►B

SMĚRNICE RADY

ze dne 1. března 1971

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zpětných zrcátek motorových vozidel

(71/127/EHS)

(Úř. věst. L 068, 22.3.1971, p.1)

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

SMĚRNICE KOMISE 79/795/EHS ze dne 20. července 1979,

  L 239

1

22.9.1979

►M2

SMĚRNICE KOMISE 85/205/EHS ze dne 18. února 1985,

  L 90

1

29.3.1985

►M3

SMĚRNICE KOMISE 86/562/EHS ze dne 6. listopadu 1986,

  L 327

49

22.11.1986

►M4

SMĚRNICE RADY 87/354/EHS ze dne 25. června 1987,

  L 192

43

11.7.1987

►M5

SMĚRNICE KOMISE 88/321/EHS ze dne 16. května 1988,

  L 147

77

14.6.1988

►A1

Akt o přistoupení Dánska, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska

  L 73

14

27.3.1972

 A2

Akt o přistoupení Řecka

  L 291

17

19.11.1979

►A3

  L 302

23

15.11.1985

►A4

Akt o přistoupení Rakouska, Švédska a Finska

  C 241

21

29.8.1994

►A5

Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie

  L 236

33

23.9.2003

1.

„Zpětným zrcátkem“ se rozumí zařízení, jehož účelem je poskytovat jasný pohled směrem dozadu a do strany vozidla v polích výhledu podle bodu 5 přílohy III, s výjimkou složitých optických systémů, jako jsou periskopy.

2.

„Vnitřním zpětným zrcátkem“ se rozumí zařízení podle bodu 1, které může být namontováno v prostoru pro cestující ve vozidle.

3.

„Vnějším zpětným zrcátkem“ se rozumí zařízení podle bodu 1, které může být namontováno na vnějším povrchu vozidla.

4.

„Kontrolním zpětným zrcátkem“ se rozumí jiné zpětné zrcátko než zařízení typu podle bodu 1, které může být namontováno uvnitř nebo vně vozidla za účelem poskytnutí jiných polí výhledu, než které jsou definovány v bodu 5 přílohy III.

5.

„Typem zpětného zrcátka“ se rozumějí zařízení, která se významně neliší v těchto zásadních hlediscích:

6.

„Třídou zpětných zrcátek“ se rozumějí všechna zařízení, která mají jednu nebo více společných vlastností nebo funkcí. Zrcátka jsou klasifikována takto:

7.

„Poloměrem r“ se rozumí střední hodnota poloměrů křivosti měřených na odrazném povrchu metodou podle bodu 2 dodatku k této příloze.

8.

„Hlavními poloměry křivosti v jednom bodě na odrazném povrchu (r i)“ se rozumějí hodnoty získané pomocí přístroje definovaného v dodatku 1 a naměřené na oblouku odrazného povrchu procházejícím středem zrcátka rovnoběžně s úsečkou b definovanou v bodu 2.2.1 přílohy II a na oblouku kolmém k této úsečce.

9.

„Poloměrem křivosti v jednom bodě na odrazném povrchu (r p)“ se rozumí aritmetický průměr hlavních poloměrů křivosti r i a r' i, tj.:

10.

„Středem odrazného povrchu“ se rozumí těžiště viditelné plochy odrazného povrchu.

11.

„Poloměrem křivosti součástí zpětného zrcátka“ se rozumí poloměr c oblouku kružnice, který se nejvíce přibližuje zakřivenému tvaru dotyčné součásti.

12.

„Zornými body řidiče“ se rozumějí dva body vzdálené od sebe 65 mm a nacházející se 635 mm svisle nad R-bodem sedadla řidiče definovaným v dodatku 2 k této příloze. Přímka spojující tyto body je kolmá ke střední podélné svislé rovině vozidla. Střed úsečky spojující oba zorné body leží v podélné svislé rovině, která musí procházet středem konstrukční polohy sedění řidiče podle údaje výrobce.

13.

„Ambinokulárním viděním“ se rozumí celkové pole výhledu získané složením monokulárních polí výhledu pravého a levého oka (viz obrázek).

