ISSN 1725-518X |
||
Az Európai Unió Hivatalos Lapja |
C 150 |
|
Magyar nyelvű kiadás |
Tájékoztatások és közlemények |
49. évfolyam |
Közleményszám |
Tartalom |
Oldal |
|
Az Európai Unióról szóló szerződés VI. címe alapján elfogadott jogi aktusok |
|
2006/C 150/1 |
||
|
III Közlemények |
|
|
Európai Parlament |
|
2006/C 150/0 |
||
|
Helyesbítések |
|
2006/C 150/1 |
||
|
|
|
(1) EGT vonatkozású szöveg |
HU |
|
Az Európai Unióról szóló szerződés VI. címe alapján elfogadott jogi aktusok
28.6.2006 |
HU |
Az Európai Unió Hivatalos Lapja |
C 150/1 |
2007. évi költségvetés, Europol (1)
(2006/C 150/01)
Europol
Cím Alcím Jogcímcsoport |
Megnevezés |
2006. évi költségvetés (2) (EUR) |
2007. évi költségvetés (EUR) |
Megjegyzések |
1 |
BEVÉTELEK |
|
|
|
10 |
Hozzájárulások |
|
|
|
100 |
A tagállamok hozzájárulása |
51 957 486 |
55 296 814 |
A 2007. évi költségvetésből 3,03 millió eurót szánnak a bérek visszafizetésére, valamint a VPN egy lehetséges tenderére és ehhez kapcsolódóan két rendszer egyidejű futtatására. Eltérően a pénzügyi szabályzat 38. cikkének az (1) bekezdésétől, ezt az összeget csak akkor hívják le, ha az igazgatótanács egyhangúlag így határoz. |
101 |
A t–2 pénzügyi év mérlege |
8 247 514 |
9 472 186 |
|
|
10. alcím összesen |
60 205 000 |
64 769 000 |
|
11 |
Egyéb bevételek |
|
|
|
110 |
Kamatok |
1 200 000 |
1 000 000 |
|
111 |
Az Europol alkalmazottai juttatásának megadóztatásából származó bevétel |
1 945 000 |
2 025 000 |
|
112 |
Egyéb |
200 000 |
100 000 |
|
|
11. alcím összesen |
3 345 000 |
3 125 000 |
|
12 |
Harmadik felek általi finanszírozás |
|
|
|
120 |
Az EKB hozzájárulása a pénzhamisítással kapcsolatos nyomozásokhoz |
p.m. |
— |
|
121 |
Az Európai Bizottság és egyéb érintett felek által finanszírozott projektek |
p.m. |
p.m. |
Eltérően az Europol-egyezmény 35. cikkétől és a pénzügyi szabályzat 16. cikkétől, az igazgatótanács az igazgató javaslata alapján egyhangú határozattal módosíthatja az előirányzatok összegét, amennyiben a költségvetés összbevételei és -kiadásai egyensúlyban maradnak (lásd 321. jogcím). Ez a jogcím a résztvevők hozzájárulásait is tartalmazhatja. Az Europol bizonyos projektekhez nyújtott saját hozzájárulásait más jogcímekben feltüntetett összegekből finanszírozzák. |
122 |
Harmadik felek általi egyéb finanszírozás |
— |
p.m. |
Eltérően az Europol-egyezmény 35. cikkétől és a pénzügyi szabályzat 16. cikkétől, az igazgatótanács az igazgató javaslata alapján egyhangú határozattal módosíthatja az előirányzatok összegét, amennyiben a költségvetés összbevételei és -kiadásai egyensúlyban maradnak (lásd 322. jogcím). Ez a jogcím a résztvevők hozzájárulásait is tartalmazhatja. Az Europol bizonyos projektekhez nyújtott saját hozzájárulásait más jogcímekben feltüntetett összegekből finanszírozzák. |
|
12. alcím összesen |
p.m. |
p.m. |
|
|
1. CÍM ÖSSZESEN |
63 550 000 |
67 894 000 |
|
2 |
SZEMÉLYZET |
|
|
|
20 |
Fizetésekhez kapcsolódó költségek |
|
|
|
200 |
Az Europol alkalmazottai |
35 650 000 |
39 406 000 |
|
201 |
Helyi alkalmazottak |
620 000 |
550 000 |
|
202 |
Bérkiigazítások |
1 200 000 |
640 000 |
Ezt az összeget csak a visszafizetés finanszírozására lehet felhasználni. Lásd az 100. jogcímcsoportot és a C. mellékletet. |
|
20. alcím összesen |
37 470 000 |
40 596 000 |
|
21 |
A személyzettel kapcsolatos egyéb költségek |
|
|
|
210 |
Munkaerő-felvétel |
350 000 |
314 000 |
|
211 |
Az Europol alkalmazottainak képzése |
550 000 |
525 000 |
Annak eredményeként, hogy a költségvetési struktúra 2006-ban megváltozott, a 2005. évre ez a jogcímcsoport tartalmaz egy 16 807 eurós összeget is, amelyet képzési célokra használtak fel a korábbi 603. jogcímcsoportban (A projektcsoportokkal kapcsolatos egyéb költségek). |
|
21. alcím összesen |
900 000 |
839 000 |
|
|
2. CÍM ÖSSZESEN |
38 370 000 |
41 435 000 |
|
3 |
EGYÉB KIADÁSOK |
|
|
|
30 |
Tevékenységekhez kapcsolódó költségek |
|
|
|
300 |
Ülések |
960 000 |
870 000 |
Annak eredményeként, hogy a költségvetési struktúra 2006-ban megváltozott, a 2005. évre ez a jogcímcsoport tartalmaz egy 16 807 eurós összeget is, amelyet képzési célokra használtak fel a korábbi 603. jogcímcsoportban (A projektcsoportokkal kapcsolatos egyéb költségek). |
301 |
Fordítások |
645 000 |
749 000 |
|
302 |
Nyomtatás |
355 000 |
260 000 |
|
303 |
Utazás |
1 330 000 |
1 170 000 |
Annak eredményeként, hogy a költségvetési struktúra 2006-ban megváltozott, a 2005. évre ez a jogcímcsoport tartalmaz egy 16 807 eurós összeget is, amelyet képzési célokra használtak fel a korábbi 603. jogcímcsoportban (A projektcsoportokkal kapcsolatos egyéb költségek). |
304 |
Tanulmányok, konzultációk (az ICT kivételével) |
150 000 |
110 000 |
|
305 |
Szakértők képzése |
65 000 |
85 000 |
Ez a jogcímcsoport korábban a „Képzés” címet viselte. A megnevezést azért változtatták meg, hogy ne keverjék össze ezt a jogcímcsoportot a 211. jogcímcsoporttal. |
306 |
Műszaki berendezések |
40 000 |
10 000 |
|
307 |
Működési támogatások |
150 000 |
150 000 |
|
|
30. alcím összesen |
3 695 000 |
3 404 000 |
|
31 |
Általános támogatás |
|
|
|
310 |
Épületekkel kapcsolatos költségek |
1 020 000 |
1 100 000 |
|
311 |
Gépjárművek |
175 000 |
225 000 |
|
314 |
Dokumentáció és szabadon hozzáférhető források |
425 000 |
400 000 |
|
315 |
Támogatások |
720 000 |
550 000 |
|
316 |
Egyéb beszerzések |
200 000 |
210 000 |
|
317 |
Egyéb folyó költségek |
410 000 |
450 000 |
Annak eredményeként, hogy a költségvetési struktúra 2006-ban megváltozott, a 2005. évre ez a jogcímcsoport tartalmaz egy 16 807 eurós összeget is, amelyet képzési célokra használtak fel a korábbi 603. jogcímcsoportban (A projektcsoportokkal kapcsolatos egyéb költségek). |
318 |
Új épület |
500 000 |
220 000 |
|
|
31. alcím összesen |
3 450 000 |
3 155 000 |
|
32 |
Harmadik felek által finanszírozott kiadások |
|
|
|
320 |
Kiadások az EKB megbízásából a pénzhamisítási ügyek felderítésére |
p.m. |
— |
|
321 |
Az Európai Bizottság és egyéb illetékes felek által finanszírozott, projektekkel kapcsolatos kiadások |
p.m. |
p.m. |
Eltérően az Europol-egyezmény 35. cikkétől és a pénzügyi szabályzat 16. cikkétől, az igazgatótanács az igazgató javaslata alapján egyhangú határozattal módosíthatja az előirányzatok összegét, amennyiben a költségvetés összbevételei és -kiadásai egyensúlyban maradnak (lásd 121. jogcím). Az Europol bizonyos projektekhez nyújtott saját hozzájárulásait más jogcímekben feltüntetett összegekből finanszírozzák. Ez a jogcím az EU-programokból finanszírozott projektekkel kapcsolatos kiadások fedezésére szolgál. |
322 |
Egyéb harmadik felek által finanszírozott kiadások |
p.m. |
p.m. |
Eltérően az Europol-egyezmény 35. cikkétől és a pénzügyi szabályzat 16. cikkétől, az igazgatótanács az igazgató javaslata alapján egyhangú határozattal módosíthatja az előirányzatok összegét, amennyiben a költségvetés összbevételei és -kiadásai egyensúlyban maradnak (lásd 122. jogcím). Az Europol bizonyos projektekhez nyújtott saját hozzájárulásait más jogcímekben feltüntetett összegekből finanszírozzák. |
|
32. alcím összesen |
p.m. |
p.m. |
|
|
3. CÍM ÖSSZESEN |
7 145 000 |
6 559 000 |
|
4 |
TESTÜLETEK ÉS SZERVEK |
|
|
|
40 |
Fizetésekhez kapcsolódó költségek |
|
|
|
400 |
Az Europol alkalmazottai |
825 000 |
900 000 |
|
401 |
Helyi alkalmazottak |
p.m. |
p.m. |
|
402 |
Bérkiigazítások |
30 000 |
15 000 |
Ezt az összeget csak a visszafizetés finanszírozására lehet felhasználni. Lásd az 100. jogcímcsoportot és a C. mellékletet. |
|
40. alcím összesen |
855 000 |
915 000 |
|
41 |
Egyéb folyó költségek |
|
|
|
410 |
Igazgatótanács |
1 800 000 |
2 145 000 |
|
411 |
Közös ellenőrző hatóság |
1 135 000 |
970 000 |
A 2005. évi költségvetés tartalmaz egy 85 000 eurós összeget „Fellebbezési költségek” címen, amely a korábbi költségvetési struktúrában „Közös ellenőrző hatóság” megnevezés alatt szerepelt. |
412 |
Fellebbezési költségek |
p.m. |
p.m. |
Az összeget a 2004. és 2005. évi költségvetésből a fellebbezési költségekre állították be. Az összeget (amely jelenleg 170 000 euro) évente felülvizsgálják. |
413 |
Pénzügyi ellenőr |
10 000 |
8 000 |
|
414 |
Közös pénzügyi ellenőrző bizottság |
50 000 |
52 000 |
|
415 |
Rendőrfőnökök Munkacsoportja |
175 000 |
100 000 |
|
|
41. alcím összesen |
3 170 000 |
3 275 000 |
|
|
4. CÍM ÖSSZESEN |
4 025 000 |
4 190 000 |
|
6 |
ICT (beleértve a TECS-t is) |
|
|
|
62 |
ICT |
|
|
|
620 |
Információtechnológia |
2 900 000 |
2 900 000 |
Korábbi 312. jogcímcsoport. |
621 |
Kommunikációtechnológia |
4 810 000 |
7 735 000 |
Korábbi 313. jogcímcsoport. Ez az összeg az új VPN tenderére 2 375 000 eurót tartalmaz. Lásd az 100. jogcímcsoportot és a C. mellékletet. |
622 |
Konzultáció |
3 130 000 |
1 970 000 |
Korábbi 602. jogcímcsoport. |
623 |
Elemzés, kapcsolattartás, tárgymutató és biztonsági rendszerek |
3 050 000 |
3 005 000 |
Korábbi 610. jogcímcsoport. |
624 |
Információs rendszer |
120 000 |
100 000 |
Korábbi 611. jogcímcsoport. |
|
62. alcím összesen |
14 010 000 |
15 710 000 |
|
|
6. CÍM ÖSSZESEN |
14 010 000 |
15 710 000 |
|
|
TELJES BEVÉTEL, A. RÉSZ |
63 550 000 |
67 894 000 |
|
|
TELJES KIADÁS, A. RÉSZ |
63 550 000 |
67 894 000 |
|
|
MÉRLEG |
— |
— |
|
Fogadó állam
Cím Alcím Jogcímcsoport |
Megnevezés |
2006. évi költségvetés (EUR) |
2007. évi költségvetés (EUR) |
Megjegyzések |
7 |
BEVÉTELEK, FOGADÓ ÁLLAM |
|
|
|
70 |
Hozzájárulások |
|
|
|
700 |
A fogadó állam hozzájárulása, biztonság |
2 139 109 |
2 242 742 |
Az Europol-egyezmény 35. cikkétől és a pénzügyi szabályzat 16. cikkétől eltérve, az igazgatótanács az igazgató javaslata alapján egyhangúlag módosíthatja az előirányzatok összegét, amennyiben a költségvetés összbevételei és -kiadásai egyensúlyban maradnak (lásd 80. alcím). Az igazgató javaslatának összhangban kell állnia az Europol és a holland igazságügyi minisztérium közötti egyezménnyel. |
701 |
A fogadó állam hozzájárulása, épületek |
p.m. |
p.m. |
Eltérően az Europol-egyezmény 35. cikkétől és a pénzügyi szabályzat 16. cikkétől, az igazgatótanács az igazgató javaslata alapján egyhangúlag módosíthatja az előirányzatok összegét, amennyiben a költségvetés összbevételei és -kiadásai egyensúlyban maradnak (lásd 810. jogcím). Az igazgató javaslatának összhangban kell állnia az Europol és a holland igazságügyi minisztérium közötti egyezménnyel. |
702 |
A t–2 pénzügyi év mérlege |
247 891 |
217 258 |
|
|
70. alcím összesen |
2 387 000 |
2 460 000 |
|
71 |
Egyéb bevételek |
|
|
|
711 |
Egyéb |
p.m. |
p.m. |
|
|
71. alcím összesen |
p.m. |
p.m. |
|
|
7. CÍM ÖSSZESEN |
2 387 000 |
2 460 000 |
|
8 |
KIADÁSOK, FOGADÓ ÁLLAM |
|
|
|
80 |
Biztonság |
|
|
|
800 |
Biztonsággal kapcsolatos költségek |
2 387 000 |
2 460 000 |
Eltérően az Europol-egyezmény 35. cikkétől és a pénzügyi szabályzat 16. cikkétől, az igazgatótanács az igazgató javaslata alapján egyhangúlag módosíthatja az előirányzatok összegét, amennyiben a költségvetés összbevételei és -kiadásai egyensúlyban maradnak (lásd 700. jogcím). Az igazgató javaslatának összhangban kell állnia az Europol és a holland igazságügyi minisztérium közötti egyezménnyel. |
|
80. alcím összesen |
2 387 000 |
2 460 000 |
|
81 |
Épületekkel kapcsolatos költségek |
|
|
|
810 |
Épületekkel kapcsolatos költségek, fogadó állam |
p.m. |
p.m. |
Eltérően az Europol-egyezmény 35. cikkétől és a pénzügyi szabályzat 16. cikkétől, az igazgatótanács az igazgató javaslata alapján egyhangúlag módosíthatja az előirányzatok összegét, amennyiben a költségvetés összbevételei és -kiadásai egyensúlyban maradnak (lásd 701. jogcím). Az igazgató javaslatának összhangban kell állnia az Europol és a holland igazságügyi minisztérium közötti egyezménnyel. |
|
81. alcím összesen |
p.m. |
p.m. |
|
|
8. CÍM ÖSSZESEN |
2 387 000 |
2 460 000 |
|
|
ÖSSZES BEVÉTEL, C. RÉSZ |
2 387 000 |
2 460 000 |
|
|
ÖSSZES KIADÁS, C. RÉSZ |
2 387 000 |
2 460 000 |
|
|
MÉRLEG, C. RÉSZ |
— |
— |
|
Megjegyzés: A lekerekítések miatt a 2005-es végösszegek esetenként eltérhetnek az egyes adatok összegétől. |
(1) A Tanács által 2006. június 12-én elfogadva.
(2) Az előirányzatok átvitelét (2220-103. ügyirat) és a fogadó állam költségvetés-módosítási tervezetét (2210-197. ügyirat) a 2006-os költségvetési évre, amelyeket az igazgatóság 2005. novemberi ülésén elfogadott, az adatoknál figyelembe vették.
A. MELLÉKLET
A 2007. évi létszámterv tervezete
2. cím, Europol
Fizetési osztály |
2006. évi költségvetés |
Új álláshelyek |
2007. évi költségvetés |
1 |
1 |
— |
1 |
2 |
3 |
— |
3 |
3 |
3 |
— |
3 |
4 |
17 |
1 |
18 |
5 |
60 |
3 |
63 |
6 |
70 |
4 |
74 |
7 |
100 |
5 |
105 |
8 |
79 |
2 |
81 |
9 |
43 |
1 |
44 |
10 |
— |
— |
— |
11 (1) |
1 |
— |
1 |
12 (1) |
5 |
— |
5 |
13 (1) |
— |
— |
— |
Összesen |
382 |
16 |
398 |
4. cím, Intézmények és szervek
Fizetési osztály |
2006. évi költségvetés |
Új álláshelyek |
2007. évi költségvetés |
1 |
— |
— |
— |
2 |
— |
— |
— |
3 |
— |
— |
— |
4 |
2 |
— |
2 |
5 |
2 |
— |
2 |
6 |
— |
— |
— |
7 |
1 |
1 |
2 |
8 |
2 |
— |
2 |
9 |
— |
— |
— |
10 |
— |
— |
— |
11 (2) |
— |
— |
— |
12 (2) |
— |
— |
— |
13 (2) |
— |
— |
— |
Összesen |
7 |
1 |
8 |
Összesen
Fizetési osztály |
2006. évi költségvetés |
Új álláshelyek |
2007. évi költségvetés |
Összesen |
389 |
17 |
406 |
(1) Amennyiben a személyzeti szabályzat megköveteli, az ebben a fizetési osztályban szereplő álláshelyeket helyi alkalmazottakkal kell betölteni.
(2) Amennyiben a személyzeti szabályzat megköveteli, az ebben a fizetési osztályban szereplő álláshelyeket helyi alkalmazottakkal kell betölteni.
