?

ARRÊT DE LA COUR (grande chambre)ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu)JUDGMENT OF THE COURT (Grand Chamber)
15 janvier 2014 ( *1 )15. ledna 2014 ( *1 )15 January 2014 ( *1 )
«Politique sociale — Directive 2002/14/CE — Charte des droits fondamentaux de l’Union européenne — Article 27 — Subordination de la mise en place d’institutions représentatives du personnel à certains seuils de travailleurs employés — Calcul des seuils — Réglementation nationale contraire au droit de l’Union — Rôle du juge national»„Sociální politika — Směrnice 2002/14/ES — Listina základních práv Evropské unie — Článek 27 — Zřízení orgánů zastupujících zaměstnance vázané na určité prahové hodnoty pro počet zaměstnaných zaměstnanců — Stanovení prahových hodnot — Vnitrostátní právní úprava, která je v rozporu s unijním právem — Úloha vnitrostátního soudu“‛Social policy — Directive 2002/14/EC — Charter of Fundamental Rights of the European Union — Article 27 — Subjecting the setting up of bodies representing staff to certain thresholds of employees — Calculation of the thresholds — National legislation contrary to European Union law — Role of the national court’
Dans l’affaire C‑176/12,Ve věci C‑176/12,In Case C‑176/12,
ayant pour objet une demande de décision préjudicielle au titre de l’article 267 TFUE, introduite par la Cour de cassation (France), par décision du 11 avril 2012, parvenue à la Cour le 16 avril 2012, dans la procédurejejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Cour de cassation (Francie) ze dne 11. dubna 2012, došlým Soudnímu dvoru dne 16. dubna 2012, v řízeníREQUEST for a preliminary ruling under Article 267 TFEU from the Cour de cassation (France), made by decision of 11 April 2012, received at the Court on 16 April 2012, in the proceedings
Association de médiation socialeAssociation de médiation socialeAssociation de médiation sociale
contreprotiv
Union locale des syndicats CGT,Union locale des syndicats CGT,Union locale des syndicats CGT,
Hichem Laboubi,Hichemu Laboubimu,Hichem Laboubi,
Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône,Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône,Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône,
Confédération générale du travail (CGT),Confédération générale du travail (CGT),Confédération générale du travail (CGT),
LA COUR (grande chambre),SOUDNÍ DVŮR (velký senát),THE COURT (Grand Chamber),
composée de M. V. Skouris, président, M. K. Lenaerts, vice-président, Mme R. Silva de Lapuerta, MM. M. Ilešič et M. Safjan, présidents de chambre, MM. J. Malenovský, E. Levits (rapporteur), J.‑C. Bonichot, A. Arabadjiev, Mme C. Toader, M. D. Šváby, Mmes M. Berger et A. Prechal, juges,ve složení V. Skouris, předseda, K. Lenaerts, místopředseda, R. Silva de Lapuerta, M. Ilešič a M. Safjan, předsedové senátu, J. Malenovský, E. Levits (zpravodaj), J.‑C. Bonichot, A. Arabadžev, C. Toader, D. Šváby, M. Berger a A. Prechal, soudci,composed of V. Skouris, President, K. Lenaerts, Vice-President, R. Silva de Lapuerta, M. Ilešič and M. Safjan, Presidents of Chambers, J. Malenovský, E. Levits (Rapporteur), J.‑C. Bonichot, A. Arabadjiev, C. Toader, D. Šváby, M. Berger and A. Prechal, Judges,
avocat général: M. P. Cruz Villalón,generální advokát: P. Cruz Villalón,Advocate General: P. Cruz Villalón,
greffier: M. V. Tourrès, administrateur,vedoucí soudní kanceláře: V. Tourrès, rada,Registrar: V. Tourrès, Administrator,
vu la procédure écrite et à la suite de l’audience du 23 avril 2013,s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 23. dubna 2013,having regard to the written procedure and further to the hearing on 23 April 2013,
considérant les observations présentées:s ohledem na vyjádření předložená:after considering the observations submitted on behalf of:
— | pour l’Union locale des syndicats CGT, M. Laboubi, l’Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône et la Confédération générale du travail (CGT), par Mes H. Didier et F. Pinet, avocats,— | za Union locale des syndicats CGT, H. Laboubiho, Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône a Confédération générale du travail (CGT) H. Didier a F. Pinetem, advokáty,— | the Union locale des syndicats CGT, Mr Laboubi, the Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône and the Confédération générale du travail (CGT), by H. Didier and F. Pinet, avocats,
— | pour le gouvernement français, par Mme N. Rouam ainsi que par MM. G. de Bergues et J. Rossi, en qualité d’agents,— | za francouzskou vládu N. Rouam, G. de Berguesem a J. Rossim, jako zmocněnci,— | the French Government, by N. Rouam, G. de Bergues and J. Rossi, acting as Agents,
— | pour le gouvernement allemand, par Mme K. Petersen, en qualité d’agent,— | za německou vládu K. Petersen, jako zmocněnkyní,— | the German Government, by K. Petersen, acting as Agent,
— | pour le gouvernement néerlandais, par Mmes M. Noort et C. Wissels, en qualité d’agents,— | za nizozemskou vládu M. Noort a C. Wissels, jako zmocněnkyněmi,— | the Netherlands Government, by M. Noort and C. Wissels, acting as Agents,
— | pour le gouvernement polonais, par Mmes J. Faldyga et A. Siwek, ainsi que par MM. B. Majczyna et M. Szpunar, en qualité d’agents,— | za polskou vládu J. Faldyga a A. Siwek, jakož i B. Majczynou a M. Szpunarem, jako zmocněnci,— | the Polish Government, by J. Faldyga, A. Siwek, B. Majczyna and M. Szpunar, acting as Agents,
— | pour la Commission européenne, par MM. J. Enegren, D. Martin et G. Rozet, en qualité d’agents,— | za Evropskou komisi J. Enegrenem, D. Martinem a G. Rozetem, jako zmocněnci,— | the European Commission, by J. Enegren, D. Martin and G. Rozet, acting as Agents,
ayant entendu l’avocat général en ses conclusions à l’audience du 18 juillet 2013,po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 18. července 2013,after hearing the Opinion of the Advocate General at the sitting on 18 July 2013,
rend le présentvydává tentogives the following
ArrêtRozsudekJudgment
1 | La demande de décision préjudicielle porte sur l’interprétation de l’article 27 de la charte des droits fondamentaux de l’Union européenne (ci-après la «Charte») ainsi que de la directive 2002/14/CE du Parlement européen et du Conseil, du 11 mars 2002, établissant un cadre général relatif à l’information et la consultation des travailleurs dans la Communauté européenne (JO L 80, p. 29).1 | Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 27 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (Úř. věst. L 80, s. 29).1 | This request concerns the interpretation of Article 27 of the Charter of Fundamental Rights of the European Union (‘the Charter’) and Directive 2002/14/EC of the European Parliament and of the Council of 11 March 2002 establishing a general framework for informing and consulting employees in the European Community (OJ 2002 L 80, p. 29).
2 | Cette demande a été présentée dans le cadre d’un litige opposant l’Association de médiation sociale (ci-après l’«AMS») à l’Union locale des syndicats CGT ainsi qu’à M. Laboubi, à l’Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône et à la Confédération générale du travail (CGT) au sujet de la mise en place, par l’union syndicale localement compétente, d’institutions représentatives du personnel au sein de l’AMS.2 | Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Association de médiation sociale (dále jen „AMS“) na jedné straně a Union locale des syndicats CGT, H. Laboubim, Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône a Confédération générale du travail (CGT) na straně druhé, v němž jde o to, že místně příslušný odborový svaz zřídil v AMS orgány zastupující zaměstnance.2 | The request has been made in the course of proceedings between, on the one hand, the Association de médiation sociale (‘the AMS’) and, on the other, the Union locale des syndicats CGT, Mr Laboubi, the Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône and the Confédération générale du travail (CGT) regarding the setting up, by the trade union with jurisdiction for the district, of bodies representing staff within the AMS.
Le cadre juridiquePrávní rámecLegal context
La réglementation de l’UnionUnijní právní úpravaEuropean Union legislation
3 | L’article 27 de la Charte est libellé comme suit: | «Les travailleurs ou leurs représentants doivent se voir garantir, aux niveaux appropriés, une information et une consultation en temps utile, dans les cas et conditions prévus par le droit de l’Union et les législations et pratiques nationales.»3 | Článek 27 Listiny zní takto: | „Pracovníci nebo jejich zástupci musí mít na vhodných úrovních zaručeno právo na včasné informování a projednávání v případech a za podmínek, které stanoví právo Unie a vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti.“3 | Article 27 of the Charter is worded as follows: | ‘Workers or their representatives must, at the appropriate levels, be guaranteed information and consultation in good time in the cases and under the conditions provided for by Union law and national laws and practices.’
