ISSN 1725-5171

Euroopa Liidu

Teataja

C 150

European flag  

Eestikeelne väljaanne

Teave ja teatised

49. köide
28. juuni 2006


Teatis nr

Sisukord

Lehekülg

 

Euroopa Liidu lepingu VI jaotise kohaselt vastuvõetud aktid

2006/C 150/1

Europoli 2007. aasta eelarve

1

 

I   Teave

 

Euroopa Parlament

2006/C 150/2

Euroopa Parlamendi juhatuse otsus — 29. Märts 2004, millega kehtestatakse Euroopa Parlamendi ja nõukogu määruse (EÜ) nr 2004/2003 (euroopa tasandi erakondi reguleerivate määruste ja erakondade rahastamise eeskirjade kohta) rakenduseekirjad

9

 

Komisjon

2006/C 150/3

Euro vahetuskurss

33

2006/C 150/4

Menetluse algatamine (Toimik nr COMP/M.4180 — Gaz de France/Suez) ( 1 )

34

2006/C 150/5

RIigiabi — Tšehhi Vabariik — Riigiabi nr C 12/2006 (ex N 132/2005) — Kombineeritud transpordi toetamise abikava — Kutse märkuste esitamiseks Euroopa Ühenduse asutamislepingu artikli 88 lõige 2 kohaselt ( 1 )

35

2006/C 150/6

Eelteatis koondumise kohta (Juhtum nr COMP/M.4253 — Bridgepoint/Limoni) — Juhtumi puhul võidakse kohaldada lihtsustatud korda ( 1 )

47

2006/C 150/7

Komisjoni teatis vastavalt nõukogu määruse (EMÜ) nr 2408/92 artikli 4 lõike 1 punktile a — Avaliku teenindamise kohustuste kehtestamine Itaalia-sisestel regulaarlennuliinidel ( 1 )

48

2006/C 150/8

Riigiabi — Poola — Riigiabi nr C 49/2005 (ex N 233/2005) — Ümberkorraldusabi ettevõtjale Chemobudowa Kraków S.A. — Kutse märkuste esitamiseks vastavalt Euroopa Ühenduse asutamislepingu artikli 88 lõikele 2 ( 1 )

51

2006/C 150/9

Teatatud koondumise aktsepteering (Toimik nr COMP/M.4236 — Wendel-Carlyle/Stahl) ( 1 )

59

 

III   Teatised

 

Euroopa Parlament

2006/C 150/0

Ettepanekute esitamise kutse (nr VIII-2007/01) — Eelarverida 4020 Euroopa tasandi erakondade rahastamine

60

 

Parandused

2006/C 150/1

Konkursikutse — Hariduse ja kultuuri peadirektoraat, nr 33/06 — Toetuste andmine kutsehariduse ja -koolituse ainepunktide kogumise ja ülekande süsteemi (ECVET) arendamise projektide edendamiseks ja koordineerimiseks, parandus (ELT C 144, 20.6.2006)

63

 


 

(1)   EMPs kohaldatav tekst

ET

 


Euroopa Liidu lepingu VI jaotise kohaselt vastuvõetud aktid

28.6.2006   

ET

Euroopa Liidu Teataja

C 150/1


Europoli 2007. aasta eelarve (1)

(2006/C 150/01)

Europol

Jaotis

Peatükk

Artikkel

Kirjeldus

2006. a eelarve (2)

(EUR)

2007. a eelarve

(EUR)

Märkused

1

TULUD

 

 

 

10

Toetused

 

 

 

100

Liikmesriikide toetused

51 957 486

55 296 814

3,03 mln eurot 2007. aasta summast on ette nähtud palkade tagasiulatuva väljamaksmise ning võimaliku virtuaalprivaatvõrgu pakkumismenetluse ja sellega seotud kahe võrgu paralleelselt käigushoidmise kuludeks. Olenemata finantsmääruse artikli 38 lõikest 1 kasutatakse neid summasid ainult sel juhul, kui haldusnõukogu niiviisi ühehäälselt otsustab.

101

Eelarveaasta saldo, t-2

8 247 514

9 472 186

 

 

Peatükk 10 kokku

60 205 000

64 769 000

 

11

Muud tulud

 

 

 

110

Intressid

1 200 000

1 000 000

 

111

Laekumised Europoli töötajate maksustamisest

1 945 000

2 025 000

 

112

Mitmesugused tulud

200 000

100 000

 

 

Peatükk 11 kokku

3 345 000

3 125 000

 

12

Kolmandate osapoolte poolne rahastamine

 

 

 

120

EKP toetus võltsimiste uurimiseks

p.m.

 

121

Projektide rahastamine Euroopa Komisjoni ja teiste huvitatud osapoolte poolt

p.m.

p.m.

Olenemata Europoli konventsiooni artiklist 35 ja finantsmääruse artiklist 16 võib haldusnõukogu, tegutsedes ühehäälselt ja direktori ettepanekul, muuta assigneeringute summat, tingimusel et tulude kogusumma katab kulude kogusumma (vt artiklit 321). See artikkel võib sisaldada ka osalejate toetusi. Europoli enda osamaksed projektide toetuseks rahastatakse muude artiklite arvelt.

122

Muu rahastamine kolmandatelt osapooltelt

p.m.

Olenemata Europoli konventsiooni artiklist 35 ja finantsmääruse artiklist 16 võib haldusnõukogu, tegutsedes ühehäälselt ja direktori ettepanekul, muuta assigneeringute summat, tingimusel et tulude kogusumma katab kulude kogusumma (vt artiklit 322). See artikkel võib sisaldada ka osalejate toetusi. Europoli enda osamaksed projektide toetuseks rahastatakse muude artiklite arvelt.

 

Peatükk 12 kokku

p.m.

p.m.

 

 

JAOTIS 1 KOKKU

63 550 000

67 894 000

 

2

PERSONAL

 

 

 

20

Palgakulud

 

 

 

200

Europoli töötajad

35 650 000

39 406 000

 

201

Kohalikud töötajad

620 000

550 000

 

202

Palkade korrigeerimine

1 200 000

640 000

Seda summat võib kasutada ainult palkade tagasiulatuvaks väljamaksmiseks.

Vaata artiklit 100 ja lisa C.

 

Peatükk 20 kokku

37 470 000

40 596 000

 

21

Muud personaliga seonduvad kulud

 

 

 

210

Töölevärbamine

350 000

314 000

 

211

Europoli töötajate koolitus

550 000

525 000

Seoses eelarvestruktuuri muutmisega 2006. aasta eelarves sisaldab see artikkel 2005. aasta kohta ka summat 16 807 eurot, mis kasutati koolituse otstarbeks vastavalt varasemale artiklile 603 (“Muud projekti meeskonna kulud”).

 

Peatükk 21 kokku

900 000

839 000

 

 

JAOTIS 2 KOKKU

38 370 000

41 435 000

 

3

MUUD KULUD

 

 

 

30

Põhitegevuse kulud

 

 

 

300

Kohtumised

960 000

870 000

Seoses eelarvestruktuuri muutmisega 2006. aasta eelarves sisaldab see artikkel 2005. aasta kohta ka summat 17 197 eurot, mis kasutati vastavalt varasemale artiklile 601 (“Projekti meeskonna kohtumiste kulud”).

301

Tõlketööd

645 000

749 000

 

302

Trükikulud

355 000

260 000

 

303

Sõidukulud

1 330 000

1 170 000

Seoses eelarvestruktuuri muutmisega 2006. aasta eelarves sisaldab see artikkel 2005. aasta kohta ka summat 1 791 eurot, mis kasutati vastavalt varasemale artiklile 603 (“Muud projekti meeskonna kulud”).

304

Koolitus, nõustamine (mitte info- ja kommunikatsioonitehnoloogia alal)

150 000

110 000

 

305

Ekspertide väljaõpe

65 000

85 000

Varem oli see artikkel pealkirjastatud “Koolitus”. Kirjeldust muudeti vältimaks selle artikli ja artikli 211 segamini ajamist.

306

Tehnilised seadmed

40 000

10 000

 

307

Tegevustoetused

150 000

150 000

 

 

Peatükk 30 kokku

3 695 000

3 404 000

 

31

Üldine toetus

 

 

 

310

Ehituskulud

1 020 000

1 100 000

 

311

Sõidukid

175 000

225 000

 

314

Dokumentatsioon ja avalikud allikad

425 000

400 000

 

315

Subsiidiumid

720 000

550 000

 

316

Muud hanked

200 000

210 000

 

317

Muud jooksvad kulud

410 000

450 000

Seoses eelarvestruktuuri muutmisega 2006. aasta eelarves sisaldab see artikkel 2005. aasta kohta ka summat 3 410 eurot, mis kasutati muudeks kuludeks vastavalt varasemale artiklile 603 (“Muud projekti meeskonna kulud”).

318

Uus hoone

500 000

220 000

 

 

Peatükk 31 kokku

3 450 000

3 155 000

 

32

Kolmandate osapoolte poolt finantseeritavad kulud

 

 

 

320

EKP kulud võltsimiste uurimiseks

p.m.

 

321

Projektikulude rahastamine Euroopa Komisjoni ja teiste huvitatud osapoolte poolt

p.m.

p.m.

Olenemata Europoli konventsiooni artiklist 35 ja finantsmääruse artiklist 16 võib haldusnõukogu, tegutsedes ühehäälselt ja direktori ettepanekul, muuta assigneeringute summat, tingimusel et tulude kogusumma katab kulude kogusumma (vt artiklit 121). Europoli enda osamaksed projektide toetuseks rahastatakse muude artiklite arvelt.

See artikkel on ette nähtud Euroopa Liidu programmidest rahastatavate projektidega seonduvateks kuludeks.

322

Muude kolmandate osapoolte poolt rahastatavad kulud

p.m.

p.m.

Olenemata Europoli konventsiooni artiklist 35 ja finantsmääruse artiklist 16 võib haldusnõukogu, tegutsedes ühehäälselt ja direktori ettepanekul, muuta assigneeringute summat, tingimusel et tulude kogusumma katab kulude kogusumma (vt artiklit 122). Europoli enda osamaksed projektide toetuseks rahastatakse muude artiklite arvelt.

 

Peatükk 32 kokku

p.m.

p.m.

 

 

JAOTIS 3 KOKKU

7 145 000

6 559 000

 

4

ASUTUSED JA ORGANID

 

 

 

40

Palgakulud

 

 

 

400

Europoli töötajad

825 000

900 000

 

401

Kohalikud töötajad

p.m.

p.m.

 

402

Palkade korrigeerimine

30 000

15 000

Seda summat võib kasutada ainult palkade tagasiulatuvaks väljamaksmiseks.

Vaata artiklit 100 ja lisa C.

 

Peatükk 40 kokku

855 000

915 000

 

41

Muud jooksvad kulud

 

 

 

410

Haldusnõukogu

1 800 000

2 145 000

 

411

Ühine järelevalveasutus

1 135 000

970 000

2005. aasta summa sisaldab ka 85 000 eurot “Apellatsioonikulusid”, mis olid eelmises eelarvestruktuuris arvestatud “Ühise järelevalveasutuse” alla.

412

Apellatsioonikulud

p.m.

p.m.

Apellatsioonikuludeks on 2004. ja 2005. aasta eelarvest moodustatud vastav fond. Fondis olev summa (praegu 170 000 eurot) vaadatakse igal aastal uuesti üle.

413

Finantskontrolör

10 000

8 000

 

414

Ühine auditikomisjon

50 000

52 000

 

415

Politseijuhtide rakkerühm

175 000

100 000

 

 

Peatükk 41 kokku

3 170 000

3 275 000

 

 

JAOTIS 4 KOKKU

4 025 000

4 190 000

 

6

Info- ja kommunikatsiooni-tehnoloogia (sh Europoli arvutisüsteem TECS)

 

 

 

62

Info- ja kommunikatsioonitehnoloogia

 

 

 

620

Infotehnoloogia

2 900 000

2 900 000

Endine artikkel 312.

621

Kommunikatsioonitehnoloogia

4 810 000

7 735 000

Endine artikkel 313. See summa sisaldab 2 375 000 eurot uue virtuaalprivaatvõrgu pakkumismenetluse jaoks. Vaata artiklit 100 ja lisa C.

622

Nõustamine

3 130 000

1 970 000

Endine artikkel 602.

623

Analüüsi-, kontakt-, indekseerimis- ja turvasüsteemid

3 050 000

3 005 000

Endine artikkel 610.

624

Infosüsteem

120 000

100 000

Endine artikkel 611.

 

Peatükk 62 kokku

14 010 000

15 710 000

 

 

JAOTIS 6 KOKKU

14 010 000

15 710 000

 

 

A OSA TULUD KOKKU

63 550 000

67 894 000

 

 

A OSA KULUD KOKKU

63 550 000

67 894 000

 

 

SALDO

 

Asukohariik

Jaotis

Peatükk

Artikkel

Kirjeldus

2006. a eelarve

(EUR)

2007. aasta eelarve

(EUR)

Märkused

7

ASUKOHARIIGI TULUD

 

 

 

70

Toetused

 

 

 

700

Asukohariigi toetus, turvalisus

2 139 109

2 242 742

Olenemata Europoli konventsiooni artiklist 35 ja finantsmääruse artiklist 16 võib haldusnõukogu, tegutsedes ühehäälselt ja direktori ettepanekul, muuta assigneeringute summat, tingimusel et tulude kogusumma katab kulude kogusumma (vt artiklit 80). Direktori ettepanek peab olema kooskõlas Europoli ja Madalmaade Justiitsministeeriumi vahelise lepinguga.

701

Asukohariigi toetus, hooned

p.m.

p.m.

Olenemata Europoli konventsiooni artiklist 35 ja finantsmääruse artiklist 16 võib haldusnõukogu, tegutsedes ühehäälselt ja direktori ettepanekul, muuta assigneeringute summat, tingimusel et tulude kogusumma katab kulude kogusumma (vt artiklit 810). Direktori ettepanek peab olema kooskõlas Europoli ja Madalmaade Justiitsministeeriumi vahelise lepinguga.

702

Eelarveaasta saldo, t-2

247 891

217 258

 

 

Peatükk 70 kokku

2 387 000

2 460 000

 

71

Muud tulud

 

 

 

711

Mitmesugused tulud

p.m.

p.m.

 

 

Peatükk 71 kokku

p.m.

p.m.

 

 

JAOTIS 7 KOKKU

2 387 000

2 460 000

 

8

ASUKOHARIIGI KULUD

 

 

 

80

Turvalisus

 

 

 

800

Turvakulud

2 387 000

2 460 000

Olenemata Europoli konventsiooni artiklist 35 ja finantsmääruse artiklist 16 võib haldusnõukogu, tegutsedes ühehäälselt ja direktori ettepanekul, muuta assigneeringute summat, tingimusel et tulude kogusumma katab kulude kogusumma (vt artiklit 700). Direktori ettepanek peab olema kooskõlas Europoli ja Madalmaade Justiitsministeeriumi vahelise lepinguga.

 

Peatükk 80 kokku

2 387 000

2 460 000

 

81

Hoonete kulud

 

 

 

810

Asukohariigi kulud hoonetele

p.m.

p.m.

Olenemata Europoli konventsiooni artiklist 35 ja finantsmääruse artiklist 16 võib haldusnõukogu, tegutsedes ühehäälselt ja direktori ettepanekul, muuta assigneeringute summat, tingimusel et tulude kogusumma katab kulude kogusumma (vt artiklit 701). Direktori ettepanek peab olema kooskõlas Europoli ja Madalmaade Justiitsministeeriumi vahelise lepinguga.

 

Peatükk 81 kokku

p.m.

p.m.

 

 

JAOTIS 8 KOKKU

2 387 000

2 460 000

 

 

C OSA TULUD KOKKU

2 387 000

2 460 000

 

 

C OSA KULUD KOKKU

2 387 000

2 460 000

 

 

C OSA SALDO

 

Märkus. Ümardamise tõttu võivad 2005. aasta kogusummad üksiksummade summast erineda.


(1)  Nõukogu poolt vastu võetud 12. juunil 2006.

(2)  2006. aasta arvudes on arvesse võetud haldusnõukogu poolt 2005. aasta novembri koosolekul heaks kiidetud assigneeringute (toimik nr 2220-103) ülekandeid ja asukohariigi paranduseelarve projekti (toimik nr 2210-197).


LISA A

2007. aasta ametikohtade loetelu kavand

Jaotis 2. Europol

Palga-skaala aste

2006. a eelarve

Uued ametikohad

2007. aasta eelarve

1

1

1

2

3

3

3

3

3

4

17

1

18

5

60

3

63

6

70

4

74

7

100

5

105

8

79

2

81

9

43

1

44

10

11 (1)

1

1

12 (1)

5

5

13 (1)

Kokku

382

16

398

Jaotis 4. Asutused ja organid

Palga-skaala aste

2006. a eelarve

Uued ametikohad

2007. aasta eelarve

1

2

3

4

2

2

5

2

2

6

7

1

1

2

8

2

2

9

10

11 (2)

12 (2)

13 (2)

Kokku

7

1

8

Kokku

Palga-skaala aste

2006. a eelarve

Uued ametikohad

2007. aasta eelarve

Kokku

389

17

406


(1)  Nende palgaastmete ametikohad täidetakse sel määral, kui personalieeskirjad seda nõuavad, kohaliku tööjõuga

(2)  Nende palgaastmete ametikohad täidetakse sel määral, kui personalieeskirjad seda nõuavad, kohaliku tööjõuga


LISA B

Liikmesriikide toetused

2007. aasta eelarve

 

2005. a rahvamajanduse kogutulu

2005. a rahvamajanduse kogutulu osakaal 25 liikmesriigi kogutulus

2005. a saldo

2005. a rahvamajanduse kogutulu osakaal 27 riigi kogutulus

Toetused enne 2005. a korrigeerimist

Toetused pärast 2005. a korrigeerimist

mln eurot

eurot

eurot

eurot

eurot

eurot

a

b = a/10 584 037

c = b × 9 472 186

d = a/10 681 753

e = d × 64 769 000

f = e-c

Austria

237 465

2,24 %

212 519

2,22 %

1 439 873

1 227 354

Belgia

2 227 939

21,05 %

1 993 895

20,86 %

13 509 148

11 515 254

Küpros

294 174

2,78 %

263 271

2,75 %

1 783 726

1 520 456

Tšehhi Vabariik

12 829

0,12 %

11 481

0,12 %

77 788

66 307

Taani

201 500

1,90 %

180 333

1,89 %

1 221 799

1 041 467

Eesti

835 859

7,90 %

748 052

7,83 %

5 068 246

4 320 194

Soome

8 466

0,08 %

7 577

0,08 %

51 336

43 759

Prantsusmaa

153 201

1,45 %

137 107

1,43 %

928 934

791 827

Saksamaa

1 674 679

15,82 %

1 498 754

15,68 %

10 154 446

8 655 692

Kreeka

175 915

1,66 %

157 435

1,65 %

1 066 664

909 229

Ungari

83 277

0,79 %

74 529

0,78 %

504 953

430 424

Iirimaa

125 838

1,19 %

112 619

1,18 %

763 021

650 402

Itaalia

1 387 559

13,11 %

1 241 796

12,99 %

8 413 489

7 171 693

Läti

10 690

0,10 %

9 567

0,10 %

64 818

55 251

Leedu

18 654

0,18 %

16 694

0,17 %

113 107

96 413

Luksemburg

23 406

0,22 %

20 947

0,22 %

141 923

120 975

Malta

4 620

0,04 %

4 134

0,04 %

28 012

23 878

Madalmaad

470 129

4,44 %

420 742

4,40 %

2 850 633

2 429 891

Poola

193 298

1,83 %

172 992

1,81 %

1 172 065

999 073

Portugal

137 655

1,30 %

123 194

1,29 %

834 674

711 479

Slovakkia

34 686

0,33 %

31 042

0,32 %

210 318

179 276

Sloveenia

27 135

0,26 %

24 285

0,25 %

164 536

140 251

Hispaania

286 576

2,71 %

256 472

2,68 %

1 737 661

1 481 189

Rootsi

82 831

0,78 %

74 129

0,78 %

502 246

428 117

Ühendkuningriik

1 875 657

17,72 %

1 678 620

17,56 %

11 373 081

9 694 461

Vahesumma

10 584 037

100,00 %

9 472 186

99,09 %

64 176 497

54 704 311

Bulgaaria

21 291

0,00 %

0,20 %

129 098

129 098

Rumeenia

76 425

0,00 %

0,72 %

463 404

463 404

Kogusumma

10 681 753

100,00 %

9 472 186

100,00 %

64 769 000

55 296 814

 

 

 

 

 

 2005. a saldo

9 472 186

 

 

 

 

 

 Muud tulud

3 125 000

 

 

 

 

 

 Tulud kokku

67 894 000

Märkused: 2007. aasta toetuste summad on üksnes osutavad ning kuuluvad vastavalt finantsmääruse artikli 40 lõikele 2 korrigeerimisele 2005. aastaks väljamakstud toetuse ja 2005. aasta kulude tegelikuks rahastamiseks vajaliku toetuse vahe võrra. Need korrektuurid viiakse sisse 2007. aasta toetuste eraldamisel enne 1. detsembrit 2006.

