16.2.2008

Euroopa Liidu Teataja

C 43/4

Liikmesriikide edastatud kokkuvõtlik teave riigiabi kohta, mis on antud kooskõlas komisjoni määrusega (EÜ) nr 1857/2006, mis käsitleb EÜ asutamislepingu artiklite 87 ja 88 kohaldamist riigiabi suhtes, mida antakse põllumajandustoodete tootmisega tegelevatele väikestele ja keskmise suurusega ettevõtetele ning millega muudetakse määrust EÜ nr 70/2001

(2008/C 43/03)

Abi number: XA 228/07

Liikmesriik: Prantsusmaa

Piirkonnad: kõik piirkonnad — neid meetmeid võivad rahastada kõik kohalikud omavalitsused (piirkondlikud ja kohalikud volikogud), kes seda soovivad

Abikava nimetus: Aides à la promotion des produits animaux et des produits d'origine animale

Õiguslik alus:

—	Article 15, paragraphe 2, du règlement (CE) no 1857/2006 d'exemption agricole

—	Article L 621-1 et suivants du code rural

—	Articles L 1511-1 et suivants du code général des collectivités territoriales

Kavas ettenähtud aastased kulud: 4 miljonit EUR tootmisharudevahelise loomakasvatuse- ja loomakasvatustoodangu ameti vahendusel lähtuvalt eelarvelistest vahenditest ning kindlaksmääramata summa kohalikelt omavalitsustelt

Abi suurim osatähtsus: Abi osatähtsus võib ulatuda 100 %ni eespool nimetatud artikli 15 lõike 2 punktides c–f osutatud meetmete puhul. Abi osatähtsus ei ületa mingil juhul 100 % toetatavate meetmetega seotud kuludest

Rakendamise kuupäev:

Kava kestus: kuus aastat (2008–2013)

Abi eesmärk: Abi eesmärk on soodustada toodete müügiedenduskampaaniaid ja tooteid käsitlevat teabevahetust, levitada teadmisi tootmise kohta, propageerida teadusalaseid teadmisi, lihtsustada kvaliteetse tootmise kavasid käsitlevate teabekampaaniate korraldamist, võimaldada korraldada messe, näitusi, esitlusi ja foorumeid, soodustada ekspertide osalemist esitlustel ning korraldada suhtekorralduskampaaniaid või muid seda laadi üritusi.

Toetatavad meetmed kuuluvad põllumajanduslikku erandit käsitleva määruse (EÜ) nr 1857/2006 artikli 15 lõige 2 reguleerimisalasse ning on lisaks ette nähtud 27. detsembri 2006. aasta põllumajandussuuniste IV K peatükiga ja põllumajandussuuniste punkti 152 alapunktiga b

Majandusharud: Loomakasvatussektori ja loomsete saaduste tootmise sektori väikesed ja keskmise suurusega ettevõtjad

Abi andva asutuse nimi ja aadress:

Office national interprofessionnel de l'élevage et de ses productions

12, rue Henri Rol-Tanguy

TSA 30003

F-93555 Montreuil Sous Bois Cedex

Veebileht: www.office-elevage.fr/aides-nat/aides-nat.htm

Üksikasjalik teave abikava kohta on alates kõnealuse abikava kohaldamise algusest kättesaadav eespool esitatud veebilehe rubriigis „Information/Aides nationales”.

Lisainformatsioon: Kohalikud omavalitsused tagavad, et kõnealuse abikava raames järgitakse. aasta määruse (EÜ) nr 1857/2006 artiklis 15 sätestatud ülemmäära. Kohalikud omavalitsused, kes pakuvad täiendavat abi lisaks loomakasvatusameti toetusele, peavad kontrollima pakutava abi ning departemangude põllumajandus- ja metsandusametite abi kogusummat

Abi number: XA 229/07

Liikmesriik: Ühendkuningriik

Piirkond: Great Britain (England, Scotland and Wales)

Abikava nimetus või üksiktoetust saava äriühingu nimi: Dairy Farmer Milk Market Development Scheme

Õiguslik alus: Milk Development Council Order 1995

Kavas ettenähtud aastased kulutused või äriühingule antud üksiktoetuse üldsumma: 15. september 2007–31. märts 2008300 000 GBP

Abi suurim osatähtsus: Abi osatähtsus on 50 %.

Abikava rakendamise kuupäev: Abikava rakendamine algab 15. septembril 2007.

Abikava või üksiktoetuse kestus: Abikava rakendamine algab 15. septembril 2007 ja lõpeb 31. märtsil 2008. Viimased maksed tehakse 30. septembril 2008. Kõik arved teenuste eest peavad saabuma hiljemalt 31. detsembril 2008

Abi eesmärk: Abi antakse kooskõlas määruse 1857/2006 artikliga 9 ja abikõlblikud kulud on:

Abi on kooskõlas ka määruse 1857/2006 artikliga 15 ja abikõlblikud kulud on:

Asjaomane (asjaomased) sektor(id): Kava kohaldatakse piima tootmisega tegelevate ettevõtete suhtes

Abi andva ametiasutuse nimi ja aadress: Kava eest vastutav seadusjärgne asutus:

Milk Development Council

Trent Lodge

Stroud Road

Cirencester GL7 6JN

United Kingdom

Kava haldamise eest vastutav organisatsioon:

Milk Development Council

Trent Lodge

Stroud Road

Cirencester GL7 6JN

United Kingdom

Veebileht: http://www.mdc.org.uk/default.aspx?DN=0963897f-fa62-4704-b085-607718ee51eb

Samuti võite külastada Ühendkuningriigi keskset registrit Internetis, mis hõlmab põllumajandusalaseid riigiabi kavasid, mille suhtes on kohaldatud erandit:

http://defraweb/farm/policy/state-aid/setup/exist-exempt.htm

Muu teave: Täiendav ja üksikasjalikum teave kava abikõlblikkuse ja eeskirjade kohta on kättesaadav eespool esitatud linkidel. Määruse 1857/2006 artikli 15 kohaselt tootjatele otsemakseid ei tehta.

Ühendkuningriigi pädeva asutuse — keskkonna-, toidu- ja maaeluministeeriumi (Department for Environment, Food and Rural Affairs) nimel alla kirjutanud ja kuupäeva märkinud:

Mr Neil Marr

Agricultural State Aid

Department for Environment, Food and Rural Affairs

Room 816, Area 8D

9 Millbank

C/o Nobel House

17 Smith Square

Westminster SW1P 3JR

United Kingdom

Abi number: XA 230/07

Liikmesriik: Saksamaa Liitvabariik

Piirkond: Land Brandenburg

Abikava nimetus: Hilfsprogramm für landwirtschaftliche und gartenbauliche Unternehmen, die durch die Wetterunbilden im Frühjahr und im Sommer 2007 in ihrer Existenz gefährdet sind

Õiguslik alus: Määruse (EÜ) nr 1857/2006 artikkel 11

Richtlinie des Ministeriums für Ländliche Entwicklung, Umwelt und Verbraucherschutz des Landes Brandenburg zum Ausgleich von Verlusten infolge von Wetterunbilden — Hilfsprogramm für landwirtschaftliche und gartenbauliche Unternehmen, die durch die Wetterunbilden im Frühjahr und im Sommer 2007 in ihrer Existenz gefährdet sind vom 30.8.2007.

http://www.mluv.brandenburg.de/cms/media.php/2317/rl_unwett.pdf

Abikava raames ettenähtud aastased kulutused: 5,0 miljonit EUR 2007. aastal

Abi suurim osatähtsus: 30 %

Rakendamise kuupäev: 1.11.2007-31.12.2007

Abikava kestus: 17.9.2007-31.12.2007

Abi eesmärk: Liidumaa eraldab kadumisohus põllumajandus- ja aiandusettevõtetele (viimaste puhul ettevõtetele, mis asuvad Wesendahl/Werneucheni, Havellandi ja Elbe-Elsteri ringkonna tootmispiirkondades) rahalist toetust 2007. aasta kevade ja suve halbade ilmastikuolude tagajärgede hüvitamiseks.

2007. aasta maist juulini oli sademete hulk peaaegu kõigis liidumaa osades ebatavaliselt suur, ületades suublate vastuvõtuvõimet. Erakordselt suur sademete hulk ulatus kolmes eespool nimetatud kuus näiteks 366,1 mm, 393,4 mm ja 451,8 mm-ni. Ebatavaliselt suur sademete hulk ületas pikaajalise perioodi 1961–1990 keskmist kahekordselt (nt Menzi ilmajaamas 208,0 %). See tähendab, et ajavahemikul 1961–1990 sadas kolmes kuus maist juulini vähem kui üks kolmandik aastasest sademete hulgast, võrreldes 2007. aastaga (31,8 % Menzi ilmajaamas). Liidumaa niigi madalatel aladel on väga suure veehulga tõttu toimunud põhjaveetaseme tõus rohkem kui ühe meetri võrra. Pidev niiskus, maapinnal püsiv vesi ja ka üleujutused on viinud selleni, et haritav maa ei ole ligipääsetav. Teravilja, söödataimi ja heina ei olnud võimalik koristada. Hiliste põllukultuuride, nt maisi ja kartuli puhul esines kogu saagi ikaldumist.

Sügiskülvi ei saanud kahjustatud piirkondades alustada.

Aianduses viis kõnealustes piirkondades esinenud pehme talve, väga sooja kevade, aprillikuise põua ja hiliste öökülmade kombinatsioon selleni, et puuviljakasvatuse saak jäi väga väikeseks või ikaldus täielikult. Varajase kevade tõttu, mis põhjustas 2–3 nädalat varajasema viljapuude õitsemise, avaldasid hilised öökülmad saagile tavalisest suuremat negatiivset mõju.

Brandenburgi liidumaa valitsus liigitab eespool kirjeldatud ilmastikutingimused loodusõnnetuseks.

Et kaitsta ennast sellest tingitud kadumisohu eest, võivad põllumajandus- ja aiandusettevõtjad vastavalt esitatud suunistele saada rahalist toetust. Toetust ei saa automaatselt, vaid selle üle otsustab toetust andev asutus nõuetekohase valiku alusel olemasolevate vahendite piires. Toetused ei hüvita kahju täies ulatuses, vaid on likviidsustoetused 2007. aasta kevade ja suve halbade ilmastikuolude tõttu kannatanud ettevõtjate püsimajäämise tagamiseks

Asjaomased majandusharud:

—	Põllumajandus (taimekasvatus)

—	Aiandus (puuviljakasvatus)

Abi andva ametiasutuse nimi ja aadress:

Investitionsbank des Landes Brandenburg

Steinstraße 104-106

D-14480 Potsdam

Veebileht: www.ilb.de

E-posti aadress: postbox@ilb.de

Muu teave: —

Abi number: XA 231/07

Liikmesriik: Saksamaa Liitvabariik

Piirkond: Freistaat Bayern

Abikava nimetus või üksiktoetust saava ettevõtja nimi: Richtlinie für die Durchführung der nebenberuflichen sozialen Betriebshilfe in der Land- und Forstwirtschaft durch das Kuratorium Bayerischer Maschinen- und Betriebshilfsringe e.V. (KBM) und die Maschinen- und Betriebshilfsringe (MR)

Õiguslik alus: Bayerisches Agrarwirtschaftsgesetz (BayAgrarWiG) vom 8. Dezember 2006

Abikavas ettenähtud aastased kulutused või ettevõtjale antud üksiktoetuse kogusumma: 1,2 miljonit EUR masina- ja tööjõuringidele ning nende katusorganisatsioonile (KBM) asendusteenuste osutamiseks kooskõlas määruse (EÜ) nr 1857/2006 artikli 15 lõike 2 punktiga b

Abi suurim osatähtsus: Kuni 50 %

Rakendamise kuupäev: Toetust makstakse iga-aastaselt pärast erandi kehtivuse lõppemist

Kava või üksiktoetuse kestus:

Abi eesmärk: Abi eesmärk on tagada põllumajandus- ja metsandussektoris sotsiaalset abi andvate masina- ja tööjõuringide kaudu osalise tööajaga abitöötajate olemasolu kogu piirkonnas. Abiga püütakse eelkõige leevendada erakorralistest sotsiaalsetest olukordadest tingitud märkimisväärseid raskusi.

Abi õiguslik alus: määruse (EÜ) nr 1857/2006 artikli 15 lõike 2 punkt b

Asjaomased majandusharud: Põllumajandus ja metsandus — subsideeritud teenus

Abi õiguslike alus metsanduse puhul: raamkava punkt nr 179 (ELT C 319, 27.12.2006, lk 1.)

Abi andva asutuse nimi ja aadress:

Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft (LfL)

Abteilung Förderwesen und Fachrecht

Menzinger Straße 54

D-80638 München

Lisateave

Bayerisches Staatsministerium für

Landwirtschaft und Forsten

Referat B 1

Ludwigstr. 2

D-80539 München

Tel. (49-89) 2182-2222

Veebileht: http://www.servicestelle.bayern.de/bayern_recht/recht_db.html?http://by.juris.de/by/AgrarWiG_BY_rahmen.htm

http://www.stmlf.bayern.de/agrarpolitik/programme/26373/rilikbmsozbh.pdf

Muu teave: —

Abi number: XA 233/07

Liikmesriik: Sloveenia Vabariik

Piirkond: Škofja Loka omavalitsusüksus

Abikava või üksiktoetust saava ettevõtte nimetus:: Programi razvoja kmetijstva, gozdarstva in podeželja v občini Škofja loka 2007–2013

Õiguslik alus: Pravilnik o dodeljevanju pomoči za ohranjanje in razvoj kmetijstva, gozdarstva in podeželja v občini Škofja Loka za programsko obdobje 2007–2013 (Poglavje II.)

Kavas ettenähtud aastased kulutused või ettevõttele antud üksiktoetuse üldsumma:

2007: 53 871 EUR

2008: 53 871 EUR

2009: 53 871 EUR

2010: 53 871 EUR

2011: 53 871 EUR

2012: 53 871 EUR

2013: 53 871 EUR

Abi ülemmäär:

1. Põllumajandusettevõtetesse esmatootmiseks tehtavad investeeringud:

—	kuni 50 % abikõlblikest kuludest vähem soodsates piirkondades;

—	kuni 40 % abikõlblikest kuludest muudes piirkondades;

—	kuni 60 % abikõlblikest kuludest vähem soodsates piirkondades ja kuni 50 % abikõlblikest kuludest muudes piirkondades, kui abisaaja on noor põllumajandustootja ja investeeringuid tehakse viie aasta jooksul alates tegevuse alustamisest.

Abi eesmärk on investeeringud, millega toetatakse põllumajandusettevõtte maadel asuvate objektide taastamist, põllumajandustootmises kasutatavate seadmete ostmist, investeerimist püsikultuuridesse, põllumaa kvaliteedi parandamist ning karjamaade hooldamist

2. Abi traditsiooniliste ehitiste säilitamiseks:

—	tootmisega mitteseotud objektidesse investeerimise puhul kuni 100 % tegelikest kuludest;

—	Põllumajandusettevõtte tootmisvahenditesse investeerimise puhul kuni 60 % tegelikest kuludest või 75 % vähem soodsates piirkondades, eeldusel et kõnealuste investeeringutega ei kaasne põllumajandusettevõtte tootmismahu suurenemine;

—	täiendavat abi võib anda kuni 100 % ulatuses, et katta lisakulud, mis tekivad ehitise kultuuriväärtuse säilitamiseks vajalike traditsiooniliste materjalide kasutamisest

3. Ümberkruntimiseks antav abi:

—	kuni 100 % haldus- ja õigusmenetluse tegelikest kuludest

4. Kvaliteetsete põllumajandustoodete tootmise edendamiseks antav abi:

—	kuni 100 % tegelikest kuludest subsideeritud teenustena; sellest ei tohi teha rahalisi otsemakseid tootjatele

5. Tehnilise abi andmiseks põllumajandussektoris:

—

kuni 100 % kuludest, mis on seotud hariduse ja koolitusega, kolmandate isikute pakutavate nõustamisteenustega, ning nõupidamiste, võistluste, näituste ja messide korraldamisega ning trükiste ja veebisaitidega. Abi antakse subsideeritud teenustena ja see ei tohi hõlmata rahalisi otsemakseid tootjatele

Rakendamise kuupäev: 2007 (või asjakohaste eeskirjade jõustumise kuupäev).

