirje zunaj euro območja (ekstra); in (ii) izdajateljih v euro območju v primeru imetij naložb v vrednostne papirje in obveznosti iz naslova naložb v vrednostne papirje v euro območju (intra).

(3)

„ekstra“ pomeni transakcije z rezidenti zunaj euro območja (za sredstva naložb v vrednostne papirje in s tem povezani prihodek se nanaša na rezidenčnost izdajateljev)

„intra“ pomeni transakcije med različnimi državami članicami euro območja

„nacionalno“ pomeni čezmejne transakcije rezidentov sodelujočih držav članic (uporablja se samo v povezavi z obveznostmi na računih naložb v vrednostne papirje in neto stanjem računov izvedenih finančnih instrumentov).

(4) Razčlenitev po sektorjih, ki temelji na (i) imetnikih v euro območju v primeru imetij naložb v vrednostne papirje zunaj euro območja (ekstra); in (ii) izdajateljih v euro območju v primeru imetij naložb v vrednostne papirje in obveznosti iz naslova naložb v vrednostne papirje v euro območju (intra).

(5)

„ekstra“ pomeni stanja z rezidenti zunaj euro območja (za imetja naložb v vrednostne papirje se nanaša na rezidenčnost izdajateljev)

„intra“ pomeni stanja med različnimi državami članicami euro območja

„nacionalno“ pomeni čezmejna stanja rezidentov sodelujočih držav članic (uporablja se samo v povezavi z obveznostmi na računih naložb v vrednostne papirje in neto stanjem računov izvedenih finančnih instrumentov).

(6) Razčlenitev po sektorjih, ki temelji na (i) imetnikih v euro območju v primeru imetij naložb v vrednostne papirje zunaj euro območja (ekstra); in (ii) izdajateljih v euro območju v primeru imetij naložb v vrednostne papirje in obveznosti iz naslova naložb v vrednostne papirje v euro območju (intra).

(7)

„ekstra“ pomeni stanja z rezidenti zunaj euro območja (za imetja naložb v vrednostne papirje se nanaša na rezidenčnost izdajateljev)

„intra“ pomeni stanja med različnimi državami članicami euro območja

(8) Razčlenitev po sektorjih, ki temelji na (i) imetnikih v euro območju v primeru imetij naložb v vrednostne papirje zunaj euro območja (ekstra); in (ii) izdajateljih v euro območju v primeru imetij naložb v vrednostne papirje in obveznosti iz naslova naložb v vrednostne papirje v euro območju (intra).

(9)

„ekstra“ pomeni transakcije/stanja z rezidenti zunaj euro območja (za imetja naložb v vrednostne papirje in s tem povezani prihodek se nanaša na rezidenčnost izdajateljev)

„intra“ pomeni transakcije/stanja med različnimi državami članicami euro območja

„nacionalno“ pomeni čezmejne transakcije/stanja rezidentov sodelujočih držav članic (uporablja se samo v povezavi z obveznostmi na računih naložb v vrednostne papirje in neto stanjem računov izvedenih finančnih instrumentov).

(10) „Stopnja 3“ se nanaša na geografsko razčlenitev, kot je podrobno opredeljena v tabeli 9.

(11) „Stopnja 3“ se nanaša na geografsko razčlenitev, kot je podrobno opredeljena v tabeli 9.

(12) Glej sestavo v tabeli 12. Posamična razčlenitev se ne zahteva.

(13) Posamična razčlenitev se ne zahteva.

(14) Obvezno samo za finančni račun v plačilni bilanci, račune s tem povezanih prihodkov in stanje mednarodnih naložb. Tokovi tekočega računa (razen prihodkov) v razmerju do središč off-shore se lahko poročajo ločeno ali v kategoriji preostalih postavk. Glej sestavo v tabeli 11. Posamična razčlenitev se ne zahteva.

(15) Glej sestavo v tabeli 12. Posamična razčlenitev se ne zahteva.

(16) Izračunano kot preostalo (iz postavke skupnega nacionalnega prispevka k plačilni bilanci/stanju mednarodnih naložb euro območja izključuje zneske, ki ustrezajo zgoraj navedenim nasprotnim strankam).

(17) Na podlagi priročnika za plačilno bilanco Evropske komisije (Eurostat).

PRILOGA IV

KONCEPTI IN OPREDELITVE ZA UPORABO V STATISTIKI PLAČILNE BILANCE IN STANJA MEDNARODNIH NALOŽB TER V PREDLOGI ZA DAJANJE PODATKOV O MEDNARODNIH REZERVAH IN DEVIZNI LIKVIDNOSTI

Za pripravo smiselne agregatne zunanje statistike za euro območje so bili določeni koncepti in opredelitve na področju statistike plačilne bilance (prihodki, kapitalski in finančni račun) in stanja mednarodnih naložb ter predloge za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti. Ti koncepti in opredelitve temeljijo na tako imenovanem „Implementation Package“ (julij 1996) in dodatnih dokumentih, ki jih je potrdil Svet Evropske centralne banke (ECB). Za referenco pri oblikovanju teh konceptov in opredelitev so bili uporabljeni trenutno veljavni mednarodni standardi, kot sta peta izdaja Priročnika za plačilno bilanco (Balance of Payments Manual, v nadaljevanju: „priročnik“) Mednarodnega denarnega sklada (MDS) ter predloga MDS in Banke za mednarodne poravnave za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti (International Reserves and Foreign Currency Liquidity). Najpomembnejši usklajevalni predlogi so navedeni spodaj, v skladu z metodološkimi opombami ECB iz dokumenta „Balance of payments and international investment position of the euro area (including reserves)“, objavljenega na spletni strani: http://www.ecb.int. Dodatni napotki so na voljo v poglavjih 2 in 3 publikacije ECB „European Union balance of payments/international investment position statistical methods“ (v nadaljevanju: „B.o.p. Book“), ki se letno revidira in je na voljo na spletni strani in v tiskani obliki.