B. MELLÉKLET
A tagállamok hozzájárulása
2007. évi költségvetés
|
GNP 2005 |
GNP-részesedés 2005 – 25 tagállam |
Mérleg 2005 |
GNP-részesedés 2005 – 27 tagállam |
Hozzájárulások a 2005. évi korrekció előtt |
Hozzájárulások a 2005. évi korrekció után |
(millió EUR) |
(EUR) |
(EUR) |
(EUR) |
(EUR) |
(EUR) |
|
a |
b = a/10 584 037 |
c = b × 9 472 186 |
d = a/10 681 753 |
e = d × 64 769 000 |
f = e – c |
|
Ausztria |
237 465 |
2,24 % |
212 519 |
2,22 % |
1 439 873 |
1 227 354 |
Belgium |
2 227 939 |
21,05 % |
1 993 895 |
20,86 % |
13 509 148 |
11 515 254 |
Ciprus |
294 174 |
2,78 % |
263 271 |
2,75 % |
1 783 726 |
1 520 456 |
Cseh Köztársaság |
12 829 |
0,12 % |
11 481 |
0,12 % |
77 788 |
66 307 |
Dánia |
201 500 |
1,90 % |
180 333 |
1,89 % |
1 221 799 |
1 041 467 |
Észtország |
835 859 |
7,90 % |
748 052 |
7,83 % |
5 068 246 |
4 320 194 |
Finnország |
8 466 |
0,08 % |
7 577 |
0,08 % |
51 336 |
43 759 |
Franciaország |
153 201 |
1,45 % |
137 107 |
1,43 % |
928 934 |
791 827 |
Németország |
1 674 679 |
15,82 % |
1 498 754 |
15,68 % |
10 154 446 |
8 655 692 |
Görögország |
175 915 |
1,66 % |
157 435 |
1,65 % |
1 066 664 |
909 229 |
Magyarország |
83 277 |
0,79 % |
74 529 |
0,78 % |
504 953 |
430 424 |
Írország |
125 838 |
1,19 % |
112 619 |
1,18 % |
763 021 |
650 402 |
Olaszország |
1 387 559 |
13,11 % |
1 241 796 |
12,99 % |
8 413 489 |
7 171 693 |
Lettország |
10 690 |
0,10 % |
9 567 |
0,10 % |
64 818 |
55 251 |
Litvánia |
18 654 |
0,18 % |
16 694 |
0,17 % |
113 107 |
96 413 |
Luxemburg |
23 406 |
0,22 % |
20 947 |
0,22 % |
141 923 |
120 975 |
Málta |
4 620 |
0,04 % |
4 134 |
0,04 % |
28 012 |
23 878 |
Hollandia |
470 129 |
4,44 % |
420 742 |
4,40 % |
2 850 633 |
2 429 891 |
Lengyelország |
193 298 |
1,83 % |
172 992 |
1,81 % |
1 172 065 |
999 073 |
Portugália |
137 655 |
1,30 % |
123 194 |
1,29 % |
834 674 |
711 479 |
Szlovákia |
34 686 |
0,33 % |
31 042 |
0,32 % |
210 318 |
179 276 |
Szlovénia |
27 135 |
0,26 % |
24 285 |
0,25 % |
164 536 |
140 251 |
Spanyolország |
286 576 |
2,71 % |
256 472 |
2,68 % |
1 737 661 |
1 481 189 |
Svédország |
82 831 |
0,78 % |
74 129 |
0,78 % |
502 246 |
428 117 |
Egyesült Királyság |
1 875 657 |
17,72 % |
1 678 620 |
17,56 % |
11 373 081 |
9 694 461 |
Részösszeg |
10 584 037 |
100,00 % |
9 472 186 |
99,09 % |
64 176 497 |
54 704 311 |
Bulgária |
21 291 |
0,00 % |
— |
0,20 % |
129 098 |
129 098 |
Románia |
76 425 |
0,00 % |
— |
0,72 % |
463 404 |
463 404 |
Teljes összeg |
10 681 753 |
100,00 % |
9 472 186 |
100,00 % |
64 769 000 |
55 296 814 |
|
|
|
|
|
Mérleg 2005 |
9 472 186 |
|
|
|
|
|
Egyéb bevételek |
3 125 000 |
|
|
|
|
|
Összes bevétel |
67 894 000 |
Megjegyzések: A 2007-os hozzájárulások számadatai csupán jelzésértékűek, és a pénzügyi szabályzat 40. cikkének (2) bekezdése értelmében korrigálni fogják azokat a 2005. évre befizetett hozzájárulás és a 2005-ben a tényleges kiadások finanszírozásához szükséges hozzájárulás különbsége alapján. Erre a korrekciókra a 2007-os hozzájárulások lehívásakor, 2006. december 1-je előtt kerül majd sor. A Bulgária esetében a bruttó nemzeti jövedelem vonatkozásában használt számadatok azok az adatok, amelyeket az ECFIN 2004 tavaszán tartott ülése során tettek közzé. Románia esetében azokról az adatokról van szó, amelyeket az ECFIN 2005 őszén tartott ülése során tettek közzé. Amennyiben Románia és Bulgária 2007. január 1-jéig nem fogadja el az Europol-egyezményt, ezt a 2210-162r3 sz. ügyirat 2. mellékletében foglaltak szerint kezelik. (Melléklet a 2005. évi költségvetéshez fűzött magyarázó megjegyzésekhez, amelyben kifejtik, hogyan kell kezelni a csatlakozó államok hozzájárulásait.) A lekerekítések miatt a végösszegek esetenként eltérhetnek az egyes adatok összegétől. |
C. MELLÉKLET
Részletek azokkal az összegekkel kapcsolatban, amelyek lehívása az igazgatótanács egyhangú jóváhagyástól függ
|
2 0 2. jogcímcsoport |
6 2 1. jogcímcsoport |
4 0 2. jogcímcsoport |
Összesen |
Bérelőleg-visszafizetés |
640 000 |
— |
15 000 |
655 000 |
VPN költségek |
— |
2 375 000 |
— |
2 375 000 |
Összesen |
640 000 |
2 375 000 |
15 000 |
3 030 000 |
I Tájékoztatások
Európai Parlament
28.6.2006 |
HU |
Az Európai Unió Hivatalos Lapja |
C 150/9 |
AZ EURÓPAI PARLAMENT ELNÖKSÉGÉNEK
2004. március 29-i határozata (1)
az európai szintű politikai pártokra irányadó előírásokról és finanszírozásuk szabályairól szóló, 2004/2003/EK európai parlamenti és tanácsi rendelet végrehajtására vonatkozó eljárásokról
(2006/C 150/02)
AZ ELNÖKSÉG,
tekintettel az Európai Közösséget létrehozó szerződésre és különösen annak 191. cikkére,
tekintettel az európai szintű politikai pártokra irányadó előírásokról és finanszírozásuk szabályairól szóló, 2003. november 4-i 2004/2003/EK európai parlamenti és tanácsi rendeletre (2),
tekintettel a 2002. június 25-i, az Európai Közösségek általános költségvetésére alkalmazandó költségvetési rendeletről szóló 1605/2002/EK, Euratom tanácsi rendeletre (3) (a továbbiakban „a költségvetési rendelet”), a 2002. december 23-i, az Európai Közösségek általános költségvetésére alkalmazandó költségvetési rendeletről szóló 1605/2002/EK, Euratom tanácsi rendelet végrehajtására vonatkozó részletes szabályok megállapításáról szóló 2342/2002/EK, Euratom bizottsági rendeletre (4) (a továbbiakban „a részletes végrehajtási szabályokat megállapító rendelet”), valamint a 2000. december 29-i, az Európai Közösségek nem pénzügyi befektetett eszközeinek számviteli kezeléséről szóló 2909/2000/EK bizottsági rendeletet hatályon kívül helyező 2005. április 27-i 643/2005/EK bizottsági rendeletre (5),
tekintettel a Parlament eljárási szabályzata 22. cikkének (10) bekezdésére,
mivel:
(1) |
szükséges az európai szintű politikai pártok finanszírozásához való hozzájárulásra irányuló támogatások biztosítására és kezelésére vonatkozó eljárások megállapítása, |
(2) |
az európai szintű politikai pártok pénzügyi támogatása a költségvetési rendelet 108. és azt követő cikkei alapján támogatásnak minősül, |
A KÖVETKEZŐ HATÁROZATOT HOZZA:
1. cikk
Tárgy
E rendelkezések meghatározzák az európai szintű politikai pártokra irányadó előírásokról és finanszírozásuk szabályairól szóló, 2003. november 4-i 2004/2003/EK európai parlamenti és tanácsi rendelet végrehajtására vonatkozó eljárásokat.
1a. cikk
Az európai szintű politikai pártok finanszírozását illetően az Elnökség minden parlamenti ciklus elején elfogad egy tájékoztató jellegű többéves pénzügyi keretet, amely a pártonként elkülönített alapösszeg és az érintett párt képviselőinek száma függvényében meghatározott kiegészítő összeg referenciaértékén alapul. Az Európai Parlament költségvetési hatósága számára ez a keret képezi majd az alapvető viszonyítási alapot az éves költségvetési eljárásban, a Szerződés által a költségvetési hatóságra ruházott jogkör sérelme nélkül.
2. cikk
Pályázati felhívás
Az Európai Parlament minden év első félévében közzétesz egy pályázati felhívást az európai szintű politikai pártok finanszírozásának céljával adott támogatások odaítélésére. A közzétett dokumentum meghatározza a jogosultsági feltételeket, a közösségi finanszírozás biztosítására vonatkozó rendelkezéseket és a folyósítás javasolt ütemezését.
3. cikk
Finanszírozásra irányuló pályázat
(1) A 2004/2003/EK rendelet 4. cikke alkalmazásában valamennyi, az Európai Unió általános költségvetéséből támogatáshoz jutni kívánó európai szintű politikai pártnak írásban kell pályáznia az Európai Parlament elnökéhez a támogatás igénylésének költségvetési évét megelőző év november 15-éig. A 2004/2003/EK rendelet 3. cikkének rendelkezéseit a pályázat benyújtásának időpontjában kell teljesíteni.
(2) A támogatási kérelemre vonatkozó formanyomtatvány e határozathoz mellékelve található (1. melléklet), illetve elérhető a Parlament internetes honlapján.
(3) A 2004/2003/EK rendelet 4. cikke (3) bekezdésének rendelkezései alapján valamennyi értesítést továbbítani kell az Európai Parlament elnökének.
4. cikk
Határozat a finanszírozásra irányuló pályázatról
(1) A főtitkár javaslata alapján az Elnökség a 2004/2003/EK rendelet 3. és 4. cikke által meghatározott feltételek alapján megvizsgálja a finanszírozásra irányuló pályázatokat abból a célból, hogy meghatározza, mely pályázatok jogosultak a finanszírozásra. Az Elnökség, illetve az elnökségi határozat előkészítése során a főtitkár felkérheti a pályázót további igazoló dokumentumok benyújtására vagy a pályázathoz csatolt igazoló dokumentumok kifejtésére, egy meghatározott határidőn belül.
(2) Az Elnökség a pályázott támogatás költségvetési évének február 15-ét megelőzően összeállítja a kedvezményezettek listáját és a megítélt támogatások összegét. Amennyiben egy támogatásra irányuló pályázatot nem fogadnak el, az Elnökség ugyanabban a határozatban kifejti az elutasítás indokait, különösen a 2004/2003/EK rendelet 3. és 4. cikke által meghatározott feltételekre tekintettel.
Az Elnökség a határozatát az (1) bekezdésben meghatározott értékelésre alapozza. Figyelembe kell vennie a pályázó körülményeiben a pályázat benyújtása után bekövetkezett változásokat a 2004/2003/EK rendelet 4. cikkének (3) bekezdése szerint beérkezett értesítések alapján, valamint az általánosan ismert változásokat.
Ha a finanszírozást kérő politikai pártok vagy a kérelmező párthoz tartozó képviselők számának növekedése miatt a kérelmezők számára szánt összeg eltér az 1a. cikk alapján tervezett összegtől, a főtitkár haladéktalanul értesíti erről az Elnökséget, amely kérheti az elnököt, hogy terjesszen be javaslatot az illetékes bizottságnak a rendelkezésre álló források módosításáról.
(3) Az Elnök írásban értesíti a pályázókat a pályázatukkal kapcsolatban tett intézkedésről. A támogatás megítélése esetén az értesítés mellékletként tartalmazza a támogatási megállapodás tervezetét, melyet a kedvezményezettnek alá kell írnia. Amennyiben a támogatást nem ítélték meg, az értesítés tartalmazza az elutasításnak az Elnökség által meghatározott indokait. Az elutasított pályázókat a kedvezményezetteknek a támogatás odaítéléséről szóló értesítését követő 15 naptári napon belül kell tájékoztatni arról, hogy pályázatukat elutasították.
5. cikk
A támogatási megállapodás
Az európai szintű politikai párt részére nyújtott támogatást írásbeli megállapodás szabályozza, melyet az Európai Parlament képviseletében az Elnök, illetve megbízottja, és a kedvezményezett ír alá. A támogatási megállapodás e jogszabály mellékletében található (2. melléklet). A két félnek a 4. cikkben említett elnökségi határozatot követő 30 napon belül megfelelően ki kell töltenie és alá kell írnia a megállapodást. A támogatási megállapodás szövegét nem lehet módosítani.
6. cikk
Kifizetés
(1) Amennyiben az Elnökség nem hoz ezzel ellentétes határozatot, az európai szintű politikai pártok részére juttatott támogatás egy összegben kerül kifizetésre, amely megfelel a támogatási megállapodás I.3. cikkének (2) bekezdésében meghatározott legmagasabb támogatási összeg 80 %-ának.
(2) A fennmaradó összeget a munkaprogram végrehajtása során a kedvezményezettnél ténylegesen felmerült kiadások alapján akkor kell kifizetni, ha a közösségi finanszírozásra való jogosultság időszaka véget ért. Amennyiben a korábbi kifizetések teljes összege meghaladja a támogatás végleges összegét, az Európai Parlament visszaköveteli a jogalap nélkül kifizetett összegeket.
(3) A költségvetési év végét követő május 15. előtt, de legkésőbb június 30-án a kedvezményezettnek be kell nyújtania az alábbi dokumentumokat annak érdekében, hogy a támogatás fennmaradó összege kifizetésre kerüljön:
— |
záróbeszámoló a munkaprogram megvalósításáról, |
— |
pénzügyi zárójelentés a ténylegesen felmerült elszámolható költségekről, az előzetes költségvetés szerkezete alapján, |
— |
a kiadások és a bevételek átfogó összesítése a kedvezményezett számláinak megfelelően, a támogatási megállapodás által lefedett jogosultsági időszakra, |
— |
egy, a nemzeti jogszabályok által könyvvizsgáló tevékenység végzésére feljogosított független szerv vagy szakértő által készített külső könyvvizsgálói jelentés a kedvezményezett számláiról. |
(4) A külső könyvvizsgálat célja annak hitelesítése, hogy a kedvezményezett által benyújtott pénzügyi dokumentumok összhangban állnak a támogatási megállapodás rendelkezéseivel, továbbá hogy a bevallott költségek ténylegesen felmerültek, hogy a bevételek kimutatása teljes, és hogy a 2004/2003/EK rendelet 6., 7., 8. cikkeiből és a 10. cikk (2) bekezdéséből eredő kötelezettségeket teljesítették.
(5) Az Elnökség a főtitkár javaslata alapján a (3) bekezdésben felsorolt dokumentumok beérkezése után két hónapon belül jóváhagyja a munkaprogram végrehajtásáról szóló záróbeszámolót és a pénzügyi zárójelentést.
Az Elnökség a kedvezményezettől igazoló dokumentumokat vagy bármely más szükségesnek vélt tájékoztatást kérhet, melyet szükségesnek talál a záróbeszámoló és a pénzügyi zárójelentés jóváhagyásához. 15 nap áll a kedvezményezett rendelkezésére az igazoló dokumentumok benyújtására.
Az érintett politikai párt képviselőinek meghallgatása után az Elnökség elutasíthatja a záróbeszámolót és a pénzügyi zárójelentést, és kérheti egy új beszámoló és új pénzügyi jelentés benyújtását. 15 nap áll a kedvezményezett rendelkezésére új beszámoló és új pénzügyi jelentés benyújtására.
Amennyiben a Parlament nem válaszol írásban a fent említett két hónapos időszakon belül, a beszámoló és a pénzügyi zárójelentés elfogadottnak minősülnek.
(6) A kedvezményezett értesíti a Parlamentet a parlamenti előfinanszírozásból származó kamatokról és azzal egyenértékű hasznokról. Az értesítést a fennmaradó összeg kifizetésére vonatkozó kérelemmel együtt kell továbbítani, mely lezárja az előfinanszírozási eljárást. E kamatokra a főtitkár vagy annak megbízottja beszedési utalványt bocsát ki.
7. cikk
A támogatás végleges összegének meghatározása
(1) Az ellenőrzésekkel és könyvvizsgálatokkal összefüggésben utólag beérkezett információk sérelme nélkül, az ezirányú kérelmet benyújtó politikai párt képviselőinek meghallgatása után az Elnökség meghatározza a kedvezményezett részére nyújtandó támogatás végleges összegét a 6. cikk (3) bekezdésében felsorolt, általa jóváhagyott dokumentumok alapján.
(2) A kedvezményezett részére a Parlament által folyósított teljes összeg semmilyen körülmények között sem haladhatja meg:
— |
a támogatási megállapodás I.3. cikkének (2) bekezdésében meghatározott legmagasabb támogatási összeget, |
— |
a ténylegesen felmerült elszámolható költségek 75 %-át. |
(3) A támogatás nem haladhatja meg a munkaprogramot megvalósító kedvezményezett működési költségvetésében felmerülő bevételek és az elszámolható kiadások kiegyenlítéséhez szükséges összeget, és a végrehajtási szabályokat meghatározó rendelet 165. cikke rendelkezései szerint semmilyen esetben sem termelhet nyereséget a kedvezményezett számára. Bármely többlet a támogatás megfelelő csökkentését vonja maga után.
(4) A támogatás így meghatározott végleges összege és a támogatási megállapodás alapján teljesített korábbi kifizetések halmozott összege alapján az Elnökség meghatározza a kifizetendő fennmaradó összeget, mely egyenlő a kedvezményezett részére még kifizetendő összeggel. Amennyiben a korábbi kifizetések együttes halmozott összege meghaladja a támogatás végleges összegét, a főtitkár vagy megbízottja a többlet tekintetében beszedési utalványt bocsát ki.
8. cikk
A támogatás felfüggesztése és csökkentése
A főtitkár javaslatára az Elnökség felfüggesztheti a kifizetést illetve csökkentheti a támogatást, és adott esetben, megszüntetheti a támogatási megállapodást és kérheti a megfelelő visszafizetést
a) |
a támogatásnak a 2004/2003/EK rendelet által nem engedélyezett kiadás fedezésére való felhasználása esetén; |
b) |
a 2004/2003/EK rendelet 4. cikkének (3) bekezdése által meghatározott értesítés elmulasztása esetén; |
c) |
a 2004/2003/EK rendelet 3. és 6. cikke által meghatározott feltételek és kötelezettségek elmulasztása esetén; |
d) |
a költségvetési rendelet 93. vagy 94. cikke által meghatározott feltételek valamelyikének fennállása esetén. |
Az Elnökség döntéshozatal előtt lehetőséget ad a kedvezményezettnek, hogy a megállapított szabálytalanságokkal kapcsolatban észrevételeket tegyen.
9. cikk
Behajtás
(1) Ha jogalap nélkül fizettek ki összegeket a kedvezményezett részére, vagy ha a behajtási eljárás a támogatási megállapodás feltételei alapján indokolt, a kedvezményezett köteles visszafizetni az érintett összegeket a Parlamentnek a Parlament által meghatározott feltételek szerint és határidővel.
(2) Amennyiben a kedvezményezett elmulasztja a visszafizetést a Parlament által megadott határidőn belül, utóbbi a támogatási megállapodás II.14. cikkének (3) bekezdése alapján késedelmi kamatot számít fel a fizetendő összegre. A késedelmi kamatot a visszafizetés esedékességét követő naptól azon napig bezárólag terjedő időszakra számítják fel, amikor az Európai Parlamenthez az esedékes összeg maradéktalanul beérkezik
10. cikk
Ellenőrzések és könyvvizsgálat
(1) A 2004/2003/EK rendelet 5. cikkének (1) bekezdése által meghatározott rendszeres ellenőrzés a főtitkár feladata.
(2) A kedvezményezettnek be kell nyújtania a Parlamentnek vagy bármely, a Parlament által felhatalmazott külső szervnek valamennyi kért részletes adatot annak érdekében, hogy azok meg tudjanak bizonyosodni a munkaprogramnak és a támogatási megállapodás rendelkezéseinek megfelelő végrehajtásáról.
(3) A kedvezményezettnek bármikor a Parlament rendelkezésére kell bocsátania a támogatási megállapodáshoz kapcsolódó valamennyi dokumentum, különösen a számviteli, banki és adóügyi dokumentumok eredeti példányát, illetve kivételes, megfelelően indokolt esetben az eredeti dokumentumok hitelesített másolatát, a fennmaradó összegnek az I.4. cikkben meghatározottak szerinti esedékessé válása időpontjától számított 5 éves időszak alatt.
(4) A kedvezményezett megkönnyíti a Parlamentnek a támogatás felhasználásának ellenőrzésére vonatkozó, akár közvetlenül a Parlament alkalmazottai, akár a Parlament által erre felhatalmazott külső szerv útján ellátandó feladatát. Ilyen ellenőrzéseket a támogatási megállapodás teljes időtartama alatt, egészen a fennmaradó összeg kifizetésének időpontjáig, illetve a fennmaradó összeg kifizetésének napjától számított öt évig végezhetnek. Adott esetben, az ellenőrzések eredménye alapot adhat az Elnökségnek egy behajtási határozat kiadására.
(5) Valamennyi támogatási megállapodás kifejezett rendelkezéseket tartalmaz az Európai Unió általános költségvetéséből támogatásban részesült európai szintű politikai pártnál az Európai Parlament és a Számvevőszék által mind az iratok alapján, mind a helyszínen végzett ellenőrzésről.
(6) Az 1999. május 25-i, az Európai Csaláselleni Hivatal (OLAF) által lefolytatott vizsgálatokról szóló 1073/1999/EK (6) európai parlamenti és tanácsi rendelet szerint az OLAF szintén helyszíni vizsgálatokat végezhet és ellenőrzéseket tarthat a közösségi jog által meghatározott eljárások alapján, az Európai Közösségek pénzügyi érdekeinek a csalásokkal és egyéb szabálytalanságokkal szembeni védelme érdekében. Adott esetben, az ellenőrzések eredményei alapot adhatnak az Elnökségnek egy behajtási határozat kiadására.
11. cikk
Technikai segítségnyújtás
(1) A főtitkár javaslatára az Elnökség technikai segítséget nyújthat az európai szintű politikai pártoknak a Parlament létesítményeinek külső szervek általi használatáról szóló, a 2003. június 2-i határozattal módosított 2000. március 14-i elnökségi határozattal és a technikai segítségnyújtásra vonatkozó bármely további szabályozással összhangban. Az Elnökség felhatalmazhatja a főtitkárt bizonyos, technikai segítségnyújtásról szóló határozatok meghozatalára.
(2) Minden évben a költségvetési év végét követő három hónapban a főtitkár jelentést nyújt be az Elnökséghez a Parlament által az egyes európai szintű politikai pártok részére nyújtott technikai segítség részleteiről. A jelentést közzéteszik a Parlament internetes honlapján.
12. cikk
Nyilvánosság
A Parlament által európai szintű politikai pártok részére egy adott költségvetési évben odaítélt valamennyi támogatás részleteit közzéteszik a Parlament internetes honlapján a következő költségvetési év első hat hónapjában. A tájékoztatás az alábbiakat tartalmazza:
— |
a kedvezményezett neve és címe, |
— |
a támogatás célja, |
— |
az odaítélt összeg, és a kedvezményezett teljes működési költségvetésben a finanszírozás által fedezett rész aránya. |
13. cikk
Fellebbezési jog
Az e szabályok alapján meghozott határozatok ellen az Európai Közösségek Bíróságához vagy az Európai Közösségek Elsőfokú Bíróságához lehet fellebbezni a Szerződés feltételeivel összhangban.
14. cikk
Átmeneti szabályok a 2004-es költségvetési évre
(1) E jogszabály 3. cikkének (1) bekezdésében meghatározott időpontot 2004. július 23., a 4. cikk (2) bekezdésében meghatározott időpontot 2004. szeptember 16. váltja fel.
(2) E jogszabály 6. cikkének (1) bekezdésétől eltérően a támogatási megállapodás 1.3. cikkének (2) bekezdésében meghatározott legnagyobb támogatási összeg 80 %-át kitevő egyszeri előfinanszírozási részlet a megállapodás aláírását követő 15 napon belül kifizetésre kerül.