Kava või üksiktoetuse kestus: Kuni 31.12.2013

Abi eesmärk: Väikeste ja keskmise suurusega ettevõtete toetamine.

Viide komisjoni määruse (EÜ) nr 1857/2006 asjaomastele artiklitele ning abikõlblikud kulud: Škofja Loka omavalitsusüksuses looduskaitse, põllumajanduse ja maaelu arendamiseks abi andmise eeskirjade eelnõu II peatükk, mis hõlmab meetmeid, mida käsitatakse riigiabina komisjoni 15. detsembri 2006. aasta määruse (EÜ) nr 1857/2006 (mis käsitleb asutamislepingu artiklite 87 ja 88 kohaldamist põllumajandustoodete tootmisega tegelevatele väikestele ja keskmise suurusega ettevõtetele antava riigiabi suhtes ning millega muudetakse määrust (EÜ) nr 70/2001) (ELT L 358, 16.12.2006, lk 3) järgmiste artiklite kohaselt:

komisjoni määruse artikkel 4: Investeeringud põllumajandusettevõtetesse;

komisjoni määruse artikkel 5: Traditsiooniliste maastike ja ehitiste säilitamine;

komisjoni määruse artikkel 13: Ümberkruntimiseks antav abi;

komisjoni määruse artikkel 14: Kvaliteetsete põllumajandustoodete tootmise edendamiseks antav abi;

komisjoni määruse artikkel 15: Tehnilise abi andmine põllumajandussektoris

Asjaomane majandusharu/asjaomased majandusharud: Põllumajandus: taime- ja loomakasvatus

Abi andva ametiasutuse nimi ja aadress:

Občina Škofja Loka

Poljanska c. 2

SLO-4220 Škofja Loka

Internetiaadress: http://www.uradni-list.si/1/ulonline.jsp?urlid=200773&dhid=91276

Muu teave: Külvide ja puuviljasaagi kindlustamiseks ettenähtud kindlustustoetuse meede hõlmab järgmisi ebasoodsaid ilmastikuolusid, mida võib lugeda loodusõnnetuseks: kevadkülm, rahe, pikne, pikselöögist põhjustatud tulekahju, tormid ja üleujutused.

Kõnealused haldusüksuse eeskirjad vastavad komisjoni määruse (EÜ) nr 1857/2006 nõuetele, mis käsitlevad omavalitsuse võetavaid meetmeid ja kohaldatavaid üldsätteid (abi andmisele eelnevad sammud, kumuleerumine, läbipaistvus ja järelevalve)

Vastutava isiku allkiri:

Igor Draksler

Linnapea

16.2.2008

Euroopa Liidu Teataja

C 43/9

Teade Hiina Rahvavabariigist pärit teatavate legeerimata terasest eel- ja järelpingestatud traatide ja trossikeede importi käsitleva dumpinguvastase menetluse algatamise kohta

(2008/C 43/04)

Komisjon on saanud vastavalt nõukogu 22. detsembri 1995. aasta määruse (EÜ) nr 384/96 (kaitse kohta dumpinguhinnaga impordi eest riikidest, mis ei ole Euroopa Ühenduse liikmed, edaspidi „algmäärus”) (1) artiklile 5 kaebuse, milles väidetakse, et Hiina Rahvavabariigist (edaspidi „vaatlusalune riik”) pärit teatavaid legeerimata terasest eel- ja järelpingestatud traate ja trossikeesid imporditakse dumpinguhinnaga ja see tekitab olulist kahju ühenduse tootmisharule.

1. Kaebus

Kaebuse esitas 3. jaanuaril 2008. aastal Eurostress Information Service (ESIS) (edaspidi „kaebuse esitaja”) ühenduse tootjate nimel, kelle toodang moodustab olulise osa, käesoleval juhul üle 25 % ühenduse teatavate legeerimata terasest eel- ja järelpingestatud traatide ja trossikeede kogutoodangust.

2. Toode

Väidetav dumpingtoode on Hiina Rahvavabariigist pärit ning tavapäraselt CN-ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 ja ex 7312 10 69 all deklareeritav teatav legeerimata terasest traat (tsingiga pinnatud ja kaetud/ pindamata või katmata) ja legeerimata terasest trossikee (pinnatud ja kaetud/ pindamata või katmata), mis sisaldab 0,6 % või rohkem süsinikku ning mille ristlõike maksimaalne läbimõõt on üle 3 mm (edaspidi „vaatlusalune toode”). CN-koodid on esitatud üksnes teavitamiseks. Kõnealuseid tooteid tuntakse kaubanduses legeerimata terasest eel- ja järelpingestatud traatide ja trossikeedena.

3. Väidetav dumping

Algmääruse artikli 2 lõike 7 sätteid silmas pidades määras kaebuse esitaja normaalväärtuse Hiina Rahvavabariigi puhul lõike 5.1 punktis d nimetatud asjakohase turumajandusriigi hinna põhjal. Väide dumpingu kohta põhineb selliselt arvutatud normaalväärtuse ja ühendusse müüdava vaatlusaluse toote ekspordihindade võrdlusel.

Selle põhjal on arvutatud dumpingumarginaal märkimisväärne.

4. Väidetav kahju

Kaebuse esitaja on esitanud tõendeid, et vaatlusaluse toote import Hiina Rahvavabariigist on üldjuhul suurenenud nii absoluutarvudes kui ka turuosa seisukohalt.

Väidetakse, et lisaks muudele tagajärgedele on imporditud vaatlusaluse toote kogused ja hinnad avaldanud negatiivset mõju ühenduse tootmisharu turuosale, ning selle tulemuseks on ühenduse tootmisharu üldise tulemuslikkuse, finantsseisundi ja tööhõive olukorra oluline halvenemine.

5. Menetlus

Pärast nõuandekomiteega konsulteerimist leidis komisjon, et kaebus on esitatud ühenduse tootmisharu poolt või selle nimel ning menetluse algatamise õigustamiseks on piisavalt tõendeid, ning seega algatab komisjon käesolevaga uurimise algmääruse artikli 5 alusel.

5.1. Dumpingu ja kahju kindlaksmääramise menetlus

Uurimise käigus määratakse kindlaks, kas Hiina Rahvavabariigist pärit vaatlusalune toode on dumpingtoode ning kas dumping on tekitanud kahju.

a) Väljavõtteline uuring

Pidades silmas käesolevasse menetlusse kaasatud isikute ilmset suurt arvu, võib komisjon otsustada kohaldada väljavõttelist uuringut kooskõlas algmääruse artikliga 17.

(i) Hiina Rahvavabariigi eksportijate/tootjate väljavõtteline uuring

Selleks, et komisjon saaks otsustada, kas väljavõtteline uuring on vajalik, ning vajaduse korral moodustada valimi, palutakse käesolevaga kõigil eksportijatel/tootjatel või nende esindajatel endast komisjonile teatada ning esitada oma äriühingu või äriühingute kohta käesoleva teate punkti 6 alapunkti b alapunktis i sätestatud tähtaja jooksul ja punktis 7 osutatud vormis järgmine teave:

—	nimi, aadress, e-posti aadress, telefoni- ja faksinumber ning kontaktisik,

—	käive kohalikus vääringus ning ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007 ühendusse ekspordiks müüdud vaatlusaluse toote maht tonnides,

—	käive kohalikus vääringus ning ajavahemikus 1. jaanuar 2007 — 31. detsember 2007 siseturul müüdud vaatlusaluse toote maht tonnides,

—	äriühingu täpne tegevusala seoses vaatlusaluse toote tootmisega,

—	kõigi vaatlusaluse toote tootmisse ja/või (eksport- ja/või omamaisesse) müüki kaasatud seotud äriühingute (2) nimed ja täpsed tegevusalad,

—	mis tahes muu asjakohane teave, mis aitaks komisjoni valimi moodustamisel.

Eespool kirjeldatud teabe esitamisega nõustub äriühing oma võimaliku kaasamisega valimisse. Kui äriühing valitakse valimisse, tähendab see, et ta peab vastama küsimustikule ning olema nõus vastuste uurimisega kohapeal. Kui äriühing märgib, et ei ole võimaliku valimisse kaasamisega nõus, peetakse seda uurimise raames koostööst hoidumiseks. Koostööst hoidumise tagajärjed on nimetatud punktis 8.

Selleks, et komisjon saaks teavet, mida ta peab eksportijate/tootjate valimi moodustamisel vajalikuks, võtab ta lisaks ühendust ekspordiriigi ametiasutustega ja mis tahes teadaolevate eksportijate/tootjate ühendustega.

Kuna äriühing ei saa olla kindel, et ta valitakse valimisse, soovitatakse individuaalset marginaali (3) taotleda soovivatel eksportijatel/tootjatel tellida küsimustik käesoleva teate punkti 6 alapunkti a alapunktis i ettenähtud tähtaja jooksul ning esitada see käesoleva teate punkti 6 alapunkti a alapunkti ii esimeses lõikes ettenähtud tähtaja jooksul. Siiski juhitakse tähelepanu käesoleva teate punkti 5 alapunkti b viimasele lausele.

(ii) Importijate väljavõtteline uuring

Selleks, et komisjon saaks otsustada, kas väljavõtteline uuring on vajalik, ja vajaduse korral valimi moodustada, palutakse käesolevaga kõikidel importijatel või nende nimel tegutsevatel esindajatel teatada endast komisjonile ning esitada oma äriühingu või äriühingute kohta punkti 6 alapunkti b alapunktis i sätestatud tähtaja jooksul ja punktis 7 osutatud vormis järgmine teave:

—	nimi, aadress, e-posti aadress, telefoni- ja faksinumber ning kontaktisik,

—	äriühingu kogukäive eurodes ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007,

—	töötajate koguarv,

—	äriühingu täpne tegevusala seoses vaatlusaluse tootega;

—	Hiina Rahvavabariigist pärit vaatlusaluse toote impordi maht ühendusse ja ühenduses toimunud edasimüügi maht tonnides ning väärtus eurodes ajavahemikus 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007;

—	kõigi asjaomase toote tootmisse ja/või müüki kaasatud seotud äriühingute (2) nimed ja täpsed tegevusalad,

—	mis tahes muu asjakohane teave, mis aitaks komisjoni valimi moodustamisel.

Selleks et komisjon saaks teavet, mida ta peab vajalikuks importijate valimi moodustamisel, võtab ta lisaks ühendust mis tahes teadaolevate importijate ühendustega.

(iii) Ühenduse tootjate väljavõtteline uuring

Pidades silmas kaebust toetavate ühenduse tootjate suurt hulka, kavatseb komisjon ühenduse tootmisharule tekitatava kahju uurimisel kohaldada väljavõttelist uuringut.

Selleks, et komisjon saaks otsustada, kas väljavõtteline uuring on vajalik, ja vajaduse korral valimi moodustada, palutakse käesolevaga kõikidel ühenduse tootjatel või nende nimel tegutsevatel esindajatel teatada endast komisjonile ning esitada oma äriühingu või äriühingute kohta punkti 6 alapunkti b alapunktis i sätestatud tähtaja jooksul ja punktis 7 osutatud vormis järgmine teave:

—	nimi, aadress, e-posti aadress, telefoni- ja faksinumber ning kontaktisik,

—	äriühingu kogukäive eurodes ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007,

—	äriühingu täpsed tegevusalad seoses vaatlusaluse tootega;

—	ühenduse turul toimunud vaatlusaluse toote müügi väärtus eurodes ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007,

—	ühenduse turul toimunud vaatlusaluse toote müügi maht tonnides ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007,

—	vaatlusaluse toote toodangu maht tonnides ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007,

—	kõigi vaatlusaluse toote tootmisse ja/või müüki kaasatud seotud äriühingute (2) nimed ja täpsed tegevusalad,

—	mis tahes muu asjakohane teave, mis aitaks komisjoni valimi moodustamisel.

(iv) Lõplik valimite moodustamine

Kõik huvitatud isikud, kes soovivad esitada asjakohast teavet seoses valimi moodustamisega, peavad seda tegema punkti 6 alapunkti b alapunktis ii sätestatud tähtaja jooksul.

Komisjon moodustab lõpliku valimi pärast konsulteerimist asjaomaste isikutega, kes on väljendanud soovi kuuluda valimisse.

Valimitesse kuuluvad äriühingud peavad vastama küsimustikule punkti 6 alapunkti b alapunktis iii sätestatud tähtaja jooksul ja tegema uurimise raames koostööd.

Kui ei tehta piisavalt koostööd, võib komisjon teha oma järeldused kättesaadavate faktide põhjal vastavalt algmääruse artikli 17 lõikele 4 ja artiklile 18. Nagu selgitatud käesoleva teate punktis 8, võib kättesaadavatel andmetel põhinev järeldus olla asjaomase isiku jaoks ebasoodsam.

b) Küsimustikud

Uurimise seisukohast vajalike andmete saamiseks saadab komisjon küsimustikud valimisse kuuluvale ühenduse tootmisharule ja ühenduse tootjate mistahes ühendusele, Hiina Rahvavabariigi eksportijatele/tootjatele, eksportijate/tootjate mistahes ühendusele, valimisse kuuluvatele importijatele, kaebuses nimetatud importijate ühendusele ning vaatlusaluste ekspordiriikide ametiasutustele.

Pidades silmas algmääruse artikli 17 lõike 3 ja artikli 9 lõike 6 kohaldamist, peavad Hiina Rahvavabariigi eksportijad/tootjad, kes soovivad taotleda individuaalset dumpingumarginaali, esitama täidetud küsimustiku käesoleva teate punkti 6 alapunkti a alapunktis ii sätestatud tähtaja jooksul. Seepärast tuleb neil taotleda küsimustikku punkti 6 alapunkti a alapunktis i sätestatud tähtaja jooksul. Samas peaksid asjaomased isikud teadma, et kui väljavõttelist uuringut kohaldatakse eksportijate/tootjate suhtes, võib komisjon siiski otsustada neile individuaalset dumpingumarginaali mitte arvutada, kui eksportijate/tootjate arv on nii suur, et individuaalne kontrollimine oleks põhjendamatult koormav ning takistaks uurimise õigeaegset lõpetamist.

c) Teabe kogumine ja isikute ärakuulamine

Kõigil huvitatud isikutel palutakse teha teatavaks oma seisukohad, esitada teave, mida küsimustik ei hõlma ja tõendusmaterjal.. Komisjon peab saama sellise teabe ja tõendusmaterjali punkti 6 alapunkti a alapunktis ii sätestatud tähtaja jooksul.

Peale selle võib komisjon huvitatud isikud ära kuulata, kui nad esitavad taotluse, milles on märgitud ärakuulamise konkreetsed põhjused. Kõnealune taotlus tuleb esitada punkti 6 alapunkti a alapunktis iii sätestatud tähtaja jooksul.

d) Turumajandusriigi valik

Vastavalt algmääruse artikli 2 lõike 7 punktile a on kavandatud valida Hiina Rahvavabariigi puhul normaalväärtuse määramisel asjakohaseks turumajandusriigiks Türgi. Huvitatud isikutel palutakse kommenteerida kõnealuse valiku sobivust punkti 6 alapunktis c sätestatud tähtaja jooksul.

e) Turumajanduslik staatus

Nende Hiina Rahvavabariigi eksportijate/tootjate puhul, kes väidavad, et nad tegutsevad turumajanduslikes tingimustes, st et nad vastavad algmääruse artikli 2 lõike 7 punktis c sätestatud kriteeriumidele, ja esitavad selle kohta piisavalt tõendeid, määratakse normaalväärtus kindlaks algmääruse artikli 2 lõike 7 punkti b kohaselt. Nõuetekohaselt põhjendatud taotlusi esitada kavatsevad eksportijad/tootjad peavad seda tegema punkti 6 alapunktis d sätestatud konkreetse tähtaja jooksul. Komisjon saadab taotluse vormid kõigile Hiina Rahvavabariigi eksportijatele/tootjatele, kes on valimisse kaasatud või keda on kaebuses nimetatud, kaebuses nimetatud eksportijate/tootjate ühendustele ning Hiina Rahvavabariigi ametiasutustele.