4 | L’article 1er de la directive 2002/14, intitulé «Objet et principes», prévoit: | «1.   La présente directive a pour objectif d’établir un cadre général fixant des exigences minimales pour le droit à l’information et à la consultation des travailleurs dans les entreprises ou les établissements situés dans la Communauté. | 2.   Les modalités d’information et de consultation sont définies et mises en œuvre conformément à la législation nationale et aux pratiques en matière de relations entre les partenaires sociaux en vigueur dans les différents États membres, de manière à assurer l’effet utile de la démarche. | [...]»4 | Článek 1 směrnice 2002/14, nadepsaný „Účel a zásady“, stanoví: | „1.   Cílem této směrnice je zavedení obecného rámce, kterým se stanoví minimální požadavky pro právo na informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v podnicích nebo závodech ve Společenství. | 2.   Postupy pro informování a projednávání jsou definovány a prováděny v souladu s vnitrostátními právními předpisy a se zvyklostmi v oblasti vztahů mezi sociálními partnery v jednotlivých členských státech tak, aby byla zajištěna jejich účinnost. | [...]“4 | Article 1 of Directive 2002/14, entitled ‘Object and principles’, provides: | ‘1.   The purpose of this Directive is to establish a general framework setting out minimum requirements for the right to information and consultation of employees in undertakings or establishments within the Community. | 2.   The practical arrangements for information and consultation shall be defined and implemented in accordance with national law and industrial relations practices in individual Member States in such a way as to ensure their effectiveness. | ...’
5 | L’article 2 de cette directive, relatif aux définitions, est libellé comme suit: | «Aux fins de la présente directive, on entend par: | [...] | d) | ‘travailleur’, toute personne qui, dans l’État membre concerné, est protégée en tant que travailleur dans le cadre de la législation nationale sur l’emploi et conformément aux pratiques nationales; | [...]»5 | Článek 2 této směrnice, týkající se definicí, zní takto: | „Pro účely této směrnice se rozumí: | [...] | d) | ‚zaměstnancem‘ jakákoli osoba, která je v dotyčném členském státě chráněna jako zaměstnanec podle vnitrostátního pracovního práva a v souladu s vnitrostátními zvyklostmi; | [...]“5 | Article 2 of the Directive, entitled ‘Definitions’, provides as follows: | ‘For the purposes of this Directive: | ... | (d) | “employee” means any person who, in the Member State concerned, is protected as an employee under national employment law and in accordance with national practice; | ...’
6 | L’article 3 de ladite directive, intitulé «Champ d’application», dispose à son paragraphe 1: | «La présente directive s’applique, selon le choix fait par les États membres: | a) | aux entreprises employant dans un État membre au moins 50 travailleurs, ou | b) | aux établissements employant dans un État membre au moins 20 travailleurs. | Les États membres déterminent le mode de calcul des seuils de travailleurs employés.»6 | Článek 3 uvedené směrnice, nadepsaný „Oblast působnosti“, v odstavci 1 stanoví: | „Tato směrnice se vztahuje podle rozhodnutí učiněného členskými státy na | a) | podniky zaměstnávající nejméně 50 zaměstnanců v některém z členských států, nebo | b) | závody zaměstnávající nejméně 20 zaměstnanců v některém z členských států. | Členské státy určí metodu pro stanovení prahových hodnot pro počet zaměstnaných zaměstnanců.“6 | Article 3 of that directive, entitled ‘Scope’, states in paragraph 1 thereof: | ‘This Directive shall apply, according to the choice made by Member States, to: | (a) | undertakings employing at least 50 employees in any one Member State, or | (b) | establishments employing at least 20 employees in any one Member State. | Member States shall determine the method for calculating the thresholds of employees employed.’
7 | L’article 4 de la directive 2002/14, intitulé «Modalités de l’information et de la consultation», énonce à son paragraphe 1: | «Dans le respect des principes énoncés à l’article 1er et sans préjudice des dispositions et/ou pratiques en vigueur plus favorables aux travailleurs, les États membres déterminent les modalités d’exercice du droit à l’information et à la consultation au niveau approprié, conformément au présent article.»7 | Článek 4 směrnice 2002/14, nadepsaný „Postupy pro informování a projednávání“, v odstavci 1 uvádí: | „V souladu se zásadami stanovenými v článku 1 a aniž jsou dotčeny jakékoli platné předpisy nebo zvyklosti příznivější pro zaměstnance, stanoví členské státy postupy pro výkon práva na informování a projednávání na příslušné úrovni v souladu s tímto článkem.“7 | Article 4 of Directive 2002/14, entitled ‘Practical arrangements for information and consultation’, provides, in paragraph 1 thereof, as follows: | ‘In accordance with the principles set out in Article 1 and without prejudice to any provisions and/or practices in force more favourable to employees, the Member States shall determine the practical arrangements for exercising the right to information and consultation at the appropriate level in accordance with this Article.’
8 | L’article 11 de la directive 2002/14 prévoit que les États membres doivent adopter les dispositions législatives, réglementaires et administratives nécessaires pour se conformer aux obligations de cette directive, au plus tard le 23 mars 2005, ou s’assurer que les partenaires sociaux mettent en place à cette date ces dispositions, les États membres devant alors prendre toutes les dispositions nécessaires pour leur permettre d’être toujours en mesure de garantir les résultats imposés par ladite directive.8 | Článek 11 směrnice 2002/14 stanoví, že členské státy musí přijmout právní a správní předpisy nezbytné pro splnění povinností vyplývajících z této směrnice nejpozději do 23. března 2005 nebo zajistit, aby nejpozději k uvedenému dni sociální partneři přijali tato opatření, a členské státy přitom musí přijmout všechna nezbytná opatření, aby mohly kdykoli zaručit, že výsledků předepsaných uvedenou směrnicí bude dosaženo.8 | Article 11 of Directive 2002/14 provides that Member States must adopt the laws, regulations and administrative provisions necessary to comply with that directive not later than 23 March 2005 or must ensure that management and labour introduce by that date the required provisions, the Member States being obliged to take all necessary steps enabling them to guarantee the results imposed by that directive at all times.
La réglementation françaiseFrancouzská právní úpravaFrench legislation
9 | Conformément à l’article L. 2312‑1 du code du travail, l’élection de délégués du personnel est obligatoire pour tous les établissements comptant au moins onze salariés.9 | Podle článku L. 2312-1 code du travail (zákoník práce) musí být ve všech závodech, které mají nejméně jedenáct zaměstnanců, zvoleni zástupci zaměstnanců.9 | In accordance with Article L. 2312-1 of the Labour Code (Code du Travail), the election of staff representatives is obligatory for all establishments with 11 or more employees.
10 | Dès lors que l’entreprise ou l’établissement compte cinquante salariés ou plus, les organisations syndicales désignent, en application des articles L. 2142‑1‑1 et L. 2143‑3 de ce code, un représentant syndical et créent, en application de l’article L. 2322‑1 dudit code, un comité d’entreprise.10 | Má-li podnik nebo závod padesát nebo více zaměstnanců, odborové organizace jmenují na základě článků L. 2142-1-1 a L. 2143-3 tohoto zákoníku odborového zástupce a na základě článku L. 2322-1 uvedeného zákoníku zřídí radu zaměstnanců.10 | Where the undertaking or establishment has 50 employees or more, the trade union organisations must designate, pursuant to Articles L. 2142-1-1 and L. 2143‑3 of that code, a union representative and must create, pursuant to Article L. 2322‑1 of that code, a works council.