Bulgaaria rahvamajanduse kogutulu suurusena on kasutatud Euroopa Komisjoni eelarve peadirektoraadi esitatud andmeid, nagu avaldatud majanduse ja rahanduse peadirektoraadi poolt majandus- ja rahandusnõukogu (ECOFIN Council) 2004. aasta kevadkoosolekul. Rumeenia andmed avaldati majandus- ja rahandusnõukogu 2005. aasta sügiskoosolekul. Juhul kui Rumeenia ja Bulgaaria ei võta Europoli konventsiooni vastu 1. jaanuariks 2007, käsitletakse seda vastavalt toimiku nr 2210-162r3 2. lisas sätestatule (2005. aasta eelarve selgitava märkuse lisa, milles selgitatakse, kuidas käsitleda liituvatelt riikidelt laekuvaid toetusi).

Ümardamise tõttu võivad kogusummad üksiksummade summast erineda.


LISA C

Täpsemad andmed summade kohta, mille eraldamiseks on nõutav haldusnõukogu ühehäälne heakskiit

 

Artikkel 202

Artikkel 621

Artikkel 402

Kokku

Palkade tagasiulatuv väljamaksmine

640 000

15 000

655 000

Virtuaalprivaatvõrgu kulud

2 375 000

2 375 000

Kokku

640 000

2 375 000

15 000

3 030 000


I Teave

Euroopa Parlament

28.6.2006   

ET

Euroopa Liidu Teataja

C 150/9


EUROOPA PARLAMENDI JUHATUSE OTSUS

29. Märts 2004 (1),

millega kehtestatakse Euroopa Parlamendi ja nõukogu määruse (EÜ) nr 2004/2003 (euroopa tasandi erakondi reguleerivate määruste ja erakondade rahastamise eeskirjade kohta) rakenduseekirjad

(2006/C 150/02)

JUHATUS,

võttes arvesse Euroopa Ühenduse asutamislepingut ja eelkõige selle artiklit 191;

võttes arvesse Euroopa Parlamendi ja nõukogu 4. novembri 2003. aasta määrust (EÜ) nr 2004/2003 Euroopa tasandi erakondi reguleerivate määruste ja erakondade rahastamise eeskirjade kohta; (2)

võttes arvesse nõukogu 25. juuni 2002. aasta määrust (EÜ, Euratom) nr 1605/2002, mis käsitleb Euroopa ühenduste üldeelarve suhtes kohaldatavat finantsmäärust (3) (edaspidi “finantsmäärus”), komisjoni 23. detsembri 2002. aasta määrust (EÜ, Euratom) nr 2342/2002, millega kehtestatakse Euroopa ühenduste üldeelarve suhtes kohaldatavat finantsmäärust käsitleva nõukogu määruse (EÜ, Euratom) nr 1605/2002 üksikasjalikud rakenduseeskirjad (4) (edaspidi “finantsmääruse rakenduseeskirjad”) ja komisjoni 27. aprilli 2005. aasta määrust (EÜ) nr 643/2005, millega tunnistatakse kehtetuks määrus (EÜ) nr 2909/2000 Euroopa ühenduste mitterahalise põhivara käsitlemise kohta raamatupidamises; (5)

võttes arvesse Euroopa Parlamendi kodukorra artikli 22 lõiget 10,

arvestades, et:

(1)

on vaja kehtestada Euroopa tasandi erakondade rahastamiseks ette nähtud toetuste eraldamise ja haldamise kord;

(2)

Euroopa tasandi erakondade rahalist toetamist loetakse toetuseks finantsmääruse artikli 108 ja sellele järgnevate artiklite mõistes,

OTSUSTAB JÄRGMIST:

Artikkel 1

Sisu

Käesoleva otsusega kehtestatakse Euroopa Parlamendi ja nõukogu 4. novembri 2003. aasta määruse (EÜ) nr 2004/2003 (Euroopa tasandi erakondi reguleerivate määruste ja erakondade rahastamise eeskirjade kohta) rakenduseeskirjad.

Artikkel 1a

Juhatus võtab iga ametiaja algul vastu Euroopa tasandi erakondade rahastamise soovitusliku mitmeaastase finantsraamistiku koos kontrollsummadega, mis hõlmavad eraldatavat põhisummat erakondade kaupa ning täiendavat summat vastavalt asjaomasesse erakonda kuuluvate parlamendiliikmete arvule. Euroopa Parlamendi eelarveorganid lähtuvad iga-aastase eelarvemenetluse käigus nimetatud raamistikust, ilma et see piiraks eelarvepädevatele institutsioonidele asutamislepinguga antud volitusi.

Artikkel 2

Ettepanekute esitamise kutse

Euroopa Parlament avaldab igal aastal enne esimese poolaasta lõppu Euroopa tasandi erakondade rahastamiseks antavate toetuste kohta ettepanekute esitamise kutse. Avaldatud kutses tuuakse ära taotlemisel osalemise tingimused, rahastamise kord ja toetuste eraldamise menetluse ajakava.

Artikkel 3

Rahastamistaotlus

1.   Euroopa Liidu üldeelarvest rahalist toetust saada sooviv Euroopa tasandi erakond esitab määruse (EÜ) nr 2004/2003 artikli 4 alusel Euroopa Parlamendi presidendile vastava kirjaliku taotluse enne sellele eelarveaastale, milleks toetust taotletakse, eelneva aasta 15. novembrit. Taotluse esitamise ajaks peavad olema täidetud nimetatud määruse artiklis 3 sätestatud tingimused.

2.   Taotluse blankett on toodud käesoleva määruse lisas (vt I lisa). Samuti on see kättesaadav Euroopa Parlamendi veebilehel.

3.   Määruse (EÜ) nr 2004/2003 artikli 4 lõikes 3 nimetatud teade peab olema adresseeritud Euroopa Parlamendi presidendile.

Artikkel 4

Rahastamisotsuse tegemine

1.   Peasekretäri ettepaneku alusel rahastamistaotlusi hinnates lähtub juhatus määruse (EÜ) nr 2004/2003 artiklites 3 ja 4 sätestatud tingimustest ja määrab kindlaks, millised taotlused rahuldatakse. Juhatuse otsuse ettevalmistamise käigus võivad juhatus ja peasekretär paluda taotlejal nende poolt määratud tähtaja jooksul täiendada või selgitada taotlusele lisatud dokumente.

2.   Juhatus koostab toetuse saajate ja eraldatavate summade loetelu enne selle eelarveaasta, milleks toetust taotletakse, 15. veebruari. Toetuse andmisest keeldumise korral esitab juhatus samas otsuses taotluse tagasilükkamise põhjused, pidades eriti silmas määruse (EÜ) nr 2004/2003 artiklites 3 ja 4 sätestatud tingimuste täitmist.

Juhatus võtab otsuse vastu lõikes 1 nimetatud taotluse hindamise tulemuste põhjal. Otsuse tegemisel võetakse arvesse üldiselt teadaolevaid muutusi ning taotlejaga seotud muutusi, mis on ilmnenud pärast taotluse esitamist ja millest on teatatud vastavalt määruse (EÜ) nr 2004/2003 artikli 4 lõikele 3.

Kui rahastamist taotlevate erakondade arvu või toetust taotleva erakonnaga ühinenud parlamendiliikmete arvu suurenemise tõttu erinevad toetuse taotlejatele ette nähtud kontrollsummad artiklis 1 a sätestatud summadest, teavitab peasekretär sellest viivitamata juhatust, kes võib paluda presidendil esitada vastutavale komisjonile ettepaneku olemasolevate assigneeringute kohandamise kohta.

3.   President teavitab taotlejat taotlusega seotud menetluse tulemustest kirjalikult. Toetuse eraldamise korral lisatakse vastavale teatele toetuslepingu projekt, mis palutakse toetuse saajal allkirjastada. Taotletud toetuse andmisest keeldumise korral teavitab president taotlejat taotluse tagasilükkamise põhjustest. Taotlejaid, kelle taotlust juhatus ei rahuldanud, teavitatakse sellest 15 kalendripäeva jooksul pärast taotluse eraldamise otsuse teatamist toetuse saajatele.

Artikkel 5

Toetusleping

Euroopa tasandi erakonnale antava toetuse kohta sõlmitakse Euroopa Parlamendi, mida esindab president või tema esindaja, ja toetuse saaja vahel kirjalik leping. Toetuslepingu tekst on lisatud käesolevale otsusele (vt II lisa). Lepingu vorm tuleb nõuetekohaselt täita ja lepinguosalised peavad selle allkirjastama 30 päeva jooksul alates artiklis 4 viidatud juhatuse otsuse vastuvõtmisest. Toetuslepingu teksti ei ole lubatud muuta.

Artikkel 6

Maksmine

1.   Kui juhatus ei ole otsustanud teisiti, kantakse toetuse ühekordne eelmakse, mis moodustab 80 % toetuslepingu artikli I.3 lõikes 2 määratud toetuse maksimumsummast, Euroopa tasandi erakonnale üle 15 päeva jooksul alates toetuslepingu allkirjastamisest.

2.   Lõppmakse tehakse pärast ühenduse rahastamisperioodi lõppu toetuse saaja tegevusprogrammi elluviimisel tegelikult kantud kulude alusel. Kui eelmaksete summa ületab lõplikku toetuseks määratud summat, nõuab Euroopa Parlament rohkem makstud summad tagasi.

3.   Toetuse saaja esitab enne 15. maid ja hiljemalt eelarveaasta lõpule järgnevaks 30. juuniks järgmised lõppmakse sooritamiseks vajalikud dokumendid:

lõplik tegevusaruanne;

lõplik finantsaruanne tegelikult kantud abikõlblike kulude kohta, järgides esialgse eelarve struktuuri;

täielik väljavõte toetuslepinguga kaetud rahastamisperioodi tulude ja kulude kohta toetuse saaja raamatupidamise alusel;

siseriiklikest õigusaktidest tulenevate auditeerimisvolitustega sõltumatu asutuse või eksperdi koostatud välisauditi aruanne toetuse saaja raamatupidamise kohta.

4.   Välisauditi eesmärk on kontrollida, kas toetuse saaja poolt Euroopa Parlamendile esitatud finantsdokumendid vastavad toetuslepingu finantssätetele, kas deklareeritud kulud on tegelikud, kas tulud on deklareeritud täielikult ning kas toetuse saaja on täitnud määruse (EÜ) nr 2004/2003 artiklites 6, 7 ja 8 ning artikli 10 lõikes 2 sätestatud kohustused.

5.   Juhatus kinnitab peasekretäri ettepaneku alusel lõpliku tegevusaruande ja lõpliku finantsaruande kahe kuu jooksul alates lõikes 3 nimetatud dokumentide kättesaamisest.

Juhatus võib paluda toetuse saajal esitada lõpliku tegevusaruande ja lõpliku finantsaruande kinnitamiseks vajalikke tõendavaid dokumente või lisateavet. Toetuse saajal on tõendavate dokumentide esitamiseks aega 15 päeva.

Juhatus võib pärast asjaomase erakonna esindajate ärakuulamist lõpliku tegevusaruande ja lõpliku finantsaruande tagasi lükata ning nõuda uue tegevusaruande ja uue finantsaruande esitamist. Toetuse saajal on uue tegevusaruande ja uue finantsaruande esitamiseks aega 15 päeva.

Kui Euroopa Parlament ei anna toetuse saajale esitatud dokumentide kohta eelnimetatud kahekuulise tähtaja jooksul kirjalikku vastust, loetakse lõplik tegevusaruanne ja lõplik finantsaruanne kinnitatuks.

6.   Toetuse saaja teatab Euroopa Parlamendile võimalike eelmaksetelt saadud intresside või samalaadse tulu summa. Seda tuleb teha üheaegselt eelmaksetele järgneva lõppmakse tegemise taotlemisega. Peasekretäril või tema volitatud isikul on õigus väljastada nimetatud intresside sissenõudmise korraldus.

Artikkel 7

Toetuse lõpliku suuruse määramine

1.   Ilma et see piiraks edaspidiste kontrollimiste ja auditeerimiste käigus saadava teabe kasutamist, otsustab juhatus pärast konsulteerimistaotluse esitanud erakonna esindajate ärakuulamist artikli 6 lõikes 3 nimetatud ja juhatuse poolt vastuvõetavaks tunnistatud dokumentide alusel toetuse saajale antava toetuse lõpliku suuruse.

2.   Euroopa Parlamendi poolt toetuse saajale makstav kogusumma ei tohi ühelgi juhul ületada:

toetuslepingu artikli I.3 lõikes 2 määratud toetuse maksimumsummat;

75 % tegelikest abikõlblikest kuludest.

3.   Toetus on ette nähtud tegevusprogrammi täitma asunud toetuse saaja eelarve tulude ja abikõlblike kulude tasakaalustamiseks ega tohi ühelgi juhul olla kasumi saamise allikaks finantsmääruse rakenduseeskirjade artikli 165 mõistes. Igasugune eelarve ülejääk toob kaasa toetuse vähendamise vastava summa võrra.

4.   Juhatus otsustab toetuse saajale väljamakstava lõppmakse summa määratud toetuse lõpliku suuruse ja toetuslepingu alusel toetuse saajale varem tehtud maksete kogusumma põhjal. Kui toetuse saajale varem tehtud maksete kogusumma ületab toetuse lõplikku suurust, väljastab peasekretär või tema volitatud esindaja enam makstud summa sissenõudmise korralduse.

Artikkel 8

Toetuse peatamine ja vähendamine

Juhatus peatab peasekretäri ettepaneku alusel toetuse maksmise või vähendab toetuse summat ja vajadusel lõpetab toetuslepingu, nõudes võimaluse korral asjakohase summa tagasimaksmist, järgmistel juhtudel:

a)

kui toetust kasutatakse selliste kulude katmiseks, mis ei määruses (EÜ) nr 2004/2003 ette nähtud;

b)

kui toetuse saaja ei teavita Euroopa Parlamenti vastavalt määruse (EÜ) nr 2004/2003 artikli 4 lõikele 3;

c)

kui toetuse saaja ei täida tingimusi ja kohustusi, mis on sätestatud vastavalt määruse (EÜ) nr 2004/2003 artiklis 3 ja artiklis 6;

d)

finantsmääruse artiklites 93 ja 94 kirjeldatud juhtudel.

Enne otsuse vastuvõtmist annab juhatus toetuse saajale võimaluse esitada oma seisukoht tuvastatud rikkumiste kohta.

Artikkel 9

Sissenõudmine

1.   Kui maksed on toetuse saajale tehtud alusetult või sissenõudmine toimub kooskõlas toetuslepingu tingimustega, peab toetuse saaja asjakohased summad tagastama Euroopa Parlamendile viimase poolt määratud tingimustel ja tähtaja jooksul.

2.   Kui toetuse saaja ei ole Euroopa Parlamendi määratud tähtaja jooksul tagasimakset sooritanud, arvestab Euroopa Parlament kõnealustelt summadelt viivist toetuslepingu artikli II.14 lõikes 3 sätestatud määra alusel. Viivist arvestatakse ajavahemiku eest, mis algab maksetähtpäevast, seda kaasa arvamata, ja lõpeb kõikide võlgnetavate summade täielikul laekumisega Euroopa Parlamendile, laekumise päev kaasa arvatud.

Artikkel 10

Tõendamine ja audit

1.   Määruse (EÜ) nr 2004/2003 artikli 5 lõikes 1 sätestatud regulaarset kontrolli teostab peasekretär.

2.   Toetuse saaja peab Euroopa Parlamendile, samuti Euroopa Parlamendi poolt volitatud välistele organitele esitama temalt nõutava teabe, mis võimaldab parlamendil ja nimetatud organitel veenduda tegevusprogrammi ja toetuslepingu sätete eesmärgipärases täitmises.

3.   Toetuse saaja tagab viie aasta jooksul pärast toetuslepingu artiklis I.4 ettenähtud summade lõppmakse tegemist Euroopa Parlamendile juurdepääsu kõikidele toetuslepinguga seotud originaaldokumentidele, eelkõige raamatupidamis-, panga- ja maksudokumentidele, või nõuetekohaselt põhjendatud erandjuhtudel originaaldokumentide kinnitatud koopiatele.

4.   Toetuse saaja aitab kaasa toetuse kasutamise auditi tegemisele, mille viib läbi Euroopa Parlament kas otse oma töötajate abil või vastavate volitustega välise organi vahendusel. Nimetatud auditeid võib teostada kogu toetuslepingu täitmise jooksul kuni lõppmakse tegemiseni, samuti viie aasta jooksul pärast lõppmakse tegemist. Vajadusel võib juhatus auditi tulemuste põhjal võtta vastu otsuse makstud summade tagasinõudmise kohta.

5.   Igas toetuslepingus sätestatakse selgesõnaliselt Euroopa Parlamendi ja kontrollikoja õigus viia nii dokumentide kui ka kohapealse kontrolli alusel läbi Euroopa Liidu üldeelarvest toetust saanud Euroopa tasandi erakonna auditeid.

6.   Vastavalt Euroopa Parlamendi ja nõukogu 25. mai 1999. aasta määrusele (EÜ) nr 1073/1999 Euroopa Pettustevastase Ameti (OLAF) juurdluste kohta (6) võib ka OLAF ühenduse õigusaktides ette nähtud menetluste alusel teostada järelevalvet ja kohapealset kontrolli, et kaitsta Euroopa ühenduste finantshuve pettuste ja muude rikkumiste vastu. Vajadusel võib juhatus nimetatud kontrollimiste tulemuste põhjal võtta vastu otsuse makstud summad tagasi nõuda.

Artikkel 11

Tehniline tugi

1.   Juhatus võib peasekretäri ettepaneku alusel võtta vastu otsuse anda Euroopa tasandi erakondadele tehnilist tuge vastavalt juhatuse 14. märtsi 2000. aasta otsusele, mis reguleerib Euroopa Parlamendi ruumide kasutamist parlamendiväliste kasutajate poolt, mida on muudetud juhatuse otsusega 2. juunil 2003. aastal, ning muud tehnilist toetust, mis on ette nähtud muudes eeskirjades. Juhatus võib tehnilise toe andmise osas teatud otsuste vastuvõtmise delegeerida peasekretärile.

2.   Peasekretär esitab igal aastal kolme kuu jooksul pärast eelarveaasta lõppu juhatusele üksikasjaliku aruande Euroopa Parlamendi igale Euroopa tasandi erakonnale osutatud tehnilise toe kohta. Aruanne avaldatakse Euroopa Parlamendi Interneti-leheküljel.

Artikkel 12

Avaldamine

Kõik eelarveaasta jooksul Euroopa tasandi erakondadele antud toetused avaldatakse järgmise eelarveaasta esimese poolaasta jooksul Euroopa Parlamendi veebilehel, tuues ära:

toetuse saaja nime ja aadressi,

toetuse eemärgi,

eraldatud summa ja määra, mille ulatuses toetuse saaja kogu eelarvet rahastatakse.