15. cikk
A szabályozás felülvizsgálata
2005. szeptember 30. előtt a Parlament főtitkára jelentést nyújt be az Elnökséghez e jogszabály végrehajtásáról. Adott esetben, a jelentés javaslatokat tesz e jogszabály és a 2004/2003/EK rendelet európai szintű pártok finanszírozására vonatkozó rendelkezéseinek módosításaira.
16. cikk
Hatálybalépés
E jogszabály az Európai Unió Hivatalos Lapjában történő közzétételt követő napon lép hatályba.
(1) Módosítva az Elnökség 2006. február 1-jei határozata által.
(2) HL L 297., 2003.11.15., 1. o.
(3) HL L 248., 2002.9.16., 1. o.
(4) HL L 357., 2002.12.31., 1. o.
(5) HL L 107., 2005.4.28., 17. o.
(6) HL L 136., 1999.5.31., 1. o.
1. MELLÉKLET
2. MELLÉKLET
Bizottság
28.6.2006 |
HU |
Az Európai Unió Hivatalos Lapja |
C 150/33 |
Euro-átváltási árfolyamok (1)
2006. június 27.
(2006/C 150/03)
1 euro=
|
Pénznem |
Átváltási árfolyam |
USD |
USA dollár |
1,2567 |
JPY |
Japán yen |
146,42 |
DKK |
Dán korona |
7,4572 |
GBP |
Angol font |
0,69070 |
SEK |
Svéd korona |
9,2313 |
CHF |
Svájci frank |
1,5669 |
ISK |
Izlandi korona |
95,45 |
NOK |
Norvég korona |
7,9435 |
BGN |
Bulgár leva |
1,9558 |
CYP |
Ciprusi font |
0,5750 |
CZK |
Cseh korona |
28,462 |
EEK |
Észt korona |
15,6466 |
HUF |
Magyar forint |
279,13 |
LTL |
Litván litász/lita |
3,4528 |
LVL |
Lett lats |
0,6960 |
MTL |
Máltai líra |
0,4293 |
PLN |
Lengyel zloty |
4,0639 |
RON |
Román lej |
3,5972 |
SIT |
Szlovén tolar |
239,65 |
SKK |
Szlovák korona |
38,149 |
TRY |
Török líra |
2,0626 |
AUD |
Ausztrál dollár |
1,7170 |
CAD |
Kanadai dollár |
1,4112 |
HKD |
Hongkongi dollár |
9,7605 |
NZD |
Új-zélandi dollár |
2,0847 |
SGD |
Szingapúri dollár |
2,0072 |
KRW |
Dél-Koreai won |
1 204,92 |
ZAR |
Dél-Afrikai rand |
9,1437 |
CNY |
Kínai renminbi |
10,0525 |
HRK |
Horvát kuna |
7,2565 |
IDR |
Indonéz rúpia |
11 756,43 |
MYR |
Maláj ringgit |
4,631 |
PHP |
Fülöp-szigeteki peso |
67,202 |
RUB |
Orosz rubel |
33,9980 |
THB |
Thaiföldi baht |
48,339 |
Forrás: Az Európai Központi Bank (ECB) átváltási árfolyama.
28.6.2006 |
HU |
Az Európai Unió Hivatalos Lapja |
C 150/34 |
Eljárásindítás
(Ügyszám COMP/M.4180 – Gaz de France/Suez)
(2006/C 150/04)
(EGT vonatkozású szöveg)
2006. június 19-én a Bizottság határozatot hozott, hogy eljárást indít a fent említett ügyben azt követően, hogy a bejelentett összefonódás közös piaccal való összeegyeztethetőségével kapcsolatban komoly kételyek megállapításra került sor. Jelen eljárásindítás a vizsgálat második fázisát nyitja meg a bejelentett összefonódás tekintetében. A határozat a Tanács 139/2004/EK rendeletének 6(1)(c) cikkén nyugszik.
A Bizottság felkéri az érdekelt harmadik feleket, hogy esetleges észrevételeiket nyújtsák be a Bizottsághoz az említett összefonódás kapcsán.
Annak érdekében, hogy az észrevételeket az eljárás során teljes értékűen figyelembe lehessen venni, ezen közlemény megjelenését követő 15. napon belül az észrevételeknek el kell jutniuk a Bizottsághoz. Az észrevételek beküldhetők a Bizottsághoz faxon (fax: (32-2) 296.43.01 – 296.72.44) vagy postai úton az alábbi hivatkozási számmal COMP/M.4180 – Gaz de France/Suez a következő címre:
Commission of the European Communities |
Competition DG |
Merger Network |
Rue Joseph II/Jozef II-straat 70 |
B-1000 Brussels |
28.6.2006 |
HU |
Az Európai Unió Hivatalos Lapja |
C 150/35 |
ÁLLAMI TÁMOGATÁS – CSEH KÖZTÁRSASÁG
Állami támogatás C 12/2006 (ex N 132/2005) állami támogatás
Támogatási program a kombinált szállítás támogatására
Felhívás észrevételek benyújtására az EK-Szerződés 88. cikkének (2) bekezdése értelmében
(2006/C 150/05)
(EGT vonatkozású szöveg)
A Bizottság 2006. április 4-i levelében, amelynek hiteles nyelvű másolata ezen összefoglaló után szerepel, értesítette a Cseh Köztársaságot az EK-Szerződés 88. cikkének (2) bekezdése szerinti eljárást megindító határozatáról a fenti támogatás/intézkedés egy része miatt.
A Bizottság úgy határozott, hogy az ezen összefoglalót követő levélben részletezett egyes más támogatásokkal/intézkedésekkel kapcsolatban semmilyen ellenvetéssel nem él.
Az érdekelt felek a bizottsági eljárás tárgyát képező támogatásokra/intézkedésekre vonatkozóan az ezen összefoglaló és az ezt követő levél közzétételét követő egy hónapon belül nyújthatják be észrevételeiket az alábbi címre:
Európai Bizottság |
Energiaügyi és Közlekedési Főigazgatóság |
„A” igazgatóság |
DM 28 6/109 Épület/Iroda |
B-1049 Brüsszel |
Fax: (32-2) 296 41 04 |
Ezeket az észrevételeket közlik a Cseh Köztársasággal. Az észrevételeket benyújtó érdekelt felek írásban, kérésüket megindokolva kérhetik azonosságuk bizalmas kezelését.
AZ ÖSSZEFOGLALÁS SZÖVEGE
ELJÁRÁS
2005. március 16-án kelt levelében a Cseh Állandó Képviselet a kombinált szállítást támogató támogatási programról értesítette a Bizottságot. A támogatást 2005. március 16-án vették nyilvántartásba N 132/2005 szám alatt. 2005. május 19-én kelt levelében a Bizottság további kérdéseket tett fel a programmal kapcsolatban, amelyekre a cseh hatóságok a DG TREN által 2005. július 11-én nyilvántartásba vett levélben válaszoltak. A cseh hatóságok és a Bizottság szolgálatai között szakmai értekezlet zajlott 2005. június 14-én. A Bizottság 2005. szeptember 9-én kelt levelében másodszor is tájékoztatást kért. A cseh hatóságok e kérésre 2005. október 5-én kelt levelükben válaszoltak. A Bizottság 2005. december 1-jén kelt levelében harmadszor is tájékoztatást kért. A cseh hatóságok e kérésre 2006. január 9-én kelt levelükben válaszoltak.
AZON INTÉZKEDÉS/TÁMOGATÁS LEÍRÁSA, AMELLYEL KAPCSOLATBAN A BIZOTTSÁG MEGINDÍTJA AZ ELJÁRÁST
A kedvezményezettek kombinált szállítást végző fuvarozók, vasúti vállalkozások és terminálok üzemeltetői lesznek. Minden nagy, kis- és középvállalkozás támogatható. Minden olyan uniós vállalkozás hozzáférhet a támogatáshoz, amelynek székhelye, képviselete, fióktelepe vagy leányvállalata a Cseh Köztársaságban van.
A tervezett költségvetés a 2006-2010 közötti időszakra 1 580 millió CZK (55 702 450 EUR).
Jogalap a Cseh Köztársaság Kormányának a 2006-2010 időszakban a kombinált szállítás fejlesztését és támogatását célzó keretpolitikáról szóló határozattervezete.
A program célja a kombinált szállítás fejlesztése annak érdekében, hogy a közúton lebonyolított teherforgalom átterelődjön más szállítási módokra. A támogatási program főként a kíséret nélküli kombinált szállítás alkalmazását hivatott növelni, annak versenyképessége javításával.
A Cseh Köztársaság a következő intézkedéseket tervezi: Támogatás a kombinált szállítási terminálok építésére, a meglévők bővítésére és modernizálására, támogatás a kombinált szállítási eszközök beszerzésére és beruházási támogatások, végül támogatás az új kombinált szállítási útvonalak kialakításának kezdeti szakaszához.
A kombinált szállítási eszközök beszerzéséhez nyújtott támogatás és a beruházási támogatások vonatkozásában a bejelentett intézkedések egyike a kombinált szállításnál használatos speciális vagonok vásárlásához nyújtott támogatást érinti. A Cseh Köztársaság hatóságai az értesítésben tekintetbe vették, hogy ezek a speciális vagonok nem használhatók hagyományos vasúti szolgáltatásokhoz, csakis és kizárólag intermodális szállítási egységek szállításához. A vagonok speciális szerkezetűek, az intermodális szállítási egységek szállításához igazítva, ami lehetetlenné teszi, hogy ezeket a vagonokat a hagyományos vasúti kocsik által szállított áruk szállítására használják – például a vagonoknak nincs padlózata, oldalfala vagy homlokfala, de fel vannak szerelve rögzítőelemekkel (csavarkapocs – twistlock). A támogatás csak ezekre a speciális vasúti vagonokra biztosított, és a kérelmezőnek precíz leírást kell adnia róluk, valamint egy adott új kombinált szállítási vonalon kell használnia a vagonokat. A támogatás fő célkitűzése, hogy biztosítsa az érintett kombinált szállítási vonalon a szükséges számú vasúti vagont, vagy az olyan „új” kombinált szállítási rendszerekhez a vasúti vagonokat (pl. pótkocsik előkészítése), amelyeket eddig nem működtettek a Cseh Köztársaságban. Ugyanezt az elvet alkalmazzák a kombinált szállításban használt speciális közúti járműveknél is, és a támogatást kiterjesztik az intermodális szállítási egységekre is, az ISO-konténerek kivételével.
A támogatás intenzitása beruházási támogatás esetén a teljes költség legfeljebb 50 %-a, kombinált szállítási eszközök beszerzése és az új kombinált szállítási útvonalak bevezetésének kezdeti szakasza esetén a teljes költség legfeljebb 30 %-a.
AZ INTÉZKEDÉS/TÁMOGATÁS ÉRTÉKELÉSE
Az EK-Szerződés 87. cikkének (1) bekezdése értelmében ha a Szerződés másként nem rendelkezik, a közös piaccal összeegyeztethetetlen a tagállamok által nyújtott olyan támogatás, amely torzítja a versenyt vagy a verseny torzításával fenyeget, amennyiben érinti a tagállamok közötti kereskedelmet. A javasolt programban a kiválasztott kedvezményezettek állami hozzájárulást kapnak az áruk kombinált szállításban történő fuvarozásából eredő költségekhez, míg más, ugyanezen a területen tevékenykedő belföldi vagy más tagállambeli vállalkozások nem kapnak ilyen hozzájárulást. Mindezekre tekintettel a Bizottság úgy véli, hogy a bejelentett támogatási program a 87. cikk (1) bekezdése értelmében állami támogatásnak minősül, és ezért elvben tilos, kivéve akkor, ha a Szerződésben vagy a másodlagos jogban előírt valamely kivétel alapján összeegyeztethetőnek tekinthető a közös piaccal.
A 87. cikk (3) bekezdésének c) pontja szerint az egyes gazdasági tevékenységek vagy gazdasági területek fejlődését előmozdító támogatás a közös piaccal összeegyeztethetőnek tekinthető, amennyiben az ilyen támogatás nem befolyásolja hátrányosan a kereskedelmi feltételeket a közös érdekkel ellentétes mértékben. A Szerződés 87. cikke (3) bekezdésének c) pontja értelmében közös érdek a kombinált szállítás és olyan tevékenységek fejlesztése, amelyek hozzájárulnak a közutak túlterheltségének csökkentéséhez. A bejelentett támogatási program vizsgálatához ezért a Szerződés 87. cikke (3) bekezdésének c) pontja a megfelelő jogalap.
A Bizottság kételkedik abban, hogy a kombinált szállításhoz használt bizonyos típusú vagonok vásárlásához nyújtott támogatás a Szerződéssel összeegyeztethetőnek tekinthető-e. Különös figyelmet kell fordítani a gördülőállományt érintő állami támogatás engedélyezésének lehetőségére, különösen azon kockázatra tekintettel, hogy az eszközök természetétől függően az ilyen támogatás egyenértékű lehet a működés támogatással, amellyel szemben a Bizottság különösen korlátozó szemléletű.
Másfelől, a Bizottság kombinált szállítást ösztönző politikája fényében az intézkedés összeegyeztethetőnek minősülne a 87. cikk (3) bekezdésének c) pontja alapján, különösképp, ha biztosított lenne, hogy ezeket a vagonokat – a cseh hatóságok kijelentéseivel összhangban – csak a kombinált szállítási műveletekhez lehet használni és nem a szokásos vasúti szállításhoz. Jelenleg a Bizottság nem rendelkezik elegendő információval annak végleges megállapításához, hogy a szóban forgó vagonok csak és kizárólag a kombinált szállítási szolgáltatás keretében használhatók.
Ezzel szemben a nem kizárólag a kombinált szállítást szolgáló gördülőállomány beszerzéséhez nyújtott támogatás összeegyeztethetőnek minősülne, ha a támogatás kedvezményezettjei csak kis- és középvállalkozások lennének. Az EK-szerződés 87. és 88. cikkének a kis- és középvállalkozásoknak nyújtott állami támogatásokra történő alkalmazásáról szóló, 2001. január 12-i 70/2001/EK bizottsági rendelet (1) 4. cikkének (5) bekezdése engedélyezi a vasúti vagonokra KKV-nak nyújtott beruházási támogatást. Konkrétan, a 4. cikk (2) bekezdésében rögzített támogatási intenzitás 15 % kis- és 7,5 % középvállalkozások esetében. E rendelkezések alkalmazásához a Bizottságnak megerősítésre lenne szüksége arról, hogy ennek az intézkedésnek csak a kis- és középvállalkozások lennének a kedvezményezettjei és a megadott küszöbértékeken belül.
A 659/1999/EK tanácsi rendelet 14. cikkével összhangban valamennyi jogellenes támogatás visszakövetelhető a kedvezményezettől.
A LEVÉL SZÖVEGE
„Komise by ráda informovala Českou republiku, že se po prozkoumání informací poskytnutých orgány České republiky ohledně výše uvedené podpory/opatření rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, pokud jde o investiční podporu pro železniční vozy, které mají být použity v kombinované dopravě, a nevznést vůči žádné z částí oznámeného opatření námitky.
1. Postup
1. |
Dopisem ze dne 16. března 2005 oznámilo Stále zastoupení České republiky program podpory kombinované dopravy. Dne 16. března 2005 byla podpora zaevidována pod číslem N 132/2005. |
2. |
V dopise ze dne 19. května 2005 položila Komise v souvislosti s tímto programem další otázky a orgány České republiky na ně odpověděly dopisem, který GŘ TREN zaevidovalo dne 11. července 2005. |
3. |
Dne 14. června 2005 se konala technická schůzka s orgány České republiky a útvary Komise. |
4. |
Druhá žádost o informace byla zaslána dopisem ze dne 5. září 2005. Orgány České republiky na tuto žádost odpověděly dopisem ze dne 5. října 2005. Třetí žádost o informace byla zaslána dopisem ze dne 1. prosince 2005. Orgány České republiky na tuto žádost odpověděly dopisem ze dne 9. ledna 2006. |
2. Popis programu
2.1 Cíl
5. |
Cílem programu je rozvinout kombinovanou dopravu, a přesunout tak přepravu nákladu ze silniční dopravy na jiné druhy dopravy. Tento program by měl především posílit využívání nedoprovázené kombinované dopravy zlepšením její konkurenceschopnosti. |
Právní základ
6. |
Návrh usnesení vlády České republiky ke koncepci rozvoje a podpory kombinované dopravy pro období 2006 až 2010 (dále jen ‚návrh usnesení‘). |
2.2 Příjemci podpory
7. |
Příjemci podpory budou provozovatelé kombinované dopravy, železniční dopravci a provozovatelé překladišť. Způsobilé jsou všechny velké, malé a střední podniky. |
8. |
K podpoře mají přístup všechny společnosti v EU, které mají sídlo, agentury, pobočky nebo dceřiné společnosti v České republice. |
2.3 Druh a míra podpory
9. |
Podpora se uskuteční formou nevratných dotací. |
Podprogram 1: Podpora na výstavbu nových, rozšíření a modernizaci stávajících překladišť kombinované dopravy
10. |
Dotovaná překladiště musí být veřejná a dostupná na základě nediskriminačního přístupu všem zúčastněným provozovatelům a uživatelům. |
11. |
Mezi uznatelné náklady patří:
|
12. |
Podporovat lze rovněž náklady na nové překládací mechanismy, které nahrazují překládací mechanismy ve stávajících překladištích kombinované dopravy po uplynutí doby jejich životnosti, pokud je nezbytnost jejich podpory zvlášť prokázána. Při stanovení výše příspěvku se bere v úvahu zůstatková hodnota každého nahrazovaného mechanismu. |
13. |
Míra podpory dosáhne nejvýše 65 % uznatelných nákladů dotovaného záměru, avšak nejvýše 50 % celkové výše vzniklých nákladů. |
14. |
Podmínkou pro poskytnutí podpory je, že financování investičního záměru není pouze pro soukromý kapitál rentabilní a poskytnutí investiční dotace nevede k narušení hospodářské soutěže. Příjemce podpory musí provozovat uvedené zařízení po dobu nejméně 15 let při výši podílu příspěvku nad 50 % uznatelných nákladů, po dobu nejméně 10 let při výši podílu příspěvku mezi 30 % až 50 % z celkových investičních nákladů a po dobu nejméně 5 let při výši podílu příspěvku méně než 30 % z celkových investičních nákladů. |
15. |
Příjemce podpory je povinen na stavební práce a dodávky vypsat výběrové řízení. Výběr dodavatele zakázky týkající se podporovaného záměru musí příjemce podpory provést v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti. |
16. |
Příjemci podpory musí svěřit správu infrastruktury třetím osobám pouze na základě zadávacího řízení v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Do uvedeného zákona byly provedeny příslušné právní předpisy Společenství týkající se této oblasti (5). |
17. |
V České republice jsou překladiště kombinované dopravy ve vlastnictví soukromých společností. V současné době je provozováno osm překladišť kombinované dopravy. Nejvýznamnějšími překladišti z hlediska objemu překládky jsou Mělník, Praha-Uhříněves, Praha-Žižkov, Želechovice-Lípa. V ostatních překladištích (Lovosice, Přerov) jsou objemy překládky poměrně nízké a v přístavních překladištích (Děčín, Ústí nad Labem) představují téměř nulové hodnoty – v roce 2004 bylo po vnitrozemských vodních cestách v rámci kombinované dopravy přepraveno 240 TEU, tj. přibližně 2 000 t nákladu. |
18. |
Překladiště Praha-Žižkov ukončí zanedlouho provoz, neboť se nachází v hustě obydlené části hlavního města. |
19. |
Žádné ze stávajících překladišť nesplňuje požadavky podle Dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech (AGTC) (6). Ve většině případů nelze srovnávat infrastrukturu kombinované dopravy České republiky s infrastrukturou sousedních zemí, zejména Rakouska a Německa. |
20. |
Slovensko, vzniklé po rozdělení bývalého Československa, je v podobné situaci jako Česká republika. V žádné ze sousedních zemí (Polsku, Rakousku, Slovensku, Německu) se v bezprostřední blízkosti hranic České republiky překladiště nenacházejí. |
Podprogram 2: Podpora pořízení vybavení pro kombinovanou dopravu – investiční příspěvky.
Investiční příspěvky slouží k pořízení speciálních zařízení (vybavení), zejména pro inovační technická řešení, která jsou žádoucí pro zaváděcí fázi nových linek kombinované dopravy. Uznatelné investiční náklady jsou uvedeny v příloze 2 návrhu usnesení.