E	= vnitřní zpětné zrcátko
OD	= oči řidiče
OE
ID	= zdánlivé monokulární obrazy
IE
I	= zdánlivý ambinokulární obraz
A	= zorný úhel levého oka
B	= zorný úhel pravého oka
C	= binokulární zorný úhel
D	= ambinokulární zorný úhel

14.

„Typem vozidla z hlediska zpětných zrcátek“ se rozumějí motorová vozidla, která se neliší v těchto zásadních hlediscích:

15.

„Vozidly kategorií M1, M2, M3, N1, N2 a N3“ se rozumějí vozidla definovaná v příloze I směrnice 70/156/EHS.

1.2.1

Hlavní poloměry křivosti se měří ve třech bodech ležících co nejblíže polohám v jedné třetině, polovině a dvou třetinách vzdálenosti na oblouku odrazného povrchu procházejícím středem zrcátka a rovnoběžném s úsečkou b nebo na oblouku procházejícím středem zrcátka, který je k úsečce b kolmý, je-li tento oblouk delší.

1.2.2

Není-li vzhledem k rozměrům zrcátka možné dosáhnout měření ve směrech definovaných v bodu 8 této přílohy, mohou technické zkušebny odpovědné za zkoušky provést měření podle tohoto bodu ve dvou kolmých směrech co nejbližších výše předepsaným směrům.

r p1

=

je poloměr křivosti v prvním měřicím bodu,

r p2

=

je poloměr křivosti v druhém měřicím bodu,

r p3

=

je poloměr křivosti v třetím měřicím bodu.

1.1

Všechna zpětná zrcátka musí být seřiditelná.

1.2

Okraj odrazného povrchu musí být uložen v ochranném krytu (ochranném pouzdře apod.), který musí být na svém obvodu ve všech bodech a ve všech směrech zaoblen s poloměrem křivosti c rovným 2,5 mm nebo větším. Vyčnívá-li odrazný povrch z ochranného pouzdra, nesmí být poloměr křivosti c okraje vyčnívající části menší než 2,5 mm a odrazný povrch musí být možno zasunout do ochranného pouzdra silou 50 N, kterou se působí v místě největšího vyčnívání z ochranného pouzdra vodorovným směrem přibližně rovnoběžným se střední podélnou rovinou vozidla.

1.3

Je-li zpětné zrcátko namontováno na rovinném povrchu, musí mít všechny jeho části bez ohledu na polohu seřízení zrcátka poloměr křivosti c nejméně 2,5 mm, včetně částí, které po zkoušce podle bodu 4.2 zůstanou spojeny s držákem zrcátka a kterých se může za statického stavu dotknout koule o průměru 165 mm u vnitřních zpětných zrcátek nebo o průměru 100 mm u vnějších zpětných zrcátek.

1.4

Zařízení pro připevnění zpětného zrcátka k vozidlu musí být navrženo tak, aby válec o poloměru 50 mm, jehož osu tvoří osa nebo některá z os otáčení zajišťující vychýlení zpětného zrcátka ve směru možného nárazu, protínal alespoň část povrchu, k němuž je zařízení připevněno.

1.5

U vnějších zpětných zrcátek se na části uvedené v bodech 1.2 a 1.3 odpovídající požadavky nevztahují, jsou-li tyto části zhotoveny z materiálu, jehož tvrdost není větší než 60 podle Shoreho stupnice A.

1.6

U částí vnitřních zpětných zrcátek, které jsou zhotoveny z materiálu o tvrdosti menší než 50 podle Shoreho stupnice A a které jsou namontovány na tuhém držáku, se požadavky bodů 1.2 a 1.3 vztahují jen na držák.

2.2.1

Rozměry odrazného povrchu musí být takové, aby bylo možné do něj vepsat:

2.2.2

Minimální hodnoty a a b jsou uvedeny v tabulce:

3.1

Odrazný povrch zpětného zrcátka musí být buď rovinný, nebo sféricky vypuklý.