Artikkel 13

Edasikaebamisõigus

Käesoleva otsuse alusel vastu võetud otsuseid võib vastavalt asutamislepingus sätestatud tingimustele vaidlustada Euroopa Kohtus ja Euroopa Esimese Astme Kohtus.

Artikkel 14

Üleminekunormid 2004. eelarveaastaks

1.   Käesoleva otsuse artikli 3 lõikes 1 nimetatud tähtaeg asendatakse kuupäevaga 23. juuli 2004 ja artikli 4 lõikes 2 nimetatud tähtaeg kuupäevaga 16. september 2004.

2.   Käesoleva otsuse artikli 6 lõike 1 erandina makstakse toetuslepingu artikli I.3 lõikes 2 määratud toetuse maksimumsummast 80 % moodustav ühekordne eelmakse välja 15 päeva jooksul alates toetuslepingu allkirjastamisest.

Artikkel 15

Otsuse muutmine

Euroopa Parlamendi peasekretär esitab enne 30. septembrit 2005 juhatusele aruande käesoleva otsuse rakendamise kohta. Aruandes tuuakse vajadusel ära võimalikud käesoleva otsuse ja määruses (EÜ) nr 2004/2003 sätestatud Euroopa tasandi erakondade rahastamissüsteemi muutmise ettepanekud.

Artikkel 16

Jõustumine

Käesolev otsus jõustub järgmisel päeval pärast selle avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.


(1)  Muudetud juhatuse 1. veebruari 2006. aasta otsusega.

(2)  ELT L 297, 15.11.2003, lk 1.

(3)  EÜT L 248, 16.9.2002, lk 1.

(4)  EÜT L 357, 31.12.2002, lk 1.

(5)  ELT L 107, 28.4.2005, lk 17.

(6)  EÜT L 136, 31.5.1999, lk 1.


I LISA

Image

Image

Image

Image

Image

Image


II LISA

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image


Komisjon

28.6.2006   

ET

Euroopa Liidu Teataja

C 150/33


Euro vahetuskurss (1)

27 juunil 2006

(2006/C 150/03)

1 euro=

 

Valuuta

Kurss

USD

USA dollar

1,2567

JPY

Jaapani jeen

146,42

DKK

Taani kroon

7,4572

GBP

Inglise nael

0,69070

SEK

Rootsi kroon

9,2313

CHF

Šveitsi frank

1,5669

ISK

Islandi kroon

95,45

NOK

Norra kroon

7,9435

BGN

Bulgaaria lev

1,9558

CYP

Küprose nael

0,5750

CZK

Tšehhi kroon

28,462

EEK

Eesti kroon

15,6466

HUF

Ungari forint

279,13

LTL

Leedu litt

3,4528

LVL

Läti latt

0,6960

MTL

Malta liir

0,4293

PLN

Poola zlott

4,0639

RON

Rumeenia leu

3,5972

SIT

Sloveenia talaar

239,65

SKK

Slovakkia kroon

38,149

TRY

Türgi liir

2,0626

AUD

Austraalia dollar

1,7170

CAD

Kanada dollar

1,4112

HKD

Hong Kongi dollar

9,7605

NZD

Uus-Meremaa dollar

2,0847

SGD

Singapuri dollar

2,0072

KRW

Korea won

1 204,92

ZAR

Lõuna-Aafrika rand

9,1437

CNY

Hiina jüaan

10,0525

HRK

Horvaatia kuna

7,2565

IDR

Indoneesia ruupia

11 756,43

MYR

Malaisia ringit

4,631

PHP

Filipiini peeso

67,202

RUB

Vene rubla

33,9980

THB

Tai baht

48,339


(1)  

Allikas: EKP avaldatud viitekurss.


28.6.2006   

ET

Euroopa Liidu Teataja

C 150/34


Menetluse algatamine

(Toimik nr COMP/M.4180 — Gaz de France/Suez)

(2006/C 150/04)

(EMPs kohaldatav tekst)

19. juunil 2006 otsustas Komisjon algatada menetlus ülalnimetatud juhtumi kohta kuna leiab, et teatatud koondumine äratab tõsiseid kahtlusi ühisturuga kokkusobivuse osas. Menetluse algatamine avab teise faasi teatatud koondumise uurimisest. Otsus põhineb nõukogu määruse (EÜ) nr 139/2004 artiklile 6(1)(c).

Komisjon kutsub asjast huvitatud kolmandaid isikuid esitama komisjonile oma võimalikke märkusi kavandatava koondumise kohta.

Et märkusi oleks võimalik menetluses täielikult arvesse võtta, peavad märkused jõudma komisjoni mitte hiljem kui 15 päeva pärast selle teatise avaldamist. Märkusi võib saata komisjoni faksi teel (faksi nr (32-2) 296 43 01 — 296 72 44) või posti teel, märkega “Toimik nr COMP/M.4180 — Gaz de France/Suez”, järgmisele aadressile:

Commission of the European Communities

Competition DG

Merger Network

Rue Joseph II/Jozef II-straat 70

B-1000 Brussels


28.6.2006   

ET

Euroopa Liidu Teataja

C 150/35


RIIGIABI — TŠEHHI VABARIIK

Riigiabi nr C 12/2006 (ex N 132/2005)

Kombineeritud transpordi toetamise abikava

Kutse märkuste esitamiseks Euroopa Ühenduse asutamislepingu artikli 88 lõige 2 kohaselt

(2006/C 150/05)

(EMPs kohaldatav tekst)

Käesoleva kokkuvõtte järel autentses keeles esitatud 4.4.2006 kirjas teatas komisjon Tšehhi Vabariigile oma otsusest algatada EÜ asutamislepingu artikli 88 lõikega 2 ettenähtud menetlus seoses osaga eespool nimetatud abist/meetmest.

Komisjon otsustas mitte esitada vastuväiteid seoses teatud teise abiga/meetmega, nagu on kirjeldatud käesoleva kokkuvõtte järel esitatud kirjas.

Huvitatud isikud võivad saata omapoolsed märkused abi/meetme kohta, mille suhtes komisjon algatab menetluse, ühe kuu jooksul alates käesoleva kokkuvõtte ja sellele järgneva kirja avaldamisest järgmisel aadressil:

European Commission

Directorate-General for Energy and Transport

Directorate A

Building/Office DM 28 6/109

B-1049 Brussels

Faks: (32-2) 296 41 04.

Märkused edastatakse Tšehhi Vabariigile. Märkusi teinud huvitatud isik võib esitada kirjaliku palve oma nime mitte avalikustada, märkides ära põhjuse.

KOKKUVÕTTE TEKST

MENETLUS

16. märtsi 2005. aasta kirjas teatas Tšehhi Vabariigi alaline esindus kombineeritud transpordi toetamise abikavast. Abi registreeriti 16. märtsil 2005. aastal kavana N 132/2005. 19. mai 2005. aasta kirjas esitas komisjon täiendavaid küsimusi seoses kõnealuse abikavaga ning Tšehhi ametiasutused vastasid sellele kirjaga, mille transpordi ja energeetika peadirektoraat registreeris 11. juulil 2005. aastal. 14. juunil 2005. aastal toimus tehnikanõupidamine, millest võtsid osa Tšehhi ametiasutused ja komisjoni talitused. 5. septembri 2005. aasta kirjas paluti teist korda esitada teavet. Tšehhi ametiasutused vastasid sellele palvele 5. oktoobril 2005. aastal saadetud kirjas. 1. detsembri 2005. aasta kirjas paluti kolmandat korda esitada teavet. Tšehhi ametiasutused vastasid sellele palvele 9. jaanuaril 2006. aastal saadetud kirjas.

Selle meetme/abi kirjeldus, mille suhtes komisjon algatab uurimismenetlust

Abisaajad on kombineeritud veoteenuseid osutavad ettevõtjad, raudteeveo-ettevõtjad ja terminalioperaatorid. Kõik suured, väikesed ja keskmise suurusega ettevõtjad on abikõlblikud. Abi võivad saada kõik Euroopa Liidu ettevõtjad, kelle registrijärgne asukoht, esindused, filiaalid või tütarettevõtjad asuvad Tšehhi Vabariigis.

Eelarveprognoos ajavahemikuks 2006–2010 on 1,58 miljonit Tšehhi krooni (55 702 450 eurot).

Õiguslik alus on Tšehhi Vabariigi otsuse eelnõu kombineeritud transpordi arendamist ja edendamist ajavahemikul 2006–2010 käsitleva raampõhimõtte kohta.

Abikava eesmärk on arendada kombineeritud transporti, et minna üle maanteeveolt muudele transpordiliikidele. Abikava peamine eesmärk on suurendada saatjata kombineeritud transporti, muutes seda konkurentsivõimelisemaks.

Tšehhi Vabariigi poolt kavandatud meetmed on järgmised: abi olemasolevate kombineeritud transpordi terminalide ehitamiseks, laiendamiseks ja kaasajastamiseks, abi kombineeritud transpordi vahendite soetamiseks ja investeerimistoetused ning abi uute kombineeritud transpordi liinide käivitamiseks.

Kombineeritud transpordi vahendite soetamise ja investeerimistoetustega seotud abi üks teatatud meede käsitleb erivagunite ostmist kombineeritud transpordi tarbeks. Tšehhi ametiasutused väidavad teatises, et erivaguneid ei saa kasutada tavapäraste raudteeteenuste pakkumiseks, kuna need sobivad üksnes ühendveoüksuste transpordiks. Vagunitel on eriehitus ja need on loodud vaid ühendveoüksuste transpordiks ning seetõttu ei sobi vagunid selliste kaupade veoks, mida veetakse tavapäraste raudteevagunitega. Vagunitel puuduvad näiteks põrand, vooderdised ja otsalauad, kuid nad on varustatud kinnitusvahenditega (pöördlukud). Toetust antakse vaid kõnealuste erivagunite puhul ja taotleja peab esitama nende täpse kirjelduse ning kasutama vaguneid konkreetsel uuel kombineeritud transpordi liinil. Abi põhieesmärk on tagada vajalik hulk raudteevaguneid asjaomaste kombineeritud transpordi liinide jaoks või raudteevaguneid uute kombineeritud transpordi süsteemide jaoks (nt maanteehaagiste ettevalmistamine), mida ei ole seni Tšehhi Vabariigis kasutatud. Sama põhimõtet rakendatakse ka kombineeritud transpordi jaoks ettenähtud eriliste maanteesõidukite suhtes ning abi laiendatakse samuti ühendveoüksustele, välja arvatud ISO konteinerid.

Abi osatähtsus on kuni 50 % infrastruktuuriabi kogumaksumusest ning 30 % kombineeritud transpordi vahendite soetamise ja uute kombineeritud transpordi liinide käivitamise kogumaksumusest.

MEETME/ABI HINDAMINE

Kui EÜ asutamislepingus ei ole sätestatud teisiti, on vastavalt asutamislepingu artikli 87 lõikele 1 ühisturuga kokkusobimatu igasugune liikmesriigi antav abi, mis moonutab või ähvardab moonutada konkurentsi niivõrd, kuivõrd see kahjustab liikmesriikidevahelist kaubandust. Kavandatava abikava puhul saaksid valitud abisaajad riigi rahalist toetust kulude eest, mis on seotud kombineeritud transpordi vahendeid kasutava kaubaveoga, samal ajal kui teised kõnealusel alal tegutsevad riigi või teiste liikmesriikide ettevõtjad sellist toetust ei saa. Eespool toodut arvesse võttes leiab komisjon, et teatatud abikava hõlmab abi artikli 87 lõike 1 tähenduses ning on seetõttu põhimõtteliselt keelatud, kui seda ei peeta mõne asutamislepingus või teiseses õigusaktis sätestatud erandi kohaselt ühisturuga kokkusobivaks.

Artikli 87 lõike 3 punktis c on sätestatud, et ühisturuga kokkusobivaks võib pidada abi teatud majandustegevuse või teatud majanduspiirkondade arengu soodustamiseks, kui niisugune abi ei mõjuta kaubandustingimusi ebasoovitavalt sellisel määral, mis oleks vastuolus ühiste huvidega. Kombineeritud transpordi arendamine ja tegevused, mis vähendavad maanteeummikuid, on seepärast ühistes huvides asutamislepingu artikli 87 lõike 3 punkti c tähenduses. Seepärast on asutamislepingu artikli 87 lõike 3 punkt c sobiv õiguslik alus teatatud abimeetme analüüsimiseks.

Komisjon kahtleb, kas abi kombineeritud transpordiks kasutatavate teatud vagunitüüpide soetamiseks võib lugeda asutamislepinguga kokkusobivaks. Erilist tähelepanu tuleb pöörata võimalusele, et riigiabi antakse veeremite puhul, eriti arvestades ohtu, et sõltuvalt kõnealuse vara iseloomust võib selline abi olla tegevusabi, mille suhtes komisjon on eriti piirav.

Teiselt poolt, arvestades komisjoni poliitikat, mis soodustab kombineeritud transporti, võib meede kokku sobida artikli 87 lõike 3 punktiga c, eriti kui kinnitatakse, et kõnealuseid vaguneid saab kasutada vaid kombineeritud transpordiks ja mitte tavaliseks transpordiks, hoolimata Tšehhi ametiasutuste avaldustest. Praegu ei ole komisjonil piisavalt teavet, mille alusel lõplikult tõendada, et neid vaguneid saab kasutada ainult kombineeritud transporditeenuste raames.

Teine võimalus on kuulutada ühisturuga kokkusobivaks abi, mis on antud selliste veeremite soetamiseks, mis ei ole spetsiaalselt ette nähtud kombineeritud transpordiks, kui abisaajad on üksnes väikesed või keskmise suurusega ettevõtjad. Komisjoni 12. jaanuari 2001. aasta määruse (EÜ) nr 70/2001 (mis käsitleb EÜ asutamislepingu artiklite 87 ja 88 kohaldamist väikestele ja keskmise suurusega ettevõtjatele antava riigiabi suhtes) (1) artikli 4 lõike 5 kohaselt võib väikestele ja keskmise suurusega ettevõtetele anda raudteevagunite jaoks investeerimisabi. Artikli 4 lõikes 2 kehtestatud abi osatähtsus on 15 % väikestele ja 7,5 % keskmise suurusega ettevõtjatele. Nende sätete kohaldamiseks peab komisjonil olema kinnitus, et abi saavad ainult väikesed ja keskmise suurusega ettevõtjad ja abi jääb kõnealustesse piirmääradesse.

Vastavalt komisjoni määruse (EÜ) nr 659/1999 artiklile 14 võib ebaseaduslikult antud abi selle saajatelt sisse nõuda.

KIRJA TEKST

„Komise by ráda informovala Českou republiku, že se po prozkoumání informací poskytnutých orgány České republiky ohledně výše uvedené podpory/opatření rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, pokud jde o investiční podporu pro železniční vozy, které mají být použity v kombinované dopravě, a nevznést vůči žádné z částí oznámeného opatření námitky.

1.   Postup

1.

Dopisem ze dne 16. března 2005 oznámilo Stále zastoupení České republiky program podpory kombinované dopravy. Dne 16. března 2005 byla podpora zaevidována pod číslem N 132/2005.

2.

V dopise ze dne 19. května 2005 položila Komise v souvislosti s tímto programem další otázky a orgány České republiky na ně odpověděly dopisem, který GŘ TREN zaevidovalo dne 11. července 2005.

3.

Dne 14. června 2005 se konala technická schůzka s orgány České republiky a útvary Komise.

4.

Druhá žádost o informace byla zaslána dopisem ze dne 5. září 2005. Orgány České republiky na tuto žádost odpověděly dopisem ze dne 5. října 2005. Třetí žádost o informace byla zaslána dopisem ze dne 1. prosince 2005. Orgány České republiky na tuto žádost odpověděly dopisem ze dne 9. ledna 2006.

2.   Popis programu

2.1   Cíl

5.

Cílem programu je rozvinout kombinovanou dopravu, a přesunout tak přepravu nákladu ze silniční dopravy na jiné druhy dopravy. Tento program by měl především posílit využívání nedoprovázené kombinované dopravy zlepšením její konkurenceschopnosti.

Právní základ

6.

Návrh usnesení vlády České republiky ke koncepci rozvoje a podpory kombinované dopravy pro období 2006 až 2010 (dále jen ‚návrh usnesení‘).

2.2   Příjemci podpory

7.

Příjemci podpory budou provozovatelé kombinované dopravy, železniční dopravci a provozovatelé překladišť. Způsobilé jsou všechny velké, malé a střední podniky.

8.

K podpoře mají přístup všechny společnosti v EU, které mají sídlo, agentury, pobočky nebo dceřiné společnosti v České republice.

2.3   Druh a míra podpory

9.

Podpora se uskuteční formou nevratných dotací.

Podprogram 1:   Podpora na výstavbu nových, rozšíření a modernizaci stávajících překladišť kombinované dopravy

10.

Dotovaná překladiště musí být veřejná a dostupná na základě nediskriminačního přístupu všem zúčastněným provozovatelům a uživatelům.

11.

Mezi uznatelné náklady patří:

získání pozemků, pokud jsou bezprostředně nutné pro technologii překládky a s tím související dopravu,

opatření v oblasti infrastruktury, která jsou na těchto pozemcích nutná pro překládku, případně stanovená právními předpisy [včetně ADR (2), RID (3) a ADN (4)],

pozemní stavby, pokud jsou potřebné k rozvoji činností souvisejících s provozováním překladiště,

mechanismy a technická zařízení pro překládku.

12.

Podporovat lze rovněž náklady na nové překládací mechanismy, které nahrazují překládací mechanismy ve stávajících překladištích kombinované dopravy po uplynutí doby jejich životnosti, pokud je nezbytnost jejich podpory zvlášť prokázána. Při stanovení výše příspěvku se bere v úvahu zůstatková hodnota každého nahrazovaného mechanismu.

13.

Míra podpory dosáhne nejvýše 65 % uznatelných nákladů dotovaného záměru, avšak nejvýše 50 % celkové výše vzniklých nákladů.

14.

Podmínkou pro poskytnutí podpory je, že financování investičního záměru není pouze pro soukromý kapitál rentabilní a poskytnutí investiční dotace nevede k narušení hospodářské soutěže. Příjemce podpory musí provozovat uvedené zařízení po dobu nejméně 15 let při výši podílu příspěvku nad 50 % uznatelných nákladů, po dobu nejméně 10 let při výši podílu příspěvku mezi 30 % až 50 % z celkových investičních nákladů a po dobu nejméně 5 let při výši podílu příspěvku méně než 30 % z celkových investičních nákladů.

15.

Příjemce podpory je povinen na stavební práce a dodávky vypsat výběrové řízení. Výběr dodavatele zakázky týkající se podporovaného záměru musí příjemce podpory provést v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti.

16.

Příjemci podpory musí svěřit správu infrastruktury třetím osobám pouze na základě zadávacího řízení v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Do uvedeného zákona byly provedeny příslušné právní předpisy Společenství týkající se této oblasti (5).

17.

V České republice jsou překladiště kombinované dopravy ve vlastnictví soukromých společností. V současné době je provozováno osm překladišť kombinované dopravy. Nejvýznamnějšími překladišti z hlediska objemu překládky jsou Mělník, Praha-Uhříněves, Praha-Žižkov, Želechovice-Lípa. V ostatních překladištích (Lovosice, Přerov) jsou objemy překládky poměrně nízké a v přístavních překladištích (Děčín, Ústí nad Labem) představují téměř nulové hodnoty – v roce 2004 bylo po vnitrozemských vodních cestách v rámci kombinované dopravy přepraveno 240 TEU, tj. přibližně 2 000 t nákladu.

18.

Překladiště Praha-Žižkov ukončí zanedlouho provoz, neboť se nachází v hustě obydlené části hlavního města.

19.

