This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32023R2772R(07)
Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 ze dne 31. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (Úřední věstník Evropské unie L, 2023/2772, 22. prosince 2023)
Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 ze dne 31. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (Úřední věstník Evropské unie L, 2023/2772, 22. prosince 2023)
C/2024/5337
Ú. v. EÚ L, 2024/90458, 12.8.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2772/corrigendum/2024-08-12/oj (CS, LV, LT, MT, NL, FI, SV)
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/2772/corrigendum/2024-08-12/oj
Úřední věstník |
CS Řada L |
2024/90458 |
12.8.2024 |
Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 ze dne 31. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti
( Úřední věstník Evropské unie L, 2023/2772, 22. prosince 2023 )
Strana 1, 1. bod odůvodnění, první věta:
místo:
„Směrnice 2013/34/EU, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (2), vyžaduje, aby velké podniky, malé a střední podniky s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaných trzích EU, jakož i mateřské podniky velkých skupin zahrnovaly do zvláštního oddílu své zprávy vedení podniku nebo konsolidované zprávy vedení podniku informace nezbytné k pochopení dopadů podniku na otázky udržitelnosti a informace nezbytné pro pochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují vývoj podniku, její výkonnost a postavení.“,
má být:
„Směrnice 2013/34/EU, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (2), vyžaduje, aby velké podniky, malé a střední podniky s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaných trzích EU, jakož i mateřské podniky velkých skupin zahrnovaly do zvláštního oddílu své zprávy vedení podniku nebo konsolidované zprávy vedení podniku informace nezbytné k pochopení dopadů podniku na otázky udržitelnosti a informace nezbytné pro pochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují vývoj podniku, jeho výkonnost a postavení.“
Strana 1, 1. bod odůvodnění, druhá věta:
místo:
„Podniky mají tyto informace připravovat v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, počínaje účetním rokem uvedeným v čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464 pro každou kategorii podniků.“,
má být:
„Podniky mají tyto informace uvádět v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, počínaje účetním obdobím uvedeným v čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464 pro každou kategorii podniků.“
Strana 2, 7. bod odůvodnění, první věta:
místo:
„V souladu s čl. 49 odst. 3b čtvrtým pododstavcem směrnice 2013/34/EU Komise společně konzultovala Skupinu odborníků členských států pro udržitelné financování, uvedenou v článku 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (4), a Regulativní výbor pro účetnictví, uvedený v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (5).“,
má být:
„V souladu s čl. 49 odst. 3b čtvrtým pododstavcem směrnice 2013/34/EU provedla konzultaci společně se Skupinou odborníků členských států pro udržitelné financování, uvedenou v článku 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (4), a Regulativním výborem pro účetnictví, uvedeným v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (5).“
Strana 2, 7. bod odůvodnění, poslední věta:
místo:
„V souladu s čl. 49 odst. 3b šestým pododstavcem směrnice 2013/34/EU Komise rovněž konzultovala Evropskou agenturu pro životní prostředí, Agenturu Evropské unie pro základní práva, Evropskou centrální banku, Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem a platformu pro udržitelné financování zřízenou podle článku 20 nařízení (EU) 2020/852,“,
má být:
„V souladu s čl. 49 odst. 3b šestým pododstavcem směrnice 2013/34/EU Komise provedla konzultaci rovněž s Evropskou agenturou pro životní prostředí, Agenturou Evropské unie pro základní práva, Evropskou centrální bankou, Výborem evropských orgánů dohledu nad auditem a platformou pro udržitelné financování zřízenou podle článku 20 nařízení (EU) 2020/852,“.
Strana 3, příloha I zní takto:
„PŘÍLOHA I
EVROPSKÉ STANDARDY PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O UDRŽITELNOSTI (ESRS)
ESRS 1 |
Obecné požadavky |
ESRS 2 |
Obecné informace |
ESRS E1 |
Změna klimatu |
ESRS E2 |
Znečištění |
ESRS E3 |
Vodní a mořské zdroje |
ESRS E4 |
Biologická rozmanitost a ekosystémy |
ESRS E5 |
Využívání zdrojů a oběhové hospodářství |
ESRS S1 |
Vlastní pracovní síla |
ESRS S2 |
Pracovníci v hodnotovém řetězci |
ESRS S3 |
Dotčené komunity |
ESRS S4 |
Spotřebitelé a koncoví uživatelé |
ESRS G1 |
Chování podniků |
ESRS 1
OBECNÉ POŽADAVKY
OBSAH
Cíl
1. |
Kategorie standardů ESRS, oblasti vykazování a pravidla pro vypracování |
1.1 |
Kategorie standardů ESRS |
1.2 |
Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích |
1.3 |
Pravidla pro vypracování |
2. |
Kvalitativní charakteristiky informací |
3. |
Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti |
3.1 |
Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti |
3.2 |
Významné záležitosti a významnost informací |
3.3 |
Dvojí významnost |
3.4 |
Významnost dopadů |
3.5 |
Finanční významnost |
3.6 |
Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti |
3.7 |
Úroveň členění |
4. |
Náležitá péče |
5. |
Hodnotový řetězec |
5.1 |
Podnik podávající zprávu a hodnotový řetězec |
5.2 |
Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů |
6. |
Časové horizonty |
6.1 |
Vykazované období |
6.2 |
Propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti |
6.3 |
Vykazování pokroku oproti referenčnímu roku |
6.4 |
Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv |
7. |
Příprava a prezentace informací o udržitelnosti |
7.1 |
Prezentace srovnávacích informací |
7.2 |
Zdroje nejistoty odhadů a výsledků |
7.3 |
Aktualizace informací o událostech po skončení vykazovaného období |
7.4 |
Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti |
7.5 |
Chyby ve vykazování v předchozích obdobích |
7.6 |
Podávání konsolidovaných zpráv a výjimka pro dceřiné podniky |
7.7 |
Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací |
7.8 |
Podávání zpráv o příležitostech |
8. |
Struktura zprávy o udržitelnosti |
8.1 |
Obecný požadavek na prezentaci |
8.2 |
Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti |
9. |
Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi |
9.1 |
Začlenění informací formou odkazu |
9.2 |
Propojené informace a propojení s účetními závěrkami |
10. |
Přechodná ustanovení |
10.1 |
Přechodné ustanovení týkající se zveřejňování informací specifických pro daný subjekt |
10.2 |
Přechodné ustanovení týkající se kapitoly 5 Hodnotový řetězec |
10.3 |
Přechodné ustanovení týkající se oddílu 7.1 Prezentace srovnávacích informací |
10.4 |
Přechodné ustanovení: Seznam požadavků na zveřejňování, které jsou zaváděny postupně |
Dodatek A: |
Požadavky na uplatňování |
– |
Zveřejňování informací specifických pro daný subjekt |
– |
Dvojí významnost |
– |
Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů |
– |
Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti |
Dodatek B: |
Kvalitativní charakteristiky informací |
Dodatek C: |
Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací |
Dodatek D: |
Struktura zprávy o udržitelnosti podle ESRS |
Dodatek E: |
Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty |
Dodatek F: |
Příklad struktury zprávy o udržitelnosti podle ESRS |
Dodatek G: |
Příklad začlenění informací formou odkazu |
Cíl
1. |
Cílem evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (dále také jako „ESRS“) je specifikovat informace o udržitelnosti, které podnik zveřejňuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, (1) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464. (2) Podávání zpráv podle ESRS nezbavuje podniky dalších povinností stanovených předpisy Unie. |
2. |