5.2. Ühenduse huvide hindamise menetlus

Vastavalt algmääruse artiklile 21 ja juhul, kui väidetav dumping ja selle tekitatud kahju on põhjendatud, tehakse otsus, kas dumpinguvastaste meetmete vastuvõtmine ei ole vastuolus ühenduse huvidega. Seepärast võivad ühenduse tootmisharu, importijad, neid esindavad ühendused, kasutajate esindajad ning tarbijaid esindavad organisatsioonid punkti 6 alapunkti a alapunktis ii sätestatud üldtähtaja jooksul endast teatada ja komisjonile teavet esitada, tingimusel et nad tõendavad, et nende tegevusala ja vaatlusaluse toote vahel on objektiivne seos. Isikud, kes on toiminud kooskõlas eelmise lausega, võivad taotleda ärakuulamist, esitades selleks punkti 6 alapunkti a alapunktis iii sätestatud tähtaja jooksul konkreetsed põhjused. Tuleb märkida, et igasugust artikli 21 kohaselt esitatud teavet võetakse arvesse üksnes siis, kui see esitatakse koos faktiliste tõenditega.

6. Tähtajad

a) Üldtähtajad

(i) Isikutele, kes taotlevad küsimustikku või muud taotluse vormi

Kõik huvitatud isikud peaksid taotlema küsimustikku või muud taotlusevormi niipea kui võimalik, ent hiljemalt 10 päeva pärast käesoleva teate avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.

(ii) Endast teatamiseks, küsimustikule vastuste esitamiseks ja mis tahes muu teabe andmiseks

Kõik huvitatud isikud, kes soovivad, et nende märkusi uurimise käigus arvesse võetaks, peavad endast komisjonile teatama ning esitama oma seisukohad ja küsimustiku vastused või mis tahes muu teabe 40 päeva jooksul pärast käesoleva teate avaldamist Euroopa Liidu Teatajas, kui ei ole sätestatud teisiti. Kõik eksportijad/tootjad, keda käesolev menetlus puudutab ja kes soovivad taotleda individuaalset kontrollimist vastavalt algmääruse artikli 17 lõikele 3, peavad samuti esitama vastused küsimustikule 40 päeva jooksul alates käesoleva teate avaldamisest Euroopa Liidu Teatajas, kui ei ole sätestatud teisiti. Juhitakse tähelepanu asjaolule, et enamiku algmääruses sätestatud menetlusõiguste kasutamine oleneb sellest, kas isik on endast eespool nimetatud ajavahemiku jooksul teatanud.

Valimisse valitud äriühingud peavad esitama küsimustiku vastused punkti 6 alapunkti b alapunktis iii sätestatud tähtaja jooksul.

(iii) Ärakuulamised

Peale selle võivad kõik huvitatud isikud sama 40-päevase tähtaja jooksul taotleda komisjonilt ärakuulamist.

b) Eritähtaeg väljavõttelise uuringu puhul

(i)

Komisjon peaks saama punkti 5.1 alapunkti a alapunktides i, ii ja iii nimetatud teabe 15 päeva jooksul pärast käesoleva teate avaldamist Euroopa Liidu Teatajas, kuna komisjon kavatseb konsulteerida asjaomaste isikutega, kes on avaldanud soovi kuuluda valimisse, valimi lõpliku kindlaksmääramise asjus 21 päeva jooksul pärast käesoleva teate avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.

(ii)	Muu valimi moodustamise seisukohast oluline teave, millele on osutatud punkti 5.1 alapunkti a alapunktis iv, peaks komisjonini jõudma 21 päeva jooksul pärast käesoleva teate avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.

(iii)

Valimisse kuuluvate isikute vastused küsimustikule peavad laekuma komisjonile 37 päeva jooksul alates kuupäevast, mil neile teatatakse valimisse kuulumisest.

c) Eritähtaeg turumajandusriigi valikuks

Uurimise osapooled võivad esitada märkusi selle kohta, kas Türgi, mida kavatsetakse vastavalt käesoleva teate punkti 5.1 alapunktile d kasutada turumajandusriigina normaalväärtuse määramisel Hiina Rahvavabariigi puhul, on selleks sobiv. Need märkused peavad komisjoni jõudma 10 päeva jooksul pärast käesoleva teate avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.

d) Eritähtaeg turumajandusliku staatuse ja/või individuaalse kohtlemise taotluse esitamiseks

Nõuetekohaselt põhjendatud turumajandusliku staatuse (nagu on nimetatud käesoleva teate punkti 5 alapunkti 1 alapunktis e) ja/või individuaalse kohtlemise taotlused algmääruse artikli 9 lõike 5 alusel peavad jõudma komisjonini 15 päeva jooksul alates käesoleva teate avaldamisest Euroopa Liidu Teatajas.

7. Kirjalikud esildised, küsimustiku vastused ja kirjavahetus

Kõik huvitatud isikute märkused ja taotlused tuleb esitada kirjalikult (mitte elektroonilisel kujul, kui ei ole sätestatud teisiti) ning need peavad sisaldama huvitatud isiku nime, aadressi, e-posti aadressi, telefoni- ja faksinumbrit. Kõik kirjalikud esildised, sealhulgas käesolevas teates nõutav teave, küsimustiku vastused ja kirjavahetus, mida huvitatud isikud käsitlevad konfidentsiaalsena, peavad olema märgistatud sõnaga „Limited” (4) ning vastavalt algmääruse artikli 19 lõikele 2 peab nendega kaasas olema mittekonfidentsiaalne versioon, millel on märge „For inspection by interested parties” (tutvumiseks huvitatud isikutele).

Komisjoni postiaadress:

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

Office: J-79 4/23

B-1049 Brussels

Faks (32-2) 295 65 05.

8. Koostööst hoidumine

Kui mõni huvitatud isik ei võimalda juurdepääsu vajalikule teabele või ei esita vajalikku teavet ettenähtud tähtaja jooksul või märkimisväärselt takistab uurimist, võib vastavalt algmääruse artiklile 18 nii positiivsed kui ka negatiivsed esialgsed või lõplikud järeldused teha kättesaadavate faktide põhjal.

Kui selgub, et huvitatud isik on esitanud ebaõiget või eksitavat teavet, jäetakse see teave arvesse võtmata ning võidakse toetuda kättesaadavatele faktidele. Kui huvitatud isik ei tee koostööd või teeb seda üksnes osaliselt ning kui järeldused põhinevad seetõttu kättesaadavatel faktidel vastavalt algmääruse artiklile 18, võib tulemus olla asjaomasele isikule ebasoodsam, kui see oleks olnud tema koostöö korral.

9. Uurimise ajakava

Uurimine viiakse vastavalt algmääruse artikli 6 lõikele 9 lõpule 15 kuu jooksul pärast käesoleva teate avaldamist Euroopa Liidu Teatajas. Vastavalt algmääruse artikli 7 lõikele 1 võidakse ajutised meetmed kehtestada hiljemalt üheksa kuud pärast käesoleva teate avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.

10. Isikuandmete töötlemine

Juhime tähelepanu sellele, et uurimise käigus kogutud isikuandmeid töödeldakse vastavalt Euroopa Parlamendi ja nõukogu määrusele (EÜ) nr 45/2001 üksikisikute kaitse kohta isikuandmete töötlemisel ühenduse institutsioonides ja asutustes ning selliste andmete vaba liikumise kohta (5).

11. Ärakuulamise eest vastutav ametnik

Juhitakse tähelepanu ka asjaolule, et kui huvitatud isikutel tekib raskusi oma kaitseõiguste kasutamisega, võivad nad taotleda kaubanduse peadirektoraadi ärakuulamise eest vastutava ametniku sekkumist. Ärakuulamise eest vastutav ametnik on vahendaja huvitatud isikute ja komisjoni talituste vahel ning aitab vajadusel leida ühise keele menetluslikes küsimustes, mis mõjutavad nende huvide kaitset kõnealuses menetluses, eelkõige sellistes küsimustes nagu juurdepääs toimikule, konfidentsiaalsus, tähtaegade pikendamine ning suuliste ja/või kirjalike seisukohtade esitamine. Lisateave ja kontaktandmed on huvitatud isikutele kättesaadavad kaubanduse peadirektoraadi veebisaidil (http://ec.europa.eu/trade) ärakuulamise eest vastutava ametniku veebilehel.

(1) EÜT L 56, 6.3.1996, lk 1. Määrust on viimati muudetud nõukogu määrusega (EÜ) nr 2117/2005 (ELT L 340, 23.12.2005, lk 17).

(2) Seotud äriühingute mõistet on selgitatud komisjoni määruse (EMÜ) nr 2454/93 (millega kehtestatakse rakendussätted nõukogu määrusele (EMÜ) nr 2913/92, millega kehtestatakse ühenduse tolliseadustik) artiklis 143 (EÜT L 253, 11.10.1993, lk 1).

(3) Individuaalset dumpingumarginaali võib taotleda algmääruse artikli 17 lõike 3 alusel äriühingutele, kes ei kuulu valimisse, algmääruse artikli 9 lõike 5 alusel individuaalse kohtlemise juhtudel mitteturumajanduslike/üleminekujärgus majandusega riikide puhul ning algmääruse artikli 2 lõike 7 punkti b alusel äriühingutele, kes taotlevad turumajanduslikku staatust. Tuleb arvesse võtta, et individuaalse kohtlemise jaoks tuleb esitada taotlus vastavalt algmääruse artikli 9 lõikele 5 ja turumajandusliku staatuse saamiseks tuleb esitada taotlus vastavalt algmääruse artikli 2 lõike 7 punktile b.

(4) See tähendab, et nimetatud dokument on üksnes sisekasutuseks. Seda kaitstakse vastavalt Euroopa Parlamendi ja nõukogu määruse (EÜ) nr 1049/2001 (üldsuse juurdepääsu kohta Euroopa Parlamendi, nõukogu ja komisjoni dokumentidele (EÜT L 145, 31.5.2001, lk 43)) artiklile 4. See on konfidentsiaalne dokument vastavalt algmääruse artiklile 19 ja GATT 1994 VI artikli rakendamist käsitleva WTO lepingu (dumpinguvastane leping) artiklile 6.

(5) EÜT L 8, 12.1.2001, lk 1.

16.2.2008

Euroopa Liidu Teataja

C 43/14

Teadaanne teatavate Hiina Rahvavabariigist pärit küünalde, peente vahaküünalde ja muude samalaadsete toodete importi käsitleva dumpinguvastase menetluse algatamise kohta

(2008/C 43/05)

Komisjon on saanud vastavalt nõukogu 22. detsembri 1995. aasta määruse (EÜ) nr 384/96 (kaitse kohta dumpinguhinnaga impordi eest riikidest, mis ei ole Euroopa Ühenduse liikmed, (1) edaspidi „algmäärus”) artiklile 5 kaebuse, milles väidetakse, et teatavaid Hiina Rahvavabariigist (edaspidi „vaatlusalune riik”) pärit küünlaid, peeneid vahaküünlaid ja muid samalaadseid tooteid imporditakse dumpinguhinnaga ning see tekitab olulist kahju ühenduse tootmisharule.

1. Kaebus

3. jaanuaril 2008 esitasid kaebuse järgmised ühenduse tootjad: Bolsius International BV, EIKA Wachswerke Fulda GmbH, Euro Candle KFT, Gies Kerzen GmbH, Liljeholmens Stearinfabriks AB, SER Wax Industry ja Vollmar GmbH (edaspidi „kaebuse esitajad”), kelle toodang moodustab olulise osa, käesoleval juhul üle 25 % ühenduse küünalde, peente vahaküünalde ja muude samalaadsete toodete kogutoodangust.

2. Toode

Väidetavalt dumpinguhinnaga müüdavad tooted on teatavad Hiina Rahvavabariigist pärit küünlad, peened vahaküünlad ja muud samalaadsed tooted, välja arvatud kalmuküünlad ja muud õueküünlad (edaspidi „vaatlusalune toode”). Käesolevas menetluses käsitletakse kalmuküünalde ja muude õueküünaldena küünlaid jms tooteid, mille kütus sisaldab üle 500 ppm tolueeni ja/või üle 100 ppm benseeni ja/või mille tahi diameeter on vähemalt 5 millimeetrit ja/või mis on individuaalselt pakitud vähemalt 5 cm kõrgusesse plastanumasse. Vaatlusalust toodet deklareeritakse tavaliselt CN-koodide ex 3406 00 11, ex 3406 00 19 ja ex 3406 00 90 all. CN-koodid on esitatud üksnes teadmiseks.

3. Väidetav dumping

Algmääruse artikli 2 lõike 7 sätteid silmas pidades määrasid kaebuse esitajad normaalväärtuse Hiina Rahvavabariigi puhul lõike 5.1 punktis d nimetatud asjakohase turumajandusriigi hinna põhjal. Väide dumpingu kohta põhineb selliselt arvutatud normaalväärtuse ja ühendusse müüdava vaatlusaluse toote ekspordihindade võrdlusel.

Selle põhjal on arvutatud dumpingumarginaal märkimisväärne.

4. Väidetav kahju

Kaebuse esitaja on esitanud tõendeid, et vaatlusaluse toote import Hiina Rahvavabariigist on üldjuhul suurenenud nii absoluutarvudes kui ka turuosa seisukohalt.

Väidetakse, et lisaks muudele tagajärgedele on imporditud vaatlusaluse toote kogused ja hinnad avaldanud negatiivset mõju ühenduse tootmisharu müüdavatele kogustele ja turuosale, ning selle tulemuseks on ühenduse tootmisharu üldise tulemuslikkuse, finantsseisundi ja tööhõive olukorra oluline halvenemine.

5. Menetlus

5.1. Dumpingu ja kahju kindlaksmääramise menetlus

Uurimise käigus määratakse kindlaks, kas Hiina Rahvavabariigist pärit vaatlusalune toode on dumpingtoode ning kas dumping on tekitanud kahju.

a) Väljavõtteline uuring

Pidades silmas käesolevasse menetlusse kaasatud isikute ilmset suurt arvu, võib komisjon otsustada kohaldada väljavõttelist uuringut kooskõlas algmääruse artikliga 17.

i) Hiina Rahvavabariigi eksportijate/tootjate väljavõtteline uuring

Selleks, et komisjon saaks otsustada, kas väljavõtteline uuring on vajalik, ning vajaduse korral moodustada valimi, palutakse käesolevaga kõigil eksportijatel/tootjatel või nende esindajatel endast komisjonile teatada ning esitada oma äriühingu või äriühingute kohta käesoleva teadaande punkti 6 alapunkti b alapunktis i sätestatud tähtaja jooksul ja punktis 7 osutatud vormis järgmine teave:

—	nimi, aadress, e-posti aadress, telefoni- ja faksinumber ning kontaktisik,

—	käive kohalikus vääringus ning ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007 ühendusse ekspordiks müüdud vaatlusaluse toote maht tonnides,

—	siseturul müüdud vaatlusaluse toote käive kohalikus vääringus ning maht tonnides ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007,

—	äriühingu täpne tegevusala seoses vaatlusaluse toote tootmisega,

—	kõigi vaatlusaluse toote tootmisse ja/või (eksport- ja/või omamaisesse) müüki kaasatud seotud äriühingute (2) nimed ja täpsed tegevusalad,

—	mis tahes muu asjakohane teave, mis aitaks komisjoni valimi moodustamisel.

Selleks, et komisjon saaks teavet, mida ta peab vajalikuks eksportijate/tootjate valimi moodustamisel, võtab ta lisaks ühendust ekspordiriigi ametiasutustega ja mis tahes teadaolevate eksportijate/tootjate ühendustega.

