COMUNICĂRI PROVENIND DE LA INSTITUȚIILE, ORGANELE ȘI ORGANISMELE UNIUNII EUROPENE

4.9.2020

Jurnalul Oficial al Uniunii Europene

C 294/1

Autorizație pentru ajutoarele de stat acordate în conformitate cu dispozițiile articolelor 107 și 108 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene

Cazuri în care Comisia nu ridică obiecţii

(Text cu relevanță pentru SEE)

(2020/C 294/01)

Data adoptării deciziei

31.7.2019

Ajutorul nr.

SA.49461 (2017/N)

Stat membru

Portugalia

Regiune

CENTRO (P)

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

NAVIGATOR TISSUE CACIA, S.A.

Temei legal

Decreto-Lei no 162/2014, de 31 de outubro, retificado pela Declaração de Retificação no 49/2014, de 1 de dezembro

Portaria no 94/2015, de 27 de março

Portaria n.o 57-A/2015, de 27 de fevereiro

Tipul măsurii

Ajutor individual

NAVIGATOR TISSUE CACIA, S.A. (NAVIGATOR TISSUE CACIA)

Obiectiv

Dezvoltarea regională (inclusiv cooperarea teritorială)

Forma de ajutor

Subvenție rambursabilă, Scutire fiscală

Buget

Buget global: EUR 12,27 (în milioane)

Valoare

—

Durată (perioadă)

—

Sectoare economice

Fabricarea produselor de uz gospodăresc şi sanitar; din hârtie sau carton

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Ministério das Finanaças

Av. Infante D. Henriques, no 1, 1149-006 Lisboa

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei	12.5.2020
Ajutorul nr.	SA.52658 (2018/FC)
Stat membru	Suedia
Regiune	—	—
Titlu (şi/sau numele beneficiarului)	Alleged State aid to PostNord Logistics
Temei legal	—
Tipul măsurii	ajutor ad hoc	PostNord Logistics A/S
Obiectiv	—
Forma de ajutor	Subvenţie directă
Buget	—
Valoare	%
Durată (perioadă)	—
Sectoare economice	Alte activităţi poştale şi de curier
Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului	—
Alte informaţii	—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

20.7.2020

Ajutorul nr.

SA.54683 (2020/N)

Stat membru

Irlanda

Regiune

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Renewable Electricity Support Scheme

Temei legal

Electricity Regulation Act 1999

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Energie din surse regenerabile, Protecţia mediului

Forma de ajutor

Altele – Public Service Obligation Levy

Buget

Buget global: EUR 12 500 (în milioane)

Valoare

—

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2025

Sectoare economice

Producţia de energie electrică

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Department of Communications, Climate Action and Environment

29-31 Adelaide Road Dublin, D02 X285

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei	14.10.2019
Ajutorul nr.	SA.55394 (2019/N)
Stat membru	Germania
Regiune	—	—
Titlu (şi/sau numele beneficiarului)	Rescue Aid to Condor
Temei legal	—
Tipul măsurii	Ajutor individual	Condor Flugdienst GmbH
Obiectiv	—
Forma de ajutor	—
Buget	Buget global: EUR 380 (în milioane)
Valoare	%
Durată (perioadă)	—
Sectoare economice	Transporturi aeriene de pasageri
Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului	—
Alte informaţii	—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

4.6.2020

Ajutorul nr.

SA.55645 (2019/N)

Stat membru

Germania

Regiune

BADEN-WUERTTEMBERG

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Baden Württemberg: Förderung Baumschnitt – Streuobst

Temei legal

Verwaltungsvorschrift des Ministeriums für Ländlichen Raum und Verbraucherschutz für die Förderung des Baumschnitts bei Streuobstbeständen (VwV Förderung Baumschnitt – Streuobst)

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Ajutoare pentru angajamentele în materie de agromediu și climă destinate altor gestionari de terenuri și întreprinderilor din zone rurale care nu își desfășoară activitatea în sectorul agricol, Ajutoare pentru angajamente în materie de agromediu și climă

Forma de ajutor

Subvenţie directă

Buget

Buget global: EUR 26,65 (în milioane)

Valoare

100 %

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2025

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Regierungspräsidium Stuttgart, Abteilung 3

Ruppmannstraße 21, 70565 Stuttgart

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

4.8.2020

Ajutorul nr.

SA.55719 (2020/N)

Stat membru

Portugalia

Regiune

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Banco Português de Fomento

Temei legal

Decree-Law

Tipul măsurii

ajutor ad hoc

—

Obiectiv

—

Forma de ajutor

—

Buget

Buget global: EUR 255 (în milioane)

Valoare

Durată (perioadă)

4.8.2020 – 31.12.2025

Sectoare economice

Intermedieri financiare; cu excepţia activităţilor de asigurări şi ale fondurilor de pensii

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

SPGM – Sociedade de investimento, SA.

Rua Prof. Mota Pinto 42 F – 2o andar, Sala 211 4100-353 Porto Portugal

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

9.7.2020

Ajutorul nr.

SA.55923 (2019/N)

Stat membru

Italia

Regiune

TRENTO

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Approvazione dei criteri per la concessione di contributi relativamente ad investimenti materiali o immateriali nelle aziende agricole attive nella produzione agricola primaria „Contributi per la produzione di energia da fonti rinnovabili”.

Temei legal

deliberazione n. 1775 del 8 novembre 2019 avente per oggetto: «Approvazione dei criteri per la concessione di contributi relativamente ad investimenti materiali o immateriali nelle aziende agricole attive nella produzione agricola primaria, articolo 15 ter „Contributi per la produzione di energia da fonti rinnovabili” della Legge provinciale 28 marzo 2003, n. 4, modificata

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Ajutoare pentru investiții în active corporale și în active necorporale în exploatații agricole care au legătură cu producția agricolă primară

Forma de ajutor

Subvenţie directă

Buget

Buget global: EUR 3 (în milioane)

Valoare

40 %

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2022

Sectoare economice

Agricultură; vânătoare şi servicii anexe

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

PROVINCIA AUTONOMA DI TRENTO – Servizio Agricoltura

Via G.B. Trener, 3 – 38121 Trento

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

29.5.2020

Ajutorul nr.

SA.56584 (2020/N)

Stat membru

Italia

Regiune

CASERTA, NAPOLI

Articolul 107 alineatul (3) litera (a)

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

PROGRAMMA DI RICERCA PER LA BIOSICUREZZA DELLE AZIENDE BUFALINE –AZIONE N. 3: SOSTEGNO AD INVESTIMENTI MATERIALI PREVISTI DA PIANI DI BIO-SICUREZZA AZIENDALE TESI AL CONTENIMENTO DEL RISCHIO DI INFEZIONE BRUCELLARE

Temei legal

Decreto Commissariale no 1 del 14/1/2015 (OGGETTO: REGIMI DI AIUTI AI SENSI DEL REGOLAMENTO (UE) N. 702/2014 DELLA COMMISSIONE DEL 25 GIUGNO 2014 E DEGLI ORIENTAMENTI DELL''UNIONE EUROPEA PER GLI AIUTI DI STATO NEI SETTORI AGRICOLO E FORESTALE E NELLE ZONE RURALI 2014/2020 – PROGRAMMA DI BIOSICUREZZA DEGLI ALLEVAMENTI BUFALINI RICADENTI NEL TERRITORIO DELLA PROVINCIA DI CASERTA E ZONE LIMITROFE)

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Ajutoare pentru investiții în active corporale și în active necorporale în exploatații agricole care au legătură cu producția agricolă primară

Forma de ajutor

Subvenţie directă

Buget

Buget global: EUR 8,8 (în milioane)

Valoare

80 %

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2024

Sectoare economice

Creşterea altor bovine

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Istituto Zooprofilattico Sperimentale del Mezzogiorno (IZSM)

Via Salute, 2 – 80055 Portici (Napoli)

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

25.6.2020

Ajutorul nr.

SA.56705 (2020/N)

Stat membru

Germania

Regiune

SACHSEN

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Sachsen: Beihilfen für die Ausarbeitung von Waldbewirtschaftungsplänen

Temei legal

Richtlinie des Sächsischen Staatsministeriums für Energie, Klimaschutz, Umwelt und Landwirtschaft zur Förderung der naturnahen Waldbewirtschaftung, forstwirtschaftlicher Zusammenschlüsse und der Erstaufforstung im Freistaat Sachsen (Förderrichtlinie Wald und Forstwirtschaft – RL WUF/2020)

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Ajutoare pentru cooperare în sectorul forestier

Forma de ajutor

Subvenţie directă

Buget

Buget global: EUR 0,211 (în milioane)

Buget anual: EUR 0,053 (în milioane)

Valoare

80 %

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2023

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Staatsbetrieb Sachsenforst

Bonnewitzer Straße 34

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

29.7.2020

Ajutorul nr.

SA.56723 (2020/N)

Stat membru

Germania

Regiune

THUERINGEN

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Thüringen: Thüringer Landesprogramm zur Bewältigung der Folgen von Extremwetterereignissen im Wald

Temei legal

Gesetz zur Erhaltung des Waldes und zur Förderung der Forstwirtschaft (Bundeswaldgesetz); Gesetzes zur Erhaltung, zum Schutz und zur Bewirtschaftung des Waldes (Thüringer Waldgesetz)

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Ajutoare pentru investiții în infrastructură care au legătură cu dezvoltarea, modernizarea sau adaptarea sectorului forestier, Ajutoare pentru cooperare în sectorul forestier, Ajutoare pentru măsuri forestiere și intervenții specifice al căror obiectiv principal este să contribuie la menținerea sau la refacerea ecosistemului forestier și a biodiversității sau a peisajului tradițional, Refacerea și întreținerea căilor naturale, ale elementelor și caracteristicilor peisajelor și ale habitatelor naturale ale animalelor în sectorul forestier

Forma de ajutor

Subvenţie directă

Buget

Buget global: EUR 21 (în milioane)

Valoare

100 %

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2022

Sectoare economice

Silvicultură şi exploatare forestieră

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

ThüringenForst – Anstalt öffentlichen Rechts

Forstamt Frauenwald, Allzunah 11a, 98694 Ilmenau

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

31.3.2020

Ajutorul nr.

SA.56765 (2020/N)

Stat membru

Franţa

Regiune

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

COVID-19 Moratoire sur le paiement de taxes et redevances aéronautiques en faveur des entreprises de transport public aérien sous licences d''exploitation délivrées par la France

Temei legal

Décisions des ministres chargés des transport et du budget cf.note en onglet 12

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Compensarea pagubelor cauzate de dezastre naturale sau de situații excepționale

Forma de ajutor

Amânarea impozitării

Buget

Buget global: EUR 200 (în milioane)

Buget anual: EUR 200 (în milioane)

Valoare

100 %

Durată (perioadă)

Începând cu data de 19.3.2020

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Direction générale de l'aviation civile

50 rue Henry FARMAN

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

4.8.2020

Ajutorul nr.

SA.56773 (2020/N)

Stat membru

Letonia

Regiune

Latvia

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Atbalsts konsultantu apmācībai

Temei legal

Ministru kabineta noteikumu projekts Valsts un Eiropas Savienības atbalsta piešķiršanas kārtība pasākuma „Konsultāciju pakalpojumi, lauku saimniecību pārvaldības un lauku saimniecību atbalsta pakalpojumi” apakšpasākumā „Atbalsts konsultantu apmācībai”

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Ajutoare pentru transfer de cunoștințe și acțiuni de informare în zonele rurale

Forma de ajutor

Subvenţie directă, Servicii subvenționate

Buget

Buget global: EUR 0,25 (în milioane)

Valoare

100 %

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2024

Sectoare economice

AGRICULTURĂ; SILVICULTURĂ ŞI PESCUIT

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Lauku atbalsta dienests

Republikas laukums 2, Rīga, LV-1981

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

18.6.2020

Ajutorul nr.

SA.56844 (2020/N)

Stat membru

Slovacia

Regiune

Východné Slovensko, Západné Slovensko, Bratislavský, Stredné Slovensko

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Podpora zamestnateľnosti v regióne Horná Nitra

Temei legal

—	Act no. 358/2015 Coll. on the regulation of certain relations in the field of state aid and minimum aid and on amendments to certain acts (State Aid Act) (hereinafter referred to as the „State Aid Act”)

—	Act No. 292/2014 Coll., on contributions provided from the European Structural and Investment Funds, and on amending and supplementing certain acts

—	Act No. 302/2001 on the self-government of upper-tier territorial units (the Act on self-governing regions) as amended by subsequent provisions

—

Resolution of the Government of the Slovak Republic no. 580/2018 of 12 December 2018 on the proposal of the transformation of the Upper Nitra region in connection with the proposal of general economic interest to ensure security of electricity supply imposes the obligation to create new jobs in the Upper Nitra region and prepare projects to ensure employment in the region.

—	Resolution of the Government of the Slovak Republic no. 336/2019 of 3 July 2019 to the Action Plan for the Transformation of the Upper Nitra Coal Region (https://rokovania.gov.sk/RVL/Resolution/17818/1)

Tipul măsurii

ajutor ad hoc

Hornonitrianske bane a.s. Prievidza (HBP)

Obiectiv

Formare, Ajutoare pentru închidere

Forma de ajutor

Subvenţie directă

Buget

Buget global: EUR 9,6302 (în milioane)

Buget anual: EUR 2,4076 (în milioane)

Valoare

100 %

Durată (perioadă)

Începând cu data de 31.3.2020

Sectoare economice

Extracţia cărbunelui superior şi inferior

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Ministry of Labour, Social Affairs and Family of the Slovak Republic

Špitálska 4-6, 816 43 Bratislava

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

5.8.2020

Ajutorul nr.

SA.56883 (2020/N)

Stat membru

Marea Britanie

Regiune

WEST WALES AND THE VALLEYS, EAST WALES

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Cardiff Clean Bus Technology Fund

Temei legal

Compliance with the Air Quality Standards (Wales) Regulations 2010 which have transposed the provisions for meeting the requirements EU Ambient Air Quality Directive 2008/50/EC into national law.

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Protecţia mediului

Forma de ajutor

Subvenţie directă

Buget

Buget global: GBP 1,8 (în milioane)

Buget anual: GBP 1,8 (în milioane)

Valoare

80 %

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2020

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Cardiff Council

Room 301 County Hall, Cardiff CF10 4UW

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

12.6.2020

Ajutorul nr.

SA.57012 (2020/N)

Stat membru

Germania

Regiune

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Förderrichtlinie für die Nachrüstung von mit Selbstzündungsmotor angetriebenen gewerblichen schweren Handwerker- und Lieferfahrzeugen der Klassen M1, M2, N1 und N2 mit einer zulässigen Gesamtmasse von 3,5 Tonnen bis zu 7,5 Tonnen der Schadstoffklassen Euro I, II, III, IV, V und EEV oder Euro 3, 4 und 5 mit Stickoxidminderungssystemen.

Temei legal

Der Bund gewährt die Zuwendungen nach Maßgabe dieser Förderrichtlinie, der § § 23 und 44 Bundeshaushaltsordnung (BHO) und der dazu erlassenen Allgemeinen Verwaltungsvorschriften (VV).

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Protecţia mediului

Forma de ajutor

—

Buget

Buget global: EUR 10 000 000 (în milioane)

Buget anual: EUR 10 000 000 (în milioane)

Valoare

—

Durată (perioadă)

1.1.2021 – 31.12.2021

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Bundesanstalt für Verwaltungsdienstleistungen

Schloßplatz 9, 26603 Aurich

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

12.6.2020

Ajutorul nr.

SA.57013 (2020/N)

Stat membru

Germania

Regiune

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Förderrichtlinie für die Nachrüstung von mit Selbstzündungsmotor angetriebenen, im gewerblichen oder kommunalen Einsatz befindlichen leichten Handwerker- und Lieferfahrzeugen der Klassen M1, M2, N1 und N2 mit einer zulässigen Gesamtmasse von 2,8 Tonnen bis zu 3,5 Tonnen der Schadstoffklassen Euro 3, 4 und 5 oder Euro I, II, III, IV, V und EEV mit Stickoxidminderungssystemen

Temei legal

Der Bund gewährt die Zuwendungen nach Maßgabe dieser Förderrichtlinie, der § § 23 und 44 Bundeshaushaltsordnung (BHO) und der dazu erlassenen Allgemeinen Verwaltungsvorschriften (VV).

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Protecţia mediului

Forma de ajutor

—

Buget

Buget global: EUR 31 625 000 (în milioane)

Buget anual: EUR 31 625 000 (în milioane)

Valoare

—

Durată (perioadă)

1.1.2021 – 31.12.2021

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Bundesanstalt für Verwaltungsdienstleistungen

Schloßplatz 9, 26603 Aurich

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

12.6.2020

Ajutorul nr.

SA.57033 (2020/N)

Stat membru

Germania

Regiune

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Förderrichtlinie für die Nachrüstung von mit Selbstzündungsmotor angetriebenen Nutzfahrzeugen mit einer zulässigen Gesamtmasse von mehr als 3,5 Tonnen (schwere Kommunalfahrzeuge) der Schadstoffklassen Euro I, II, III, IV, V und EEV oder Euro 3, 4 und 5

Temei legal

Der Bund gewährt die Zuwendungen nach Maßgabe dieser Förderrichtlinie, der § § 23 und 44 der Bundeshaushaltsordnung (BHO) und der dazu erlassenen Allgemeinen Verwaltungsvorschriften (VV).

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Protecţia mediului

Forma de ajutor

—

Buget

Buget global: EUR 12 300 000 (în milioane)

Buget anual: EUR 12 300 000 (în milioane)

Valoare

—

Durată (perioadă)

1.1.2021 – 31.12.2021

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Bundesanstalt für Verwaltungsdienstleistungen

Schloßplatz 9, 26603 Aurich

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

30.7.2020

Ajutorul nr.

SA.57240 (2020/N)

Stat membru

Cehia

Regiune

Czech Republic

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Zvýšení rozpočtu na schválený režim N 343/2005 „Podpora na rekonstrukci panelových domů”

Temei legal

Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic;

Usnesení Poslanecké sněmovny č. 426 z 24. schůze dne 21. prosince 2018 k návrhu rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2019 a střednědobého výhledu na roky 2020–2021;

Usnesení Poslanecké sněmovny č. 845 z 39. schůze dne 4. prosince 2019 k návrhu rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2020 a střednědobého výhledu na roky 2021–2022

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Sprijin social pentru consumatorii individuali, Eficiență energetică

Forma de ajutor

garantare, Subvenţionarea dobânzii, Altele

Buget

Buget global: CZK 12 295 (în milioane)

Valoare

Durată (perioadă)

1.7.2006 – 2.4.2012

Sectoare economice

Alte lucrări speciale de construcţii n.c.a.

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Státní fond rozvoje bydlení; Ministerstvo pro místní rozvoj

Vinohradská 1896, 120 00 Vinohrady, Tsjechië; Staroměstské náměstí 6

110 15 Praha 1

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

30.6.2020

Ajutorul nr.

SA.57459 (2020/N)

Stat membru

Slovenia

Regiune

Slovenia

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Compensation scheme for damage caused by the COVID-19 outbreak

Temei legal

Intervention Measures to mitigate the effects of the SARS-CoV-2 (COVID-19) infectious disease epidemic on citizens and the economy Act (Intervention Measures Act), adopted on 2 April 2020 (hereinafter: ZIUZEOP)

Tipul măsurii

Ajutor individual

—

Obiectiv

Compensarea pagubelor cauzate de dezastre naturale sau de situații excepționale

Forma de ajutor

Subvenţie directă, Reducerea contribuţiilor de asigurări sociale

Buget

Buget global: EUR 200 (în milioane)

Buget anual: EUR 200 (în milioane)

Valoare

100 %

Durată (perioadă)

pâna la 31.5.2020

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Ministry of Finance

Župančičeva 3, 1000 Ljubljana, SI – Slovenia

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei	28.7.2020
Ajutorul nr.	SA.57451 (2020/N)
Stat membru	Marea Britanie
Regiune	—	—
Titlu (şi/sau numele beneficiarului)	United Kingdom – Trade credit insurance support scheme
Temei legal	Section 86 of the Corona Virus Act 2020
Tipul măsurii	Schemă	—
Obiectiv	Remediu pentru o perturbare gravă în cadrul economiei
Forma de ajutor	—
Buget	Buget global: GBP 10 000 (în milioane)
Valoare	%
Durată (perioadă)	pâna la 31.12.2020
Sectoare economice	Activităţi de asigurări; reasigurări şi ale fondurilor de pensii (cu excepţia celor din sistemul public de asigurări sociale)
Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului	Secretary of State for Business, Energy and Industrial Strategy („BEIS”)
Alte informaţii	—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

26.6.2020

Ajutorul nr.