11 | L’article L. 1111‑2 du code du travail dispose: | «Pour la mise en œuvre des dispositions du présent code, les effectifs de l’entreprise sont calculés conformément aux dispositions suivantes: | 1o | Les salariés titulaires d’un contrat de travail à durée indéterminée à temps plein et les travailleurs à domicile sont pris intégralement en compte dans l’effectif de l’entreprise; | 2o | Les salariés titulaires d’un contrat de travail à durée déterminée, les salariés titulaires d’un contrat de travail intermittent, les salariés mis à la disposition de l’entreprise par une entreprise extérieure qui sont présents dans les locaux de l’entreprise utilisatrice et y travaillent depuis au moins un an, ainsi que les salariés temporaires, sont pris en compte dans l’effectif de l’entreprise à due proportion de leur temps de présence au cours des douze mois précédents. Toutefois, les salariés titulaires d’un contrat de travail à durée déterminée et les salariés mis à disposition par une entreprise extérieure, y compris les salariés temporaires, sont exclus du décompte des effectifs lorsqu’ils remplacent un salarié absent ou dont le contrat de travail est suspendu, notamment du fait d’un congé de maternité, d’un congé d’adoption ou d’un congé parental d’éducation; | 3o | Les salariés à temps partiel, quelle que soit la nature de leur contrat de travail, sont pris en compte en divisant la somme totale des horaires inscrits dans leurs contrats de travail par la durée légale ou la durée conventionnelle du travail».11 | Článek L. 1111-2 code du travail uvádí: | „K provedení ustanovení tohoto zákoníku se počet zaměstnanců podniku stanoví podle následujících ustanovení: | 1° | Zaměstnanci zaměstnaní na plný úvazek na základě smlouvy na dobu neurčitou a domáčtí pracovníci jsou v počtu zaměstnanců podniku plně zohledněni; | 2° | Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou, příležitostní zaměstnanci, zaměstnanci poskytnutí podniku externím podnikem, kteří jsou přítomni v prostorách uživatelského podniku a pracují zde po dobu alespoň jednoho roku, a dočasní zaměstnanci jsou v počtu zaměstnanců podniku zohledněni poměrně k času strávenému v práci v průběhu předchozích dvanácti měsíců. Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a zaměstnanci poskytnutí externím podnikem, včetně dočasných pracovníků, jsou však ze stanovení počtu zaměstnanců vyloučeni, pokud nahrazují nepřítomného zaměstnance nebo zaměstnance, jehož pracovní poměr je přerušen zejména z důvodu mateřské dovolené, dovolené při osvojení dítěte nebo rodičovské dovolené na výchovu dítěte; | 3° | Zaměstnanci na částečný úvazek, ať již je povaha jejich pracovní smlouvy jakákoli, se zohledňují v poměru celkového rozsahu pracovní doby stanovené v jejich pracovních smlouvách k zákonné pracovní době nebo pracovní době stanovené kolektivní smlouvou.“11 | Article L. 1111-2 of the Labour Code provides: | ‘For the purpose of implementing the provisions of this Code, the staff numbers in an undertaking shall be calculated in accordance with the following provisions: | 1. | Employees with a full-time contract of indefinite duration and homeworkers shall be taken fully into account in calculating the staff numbers in an undertaking; | 2. | Employees with a fixed-term contract, employees with an intermittent employment contract, employees provided to the undertaking by an outside undertaking who are present in the premises of the hiring undertaking and who have worked there for at least one year, and temporary employees, shall be taken into account in calculating the staff numbers in an undertaking pro-rata to the amount of time they have spent at the undertaking during the preceding 12 months. However, employees with fixed term contracts and employees provided to the undertaking by an outside undertaking, including temporary employees, shall be excluded from the calculation of the staff numbers where they replace an employee who is absent or whose employment contract has been suspended, in particular on account of maternity leave, leave for adoption or parental leave for education; | 3. | Part-time employees, whatever the nature of their employment contract, shall be taken into account by dividing the total number of working hours laid down in their employment contracts by the statutory or standard working hours.’
12 | L’article L. 1111‑3 du code du travail prévoit: | «Ne sont pas pris en compte dans le calcul des effectifs de l’entreprise: | 1o | Les apprentis; | 2o | Les titulaires d’un contrat initiative-emploi, pendant la durée de la convention prévue à l’article L. 5134‑66; | 3o | (Abrogé); | 4o | Les titulaires d’un contrat d’accompagnement dans l’emploi pendant la durée de la convention mentionnée à l’article L. 5134‑19‑1; | 5o | (Abrogé); | 6o | Les titulaires d’un contrat de professionnalisation jusqu’au terme prévu par le contrat lorsque celui-ci est à durée déterminée ou jusqu’à la fin de l’action de professionnalisation lorsque le contrat est à durée indéterminée. | Toutefois, ces salariés sont pris en compte pour l’application des dispositions légales relatives à la tarification des risques d’accidents du travail et de maladies professionnelles.»12 | Článek L. 1111-3 code du travail stanoví: | „Při stanovení počtu zaměstnanců podniku nejsou zohledněni: | 1° | učni; | 2° | osoby, se kterými je uzavřena smlouva na podporu zaměstnanosti v soukromém sektoru, během doby platnosti smlouvy upravené v článku L. 5134-66; | 3° | [zrušen]; | 4° | osoby, se kterými je uzavřena smlouva na podporu zaměstnanosti ve veřejném sektoru a sektoru veřejného zájmu, během doby platnosti smlouvy uvedené v článku L. 5134-19-1; | 5° | [zrušen]; | 6° | osoby, se kterými je uzavřena smlouva o zvyšování odborné kvalifikace, a to do data stanoveného ve smlouvě, pokud se jedná o smlouvu na dobu určitou, nebo do ukončení zvyšování odborné kvalifikace, pokud jde o smlouvu na dobu neurčitou. | Tito zaměstnanci jsou však zohledněni pro účely uplatnění ustanovení právních předpisů týkajících se stanovení sazeb v oblasti rizik pracovních úrazů a nemocí z povolání.“12 | Article L. 1111-3 of the Labour Code provides: | ‘1. | Apprentices; | 2. | holders of an employment-initiative contract, for the duration of the agreement under Article L. 5134-66; | 3. | (repealed); | 4. | holders of an accompanied-employment contract for the duration of the agreement referred to in Article L. 5134-19-1; | 5. | (repealed); | 6. | holders of a professional training contract until the expiry provided for by the contract where it is for a limited duration or until the end of the professional training where the contract is for an unlimited duration; | shall be excluded from the calculation of staff numbers. | However, those employees shall be taken into account for the purposes of applying the legal provisions relating to the calculation of the risk of accidents at work and occupational diseases.’
Le litige au principal et les questions préjudiciellesSpor v původním řízení a předběžné otázkyThe dispute in the main proceedings and the questions referred for a preliminary ruling
13 | L’AMS est une association régie par la loi du 1er juillet 1901 relative au contrat d’association. Cette association participe à la mise en place de dispositifs de médiation sociale et de prévention de la délinquance dans la ville de Marseille (France). Elle a également pour mission de favoriser la réinsertion professionnelle des personnes sans emploi ou rencontrant des difficultés sociales et professionnelles d’accès à l’emploi. À cet égard, l’AMS leur propose d’acquérir une formation professionnelle dans le domaine de la médiation sociale au terme d’un projet professionnel individuel.13 | AMS je sdružení, které se řídí loi du 1er juillet 1901 relative au contrat d’association (zákon ze dne 1. července 1901 o smlouvě o sdružení). Toto sdružení se podílí na zavádění opatření v oblasti sociální mediace a prevence kriminality ve městě Marseille (Francie). Jeho úkolem je rovněž podporovat opětovné pracovní začlenění osob, které jsou nezaměstnané nebo mají sociální a profesní potíže při získání přístupu k zaměstnání. V tomto ohledu jim AMS nabízí získání odborného vzdělání v oblasti sociální mediace podle individuálního profesního projektu.13 | The AMS is an association governed by the Law of 1 July 1901 on the contract of association. That association participates in the implementation of social mediation measures and measures for the prevention of crime in the city of Marseille (France). Its objective is also to promote the reintegration into working life of unemployed persons or persons with social and professional difficulty in gaining access to employment. In this connection, the AMS offers them the opportunity to gain professional training in the field of social mediation after having followed an individual career plan.
14 | Le 4 juin 2010, l’Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône a désigné M. Laboubi en qualité de représentant de la section syndicale créée au sein de l’AMS.14 | Dne 4. června 2010 jmenoval Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône H. Laboubiho zástupcem odborového útvaru zřízeného v rámci AMS.14 | On 4 June 2010, the Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône appointed Mr Laboubi as representative of the trade union section created within the AMS.
15 | L’AMS conteste cette désignation. Elle considère que son effectif est de moins de onze et, a fortiori, de moins de cinquante salariés et que, par conséquent, elle n’est pas tenue, selon la réglementation nationale pertinente, de prendre des mesures de représentation des travailleurs, telles que l’élection d’un délégué du personnel.15 | AMS zpochybňuje toto jmenování. Má za to, že má méně než jedenáct zaměstnanců a a fortiori méně než padesát zaměstnanců, a v důsledku toho není podle relevantní vnitrostátní právní úpravy povinno přijímat taková opatření za účelem zastupování zaměstnanců, jako je volba zástupce zaměstnanců.15 | The AMS challenges that appointment. It takes the view that it has staff numbers of fewer than 11 and, a fortiori, fewer than 50 employees and that, as a result, it is not required, under the relevant national legislation, to take measures for the representation of employees, such as the election of a staff representative.