1. Koncepti in opredelitve izbranih postavk

1.1 Prihodek od kapitala (glej tudi oddelek 3.4 BoP Book)

Prihodek od kapitala vključuje prihodek iz naslova lastništva rezidenta euro območja nad finančnimi imetji zunaj euro območja (krediti) in simetrično prihodek iz naslova lastništva rezidenta zunaj euro območja nad finančnimi imetji v euro območju (debeti). Če je mogoče izločiti kapitalske dobičke in izgube, se ti obravnavajo ločeno in se ne razvrščajo kot prihodek od kapitala, ampak kot spremembe v vrednosti naložb, ki so posledica sprememb tržnih cen.

Prihodek od kapitala vključuje prihodek od neposrednih naložb, naložb v vrednostne papirje in ostalih naložb ter rezervnih imetij Eurosistema. Neto tokovi, povezani z izvedenimi instrumenti v zvezi z obrestno mero, se v finančnem računu knjižijo pod postavko„izvedeni finančni instrumenti“. Reinvestirani dobički se knjižijo pod postavko „prihodek od neposrednih naložb“. Opredeljeni so kot delež neposrednega investitorja v celotnem konsolidiranem dobičku, ki ga zasluži podjetje, v katero se neposredno vlaga, v danem referenčnem obdobju (po plačilu davkov in obresti ter amortizaciji), zmanjšano za dividende, ki zapadejo v plačilo v referenčnem obdobju, četudi se te dividende nanašajo na dobiček iz preteklih obdobij.

Zahteve za mesečne in četrtletne podatke plačilne bilance so skoraj enake standardnim elementom MDS, kakor so opredeljeni v priročniku. Glavna razlika je, da ECB ne zahteva razčlenitve prihodka od lastniškega kapitala iz naslova neposrednih naložb na razdeljeni in nerazdeljeni dobiček.

Prihodki od obresti se knjižijo na podlagi obračunskega načela (to se ne zahteva za mesečne podatke). Dividende se knjižijo na dan, ko zapadejo v plačilo. Reinvestirani dobički morajo biti knjiženi v obdobju, v katerem se zaslužijo.

1.2 Kapitalski račun (glej tudi oddelek 3.6 BoP Book)

Kapitalski račun zajema kapitalske transferje in pridobitev/odsvojitev neproizvedenih nefinančnih sredstev. Tekoči transferji morajo biti knjiženi v tekočem računu. Kapitalski transferji so sestavljeni iz (i) prenosa lastništva osnovnih sredstev; (ii) prenosa sredstev, ki so povezani ali pogojeni s pridobitvijo ali odsvojitvijo osnovnih sredstev; in (iii) odpisa obveznosti s strani upnikov, ne da bi v zameno prejeli nadomestilo. Kapitalski transferji so lahko v denarju ali v naravi (na primer odpust dolga). Razlika med tekočimi in kapitalskimi transferji je, v praksi, odvisna od uporabe transferjev v državi prejemnici. Pridobitev/odsvojitev neproizvedenih nefinančnih sredstev zajema pretežno neopredmetena sredstva, kot so patenti, najemi ali druge prenosljive pogodbe. Pod to postavko kapitalskega računa se knjiži le nakup/prodaja takih sredstev, ne pa njihova uporaba.

Medtem ko so standardni elementi kapitalskega računa MDS sestavljeni iz sektorske razčlenitve na postavke „država in ostali sektorji“ (z dodatno nadaljnjo razčlenitvijo), ECB pripravlja le okvirni kapitalski račun brez kakršne koli razčlenitve.

1.3 Neposredne naložbe (glej tudi oddelek 3.7 B.o.p. Book)

Neposredne naložbe so kategorija mednarodnih naložb, ki odraža namen rezidenta določenega gospodarstva, da pridobi trajen interes v podjetju, ki je rezident drugega gospodarstva. V skladu z mednarodnimi standardi (MDS) se uporablja „merilo 10-odstotnega lastništva“, da se ugotovi obstoj neposrednega naložbenega razmerja, t.j. trajnega interesa v primeru plačilne bilance/stanja mednarodnih naložb euro območja. Na podlagi tega merila lahko neposredno naložbeno razmerje obstaja med različnimi povezanimi podjetji, ne glede na to, ali povezava vključuje eno verigo ali več verig. To razmerje se lahko razširi na družbe, ki so v razmerju do podjetja, v katero se neposredno vlaga, hčerinske družbe, odvisne družbe teh hčerinskih družb in povezane družbe. Po izvršitvi neposredne naložbe se vsi nadaljnji finančni tokovi/imetja med oziroma v razmerju do povezanih subjektov knjižijo kot transakcije/imetja neposrednih naložb (1).

V skladu s standardi MDS in smernicami Eurostata/OECD se neposredna naložbena razmerja euro območja knjižijo z uporabo načela smeri naložbe, kar pomeni, da se finančne transakcije med neposrednim investitorjem, ki je rezident euro območja, in podjetji, v katere se neposredno vlaga, ki niso rezidenti euro območja, uvrščajo pod neposredne naložbe v tujini. Simetrično se finančne transakcije med rezidentskimi podjetji, v katere se neposredno vlaga, in neposrednimi vlagatelji, ki niso rezidenti euro območja, v plačilni bilanci euro območja uvrščajo pod postavko „neposredne naložbe v državi poročevalki“.

Elementi neposrednih naložb so lastniški kapital, reinvestirani dobički in „ostali kapital“, povezan z različnimi dolžniškimi posli med družbami. Lastniški kapital zajema lastniške deleže v podružnicah in vse deleže v hčerinskih in povezanih družbah. Reinvestirani dobički so protipostavka deleža prihodkov neposrednega vlagatelja, ki jih hčerinske ali povezane družbe niso razdelile kot dividende, in prihodkov podružnic, ki niso bili nakazani neposrednemu vlagatelju in so knjiženi pod postavko „prihodek od kapitala“. „Ostali kapital“ zajema vse finančne posle med povezanimi družbami (najemanje in posojanje sredstev) - vključno z dolžniškimi vrednostnimi papirji in krediti dobaviteljev (t.j. komercialnimi krediti) – med neposrednimi vlagatelji ter hčerinskimi družbami, podružnicami in povezanimi družbami.