SA.57712 (2020/N)

Stat membru

Ţările de Jos

Regiune

NEDERLAND

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

NL_EZK_B&I_TOP_Financiering vaste lasten MKB COVID-19

Temei legal

Regeling subsidie financiering vaste lasten MKB COVID-19

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Remediu pentru o perturbare gravă în cadrul economiei

Forma de ajutor

Subvenţie directă

Buget

Buget global: EUR 1 400 (în milioane)

Buget anual: EUR 1 400 (în milioane)

Valoare

—

Durată (perioadă)

29.6.2020 – 31.12.2020

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

De Staatssecretaris van Economische Zaken en Klimaat

Postbus 20401, 2500 EK Den Haag

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

14.8.2020

Ajutorul nr.

SA.57465 (2020/N)

Stat membru

Irlanda

Regiune

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

COVID-19: Credit Guarantee Scheme

Temei legal

Credit Guarantee Act 2012, as amended by Credit Guarantee (Amendment) Act 2020

Strategic Banking Corporation of Ireland Act 2014

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Remediu pentru o perturbare gravă în cadrul economiei

Forma de ajutor

garantare

Buget

Buget global: EUR 2 000 (în milioane)

Valoare

Durată (perioadă)

14.8.2020 – 31.12.2020

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Strategic Banking Corporation of Ireland

Treasury Dock, North Wall Quay, Dublin 1

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

29.7.2020

Ajutorul nr.

SA.57961 (2020/N)

Stat membru

Malta

Regiune

Malta

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

MDB COVID-19 Small Loan Guarantee Scheme (CSLG)

Temei legal

Malta Development Bank Act (CAP 574 of the Laws of Malta) – Article 6

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Remediu pentru o perturbare gravă în cadrul economiei

Forma de ajutor

garantare

Buget

Buget global: EUR 67,5 (în milioane)

Valoare

—

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2020

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Malta Development Bank

Pope Pius V Street, Valletta

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

28.7.2020

Ajutorul nr.

SA.57985 (2020/N)

Stat membru

Ţările de Jos

Regiune

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

COVID-19 – State loans for Travel Guarantee Funds

Temei legal

Framework Act for subsidies for the ministry of Economic Affairs and Climate Policy and the ministry of Agriculture, Nature and Food Quality.

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Remediu pentru o perturbare gravă în cadrul economiei

Forma de ajutor

Subvenţie directă

Buget

Buget global: EUR 165 (în milioane)

Valoare

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2020

Sectoare economice

Activităţi ale agenţiilor turistice şi a tur-operatorilor; alte servicii de rezervare şi asistenţă turistică

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

State Secretary of Economic Affairs and Climate Policy.

Bezuidenhoutseweg 73, 2594 AC Den Haag, Netherlands.

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

14.8.2020

Ajutorul nr.

SA.57782 (2020/N)

Stat membru

Slovenia

Regiune

Slovenia

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

COVID-19 – Support for SMEs and for COVID-19 related RDI and investment projects

Temei legal

Act Determining the Intervention Measures to Mitigate and Remedy the Consequences of the COVID-19 Epidemic, Article 36

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Remediu pentru o perturbare gravă în cadrul economiei

Forma de ajutor

Subvenţie directă, Credit preferenţial

Buget

Buget global: EUR 100 (în milioane)

Buget anual: EUR 100 (în milioane)

Valoare

—

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2020

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Ministry of Economic Development and Technology

Kotnikova 5, 1000 Ljubljana, SI – Slovenia

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

19.8.2020

Ajutorul nr.

SA.58208 (2020/N)

Stat membru

Italia

Regiune

ITALIA

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Aiuti in forma di garanzia e di contributi in conto interessi concessi dall''Istituto per il Credito Sportivo a valere sui Comparti per finanziamenti di liquidità di cui al D.L. 8/4/2020 n. 23, art. 14, commi 1 e 2

Temei legal

(a)	Article 14, Para 1 and 2 of Law Decree of 8 April 2020, no. 23 as converted into Law of 5 June 2020 no. 40;

(b)	Decree of the „Presidenza del Consiglio dei Ministri” of 28 April 2020, approving the management criteria of the funds as provided by Article 90, Para 12 of Law of 27 December 2002, no. 289;

(c)

Regulation on the management criteria for the guarantee funds as provided by Article 14, Para 1 of Law Decree of 8 April 2020, no. 23 (Regolamento sulle modalità di gestione del Comparto del Fondo di garanzia per finanziamenti di liquidità di cui all’articolo 14, comma 1, del D.L. 8 aprile 2020, n. 23);

(d)	Regulation on the subsidised interest rates as provided by Article 14, Para 2 of Law Decree of 8 April 2020, no. 23 „Regolamento del Comparto per finanziamenti di liquidità del Fondo contributi in conto interessi di cui all’articolo 14, comma 2, del D.L. 8 aprile 2020, n. 23”.

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Remediu pentru o perturbare gravă în cadrul economiei

Forma de ajutor

garantare, Subvenţionarea dobânzii

Buget

Buget global: EUR 1,6 (în milioane)

Buget anual: EUR 1,6 (în milioane)

Valoare

—

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2020

Sectoare economice

Activităţi sportive

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Istituto per il Credito Sportivo

Via Giambattista Vico, 5 – 00196 Roma

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

19.8.2020

Ajutorul nr.

SA.58213 (2020/N)

Stat membru

Cehia

Regiune

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

CZ aid scheme COVID-Culture

Temei legal

Act No. 218/2000 Coll., on budgetary rules and on the amendment of some related acts, as amended

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Remediu pentru o perturbare gravă în cadrul economiei

Forma de ajutor

Grant/Subvenționare a ratei dobânzii

Buget

Buget global: CZK 900 (în milioane)

Valoare

50 %

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2020

Sectoare economice

Activităţi de creaţie şi interpretare artistică, Activităţi ale bibliotecilor; arhivelor; muzeelor şi alte activităţi culturale

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Ministry of Industry and Trade

Ministry of Culture

Na Františku 32, 110 15, Praha 1, IB

Maltézské náměstí 1, 118 00 Praha 1

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

14.8.2020

Ajutorul nr.

SA.58214 (2020/N)

Stat membru

Irlanda

Regiune

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Ireland – COVID 19 Adaptation Fund for the Re-Opening of Tourism and Hospitality businesses

Temei legal

National Tourism Development Authority Act.

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Remediu pentru o perturbare gravă în cadrul economiei

Forma de ajutor

Subvenţie directă

Buget

Buget global: EUR 26 (în milioane)

Buget anual: EUR 26 (în milioane)

Valoare

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2020

Sectoare economice

Hoteluri şi alte facilităţi de cazare

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

National Tourism Development Authority.

88-95 Amiens Street

Dublin 1

D01 WR86

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

26.8.2020

Ajutorul nr.

SA.58312 (2020/N)

Stat membru

Ungaria

Regiune

Hungary

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Amendment of the scheme SA.57468 (2020/N) as amended by SA.58065 (2020/N) concerning COVID-19: Umbrella scheme of direct grants provided from the appropriations managed at the level of ministries’ budgetary chapters

Temei legal

Minister for Technology and Innovation Decree No 14/2019 (VI. 12.) on the rules governing the use of appropriations managed under the heading and centrally, Hungarian Official Gazette, No 98, 12 June 2019

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Remediu pentru o perturbare gravă în cadrul economiei

Forma de ajutor

Subvenţie directă

Buget

Buget global: HUF 88 600 (în milioane)

Buget anual: HUF 88 600 (în milioane)

Valoare

—

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2020

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Ministry of Internal Affairs, Ministry of Foreign Affairs and Trade, Ministry of Finance, Ministry for Technology and Innovation

1051 Budapest, József Attila utca 2-4.

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

13.8.2020

Ajutorul nr.

SA.58203 (2020/N)

Stat membru

Letonia

Regiune

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

COVID-19: Amendment of SA.57655 (2020/N) – Guarantees for large and medium-sized undertakings

Temei legal

„The Regulation on guarantees for large undertakings affected by the COVID-19 outbreak” (adopted by the Cabinet of Ministers on July 14, 2020)

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Remediu pentru o perturbare gravă în cadrul economiei

Forma de ajutor

garantare

Buget

Buget global: EUR 40 000 000 (în milioane)

Valoare

—

Durată (perioadă)

13.8.2020 – 31.12.2020

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

JSC „Development Finance Institution Altum”

Doma laukums 4, Riga

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

Data adoptării deciziei

18.8.2020

Ajutorul nr.

SA.58320 (2020/N)

Stat membru

Irlanda

Regiune

UNDEFINED

—

Titlu (şi/sau numele beneficiarului)

Restart Grant

Temei legal

Industrial Development (Enterprise Ireland) Act, 1998, Section, 7 (1) (i)

National Tourism Development Authority Act 2003, Section 8(1) (e), Section 8 (2) (c), Section 25 (1)

Tipul măsurii

Schemă

—

Obiectiv

Remediu pentru o perturbare gravă în cadrul economiei

Forma de ajutor

Subvenţie directă

Buget

Buget global: EUR 550 (în milioane)

Buget anual: EUR 550 (în milioane)

Valoare

—

Durată (perioadă)

pâna la 31.12.2020

Sectoare economice

Toate sectoarele economice care pot beneficia de ajutor

Numele şi adresa autorităţii de acordare a ajutorului

Department of Business, Enterprise and Innovation

23 Kildare Street, Dublin 2

Fáilte Ireland

88-95 Amiens Street, Dublin 1

Alte informaţii

—

Textul deciziei în limba (limbile) originală (originale), din care au fost înlăturate toate informaţiile confidenţiale, poate fi consultat pe site-ul:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm.

PROCEDURI REFERITOARE LA PUNEREA ÎN APLICARE A POLITICII ÎN DOMENIUL CONCURENŢEI

4.9.2020

Jurnalul Oficial al Uniunii Europene

C 294/24

AJUTOR DE STAT — CEHIA

Ajutor de stat SA.55208 (2020/C) (ex 2020/N) — Compensație pentru îndeplinirea obligației de serviciu universal (OSU) acordată Poștei Cehe

Invitație de a prezenta observații în temeiul articolului 108 alineatul (2) din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene

(Text cu relevanță pentru SEE)

(2020/C 294/02)

Prin scrisoarea din data de 23 iunie 2020, reprodusă în versiunea lingvistică autentică în paginile care urmează prezentului rezumat, Comisia a comunicat Cehiei decizia sa de a iniția procedura prevăzută la articolul 108 alineatul (2) din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene referitor la o parte din măsurile menționate anterior.

Părțile interesate își pot prezenta observațiile privind măsura pentru care Comisia inițiază procedura în termen de o lună de la data publicării prezentului rezumat și a scrisorii de mai jos, la adresa:

Commission européenne

Direction générale de la concurrence

Greffe des aides d’État

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax + 32 22961242

Stateaidgreffe@ec.europa.eu

Aceste observații vor fi comunicate Cehiei. Păstrarea confidențialității privind identitatea părții interesate care prezintă observațiile poate fi solicitată în scris, precizându-se motivele care stau la baza solicitării.

PROCEDURĂ

La 18 ianuarie 2018, autoritățile cehe au transmis o notificare prealabilă privind compensația acordată Poștei Cehe pentru îndeplinirea obligației de serviciu universal (OSU) în domeniul serviciilor poștale în perioada 2018-2022.

La 8 și, respectiv, la 22 noiembrie 2019, Zàsilkovna și Mediaservis, doi operatori poștali activi pe piața serviciilor poștale din Cehia, au depus o plângere în materie de ajutoare de stat în care susțin că compensația pentru îndeplinirea OSU constituie un ajutor de stat incompatibil.

La 28 ianuarie 2020, a fost notificată compensația pentru îndeplinirea OSU.

DESCRIEREA MĂSURII

Măsura se referă la compensația în valoare de 7,5 miliarde CZK (277,6 milioane EUR) care urmează să fie acordată Poștei Cehe în perioada 2018-2022 pentru îndeplinirea OSU. Poșta Cehă a fost înființată în 1993 de Ministerul Economiei din Cehia și este deținută integral de statul ceh. În 2018, Poșta Cehă avea 28 994 de angajați în echivalent normă întreagă (ENI) și exploata 3 210 oficii poștale în Cehia. Cifra sa de afaceri a fost de 19,1 miliarde CZK (707 milioane EUR) și a înregistrat un venit net negativ de 212 milioane CZK (7,8 milioane EUR).

În calitate de furnizor de serviciu universal, Poșta Cehă este obligată să asigure accesibilitatea la toate serviciile poștale universale, inclusiv, de exemplu, livrarea de scrisori cu o greutate de până la 2 kg și de colete cu o greutate de până la 10 kg, la prețuri accesibile, pe întregul teritoriu al Cehiei și cel puțin o dată în fiecare zi lucrătoare.

Pe lângă serviciile poștale, Poșta Cehă oferă, de asemenea, o serie de alte servicii comerciale, cum ar fi servicii bancare, servicii de procesare a numerarului și serviciile legate de plata pensiilor.

EVALUAREA MĂSURII

Autoritățile cehe consideră că măsura constituie un ajutor în sensul articolului 107 alineatul (1) din TFUE și este compatibilă în temeiul articolului 106 alineatul (2) din TFUE, întrucât îndeplinește toate cerințele prevăzute în Cadrul privind SIEG.

Comisia are îndoieli cu privire la faptul că sunt îndeplinite toate cerințele de compatibilitate prevăzute în Cadrul privind SIEG.

Îndoielile Comisie se referă la următoarele aspecte:

(i)

întemeierea suficientă a clasificării OSU ca SIEG autentic, având în vedere că domeniul său de aplicare este mai larg decât serviciile descrise la articolul 3 din Directiva privind serviciile poștale și că nu a existat o consultare publică. În absența unei astfel de consultări publice, care să demonstreze că nevoile în materie de serviciu public au fost luate în considerare în mod corespunzător, Comisia are îndoieli cu privire la respectarea punctului 14 din Cadrul privind SIEG;

(ii)

conformitatea măsurii cu punctul 19 din Cadrul privind SIEG referitor la normele privind achizițiile publice. Comisia consideră că o atribuire directă în temeiul articolului 4 alineatul (2) din Directiva privind serviciile poștale este posibilă numai dacă domeniul de aplicare al OSU este conform cu articolul 3 din Directiva privind serviciile poștale, în timp ce în cazul de față domeniul de aplicare a OSU încredințate Poștei Cehe ar putea fi mai larg;

(iii)

calcularea corectă a costului net evitat al OSU și, astfel cum se prevede la punctul 21 din Cadrul privind SIEG, nedepășirea de către valoarea compensației a nivelului necesar pentru acoperirea costului net suportat pentru îndeplinirea obligațiilor de serviciu public, plus un profit rezonabil. Comisia are îndoieli în ceea ce privește atât concepția, cât și cuantificarea scenariului contrafactual al Poștei Cehe. În ceea ce privește concepția, Comisia are îndoieli, de exemplu, cu privire la plauzibilitatea închiderii de către Poșta Cehă a 2 155 din cele 3 210 oficii poștale și la transformarea unui număr suplimentar de 462 oficii poștale în așa-numite „puncte poștale”. În ceea ce privește cuantificarea, Comisia are îndoieli, de exemplu, cu privire la faptul că impactul schimbărilor propuse de Poșta Cehă în ceea ce privește infrastructura sa poștală și frecvența livrărilor sunt reflectate corect în reducerile estimate ale cererii în cadrul serviciilor sale comerciale;

(iv)

conformitatea măsurii cu punctul 39 din Cadrul privind SIEG referitor la stimulentele în ceea ce privește eficiența. Valoarea maximă a compensației este stabilită în Legea privind serviciile poștale, iar suma respectivă este fixată pe durata de încredințarea a serviciului. În cazul în care costul net al OSU depășește acest prag, Poșta Cehă trebuie să acopere depășirea respectivă prin mijloace proprii. Această abordare ar putea fi acceptabilă pentru a se asigura existența unui stimulent în ceea ce privește eficiența, în măsura în care se asigură totuși că costul net al OSU depășește valoarea maximă a compensației;

(v)

conformitatea măsurii cu punctul 60 din Cadrul privind SIEG referitor la transparență. Comisia consideră că este posibil ca autoritățile cehe să fi omis în mod nejustificat să efectueze o consultare publică specifică privind OSU în perioada notificată. Dacă ar fi fost necesară, această consultare ar fi trebuit publicată.

TEXTUL SCRISORII

Komise by ráda Česko informovala, že po přezkoumání informací Vašich orgánů ohledně výše uvedeného opatření se rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

1. POSTUP

(1)

Dne 18. ledna 2018 české orgány předběžně oznámily vyrovnávací platbu pro Českou poštu za povinnost poskytovat všeobecné poštovní služby (USO) v období 2018–2022. Dne 8. března 2019 české orgány po jednáních v souvislosti s předběžným oznámením, jež se týkala především metodiky čistých ušetřených nákladů (NAC), uvedené předběžné oznámení stáhly.

(2)

Dne 20. srpna 2019 české orgány znovu oznámily vyrovnávací platbu určenou pro Českou poštu za povinnost poskytovat všeobecné služby v období 2018–2022. Ve srovnání s předběžným oznámením ze dne 18. ledna 2018 bylo opatření českými orgány změněno, zejména pokud jde o výpočet čistých ušetřených nákladů.

(3)

Komise dne 8. a 22. listopadu 2019 obdržela dvě formální stížnosti od konkurentů České pošty (1).

(4)

Tyto stížnosti byly českým orgánům zaslány dne 4. prosince 2019. České orgány odpověděly dopisem ze dne 31. ledna 2020.

(5)

Dne 28. ledna 2020 české orgány po jednáních v souvislosti s předběžným oznámením oznámily vyrovnávací platbu, která má být České poště poskytnuta za povinnost poskytovat všeobecné služby v období 2018–2022.

(6)

Dne 12. března 2020 požádala Komise české orgány o doplňující informace. České orgány odpověděly dopisem ze dne 24. dubna 2020.

2. POPIS OPATŘENÍ

2.1. Příjemce: Česká pošta

(7)

Jediným příjemcem opatření je Česká pošta, která je hlavním poskytovatelem poštovních služeb v Česku.

(8)

Česká pošta je zcela ve vlastnictví státu, byla založena v roce 1993 Ministerstvem hospodářství České republiky podle zákona o státním podniku (2). Její právní postavení a vlastnická struktura jsou upraveny zákonem o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (3).

(9)

V roce 2018 zaměstnávala Česká pošta v Česku 28 994 pracovníků na plný úvazek a provozovala 3 210 poštovních poboček. Měla obrat ve výši 19,1 mld. CZK (přibližně 707,0 mil. EUR (4)) a záporné čisté výnosy ve výši 212 mil. CZK (přibližně 7,8 mil. EUR).

(10)

Český trh s poštovními službami byl plně liberalizován dne 1. ledna 2013. Podle českých orgánů měla Česká pošta v roce 2018 na českém trhu s listovními zásilkami podíl 93,1 % a na českém trhu doručování balíků podíl 37,7 %.

(11)

Kromě poštovních služeb poskytuje Česká pošta také řadu dalších komerčních služeb, jako jsou bankovní služby, služby nakládání s hotovostí a služby související s výplatou důchodů.

2.2. Povinnost poskytovat všeobecné služby

(12)

Rozhodnutím národního poštovního regulátora (Český telekomunikační úřad, „ČTÚ“) ze dne 12. prosince 2017 (5) byla Česká pošta pověřena povinností poskytovat všeobecné služby od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022.

(13)

Rozsah povinnosti poskytovat všeobecné služby, kterou byla Česká pošta pověřena, je definován ve vnitrostátních právních předpisech, konkrétně v § 3 odst. 1 zákona o poštovních službách (6), a zahrnuje:

(a)	službu dodání poštovních zásilek do 2 kg;

(b)	službu dodání poštovních balíků do 10 kg;

(c)	službu dodání doporučených zásilek do 2 kg;

(d)	službu dodání cenných zásilek do 10 kg;

(e)	poštovní peněžní poukázky;

(f)	službu bezúplatného dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé a slabozraké osoby;

(g)	službu dodání poštovních zásilek ze zahraničí do 2 kg;

(h)	službu dodání poštovních zásilek do 7 kg ze zahraničí pro nevidomé osoby;

(i)	službu dodání tiskovinových pytlů do 30 kg. Tato služba sestává ze zvláštních pytlů obsahujících noviny, časopisy, knihy a obdobné písemnosti rozmnožené pomocí tisku pro jednoho adresáta na jednu adresu. Tato služba je určena pouze pro přeshraniční zásilky;

(j)	službu bezúplatného dodání poštovních balíků do 20 kg ze zahraničí;

(k)	službu registrace mezinárodních prioritních listovních zásilek a listovních zásilek zasílaných leteckou poštou do zahraničí;

(l)	službu registrace všech doporučených listovních zásilek zasílaných ze zahraničí;

(m)

službu odpovědních zásilek v mezinárodním styku: službu umožňující osobě odesílající listovní zásilku do jiné země zaplatit poštovné za odpověď předem. Nejedná se o nezávislou poštovní službu, protože se jedná pouze o jinou metodu uhrazení ceny za poštovní zásilky do 2 kg v rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby;

(n)	mezinárodní odpovědní kupony: jedná se o jinou metodu úhrady poštovného za poštovní zásilky. Kupón lze vyměnit za známky odpovídající minimálnímu poštovnému za prioritní dopis do 20 gramů zasílaný leteckou poštou do jiného členského státu Světové poštovní unie.