16 | En effet, pour déterminer si ces seuils de onze ou de cinquante salariés sont atteints au sein de l’association, il convient, selon l’AMS, d’exclure du calcul de son effectif, conformément à l’article L. 1111‑3 du code du travail, les apprentis, les travailleurs titulaires d’un contrat initiative-emploi ou d’un contrat d’accompagnement dans l’emploi ainsi que les travailleurs titulaires de contrats de professionnalisation (ci-après les «travailleurs titulaires de contrats aidés»).16 | K určení toho, zda sdružení dosahuje těchto prahových hodnot ve výši jedenácti nebo padesáti zaměstnanců, je totiž podle AMS třeba ze stanovení počtu jeho zaměstnanců vyloučit podle článku L. 1111-3 code du travail učně, zaměstnance, se kterými je uzavřena smlouva na podporu zaměstnanosti v soukromém sektoru nebo smlouva na podporu zaměstnanosti ve veřejném sektoru a v sektoru veřejného zájmu, jakož i zaměstnance, se kterými je uzavřena smlouva o zvyšování odborné kvalifikace (dále jen „zaměstnanci, s nimiž jsou uzavřeny asistované smlouvy“).16 | In order to determine whether those thresholds of 11 or 50 employees are met within the association, the AMS considers that it is necessary to exclude from the calculation of its staff numbers, in accordance with Article L. 1111-3 of the Labour Code, apprentices, employees with an employment-initiative contract or accompanied‑employment contract and employees with a professional training contract (‘employees with assisted contracts’).
17 | Le tribunal d’instance de Marseille, saisi d’une demande de l’AMS tendant à l’annulation de la désignation de M. Laboubi en qualité de représentant de la section syndicale CGT ainsi que d’une demande reconventionnelle de ce syndicat visant à ce qu’il soit enjoint à l’AMS d’organiser des élections aux fins de la mise en place d’institutions représentatives du personnel en son sein, a transmis une question prioritaire de constitutionnalité à la Cour de cassation portant sur les dispositions de l’article L. 1111‑3 du code du travail.17 | Tribunal d’instance de Marseille (soud prvního stupně v Marseille), k němuž AMS podalo návrh, ve kterém se domáhalo toho, aby bylo jmenování H. Laboubiho zástupcem odborového útvaru CGT prohlášeno za neplatné, a tento odborový svaz podal vzájemný návrh směřující k tomu, aby bylo AMS nařízeno uspořádat volby za účelem zřízení orgánů zastupujících v jeho rámci zaměstnance, položil Cour de cassation (kasační soud) přednostní otázku ústavnosti týkající se ustanovení článku L. 1111-3 code du travail.17 | The Tribunal d’instance de Marseille (Marseille District Court), hearing an application brought by the AMS for the annulment of Mr Laboubi’s appointment as representative for the CGT trade union section and a counterclaim by that trade union for an order that the AMS organise elections for the purposes of setting up within it bodies representing staff, referred a priority question on constitutionality to the Cour de cassation (Court of Cassation) concerning the provisions of Article L. 1111-3 of the Labour Code.
18 | La Cour de cassation a saisi le Conseil constitutionnel de cette question. Le 29 avril 2011, ce dernier a déclaré que l’article L. 1111‑3 du code du travail est conforme à la Constitution.18 | Cour de cassation položil tuto otázku Conseil constitutionnel (ústavní soud). Conseil constitutionnel dne 29. dubna 2011 prohlásil, že článek L. 1111-3 code du travail je v souladu s ústavou.18 | The Cour de cassation referred that question to the Conseil constitutionnel (Constitutional Council). On 29 April 2011, the Conseil constitutionnel declared that Article L. 1111-3 of the Labour Code was not unconstitutional.
19 | Devant le tribunal d’instance de Marseille, M. Laboubi et l’Union locale des syndicats CGT des Quartiers Nord – auxquels l’Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône et la CGT se sont volontairement jointes – ont fait valoir que les dispositions de l’article L. 1111‑3 du code du travail sont néanmoins contraires au droit de l’Union comme aux engagements internationaux de la République française.19 | Hichem Laboubi a Union locale des syndicats CGT des Quartiers Nord, k nimž se Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône a CGT dobrovolně připojili, před tribunal d’instance de Marseille uvedli, že ustanovení článku L. 1111-3 code du travail jsou nicméně v rozporu s unijním právem a s mezinárodními závazky Francouzské republiky.19 | Before the Tribunal d’instance de Marseille, Mr Laboubi and the Union locale des syndicats CGT des Quartiers Nord – supported by the Union départementale CGT des Bouches-du-Rhône and the CGT as interveners – submitted that the provisions of Article L. 1111-3 of the Labour Code are nevertheless contrary to European Union law and to the French Republic’s international commitments.
20 | En statuant à nouveau le 7 juillet 2011, le tribunal d’instance de Marseille a fait droit à cette argumentation et a écarté l’application des dispositions de l’article L. 1111‑3 du code du travail, celles-ci n’étant pas conformes au droit de l’Union. Ainsi, ledit tribunal a validé la désignation de M. Laboubi en qualité de représentant de section syndicale, après avoir constaté que, en l’absence d’application des exclusions instituées par l’article L. 1111‑3 du code de travail, l’effectif de l’association en cause dépassait largement le seuil de cinquante salariés.20 | Tribunal d’instance de Marseille v novém rozhodnutí ze dne 7. července 2011 této argumentaci vyhověl a vyloučil použití ustanovení článku L. 1111-3 code du travail z důvodu, že nejsou v souladu s unijním právem. Uvedený soud konstatoval, že v případě neuplatnění výjimek stanovených v článku L. 1111-3 code de travail počet zaměstnanců dotčeného sdružení značně přesahuje prahovou hodnotu padesáti zaměstnanců, a potvrdil tak jmenování H. Laboubiho zástupcem odborového útvaru.20 | Ruling again on 7 July 2011, the Tribunal d’instance de Marseille upheld those arguments and did not apply Article L. 1111-3 of the Labour Code on the grounds that it did not comply with European Union law. The tribunal thus declared the appointment of Mr Laboubi as trade union section representative to be valid, after finding that, without the exclusions established by Article L. 1111-3 of the Labour Code, the staff numbers of the association in question would be far above the threshold of 50 employees.
21 | L’AMS a formé un pourvoi devant la Cour de cassation contre ce jugement.21 | AMS podalo proti tomuto rozsudku kasační opravný prostředek ke Cour de cassation (kasační soud).21 | The AMS brought an appeal before the Cour de cassation against that judgment.
22 | Dans ces conditions, la Cour de cassation a décidé de surseoir à statuer et de poser à la Cour les questions préjudicielles suivantes: | «1) | Le droit fondamental relatif à l’information et à la consultation des travailleurs, reconnu par l’article 27 de la [Charte], tel que précisé par les dispositions de la directive [2002/14] peut-il être invoqué dans un litige entre particuliers aux fins de vérifier la conformité d’une mesure nationale de transposition de [cette] directive? | 2) | Dans l’affirmative, ces mêmes dispositions doivent-elles être interprétées en ce sens qu’elles s’opposent à une disposition législative nationale excluant du calcul des effectifs de l’entreprise, notamment pour déterminer les seuils légaux de mise en place des institutions représentatives du personnel, les travailleurs titulaires [de] contrats [aidés]?»22 | Za těchto podmínek se Cour de cassation rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky: | „1) | Může být základní právo pracovníka na informování a na projednávání zakotvené v článku 27 [Listiny], jak je upraveno v ustanoveních směrnice [2002/14], uplatňováno ve sporu mezi jednotlivci za účelem ověření slučitelnosti vnitrostátního opatření provádějícího [tuto] směrnici [s unijním právem]? | 2) | Pokud tomu tak je, musí být tato ustanovení vykládána v tom smyslu, že brání ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které při stanovení počtu zaměstnanců podniku, zejména za účelem stanovení zákonných prahových hodnot pro zřízení orgánů zastupujících zaměstnance, nezohledňuje pracovníky, s nimiž jsou uzavřeny [asistované] smlouvy?“22 | In those circumstances, the Cour de cassation decided to stay the proceedings and to refer the following questions to the Court for a preliminary ruling: | ‘(1) | May the fundamental right of workers to information and consultation, recognised by Article 27 of the [Charter], and as specified in the provisions of Directive [2002/14], be invoked in a dispute between private individuals in order to assess the compliance [with European Union law] of a national measure implementing the directive? | (2) | In the affirmative, may those same provisions be interpreted as precluding a national legislative provision which excludes from the calculation of staff numbers in the undertaking, in particular to determine the legal thresholds for putting into place bodies representing staff, workers with [assisted] contracts?’