ESRS konkrétně specifikují informace, které podnik zveřejňuje o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech v souvislosti s environmentálními a sociálními otázkami a otázkami správy a řízení v oblasti udržitelnosti . ESRS nevyžadují, aby podniky zveřejňovaly informace o environmentálních a sociálních tématech a tématech správy a řízení, na něž se vztahují ESRS, když podnik vyhodnotil předmětné téma jako nevýznamné (viz dodatek E – vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty). Informace zveřejňované v souladu s ESRS umožňují uživatelům zprávy o udržitelnosti pochopit významné dopady podniku na lidi a životní prostředí a významné dopady otázek udržitelnosti na rozvoj, výkonnost a postavení podniku. |
3. |
Cílem tohoto standardu (ESRS 1) je umožnit porozumění struktuře ESRS, používaným pravidlům pro vypracování a základním pojmům a obecným požadavkům na přípravu a prezentaci informací o udržitelnosti v souladu se směrnicí 2013/34/EU, ve znění směrnice (EU) 2022/2464. |
1. Kategorie standardů ESRS, oblasti vykazování a pravidla pro vypracování
1.1 Kategorie standardů ESRS
4. |
Existují tři kategorie standardů ESRS:
Průřezové a tematické standardy jsou odvětvově agnostické, což znamená, že se vztahují na všechny podniky bez ohledu na to, v jakém odvětví nebo odvětvích podnik působí. |
5. |
Průřezové standardy ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace se vztahují na otázky udržitelnosti , které jsou předmětem tematických standardů a odvětvových standardů. |
6. |
Tento standard (ESRS 1) popisuje strukturu standardů ESRS, vysvětluje pravidla pro vypracování a základní pojmy a stanovuje obecné požadavky na přípravu a prezentaci informací týkajících se udržitelnosti. |
7. |
ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, které má podnik poskytovat na obecné úrovni o všech významných záležitostech udržitelnosti v oblastech podávání zpráv o správě a řízení, strategii, dopadu, řízení rizik a příležitostí a o ukazatelích a cílech . |
8. |
Tematické ESRS se zabývají tématem udržitelnosti a jsou strukturovány do témat a dílčích témat, případně do podtémat. Tabulka v Požadavku na uplatňování č. 16 (AR 16) k tomuto standardu poskytuje přehled témat, dílčích témat a podtémat udržitelnosti (souhrnně „ otázky udržitelnosti “ ), na které se vztahují tematické ESRS. |
9. |
Tematické ESRS mohou obsahovat specifické požadavky, které doplňují obecné požadavky na zveřejňování v ESRS 2. Dodatek C standardu ESRS 2 Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, obsahuje seznam dalších požadavků v tematických ESRS, které podnik použije společně s požadavky na zveřejňování na obecné úrovni ve standardu ESRS 2. |
10. |
Odvětvové standardy se vztahují na všechny podniky v daném odvětví. Zabývají se dopady, riziky a příležitostmi , které jsou pravděpodobně významné pro všechny podniky v určitém odvětví a které nejsou zahrnuty nebo nejsou dostatečně zahrnuty v tematických standardech. Odvětvové standardy mají více témat a zabývají se tématy, která jsou pro dané odvětví nejdůležitější. Odvětvové standardy dosahují vysoké míry srovnatelnosti. |
11. |
Pokud podnik dospěje k závěru, že dopad, riziko nebo příležitost nejsou zahrnuty nebo nejsou zahrnuty s dostatečnou podrobností v ESRS, ale jsou významné vzhledem k jeho specifickým skutečnostem a okolnostem, musí kromě požadavků na zveřejňování informací stanovených ve třech kategoriích standardů ESRS poskytnout další informace specifické pro daný podnik, aby uživatelé mohli porozumět dopadům, rizikům nebo příležitostem podniku souvisejícím s udržitelností. Požadavky na uplatňování AR 1 až AR 5 poskytují další pokyny týkající se zveřejňování informací specifických pro jednotlivé subjekty. |
1.2 Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích
12. |
Požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, v tematických ESRS a v odvětvových ESRS jsou strukturovány do následujících oblastí podávání zpráv:
|
13. |
Standard ESRS 2 obsahuje:
Podnik uplatňuje minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních, ukazatelích a cílech spolu s odpovídajícími požadavky na zveřejňování informací v tematických a odvětvových ESRS. |
1.3 Pravidla pro vypracování
14. |
Ve všech ESRS:
Souhrnně se označují jako „dopady, rizika a příležitosti“ (IRO). Odrážejí hledisko dvojí významnosti ESRS popsané v oddíle 3. |
15. |
V ESRS jsou pojmy, které jsou definovány ve slovníčku definic (příloha II), vyznačeny tučnou kurzívou , s výjimkou případů, kdy je definovaný pojem použit v jednom bodě více než jednou. |
16. |
ESRS strukturují informace, které mají být zveřejněny v rámci požadavků na zveřejňování informací. Každý požadavek na zveřejňování informací se skládá z jednoho nebo více různých datových bodů. Pojem „datový bod“ se může vztahovat také na popisný dílčí prvek požadavku na zveřejňování informací. |
17. |
Kromě požadavků na zveřejňování informací obsahuje většina ESRS také požadavky na uplatňování. Požadavky na uplatňování podporují uplatňování požadavků na zveřejňování informací a mají stejnou účinnost jako ostatní části ESRS. |
18. |
ESRS používají následující pojmy, aby rozlišily různé stupně povinnosti podniku zveřejňovat informace:
Kromě toho ESRS používají výraz „zohlední“, když odkazují na otázky, zdroje nebo metodiky, které má podnik při přípravě daných zveřejňovaných informací případně zohlednit nebo použít. |
2. Kvalitativní charakteristiky informací
19. |
Při sestavování zprávy o udržitelnosti podnik použije:
|
20. |
Tyto kvalitativní charakteristiky informací jsou definovány a popsány v dodatku B tohoto standardu. |
3. Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti
21. |
Podnik podává zprávy o otázkách udržitelnosti na základě zásady dvojí významnosti , jak je definována a vysvětlena v této kapitole. |
3.1 Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti
22. |
Zúčastněnými stranami
jsou strany, které mohou podnik ovlivnit nebo jím být ovlivněny. Existují dvě hlavní skupiny zúčastněných stran:
|
23. |
Některé zúčastněné strany (nikoli všechny) mohou patřit do obou skupin definovaných v bodě 22. |
24. |
Zapojení dotčených zúčastněných stran má zásadní význam pro probíhající postup podniku týkající se náležité péče (viz kapitola 4 Náležitá péče) a hodnocení významnosti z hlediska udržitelnosti. To zahrnuje jeho postupy identifikace a hodnocení skutečných a potenciálních negativních dopadů, které pak slouží jako podklad pro proces hodnocení s cílem určit významné dopady pro účely podávání zpráv o udržitelnosti (viz oddíl 3.4 tohoto standardu). |
3.2 Významné záležitosti a významnost informací
25. |
Provedení posouzení významnosti (viz oddíly 3.4 Významnost dopadů a 3.5 Finanční významnost) je nezbytné k tomu, aby podnik určil významné dopady, rizika a příležitosti , o nichž má být podána zpráva. |
26. |
Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku. |
27. |
Požadavky na uplatňování v dodatku A tohoto standardu obsahují seznam otázek udržitelnosti zahrnutých v tematických ESRS, rozdělených do kategorií podle témat, dílčích témat a podtémat na podporu posouzení významnosti . Dodatek E Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty, obsažený v tomto standardu, poskytuje ilustrativní posouzení významnosti popsané v tomto oddíle. |
28. |
Otázka udržitelnosti je „významná“, pokud splňuje kritéria definovaná pro významnost dopadu (viz oddíl 3.4 tohoto standardu) nebo finanční významnost (viz oddíl 3.5 tohoto standardu) nebo obojí. |
29. |
Bez ohledu na výsledek posouzení významnosti podnik vždy zveřejní informace požadované: ESRS 2 Obecné informace (tj. všechny požadavky na zveřejnění a datové body uvedené v ESRS 2) a požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) v aktuálním ESRS v souvislosti s požadavkem na zveřejnění IRO-1 Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí, jak jsou uvedeny v dodatku C ESRS 2 – Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2. |
30. |
Pokud podnik na základě posouzení
významnosti
, na jehož základě IRO-1, IRO-2 a SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, dospěje k závěru, že otázka udržitelnosti je významná, musí:
|
31. |
Použitelné informace předepsané v rámci požadavku na informace, včetně jeho datových bodů, nebo informace specifické pro daný subjekt se zveřejní, pokud podnik v rámci svého posouzení významných informací posoudí, že informace jsou relevantní z jednoho nebo více z těchto hledisek:
|
32. |
Pokud podnik dospěje k závěru, že změna klimatu není významná, a tudíž opomíjí všechny požadavky na informace v ESRS E1 Změna klimatu, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu (viz ESRS 2 IRO-2 Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje zpráva podniku o udržitelnosti), včetně výhledové analýzy podmínek, které by podnik mohly vést k závěru, že změna klimatu bude významná v budoucnu. Pokud podnik dospěje k závěru, že jiné téma než změna klimatu není významné, a proto opomíjí všechny požadavky na zveřejňování informací v odpovídajícím aktuálním ESRS, může stručně vysvětlit závěry svého posouzení významnosti pro toto téma. |
33. |
Při zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech v souvislosti s otázkou udržitelnosti, která byla vyhodnocena jako významná, podnik zahrne informace předepsané všemi požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických a odvětvových ESRS týkajících se této otázky a v odpovídajícím minimálnímu požadavku na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech požadovanému podle standardu ESRS 2. Pokud podnik nemůže zveřejnit informace předepsané buď požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických nebo odvětvových ESRS, nebo minimálními požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2 o politikách, opatřeních a cílech, protože nepřijal příslušné politiky, neprovedl příslušná opatření nebo nestanovil příslušné cíle, uvede tuto skutečnost a může oznámit časový rámec, v němž je hodlá zavést. |
34. |
Při zveřejňování informací o
ukazatelích
pro významnou
otázku udržitelnosti
podle oddílu Ukazatele a cíle příslušného tematického standardu ESRS, podnik:
|
35. |
Pokud podnik vynechá informace předepsané datovým bodem, který vyplývá z jiných právních předpisů EU uvedených v dodatku B k ESRS 2, musí výslovně uvést, že dotyčné informace „nejsou významné“. |
36. |
Podnik stanoví, jakým způsobem uplatňuje kritéria, včetně příslušných prahových hodnot, pro určení:
|
3.3 Dvojí významnost
37. |
Dvojí významnost má dva rozměry, a to: významnost dopadů a finanční významnost . Pokud není uvedeno jinak, používají se v celém standardu ESRS pojmy „významný“ a „významnost“ pro označení dvojí významnosti. |
38. |
Posouzení významnosti dopadů a finanční významnosti je vzájemně propojené a je třeba zvážit vzájemnou závislost mezi těmito dvěma rozměry. Obecně je výchozím bodem posouzení dopadů, ačkoli mohou existovat i významná rizika a příležitosti , které s dopady podniku nesouvisejí. Dopad na udržitelnost může být finančně významný od počátku nebo se může stát finančně významným, pokud lze důvodně očekávat, že ovlivní finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, jeho přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady jsou zachyceny z hlediska významnosti dopadů bez ohledu na to, zda jsou či nejsou finančně významné. |
39. |
Při identifikaci a posuzování dopadů, rizik a příležitostí v hodnotovém řetězci podniku za účelem určení jejich významnosti se podnik zaměří na oblasti, kde se na základě povahy činností, obchodních vztahů, zeměpisných oblastí nebo jiných dotčených faktorů předpokládá, že dopady, rizika a příležitosti pravděpodobně vzniknou. |
40. |
Podnik zváží, jak je ovlivněn svou závislostí na dostupnosti přírodních, lidských a sociálních zdrojů za odpovídající ceny a v odpovídající kvalitě, bez ohledu na své potenciální dopady na tyto zdroje. |
41. |
Hlavní dopady, rizika a příležitosti podniku se považují za stejné jako významné dopady, rizika a příležitosti identifikované podle zásady dvojí významnosti , a proto se uvádějí ve zprávě o udržitelnosti. |
42. |
Podnik použije kritéria stanovená v oddílech 3.4 a 3.5 tohoto standardu za použití vhodných kvantitativních a/nebo kvalitativních prahových hodnot. K určení toho, které dopady, rizika a příležitosti podnik identifikuje a řeší jako významné, a k určení toho, které otázky udržitelnosti jsou významné pro účely podávání zpráv, jsou nezbytné vhodné prahové hodnoty. Některé stávající standardy a rámce používají termín „nejvýznamnější dopady“, když odkazují na prahovou hodnotu používanou k identifikaci dopadů, které jsou ve standardu ESRS popsány jako „významné dopady“. |
3.4 Významnost dopadů
43. |
Otázka udržitelnosti je z hlediska dopadu významná, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následným hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků a služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Obchodní vztahy zahrnují vztahy v předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku a neomezují se na přímé smluvní vztahy. |
44. |
V těchto souvislostech dopady na lidi nebo životní prostředí zahrnují dopady související s environmentálními otázkami a otázkami správy a řízení. |
45. |
Posouzení
významnosti
negativního dopadu vychází z postupu náležité péče definovaného v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynech OECD pro nadnárodní podniky. U skutečných negativních dopadů je významnost založena na závažnosti dopadu, zatímco u potenciálních negativních dopadů je založena na závažnosti a pravděpodobnosti dopadu. Závažnost je založena na následujících faktorech:
V případě potenciálního negativního dopadu na lidská práva má závažnost dopadu přednost před jeho pravděpodobností. |
46. |
U pozitivních dopadů je
významnost
založena na:
|
3.5 Finanční významnost
47. |
Rozsah finanční významnosti pro podávání zpráv o udržitelnosti je rozšířením rozsahu významnosti, který se používá při určování informací, jež by měly být zahrnuty do účetní závěrky podniku. |
48. |
Posouzení finanční významnosti odpovídá identifikaci informací, které jsou považovány za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely při rozhodování o poskytnutí zdrojů danému subjektu. Informace se považují za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely zejména tehdy, pokud lze důvodně očekávat, že vynechání, zkreslení nebo zamlžení těchto informací by mohlo ovlivnit rozhodnutí, která přijmou na základě zprávy o udržitelnosti podniku. |
49. |
Otázka udržitelnosti je z finančního hlediska významná, pokud vyvolává nebo lze důvodně očekávat, že vyvolá významné finanční dopady na podnik. Tak je tomu v případě, kdy otázka udržitelnosti vytváří rizika nebo příležitosti , které mají nebo mohou mít významný vliv na vývoj podniku, jeho finanční pozici, finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Rizika a příležitosti mohou vyplývat z minulých nebo budoucích událostí. Finanční významnost otázky udržitelnosti není omezena na záležitosti, které jsou pod kontrolou podniku, ale zahrnuje informace o významných rizicích a příležitostech , které lze přičíst obchodním vztahům mimo rozsah konsolidace použité při sestavování účetní závěrky. |
50. |
Závislost
na přírodních, lidských a sociálních zdrojích může být zdrojem finančních
rizik
nebo
příležitostí. Závislosti mohou vyvolat účinky dvěma možnými způsoby:
|
51. |
Významnost rizik a příležitostí se posuzuje na základě kombinace pravděpodobnosti výskytu a potenciálního rozsahu finančních dopadů. |
3.6 Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti
52. |
Posuzování
významnosti
podniku může vést k identifikaci situací, v nichž by jeho
opatření
zaměřená na řešení určitých
dopadů
nebo
rizik
nebo na využití určitých
příležitostí
v souvislosti s otázkou udržitelnosti mohla mít významné negativní dopady nebo způsobit významná rizika ve vztahu k jedné nebo více jiným
otázkám udržitelnosti
. Například:
|
53. |
V takových situacích podnik:
|
3.7 Úroveň členění
54. |
Je-li to nezbytné pro správné pochopení významných
dopadů, rizik
a
příležitostí, podnik zveřejněné informace rozčlení:
|
55. |
Při určování vhodné úrovně členění pro vykazování zohlední podnik členění přijaté v rámci posouzení významnosti. V závislosti na skutečnostech a okolnostech konkrétního podniku může být nezbytné rozčlenění podle dceřiných podniků. |
56. |
Jsou-li údaje z různých úrovní nebo z více míst v rámci jedné úrovně agregovány, podnik zajistí, aby tato agregace nezastřela specifičnost a souvislosti nezbytné pro interpretaci informací. Podnik nesmí agregovat významné položky, které se liší svou povahou. |