(14)

Jako poskytovatel všeobecných služeb je Česká pošta povinna zajistit přístupnost všech všeobecných poštovních služeb za dostupné ceny na celém území Česka a alespoň jednou denně každý pracovní den.

2.3. Informační systém datových schránek

(15)

Česká pošta je v období 2018–2022 rovněž pověřena provozem Informačního systému datových schránek („ISDS“). Dne 2. února 2018 přijala Komise rozhodnutí (7), kterým došla k závěru, že částka ve výši 2,3 mld. CZK (85,1 mil. EUR), která má být České poště poskytnuta na zajištění provozu ISDS v období 2018–2022, představuje státní podporu slučitelnou s vnitřním trhem podle rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 (8).

(16)

ISDS je elektronický komunikační kanál pro interní komunikaci v rámci veřejné správy a pro zabezpečenou komunikaci mezi veřejnou správou a občany a podniky, který v některých případech nahrazuje konvenční poštovní služby, např. doporučenou poštu.

2.4. Oznámené opatření

2.4.1. Oblast působnosti oznámení a výše vyrovnávací platby

(17)

Oznámené opatření se týká veřejného financování povinnosti poskytovat všeobecné služby ze strany České pošty v období 2018–2022, které má být poskytnuto na základě zákona o poštovních službách. Podle § 34e odst. 3 zákona o poštovních službách ČTÚ nepřevede peněžní prostředky k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti jejich poskytnutí.

(18)

Výše vyrovnávací platby, která má být České poště poskytnuta, bude záviset na čistých nákladech za povinnost poskytovat všeobecné služby, což bude ověřeno ČTÚ, přičemž jejich maximální výše bude každoročně omezena na 1 500 mil. CZK (55,5 mil. EUR) (viz oddíl 2.4.2).

2.4.2. Postup pro stanovení částky, který má být poskytnuta jako vyrovnávací platba

(19)

Podle § 34c zákona o poštovních službách není výše úhrady za povinnost poskytovat všeobecné služby za každý rok stanovena předem, ale vypočítává se a vyplácí každoročně ve třech krocích.

Krok 1: Financování předběžných čistých nákladů v roce t (rovnající se polovině čistých nákladů v roce t-1)

(20)

V případě předběžných čistých nákladů vzniklých v daném roce může Česká pošta podle § 34c zákona o poštovních službách od 1. července do 31. prosince uvedeného roku podat u ČTÚ žádost o úhradu předběžných čistých nákladů za uvedený rok (rok t). V takových případech ČTÚ rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši 50 % čistých nákladů vypočtených (metodou popsanou v oddíle 4.2.1.7) za předchozí rok (rok t-1), za nějž byla výše čistých nákladů ověřena. Český stát prostřednictvím ČTÚ uhradí předběžné čisté náklady České poště nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

Krok 2: Financování zbývajících čistých nákladů vzniklých v roce t+1

(21)

V případě skutečných čistých nákladů vzniklých v daném roce může Česká pošta podle § 34d zákona o poštovních službách do 31. srpna následujícího roku (rok t+1) podat u ČTÚ žádost o úhradu. ČTÚ ověří výši čistých nákladů vypočtenou Českou poštou za použití metodiky čistých ušetřených nákladů. ČTÚ rozhodnutím určí čisté náklady odpovídající výši čistých nákladů ověřených podle § 34b zákona o poštovních službách. Na úhradu čistých nákladů ČTÚ započte předběžné čisté náklady již uhrazené České poště. V případě, že vyplacené předběžné čisté náklady jsou vyšší než čisté náklady vzniklé v daném roce, uhradí Česká pošta tento rozdíl státu.

(22)

ČTÚ ověří původ a výši čistých nákladů způsobem stanoveným v § 34b zákona o poštovních službách. V případě, že je ověření čistých nákladů správné, Česká pošta bude mít právní nárok na úhradu čistých nákladů.

Krok 3: Výše úhrady nesmí překročit částku 1 500 mil. CZK za každý rok

(23)

Čisté náklady na plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby ověřené ze strany ČTÚ podle § 34b zákona o poštovních službách jsou propláceny do maximální výše stanovené v § 34d zákona o poštovních službách. Konkrétně to znamená, že výše úhrady nesmí překročit částku 1 500 mil. CZK za každý rok.

3. STÍŽNOSTI

(24)

Komise obdržela dvě stížnosti od konkurentů České pošty. Oba stěžovatelé mají za to, že vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby určená České poště na období 2018–2022 představuje neslučitelnou státní podporu.

3.1. Stížnost společnosti Zásilkovna

(25)

Dne 8. listopadu 2019 obdržela Komise formální stížnost společnosti Zásilkovna, konkurenta České pošty, který působí na trhu s doručováním balíků (9). Zásilkovna má za to, že Česká pošta měla prospěch z protiprávní podpory „minimálně“ od roku 2013. Stížnost podaná společností Zásilkovna je shrnuta níže.

3.1.1. Vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby představuje neslučitelnou státní podporu

(26)

Stěžovatel má za to, že pověřovací akt není v souladu s rámcem pro služby obecného hospodářského zájmu, protože metodika výpočtu výše vyrovnávací platby pro Českou poštu není objektivní a transparentní (10). Stěžovatel tvrdí, že ani české orgány, ani Česká pošta nevysvětlily ani nezveřejnily žádné podrobnosti o výpočtu čistých nákladů, na jejichž základě byla stanovena výše vyrovnávací platby.

(27)

Stěžovatel se rovněž domnívá, že Česká pošta obdržela nadměrné finanční zdroje jako vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat všeobecné služby v období od 2013–2017, a že tomu tak bude „tím spíše“ v případě období 2018–2022. V tomto ohledu stěžovatel poukazuje na to, že roční limit nespravedlivé finanční zátěže v období 2018–2022 se ztrojnásobil, a to na 1 500 mil. CZK, ve srovnání s částkou přijatou v rozhodnutí Komise, které se vztahuje na vyrovnávací platby za povinnost poskytovat všeobecné služby v období 2013–2017 (dále jen „rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018“) (11). Stěžovatel má za to, že Česká pošta využívá nadměrné vyrovnávací platby ke křížovému subvencování svých komerčních služeb.

3.1.2. Nesprávná alokace nákladů

(28)

Stěžovatel má za to, že Česká pošta dostává nadměrnou vyrovnávací platbu, neboť plné náklady na svou doručovací a přepravní síť alokuje na povinnost poskytovat všeobecné služby, a proto odpovídajícím způsobem nepřipisuje podíl těchto nákladů službě „Balíkovna“ (dodání balíků jiným výdejním místům než poštovním pobočkám). Podle stěžovatele je služba nazývaná „Balíkovna“ nabízena „podstatně pod cenou“. Zdá se, že stěžovatel má za to, že Česká pošta od roku 2013 nesprávně alokovala náklady.

(29)

Stěžovatel dokládá své tvrzení odkazem na vlastní ceny a na ceny ostatních soukromých konkurentů za službu dodání balíků na výdejní místa (kteréžto ceny jsou údajně všechny vyšší). Kromě toho stěžovatel uvádí, že ceny za službu České pošty spočívající v dodání balíků do poštovních poboček, což je služba, která je podle stěžovatele velmi podobná službě „Balíkovna“, protože obě mají vysokou výši společných nákladů a stejnou úroveň účinnosti vyřízení, jsou dva až třikrát vyšší.

3.2. Stížnost společnosti Mediaservis

(30)

Dne 22. listopadu 2019 obdržela Komise formální stížnost společnosti Mediaservis, konkurenta České pošty, který působí na trhu s doručováním listovních zásilek (12). Stížnost podaná společností Mediaservis je shrnuta níže.

3.2.1. Oznámená vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby představuje neslučitelnou státní podporu

(31)

Stěžovatel tvrdí, že České poště bude poskytnuta nadměrná vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby. Stěžovatel tvrdí, že srovnávací scénář čistých ušetřených nákladů není věrohodný, neboť významné snížení počtu poštovních poboček (viz bod (104)) by mělo značný vliv na výnosy české pošty z komerčních služeb. Stěžovatel tvrdí, že hypotetický srovnávací scénář by znamenal ztrátu všech výnosů z komerčních služeb ve výši 4,25 mld. CZK (157,3 mil. EUR) ročně, což výpočty českých orgánů a České pošty údajně řádně nezohlednily.

(32)

Stěžovatel rovněž tvrdí, že Česká pošta klasifikovala některé služby jako komerční nesprávně, čímž uměle snížila výnosy plynoucí z povinnosti poskytovat všeobecné služby. To podle stěžovatele vede k uměle vyšším čistým nákladům, které mají být vyrovnávací platbou kompenzovány.

(33)

Stěžovatel v tomto ohledu rovněž podotýká, že zákon o poštovních službách byl změněn tak, aby výrazně zvýšil limity pro úhradu čistých nákladů na 1 500 mil. CZK (55,5 mil. EUR) ročně (viz bod (18)), a to z předchozích 500 mil. CZK (18,5 mil. EUR) ročně. Stěžovatel poukazuje na to, že v rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018 Komise odhadla čisté náklady na povinnost poskytovat všeobecné služby v maximální výši 984 mil. CZK (36,4 mil. EUR) ročně, což je výrazně pod tímto stropem.

(34)

Stěžovatel se rovněž domnívá, že Česká pošta porušila požadavky na transparentnost stanovené ve směrnici o poštovních službách (13), zejména v příloze 1, části C, pododstavci 1, jakož i v čl. 7 odst. 5 uvedené směrnice, a to tím, že zveřejnila pouze výši vyrovnávací platby, a nikoli výpočty čistých ušetřených nákladů.

3.2.2. Cenová politika České pošty je v rozporu se směrnicí o poštovních službách

(35)

Stěžovatel tvrdí, že cenová politika České pošty není v souladu s přílohou 1, částí B, pododstavcem 5 směrnice o poštovních službách, kde se uvádí, že „výpočet vychází z nákladů připadajících na prvky vymezených služeb, které lze poskytovat pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami“. Stěžovatel se rovněž domnívá, že Česká pošta porušuje § 33 zákona o poštovních službách, který jí ukládá nabízet služby v rámci všeobecné služby za nákladově orientované ceny.

(36)

Stěžovatel tvrdí, že Česká pošta nabízí velkým odesílatelům „obrovské“ slevy až do výše 60 %, což vede k „mimořádně“ nízkým cenám, jež jsou nižší než náklady. Podle stěžovatele je tato skutečnost výsledkem vlastní cenové politiky České pošty a neměla by být chápána jako něco, co spadá mimo běžné obchodní podmínky ve smyslu směrnice o poštovních službách, tj. povinnost poskytovat všeobecné služby nenutí Českou poštu k tomu, aby si účtovala ceny pod úrovní nákladů. Výpočet vyrovnávací platby pro Českou poštu tak nemůže zohlednit žádné ztráty vyplývající z uvedené praxe.

(37)

Kromě toho společnost Mediaservis uvádí, že ceny hybridních poštovních služeb (14) se v roce 2019 zvýšily téměř o 20 %, což podle společnosti Mediaservis znamená, že nová cena je buď příliš vysoká a přesahuje přiměřené ziskové rozpětí, nebo že předchozí, nižší cena nebyla nákladově orientovaná, neboť by byla příliš nízká na pokrytí nákladů.

4. PŘEDBĚŽNÉ POSOUZENÍ OZNÁMENÉHO OPATŘENÍ

4.1. Existence podpory

(38)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“.

(39)

Opatření je tudíž za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU považováno tehdy, když jsou splněna tato čtyři kritéria: i) musí být přičitatelné státu a poskytované ze státních prostředků, ii) musí zvýhodňovat určitý podnik, iii) zvýhodnění musí být selektivní a iv) opatření musí nebo může narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy.

4.1.1. Opatření je přičitatelné státu a poskytované ze státních prostředků

(40)

Aby mohlo být finanční opatření kvalifikováno jako státní podpora, musí být přičitatelné státu a musí být přímo nebo nepřímo poskytnuto ze státních prostředků. Státní prostředky zahrnují veškeré zdroje veřejného sektoru (15), včetně prostředků subjektů působících pod úrovní státu (decentralizovaných, federálních, regionálních nebo jiných) (16).

(41)

Vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat všeobecné služby vyplácí český stát ze svého vlastního rozpočtu, jak je stanoveno v zákoně o poštovních službách (viz oddíl 2.4).

(42)

Oznámené opatření je tudíž přičitatelné státu a poskytnuté ze státních prostředků.

4.1.2. Opatření je poskytováno určitému podniku

(43)

Poskytování veřejných finančních prostředků určitému subjektu může být kvalifikováno jako státní podpora jen tehdy, pokud je tento subjekt „podnikem“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Podle ustálené judikatury Soudního dvora zahrnuje pojem podniku jakoukoli entitu vykonávající hospodářskou činnost (17). Označení konkrétního subjektu za podnik proto závisí zcela na povaze jeho činností, bez ohledu na právní postavení tohoto subjektu nebo způsob jeho financování (18). Obecně je třeba mít za to, že určitá činnost má hospodářskou povahu, pokud spočívá v nabízení zboží a služeb na trhu (19).

(44)

V daném případě poskytuje Česká pošta na českém trhu poštovní služby za úplatu, přičemž soutěží s ostatními poskytovateli. Poskytování poštovních služeb na tomto trhu proto představuje hospodářskou činnost. Stát poskytuje České poště vyrovnávací platbu za poskytování některých z uvedených poštovních služeb (povinnost poskytovat všeobecné služby), a poskytuje tudíž vyrovnávací platbu za hospodářskou činnost. S ohledem na činnosti financované dotyčnými opatřeními je tudíž nutné pokládat Českou poštu za podnik.

4.1.3. Zvýhodnění

(45)

Zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU je jakýkoli ekonomický prospěch, jejž by podnik nezískal za normálních tržních podmínek, tj. bez zásahu státu (20). Pokud se v důsledku státního zásahu zlepší finanční situace podniku, jedná se o zvýhodnění. Pro pojem státní podpora je relevantní nejen poskytnutí pozitivních hospodářských výhod, ale zvýhodnění může představovat i zbavení ekonomické zátěže. Posledně uvedená skutečnost představuje širokou kategorii, která zahrnuje jakékoli snížení nákladů, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku (21). To se týká všech případů, kdy jsou hospodářské subjekty osvobozeny od nákladů, jež jsou neodmyslitelně spjaty s jejich hospodářskou činností (22).

(46)

Soudní dvůr však v rozsudku ve věci Altmark (23) objasnil, že poskytnutí výhody lze vyloučit z úhrady nákladů vynaložených na poskytování služby obecného hospodářského zájmu, jsou-li splněny čtyři kumulativní podmínky:

i.	Zaprvé, podnik-příjemce musí být skutečně pověřen plněním povinností veřejné služby a tyto povinnosti musí být jasně definovány.

ii.	Zadruhé, parametry, na jejichž základě je vyrovnání vypočteno, musejí být předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem.

iii.	Zatřetí, vyrovnání nemůže přesahovat meze toho, co je nezbytné k pokrytí všech nebo části nákladů vynaložených k plnění povinností veřejné služby se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností.

iv.

Začtvrté, není-li výběr podniku, který má být pověřen plněním povinností veřejné služby, v konkrétním případě učiněn v rámci řízení o zadání veřejné zakázky umožňujícího vybrat zájemce schopného poskytovat tyto služby za nejmenších nákladů pro územně správní celek, musí být úroveň nutného vyrovnání určena na základě analýzy nákladů, které by průměrný, správně řízený a přiměřeně vybavený podnik v daném odvětví vynaložil při plnění těchto povinností se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností.

(47)

České orgány uznávají, že čtvrté kritérium podle rozsudku ve věci Altmark není splněno. Komise se rovněž domnívá, že čtvrté kritérium podle rozsudku ve věci Altmark splněno není, jelikož při neexistenci postupu zadávání veřejných zakázek, který umožňuje vybrat uchazeče, který je schopen poskytnout službu za nejmenších nákladů pro společnost, české orgány neprokázaly, že výše úhrady byla stanovena na základě analýzy nákladů správně řízeného podniku ve stejném odvětví s přihlédnutím k příjmům a přiměřenému zisku.

(48)

Jelikož v tomto případě není splněna jedna ze čtyř kumulativních podmínek stanovených v rozsudku ve věci Altmark, vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby Českou poštu zvýhodňuje.

4.1.4. Selektivita

(49)

V čl. 107 odst. 1 SFEU se vyžaduje, aby opatření zvýhodňovalo „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“, aby bylo vymezeno jako státní podpora. Komise konstatuje, že vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby bude poskytnuta výhradně České poště. Vzhledem k tomu, že se projednávaná věc týká individuálního opatření podpory, zjištění hospodářského zvýhodnění (viz body (45) až (48)) umožňuje předpokládat, že opatření je selektivní (24). V každém případě se nezdá, že by ze stejného zvýhodnění měly prospěch i jiné podniky ve stejném nebo jiném odvětví ve srovnatelné skutkové a právní situaci. Opatření je tudíž selektivní ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

4.1.5. Ovlivnění obchodu a narušení hospodářské soutěže

(50)

Veřejné příspěvky poskytované podnikům představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU jen tehdy, když narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž a ovlivňují obchod mezi členskými státy.

(51)

Co se týká zásady narušení hospodářské soutěže, má se za to, že opatření provedené státem narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, pokud může posílit soutěžní postavení příjemce ve vztahu k ostatním podnikům, s nimiž soutěží (25). Z praktického hlediska proto narušení hospodářské soutěže obecně existuje tehdy, poskytne-li stát finanční výhodu určitému podniku v liberalizovaném odvětví, v němž existuje nebo může existovat hospodářská soutěž.

(52)

Co se týká zásady ovlivnění obchodu, v judikatuře Soudního dvora je stanoveno, že obchod mezi členskými státy může ovlivnit poskytnutí podpory jakémukoli podniku vykonávajícímu činnosti na vnitřním trhu (26). Ačkoliv neexistuje striktní prahová hodnota nebo procentní podíl, při jejichž nedosažení by bylo možné mít za to, že obchod mezi členskými státy není ovlivněn, omezený rozsah hospodářské činnosti doložený velmi nízkým obratem znamená menší pravděpodobnost ovlivnění obchodu.

(53)

Pokud jde o projednávanou věc, Komise uvádí, že Česká pošta působí na českém poštovním trhu. Český poštovní trh je liberalizován od 1. ledna 2013 a Česká pošta proto působí v konkurenci s ostatními provozovateli. Podle českých orgánů měla Česká pošta v roce 2018 na trhu s listovními zásilkami podíl přibližně 93,1 % a na trhu doručování balíků podíl 37,7 %.

(54)

Někteří konkurenti České pošty, zejména konkurenti, kteří poskytují služby doručování balíků, jsou součástí mezinárodních skupin, které rovněž působí v jiných členských státech (např. DPD).

(55)

V poštovním odvětví tak existuje obchod mezi členskými státy a úhrada poskytnutá České poště posiluje její postavení vůči ostatním poštovním podnikům soutěžícím v rámci obchodu uvnitř Unie.

(56)

Komise proto dospěla k závěru, že oznámené opatření může ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž.

4.1.6. Závěr o existenci podpory

(57)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že vyrovnávací platba, která má být poskytnuta České poště za poskytování všeobecných poštovních služeb v období 2018–2022, splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 SFEU, a proto opatření představuje státní podporu ve smyslu uvedeného ustanovení.

4.2. Slučitelnost

(58)

Jelikož vyrovnávací platby za povinnost poskytovat všeobecné služby ve prospěch České pošty představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, je třeba posoudit jejich slučitelnost s vnitřním trhem. Důvody, proč státní podpora může nebo musí být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem, jsou uvedeny v čl. 106 odst. 2 a v čl. 107 odst. 2 a 3 SFEU.

(59)

České orgány tvrdí, že oznámené opatření představuje vyrovnávací platbu za poskytování služby obecného hospodářského zájmu, zejména povinnost poskytovat všeobecné služby, která má být posouzena z hlediska slučitelnosti na základě čl. 106 odst. 2 SFEU.

(60)

V čl. 106 odst. 2 Smlouvy je stanoveno, že „podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým ve Smlouvách, zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem Unie.“

(61)

V souladu s tímto ustanovením může Komise prohlásit vyrovnávací platbu za služby obecného hospodářského zájmu za slučitelnou s vnitřním trhem za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky. Komise stanovila podmínky pro uplatňování čl. 106 odst. 2 SFEU v rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2012 (27) a v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012.

(62)

České orgány oznámily vyrovnávací platbu v maximální výši 1 500 mil. CZK (55,5 mil. EUR). Vzhledem k tomu, že výše vyrovnávací platby, která má být poskytnuta České poště, přesahuje 15 mil. EUR ročně, nespadá uvedená vyrovnávací platba do působnosti rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2012, jak je stanoveno v článku 2 uvedeného rozhodnutí.