Sur les questions préjudiciellesK předběžným otázkámThe questions referred
23 | Par ses questions, qu’il y a lieu de traiter ensemble, la juridiction de renvoi cherche à savoir, en substance, si l’article 27 de la Charte, seul ou en combinaison avec les dispositions de la directive 2002/14, doit être interprété en ce sens que, lorsqu’une disposition nationale de transposition de cette directive, telle que l’article L. 1111‑3 du code du travail, est incompatible avec le droit de l’Union, cet article de la Charte peut être invoqué dans un litige entre particuliers afin de laisser inappliquée ladite disposition nationale.23 | Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda článek 27 Listiny musí být samostatně nebo ve spojení s ustanoveními směrnice 2002/14 vykládán v tom smyslu, že ukáže-li se, že takové vnitrostátní ustanovení provádějící tuto směrnici, jako je článek L. 1111-3 code du travail, je neslučitelné s unijním právem, lze se tohoto článku Listiny dovolávat ve sporu mezi jednotlivci s cílem, aby uvedené vnitrostátní ustanovení nebylo použito.23 | By its questions, which it is appropriate to consider together, the referring court seeks to ascertain, in essence, whether Article 27 of the Charter, by itself or in conjunction with the provisions of Directive 2002/14, must be interpreted to the effect that, where a national provision implementing that directive, such as Article L. 1111-3 of the Labour Code, is incompatible with European Union law, that article of the Charter can be invoked in a dispute between individuals in order to disapply that national provision.
24 | À cet égard, il convient, en premier lieu, de relever que la Cour a déjà jugé que, la directive 2002/14 ayant défini, à son article 2, sous d), le cadre des personnes à prendre en considération lors du calcul des effectifs de l’entreprise, les États membres ne sauraient exclure dudit calcul une catégorie déterminée de personnes entrant initialement dans ce cadre (voir arrêt du 18 janvier 2007, Confédération générale du travail e.a., C-385/05, Rec. p. I-611, point 34).24 | V tomto ohledu je třeba zaprvé uvést, že Soudní dvůr již rozhodl, že vzhledem k tomu, že směrnice 2002/14 vymezila v čl. 2 písm. d) rámec osob, které je třeba vzít v úvahu při stanovení počtu zaměstnanců podniku, nemohou členské státy z uvedeného stanovení počtu zaměstnanců vyloučit určitou kategorii osob, které do tohoto rámce původně patřily (viz rozsudek ze dne 18. ledna 2007, Confédération générale du travail a další, C-385/05, Sb. rozh. s. I-611, bod 34).24 | In this connection, it must first be observed that the Court has already held that, since Directive 2002/14 has defined, in Article 2(d) thereof, the group of persons to be taken into account at the time of the calculation of the staff numbers of the undertaking, Member States cannot exclude from that calculation a specific category of persons initially included in that group (see Case C-385/05 Confédération générale du travail and Others [2007] ECR I-611, paragraph 34).
25 | En effet, une réglementation nationale telle que celle en cause au principal, qui exclut du calcul des effectifs de l’entreprise une catégorie déterminée des travailleurs, a pour conséquence de soustraire certains employeurs aux obligations prévues par la directive 2002/14 et de priver leurs travailleurs des droits reconnus par celle-ci. En conséquence, elle est de nature à vider lesdits droits de leur substance et ôte ainsi à cette directive son effet utile (voir arrêt Confédération générale du travail e.a., précité, point 38).25 | Taková vnitrostátní právní úprava, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, která ze stanovení počtu zaměstnanců podniku vylučuje určitou kategorii zaměstnanců, má totiž za následek, že někteří zaměstnavatelé nemusí plnit povinnosti uvedené ve směrnici 2002/14 a jejich zaměstnancům jsou odepřena práva přiznaná uvedenou směrnicí. Taková právní úprava může v důsledku toho zbavit uvedená práva jejich podstaty, a tuto směrnici tak připravit o její užitečný účinek (viz výše uvedený rozsudek Confédération générale du travail a další, bod 38).25 | National legislation such as that at issue in the main proceedings, which excludes from the calculation of the staff numbers of an undertaking a specific category of employees, has the consequence of exempting certain employers from the obligations laid down in Directive 2002/14 and of depriving their employees of the rights granted under that directive. Consequently, it is liable to render those rights meaningless and thus make that directive ineffective (see Confédération générale du travail and Others, paragraph 38).
26 | Certes, il est de jurisprudence constante que la promotion de l’emploi, mise en avant par le gouvernement français dans l’affaire au principal, constitue un objectif légitime de politique sociale et que les États membres disposent, lors du choix des mesures susceptibles de réaliser les objectifs de leur politique sociale, d’une large marge d’appréciation (voir arrêt Confédération générale du travail e.a., précité, point 28 ainsi que jurisprudence citée).26 | Je pravda, že podle ustálené judikatury platí, že podpora zaměstnanosti, kterou francouzská vláda zdůrazňuje ve věci v původním řízení, představuje legitimní cíl sociální politiky a že členské státy mají široký prostor pro uvážení při volbě opatření k dosažení svých cílů v oblasti sociální politiky (viz výše uvedený rozsudek Confédération générale du travail a další, bod 28 a citovaná judikatura).26 | Admittedly, it is settled case-law that the encouragement of recruitment, which is highlighted by the French Government in the case in the main proceedings, constitutes a legitimate aim of social policy and that the Member States have, in choosing the measures capable of achieving the aims of their social policy, a broad margin of discretion (see Conféderation générale du travail and Others, paragraph 28 and the case-law cited).
27 | Toutefois, cette marge d’appréciation dont les États membres disposent en matière de politique sociale ne saurait avoir pour effet de vider de sa substance la mise en œuvre d’un principe fondamental du droit de l’Union ou d’une disposition de ce même droit (voir arrêt Confédération générale du travail e.a., précité, point 29).27 | Tento prostor pro uvážení, který mají členské státy v oblasti sociální politiky, však nemůže vést k tomu, že by uplatnění určité základní zásady unijního práva nebo ustanovení téhož práva bylo zbaveno své podstaty (viz výše uvedený rozsudek Confédération générale du travail a další, bod 29).27 | However, the margin of discretion which the Member States enjoy in matters of social policy cannot have the effect of frustrating the implementation of a fundamental principle of European Union law or of a provision of that law (see Confédération générale du travail and Others, paragraph 29).
28 | Or, une interprétation de la directive 2002/14, selon laquelle l’article 3, paragraphe 1, de celle-ci permet aux États membres d’exclure du calcul des effectifs de l’entreprise une catégorie déterminée des travailleurs pour des motifs tels que ceux mis en avant par le gouvernement français dans l’affaire au principal, serait incompatible avec l’article 11 de ladite directive, qui prévoit que les États membres doivent prendre toutes les dispositions nécessaires pour être en mesure de garantir les résultats imposés par la directive 2002/14, en ce qu’elle impliquerait qu’il serait permis aux États membres de se soustraire à cette obligation de résultat claire et précise imposée par le droit de l’Union (voir arrêt Confédération générale du travail e.a., précité, point 40 ainsi que jurisprudence citée).28 | Výklad směrnice 2002/14, podle kterého čl. 3 odst. 1 této směrnice umožňuje členským státům vyloučit ze stanovení počtu zaměstnanců podniku určitou kategorii zaměstnanců z takových důvodů, jaké uvedla francouzská vláda ve věci v původním řízení, by přitom byl neslučitelný s článkem 11 uvedené směrnice, který stanoví, že členské státy musí přijmout veškerá nezbytná opatření, aby mohly zaručit, že výsledků předepsaných směrnicí 2002/14 bude dosaženo, jelikož by znamenal, že by se členské státy mohly vyhnout této jasné a přesné povinnosti dosáhnout výsledku, kterou stanoví unijní právo (viz výše uvedený rozsudek Confédération générale du travail a další, bod 40 a citovaná judikatura).28 | An interpretation of Directive 2002/14 according to which Article 3(1) thereof allows the Member States to exclude from the calculation of the staff numbers of the undertaking a specific category of workers on grounds such as those put forward by the French Government in the case in the main proceedings is incompatible with Article 11 of that directive, which requires Member States to take all necessary steps enabling them to guarantee the results imposed by Directive 2002/14, in that it implies that the States would be allowed to evade that obligation to reach a clear and precise result imposed by European Union law (see Confédération générale du travail and Others, paragraph 40 and the case-law cited).
29 | Eu égard aux considérations qui précèdent, il y a donc lieu de conclure que l’article 3, paragraphe 1, de la directive 2002/14 doit être interprété en ce sens qu’il s’oppose à une disposition nationale, telle que l’article L. 1111‑3 du code du travail, qui exclut les travailleurs titulaires de contrats aidés du calcul des effectifs de l’entreprise dans le cadre de la détermination des seuils légaux de mise en place des institutions représentatives du personnel.29 | S ohledem na výše uvedené úvahy je tedy třeba dospět k závěru, že čl. 3 odst. 1 směrnice 2002/14 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je článek L. 1111-3 code du travail, který vylučuje zaměstnance, s nimiž jsou uzavřeny asistované smlouvy, ze stanovení počtu zaměstnanců podniku v rámci stanovení zákonných prahových hodnot pro zřízení orgánů zastupujících zaměstnance.29 | Having regard to the foregoing considerations, it must therefore be concluded that Article 3(1) of Directive 2002/14 must be interpreted as precluding a national provision, such as Article L. 1111-3 of the Labour Code, under which workers with assisted contracts are excluded from the calculation of staff numbers in the undertaking when determining the legal thresholds for setting up bodies representing staff.