Kuna äriühing ei saa olla kindel, et ta valitakse valimisse, soovitatakse individuaalset marginaali (3) taotleda soovivatel eksportijatel/tootjatel tellida küsimustik käesoleva teadaande punkti 6 alapunkti a alapunktis i ettenähtud tähtaja jooksul ning esitada see käesoleva teadaande punkti 6 alapunkti a alapunkti i esimeses lõikes ettenähtud tähtaja jooksul. Siiski juhitakse tähelepanu käesoleva teadaande punkti 5,1 alapunkti b viimasele lausele.

ii) Importijate väljavõtteline uuring

—	nimi, aadress, e-posti aadress, telefoni- ja faksinumber ning kontaktisik,

—	äriühingu kogukäive eurodes ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007,

—	töötajate koguarv,

—	äriühingu täpne tegevusala seoses vaatlusaluse tootega;

—	Hiina Rahvavabariigist pärit asjaomase toote ühendusse impordi ja ühenduses toimunud edasimüügi maht tonnides ja väärtus eurodes ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007,

—	kõigi vaatlusaluse toote tootmisse ja/või müüki kaasatud seotud äriühingute (4) nimed ja täpsed tegevusalad,

—	mis tahes muu asjakohane teave, mis aitaks komisjoni valimi moodustamisel.

Selleks, et komisjon saaks teavet, mida ta peab vajalikuks importijate valimi moodustamisel, võtab ta lisaks ühendust mis tahes teadaolevate importijate ühendustega.

iii) Ühenduse tootjate väljavõtteline uuring

Pidades silmas kaebust toetavate ühenduse tootjate suurt hulka, kavatseb komisjon ühenduse tootmisharule tekitatava kahju uurimisel kohaldada väljavõttelist uuringut.

Selleks et komisjon saaks otsustada, kas väljavõtteline uuring on vajalik ning vajaduse korral moodustada valimi, palutakse käesolevaga kõigil ühenduse tootjatel või nende esindajatel teatada endast komisjonile ning esitada oma äriühingu või äriühingute kohta punkti 6 alapunkti b alapunktis i sätestatud tähtaja jooksul ja punktis 7 osutatud vormis järgmine teave:

—	nimi, aadress, e-posti aadress, telefoni- ja faksinumber ning kontaktisik,

—	äriühingu kogukäive eurodes ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007,

—	äriühingu täpne tegevusala seoses vaatlusaluse tootega;

—	ühenduse turul toimunud vaatlusaluse toote müügi väärtus eurodes ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007,

—	ühenduse turul toimunud vaatlusaluse toote müügimaht tonnides ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007,

—	vaatlusaluse toote toodangu maht tonnides ajavahemikul 1. jaanuarist 2007 kuni 31. detsembrini 2007,

—	kõigi asjaomase toote tootmisse ja/või müüki kaasatud seotud äriühingute (4) nimed ja täpsed tegevusalad,

—	mis tahes muu asjakohane teave, mis aitaks komisjoni valimi moodustamisel.

iv) Lõplik valimite moodustamine

Kõik huvitatud isikud, kes soovivad esitada asjakohast teavet seoses valimi moodustamisega, peavad seda tegema punkti 6 alapunkti b alapunktis ii sätestatud tähtaja jooksul.

Komisjon moodustab lõpliku valimi pärast konsulteerimist asjaomaste isikutega, kes on väljendanud soovi kuuluda valimisse.

Valimitesse kuuluvad äriühingud peavad vastama küsimustikule punkti 6 alapunkti b alapunktis iii sätestatud tähtaja jooksul ja tegema uurimise raames koostööd.

Kui ei tehta piisavalt koostööd, võib komisjon teha oma järeldused kättesaadavate faktide põhjal vastavalt algmääruse artikli 17 lõikele 4 ja artiklile 18. Nagu selgitatud käesoleva teadaande punktis 8, võib kättesaadavatel andmetel põhinev järeldus olla asjaomase isiku jaoks ebasoodsam.

b) Küsimustikud

Pidades silmas algmääruse artikli 17 lõike 3 ja artikli 9 lõike 6 kohaldamist, peavad Hiina Rahvavabariigi eksportijad/tootjad, kes soovivad taotleda individuaalset dumpingumarginaali, esitama täidetud küsimustiku käesoleva teadaande punkti 6 alapunkti a alapunktis ii sätestatud tähtaja jooksul. Seepärast tuleb neil taotleda küsimustikku punkti 6 alapunkti a alapunktis i sätestatud tähtaja jooksul. Samas peaksid asjaomased isikud teadma, et kui väljavõttelist uuringut kohaldatakse eksportijate/tootjate suhtes, võib komisjon siiski otsustada neile individuaalset dumpingumarginaali mitte arvutada, kui eksportijate/tootjate arv on nii suur, et individuaalne kontrollimine oleks põhjendamatult koormav ning takistaks uurimise õigeaegset lõpetamist.

c) Teabe kogumine ja isikute ärakuulamine

d) Turumajandusriigi valik

Vastavalt algmääruse artikli 2 lõike 7 punktile a on kavandatud valida Hiina Rahvavabariigi puhul normaalväärtuse määramisel asjakohaseks turumajandusriigiks Brasiilia. Huvitatud isikutel palutakse kommenteerida kõnealuse valiku sobivust punkti 6 alapunktis c sätestatud tähtaja jooksul.

e) Turumajanduslik kohtlemine

Nende Hiina Rahvavabariigi eksportijate/tootjate puhul, kes väidavad, et nad tegutsevad turumajanduslikes tingimustes, st et nad vastavad algmääruse artikli 2 lõike 7 punktis c sätestatud kriteeriumidele, ja esitavad selle kohta piisavalt tõendeid, määratakse normaalväärtus kindlaks algmääruse artikli 2 lõike 7 punkti b kohaselt. Nõuetekohaselt põhjendatud taotlusi esitada kavatsevad eksportijad/tootjad peavad seda tegema punkti 6 alapunktis d sätestatud konkreetse tähtaja jooksul. Komisjon saadab taotluse vormid kõigile kaebuses nimetatud Hiina Rahvavabariigi eksportijatele/tootjatele ja eksportijate/tootjate ühendustele ning Hiina Rahvavabariigi ametiasutustele.

5.2. Ühenduse huvide hindamise menetlus

6. Tähtajad

a) Üldtähtajad

(i) Isikutele, kes taotlevad küsimustikku või muud taotluse vormi

Kõik huvitatud isikud peaksid taotlema küsimustikku või muud taotlusevormi niipea kui võimalik, ent hiljemalt 10 päeva pärast käesoleva teadaande avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.

(ii) Endast teatamiseks, küsimustikule vastuste esitamiseks ja mis tahes muu teabe andmiseks

Kõik huvitatud isikud, kes soovivad, et nende märkusi uurimise käigus arvesse võetaks, peavad endast komisjonile teatama ning esitama oma seisukohad ja küsimustiku vastused või mis tahes muu teabe 40 päeva jooksul pärast käesoleva teadaande avaldamist Euroopa Liidu Teatajas, kui ei ole sätestatud teisiti. Kõik eksportijad, keda käesolev menetlus puudutab ja kes soovivad taotleda individuaalset kontrollimist vastavalt algmääruse artikli 17 lõikele 3, peavad samuti esitama vastused küsimustikule 40 päeva jooksul alates käesoleva teadaande avaldamisest Euroopa Ühenduste Teatajas, kui ei ole sätestatud teisiti. Juhitakse tähelepanu asjaolule, et enamiku algmääruses sätestatud menetlusõiguste kasutamine oleneb sellest, kas isik on endast eespool nimetatud ajavahemiku jooksul teatanud.

Valimisse valitud äriühingud peavad esitama küsimustiku vastused punkti 6 alapunkti b alapunktis iii sätestatud tähtaja jooksul.

(iii) Ärakuulamised

Peale selle võivad kõik huvitatud isikud sama 40päevase tähtaja jooksul taotleda komisjonilt ärakuulamist.

b) Eritähtaeg väljavõttelise uuringu puhul

(i)

Punkti 5.1 alapunkti a alapunktides i, ii ja iii nimetatud teave peaks komisjonini jõudma 15 päeva jooksul pärast käesoleva teadaande avaldamist Euroopa Liidu Teatajas, sest komisjon kavatseb konsulteerida asjaomaste isikutega, kes on avaldanud soovi kuuluda valimisse, valimi lõpliku kindlaksmääramise asjus 21 päeva jooksul pärast käesoleva teadaande avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.

(ii)	Muu valimi moodustamise seisukohast oluline teave, millele on osutatud punkti 5.1 alapunkti a alapunktis iv, peaks komisjonini jõudma 21 päeva jooksul pärast käesoleva teadaande avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.

(iii)

Komisjon peab saama valimisse kuuluvatelt isikutelt küsimustiku vastused 37 päeva jooksul alates kuupäevast, mil neile teatati valimisse kuulumisest.

c) Eritähtaeg turumajandusriigi valikuks

Uurimise osalised võivad esitada märkusi selle kohta, kas Brasiilia, mida kavatsetakse vastavalt käesoleva teadaande punkti 5.1 alapunktile d kasutada turumajandusriigina normaalväärtuse määramisel Hiina Rahvavabariigi jaoks, on selleks sobiv. Need arvamused peavad komisjoni jõudma 10 päeva jooksul pärast käesoleva teadaande avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.

d) Eritähtaeg turumajandusliku staatuse ja/või individuaalse kohtlemise taotluse esitamiseks

Nõuetekohaselt põhjendatud turumajandusliku staatuse (nagu on nimetatud käesoleva teadaande punkti 5 alapunkti 1 alapunktis e) ja/või individuaalse kohtlemise taotlused algmääruse artikli 9 lõike 5 alusel peavad jõudma komisjonini 15 päeva jooksul alates käesoleva teadaande avaldamisest Euroopa Liidu Teatajas.

7. Kirjalikud esildised, küsimustiku vastused ja kirjavahetus

Kõik huvitatud isikute märkused ja taotlused tuleb esitada kirjalikult (mitte elektroonilisel kujul, kui ei ole sätestatud teisiti) ning need peavad sisaldama huvitatud isiku nime, aadressi, e-posti aadressi, telefoni- ja faksinumbrit. Kõik kirjalikud pöördumised, sealhulgas käesolevas teadaandes nõutud teave, küsimustiku vastused ja kirjavahetus, mida huvitatud isikud käsitlevad konfidentsiaalsena, peavad olema märgistatud sõnaga „Limited” (5) ning vastavalt algmääruse artikli 19 lõikele 2 peab nendega kaasas olema mittekonfidentsiaalne versioon, millel on märge „For inspection by interested parties” (tutvumiseks huvitatud isikutele).

Komisjoni postiaadress:

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

Office: J-79 4/23

B-1049 Brussels

Faks: (32-2) 295 65 05.

8. Koostööst hoidumine

9. Uurimise ajakava

Uurimine viiakse vastavalt algmääruse artikli 6 lõikele 9 lõpule 15 kuu jooksul pärast käesoleva teadaande Euroopa Liidu Teatajas avaldamise kuupäeva. Vastavalt algmääruse artikli 7 lõikele 1 võidakse ajutised meetmed kehtestada hiljemalt üheksa kuud pärast käesoleva teadaande avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.

10. Isikuandmete töötlemine

Juhime tähelepanu sellele, et uurimise käigus kogutud isikuandmeid töödeldakse vastavalt Euroopa Parlamendi ja nõukogu 18. detsembri 2000. aasta määrusele (EÜ) nr 45/2001 üksikisikute kaitse kohta isikuandmete töötlemisel ühenduse institutsioonides ja asutustes ning selliste andmete vaba liikumise kohta (6).

11. Ärakuulamise eest vastutav ametnik

Juhitakse tähelepanu ka asjaolule, et kui huvitatud isikutel tekib raskusi oma kaitseõiguste kasutamisega, võivad nad taotleda kaubanduse peadirektoraadi ärakuulamise eest vastutava ametniku sekkumist. Ärakuulamise eest vastutav ametnik on vahendaja huvitatud isikute ja komisjoni talituste vahel ning aitab vajadusel leida ühise keele menetluslikes küsimustes, mis mõjutavad nende huvide kaitset kõnealuses menetluses, eelkõige sellistes küsimustes nagu juurdepääs toimikule, konfidentsiaalsus, tähtaegade pikendamine ning suuliste ja/või kirjalike seisukohtade esitamine. Täiendav teave ja kontaktandmed on huvitatud isikutele kättesaadavad kaubanduse peadirektoraadi veebisaidil (http://ec.europa.eu/trade) ärakuulamise eest vastutava ametniku veebilehel.

(1) EÜT L 56, 6.3.1996, lk 1. Määrust on viimati muudetud määrusega (EÜ) nr 2117/2005 (ELT L 340, 23.12.2005, lk 17).

(2) Seotud äriühingute mõistet on selgitatud komisjoni 2. juuli 1993. aasta määruse (EMÜ) nr 2454/93 (millega kehtestatakse rakendussätted nõukogu määrusele (EMÜ) nr 2913/92, millega kehtestatakse ühenduse tolliseadustik) artiklis 143 (EÜT L 253, 11.10.1993, lk 1).

(3) Individuaalset dumpingumarginaali võib taotleda algmääruse artikli 17 lõike 3 alusel äriühingutele, kes ei kuulu valimisse, algmääruse artikli 9 lõike 5 alusel individuaalse kohtlemise juhtudel mitteturumajanduslike/üleminekujärgus majandusega riikide puhul ning algmääruse artikli 2 lõike 7 punkti b alusel äriühingutele, kes taotlevad turumajanduslikku staatust. Tuleb arvesse võtta, et individuaalse kohtlemise taotlemisel tuleb esitada taotlus vastavalt algmääruse artikli 9 lõikele 5 ja turumajandusliku staatuse taotlemisel tuleb esitada taotlus vastavalt algmääruse artikli 2 lõike 7 punktile b.

(4) Seotud äriühingute mõistet on selgitatud komisjoni määruse (EMÜ) nr 2454/93 artiklis 143.

(5) See tähendab, et nimetatud dokument on üksnes sisekasutuseks. Seda kaitstakse vastavalt Euroopa Parlamendi ja nõukogu 30. mai 2001. aasta määruse (EÜ) nr 1049/2001 (üldsuse juurdepääsu kohta Euroopa Parlamendi, nõukogu ja komisjoni dokumentidele (EÜT L 145, 31.5.2001, lk 43)) artiklile 4. See on konfidentsiaalne dokument vastavalt algmääruse artiklile 19 ja GATT 1994 VI artikli rakendamist käsitleva WTO lepingu (dumpinguvastane leping) artiklile 6.

(6) EÜT L 8, 12.1.2001, lk 1.

16.2.2008

Euroopa Liidu Teataja

C 43/19

RIIGIABI — TŠEHHI VABARIIK

Riigiabi C 3/08 (ex NN 102/05) — Avalike teenuste eest makstav hüvitis Lõuna-Morava bussiettevõtjatele

Kutse märkuste esitamiseks Euroopa Ühenduse asutamislepingu artikli 88 lõike 2 kohaselt

(EMPs kohaldatav tekst)

(2008/C 43/06)

Käesoleva kokkuvõtte järel autentses keeles esitatud 15. jaanuari 2008. aasta kirjas teavitas komisjon Tšehhi Vabariiki oma otsusest algatada EÜ asutamislepingu artikli 88 lõikega 2 ette nähtud menetlus seoses eespool nimetatud meetmega.

Huvitatud isikud võivad saata oma märkused ühe kuu jooksul alates käesoleva kokkuvõtte ja sellele järgneva kirja avaldamisest järgmisel aadressil:

European Commission

Directorate-General for Energy & Transport

Directorate A, unit 4

DM 28

B-1049 Brüssel

Faks: (32-2) 296 41 04

Märkused edastatakse Tšehhi Vabariigile. Märkusi esitavad huvitatud isikud võivad kirjalikult taotleda neid käsitlevate andmete konfidentsiaalsust, täpsustades taotluse põhjused.

KOKKUVÕTTE TEKST

1. Menetlus

28. juuni 2005. aasta kirjas sai komisjon kaebuse Tšehhi ettevõtjalt CAS — SERVICE a.s. (edaspidi „kaebuse esitaja”). Kaebuses käsitletakse riigiabi, mida piirkondlikud ametiasutused väidetavalt andsid kaebuse esitaja mitmele konkurendile ajavahemikul 2003–2005.

2. Meetme kirjeldus

—	Nimetus: Avalike teenuste eest makstav hüvitis Lõuna-Morava bussiettevõtjatele

—	Kestus: 2003–2005

—	Vorm: avalike transporditeenuste eest makstav hüvitis

—	Asutus: Lõuna-Morava ametiasutused

—	Abi saajad: Bítešská Dopravní Společnost s.r.o., BK Bus s.r.o., Břežanská dopravní společnost s.r.o., Znojemská dopravnì společnost — PSOTA s.r.o., TREDOS, spol. s.r.o.