Za vrednotenje stanja neposrednih naložb se na mednarodni ravni priporoča uporaba tržne vrednosti. Ta pristop se uporablja za vrednotenje stanja lastniškega kapitala v družbah, v katere se neposredno vlaga, ki kotirajo na borzi. Nasprotno se v primeru družb, v katere se neposredno vlaga, ki ne kotirajo na borzi, stanje lastniškega kapitala vrednoti na podlagi knjigovodske vrednosti, pri čemer se uporabi enotna opredelitev, ki jo sestavljajo naslednje računovodske postavke:

(i)	vplačani kapital (brez lastnih deležev in vključno z vplačanim presežkom kapitala);

(ii)	vse vrste rezerv (vključno z investicijskimi subvencijami, če jih računovodske smernice štejejo za rezerve družbe); in

(iii)

nerazdeljeni dobiček po pokritju izgube (vključno z rezultati za tekoče leto).

Knjigovodske vrednosti stanja lastniškega kapitala v družbah, v katere se neposredno vlaga, ki kotirajo na borzi, se zahtevajo tudi kot pojasnjevalne postavke na podlagi iste enotne opredelitve.

Delo skupne projektne skupine ECB in Komisije (Eurostat) za tuje neposredne naložbe je privedlo do nekaterih priporočil, usmerjenih v poenotenje metodologije in prakse v državah članicah. Tabela 1 povzema glavna priporočila.

1.4 Naložbe v vrednostne papirje (glej tudi oddelek 3.8 B.o.p. Book)

Račun naložb v vrednostne papirje euro območja vključuje (i) lastniške vrednostne papirje in (ii) dolžniške vrednostne papirje v obliki obveznic in zadolžnic ter instrumentov denarnega trga, razen če se uvrščajo med neposredne naložbe ali rezervna imetja. Naložbe v vrednostne papirje ne vključujejo izvedenih finančnih instrumentov, poslov začasne prodaje in posojanja vrednostnih papirjev.

Postavka „lastniški vrednostni papirji“ zajema vse instrumente, ki predstavljajo terjatve do preostale vrednosti korporativnih podjetij po poravnavi terjatev vseh upnikov. Imetništvo lastniškega kapitala je lahko v obliki deležev, delnic, prednostnih deležev ali delnic, potrdil o udeležbi ali podobnih dokumentov. Pod isto postavko spadajo tudi transakcije/imetja deležev institucij za kolektivne naložbe, kot so npr. investicijski skladi.

Obveznice in zadolžnice so vrednostni papirji z začetnim rokom zapadlosti, daljšim od enega leta, ki imetniku običajno dajejo (i) nepogojno pravico do fiksnega denarnega prihodka ali pogodbeno določenega spremenljivega denarnega prihodka (plačilo obresti ni odvisno od zaslužka dolžnika) in (ii) nepogojno pravico do fiksnega zneska iz naslova vračila glavnice na določen datum ali datume.

Za razliko od obveznic in zadolžnic so instrumenti denarnega trga vrednostni papirji z začetnim rokom zapadlosti eno leto ali manj. Imetniku v splošnem dajejo nepogojno pravico do prejema določenega fiksnega zneska denarja na določen datum. S temi instrumenti se navadno trguje, z diskontom, na organiziranem trgu; diskont je odvisen od obrestne mere in preostale dobe do zapadlosti.

Poročilu projektne skupine za sisteme zbiranja podatkov o naložbah v vrednostne papirje so sledile nacionalne študije izvedljivosti glede možnosti zbiranja podatkov po posameznih vrednostnih papirjih za euro območje. Te študije je izvedlo tedanjih 15 držav članic Evropske unije in so bile zaključene z dogovorom, da se po posameznih vrednostnih papirjih v euro območju zbira vsaj četrtletno stanje naložb v vrednostne papirje. Na podlagi tega dogovora so nastali štirje veljavni modeli za pripravo statistike o naložbah v vrednostne papirje, ki so predstavljeni v tabeli v Prilogi VII.

Za sektorsko razčlenitev neto obveznosti euro območja iz naložb v vrednostne papirje so zahteve glede podatkov o stanju mednarodnih naložb enake kot za tokove plačilne bilance.

Knjiženje transakcij pri naložbah v vrednostne papirje v plačilni bilanci euro območja se opravi, ko upniki ali dolžniki euro območja vnesejo terjatve ali obveznosti v svoje poslovne knjige. Transakcije se knjižijo na podlagi dejansko prejete ali plačane cene, zmanjšane za provizijo in stroške. V primeru vrednostnih papirjev s kuponi so tako vključene natečene obresti od zadnjega plačila obresti, v primeru vrednostnih papirjev z diskontom ob izdaji pa so vključene natečene obresti od datuma izdaje. Vključitev natečenih obresti se zahteva za finančne račune četrtletne plačilne bilance in stanje mednarodnih naložb; uporaba tega sistema se priporoča tudi za mesečno plačilno bilanco; take knjižbe v četrtletnem (in mesečnem) finančnem računu morajo imeti protipostavke v ustreznih računih prihodkov.

1.5 Izvedeni finančni instrumenti (glej tudi oddelek 3.9 BoP Book)

Izvedeni finančni instrumenti so finančni instrumenti, ki so povezani s specifičnim finančnim instrumentom, kazalnikom ali blagom in prek katerih se lahko na finančnih trgih samostojno trguje s specifičnimi finančnimi tveganji. Transakcije z izvedenimi finančnimi instrumenti se obravnavajo kot ločene transakcije in ne kot sestavni deli vrednosti osnovnih transakcij, s katerimi so lahko povezane.

Transakcije in stanja opcij, terminskih pogodb, zamenjav, nestandariziranih terminskih pogodb na tujo valuto, kreditnih izvedenih instrumentov in vgrajenih izvedenih instrumentov se knjižijo v plačilni bilanci, mednarodnih rezervah in stanju mednarodnih naložb. Iz praktičnih razlogov se vgrajenih izvedenih instrumentov ne ločuje od osnovnega instrumenta, s katerim so povezani.

Neto tokovi, povezani z izvedenimi instrumenti v zvezi z obrestno mero, se v skladu z nedavnim mednarodnim sporazumom knjižijo kot izvedeni finančni instrumenti in ne kot prihodek od kapitala. Klasifikacija specifičnih instrumentov kreditnih izvedenih instrumentov se določi za vsak primer posebej.