30 | Il convient, en deuxième lieu, d’examiner si la directive 2002/14, et notamment son article 3, paragraphe 1, remplit les conditions pour produire un effet direct et, si tel est le cas, si les défendeurs au principal peuvent s’en prévaloir à l’encontre de l’AMS.30 | Zadruhé je třeba zkoumat, zda směrnice 2002/14, zejména pak její čl. 3 odst. 1, splňuje podmínky pro to, aby měla přímý účinek, a pokud tomu tak je, zda se jí mohou žalovaní v původním řízení dovolávat vůči AMS.30 | Secondly, it is necessary to examine whether Directive 2002/14, in particular Article 3(1) thereof, meets the conditions to have direct effect and, if so, whether the defendants in the main proceedings may rely on it against the AMS.
31 | À cet égard, il importe de rappeler que, selon une jurisprudence constante de la Cour, dans tous les cas où les dispositions d’une directive apparaissent, du point de vue de leur contenu, inconditionnelles et suffisamment précises, les particuliers sont fondés à les invoquer devant les juridictions nationales à l’encontre de l’État, soit lorsque celui-ci s’est abstenu de transposer dans les délais la directive en droit national, soit lorsqu’il en a fait une transposition incorrecte (voir arrêt du 5 octobre 2004, Pfeiffer e.a., C-397/01 à C-403/01, Rec. p. I-8835, point 103 ainsi que jurisprudence citée).31 | V tomto ohledu je nutno připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora ve všech případech, kdy se ustanovení směrnice z hlediska svého obsahu jeví jako bezpodmínečná a dostatečně přesná, jsou jednotlivci oprávněni dovolávat se jich před vnitrostátními soudy vůči státu, a to ať již v případě, že stát směrnici včas neprovedl do vnitrostátního práva, tak i v případě, že ji provedl nesprávně (viz rozsudek ze dne 5. října 2004, Pfeiffer a další, C-397/01 až C-403/01, Sb. rozh. s. I-8835, bod 103 a citovaná judikatura).31 | In this connection, it should be recalled that, according to settled case-law of the Court, whenever the provisions of a directive appear, so far as their subject-matter is concerned, to be unconditional and sufficiently precise, they may be relied upon before the national courts by individuals against the State where the latter has failed to implement the directive in domestic law by the end of the period prescribed or where it has failed to implement the directive correctly (see Joined Cases C-397/01 to C-403/01 Pfeiffer and Others [2004] ECR I-8835, paragraph 103 and the case-law cited).
32 | En l’occurrence, l’article 3, paragraphe 1, de la directive 2002/14 prévoit qu’il appartient aux États membres de déterminer le mode de calcul des seuils de travailleurs employés.32 | V projednávaném případě čl. 3 odst. 1 směrnice 2002/14 stanoví, že členským státům přísluší určit metodu pro stanovení prahových hodnot pro počet zaměstnaných zaměstnanců.32 | In the present case, Article 3(1) of Directive 2002/14 provides that it is for the Member States to determine the method for calculating the thresholds of employees.
33 | Si l’article 3, paragraphe 1, de la directive 2002/14 laisse aux États membres une certaine marge d’appréciation lorsqu’ils adoptent les mesures nécessaires afin de mettre en œuvre cette directive, cette circonstance n’affecte pas, cependant, le caractère précis et inconditionnel de l’obligation de prise en compte de tous les travailleurs, prescrite à cet article.33 | I když čl. 3 odst. 1 směrnice 2002/14 ponechává členským státům určitý prostor pro uvážení při přijímání opatření nezbytných k provedení této směrnice, tato okolnost nemá nicméně vliv na přesnou a bezpodmínečnou povahu povinnosti zohlednit všechny zaměstnance, která je stanovena v tomto článku.33 | Although Article 3(1) of Directive 2002/14 grants the Member States a certain degree of discretion when adopting the measures necessary to implement that directive, that does not alter the precise and unconditional nature of the obligation in that article to take account of all employees.
34 | En effet, la Cour a déjà constaté, ainsi qu’il a été souligné au point 24 du présent arrêt, que la directive 2002/14 ayant défini le cadre des personnes à prendre en considération lors de ce calcul, les États membres ne sauraient exclure dudit calcul une catégorie déterminée de personnes entrant initialement dans ce cadre. Ainsi, si ladite directive ne prescrit pas aux États membres la manière dont ceux-ci doivent tenir compte des travailleurs relevant de son champ d’application lors du calcul des seuils de travailleurs employés, elle prescrit néanmoins qu’ils doivent en tenir compte (voir arrêt Confédération générale du travail e.a., précité, point 34).34 | Soudní dvůr již totiž konstatoval, jak bylo zdůrazněno v bodě 24 tohoto rozsudku, že vzhledem k tomu, že směrnice 2002/14 vymezila rámec osob, které je třeba vzít v úvahu při tomto stanovení, nemohou členské státy z uvedeného stanovení vyloučit určitou kategorii osob, které do tohoto rámce původně patřily. I když tedy uvedená směrnice nestanoví způsob, jakým mají členské státy zohlednit zaměstnance spadající do jejího rozsahu působnosti při stanovení prahových hodnot pro počet zaměstnaných zaměstnanců, stanoví nicméně, že je zohlednit musí (viz výše uvedený rozsudek Confédération générale du travail a další, bod 34).34 | The Court has already held, as pointed out in paragraph 24 above, that, since Directive 2002/14 has defined the group of persons to be taken into account at the time of that calculation, Member States cannot exclude from that calculation a specific category of persons initially included in that group. Thus, although that directive does not prescribe the manner in which the Member States are to take account of employees falling within its scope when calculating the thresholds of workers employed, it does nevertheless require that they be taken into account (see Confédération générale du travail and Others, paragraph 34).
35 | Eu égard à cette jurisprudence concernant l’article 3, paragraphe 1, de la directive 2002/14 (voir arrêt Confédération générale du travail e.a., précité, point 40), il s’ensuit que cette disposition remplit les conditions requises pour produire un effet direct.35 | Vzhledem k této judikatuře týkající se čl. 3 odst. 1 směrnice 2002/14 (viz výše uvedený rozsudek Confédération générale du travail a další, bod 40) z toho plyne, že toto ustanovení splňuje podmínky požadované k tomu, aby zakládalo přímý účinek.35 | Having regard to that case-law concerning Article 3(1) of Directive 2002/14 (see Confédération générale du travail and Others, paragraph 40), it follows that that provision fulfils all of the conditions necessary for it to have direct effect.
36 | Cependant, il convient de rappeler que, selon une jurisprudence constante, même une disposition claire, précise et inconditionnelle d’une directive visant à conférer des droits ou à imposer des obligations aux particuliers ne saurait trouver application en tant que telle dans le cadre d’un litige qui oppose exclusivement des particuliers (voir arrêts Pfeiffer e.a., précité, point 109, ainsi que du 19 janvier 2010, Kücükdeveci, C-555/07, Rec. p. I-365, point 46).36 | Je třeba nicméně připomenout, že podle ustálené judikatury i jasné, přesné a bezpodmínečné ustanovení směrnice, která má přiznat práva nebo uložit povinnosti jednotlivcům, nemůže být jako takové uplatňováno v rámci sporu probíhajícího výlučně mezi jednotlivci (viz výše uvedený rozsudek Pfeiffer a další, bod 109, a rozsudek ze dne 19. ledna 2010, Kücükdeveci, C-555/07, Sb. rozh. s. I-365, bod 46).36 | However, it must be recalled that, according to settled case-law, even a clear, precise and unconditional provision of a directive seeking to confer rights or impose obligations on individuals cannot of itself apply in proceedings exclusively between private parties (see Pfeiffer and Others, paragraph 109, and Case C-555/07 Kücükdeveci [2010] ECR I-365, paragraph 46).
37 | À cet égard, il a été constaté au point 13 du présent arrêt que l’AMS est une association de droit privé, même si elle a une vocation sociale. Il en découle que, en raison de la nature juridique de l’AMS, les défendeurs au principal ne sauraient se prévaloir des dispositions de la directive 2002/14, en tant que telles, à l’encontre de cette association (voir, en ce sens, arrêt du 24 janvier 2012, Dominguez, C‑282/10, point 42).37 | V tomto ohledu bylo v bodě 13 tohoto rozsudku konstatováno, že AMS je sdružením soukromého práva, i když sleduje sociální cíl. Z toho plyne, že z důvodu právní povahy AMS se žalovaní v původním řízení nemohou vůči tomuto sdružení dovolávat ustanovení směrnice 2002/14 jako takových (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. ledna 2012, Dominguez, C 282/10, bod 42).37 | In this connection, it was noted in paragraph 13 above that the AMS is an association governed by private law, even if it has a social objective. It follows from this that, because of the legal nature of the AMS, the defendants in the main proceedings cannot rely on the provisions of Directive 2002/14, as such, against that association (see, to that effect, Case C‑282/10 Dominguez [2012] ECR, paragraph 42).