—	Eesmärk: avaliku teenindamise kohustus

3. Meetme hindamine

Enne 1. maid 2004 (st enne Tšehhi Vabariigi ELiga ühinemise kuupäeva) sõlmitud lepingutega ettenähtud makseid ei saa komisjon käsitleda riigiabi eeskirjade, asutamislepingu artiklis 88 sätestatud korra ega ajutise mehhanismi alusel. Kõnealuste lepingute muudatusi, mis tehti pärast ühinemist ja millest tulenevalt suureneb riigi vastutus abisaajate suhtes, võib siiski käsitada uue abina.

Lõuna-Morava ametiasutused maksid hüvitisi riigieelarvest. Seega anti need riigi ressurssidest. Hüvitist võis saajatele anda valikuliselt. Käesoleval juhul on täidetud tingimus, et abi moonutab konkurentsi ja mõjutab liikmesriikidevahelist kaubandust.

EÜ asutamislepingu artikliga 73 on ette nähtud transpordi koordineerimise ja transpordivaldkonnas avaliku teenindamise kohustuse täitmiseks antava abi ühilduvustingimused. Altmarki kohtuasja (C-280/00) kohaselt ei saa artiklit 73 kohaldada otse, vaid üksnes nõukogu määrustest tulenevalt, eelkõige lähtudes nõukogu 26. juuni 1969. aasta määrusest 1191/69 raudtee-, maantee- ja siseveetranspordis osutatavate avalike teenuste kontseptsioonist tulenevaid kohustusi puudutavate liikmesriikidepoolsete meetmete kohta (EÜT L 156, 28.6.1969, lk 1).

Kuna käesoleval juhul pakkumiskutset ei avaldatud ning kaebuse esitaja väidab, et Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA, TREDOS on saanud ebaseaduslikku riigiabi, leiab komisjon, et kaebuse esitajale ja kolmandatele isikutele tuleb anda võimalus esitada märkusi hüvitise suuruse kehtestamiseks Lõuna-Morava ametiasutuste kasutatud metoodika kohta, enne kui kindlalt järeldada, et abi on kooskõlas EÜ asutamislepingu artikliga 73 nõukogu määruse artikli 14 alusel.

Vastavalt nõukogu määruse (EÜ) nr 659/1999 artiklile 14 võib ebaseaduslikult antud abi selle saajalt sisse nõuda.

KIRJA TEKST

„Komise chce informovat Českou republiku, že po prostudování informací o výše uvedeném opatření předložených orgány Vaší země se rozhodla zahájit řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

1. ŘÍZENÍ

1.	V dopise ze dne 28. června 2005 obdržela Komise stížnost od české společnosti ČAS – Service a. s. (‚stěžovatel‘). Stížnost se týkala státní podpory, kterou krajské úřady v letech 2003 až 2005 údajně poskytly různým konkurentům stěžovatele.

2.	Dopisy ze dne 20. července 2005, 14. března 2006 a 7. prosince 2006 požádala Komise orgány České republiky o další informace týkající se problémů uvedených stěžovatelem.

3.	České orgány odpověděly dne 14. září 2005, 2. června 2006, 6. února 2007 a 18. října 2007.

2. OKOLNOSTI PŘÍPADU

4.	Stěžovatel je akciovou společností činnou v oblasti pravidelné autobusové dopravy, zájezdové dopravy, městské autobusové dopravy na Znojemsku a v mezinárodní dopravě.

5.	Až do září 2004 bylo provozování regionální veřejné autobusové dopravy v Jihomoravském kraji klíčovou aktivitou stěžovatele, a to zejména na základě smluv uzavřených s regionálními orgány. Služby byly poskytovány v Jihomoravském kraji (okresy Znojmo a Moravský Krumlov).

Stěžovatel tvrdí, že úřady Jihomoravského kraje poskytly v období 2003–2005 nedovolenou státní podporu Bítešské dopravní společnosti spol. s r.o. (dále jen ‚Bítešská‘), společnosti BK BUS s.r.o. (dále jen ‚BK Bus‘), Břežanské dopravní společnosti s.r.o. (dále jen ‚Břežanská společnost‘), Znojemské dopravní společnosti – PSOTA, s.r.o. (dále jen ‚PSOTA‘) a společnosti TREDOS, spol. s r.o. (dále jen ‚TREDOS‘). Mělo k tomu dojít udělením licence, které nebylo ani transparentní, ani objektivní.

Komise konstatuje, že podle českých orgánů se v případě licence jedná o povolení udělované orgány k provozování veřejné linkové dopravy. Cílem licence je zaručit, aby autobusovou dopravu provozovali pouze ti dopravci, kteří splňují určité kvalitativní požadavky. V tomto ohledu Komise konstatuje, že podle § 18 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen ‚zákon o silniční dopravě‘), patří mezi tyto požadavky zejména povinnost provozovat dopravu podle schváleného jízdního řádu, zajistit určitou míru bezpečnosti pro cestující, uveřejnit jízdní řád a označit vozidla názvem linky.

Kromě toho Komise konstatuje, že § 19 zákona o silniční dopravě stanoví, že závazkem veřejné služby se rozumí ‚závazek, které by dopravce jinak pro jeho ekonomickou nevýhodnost nepřijal nebo by jej přijal pouze zčásti. Závazek veřejné služby sjednává s dopravcem stát a hradí dopravci prokazatelnou ztrátu vzniklou jeho plněním. Závazek veřejné služby spočívá v závazku provozu (…), závazku přepravy (…) a závazku tarifním (…). Závazek veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě vzniká na základě písemné smlouvy‘ (uzavřené mezi příslušnými orgány a provozovatelem dopravy).

Dále § 19b zákona o silniční dopravě stanoví, že ‚povinnou součástí smlouvy o závazku veřejné služby je předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá‘. Příslušné orgány ‚uhradí prokazatelnou ztrátu nejvýše ve výši tohoto předběžného odborného odhadu zvýšeného pouze o nepředvídatelné prokazatelné náklady. Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb.‘

10.

Komise rovněž konstatuje, že podle § 19b odstavce 5 zákona o silniční dopravě ‚vymezení prokazatelné ztráty, způsob výpočtu předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, způsob výpočtu prokazatelné ztráty, pravidla na přidělování finančních prostředků z příslušných rozpočtů, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, a způsob výkonu státního odborného dozoru nad financováním dopravní obslužnosti stanoví prováděcí předpis.‘ Tento předpis (vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 50/1998 Sb. ze dne 13. března 1998, o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové osobní dopravě – dále jen ‚vyhláška‘) definuje prokazatelnou ztrátu ve veřejné linkové osobní dopravě jako: ‚rozdíl mezi součtem ekonomicky oprávněných nákladů a upraveného přiměřeného zisku a mezi dosaženými tržbami a výnosy.‘

11.

Přiměřeným ziskem se ve vyhlášce rozumí ‚částka, která po zdanění (…) nepřekračuje 1/8 ceny autobusů používaných zpravidla pro veřejnou linkovou osobní dopravu zajišťující dopravní obslužnost plněním závazku veřejné služby, snížená o částku celkových skutečných účetních odpisů těchto autobusů, a částka vynaložená na investice související s provozováním veřejné linkové osobní dopravy, pokud s těmito investicemi vyjádřil pro účely jejich zahrnutí do výpočtu prokazatelné ztráty souhlas příslušný dopravní úřad.‘

12.

S účinností od 1. ledna 2003 přešla v České republice odpovědnost za uzavírání smluv o zajišťování služeb veřejné dopravy s dopravními podniky na krajské úřady, včetně úřadů Jihomoravského kraje. Úřady Jihomoravského kraje porovnaly náklady na provozování veřejné dopravy, které vznikly stěžovateli, s průměrnými náklady na provozování autobusové dopravy v České republice získanými ze statistického průzkumu. Došly k závěru, že náklady stěžovatele byly vyšší než průměrné náklady.

13.

Dne 24. března 2003 se na základě výše uvedeného posouzení a po neúspěšných jednáních se stěžovatelem rozhodly úřady Jihomoravského kraje zahájit jednání o zajištění dopravní obslužnosti s jinými dopravci. Obrátily se na známé dopravce působící v Jihomoravském kraji s výzvou k podání nabídek na zajištění služeb veřejné dopravy na Znojemsku. Výzva k podání nabídek byla rozeslána 41 dopravcům, včetně stěžovatele. Ve výzvě se počítalo s tím, že krajské úřady jsou ochotny provozovatelům platit za poskytování služby maximálně 26 Kč/km. Dále výzva obsahovala požadavek, že dopravci musí mít elektronický odbavovací systém a dobrou pověst u administrativy.

14.

Krajské úřady obdržely odpovědi od devíti dopravců a pozvaly poté tyto dopravce na jednání. Nabídky posuzovala a hodnotila výběrová komise, kterou jmenovala Rada Jihomoravského kraje. Doporučila, aby byly smlouvy o zajišťování dopravní obslužnosti uzavřeny se šesti dopravci, včetně stěžovatele, a to s těmito společnostmi: Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA, TREDOS a stěžovatel (ČAS-Service a.s.).

15.	Kritérii hodnocenými při posuzování nabídek výběrovou komisí byla jednoznačnost a úplnost nabídky. Úřady Jihomoravského kraje dále braly do úvahy mimo jiné i kritérium minimalizace počtu provozně-technických kilometrů a celistvosti vybraného území.

16.	Podle českých orgánů splňoval stěžovatel kritéria výběru pouze podmíněně, nespecifikoval totiž jednoznačně cenu svého přepravního výkonu a během dalších jednání uvedl, že nemůže akceptovat kompenzaci ve výši navrhované úřady Jihomoravského kraje ve výzvě k podání nabídek.

17.	Proto došel krajský úřad k závěru, že stěžovatel nesplňuje podmínky výběrového řízení a že s ním nemůže být uzavřena smlouva o zajišťování dopravní obslužnosti ve veřejné dopravě.

18.

Smlouvy byly uzavřeny s těmi dopravci, kteří akceptovali, že maximální cena vyplácená za zajišťování veřejné dopravy bude 26 Kč/km. Podle českých orgánů to znamená, že řádně spravovaná a vybavená společnost s náklady 23,959 Kč/km bude mít zisk ve výši 2,041 Kč/km. Náklady ve výši 23,959 Kč/km byly získány ze statistických průzkumů prováděných podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Tyto průzkumy se týkaly zajišťování služeb veřejné autobusové dopravy na území České republiky v roce 2002.

19.

Komise konstatuje, že odhadovaná cena za kilometr (max. 26 Kč/km) byla stanovena ve smlouvách s jednotlivými dopravci. Z ní bylo možno stanovit celkovou výši příjmů (cena za km vynásobená počtem kilometrů), které budou dopravci za poskytnutí služby vyplaceny. Z této částky byly odečteny skutečné příjmy, aby bylo možno určit ztráty.

20.	Dopravce musel úřadu po poskytnutí služeb předložit doklad k doložení skutečných příjmů. Teprve poté byla stanovena výše ztrát a došlo k vyplacení kompenzace.

21.

Kromě obecných požadavků stanovených v zákoně o silniční dopravě pro dopravce a vyplývajících ze skutečnosti, že tito provozovatelé mají licence, uváděly všechny smlouvy konkrétnější povinnosti jednotlivých provozovatelů, a to povinnost provozovat dopravu na konkrétních linkách a v určených časech a rovněž podmínky pro změnu smluv a pokuty v případě nedodržení smluv.

22.	České orgány informovaly Komisi, že po roce 2003 se úřady Jihomoravského kraje dohodly uzavřít další smlouvy na zajišťování dopravní obslužnosti na rok 2004 a 2005 se stejnými dopravci.

23.	České orgány potvrdily, že při výběru dopravců poskytujících dopravní služby v roce 2004 a 2005 neproběhlo žádné zvláštní řízení.

24.

V následující tabulce jsou uvedeny údaje o částkách kompenzace, s nimiž se počítalo ve smlouvách na rok 2004 (tabulka 1):

Dopravní podnik	Datum uzavření smlouvy	Maximální výše kompenzace, s níž se ve smlouvě počítalo
TREDOS	21. 1. 2004	7 364 733 Kč
TREDOS	Změněna: 31. 8. 2004	7 399 733 Kč
BK Bus	22. 1. 2004	4 349 779 Kč
Bítešská	21. 1. 2004	4 780 000 Kč
PSOTA	20. 1. 2004	18 924 849 Kč
	Změněna:
	31. 8. 2004	18 956 769 Kč
	17. 9. 2004	18 979 733 Kč
Břežanská společnost	26. 1. 2004	10 615 611 Kč

25.

Dále Komise konstatuje, že smlouvy uzavřené na rok 2004 byly prodlouženy na rok 2005 (tabulka 2):

Dopravní podnik	Datum uzavření smlouvy	Maximální výše kompenzace, s níž se ve smlouvě počítalo
TREDOS	4. 3. 2005	11 457 527 Kč
	Změněna:
	31. 3. 2005	11 593 799 Kč
BK Bus	4. 3. 2005	5 244 124 Kč
Bítešská	4. 3. 2005	6 000 000 Kč
PSOTA	4. 3. 2005	20 999 640 Kč
Břežanská společnost	4. 3. 2005	11 953 423 Kč

26.	Podle českých orgánů nezískaly výše uvedené podniky během období 2004 až 2005 žádné jiné finanční částky od státu nebo ze státních prostředků, pokud jde o dopravní služby v Jihomoravském kraji.

3. PRÁVNÍ POSOUZENÍ OPATŘENÍ

3.1 Pravomoc Komise prověřit opatření zavedená zeměmi, které k Evropské unii přistoupily dne 1. května 2004

27.	Ustanovení přílohy IV kapitoly 3 aktu o přistoupení tvoří právní rámec pro posouzení opatření, která uskutečnily přistupující členské státy před svým přistoupením k EU a která jsou v platnosti i po přistoupení.

28.

Se zvláštním odkazem na odvětví dopravy stanoví příloha IV, že ‚režimy podpor a individuální podpory, které nabyly účinku v novém členském státě přede dnem přistoupení a jsou stále použitelné i po tomto dni, se považují za existující podpory ve smyslu čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES (…), za předpokladu, že byly do čtyř měsíců ode dne přistoupení sděleny Komisi.‘

29.

Podle uznávané rozhodovací praxe (1) ‚nemůže Komise posuzovat podpory, které byly poskytnuty před přistoupením a nejsou použitelné po přistoupení, ani na základě postupů stanovených v článku 88 Smlouvy o ES, ani na základě přechodného mechanismu. Pouze taková opatření, na jejichž základě může být i po přistoupení poskytnuta dodatečná podpora nebo může být zvýšena částka podpory již poskytnuté, mohou být na základě přechodného mechanismu kvalifikována jako existující podpora – pokud splňují příslušné podmínky – a proto tomuto mechanismu podléhají. Na druhé straně se přechodný mechanismus stává bezpředmětným v souvislosti s opatřeními pro poskytování podpor, které již byly v určité výši definitivně a bezpodmínečně poskytnuty před přistoupením. (…) aby bylo možno stanovit, zda se jedná o tento případ, je příslušným kritériem právně závazný akt, jímž se příslušné vnitrostátní orgány zavazují poskytnout podporu. Pokud takový akt neexistuje, nebylo opatření poskytnuto před přistoupením, a jedná se tedy o novou podporu, jejíž slučitelnost se společným trhem Komise posuzuje na základě článků 87 a 88 Smlouvy o ES. Nové opatření musí být posouzeno v momentě, kdy je podpora poskytována; za poskytnutí podpory se považuje právní závazek státu, a nikoli její vyplacení. Jakákoli platba v rámci právního závazku, současná i budoucí, znamená pouze provedení závazku a nemůže být považována za novou nebo dodatečnou podporu. Komise je proto toho názoru, že se musí prokázat, že i po přistoupení bude podpora znamenat další přínos, který nebyl v době jejího poskytnutí znám nebo nebyl znám v plné míře, aby mohlo být opatření považováno za použitelné po přistoupení.‘

30.