21. |
Uznatelné položky budou určeny výhradně pro kombinovanou dopravu:
|
22. |
Míra podpory dosáhne nejvýše 30 % z celkových nákladů na pořízení vybavení pro kombinovanou dopravu. |
Podprogram 3: Podpora zaváděcí fáze nových linek kombinované dopravy
23. |
Cílem tohoto opatření je zavést kontinentální linky kombinované dopravy, a nabídnout tak alternativu k přímé silniční dopravě a zároveň zmírnit hospodářská rizika přímo související s provozem nových linek kombinované dopravy. Kontinentálními linkami se rozumí linky, které vyžadují svoz a rozvoz nákladu na obou koncích linky. Linkou kombinované dopravy se rozumí pravidelné spojení mezi několika místy, určené pro zásilky kombinované dopravy, včetně s tím spojených služeb. |
24. |
Podmínkou pro poskytnutí podpory je, že se jedná o kombinovanou dopravu provozovanou na území České republiky. Předmětem podpory budou vnitrostátní i mezinárodní linky. U mezinárodních linek se podpora poskytne pouze na vzdálenost na území České republiky za předpokladu, že linka má začátek nebo konec v České republice. Na tranzitní linky lze poskytnout podporu pouze v případě, že linka má pravidelnou zastávku na území České republiky pro nakládku či vykládku zásilek kombinované dopravy. |
25. |
Dotace jsou zejména určeny na podporu kontinentálních linek kombinované dopravy. Tento podprogram však neumožňuje poskytnutí dotací na linky vedoucí do přístavů v Severním moři, do kterých již vedou linky kombinované dopravy z České republiky. |
26. |
K využití podpory musí žadatel prokázat, že linka má příznivý vliv na přesun ze silniční dopravy na jiné druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí a že je záměr v dlouhodobém časovém horizontu životaschopný a rentabilní. |
27. |
Pokud ve stanovené době nebude dosaženo stanovených cílů, nebo rentability podporované linky kombinované dopravy bude dosaženo před uplynutím stanovené doby, zastaví se poskytování podpory. |
28. |
Dotace lze poskytovat nejvýše po dobu tří let od zahájení provozu linky a může činit nejvýše 30 % z uznatelných nákladů. |
29. |
Každá dotovaná linka kombinované dopravy bude hodnocena a průběžně monitorována v souladu s podmínkami stanovenými v programu. Každou žádost posoudí hodnotící komise v souladu se stanovenými kritérii. Žádost musí také uvádět očekávaný přínos záměru oproti stávajícímu stavu, tj. s ohledem na silniční dopravu, a popis dopadu na stávající linky kombinované dopravy. Zejména se vypracuje metodika podobná metodice užívané pro projekt převodu na jiný druh dopravy podle projektu Marco Polo. |
30. |
Uznatelné náklady jsou stanoveny v příloze 2 návrhu usnesení a popsány v bodu 21. Pro podprogram 3 je podpora poskytována formou hrazení prokazatelné ztráty provozované linky – systémového neinvestičního příspěvku. |
2.4 Rozpočet a doba trvání
31. |
Očekávaný rozpočet na období 2006 – 2010 činí 1 580 milionů Kč (55 702 450 EUR). |
2.5 Postup
32. |
Hodnocení předložených žádostí o podporu provádí mezirezortní komise. Ministr dopravy jmenuje členy komise, složené ze zástupců ministerstva dopravy, financí, ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí a Svazu dopravy České republiky. Příjemce podpory musí postupovat v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti. |
Žádosti musí splňovat tyto podmínky:
Pro podprogram 1:
33. |
Důvodová zpráva, členěná na:
|
Pro podprogramy 2 a 3:
34. |
Podpora záměru nesmí vést k narušení hospodářské soutěže mezi nesilničními druhy dopravy. Podmínkou získání podpory je, že zaváděcí fáze linky kombinované dopravy je nerentabilní. Naproti tomu je nutno prokázat, že po ukončení podpory bude provoz linky rentabilní. |
35. |
Je nutno uvést předpokládaný přínos záměru ve srovnání se stávající situací, zákaznický potenciál, dopad na konkurenční služby. |
36. |
V krátkém popisu záměru v žádosti je nutné shrnout podstatu obsahu záměru, jakož i důvody, proč se má realizovat, a dále uvést efekty (přínosy) záměru vedoucí ke zlepšení konkurenceschopnosti kombinované dopravy oproti stávajícímu stavu. Při žádosti o podporu pro zavedení technické inovace je potřebné přiložit povolení pro uvedení příslušných zařízení do provozu. |
37. |
Z podkladů musí vyplývat, jaký zákaznický potenciál se otevírá tímto záměrem. Zde je nutno identifikovat okruh uživatelů při zavedení záměru, jakož i předpokládané prognózy plánovaného převedení přepravy ze silniční dopravy na kombinovanou dopravu. Žadatel musí předložit základní data, na základě kterých bude možné zkontrolovat skutečně dosažené přínosy záměru. |
38. |
Dále je nutno zhodnotit působení záměru na konkurenční služby. Sem patří jak současné relace, tak i stávající technické a technologické systémy kombinované dopravy. V této souvislosti je nutno prokázat, že záměr povede k převedení přepravy ze silniční dopravy na dopravu železniční nebo vnitrozemskou vodní a že nedojde k narušování stávající nabídky kombinované dopravy. |
39. |
Podnikatelský záměr je nutno předložit pro časové období, které o 12 měsíců přesahuje dobu trvání požadované podpory. Z podnikatelského záměru musí vyplývat výše plánovaných nákladů a výnosů za každý rok plánované podpory i doba, ve které bude dosaženo hospodářské rentability záměru. Vývoj výnosů by měl obsahovat i vazbu na plánovanou linku kombinované dopravy ve vztahu k obvyklým cenám silniční dopravy. Od toho je nutno odvíjet výši požadované podpory. Pokud jsou pro záměr k dispozici další finanční zdroje, musí být uvedeny. V rizikové analýze je nutné prokázat, jak se promítnou změněné rámcové podmínky na úspěchu záměru, jakož i potřebu podpory. Subjekty, které výlučně nepodnikají v kombinované dopravě, musí vést průkazné oddělené účetnictví. |
2.6 Hodnocení záměru
40. |
V článku 10 návrhu usnesení je stanoven postup hodnocení záměru. Schvalovací instituce stanoví výzvou termín podání žádostí pro příslušný rok. Ve výzvě zveřejní, mimo podmínky uvedené v tomto programu, další podrobnosti upřesňující program v příslušném roce. |
41. |
Žadatel o podporu doručí schvalovací instituci v termínu daném výzvou žádost o poskytnutí podpory včetně požadovaných příloh. Mezirezortní komise na základě posouzení úplnosti žádosti včetně příloh a vyhodnocení kritérií uvedených v příloze 5 návrhu usnesení ‚Kontrolní list hodnocení záměru‘ vybere konkrétní příjemce podpory a doporučí výši příspěvku. |
42. |
Kritéria stanovená v příloze 5 se mimo jiné týkají relevance a kvality záměru včetně slučitelnosti záměru s dopravní politikou Společenství a České republiky, politiky životního prostředí, příznivého dopadu v kombinované dopravě, pokud jde o zvýšení objemu přepravy přepravních jednotek přepravovaných ročně, příznivého vlivu na modalsplit, technické úrovně projektu a případných multiplikačních efektů. Hodnocení také přihlíží k hodnocení žadatelů a horizontálním cílům jako nediskriminace. |
43. |
Schvalovací instituce vydá vybraným žadatelům ‚Rozhodnutí o registraci záměru‘, což je považováno za odsouhlasení daného záměru k podpoře. V tomto rozhodnutí si současně může vyžádat doplnění (upřesnění) příloh dle podmínek programu. |
44. |
Žadatel, který obdržel Rozhodnutí o registraci záměru, doručí do stanoveného termínu žádost o vydání ‚Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování záměru‘ včetně požadovaných příloh dle čl. 8 návrhu usnesení. Pokud žadatel toto ve stanoveném termínu nedodá, vystavuje se nebezpečí, že mu bude registrace zrušena. |
45. |
Schvalovací instituce po kontrole úplnosti a správnosti všech podkladů od žadatele vydá ‚Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování záměru‘. |
2.7 Kontrolní opatření
46. |
Majetek, který je pořízen z poskytnutého příspěvku, nesmí být po stanovenou dobu převeden příjemcem podpory na jiného majitele nebo dán za předmět zástavy. Výjimku tvoří případy, kdy příjemce podpory převede majetek pořízený se státní účastí na nabyvatele, který převezme zabezpečování služby kombinované dopravy v rozsahu, který byl smluvně ujednán se schvalovací institucí při rozhodování o podpoře, a tuto skutečnost příjemce podpory prokazatelně zdokladuje. |
47. |
Příjemci podpory podléhají kontrole ze strany příslušných orgánů. Ministerstvo dopravy bude také čtvrtletně kontrolovat, zda jsou dodržovány podmínky pro provozní dotaci. |
48. |
Příjemce podpory použije podporu pouze k účelu, na který byla poskytnuta. |
49. |
V případě, že podpora nebyla použita k účelu, na který byla poskytnuta, případně nebyly dodrženy rozhodující projektované parametry a podmínky programu, které budou jmenovitě uvedeny v ‚Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování záměru‘, vystavuje se příjemce podpory sankcím podle odst. 3, § 44, zákona č. 218/2000 Sb. |
50. |
Užití podpory podléhá kontrole ze strany schvalovací instituce a dalších orgánů státní správy (finanční orgány, NKÚ, atd.). |
51. |
Co se týče dotací na výstavbu nebo rozšíření překladišť, pokud budou pozemky, objekty a zařízení vyřazeny z provozu před uplynutím stanovené doby, určeny pro jiný účel nebo prodány, je nutné finanční prostředky získané z veřejných rozpočtů na nákup pozemků vrátit státu. Pro zbývající část příspěvku platí, že po odpočtu ceny za získání pozemků ji příjemce podpory musí vrátit ve výši odpovídající podílu doby provozování a stanovené doby. Zbývající část příspěvku na překládací mechanismy se musí vrátit ve výši odpovídající podílu mezi dobou, po kterou byly používány, a stanovenou dobou jejich životnosti. |
2.9 Kumulace
52. |
Podporu nelze kumulovat s místními, regionálními nebo státními dotacemi. |
3. Posouzení režimu podpory
53. |
Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou podpory poskytované státem, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, nestanoví-li tato smlouva jinak. V rámci navrhovaného režimu dostávají vybraní příjemci podpory státní příspěvek na náklady související s přepravou zboží v kombinované dopravě, zatímco jiné podniky, vnitrostátní nebo podniky z jiných členských států, které působí ve stejné oblasti, takový příspěvek nedostávají. |
54. |
Zvláště když podpora poskytovaná členským státem posiluje postavení určitého podniku ve srovnání s jinými podniky, které si konkurují na trhu v rámci Společenství, musí se mít za to, že posledně jmenované podniky jsou touto podporou ovlivněny (7). V tomto případě oznámené opatření posiluje postavení podniků, které jsou příjemci podpory, ve srovnání s jinými podniky působícími v rámci trhu Společenství. |
55. |
V tomto ohledu je skutečnost, že hospodářský sektor byl na úrovni Společenství liberalizován, prvkem, který může sloužit ke stanovení toho, zda má podpora reálný nebo potenciální vliv na hospodářskou soutěž a na obchod mezi členskými státy (8). Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (9) osvobodila od 1. července 1993 operace kombinované dopravy uvedené v článku 1 (10) od všech kvót a povolení. |
56. |
Kromě toho není nutné, aby byl podnik, který je příjemcem podpory, zapojen do obchodu v rámci Společenství. Podpora, kterou členský stát podniku poskytne, může pomoci zachovat nebo zvýšit jeho činnost na domácím trhu, a v důsledku toho mají podniky usazené v jiných členských státech méně příležitostí proniknout na trh dotčeného členského státu (11). Nadto může posílení podniku, který dosud do obchodu v rámci Společenství nebyl zapojen, dostat tento podnik do postavení, které mu umožní proniknout na trh jiného členského státu. |
57. |
S ohledem na výše zmíněné skutečnosti Komise shledala, že oznámený režim podpory představuje podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1, a je proto v zásadě zakázán, pokud by ovšem nebyl považován za slučitelný se společným trhem na základě kterékoliv z výjimek ustanovených ve Smlouvě nebo v sekundárních právních předpisech. |
3.1 Výjimka pro opatření podpory
58. |
Podle čl. 87 odst. 3 písm. c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, mohou být považovány za slučitelné se společným trhem, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. |
59. |
Společenství již určitou dobu prosazuje politiku dosažení vyváženého intermodálního dopravního systému a podpora konkurenceschopnosti kombinované dopravy vůči dopravě silniční je nedílnou součástí této politiky. Cílem politiky ES v oblasti kombinované dopravy je přesunout přepravu nákladu ze silniční dopravy na jiné druhy dopravy. |
60. |
O podporu rozvoje kombinované dopravy se snaží nástroje Společenství jako například směrnice Rady 92/106/EHS. Bílá kniha o dopravní politice (12) vyzývá k využívání železniční dopravy a dalších druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí, aby se staly konkurenceschopnými alternativami silniční přepravy. |
61. |
Jak se uvádí v navrhovaném nařízení, které se týká programu Marco Polo (13), představuje intermodální doprava komplexní alternativu dopravy, do které jsou zapojeni různí účastníci s různými obchodními strukturami. Tento dopravní trh je roztříštěný a malý a je často ještě rozdělen upřednostňováním různých druhů dopravy a odlišnými vnitrostátními strukturami. |
62. |
Komise uznává, že zlepšit intermodální dopravu v rámci trhů, na které je volný přístup a kde převažují pravidla volné hospodářské soutěže, poptávky a nabídky, je v první řadě úkol hospodářských subjektů. Pro úplné uvolnění potenciálu intermodální dopravy je však třeba podpořit ochotu vzít na sebe rizika spojená s přechodem ze silniční dopravy na alternativní způsoby. |
63. |
Kromě toho je zaměření na intermodální alternativy také ve stále větší míře odůvodněno následujícími skutečnostmi: Evropský průmysl si udržuje anebo zvyšuje konkurenceschopnost své výroby se sídlem v Evropě v převážné míře díky moderní logistice, optimalizaci výroby a odbytu a vytváření hodnot v procesu. Tyto sofistikované zásobovací řetězce jsou stále citlivější na klesající spolehlivost a rostoucí náklady silniční dopravy. Evropský výrobní průmysl bude proto muset intermodální logistice věnovat hlavní pozornost. |
64. |
Mnoho dopravních společností mimo to působí v současnosti na trzích, které procházejí celkovou restrukturalizací, s čímž souvisejí nízké marže a obtížnost plánování. Proto se musí vytvořit praktické a tržně orientované podpůrné programy s cílem pomoci dopravnímu odvětví převzít rizika a reagovat na výzvu dosáhnout udržitelného a rozsáhlého přechodu na jiný druh dopravy v souladu s cíli vytyčenými v Bílé knize Komise z roku 2001. Rozvoj kombinované dopravy a činností, které přispívají ke snížení dopravního přetížení silnic je proto ve společném zájmu ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy. |
65. |
Jelikož neexistuje žádné konkrétnější ustanovení, lze oznámený režim podpory posoudit pouze na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy. |
66. |
V této souvislosti je třeba splnit tři podmínky, aby mohla být státní podpora prohlášena za slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c). Podpora musí být nezbytná, přiměřená a nesmí měnit podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. |
Podprogram 1: infrastruktura
Nezbytnost
67. |
Vysoké náklady na rozvoj překladišť kombinované dopravy jsou jedním z hlavních důvodů, proč se nestaví žádná nová překladiště, nebo se jich staví jen nedostatečný počet. Pokud by infrastruktura kombinované dopravy nebyla spolufinancována veřejným sektorem, soukromé hospodářské subjekty by do této infrastruktury za normálních podmínek neinvestovaly, neboť její životaschopnost nelze bez státního financování zaručit (14). Tyto důvody také objasňují, proč v České republice nebylo za posledních 12 let postaveno žádné překladiště. Bez životaschopných překladišť nemůže být kombinovaná doprava efektivně provozována. |
68. |
Poskytnutí dotací na výstavbu nových, rozšíření a modernizací stávajících překladišť kombinované dopravy proto urychlí rozvoj intermodální dopravy v České republice. Dostupnost vhodné infrastruktury v odvětví kombinované dopravy je nezbytným předpokladem pro rozvoj služeb v tomto odvětví za účelem omezení silniční dopravy. Ze srovnání cen intermodální dopravy s jinými druhy dopravy vyplývá, že tento druh dopravy není v současnosti schopen silniční dopravě konkurovat. Důvodem jsou dodatečné náklady, které vznikají provozovatelům intermodální dopravy. |
69. |
Komise se domnívá, že v zájmu zajištění intermodálního a trvale udržitelného dopravního systému pro budoucnost je třeba dát přednost investicím do infrastruktury, neboť tento druh dopravy vyžaduje nákladné specializované vybavení, kterého by nebylo zapotřebí, kdyby zboží bylo přepravováno po silnici. Poskytnutím příspěvku na náklady na tyto objekty může kombinovaná doprava finančně konkurovat dopravě silniční. |
70. |
Dále je třeba vzít v potaz, že jednak žádné ze stávajících překladišť nesplňuje parametry podle dohody AGTC, jednak není infrastruktura kombinované dopravy v České republice srovnatelná s infrastrukturou v sousedních zemích, zejména v Rakousku a Německu. |
71. |
Plánovaný program je proto považován za nezbytný pro povzbuzení investic a pro realizaci záměrů na podporu kombinované dopravy v České republice. |
Přiměřenost a nediskriminace
72. |
Podpora je přístupná nediskriminačně, jelikož Program podpory stanoví, že dotaci mohou obdržet všechny podniky z EU se sídlem, zastoupením, pobočkou nebo dceřiným podnikem v České republice. Dodržování rovného přístupu k dotacím bude kontrolovat Ministerstvo dopravy. |
73. |
Výběrové řízení popsané v oddíle 2.5 je v návrhu usnesení jasně vysvětleno. Jak vyplývá z článku 6 až 9 návrhu usnesení, zahrnuje také kvantitativní prvky. Díky tomu získává výběrové řízení nezbytnou transparentnost. Při hodnocení popsaném v oddíle 2.6 se bude postupovat podle přílohy 5 návrhu usnesení, která se týká zejména relevance a kvality záměru. |
74. |
V případě porušení těchto podmínek musí být dotace vrácena. |
75. |
Komise závěrem poznamenává, že maximální výše dotace je stanovena na 50 % celkových investičních nákladů, což je v souladu s praxí Komise (15). |
76. |
Vzhledem k tomu, že jsou záměry vybírány na základě kvalitativních kritérií a že je podpora omezena na 50 %, má Komise za to, že je podpora přiměřená. |
Absence narušení podmínek obchodu v rozporu se společným zájmem
77. |
Za prvé, v žádné ze sousedních zemí (Polsku, Rakousku, Slovensku, Německu) se v bezprostřední blízkosti hranic České republiky překladiště nenacházejí. Za druhé, cílem dotyčného programu je zlepšit infrastrukturu kombinované dopravy v České republice. V současnosti připadají s ohledem na význam překládaných objemů v úvahu pouze čtyři překladiště, z nichž jedno brzy ukončí provoz. Dotyčný program bude nediskriminačně přístupný pro všechna uvedená překladiště za účelem zlepšení jejich infrastruktury, budou-li splněny všechny podmínky. |
78. |
Aby byly zajištěno, že podmínky obchodu nebudou nepatřičně narušovány, musí dále podnikatelský záměr, který má žadatel předložit, zahrnovat analýzu možných vlivů na trh a popis vlivu na ostatní stávající překladiště kombinované dopravy (pokud jde o záměr v blízkosti státní hranice, je zapotřebí zohlednit i vliv na překladiště v sousedním státě). Tyto informace zohlední příslušné orgány při rozhodování. |
79. |
Komise se proto domnívá, že obchod mezi členskými státy nebude narušen způsobem odporujícím společnému zájmu. |
80. |
Komise proto došla k závěru, že navrhovaná opatření podpory uvedená v podprogramu 1 lze považovat za slučitelná se Smlouvou o ES v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy. |
Podprogram 2: vybavení pro kombinovanou/intermodální dopravu
81. |
a) Pokud jde o opatření zahrnutá v podprogramu 2, s výjimkou podpory na nákup některých typů železničních vozů pro kombinovanou dopravu. Vybavení k překládce je nezbytné pro hladké fungování řetězce kombinované dopravy. Náklady, které vznikají při překládce, tvoří celých 30 % nákladů řetězce intermodální dopravy. Státní podpora pro vybavení k překládce proto pomáhá snižovat systémové náklady na kombinovanou dopravu, čímž zlepšuje její konkurenční postavení vůči dopravě silniční. Má se za to, že míra podpory stanovená pro toto vybavení v rámci tohoto programu je v souladu s praxí Komise v této oblasti (16). |
82. |
Kromě toho budou financovány pouze jednotky kombinované dopravy, nikoli standardní námořní kontejnery, které jsou většinou používány při přepravě, kterou nelze definovat jako kombinovanou dopravu. |
83. |
Komise má za to, že plánovaná míra podpory ve výši 30 % přispěje v souladu se zavedenou praxí k rozvoji daného odvětví a nezmění podmínky obchodu tak, aby to bylo v rozporu se společným zájmem. |
84. |
Komise proto došla k závěru, že navrhovaná opatření podpory uvedená v podprogramu 2 lze s výjimkou opatření uvedených v odstavci b) považovat za slučitelná se Smlouvou o ES v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud nenaruší podmínky obchodu způsobem odporujícím společnému zájmu. |
85. |