Plačila začetnega kritja (initial margin) se štejejo za spremembe vlog in se morajo knjižiti, če se jih da izločiti, pod postavko „ostale naložbe“. Obravnava plačil gibljivega kritja (variation margin) je odvisna od oblike gibljivega kritja: plačila gibljivega kritja v obliki opcije se načeloma štejejo kot spremembe vlog in se morajo knjižiti, če se jih da izločiti, pod postavko „ostale naložbe“. Plačila gibljivega kritja v obliki terminske pogodbe se načeloma štejejo za transakcije z izvedenimi instrumenti in se morajo knjižiti pod postavko izvedeni finančni instrumenti.

V primeru opcij se knjiži polna premija (t.j. nakupna/prodajna cena opcij in vključena zaračunana storitev).

Vrednotenje izvedenih finančnih instrumentov se mora opraviti na podlagi dnevne tržne cene.

Knjiženje transakcij z izvedenimi finančnimi instrumenti se opravi, ko upniki ali dolžniki območja eura vnesejo terjatve ali obveznosti v svoje poslovne knjige. Zaradi praktičnih problemov, ki jih povzroča razlikovanje tokov imetij in obveznosti pri nekaterih izvedenih instrumentih, se vse transakcije z izvedenimi finančnimi instrumenti v plačilni bilanci euro območja knjižijo na neto podlagi. Stanja imetij in obveznosti iz izvedenih finančnih instrumentov se v statistiki stanja mednarodnih naložb knjižijo na bruto podlagi, razen tistih izvedenih finančnih instrumentov, ki spadajo v kategorijo rezervnih imetij in se knjižijo na neto podlagi.

1.6 Ostale naložbe (glej tudi oddelek 3.10 BoP Book)

Postavka „ostale naložbe“ je opredeljena kot preostala kategorija, ki vključuje vse finančne transakcije, ki niso zajete v kategorijah neposrednih naložb, naložb v vrednostne papirje, izvedenih finančnih instrumentov ali rezervnih imetij.

Postavka „ostale naložbe“ zajema komercialne kredite, posojila, gotovino in vloge ter ostala imetja/ostale obveznosti. Zajema tudi protipostavke za natečene prihodke od instrumentov, ki se uvrščajo pod postavko „ostale naložbe“.

Komercialni krediti so terjatve ali obveznosti, ki izhajajo iz kreditov, ki jih neposredno odobrijo dobavitelji oziroma kupci iz euro območja za transakcije z blagom in storitvami, ter predplačila za dejavnosti v teku (ali dejavnosti, ki se bodo šele začele), povezane s takimi transakcijami.

Posojila/gotovina in vloge zajemajo transakcije/imetja v naslednjih finančnih instrumentih: posojilih, t.j. finančnih imetjih, ki jih upnik (posojilodajalec) posodi neposredno dolžniku (posojilojemalcu) na podlagi dogovora, da posojilodajalec bodisi ne prejme nobenega vrednostnega papirja bodisi prejme neprenosljiv dokument ali instrument, repo poslih, gotovini in vlogah. Sem sodijo, med drugim, tudi posojila za financiranje trgovine, druga posojila in predujmi (vključno s hipotekami) ter finančni najemi. Razlikovanje med posojili in „gotovino in vlogami temelji na vrsti posojilojemalca. To pomeni, da mora biti na strani imetij denar, ki ga sektor imetnikov denarja v euro območju dodeli bankam, ki ne sodijo v euro območje, razvrščen kot, denar, ki ga sektor imetnikov denarja v euro območju dodeli nebančnim subjektom, ki ne sodijo v euro območje (t.j. institucionalne enote, ki niso banke), pa mora biti razvrščen kot posojila. Na strani obveznosti mora biti denar, ki ga prejmejo subjekti v euro območju, ki niso banke (t.j. subjekti, ki niso MFI), vedno razvrščen kot posojila“. Sklepno ta razlika pomeni, da morajo biti vse transakcije, v katere so vključene MFI euro območja in tuje banke, razvrščene kot „vloge“.

Vsi repo posli, to so posli začasne prodaje vrednostnih papirjev, posli ponovne prodaje/nakupa ter posojanje vrednostnih papirjev (z izmenjavo gotovine kot zavarovanjem), se v plačilni bilanci/stanju mednarodnih naložb euro območja obravnavajo kot zavarovana posojila, ne pa kot dokončen nakup/prodaja vrednostnih papirjev, in se knjižijo pod postavko ostale naložbe v okviru sektorja rezidenta euro območja, ki opravi posel. Ta obravnava, ki je tudi v skladu z računovodsko prakso bank in drugih finančnih družb, je namenjena boljšemu odražanju ekonomskih načel, na katerih slonijo ti finančni instrumenti.

Postavka „ostala imetja/ostale obveznosti“ zajema vse postavke razen komercialnih kreditov, posojil ter gotovine in vlog.

Sektor Eurosistem v euro območju v postavki ostale naložbe vključuje neto stanja Eurosistema pri nacionalnih centralnih bankah (NCB) nesodelujočih držav članic, povezane z delovanjem sistema TARGET. Ta stanja/računi znotraj Europskega sistema centralnih bank (ESCB), ki so denominirani v evrih, so podobni gibanjem nostro/vostro računov monetarnih finančnih institucij (MFI) in so tako poročani ECB na neto podlagi pod postavko „obveznosti“.

Načela prenos lastništva, čas poravnave in čas plačila so v skladu s standardi MDS.

V primerjavi s standardnimi elementi po priročniku je spremenjena predstavitev razčlenitve (t.j. sektor kot prva prioriteta). Ta sektorska razčlenitev pa je v skladu z razčlenitvijo po priročniku, ki daje prednost instrumentom. Za podatke mesečne bilance stanja se zahteva razlikovanje med kratkoročnimi in dolgoročnimi tokovi v sektorju MFI. Kakor pri predstavitvi po priročniku, se gotovina in vloge razlikujejo od posojil in drugih naložb.

1.7 Rezervna imetja (glej tudi oddelek 3.11 BoP Book)

Rezervna imetja euro območja zajemajo rezervna imetja Eurosistema, t.j. rezervna imetja ECB in NCB.