Proto nemůže Komise posuzovat platby uváděné ve smlouvách uzavřených před 1. květnem 2004, tj. před datem přistoupení České republiky, ani podle pravidel o státní podpoře, ani na základě postupů stanovených v článku 88 Smlouvy o ES, ani na základě přechodného mechanismu. Změny těchto smluv, k nimž došlo po přistoupení a z nichž státu vyplynuly nové závazky vůči příjemcům podpory, však mohou zakládat novou podporu.

31.	V důsledku toho může Komise u smluv uvedených v tabulce 1 pouze prošetřit, zda dodatky k původním smlouvám na rok 2004 (uzavřené po přistoupení) se společnostmi PSOTA a TREDOS obsahují státní podporu ve smyslu článku 87 Smlouvy.

32.	Pokud jde o dodatky uvedené v tabulce 2, které byly všechny uzavřeny po 1. květnu 2004, je jejich prošetření v pravomoci Komise.

33.	Co se týče opatření uvedených v bodě 31 a 32 tohoto rozhodnutí, konstatuje Komise, že je české orgány nepředložily v rámci postupu stanoveného v příloze IV aktu o přistoupení. Tato opatření proto nikdy nezískala status existující podpory.

3.2 Poskytnutí podpory

34.

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li Smlouva jinak.

3.2.1 Státní prostředky

35.	Komise konstatuje, že úřady Jihomoravského kraje vyplácely kompenzace z veřejného rozpočtu. Byly tudíž poskytovány ze státních prostředků.

3.2.2 Selektivní hospodářská výhoda

36.	Je třeba stanovit, zda opatření poskytuje selektivní hospodářskou výhodu.

37.

Z rozsudku ve věci Altmark (2) vyplývá, že ‚pokud musí být opatření státu považováno za kompenzaci za služby poskytnuté podniky, které kompenzaci přijaly, aby mohly plnit závazky veřejné služby, takže se u těchto podniků nejedná o skutečné finanční zvýhodnění a opatření tedy nemá za následek jejich příznivější konkurenční postavení, než mají jejich konkurenti, nespadá takové opatření pod čl. 92 odst. 1 Smlouvy. Aby však tato kompenzace nebyla v konkrétním případě klasifikována jako státní podpora, je třeba splnit řadu podmínek.‘

38.	Zaprvé je podle výše uvedeného rozsudku třeba stanovit, ‚zda se od podniku přijímajícího kompenzaci skutečně vyžaduje plnění závazku veřejné služby a (zda) byly tyto závazky jasně definovány‘.

39.

Pokud jde o tento požadavek, konstatuje Komise, že zákon o silniční dopravě uvádí definici závazku veřejné služby a stanoví, že závazek veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy mezi orgány a dopravcem. České orgány zaslaly Komisi kopie smluv a následných dodatků uzavřených s dopravními podniky.

40.	Komise konstatuje, že závazek veřejné služby byl ve smlouvách jednoznačně a konkrétně definován, tj. u jednotlivých provozovatelů byla jasně vymezena přepravní spojení a časové termíny, ve kterých bude doprava zajišťována.

41.	Proto došla Komise k závěru, že první podmínka podle věci Altmark je splněna.

42.	Zadruhé je třeba prokázat, že ‚ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby (kompenzace) byly stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem.‘

43.

Komise konstatuje, že úřady stanovily maximální cenu za dopravní služby na základě kritérií uvedených v § 19b zákona o silniční dopravě a ve vyhlášce popsaných výše na 26 Kč/km. Tato cena byla obsažena ve výzvě k podání nabídek zaslané všem potenciálním zájemcům v roce 2003. Komise konstatuje, že uvedená cena byla stanovena na základě statistických údajů.

44.	Znamená to, že cena byla stanovena předem, tj. před výběrem dopravců, a to objektivním a transparentním způsobem. Tento ukazatel nebyl v dodatcích dohodnutých po přistoupení České republiky k Evropské unii pozměněn.

45.	Komise proto došla k závěru, že druhá podmínka podle věci Altmark je splněna.

46.	Třetí podmínkou uvedenou v rozsudku ve věci Altmark je to, že ‚vyrovnávací platba nepřevyšuje částku nezbytnou pro pokrytí veškerých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby nebo jejich části, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk z plnění uvedených závazků‘.

47.	Komise konstatuje, že krajské úřady uvedly ve výzvě k podání nabídek, že maximální cena 26 Kč/km je cena, kterou jsou ochotny platit dopravcům za zajišťování dopravní obslužnosti.

48.

Kromě toho všechny smlouvy obsahují odhad ztrát, které vzniknou jednotlivým autobusovým dopravcům při zajišťování dopravní obslužnosti podle smlouvy. Odhad ztrát se provádí takto: Zaprvé jsou ztráty vypočítávány pro případ, že společnost obdrží 26 Kč/km plus příjmy z jízdného zaplaceného cestujícími. Dále jsou ztráty vypočítávány pouze s ohledem na příjmy z jízdného zaplaceného cestujícími. Cena 26 Kč/km tedy zahrnuje také přiměřený zisk vypočítaný na základě objektivních ukazatelů stanovených ve vyhlášce s odkazem na hodnotu aktiv podniků. Ke konečnému vyrovnání a vyplacení kompenzace dochází teprve poté, kdy autobusový dopravce předložil doklady k doložení své skutečné ztráty. Pokud jsou skutečné ztráty nižší, než se odhadovalo, je provedena pouze kompenzace skutečných ztrát. Pokud jsou skutečné ztráty vyšší, než se odhadovalo, pak je provedena kompenzace maximálně ve výši předběžného odhadu. Zvýšení této hranice je možné pouze v případě nepředvídatelných nákladů.

49.

Protože byl výpočet vyrovnávací platby proveden na základě předem stanoveného ukazatele (26 Kč/km) a konečná úhrada byla založena na dokladech o skutečně vzniklých ztrátách a nepřevyšovala částku stanovenou předem ve smlouvách, je Komise předběžně toho názoru, že vyrovnávací platba zřejmě nebyla vyšší než skutečné ztráty. Kromě toho považuje Komise zisk zahrnutý do částky 26 Kč/km za přiměřený. V této fázi si však Komise není jista, co přesně se rozumí pod pojmem nepředvídatelné náklady. Žádá proto české orgány a zainteresované třetí strany, aby vyjádřily svůj názor na to, zda je pojem nepředvídatelné náklady v českých právních předpisech dostatečně přesný.

50.

A konečně rozsudek ve věci Altmark předpokládá, že pokud ‚podnik, který má plnit závazky veřejné služby, není pro tyto účely vybrán v řízení o zadávání veřejných zakázek, je výše nezbytné náhrady určena na základě rozboru nákladů, které by na plnění těchto povinností vynaložil typický podnik, řádně spravovaný a vybavený nezbytnými dopravními prostředky k plnění takové veřejné služby; přitom je nutné vzít v potaz příslušné příjmy a přiměřený zisk z plnění takových povinností‘.

51.	Komise konstatuje, že Jihomoravský kraj rozeslal známým dopravcům v oblasti (celkem 41) výzvu k podání nabídek na zajištění dopravních služeb na Znojemsku.

52.

Tento postup nedal možnost dopravcům z jiných krajů, okresů nebo jiných států podat své nabídky, přestože to mohli chtít udělat. Komise rovněž konstatuje, že české orgány nepočítaly s žádným výběrovým řízením na dopravce pro období 2004–2005, ale jednoduše prodloužily smlouvy s dopravci, kteří byli vybráni pro zajišťování služeb v roce 2003.

53.	Proto má Komise pochybnosti, jestli lze postup použitý českými orgány považovat za řízení o zadávání veřejných zakázek, jak je vyžaduje rozsudek ve věci Altmark.

54.	Výše uvedené se nedotýká toho, jak Komise posoudí uplatnění práva Společenství, pokud jde o veřejné zakázky.

55.	Komise musí dále přešetřit druhou část alternativy, která se uvádí ve čtvrtém kritériu podle rozsudku ve věci Altmark.

56.

Výše kompenzace musí být stanovena na základě rozboru nákladů typického, řádně spravovaného a přiměřeně vybaveného podniku, což by mělo být alternativou k rozboru výše kompenzace stanovené prostřednictvím nabídkového řízení. Podle českých orgánů byla smluvní cena za služby stanovena na základě statistických údajů o nákladech, což znamená, že řádně spravovaná a přiměřeně vybavená společnost s náklady 23,959 Kč (0,87 EUR) na kilometr by dosáhla zisku 2,041 Kč (0,08 EUR) na kilometr.

57.	Zaprvé Komise konstatuje, že cílem použití statistických údajů je zajistit, aby byla cena stanovena podle nákladů typického podniku.

58.

Zadruhé, s ohledem na to, že všichni dopravci, kteří se zúčastnili řízení, museli získat licence k provozování své činnosti a že museli podle výzvy k podání nabídek splňovat určité požadavky, museli být určitě přiměřeně vybaveni dopravními prostředky, aby mohli splňovat nezbytné kvalitativní požadavky.

59.

Použití statistických údajů o nákladech na dopravu však nemůže samo o sobě vést k závěru, že by měli být provozovatelé dopravy, kteří akceptovali požadavek poskytovat služby za 26 Kč/km, považováni za řádně spravované společnosti. Statistické údaje, které sloužily jako základ pro stanovení uvedené částky, se týkaly pouze skutečných nákladů na dopravní obslužnost v České republice v roce 2002. Není proto prokázáno, že průměrná výše těchto nákladů představuje náklady dobře fungujícího podniku. České orgány v této záležitosti neposkytly dostatečné informace.

60.

Protože tedy nejsou splněny všechny požadavky druhé části alternativy, kterou poskytuje čtvrtá podmínka podle rozsudku ve věci Altmark, nedošla Komise k závěru, že postup použitý krajskými úřady lze považovat za postup, který zajišťuje, aby byla výše kompenzace rovna částce, která by měla být získána v otevřeném výběrovém řízení.

61.

Jinými slovy, Komise nemůže vyloučit, že v otevřeném výběrovém řízení by mohly krajské úřady najít dopravce s nižšími náklady, kteří by za své služby požadovali nižší úhradu. Komise dále nedošla k závěru, že kompenzace byla stanovena ve výši, která zaručuje, že nebude pro některé dopravce znamenat zvýhodnění.

62.	Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy pro opačné tvrzení, Komise se domnívá, že kompenzace mohla poskytovat selektivní výhodu. Dále není možno vyloučit, že v tomto případě není splněna druhá podmínka čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

3.2.3. Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy

63.	Pokud jde o toto kritérium, je třeba ověřit, zda výhoda poskytnutá ze státních prostředků může narušit hospodářskou soutěž do té míry, že by to ovlivnilo obchod mezi členskými státy.

64.

V tomto ohledu stanoví rozsudek ve věci Altmark (3), že: ‚není vůbec vyloučené, aby veřejná podpora poskytnutá podniku, který poskytuje pouze služby místní nebo regionální dopravy a neposkytuje služby mimo svůj stát původu, mohla mít dopad na obchod mezi členskými státy. Pokud členský stát poskytne veřejnou podporu nějakému podniku, může být poskytování dopravních služeb uvedeným podnikem z tohoto důvodu zachováno nebo zvýšeno s tím výsledkem, že podniky se sídlem v jiných členských státech mají menší příležitost poskytovat své dopravní služby na trhu v uvedeném členském státě (viz věc 102/87, Francie v. Komise, [1988] Sb. rozh. 4067, bod 19; věc C-305/89 Itálie v. Komise [1991] Sb. rozh. I-1603, bod 26 a Španělsko v. Komise, bod 40). V tomto případě není toto zjištění pouze hypotetické, protože jak se zdá zejména z pozorování Komise, začalo několik členských států od roku 1995 otevírat některé trhy s dopravou konkurenci z podniků se sídlem v jiných členských státech, takže řada podniků již nabízí své služby v městské, příměstské nebo regionální dopravě v jiných členských státech, než je jejich stát původu. A konečně, podle judikatury Soudního dvora neexistuje žádný práh nebo procento, které by stanovovalo hranici, pod níž by se obchod mezi členskými státy mohl považovat za neovlivněný. Relativně malá výše podpory nebo relativně malá velikost podniku, který ji dostává, samy o sobě nevylučují možnost, že by mohl být obchod mezi členskými státy ovlivněn (viz věc Tubemeuse, bod 43, a Španělsko v. Komise, bod 42). Druhou podmínkou pro použití čl. 92 odst. 1 Smlouvy, tj. že podpora musí být schopna ovlivnit obchod mezi členskými státy, proto nezáleží na místním nebo regionálním charakteru poskytovaných dopravních služeb nebo na rozsahu oblasti příslušné činnosti.‘

65.	Komise proto došla k závěru, že podmínka, že podpora musí narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy, je v daném případě splněna.

66.	S ohledem na výše uvedené úvahy došla Komise rovněž k závěru, že opatření uvedená v bodě 3.1 tohoto rozhodnutí zakládají státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

3.3 Slučitelnost podpory

67.	Článek 73 Smlouvy stanoví podmínky slučitelnosti podpory poskytované v oblasti koordinace dopravy a závazku veřejné služby v dopravě. Komise se domnívá, že článek 73 Smlouvy představuje lex specialis ve vztahu k čl. 86 odst. 2 a čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy.

68.

Podle rozsudku ve věci Altmark (3) není možno uplatňovat článek 73 přímo, ale pouze prostřednictvím nařízení Rady, zejména nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 ze dne 26. června 1969 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (4) (dále jen ‚nařízení Rady‘).

69.	Podle čl. 1 odst. 1 nařízení Rady se toto nařízení vztahuje pouze na státní podporu poskytovanou podnikům provozujícím dopravu po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách.

70.	Členské státy však mohou vyloučit z oblasti působnosti tohoto nařízení všechny podniky, jejichž činnost je omezena výlučně na provozování městské, příměstské nebo regionální dopravy.

71.	Komise konstatuje, že české orgány této výjimky nevyužily. Proto jsou použitelná příslušná ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69.

72.	Podle čl. 1 odst. 4 nařízení Rady mohou příslušné orgány členských států s dopravním podnikem uzavřít smlouvu na veřejnou službu, aby tak zajistily přiměřenou dopravní obslužnost.

73.	Článek 14 nařízení Rady stanoví, že smlouvou na veřejné služby se rozumí smlouva uzavřená mezi příslušnými orgány členského státu a dopravním podnikem za účelem zajištění přiměřených dopravních služeb pro veřejnost.

74.

Podle čl. 14 odst. 2 nařízení Rady zahrnuje smlouva na veřejné služby mimo jiné tyto body:

a)	povahu poskytované služby, zejména normy plynulosti, pravidelnosti, výkonnosti a kvality;

b)	cenu služeb zahrnutých smlouvou, které se buď připojí k tarifním výnosům, nebo zahrnuje příjmy a podrobnosti finančních vztahů mezi oběma stranami;

c)	pravidla o dodatcích a změnách smlouvy, zejména s ohledem na nepředvídatelné změny;

d)	dobu platnosti smlouvy;

e)	smluvní pokuty pro případ nedodržení smlouvy.

75.

Komise především konstatuje, že podle § 19 zákona o silniční dopravě ‚závazek poskytovat veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy‘ mezi příslušnými orgány a dopravci. Dále Komise konstatuje, že podmínky pro zajišťování dopravní obslužnosti neuložily orgány, ale projednali je a schválili je dopravci spolu s krajskými úřady. Proto došla Komise k závěru, že v rozporu se zněním zákona o silniční dopravě (‚závazek veřejné služby‘) mohou být použita ustanovení oddílu V (‚Smlouvy na veřejné služby‘) nařízení Rady.

76.	Zadruhé Komise konstatuje, že charakter služby byl definován ve smlouvě expressis verbis a rovněž odkazem na skutečnost, že dopravci vlastní licence na poskytování služeb veřejné dopravy.

77.	Zatřetí, smlouvy obsahovaly cenu za km a celkovou částku úhrady, která má být vyplacena za zajišťování služby.

78.	Začtvrté, smlouvy uváděly podmínky a postupy pro jejich změnu, dobu platnosti a smluvní pokuty v případě jejího porušení.