38 | Toutefois, la Cour a jugé qu’une juridiction nationale, saisie d’un litige opposant exclusivement des particuliers, est tenue, lorsqu’elle applique les dispositions du droit interne adoptées aux fins de transposer les obligations prévues par une directive, de prendre en considération l’ensemble des règles du droit national et de les interpréter, dans toute la mesure du possible, à la lumière du texte ainsi que de la finalité de cette directive pour aboutir à une solution conforme à l’objectif poursuivi par celle-ci (voir arrêts du 4 juillet 2006, Adeneler e.a., C-212/04, Rec. p. I-6057, point 111, ainsi que Pfeiffer e.a., précité, point 119 et Dominguez, précité, point 27).38 | Soudní dvůr však rozhodl, že vnitrostátní soud, jemuž byl předložen spor probíhající výlučně mezi jednotlivci, je při použití ustanovení vnitrostátního práva přijatých za účelem provedení povinností stanovených směrnicí povinen přihlédnout k veškerým pravidlům vnitrostátního práva a vykládat je v co možná největším rozsahu ve světle znění, jakož i účelu této směrnice, aby tak mohlo být dosaženo výsledku, který by byl v souladu s cílem sledovaným touto směrnicí (viz rozsudek ze dne 4. července 2006, Adeneler a další, C-212/04, Sb. rozh. s. I-6057, bod 111, výše uvedený rozsudek Pfeiffer a další, bod 119, a výše uvedený rozsudek Dominguez, bod 27).38 | None the less, the Court has held that a national court, when hearing a case between individuals, is required, when applying the provisions of domestic law adopted for the purpose of transposing obligations laid down by a directive, to consider the whole body of rules of national law and to interpret them, so far as possible, in the light of the wording and purpose of the directive in order to achieve an outcome consistent with the objective pursued by the directive (see Case C-212/04 Adeneler and Others [2006] ECR I-6057, paragraph 111; Pfeiffer and Others, paragraph 119; and Dominguez, paragraph 27).
39 | Néanmoins, la Cour a précisé que ce principe d’interprétation conforme du droit national connaît certaines limites. Ainsi, l’obligation pour le juge national de se référer au contenu d’une directive lorsqu’il interprète et applique les règles pertinentes du droit interne est limitée par les principes généraux du droit et elle ne peut pas servir de fondement à une interprétation contra legem du droit national (voir arrêts du 15 avril 2008, Impact, C-268/06, Rec. p. I-2483, point 100, et Dominguez, précité, point 25).39 | Soudní dvůr nicméně upřesnil, že tato zásada konformního výkladu vnitrostátního práva má určité meze. Povinnost vnitrostátního soudu přihlížet k obsahu směrnice, pokud vykládá a používá relevantní pravidla vnitrostátního práva, je tak omezena obecnými právními zásadami a nemůže sloužit jako základ pro výklad vnitrostátního práva contra legem (viz rozsudek ze dne 15. dubna 2008, Impact, C-268/06, Sb. rozh. s. I-2483, bod 100, a výše uvedený rozsudek Dominguez, bod 25).39 | Nevertheless, the Court has stated that this principle of interpreting national law in conformity with European Union law has certain limits. Thus the obligation on a national court to refer to the content of a directive when interpreting and applying the relevant rules of domestic law is limited by general principles of law and it cannot serve as the basis for an interpretation of national law contra legem (see Case C-268/06 Impact [2008] ECR I-2483, paragraph 100, and Dominguez, paragraph 25).
40 | Dans l’affaire au principal, il ressort de la décision de renvoi que la Cour de cassation se voit confrontée à une telle limite, de sorte que l’article L. 1111‑3 du code du travail n’est pas susceptible d’une interprétation conforme à la directive 2002/14.40 | Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že Cour de cassation ve věci v původním řízení naráží na takovouto mez, takže článek L. 1111-3 code du travail nelze vyložit v souladu se směrnicí 2002/14.40 | In the case in the main proceedings, it is apparent from the order for reference that the Cour de cassation is faced with such a limitation, so that Article L. 1111-3 of the Labour Code cannot be interpreted in conformity with Directive 2002/14.
41 | Dans ces circonstances, il convient de vérifier, en troisième lieu, si la situation de l’affaire au principal est similaire à celle de l’affaire ayant conduit à l’arrêt Kücükdeveci, précité, de sorte que l’article 27 de la Charte, seul ou en combinaison avec les dispositions de la directive 2002/14, peut être invoqué dans un litige entre particuliers afin d’écarter, le cas échéant, la disposition nationale non conforme à ladite directive.41 | Za těchto okolností je třeba zatřetí ověřit, zda je situace ve věci v původním řízení podobná situaci ve věci, v níž byl vydán výše uvedený rozsudek Kücükdeveci, takže článek 27 Listiny může být samostatně nebo ve spojení s ustanoveními směrnice 2002/14 uplatněn ve sporu mezi jednotlivci, aby bylo případně vyloučeno použití vnitrostátního ustanovení, které není v souladu s uvedenou směrnicí.41 | Accordingly, it is necessary to ascertain, thirdly, whether the situation in the case in the main proceedings is similar to that in the case which gave rise to Kükükdeveci, so that Article 27 of the Charter, by itself or in conjunction with the provisions of Directive 2002/14, can be invoked in a dispute between individuals in order to preclude, as the case may be, the application of the national provision which is not in conformity with that directive.
42 | À l’égard de l’article 27 de la Charte en tant que tel, il convient de rappeler, qu’il résulte d’une jurisprudence constante que les droits fondamentaux garantis dans l’ordre juridique de l’Union ont vocation à être appliqués dans toutes les situations régies par le droit de l’Union (voir arrêt du 26 février 2013, Åkerberg Fransson, C‑617/10, point 19).42 | Pokud jde o článek 27 Listiny jako takový, je třeba připomenout, že z ustálené judikatury vyplývá, že základní práva zaručená v unijním právním řádu se uplatní ve všech situacích, které se řídí unijním právem (viz rozsudek ze dne 26. února 2013, Åkerberg Fransson, C‑617/10, bod 19).42 | In respect of Article 27 of the Charter, as such, it should be recalled that it is settled case-law that the fundamental rights guaranteed in the legal order of the European Union are applicable in all situations governed by European Union law (see Case C-617/10 Åkerberg Fransson [2013] ECR, paragraph 19).
43 | Ainsi, la réglementation nationale en cause au principal constituant la mise en œuvre de la directive 2002/14, l’article 27 de la Charte a vocation à être appliqué à l’affaire au principal.43 | Vzhledem k tomu, že vnitrostátní právní úprava dotčená v původním řízení je provedením směrnice 2002/14, článek 27 Listiny se ve věci v původním řízení uplatní.43 | Thus, since the national legislation at issue in the main proceedings was adopted to implement Directive 2002/14, Article 27 of the Charter is applicable to the case in the main proceedings.
44 | Il convient également de relever que l’article 27 de la Charte, intitulé «Droit à l’information et à la consultation des travailleurs au sein de l’entreprise», prévoit que les travailleurs doivent se voir garantir, à différents niveaux, une information et une consultation dans les cas et les conditions prévus par le droit de l’Union ainsi que par les législations et pratiques nationales.44 | Je třeba rovněž uvést, že článek 27 Listiny, nadepsaný „Právo pracovníka na informování a na projednávání v podniku“, stanoví, že pracovníci musí mít na různých úrovních zaručeno právo na informování a projednávání v případech a za podmínek, které stanoví právo Unie a vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti.44 | It must also be observed that Article 27 of the Charter, entitled ‘Workers’ right to information and consultation within the undertaking’, provides that workers must, at various levels, be guaranteed information and consultation in the cases and under the conditions provided for by European Union law and national laws and practices.
45 | Il ressort donc clairement du libellé de l’article 27 de la Charte, que, afin que cet article produise pleinement ses effets, il doit être précisé par des dispositions du droit de l’Union ou du droit national.45 | Ze znění článku 27 Listiny tedy jasně vyplývá, že aby měl tento článek plný účinek, musí být upřesněn ustanoveními unijního nebo vnitrostátního práva.45 | It is therefore clear from the wording of Article 27 of the Charter that, for this article to be fully effective, it must be given more specific expression in European Union or national law.