Rezervna imetja morajo biti (i) pod učinkovitim nadzorom ustreznega denarnega organa Eurosistema ali NCB; in (ii) visoko likvidne in prometne terjatve do kreditno sposobnih subjektov, ki jih ima Eurosistem do rezidentov zunaj euro območja, denominirane v valutah, različnih od eura, in tudi zlato, stanje rezerv pri MDS ali posebne pravice črpanja (SDR).

Ta opredelitev izrecno izključuje, da bi se devizne terjatve do rezidentov euro območja in terjatve v eurih do rezidentov zunaj euro območja štele za rezervna imetja bodisi na nacionalni ravni bodisi na ravni euro območja. Prav tako v opredelitev rezervnih imetij za euro območje niso zajete devizna stanja centralne države in/ali državne zakladnice v skladu z institucionalnimi določbami Pogodbe o ustanovitvi Evropske skupnosti.

Rezervna imetja ECB so tista imetja, ki so združena v skladu s členom 30 Statuta ESCB in za katere se tako šteje, da so pod neposrednim in učinkovitim nadzorom ECB. Dokler ne pride do nadaljnjih prenosov lastništva, so rezervna imetja, ki jih imajo NCB, pod njihovim neposrednim in učinkovitim nadzorom in se obravnavajo kot rezervna imetja posamezne NCB.

Predstavitev transakcij mednarodnih rezerv Eurosistema prikazuje skupno vrednost mesečnih transakcij. Dodatne podrobnosti o transakcijah Eurosistema z zlatom, tujimi valutami, imetji SDR in stanjem rezerv pri MDS so na voljo na četrtletni ravni, v skladu s standardnimi elementi po priročniku. Izvedeni finančni instrumenti so v skladu z nedavnimi priporočili MDS za to področje predstavljeni v posebni kategoriji.

Rezerve Eurosistema se pripravijo na bruto podlagi brez neto izravnave obveznosti, povezanih z rezervami (razen tistih rezervnih imetij, ki so vključena v podkategorijo „izvedeni finančni instrumenti“ in se knjižijo na neto podlagi).

Vrednotenje temelji na tržnih cenah, pri čemer se (i) za transakcije uporabljajo tržne cene, ki veljajo v času opravljanja transakcije; in (ii) za imetja pa zaključne srednje tržne cene na koncu ustreznega obdobja. Veljavni tržni menjalni tečaji v času izvajanja transakcije in zaključne srednje tržne cene na koncu ustreznega obdobja se uporabljajo za preračunavanje transakcij in imetij sredstev v tuji valutah v eure.

Prihodek od rezervnih imetij je treba nerazločno knjižiti pod postavko ostale naložbe v računu prihodkov od kapitala, vključno s prihodki od obresti na dolžniške vrednostne papirje, ki so del rezerv, in sicer na podlagi obračunskega načela vsaj četrtletno.

Stališče, da bi likvidne rezerve lahko bile pomembnejši kazalnik sposobnosti države, da izpolnjuje svoje devizne obveznosti, kot pa bruto rezerve, prikazane v statistiki plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb, se je razširilo in bilo sprejeto v „Special Data Dissemination Standard“ MDS. Za izračunavanje likvidnih rezerv morajo biti podatki o bruto rezervah dopolnjeni z informacijami o drugih deviznih imetjih in obveznostih, povezanih z rezervami. V skladu s tem se mesečni podatki o (bruto) rezervnih imetjih Eurosistema dopolnijo z informacijami o drugih deviznih imetjih ter pričakovanih in potencialnih kratkoročnih neto črpanjih bruto rezervnih imetij, razvrščenih glede na preostalo dobo do zapadlosti. Poleg tega se zahteva valutno razlikovanje med bruto rezervnimi imetji, denominiranimi v valutah SDR (v celoti), in rezervnimi imetji v drugih valutah (v celoti) s četrtletnim zamikom.

Glede posebnih postavk mora postavka imetij denarnega zlata ostati nespremenjena v vseh povratnih transakcijah z zlatom (zamenjavami zlata, repo poslih, posojilih in vlogah). Transakcije pri začasni prodaji vrednostnih papirjev v tuji valuti imajo za posledico zvišanje skupnega zneska rezervnih imetij NCB, ki si gotovino izposodi, ker vrednostni papirji, ki so predmet začasne prodaje, še naprej ostanejo v bilanci stanja; v primeru poslov začasnega nakupa denarni organ, ki gotovino posodi, ne zabeleži nobene spremembe skupnega zneska rezervnih imetij, če je nerezidentski partner drugi denarni organ ali finančna institucija, ker se taka terjatev do posojilojemalca potem šteje za rezervno imetje.

2. Metode uveljavitve za geografsko porazdelitev

Za pripravo geografsko razčlenjene statistike plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb je bil uporabljen postopni pristop. Ta pristop je vključeval tri stopnje, ki so omogočile izpolnjevanje podatkovnih zahtev in so bile postopoma vse bolj zahtevne.

Stopnja 1:

Metoda pripravljanja podatkov na ravni euro območja:

seštevek nacionalnih skupnih neto transakcij/stanj.

Stopnja 2:

Metoda pripravljanja podatkov na ravni euro območja:

ločen seštevek transakcij/stanj z nerezidenti za kredite in debete ali neto imetja in neto obveznosti (plačilna bilanca)/imetja in obveznosti (stanje mednarodnih naložb).

Podatkovne zahteve na ravni NCB: ločena identifikacija transakcij/stanj med rezidenti v in zunaj euro območja, kot je določena v Prilogi III (tabele 1, 2, 4 in 5).

Stopnja 3:

Metoda pripravljanja podatkov na ravni euro območja in podatkovne zahteve na ravni NCB:

podobno kakor pri stopnji 2, z dodano geografsko razčlenitvijo kreditnih transakcij/stanj zunaj euro območja. Stopnja 3 je potrebna samo za četrtletno statistiko plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb, kot je določena v Prilogi III (tabeli 7 in 8).

Podatkovne zahteve na ravni NCB: ločena identifikacija transakcij/stanj med rezidenti euro območja in rezidenti držav z dogovorjenega seznama držav/regij partnerjev, ki se nahaja v Prilogi III (tabele 9 do 12).