79.	Proto došla Komise k závěru, že smlouvy uzavřené s dopravními společnostmi Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA a TREDOS obsahovaly základní prvky smlouvy uvedené v čl. 14 odst. 2 nařízení Rady.

80.

Dále Komise konstatuje, že cílem zákonodárce při přijímání nařízení Rady bylo definovat, za jakých podmínek je ‚podpora (…), která odpovídá náhradě za určitá plnění související s pojmem veřejné služby,‘ uvedená v článku 73 Smlouvy, slučitelná se společným trhem. Jak použití článku 73 Smlouvy, tak použití nařízení Rady předem předpokládá existenci podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Pokud lze na obsah smluv vztáhnout pojem článku 73 ‚plnění související s pojmem veřejné služby‘, neměla by samotná forma nástroje, tj. smlouva nebo jednostranně ukládaná povinnost, být překážkou pro prohlášení potenciální státní podpory související se smluvní cenou za slučitelnou se společným trhem. Rozhodujícím prvkem pro charakterizování služby, ať ji ukládá členský stát, nebo je dohodnuta ve smlouvě, jako závazku veřejné služby ve smyslu článku 73 musí být podstata služby, nikoli to, jakou formou je organizována (5).

81.	Na základě výše uvedených úvah došla Komise k závěru, že z právního hlediska není důvod, proč by nemohla být státní podpora související s cenou zaplacenou za veřejnou službu zahrnutou ve smlouvě slučitelná se společným trhem v souladu s článkem 73.

82.

Vzhledem k tomu, že článek 14 nařízení Rady neobsahuje přesné podmínky, kdy je možno prohlásit státní podporu související s cenou vyplacenou za veřejnou službu zahrnutou ve smlouvě za slučitelnou se společným trhem, domnívá se Komise, že při rozhodování, zda tato státní podpora může být prohlášena za slučitelnou se společným trhem (6), je třeba použít obecné zásady vyplývající ze Smlouvy, judikatury soudů Společenství a rozhodovací praxe Komise v jiných oblastech, než je veřejná doprava.

83.

Tyto zásady obecně připomněla Komise v rámci Společenství pro státní podporu ve formě závazku veřejné služby (7). Pokud jde o slučitelnost státní podpory související s cenou vyplacenou za veřejnou službu zahrnutou ve smlouvě, předpokládá rámec Společenství toto: ‚Výše vyrovnávací platby je omezena rozsahem nezbytným pro úhradu nákladů vynaložených v souvislosti s plněním závazků veřejné služby, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk za plnění těchto závazků. Výše vyrovnávací platby zahrnuje veškeré výhody udělené státem nebo ze státních prostředků v jakékoli formě. Přiměřený zisk může zahrnovat veškeré nebo některé přírůstky produktivity dosažené dotčenými podniky během dohodnuté omezené doby, aniž byla snížena úroveň kvality služeb, kterými stát pověřil daný podnik.‘

84.

Komise konstatuje, že v souladu s výše uvedenými body 12–20 zajistily úřady Jihomoravského kraje, aby vyrovnávací platba (kompenzace) nebyla vyšší než ztráty vzniklé dopravcům, a to tak, že předem stanovily ve výběrovém řízení, že cena, kterou jsou úřady ochotny platit, nebude vyšší než 26 Kč/km, a následně tento ukazatel použily tohoto při výpočtu příjmů dopravců.

85.	Pokud jde o služby poskytované v Jihomoravském kraji, Komise dále konstatuje, že kromě kompenzací od krajských úřadů nezískali dopravci v období 2004–2005 žádné jiné výhody od státu ani ze státních prostředků.

86.	Proto se Komise domnívá, že jsou v daném případě splněny obecné zásady upravující posuzování slučitelnosti podpory, jak je uvedeno výše v bodě 84.

87.

Jelikož však v uvedeném případě nebylo vypsáno veřejné nabídkové řízení a stěžovatel se odvolává na to, že společnosti Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA a TREDOS obdržely nedovolenou státní podporu, domnívá se Komise, že předtím, než bude moci s jistotou uzavřít, že podpora je slučitelná s článkem 73 Smlouvy na základě článku 14 nařízení Rady, je třeba dál stěžovateli a třetím stranám příležitost uvést připomínky k metodice, kterou při stanovování částky vyrovnávací platby použily úřady Jihomoravského kraje.

88.	Proto si Komise v této fázi není jista, zda je podpora poskytnutá společnostem Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA a TREDOS slučitelná se společným trhem.

4. ROZHODNUTÍ

S ohledem na výše uvedené úvahy vyzývá Komise Českou republiku postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, aby podala své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit dané opatření, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Komise vyzývá orgány Vaší země, aby kopii tohoto dopisu neprodleně zaslaly potenciálnímu příjemci podpory.

Komise by ráda České republice připomněla, že čl. 88 odst. 3 Smlouvy má odkladný účinek, a ráda by ji upozornila na článek 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999, podle nějž může být od příjemce požadováno navrácení všech nedovolených podpor.

Komise tímto Českou republiku upozorňuje, že uvědomí zúčastněné strany zveřejněním tohoto dopisu a jeho stručného shrnutí v Úředním věstníku Evropské unie. Uvědomí také zúčastněné strany ve státech ESVO, které jsou signatáři Dohody o EHP, zveřejněním oznámení v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie a bude informovat Kontrolní úřad ESVO zasláním kopie tohoto dopisu. Všechny tyto zúčastněné strany budou vyzvány, aby předložily své připomínky do jednoho měsíce od dne zveřejnění daného dopisu či oznámení.”

(1) Rozhodnutí Komise C 3/05 – Polsko – Podpora na restrukturalizaci pro společnost Daewoo-FSO (Úř. věst. C 100, 26.4.2005, s. 2).

(2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003, ve věci C-280/00 Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkhersgesellschaft Altmark GmbH a Oberbundesanwalt beim Bundesverwaltungsgericht (2003) Sb. rozh. s. I-07747.

(3) Rozsudek Soudního dvora ve věci Altmark, C-280/00, viz výše.

(4) Úř. věst. L 156, 28.6.1969, s. 1.

(5) Podobně článek 4 rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 67–73, používá pojem ‚pověření‘ a jeho forma je ponechána na členských státech.

(6) Viz rozhodnutí Komise: C 16/07 – Rakousko – Státní podpora pro podnik Postbus v okrese Lienz (Úř. věst. C 162, 14.7.2007, s. 19), C 31/07 – Irsko – Státní podpora pro autobusové společnosti Córas Iompair Éireann (Dublin Bus a Irish Bus) (Úř. věst. C 217, 15.9.2007, s. 44) a C 47/07 – Německo – DB Regio AG – Contrat de service public (dosud nezveřejněno).

(7) Úř. věst. C 297, 29.11.2005, s. 4.

16.2.2008

Euroopa Liidu Teataja

C 43/31

Nõukogu määruse (EÜ) nr 510/2006 (põllumajandustoodete ja toidu geograafiliste tähiste ja päritolunimetuste kaitse kohta) artikli 6 lõike 2 kohase muutmistaotluse avaldamine

(2008/C 43/11)

Käesoleva dokumendi avaldamine annab õiguse esitada vastuväiteid vastavalt nõukogu määruse (EÜ) nr 510/2006 (1) artiklile 7. Komisjon peab vastuväited kätte saama kuue kuu jooksul alates käesoleva dokumendi avaldamise kuupäevast.

MUUTMISTAOTLUS

NÕUKOGU MÄÄRUS (EÜ) nr 510/2006

Muutmistaotlus vastavalt artiklile 9 ja artikli 17 lõikele 2

„CHASSELAS DE MOISSAC” või „CHASSELAS DORÉ DE MOISSAC” või „MOISSAC”

EÜ nr: FR/PDO/117/0140/02.10.2003

KPN ( X ) KGT ( )

Taotletud muudatused

1. Spetsifikaadi osa:

X	Toote nimetus
X	Toote kirjeldus
	Geograafiline piirkond
X	Päritolutõend
X	Tootmismeetod
	Seos piirkonnaga
X	Märgistus
X	Riiklikud nõuded

2. Muudatus(ed):

Nimetus: „Chasselas de Moissac”. Otsustati hakata kasutama üksnes kõige enam kasutatavat ja tuntumat nimetust.

Seega ei saa enam sama toodet turustada eri nimetuste all, millega välditakse tarbijate segadusse ajamist.

Kirjeldus: Värskelt või pärast pikaaegset säilitamist tarbijale müümiseks mõeldud lauaviinamarjad. Vilikonna peavars on painduv, vilikond on ühtlase tihedusega, kuldse värvusega, vähemalt 12 cm pikk ja kaalub vähemalt 100 grammi. Marjad ei tohi olla moondunud kujuga, vähe valminud, vigastunud või haigustunnustega. Vilja väliskest on terve, seemned on tänu kesta läbipaistvusele näha ning viljavars ei tohi olla kuivanud.

Suhkrusisaldus on 160 g/l või üle selle, välja arvatud erakorraliste ilmastikutingimuste või mõne kindla saagikoristuse korral, kus kõnealune näitaja võib olla väiksem, kuid mitte alla 150 g/l. Vili loetakse küpseks, kui selle suhkrususe ja happesuse suhe on 25 või üle selle.

Vilikonnad tuleb ette valmistada, lõigata ja pakendada.

Kõige subjektiivsemate terminite kõrvaldamiseks lihtsustati ja täpsustati toote kirjeldust, püüdes nii vähendada valesti tõlgendamise ohtu.

Päritolutõend: Viinamarju jälgitakse alates koristamisest kuni pakendamiseni.

Viinamarjad pärinevad üksnes geograafilises piirkonnas paiknevatest viinamarjaistandikest, mille on määranud kindlaks päritolunimetuste riikliku instituudi (INAO) talitused ja sõltumatud eksperdid. Viinamarjaistandikud peavad paiknema piirkonnale iseloomulikes geograafilistes, mullastiku- ja ilmastikutingimustes. INAO talitused registreerivad kõik nõuetekohased viinamarjaistandikud.

Päritolunimetust võib taotleda üksnes asjaomastest istandikest pärinevatele viinamarjadele.

Lisaks täidavad kõik ettevõtjad igal aastal sobivusdeklaratsiooni, mille nad saadavad INAO talitustele. Kõnealuses deklaratsioonis kinnitatakse kohustust täita päritolunimetusele vastavaid tootmistingimusi ning märgitakse nende maa-alade tunnusnumbrid, mis on asjaomase saagikoristuse puhul nähtud ette kaitstud päritolunimetusega „Chasselas de Moissac” toote saamiseks.

Nimetatud dokument võimaldab määrata kindlaks maa-alad, mis on kaitstud päritolunimetusega toote puhul vastavaks saagikoristuseks ette nähtud, ning kontrollida istandike saagikust.

Iga ettevõtja peab pidama igapäevast registrit lõikamis- ja pakendamisruumi toodud koristatud viinamarjade ning sealt väljastatud pakendatud viinamarjade kohta. Registrisse märgitakse vastavatelt maa-aladelt kogutud saagimahud, tuues eraldi välja pikaajaliseks säilitamiseks ette nähtud kogused ning pakendite arv pakendiliikide kaupa, samuti tuuakse välja pikaajaliselt säilitamiselt müügiks saadetavad kogused ning kasutatud identifitseerimistunnused. Kõnealune register on kättesaadav kontrollimise eest vastutavatele ametnikele.

Pakendatud partiidest võetakse proovid, mille põhjal tehakse tootele analüütilised ja organoleptilised testid. Testimise eesmärk on tagada päritolunimetuse „Chasselas de Moissac” all turustatavate toodete kvaliteet ja iseloomulikud omadused.

Kõik pakendid, milles viinamarju turustatakse, tähistatakse tootele „Chasselas de Moissac” omase identifitseerimistunnusega, mille on heaks kiitnud INAO.

Tootmismeetod: Kindlaksmääratud viinamarjaistandikest pärinevad viinamarjad korjatakse, valmistatakse ette ja pakendatakse geograafilises piirkonnas.

Lubatud on ainult sort 'Chasselas B'. Viinamarjaistandikes kasutatakse kas ühesuunalist või kahesuunalist horisontaaltoestust. Kvalitatiivses plaanis on iga uue istanduse puhul tihedus ja vahed kohandatud vastavalt viljelustehnikale (tihedus ühesuunalise horisontaaltoestuse puhul vähemalt 3 300 viinapuud hektari kohta ning reavahe kuni 3 meetrit, ning kahesuunalise horisontaaltoestuse puhul vähemalt 2 500 viinapuud hektari kohta ning reavahe kuni 3,5 meetrit). Tiheduse ja vahede korraldamise puhul tuleb järgida kaitstud päritolunimetust „Chasselas de Moissac” käsitleva määruse artikli 5 ettekirjutusi.

Võrakujundusviisidest on lubatud ühe-või kaheõlaline Guyot' vorm. Viljavõrsete arv hektari kohta ei tohi ületada 55 000 ühesuunalise horisontaaltoestuse puhul ja 60 000 kahesuunalise horisontaaltoestuse puhul. Kujunduslõikusega tuleb tagada vilikondade piisavalt hõre asetsemine okstel, et õhk saaks taime võras vabalt liikuda. See tagab viljadele optimaalse küpsuse.

Noored viinapuud annavad päritolunimetusele vastavaid viinamarju alles alates teisest aastast pärast nende istutamist kasvupiirkonda enne 1. augustit.

Alates marjade tekkimisest on lubatud kastmine niisutussüsteemi abil, ilma väetamiseta.

Kaitstud päritolunimetusega toote „Chasselas de Moissac” tootmiseks ette nähtud maa-alade saagikus on määratud kahel tasandil (põllumajandusettevõtte ja maa-alade tasandil). Põllumajandusettevõtte maksimaalne keskmine kogusaagikus võib olla 14 tonni hektari kohta, kaitstud päritolunimetusega toote tootmiseks võib ettevõtte keskmine maksimaalne saagikus olla 13 tonni hektari kohta ning lubatud maksimaalne kogusaagikus maa-ala kohta on 16 tonni hektari kohta. Teatava kindla saagikoristuse korral võib erakorraliste ilmastikutingimuste puhul maa-ala maksimaalsest kogusaagikusest kõrvale kalduda, kuid see ei tohi siiski ületada 18 tonni hektari kohta ning üle ei tohi astuda ettevõtte kohta ette nähtud maksimaalse keskmise kogusaagikuse piirnormist. Mitte mingil juhul ei tohi samal turustusaastal kasutada nimetatud erandit koos suhkrumäära erandiga.

Viinamarjad koristatakse käsitsi ja koristusperioodi ajal mitu korda.

Pärast riknenud marjade eemaldamist saagikoristamise ajal ning saagi kiiret transportimist ladustamiskohta anumates, mis võimaldavad toote omadustel säilida, võib panna viinamarjad pikaajalisele säilimisele. Lõikamisetappi läbimata külmutatakse viinamarjad ladustamiskohta saabudes kiiresti ning seejärel säilitatakse neid pikaajaliselt hermeetiliselt suletud gaaspakendis külmas ruumis, kontrollitud temperatuuri ja niiskuse juures. Pärast saagikoristusele järgneva aasta 31. jaanuari ei tohi kõnealuseid viinamarju enam turustada kaitstud päritolunimetusega „Chasselas de Moissac”.

Viinamarjade (sealhulgas pikaajaliseks säilitamiseks ette nähtud viinamarjade) transportimine istandikust, kust saak on koristatud, lõikamis- ja pakendamisruumidesse peab toimuma tingimustel, mis võimaldavad kõige paremini säilitada toote omadusi, eelkõige marjade väliskesta.

Vilikonnad (sealhulgas pikaajaliseks säilitamiseks ettenähtud vilikonnad) valmistatakse ette lõikamis- ja pakendamisruumides. Vilikondadelt lõigatakse ettevaatlikult ära kõlbmatud marjad. Ettevalmistatud vilikonnad peavad vastama viinamarjade kirjeldusele.

Igal ettevõtjal peavad olema oma lõikamis- ja pakendamisruumid, ning vajaduse korral seadmed viinamarjade pikaajaliseks säilitamiseks.