57. |
Pokud podnik předkládá informace rozčleněné podle odvětví, přijme odvětvovou klasifikaci ESRS, která bude upřesněna v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle čl. 29b odst. 1 třetího pododstavce bodu ii) směrnice 2013/34/EU. Jestliže tematický nebo odvětvový ESRS vyžaduje, aby byla při přípravě konkrétní informace přijata určitá úroveň členění, má přednost požadavek uvedený v tematickém nebo odvětvovém ESRS. |
4. Náležitá péče
58. |
Výsledky postupu podniku týkajícího se náležité péče v oblasti udržitelnosti (v níže uvedených mezinárodních nástrojích označované jako „náležitá péče“) slouží podniku k posouzení jeho významných dopadů, rizik a příležitostí. ESRS neukládají žádné požadavky na chování v souvislosti s náležitou péčí ani nerozšiřují nebo nemění úlohu správních, řídících nebo dozorčích orgánů podniku, pokud jde o provádění náležité péče. |
59. |
Náležitá péče je postup, který podniky používají k identifikaci, prevenci, zmírnění a zohlednění skutečných i potenciálních negativních dopadů na životní prostředí a lidi spojených s jejich podnikáním. Tyto dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Náležitá péče je průběžný postup, který reaguje na změny ve strategii podniku, jeho obchodním modelu, činnostech, obchodních vztazích, provozních, dodavatelských a prodejních souvislostech a může tyto změny vyvolat. Tento postup je popsán v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a v pokynech OECD pro nadnárodní podniky. |
60. |
Tyto mezinárodní nástroje určují řadu kroků v postupu náležité péče, včetně identifikace a posouzení negativních dopadů spojených s vlastními činnostmi a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Pokud podnik nemůže řešit všechny dopady najednou, postup náležité péče umožňuje stanovit priority opatření na základě závažnosti a pravděpodobnosti dopadů. Právě tento aspekt postupu náležité péče je základem pro posouzení významných dopadů (viz oddíl 3.4 tohoto standardu). Identifikace významných dopadů podporuje také identifikaci významných rizik a příležitostí v oblasti udržitelnosti, jež jsou často výsledkem těchto dopadů. |
61. |
Základní prvky náležité péče se přímo odrážejí v požadavcích na zveřejňování informací stanovených v ESRS 2 a v tematických ESRS, jak je znázorněno níže:
|
5. Hodnotový řetězec
5.1 Podnik podávající zprávu a hodnotový řetězec
62. |
Zpráva o udržitelnosti se týká stejného podniku podávajícího zprávu jako účetní závěrka. Pokud je například podnikem podávajícím zprávu mateřský podnik, který má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, bude se zpráva o udržitelnosti týkat skupiny. Tento požadavek se nepoužije, pokud podnik podávající zprávu není povinen sestavovat účetní závěrku nebo pokud podnik podávající zprávu vypracovává konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle článku 48i směrnice 2013/34/EU. |
63. |
Informace o podniku podávajícím zprávu uvedené ve
zprávě o udržitelnosti
se rozšíří o informace o významných
dopadech, rizicích
a
příležitostech
spojených s podnikem prostřednictvím jeho přímých a nepřímých
obchodních vztahů
v předcházejících a/nebo navazujících částech
hodnotového řetězce
(„informace o hodnotovém řetězci“). Při rozšiřování informací o podniku podávajícím zprávu musí podnik zahrnout významné dopady, rizika a příležitosti spojené s předcházejícími a navazujícími částmi jeho hodnotového řetězce:
|
64. |
Bod 63 nevyžaduje informace o každém účastníkovi hodnotového řetězce , ale pouze zahrnutí významných informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce . Různé otázky udržitelnosti mohou být významné ve vztahu k různým částem předcházejícího a navazujícího hodnotového řetězce podniku. Informace se rozšíří tak, aby zahrnovaly informace o hodnotovém řetězci pouze ve vztahu k těm částem hodnotového řetězce, pro které je tato otázka významná. |
65. |
Podnik zahrne významné informace o
hodnotovém řetězci
, pokud je to nezbytné s cílem:
|
66. |
Při určování, na jaké úrovni (v rámci vlastních provozních činností a v rámci předcházejících a navazujících částí hodnotového řetězce) se vyskytuje významná otázka udržitelnosti, použije podnik své posouzení dopadů, rizik a příležitostí podle zásady dvojí významnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu). |
67. |
Pokud jsou přidružené podniky nebo společné podniky, které jsou v účetní závěrce účtovány ekvivalenční metodou nebo poměrně konsolidovány, součástí hodnotového řetězce podniku, například jako dodavatelé, podnik zahrne informace týkající se těchto přidružených podniků nebo společných podniků podle bodu 63 v souladu s přístupem přijatým pro ostatní obchodní vztahy v hodnotovém řetězci. V tomto případě se při určování ukazatelů dopadů údaje přidruženého nebo společného podniku neomezují na podíl na vlastním kapitálu, nýbrž berou se v úvahu na základě dopadů, které jsou spojeny s produkty a službami podniku prostřednictvím jeho obchodních vztahů. |
5.2 Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů
68. |
Schopnost podniku získávat potřebné informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako jsou smluvní ujednání podniku, úroveň kontroly, kterou vykonává nad provozními činnostmi mimo rozsah konsolidace, a jeho kupní síla. Pokud podnik nemá možnost kontrolovat činnosti předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce a své obchodní vztahy, může být získávání informací o hodnotovém řetězci náročnější. |
69. |
Existují okolnosti, kdy podnik nemůže shromáždit informace o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce , jak požaduje bod 63, i když v souvislosti s tím vynaložil přiměřené úsilí. Za těchto okolností podnik odhadne informace, které má vykázat o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, a to s využitím všech přiměřených a doložitelných informací, jako jsou průměrné údaje za odvětví a jiné zástupné údaje. |
70. |
Získání informací o hodnotovém řetězci by mohlo být náročné i v případě malých a středních podniků a dalších subjektů v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, které nespadají do působnosti podávání zpráv o udržitelnosti podle článků 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (viz ESRS 2 BP-2 Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem). |
71. |
Pokud jde o politiky, opatření a cíle , musí vykazování podniku zahrnovat informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce v rozsahu, v jakém tyto politiky, opatření a cíle zahrnují účastníky hodnotového řetězce . Co se týká ukazatelů, v mnoha případech, zejména v environmentálních otázkách, pro něž jsou k dispozici zástupné údaje, může být podnik schopen splnit požadavky na podávání zpráv, aniž by shromažďoval údaje od účastníků předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce, zejména malých a středních podniků, například při výpočtu emisí skleníkových plynů rámce 3 v podniku. |
72. |
Zahrnutí odhadů provedených pomocí průměrných údajů za odvětví nebo jiných zástupných údajů nesmí vést k informacím, které nesplňují kvalitativní charakteristiky informací (viz kapitola 2 a oddíl 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků tohoto standardu). |
6. Časové horizonty
6.1 Vykazované období
73. |
Vykazované období pro zprávu podniku o udržitelnosti musí být shodné s obdobím jeho účetní závěrky. |
6.2 Propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti
74. |
Podnik ve své zprávě o udržitelnosti vytvoří vhodné vazby mezi retrospektivními a výhledovými informacemi, je-li to relevantní, aby podpořil jasné pochopení toho, jak historické informace souvisejí s informacemi zaměřenými do budoucna. |
6.3 Vykazování pokroku oproti referenčnímu roku
75. |
Referenčním rokem je historické referenční datum nebo období, pro něž jsou k dispozici informace a s nímž lze porovnávat následné informace v čase. |
76. |