3.2

3.3

Hodnota r nesmí být menší než:

3.4

Hodnota normálového součinitele odrazivosti, stanoveného metodou popsanou v dodatku I k této příloze nesmí být menší než 40 %.

Má-li odrazný povrch dvě polohy („denní“ a „noční“), musí „denní“ poloha dovolovat rozeznávání barev signálů používaných v silniční dopravě. Hodnota normálového součinitele odrazivosti při „noční“ poloze nesmí být menší než 4 %.

3.5

Při běžném užívání si musí odrazný povrch zachovat vlastnosti uvedené v bodu 3.4 i po delším vystavení nepříznivým povětrnostním podmínkám.

4.1

Zpětná zrcátka se podrobí zkouškám podle bodů 4.2 a 4.3.

4.2

4.2.1   Popis zkušebního zařízení

4.2.2   Popis zkoušky

4.3

5.1

Při zkouškách podle bodu 4.2 musí kyvadlo po nárazu pokračovat v kyvu tak, aby průmět polohy, kterou zaujímá rameno na spouštěcí rovinu, svíral se svislicí úhel nejméně 20°.

Přesnost měření úhlu musí být v rozmezí ± 1°.

5.2

Jestliže se u zpětných zrcátek přilepených na čelní sklo při zkouškách podle bodu 4.2 ulomí držák zrcátka, nesmí zbývající část přečnívat od základny více než o 1 cm, přičemž konfigurace zbytku po zkoušce musí vyhovovat podmínkám stanoveným v bodu 1.3.

5.3

Při zkouškách podle bodů 4.2 a 4.3 se odrazný povrch zrcátka nesmí rozbít. Rozbití odrazného povrchu je však přípustné, je-li splněna některá z těchto podmínek:

1.1

Standardní osvětlovací zdroj CIE A ( 4 ): kolorimetrický osvětlovací zdroj představující černé těleso při T68 = 2855,6 K

1.2

Standardní zdroj CIE A (4) : plynem plněná žárovka s wolframovým vláknem s provozní teplotou barvy T68 = 2855,6 K.

1.3

Standardní kolorimetrický pozorovací přístroj CIE 1931 (4) : přijímač záření, jehož kolorimetrické charakteristiky odpovídají hodnotám spektrálních trichromatických složek

1.4

Spektrální trichromatické složky CIE (4) : trichromatické hodnoty spektrálních složek izoenergetického spektra v systému CIE (XYZ).

1.5

Fotopické vidění (4) : vidění normálním okem, je-li přizpůsobeno hladinám jasu nejméně několika kandel na čtvereční metr.

1.1

Žádost o EHS schválení typu konstrukční části pro typ zpětného zrcátka podává držitel výrobní nebo obchodní značky nebo jeho pověřený zástupce.

1.2

Pro každý typ zpětného zrcátka je nutno k žádosti přiložit:

3.1

Jestliže typ zpětného zrcátka, který byl předložen v souladu s bodem 1, splňuje požadavky bodů 1 až 5 přílohy II, udělí se pro něj EHS schválení typu konstrukční části a přidělí se mu číslo schválení typu konstrukční části.

3.2

Toto číslo nesmí být přiděleno jinému typu zpětného zrcátka.

4.1

Každé zpětné zrcátko, které se shoduje s typem, pro který bylo uděleno schválení typu konstrukční části podle této směrnice, musí být opatřeno značkou EHS schválení typu konstrukční části.