Inovační systémy zpracování informací pro kombinovanou dopravu jsou rovněž zásadním předpokladem pro úspěch kombinované dopravy. Silniční dopravce může prostřednictvím řidiče nákladní vozidla a jeho mobilního telefonu snadno sledovat dálkovou silniční dopravu po celé Evropě. Provozovatel kombinované dopravy by však musel sledovat kontejner a železniční vůz. Při tomto sledování je třeba vzít v potaz různé, někdy málo kompatibilní informační systémy používané několika provozovateli v různých členských státech. Počáteční investice do těchto elektronických systémů pro kombinovanou dopravu jsou proto mnohem vyšší než investice nutné pro srovnatelnou silniční dopravu. |
86. |
Má se za to, že míra podpory stanovená pro toto vybavení v rámci dotyčného programu je v souladu s praxí Komise v této oblasti (17). Komise usuzuje, že plánovaná míra podpory ve výši 30 % přispěje k rozvoji daného odvětví a nezmění podmínky obchodu tak, aby to bylo v rozporu se společným zájmem. |
87. |
Komise shledává, že tyto investice neovlivňují obchod tak, aby to bylo v rozporu se společným zájmem. Spadá tedy do oblasti působnosti čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy (18). |
88. |
Pokud jde o informační opatření, pomocí kterých jsou potenciální uživatelé informováni o nových nabídkách služeb kombinované dopravy, v rámci daného záměru, domnívá se Komise, že poskytování dotací na tato informační opatření motivuje hospodářské subjekty k provádění činností prospěšných pro kombinovanou dopravu, které by bez státní podpory neuskutečnily. |
89. |
Komise došla v předchozích rozhodnutích (19) k závěru, že jestliže záměry na výstavbu a přizpůsobení překladišť a nákup specifického vybavení lze prohlásit za slučitelné se společným trhem, lze za slučitelnou prohlásit i podporu na pomocné činnosti související s těmito záměry. |
90. |
Pokud jde o získávání odborné způsobilosti osob přímo se podílejících na daném záměru v oblasti kombinované dopravy, má Komise za to, že navrhovaná opatření týkající se vzdělávání lze považovat za obecné vzdělávání podle definice v čl. 2 písm. e) nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (20). V zájmu zlepšení konkurenceschopnosti kombinované dopravy musejí být pracovníci poskytovatelů služeb kombinované dopravy řádně vzděláváni ve využívání stále dokonalejší a složitější technologie používané v daném odvětví. Tato podpora je sice částečně věnována na získání znalostí potřebných pro činnosti v kombinované dopravě, avšak takto nabyté znalosti a schopnosti jsou plně přenositelné do ostatních podniků nebo pracovních oborů. Znalosti o intermodálních technologiích totiž mohou být využity pro práci v různých druzích dopravy, například v železniční dopravě a vnitrozemské plavbě, a rovněž v celém odvětví logistiky či v odděleních logistiky v dalších odvětvích služeb a výroby. Přenositelnost těchto znalostí neustále roste díky postupující standardizaci a konvergenci informačních technologií. |
91. |
Plánovaná míra podpory ve výši 30 % pro činnosti v oblasti vzdělávání se nachází v rámci limitů stanovených pro opatření týkající se obecného vzdělávání v čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 68/2001. Dotyčné opatření, jehož cílem je podpora získávání odborné způsobilosti pracovníků, se vztahuje pouze na náklady, které jsou v čl. 4 odst. 7 nařízení (ES) č. 68/2001 považovány za přípustné náklady. Komise poznamenává, že podporu poskytnutou na základě návrhu usnesení nelze kumulovat s dalšími místními, regionálními či státními podporami, které jsou v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 68/2001. Dotyčné opatření je navíc v souladu s předchozími rozhodnutími přijatými Komisí (21). Dotyčné opatření lze proto považovat za slučitelné se společným trhem. |
92. |
b) Pokud jde o podporu na nákup některých typů železničních vozů pro kombinovanou dopravu, Komise má pochybnosti o slučitelnosti tohoto druhu podpory se Smlouvou (22). |
Podprogram 3: zavádění
93. |
Bílá kniha o dopravní politice (23) vyzývá k využívání železniční dopravy a dalších druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí, aby se staly konkurenceschopnými alternativami silniční nákladní dopravy. |
94. |
Intermodální politika představuje iniciativu zaměřenou na snížení tlaku v odvětví silniční nákladní dopravy a je v souladu se závěry Evropské rady, která na zasedání v Göteborgu v červnu 2001 prohlásila, že opatření, která pomáhají převedení ze silniční dopravy na druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí, jsou jádrem politiky trvale udržitelné dopravy. |
95. |
Komise poznamenává, že podpora na financování nových služeb kombinované dopravy představuje provozní podporu, které je v zásadě neslučitelná se Smlouvou (24). Tato podpora může být povolena pouze jako mimořádné opatření (25). |
96. |
Komise se proto musí přesvědčit, že toto opatření nevede k narušení obchodu tak, aby to bylo v rozporu se společným zájmem, i když je cíl plánované podpory v souladu s politikou Komise k dosažení lepšího rozložení mezi jednotlivými druhy dopravy. Proto je třeba prověřit, zda jsou splněny požadavky čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy. |
Nezbytnost podpory zaváděcí fáze
97. |
Jak bylo uvedeno v 55. až 58. bodě odůvodnění, je politikou Komise podporovat intenzivnější využívání železnice při přepravě zboží, a to i prostřednictvím kombinované dopravy. |
98. |
V předmětném případě přispěje plánovaná veřejná podpora oznámeného programu ke snížení hospodářských rizik, která bezprostředně souvisí s provozem nové služby kombinované dopravy, a vytvoří tedy motivaci pro hospodářské subjekty, aby do těchto služeb investovaly. Cílem podpory je snížit hospodářské riziko související se zavedením nových služeb kombinované dopravy na území České republiky a zajistit alternativy k trasám silniční dopravy. Linky kombinované dopravy mohou být efektivní pouze v těch směrech, kde jsou koncentrovány dopravní toky, přičemž určitou dobu trvá, než se nová linka kombinované dopravy na trhu uchytí. Komise shledává, že tento cíl spadá do působnosti její politiky podpory kombinované dopravy a snižování dopravního přetížení silnic. |
99. |
Žadatelé však musí také poskytnout důkazy o budoucí rentabilitě služby bez veřejných dotací. V této souvislosti budou podpořeny pouze záměry, u nichž se předpokládá, že budou po zaváděcí fázi o délce trvání nejvýše tří let rentabilní, přičemž podpora je časově omezena na dobu těchto počátečních tří let. |
100. |
Stanovená hodnotící kritéria jsou dále transparentní a zaručují nediskriminační přístup k opatření podpory. Bude rovněž zajištěno, že podporované záměry přispějí ke skutečnému snížení silniční dopravy a ke zlepšení efektivity dopravy intermodální. |
101. |
Komise proto zastává názor, že podpora je v tomto případě nezbytná k dosažení cíle spočívajícího v podpoře životaschopných služeb kombinované dopravy. |
Přiměřenost
102. |
Výše dotace, která má být poskytnuta, je omezena na nejvýše 30 % provozních nákladů nové přepravní služby a může být poskytována pouze během prvních tří let. |
103. |
Komise poznamenává, že tyto hodnoty odpovídají hodnotám stanoveným pro finanční pomoc Společenství v rámci programu Marco Polo. |
104. |
Plánovaná míra a doba trvání podpory je dále v souladu se stávající praxí Komise (26). |
105. |
Komise došla k závěru, že plánovaná výše a doba trvání dotace je v tomto případě přiměřená na to, aby hospodářské subjekty motivovala k zahájení nových služeb kombinované dopravy, s ohledem na hospodářská rizika, která jsou s těmito druhy dopravy neoddělitelně spojena. |
106. |
Žadatel musí prokázat dlouhodobou rentabilitu záměru. V této souvislosti je stanovena klesající výplata dotací během tříletého období provozní podpory. Zároveň musí žadatel prokázat příznivý vliv provozu linky kombinované dopravy, tj. skutečnost, že část dopravy bude i po ukončení podpory převedena ze silniční dopravy na druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí. |
Absence narušení podmínek obchodu v rozporu se společným zájmem
107. |
V současnosti nejsou v České republice provozovány téměř žádné služby kombinované dopravy, a možný dopad na obchod by proto byl pouze omezený. Hlavním cílem tohoto programu je zavést kontinentální linky kombinované dopravy, a nabídnout tak alternativu k přímé silniční dopravě. V současnosti neexistují v České republice žádné kontinentální linky, a konkurenční prostředí v tomto odvětví kombinované dopravy tudíž nemůže být narušeno. Tento podprogram navíc neumožňuje poskytnutí dotací na linky vedoucí do přístavů v Severním moři, do kterých již vedou linky kombinované dopravy z České republiky. |
108. |
Komise proto došla k závěru, že navrhovaná opatření podpory uvedená v podprogramu 3 lze považovat za slučitelná se Smlouvou o ES v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud nenaruší podmínky obchodu způsobem odporujícím společnému zájmu. |
4. Pochybnosti Komise, pokud jde o slučitelnost se Smlouvou v případě podpor na speciální železniční vozy pro kombinovanou dopravu
109. |
Komise má pochybnosti o tom, zda lze podporu na nákup některých typů železničních vozů pro kombinovanou dopravu prohlásit za slučitelnou se Smlouvou. Možnosti schválit státní podporu na kolejová vozidla je třeba věnovat zvláštní pozornost, zejména s ohledem na riziko, že tato podpora může v závislosti na povaze dotčeného majetku odpovídat provozní podpoře, k níž je Komise zvláště restriktivní. |
110. |
S ohledem na politiku Komise v oblasti podpory kombinované dopravy by však opatření mohlo být považováno za slučitelné na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, zejména pokud by bylo kromě prohlášení českých orgánů zajištěno, že tyto vozy lze použít pouze k provozu kombinované dopravy, a nikoli k běžné železniční dopravě. V této fázi nemá Komise k dispozici dostatek informací, aby mohla s konečnou platností určit, zda tyto vozy lze používat pouze a výhradně v rámci služby kombinované dopravy. |
111. |
Podporu na nákup kolejových vozidel, která nejsou vyhrazena výlučně pro kombinovanou dopravu, by jinak bylo možné prohlásit za slučitelnou, pokud by příjemci této podpory byly pouze malé či střední podniky. V čl. 4 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (27) se povoluje podpora investic do železničních vozů pro MSP. Míra podpory stanovená v čl. 4 odst. 2 přitom činí 15 % v případě malých a 7,5 % v případě středních podniků. K uplatnění těchto ustanovení by Komise potřebovala ujištění o tom, že by na toto opatření měly nárok pouze malé a střední podniky v rámci uvedených procentuálních prahů. |
5. Rozhodnutí
112. |
Komise se proto rozhodla:
|
113. |
S ohledem na výše uvedené úvahy vyzývá Komise Českou republiku postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, aby podala své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu/opatření, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Komise vyzývá orgány Vaší země, aby kopii tohoto dopisu neprodleně zaslaly potenciálnímu příjemci podpory. |
114. |
Komise by ráda České republice připomněla, že čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES má odkladný účinek, a ráda by ji upozornila na článek 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999, který stanoví, že veškerou protiprávní podporu musí příjemce navrátit. |
115. |
Komise tímto Českou republiku upozorňuje, že uvědomí zainteresované strany zveřejněním tohoto dopisu a jeho stručného shrnutí v Úředním věstníku Evropské unie. Uvědomí také zainteresované strany ze států ESVO, které jsou signatáři Dohody o EHP, zveřejněním oznámení v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie a bude informovat Kontrolní úřad ESVO zasláním kopie tohoto dopisu. Všechny tyto zainteresované strany budou vyzvány, aby podaly své připomínky do jednoho měsíce od data zveřejnění daného dopisu či oznámení.“ |
(1) HL L 10., 2001.1.13., 33. o.
(2) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 77/2004 Sb.m.s, ve znění pozdějších předpisů, kterým se vyhlašují opravy ‚Přílohy A – Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů‘ a ‚Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě‘ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
(3) Vyhláška č. 53/1962 Sb., ministra dopravy a spojů ze dne 1. června 1962 o změně Přílohy 1 (Předpisy o látkách a předmětech vyloučených z přepravy nebo připuštěných k přepravě za zvláštních podmínek – RID) k Mezinárodní úmluvě o přepravě zboží po železnicích (CIM), ve znění pozdějších předpisů.
(4) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách – Dohoda ADN, sjednaná v Ženevě dne 26. května 2000 (dosud nebyla ratifikována).
(5) Směrnice Rady 71/304/EHS, směrnice Rady 89/665/EHS, směrnice Rady 92/13/EHS, směrnice Rady 92/50/EHS, směrnice Rady 93/36/EHS, směrnice Rady 93/37/EHS, směrnice Rady 93/38/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/4/ES.
V současné době se připravuje nový zákon o veřejných zakázkách, který je ve fázi druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Do uvedeného zákona budou provedeny tyto směrnice: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES.
(6) Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech (AGTC) v rámci EHK OSN stanoví právní rámec pro rozvoj infrastruktury a služeb mezinárodní kombinované dopravy, zejména infrastruktury a služeb kombinované silniční a železniční dopravy, a pro zlepšení jejich efektivity. Dohoda AGTC vstoupila v platnost dnem 20. října 1993.
(7) Viz zejména věc 730/79 Philip Morris v. Komise [1980] Sb. rozh. s. 2671, bod 11; věc C-53/00 Ferring [2001] Sb. rozh. s. I-9067, bod 21; a věc C-372/97 Itálie v. Komise, [2004] Sb. rozh. s. I-3679, bod 44.
(8) Viz věc C-409/00 Španělsko v. Komise [2003] Sb. rozh. s. I-1487, bod 75.
(9) Úř. věst. L 368, 17.12.1992, s. 38.
‚1. Tato směrnice se vztahuje na operace kombinované dopravy, aniž je dotčeno nařízení (EHS) č. 881/92 (5).
Pro účely této směrnice se »kombinovanou dopravou« rozumí přeprava zboží mezi členskými státy, kdy nákladní automobil, přívěs, návěs s tahačem i bez tahače, výměnná nástavba nebo kontejner o délce 20 a více stop využívá v počátečním a konečném úseku cesty silnici a ve zbývajícím úseku železniční nebo vnitrozemskou vodní dopravu nebo námořní dopravu, pokud tento úsek přesahuje vzdálenost 100 km vzdušnou čarou, a kdy počáteční nebo konečný úsek silniční dopravy je na cestě:
— |
mezi místem nakládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce v případě počátečního úseku a mezi nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce zboží a místem vykládky zboží v případě konečného úseku nebo, |
— |
v okruhu, který nepřesahuje 150 km vzdušnou čarou od vnitrozemského nebo námořního přístavu nakládky nebo vykládky.‘ |
(11) V této oblasti viz zejména věc C-310/99 Itálie v. Komise [2002] Sb. rozh. s. I-2289, bod 84.
(12) Bílá kniha Evropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout. KOM(2001) 370.
(13) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví druhý program ‚Marco Polo‘ pro poskytování finanční pomoci Společenství za účelem zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí (‚Marco Polo II‘), KOM(2004)478 v konečném znění.
(14) Viz Skupina na vysoké úrovni pro financování projektů transevropské dopravní sítě v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, závěrečná zpráva, květen 1997, bod 25 a násl.; viz též rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 1998, N 517/98 – Spojené království, poznámka pod čarou č. 12.
(15) Rozhodnutí Komise ze dne 14. září 2000, N 208/2000 – Nizozemsko (SOIT), Úř. věst. C 315, 4.11.2000; rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2000, N 755/99 – Itálie (provincie Bolzano – zákon č. 8/1998), Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 19; rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2000, N 815/A/99 – Itálie (region Piemont), Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 20; rozhodnutí Komise ze dne 3. října 2002, N 406/02 Směrnice na podporu kombinované dopravy, Úř. věst. C 88, 12.4.2002, s. 16.
(16) Viz rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 1998, N 598/98 – Nizozemsko, Úř. věst. C 29, 4.2.1999, s. 13; rozhodnutí Komise ze dne 8. července 1999, N 121/99 – Rakousko, Úř. věst. C 245, 28.8.1999, s. 2; rozhodnutí Komise ze dne 4. května 1999 – Itálie, Úř. věst. L 227, 28.8.1999, s. 12; rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2000, N 508/99 – Itálie-Bolzano-Alto Adige – zákon č. 4/97, Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 21.
(17) Viz rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 1998, N 598/98 – Nizozemsko, Úř. věst. C 29, 4.2.1999, s. 13; rozhodnutí Komise ze dne 8. července 1999, N 121/99 – Rakousko, Úř. věst. C 245, 28.8.1999, s. 2; rozhodnutí Komise ze dne 4. května 1999, C 21/98 – Itálie, Úř. věst. L 227, 28.8.1999, s. 12; rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2000, N 508/99 – Itálie-Bolzano-Alto Adige – zákon č. 4/97, Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 21; rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2000, N 755/99 – Itálie-provincie Bolzano – Alto Adige – zákon č. 8/98, odstavec 28, Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 19; rozhodnutí Komise ze dne 8. září 2004, N 140/04 – Rakousko, odstavec 3, Úř. věst. C 126, 25.5.2005, s. 10; rozhodnutí Komise N 566/02 Belgie, odstavec 34, dosud nezveřejněno; rozhodnutí Komise N 238/04 – Německo, odstavec 62, Úř. věst. C 136, 3.6.2005, s. 43; rozhodnutí Komise N 833/01 Itálie – samosprávná provincie Trento, odstavec 41; rozhodnutí Komise N 134/01 Itálie - Friuli-Venezia-Giulia, odstavec 67, Úř. věst. C 311, 2003; rozhodnutí Komise ze dne 2. dubna 2005, 496/03 – Itálie, odstavec 27, dosud nezveřejněno; rozhodnutí Komise ze dne 25. ledna 2006, N 160/05 – Polsko, odstavec 27, dosud nezveřejněno; rozhodnutí Komise ze dne 26. října 1999, N 293/99 – Belgie (VIK), Úř. věst. C 55, 26.2.2000, s. 11.
(18) Viz předcházející poznámka pod čarou.
(19) N 121/99 – Rakousko – Směrnice na podporu kombinované dopravy – rozhodnuto 7. července 1999; rozhodnutí Komise ze dne 25. ledna 2006, N 160/05 – Polsko, odstavec 32, dosud nezveřejněno.
(20) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 20; nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 363/2004 ze dne 25. února 2004.
(21) Rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2000, N 755/99 – Itálie-provincie Bolzano-Alto Adige – zákon č. 8/98, odstavec 28, Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 36; rozhodnutí Komise ze dne 8. září 2004, N 140/04 – Rakousko, odstavec 3, Úř. věst. C 126, 25.5.2005, s. 37; rozhodnutí Komise ze dne 2. dubna 2005, 496/03 – Itálie, odstavec 58, dosud nezveřejněno.
(22) Viz následující oddíl 4.
(23) Bílá kniha ‚Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout‘, KOM(2001) 370.
(24) Viz zejména rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES v případech C 2/97 ze dne 20. ledna 1997 (Úř. věst. C 93, 22.3.1997) a C 21/98 ze dne 4. května 1999 (Úř. věst. C 227, 28.8.1999).
(25) Viz Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (Úř. věst. C 72, 10.3.1994); Pokyny Společenství k vnitrostátní regionální podpoře (Úř. věst. C 74, 10.3.1998); Pokyny Společenství pro státní podporu v zemědělském odvětví (Úř. věst. C 28, 1.1.2000).
(26) N 206/2003 – Spojené království – Grant pro vodní nákladní dopravu (WFG) – rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2004; N 810/02 – Itálie – Program podpory pro železniční nákladní dopravu – článek 38 zákona č. 166 ze dne 1. srpna 2002 – rozhodnutí Komise ze dne 10. prosince 2003; C 65/2000 – Francie – Podpora na zavádění námořních linek na krátkou vzdálenost – rozhodnutí Komise z února 2002; N 238/2004 Německý režim podpory na financování nového provozu kombinované dopravy, Úř. věst. C 136, 3.6.2005, s. 43.
(27) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33.
28.6.2006 |
HU |
Az Európai Unió Hivatalos Lapja |
C 150/47 |
Összefonódás előzetes bejelentése
(Ügyszám COMP/M.4253 – Bridgepoint/Limoni)
Egyszerűsített eljárás alá vont ügy
(2006/C 150/06)
(EGT vonatkozású szöveg)
1. |
2006. június 16-án a Bizottság a Tanács 139/2004/EK (1) rendelete 4. cikke szerint bejelentést kapott a Bridgepoint Capital Group Ltd. („Bridgepoint”, Egyesült Királyság) vállalat tervezett összefonódásáról, amely szerint az előbbi teljes irányítást szerez a Tanács rendeletének 3. cikke (1) bekezdése b) pontja szerint a Limoni Holdings S.p.A. és leányvallalatai („Limoni”, Olaszország) felett, részesedés vásárlása útján. |
2. |
Az érintett vállalatok üzleti tevékenysége a következő:
|
3. |
A Bizottság, előzetes vizsgálatára alapozva megállapítja, hogy a bejelentett tranzakció a 139/2004/EK rendelet hatálya alá tartozhat. Ettől eltekintve, e kérdésről a Bizottság a végleges döntés jogát fenntartja. A Bizottság, a Tanács 139/2004/EK (2) rendelete alá tartozó, bizonyos összefonódásokra vonatkozó egyszerűsített eljárásról szóló közleménye szerint az ügyet egyszerűsített eljárásra utalhatja. |
4. |
A Bizottság felkéri az érdekelt harmadik feleket, hogy az ügylet kapcsán esetleges észrevételeiket nyújtsák be a Bizottsághoz. Az észrevételeknek a közzétételt követő 10. napon belül kell a Bizottsághoz beérkezniük. Az észrevételek beküldhetők a Bizottsághoz faxon (fax: (32-2) 296.43.01 vagy 296.72.44) vagy postai úton az alábbi hivatkozási számmal COMP/M.4253 – Bridgepoint/Limoni a következő címre:
|
(1) HL L 24., 2004.1.29., 1. o.
(2) HL C 56., 2005.3.5., 32. o.