Při vykazování vývoje a pokroku při dosahování cíle uvede podnik srovnávací informace za referenční rok pro částky vykázané ve stávajícím období, pokud příslušný požadavek na zveřejňování informací již nestanoví způsob vykazování pokroku. Podnik může rovněž zahrnout historické informace o dosažených milnících mezi referenčním rokem a vykazovaným obdobím, pokud se jedná o relevantní informace. |
6.4 Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv
77. |
Při sestavování
zprávy o udržitelnosti
přijme podnik ke konci vykazovaného období tyto časové intervaly:
|
78. |
Podnik použije pro dlouhodobý horizont dodatečné členění, jestliže se dopady nebo opatření očekávají v období delším než pět let, pokud je nezbytné pro poskytnutí relevantních informací uživatelům zpráv o udržitelnosti . |
79. |
Pokud jsou v jiných ESRS požadovány odlišné definice střednědobých nebo dlouhodobých horizontů pro konkrétní zveřejňované informace, mají přednost definice v těchto ESRS. |
80. |
Mohou nastat okolnosti, kdy použití střednědobých nebo dlouhodobých horizontů uvedených v bodě 77 vede k nerelevantním informacím, neboť podnik používá jinou definici pro i) své postupy identifikace a řízení významných dopadů, rizik a příležitostí nebo ii) stanovování svých opatření a cílů . Tyto okolnosti mohou být způsobeny charakteristikami specifickými pro dané odvětví, jako jsou peněžní toky a obchodní cykly, očekávaná doba trvání kapitálových investic, časové horizonty, v nichž uživatelé zpráv o udržitelnosti provádějí svá hodnocení, nebo plánovací horizonty, které se v odvětví, v němž podnik působí, obvykle používají pro rozhodování. Za těchto okolností může podnik přijmout jinou definici střednědobých a/nebo dlouhodobých horizontů (viz ESRS 2 BP–2, bod 9). |
81. |
Odkazy na „krátkodobý“, „střednědobý“ a „dlouhodobý“ v ESRS se vztahují k časovému horizontu stanovenému podnikem podle ustanovení v bodech 77 až 80. |
7. Příprava a prezentace informací o udržitelnosti
82. |
Tato kapitola obsahuje obecné požadavky, které je třeba uplatňovat při přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti. |
7.1 Prezentace srovnávacích informací
83. |
Podnik zveřejní srovnávací informace za předchozí období pro všechny kvantitativní ukazatele a peněžní částky zveřejněné v běžném období. Pokud je to relevantní pro porozumění zprávě o udržitelnosti za běžné období, zveřejní podnik také srovnávací informace pro popisné informace. |
84. |
Jestliže podnik vykazuje srovnávací informace, které se liší od informací vykázaných v předchozím období, zveřejní:
|
85. |
Někdy není možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, aby bylo dosaženo srovnatelnosti se stávajícím obdobím. Údaje například nemusely být v předchozím období či obdobích shromážděny způsobem, který by umožnil buď zpětné použití nové definice ukazatele či cíle, nebo zpětné přepočítání za účelem opravy chyby z předchozího období, a nemusí být možné informace znovu vytvořit (viz ESRS 2 BP-2). Není-li možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, podnik tuto skutečnost zveřejní. |
86. |
Pokud ESRS vyžaduje, aby podnik prezentoval pro určitý ukazatel nebo datový bod více než jedno srovnávací období, mají přednost požadavky tohoto ESRS. |
7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků
87. |
Pokud kvantitativní ukazatele a peněžní částky, včetně informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce (viz kapitola 5 tohoto standardu), nelze měřit přímo a lze je pouze odhadovat, může vzniknout nejistota měření. |
88. |
Podnik zveřejní informace, které uživatelům umožní pochopit nejvýznamnější nejistoty ovlivňující kvantitativní ukazatele a peněžní částky uvedené v jeho zprávě o udržitelnosti. |
89. |
Použití přiměřených předpokladů a odhadů, včetně analýzy scénářů nebo citlivosti, je nezbytnou součástí přípravy informací souvisejících s udržitelností a nesnižuje užitečnost informací, pokud jsou předpoklady a odhady přesně popsány a vysvětleny. Ani vysoká míra nejistoty měření nemusí nutně bránit tomu, aby takový předpoklad nebo odhad poskytoval užitečné informace nebo splňoval kvalitativní charakteristiky informací (viz dodatek B tohoto standardu). |
90. |
Údaje a předpoklady použité při přípravě zprávy o udržitelnosti musí být pokud možno v souladu s odpovídajícími finančními údaji a předpoklady použitými v účetní závěrce podniku. |
91. |
Některé ESRS vyžadují zveřejnění informací, jako jsou vysvětlivky týkající se možných budoucích událostí s nejistým výsledkem. Při posuzování, zda jsou informace o takových možných budoucích událostech významné, se podnik řídí kritérii uvedenými v kapitole 3 tohoto standardu a zváží:
|
92. |
Při posuzování možných výsledků podnik zváží všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, včetně informací o výsledcích s nízkou pravděpodobností a vysokým dopadem, které by se v souhrnu mohly stát významnými. Podnik může být například vystaven několika dopadům nebo rizikům, z nichž každé může způsobit stejný typ narušení, například narušení dodavatelského řetězce podniku. Informace o jednotlivém zdroji rizika nemusí být významná, je-li narušení z tohoto zdroje velmi nepravděpodobné. Informace o souhrnném riziku narušení dodavatelského řetězce ze všech zdrojů však mohou být významné (viz ESRS 2 BP-2). |
7.3 Aktualizace informací o událostech po skončení vykazovaného období
93. |
V některých případech může podnik obdržet informace po skončení vykazovaného období, avšak před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Pokud takové informace poskytují důkazy nebo poznatky o podmínkách existujících ke konci období, podnik případně aktualizuje odhady a zveřejněné informace o udržitelnosti ve světle nových informací. |
94. |
Jestliže tyto informace poskytují důkazy nebo poznatky o významných transakcích, jiných událostech a podmínkách, které nastaly po skončení vykazovaného období, poskytne podnik případně popisné informace uvádějící existenci, povahu a možné důsledky těchto událostí po skončení daného roku. |
7.4 Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti
95. |
Definice a výpočet
ukazatelů
, včetně ukazatelů používaných ke stanovení
cílů
a sledování pokroku při jejich dosahování, musí být v průběhu času konzistentní. Podnik poskytne přepracovaná srovnávací čísla, pokud to je proveditelné (viz ESRS 2 BP-2), pokud:
|
7.5 Chyby ve vykazování v předchozích obdobích
96. |
Podnik opraví významné chyby v předchozích obdobích přepočtem srovnávacích částek za zveřejněné (zveřejněná) předchozí období, ledaže to není možné. Tento požadavek se nevztahuje na vykazovaná období před prvním rokem, kdy podnik začal uplatňovat ESRS. |
97. |
Chyby v předchozích obdobích představují opomenutí a nepřesnosti ve
zprávě podniku o udržitelnosti
za jedno nebo více předchozích období. Tyto chyby vznikají v důsledku nepoužití nebo nesprávného použití spolehlivých informací, které:
|
98. |
Mezi tyto chyby patří: důsledky početních chyb, chyb při použití definic ukazatelů nebo cílů , přehlédnutí nebo nesprávného výkladu skutečností a podvodů. |
99. |
Případné chyby ve stávajícím období zjištěné v tomto období jsou opraveny před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Významné chyby se však někdy objeví až v následujícím období. |
100. |
Není-li možné určit důsledek chyby pro všechna předchozí vykazovaná období, přepracuje podnik srovnávací informace tak, aby opravil chybu od nejbližšího možného data. Při opravě zveřejněných informací za předchozí období nesmí podnik používat zpětný pohled při vytváření předpokladů o tom, jaké by byly záměry vedení podniku v předchozím období, ani při odhadu částek zveřejněných v předchozím období. Tento požadavek se vztahuje na opravu retrospektivních i výhledových informací. |
101. |
Opravy chyb se odlišují od změn odhadů. Odhady může být potřeba revidovat, jakmile budou známé další informace (viz ESRS 2 BP-2). |
7.6 Podávání konsolidovaných zpráv a výjimka pro dceřiné podniky
102. |
Pokud podnik podává zprávy na konsolidované úrovni, provede posouzení významných dopadů, rizik a příležitostí pro celou konsolidovanou skupinu bez ohledu na její právní strukturu. Zajistí, aby všechny dceřiné podniky byly zahrnuty způsobem, který umožňuje nezaujatou identifikaci významných dopadů, rizik a příležitostí. Kritéria a prahové hodnoty pro posouzení dopadů, rizik nebo příležitostí jako významných se stanoví na základě kapitoly 3 tohoto standardu. |