4.2

Značku EHS schválení typu konstrukční části tvoří obdélník, ve kterém je vepsáno malé písmeno „e“ a rozlišovací číslo nebo písmena členského státu, který udělil schválení typu: ►A3  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, ►A4  5 pro Švédsko, ◄ 6 pro Belgii, ►A5  7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, ◄ 9 pro Španělsko, 11 pro Spojené království, ►A4  12 pro Rakousko, ◄ 13 pro Lucembursko, ►A4  17 pro Finsko, ◄ 18 pro Dánsko, ►A5  20 pro Polsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 29 pro Estonsko, 32 pro Lotyšsko, 36 pro Litvu, CY pro Kypr, ◄ ►M4  EL pro Řecko ◄ , IRL pro Irsko, ►A5  MT pro Maltu, ◄ P pro Portugalsko ◄ . V blízkosti obdélníku musí být rovněž umístěno číslo EHS schválení typu konstrukční části. Toto číslo se skládá z čísla schválení typu konstrukční části uvedeného na certifikátu vystaveném pro dotyčný typ (viz dodatek 3), kterému předcházejí dvě číslice udávající pořadové číslo poslední změny směrnice Rady 71/127/EHS ve znění ke dni, kdy bylo EHS schválení typu konstrukční části uděleno. Pořadové číslo změny a číslo schválení typu konstrukční části uvedené na certifikátu se oddělí hvězdičkou. Pořadové číslo této směrnice je 02. ►M3  Pořadové číslo 01 však může být ponecháno u zpětných zrcátek tříd I, II a III, dokud se požadavky na tyto tři třídy zrcátek nezmění. ◄

4.3

Značku EHS schválení typu konstrukční části doplní značka I, II, III, IV nebo V udávající třídu, do které typ zpětného zrcátka patří. Tato doplňková značka se umístí v jakékoliv vhodné poloze poblíž obdélníku s vepsaným písmenem „e“.

4.4

Značka EHS schválení typu konstrukční části a doplňková značka se nesmazatelně vyznačí na neoddělitelnou část zpětného zrcátka tak, aby byly zřetelně viditelné i po namontování zpětného zrcátka na vozidlo.

4.5

Níže jsou uvedeny čtyři příklady značky EHS schválení typu konstrukční části s doplňkovou značkou.

1.1

Zpětná zrcátka musí být namontována takovým způsobem, aby zrcátko významně neměnilo změřené pole výhledu nebo aby se nechvělo takovou měrou, že by mohlo být příčinou nesprávné interpretace obrazu vnímaného řidičem.

1.2

Podmínky uvedené v bodu 1.1 musí být dodrženy při pohybu vozidla rychlostí do 80 % jeho maximální konstrukční rychlosti, avšak nejvýše 150 km/h.

1.3

Vozidla, kterým bylo uděleno EHS schválení typu z hlediska montáže zpětných zrcátek podle této směrnice, mohou být zcela nebo zčásti vybavena zpětnými zrcátky třídy I, II nebo III majícími v čísle schválení typu konstrukční části pořadové číslo 01, dokud se požadavky na tyto tři třídy zrcátek nezmění.

2.1.1

Pole výhledu stanovená v bodu 5 musí být zajištěna minimálním počtem povinných zpětných zrcátek podle tabulky:

2.1.2

V případě vozidel kategorie M1 a N1 však platí:

2.1.3

Jestliže však ►M5  u vozidel kategorie N2 a N3  ◄ konstrukce technicky znemožňuje dosažení polí výhledu podle bodů 5.3.2.2 a 5.4 a je-li zpětné zrcátko třídy IV namontováno na stejném držáku jako zpětné zrcátko třídy II, může být zpětné zrcátko třídy II nahrazeno zpětným zrcátkem třídy III.

Tato výjimka platí pouze do 1. října 1992.

2.1.4

Zpětné zrcátko třídy IV je pro všechna vozidla kategorie N 2 maximální hmotnosti do 7,5 t povinné, jestliže povinné zpětné zrcátko třídy II namontované na stejnou stranu není vypuklé.

2.2.1

U vozidel kategorií M1 a N1 je přípustné vnější zpětné zrcátko namontované na opačné straně vozidla, než na které je namontováno povinné vnější zpětné zrcátko podle bodu 2.1.1.

2.2.2

U vozidel kategorie N 2 o maximální hmotnosti do 7,5 t a u vozidel kategorií M 2 a M 3 je přípustné vnější zpětné zrcátko třídy V.

2.2.3

U vozidel kategorií N2 a N3 je přípustné vnitřní zpětné zrcátko.

2.2.4

U vozidel kategorie N 2 o maximální hmotnosti do 7,5 t a u vozidel kategorií M 2 a M 3 je přípustné vnější zpětné zrcátko třídy IV.