(63)

Státní podporu, která nespadá do oblasti působnosti rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2012, lze prohlásit za slučitelnou s čl. 106 odst. 2 SFEU, je-li to nutné pro poskytování dané služby obecného hospodářského zájmu a jestliže není narušen vývoj obchodu do takové míry, která by byla v rozporu se zájmy Unie. V tomto ohledu rámec pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 stanoví pokyny pro posuzování slučitelnosti vyrovnávací platby za služby obecného hospodářského zájmu.

4.2.1. Posouzení slučitelnosti podle rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012

(64)

Podmínky, které je třeba splnit za účelem slučitelnosti vyrovnávací platby, jsou uvedeny níže.

4.2.1.1. Skutečná služba obecného hospodářského zájmu, jak je uvedeno v článku 106 SFEU

(65)

Jak je uvedeno v bodě 46 sdělení Komise o službách obecného hospodářského zájmu (28), mají členské státy široké rozhodovací pravomoci při označení určité služby za službu obecného hospodářského zájmu. Pravomoc Komise je omezena na ověření toho, zda jsou rozhodovací pravomoci uplatňovány bez zjevného pochybení, pokud jde o definici služby obecného hospodářského zájmu, a na posouzení každé státní podpory, která je předmětem vyrovnávací platby. Bod 56 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 potvrzuje širokou rozhodovací pravomoc členských států při definování služby obecného hospodářského zájmu.

(66)

Bod 14 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 uvádí, že: „Členské státy by měly prokázat, že řádně zvážily potřeby veřejné služby veřejnou konzultací nebo jinými vhodnými nástroji, jimiž přihlédly k zájmům uživatelů a poskytovatelů.“

(67)

Povinnost poskytovat všeobecné služby vymezená v článku 3 směrnice o poštovních službách je uznána jako skutečná služba obecného hospodářského zájmu (29). V důsledku toho nemusí členské státy prostřednictvím veřejné konzultace nebo jiných vhodných nástrojů prokázat, že při pověření provozovatele povinností poskytovat všeobecné služby (viz uvedený článek 3) vzaly v úvahu potřeby veřejné služby. České orgány se domnívají, že rozsah povinnosti České pošty poskytovat všeobecné služby je v souladu se směrnicí o poštovních službách.

(68)

Komise však podotýká, že v tomto případě se povinnost poskytovat všeobecné služby svěřená České poště, jak je definována v bodě (13), zdá být širší než služby popsané v článku 3 směrnice o poštovních službách. Povinnost poskytovat všeobecné služby zahrnuje zejména poštovní peněžní poukázky, které v uvedeném ustanovení nefigurují a v směrnici o poštovních službách jsou uvedeny jako další či doplňující služby (30).

(69)

Podle českých orgánů proběhla veřejná konzultace, která předcházela přijetí změn zákona o poštovních službách v roce 2012, a rozsah povinnosti poskytovat všeobecné služby byl v roce 2016 potvrzen v pravidelném přezkumu ze strany ČTÚ, jehož výsledky byly předmětem veřejné konzultace (31). Komise má však za to, že z uvedených dokumentů vyplývá, že veřejnost nebyla konkrétně konzultována ohledně zahrnutí poštovních peněžních poukázek do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby v oznámeném období.

(70)

S ohledem na výše uvedené má proto Komise pochybnosti, zda informace předložené českými orgány postačují k tomu, aby byla povinnost poskytovat všeobecné služby vymezená Českem považována za skutečnou službu obecného hospodářského zájmu, jelikož je její rozsah širší než u služeb popsaných v článku 3 směrnice o poštovních službách. Zejména vzhledem k nekonání veřejné konzultace, která by náležitě zohlednila potřeby veřejné služby, má Komise pochybnosti, zda lze bod 14 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu považovat za splněný.

4.2.1.2. Nutnost existence pověřujícího aktu, který stanoví závazky veřejné služby a způsoby výpočtu vyrovnávací platby

(71)

V souladu s bodem 15 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 pojem služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 106 SFEU vyžaduje, aby dotčený podnik byl pověřen poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu prostřednictvím jednoho nebo více aktů.

(72)

Jak vyžaduje bod 16 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, tyto pověřovací akty stanoví zejména:

i)	náplň a délku trvání závazků veřejné služby;

ii)	o který podnik a o které území se jedná;

iii)	povahu výhradních práv udělených podniku;

iv)	popis vyrovnávacího mechanismu a parametry pro výpočet, sledování a přezkum vyrovnávací platby a

v)	ustanovení pro vyloučení vyplacení nadměrné vyrovnávací platby a jejího vrácení.

(73)

Česká pošta byla jmenována poskytovatelem všeobecných služeb na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022 rozhodnutím ČTÚ (viz bod (12)). Pověření České pošty upřesňuje obsah závazku veřejné služby a dotčené území (viz body (13)–(14)). Mechanismus vyplácení vyrovnávacích plateb a metodika použitá pro jejich výpočet je stanovena v zákoně o poštovních službách, jak je popsáno v oddíle 2.4.2.

(74)

České orgány potvrdily, že České poště nejsou udělena žádná výhradní práva mimo povinnost poskytovat všeobecné služby (32). Pokud jde o opatření k zamezení a vrácení nadměrné vyrovnávací platby, mechanismus jejich vyplácení zajišťuje, aby byla výše vyrovnávací platby vypočtena a následně přezkoumána, čímž by se zabránilo vyplacení nadměrné vyrovnávací platby ve prospěch České pošty.

(75)

Komise se proto v této fázi domnívá, že pověřovací akt týkající se České pošty je v souladu s rámcem pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012.

(76)

Komise se proto v této fázi domnívá, že tvrzení společnosti Zásilkovna, totiž že pověřovací akt týkající se České pošty je v rozporu s rámcem pro služby obecného hospodářského zájmu (viz bod (26)), se nezdá být odůvodněné. To platí, aniž je dotčena právní spolehlivost mechanismu vyplácení vyrovnávacích plateb a parametrů posuzovaných v oddíle 4.2.1.7.

4.2.1.3. Doba trvání pověření

(77)

Podle bodu 17 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 „by pak doba trvání pověření měla být odůvodněna objektivními kritérii, například potřebou amortizovat nepřevoditelná fixní aktiva. Trvání pověření by v zásadě nemělo být delší než doba nutná k odpisu nejvýznamnějších aktiv nezbytných k poskytování SOHZ“.

(78)

Poskytováním všeobecných služeb byla Česká pošta pověřena na období čítající pět let (viz bod (12)). Podle českých orgánů může být pětiletá doba trvání pověření České pošty odůvodněna odkazem na dobu amortizace nejvýznamnějších aktiv nezbytných pro poskytování všeobecných služeb. To je znázorněno v tabulce 1.

Tabulka 1

Doba amortizace aktiv České pošty

Druh aktiva	Doba amortizace (roky)
Budovy	30–45
Vozidla	6
Železniční doprava	15
Zařízení IT v ústředí České pošty	4–6
Zařízení IT na pobočkách České pošty	3–6
Kancelářská technika	4–6
Skladovací zařízení	4–6
Zařízení na poštovních přepážkách	3–8
Nábytek	6
Vybavení budov	6–12
Manipulační technika	5–12
Trezory a jiný majetek spojený s bezpečností	5–20
Třídící zařízení	10

(79)

Komise se v této fázi domnívá, že pověření povinností poskytovat všeobecné služby na období pěti let je odůvodněno na základě doby amortizace nejvýznamnějších aktiv České pošty.

4.2.1.4. Soulad se směrnicí 2006/111/ES

(80)

Podle bodu 18 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se „podpora se považuje za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 106 odst. 2 Smlouvy, pouze pokud podnik v příslušném případě splňuje požadavky směrnice 2006/111/ES o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků“.

Vnitrostátní právní rámec

(81)

Zákon o poštovních službách v § 33a stanoví, že držitel poštovní licence je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů spojených s povinností poskytovat všeobecné služby a ostatní služby. Dále zde stojí, že prováděcí právní předpis stanoví metodiku členění nákladů a výnosů a že oddělená evidence nákladů a výnosů musí být jednou ročně ověřena osobou odborně způsobilou a nezávislou.

(82)

Prováděcí vyhláška (33) byla schválena ČTÚ a v § 1 stanoví, že přímé náklady musí být přiřazeny službě, se kterou přímo souvisejí, zatímco nepřímé nebo společné náklady musí být přiřazeny na základě příčinné souvislosti s procesy, činnostmi nebo poskytovanými službami. Jak je stanoveno v § 33a zákona o poštovních službách, musí ČTÚ schválit zvláštní pravidla pro přiřazování společných nákladů, která navrhne Česká pošta.

(83)

Ve zprávě zveřejněné v červenci 2019 auditorská společnost BDO dospěla k závěru, že účetní závěrky České pošty za rok 2018 byly vypracovány ve všech významných ohledech v souladu se směrnicí o poštovních službách a s platnými vnitrostátními právními předpisy.

Popis metodiky nákladového účetnictví České pošty

(84)

Systém oddělených účtů České pošty vychází především z metodiky účtování nákladů zvané ABC (Activity Based Costing, metoda stanovování nákladů podle činností). V prvním kroku jsou náklady přiřazovány nákladovým střediskům, jako jsou pošta, depo, třídící uzel atd. Náklady se přiřazují nákladovým střediskům pro každou činnost, která může být zaznamenána odděleně. V současné době obsahuje účetní systém České pošty 5 740 nákladových středisek. Nákladové položky, které se nezaznamenávají v provozních nákladových střediscích (např. VAT, režijní náklady), jsou přiřazovány podle předem schválených pravidel na základě výpočtu na úrovni provozních nákladových středisek. Přiřazení těchto nákladů je proporcionální k přiřazení přímých nákladů.

Výsledek oddělení účtů

(85)

V tabulce 2 jsou uvedeny celkové náklady a výnosy alokované na služby v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby a ostatní služby za posledních pět let, jakož i odhad na období 2018–2022.

Tabulka 2

Oddělení účtů České pošty

V milionech CZK	Služby v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby		Ostatní služby
Rok	Provozní výnosy	Provozní náklady	Provozní výnosy	Provozní náklady
2014	[7 000 – 11 000 ]	[7 000 – 11 000 ]	[…]	[…]
2015	[6 500 – 10 500 ]	[7 000 – 11 000 ]	[…]	[…]
2016	[6 000 – 10 000 ]	[7 000 – 11 000 ]	[…]	[…]
2017	[6 000 – 10 000 ]	[7 000 – 11 000 ]	[…]	[…]
2018	[6 000 – 10 000 ]	[7 000 – 11 000 ]	[…]	[…]
2019 (*1)	[5 000 – 9 000 ]	[8 000 – 12 000 ]	[…]	[…]
2020 (*1)	[5 000 – 9 000 ]	[8 000 – 12 000 ]	[…]	[…]
2021 (*1)	[4 500 – 8 500 ]	[8 000 – 12 000 ]	[…]	[…]
2022 (*1)	[4 000 – 8 000 ]	[8 000 – 12 000 ]	[…]	[…]

Závěr

(86)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise v této fázi k závěru, že systém analytického účetnictví, který Česká pošta zavedla, se zdá být v souladu se směrnicí 2006/111/ES.

4.2.1.5. Dodržení pravidel EU v oblasti zadávání veřejných zakázek

(87)

Bod 19 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 zní: „Podpora se považuje za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 106 odst. 2 Smlouvy pouze za předpokladu, že odpovědný orgán při pověřování dotyčného podniku poskytováním služby dodržel nebo se zavázal dodržet platná pravidla Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Patří sem veškeré platné požadavky na transparentnost, rovné zacházení a nediskriminaci, které vyplývají přímo ze Smlouvy a případně ze sekundárního práva Unie. Podpora, která neodpovídá těmto pravidlům a požadavkům, se považuje za podporu, která by narušila obchod v míře, která by byla v rozporu se zájmy Unie ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy.“

(88)

Podle čl. 4 odst. 2 směrnice o poštovních službách členské státy mohou v souladu s právem určit poskytovatele všeobecných poštovních služeb a k jeho výběru nejsou povinny organizovat výběrové řízení. Komise se domnívá, že pouze v případě, že se členské státy rozhodnou zorganizovat výběrové řízení na výběr poskytovatele všeobecných poštovních služeb, budou platit pravidla pro zadávání veřejných zakázek.

(89)

V tomto případě ČTÚ v souladu s § 22 odst. 9 zákona o poštovních službách přímo pověřil Českou poštu. Zdá se však, že služby svěřené České poště přesahují rozsah povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené v článku 3 směrnice o poštovních službách (viz oddíl 4.2.1.1) a zahrnují další služby.

(90)

Komise má za to, že přímé určení podle čl. 4 odst. 2 směrnice o poštovních službách je možné, pouze pokud je rozsah povinnosti poskytovat všeobecné služby v souladu s článkem 3 směrnice o poštovních službách. Vzhledem k tomu, že rozsah povinnosti poskytovat všeobecné služby svěřené České poště může být širší, má Komise pochybnosti ohledně souladu s pravidly EU pro zadávání veřejných zakázek.

4.2.1.6. Vyloučení diskriminace

(91)

Bod 20 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 zní: „Jestliže určitý orgán pověří poskytováním stejné služby obecného hospodářského zájmu několik podniků, měla by se vyrovnávací platba počítat pro každý podnik podle stejné metody.“

(92)

Vzhledem k tomu, že povinnost poskytovat všeobecné služby je svěřena výhradně České poště, Komise se v této fázi domnívá, že tento požadavek není použitelný.

4.2.1.7. Výše vyrovnávací platby

(93)

V bodě 21 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 je uvedeno, že „(…) výše vyrovnávací platby nesmí překročit částku, která je nezbytná k pokrytí čistých nákladů na plnění závazků veřejné služby, včetně přiměřeného zisku“. V bodě 24 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se uvádí: „Čisté náklady, které jsou nebo podle očekávání budou nezbytné ke splnění závazků veřejné služby, by se měly vypočítat za použití metodiky čistých ušetřených nákladů, pokud to vyžadují právní předpisy Unie nebo členského státu i v jiných případech, v nichž je to možné.“

(94)

V bodě 25 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 je uvedeno: „Podle metodiky čistých ušetřených nákladů se čisté náklady, které jsou nezbytné nebo které budou podle očekávání nezbytné k plnění závazků veřejné služby, vypočítají jako rozdíl mezi čistými náklady poskytovatele, který vykonává svou činnost se závazkem veřejné služby, a čistými náklady nebo ziskem téhož poskytovatele, který vykonává svou činnost bez takového závazku.“

(95)

Jak je dále vysvětleno v tomto oddíle, vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby, která má být poskytnuta České poště, vychází z metodiky čistých ušetřených nákladů a vypočítá se jako rozdíl mezi čistými náklady nebo ziskem příjemce z provozu se závazkem veřejné služby a čistými náklady nebo ziskem z provozu bez tohoto závazku.

(96)

Metodika čistých ušetřených nákladů vyžaduje navržení hypotetického srovnávacího scénáře, v němž dotčený provozovatel racionálně vede svou hospodářskou činnost a usiluje o maximalizaci zisku, aniž by podléhal závazku veřejné služby, kterým by byl pověřen. Metodika čistých ušetřených nákladů vyžaduje odhad nákladů a výnosů tohoto provozovatele v rámci uvedeného hypotetického srovnávacího scénáře.

(97)

Při výpočtu čistých ušetřených nákladů souvisejících s povinností poskytovat všeobecné služby je nezbytné se vyhnout jakémukoli dvojímu započtení čistých ušetřených nákladů na ISDS, jejímž zajišťováním byla Česká pošta pověřena v témže období (viz body (15)–(16)). Aby se zabránilo veškerému dvojímu započtení, české orgány v tomto případě vypočítaly čisté ušetřené náklady na povinnost poskytovat všeobecné služby a na ISDS dohromady (čisté ušetřené náklady se vypočítají srovnáním scénáře, v němž je Česká pošta pověřena povinností poskytovat všeobecné služby a zajišťovat ISDS, s hypotetickým srovnávacím scénářem, v jehož rámci není pověřena poskytováním žádné z těchto služeb). Od výsledné hodnoty čistých ušetřených nákladů (NAC (USO + DBIS)) se odečtou čisté ušetřené náklady na ISDS (NAC (DBIS)) (stanovené v rozhodnutí SA.47293) a výsledkem je výše čistých ušetřených nákladů na povinnost poskytovat všeobecné služby (NAC (USO)) (34).

(98)

Komise se domnívá, že se jedná o přijatelnou metodiku, která zajistí řádné zohlednění případných účinků interakcí mezi těmito dvěma službami obecného hospodářského zájmu.

(99)

Metodika čistých ušetřených nákladů popsaná v tomto oddíle odpovídá čistým ušetřeným nákladům na povinnost poskytovat všeobecné služby a na ISDS.

Koncepce hypotetického srovnávacího scénáře

(100)

Hlavními prvky, které zvyšují ziskovost České pošty v hypotetickém srovnávacím scénáři, je uzavření poštovních poboček a snížení četnosti doručování.

(101)

Uzavření poštovních poboček umožňuje značné úspory nákladů (na zaměstnance, infrastrukturu atd.). Výnosy se rovněž snižují, některé by však byly přesměrovány do poštovních poboček, které zůstávají otevřené. Rozhodnutí uzavřít poštovní pobočku může být učiněno na základě jeho dopadu na celkovou ziskovost.

(102)

Podobně snížení četnosti doručování znamená značné úspory nákladů zkrácením celkové doby strávené doručováním zásilek a snížením počtu k tomu nezbytných zaměstnanců. Výnosy se rovněž sníží, přičemž někteří uživatelé z důvodu dalšího dne prodlení přestanou využívat poštovních služeb. Obecně lze říci, že snížení četnosti doručování (do určité míry) zvyšuje úspory z rozsahu, neboť poštovní doručovatelé na jednu trasu doručí více zásilek.

Uzavření poštovních poboček

(103)

V rámci uzavírání poštovních poboček navrhuje Česká pošta uzavřít 2 155 z 3 210 pošt (67,1 %) a přeměnit dalších 462 z nich (14,4 %) na tzv. „výdejní místa“. Česká pošta využívá výdejní místa např. k doručování listovních zásilek a poskytování služeb vyzvedávání balíků (všechny služby spadají pod povinnost poskytovat všeobecné služby, faktický scénář) za nižší náklady ve spolupráci se soukromými společnostmi. Komerční služby Česká pošta na výdejních místech nenabízí.

(104)

V rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018 Česká pošta ve svém hypotetickém srovnávacím scénáři uzavřela pouze 1 076 poštovních poboček, což je méně než polovina oproti současnému návrhu. Podle českých orgánů je tento velký rozdíl zapříčiněn novými závazky, které byly České poště uloženy. V prováděcí vyhlášce z roku 2012 stanovující požadavky na kvalitu povinnosti poskytovat všeobecné služby (35) se v § 14 uvádí, že Česká pošta musí udržovat dostatečnou hustotu pošt (např. minimálně jednu poštu v každé obci, která má 2 500 a více obyvatel). Podle českých orgánů měla Česká pošta na základě uvedených kritérií povinnost zachovat až do roku 2016 alespoň 2 108 poštovních poboček.

(105)

V lednu 2016 vstoupilo v platnost nové prováděcí nařízení (36), které stanoví konkrétní požadavek: Minimální počet provozoven České pošty činí 3 200.

(106)

České orgány tvrdí, že v hypotetickém srovnávacím scénáři mohou být uzavřeny pouze poštovní pobočky, kterým je konkrétně uložena povinnost poskytovat všeobecné služby. Česká pošta proto nyní optimalizuje infrastrukturu 3 200 poštovních poboček, přičemž dalších 10 je provozováno na dobrovolné bázi, zatímco v případě rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018 za optimální infrastrukturu považovala 2 108 poštovních poboček (zbylé poštovní pobočky, v té době 1 118, byly provozovány na dobrovolné bázi).

(107)

Komise má pochybnosti o hodnověrnosti toho, že by Česká pošta v současném hypotetickém srovnávacím scénáři uzavřela více než tisíc pošt, které v rámci faktického scénáře provozovala na dobrovolné bázi až do konce roku 2015. Pouhý vstup prováděcího nařízení v platnost v roce 2016, které brání uzavření některých poštovních poboček, sám o sobě nečiní z těchto poboček zátěž – Česká pošta je mohla uzavřít kdykoli před vstupem prováděcího nařízení v platnost, a rozhodla se tak neučinit.

Snížení četnosti doručování

(108)

Česká pošta má za to, že pokud by nebyla pověřena povinností poskytovat všeobecné služby nebo zajišťováním ISDS, zkrátila by četnost doručení z pěti dní v týdnu na pět dní každé dva týdny (tj. pondělí, středa, pátek, úterý, čtvrtek atd.).

Vyčíslení hypotetického srovnávacího scénáře

(109)

Výnosy České pošty z komerčních služeb představují přibližně [25-50] % celkového objemu. Mnohé z těchto služeb, jako jsou bankovní služby a prodej losů, jsou nabízeny v kamenných pobočkách sítě České pošty.