46 | En effet, l’interdiction, prévue à l’article 3, paragraphe 1, de la directive 2002/14 et adressée aux États membres, d’exclure du calcul des effectifs de l’entreprise une catégorie déterminée de travailleurs entrant initialement dans le cadre des personnes à prendre en considération lors dudit calcul ne saurait être déduite, en tant que règle de droit directement applicable, ni du libellé de l’article 27 de la Charte ni des explications relatives audit article.46 | Zákaz stanovený v čl. 3 odst. 1 směrnice 2002/14 a určený členským státům, aby ze stanovení počtu zaměstnanců podniku vyloučily určitou kategorii zaměstnanců, kteří původně patřili mezi osoby, které je třeba při uvedeném stanovení počtu zohlednit, totiž nelze dovodit jakožto přímo použitelné právní pravidlo ze znění článku 27 Listiny ani z vysvětlení k uvedenému článku.46 | It is not possible to infer from the wording of Article 27 of the Charter or from the explanatory notes to that article that Article 3(1) of Directive 2002/14, as a directly applicable rule of law, lays down and addresses to the Member States a prohibition on excluding from the calculation of the staff numbers in an undertaking a specific category of employees initially included in the group of persons to be taken into account in that calculation.
47 | Il convient de noter, à cet égard, que les circonstances de l’affaire au principal se distinguent de celles ayant donné lieu à l’arrêt Kücükdeveci, précité, dans la mesure où le principe de non-discrimination en fonction de l’âge, en cause dans cette dernière affaire, consacré à l’article 21, paragraphe 1, de la Charte, se suffit à lui-même pour conférer aux particuliers un droit subjectif invocable en tant que tel.47 | V tomto ohledu je třeba poznamenat, že okolnosti věci v původním řízení se liší od okolností věci, v níž byl vydán výše uvedený rozsudek Kücükdeveci, jelikož zásada zákazu diskriminace na základě věku, která byla dotčena v posledně uvedené věci a je zakotvena v čl. 21 odst. 1 Listiny, stačí sama o sobě k tomu, aby bylo jednotlivcům přiznáno subjektivní právo uplatnitelné jako takové.47 | In this connection, the facts of the case may be distinguished from those which gave rise to Kücükdeveci in so far as the principle of non‑discrimination on grounds of age at issue in that case, laid down in Article 21(1) of the Charter, is sufficient in itself to confer on individuals an individual right which they may invoke as such.
48 | Partant, l’article 27 de la Charte ne saurait, en tant que tel, être invoqué dans un litige, tel que celui au principal, afin de conclure que la disposition nationale non conforme à la directive 2002/14 est à écarter.48 | Článku 27 Listiny se tudíž v takovém sporu, jako je spor dotčený v původním řízení, nelze jako takového dovolávat k učinění závěru, že vnitrostátní ustanovení, které není v souladu se směrnicí 2002/14, nesmí být použito.48 | Accordingly, Article 27 of the Charter cannot, as such, be invoked in a dispute, such as that in the main proceedings, in order to conclude that the national provision which is not in conformity with Directive 2002/14 should not be applied.
49 | Cette constatation n’est pas susceptible d’être infirmée par la combinaison de l’article 27 de la Charte avec les dispositions de la directive 2002/14, étant donné que, dans la mesure où cet article ne se suffit pas à lui-même, pour conférer aux particuliers un droit invocable en tant que tel, il ne saurait en être autrement dans le cas d’une telle combinaison.49 | Toto zjištění nemůže vyvrátit článek 27 Listiny ve spojení s ustanoveními směrnice 2002/14, protože pokud tento článek nestačí sám o sobě k tomu, aby bylo jednotlivcům přiznáno právo uplatnitelné jako takové, nemůže tomu být jinak v případě těchto ustanovení v jejich vzájemném spojení.49 | That finding cannot be called into question by considering Article 27 of the Charter in conjunction with the provisions of Directive 2002/14, given that, since that article by itself does not suffice to confer on individuals a right which they may invoke as such, it could not be otherwise if it is considered in conjunction with that directive.
50 | Toutefois, la partie lésée par la non-conformité du droit national au droit de l’Union pourrait se prévaloir de la jurisprudence issue de l’arrêt du 19 novembre 1991, Francovich e.a. (C-6/90 et C-9/90, Rec. p. I-5357), pour obtenir, le cas échéant, réparation du dommage subi (voir arrêt Dominguez, précité, point 43).50 | Účastník řízení poškozený neslučitelností vnitrostátního práva s unijním právem by se však mohl dovolávat rozsudku ze dne 19. listopadu 1991, Francovich a další (C-6/90 a C-9/90, Recueil, s. I-5357), aby případně dosáhl náhrady utrpěné škody (viz výše uvedený rozsudek Dominguez, bod 43).50 | However, a party injured as a result of domestic law not being in conformity with European Union law can none the less rely on the judgment in Joined Cases C-6/90 and C-9/90 Francovich and Others [1991] ECR I-5357 in order to obtain, if appropriate, compensation for the loss sustained (see Dominguez, paragraph 43).
51 | Il découle de tout ce qui précède que l’article 27 de la Charte, seul ou en combinaison avec les dispositions de la directive 2002/14, doit être interprété en ce sens que, lorsqu’une disposition nationale de transposition de cette directive, telle que l’article L. 1111‑3 du code du travail, est incompatible avec le droit de l’Union, cet article de la Charte ne peut pas être invoqué dans un litige entre particuliers afin de laisser inappliquée ladite disposition nationale.51 | Z výše uvedeného plyne, že článek 27 Listiny musí být samostatně nebo ve spojení s ustanoveními směrnice 2002/14 vykládán v tom smyslu, že ukáže-li se, že takové vnitrostátní ustanovení provádějící tuto směrnici, jako je článek L. 1111-3 code du travail, je neslučitelné s unijním právem, nelze se tohoto článku Listiny dovolávat ve sporu mezi jednotlivci s cílem, aby uvedené vnitrostátní ustanovení nebylo použito.51 | It follows from the foregoing that Article 27 of the Charter, by itself or in conjunction with the provisions of Directive 2002/14, must be interpreted to the effect that, where a national provision implementing that directive, such as Article L. 1111-3 of the Labour Code, is incompatible with European Union law, that article of the Charter cannot be invoked in a dispute between individuals in order to disapply that national provision.
Sur les dépensK nákladům řízeníCosts
52 | La procédure revêtant, à l’égard des parties au principal, le caractère d’un incident soulevé devant la juridiction de renvoi, il appartient à celle-ci de statuer sur les dépens. Les frais exposés pour soumettre des observations à la Cour, autres que ceux desdites parties, ne peuvent faire l’objet d’un remboursement.52 | Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.52 | Since these proceedings are, for the parties to the main proceedings, a step in the action pending before the national court, the decision on costs is a matter for that court. Costs incurred in submitting observations to the Court, other than the costs of those parties, are not recoverable.
  | Par ces motifs, la Cour (grande chambre) dit pour droit:  | Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:  | On those grounds, the Court (Grand Chamber) hereby rules:
  | L’article 27 de la charte des droits fondamentaux de l’Union européenne, seul ou en combinaison avec les dispositions de la directive 2002/14/CE du Parlement européen et du Conseil, du 11 mars 2002, établissant un cadre général relatif à l’information et la consultation des travailleurs dans la Communauté européenne, doit être interprété en ce sens que, lorsqu’une disposition nationale de transposition de cette directive, telle que l’article L. 1111‑3 du code du travail français, est incompatible avec le droit de l’Union, cet article de la Charte ne peut pas être invoqué dans un litige entre particuliers afin de laisser inappliquée ladite disposition nationale.  | Článek 27 Listiny základních práv Evropské unie musí být samostatně nebo ve spojení s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství, vykládán v tom smyslu, že ukáže-li se, že takové vnitrostátní ustanovení provádějící tuto směrnici, jako je článek L. 1111-3 francouzského code du travail, je neslučitelné s unijním právem, nelze se tohoto článku Listiny dovolávat ve sporu mezi jednotlivci s cílem, aby uvedené vnitrostátní ustanovení nebylo použito.  | Article 27 of the Charter of Fundamental Rights of the European Union, by itself or in conjunction with the provisions of Directive 2002/14/EC of the European Parliament and of the Council of 11 March 2002 establishing a general framework for informing and consulting employees in the European Community, must be interpreted to the effect that, where a national provision implementing that directive, such as Article L. 1111-3 of the French Labour Code, is incompatible with European Union law, that article of the Charter cannot be invoked in a dispute between individuals in order to disapply that national provision.
  | Signatures  | Podpisy.  | [Signatures]
( *1 ) Langue de procédure: le français.( *1 ) – Jednací jazyk: francouzština.( *1 ) Language of the case: French.