2.2.5

Zpětná zrcátka podle bodů 2.2.1 a 2.2.4 musí splňovat požadavky této směrnice.

Na zpětná zrcátka podle bodu 2.2.3 se však nevztahuje bod 5 této přílohy.

2.2.6

Tato směrnice se nevztahuje na kontrolní zpětná zrcátka podle bodu 4 přílohy I. Tato vnější zpětná zrcátka však musí být namontována nejméně 2 m nad vozovkou, jestliže zatížení vozidla odpovídá jeho maximální přípustné celkové hmotnosti.

3.1

Zpětná zrcátka musí být umístěna tak, aby řidič sedící na sedadle v obvyklé jízdní poloze měl jasný výhled na silnici za vozidlem a do strany (stran) vozidla.

3.2

Vnější zpětná zrcátka musí být viditelná bočními okny nebo částí čelního skla stíranou stíračem. Z konstrukčních důvodů se však tento požadavek nevztahuje na vnější zpětná zrcátka namontovaná na pravé straně vozidel kategorií M2 a M3 v členských státech s pravostranným provozem a na levé straně vozidel stejných kategorií v členských státech s levostranným provozem.

3.3

Pro každé vozidla v provedení podvozku s kabinou, u kterého se měří pole výhledu, musí být výrobcem uvedeny největší a nejmenší šířky karoserie a v případě potřeby simulovány maketou čelního panelu. Veškeré konfigurace vozidla a zpětných zrcátek uvažované při zkouškách musí být uvedeny v certifikátu EHS schválení typu vozidla z hlediska montáže zpětných zrcátek (viz dodatek).

3.4

Předepsané vnější zpětné zrcátko na straně řidiče musí být umístěno tak, aby úhel mezi střední podélnou svislou rovinou vozidla a svislou rovinou procházející středem zpětného zrcátka a středem úsečky dlouhé 65 mm, která spojuje oba zorné body řidiče, nebyl větší než 55°.

3.5

Zpětná zrcátka nesmějí přečnívat před vnější obrys karoserie vozidla podstatně více, než je nezbytné k splnění požadavků na pole výhledu stanovených v bodu 5.

3.6

Je-li spodní okraj vnějšího zpětného zrcátka při plně zatíženém vozidle vzdálen od vozovky méně než 2 m, nesmí toto zpětné zrcátko přečnívat celkovou šířku vozidla, měřenou bez vnějších zrcátek, o více než 0,2 m.

3.7

Zpětná zrcátka třídy V musí být na vozidlech namontována tak, aby bez ohledu na jejich polohu po seřízení žádná část těchto zpětných zrcátek nebo jejich držáků nebyla níže než 2 m nad vozovkou, jestliže zatížení vozidla odpovídá jeho maximální přípustné celkové hmotnosti.

Tato zpětná zrcátka nesmí být namontována na vozidlech, u nichž výška kabiny je taková, že tento požadavek nemůže být splněn.

3.8

Za podmínek stanovených v bodech 3.5, 3.6 a 3.7 mohou zpětná zrcátka překročit maximální přípustnou šířku vozidla.

4.1

Řidič musí být schopen seřizovat vnitřní zpětné zrcátko ze své jízdní polohy.

4.2

Vnější zpětné zrcátko umístěné na straně řidiče musí být možno seřizovat zevnitř vozidla při zavřených dveřích, okno může být otevřené. Poloha zrcátka se však může aretovat zvenčí.

4.3

Bod 4.2 se nevztahuje na vnější zpětná zrcátka, která po vysunutí ze sklopené polohy mohou být bez seřizování vrácena do původní polohy.

5.3.1.1

Pole výhledu musí být takové, aby řidič byl schopen vidět přinejmenším 2,5 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena vpravo (u vozidel jezdících vpravo) nebo vlevo (u vozidel jezdících vlevo) rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním levým (u vozidel jezdících vpravo) nebo pravým bodem vozidla (u vozidel jezdících vlevo) a která sahá od místa vzdáleného 10 m za zornými body řidiče až k obzoru (obrázky 4 a 5).