Žádné ze stávajících překladišť nesplňuje požadavky podle Dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech (AGTC) (6). Ve většině případů nelze srovnávat infrastrukturu kombinované dopravy České republiky s infrastrukturou sousedních zemí, zejména Rakouska a Německa.

20.

Slovensko, vzniklé po rozdělení bývalého Československa, je v podobné situaci jako Česká republika. V žádné ze sousedních zemí (Polsku, Rakousku, Slovensku, Německu) se v bezprostřední blízkosti hranic České republiky překladiště nenacházejí.

Podprogram 2:   Podpora pořízení vybavení pro kombinovanou dopravu – investiční příspěvky.

Investiční příspěvky slouží k pořízení speciálních zařízení (vybavení), zejména pro inovační technická řešení, která jsou žádoucí pro zaváděcí fázi nových linek kombinované dopravy. Uznatelné investiční náklady jsou uvedeny v příloze 2 návrhu usnesení.

21.

Uznatelné položky budou určeny výhradně pro kombinovanou dopravu:

 

Uznatelné investiční náklady na pořízení:

speciálních drážních vozidel a plavidel vnitrozemské vodní dopravy, určených pro kombinovanou dopravu a k nim vázaných překládacích mechanismů,

Nákup posunovacích lokomotiv nepatří do uznatelných nákladů.

Speciální železniční vozy určené výhradně k použití v kombinované dopravě. Ve svém oznámení uvádějí orgány České republiky, že tyto speciální železniční vozy nemohou být použity pro tradiční železniční služby, nýbrž výhradně a pouze pro přepravu intermodálních přepravních jednotek. Tyto železniční vozy mají speciální konstrukci uzpůsobenou pouze pro přepravu intermodálních přepravních jednotek, a proto nemohou být použity pro přepravu zboží, které přepravují tradiční železniční vozy. Vozy například nemají podlahu, boční či čelní stěny, avšak jsou vybaveny fixačními prvky (šroubové uzávěry). Dotace budou poskytnuty pouze na tyto speciální železniční vozy a žadatel musí předložit jejich přesnou specifikaci a využívat je pro konkrétní novou linku kombinované dopravy. Hlavním cílem podpory je zajistit nezbytný počet železničních vozů pro příslušnou linku kombinované dopravy nebo železniční vozy pro ‚nové‘ systémy kombinované dopravy (např. příprava silničních přípojných vozidel), které dosud nejsou v České republice provozovány. Stejná zásada se uplatní také v případě speciálních silničních vozidel pro kombinovanou dopravu a podpora se bude také týkat intermodálních přepravních jednotek s výjimkou ISO-kontejnerů.

Náklady na úpravu plavidel pro účely kombinované dopravy. Renovace plavidel se bude provádět v souladu s klasifikačními kritérii a pod dohledem uznávané klasifikační organizace, a to včetně zkoušení renovovaného plavidla loděnicí, kterou schválí uznávaná klasifikační organizace.

inovačních systémů zpracování informací, které mají doklad o technické shodě a jsou povoleny pro provoz pro účely kombinované dopravy.

 

Uznatelné provozní náklady:

náklady související s použitím infrastruktur železniční dopravy;

pronájem a odpisy přepravních jednotek, zejména výměnných nástaveb a kontejnerů (mimo ISO-kontejnery) a silničních návěsů umožňujících vertikální překládku, určených pro kombinovanou dopravu;

pronájem a odpisy drážních vozidel (lokomotiv, nákladních vozů) a plavidel vnitrozemské vodní dopravy, určených pro kombinovanou dopravu;

získání odborné způsobilosti osob přímo se podílejících na daném projektu kombinované dopravy;

informační opatření, jejichž pomocí jsou v rámci daného záměru potenciální uživatelé informováni o nových nabídkách služeb kombinované dopravy.

22.

Míra podpory dosáhne nejvýše 30 % z celkových nákladů na pořízení vybavení pro kombinovanou dopravu.

Podprogram 3:   Podpora zaváděcí fáze nových linek kombinované dopravy

23.

Cílem tohoto opatření je zavést kontinentální linky kombinované dopravy, a nabídnout tak alternativu k přímé silniční dopravě a zároveň zmírnit hospodářská rizika přímo související s provozem nových linek kombinované dopravy. Kontinentálními linkami se rozumí linky, které vyžadují svoz a rozvoz nákladu na obou koncích linky. Linkou kombinované dopravy se rozumí pravidelné spojení mezi několika místy, určené pro zásilky kombinované dopravy, včetně s tím spojených služeb.

24.

Podmínkou pro poskytnutí podpory je, že se jedná o kombinovanou dopravu provozovanou na území České republiky. Předmětem podpory budou vnitrostátní i mezinárodní linky. U mezinárodních linek se podpora poskytne pouze na vzdálenost na území České republiky za předpokladu, že linka má začátek nebo konec v České republice. Na tranzitní linky lze poskytnout podporu pouze v případě, že linka má pravidelnou zastávku na území České republiky pro nakládku či vykládku zásilek kombinované dopravy.

25.

Dotace jsou zejména určeny na podporu kontinentálních linek kombinované dopravy. Tento podprogram však neumožňuje poskytnutí dotací na linky vedoucí do přístavů v Severním moři, do kterých již vedou linky kombinované dopravy z České republiky.

26.

K využití podpory musí žadatel prokázat, že linka má příznivý vliv na přesun ze silniční dopravy na jiné druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí a že je záměr v dlouhodobém časovém horizontu životaschopný a rentabilní.

27.

Pokud ve stanovené době nebude dosaženo stanovených cílů, nebo rentability podporované linky kombinované dopravy bude dosaženo před uplynutím stanovené doby, zastaví se poskytování podpory.

28.

Dotace lze poskytovat nejvýše po dobu tří let od zahájení provozu linky a může činit nejvýše 30 % z uznatelných nákladů.

29.

Každá dotovaná linka kombinované dopravy bude hodnocena a průběžně monitorována v souladu s podmínkami stanovenými v programu. Každou žádost posoudí hodnotící komise v souladu se stanovenými kritérii. Žádost musí také uvádět očekávaný přínos záměru oproti stávajícímu stavu, tj. s ohledem na silniční dopravu, a popis dopadu na stávající linky kombinované dopravy. Zejména se vypracuje metodika podobná metodice užívané pro projekt převodu na jiný druh dopravy podle projektu Marco Polo.

30.

Uznatelné náklady jsou stanoveny v příloze 2 návrhu usnesení a popsány v bodu 21. Pro podprogram 3 je podpora poskytována formou hrazení prokazatelné ztráty provozované linky – systémového neinvestičního příspěvku.

2.4   Rozpočet a doba trvání

31.

Očekávaný rozpočet na období 2006 – 2010 činí 1 580 milionů Kč (55 702 450 EUR).

2.5   Postup

32.

Hodnocení předložených žádostí o podporu provádí mezirezortní komise. Ministr dopravy jmenuje členy komise, složené ze zástupců ministerstva dopravy, financí, ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí a Svazu dopravy České republiky. Příjemce podpory musí postupovat v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti.

Žádosti musí splňovat tyto podmínky:

Pro podprogram 1:

33.

Důvodová zpráva, členěná na:

popis současného stavu,

zdůvodnění potřeby uskutečnění opatření,

popis navrhovaných variant,

porovnání stávající a budoucí dopravní situace, předpokládaný přepravený objem v tunách, tuno-kilometrech, zásilkách a přepravních jednotkách,

předpokládaný přínos záměru,

provozní technologii,

stavebně-technický program,

popis, resp. zdůvodnění jednotlivých částí zařízení,

popis vlivu na ostatní stávající překladiště kombinované dopravy (pokud jde o záměr v blízkosti státní hranice, je potřebné zohlednit i vliv na překladiště v sousedním státě).

Pro podprogramy 2 a 3:

34.

Podpora záměru nesmí vést k narušení hospodářské soutěže mezi nesilničními druhy dopravy. Podmínkou získání podpory je, že zaváděcí fáze linky kombinované dopravy je nerentabilní. Naproti tomu je nutno prokázat, že po ukončení podpory bude provoz linky rentabilní.

35.

Je nutno uvést předpokládaný přínos záměru ve srovnání se stávající situací, zákaznický potenciál, dopad na konkurenční služby.

36.

V krátkém popisu záměru v žádosti je nutné shrnout podstatu obsahu záměru, jakož i důvody, proč se má realizovat, a dále uvést efekty (přínosy) záměru vedoucí ke zlepšení konkurenceschopnosti kombinované dopravy oproti stávajícímu stavu. Při žádosti o podporu pro zavedení technické inovace je potřebné přiložit povolení pro uvedení příslušných zařízení do provozu.

37.

Z podkladů musí vyplývat, jaký zákaznický potenciál se otevírá tímto záměrem. Zde je nutno identifikovat okruh uživatelů při zavedení záměru, jakož i předpokládané prognózy plánovaného převedení přepravy ze silniční dopravy na kombinovanou dopravu. Žadatel musí předložit základní data, na základě kterých bude možné zkontrolovat skutečně dosažené přínosy záměru.

38.

Dále je nutno zhodnotit působení záměru na konkurenční služby. Sem patří jak současné relace, tak i stávající technické a technologické systémy kombinované dopravy. V této souvislosti je nutno prokázat, že záměr povede k převedení přepravy ze silniční dopravy na dopravu železniční nebo vnitrozemskou vodní a že nedojde k narušování stávající nabídky kombinované dopravy.

39.

Podnikatelský záměr je nutno předložit pro časové období, které o 12 měsíců přesahuje dobu trvání požadované podpory. Z podnikatelského záměru musí vyplývat výše plánovaných nákladů a výnosů za každý rok plánované podpory i doba, ve které bude dosaženo hospodářské rentability záměru. Vývoj výnosů by měl obsahovat i vazbu na plánovanou linku kombinované dopravy ve vztahu k obvyklým cenám silniční dopravy. Od toho je nutno odvíjet výši požadované podpory. Pokud jsou pro záměr k dispozici další finanční zdroje, musí být uvedeny. V rizikové analýze je nutné prokázat, jak se promítnou změněné rámcové podmínky na úspěchu záměru, jakož i potřebu podpory. Subjekty, které výlučně nepodnikají v kombinované dopravě, musí vést průkazné oddělené účetnictví.

2.6   Hodnocení záměru

40.

V článku 10 návrhu usnesení je stanoven postup hodnocení záměru. Schvalovací instituce stanoví výzvou termín podání žádostí pro příslušný rok. Ve výzvě zveřejní, mimo podmínky uvedené v tomto programu, další podrobnosti upřesňující program v příslušném roce.

41.

Žadatel o podporu doručí schvalovací instituci v termínu daném výzvou žádost o poskytnutí podpory včetně požadovaných příloh. Mezirezortní komise na základě posouzení úplnosti žádosti včetně příloh a vyhodnocení kritérií uvedených v příloze 5 návrhu usnesení ‚Kontrolní list hodnocení záměru‘ vybere konkrétní příjemce podpory a doporučí výši příspěvku.

42.

Kritéria stanovená v příloze 5 se mimo jiné týkají relevance a kvality záměru včetně slučitelnosti záměru s dopravní politikou Společenství a České republiky, politiky životního prostředí, příznivého dopadu v kombinované dopravě, pokud jde o zvýšení objemu přepravy přepravních jednotek přepravovaných ročně, příznivého vlivu na modalsplit, technické úrovně projektu a případných multiplikačních efektů. Hodnocení také přihlíží k hodnocení žadatelů a horizontálním cílům jako nediskriminace.

43.

Schvalovací instituce vydá vybraným žadatelům ‚Rozhodnutí o registraci záměru‘, což je považováno za odsouhlasení daného záměru k podpoře. V tomto rozhodnutí si současně může vyžádat doplnění (upřesnění) příloh dle podmínek programu.

44.

Žadatel, který obdržel Rozhodnutí o registraci záměru, doručí do stanoveného termínu žádost o vydání ‚Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování záměru‘ včetně požadovaných příloh dle čl. 8 návrhu usnesení. Pokud žadatel toto ve stanoveném termínu nedodá, vystavuje se nebezpečí, že mu bude registrace zrušena.

45.

Schvalovací instituce po kontrole úplnosti a správnosti všech podkladů od žadatele vydá ‚Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování záměru‘.

2.7   Kontrolní opatření

46.

Majetek, který je pořízen z poskytnutého příspěvku, nesmí být po stanovenou dobu převeden příjemcem podpory na jiného majitele nebo dán za předmět zástavy. Výjimku tvoří případy, kdy příjemce podpory převede majetek pořízený se státní účastí na nabyvatele, který převezme zabezpečování služby kombinované dopravy v rozsahu, který byl smluvně ujednán se schvalovací institucí při rozhodování o podpoře, a tuto skutečnost příjemce podpory prokazatelně zdokladuje.

47.

Příjemci podpory podléhají kontrole ze strany příslušných orgánů. Ministerstvo dopravy bude také čtvrtletně kontrolovat, zda jsou dodržovány podmínky pro provozní dotaci.

48.

Příjemce podpory použije podporu pouze k účelu, na který byla poskytnuta.

49.

V případě, že podpora nebyla použita k účelu, na který byla poskytnuta, případně nebyly dodrženy rozhodující projektované parametry a podmínky programu, které budou jmenovitě uvedeny v ‚Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování záměru‘, vystavuje se příjemce podpory sankcím podle odst. 3, § 44, zákona č. 218/2000 Sb.

50.

Užití podpory podléhá kontrole ze strany schvalovací instituce a dalších orgánů státní správy (finanční orgány, NKÚ, atd.).

51.

Co se týče dotací na výstavbu nebo rozšíření překladišť, pokud budou pozemky, objekty a zařízení vyřazeny z provozu před uplynutím stanovené doby, určeny pro jiný účel nebo prodány, je nutné finanční prostředky získané z veřejných rozpočtů na nákup pozemků vrátit státu. Pro zbývající část příspěvku platí, že po odpočtu ceny za získání pozemků ji příjemce podpory musí vrátit ve výši odpovídající podílu doby provozování a stanovené doby. Zbývající část příspěvku na překládací mechanismy se musí vrátit ve výši odpovídající podílu mezi dobou, po kterou byly používány, a stanovenou dobou jejich životnosti.

2.9   Kumulace

52.

Podporu nelze kumulovat s místními, regionálními nebo státními dotacemi.

3.   Posouzení režimu podpory

53.

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou podpory poskytované státem, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, nestanoví-li tato smlouva jinak. V rámci navrhovaného režimu dostávají vybraní příjemci podpory státní příspěvek na náklady související s přepravou zboží v kombinované dopravě, zatímco jiné podniky, vnitrostátní nebo podniky z jiných členských států, které působí ve stejné oblasti, takový příspěvek nedostávají.

54.

Zvláště když podpora poskytovaná členským státem posiluje postavení určitého podniku ve srovnání s jinými podniky, které si konkurují na trhu v rámci Společenství, musí se mít za to, že posledně jmenované podniky jsou touto podporou ovlivněny (7). V tomto případě oznámené opatření posiluje postavení podniků, které jsou příjemci podpory, ve srovnání s jinými podniky působícími v rámci trhu Společenství.

55.

V tomto ohledu je skutečnost, že hospodářský sektor byl na úrovni Společenství liberalizován, prvkem, který může sloužit ke stanovení toho, zda má podpora reálný nebo potenciální vliv na hospodářskou soutěž a na obchod mezi členskými státy (8). Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (9) osvobodila od 1. července 1993 operace kombinované dopravy uvedené v článku 1 (10) od všech kvót a povolení.

56.

Kromě toho není nutné, aby byl podnik, který je příjemcem podpory, zapojen do obchodu v rámci Společenství. Podpora, kterou členský stát podniku poskytne, může pomoci zachovat nebo zvýšit jeho činnost na domácím trhu, a v důsledku toho mají podniky usazené v jiných členských státech méně příležitostí proniknout na trh dotčeného členského státu (11). Nadto může posílení podniku, který dosud do obchodu v rámci Společenství nebyl zapojen, dostat tento podnik do postavení, které mu umožní proniknout na trh jiného členského státu.

57.

S ohledem na výše zmíněné skutečnosti Komise shledala, že oznámený režim podpory představuje podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1, a je proto v zásadě zakázán, pokud by ovšem nebyl považován za slučitelný se společným trhem na základě kterékoliv z výjimek ustanovených ve Smlouvě nebo v sekundárních právních předpisech.

3.1   Výjimka pro opatření podpory

58.

Podle čl. 87 odst. 3 písm. c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, mohou být považovány za slučitelné se společným trhem, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

59.

Společenství již určitou dobu prosazuje politiku dosažení vyváženého intermodálního dopravního systému a podpora konkurenceschopnosti kombinované dopravy vůči dopravě silniční je nedílnou součástí této politiky. Cílem politiky ES v oblasti kombinované dopravy je přesunout přepravu nákladu ze silniční dopravy na jiné druhy dopravy.

60.

O podporu rozvoje kombinované dopravy se snaží nástroje Společenství jako například směrnice Rady 92/106/EHS. Bílá kniha o dopravní politice (12) vyzývá k využívání železniční dopravy a dalších druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí, aby se staly konkurenceschopnými alternativami silniční přepravy.

61.

Jak se uvádí v navrhovaném nařízení, které se týká programu Marco Polo (13), představuje intermodální doprava komplexní alternativu dopravy, do které jsou zapojeni různí účastníci s různými obchodními strukturami. Tento dopravní trh je roztříštěný a malý a je často ještě rozdělen upřednostňováním různých druhů dopravy a odlišnými vnitrostátními strukturami.

62.

Komise uznává, že zlepšit intermodální dopravu v rámci trhů, na které je volný přístup a kde převažují pravidla volné hospodářské soutěže, poptávky a nabídky, je v první řadě úkol hospodářských subjektů. Pro úplné uvolnění potenciálu intermodální dopravy je však třeba podpořit ochotu vzít na sebe rizika spojená s přechodem ze silniční dopravy na alternativní způsoby.

63.

Kromě toho je zaměření na intermodální alternativy také ve stále větší míře odůvodněno následujícími skutečnostmi: Evropský průmysl si udržuje anebo zvyšuje konkurenceschopnost své výroby se sídlem v Evropě v převážné míře díky moderní logistice, optimalizaci výroby a odbytu a vytváření hodnot v procesu. Tyto sofistikované zásobovací řetězce jsou stále citlivější na klesající spolehlivost a rostoucí náklady silniční dopravy. Evropský výrobní průmysl bude proto muset intermodální logistice věnovat hlavní pozornost.

64.

Mnoho dopravních společností mimo to působí v současnosti na trzích, které procházejí celkovou restrukturalizací, s čímž souvisejí nízké marže a obtížnost plánování. Proto se musí vytvořit praktické a tržně orientované podpůrné programy s cílem pomoci dopravnímu odvětví převzít rizika a reagovat na výzvu dosáhnout udržitelného a rozsáhlého přechodu na jiný druh dopravy v souladu s cíli vytyčenými v Bílé knize Komise z roku 2001. Rozvoj kombinované dopravy a činností, které přispívají ke snížení dopravního přetížení silnic je proto ve společném zájmu ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

65.

Jelikož neexistuje žádné konkrétnější ustanovení, lze oznámený režim podpory posoudit pouze na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

66.

V této souvislosti je třeba splnit tři podmínky, aby mohla být státní podpora prohlášena za slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c). Podpora musí být nezbytná, přiměřená a nesmí měnit podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

Podprogram 1:   infrastruktura

Nezbytnost

67.

Vysoké náklady na rozvoj překladišť kombinované dopravy jsou jedním z hlavních důvodů, proč se nestaví žádná nová překladiště, nebo se jich staví jen nedostatečný počet. Pokud by infrastruktura kombinované dopravy nebyla spolufinancována veřejným sektorem, soukromé hospodářské subjekty by do této infrastruktury za normálních podmínek neinvestovaly, neboť její životaschopnost nelze bez státního financování zaručit (14). Tyto důvody také objasňují, proč v České republice nebylo za posledních 12 let postaveno žádné překladiště. Bez životaschopných překladišť nemůže být kombinovaná doprava efektivně provozována.