28.6.2006 |
HU |
Az Európai Unió Hivatalos Lapja |
C 150/48 |
A Bizottság közleménye a 2408/92/EGK tanácsi rendelet 4. cikke (1) bekezdésének a) pontjában előírt eljárás értelmében
Felhívás menetrend szerinti légijáratok közszolgáltatási kötelezettség keretében történő működtetésére Olaszország területén
(2006/C 150/07)
(EGT vonatkozású szöveg)
A közösségi légi fuvarozók Közösségen belüli légi útvonalakhoz jutásáról szóló, 1992. július 23-i 2408/92/EGK tanácsi rendelet 4. cikke (1) bekezdése a) pontjának rendelkezései értelmében az olasz kormány a légi fuvarozók Szicília tartományban megrendezett konferenciáján hozott határozatokkal összhangban közszolgáltatási kötelezettség elrendelését határozta el légijáratok működtetésére vonatkozóan a következő útvonalakon:
1. Érintett útvonal
|
Trapani–Róma és vissza; |
|
Trapani–Caglari és vissza; |
|
Trapani–Bari és vissza; |
|
Trapani–Milánó és vissza. |
A 2408/92/EGK rendelet II. mellékletének értelmében Róma célállomás alatt a római légikikötői infrastruktúra értendő, amely magában foglalja Róma-Fiumicino és Róma-Ciampino repülőtereket, míg Milánó célállomás alatt a milánói légikikötői infrastruktúrát kell érteni Milanó-Linate, Milano-Malpensa és Bergamo-Orio al Serio repülőterekkel.
1.1. |
A 793/2004 rendelettel módosított, a Közösség repülőterein alkalmazandó résidőkiosztás egységes szabályairól szóló, 1993. január 18-i 95/93/EGK európai tanácsi rendelet 9. cikkének megfelelően, az illetékes szervek fenntarthatnak bizonyos résidőket az e dokumentumban előírt módozatok szerinti légi járatok működtetésére. |
1.2. |
A Polgári Légiközlekedés Nemzeti Hivatala (a továbbiakban: ENAC) ellenőrzi a működtetést átvállaló légi fuvarozók struktúráját, valamint azt, hogy rendelkeznek-e a szolgáltatásnyújtás feltételeinek minimális követelményeivel a közszolgáltatási kötelezettségek előírásával kitűzött céloknak való megfelelés érdekében. |
2. A közszolgáltatási kötelezettségek részletes leírása
2.1. Minimális járatsűrűség:
a) |
Trapani–Róma és vissza; Járatsűrűség: napi 2 menettérti járat egész éven át; |
b) |
Trapani–Caglari és vissza; Járatsűrűség: napi 1 menettérti járat egész éven át; |
c) |
Trapani–Bari és vissza; Járatsűrűség: heti 5 menettérti járat egész éven át; |
d) |
Trapani–Milánó és vissza; Járatsűrűség: napi 1 menettérti járat egész éven át. |
Valamennyi járat teljes kapacitását a közszolgáltatási kötelezettségeknek megfelelően kell értékesíteni.
2.2. Menetrend:
Trapani–Róma útvonalon:
— |
1 járat a 06:00 és 09:00 óra közötti idősávban történő indulással |
— |
1 járat a 18:00 és 21:00 óra közötti idősávban történő indulással |
Trapani–Milánó és Trapani–Cagliari útvonalon:
— |
1 járat a 06:00 és 09:00 óra közötti idősávban történő indulással |
A Trapani–Bari útvonalon a hét meghatározott öt napján:
— |
1 járat a 06:00 és 09:00 óra közötti idősávban történő indulással |
Róma–Trapani útvonalon:
— |
1 járat a 06:00 és 09:00 óra közötti idősávban történő indulással |
— |
1 járat a 18:00 és 21:00 óra közötti idősávban történő indulással |
a Milánó–Trapani és a Cagliari–Trapani útvonalon:
— |
1 járat a 18:00 és 21:00 óra közötti idősávban történő indulással |
a Bari–Trapani útvonalon a hét meghatározott öt napján:
— |
1 járat a 18:00 és 21:00 óra közötti idősávban történő indulással |
2.3. Alkalmazható repülőgéptípusok és a felajánlott befogadóképesség:
A Trapani–Róma, Trapani–Bari és Trapani–Milánó menettérti járatokat legalább járatonként 120 ülőhelyes befogadóképességgel rendelkező repülőgépekkel kell működtetni.
A Trapani–Cagliari menettérti járatokat túlnyomásos utasterű turbólégcsavaros vagy sugárhajtóműves, járatonként legalább 44 ülőhellyel rendelkező repülőgépekkel kell működtetni.
Amennyiben van rá igény,/ A piaci kereslet függvényében kiegészítő járatokat kell működtetni, amelyekért nem igényelhető kiegészítő ellentételezés, sem pedig a 2.4. pontban megállapított viteldíjaktól eltérő térítés.
A kötelezettségeket elfogadó légi fuvarozó – azon eseteket kivéve, amikor biztonsági okokból meg kell tagadnia a beszállást –, minden erejével azon igyekszik, hogy az alkalmazott járműveken megkönnyítse az utazást a megváltozott képességű vagy mozgássérült utasok számára.
2.4. Viteldíjak:
a) |
valamennyi útvonalon a csak egy útra fizetendő legmagasabb viteldíj a következő:
Valamennyi megjelölt viteldíj nettó, azaz ÁFA, valamint adók és repülőtéri illetékek nélkül értendő, és semmiféle kiegészítő díj alkalmazása nem megengedett. Legalább egy teljesen díjtalan foglalási és értékesítési módot kell biztosítani, amely nem ró az utasra további anyagi kötelezettséget. Minden, az 1. pontban felsorolt útvonalon utazó utas jogosult az előbb említett viteldíjak igénybevételére. |
b) |
Az illetékes hatóságok minden évben az előző évi inflációs ráta mértékéhez igazítva határozzák meg a legmagasabb díjat, amelyet a fogyasztói árindex általános ISTAT/FOI mutatója alapján számítanak ki. A módosítás mértékéről értesítik valamennyi, az érintett útvonalon működő légi fuvarozót, valamint bejelentik az Európai Bizottságnál, az Európai Unió Hivatalos Lapjában történő közzététel céljából. |
c) |
Abban az esetben, ha a hivatalos euro/USA-dollár árfolyam és/vagy az üzemanyagköltség fél év alatt 5 %-nál nagyobb mértékben módosulna, a viteldíjakat a járat üzemanyag-költségének arányában a megállapított módosulásnak megfelelően ki kell igazítani. Adott esetben a viteldíjak féléves kiigazítása Szicília Tartomány elnökével egyetértésben az Infrastruktúra és Közlekedési Minisztérium hatáskörébe tartozik, és egy szakmai vegyesbizottság által végrehajtott vizsgálaton alapul, amelyben egyenlő arányban vesz részt az ENAC, valamint Szicília Tartomány képviselője, figyelembe véve a közszolgáltatási útvonalon működő légi fuvarozók véleményét. Az esetleges kiigazítás mindig a következő félévtől hatályos. A módosítás mértékéről értesítik valamennyi, az érintett útvonalakon működő légifuvarozót, valamint bejelentik az Európai Bizottságnál, az Európai Unió Hivatalos Lapjában történő közzététel céljából. |
2.5. A járatok folyamatossága:
A járatok folyamatos, rendszeres és pontos működtetésének garantálása érdekében az ezen közszolgáltatási kötelezettségeket elfogadó légi fuvarozó kötelezi magát, hogy:
— |
legalább egy éven keresztül biztosítja a szolgáltatást, amelyet csak legalább 6 hónapos előzetes értesítés mellett függeszthet fel; |
— |
az európai és olaszországi utasok jogainak kartájában foglalt elveknek megfelelően alakítja gyakorlatát, a vonatkozó nemzeti, közösségi és nemzetközi szabályozás betartása céljából; |
— |
működési biztosítékot helyez letétbe a szolgáltatás kifogástalan teljesítésére és folyamatos ellátására. E biztosítékot legalább 800 000,00 euro összegben biztosítási kezes révén az ENAC – ENTE Nazionale dell'Aviazione Civile – javára kell elhelyezni, amely kötelezettséget vállal a közszolgáltatási kötelezettségek teljesítésének biztosítására. |
— |
a tervezett járatok legalább 98 %-át kell teljesíteni évente. A közvetlenül a légi fuvarozónak felróható ok miatt törölt járatok aránya legfeljebb 2 % lehet, a vis maior eseteket nem tekintve; |
— |
3 000 euro összegű büntetést fizet a felügyeleti szervnek a 2 %-os tűréshatárt meghaladó minden egyes törölt járat után. Az ilyen jogcímen befolyt összeget Szicília folyamatos szárazföldi összeköttetésének céljára különítik el. |
28.6.2006 |
HU |
Az Európai Unió Hivatalos Lapja |
C 150/51 |
ÁLLAMI TÁMOGATÁS – LENGYELORSZÁG
C 49/2005 (ex N 233/2005) állami támogatás – Szerkezetátalakítási támogatás a Chemobudowa Kraków S.A. javára
Felhívás az EK-Szerződés 88. cikkének (2) bekezdése szerinti észrevételek megtételére
(2006/C 150/08)
(EGT vonatkozású szöveg)
A Bizottság a 2005. december 21-i levelében, amelynek hiteles nyelvű másolata megtalálható ezen összefoglalót követően, értesítette Lengyelországot az EK-Szerződés 88. cikkének (2) bekezdése szerinti eljárás megindításáról a fent említett intézkedéssel kapcsolatosan.
Az érdekelt felek a bizottsági eljárás tárgyát képező intézkedésre vonatkozóan az ezen összefoglaló és a mellékelt levél közzétételét követő egy hónapon belül benyújthatják észrevételeiket az alábbi címre:
European Commission (Európai Bizottság) |
Directorate-General for Competition (Versenypolitikai Főigazgatóság) |
State Aid Greffe (Állami Támogatások Hivatala) |
SPA 3, 6/5 |
B-1049 Brussels |
Fax: (32-2) 296 12 42 |
Ezeket az észrevételeket a Bizottság közli Lengyelországgal. Az észrevételeket előterjesztő érdekelt felek írásban – kérésüket megindokolva – kérhetik személyazonosságuk bizalmas kezelését.
AZ ÖSSZEFOGLALÁS SZÖVEGE
ELJÁRÁS
A lengyel hatóságok 2005. április 29-i levelükben két szerkezetátalakítási célú intézkedést jelentettek be a Chemobudowa javára. Később kiderült, hogy a szerkezetátalakítás idején további intézkedések is történtek. A Bizottság kétségbe vonja, hogy ezek nem minősülhetnek állami támogatásnak. Az intézkedések közül kettőt a csatlakozás után hoztak bejelentés nélkül, ezért ezek jogellenesnek tekinthetők.
A KEDVEZMÉNYEZETT ÉS A SZERKEZETÁTALAKÍTÁS LEÍRÁSA
A ChK a tőkecsoport anyavállalata. A csoport az alábbi két vállalatból áll: a Chemobudowa Kraków és a Towarzystwo Budownictwa Społecznego Krak-System S.A. 1949-ben alapított nagyvállalatról van szó, amely 2004-ben 919 főt foglalkoztatott, ebből 343 fő a vállalat külföldi fióktelepein dolgozott (a Cseh Köztársaságban és Németországban).
A két bejelentett intézkedés egy 10 millió PLN (2,57 millió EUR) értékű hitel és 693 000 PLN (kb. 178 000 EUR) értékű állami kötelezettségek elhalasztása, illetve azok részletekben való kifizetése. A hitelt ingatlanjelzáloggal biztosították, amelynek becsült értéke 17,35 millió PLN (kb. 4,46 millió EUR).
A lengyel hatóságok tájékoztatták a Bizottságot, hogy 2001 decembere és 2004 májusa között további 18 állami támogatási intézkedést hoztak a ChK javára. Lengyelország állítása szerint ezek egy része de minimis, a többi a magánhitelező elvének felel meg. Az intézkedések közül kettőt bejelentés nélkül a csatlakozás után hoztak.
A bejelentett szerkezetátalakítási terv szerint a szerkezetátalakítási időszak 2003-tól 2005-ig tartott. A lengyel hatóságok szerint azonban a vállalat nehézségei már 2002-ben elkezdődtek, amikor a ChK nettó 6,5 millió PLN (1,625 millió EUR) veszteséget könyvelt el. A lengyel hatóságok megerősítették, hogy egyes szervezeti szerkezetátalakítási munkálatok már 2002 utolsó negyedében elkezdődtek. A szerkezetátalakítási időszak tehát valójában 2002-ben kezdődött.
A szerkezetátalakítási terv a pénzügyi szerkezetátalakításon kívül az alábbiakat jelenti: az eszközök szerkezetátalakítását, ezen belül az eszközök értékesítését; a szervezeti szerkezetátalakítást a szolgáltatások decentralizálásával és az építési piac előtérbe helyezésével a másodlagos tevékenységekkel szemben; valamint a foglalkoztatási szerkezetátalakítást, amelynek során több alkalmazottal határozott idejű szerződést kívánnak kötni, mivel a ChK munkája nagyrészt időszakos.
ÉRTÉKELÉS
A Bizottságnak tisztáznia kell, hogy a fenti 18 intézkedés állami támogatásnak minősül-e, mivel ahhoz, hogy megállapítható legyen a csatlakozás utáni intézkedések összeegyeztethetősége a közös piaccal, a jelen szerkezetátalakítással összefüggésben nyújtott összes támogatási intézkedést figyelembe kell vennünk, különösen annak megállapításához, hogy a támogatás mértéke csak a szükségesre korlátozódik-e. Továbbá mivel a 18 intézkedés közül kettő a csatlakozás után történt, ezek közös piaccal való összeegyeztethetőségét is vizsgálni kell. A Bizottság ezt a támogatást a nehézséggel küzdő cégeknek nyújtott megmentési és szerkezetátalakítási támogatásokról szóló 2004. évi iránymutatások alapján vizsgálja.
A Bizottság úgy határozott, hogy elindítja az EK-Szerződés 88. cikkének (2) bekezdése szerinti eljárást, mivel kétségek merültek fel azzal kapcsolatban, teljesül-e a szerkezetátalakítási támogatás jóváhagyásának minden feltétele, különös tekintettel az alábbiakra:
— |
a szerkezetátalakítási tervek a kedvezményezett hosszú távú életképességének helyreállításához vezetnek-e, mivel a szerkezetátalakítás főleg a pénzügyi szerkezetátalakítást foglalja magában; |
— |
a kedvezményezett maga jelentősen hozzájárult-e a szerkezetátalakítás költségeinek fedezéséhez, mivel a forrásokról a Bizottság nem rendelkezik elegendő információval; |
— |
a vállalkozásnak nyújtható-e szerkezetátalakítási támogatás, mivel 2004-ben a kedvezményezett 5,4 millió PLN (1,388 millió EUR) üzleti nyereségre tett szert. |
E kétségek eloszlatása érdekében a Bizottság felszólította Lengyelországot, hogy szolgáltasson bővebb információt.
A LEVÉL SZÖVEGE
„Komisja pragnie poinformować Polskę, że po zbadaniu informacji przekazanych przez polskie władze w sprawie wspomnianego wyżej środka pomocy postanowiła wszcząć procedurę przewidzianą w art. 88 ust. 2 Traktatu WE.
I. PROCEDURA
1) |
Planowana pomoc na rzecz spółki Chemobudowa Kraków S.A. (»ChK« lub »beneficjent«), przedsiębiorstwa budowlanego należącego do Państwa, zgłoszona została Komisji pismem z dnia 29 kwietnia 2005 r., zarejestrowanym w dniu 2 maja 2005 r. Dnia 20 czerwca 2005 r. Komisja wezwała Polskę do przedłożenia brakujących dokumentów. Dokumenty te dostarczone zostały w piśmie z dnia 9 sierpnia 2005 r., zarejestrowanym dnia 11 sierpnia 2005 r. Komisja wezwała do udzielenia dalszych informacji w piśmie z dnia 15 września 2005 r., na które Polska odpowiedziała pismem z dnia 26 października, zarejestrowanym 27 października 2005 r. |
II. OPIS
1. Odnośne przedsiębiorstwo
2) |
ChK jest dużym przedsiębiorstwem utworzonym 1949 r. W 2004 r. firma zatrudniała 919 pracowników, z czego 343 osoby pracowały w zagranicznych oddziałach (w Republice Czeskiej i Niemczech). |
3) |
ChK jest spółką matką Grupy Kapitałowej Chemobudowa Kraków. Grupa składa się z dwóch spółek:
|
4) |
W latach dziewięćdziesiątych pracownicy ChK podjęli działania zmierzające do prywatyzacji przedsiębiorstwa. W tym celu przeprowadzono trzy wyceny przedprywatyzacyjne. Ze względu na brak zainteresowania ze strony inwestorów żaden z projektów prywatyzacyjnych nie został zrealizowany. |
5) |
Beneficjent posiada 0,13 % udziału w polskim rynku budowlanym. Posiada oddziały w Niemczech oraz Republice Czeskiej, które generują 42 % sprzedaży. |
2. Trudności beneficjenta
6) |
Według polskich władz trudności beneficjenta rozpoczęły się w 2002 r., kiedy to spółka ChK odnotowała stratę netto w wysokości 6,5 mln PLN (1,67 mln EUR (1)). |
7) |
W 2003 r. strata netto ChK wyniosła 1,9 mln PLN (0,488 mln EUR). Natomiast w roku 2004 beneficjent osiągnął zysk netto w wysokości 1,7 mln PLN (0,437 mln EUR). Jednakże, według najnowszych informacji przekazanych przez polskie władze (pismo z dnia 26 października), w 2006 r. beneficjent, wbrew pierwotnym przewidywaniom, nie będzie w stanie odzyskać długoterminowej rentowności. |
8) |
W 2003 r. obroty ChK osiągnęły poziom 126,7 mln PLN (32,6 mln EUR). Dla porównania, w roku 2001 sprzedaż spółki osiągnęła wartość 178,6 mln PLN (45,9 mln EUR). |
9) |
Zdaniem polskich władz kapitał obrotowy ChK ma wartość ujemną, […]. Trudności ze spłatą zobowiązań publicznoprawnych uniemożliwiają spółce branie udziału w przetargach publicznych, które zazwyczaj stanowią znaczną część działalności spółki. Jako główne przyczyny trudności beneficjenta polskie władze wymieniają:
|
3. Restrukturyzacja
Plan oraz okres restrukturyzacji
10) |
Zgłoszony plan restrukturyzacji przewiduje okres restrukturyzacji na lata 2003-2005. Jednakże trudności ChK rozpoczęły się już w 2002 r., a polskie władze potwierdziły, że pierwsze działania restrukturyzacyjne podjęto już w czwartym kwartale 2002 r. Komisja rozumie zatem, że okres restrukturyzacji rozpoczął się w rzeczywistości w 2002 r. Ponadto, jak wskazano powyżej, beneficjent, wbrew wcześniejszym przewidywaniom, najwyraźniej nie będzie w stanie odzyskać długoterminowej rentowności w 2006 r. Dlatego też polskie władze uważają, że okres restrukturyzacji być może będzie musiał zostać przedłużony poza zgłoszony wcześniej rok 2005. |
11) |
Głównym elementem planu restrukturyzacji jest restrukturyzacja finansowa, na którą składa się 77 % łącznych kosztów restrukturyzacji. Beneficjent zamierza wykorzystać większą część (około 90 %) zgłoszonej pomocy państwa na pokrycie naliczonych zobowiązań krótkoterminowych. |
12) |
Środki na restrukturyzację zatrudnienia obejmują zarówno redukcję liczby pracowników jak i zmianę ich statusu prawnego, czyli zwiększenie liczby pracowników zatrudnionych na czas określony, a to ze względu na fakt, że przeważająca część prac ChK ma charakter sezonowy. Tak więc liczba pracowników zatrudnionych na czas nieokreślony zmniejszyła się z 921 w 2002 r. do 565 w czerwcu 2005 r., co stanowi spadek o 39 %. |
13) |
Uzasadniając ograniczoną restrukturyzację majątku, spółka podkreśla brak popytu na oferowane składniki majątku. Jednakże spółce udało się sprzedać 6 składników majątku o wartości 13,94 mln PLN (3,58 mln EUR). Według informacji podanych przez polskie władze, na dzień 20 października 2005 r. spółka ChK nadal posiadała majątek o wartości 8,965 mln PLN (2,30 mln EUR), który nie jest konieczny do prowadzenia przez nią działalności operacyjnej. |
14) |
Planuje się przeznaczenie 1 mln PLN na inwestycje w systemy deskowań, co powinno podnieść produktywność spółki oraz jakość produktów. |
15) |
Restrukturyzacja organizacyjna obejmuje decentralizację sposobu świadczenia usług oraz skoncentrowanie działalności na rynku budowlanym, przy rezygnacji ze wszystkich pozostałych działalności. |
Koszty restrukturyzacji
16) |
Koszty restrukturyzacji podano w Tabeli 1 poniżej. Tabela 1. Koszty restrukturyzacji
|
17) |
Restrukturyzacja finansowa obejmuje:
|
18) |
Ponadto Komisja stwierdza, że beneficjent podjął dalsze działania w ramach restrukturyzacji finansowej (patrz punkt 25), które nie zostały zgłoszone Komisji, a które obejmują zobowiązania, odroczone lub rozłożone na raty, w kwocie 8,437 mln PLN (2,17 mln EUR). |
19) |
Natomiast restrukturyzacja kosztów zatrudnienia obejmuje między innymi cztery środki, które nie zostały zgłoszone Komisji (patrz punkt 25), a których wartość wynosi 119 280 PLN (30 663 EUR). |
20) |
Restrukturyzacja majątku obejmuje koszty sprzedaży majątku oraz koszty inwestycji. Restrukturyzacja organizacyjna obejmuje między innymi koszty systemu controllingu. Ponadto restrukturyzacja produktów obejmuje koszty certyfikacji, marketingu oraz systemu deskowań. |
21) |
Spółka po raz pierwszy zwróciła się o pomoc państwa w czerwcu 2003 r. Jednak ze względu na opóźnienia administracyjne oraz problemy z notyfikacją w Polsce (np. zmianą organu udzielającego pomocy), pomoc została zgłoszona Komisji dopiero w maju 2005 r. Zgodnie z założeniami określonymi w planie restrukturyzacji spółka spodziewała się otrzymać zgłoszoną pożyczkę w wysokości 10 mln PLN (2,57 mln EUR) w listopadzie 2004 r. Ponieważ pożyczka nie została jeszcze udzielona, wszystkie środki pochodzące ze sprzedaży majątku wykorzystano na potrzeby restrukturyzacji finansowej zamiast na inne środki restrukturyzacyjne, jak to wcześniej przewidywano w planie restrukturyzacji. Ponadto poziom naliczonych zobowiązań krótkoterminowych na koniec okresu restrukturyzacji będzie znaczny i spółka nie będzie w stanie pokryć ich ze środków własnych, w związku z czym konieczna będzie dalsza restrukturyzacja finansowa. |
Finansowanie restrukturyzacji
22) |
Poniższa tabela przedstawia źródła finansowania restrukturyzacji w okresie 2002-2005. Tabela 2. Finansowanie restrukturyzacji
|
Środki przyznane przez władze publiczne
23) |
Polskie władze poinformowały o zamiarze przyznania dwóch środków na restrukturyzację ChK. Po pierwsze, beneficjent ma otrzymać pożyczkę w kwocie 10 mln PLN (2,57 mln EUR) od Agencji Rozwoju Przemysłu (ARP). Pożyczka ta jest zabezpieczona hipoteką na nieruchomościach wycenionych na 17,35 mln PLN (około 4,46 mln EUR). Po drugie, ChK zamierza skorzystać z faktu odroczenia zobowiązań wobec PFRON oraz rozłożenia spłaty na raty. Odroczona kwota wynosi 693 000 PLN (około 178 000 EUR). |
24) |
Podstawą prawną pożyczki jest Ustawa o komercjalizacji i prywatyzacji z 30 sierpnia 1996 r. (2). Podstawą prawną dla odroczenia zobowiązań wobec PFRON jest Ustawa o rehabilitacji zawodowej i społecznej oraz zatrudnianiu osób niepełnosprawnych z 27 sierpnia 1997 r. |
25) |
Oprócz powyższych zgłoszonych środków polskie władze poinformowały Komisję o 18 środkach na rzecz ChK przyznanych w okresie od grudnia 2001 r. do maja 2004 r. Według polskich władz wartość nominalna tych środków wynosi 8,511 mln PLN (2,19 mln EUR). Polska wnosi, aby środków tych nie traktować jako pomoc państwa z następujących powodów:
|
26) |