(110)

Aby odhadly účinky uzavření poštovních poboček na poptávku, provedly české orgány v lednu až únoru 2019 průzkum u 750 osob, 200 firem a 100 subjektů veřejné správy. Podle tohoto průzkumu by 29 % respondentů (váženo podle jejich využívání dané služby) přestalo používat finanční služby České pošty, pokud by byla uzavřena pošta, kterou doposud využívali. Výrazně by to ovlivnilo i poštovní služby; 20 % respondentů by přestalo například využívat Českou poštu k odesílání doporučených dopisů.

(111)

Reakce strany poptávky z průzkumů by neměly nutně vést k odpovídajícímu snížení poptávky: například 18,5 % zbývajících poštovních poboček by mělo podle očekávání obsluhovat v průměru větší počet zákazníků než 81,5 % poboček, které jsou zavřené.

(112)

Zdá se však, že české orgány počítaly se zvláště malým poklesem poptávky. Podle českých orgánů by výnosy z komerčních služeb podle hypotetického srovnávacího scénáře klesly o 4,0 %, zatímco poptávka po doporučených dopisech by se snížila o pouhých 1,1 % (37). V kombinaci s výrazným zvýšením počtu poštovních poboček, které mají být uzavřeny, ve srovnání s rozhodnutím o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018 (viz body (103)–(107)), má Komise pochybnosti, zda byly účinky uzavírání poštovních poboček na poptávku vyčísleny správně.

(113)

Aby mohly odhadnout účinky snížení četnosti doručování na poptávku, provedly české orgány v lednu 2019 další průzkum reprezentativního vzorku 1 002 občanů, kteří v posledních šesti měsících použili Českou poštu k zasílání dopisů. Průzkum zjišťoval, zda by podle respondentů bylo „přijatelné“, aby zásilky, které posílají, byly doručeny do dvou pracovních dnů, a nikoli do následujícího dne. Podle průzkumu by to [70-95] % respondentů považovalo za přijatelné, [2,5-15] % respondentů za nepřijatelné a dalších [2,5-15] % by to nepovažovalo ani za nepřijatelné, ani za nepřijatelné. Podle českých orgánů by se objemy jiných než doporučených dopisů snížily v hypotetickém srovnávacím scénáři o [5-15] %.

(114)

Komise má pochybnosti, zaprvé, zda tento průzkum umožňuje jakékoli pevné závěry ohledně přesných účinků snížení četnosti doručování na poptávku. To, že respondent považuje změnu četnosti doručování Českou poštou za přijatelnou, či nikoli, nemusí nutně ilustrovat, jaký dopad by tato skutečnost na poptávku měla. Za druhé má Komise pochybnosti, zda české orgány vyčíslily tento účinek na poptávku správně, a to s ohledem na rozdíl mezi výsledky průzkumu a snížením objemu.

Výpočet hodnoty NAC (USO)

(115)

České orgány vypočítaly, že NAC (USO+DBIS) se v období 2018–2022 rovná 15,2 mld. CZK (562,6 mil. EUR). NAC (DBIS) se v období 2018–2022 rovná 5,2 mld. CZK (192,5 mil. EUR) (38). Výsledkem je NAC (USO) ve výši 10,0 mld. CZK (370,1 mil. EUR). České orgány však dospěly k závěru, že NAC (USO) činí 12,3 mld. CZK (455,3 mil. EUR), tj. průměrně 2,5 mld. CZK (92,5 mil. EUR) ročně. Není jasné, proč české orgány dospěly k této výsledné hodnotě NAC (USO), a zdá se, že se dopustily metodologické chyby.

Závěr

(116)

S ohledem na výše uvedené má Komise pochybnosti jak o věrohodnosti hypotetického srovnávacího scénáře České pošty, tak o vyčíslení dopadů změn, které navrhuje pro svou poštovní infrastrukturu a četnost doručování. Komise má proto pochybnosti o výsledné hodnotě NAC (USO+DBIS). Komise má rovněž pochybnosti o tom, zda české orgány, vycházejíce z hodnoty NAC (USO+DBIS), správně stanovily hodnotu NAC (USO).

(117)

S ohledem na výše uvedené má Komise pochybnosti o odhadu hodnoty NAC (USO) v období 2018–2022. V této souvislosti je důležité zmínit, že maximální možná výše vyrovnávací platby za povinnost poskytovat všeobecné služby je 7,5 mld. CZK (277,6 mil. EUR, viz bod (18)), zatímco hodnota NAC (USO) byla odhadnuta na 12,3 mld. CZK. Česká pošta by mohla obdržet nadměrnou vyrovnávací platbu, pouze pokud by její výše byla vyšší než hodnota čistých ušetřených nákladů.

(118)

Přes tuto pojistku se Komise domnívá, že nejistoty doprovázející prezentaci čistých ušetřených nákladů jsou příliš velké na to, aby vyloučily, že by jejich hodnota mohla být potenciálně dokonce nižší než předem stanovená maximální výše vyrovnávací platby. Vzhledem k tomu, že by Česká pošta byla odškodněna až do výše limitu nespravedlivé zátěže, má proto Komise pochybnosti, že by Česká pošta mohla za povinnost poskytovat všeobecné služby potenciálně získat nadměrnou vyrovnávací platbu.

4.2.1.8. Pobídky ke zvyšování efektivity

(119)

Bod 39 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 stanoví: „Při stanovení metody vyrovnání musí členské státy začlenit pobídky k efektivnímu poskytování SOHZ vysoké kvality, pokud nemohou řádně odůvodnit, že zavedení takových pobídek není proveditelné nebo vhodné.“

(120)

Maximální částka vyrovnávací platby je stanovena v zákoně o poštovních službách (viz bod (23)) a tato částka je stanovena na dobu trvání pověření. V případě, že čisté náklady na poskytování všeobecných služeb překročí tuto prahovou hodnotu, Česká pošta musí uvedený rozdíl pokrýt z vlastních prostředků.

(121)

Tento přístup by v zásadě mohl být přijatelný, aby se zajistila pobídka ke zvyšování efektivity, avšak jen pokud je zajištěno, že čisté náklady na povinnost poskytovat všeobecné služby překročí maximální výši vyrovnávací platby.

(122)

V této fázi však není zřejmé, že čisté náklady na povinnost poskytovat všeobecné služby (viz předchozí oddíl) limit nespravedlivé zátěže překračují. Komise má proto pochybnosti, zda je tento požadavek rámce pro služby obecného hospodářského zájmu splněn.

4.2.1.9. Transparentnost

(123)

Bod 60 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 uvádí, že: „U každé vyrovnávací platby za SOHZ, která spadá do rámce tohoto sdělení, musí příslušný členský stát zveřejnit na internetu nebo jiným vhodným způsobem následující informace:

a)	výsledky veřejné konzultace nebo jiných příslušných nástrojů uvedených v odstavci 14;

b)	náplň a délku trvání závazků veřejné služby;

c)	o který podnik a případně o které území se jedná;

d)	částku podpory udělenou danému podniku za rok.“

(124)

Obsah a trvání povinnosti poskytovat všeobecné služby, jakož i příslušný podnik a dotčené území (popsáno v oddíle 2.2) jsou zveřejněny v rozhodnutí ČTÚ, kterým se Česká pošta pověřuje povinností poskytovat všeobecné služby (viz bod (12)). Výše podpory, která má být každoročně poskytnuta, bude zveřejněna ve výročních zprávách ČTÚ (39).

(125)

Komise se však domnívá, že české orgány zřejmě neprovedly přiměřeným způsobem konkrétní veřejnou konzultaci týkající se povinnosti poskytovat všeobecné služby v oznámeném období (viz bod (69)). Tato konzultace by za předpokladu nezbytnosti jejího konání bývala měla být zveřejněna. Komise proto v této fázi pochybuje, že jsou splněny požadavky na transparentnost rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012.

(126)

Oba stěžovatelé se domnívají, že požadavky na transparentnost splněny nebyly (viz body (26) a (34)). V tomto ohledu Mediaservis odkazuje na směrnici o poštovních službách. Komise upozorňuje, že (jak je vysvětleno v bodech (58) až (63)) oznámené opatření je posuzováno podle rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. Požadavky směrnice o poštovních službách jsou v tomto ohledu irelevantní.

(127)

Komise rovněž poznamenává, že příloha 1 část C pododstavec 1 směrnice o poštovních službách odkazuje na požadavek transparentnosti pouze ve vztahu k finančním převodům, a nikoli pokud jde o výpočet čistých nákladů. Pokud jde o čl. 7 odst. 5 směrnice o poštovních službách, uvádí se v něm, že „při stanovení výše finančních příspěvků“ musí být zajištěno dodržování zásad transparentnosti, nediskriminace a proporcionality. Výše finančního příspěvku je zveřejněna ve výročních zprávách ČTÚ (viz bod (124)).

(128)

Komise se proto domnívá, že požadavky na transparentnost obsažené ve směrnici o poštovních službách porušeny nejsou. Jak je však vysvětleno v bodě (125), Komise má rovněž pochybnosti o tom, zda jsou splněny požadavky na transparentnost rámce pro služby obecného hospodářského zájmu.

4.2.1.10. Dodatečné požadavky, které mohou být nezbytné pro to, aby rozvoj obchodu nebyl ovlivněn v míře, která by byla v rozporu se zájmy Unie

(129)

Bod 52 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu uvádí, že i když jsou požadavky rámce splněny, „za určitých výjimečných okolností by nemuselo být vyřešeno vážné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a podpora by mohla narušit obchod v rozsahu, který by byl v rozporu se zájmem Unie“.

(130)

Za takových výjimečných okolností může Komise za účelem zmírnění vážného narušení hospodářské soutěže od členských států požadovat splnění dodatečných podmínek nebo přijetí dodatečných závazků, jak je uvedeno v bodě 53 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu.

(131)

Bod 54 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu dále uvádí: „Neočekává se, že by k vážným narušením hospodářské soutěže, která by byla v rozporu se zájmy Unie, docházelo jindy, než za výjimečných okolností. Komise se těmito narušeními zabývá pouze v případech, kdy má podpora výrazné nepříznivé účinky na další členské státy a fungování vnitřního trhu, například proto, že podnikům ve významných hospodářských odvětvích brání v dosažení takové rozsahu činností, který je nezbytný pro jejich efektivní fungování.“

(132)

Komise připomíná, že další požadavky jsou považovány za nezbytné pouze za výjimečných okolností, pokud jde o vážná narušení hospodářské soutěže, která by zůstala neřešena ostatními požadavky rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. Komise omezuje svou pozornost zejména na ta narušení, v jejichž případě má podpora významné nepříznivé účinky na jiné členské státy a fungování vnitřního trhu.

(133)

V daném případě Komise podotýká, že oznámená vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby nemusí splňovat všechny požadavky rámce pro služby obecného hospodářského zájmu. Situace uvedená v bodě 52 tudíž nenastala a bod 52 se nepoužije.

4.2.1.11. Závěr

(134)

Na základě výše uvedených skutečností má Komise v této fázi pochybnosti, zda jsou splněna kritéria rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012.

5. POSOUZENÍ OPATŘENÍ UVEDENÝCH VE STÍŽNOSTECH

5.1. Vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby představuje neslučitelnou státní podporu

(135)

Komise po dokončení formálního šetření dospěje k závěru ohledně slučitelnosti oznámeného opatření v konečném rozhodnutí.

(136)

Pokud jde o vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat všeobecné služby, která byla poskytnuta v období 2013–2017 (viz bod (27)), Komise toto opatření posoudila v rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018 a zjistila, že je v souladu s rámcem pro služby obecného hospodářského zájmu. Platnost tohoto rozhodnutí posuzuje Tribunál Evropské unie (40).

5.2. Nesprávná alokace nákladů

(137)

Společnost Zásilkovna má za to, že Česká pošta nesprávně alokovala veškeré náklady na doručovací a přepravní síť namísto účtu za poskytování všeobecných služeb na účet za poskytování ostatních služeb (viz body (28)–(29)), v důsledku čehož obdržela Česká pošta nadměrnou vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat všeobecné služby.

(138)

Údajné nesprávné alokování nákladů je záležitostí chybného vyúčtování a neimplikuje převod státních prostředků, a tudíž nepředstavuje státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU.

(139)

Kromě toho se Komise v této fázi domnívá, že účty České pošty jsou odpovídajícím způsobem odděleny (viz oddíl 4.2.1.4). Komise rovněž konstatuje, že výše vyrovnávací platby vychází z hodnoty čistých ušetřených nákladů, nikoli z alokace nákladů (viz oddíl 4.2.1.7) a že tvrzení stěžovatele, že nesprávná alokace nákladů měla za následek vyplacení nadměrné vyrovnávací platby, je v každém případě neodůvodněné.

(140)

Pokud jde o období 2013–2017, Komise rovněž v rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018 dospěla k závěru, že účty České pošty byly odpovídajícím způsobem odděleny. Jak je uvedeno v bodě (136), platnost tohoto rozhodnutí posuzuje Tribunál Evropské unie.

5.3. Cenová politika České pošty je v rozporu se směrnicí o poštovních službách

(141)

Společnost Mediaservis se domnívá, že ceny České pošty nejsou vždy nákladově orientované a že její cenová politika je výsledkem jejích vlastních rozhodnutí a neměla by být chápána tak, že nespadá pod běžné obchodní podmínky ve smyslu směrnice o poštovních službách (viz body (35)–(37)).

(142)

Komise konstatuje, že cenová politika České pošty neimplikuje převod státních prostředků, a proto se nejedná o státní podporu. V rozsahu, v němž by však cenová politika České pošty vytvářela ztráty, které nevyplývají z povinnosti poskytovat všeobecné služby, pak by tato skutečnost mohla mít dopad na výpočet čistých ušetřených nákladů. V případě potřeby Komise v rámci posouzení slučitelnosti vezme v úvahu jakýkoli dopad cen České pošty na její čisté ušetřené náklady, a to v rozsahu, v němž uvedené ceny nevyplývají z povinnosti poskytovat všeobecné služby.

5.4. Závěr

(143)

Komise se domnívá, že ostatní opatření uvedená ve stížnostech nepředstavují státní podporu a že v míře, v jaké by měla dopad na výši způsobilé vyrovnávací platby ve prospěch České pošty, bude tento dopad zohledněn při výpočtu čistých ušetřených nákladů v konečném rozhodnutí.

S ohledem na výše uvedené úvahy Komise postupem podle čl. 108 odst. 2 SFEU žádá Česko, aby předložilo své připomínky a poskytlo veškeré informace, které mohou pomoci posoudit podporu/opatření, a to do jednoho měsíce ode dne obdržení tohoto dopisu. Komise české orgány vyzývá, aby kopii tohoto dopisu neprodleně zaslaly potenciálnímu příjemci podpory.

Komise by ráda Česku připomněla, že čl. 108 odst. 3 SFEU má odkladný účinek, a upozorňuje na článek 16 nařízení Rady (EU) 2015/1589, který stanoví, že od příjemce může být požadováno navrácení veškeré protiprávní podpory.

Komise Česko upozorňuje, že zúčastněné strany bude informovat zveřejněním tohoto dopisu a jeho stručného shrnutí v Úředním věstníku Evropské unie. Zúčastněné strany v zemích ESVO, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP, bude informovat zveřejněním oznámení v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie a Kontrolní úřad ESVO bude informovat zasláním kopie tohoto dopisu. Všechny tyto zúčastněné strany budou vyzvány, aby předložily své připomínky do jednoho měsíce ode dne zveřejnění daného dopisu či oznámení.

(1) Věci SA.55686 (2019/FC), resp. SA.55497 (2019/FC).

(2) Zákon č. 111/1990 Sb.

(3) Zákon č. 77/1997 Sb.

(4) Směnný kurz: 1 CZK = 0,03701 EUR, převzato v červnu 2020 z: https://ec.europa.eu/budget/graphs/inforeuro.html.

(5) Rozhodnutí Rady ČTÚ č. ČTÚ-70 580/2017-610/ V. vyř. viz: https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/stranky/26768/soubory/70580-2017-610-v-pm.pdf.

(6) Zákon č. 29/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(7) Rozhodnutí ze dne 2. února 2018 ve věci SA.47293 (2017/N).

(8) Sdělení Komise: Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 15).

(9) Věc SA.55686 (2019/FC).

(10) Stěžovatel v tomto ohledu odkazuje na oddíl 2.3 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu.

(11) Rozhodnutí ze dne 19. února 2018 ve věci SA.45281.

(12) Věc SA.55497 (2019/FC).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství, Úř. věst. L 52, 27.2.2008, s. 3.

(14) Služba, na jejímž základě je dopis/dokument vytvořen on-line a zaslán digitálně poskytovateli poštovních služeb, který jej vytiskne a odešle ve stejný den.

(15) Věc T-358/94, Compagnie nationale Air France v. Komise, EU:T:1996:194, bod 56.

(16) Věc 248/84, Spolková republika Německo v. Komise, EU:C:1987:437, bod 17; spojené věci T-92/00 a T-103/00, Territorio Histórico de Álava – Diputación Foral de Álava (T-92/00), Ramondín, SA a Ramondín Cápsulas, SA (T-103/00) v. Komise Evropských společenství, EU:T:2002:61, bod 57.

(17) Spojené věci C-180/98 až C-184/98, Pavel Pavlov a další v. Stichting Pensioenfonds Medische Specialisten, EU:C:2000:428, bod 74.

(18) Věc C-41/90, Höfner & Fritz Elser v. Macrotron GmbH, EU:C:1991:161, bod 21; spojené věci C-180/98 až C-184/98, Pavel Pavlov a další v. Stichting Pensioenfonds Medische Specialisten, EU:C:2000:428, bod 74.

(19) Věc 118/85, Komise v. Italská republika, EU:C:1987:283, bod 7.

(20) Věc C-39/94, SFEI a další, ECLI:EU:C:1996:285, bod 60; věc C-342/96, Španělsko v. Komise, ECLI:EU:C:1999:210, bod 41.

(21) Věc C-387/92, Banco Exterior de España, ECLI:EU:C:1994:100, bod 13; věc C-156/98, Německo v. Komise, ECLI:EU:C:2000:467, bod 25; věc C-6/97, Itálie v. Komise, ECLI:EU:C:1999:251, bod 15; věc C-172/03, Heiser, ECLI:EU:C:2005:130, bod 36.

(22) Věc C-126/01, GEMO SA, ECLI:EU:C:2003:622, body 28 až 31 o bezplatném sběru a likvidaci odpadu.

(23) Věc C-280/00, Altmark Trans, ECLI:EU:C:2003:415, body 87 až 95.

(24) Viz věci C-15/14 P, Komise v. MOL, EU:C:2015:362, bod 60; C-270/15 P, Belgie v. Komise, EU:C:2016:489, bod 49; T-314/15, Řecko v. Komise, EU:T:2017:903, bod 79.

(25) Věc 730/79, Philip Morris Holland BV v. Komise, EU:C:1980:209, bod 11; spojené věci T-298/97, T-312/97, T-313/97, T-315/97, T-600/97 až 607/97, T-1/98, T-3/98 až T-6/98 a T-23/98, Alzetta Mauro a další v. Komise, EU:T:2000:151, bod 80.

(26) Věc 730/79, Philip Morris Holland BV v. Komise, EU:C:1980:209 body 11 až 12; věc T-214/95, Het Vlaamse Gewest (Flemish Region) v. Komise, EU:T:1998:77, body 48 až 50.

(27) Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 SFEU na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3.

(28) Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 4.

(29) Např. čl. 3 odst. 1 směrnice o poštovních službách stanoví: „Členské státy zajistí, aby uživatelé mohli využívat práva na všeobecnou službu zahrnující trvalé poskytování poštovní služby ve stanovené kvalitě ve všech místech na jejich území za dostupné ceny pro všechny uživatele.“

(30) Viz 30. bod odůvodnění směrnice o poštovních službách.

(31) Viz: https://www.ctu.cz/vyzva-k-uplatneni-pripominek-k-zameru-ulozit-jako-povinnost-poskytovat-zajistovat-jednotlive.

(32) Podle českých orgánů je jediným výhradním právem, které je České poště uděleno, poskytování poštovních peněžních poukázek.

(33) Vyhláška č. 465/2012 Sb.

(*1) Odhad

(34) Jinými slovy: NAC (USO) = NAC (USO+DBIS)–NAC (DBIS).

(35) Vyhláška č. 464/2012 Sb.

(36) Nařízení č. 178/2015 Sb.

(37) Opraveno o zvýšení poptávky po listovních zásilkách doručovaných Českou poštou, pokud by nebyla pověřena zajišťováním ISDS v hypotetickém srovnávacím scénáři.

(38) Viz tabulka 15 rozhodnutí ve věci SA.47293.

(39) Viz: https://www.ctu.cz/vyrocni-zpravy.

(40) Věc T-316/18, První novinová společnost v. Komise.