3. Klasifikacija po institucionalnih sektorjih v agregatih euro območja (glej tudi oddelek 3.1.6 BoP Book)

Sektorska razčlenitev agregatov euro območja zajema denarne organe, državo, MFI in ostale sektorje euro območja.

Denarni organi

Sektor „denarni organi“ statistike euro območja je sestavljen iz Eurosistema.

Država

Sektor „država“ v statistiki euro območja je v skladu z opredelitvijo navedenega sektorja v SNR 93 in ESR 95 ter zajema naslednje enote:

—	centralna država,

—	federalna/regionalna država,

—	lokalna država,

—	skladi socialne varnosti.

MFI brez denarnih organov

Ta sektor MFI brez denarnih organov sovpada s sektorjem MFI za denarno in bančno statistiko (brez denarnih organov). Zajema:

(i)	kreditne institucije, kakor so opredeljene v pravu Skupnosti, t.j. družbe, ki se ukvarjajo s sprejemanjem vlog ali drugih vračljivih sredstev od občanov (vključno z iztržki, ki izhajajo iz prodaje bančnih obveznic občanom) in dodeljevanjem posojil za lastni račun; in

(ii)	vse druge rezidentske finančne institucije, ki se ukvarjajo s sprejemanjem vlog in/ali bližnjih substitutov za vloge od subjektov, ki niso MFI, in za lastni račun (vsaj v gospodarskem smislu) dodeljujejo posojila in/ali izvršujejo naložbe v vrednostne papirje.

Ostali sektorji

Kategorija „ostali sektorji“ v statistiki euro območja zajema različne institucionalne enote, predvsem:

(i)

druge finančne institucije, ki niso vključene v opredelitev MFI, kot so institucije za kolektivne naložbe, ki se ne štejejo za sredstva denarnega trga, nepremičninske naložbene institucije, trgovci z vrednostnimi papirji, hipotekarne kreditne institucije, zavarovalne družbe, pokojninski skladi in pomožne finančne dejavnosti; in

(ii)	nefinančne institucije, kot so javna in zasebna nefinančna podjetja, nepridobitne institucije, ki opravljajo storitve za gospodinjstva, in gospodinjstva.

Ne-MFI

Kategorija „sektorji ne-MFI“ v statistiki euro območja zajema sektorja (i) država in (ii) „ostali sektorji“.

Tabela 1

Priporočila glede tujih neposrednih naložbenih transakcij, vključno s povezanim dohodkom, in stanj (2)

Prioriteta	Ukrep
Kratkoročno
Visoka	Vsa posredna tuja neposredno naložbena razmerja (3) je treba konceptualno obravnavati v skladu z interpretacijo mednarodnih statističnih standardov, kot so določeni v poglavju 1 poročila projektne skupine za tuje neposredne naložbe
	Vse (posredne) transakcije/stanja tujih neposrednih naložb se morajo geografsko dodeliti neposredni hčerinski družbi ali družbi materi (3), (4)
	Vse države članice morajo začeti pripravljati podatke o stanjih lastniškega kapitala pri tujih neposrednih naložbah in reinvestiranih dobičkih na podlagi rezultatov raziskav tujih neposrednih naložb (zbirati se morajo vsaj na letni ravni) (5), (6)
	Podatke o stanjih lastniškega kapitala pri tujih neposrednih naložbah je treba zbirati ločeno za družbe, ki kotirajo na borzi (tako knjigovodske kot tržne vrednosti), in za družbe, ki ne kotirajo na borzi
Nizka	Prispevke za pokrivanje izgub podjetij, v katere se neposredno vlaga, je treba knjižiti na finančnem računu
Srednjeročno
Visoka	Za knjiženje reinvestiranih dobičkov morajo vse države članice uporabljati „Current Operating Performance Concept“ (po katerem se v izkazu poslovnega izida upoštevajo le redno ponavljajoči se in s poslovanjem povezani izdatki in prihodki) (7)
	Druge elemente kapitala je treba razvrstiti v skladu s priporočili v poročilu projektne skupine za tuje neposredne naložbe
Srednjeročno
Srednja	Izplačilo dividend iz izrednih kapitalskih dobičkov je treba vknjižiti na finančnem računu (in ga ne vnesti v obračun reinvestiranih dobičkov)
Dolgoročno
Visoka	Posredna tuja neposredno naložbena razmerja morajo pokrivati (vsaj) bodisi (i) posredne povezave lastništev preko 50%; ali (ii) neposredne in posredne povezave lastništev preko 10%, izračunane kot rezultat posledičnih povezav lastništev v verigi

(1) Izjeme se nanašajo na transakcije/stanja v izvedenih finančnih instrumentih med povezanimi družbami, za katere je bilo na ravni evro območja dogovorjeno knjiženje pod kategorijo „izvedeni finančni instrumenti“ in ne pod „neposredne naložbe/ostali kapital“.

(2) Po stanju ob koncu leta 2003.

(3) To priporočilo se ne nanaša na potrebo po pokrivanju posrednih razmerij, pač pa na metodologijo, ki jo je treba uporabiti. Glej tudi dolgoročen ukrep, ki se nanaša na pokrivanje posrednih tujih neposrednih naložbenih razmerij v praksi.

(4) To priporočilo se uporablja le za reinvestirane dobičke (tokove) in stanja lastniškega kapitala pri tujih neposrednih naložbah. Za boljše razumevanje popačenja, ki bi ga povzročilo vsako drugo merilo, glej poglavje 2 poročila projektne skupine za tuje neposredne naložbe.

(5) Izjema so prva ocena stanja mednarodnih naložb (ki jo je treba zagotoviti s T+9) in nepremičninske naložbe. Naslednje nedopustne prakse je treba opustiti: (i) prepustitev izbire kriterija vrednotenja poročevalskim enotam (knjigovodske ali tržne vrednosti); in (ii) uporaba metode stalne inventarizacije/akumulacije tokov plačilnih bilanc za pripravljanje podatkov o stanjih.

(6) Med prehodnim obdobjem, ki se določi dvostransko, bodo v dogovorjenih rokih sprejete tudi najboljše ocene glede novih zahtev.

(7) Države članice se pri razlikovanju med rednimi in izrednimi dobički in izgubami lahko osredotočijo na zmanjšano število družb (največje in/ali holdinge).