68.

Poskytnutí dotací na výstavbu nových, rozšíření a modernizací stávajících překladišť kombinované dopravy proto urychlí rozvoj intermodální dopravy v České republice. Dostupnost vhodné infrastruktury v odvětví kombinované dopravy je nezbytným předpokladem pro rozvoj služeb v tomto odvětví za účelem omezení silniční dopravy. Ze srovnání cen intermodální dopravy s jinými druhy dopravy vyplývá, že tento druh dopravy není v současnosti schopen silniční dopravě konkurovat. Důvodem jsou dodatečné náklady, které vznikají provozovatelům intermodální dopravy.

69.

Komise se domnívá, že v zájmu zajištění intermodálního a trvale udržitelného dopravního systému pro budoucnost je třeba dát přednost investicím do infrastruktury, neboť tento druh dopravy vyžaduje nákladné specializované vybavení, kterého by nebylo zapotřebí, kdyby zboží bylo přepravováno po silnici. Poskytnutím příspěvku na náklady na tyto objekty může kombinovaná doprava finančně konkurovat dopravě silniční.

70.

Dále je třeba vzít v potaz, že jednak žádné ze stávajících překladišť nesplňuje parametry podle dohody AGTC, jednak není infrastruktura kombinované dopravy v České republice srovnatelná s infrastrukturou v sousedních zemích, zejména v Rakousku a Německu.

71.

Plánovaný program je proto považován za nezbytný pro povzbuzení investic a pro realizaci záměrů na podporu kombinované dopravy v České republice.

Přiměřenost a nediskriminace

72.

Podpora je přístupná nediskriminačně, jelikož Program podpory stanoví, že dotaci mohou obdržet všechny podniky z EU se sídlem, zastoupením, pobočkou nebo dceřiným podnikem v České republice. Dodržování rovného přístupu k dotacím bude kontrolovat Ministerstvo dopravy.

73.

Výběrové řízení popsané v oddíle 2.5 je v návrhu usnesení jasně vysvětleno. Jak vyplývá z článku 6 až 9 návrhu usnesení, zahrnuje také kvantitativní prvky. Díky tomu získává výběrové řízení nezbytnou transparentnost. Při hodnocení popsaném v oddíle 2.6 se bude postupovat podle přílohy 5 návrhu usnesení, která se týká zejména relevance a kvality záměru.

74.

V případě porušení těchto podmínek musí být dotace vrácena.

75.

Komise závěrem poznamenává, že maximální výše dotace je stanovena na 50 % celkových investičních nákladů, což je v souladu s praxí Komise (15).

76.

Vzhledem k tomu, že jsou záměry vybírány na základě kvalitativních kritérií a že je podpora omezena na 50 %, má Komise za to, že je podpora přiměřená.

Absence narušení podmínek obchodu v rozporu se společným zájmem

77.

Za prvé, v žádné ze sousedních zemí (Polsku, Rakousku, Slovensku, Německu) se v bezprostřední blízkosti hranic České republiky překladiště nenacházejí. Za druhé, cílem dotyčného programu je zlepšit infrastrukturu kombinované dopravy v České republice. V současnosti připadají s ohledem na význam překládaných objemů v úvahu pouze čtyři překladiště, z nichž jedno brzy ukončí provoz. Dotyčný program bude nediskriminačně přístupný pro všechna uvedená překladiště za účelem zlepšení jejich infrastruktury, budou-li splněny všechny podmínky.

78.

Aby byly zajištěno, že podmínky obchodu nebudou nepatřičně narušovány, musí dále podnikatelský záměr, který má žadatel předložit, zahrnovat analýzu možných vlivů na trh a popis vlivu na ostatní stávající překladiště kombinované dopravy (pokud jde o záměr v blízkosti státní hranice, je zapotřebí zohlednit i vliv na překladiště v sousedním státě). Tyto informace zohlední příslušné orgány při rozhodování.

79.

Komise se proto domnívá, že obchod mezi členskými státy nebude narušen způsobem odporujícím společnému zájmu.

80.

Komise proto došla k závěru, že navrhovaná opatření podpory uvedená v podprogramu 1 lze považovat za slučitelná se Smlouvou o ES v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

Podprogram 2:   vybavení pro kombinovanou/intermodální dopravu

81.

a) Pokud jde o opatření zahrnutá v podprogramu 2, s výjimkou podpory na nákup některých typů železničních vozů pro kombinovanou dopravu. Vybavení k překládce je nezbytné pro hladké fungování řetězce kombinované dopravy. Náklady, které vznikají při překládce, tvoří celých 30 % nákladů řetězce intermodální dopravy. Státní podpora pro vybavení k překládce proto pomáhá snižovat systémové náklady na kombinovanou dopravu, čímž zlepšuje její konkurenční postavení vůči dopravě silniční. Má se za to, že míra podpory stanovená pro toto vybavení v rámci tohoto programu je v souladu s praxí Komise v této oblasti (16).

82.

Kromě toho budou financovány pouze jednotky kombinované dopravy, nikoli standardní námořní kontejnery, které jsou většinou používány při přepravě, kterou nelze definovat jako kombinovanou dopravu.

83.

Komise má za to, že plánovaná míra podpory ve výši 30 % přispěje v souladu se zavedenou praxí k rozvoji daného odvětví a nezmění podmínky obchodu tak, aby to bylo v rozporu se společným zájmem.

84.

Komise proto došla k závěru, že navrhovaná opatření podpory uvedená v podprogramu 2 lze s výjimkou opatření uvedených v odstavci b) považovat za slučitelná se Smlouvou o ES v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud nenaruší podmínky obchodu způsobem odporujícím společnému zájmu.

85.

Inovační systémy zpracování informací pro kombinovanou dopravu jsou rovněž zásadním předpokladem pro úspěch kombinované dopravy. Silniční dopravce může prostřednictvím řidiče nákladní vozidla a jeho mobilního telefonu snadno sledovat dálkovou silniční dopravu po celé Evropě. Provozovatel kombinované dopravy by však musel sledovat kontejner a železniční vůz. Při tomto sledování je třeba vzít v potaz různé, někdy málo kompatibilní informační systémy používané několika provozovateli v různých členských státech. Počáteční investice do těchto elektronických systémů pro kombinovanou dopravu jsou proto mnohem vyšší než investice nutné pro srovnatelnou silniční dopravu.

86.

Má se za to, že míra podpory stanovená pro toto vybavení v rámci dotyčného programu je v souladu s praxí Komise v této oblasti (17). Komise usuzuje, že plánovaná míra podpory ve výši 30 % přispěje k rozvoji daného odvětví a nezmění podmínky obchodu tak, aby to bylo v rozporu se společným zájmem.

87.

Komise shledává, že tyto investice neovlivňují obchod tak, aby to bylo v rozporu se společným zájmem. Spadá tedy do oblasti působnosti čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy (18).

88.

Pokud jde o informační opatření, pomocí kterých jsou potenciální uživatelé informováni o nových nabídkách služeb kombinované dopravy, v rámci daného záměru, domnívá se Komise, že poskytování dotací na tato informační opatření motivuje hospodářské subjekty k provádění činností prospěšných pro kombinovanou dopravu, které by bez státní podpory neuskutečnily.

89.

Komise došla v předchozích rozhodnutích (19) k závěru, že jestliže záměry na výstavbu a přizpůsobení překladišť a nákup specifického vybavení lze prohlásit za slučitelné se společným trhem, lze za slučitelnou prohlásit i podporu na pomocné činnosti související s těmito záměry.

90.

Pokud jde o získávání odborné způsobilosti osob přímo se podílejících na daném záměru v oblasti kombinované dopravy, má Komise za to, že navrhovaná opatření týkající se vzdělávání lze považovat za obecné vzdělávání podle definice v čl. 2 písm. e) nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (20). V zájmu zlepšení konkurenceschopnosti kombinované dopravy musejí být pracovníci poskytovatelů služeb kombinované dopravy řádně vzděláváni ve využívání stále dokonalejší a složitější technologie používané v daném odvětví. Tato podpora je sice částečně věnována na získání znalostí potřebných pro činnosti v kombinované dopravě, avšak takto nabyté znalosti a schopnosti jsou plně přenositelné do ostatních podniků nebo pracovních oborů. Znalosti o intermodálních technologiích totiž mohou být využity pro práci v různých druzích dopravy, například v železniční dopravě a vnitrozemské plavbě, a rovněž v celém odvětví logistiky či v odděleních logistiky v dalších odvětvích služeb a výroby. Přenositelnost těchto znalostí neustále roste díky postupující standardizaci a konvergenci informačních technologií.

91.

Plánovaná míra podpory ve výši 30 % pro činnosti v oblasti vzdělávání se nachází v rámci limitů stanovených pro opatření týkající se obecného vzdělávání v čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 68/2001. Dotyčné opatření, jehož cílem je podpora získávání odborné způsobilosti pracovníků, se vztahuje pouze na náklady, které jsou v čl. 4 odst. 7 nařízení (ES) č. 68/2001 považovány za přípustné náklady. Komise poznamenává, že podporu poskytnutou na základě návrhu usnesení nelze kumulovat s dalšími místními, regionálními či státními podporami, které jsou v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 68/2001. Dotyčné opatření je navíc v souladu s předchozími rozhodnutími přijatými Komisí (21). Dotyčné opatření lze proto považovat za slučitelné se společným trhem.

92.

b) Pokud jde o podporu na nákup některých typů železničních vozů pro kombinovanou dopravu, Komise má pochybnosti o slučitelnosti tohoto druhu podpory se Smlouvou (22).

Podprogram 3:   zavádění

93.

Bílá kniha o dopravní politice (23) vyzývá k využívání železniční dopravy a dalších druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí, aby se staly konkurenceschopnými alternativami silniční nákladní dopravy.

94.

Intermodální politika představuje iniciativu zaměřenou na snížení tlaku v odvětví silniční nákladní dopravy a je v souladu se závěry Evropské rady, která na zasedání v Göteborgu v červnu 2001 prohlásila, že opatření, která pomáhají převedení ze silniční dopravy na druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí, jsou jádrem politiky trvale udržitelné dopravy.

95.

Komise poznamenává, že podpora na financování nových služeb kombinované dopravy představuje provozní podporu, které je v zásadě neslučitelná se Smlouvou (24). Tato podpora může být povolena pouze jako mimořádné opatření (25).

96.

Komise se proto musí přesvědčit, že toto opatření nevede k narušení obchodu tak, aby to bylo v rozporu se společným zájmem, i když je cíl plánované podpory v souladu s politikou Komise k dosažení lepšího rozložení mezi jednotlivými druhy dopravy. Proto je třeba prověřit, zda jsou splněny požadavky čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

Nezbytnost podpory zaváděcí fáze

97.

Jak bylo uvedeno v 55. až 58. bodě odůvodnění, je politikou Komise podporovat intenzivnější využívání železnice při přepravě zboží, a to i prostřednictvím kombinované dopravy.

98.

V předmětném případě přispěje plánovaná veřejná podpora oznámeného programu ke snížení hospodářských rizik, která bezprostředně souvisí s provozem nové služby kombinované dopravy, a vytvoří tedy motivaci pro hospodářské subjekty, aby do těchto služeb investovaly. Cílem podpory je snížit hospodářské riziko související se zavedením nových služeb kombinované dopravy na území České republiky a zajistit alternativy k trasám silniční dopravy. Linky kombinované dopravy mohou být efektivní pouze v těch směrech, kde jsou koncentrovány dopravní toky, přičemž určitou dobu trvá, než se nová linka kombinované dopravy na trhu uchytí. Komise shledává, že tento cíl spadá do působnosti její politiky podpory kombinované dopravy a snižování dopravního přetížení silnic.

99.

Žadatelé však musí také poskytnout důkazy o budoucí rentabilitě služby bez veřejných dotací. V této souvislosti budou podpořeny pouze záměry, u nichž se předpokládá, že budou po zaváděcí fázi o délce trvání nejvýše tří let rentabilní, přičemž podpora je časově omezena na dobu těchto počátečních tří let.

100.

Stanovená hodnotící kritéria jsou dále transparentní a zaručují nediskriminační přístup k opatření podpory. Bude rovněž zajištěno, že podporované záměry přispějí ke skutečnému snížení silniční dopravy a ke zlepšení efektivity dopravy intermodální.

101.

Komise proto zastává názor, že podpora je v tomto případě nezbytná k dosažení cíle spočívajícího v podpoře životaschopných služeb kombinované dopravy.

Přiměřenost

102.

Výše dotace, která má být poskytnuta, je omezena na nejvýše 30 % provozních nákladů nové přepravní služby a může být poskytována pouze během prvních tří let.

103.

Komise poznamenává, že tyto hodnoty odpovídají hodnotám stanoveným pro finanční pomoc Společenství v rámci programu Marco Polo.

104.

Plánovaná míra a doba trvání podpory je dále v souladu se stávající praxí Komise (26).

105.

Komise došla k závěru, že plánovaná výše a doba trvání dotace je v tomto případě přiměřená na to, aby hospodářské subjekty motivovala k zahájení nových služeb kombinované dopravy, s ohledem na hospodářská rizika, která jsou s těmito druhy dopravy neoddělitelně spojena.

106.

Žadatel musí prokázat dlouhodobou rentabilitu záměru. V této souvislosti je stanovena klesající výplata dotací během tříletého období provozní podpory. Zároveň musí žadatel prokázat příznivý vliv provozu linky kombinované dopravy, tj. skutečnost, že část dopravy bude i po ukončení podpory převedena ze silniční dopravy na druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí.

Absence narušení podmínek obchodu v rozporu se společným zájmem

107.

V současnosti nejsou v České republice provozovány téměř žádné služby kombinované dopravy, a možný dopad na obchod by proto byl pouze omezený. Hlavním cílem tohoto programu je zavést kontinentální linky kombinované dopravy, a nabídnout tak alternativu k přímé silniční dopravě. V současnosti neexistují v České republice žádné kontinentální linky, a konkurenční prostředí v tomto odvětví kombinované dopravy tudíž nemůže být narušeno. Tento podprogram navíc neumožňuje poskytnutí dotací na linky vedoucí do přístavů v Severním moři, do kterých již vedou linky kombinované dopravy z České republiky.

108.

Komise proto došla k závěru, že navrhovaná opatření podpory uvedená v podprogramu 3 lze považovat za slučitelná se Smlouvou o ES v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud nenaruší podmínky obchodu způsobem odporujícím společnému zájmu.

4.   Pochybnosti Komise, pokud jde o slučitelnost se Smlouvou v případě podpor na speciální železniční vozy pro kombinovanou dopravu

109.

Komise má pochybnosti o tom, zda lze podporu na nákup některých typů železničních vozů pro kombinovanou dopravu prohlásit za slučitelnou se Smlouvou. Možnosti schválit státní podporu na kolejová vozidla je třeba věnovat zvláštní pozornost, zejména s ohledem na riziko, že tato podpora může v závislosti na povaze dotčeného majetku odpovídat provozní podpoře, k níž je Komise zvláště restriktivní.

110.

S ohledem na politiku Komise v oblasti podpory kombinované dopravy by však opatření mohlo být považováno za slučitelné na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, zejména pokud by bylo kromě prohlášení českých orgánů zajištěno, že tyto vozy lze použít pouze k provozu kombinované dopravy, a nikoli k běžné železniční dopravě. V této fázi nemá Komise k dispozici dostatek informací, aby mohla s konečnou platností určit, zda tyto vozy lze používat pouze a výhradně v rámci služby kombinované dopravy.

111.

Podporu na nákup kolejových vozidel, která nejsou vyhrazena výlučně pro kombinovanou dopravu, by jinak bylo možné prohlásit za slučitelnou, pokud by příjemci této podpory byly pouze malé či střední podniky. V čl. 4 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (27) se povoluje podpora investic do železničních vozů pro MSP. Míra podpory stanovená v čl. 4 odst. 2 přitom činí 15 % v případě malých a 7,5 % v případě středních podniků. K uplatnění těchto ustanovení by Komise potřebovala ujištění o tom, že by na toto opatření měly nárok pouze malé a střední podniky v rámci uvedených procentuálních prahů.

5.   Rozhodnutí

112.

Komise se proto rozhodla:

vyzvat Českou republiku postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, aby podala své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit danou investiční podporu na železniční vozy, které mají být použity v kombinované dopravě;

považovat zbývající část oznámených opatření podpory za slučitelné se Smlouvou na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES a nevznášet námitky.

113.

S ohledem na výše uvedené úvahy vyzývá Komise Českou republiku postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, aby podala své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu/opatření, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Komise vyzývá orgány Vaší země, aby kopii tohoto dopisu neprodleně zaslaly potenciálnímu příjemci podpory.

114.

Komise by ráda České republice připomněla, že čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES má odkladný účinek, a ráda by ji upozornila na článek 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999, který stanoví, že veškerou protiprávní podporu musí příjemce navrátit.

115.

Komise tímto Českou republiku upozorňuje, že uvědomí zainteresované strany zveřejněním tohoto dopisu a jeho stručného shrnutí v Úředním věstníku Evropské unie. Uvědomí také zainteresované strany ze států ESVO, které jsou signatáři Dohody o EHP, zveřejněním oznámení v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie a bude informovat Kontrolní úřad ESVO zasláním kopie tohoto dopisu. Všechny tyto zainteresované strany budou vyzvány, aby podaly své připomínky do jednoho měsíce od data zveřejnění daného dopisu či oznámení.“


(1)  EÜT L 10, 13.1.2001, lk 33.

(2)  Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 77/2004 Sb.m.s, ve znění pozdějších předpisů, kterým se vyhlašují opravy ‚Přílohy A – Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů‘ a ‚Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě‘ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

(3)  Vyhláška č. 53/1962 Sb., ministra dopravy a spojů ze dne 1. června 1962 o změně Přílohy 1 (Předpisy o látkách a předmětech vyloučených z přepravy nebo připuštěných k přepravě za zvláštních podmínek – RID) k Mezinárodní úmluvě o přepravě zboží po železnicích (CIM), ve znění pozdějších předpisů.

(4)  Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách – Dohoda ADN, sjednaná v Ženevě dne 26. května 2000 (dosud nebyla ratifikována).

(5)  Směrnice Rady 71/304/EHS, směrnice Rady 89/665/EHS, směrnice Rady 92/13/EHS, směrnice Rady 92/50/EHS, směrnice Rady 93/36/EHS, směrnice Rady 93/37/EHS, směrnice Rady 93/38/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/4/ES.

V současné době se připravuje nový zákon o veřejných zakázkách, který je ve fázi druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Do uvedeného zákona budou provedeny tyto směrnice: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES.

(6)  Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech (AGTC) v rámci EHK OSN stanoví právní rámec pro rozvoj infrastruktury a služeb mezinárodní kombinované dopravy, zejména infrastruktury a služeb kombinované silniční a železniční dopravy, a pro zlepšení jejich efektivity. Dohoda AGTC vstoupila v platnost dnem 20. října 1993.

(7)  Viz zejména věc 730/79 Philip Morris v. Komise [1980] Sb. rozh. s. 2671, bod 11; věc C-53/00 Ferring [2001] Sb. rozh. s. I-9067, bod 21; a věc C-372/97 Itálie v. Komise, [2004] Sb. rozh. s. I-3679, bod 44.

(8)  Viz věc C-409/00 Španělsko v. Komise [2003] Sb. rozh. s. I-1487, bod 75.

(9)  Úř. věst. L 368, 17.12.1992, s. 38.

(10)  

‚1. Tato směrnice se vztahuje na operace kombinované dopravy, aniž je dotčeno nařízení (EHS) č. 881/92 (5).