4.9.2020

Jurnalul Oficial al Uniunii Europene

C 294/41

AJUTOR DE STAT – PORTUGALIA

Ajutor de stat SA.58101 (C/2020) (ex 2020/N) Ajutor pentru salvare acordat SATA

Invitație de a prezenta observații în temeiul articolului 108 alineatul (2) din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene

(Text cu relevanță pentru SEE)

(2020/C 294/03)

Prin scrisoarea din data de 18 august 2020, reprodusă în versiunea lingvistică autentică în paginile care urmează prezentului rezumat, Comisia a comunicat Portugaliei decizia sa de a iniția procedura prevăzută la articolul 108 alineatul (2) din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene pentru ajutorul menționat mai sus.

Commission européenne

Direction générale de la concurrence

Greffe des aides d’État

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax + 32 22961242

Stateaidgreffe@ec.europa.eu

Aceste observații vor fi comunicate Portugaliei. Păstrarea confidențialității în ceea ce privește identitatea părții interesate care prezintă observațiile poate fi solicitată în scris, precizându-se motivele care stau la baza solicitării.

SATA Azores Airlines Sociedade Anónima (denumită în continuare „SATA”) este o societate deținută în totalitate de Regiunea Autonomă a Insulelor Azore care desfășoară activități în sectorul transportului aerian. SATA cuprinde cinci societăți deținute integral: SATA Air Açores, SATA Internacional – Azores Airlines, Azores Vacations America, Azores Airlines Vacations Canada și SATA Gestão de Aeródromos.

SATA este cea mai mare societate din Regiunea Autonomă a Insulelor Azore și angajează aproximativ 1150 de persoane, fiind angajatorul cel mai important din regiune. SATA Air Açores și Sata Internacional – Azores Airlines, S.A. oferă ambele servicii de transport aerian de pasageri și de mărfuri pe rute care fac obiectul obligațiilor de serviciu public sau în scopuri comerciale. SATA înregistrează pierderi operaționale recurente, astfel încât capitalul său propriu a fost negativ în ultimii ani și continuă să fie în prezent. Aceste dificultăți financiare sunt în prezent agravate de efectele pandemiei de COVID19, care au condus aproape la încetarea activităților desfășurate de SATA până în luna iunie.

Începând cu anul 2017, Regiunea Autonomă a Insulelor Azore a remediat parțial deficitul de fonduri proprii și solvabilitatea societății prin aprobarea a trei majorări de capital, din care majoritatea sumelor au fost deja plătite. Portugalia susține că majorările de capital în cauză nu au conferit SATA un avantaj economic deoarece, în calitate de acționar unic al SATA, administrația regională a Insulelor Azore a acționat ca un investitor privat care operează în condiții normale de piață. În special, Portugalia susține că singurul scenariu contrafactual relevant ar fi fost neîndeplinirea de către SATA a obligațiilor sale de plată, scenariu în care impactul financiar asupra acționarului unic ar fi fost mai mare decât costurile măsurilor de sprijin propriu-zise.

Pentru a sprijini SATA, Portugalia a notificat un împrumut garantat reprezentând ajutor pentru salvare în valoare de 169 de milioane EUR în conformitate cu Orientările privind ajutoarele de stat pentru salvarea și restructurarea întreprinderilor nefinanciare aflate în dificultate (1) („Orientările S&R”), care acoperă nevoile de lichiditate ale SATA pentru următoarele 6 luni, până la sfârșitul lunii ianuarie.

Comisia are îndoieli, în această etapă, cu privire la faptul dacă majorările de capital acordate de Regiunea Autonomă a Insulelor Azore constituie ajutor pentru salvare sau ajutor pentru restructurare ilegale și, în caz afirmativ, dacă ajutorul pentru salvare notificat în prezent ar îndeplini una dintre condițiile de compatibilitate cu piața internă în temeiul articolului 107 alineatul (3) litera (c) din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene prevăzute la punctele 70 și 71 din Orientările S&R, și anume principiul „pentru prima și ultima dată”.

TEXTUL SCRISORII

The European Commission (‘the Commission’) wishes to inform the Portuguese Republic that, having examined the information supplied by your authorities regarding past and planned public financing in favour of SATA Air Açores — Sociedade Açoriana de Transportes Aéreos S.A. (‘SATA Air Açores’ or ‘SATA’ or ‘the beneficiary’), it has decided to initiate the procedure laid down in Article 108(2) of the Treaty on the Functioning of the European Union (‘TFEU’).

The Commission also wishes to inform the Portuguese Republic that it has decided not to raise any objections to individual aid to SATA Air Açores related to the provision of public service obligations or services of general economic interest related to air transport to the Region Azores and to the management of the airports in the same Region, on the grounds that it is compatible with the internal market pursuant to Article 107(3)(c) and Article 106 (2) of the TFEU.

The Commission has based its decision on the following considerations:

1. PROCEDURE

(1)

Following pre-notification contacts (2), on 13 August 2020, Portugal notified to the Commission its plans to grant rescue aid in favour of SATA. Portugal amended and completed the notification on 14 August 2020.

(2)

Portugal agreed exceptionally to waive the rights deriving from Article 342 TFEU in conjunction with Article 3 of the EC Regulation 1/1958 (3) and to have the decision adopted and notified pursuant to Article 297 TFEU in English.

2. DESCRIPTION

2.1. The beneficiary: activities and operating subsidiaries

(3)

SATA Air Açores is a Sociedade Anónima (limited liability company) (4) and holding of other companies that is based in the Azores Autonomous Region of Portugal (‘the Region’). SATA Air Açores was incorporated in 1941 and is fully owned by the Government of the Region. SATA employs 1 400 persons, of which 1 150 locally in the Region and 250 in Lisbon. SATA Air Açores controls various companies: SATA Internacional — Azores Airlines, S.A. (‘Azores Airlines’), SATA — Gestão de Aeródromos, S.A. (‘SATA Gestão de Aeródromos’ or ‘SGA’) and Azores Vacations America and Azores Vacations Canada.

(4)

SATA Air Açores provides air transport passenger and cargo services with routes under public service obligations (‘PSO’) (5), or on commercial basis. SATA Air Açores serves the nine islands of the Region through inter-island air transport of the Azores Archipelago, for a total of 14 routes, under PSO entrusted exclusively to SATA Air Açores by means of a 5-year public service contract expiring on 30 September 2020. SATA Air Açores was the only airline that submitted a bid for these routes in 2015. In 2019, SATA Air Açores operated more than 15 000 flights, with six Dash Bombardier planes which carried around 766 000 passengers.

(5)

Azores Airlines was incorporated in December 1990 and has an administrative hub in Ponta Delgada and one operational base in Lisbon. Azores Airlines operates without compensation i) 3 PSO routes connecting the five gateways of the Azores (São Miguel, Terceira, Santa Maria, Horta and Pico islands) to mainland Portugal, ii) a PSO route linking Ponta Delgada to Funchal (Madeira island) and iii) international flights for regular routes in the North Atlantic to Boston, Oakland, Toronto and Montreal. Azores Airlines also operates niche tourist markets and charter services. Even if the abovementioned PSO routes are open to all operators willing to comply with the PSOs imposed on the routes, Azores Airlines is the only airline operating these PSO routes. In 2019, Azores Airlines operated around 7 000 flights, through six medium course Airbus 320 planes serving around 946 000 passengers.

(6)

SATA Gestão de Aeródromos, incorporated in 2005, is dedicated to the management of the aerodromes of Pico, Graciosa, Corvo and São Jorge, as well as the Flores island terminal. Portugal alleges that the management of these airports is not economically attractive for private parties, contrary to the airports of São Miguel and Terceira, which are operated by the Vinci Group.

(7)

The Portuguese authorities consider that the management and operation of the airports of these islands Pico, Graciosa, Corvo and São Jorge, as well as the Flores island terminal are services of general economic interest (‘SGEI’) (6). Air traffic in each of these airports has been below 200 000 passengers per year in the last three years (7). Portugal reported to the Commission the SGEI of these five airports in 2016-2017 (8). Indeed Portugal considers that the need to ensure connectivity of an isolated area of the European Union justifies the SGEI, in view of the lack of alternative means of transport available and in light of the criteria set out in the Guidelines on State aid to airports and airlines (‘Aviation Guidelines’) (9).

(8)

SATA also owns two tour operators in North America since 1985: Azores Vacations America and Azores Vacations Canada. Their business focus is on connecting North America, mainland Portugal and the Region throughout the year.

(9)

SATA handles all of the air-cargo within the Azores islands, that is around 2 900 tonnes per year, and around 1 500 tonnes per year from Azores to other destinations, that is nearly 60 % of total air-cargo outside Azores, including fish (around 60 %), mail (around 10 %) and medical supplies.

(10)

At present, Transportes Aéreos Portugueses S.A. Ryanair, Arkefly and Jetairfly serve commercial, non PSO routes between the Azores archipelago and the rest of the territory of the Union. As to direct routes, Ryanair connects the Azores with London, Manchester and Frankfurt. Jetairfly has a route connecting Azores with Brussels. Arkefly connects Azores with Amsterdam and Tenerife in the Canary Islands (Kingdom of Spain).

2.2. Financial situation of the beneficiary and past public financial support

(11)

SATA experienced increasing financial difficulties at least over the past seven years. Portugal informs that SATA Air Açores fulfils at present the criteria under domestic law for being placed in collective insolvency proceedings: around […] (*1) % of total debt to suppliers in 2019 is overdue; in 2019, the amount of EUR 464 million the liabilities exceeded by far assets worth EUR 234 million.

(12)

Between 2014 and 2019, despite annual turnover growing at ca. 5,1 %, SATA posted continuous net income losses, worsening since 2017. Accordingly, SATA’s equity that was already negative in 2014 decreased to become deeply negative by 31 December 2019, whilst net debt increased by 63 % in the same period.

Table 1

SATA: main consolidated figures 2014-2019 (EUR million)

	2014	2015	2016	2017	2018	2019
Turnover	185,1	180,5	205,4	216,6	211,1	232,6
Net income	-34,78	-22,18	-14,19	-41,22	-63,79	-53,43
Debt to Suppliers	-21,3	-34,2	-45,3	-55,8	-48,3	-47,5
Cash & equivalents	9,6	6,3	6,7	3,8	5,7	6,7
Financial Debt	- 162,3	- 161,1	- 160,8	- 167,2	- 214,1	- 256,1
Net Debt	- 152,7	- 154,8	- 154,1	- 163,4	- 208,4	- 249,4
Own Funds (Equity)	-55,8	-78,5	-94,6	- 135,6	- 156,3	- 230,3
Source: Consolidated annual accounts and Annex 2.2 of Notification

(13)

Among other measures supporting liquidity such as guarantees or credit facilities that SATA Air Azores regularly serviced and reimbursed when fallen due, the Regional Government partly addressed the shortfall of own funds and solvency and approved three capital increases in SATA Air Azores since 2017, of which EUR 72,6 million were already paid to the company (‘the capital increases’):

—	EUR 21 580 735 were provided in 2017;

—	EUR 27 000 000 were provided in 2018;

—	EUR 80 000 000 were approved in 2020, from which EUR 24 000 000 have already been paid, the remaining amount being due by 2023.

(14)

In respect of the capital increases, Portugal explains that they aimed at complying with the Portuguese Companies Code regarding situations of loss of half of paid-in share capital due to accumulated losses. This situation requires shareholders to deliberate on and consider providing fresh capital to remedy the losses.

2.3. Air transport services and contribution to economic development

(15)

The Region is an archipelago composed of nine volcanic islands, located in the North Atlantic Ocean, about 1 400 km away from mainland Portugal and populated with 245 000 inhabitants. The Region has a small and dispersed market with limited economies of scale: six islands are below 250 km2 and seven islands have less than 15 000 inhabitants each. The islands can be reached from the mainland in two to three days by sea or two hours by plane. The Region is totally dependent of air transport, especially during winter, when weather conditions often render unavailable maritime transport. The gross domestic product per capita in the Region amounts to 68 % of the Union average. Portugal stresses that the Azores is one of the ultra-peripheral outermost regions of the European Union.

(16)

According to the Portuguese authorities, PSO flights guaranteeing air connections inter-island and between the Region and Portugal mainland provided by SATA Air Açores and Azores Airlines are services of general economic interest (‘SGEI’). The public tenders for the provision of SGEI typically do not attract other bidders. In the last public tender for the entrustment of those SGEIs in 2015, SATA Air Açores was the only company bidding for the inter-island connection PSOs. This is also the case for Azores Airlines, which is the only company serving the other inter-island connection PSO (Funchal — Ponta Delgada) and the 3 PSO routes connecting the Region and the mainland. Yet these four routes are open to all airlines complying with the PSO imposed by Portugal on the routes. TAP Air Portugal has not bid for the PSOs routes to connect Lisbon with Horta and Pico Island since April 2015. EasyJet ceased to fly on a PSO route in 2017, as the company could not ensure the requested frequency.

(17)

According to Portugal, the international routes operated by Azores Airlines are particularly important for the Region, considering the spread around the world of the Azorean migrant communities. The Azorean diaspora is estimated at 1,5 million people, most of them in North America. SATA ensures connections with diaspora communities, which are key for the region’s economy. Around 113 000 passengers came from North America in 2019 and the number of passengers from that continent has been increasing significantly in the last few years.

(18)

Finally, SATA is the largest company and one of the most important employers of the Region. According to Portugal, SATA generates around 5,2 % of the regional GDP and participates in the development of tourism in the region, carrying c.a. 40 % of the passengers arriving to Azores. The tourism sector has been increasing and now represents over 10 % of the regional GDP, with related effects on direct and indirect jobs in Azores.

2.4. Impact of the COVID-19 outbreak on SATA’s results, liquidity prospects

(19)

SATA faces the impacts of the legal and regulatory restrictions imposed on companies and individuals within the aviation sector. The public policy measures or recommendations taken on health grounds to address the COVID-19 outbreak in Portugal or other countries — government travel restrictions and quarantine orders — caused numerous flight cancellations and route suspensions (10), which worsened an already critical situation:

—	On 19 March 2020, SATA Azores Airlines had to focus its operational activity at Ponta Delgada airport, and SATA Air Açores had to suspend PSO connections from all Azores islands to Terceira island, and viceversa;

—	On 25 March 2020, SATA Air Açores’ regional inter-island PSO flights and all flights providing connections outside the Region were suspended except for PSO flights concerning cargo transport or cases of force majeure, provided that they were authorized by the Regional Health Authority;

—	On 4 May 2020, air connections to and from Azores Islands were suspended until 31 May 31 2020.

—	On 29 May 2020, SATA Air Açores’ air connections between all the islands of the Region under the PSOs were gradually restarted; from 1 July 2020, SATA Air Açores, inter-island connections could be fully resumed.

(20)

Portugal alleges that all these measures or recommendations had a major impact on SATA and aggravated its financial situation. SATA’s revenues were drastically reduced in March, April and May 2020, resulting in a negative cash flow position.

(21)

SATA’s financial situation is at present characterised by pressing and immediate obligations falling due: i) the group owes EUR [0-50] million debt to suppliers, of which over […] % is overdue; ii) a considerable financial effort is required to repay EUR [0-100] million bank debt including capital and interests due in 2020, of which SATA already paid EUR [0-80] million by June 2020, and is expected to pay the remaining EUR [0-20] million during the second half of 2020.

2.5. Description of the notified rescue aid

(22)

The objective of the notified rescue aid is to provide temporary liquidity to SATA to maintain its viability. The rescue aid will take the form of a public guarantee to a bank loan of EUR 169 million maximum (‘the guaranteed rescue loan’), which corresponds to SATA’s liquidity needs in the next six months. Portugal will determine the amount(s) of loan and the financial institutions concerned following the consultation of the market by SATA.

(23)

The prospective liquidity plan of SATA for all of its current activities drawn up by the Portuguese authorities shows indeed that SATA urgently needs liquidity to meet a cash shortfall of EUR 169 million until end January 2021. The cash forecasts are built on expected operating revenues and costs, including wage and other normal costs, accumulated backlog payments, fuel or airplane lease, impact from vouchers and reimbursement policies, etc.

(24)

In the amendment provided to the notification (recital (1)), Portugal submits that the amount of State aid necessary to guarantee continuity of the provision of the essential services by the SATA Group is EUR 133 million. This covers the projected liquidity needs until end January 2021 that are critical to maintain the essential functions of connectivity provided by the beneficiary, namely intra-islands PSOs, PSOs routes with mainland (11) and the SGEI provided by the airports (12). This amount excludes the costs of commercial routes of SATA and liquidity needs of Azores Vacations America and Azores Vacations Canada.

(25)

Projections in the liquidity plan were made in the context of current uncertainty and widespread disruption of normal patterns of business activity about future projections of the airline business. Indeed Portugal stresses that it is impossible for any liquidity plan to fully identify and quantify the impact of all COVID-19 related uncertainties and implications on SATA Group’s activity and projections.

(26)

The financial cost of the guaranteed rescue loan, including the interest rate and the guarantee premium, will not be lower than the reference rate 12-month EURIBOR plus 400 basis points. The loan guarantee will be terminated within 6 months of the date of the rescue authorised by the Commission, unless a restructuring plan is submitted for approval before. In this case, the loan guarantee will be automatically extended until the Commission decides on the restructuring plan.

(27)

Whilst Portugal prefers presenting to the Commission a restructuring plan […]

2.6. Observations of the Portuguese authorities

2.6.1. Counterfactual to the rescue measure

(28)

Portugal claims that, in the absence of the guaranteed rescue loan, the beneficiary would fail to meet immediate and significant payments falling due. SATA’s failure would in turn disrupt territorial continuity of Portugal mainland and the Azores (recital (16)). Since transport by sea from the mainland to the Region depend on weather conditions and are no alternative to air transport, Portugal indicates a risk of disruption of an important service which is hard to replicate and where it would be difficult for any competitor to step in quickly.

(29)

Portugal stresses that, before the COVID-19 outbreak, tenders opened to ensure PSO flights within the Region were not attractive to other airlines. Competing airlines did not show durable interest in ensuring complementary or alternative connections to and from destinations operated by SATA in the mainland and North America either. Examples show that lack of profitability made unsustainable the business case of maintaining new routes (13). In the past five years, 14 airlines tried to operate in the Azores, mostly by providing charter flights, unsuccessfully.

(30)

Portugal points out that the Azores is an economy on a development path but with critical challenges to overcome. In that context, SATA has an important systemic role for the Region and its tourism in particular, so that its exit would have severe negative consequences. An important segment of companies — namely hotels, restaurants, social and cultural events, retail shops and other tourism-related activities — would have increased difficulties without support to the operations of SATA in bringing tourists and people from the diaspora. Most of those companies that may survive COVID-19 crisis only due to support of the Portuguese government through temporary subsidized work and measures which allow them to defer due payments, need tourism to ramp up.

2.6.2. Recent public financial support to SATA

(31)

Portugal considers that the capital increases funded by the Region since 2017 (recitals (13) and (14)) should not be qualified as State aid. The Regional Government of Azores is the sole shareholder of SATA and acted as a private investor operating in normal market conditions (14). The analysis was driven by the conduct of a private holding company or a private group of undertakings pursuing a structural policy and guided by prospects of profitability in the longer term (15). As the only relevant counterfactual would have been the default of SATA, the financial impact for the sole shareholder would have been greater than the costs of the supporting measures. Therefore, a comparable shareholder with similar economic exposure to the undertaking concerned would have acted in the same terms as the Regional Government of Azores.

(32)

Portugal also argues that SATA does not operate under normal market conditions by reason of the provision of SGEIs through the PSO routes. Therefore, since the situation of SATA’s shareholder cannot be compared with that of a private group not operating under such obligations, market conditions should be assessed by reference to the objective assigned to SATA. (16)

(33)

Portugal argues that, should the capital increases entail State aid, any such aid would in any case be compatible with the internal market. The measures allegedly contribute to well-defined objectives of common interest related to socio-economic cohesion of the internal market, by increasing the mobility of Union citizens and the connectivity of the regions and promoting regional development. Services provided by SATA are essential for an outermost region of the Union characterized by higher unemployment and lower economic growth in relation to both the Union and Portugal, which is highly dependent on air transport for economic activity, tourism, imports and exports and for mobility.

2.6.3. Compatibility of the rescue measure

(34)

Portugal considers that the guaranteed rescue loan can be declared compatible with the internal market pursuant to the Guidelines on State aid for rescuing and restructuring non-financial undertakings in difficulty (17). In that respect, the Portuguese authorities consider that the beneficiary has received no rescue or restructuring aid in the past ten years. As a subsidiary argument, Portugal also stresses that the rescue aid aims to remedy a serious disturbance in its economy (Article 107 3 b) TFEU). Portugal does not allege, however, that SATA would be eligible to aid under the Temporary framework for state aid measures to support the economy in the current COVID-19 outbreak (18)

3. ASSESSMENT OF THE MEASURES

(35)

The Commission first assesses whether the envisaged guaranteed rescue loan and the past capital increases under scrutiny entail State aid to the beneficiary under Article 107(1) TFEU, and then whether such aid is lawful and compatible with the internal market.

3.1. Existence of State aid

(36)

According to Article 107(1) TFEU, ‘[s]ave as otherwise provided in the Treaties, any aid granted by a Member State or through State resources in any form whatsoever which distorts or threatens to distort competition by favouring certain undertakings or the production of certain goods shall, in so far as it affects trade between Member States, be incompatible with the internal market’.