PRILOGA V

POSREDOVANJE PODATKOV EVROPSKI CENTRALNI BANKI

Nacionalne centralne banke (NCB) uporabljajo za elektronsko posredovanje statističnih podatkov, ki jih zahteva Evropska centralna banka (ECB), opremo, ki jo zagotavlja Evropski sistem centralnih bank (ESCB), ki temelji na telekomunikacijskem omrežju „ESCB-Net“. Pri vseh izmenjavah podatkov v okviru ESCB se uporablja enak konceptualni podatkovni model. Format statističnega sporočila za to elektronsko izmenjavo statističnih informacij je „GESMES/TS“.Ta zahteva ne preprečuje uporabe drugih sredstev za posredovanje statističnih informacij ECB kot dogovorjenih rezervnih rešitev.

NCB upoštevajo spodaj navedena priporočila, da se zagotovi zadovoljivo delovanje funkcije posredovanja podatkov.

—

Popolnost: NCB sporočajo vse zahtevane serijske ključe. Opustitev poročanja serijskih ključev ali poročanje serijskih ključev, ki niso uvrščeni na seznam, se bo štelo za nepopolno poročanje. Če manjka kak podatek, se to zabeleži z uporabo ustrezne oznake. Poleg tega je treba v primerih, ko so popravki narejeni le na posamezni podpostavki serijskih ključev, uporabiti pravila skladnosti za celotno plačilno bilanco.

—

Pravilo za označevanje predznaka: pri posredovanju podatkov ECB kakor tudi Evropski komisiji (Eurostat) upoštevajo NCB enotna pravila označevanja za vse podatke, ki jih je treba poročati. Na podlagi tega pravila za označevanje predznaka morajo biti krediti in debeti v tekočem in kapitalskem računu sporočeni s predznakom plus, medtem ko je treba neto stanja izračunavati in sporočati kot kredite minus debete. V finančnem računu je treba zmanjšanja neto imetij/povečanja neto obveznosti sporočati s predznakom plus, medtem ko je treba povečanja neto imetij/zmanjšanja neto obveznosti sporočati s predznakom minus. Neto stanja je treba izračunati in sporočati kot neto spremembe v imetjih plus neto spremembe v obveznostih.

Pri posredovanju podatkov o stanju mednarodnih naložb je treba neto stanja izračunati in sporočati kot stanja imetij minus stanja obveznosti.

—	Računovodska istovetnost podatkov: pravila skladnosti, ki so bila razdeljena in so na voljo na zahtevo, morajo NCB uveljaviti, preden se podatki posredujejo ECB.

Kadar koli pride do popravkov, lahko NCB pošljejo ECB posodobljen sklop podatkov. Vse popravke je treba posredovati na naslednji način:

—	popravki mesečnih podatkov o plačilni bilanci se dajo na voljo ob predložitvi (i) podatkov za naslednji mesec; (ii) ustreznih četrtletnih podatkov; in (iii) ustreznih popravljenih četrtletnih podatkov,

—	popravki četrtletnih podatkov o plačilni bilanci se dajo na voljo ob predložitvi podatkov za naslednje četrtletje,

—	popravki četrtletnih podatkov o stanju mednarodnih naložb se dajo na voljo ob predložitvi podatkov za naslednje četrtletje,

—	popravki letnih podatkov o stanju mednarodnih naložb se dajo na voljo ob predložitvi podatkov za naslednja leta,

NCB dajo popravke mesečnih ali četrtletnih podatkov o plačilni bilanci, ki se nanašajo na cela leta, na voljo ECB konec marca in konec septembra; slednje skupaj s predložitvijo letnih podatkov o stanju mednarodnih naložb.

NCB dajo popravke četrtletnih podatkov o stanju mednarodnih naložb, ki se nanašajo na cela leta, na voljo ECB konec septembra, skupaj s predložitvijo letnih podatkov o stanju mednarodnih naložb.

Podatki za predlogo za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti se lahko tekoče popravljajo, kadar je to primerno. Vendar pa je treba zagotoviti skladnost med stanji ob koncu obdobja in ustreznimi postavkami pri prispevkih (četrtletnih in letnih) k stanju mednarodnih naložb euro območja.

PRILOGA VI

SPREMLJANJE METOD PRIPRAVLJANJA STATISTIČNIH PODATKOV

Evropska centralna banka (ECB) spremlja metode pripravljanja statističnih podatkov, ki se uporabljajo za poročanje statistike plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb, ter koncepte in opredelitve, ki jih redno uporabljajo sodelujoče države članice. Spremljanje se bo izvajalo v zvezi s sprotnim posodabljanjem publikacije ECB European Union balance of payments/international investment position statistical methods (v nadaljevanju: „BoP Book“). Cilj B.o.p. Book je poleg spremljanja tudi obveščanje pripravljavcev plačilne bilance euro območja o dogajanju v drugih državah članicah euro območja.

BoP Book vsebuje informacije o strukturi statistike plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb za vse države članice. Podrobno so opisane metode pripravljanja podatkov, uporabljeni koncepti in opredelitve ter informacije o odmikih od dogovorjenih opredelitev za statistiko plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb v državah članicah.

BoP Book se letno posodablja v tesnem sodelovanju z državami članicami.

PRILOGA VII

ZBIRANJE PODATKOV NA PODROČJU NALOŽB V VREDNOSTNE PAPIRJE

Zaradi težav, povezanih s pripravljanjem statistike naložb v vrednostne papirje, je bilo treba opredeliti skupne pristope za zbiranje teh informacij v euro območju.

Kot je razloženo v oddelku 1.4 Priloge IV, so bile izvedene nacionalne študije izvedljivosti glede možnosti zbiranja podatkov po posameznih vrednostnih papirjih v euro območju. Te študije so se zaključile z naslednjim dogovorom: do konca marca 2008 bodo države članice euro območja zbirale vsaj četrtletne podatke o stanju imetij in obveznosti iz naložb v vrednostne papirje po posameznih vrednostnih papirjih. Do takrat bodo nekatere države članice lahko posredovale le najboljše ocene za nekatere posebne razčlenitve naložb v vrednostne papirje, predvsem za razčlenitev po sektorju izdajatelja ali valuti/državi izdaje.