Pierwszy środek przyznany po akcesji w dniu 12 maja 2004 r. (ujęty powyżej w kategorii B) to rozłożenie na raty spłaty zobowiązania w kwocie 3,164 mln PLN (0,81 mln EUR) wobec Zakładu Ubezpieczeń Społecznych (dalej »ZUS«). Według polskich władz kwota pomocy wynosi 147 322 PLN (37 874 EUR). Polskie władze poinformowały, że umowa ta została unieważniona, gdyż spółka ChK nie dopełniła jej warunków. W rozumieniu komisji zobowiązanie, którego wspomniana umowa dotyczy, pozostaje niespłacone i jako takie zostało ujęte w ramach kosztów restrukturyzacji finansowej. |
27) |
Drugi środek przyznany po akcesji w dniu 20 maja 2004 r. (ujęty powyżej w kategorii C), został przyznany przez Naczelnika Małopolskiego Urzędu skarbowego i polega na rozłożeniu spłaty kwoty 280 000 PLN (71 979 EUR) na raty. Według polskich władz kwota tej pomocy wynosi 1 748 PLN (450 EUR). |
Wkład własny beneficjenta w finansowanie restrukturyzacji
28) |
Z dostępnych informacji wynika, że beneficjent pokrywa część wkładu własnego w finansowanie restrukturyzacji ze środków pochodzących ze sprzedaży majątku oraz częściowo z zysków uzyskanych w okresie restrukturyzacji. Na obecnym etapie Komisja nie posiada informacji na temat ewentualnych innych źródeł wkładu własnego beneficjenta w finansowanie restrukturyzacji. |
III. OCENA
1. Zakres kompetencji Komisji
29) |
Środki pomocy, które przyznane zostały przed przystąpieniem Polski do UE, a które nie mają zastosowania po przystąpieniu, nie mogą być badane przez Komisję zgodnie z procedurami ustanowionymi w art. 88 Traktatu WE, ani też w ramach tzw. mechanizmu przejściowego, ustanowionego w załączniku IV.3 do aktu przystąpienia. Komisja nie jest zobowiązana ani upoważniona do kontroli zgodności takich środków z zasadami rynku wewnętrznego. Uważa się, że właściwym kryterium dla ustalenia momentu przyznania pomocy jest prawnie wiążący akt prawny, na mocy którego właściwe organy krajowe przyznają pomoc (3). Równoznaczne z przyznaniem pomocy jest zatem zobowiązanie państwa, a nie jedynie przekazanie określonej kwoty. Uznaje się, że indywidualne środki nie mają zastosowania po przystąpieniu, jeśli dokładna kwota zaangażowania ze strony państwa znana jest w momencie przyznania pomocy lub w dniu przystąpienia. |
30) |
Jeśli natomiast środki przyznane przed przystąpieniem, niemające już zastosowania po akcesji, stanowią część tego samego planu restrukturyzacji, co środki przyznane po akcesji, należy je uwzględnić w ocenie zgodności środków przyznanych po przystąpieniu. |
31) |
Na podstawie informacji przekazanych przez polskie władze Komisja wnioskuje, że 16 spośród 18 środków opisanych w punkcie 25 przyznano przed przystąpieniem i dlatego środki te nie mają zastosowania po akcesji. Zatem Komisja nie jest ani zobowiązana, ani upoważniona do ich zbadania. |
32) |
Jeśli chodzi o pozostałe dwa ze wspomnianych 18 środków, które szczegółowo opisano w punktach 26 i 27, Komisja stwierdza, że zostały one przyznane po akcesji bez zgody Komisji, a zatem należy je traktować jako nową, bezprawną pomoc. W związku z faktem, że umowa, o której mowa w punkcie 26, została unieważniona, Komisja wyraża wątpliwość co do tego, czy dalsze istnienie zobowiązania nie oznacza, że występuje tu element pomocy państwa. |
33) |
Podsumowując, Komisja jest upoważniona do oceny dwóch zgłoszonych środków, opisanych w punkcie 23 oraz dwóch środków, o których mowa w punktach 26 i 27. |
34) |
Aby jednak poddać ocenie zgodność czterech wskazanych powyżej środków, Komisja musi uwzględnić wszystkie środki pomocy przyznane w związku z obecną restrukturyzacją, zwłaszcza w celu określenia ograniczenia pomocy do niezbędnego minimum. Zatem Komisja musi ustalić, które z 16 środków przyznanych przed przystąpieniem i niemających zastosowania po akcesji
|
35) |
Jeśli chodzi o pierwszy wymóg, Komisja uznaje, że dwa spośród wspomnianych 16 środków przyznano w 2001 r. (4), czyli przed rozpoczęciem okresu restrukturyzacji w 2002 r. (punkt 10). Zatem nie zostały one przyznane w ramach obecnej restrukturyzacji i dlatego nie będą uwzględnione w ogólnym pakiecie restrukturyzacyjnym. Pozostałych 14 środków przyznano w okresie od 2002 do 2004 r., kiedy spółka była już w trudnej sytuacji. Zgodnie z punktem 16 wytycznych wspólnotowych w sprawie pomocy państwa na ratowanie i restrukturyzację przedsiębiorstw znajdujących się w trudnej sytuacji z 2004 r. (5) (»wytyczne«), wszelka dalsza pomoc po opracowaniu i w czasie wdrażania planu restrukturyzacji lub likwidacji traktowana jest jako pomoc na restrukturyzację. |
36) |
Pozostaje ustalić, czy tych 14 środków stanowi pomoc państwa, gdyż polskie władze twierdzą, że nie stanowią one pomocy państwa (patrz punkt 25). Zgodnie z powyższym (punkt 31) Komisja nie jest upoważniona do oceny zgodności środków przyznanych przed przystąpieniem i niemających zastosowania po akcesji. Pomimo to, Komisja musi być w stanie ustalić, czy te poprzednie środki — o ile są one elementem restrukturyzacji — stanowią pomoc państwa. |
37) |
Komisja wyraża wątpliwość co do tego, czy środki opisane w punkcie 25, kategoria B, można traktować jako niezawierające elementu pomocy powołując się na zasadę wierzyciela prywatnego. Komisja stwierdza, że środki te przyznano w okresie, w którym, jak wynika z dostępnych informacji, spółka doświadczała już trudności finansowych. Można zatem przypuszczać, że przekazanie zasobów państwowych stanowi pomoc państwa, chyba że zostanie udowodnione inaczej. Władze polskie do chwili obecnej nie przedstawiły żadnych dowodów potwierdzających fakt, że państwo działało w tym przypadku jako sumienny wierzyciel prywatny. Ponadto polskie władze przedłożyły kalkulacje dotyczące kwoty pomocy w ramach tych środków, co kłóci się ze stwierdzeniem, że środki te nie zawierały elementu pomocy. |
38) |
Ponadto Komisja wyraża także wątpliwość co do tego, czy kwota pomocy w ramach środków określonych w punkcie 25, kategoria A i kategoria C została obliczona w sposób prawidłowy i co za tym idzie, czy środki te są zgodne z zasadą de minimis, a zatem nie zawierają elementu pomocy. Wartość nominalna tych środków wynosi 6,811 mln PLN (1,75 mln PLN), co znacznie przekracza pułap de minimis, którego wartość określono na 100 000 EUR w okresie trzech lat. Biorąc pod uwagę fakt, że spółka była w trudnej sytuacji w chwili przyznania środków, Komisja wyraża wątpliwość co do tego, czy kalkulacja elementu pomocy została wykonana w sposób prawidłowy. |
39) |
Podsumowując, Komisja wyraża wątpliwość, czy poprzednie środki opisane w punkcie 25, kategoria A (z wyłączeniem dwóch środków przyznanych w 2001 r.), B i C (z wyłączeniem dwóch środków przyznanych po przystąpieniu) nie zawierają elementu pomocy. Na podstawie aktualnie dostępnych informacji powinny one zostać ujęte w pakiecie restrukturyzacyjnym, zgodnie z wyjaśnieniami w punkcie 34 powyżej. |
2. Pomoc państwa w rozumieniu art. 87 ust. 1 Traktatu WE
40) |
Artykuł 87 ust. 1 Traktatu WE stanowi, że wszelka pomoc przyznawana przez Państwo Członkowskie lub przy użyciu zasobów państwowych w jakiejkolwiek formie, która zakłóca lub grozi zakłóceniem konkurencji poprzez sprzyjanie niektórym przedsiębiorstwom lub produkcji niektórych towarów, jest niezgodna ze wspólnym rynkiem w zakresie, w jakim wpływa na wymianę handlową między Państwami Członkowskimi. |
41) |
Zarówno zgłoszone odroczenie jak i pożyczka, a także dwa niezgłoszone środki obejmują użycie zasobów państwowych. Co więcej, przynoszą one korzyści spółce, gdyż redukują jej koszty. Spółka ChK, będąc w trudnej sytuacji finansowej, nie uzyskałaby takiego finansowania w warunkach rynkowych. |
42) |
ChK działa na rynku budowlanym i posiada oddziały w innych Państwach Członkowskich UE. Tym samym spełnione jest kryterium dotyczące wpływu na wymianę handlową między Państwami Członkowskimi. |
43) |
W związku z powyższym te 4 środki uznaje się za pomoc państwa w rozumieniu art. 87 ust. 1 Traktatu WE. |
3. Wyłączenia na mocy art. 87 ust. 2 oraz art. 87 ust. 3 Traktatu WE
44) |
Zwolnienia określone w art. 87 ust. 2 Traktatu WE nie mają zastosowania w omawianym przypadku. Jeśli chodzi o wyłączenia na mocy art. 87 ust. 3 Traktatu WE, biorąc pod uwagę fakt, że głównym celem pomocy jest przywrócenie długoterminowej rentowności przedsiębiorstwa znajdującego się w trudnej sytuacji, w tym wypadku można zastosować jedynie wyłączenie na mocy art. 87 ust. 3 pkt c) Traktatu WE, który dopuszcza pomoc państwa przeznaczoną na ułatwianie rozwoju niektórych działań gospodarczych, o ile nie zmienia ona warunków wymiany handlowej w zakresie sprzecznym ze wspólnym interesem. |
3.1. Wytyczne w sprawie pomocy na ratowanie i restrukturyzację
45) |
Komisja oceni środki stanowiące nową pomoc oraz cały plan restrukturyzacji zgodnie z obowiązującymi wytycznymi w sprawie pomocy na ratowanie i restrukturyzację. Aktualne wytyczne wspólnotowe w sprawie pomocy państwa na ratowanie i restrukturyzację przedsiębiorstw znajdujących się w trudnej sytuacji (6) (»wytyczne«) weszły w życie dnia 10 października 2004 r. |
46) |
Przypadek ten zgłoszony został w dniu 2 maja 2005 r., zatem podlega on wytycznym z 2004 roku. |
47) |
Zgodnie z pkt 104 in fine wytycznych z 2004 r., Komisja ocenia zgodność bezprawnej pomocy przyznanej przed 1 października 2004 r. z wytycznymi obowiązującymi w momencie przyznawania pomocy. Jeśli zatem chodzi o dwa niezgłoszone środki przyznane w maju 2004 r. (patrz punkt 26 i 27), w ich przypadku zastosowanie powinny mieć wytyczne w sprawie pomocy na ratowanie i restrukturyzację z 1999 r. (7). |
48) |
Nie przewiduje się jednak możliwości oceniania zgodności z prawem różnych środków w ramach tego samego pakietu restrukturyzacyjnego na podstawie dwóch różnych instrumentów prawnych. Komisja postanowiła zatem oprzeć swoją analizę na wytycznych z 2004 r. z następujących powodów. Po pierwsze, zgłoszenie zostało przekazane Komisji długo po wejściu w życie wytycznych z 2004 roku. W chwili zgłoszenia zarówno organ udzielający pomocy jak i beneficjent na pewno zdawali sobie sprawę z tego, że zgłoszenie będzie podlegać już nowym wytycznym. Po drugie, punkt 104 wytycznych z 2004 r. miał zagwarantować, że wytycznym z 2004 r. będzie podlegał cały pakiet restrukturyzacyjny, nawet gdyby część lub całość pomocy została przyznana niezgodnie z prawem po wejściu w życie wspomnianych wytycznych. Z treści samych wytycznych nie ma też możliwości wyciągnięcia wniosków przeciwnych, w szczególności takich, że intencją punktu 104 było zagwarantowanie, że pakiet restrukturyzacyjny będzie podlegał poprzednim wytycznym, gdyby część lub całość pomocy została przyznana niezgodnie z prawem w okresie obowiązywania tychże wytycznych. Ponadto, poniżej wyrażone wątpliwości związane z wytycznymi z 2004 r. występowałyby również w przypadku, gdyby ocenę przeprowadzono na podstawie wytycznych z 1999 r. |
3.2. Uprawnienie firmy do otrzymania z pomocy
49) |
Zgodnie z wytycznymi przedsiębiorstwo znajduje się w trudnej sytuacji, jeżeli nie jest w stanie odzyskać rentowności jedynie przy użyciu własnych środków lub też środków zgromadzonych od akcjonariuszy bądź w wyniku zaciągnięcia kredytów. Wytyczne określają także typowe oznaki charakterystyczne dla takich przedsiębiorstw, jak np. rosnące straty oraz spadek obrotów. |
50) |
Obroty spółki spadły z 178,6 mln PLN (około 45,9 mln EUR) w 2001 r. do 126,7 mln PLN (około 32,6 mln EUR) w 2003 r., co stanowi spadek o 29 %. W 2003 r. spółka ChK odnotowała stratę netto w wysokości 1,9 mln PLN (0,488 mln EUR). Jak wspomniano w pkt 9, kapitał obrotowy spółki na początku restrukturyzacji, czyli w 2002 r., stanowił wielkość ujemną, […]. |
51) |
Według polskich władz sytuacja ekonomiczna grupy kapitałowej nie pozwala jej na sfinansowanie restrukturyzacji ChK (będącej spółką dominującą) ze środków własnych. Zdaniem polskich władz trudna sytuacja ChK nie wynika z arbitralnej alokacji kosztów i jest do tego stopnia poważna, że grupa sama nie jest w stanie sobie z nią poradzić. |
52) |
Biorąc pod uwagę oznaki charakterystyczne dla przedsiębiorstwa znajdującego się w trudnej sytuacji opisane w punkcie 11 wytycznych, Komisja stwierdza, że na początku okresu restrukturyzacyjnego spółka ChK była w trudnej sytuacji. |
53) |
Jednak na podstawie informacji dostarczonych przez polskie władze w piśmie z dnia 26 października, zarejestrowanym w dniu 27 października 2005 r., beneficjent odnotował w 2004 r. zysk netto w kwocie 1,7 mln PLN (0,437 mln EUR). Ponadto w 2004 roku beneficjent odnotował zysk na działalności operacyjnej w wysokości 5,4 mln PLN (1,388 mln EUR). Uwzględniając te wyniki oraz brak jakichkolwiek wyjaśnień ze strony polskich władz co do przyczyn, dla których uznają one, że spółka nie odzyska rentowności w 2006 r. (patrz pkt 7), Komisja wyraża wątpliwość, czy spółka nadal jest w trudnej sytuacji w rozumieniu wytycznych i czy w związku z tym jest uprawniona do otrzymania zgłoszonej pomocy. |
3.3. Odzyskanie rentowności
54) |
Aby dany środek mógł zostać uznany za zgodny z punktami 34-37 wytycznych z 2004 r., plan restrukturyzacji powinien określać sposoby, których zastosowanie służyć będzie przywróceniu długoterminowej rentowności przedsiębiorstwa w rozsądnym terminie. Należy tego dokonać w oparciu o realistyczne założenia co do przyszłych warunków prowadzenia działalności operacyjnej. |
55) |
Restrukturyzacja opiera się głównie na restrukturyzacji finansowej (77 % łącznych kosztów restrukturyzacji (jak to wskazano w Tabeli 1)) i dotyczy przede wszystkim redukcji zadłużenia oraz poprawy płynności, co umożliwi kontynuację produkcji. |
56) |
Zgłoszona pożyczka w wysokości 10 mln PLN (2,57 mln EUR) nie została jeszcze udzielona. Jak wskazano już w punkcie 17, środki pochodzące ze sprzedaży majątku wykorzystano na potrzeby restrukturyzacji finansowej zamiast na inne cele restrukturyzacyjne, jak to wcześniej przewidywał plan restrukturyzacji. Jednakże, zgodnie z tym, co zostało odnotowane w punkcie 21, poziom zobowiązań krótkoterminowych (niektóre są przeterminowane i obarczone wysokim oprocentowaniem) na koniec okresu restrukturyzacji jest zbliżony do poziomu zgłoszonej pomocy państwa. Jeśli więc Komisja zatwierdzi zgłoszoną pożyczkę, zostanie ona wykorzystana na dalszą restrukturyzację finansową, w szczególności na spłatę zobowiązań krótkoterminowych. Zatem istnieją wątpliwości co do tego, czy spółka będzie miała środki na inne zaplanowane działania restrukturyzacyjne (restrukturyzacja przemysłowa, restrukturyzacja zatrudnienia, itd.). To budzi obawy co do wiarogodności planu restrukturyzacji. |
57) |
Ponadto polskie władze wspominają, że, zgodnie z informacjami przedstawionymi przez spółkę, spółka nie będzie w stanie odzyskać rentowności w 2006 r. Polska zwraca się z prośbą o przedłużenie okresu restrukturyzacji, przy czym nie wyjaśnia, czy oraz w jaki sposób plan zostanie uaktualniony w kontekście niepowodzenia jego realizacji. To także budzi obawy co do wiarogodności pierwotnego planu. |
58) |
Jak już wskazano w punkcie 9, największym wyzwaniem, przed jakim stanęła spółka ChK jest brak jakiejkolwiek ochrony przed zagraniczną konkurencją, którzy zlecają realizację poszczególnych etapów budowy podwykonawcom działającym w warunkach silnej konkurencji, jako że — według informacji podanych przez polskie władze — stosują oni »ceny dumpingowe«. Komisja ma wątpliwości co do tego, czy redukcja kosztów przewidziana przez spółkę na koniec okresu restrukturyzacji jest wystarczająca do rozwiązania powstałego problemu. |
59) |
Zasadniczo, Komisja na obecnym etapie wyraża wątpliwość co do tego, czy ocena problemów spółki została przeprowadzona w sposób odpowiedni oraz czy dokonano prawidłowego wyboru instrumentów do ich rozwiązania. |
60) |
Komisja stwierdza ponadto, że opis okoliczności, które doprowadziły do powstania problemów spółki, a także opis sytuacji spółki na początku restrukturyzacji oraz dalszych jej perspektyw został dostarczony przez polskie władze. Komisja wyraża jednak wątpliwość co do tego, czy założenia przyjęte do analizy są wiarogodne, gdyż polskie władze nie przedłożyły żadnych badań rynkowych. |
61) |
Jak wskazano powyżej, wkład własny spółki w restrukturyzację stanowią środki pochodzące głównie ze sprzedaży majątku. Obserwuje się brak jakichkolwiek środków ze źródeł zewnętrznych (np. kredytów bankowych) oraz brak zainteresowania ze strony inwestorów prywatnych, pomimo prób prywatyzacji (patrz punkt 4). Środki pochodzące z zewnątrz wskazywałyby na to, że istnieje przekonanie ze strony rynku co do tego, że spółka ma szanse odzyskać rentowność, co stanowi jeden z warunków określonych w wytycznych (punkt 43) dopuszczających pomoc państwa. |
3.4. Pomoc ograniczona do minimum
62) |
Zgodnie z punktami 43-45 wytycznych z 2004 r. kwota i intensywność pomocy musi być ograniczona do ścisłego minimum koniecznego do podjęcia restrukturyzacji przedsiębiorstwa. Pomoc winna zostać przyznana w taki sposób, aby uniknąć dostarczania przedsiębiorstwu nadwyżki środków pieniężnych, które mogłyby zostać wykorzystane na agresywne działania zakłócające rynek, niemające żadnego związku z restrukturyzacją. |
63) |
Ponadto od beneficjenta oczekuje się wniesienia znacznego wkładu w restrukturyzację ze środków własnych lub ze środków pozyskanych z zewnętrznych źródeł finansowania na warunkach rynkowych. Wytyczne z 2004 r. w sposób jasny wskazują, że restrukturyzacja winna być w znacznej części finansowana ze środków własnych, w tym środków pochodzących ze sprzedaży składników majątku, które nie są niezbędne przedsiębiorstwu do utrzymania się na rynku, oraz ze środków pozyskanych z zewnętrznych źródeł finansowania na warunkach rynkowych. |
64) |
Komisja wyraża wątpliwości co do tego, czy wkład własny beneficjenta jest znaczny, a także czy ogranicza on pomoc do niezbędnego minimum. |
65) |
Wartość sprzedaży składników majątku, zarówno sprzedaży zrealizowanej jak i planowanej, wynosi 22,906 mln PLN (5,88 mln EUR). Ponieważ jednak zbliża się koniec okresu restrukturyzacji, Komisja wątpi, czy dwa składniki majątku o wartości 8,965 mln PLN (2,304 mln EUR) zostaną sprzedane. Władze polskie wskazują wyraźnie, że sprzedaż tych dwóch składników majątku może być trudna i jest bardzo prawdopodobne, że w ogóle nie dojdzie do skutku. |
66) |
Komisja wyraża także wątpliwość co do »pozostałych wkładów własnych«, określonych w Tabeli 2, gdyż nie podano tutaj żadnych szczegółowych informacji ani nie wskazano na źródło tych wkładów własnych. |
67) |
Zgodnie z punktem 43 wytycznych z 2004 r., z wkładu własnego wykluczone są wszystkie przyszłe spodziewane zyski, jak przepływ środków pieniężnych. Zatem nie można brać pod uwagę przyszłych zysków ani amortyzacji. Polskie władze proponują w tym przypadku zaliczyć do wkładu własnego poprzednie przepływ środków pieniężnych, taki jak zysk na działalności operacyjnej, argumentując, że został on osiągnięty niezależnie od zgłoszonej pomocy państwa. Komisja ma co do tego wątpliwości, zwłaszcza ze względu na fakt, że spółka korzystała już z pomocy państwa w okresie restrukturyzacji, a zyski te osiągnięto także dzięki pomocy państwa. |
68) |
Komisja ma wątpliwości co do minimalnej niezbędnej kwoty pomocy państwa, gdyż koszty restrukturyzacji przedstawione w różnych informacjach oraz zgłoszeniach różnią się między sobą. Komisja ma wątpliwości, czy potrzeby finansowe spółki zostały oszacowane w sposób odpowiedni. |
IV. DECYZJA
69) |
W związku z powyższym, Komisja postanawia wszcząć procedurę przewidzianą w art. 88 ust. 2 Traktatu WE w odniesieniu do dwóch zgłoszonych środków oraz dwóch środków przyznanych po przystąpieniu do UE, ze względu na wątpliwości co do ich zgodności z zasadami wspólnego rynku. |
70) |
W świetle powyższych rozważań Komisja, działając zgodnie z procedurami przewidzianymi w art. 88 ust. 2 Traktatu WE, wzywa polskie władze do przedłożenia uwag umożliwiających rozpatrzenie istniejących wątpliwości w terminie jednego miesiąca od daty otrzymania niniejszego pisma. |
71) |
Komisja wzywa władze do niezwłocznego przekazania kopii niniejszego pisma odbiorcy pomocy. |
72) |
Komisja informuje Polskę, że art. 88 ust. 3 Traktatu WE ma także skutek zawieszający, a ponadto zwraca uwagę na art. 14 rozporządzenia Rady (WE) nr 659/1999, który stanowi, że wszelka bezprawna pomoc może być odebrana odbiorcy. |
73) |
Ponadto Komisja przypomina Polsce, że poinformuje zainteresowane strony publikując niniejsze pismo oraz jego streszczenie w Dzienniku Urzędowym Unii Europejskiej. Komisja powiadomi także zainteresowane strony w krajach EFTA, które podpisały Porozumienie EOG, publikując notatkę w Dodatku EOG do Dziennika Urzędowego Unii Europejskiej oraz poinformuje Urząd Nadzoru EFTA przesyłając mu kopię niniejszego pisma Wszystkie zainteresowane strony będą mogły przedłożyć swoje uwagi w terminie jednego miesiąca od daty publikacji.” |
(1) Wszystkie kwoty podane przez polskie władze w polskich złotych (PLN) przeliczono na euro (EUR) według kursu z 10 października 2005 r. (1 EUR = 3,8933 PLN).