Pro účely této směrnice se “kombinovanou dopravou” rozumí přeprava zboží mezi členskými státy, kdy nákladní automobil, přívěs, návěs s tahačem i bez tahače, výměnná nástavba nebo kontejner o délce 20 a více stop využívá v počátečním a konečném úseku cesty silnici a ve zbývajícím úseku železniční nebo vnitrozemskou vodní dopravu nebo námořní dopravu, pokud tento úsek přesahuje vzdálenost 100 km vzdušnou čarou, a kdy počáteční nebo konečný úsek silniční dopravy je na cestě:

mezi místem nakládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce v případě počátečního úseku a mezi nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce zboží a místem vykládky zboží v případě konečného úseku nebo,

v okruhu, který nepřesahuje 150 km vzdušnou čarou od vnitrozemského nebo námořního přístavu nakládky nebo vykládky.‘

(11)  V této oblasti viz zejména věc C-310/99 Itálie v. Komise [2002] Sb. rozh. s. I-2289, bod 84.

(12)  Bílá kniha Evropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout. KOM(2001) 370.

(13)  Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví druhý program ‚Marco Polo‘ pro poskytování finanční pomoci Společenství za účelem zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí (‚Marco Polo II‘), KOM(2004)478 v konečném znění.

(14)  Viz Skupina na vysoké úrovni pro financování projektů transevropské dopravní sítě v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, závěrečná zpráva, květen 1997, bod 25 a násl.; viz též rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 1998, N 517/98 – Spojené království, poznámka pod čarou č. 12.

(15)  Rozhodnutí Komise ze dne 14. září 2000, N 208/2000 – Nizozemsko (SOIT), Úř. věst. C 315, 4.11.2000; rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2000, N 755/99 – Itálie (provincie Bolzano – zákon č. 8/1998), Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 19; rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2000, N 815/A/99 – Itálie (region Piemont), Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 20; rozhodnutí Komise ze dne 3. října 2002, N 406/02 Směrnice na podporu kombinované dopravy, Úř. věst. C 88, 12.4.2002, s. 16.

(16)  Viz rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 1998, N 598/98 – Nizozemsko, Úř. věst. C 29, 4.2.1999, s. 13; rozhodnutí Komise ze dne 8. července 1999, N 121/99 – Rakousko, Úř. věst. C 245, 28.8.1999, s. 2; rozhodnutí Komise ze dne 4. května 1999 – Itálie, Úř. věst. L 227, 28.8.1999, s. 12; rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2000, N 508/99 – Itálie-Bolzano-Alto Adige – zákon č. 4/97, Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 21.

(17)  Viz rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 1998, N 598/98 – Nizozemsko, Úř. věst. C 29, 4.2.1999, s. 13; rozhodnutí Komise ze dne 8. července 1999, N 121/99 – Rakousko, Úř. věst. C 245, 28.8.1999, s. 2; rozhodnutí Komise ze dne 4. května 1999, C 21/98 – Itálie, Úř. věst. L 227, 28.8.1999, s. 12; rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2000, N 508/99 – Itálie-Bolzano-Alto Adige – zákon č. 4/97, Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 21; rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2000, N 755/99 – Itálie-provincie Bolzano – Alto Adige – zákon č. 8/98, odstavec 28, Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 19; rozhodnutí Komise ze dne 8. září 2004, N 140/04 – Rakousko, odstavec 3, Úř. věst. C 126, 25.5.2005, s. 10; rozhodnutí Komise N 566/02 Belgie, odstavec 34, dosud nezveřejněno; rozhodnutí Komise N 238/04 – Německo, odstavec 62, Úř. věst. C 136, 3.6.2005, s. 43; rozhodnutí Komise N 833/01 Itálie – samosprávná provincie Trento, odstavec 41; rozhodnutí Komise N 134/01 Itálie - Friuli-Venezia-Giulia, odstavec 67, Úř. věst. C 311, 2003; rozhodnutí Komise ze dne 2. dubna 2005, 496/03 – Itálie, odstavec 27, dosud nezveřejněno; rozhodnutí Komise ze dne 25. ledna 2006, N 160/05 – Polsko, odstavec 27, dosud nezveřejněno; rozhodnutí Komise ze dne 26. října 1999, N 293/99 – Belgie (VIK), Úř. věst. C 55, 26.2.2000, s. 11.

(18)  Viz předcházející poznámka pod čarou.

(19)  N 121/99 – Rakousko – Směrnice na podporu kombinované dopravy – rozhodnuto 7. července 1999; rozhodnutí Komise ze dne 25. ledna 2006, N 160/05 – Polsko, odstavec 32, dosud nezveřejněno.

(20)  Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 20; nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 363/2004 ze dne 25. února 2004.

(21)  Rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2000, N 755/99 – Itálie-provincie Bolzano-Alto Adige – zákon č. 8/98, odstavec 28, Úř. věst. C 71, 3.3.2001, s. 36; rozhodnutí Komise ze dne 8. září 2004, N 140/04 – Rakousko, odstavec 3, Úř. věst. C 126, 25.5.2005, s. 37; rozhodnutí Komise ze dne 2. dubna 2005, 496/03 – Itálie, odstavec 58, dosud nezveřejněno.

(22)  Viz následující oddíl 4.

(23)  Bílá kniha ‚Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout‘, KOM(2001) 370.

(24)  Viz zejména rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES v případech C 2/97 ze dne 20. ledna 1997 (Úř. věst. C 93, 22.3.1997) a C 21/98 ze dne 4. května 1999 (Úř. věst. C 227, 28.8.1999).

(25)  Viz Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (Úř. věst. C 72, 10.3.1994); Pokyny Společenství k vnitrostátní regionální podpoře (Úř. věst. C 74, 10.3.1998); Pokyny Společenství pro státní podporu v zemědělském odvětví (Úř. věst. C 28, 1.1.2000).

(26)  N 206/2003 – Spojené království – Grant pro vodní nákladní dopravu (WFG) – rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2004; N 810/02 – Itálie – Program podpory pro železniční nákladní dopravu – článek 38 zákona č. 166 ze dne 1. srpna 2002 – rozhodnutí Komise ze dne 10. prosince 2003; C 65/2000 – Francie – Podpora na zavádění námořních linek na krátkou vzdálenost – rozhodnutí Komise z února 2002; N 238/2004 Německý režim podpory na financování nového provozu kombinované dopravy, Úř. věst. C 136, 3.6.2005, s. 43.

(27)  Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33.


28.6.2006   

ET

Euroopa Liidu Teataja

C 150/47


Eelteatis koondumise kohta

(Juhtum nr COMP/M.4253 — Bridgepoint/Limoni)

Juhtumi puhul võidakse kohaldada lihtsustatud korda

(2006/C 150/06)

(EMPs kohaldatav tekst)

1.

16. juunil 2006 sai komisjon nõukogu määruse (EÜ) nr 139/2004 (1) artiklile 4 vastava teatise kavandatava koondumise kohta, millega kontserni Bridgepoint Capital Group Ltd. kuuluv ettevõtja Bridgepoint Europe III (edaspidi “Bridgepoint”, Ühendkuningriik) omandab aktsiate ostu teel kontrolli kogu ettevõtja Limoni Holdings S.p.A ja selle tütarettevõtjate (edaspidi “Limoni”, Itaalia) üle nõukogu määruse artikli 3 lõike 1 punkti b tähenduses.

2.

Asjaomaste ettevõtjate majandustegevus hõlmab järgmist:

ettevõtja Bridgepoint: erakapitalil põhinev ettevõtja, kes investeerib erinevates tööstussektorites tegutsevatesse ettevõtjatesse üle kogu ELi ja väljaspool;

ettevõtja Limoni: parfümeeria ja kosmeetika hulgi- ja jaemüük Itaalias, Horvaatias ja Sloveenias.

3.

Komisjon leiab pärast teatise esialgset läbivaatamist, et tehing, millest teatatakse, võib kuuluda määruse (EÜ) nr 139/2004 reguleerimisalasse, kuid lõplikku otsust selle kohta ei ole veel tehtud. Vastavalt komisjoni teatisele lihtsustatud korra kohta teatavate ettevõtjate koondumiste käsitlemiseks vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 139/2004 (2) tuleb märkida, et käesolevat juhtumit võidakse käsitleda teatises ettenähtud korra kohaselt.

4.

Komisjon kutsub asjast huvitatud kolmandaid isikuid esitama komisjonile võimalikke märkusi kavandatava toimingu kohta.

Komisjon peab märkused kätte saama hiljemalt kümme päeva pärast käesoleva dokumendi avaldamist. Need võib saata faksi (32-2) 296 43 01 või 296 72 44) või postiga järgmisel aadressil (lisada viitenumber COMP/M.4253 — Bridgepoint/Limoni):

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

J-70

B-1049 Bruxelles/Brussel


(1)  ELT L 24, 29.1.2004, lk 1.

(2)  ELT C 56, 5.3.2005, lk 32.


28.6.2006   

ET

Euroopa Liidu Teataja

C 150/48


Komisjoni teatis vastavalt nõukogu määruse (EMÜ) nr 2408/92 artikli 4 lõike 1 punktile a

Avaliku teenindamise kohustuste kehtestamine Itaalia-sisestel regulaarlennuliinidel

(2006/C 150/07)

(EMPs kohaldatav tekst)

Nõukogu 23. juuli 1992. aasta määruse (EMÜ) nr 2408/92 (ühenduse lennuettevõtjate juurdepääsu kohta ühendusesisestele lennuliinidele) artikli 4 lõike 1 punkti a kohaselt otsustas Itaalia valitsus kehtestada vastavalt Sitsiilia maakonna korraldatud teeninduskonverentsil võetud otsustele avaliku teenindamise kohustuse regulaarlennuliinidel järgmistel marsruutidel:

1.   Asjaomane liin

 

Trapani — Rooma ja vastupidi;

 

Trapani — Cagliari ja vastupidi;

 

Trapani — Bari ja vastupidi;

 

Trapani — Milano ja vastupidi.

Määruse (EMÜ) nr 2408/92 II lisa kohaselt hõlmab Rooma lennujaamasüsteem (kui sihtkohaks on Rooma) Rooma — Fiumicino ja Rooma — Campino lennujaamu ning Milano lennujaamasüsteem (kui sihtkohaks on Milano) Milano — Linate, Milano — Malpensa ja Bergamo — Orio al Serio lennujaamu.

1.1.

Vastavalt nõukogu 18. jaanuari 1993. aasta määruse (EMÜ) nr 95/93 (ühenduse lennujaamades teenindusaegade jaotamise ühiste eeskirjade kohta, muudetud määrusega (EÜ) nr 793/2004), artiklile 9 võivad pädevad asutused reserveerida teatavad teenindusajad teenuste osutamiseks vastavalt käesolevas teatises sätestatud eeskirjadele.

1.2.

Avaliku teenindamise kohustuste kehtestamisega seatud eesmärkide täitmiseks kontrollib ENAC, et asjaomased lennuettevõtjad oleksid kohase struktuuriga ning vastaksid teenuse osutamise miinimumnõuetele.

2.   Avaliku teenindamise kohustuse üksikasjad

2.1   Lendude miinimumsagedus:

a.

Trapani — Rooma ja vastupidi

Lendude sagedused on järgmised: vähemalt kaks edasi-tagasi lendu päevas kogu aasta vältel;

b.

Trapani — Cagliari ja vastupidi

Lendude sagedused on järgmised: vähemalt üks edasi-tagasi lend päevas kogu aasta vältel;

c.

Trapani — Bari ja vastupidi

Lendude sagedused on järgmised: vähemalt viis edasi-tagasi lendu nädalas kogu aasta vältel;

d.

Trapani — Milano ja vastupidi

Lendude sagedused on järgmised: vähemalt üks edasi-tagasi lend päevas kogu aasta vältel;

Iga õhusõiduki kogu veomaht peab olema antud müüki vastavalt avaliku teenindamise kohustuse korrale.

2.2.   Lennuajad:

Liinil Trapani — Rooma peab olema tagatud:

1 lend ajavahemikus 06.00–09.00

1 lend ajavahemikus 18.00–21.00

Liinidel Trapani — Milano ja Trapani–Cagliari peab olema tagatud:

1 lend ajavahemikus 06.00–09.00

Liinil Trapani — Bari peab viiel päeval nädalas ettenähtud lendude puhul olema tagatud:

1 lend ajavahemikus 06.00–09.00

Liinil Rooma — Trapani peab olema tagatud:

1 lend ajavahemikus 06.00–09.00

1 lend ajavahemikus 18.00–21.00

Liinidel Milano — Trapani ja Cagliari — Trapani peab olema tagatud:

1 lend ajavahemikus 18.00–21.00

Liinil Bari — Trapani peab viiel päeval nädalas ettenähtud lendude puhul olema tagatud:

1 lend ajavahemikus 18.00–21.00

2.3.   Kasutatavad õhusõidukid või pakutav veomaht:

Teenindus liinidel Trapani — Rooma ja vastupidi, Trapani — Bari ja vastupidi ning Trapani — Milano ja vastupidi peab toimuma õhusõidukitega, mille maht on vähemalt 120 istekohta.

Teenindus liinidel Trapani — Cagliari ja vastupidi peab toimuma kahe turbopropeller- või kahe turboreaktiivmootoriga varustatud hermeetiliste õhusõidukitega, mille maht on vähemalt 44 istekohta.

Turu nõudluse korral tuleb pakutavat mahtu suurendada lisalendude abil, viimaste puhul mingit täiendavat hüvitist ei eraldata ning punktis 2.4 osutatud hindadest erinevaid hindu ei kohaldata.

Lennuettevõtja, kes nõustub teenindamise kohustusega, võtab kõik vajalikud meetmed, et lihtsustada puudega või piiratud liikumisvõimega isikute juurdepääsu õhusõidukile, minemata vastuollu pardalemineku keeldu põhjendavate julgeolekunõuetega.

2.4.   Lennuhinnad:

a)

Igal liinil kohaldatavad lennuhindade ülemmäärad on järgmised:

Trapani–Rooma ja vastupidi

60 eurot

Trapani–Cagliari ja vastupidi

60 eurot

Trapani–Bari ja vastupidi

50 eurot

Trapani–Milano ja vastupidi

75 eurot

Kõik eespool nimetatud hinnad on arvestatud ilma käibemaksuta ning ei sisalda muid tasusid ega lennujaamamakse. Nende hindade suhtes ei tohi kohaldada mingit lisamaksu.

Piletite levitamise ja müügi korraldamiseks peab olema ette nähtud vähemalt üks teenustasuta vahendusviis, millega ei kaasne reisijale mingeid lisakulusid.

Eespool nimetatud lennuhindu kohaldatakse kõikide punktis 1 nimetatud liinidel reisivate reisijate suhtes.

b)

Igal aastal viivad pädevad asutused lennuhindade ülempiiri vastavusse eelmisel aastal ISTAT/FOI üldise tarbijahinnaindeksi alusel arvestatud inflatsioonimääraga. Muudatused tehakse teatavaks kõikidele lennuettevõtjatele, kes asjaomaseid teenuseid osutavad, ning Euroopa Komisjonile nende avaldamiseks Euroopa Liidu Teatajas.

c)

Kui iga poolaasta kohta arvestatud keskmine euro ja USA dollari vahetuskurss ja/või lennukikütuse hind muutub rohkem kui 5 %, tuleb hindu vastavalt täheldatud muudatustele kohandada.

Vajaduse korral kohandab hindu üks kord poole aasta jooksul infrastruktuuri- ja transpordiministeerium Sitsiilia maakonna presidendi nõusolekul ja uuringu alusel, mille viib läbi tehniline ühiskomitee, kuhu kuuluvad Itaalia riikliku tsiviillennundusameti (ENAC) esindaja ja Sitsiilia maakonna esindaja, kes on konsulteerinud nimetatud liini teenindavate lennuettevõtjatega.

Iga kohandamine jõustub järgmisel poolaastal.

Kohandatud hinnad tehakse teatavaks kõikidele kõnealuseid teenuseid osutavatele lennuettevõtjatele ning Euroopa Komisjonile nende avaldamiseks Euroopa Liidu Teatajas.

2.5.   Teenuste osutamise kestus:

Lendude järjepidevuse, korrapärasuse ja täpsuse tagamiseks kohustub lennuettevõtja, kes nõustub käesolevate teenindamiskohustustega:

tagama teenindamise vähemalt 12 järjestikuse kuu jooksul ning arvestama, et teenindamise lõpetamisest etteteatamise aeg on vähemalt kuus kuud;

kohandama oma reisijatepoliitika vastavalt reisija õiguste harta peamistele põhimõtetele kooskõlas kehtivate riiklike, ühenduse ja rahvusvaheliste õigusaktidega;

andma teenindustagatise, mille eesmärk on tagada teenindamise hea tase ja järjepidevus. Nimetatud tagatise väärtus peab olema vähemalt 800 000 eurot kindlustusgarantiina Itaalia riikliku tsiviillennundusameti (Ente Nazionale dell'Aviazione Civile) kasuks, kes kasutab seda kohustuse täitmise järjepidevuse tagamiseks;

teostama igal aastal vähemalt 98 % ettenähtud lendudest, kusjuures otseselt lennuettevõtja süül tühistatud lendude hulk ei tohi olla üle 2 %, välja arvatud vääramatu jõu korral;

iga tühistamise eest, mis ületab 2 % määra, peab lennuettevõtja maksma tellijale trahvi 3 000 eurot. Nimetatud summad kantakse kontole, mis on ette nähtud Sitsiilia territoriaalse järjepidevuse rahastamiseks.


28.6.2006   

ET

Euroopa Liidu Teataja

C 150/51


RIIGIABI — POOLA

Riigiabi nr C 49/2005 (ex N 233/2005) — Ümberkorraldusabi ettevõtjale Chemobudowa Kraków S.A.

Kutse märkuste esitamiseks vastavalt Euroopa Ühenduse asutamislepingu artikli 88 lõikele 2

(2006/C 150/08)

(EMPs kohaldatav tekst)

Käesoleva kokkuvõtte järel autentses keeles 21.12.2005 saadetud kirjas teatas komisjon Poolale oma otsusest algatada EÜ asutamislepingu artikli 88 lõikega 2 ettenähtud menetlus seoses eespool nimetatud meetmega.

Huvitatud isikud võivad ühe kuu jooksul alates käesoleva kokkuvõtte ja sellele järgneva kirja avaldamisest esitada oma märkused meetmete kohta, mille suhtes komisjon algatab menetluse, järgmisel aadressil:

European Commission

Directorate-General for Competition

State aid Greffe

SPA 3, 6/5

B-1049 Brussels

Faks: (32-2) 296 12 42

Märkused edastatakse Poolale. Märkusi esitav huvitatud isik võib kirjalikult taotleda temaga seotud andmete konfidentsiaalsust, täpsustades oma taotluse põhjuseid.

KOKKUVÕTTE TEKST

MENETLUS

Poola ametiasutused teatasid 29. aprilli 2005. aasta kirjas kahest meetmest ettevõtja Chemobudowa ümberkorralduse toetuseks. Hiljem selgus, et ümberkorralduse ajal eraldati ettevõtjale veel lisameetmeid. Komisjon ei välista, et tegemist on riigiabiga. Kaks meedet eraldati pärast ühinemist ilma sellest teatamata ja seetõttu võib neid pidada ebaseaduslikult määratud abiks.

ABISAAJA JA ÜMBERKORRALDUSE KIRJELDUS

ChK on ettevõtja Capital Group emaettevõtja. Capital Group koosneb kahest ettevõtjast: Chemobudowa Kraków ja Towarzystwo Budownictwa Społecznego Krak-System S.A. Tegemist on 1949. aastal loodud suure ettevõtjaga, kellel 2004. aastal oli 919 töötajat, kellest 343 töötasid ettevõtja välismaal asuvates filiaalides (Tšehhi Vabariik ja Saksamaa).

Kaks teatatud meedet koosnesid 10 miljoni poola zlotti (2,57 miljonit eurot) suurusest laenust ja 693 000 poola zloti (ligikaudu 178 000 eurot) väärtuses riigi ees võetud kohustuste edasilükkamisest ja kohustuste tagasimaksmise osadeks jagamisest. Laen on tagatud kinnisvarale seatud hüpoteegiga, kinnisvara väärtuseks on hinnatud 17,35 miljonit poola zlotti (ligikaudu 4,46 miljonit eurot).