103. |
Pokud podnik zjistí podstatné rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více svých dceřiných podniků, poskytne případně odpovídající popis dopadů, rizik a příležitostí dotčeného dceřiného podniku nebo dceřiných podniků. |
104. |
Při posuzování, zda jsou rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více dceřiných podniků významné, může podnik zvážit různé okolnosti, například to, zda dceřiný podnik nebo dceřiné podniky působí v jiném odvětví než zbytek skupiny, nebo okolnosti uvedené v oddíle 3.7 Úroveň členění. |
7.7 Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací
105. |
Podnik není povinen zveřejňovat utajované informace nebo citlivé informace , i když jsou tyto informace považovány za významné. |
106. |
Při zveřejňování informací o své
strategii, plánech
a
činnostech, kdy jsou určité informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací relevantní pro splnění cíle požadavku na zveřejňování informací, může podnik tyto konkrétní informace přesto vynechat, pokud:
|
107. |
Pokud podnik vynechá utajované informace nebo citlivé informace nebo konkrétní informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, protože splňují kritéria stanovená v předchozím bodě, splní daný požadavek na zveřejňování informací tím, že zveřejní všechny ostatní požadované informace. |
108. |
Podnik vynaloží veškeré přiměřené úsilí k tomu, aby kromě vynechání utajovaných informací nebo citlivých informací nebo konkrétních informací, které odpovídají duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, nebyla narušena celková relevance daných zveřejňovaných informací. |
7.8 Podávání zpráv o příležitostech
109. |
Při podávání zpráv o
příležitostech
by měly být zveřejňovány popisné informace, které čtenáři umožní pochopit příležitost pro podnik nebo celé odvětví. Při podávání zpráv o příležitostech zváží podnik
významnost
informací, které mají být zveřejněny. V této souvislosti zohlední mimo jiné tyto faktory:
|
8. Struktura zprávy o udržitelnosti
110. |
Tato kapitola je základem pro prezentaci informací o otázkách udržitelnosti připravených v souladu s články 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (tj. zpráva o udržitelnosti ) v rámci zprávy vedení podniku. Tyto informace jsou uvedeny ve zvláštním oddílu zprávy vedení označené jako zpráva o udržitelnosti. Dodatek F Příklad struktury zprávy o udržitelnosti podle ESRS v tomto standardu uvádí ilustrativní příklad zprávy o udržitelnosti strukturovaného podle požadavků této kapitoly. |
8.1 Obecný požadavek na prezentaci
111. |
Informace o udržitelnosti se předkládají:
|
8.2 Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti
112. |
S výjimkou možnosti začlenit informace formou odkazu v oddíle 9.1 Začlenění informací formou odkazu tohoto standardu musí podnik v rámci zvláštního oddílu zprávy vedení podniku zveřejnit všechny příslušné informace požadované ESRS podle kapitoly 1 tohoto standardu. |
113. |
Podnik do své zprávy o udržitelnosti zahrne informace podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (8) a nařízení Komise v přenesené pravomoci, které obsah a další modality těchto informací upřesňují. Podnik zajistí, aby tyto zveřejňované informace byly v rámci zprávy o udržitelnosti samostatně identifikovatelné. Zveřejňované informace týkající se každého z environmentálních cílů definovaných v nařízení o taxonomii se uvádějí společně v jasně identifikovatelné části environmentálního oddílu zprávy o udržitelnosti. Tyto informace nepodléhají ustanovením ESRS, s výjimkou tohoto bodu a první věty bodu 115 tohoto standardu. |
114. |
Pokud podnik do své
zprávy o udržitelnosti
zahrne další informace vyplývající z i) jiných právních předpisů, které vyžadují, aby podnik zveřejňoval informace o udržitelnosti, nebo ii) obecně uznávaných standardů a rámců pro podávání zpráv o udržitelnosti, včetně nepovinných pokynů a pokynů pro konkrétní odvětví, zveřejněných jinými subjekty stanovujícími standardy (jako jsou technické materiály vydané Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti nebo Globální iniciativou pro podávání zpráv), musí tyto informace:
|
115. |
Podnik strukturuje své zprávy o udržitelnosti do čtyř částí v následujícím pořadí: obecné informace, informace o životním prostředí (včetně informací podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852), sociální informace a informace o správě a řízení. Je-li respektováno ustanovení v oddíle 3.6 Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti tohoto standardu, může podnik v případě, že informace uvedené v jedné části zahrnují také informace, které mají být uvedeny v jiné části, v jedné části odkázat na informace uvedené v jiné části, aby se vyhnul duplicitám. Podnik může použít podrobnou strukturu znázorněnou v dodatku F tohoto standardu. |
116. |
Zveřejňované informace požadované v rámci odvětvových ESRS jsou seskupeny podle oblastí podávání zpráv a případně podle témat udržitelnosti. Uvádějí se spolu se zveřejněnými informacemi, které vyžaduje ESRS 2 a příslušný tematický ESRS. |
117. |
Pokud podnik vypracuje významné informace specifické pro daný subjekt v souladu s bodem 11, uvede tyto informace spolu s nejdůležitějšími obecnými a specifickými odvětvovými informacemi. |
9. Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi
118. |
Podnik poskytne informace, které uživatelům jeho zprávy o udržitelnosti umožní pochopit souvislosti mezi různými informacemi ve zprávě a souvislosti mezi informacemi uvedenými ve zprávě o udržitelnosti a dalšími informacemi, které podnik zveřejňuje v jiných částech svého podnikového výkaznictví. |
9.1 Začlenění informací formou odkazu
119. |
Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodě 120, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS, včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací, začleněny do
zprávy o udržitelnosti
formou odkazu na:
|
120. |
Podnik může zahrnout informace prostřednictvím odkazu na dokumenty, jejich části, uvedené v bodě 119 za předpokladu, že informace začleněné formou odkazu:
|
121. |
Jestliže jsou podmínky stanovené v bodě 120 splněny, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS (včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací) začleněny do zprávy o udržitelnosti formou odkazu na zprávu podniku vypracovanou podle nařízení (EU) č. 1221/2009 o systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (12). V takovém případě podnik zajistí, aby informace začleněné formou odkazu byly vypracovány s použitím stejného základu pro přípravu informací podle ESRS, včetně rozsahu konsolidace a zpracování informací o hodnotovém řetězci. |
122. |
Při přípravě zprávy o udržitelnosti s využitím začlenění informací formou odkazu podnik zváží celkovou soudržnost vykazovaných informací a zajistí, aby začlenění formou odkazu nezhoršilo srozumitelnost zprávy o udržitelnosti. Dodatek G Příklad začlenění informací formou odkazu tohoto standardu je ilustrativním příkladem začlenění informací formou odkazu (viz ESRS 2 BP-2). |
9.2 Propojené informace a propojení s účetní závěrkou
123. |
Podnik popíše vztahy mezi jednotlivými informacemi. To by mohlo vyžadovat propojení popisných informací o správě a řízení, strategii a řízení rizik se souvisejícími ukazateli a cíli . Při poskytování propojených informací může být například nutné, aby podnik vysvětlil účinek nebo pravděpodobný účinek své strategie na účetní závěrku nebo finanční plány nebo vysvětlil, jak se jeho strategie vztahuje na ukazatele a cíle používané k měření pokroku z hlediska výkonnosti. Mimoto může být nutné, aby podnik vysvětlil, jakým způsobem by využívání přírodních zdrojů a změny v jeho dodavatelském řetězci mohly zvýšit, změnit nebo snížit významné dopady, rizika a příležitosti podniku. Možná bude muset tyto informace propojit s informacemi o aktuálních nebo předpokládaných finančních následcích pro jeho výrobní náklady, strategickou reakcí ke zmírnění těchto dopadů nebo rizik a souvisejícími investicemi do nových aktiv. Podnik může rovněž potřebovat propojit popisné informace se souvisejícími ukazateli a cíli a s informacemi v účetní závěrce. Informace popisující spojení musí být jasné a stručné. |