(37)

Portugal has notified the guaranteed rescue loan to SATA as constituting State aid. In the meantime, Portugal considers that the increases of capital of SATA funded by the Region since 2017 should not be qualified as State aid (recitals (31) and (32)).

(38)

The qualification of a measure as aid within the meaning Article 107(1) TFEU requires the following cumulative conditions to be met: (i) the measure must be imputable to the State and financed through State resources; (ii) it must distort or threaten to distort competition and affect trade between Member States; (iii) the measure must confer an advantage on its recipient; and (iv) that advantage must be selective. It is therefore appropriate to examine separately whether the guaranteed rescue loan and the capital increases qualify as aid.

3.1.1. Measures imputable to the State financed through State resources

(39)

The guaranteed rescue loan is to be granted by the government of the Autonomous Region of Azores, with resources from its budget. The capital increases of the beneficiary were also subscribed by the Region from resources of the same budget. For the purposes of Article 107(1) TFEU, resources of regional local authorities such as regions are State resources and decisions of such authorities should be regarded as ‘imputable to the State’ (19). The guaranteed rescue loan and the capital increases are thus imputable to the State and financed through State resources.

3.1.2. Measures distorting or threatening to distort competition and affect trade between Member States

(40)

The air passenger transport and cargo services sector in which the beneficiary is active is open to competition and trade between Member States. Other airlines licensed in the European Union such as Ryanair, Jetairfly, and Arkefly provide air transport services connecting the Azores Region with a few cities of the Union (recital (10)). Therefore, the guaranteed rescue loan and the capital increases are liable to affect trade between Member States.

(41)

By granting access to funding at conditions which it would not otherwise obtain on the market, the guaranteed rescue loan and the capital increases are liable to improve the position of the beneficiary in relation to actual or potential competing undertakings such as Ryanair, Jetairfly, and Arkefly, that have not had access to similar State support from Portugal or that have to finance their operations at market conditions. The guaranteed rescue loan and the capital increases consequently distort or threaten to distort competition.

3.1.3. Selective measures

(42)

The guaranteed rescue loan is to be granted through the exercise of discretion in favour of the beneficiary for an ad hoc amount determined by reference to its specific liquidity needs. The capital increases were also granted through the exercise of similar discretion for ad hoc amounts. Neither the loan nor the capital increases were part of a broader, general, economic policy measure to provide support to undertakings active in the air transport or other economic sectors, in a comparable legal and economic situation. As the Court has stated, where individual aid is at issue, the identification of the economic advantage is, in principle, sufficient to support the presumption that a measure is selective (20). This is so regardless of whether there are operators on the relevant markets that are in a comparable factual and legal situation. Therefore, the Commission concludes that guaranteed rescue loan and the capital increases are selective.

3.1.4. Measures must confer an advantage on its recipient

(43)

The Commission has to examine whether the rescue loan and the capital increases qualify as aid in that they confer an advantage on the beneficiary. That would be the case if a market operator holding the shares of the beneficiary in a situation as close as possible to that of the Region would not take similar decisions and grant the loan and the capital increases at the same conditions in the same circumstances. The market operator in question ought to leave aside any benefits expected in its situation as public authority. (21)

The capital increases

(44)

When the Region subscribed the capital increases as of 2017, the beneficiary had posted continuous negative earnings in the past three years at least (Table 1). As a result, no dividends could be distributed to the shareholder. Likewise, in the absence of absorption of the cumulated losses reducing the value of the shares that the Region had already paid in, the fresh capital entered the negative equity base of the beneficiary.

(45)

By that moment, the beneficiary had relatively significant negative equity by reference to its turnover and to its net debt (Table 1). It follows that the book value of the assets of the beneficiary would have been insufficient to meet the repayment of the debt, if the creditors had requested so. As a result, unless the assets would have been sold above their book value, it is excluded that the shareholder could expect any residual proceeds ensuing from the liquidation of the beneficiary. Given the corporate status of limited liability company of the beneficiary (sociedade anónima), a hypothetical liquidation of the beneficiary as of 2017 or thereafter would not have caused the shareholder to be held liable to pay any residual liability left unpaid. In other words, the exposure that an alternative market shareholder in the same situation as the Region was in 2017, would have been nihil, if one leaves aside the consequences that the Region could expect in its capacity as public authority.

(46)

In the circumstances, the shareholder of the beneficiary could not expect a market conform return of the capital increases of 2017 unless based on unrealistic or unreasonable assumptions. As a precondition for any possible expectation of positive return, the beneficiary would have needed to generate net earnings of a sufficient magnitude so as to bring its EUR 94,6 million negative equity to a positive figure (Table 1). With respect to possible assumptions, it does not appear at this stage that the decision to carry out the capital increases in 2017 and thereafter was taken on the basis of economic evaluations comparable to those which, in similar circumstances, a rational market economy operator with characteristics similar to those of the Regional Government of Azores would have had carried out to determine the profitability or economic advantages of the capital increases, before deciding on the purported investment.

(47)

Moreover, in the absence of such ex ante evaluations, it is patent that the expected return whether in dividends or in appreciation of the value of the shareholding would have needed to be higher than a market benchmark of the (opportunity) cost of the equity. As a matter of fact, by way of illustration, in 2017, market conform remuneration or opportunity cost of equity injected into Portuguese companies in general could be estimated around 11,83 % (22). It is established that SATA did not provide any annual return on capital invested to the shareholder between 2014 and 2016. It seems therefore excluded that, without a sizeable restructuring and a credible business plan accompanying the fresh capital, a market shareholder would have subscribed to the increases of SATA capital with a reasonable expectation of obtaining a market conform return.

(48)

It follows that, subject to any further evidence that Portugal should provide to sustain its claim that the capital increases would have been subscribed by a market investor, at this stage, the capital increases in question appear to have conferred an advantage on its recipient.

The guaranteed rescue loan

(49)

The effect of the public measures affecting air traffic in connection with the COVID-19 outbreak have worsened the prospects of the beneficiary’s already critical financial situation, as evidenced by the current and expected operating results until January 2021 (recital (23)). The financial situation and prospects of the beneficiary mean that it cannot likely reimburse the guaranteed rescue loan, thus excluding that it could obtain a similar loan at market terms without a public guarantee of the Region.

(50)

The assessment of whether a market operator in a situation as close as possible to that of the Region would grant the same guaranteed rescue loan does not contradict that the guarantee in question provides an advantage to the beneficiary with regard to market conditions. First, there is no prima facie evidence that the granting of the guarantee can be ascribed to behaviour and decisions which a market shareholder would follow. In that regard, Portugal only puts forward reasons which, however pertinent for a public authority would be irrelevant for a market shareholder (section 2.6.1). Second, Portugal does not assess the loan as being necessary to preserve or increase the value of and/or return from the shareholding in the beneficiary, based on a solid and credible financial assessment of expected returns thereof for the risk taken. The guaranteed rescue loan is being considered in order to allow time to the beneficiary to draw-up a restructuring plan, the contents and result of which are unknown before granting it.

(51)

Therefore, the guaranteed rescue loan provides funding at a lower cost than the beneficiary could obtain on the market, if at all. Therefore, a market operator in a situation as close as possible to that of the Region would not provide a similar loan. The guaranteed rescue loan thus appears, at this stage to confer an economic advantage on the beneficiary.

3.2. Conclusion on the existence of aid

(52)

In light of the above, the Commission preliminarily concludes that the guaranteed rescue loan in favour of SATA Air Açores involves State aid under Article 107(1) TFEU and that, at this stage, the capital increases appear to involve State aid under the same article.

(53)

The Commission will therefore assess their lawfulness and compatibility with the internal market.

3.3. Lawfulness of the aid

(54)

The guaranteed rescue loan has not yet been granted to the beneficiary and Portugal has thus observed the stand-still obligation laid down in Article 108(3) TFEU. Therefore, the guaranteed rescue loan does not constitute unlawful State aid.

(55)

However, since the capital increases — which at this stage are considered to involve State aids- have been granted to the beneficiary without being notified, they constitute unlawful State aid.

3.4. Compatibility of the aid with the internal market

(56)

Under Article 107(3)(c) TFEU, the Commission can authorise aid if it is granted to promote the development of certain economic sectors and if that aid does not adversely affect trading conditions to an extent contrary to the common interest.

(57)

In view of the nature and aims of the State aid at stake and the claims of the Portuguese authorities in the notification, the Commission will assess whether the rescue loan complies with the provisions on rescue aid laid down in the R&R Guidelines.

(58)

Before that, given the observations of the Portuguese authorities that if the capital increases constituted State aid, any such aid is compatible with the internal market, the Commission will also assess this claim. As noted in the R&R Guidelines, rescue aid can only take the form of loans or guarantees, which excludes an injection of fresh capital (R&R Guidelines, point 55). Likewise, restructuring aid must be conditional on the implementation of a restructuring plan restoring the long-term viability of the beneficiary within a reasonable timescale and on the basis of realistic assumptions as to future operating conditions that should exclude any further State aid (R&R Guidelines, points 46 to 52). The Portuguese authorities have not presented a restructuring plan nor argued that SATA or the Region had drawn up or implemented any such plan in connection with the capital increases. Therefore, if the capital increases amounted to unlawful rescue or to restructuring aid, the compatibility thereof under the R&R Guidelines is doubtful.

(59)

Likewise, in the absence of specific rules derogating to the application of the R&R Guidelines to aid granted in the form of capital increases in outermost regions enacted by the Union legislator, the Commission also doubts that such aid in the form of capital injections could be declared compatible with the internal market with a view to promoting regional development or cohesion in outermost regions, as Portugal argues (recital (33)).

(60)

As regards the guaranteed rescue loan, rescue aid is by nature urgent and temporary assistance for the short time needed to work out a restructuring plan after analysing the circumstances which gave rise to the difficulties and develop an appropriate plan to remedy those difficulties (R&R Guidelines, point 26). The notified rescue aid adheres to that general principle as it arises in a situation of particular urgency in the airline sector that affects the beneficiary’s ability to meet its payment and financial obligations.

3.4.1. Eligibility

(61)

In order to be eligible for rescue aid, an undertaking must qualify as an undertaking in difficulty for the purposes of section 2.2 of the R&R Guidelines. In particular, point 20 of the R&R Guidelines explains that an undertaking is considered to be in difficulty when, without intervention by the State, it will almost certainly be condemned to going out of business in the short or medium term. This would be the case when at least one of the circumstances described in letters a) to d) of point 20 of the R&R Guidelines occurs.

(62)

As explained in recital (28) and Table 1, SATA Air Açores presented a negative total equity amount of EUR 230 million in 2019, decreasing every year from EUR 55,8 million negative equity in 2014 which shows that at least half of its subscribed share capital had disappeared since 2014. It follows that, based on the equity position, SATA Air Açores was also in difficulty in 2015, 2016, 2017 and 2018. Likewise, as explained in recital (11), SATA Air Açores fulfils at present the criteria under domestic law for being placed in collective insolvency proceedings at the request of its creditors.

(63)

It follows that, the beneficiary, at present and since 2014 at least, qualifies as an undertaking in difficulty pursuant to points 20(a) and (c) of the R&R Guidelines.

(64)

According to point 21 of the R&R Guidelines, a newly created undertaking is not eligible for rescue aid. The beneficiary is not a newly created undertaking for the purposes of the R&R Guidelines since it was established in 1941, so more than three years ago (see recital (3)).

(65)

According to point 22 of the R&R Guidelines, a company belonging to or being taken over by a larger business group is not normally eligible for rescue aid, except where it can be demonstrated that the company’s difficulties are intrinsic and are not the result of an arbitrary allocation of costs within the group, and that the difficulties are too serious to be dealt with by the group itself. The beneficiary is not part of a larger business group, as it is fully owned by the Azorean regional government. In the case of SATA, it is apparent that the difficulties at issue have been aggravated by the unprecedented public measures taken by Portugal and other countries with respect to air transport (see recital (19)).

3.4.2. Contribution to an objective of common interest

(66)

Under point 38(a) of the R&R Guidelines, in assessing whether the rescue aid can be declared compatible with the internal market, the Commission examines whether the State aid contributes to a well-defined objective of common interest in accordance with Article 107(3) TFEU. In that respect, the Member State must demonstrate that the aid aims to prevent social hardship or address a market failure. Under point 44 of the R&R Guidelines, this can be demonstrated in particular by showing that one of the circumstances listed from letter a) to g) are met.

(67)

In that regard, Portugal refers to circumstances mentioned under point 44(b), (c) and (d) of the R&R Guidelines, namely that there is a risk of disruption to an important service which is hard to replicate and where it would be difficult for any competitor simply to step in, that the exit of SATA would have potential negative consequences given its important systemic role in the Azores Region and that such exit would risk interrupting the SGEI that SATA provides.

(68)

The notified rescue aid seeks to prevent the immediate failure of the beneficiary to meet its payment obligations at present and in the most immediate future, with the possible immediate impact of disrupting or halting some of the activities referred to in recitals (16) to (18). On the basis of the information provided by Portugal, […]

(69)

Since the beginning of the COVID-19 outbreak, SATA Air Açores has never completely stopped providing PSO flights (cargo and passengers) authorised by the Regional Health Authority because of indispensable supply activities linked to the ultra-peripheral location of the Açores islands. Two aircrafts ensured the supply of medical equipment and other necessary supplies from the mainland to the islands.

(70)

In the present circumstances triggered by the COVID-19 outbreak, it is not possible for any competitor, including those already active on the Portuguese market, to step in and fully or significantly replicate the role of SATA Air Açores. The continued connectivity on the routes from and to Azores and, a fortiori, in-between islands in the Açores which SATA Air Açores serves would thus vanish or be drastically reduced without the rescue aid.

(71)

As Portugal stresses, the PSO flights provided by SATA Air Açores and Azores Airlines are SGEI provided to the Region and Portugal. This is an important and predominant part of SATA activities (recital (24)). It is therefore established that potential failure of SATA Air Açores would lead to an interruption of the continuity of provision of the SGEI to the Region and Portugal.

(72)

Likewise, the Commission considers that the management of an airport may be considered an SGEI if part of the area potentially served by the airport would, without the airport, be isolated from the rest of the Union to an extent that would prejudice its social and economic development. Certain airports thus have an important role in terms of regional connectivity of isolated, remote or peripheral regions, in particular, in outermost regions of the Union. The Commission thus considers in principle that certain airports in the Union such as those in Azores can provide a SGEI, under certain conditions depending on the presence of other modes of transport, and in particular of high-speed rail services or maritime links served by ferries (Aviation Guidelines, point 72).

(73)

Based on the information provided by Portugal with respect to the size, location, alternative means of transport and services provided by SATA in the five airports which it manages, the Commission concludes that those five airports provide a SGEI for the Region, without which the connectivity and territorial continuity of Portugal and the Union would be curtailed (recitals (15) and (16)).

(74)

It is therefore established that, in the circumstances, the activity of management of the island airports which SATA carries out through SGA appears to provide a SGEI that is indispensable for the continuous provision of essential services of connectivity to the Region.

(75)

The Commission also notes that the failure of SATA, in the absence of a rescue aid, would cause a situation of severe hardship to the economy of Azores, which is an outermost region of the EU, facing several challenges imposed by its geographic distance from the Portuguese mainland and its socio-economic gap in relation to Portugal and the EU (recital (18) and (30).

(76)

The consequences of a failure of the SATA would be particularly serious in the context of the social and economic crisis generated by the COVID-19 outbreak and would therefore greatly hinder the economic recovery path of the region. Many other companies in the value chain, particularly in the archipelago, would be affected by SATA’s failure. A failure of SATA would lead to severe social and economic hardship for the Region and significant negative spill-over effects on important segments of the economy concerning tourism-related activities.

(77)

The Commission concludes that the information provided by Portugal demonstrates that, by allowing the beneficiary to meet its payment obligations in the near future, the rescue aid contributes to a well-defined objective of common interest as provided by points 44(b), (c) and (d) of the R&R Guidelines.

3.4.3. Appropriateness

(78)

Under point 38(c) of the R&R Guidelines, the Commission will not consider an aid measure to be compatible with the internal market if other, less distortive, measures allow the same objective to be achieved. In that respect, rescue aid must fulfil the conditions laid down in point 55 from letter a) to e) and point 56 of the R&R Guidelines.

(79)

As to letters a), c) and d) of point 55 of the R&R Guidelines, the Commission notes that the guaranteed rescue loan, covering net cash flow needs up to EUR 169 million is temporary in nature and serves the purpose of providing finance to all the activities currently carried out by SATA. Portugal committed to communicating to the Commission, no later than six months after the rescue aid measure has been authorised, a restructuring plan or, in any event, proof that that the rescue loan has been repaid or a liquidation plan has been adopted.

(80)

According to Portugal, the rate of the guaranteed rescue loan, including the guarantee fee and the interest rate of the underlying loan shall not be lower than the reference rate 12-month EURIBOR plus 400 basis points. Accordingly, the interest rate is at least equal to the reference rate set out in the Reference Rate Communication for weak undertakings offering normal levels of collateralisation, which is currently 1-year IBOR plus 400 basis points (23) (see recital (25)), which is in line with requirements of points 55(b) and 56 of the R&R Guidelines.

(81)

The Commission notes the declaration by Portugal that the loan will be used only to meet the identified urgent liquidity needs of the beneficiary, and in particular will cover normal operating costs (see recital (23)). Accordingly, the beneficiary will not use the rescue aid to finance structural measures or other activities than its current operations (point 55(e) of the R&R Guidelines).

(82)

In view of the information provided by Portugal, the Commission concludes that the guaranteed rescue loan meets the conditions laid down in points 38(c), 55 and 56 of the R&R Guidelines and therefore the form of the aid allows the rescue of the beneficiary in the least distortive way.

3.4.4. Proportionality of the aid / aid limited to the minimum

(83)

Under point 38(e) of the R&R Guidelines, aid must not exceed the minimum needed to achieve the objective of common interest. As specified in point 60 of the R&R Guidelines, rescue aid must be restricted to the amount needed to keep the beneficiary in business for six months. In determining that amount, the Commission takes into account the outcome of the calculation under the formula set out in Annex I to the R&R Guidelines. The Commission will authorize any aid exceeding the result of that calculation only if it is duly justified by the provision of a liquidity plan setting out the beneficiary's liquidity needs for the coming six months.

(84)

The EUR 169 million amount of the guaranteed rescue loan required by Portugal to be approved as rescue aid exceeds the result of the formula set out in Annex I to the R&R Guidelines. Therefore, in line with point 60 of the R&R Guidelines, Portugal provided a liquidity plan setting out the beneficiary’s liquidity needs for the coming six months, from August 2020 to January 2021.

(85)

The Commission has reviewed the liquidity plan and found that it reasonably reflects the liquidity needs of the beneficiary, to the extent they can be reasonably and prudently anticipated in the business and financial environment into which the beneficiary will be operating until January 2021.

(86)

In particular, the liquidity includes cash outflows related to legitimate expenses, such as wage and other operating costs, accumulated backlog payments, fuel hedging or plane lease costs etc. The aid does therefore not exceed the minimum necessary to keep the beneficiary in business with the same economic activities for the coming six months with a view to providing assistance for the time needed to analyse the circumstances which gave rise to the difficulties and to devise a restructuring plan to address them (see also point 26 of the R&R Guidelines). The fact that only EUR 133 million amount cash shortfall are required to cover liquidity needs which are critical to maintain the essential functions of connectivity provided by the beneficiary does not contradict this finding since the perimeter of (loss-making) operations covered is bigger (recital (24)).

(87)

The Commission therefore concludes that the notified rescue aid is restricted to a minimum amount, in line with point 60 of the R&R Guidelines and is consequently proportional.

3.4.5. Negative effects

(88)

Under point 38(f) of the R&R Guidelines, the negative effects of the aid on competition and trade between Member States must be sufficiently limited, so that the overall balance of the measure is positive. In the case of rescue aid, the Commission considers that this condition is met when recipients of aid under those R&R Guidelines are not in recurrent difficulties over time that were not properly addressed with rescue or restructuring aid granted earlier or are still recipients of previous unlawful aid which the Commission has declared to be incompatible with the internal market and ordered recovery thereof.

(89)

In that respect, under points 70 and 71 of the R&R Guidelines, aid can be granted to undertakings in difficulty in respect of only one rescue or restructuring operation. Therefore, where less than ten years have elapsed since rescue aid, restructuring aid or temporary restructuring support were granted to the beneficiary in the past, including any such aid granted before the entry into force of the R&R Guidelines and any non-notified aid, the Commission will not allow further aid (the ‘one time, last time’ principle).

(90)

The Commission has not identified unlawful aid to SATA in respect of which the Commission has adopted a negative decision and Portugal also informed in the notification that the beneficiary has not benefited from such earlier unlawful aid, which is in line with requirements of point 94 of the R&R Guidelines.