(2) Zgodnie z art. 56 ust. 2) ustawy 15 % rocznych przychodów z prywatyzacji wraz z naliczonymi odsetkami przekazywane jest na Fundusz Restrukturyzacji Przedsiębiorców. Majątek funduszu wykorzystuje się na ratowanie oraz restrukturyzację firm w trudnej sytuacji. Zgodnie z art. 56 ust. 5) ustawy, minister właściwy do spraw skarbu podwyższa kapitał ARP S.A. o kwotę stanowiącą 1/3 przychodów Funduszu Restrukturyzacji Przedsiębiorców z przeznaczeniem tych środków na udzielanie pomocy na ratowanie i restrukturyzację dużych przedsiębiorstw będących w trudnej sytuacji, w tym także przeznaczonych do prywatyzacji.
(3) Wyrok Sądu Pierwszej Instancji z dnia 14 stycznia 2004 r. w sprawie T-109/01, Fleuren Compost przeciwko Komisji, punkt 74.
(4) Ich wartość wynosi 74 161 PLN (19 064 EUR).
(5) Dz.U. C 244 z 1.10.2004, str. 8.
(6) Dz.U. C 244 z 1.10.2004, str. 2.
(7) Dz.U. C 288 z 9.10.1999, str. 2.
28.6.2006 |
HU |
Az Európai Unió Hivatalos Lapja |
C 150/59 |
Bejelentett összefonódás engedélyezése
(Ügyszám COMP/M.4236 – Wendel – Carlyle/Stahl)
(2006/C 150/09)
(EGT vonatkozású szöveg)
2006. június 19-én a Bizottság határozott, hogy engedélyezi a fentebb említett összefonódást, és a közös piaccal összeegyeztethetőnek nyilvánítja. Ez a határozat a Tanács 139/2004/EK rendeletének 6(1)(b) paragrafusán nyugszik. A határozat teljes szövege kizárólag angolul érhető el, és azután teszik közzé, miután az üzleti titkokat tartalmazó részeket eltávolították a határozat szövegéből. Elérhető lesz:
— |
az Európa versenypolitikai weboldalon (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Ez az oldal lehetőséget kínál arra, hogy az egyedi fúziós döntések társaság, ügyszám, dátum és ágazati tagolás szerint kereshetőek legyenek. |
— |
elektronikusan az EUR-Lex honlapon az alábbi hivatkozási szám alatt: 32006M4236. Az EUR-Lex on-line hozzáférést biztosít az európai jogi anyagokhoz. (http://ec.europa.eu/eur-lex/lex) |
III Közlemények
Európai Parlament
28.6.2006 |
HU |
Az Európai Unió Hivatalos Lapja |
C 150/60 |
PÁLYÁZATI FELHÍVÁS (VIII-2007/01)
4020. Költségvetési tétel: „Európai szintű politikai pártok finanszírozása”
(2006/C 150/10)
1. CÉLKITŰZÉSEK
1.1. Háttér
Az Európai Közösséget létrehozó Szerződés 191. cikke kimondja, hogy „az európai szintű politikai pártok fontos tényezői az Unión belüli integrációnak, továbbá hozzájárulnak az európai öntudat kialakításához és az uniós polgárok akaratának kinyilvánításához”. E vonatkozásban, a 2003. november 4-i 2004/2003/EK európai parlamenti és tanácsi rendelet (1) meghatározza az európai szintű politikai pártokra irányadó szabályokat, és a finanszírozásukra vonatkozó előírásokat. E rendelet előirányozza az Európai Parlament pénzügyi hozzájárulását működési támogatás formájában mindazon politikai pártok részére, amelyek erre vonatkozó kérvényt nyújtottak be, s eleget tesznek a rendeletben rögzített feltételeknek.
1.2. A pályázati felhívás tárgya
A 2004/2003/EK rendelet végrehajtási utasításait rögzítő 2004. március 29-i európai parlamenti elnökségi rendelet (2) 2. cikke értelmében „az Európai Parlament minden első félévben közzétesz egy pályázati felhívást az európai szintű politikai pártok finanszírozásának céljával adott támogatások odaítélésére”. Ezen pályázati felhívás a 2007. pénzügyi évre vonatkozó támogatás iránti kérelmeket érinti, s a 2007. január 1. és 2007. december 31. közötti időszakot fedi le.
2. A TÁMOGATÁS ODAÍTÉLÉSÉNEK FELTÉTELEI, ALÁTÁMASZTÓ DOKUMENTUMOK
2.1. A kérelmek elfogadhatósága
Kizárólag a fentiekben említett 2004. március 29-i európai parlamenti elnökségi rendelet 1. sz. mellékletében található, támogatásra vonatkozó pályázati formanyomtatvány előírásainak megfelelő, az Európai Parlament elnökéhez intézett, s a meghatározott határidőn belül, s az előírásoknak megfelelően leadott írásos ajánlatokat veszik figyelembe.
2.2. A jogosultság feltételei
Ahhoz, hogy az európai szintű politikai párt jogot formálhasson egy bizonyos támogatásra, eleget kell tennie az európai szintű politikai pártok jogállásáról és finanszírozásáról szóló 2003. november 4-i 2004/2003/EK európai parlamenti és tanácsi rendelet 3. cikkében előírt feltételeknek, azaz az európai szintű politikai párt:
a) |
jogi személyiséggel rendelkezik azon tagállamban, amelyben a székhelye található; |
b) |
képviselteti magát európai parlamenti képviselői révén a tagállamok legalább egynegyedében, illetve a nemzeti, vagy regionális parlamentekben, vagy regionális gyűlésekben, vagy a legutóbbi európai parlamenti választásokon a tagállamok legalább egynegyedében megszerezte az adott tagállamokban leadott szavazatok legalább három százalékát; |
c) |
különösen programjában és tevékenysége során tiszteletben tartja azon elveket, amelyeken az Európai Unió alapul, azaz a szabadág, a demokrácia, az emberi jogok és alapvető szabadságok tiszteletben tartásának, valamint a jogállamiság elvét; |
d) |
részt vett az európai parlamenti választásokon, vagy kifejezte erre irányuló szándékát. |
A kérelmezőknek igazolniuk kell továbbá, hogy az Európai Közösségek általános költségvetésére alkalmazandó költségvetési rendelet (3) 93. cikkében meghatározott helyzetek egyike sem áll fenn esetükben.
2.3. Kiválasztási feltételek
A pályázóknak bizonyítaniuk kell, hogy rendelkeznek a finanszírozás iránti pályázat tárgyát képező munkaprogram megvalósításához szükséges jogi és pénzügyi életképességgel, továbbá, hogy rendelkeznek a támogatandó munkaprogram teljes megvalósításához szükséges technikai és ügyviteli feltételekkel.
2.4. A támogatás odaítélésének feltételei
A 2004/2003/EK rendelet 10. cikke értelmében, a 2007-es pénzügyi évre rendelkezésre álló előirányzatok azon politikai pártok között kerülnek felosztásra, amelyek finanszírozás iránti kérelmei az elfogadhatóság, a jogosultság, a kiválasztás tekintetében pozitív elbírálásban részesültek az alábbiak szerint:
— |
15 %-ot egyenlő részekben osztanak el, |
— |
85 %-ot azok között osztanak el, amelyek az Európai Parlamentben megválasztott képviselőkkel rendelkeznek, az elosztás aránya megegyezik a megválasztott képviselőkével. |
2.5. Benyújtandó igazoló dokumentumok
A fenti feltételek értékelése céljából a pályázóknak az alábbi alátámasztó dokumentumokat kell benyújtaniuk:
a) |
a kérvény eredeti példányát; |
b) |
a 2004. március 29-i európai parlamenti elnökségi rendelet 1. sz. mellékletében található, hiánytalanul kitöltött és aláírással ellátott pályázati nyomtatványt (ideértve az eskü alatt tett nyilatkozatot); |
c) |
a politikai párt alapokmányának fénymásolatát; |
d) |
a hivatalos bejegyzési igazolást; |
e) |
a politikai párt tényleges fennállását igazoló új keletű tanúsítványt; |
f) |
az igazgatósági tanács tagjainak, igazgatóinak listáját (családi név és utónév, a pályázó politikai párton belül betöltött címe vagy tisztségének megnevezése); |
g) |
mindazokat a dokumentumokat, amelyek igazolják, hogy a kérelmező eleget tesz az európai szintű politikai pártokra irányadó előírásokról és finanszírozásuk szabályairól szóló 2004/2003/EK európai parlamenti és tanácsi rendelet 3 (b), (c), (d) cikkében és a 10. cikk 1b) (4) bekezdésében előírt feltételeknek; |
h) |
a politikai párt munkaprogramját; |
i) |
az egy külső könyvvizsgáló szervezet által hitelesített, 2005-ös pénzügyi kimutatást (5); |
j) |
a támogatás iránti igénylésre figyelembe veendő, 2007. január 1-jétől 2007. december 31-ig terjedő időszakra vonatkozó előzetes működési költségvetést, megjelölve azokat az elszámolható költségeket, amelyek jogosultak közösségi költségvetést terhelő finanszírozásra. |
3. A KÖZÖSSÉGI FINANSZÍROZÁS RÉSZLETEI
A 2007-es pénzügyi évre szóló költségvetés becsült összege – a költségvetési hatóság jóváhagyásától függően – 10 436 000 euró.
A Parlament által odaítélt pénzügyi támogatás legmagasabb összege nem haladja meg az európai szintű politikai pártok működési költségvetése elszámolható költségeinek 75 %-át. Az érintett politikai párt felelős a bizonylatok benyújtásáért.
Miképpen azt az Európai Közösségek általános költségvetésére alkalmazandó költségvetési rendeletről szóló, 2002. június 25-i 1605/2002/EK, Euratom tanácsi rendelet (6), valamint annak a 2002. december 23-i 2342/2002/EK, Euratom bizottsági rendelet (7) által rögzített alkalmazási feltételei előirányozzák, közösségi finanszírozásra a párt működéséhez nyújtott támogatás formájában kerül sor. A támogatás utalási feltételeit, valamint a támogatás felhasználásával kapcsolatos kötelezettségeket támogatási megállapodásokban határozzák meg, melyek egy mintája a 2004. március 29-i európai parlamenti elnökségi rendelet 2. sz. mellékletét képezi.
4. ELJÁRÁS
4.1. Határidő és az ajánlatok benyújtásának módozatai
A kérelmek beérkezési határideje 2006. november 15. Az e határidőt követően beérkező kérelmeket nem veszik figyelembe.
Az ajánlatokra vonatkozó formai kötelezettségek:
— |
az ajánlatokat finanszírozás iránti pályázati formanyomtatvány kitöltése útján fogalmazzák meg, |
— |
az ajánlatokat a kérelmezőnek vagy az arra illetékes felhatalmazott képviselőjének feltétlenül alá kell írnia, |
— |
az ajánlatokat kettős borítékban lezárva kell megküldeni. Mindkét borítékot le kell zárni. A belső borítékon a címzett szervnek az ajánlati felhívásban alkalmazott megnevezésén túlmenően az alábbi megjelölést kell feltüntetni: Öntapadós borítékok alkalmazása esetén azokat ragasztószalag segítségével is le kell zárni, és azt a feladónak – a ragasztószalagon átírva – aláírásával el kell látnia. A feladó aláírásának nemcsak a feladó kézírásos kézjegye tekintendő, hanem vállalatának bélyegzője is. |
— |
Az ajánlatokat legkésőbb az ajánlati felhívásban vagy a Hivatalos Lapban megadott határidőig kell megküldeni ajánlott postai küldeményként (a postai bélyegző napja kerül figyelembe vételre), vagy pedig személyesen kell kézbesíteni, az Európai Parlamentnek az ajánlati felhívásban megjelölt munkahelyi postaszolgálata által kibocsátott, dátummal ellátott átvételi elismervénye ellenében. A személyes kézbesítésnek a határnapon 12.00 óráig meg kell történnie. |
A küldeménykézbesítő magáncég igénybevételével eljuttatott ajánlat is személyesen kézbesített ajánlatnak tekintendő. Az ajánlattevőnek meg kell bizonyosodnia arról, hogy ajánlata a határnapon 12.00 óráig kézbesítésre került-e az Európai Parlamenti postaszolgálatának alábbi címére, illetve arról, hogy kiállították-e az átvételi elismervényt.
A külső borítékot a következő címre kell megcímezni:
PARLEMENT EUROPÉEN |
Service du Courrier Officiel |
Bâtiment KAD 00D008 |
L-2929 Luxembourg |
Ezen a borítékon szintén fel kell tüntetni a feladó címét.
A belső borítékon a következő címet kell feltüntetni:
M. le Président du Parlement Européen |
aux bons soins de M. Vanhaeren, Directeur général des finances |
SCH 05B031 |
L-2929 Luxembourg |
4.2. A tevékenységi program kivitelezési ütemezése
Az európai szintű politikai pártok 2007-es működési költségvetésében szereplő kiadások társfinanszírozására figyelembe vehető időszak 2007. január 1-jétől 2007. december 31-ig tart.
4.3. Eljárási mód és odaítélési határidő
A kérelmeknek az Európai Parlament által történő átvételére, valamint az európai szintű politikai pártok részére szóló támogatások odaítélésére vonatkozóan az alábbi eljárási módot és határidőket alkalmazzák:
a) |
a Parlament átveszi és nyilvántartásba veszi a pályázatokat (legkésőbb 2006. november 15.); |
b) |
a Parlament elbírálja és kiválasztja a nyertes kérelmeket. Az ajánlati felhívásban rögzített kiválasztási és elbírálási feltételek értelmében kizárólag a jogosultság feltételeinek eleget tevő kérelmeket vizsgálják meg; |
c) |
a Parlament Elnöksége meghozza végleges döntését (előreláthatólag 2007. február 15.) és értesíti a pályázókat az eredményről; |
d) |
aláírják a támogatási megállapodást (előreláthatólag 2007. március 15.); |
e) |
átutalják a 80 %-os előfinanszírozási összeget (két héttel a megállapodás aláírását követően). |
4.4. Kiegészítő információk
Az alábbi szövegek megtalálhatóak az Európai Parlament internetes oldalán:
http://www.europarl.eu.int/tenders/default.htm:
a) |
az európai szintű politikai pártokra irányadó előírásokról és finanszírozásuk szabályairól szóló 2003. november 4-i 2004/2003/EK európai parlamenti és tanácsi rendelet; |
b) |
a 2004/2003/EK rendelet alkalmazásának részletes szabályait rögzítő, 2004. március 29-i európai parlamenti elnökségi rendelet; |
c) |
finanszírozás iránti pályázati nyomtatvány; |
d) |
minta megállapodás. |
A jelen – támogatás odaítélésére irányuló – pályázattal kapcsolatos valamennyi kérdést a közzétételi hivatkozási szám megjelölésével az alábbi e-mail címre kell eljuttatni: Helmut.Betz@europarl.europa.eu.
(1) HL L 297., 2003.11.15., 1. o.
(2) HL C 155., 2004.06.12., 1. o. Az Elnökség által 2006. február 1-jén módosított határozat (HL C 150., 2006.6.28., 9. o.)
(4) Ide értendőek a 3 (b) cikk első bekezdése, valamint a 10. cikk 1b) paragrafusa által hivatkozott listán szereplő jelöltek.
(5) Kivéve, ha az európai szintű politikai párt a folyó év során jött létre.
(6) HL L 248., 2002.9.16., 1. o.
(7) HL L 357., 2002.12.31., 1. o.
Helyesbítések
28.6.2006 |
HU |
Az Európai Unió Hivatalos Lapja |
C 150/63 |
Helyesbítés a szakoktatási és szakképzési kreditrendszerek (ECVET) fejlesztésére irányuló tervek előmozdításához és összehangolásához nyújtott támogatás pályázati felhíváshoz – DG EAC 33/06
( Az Európai Unió Hivatalos Lapja C 144., 2006.6.20 .)
(2006/C 150/11)
A 19. oldalon, a 4. pontban:
a következő szövegrész:
„A pályázatokat legkésőbb 2006. augusztus 16-ig kell elküldeni a Bizottságnak.”
helyesen:
„A pályázatokat legkésőbb 2006. augusztus 31-ig kell elküldeni a Bizottságnak.”.