124. |
Pokud zpráva o udržitelnosti obsahuje peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou uvedeny v účetní závěrce (přímá spojitost mezi informacemi zveřejněnými ve zprávě o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce), podnik uvede odkaz na příslušný odstavec své účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt. |
125. |
Zpráva o udržitelnosti může obsahovat peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou buď souhrnem peněžních částek či kvantitativních údajů uvedených v účetní závěrce podniku, nebo jsou jejich součástí (nepřímá souvislost mezi informacemi zveřejněnými ve zprávě o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce). V takovém případě podnik vysvětlí, jak se tyto částky nebo datové body ve zprávě o udržitelnosti vztahují k nejdůležitějším částkám uvedeným v účetní závěrce. Tyto zveřejněné informace obsahují odkaz na položku a/nebo na příslušné odstavce účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt. V případě potřeby může být uvedeno sesouhlasení, které může být předloženo ve formě tabulky. |
126. |
V případě informací, na které se nevztahují body 124 a 125, vysvětlí podnik na základě prahové hodnoty významnosti soulad významných údajů, předpokladů a kvalitativních informací zahrnutých do jeho
zprávy o udržitelnosti
s odpovídajícími údaji, předpoklady a kvalitativními informacemi zahrnutými v účetní závěrce. K tomu může dojít, pokud zpráva o udržitelnosti zahrnuje:
|
127. |
Soulad podle bodu 126 musí být na úrovni jednoho datového bodu a musí obsahovat odkaz na příslušnou položku nebo odstavec přílohy v účetní závěrce. Pokud významné údaje, předpoklady a kvalitativní informace nejsou konzistentní, podnik tuto skutečnost uvede a vysvětlí důvod. |
128. |
Příklady položek, u nichž je vyžadováno vysvětlení podle bodu 126, jsou:
|
129. |
Tematické a odvětvové ESRS mohou obsahovat požadavky na zahrnutí sesouhlasení nebo na doložení konzistence údajů a předpokladů pro konkrétní požadavky na zveřejňování informací. V takových případech mají přednost požadavky těchto ESRS. |
10 Přechodná ustanovení
10.1 Přechodné ustanovení týkající se zveřejňování informací specifických pro daný subjekt
130. |
Očekává se, že rozsah, v jakém jsou otázky udržitelnosti zahrnuty v ESRS, se bude vyvíjet s tím, jak budou vypracovávány požadavky na zveřejňování informací. Proto je pravděpodobné, že potřeba zveřejňování informací specifických pro daný subjekt se časem zmenší, zejména v důsledku budoucího přijetí odvětvových standardů. |
131. |
Při vymezení informací specifických pro daný subjekt může podnik přijmout přechodná opatření pro jejich přípravu v prvních třech ročních
zprávách o udržitelnosti
, podle kterých může přednostně:
|
10.2 Přechodné ustanovení týkající se kapitoly 5 Hodnotový řetězec
132. |
V prvních třech letech podávání zpráv o udržitelnosti podniku podle ESRS v případě, že nejsou k dispozici všechny potřebné informace týkající se předcházejících a navazujících částí jeho hodnotového řetězce , podnik objasní, jaké úsilí vynaložil na získání potřebných informací o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, důvody, proč nebylo možné získat všechny potřebné informace, a své plány na získání potřebných informací v budoucnu. |
133. |
Po první tři roky podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS, aby se zohlednily obtíže, s nimiž se podniky mohou setkat při shromažďování informací od subjektů v celém
hodnotovém řetězci
, a aby se omezila zátěž pro malé a střední podniky v hodnotovém řetězci:
|
134. |
Body 132 a 133 se použijí bez ohledu na to, zda příslušný účastník hodnotového řetězce je či není malým nebo středním podnikem. |
135. |
Počínaje čtvrtým rokem podávání zpráv podle ESRS zahrne podnik informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podle bodu 63. V této souvislosti nebudou informace požadované ESRS, které mají být získány od malých a středních podniků v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podniku, přesahovat obsah budoucího standardu ESRS pro kótované malé a střední podniky. |
10.3 Přechodné ustanovení týkající se oddílu 7.1 Prezentace srovnávacích informací
136. |
Aby se usnadnilo první použití tohoto standardu, nemusí podnik v prvním roce sestavování zprávy o udržitelnosti podle ESRS zveřejňovat srovnávací informace požadované v oddíle 7.1 Prezentace srovnávacích informací. Pokud jde o požadavky na zveřejňování informací uvedené v dodatku C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací, toto přechodné ustanovení se použije s odkazem na první rok povinného uplatňování požadavku na postupné zveřejňování informací. |
10.4 Přechodné ustanovení: Seznam požadavků na zveřejňování, které jsou zaváděny postupně
137. |
Dodatek C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací v tomto standardu uvádí ustanovení o postupném zavádění požadavků na zveřejňování informací nebo datových bodů požadavků na zveřejňování v ESRS, které mohou být vynechány nebo které nejsou použitelné v prvním roce (prvních letech) přípravy
zprávy o udržitelnosti
podle ESRS.
„Dodatek A Požadavky na uplatňování Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu. Zveřejňování informací specifických pro daný subjekt
Dvojí významnost Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti
Posouzení významnosti dopadů
Charakteristiky závažnosti
Dopady spojené s podnikem
Posouzení finanční významnosti
Otázky udržitelnosti, které je třeba zahrnout do posouzení významnosti
Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů
Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti
„Dodatek B Kvalitativní charakteristiky informací Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu. Tento dodatek definuje kvalitativní charakteristiky, které musí splňovat informace uvedené ve zprávách o udržitelnosti vypracovaných podle ESRS. Relevance
Věrný a poctivý obraz
Srovnatelnost
Ověřitelnost
Srozumitelnost
„Dodatek C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.
„Dodatek D Struktura zprávy o udržitelnosti podle ESRS Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou platnost jako ostatní části standardu, pokud jde o vykazování ve čtyřech částech, jak je uvedeno v bodě 115.
„Dodatek E Vývojový diagram pro určení informací podle ESRS Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. Tento dodatek nezávazně ilustruje posouzení dopadů a finanční významnosti uvedené v kapitole 3. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku. Podnik může vynechat všechny požadavky na zveřejňování informací v tematickém standardu, pokud vyhodnotí, že dané téma není významné. V takovém případě může zveřejnit stručné vysvětlení závěrů posouzení významnosti pro dané téma, ale zveřejní podrobné vysvětlení v případě ESRS E1 Změna klimatu (IRO-2 ESRS 2). ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, nikoli požadavky na chování. Požadavky na zveřejňování informací o akčních plánech, cílech, politikách, analýze scénářů a plánech přechodu jsou přiměřené, protože jsou podmíněny tím, že je podnik má k dispozici, což může záviset na velikosti, kapacitě, zdrojích a schopnostech podniku. Poznámka: Níže uvedený vývojový diagram nezahrnuje situaci, kdy podnik posuzuje otázku udržitelnosti jako významnou, ale nevztahuje se na ni tematický standard, v kterémžto případě podnik zveřejní další informace specifické pro daný subjekt (ESRS 1 (čl. 30 písm. b)).
„Dodatek F Příklad struktury zprávy o udržitelnosti podle ESRS Tento dodatek doplňuje ESRS 1. Uvádí nezávazné příklady struktury zprávy o udržitelnosti uvedené v oddíle 8.2 tohoto standardu. V tomto příkladu podnik dospěl k závěru, že biologická rozmanitost a ekosystémy, znečištění a postižené komunity nejsou významné.
„Dodatek G Příklad začlenění informací formou odkazu Tento dodatek doplňuje ESRS 1. Uvádí nezávazné příklady začlenění jiné části zprávy vedení podniku do zprávy o udržitelnosti formou odkazu, jak je uvedeno v oddíle 9.1 tohoto standardu.