5.3.2.1

U vozidel kategorie M1 a vozidel kategorie N1, jejichž maximální hmotnost nepřekračuje 2 t, musí být pole výhledu takové, aby řidič byl schopen vidět přinejmenším 4 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena vlevo (u vozidel jezdících vpravo) nebo vpravo (u vozidel jezdících vlevo) rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním pravým (u vozidel jezdících vpravo) nebo levým bodem vozidla (u vozidel jezdících vlevo) a která sahá od místa vzdáleného 20 m za zornými body řidiče až k obzoru (viz obrázek 4).

5.3.2.2

U jiných vozidel než podle bodu 5.3.2.1 musí být pole výhledu takové, aby řidič byl schopen vidět přinejmenším 3,5 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena vlevo (u vozidel jezdících vpravo) nebo vpravo (u vozidel jezdících vlevo) rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním pravým (u vozidel jezdících vpravo) nebo levým bodem vozidla (u vozidel jezdících vlevo) a která sahá od místa vzdáleného 30 m za zornými body řidiče až k obzoru.

Mimo to musí být vozovka řidičem viditelná v šíři 0,75 m, počínaje bodem vzdáleným 4 m směrem dozadu od svislé (příčné) roviny procházející zornými body řidiče (obrázek 5).

5.4.1

Pole výhledu musí být takové, aby řidič byl schopen vidět přinejmenším 12,5 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena vlevo (u vozidel jezdících vpravo) nebo vpravo (u vozidel jezdících vlevo) rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním pravým (u vozidel jezdících vpravo) a krajním levým bodem vozidla (u vozidel jezdících vlevo) a která sahá přinejmenším od vzdálenosti 15 m do vzdálenosti 25 m za zornými body řidiče. Mimo to musí být vozovka řidičem viditelná v šíři 2,5 m, počínaje bodem vzdáleným 3 m směrem dozadu od svislé (příčné) roviny procházející zornými body řidiče (viz obrázek 6).

5.5.1

rovinou rovnoběžnou se střední svislou podélnou rovinou vozidla, která prochází bodem vzdáleným 0,2 m od krajního pravého ►M5  (u vozidel s levostranným řízením) ◄ nebo levého ►M5  (u vozidel s pravostranným řízením) ◄ bodu kabiny;

5.5.2

v příčném směru rovinou rovnoběžnou s rovinou podle bodu 5.5.1 a vzdálenou od ní 1 m;

5.5.3

vzadu rovinou rovnoběžnou se svislou rovinou procházející zornými body řidiče a ležící 1,25 m za touto rovinou;

5.5.4

vpředu rovinou rovnoběžnou se svislou rovinou procházející zornými body řidiče a ležící 1 m před touto rovinou. Je-li svislá příčná rovina procházející přední hranou nárazníku vozidla vzdálena méně než 1 m před svislou rovinou procházející zornými body řidiče, pole výhledu se ohraničí touto rovinou (viz obrázek 7b).

5.6

U zpětných zrcátek skládajících se z více odrazných povrchů, které mají buď rozdílné zakřivení, nebo vzájemně vytvářejí zlom, musí alespoň jeden z odrazných povrchů poskytovat pole výhledu a mít rozměry (viz bod 2.2.2 přílohy II) uvedené pro třídu, k níž tato zrcátka náleží.

5.7

5.7.1   Vnitřní zpětné zrcátko (třída I)

5.7.2   Vnější zpětná zrcátka (třídy II, III, IV a V)

U výše uvedených polí výhledu se neberou v úvahu překážky způsobené karoserií a některými jejími částmi, jako jsou dveřní kliky, obrysové svítilny, směrové svítilny, ukončení zadních nárazníků a součásti zařízení pro čištění odrazné plochy, pokud vyvolávají celkové zakrytí výhledu menší než 10 % předepsaného pole výhledu.

5.8

Pole výhledu se stanoví tak, že se v zorných bodech umístí výkonné světelné zdroje a měří se světlo dopadající na kontrolní svislou promítací plochu. Mohou se použít i jiné rovnocenné metody.