Poola ametiasutused on komisjonile teatanud ka 18 riigiabi meetmest ettevõtjale ChK, mis eraldati ajavahemikus detsember 2001 — mai 2004. Poola väidab, et osa meetmetest on vähese tähtsusega ja ülejäänud vastavad eraõigusliku võlausaldaja põhimõttele. Kõnealustest meetmetest kaks eraldati pärast ühinemist ilma sellest teatamata.

Teatatud ümberkorralduskavas ettenähtud ümberkorralduse ajavahemik on 2003–2005. Vaatamata sellele algasid ettevõtja raskused Poola ametiasutuste sõnul juba 2002. aastal, mil ChK puhaskahjum oli 6,5 miljonit poola zlotti (1,625 miljonit eurot). Poola ametiasutused kinnitasid, et mõned organisatsioonilised ümberkorraldused algasid juba 2002. aasta neljandas kvartalis. Seega algas tegelik ümberkorralduse periood 2002. aastal.

Ümberkorralduskava koosneb lisaks finantsilisele ümberkorraldusele ka varade ümberkorraldusest nende müügiga; organisatsioonilist ümberkorraldust teenuste pakkumise viisi detsentraliseerimisega, keskendumisest ehitusturule muude tegevuste kõrvale jätmisega ja tööjõu ümberkorraldusest eesmärgiga palgata rohkem töötajaid tähtajalise lepinguga, sest suur osa ChK tööst on hooajaline.

HINNANG

Komisjon peab selgitama, kas eespool nimetatud 18 meedet on riigiabi, sest selleks, et hinnata pärast ühinemist eraldatud meetmete vastavust, tuleb arvesse võtta kõiki abimeetmeid, mis on eraldatud kõnealuse ümberkorralduse raames, seda eriti selleks, et otsustada, kas abi piirdus hädavajalikuga. Lisaks sellele lisatakse 18 meetmest kaks, mis eraldati pärast ühinemist, vastavuse hinnangusse. Komisjon on kõnealuse abi analüüsimisel arvestanud 2004. aasta suuniseid raskustes olevate äriühingute päästmiseks ja ümberkorraldamiseks antava abi kohta.

Komisjon on otsustanud algatada menetluse EÜ asutamislepingu artikli 88 lõike 2 alusel, sest tal on kahtlusi, et kõik ümberkorraldusabi heakskiitmise tingimused ei ole täidetud, eelkõige see, kas:

ümberkorralduskavad viivad abisaaja pikaajalise elujõulisuse taastamiseni, sest ümberkorraldused on seotud põhiliselt finantsilise ümberkorraldusega;

abisaaja enda osalus ümberkorralduse kulude katmisel oli liiga suur, sest komisjonil puudus piisav teave selle päritolu kohta;

ettevõtja võib saada ümberkorraldusabi, sest 2004. aastal teenis abisaaja 5,4 miljoni poola zlotti (1,388 miljonit eurot) suuruse ärikasumi.

Poolalt on küsitud lisateavet nende kahtluste kõrvaldamiseks.

KIRJA TEKST

“Komisja pragnie poinformować Polskę, że po zbadaniu informacji przekazanych przez polskie władze w sprawie wspomnianego wyżej środka pomocy postanowiła wszcząć procedurę przewidzianą w art. 88 ust. 2 Traktatu WE.

I.   PROCEDURA

1)

Planowana pomoc na rzecz spółki Chemobudowa Kraków S.A. (»ChK« lub »beneficjent«), przedsiębiorstwa budowlanego należącego do Państwa, zgłoszona została Komisji pismem z dnia 29 kwietnia 2005 r., zarejestrowanym w dniu 2 maja 2005 r. Dnia 20 czerwca 2005 r. Komisja wezwała Polskę do przedłożenia brakujących dokumentów. Dokumenty te dostarczone zostały w piśmie z dnia 9 sierpnia 2005 r., zarejestrowanym dnia 11 sierpnia 2005 r. Komisja wezwała do udzielenia dalszych informacji w piśmie z dnia 15 września 2005 r., na które Polska odpowiedziała pismem z dnia 26 października, zarejestrowanym 27 października 2005 r.

II.   OPIS

1.   Odnośne przedsiębiorstwo

2)

ChK jest dużym przedsiębiorstwem utworzonym 1949 r. W 2004 r. firma zatrudniała 919 pracowników, z czego 343 osoby pracowały w zagranicznych oddziałach (w Republice Czeskiej i Niemczech).

3)

ChK jest spółką matką Grupy Kapitałowej Chemobudowa Kraków. Grupa składa się z dwóch spółek:

1.

ChK, beneficjenta środków będących przedmiotem niniejszej decyzji;

2.

Towarzystwa Budownictwa Społecznego Krak-System S.A. (»TBS«), w którym ChK posiada 78 % udziałów. Działalność spółki obejmuje budowanie domów mieszkalnych na zasadach najmu. Według polskich władz obroty firmy są nieznaczne, a zyski w całości przeznaczane są na działalność własną, natomiast statut spółki nie przewiduje korzystania z praw do dywidendy przez ChK.

4)

W latach dziewięćdziesiątych pracownicy ChK podjęli działania zmierzające do prywatyzacji przedsiębiorstwa. W tym celu przeprowadzono trzy wyceny przedprywatyzacyjne. Ze względu na brak zainteresowania ze strony inwestorów żaden z projektów prywatyzacyjnych nie został zrealizowany.

5)

Beneficjent posiada 0,13 % udziału w polskim rynku budowlanym. Posiada oddziały w Niemczech oraz Republice Czeskiej, które generują 42 % sprzedaży.

2.   Trudności beneficjenta

6)

Według polskich władz trudności beneficjenta rozpoczęły się w 2002 r., kiedy to spółka ChK odnotowała stratę netto w wysokości 6,5 mln PLN (1,67 mln EUR (1)).

7)

W 2003 r. strata netto ChK wyniosła 1,9 mln PLN (0,488 mln EUR). Natomiast w roku 2004 beneficjent osiągnął zysk netto w wysokości 1,7 mln PLN (0,437 mln EUR). Jednakże, według najnowszych informacji przekazanych przez polskie władze (pismo z dnia 26 października), w 2006 r. beneficjent, wbrew pierwotnym przewidywaniom, nie będzie w stanie odzyskać długoterminowej rentowności.

8)

W 2003 r. obroty ChK osiągnęły poziom 126,7 mln PLN (32,6 mln EUR). Dla porównania, w roku 2001 sprzedaż spółki osiągnęła wartość 178,6 mln PLN (45,9 mln EUR).

9)

Zdaniem polskich władz kapitał obrotowy ChK ma wartość ujemną, […]. Trudności ze spłatą zobowiązań publicznoprawnych uniemożliwiają spółce branie udziału w przetargach publicznych, które zazwyczaj stanowią znaczną część działalności spółki. Jako główne przyczyny trudności beneficjenta polskie władze wymieniają:

kryzys na rynku budowlanym:

restrykcyjną politykę banków uznających sektor budowlany za branżę wysokiego ryzyka;

brak ochrony przed konkurentami zagranicznymi, którzy zlecają realizację poszczególnych etapów projektów budowlanych podwykonawcom działającym w warunkach silnej konkurencji. Podwykonawcy — zdaniem polskich władz — stosują »ceny dumpingowe«.

3.   Restrukturyzacja

Plan oraz okres restrukturyzacji

10)

Zgłoszony plan restrukturyzacji przewiduje okres restrukturyzacji na lata 2003-2005. Jednakże trudności ChK rozpoczęły się już w 2002 r., a polskie władze potwierdziły, że pierwsze działania restrukturyzacyjne podjęto już w czwartym kwartale 2002 r. Komisja rozumie zatem, że okres restrukturyzacji rozpoczął się w rzeczywistości w 2002 r. Ponadto, jak wskazano powyżej, beneficjent, wbrew wcześniejszym przewidywaniom, najwyraźniej nie będzie w stanie odzyskać długoterminowej rentowności w 2006 r. Dlatego też polskie władze uważają, że okres restrukturyzacji być może będzie musiał zostać przedłużony poza zgłoszony wcześniej rok 2005.

11)

Głównym elementem planu restrukturyzacji jest restrukturyzacja finansowa, na którą składa się 77 % łącznych kosztów restrukturyzacji. Beneficjent zamierza wykorzystać większą część (około 90 %) zgłoszonej pomocy państwa na pokrycie naliczonych zobowiązań krótkoterminowych.

12)

Środki na restrukturyzację zatrudnienia obejmują zarówno redukcję liczby pracowników jak i zmianę ich statusu prawnego, czyli zwiększenie liczby pracowników zatrudnionych na czas określony, a to ze względu na fakt, że przeważająca część prac ChK ma charakter sezonowy. Tak więc liczba pracowników zatrudnionych na czas nieokreślony zmniejszyła się z 921 w 2002 r. do 565 w czerwcu 2005 r., co stanowi spadek o 39 %.

13)

Uzasadniając ograniczoną restrukturyzację majątku, spółka podkreśla brak popytu na oferowane składniki majątku. Jednakże spółce udało się sprzedać 6 składników majątku o wartości 13,94 mln PLN (3,58 mln EUR). Według informacji podanych przez polskie władze, na dzień 20 października 2005 r. spółka ChK nadal posiadała majątek o wartości 8,965 mln PLN (2,30 mln EUR), który nie jest konieczny do prowadzenia przez nią działalności operacyjnej.

14)

Planuje się przeznaczenie 1 mln PLN na inwestycje w systemy deskowań, co powinno podnieść produktywność spółki oraz jakość produktów.

15)

Restrukturyzacja organizacyjna obejmuje decentralizację sposobu świadczenia usług oraz skoncentrowanie działalności na rynku budowlanym, przy rezygnacji ze wszystkich pozostałych działalności.

Koszty restrukturyzacji

16)

Koszty restrukturyzacji podano w Tabeli 1 poniżej.

Tabela 1. Koszty restrukturyzacji

 

Specyfikacja

Koszty restrukturyzacji (w tys. PLN)

w %

1.

Restrukturyzacja finansowa

34 349,0

77,0

2.

Restrukturyzacja zatrudnienia

3 870,9

8,3

Szkolenia

228,7

 

Wypłata odpraw

3 522,9

 

Szkolenia objęte Ustawą o zatrudnieniu z 1994 r.

119,3

 

3.

Restrukturyzacja majątku

2 725,0

6,0

4.

Restrukturyzacja produktów

2 463,4

5,6

5.

Restrukturyzacja organizacyjna

1 355,0

3,0

Koszty controllingu

1 355,0

6.

Łącznie

44 763,3

100,0

17)

Restrukturyzacja finansowa obejmuje:

zobowiązania wobec Państwowego Funduszu Rehabilitacji Osób Niepełnosprawnych (PFRON) w kwocie 693 000 PLN (178 000 EUR);

zobowiązania naliczone na dzień 30 czerwca 2004 r. w kwocie 12,975 mln PLN (3,33 mln EUR);

krótkoterminowe zobowiązania publiczne oraz handlowe naliczone w okresie 2003-2004 w kwocie 12,363 mln PLN (3,18 mln EUR).

18)

Ponadto Komisja stwierdza, że beneficjent podjął dalsze działania w ramach restrukturyzacji finansowej (patrz punkt 25), które nie zostały zgłoszone Komisji, a które obejmują zobowiązania, odroczone lub rozłożone na raty, w kwocie 8,437 mln PLN (2,17 mln EUR).

19)

Natomiast restrukturyzacja kosztów zatrudnienia obejmuje między innymi cztery środki, które nie zostały zgłoszone Komisji (patrz punkt 25), a których wartość wynosi 119 280 PLN (30 663 EUR).

20)

Restrukturyzacja majątku obejmuje koszty sprzedaży majątku oraz koszty inwestycji. Restrukturyzacja organizacyjna obejmuje między innymi koszty systemu controllingu. Ponadto restrukturyzacja produktów obejmuje koszty certyfikacji, marketingu oraz systemu deskowań.

21)

Spółka po raz pierwszy zwróciła się o pomoc państwa w czerwcu 2003 r. Jednak ze względu na opóźnienia administracyjne oraz problemy z notyfikacją w Polsce (np. zmianą organu udzielającego pomocy), pomoc została zgłoszona Komisji dopiero w maju 2005 r. Zgodnie z założeniami określonymi w planie restrukturyzacji spółka spodziewała się otrzymać zgłoszoną pożyczkę w wysokości 10 mln PLN (2,57 mln EUR) w listopadzie 2004 r. Ponieważ pożyczka nie została jeszcze udzielona, wszystkie środki pochodzące ze sprzedaży majątku wykorzystano na potrzeby restrukturyzacji finansowej zamiast na inne środki restrukturyzacyjne, jak to wcześniej przewidywano w planie restrukturyzacji. Ponadto poziom naliczonych zobowiązań krótkoterminowych na koniec okresu restrukturyzacji będzie znaczny i spółka nie będzie w stanie pokryć ich ze środków własnych, w związku z czym konieczna będzie dalsza restrukturyzacja finansowa.

Finansowanie restrukturyzacji

22)

Poniższa tabela przedstawia źródła finansowania restrukturyzacji w okresie 2002-2005.

Tabela 2. Finansowanie restrukturyzacji

Nr

Specyfikacja

Kwota (w tys. PLN)

1.

Wkład własny

25 632,8

1.1

Sprzedaż majątku

22 906,9

Sprzedaż zrealizowana

13 941,7

Sprzedaż planowana

8 965,2

1.2

Pozostałe deklarowane środki w ramach wkładu własnego

2 725,9

2.

Pomoc państwa

19 130,5

2.1

Wartość zgłoszonej pomocy państwa

10 693,3

2.2

Dodatkowe środki w ramach pomocy państwa przyznane w okresie restrukturyzacji

 8 437,2

3.

Łącznie

44 763,3

Środki przyznane przez władze publiczne

23)

Polskie władze poinformowały o zamiarze przyznania dwóch środków na restrukturyzację ChK. Po pierwsze, beneficjent ma otrzymać pożyczkę w kwocie 10 mln PLN (2,57 mln EUR) od Agencji Rozwoju Przemysłu (ARP). Pożyczka ta jest zabezpieczona hipoteką na nieruchomościach wycenionych na 17,35 mln PLN (około 4,46 mln EUR). Po drugie, ChK zamierza skorzystać z faktu odroczenia zobowiązań wobec PFRON oraz rozłożenia spłaty na raty. Odroczona kwota wynosi 693 000 PLN (około 178 000 EUR).

24)

Podstawą prawną pożyczki jest Ustawa o komercjalizacji i prywatyzacji z 30 sierpnia 1996 r. (2). Podstawą prawną dla odroczenia zobowiązań wobec PFRON jest Ustawa o rehabilitacji zawodowej i społecznej oraz zatrudnianiu osób niepełnosprawnych z 27 sierpnia 1997 r.

25)

Oprócz powyższych zgłoszonych środków polskie władze poinformowały Komisję o 18 środkach na rzecz ChK przyznanych w okresie od grudnia 2001 r. do maja 2004 r. Według polskich władz wartość nominalna tych środków wynosi 8,511 mln PLN (2,19 mln EUR). Polska wnosi, aby środków tych nie traktować jako pomoc państwa z następujących powodów:

A.

6 środków pomocy przyznanych w okresie od grudnia 2001 r. do listopada 2002 r. stanowiły refundacje przyznane na mocy Ustawy o zatrudnieniu z 1994 r. w wysokości 119 280 PLN (30 663 EUR). Polska utrzymuje, że jest to zgodne z zasadą de minimis.

B.

5 środków w kwocie 1,5 mln PLN (0,39 mln EUR) stanowiły odroczenia spłaty kredytów oraz uzgodnienia dotyczące rozłożenia płatności na raty. Polska twierdzi, że środki te nie stanowią pomocy państwa, ponieważ pozostają zgodne z zasadą wierzyciela prywatnego, a organa udzielające pomocy wyraziły zgodę na restrukturyzację tych zobowiązań w celu optymalizacji ich spłaty. Jeden ze środków został przyznany po akcesji, przy czym nie dokonano jego zgłoszenia.

C.

7 środków pomocy w kwocie 6,8 mln PLN (1,75 mln EUR), z elementem pomocy wynoszącym, zgodnie z obliczeniami Polski, 229 100 PLN (58 000 EUR) stanowiły odroczenia spłaty kredytów oraz uzgodnienia dotyczące rozłożenia płatności na raty. Polska twierdzi, że środki te nie stanowią pomocy państwa, gdyż są one zgodne z zasadą de minimis. Jeden z tych środków został przyznany po akcesji, przy czym nie dokonano jego zgłoszenia.

26)

Pierwszy środek przyznany po akcesji w dniu 12 maja 2004 r. (ujęty powyżej w kategorii B) to rozłożenie na raty spłaty zobowiązania w kwocie 3,164 mln PLN (0,81 mln EUR) wobec Zakładu Ubezpieczeń Społecznych (dalej »ZUS«). Według polskich władz kwota pomocy wynosi 147 322 PLN (37 874 EUR). Polskie władze poinformowały, że umowa ta została unieważniona, gdyż spółka ChK nie dopełniła jej warunków. W rozumieniu komisji zobowiązanie, którego wspomniana umowa dotyczy, pozostaje niespłacone i jako takie zostało ujęte w ramach kosztów restrukturyzacji finansowej.

27)

Drugi środek przyznany po akcesji w dniu 20 maja 2004 r. (ujęty powyżej w kategorii C), został przyznany przez Naczelnika Małopolskiego Urzędu skarbowego i polega na rozłożeniu spłaty kwoty 280 000 PLN (71 979 EUR) na raty. Według polskich władz kwota tej pomocy wynosi 1 748 PLN (450 EUR).

Wkład własny beneficjenta w finansowanie restrukturyzacji

28)

Z dostępnych informacji wynika, że beneficjent pokrywa część wkładu własnego w finansowanie restrukturyzacji ze środków pochodzących ze sprzedaży majątku oraz częściowo z zysków uzyskanych w okresie restrukturyzacji. Na obecnym etapie Komisja nie posiada informacji na temat ewentualnych innych źródeł wkładu własnego beneficjenta w finansowanie restrukturyzacji.

III.   OCENA

1.   Zakres kompetencji Komisji

29)

Środki pomocy, które przyznane zostały przed przystąpieniem Polski do UE, a które nie mają zastosowania po przystąpieniu, nie mogą być badane przez Komisję zgodnie z procedurami ustanowionymi w art. 88 Traktatu WE, ani też w ramach tzw. mechanizmu przejściowego, ustanowionego w załączniku IV.3 do aktu przystąpienia. Komisja nie jest zobowiązana ani upoważniona do kontroli zgodności takich środków z zasadami rynku wewnętrznego. Uważa się, że właściwym kryterium dla ustalenia momentu przyznania pomocy jest prawnie wiążący akt prawny, na mocy którego właściwe organy krajowe przyznają pomoc (3). Równoznaczne z przyznaniem pomocy jest zatem zobowiązanie państwa, a nie jedynie przekazanie określonej kwoty. Uznaje się, że indywidualne środki nie mają zastosowania po przystąpieniu, jeśli dokładna kwota zaangażowania ze strony państwa znana jest w momencie przyznania pomocy lub w dniu przystąpienia.

30)

Jeśli natomiast środki przyznane przed przystąpieniem, niemające już zastosowania po akcesji, stanowią część tego samego planu restrukturyzacji, co środki przyznane po akcesji, należy je uwzględnić w ocenie zgodności środków przyznanych po przystąpieniu.

31)

Na podstawie informacji przekazanych przez polskie władze Komisja wnioskuje, że 16 spośród 18 środków opisanych w punkcie 25 przyznano przed przystąpieniem i dlatego środki te nie mają zastosowania po akcesji. Zatem Komisja nie jest ani zobowiązana, ani upoważniona do ich zbadania.