|
ESRS 2
OBECNÉ INFORMACE
Obsah
Cíl
1. |
Základ pro sestavení účetní závěrky |
– |
Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu zprávy o udržitelnosti |
– |
Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem |
2. |
Správa a řízení podniku |
– |
Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů |
– |
Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají |
– |
Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek |
– |
Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči |
– |
Požadavek na zveřejňování informací GOV-5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti |
3. |
Strategie |
– |
Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec |
– |
Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran |
– |
Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem |
4. |
Řízení dopadů, rizik a příležitostí |
4.1 |
Zveřejňování informací o postupu posuzování významnosti |
– |
Požadavek na zveřejňování informací IRO-1 – Popis postupu identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí |
– |
Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje zpráva podniku o udržitelnosti |
4.2 |
Minimální požadavek na zveřejňování informací o politikách a opatřeních |
– |
Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti |
– |
Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti |
5. |
Ukazatele a cíle |
– |
Minimální požadavek na zveřejňování informací – Ukazatele MDR-M – Ukazatele v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti |
– |
Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů |
Dodatek A: |
Požadavky na uplatňování |
1. |
Základ pro sestavení účetní závěrky |
– |
Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu zprávy o udržitelnosti |
2. |
Správa a řízení podniku |
– |
Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů |
– |
Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají |
– |
Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek |
– |
Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči |
– |
Požadavek na zveřejňování informací GOV-5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti |
3. |
Strategie |
– |
Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec |
– |
Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran |
– |
Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem |
4. |
Řízení dopadů, rizik a příležitostí |
– |
Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje zpráva podniku o udržitelnosti |
– |
Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti |
– |
Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti |
5. |
Ukazatele a cíle |
– |
Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů |
Dodatek B: |
Seznam datových bodů v průřezových a tematických standardech, které vyplývají z jiných právních předpisů EU |
Dodatek C: |
Požadavky na zveřejňování informací a uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace |
Cíl
1. |
Tento ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují na všechny podniky bez ohledu na odvětví jejich činnosti (tj. jsou obecné) a platí pro všechna témata udržitelnosti (tj. jsou průřezové). Tento ESRS pokrývá oblasti podávání zpráv definované v ESRS 1 Obecné požadavky oddíle 1.2 Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích. |
2. |
Při přípravě informací zveřejňovaných podle tohoto standardu použije podnik požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) stanovené v tematických ESRS, jak jsou uvedeny v dodatku C Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace tohoto standardu. Podnik použije požadavky uvedené v dodatku C:
|
1. Základ pro přípravu
Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu zprávy o udržitelnosti
3. |
Podnik zveřejní obecný základ pro sestavení své zprávy o udržitelnosti. |
4. |
Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout informace o tom, jak podnik připravuje své zprávy o udržitelnosti , včetně rozsahu konsolidace, informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce a případně o tom, zda podnik využil některou z možností vynechání informací uvedených v písmenech d) a e) následujícího bodu. |
5. |
Podnik zveřejní tyto informace:
|
Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem
6. |
Podnik poskytne informace související se zvláštními okolnostmi. |
7. |
Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit vliv těchto zvláštních okolností na sestavení zprávy o udržitelnosti . |
8. |
Podnik může tyto údaje uvádět spolu se zveřejněnými informacemi, na které se vztahují. |
Časové horizonty
9. |
Pokud se podnik odchýlil od střednědobých nebo dlouhodobých časových horizontů definovaných v oddíle 6.4 ESRS 1 Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv, popíše:
|
Odhad hodnotového řetězce
10. |
Pokud
ukazatele
zahrnují údaje o předcházejících a navazujících částech
hodnotového řetězce
odhadované pomocí nepřímých zdrojů, jako jsou průměrné údaje za odvětví nebo jiné zástupné údaje, podnik:
|
Zdroje nejistoty odhadů a výsledků
11. |
V souladu s ESRS 1 oddílem 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků musí podnik:
|
12. |
Při zveřejňování výhledových informací může podnik uvést, že tyto informace považuje za nejisté. |
Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti
13. |
Pokud dojde ke změnám v přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím (obdobími) (viz ESRS 1, oddíl 7.4 Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti), podnik:
|
Chyby ve vykazování v předchozích obdobích
14. |
Pokud podnik zjistí významnou nejistotu odhadu nebo významnou nejistotu výsledku (viz ESRS 1 oddíl 7.5 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků), podnik zveřejní:
|
Zveřejnění informací vyplývajících z jiných právních předpisů nebo obecně uznávaných výroků o udržitelnosti
15. |
Pokud podnik do své zprávy o udržitelnosti zahrne informace vyplývající z jiných právních předpisů, které podniku ukládají povinnost zveřejňovat informace o udržitelnosti, nebo z obecně uznávaných standardů a rámců pro vykazování udržitelnosti (viz ESRS 1 oddíl 8.2 Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti), uvede tuto skutečnost navíc k informacím předepsaným ESRS. V případě částečného použití jiných standardů nebo rámců pro účely podávání zpráv uvede podnik přesný odkaz na body použitého standardu nebo rámce. |
Začlenění informací formou odkazu
16. |
Pokud podnik začleňuje informace formou odkazu (viz ESRS 1 oddíl 9.1 Začlenění informací formou odkazu), zveřejní seznam požadavků na zveřejňování informací podle ESRS (nebo konkrétních datových bodů stanovených požadavkem na zveřejňování informací), které byly začleněny formou odkazu. |
Použití ustanovení o postupném zavádění v souladu s dodatkem C ESRS 1
17. |
Pokud se podnik nebo skupina, která k rozvahovému dni nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců v průběhu účetního období, rozhodne vynechat informace požadované v ESRS E4, ESRS S1, ESRS S2, ESRS S3 nebo ESRS S4 v souladu s dodatkem C k ESRS 1, musí přesto uvést, zda byla témata udržitelnosti, na která se vztahují k ESRS E4, ESRS S1, ESRS S2, ESRS S3 a ESRS S4, vyhodnocena jako významná na základě posouzení významnosti podniku. Pokud bylo jedno nebo více z těchto témat vyhodnoceno jako významné, podnik navíc pro každé významné téma:
|
2. Správa a řízení podniku
18. |
Cílem této kapitoly je stanovit požadavky na zveřejňování informací, které umožní porozumět postupům správy a řízení, kontroly a postupům zavedené za účelem sledování a řízení otázek udržitelnosti a dohledu nad nimi. |
Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů
19. |
Podnik zveřejní složení správních, řídicích a dozorčích orgánů, jejich úlohu a odpovědnost a přístup k odborným znalostem a dovednostem v oblasti udržitelnosti. |
20. |
Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit:
|
21. |
Podnik zveřejní níže uvedené informace o složení a rozmanitosti členů správních, řídicích a dozorčích orgánů podniku:
|
22. |
Podnik zveřejní níže uvedené informace o úloze a odpovědnosti
správních, řídicích a dozorčích orgánů:
|
23. |
Zveřejněné informace musí obsahovat popis toho, jak
správní, řídicí a dozorčí orgány
určí, zda jsou dostupné, nebo zda se vypracují vhodné dovednosti a odborné znalosti pro dohled nad
otázkami udržitelnosti
, včetně:
|
Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají
24. |
Podnik zveřejní informace o tom, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o otázkách udržitelnosti a jak byly tyto otázky řešeny během vykazovaného období. |
25. |
Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o otázkách udržitelnosti a jakými informacemi a otázkami se během vykazovaného období zabývaly. To následně umožňuje zjistit, zda byli členové těchto orgánů dostatečně informováni a zda byli schopni plnit své úkoly. |
26. |
Podnik zveřejní tyto informace:
|
Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek
27. |
Podnik zveřejní informace o začlenění své výkonnosti v oblasti udržitelnosti do systémů pobídek. |
28. |
Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, zda jsou členům správních, řídicích a dozorčích orgánů nabízeny systémy pobídek, které souvisejí s otázkami udržitelnosti. |
29. |
Podnik zveřejní níže uvedené informace o systémech pobídek a
politikách
odměňování souvisejících s
otázkami udržitelnosti
pro členy
správních, řídících a dozorčích orgánů
podniku, pokud existují:
|
Požadavek na zveřejňování informací GOV–4 – Prohlášení o náležité péči
30. |
Podnik zveřejní přehled informací o postupu náležité péče, které uvedl ve své zprávě o udržitelnosti. |
31. |
Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je usnadnit pochopení postupu náležité péče podniku v souvislosti s otázkami udržitelnosti . |
32. |
Hlavní aspekty a kroky náležité péče uvedené v ESRS 1 kapitole 4 Náležitá péče souvisejí s řadou průřezových a tematických požadavků na zveřejňování informací podle ESRS. Podnik poskytne přehled, který objasní, jak a kde se uplatňování hlavních aspektů a kroků postupu náležité péče odráží v jeho zprávě o udržitelnosti, aby bylo možné zobrazit skutečné postupy podniku s ohledem na náležitou péči (15). |
33. |
Tento požadavek na zveřejňování informací nepředepisuje žádné konkrétní požadavky na chování, pokud jde o opatření týkající se náležité péče, a nerozšiřuje ani nemění úlohu správních, řídicích a dozorčích orgánů , jak ji stanoví jiné právní nebo správní předpisy. |
Požadavek na zveřejňování informací GOV–5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti
34. |
Podnik zveřejní informace o hlavních prvcích svého systému řízení rizik a vnitřní kontroly ve vztahu k postupům podávání zpráv o udržitelnosti. |
35. |
Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit postup podniku v oblasti řízení rizik a vnitřní kontroly v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti. |
36. |
Podnik zveřejní tyto informace:
|
3. Strategie
37. |
Tato kapitola stanoví požadavky na zveřejňování informací, které umožňují pochopit:
|
Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec
38. |
Podnik zveřejní informace o prvcích své strategie, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují, svém obchodním modelu a svém hodnotovém řetězci. |
39. |
Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je popsat klíčové prvky obecné strategie podniku, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují, a klíčové prvky obchodního modelu a hodnotového řetězce podniku, aby bylo možné pochopit, jak je podnik vystaven dopadům, rizikům a příležitostem a odkud pocházejí. |
40. |
Podnik zveřejní následující informace o klíčových prvcích své obecné strategie, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují:
|