(91)

However, the Commission considers at this stage that the capital increases involve unlawful State aid to SATA (recital (55)). If the formal investigation confirms this preliminary finding, such an aid amounts to unlawful rescue or restructuring aid, given the situation of difficulty characterised by negative equity in which SATA was in 2017 and thereafter when the aid was granted (recital (12) and Table 1). The compatibility of any such unlawful aid is also doubtful at this stage (recital (58))

(92)

The R&R Guidelines permit exceptions to the one time last time principle in exceptional and unforeseeable circumstances for which the beneficiary is not responsible (point 72 c) of the R&R Guidelines).

(93)

Portugal claimed in the notification that the beneficiary has not benefited from any rescue aid, restructuring aid or temporary restructuring support in the past ten years. In addition, Portugal alleges that the guaranteed rescue loan also serves to remedy a serious disturbance of its economy and that it meets an objective of common interest by maintaining air transport connectivity in an outermost region of the Union. However Portugal has not explicitly alleged that a possible exception to the one time last time principle would be justified due to exceptional and unforeseeable circumstances for which SATA is not responsible or that the constraints of the activity of SATA in the Region constitute such circumstances owing to Azores being an outermost region.

(94)

It is apparent at this stage that the losses of SATA in its operations between, at the earliest, 2014 and 2017 which caused the capital increase, were recurrent and structural and not due to exceptional and unforeseeable circumstances. Portugal seems to acknowledge this given its intention to remedy henceforth through a restructuring of SATA, announcing a plan in the next six months at the latest.

(95)

On the other hand, the COVID-19 outbreak is an exceptional and unforeseeable occurrence and has undoubtedly impacted the operating results of the beneficiary since March 2020, prompting the notification of urgent rescue aid. However the magnitude of the losses incurred seems to be relatively limited in terms of decrease of turnover (section 2.4), and, in any event, does not match the urgent liquidity needs expected for the next six-months nor sufficient to justify the recurrent operating losses of the beneficiary since at least 2014.

(96)

In addition, Portugal mentions that the Azores is an outermost region, without specifying further whether this territorial status in the TFEU and the costs borne by SATA would have prompted the capital increases in 2017 or whether this status would justify a breach of the one time last time principle or constitute exceptional and unforeseeable circumstances for which the beneficiary would not be responsible. In effect, the Azores is listed in Article 355(1) TFEU, so that the TFEU fully applies in accordance with Article 349 TFEU (24). Moreover, there is at present no specific provision enacted by the Council (and the Parliament as appropriate) derogating to State aid rules in the ambit of the R&R Guidelines for the territories listed in Article 355 TFEU.

(97)

According to the case law of the Court of Justice, it is up to the Member State to invoke possible grounds of compatibility and to demonstrate that the conditions for such compatibility are met (25). It follows that, at this stage, in the absence of specific observations of Portugal in this respect, the ‘one time, last time’ principle does not seem to be satisfied so that the guaranteed rescue aid loan does not meet the conditions of compatibility set out in points 70 and 71 of the R&R Guidelines, as qualified by point 72 c) thereof.

(98)

It is therefore for Portugal to demonstrate that the capital increases since 2017 do not involve State aids, so that the condition that more than ten years have elapsed since rescue aid, restructuring aid or temporary restructuring support were granted to the beneficiary in the past, including any non-notified aid, is met. In addition, if the capital increases amounted to State aid, Portugal could still invoke an exception owing to the fact that there would exist exceptional and unforeseeable circumstances for which the beneficiary would not be responsible. It is therefore for Portugal to identify such circumstances and demonstrate that the beneficiary would not be responsible and why they are exceptional and unforeseeable.

3.4.6. Application of section V of the R&R Guidelines regarding SGEIs

(99)

In assessing State aid to SGEI providers in difficulty under the R&R Guidelines, the Commission considers that the specific application of the principles therein should be adapted where necessary to take account of the specific nature of SGEI and, in particular, of the need to ensure continuity of service provision in accordance with Article 106(2) of the Treaty (R&R Guidelines, point 14). In that respect, where the Commission finds that R&R aid cannot be found compatible, the Commission may authorise the payment of such aid and for a limited duration as is necessary to ensure continuity of the SGEI until a new provider is entrusted. (points 99 and 103 of the R&R Guidelines).

(100)

While at this stage there is no definitive finding that the guaranteed rescue loan is incompatible with the internal market, it is established that SATA manages five airports which provide SGEI in the Region and also operates SGEI for PSO routes that are essential for air transport connectivity (recitals (71), (73) and (74)). Therefore point 103 of the R&R Guidelines calls for the performance of these particular tasks and services assigned to SATA is not obstructed until the Commission takes a final view on the compatibility of the guaranteed rescue loan with the internal market.

(101)

Indeed, point 103 of the R&R Guidelines may apply where the Commission has already concluded that the unlawful aid under scrutiny cannot be found compatible with the internal market and it is sufficient condition for its application that there is a risk that the Commission may find that an SGEI provider is not able to comply with the conditions of these guidelines (26).

(102)

In the present case, the Commission has doubts on compatibility, which a fortiori calls for the performance of the tasks and provision of the essential services in question is preserved during the formal investigation. For otherwise, on the one hand, without the indispensable liquidity, the beneficiary could be put in an irreversible situation and be obstructed from ensuring the performance of the SGEI. On the other hand, the users could be irremediably deprived of all or some of the SGEI in question. And this could likely happen given the liquidity situation of SATA (recitals (23) and (24)) when there is strong likelihood that no alternative provider would, at this point in time, minimally provide, let alone replicate, the services (recitals (10) (68) and (76)), thus risking a serious threat to the connectivity of the islands of an outermost region.

(103)

The Commission therefore applies point 103 of the R&R Guidelines so as to avoid an irreversible situation of discontinuation of essential air transport connectivity SGEI in the Azores Region during the conduct of formal proceedings, since there is there is a risk that the Commission may find that SATA is not able to comply with the conditions of these guidelines.

(104)

In the present case, the Commission takes into account the submission of Portugal regarding the PSOs that SATA discharges. The Commission also notes the evidence that Portugal submits to the effect that the PSOs discharged by Azores Airlines on the four PSO routes open to all airlines have not so far attracted any alternative service providers; that alternative airlines exited routes connecting the Region (recital (10)); that only an extremely limited number of routes connecting Azores with the rest of the Union are being served by four other airlines licensed in the European Union (recital (10)). Continuous service provision in those PSO routes provide indispensable air transport connectivity.

(105)

The air transport services under PSO are combined in this case with the SGEI provided through the five airports which SATA guarantees in an outermost Region, which is a fortiori especially sensitive and even vital in the context of the COVID-19 outbreak and its induced effects on essential passenger and cargo transport (see recitals (6) and (9) for recent role of SATA).

(106)

Likewise, in addition to the estimated liquidity which are indispensable to maintaining the connectivity of the Region without covering other liquidity needs of the beneficiary, the Commission takes into account the stated intention of Portugal to submit a restructuring plan within such relatively limited period or otherwise liquidate the beneficiary (recital (27)) and the terms of the notified guaranteed rescue loan, which are in line with the R&R Guidelines (recital (82)).

(107)

At this stage, the Commission cannot conclude on the compatibility of the guaranteed rescue aid loan with the internal market, because of its doubts on the compliance with the ‘one time, last time’ principle, and on whether exceptional and unforeseeable circumstances of which SATA is not responsible can be validly claimed in respect of the capital increases.

(108)

Nevertheless, pursuant to point 103 of the R&R guidelines, the Commission considers justified to provide at this stage for authorisation of the payment of rescue aid strictly limited to the amount up to EUR 133 million and for a duration of six months as it is necessary to ensure continuity of the SGEI in the air transport services and the airport management services provided at present by SATA and its subsidiaries (recitals (3) to (7), (71) and (77)). The Commission notes in that respect the amendment which Portugal provided to the notification, submitting that the minimum amount of state aid necessary to guarantee continuity of the provision of the essential services by the SATA Group is EUR 133 million (recital (24)).

(109)

The Commission considers that the interest rate that Portugal commits to applying is an appropriate interest rate, since the guaranteed loan will cover normal operating costs for a definite and short period. It is thus appropriate that the costs of the guaranteed loan to SATA be no lower than the reference rate 12-month EURIBOR plus 400 basis points and that the loan guarantee will be terminated within six months of the date of the present decision.

(110)

However, the Commission must verify that any aid to SATA is effectively proportionate and used to cover only the liquidity needs which are critical to maintain the essential functions of connectivity provided by the beneficiary in the next six months. To that effect, it is necessary that Portugal provides without delay any information requested by the Commission regarding the payment of the aid and the use to which it is put. Moreover, it is necessary that Portugal reports every month starting from the date of the present decision showing the use to which the guaranteed loan has been put and providing, if appropriate, an updated plan of liquidity needs for the next month and until the end of the six month period.

3.4.7. Transparency

(111)

According to point 38(g) of the R&R Guidelines, Member States, the Commission, economic operators and the public must have easy access to all relevant acts and pertinent information about the aid awarded. This means that Portugal must respect the provisions on transparency laid down in point 96 of the R&R Guidelines. The Commission notes that Portugal undertakes to respect those obligations. The relevant information will be made available on the website:

https://www.portaldiplomatico.mne.gov.pt/sobre-nos/gestao-e-transparencia/documentos-legais

3.5. Conclusion on the compatibility of the notified aid

(112)

In the light of the findings above, the Commission concludes that, at this stage, neither the capital increases nor the guaranteed rescue loan appear to meet the conditions of compatibility with the internal market, in particular those set out in the R&R Guidelines. The Commission cannot therefore consider at the present stage that those aids, and in particular the rescue aid provided to the beneficiary as notified, are compatible with the internal market.

(113)

However, pursuant to Article 106(2) TFEU in conjunction with points 99 and 103 of the R&R Guidelines, the Commission deems compatible with the internal market the aid that is necessary to ensure continuity of the SGEI provided by SATA and its subsidiaries, in the form of a guaranteed loan limited to a maximum amount of EUR 133 million, for a duration of six months from the adoption of the present decision, provided that it is remunerated with an appropriate interest rate and that the aid only covers liquidity needs and costs related to ensuring essential air transport connectivity of the Azores Region. Portugal should report every month starting from the date of the present decision showing the use to which the guaranteed loan has been put, providing if appropriate an updated liquidity plan until the end of the six-month period and supply without undue delay any information which the Commission would require in that respect.

4. CONCLUSION

In the light of the foregoing considerations, the Commission has accordingly decided:

—

not to raise objections to individual aid to SATA Air Açores for a period of six months in an amount not exceeding EUR 133 million of liquidity needs of its essential activities related to the provision of public service obligations related to air transport to the Region Azores and to the management and operation of services of general interest in the airports in the same Azores Region, on the grounds that it is compatible with the internal market pursuant to Article 107(3)(c) and Article 106(2)TFEU and

—

acting under the procedure laid down in Article 108(2) of the Treaty on the Functioning of the European Union, request the Portuguese Republic to submit, within one month of the date of receipt of this letter, its comments and to provide all such information as may help to assess the compatibility of the capital increases of SATA Air Açores subscribed by the Region of Azores since 2017 and of the guaranteed rescue loan to SATA Air Açores with all the conditions applicable to the rescue aid. The information should include, in particular:

evidence showing that the decision to carry out the capital increases in 2017 and thereafter was taken on the basis of economic evaluations comparable to those which, in similar circumstances, a rational market economy operator with characteristics similar to those of the Regional Government of Azores would have had carried out to determine the profitability or economic advantages of the capital increases;

in the absence of such economic evaluations, objective and verifiable evidence dating back to the period before or simultaneous to the capital increases and showing i) that the capital increases fall to be ascribed to the Regional Government of Azores acting as a private market operator, and not as public authority, ii) that it took a decision to make an investment in SATA, iii) the nature and subject-matter of the capital increases, the context, the objective pursued and the rules to which capital increases of the kind at issue are subject; evidence or information post-dating the decision to increase capital will not be taken into account;

observations with supporting evidence to the effect that the capital increases since 2017 were granted in exceptional and unforeseen circumstances of which SATA is not responsible or that such circumstances thereafter should be taken into account to assess the compatibility of the rescue aid; or observations with supporting evidence to the effect that the capital increases remedied a shortfall of adequate ex ante determination of a compensation for the services of general interest that SATA provided and/or obligations that had to SATA discharge.

a detailed explanation of the circumstances and concrete steps to be taken to ensure and maintain the continuity of the PSO air transport services that SATA provides, if SATA would no longer be entrusted with the provision thereof, and of the airport management services that SATA provides, including the duration necessary to select one or various alternative providers for the air transport and airport management services concerned;

the conditions and time-frame in which an open call for expression of interest of alternative providers bidding for various SGEI or PSO services or bundles thereof could be organised with a view to launching a procedure to select one or various tenderers capable of providing these SGEI or PSO services at the least cost to the Region, with a compensation properly defined objectively in advance that cannot exceed what is necessary to cover all or part of the costs incurred in the discharge of public service obligations, taking into account the relevant receipts and a reasonable profit.

The Commission requests your authorities to forward a copy of this letter to the potential recipient of the aid immediately and wishes to remind the Portuguese Republic that Article 108(3) of the Treaty on the Functioning of the European Union has suspensory effect, and would draw your attention to Article 16 of Council Regulation (EU) 2015/1589, which provides that all unlawful aid may be recovered from the recipient.

The Commission warns the Portuguese Republic that it will inform interested parties by publishing this letter and a meaningful summary of it in the Official Journal of the European Union. It will also inform interested parties in the EFTA countries which are signatories to the EEA Agreement, by publication of a notice in the EEA Supplement to the Official Journal of the European Union and will inform the EFTA Surveillance Authority by sending a copy of this letter. All such interested parties will be invited to submit their comments within one month of the date of such publication.

(1) JO C 249, 31.7.2014, p. 1.

(2) The contacts started on 20 July 2020 and involved, until the notification, four technical discussions in videoconferences and exchanges about the draft submissions and analyses of financial and business data in connection with Portugal’s pre-notified plans.

(3) Council Regulation No 1 of 15 April 1958 determining the languages to be used by the European Economic Community (OJ 17, 6.10.1958, p. 385, p. 58).

(4) Sociedade Anónima is listed in Annex I (Types of undertaking referred to in point (a) of Article 1(1)) to Directive 2013/34/EU of the European Parliament and of the Council of 26 June 2013 on the annual financial statements, consolidated financial statements and related reports of certain types of undertakings, amending Directive 2006/43/EC of the European Parliament and of the Council and repealing Council Directives 78/660/EEC and 83/349/EEC, OJ L 182, 29.6.2013, p. 19.

(5) See list of 176 PSO routes reported to the Commission (DG Transport and Mobility) as of September 2019, including SATA https://ec.europa.eu/transport/sites/transport/files/pso_inventory_table.pdf

(6) The concession relating to airport public services in support to civil aviation in Graciosa, Pico, São Jorge and Corvo islands was awarded to SGA by contract of 1 of July 2005, executed under the terms of Regional Government Resolution no. 102/2005, of 16 of June, for a period of 10 years, renewable for periods of 5 years, up to a maximum duration of 20 years.

(7) In 2019, when the number of passengers (departing and arriving) between 2017 and 2019 was the highest in all five airports, the number of passengers was as follows: Pico (144 787), Graciosa (57 013), Corvo (8 825) São Jorge (80 629) and Flores (63 568).

(8) Report at https://ec.europa.eu/competition/state_aid/public_services/2016_2017/portugal_en.pdf

(9) Guidelines on State aid to airports and airlines, point 72, OJ C 99 of 4.4.2014, p. 3.

(*1) Confidential information

(10) Portugal adopted a state of emergency on 18 March 2020, having effect as of 19 March, extended twice until 2 May, then succeeded by the state of calamity, which was in force until 31 May 2020.

(11) The liquidity needs include the 14 PSO routes serviced by Sata Air Açores, Airport Services (SGA) and the PSO Sata Azores Airlines (four PSO routes: PDL-FNC-PDL / PDL-LIS-SMA / LIS-PIX-LIS / LIS-HOR-LIS), excluding commercial routes of Sata Azores Airlines.

(12) Airports in Pico, Graciosa, Corvo and São Jorge, as well as the Flores island terminal.

(13) Delta cancelled its route from New York (JFK) to Ponta Delgada (PDL), launched in 2018.

(14) Portugal refers to the Commission Notice on the notion of State aid as referred to in Article 107(1) of the Treaty on the Functioning of the European Union (2016/C 262/01), para. 66 and 74.

(15) Cases Italy v. Commission (Alfa) (C-305/89) and Italy v. Commission (Lanerossi) (C-303/88) EU:C:1991:142.

(16) Joined Cases Chronopost SA, (C-83/01 P, C-93/01 P and C-94/01 P), paragraph 38, EU: C2003:388.

(17) OJ C 249, 31.7.2014, p. 1.

(18) Communication from the Commission — Temporary framework for State aid measures to support the economy in the current COVID-19 outbreak, 19 March 2020, OJ C 91 I, 20.3.2020, p. 1, as amended by Communication from the Commission C(2020) 2215 final of 3 April 2020 on the Amendment of the Temporary Framework for State aid measures to support the economy in the current COVID-19 outbreak, OJ C 112 I , 4.4.2020, p. 1, and Communications from the Commission C(2020) 3156 final of 8 May 2020 and C(2020) 4509 final of 29 June 2020 on the 2nd and 3rd Amendment of the Temporary Framework for State aid measures to support the economy in the current COVID-19 outbreak, OJ C 164, 13.5.2020, p. 3, and OJ C 218, 2.7.2020, p. 3.

(19) T-267/08 and T-279/08 Région Nord-Pas-de-Calais / Commission, EU:T:2011:209.

(20) See judgment of 4 June 2015Commission v MOL, Case C-15/14 P, EU:C:2015:362, paragraph 60.

(21) Case C-300/16 P Commission v Frucona Košice, EU:C:2017:706, paragraph 59; and Case C-124/10 P Commission v EDF, EU:C:2012:318, paragraphs 78, 79 and 103.

(22) The 7,6 % equity risk premium in Portugal 2017 is added to Government 10 year bond yields of 4,23 % in January 2017. The estimate of cost of equity is a market estimate for all Portuguese companies based on the capital asset pricing model, disregarding the volatility of individual shares. A more refined estimation for a particular company should be based on a company-specific (β) indicator of volatility. The remuneration of volatile shares, i.e. with β > 1, should normally be higher than 11,83 % (e.g. 15,38 % with β = 1,3) and the remuneration of less volatile shares should be lower, with β > 1.

(23) Communication from the Commission on the revision of the method for setting the reference and discount rates, OJ C 14, 19.1.2008, p. 6

(24) Pursuant to Article 349 TFEU, he Council may adopt specific measures aimed, in particular, at laying down the conditions of application of the Treaties to those regions, including State aids, without undermining the integrity and the coherence of the Union legal order, including the internal market and common policies.

(25) C-364/90 Italy v Commission, EU:C:1993:157, paragraph 20.

(26) The (2004) R&R Guidelines (Communication from the Commission — Community guidelines on State aid for rescuing and restructuring firms in difficulty, OJ C 244, 1.10.2004, p. 2-17) that predated the present R&R Guidelines, did not contain a specific section on rules applicable to providers of SGEI, such as those now set out in section V thereof. In case practice under the earlier (2004) R&R Guidelines, the Commission, whilst raising doubts on compatibility of R&R aid, authorised continuation of rescue aid during formal proceedings, in circumstances where discontinuation of the aid could have obstructed the performance of a public service, based on prima facie evidence of a genuine SGEI. See Commission Decision (2009)5088 final of 2.7.2009 in case No C19/2009 (ex N 64/2009)- Denmark — Restructuring aid to TV2 Denmark A/S, point 77 and conclusion, OJ C 207 02.09.2009, p. 2.

		ISSN 1977-1029
Jurnalul Oficial al Uniunii Europene		C 294

Ediţia în limba română	Comunicări şi informări	Anul 63 4 septembrie 2020

Cuprins		Pagina
	II Comunicări
	COMUNICĂRI PROVENIND DE LA INSTITUȚIILE, ORGANELE ȘI ORGANISMELE UNIUNII EUROPENE
	Comisia Europeană
2020/C 294/01	Autorizație pentru ajutoarele de stat acordate în conformitate cu dispozițiile articolelor 107 și 108 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene — Cazuri în care Comisia nu ridică obiecţii ( 1 )	1

	V Anunţuri
	PROCEDURI REFERITOARE LA PUNEREA ÎN APLICARE A POLITICII ÎN DOMENIUL CONCURENŢEI
	Comisia Europeană
2020/C 294/02	Ajutor de stat — Cehia — Ajutor de stat SA.55208 (2020/C) (ex 2020/N) — Compensație pentru îndeplinirea obligației de serviciu universal (OSU) acordată Poștei Cehe — Invitație de a prezenta observații în temeiul articolului 108 alineatul (2) din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene ( 1 )	24
2020/C 294/03	Ajutor de stat – Portugalia – Ajutor de stat SA.58101 (C/2020) (ex 2020/N) Ajutor pentru salvare acordat SATA – Invitație de a prezenta observații în temeiul articolului 108 alineatul (2) din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene ( 1 )	41