Dostopnost delujoče Centralizirane baze vrednostnih papirjev (Centralised Securities Database – CSDB) se šteje za bistveni predpogoj začetka delovanja novih sistemov za zbiranje podatkov. Če torej dokument „Project Closure Document“ za fazo 1 projekta CSDB ne bo predložen Svetu ECB preko Odbora za statistiko Evropskega sistema centralnih bank do konca marca 2005, se bo ta rok podaljšal za čas trajanja zamude s predložitvijo.

Ciljni obseg zajetja podatkov je opredeljen na naslednji način: stanje vrednostnih papirjev, ki se poroča nacionalnemu pripravljavcu na agregatni osnovi, t.j. brez uporabe standardnih oznak (ISIN ali podobne), ne sme presegati 15 % skupnega stanja imetij ali obveznosti iz naložb v vrednostne papirje. Ta prag se mora uporabiti kot vodilo pri ocenjevanju obsega zajetja podatkov v sistemih držav članic. CSDB mora v zadostnem obsegu pokrivati podatke o vrednostnih papirjih iz naložb v vrednostne papirje po vsem svetu, da zagotovi pripravljanje statistike na podlagi podatkov po posameznih vrednostnih papirjih.

Stanja imetij in obveznosti iz naložb v vrednostne papirje v okviru stanja mednarodnih naložb se pripravijo izključno iz podatkov o stanjih.

Od marca 2008 (začenši s podatki o transakcijah iz januarja 2008 in stanjih konec leta 2007) se sistemi zbiranja podatkov o naložbah v vrednostne papirje euro območja prilagodijo enemu od modelov v naslednji tabeli:

Veljavni modeli zbiranja podatkov o naložbah v vrednostne papirje

—	Mesečna stanja [s-b-s] + mesečni tokovi [s-b-s]

—	Četrtletna stanja [s-b-s] + mesečni tokovi [s-b-s]

—	Mesečna stanja [s-b-s] + izpeljani mesečni tokovi [s-b-s]

—	Četrtletna stanja [s-b-s] + mesečni tokovi [ag.]

Opombe:

„s-b-s“ = security-by-security data collection (zbiranje podatkov po posameznih vrednostnih papirjih)

„izpeljani tokovi“ = razlika v stanjih (očiščena tečajnih sprememb, cenovnih in drugih ugotovljenih sprememb stanja)

		ISSN 1725-5244
Uradni list Evropske unije		C 292

Slovenska izdaja	Informacije in objave	Zvezek 47 30. november 2004

Obvestilo št.	Vsebina	Stran
	I Informacije
	Komisija
2004/C 292/1	Menjalni tečaji eura	1

2004/C 292/2	Predhodna priglasitev koncentracije (Št. primera COMP/M.3646 – MABSA/Belgian State/BIAC/JV) — Primer za poenostavljeni postopek ( 1 )	2

2004/C 292/3	Državna pomoč – Češka republika — Državna pomoč št. C 27/04 (ex CZ 49/03) – Agrobanka Praha, a.s. /GE Capital Bank, a.s. — Vabilo k posredovanju pripomb v skladu s členom 88(2) Pogodbe ES ( 1 )	3

2004/C 292/4	Objava zaključnih računov finančnega leta 2003 agencij in organov Evropske unije	20

	Evropska centralna banka
2004/C 292/5	Priporočilo Evropske centralne banke z dne 16. julija 2004 o zahtevah Evropske centralne banke za statistično poročanje na področju statistike plačilne bilance in stanja mednarodnih naložb ter predloge za dajanje podatkov o mednarodnih rezervah in devizni likvidnosti (ECB/2004/16)	21

	III Obvestila
	Komisija
2004/C 292/6	Poziv za oddajo predlogov VP/2004/017 — Proračunska postavka 04.02.10 — Inovativni ukrepi iz člena 6 Uredbe o Evropskem socialnem skladu: Prenos in posredovanje inovacij iz projektov iz člena 6 ESS	63

	Valuta	Menjalni tečaj
USD	ameriški dolar	1,3247
JPY	japonski jen	136,24
DKK	danska krona	7,4287
GBP	funt šterling	0,70100
SEK	švedska krona	8,9210
CHF	švicarski frank	1,5170
ISK	islandska krona	86,47
NOK	norveška krona	8,0700
BGN	lev	1,9559
CYP	ciprski funt	0,5796
CZK	češka krona	31,020
EEK	estonska krona	15,6466
HUF	madžarski forint	246,54
LTL	litovski litas	3,4528
LVL	latvijski lats	0,6858
MTL	malteška lira	0,4328
PLN	poljski zlot	4,2122
ROL	romunski leu	38 922
SIT	slovenski tolar	239,79
SKK	slovaška krona	39,275
TRL	turška lira	1 896 900
AUD	avstralski dolar	1,6890
CAD	kanadski dolar	1,5675
HKD	hongkonški dolar	10,3010
NZD	novozelandski dolar	1,8502
SGD	singapurski dolar	2,1690
KRW	južnokorejski won	1 387,09
ZAR	južnoafriški rand	7,7180

EUMC	http://eumc.eu.int
AESA	www.easa.eu.int
EFIL	www.eurofound/eu.int/about/publicaccess/categories/finance/finance2004/index.htm
EMSA	www.emsa.eu.int
EFSA	http://www.efsa.eu.int/about_efsa/efsa_funding/accounts/catindex_en.html
AESS	http://agency.osha.eu.int/
EMEA	www.emea.eu.int
EAR	www.ear.eu.int
ETF	http://www.etf.eu.int/WebSite.nsf/Pages/Annual+report?OpenDocument
CDT	www.cdt.eu.int
CEDEFOP	www.cedefop.eu.int
EEA	www.eea.eu.int
OCVV	http://www.cpvo.eu.int/default.php?res=1&w=1016&h=571&lang=en&page=ocvv/financement.html
OEDT	http://www.emcdda.eu.int/index.cfm?fuseaction=public.Content&nNodeID=380&sLanguageISO=EN
OHMI	http://oami.eu.int/en/office/marque/finan.htm


	(1) Besedilo velja za EGP.