Lõikamisetapi läbinud vilikonnad pakendatakse kohe puhastesse pakenditesse, et säilitada toote omadused ja kvaliteet. Sel viisil saavad viinamarjad kõige vähem kannatada.

Kõik käesolevad sätted kujutavad endast ühelt poolt juba olemasolevate tavade õigusnormideks vormistamist ning teiselt poolt kajastavad need taotlejate rühma soovi täpsustada päritolunimetuse spetsifikaati.

Märgistus: Iga pakendi etiketile on märgitud:

kaitstud päritolunimetus „Chasselas de Moissac”, mis on vähemalt sama suures kirjas kui kõige suuremad tähemärgid etiketil,

märge „Appellation d'origine contrôlée” (kaitstud päritolunimetus) või „AOC” (KPN),

tootja nimi.

Igal pakendil on identifitseerimistunnus, mis hõlmab järjekorranumbrit, mille on heaks kiitnud INAO talitused ja mille on andnud kõnealuse instituudi poolt heaks kiidetud asutus. Etiketi võib asetada identifitseerimistunnuse külge.

Lisaks märgistusele peab saatedokumentidel ja arvetel esinema päritolunimetus „Chasselas de Moissac” ning märge „Appellation d'origine contrôlée” (kaitstud päritolunimetus) või „AOC” (KPN).

Riiklikud nõuded: Määrus kaitstud päritolunimetuse „Chasselas de Moissac” kohta.

KOKKUVÕTE

NÕUKOGU MÄÄRUS (EÜ) nr 510/2006

„CHASSELAS DE MOISSAC”

EÜ nr: FR/PDO117/0140/02.10.2003

KPN ( X ) KGT ( )

Käesolevas kokkuvõttes esitatakse teabe andmise eesmärgil spetsifikaadi põhipunktid.

1. Liikmesriigi pädev asutus:

Nimi:

Institut National des Appellations d'Origine

Aadress:

51, rue d'Anjou

F-75008 Paris

Tel:

(33) 153 89 80 00

Faks:

(33) 142 25 57 97

E-post:

info@inao.gouv.fr

2. Taotlejate rühm:

Nimi:

Syndicat de défense du Chasselas de Moissac AOC

Aadress:

1, promenade Sancert

F-82200 Moissac

Tel:

(33) 563 04 01 78

Faks:

(33) 563 04 11 21

E-post:

—

Koosseis:

tootjad/töötlejad (X) muud (…)

3. Toote liik:

Klass 1.6 — Puuviljad, köögiviljad ja teraviljad töötlemata ja töödeldud kujul

4. Spetsifikaat:

(määruse (EÜ) nr 510/2006 artikli 4 lõikega 2 ettenähtud nõuete kokkuvõte

4.1. Nimetus: „Chasselas de Moissac”

4.2. Kirjeldus: Värskelt või pärast pikaaegset säilitamist tarbijale müümiseks mõeldud lauaviinamarjad. Vilikonna peavars on painduv, vilikond on ühtlase tihedusega, kuldse värvusega, vähemalt 12 cm pikk ja kaalub vähemalt 100 grammi. Marjad ei tohi olla moondunud kujuga, vähe valminud, vigastunud või haigustunnustega. Vilja väliskest on terve, seemned on tänu kesta läbipaistvusele näha ning viljavars ei tohi olla kuivanud.

Vilikonnad tuleb ette valmistada, lõigata ja pakendada.

4.3. Geograafiline piirkond: Bas Quercy, st mõned Tarn-et-Garonnei ja Lot'i departemangu kantonid.

4.4. Päritolutõend: Viinamarju jälgitakse alates koristamisest kuni pakendamiseni.

Päritolunimetust võib taotleda üksnes nendest istandustest pärinevatele viinamarjadele.

Nimetatud dokument võimaldab määrata kindlaks maa-alad, mis on vastavaks saagikoristuseks ette nähtud kaitstud päritolunimetuse all tootmiseks, ning kontrollida istandike saagikust.

Iga ettevõtja peab pidama igapäevast registrit lõikamis- ja pakendamisruumi toodud koristatud viinamarjade ning sellest väljastatud pakendatud viinamarjade kohta. Registrisse märgitakse vastavatelt maa-aladelt kogutud saagimahud, tuues eraldi välja pikaajaliseks säilitamiseks ette nähtud kogused ning pakendite arv pakendiliikide kaupa, samuti tuuakse välja pikaajaliselt säilitamiselt müügiks saadetavad kogused ning kasutatud identifitseerimistunnused. Kõnealune register on kättesaadav kontrollimise eest vastutavatele ametnikele.

Kõik pakendid, milles viinamarju turustatakse, tähistatakse tootele „Chasselas de Moissac” omase identifitseerimistunnusega, mille on heaks kiitnud INAO.

4.5. Tootmismeetod: Kindlaksmääratud viinamarjaistandikest pärinevad viinamarjad korjatakse, valmistatakse ette ja pakendatakse geograafilises piirkonnas.

Lubatud on ainult sort 'Chasselas B'. Viinamarjaistandikes kasutatakse kas ühesuunalist või kahesuunalist horisontaaltoestust. Kvalitatiivses plaanis on iga uue istanduse puhul tihedus ja vahed kohandatud vastavalt viljelustehnikale (tihedus ühesuunalise horisontaaltoestuse puhul vähemalt 3 300 viinapuud hektari kohta ning reavahe kuni 3 meetrit, ning kahesuunalise horisontaaltoestuse puhul vähemalt 2 500 viinapuud hektari kohta ning reavahe kuni 3,5. meetrit). Tiheduse ja vahede korraldamise puhul tuleb järgida kaitstud päritolunimetust „Chasselas de Moissac” käsitleva määruse artikli 5 ettekirjutusi.

Noored viinapuud annavad päritolunimetusele kohaseid viinamarju alles alates teisest aastast pärast nende istutamist kasvupiirkonda enne 1. augustit.

Alates marjade tekkimisest on lubatud kastmine niisutussüsteemi abil, ilma väetamiseta.

Kaitstud päritolunimetusega toote „Chasselas de Moissac” tootmiseks ette nähtud maa-alade saagikus on määratud kahel tasandil (põllumajandusettevõtte ja maa-alade tasandil). Põllumajandusettevõtte maksimaalne keskmine kogusaagikus võib olla 14 tonni hektari kohta, kaitstud päritolunimetuse all tootmiseks võib ettevõtte keskmine maksimaalne saagikus olla 13 tonni hektari kohta ning lubatud maksimaalne kogusaagikus maa-ala kohta on 16 tonni hektari kohta. Teatava kindla saagikoristuse korral võib erakorraliste ilmastikutingimuste puhul maa-ala maksimaalsest kogusaagikusest kõrvale kalduda, kuid see ei tohi siiski ületada 18 tonni hektari kohta ning üle ei tohi astuda ettevõtte kohta ette nähtud maksimaalse keskmise kogusaagikuse piirnormist. Mitte mingil juhul ei tohi samal turustusaastal kasutada nimetatud erandit koos suhkrumäära erandiga.

Viinamarjad koristatakse käsitsi ja koristusperioodi ajal mitu korda.

Igal ettevõtjal peavad olema oma lõikamis- ja pakendamisruumid, ning vajaduse korral seadmed viinamarjade pikaajaliseks säilitamiseks.

Lõikamisetapi läbinud vilikonnad pakendatakse kohe puhastesse pakenditesse, et säilitada toote omadused ja kvaliteet. Sel viisil saavad viinamarjad kõige vähem kannatada ning marjade kest püsib terve. Pakendamine toimub spetsiaalsetes lõikamis- ja pakendamisruumides, mis paiknevad korjamiskoha läheduses. Määratletud geograafilises piirkonnas pakendamine aitab säilitada toote omadusi ning lisaks tagab toote parema jälgitavuse. Sellega välditakse ka toodete kahjustumist või segunemist teiste toodetega.

4.6. Seos piirkonnaga: Bas Quercy'd iseloomustavad piirkonnale omased geoloogilised, mullastiku- ja ilmastikutingimused. Kaitstud päritolunimetuse raames tootmiseks kasutatakse kõige soodsamate mullastikutingimustega maa-alasid: liivased ja hästi kuivendatud räni-savimullad ning lubjavaesed saviliivmullad. Ilmastikutingimused, temperatuuri vähene kõikumine ning eelkõige ilusate ilmade pikk periood sügisel võimaldavad viinamarjadel saavutada hea küpsusastme.

Tootmist soodustavad veel kaks kohalikku mullatüüpi — platoode küllaltki sügavad ja kivised must- või hallmullad ning üsna avarate orgude külgede savi-lubjarikkad deluviaalmullad.

4.7. Kontrolliasutus:

Nimi:

Institut National des Appellations d'Origine

Aadress:

51, Rue d'Anjou

F-75008 Paris

Tel:

(33) 153 89 80 00

Faks:

(33) 142 25 57 97

E-post:

info@inao.gouv.fr

Nimi:

D.G.C.C.R.F

Aadress:

59, Bd V. Auriol

F-75703 Paris Cedex 13

Tel:

(33) 144 87 17 17

Faks:

(33) 144 97 30 37

E-post:

C3@dgccrf.finances.gouv.fr

4.8. Märgistus: Iga pakendi etiketile on märgitud:

kaitstud päritolunimetus „Chasselas de Moissac”, mis on vähemalt sama suures kirjas kui kõige suuremad tähemärgid etiketil,

märge „Appellation d'origine contrôlée” (kaitstud päritolunimetus) või „AOC” (KPN)

tootja nimi.

(1) ELT L 93, 31.3.2006, lk 12.

		ISSN 1725-5171
Euroopa Liidu Teataja		C 43

Eestikeelne väljaanne	Teave ja teatised	51. köide 16. veebruar 2008

Teatis nr	Sisukord	Lehekülg
	II Teatised
	EUROOPA LIIDU INSTITUTSIOONIDE JA ORGANITE TEATISED
	Komisjon
2008/C 043/01	Euroopa Ühenduse asutamislepingu artiklite 87 ja 88 raames antava riigiabi lubamine — Juhud, mille suhtes komisjonil ei ole vastuväiteid ( 1 )	1

	IV Teave
	TEAVE EUROOPA LIIDU INSTITUTSIOONIDELT JA ORGANITELT
	Komisjon
2008/C 043/02	Euro vahetuskurss	3

	TEAVE LIIKMESRIIKIDELT
2008/C 043/03	Liikmesriikide edastatud kokkuvõtlik teave riigiabi kohta, mis on antud kooskõlas komisjoni määrusega (EÜ) nr 1857/2006, mis käsitleb EÜ asutamislepingu artiklite 87 ja 88 kohaldamist riigiabi suhtes, mida antakse põllumajandustoodete tootmisega tegelevatele väikestele ja keskmise suurusega ettevõtetele ning millega muudetakse määrust EÜ nr 70/2001	4

	V Teated
	ÜHISE KAUBANDUSPOLIITIKA RAKENDAMISEGA SEOTUD MENETLUSED
	Komisjon
2008/C 043/04	Teade Hiina Rahvavabariigist pärit teatavate legeerimata terasest eel- ja järelpingestatud traatide ja trossikeede importi käsitleva dumpinguvastase menetluse algatamise kohta	9

2008/C 043/05	Teadaanne teatavate Hiina Rahvavabariigist pärit küünalde, peente vahaküünalde ja muude samalaadsete toodete importi käsitleva dumpinguvastase menetluse algatamise kohta	14

	KONKURENTSIPOLIITIKA RAKENDAMISEGA SEOTUD MENETLUSED
	Komisjon
2008/C 043/06	Riigiabi — Tšehhi Vabariik — Riigiabi C 3/08 (ex NN 102/05) — Avalike teenuste eest makstav hüvitis Lõuna-Morava bussiettevõtjatele — Kutse märkuste esitamiseks Euroopa Ühenduse asutamislepingu artikli 88 lõike 2 kohaselt ( 1 )	19

2008/C 043/07	Eelteatis koondumise kohta (Juhtum nr COMP/M.5049 — Goldmann Sachs/Colony Capital/BUT) ( 1 )	27

2008/C 043/08	Eelteatis koondumise kohta (Juhtum nr COMP/M.5034 — Montagu/GIP/Biffa) — Võimalik lihtsustatud korras menetlemine ( 1 )	28

2008/C 043/09	Eelteatis koondumise kohta (Juhtum nr COMP/M.4999 — Heineken/Scottish & Newcastle assets) ( 1 )	29

2008/C 043/10	Eelteatis koondumise kohta (Juhtum nr COMP/M.4921 — CDC/Groupe Moniteur/AchatPublic.Com) — Võimalik lihtsustatud korras menetlemine ( 1 )	30

	MUUD AKTID
	Komisjon
2008/C 043/11	Nõukogu määruse (EÜ) nr 510/2006 (põllumajandustoodete ja toidu geograafiliste tähiste ja päritolunimetuste kaitse kohta) artikli 6 lõike 2 kohase muutmistaotluse avaldamine	31

Otsuse vastuvõtmise kuupäev	5.12.2007
Abi nr	NN 70/07
Liikmesriik	Ühendkuningriik
Piirkond	North-East England
Nimetus (ja/või abisaaja nimi)	Rescue aid to Northern Rock
Õiguslik alus	Ad-hoc, Bank of England Acts 1694-1998
Meetme liik	Individuaalne abi
Eesmärk	Raskustes olevate ettevõtete päästmine
Abi vorm	Sooduslaen, Tagatis
Eelarve	—
Abi osatähtsus	—
Kestus	17.9.2007-17.3.2008
Majandusharud	Finantsvahendus
Abi andva asutuse nimi ja aadress	HM Treasury; The Governor and Company of the Bank of England
Muu teave	—

Otsuse vastuvõtmise kuupäev	14.12.2007
Abi number	N 656/07
Liikmesriik	Belgia
Piirkond	—
Nimetus (ja/või abisaaja nimi)	Prolongation du régime d'aide pour le transport combiné N 249/04 Verlenging van de steunregeling voor gecombineerd vervoer N 249/04
Õiguslik alus	Arrêté royal modifiant l'arrêté royal du 30 septembre 2005 relative à la promotion du transport ferroviaire combiné de marchandises Koninklijk besluit tot wijziging van het Koninklijk besluit van 30 september 2005 betreffende de bevordering van het gecombineerde goederenvervoer per spoor
Meetme liik	Abikava
Eesmärk	Kombineeritud veoteenuste edendamine
Abi liik	Otsetoetus
Eelarve	30 miljonit EUR aastas
Abi osatähtsus	—
Kestus	2008
Majandusharud	Kombineeritud veoteenused
Abi andva asutuse nimi ja aadress	Service public fédéral mobilité et transport Federale overheidsdienst Mobiliteit en Vervoer
Muu teave	—

	Valuuta	Kurss
USD	USA dollar	1,4674
JPY	Jaapani jeen	157,78
DKK	Taani kroon	7,4544
GBP	Inglise nael	0,74780
SEK	Rootsi kroon	9,3140
CHF	Šveitsi frank	1,6022
ISK	Islandi kroon	98,23
NOK	Norra kroon	7,9255
BGN	Bulgaaria lev	1,9558
CZK	Tšehhi kroon	25,224
EEK	Eesti kroon	15,6466
HUF	Ungari forint	263,59
LTL	Leedu litt	3,4528
LVL	Läti latt	0,6965
PLN	Poola zlott	3,5900
RON	Rumeenia leu	3,6445
SKK	Slovakkia kroon	33,019
TRY	Türgi liir	1,7603
AUD	Austraalia dollar	1,6189
CAD	Kanada dollar	1,4635
HKD	Hong Kongi dollar	11,4454
NZD	Uus-Meremaa dollar	1,8602
SGD	Singapuri dollar	2,0734
KRW	Korea won	1 386,77
ZAR	Lõuna-Aafrika rand	11,2647
CNY	Hiina jüaan	10,5396
HRK	Horvaatia kuna	7,2575
IDR	Indoneesia ruupia	13 456,06
MYR	Malaisia ringit	4,7272
PHP	Filipiini peeso	59,723
RUB	Vene rubla	36,0742
THB	Tai baht	46,663
BRL	Brasiilia reaal	2,5757
MXN	Mehhiko peeso	15,7900


	(1) EMPs kohaldatav tekst