32)

Jeśli chodzi o pozostałe dwa ze wspomnianych 18 środków, które szczegółowo opisano w punktach 26 i 27, Komisja stwierdza, że zostały one przyznane po akcesji bez zgody Komisji, a zatem należy je traktować jako nową, bezprawną pomoc. W związku z faktem, że umowa, o której mowa w punkcie 26, została unieważniona, Komisja wyraża wątpliwość co do tego, czy dalsze istnienie zobowiązania nie oznacza, że występuje tu element pomocy państwa.

33)

Podsumowując, Komisja jest upoważniona do oceny dwóch zgłoszonych środków, opisanych w punkcie 23 oraz dwóch środków, o których mowa w punktach 26 i 27.

34)

Aby jednak poddać ocenie zgodność czterech wskazanych powyżej środków, Komisja musi uwzględnić wszystkie środki pomocy przyznane w związku z obecną restrukturyzacją, zwłaszcza w celu określenia ograniczenia pomocy do niezbędnego minimum. Zatem Komisja musi ustalić, które z 16 środków przyznanych przed przystąpieniem i niemających zastosowania po akcesji

przyznano w ramach obecnej restrukturyzacji i które

stanowiły pomoc państwa.

35)

Jeśli chodzi o pierwszy wymóg, Komisja uznaje, że dwa spośród wspomnianych 16 środków przyznano w 2001 r. (4), czyli przed rozpoczęciem okresu restrukturyzacji w 2002 r. (punkt 10). Zatem nie zostały one przyznane w ramach obecnej restrukturyzacji i dlatego nie będą uwzględnione w ogólnym pakiecie restrukturyzacyjnym. Pozostałych 14 środków przyznano w okresie od 2002 do 2004 r., kiedy spółka była już w trudnej sytuacji. Zgodnie z punktem 16 wytycznych wspólnotowych w sprawie pomocy państwa na ratowanie i restrukturyzację przedsiębiorstw znajdujących się w trudnej sytuacji z 2004 r. (5) (»wytyczne«), wszelka dalsza pomoc po opracowaniu i w czasie wdrażania planu restrukturyzacji lub likwidacji traktowana jest jako pomoc na restrukturyzację.

36)

Pozostaje ustalić, czy tych 14 środków stanowi pomoc państwa, gdyż polskie władze twierdzą, że nie stanowią one pomocy państwa (patrz punkt 25). Zgodnie z powyższym (punkt 31) Komisja nie jest upoważniona do oceny zgodności środków przyznanych przed przystąpieniem i niemających zastosowania po akcesji. Pomimo to, Komisja musi być w stanie ustalić, czy te poprzednie środki — o ile są one elementem restrukturyzacji — stanowią pomoc państwa.

37)

Komisja wyraża wątpliwość co do tego, czy środki opisane w punkcie 25, kategoria B, można traktować jako niezawierające elementu pomocy powołując się na zasadę wierzyciela prywatnego. Komisja stwierdza, że środki te przyznano w okresie, w którym, jak wynika z dostępnych informacji, spółka doświadczała już trudności finansowych. Można zatem przypuszczać, że przekazanie zasobów państwowych stanowi pomoc państwa, chyba że zostanie udowodnione inaczej. Władze polskie do chwili obecnej nie przedstawiły żadnych dowodów potwierdzających fakt, że państwo działało w tym przypadku jako sumienny wierzyciel prywatny. Ponadto polskie władze przedłożyły kalkulacje dotyczące kwoty pomocy w ramach tych środków, co kłóci się ze stwierdzeniem, że środki te nie zawierały elementu pomocy.

38)

Ponadto Komisja wyraża także wątpliwość co do tego, czy kwota pomocy w ramach środków określonych w punkcie 25, kategoria A i kategoria C została obliczona w sposób prawidłowy i co za tym idzie, czy środki te są zgodne z zasadą de minimis, a zatem nie zawierają elementu pomocy. Wartość nominalna tych środków wynosi 6,811 mln PLN (1,75 mln PLN), co znacznie przekracza pułap de minimis, którego wartość określono na 100 000 EUR w okresie trzech lat. Biorąc pod uwagę fakt, że spółka była w trudnej sytuacji w chwili przyznania środków, Komisja wyraża wątpliwość co do tego, czy kalkulacja elementu pomocy została wykonana w sposób prawidłowy.

39)

Podsumowując, Komisja wyraża wątpliwość, czy poprzednie środki opisane w punkcie 25, kategoria A (z wyłączeniem dwóch środków przyznanych w 2001 r.), B i C (z wyłączeniem dwóch środków przyznanych po przystąpieniu) nie zawierają elementu pomocy. Na podstawie aktualnie dostępnych informacji powinny one zostać ujęte w pakiecie restrukturyzacyjnym, zgodnie z wyjaśnieniami w punkcie 34 powyżej.

2.   Pomoc państwa w rozumieniu art. 87 ust. 1 Traktatu WE

40)

Artykuł 87 ust. 1 Traktatu WE stanowi, że wszelka pomoc przyznawana przez Państwo Członkowskie lub przy użyciu zasobów państwowych w jakiejkolwiek formie, która zakłóca lub grozi zakłóceniem konkurencji poprzez sprzyjanie niektórym przedsiębiorstwom lub produkcji niektórych towarów, jest niezgodna ze wspólnym rynkiem w zakresie, w jakim wpływa na wymianę handlową między Państwami Członkowskimi.

41)

Zarówno zgłoszone odroczenie jak i pożyczka, a także dwa niezgłoszone środki obejmują użycie zasobów państwowych. Co więcej, przynoszą one korzyści spółce, gdyż redukują jej koszty. Spółka ChK, będąc w trudnej sytuacji finansowej, nie uzyskałaby takiego finansowania w warunkach rynkowych.

42)

ChK działa na rynku budowlanym i posiada oddziały w innych Państwach Członkowskich UE. Tym samym spełnione jest kryterium dotyczące wpływu na wymianę handlową między Państwami Członkowskimi.

43)

W związku z powyższym te 4 środki uznaje się za pomoc państwa w rozumieniu art. 87 ust. 1 Traktatu WE.

3.   Wyłączenia na mocy art. 87 ust. 2 oraz art. 87 ust. 3 Traktatu WE

44)

Zwolnienia określone w art. 87 ust. 2 Traktatu WE nie mają zastosowania w omawianym przypadku. Jeśli chodzi o wyłączenia na mocy art. 87 ust. 3 Traktatu WE, biorąc pod uwagę fakt, że głównym celem pomocy jest przywrócenie długoterminowej rentowności przedsiębiorstwa znajdującego się w trudnej sytuacji, w tym wypadku można zastosować jedynie wyłączenie na mocy art. 87 ust. 3 pkt c) Traktatu WE, który dopuszcza pomoc państwa przeznaczoną na ułatwianie rozwoju niektórych działań gospodarczych, o ile nie zmienia ona warunków wymiany handlowej w zakresie sprzecznym ze wspólnym interesem.

3.1.   Wytyczne w sprawie pomocy na ratowanie i restrukturyzację

45)

Komisja oceni środki stanowiące nową pomoc oraz cały plan restrukturyzacji zgodnie z obowiązującymi wytycznymi w sprawie pomocy na ratowanie i restrukturyzację. Aktualne wytyczne wspólnotowe w sprawie pomocy państwa na ratowanie i restrukturyzację przedsiębiorstw znajdujących się w trudnej sytuacji (6) (»wytyczne«) weszły w życie dnia 10 października 2004 r.

46)

Przypadek ten zgłoszony został w dniu 2 maja 2005 r., zatem podlega on wytycznym z 2004 roku.

47)

Zgodnie z pkt 104 in fine wytycznych z 2004 r., Komisja ocenia zgodność bezprawnej pomocy przyznanej przed 1 października 2004 r. z wytycznymi obowiązującymi w momencie przyznawania pomocy. Jeśli zatem chodzi o dwa niezgłoszone środki przyznane w maju 2004 r. (patrz punkt 26 i 27), w ich przypadku zastosowanie powinny mieć wytyczne w sprawie pomocy na ratowanie i restrukturyzację z 1999 r. (7).

48)

Nie przewiduje się jednak możliwości oceniania zgodności z prawem różnych środków w ramach tego samego pakietu restrukturyzacyjnego na podstawie dwóch różnych instrumentów prawnych. Komisja postanowiła zatem oprzeć swoją analizę na wytycznych z 2004 r. z następujących powodów. Po pierwsze, zgłoszenie zostało przekazane Komisji długo po wejściu w życie wytycznych z 2004 roku. W chwili zgłoszenia zarówno organ udzielający pomocy jak i beneficjent na pewno zdawali sobie sprawę z tego, że zgłoszenie będzie podlegać już nowym wytycznym. Po drugie, punkt 104 wytycznych z 2004 r. miał zagwarantować, że wytycznym z 2004 r. będzie podlegał cały pakiet restrukturyzacyjny, nawet gdyby część lub całość pomocy została przyznana niezgodnie z prawem po wejściu w życie wspomnianych wytycznych. Z treści samych wytycznych nie ma też możliwości wyciągnięcia wniosków przeciwnych, w szczególności takich, że intencją punktu 104 było zagwarantowanie, że pakiet restrukturyzacyjny będzie podlegał poprzednim wytycznym, gdyby część lub całość pomocy została przyznana niezgodnie z prawem w okresie obowiązywania tychże wytycznych. Ponadto, poniżej wyrażone wątpliwości związane z wytycznymi z 2004 r. występowałyby również w przypadku, gdyby ocenę przeprowadzono na podstawie wytycznych z 1999 r.

3.2.   Uprawnienie firmy do otrzymania z pomocy

49)

Zgodnie z wytycznymi przedsiębiorstwo znajduje się w trudnej sytuacji, jeżeli nie jest w stanie odzyskać rentowności jedynie przy użyciu własnych środków lub też środków zgromadzonych od akcjonariuszy bądź w wyniku zaciągnięcia kredytów. Wytyczne określają także typowe oznaki charakterystyczne dla takich przedsiębiorstw, jak np. rosnące straty oraz spadek obrotów.

50)

Obroty spółki spadły z 178,6 mln PLN (około 45,9 mln EUR) w 2001 r. do 126,7 mln PLN (około 32,6 mln EUR) w 2003 r., co stanowi spadek o 29 %. W 2003 r. spółka ChK odnotowała stratę netto w wysokości 1,9 mln PLN (0,488 mln EUR). Jak wspomniano w pkt 9, kapitał obrotowy spółki na początku restrukturyzacji, czyli w 2002 r., stanowił wielkość ujemną, […].

51)

Według polskich władz sytuacja ekonomiczna grupy kapitałowej nie pozwala jej na sfinansowanie restrukturyzacji ChK (będącej spółką dominującą) ze środków własnych. Zdaniem polskich władz trudna sytuacja ChK nie wynika z arbitralnej alokacji kosztów i jest do tego stopnia poważna, że grupa sama nie jest w stanie sobie z nią poradzić.

52)

Biorąc pod uwagę oznaki charakterystyczne dla przedsiębiorstwa znajdującego się w trudnej sytuacji opisane w punkcie 11 wytycznych, Komisja stwierdza, że na początku okresu restrukturyzacyjnego spółka ChK była w trudnej sytuacji.

53)

Jednak na podstawie informacji dostarczonych przez polskie władze w piśmie z dnia 26 października, zarejestrowanym w dniu 27 października 2005 r., beneficjent odnotował w 2004 r. zysk netto w kwocie 1,7 mln PLN (0,437 mln EUR). Ponadto w 2004 roku beneficjent odnotował zysk na działalności operacyjnej w wysokości 5,4 mln PLN (1,388 mln EUR). Uwzględniając te wyniki oraz brak jakichkolwiek wyjaśnień ze strony polskich władz co do przyczyn, dla których uznają one, że spółka nie odzyska rentowności w 2006 r. (patrz pkt 7), Komisja wyraża wątpliwość, czy spółka nadal jest w trudnej sytuacji w rozumieniu wytycznych i czy w związku z tym jest uprawniona do otrzymania zgłoszonej pomocy.

3.3.   Odzyskanie rentowności

54)

Aby dany środek mógł zostać uznany za zgodny z punktami 34-37 wytycznych z 2004 r., plan restrukturyzacji powinien określać sposoby, których zastosowanie służyć będzie przywróceniu długoterminowej rentowności przedsiębiorstwa w rozsądnym terminie. Należy tego dokonać w oparciu o realistyczne założenia co do przyszłych warunków prowadzenia działalności operacyjnej.

55)

Restrukturyzacja opiera się głównie na restrukturyzacji finansowej (77 % łącznych kosztów restrukturyzacji (jak to wskazano w Tabeli 1)) i dotyczy przede wszystkim redukcji zadłużenia oraz poprawy płynności, co umożliwi kontynuację produkcji.

56)

Zgłoszona pożyczka w wysokości 10 mln PLN (2,57 mln EUR) nie została jeszcze udzielona. Jak wskazano już w punkcie 17, środki pochodzące ze sprzedaży majątku wykorzystano na potrzeby restrukturyzacji finansowej zamiast na inne cele restrukturyzacyjne, jak to wcześniej przewidywał plan restrukturyzacji. Jednakże, zgodnie z tym, co zostało odnotowane w punkcie 21, poziom zobowiązań krótkoterminowych (niektóre są przeterminowane i obarczone wysokim oprocentowaniem) na koniec okresu restrukturyzacji jest zbliżony do poziomu zgłoszonej pomocy państwa. Jeśli więc Komisja zatwierdzi zgłoszoną pożyczkę, zostanie ona wykorzystana na dalszą restrukturyzację finansową, w szczególności na spłatę zobowiązań krótkoterminowych. Zatem istnieją wątpliwości co do tego, czy spółka będzie miała środki na inne zaplanowane działania restrukturyzacyjne (restrukturyzacja przemysłowa, restrukturyzacja zatrudnienia, itd.). To budzi obawy co do wiarogodności planu restrukturyzacji.

57)

Ponadto polskie władze wspominają, że, zgodnie z informacjami przedstawionymi przez spółkę, spółka nie będzie w stanie odzyskać rentowności w 2006 r. Polska zwraca się z prośbą o przedłużenie okresu restrukturyzacji, przy czym nie wyjaśnia, czy oraz w jaki sposób plan zostanie uaktualniony w kontekście niepowodzenia jego realizacji. To także budzi obawy co do wiarogodności pierwotnego planu.

58)

Jak już wskazano w punkcie 9, największym wyzwaniem, przed jakim stanęła spółka ChK jest brak jakiejkolwiek ochrony przed zagraniczną konkurencją, którzy zlecają realizację poszczególnych etapów budowy podwykonawcom działającym w warunkach silnej konkurencji, jako że — według informacji podanych przez polskie władze — stosują oni »ceny dumpingowe«. Komisja ma wątpliwości co do tego, czy redukcja kosztów przewidziana przez spółkę na koniec okresu restrukturyzacji jest wystarczająca do rozwiązania powstałego problemu.

59)

Zasadniczo, Komisja na obecnym etapie wyraża wątpliwość co do tego, czy ocena problemów spółki została przeprowadzona w sposób odpowiedni oraz czy dokonano prawidłowego wyboru instrumentów do ich rozwiązania.

60)

Komisja stwierdza ponadto, że opis okoliczności, które doprowadziły do powstania problemów spółki, a także opis sytuacji spółki na początku restrukturyzacji oraz dalszych jej perspektyw został dostarczony przez polskie władze. Komisja wyraża jednak wątpliwość co do tego, czy założenia przyjęte do analizy są wiarogodne, gdyż polskie władze nie przedłożyły żadnych badań rynkowych.

61)

Jak wskazano powyżej, wkład własny spółki w restrukturyzację stanowią środki pochodzące głównie ze sprzedaży majątku. Obserwuje się brak jakichkolwiek środków ze źródeł zewnętrznych (np. kredytów bankowych) oraz brak zainteresowania ze strony inwestorów prywatnych, pomimo prób prywatyzacji (patrz punkt 4). Środki pochodzące z zewnątrz wskazywałyby na to, że istnieje przekonanie ze strony rynku co do tego, że spółka ma szanse odzyskać rentowność, co stanowi jeden z warunków określonych w wytycznych (punkt 43) dopuszczających pomoc państwa.

3.4.   Pomoc ograniczona do minimum

62)

Zgodnie z punktami 43-45 wytycznych z 2004 r. kwota i intensywność pomocy musi być ograniczona do ścisłego minimum koniecznego do podjęcia restrukturyzacji przedsiębiorstwa. Pomoc winna zostać przyznana w taki sposób, aby uniknąć dostarczania przedsiębiorstwu nadwyżki środków pieniężnych, które mogłyby zostać wykorzystane na agresywne działania zakłócające rynek, niemające żadnego związku z restrukturyzacją.

63)

Ponadto od beneficjenta oczekuje się wniesienia znacznego wkładu w restrukturyzację ze środków własnych lub ze środków pozyskanych z zewnętrznych źródeł finansowania na warunkach rynkowych. Wytyczne z 2004 r. w sposób jasny wskazują, że restrukturyzacja winna być w znacznej części finansowana ze środków własnych, w tym środków pochodzących ze sprzedaży składników majątku, które nie są niezbędne przedsiębiorstwu do utrzymania się na rynku, oraz ze środków pozyskanych z zewnętrznych źródeł finansowania na warunkach rynkowych.

64)

Komisja wyraża wątpliwości co do tego, czy wkład własny beneficjenta jest znaczny, a także czy ogranicza on pomoc do niezbędnego minimum.

65)

Wartość sprzedaży składników majątku, zarówno sprzedaży zrealizowanej jak i planowanej, wynosi 22,906 mln PLN (5,88 mln EUR). Ponieważ jednak zbliża się koniec okresu restrukturyzacji, Komisja wątpi, czy dwa składniki majątku o wartości 8,965 mln PLN (2,304 mln EUR) zostaną sprzedane. Władze polskie wskazują wyraźnie, że sprzedaż tych dwóch składników majątku może być trudna i jest bardzo prawdopodobne, że w ogóle nie dojdzie do skutku.

66)

Komisja wyraża także wątpliwość co do »pozostałych wkładów własnych«, określonych w Tabeli 2, gdyż nie podano tutaj żadnych szczegółowych informacji ani nie wskazano na źródło tych wkładów własnych.

67)

Zgodnie z punktem 43 wytycznych z 2004 r., z wkładu własnego wykluczone są wszystkie przyszłe spodziewane zyski, jak przepływ środków pieniężnych. Zatem nie można brać pod uwagę przyszłych zysków ani amortyzacji. Polskie władze proponują w tym przypadku zaliczyć do wkładu własnego poprzednie przepływ środków pieniężnych, taki jak zysk na działalności operacyjnej, argumentując, że został on osiągnięty niezależnie od zgłoszonej pomocy państwa. Komisja ma co do tego wątpliwości, zwłaszcza ze względu na fakt, że spółka korzystała już z pomocy państwa w okresie restrukturyzacji, a zyski te osiągnięto także dzięki pomocy państwa.

68)

Komisja ma wątpliwości co do minimalnej niezbędnej kwoty pomocy państwa, gdyż koszty restrukturyzacji przedstawione w różnych informacjach oraz zgłoszeniach różnią się między sobą. Komisja ma wątpliwości, czy potrzeby finansowe spółki zostały oszacowane w sposób odpowiedni.

IV.   DECYZJA

69)

W związku z powyższym, Komisja postanawia wszcząć procedurę przewidzianą w art. 88 ust. 2 Traktatu WE w odniesieniu do dwóch zgłoszonych środków oraz dwóch środków przyznanych po przystąpieniu do UE, ze względu na wątpliwości co do ich zgodności z zasadami wspólnego rynku.

70)

W świetle powyższych rozważań Komisja, działając zgodnie z procedurami przewidzianymi w art. 88 ust. 2 Traktatu WE, wzywa polskie władze do przedłożenia uwag umożliwiających rozpatrzenie istniejących wątpliwości w terminie jednego miesiąca od daty otrzymania niniejszego pisma.

71)

Komisja wzywa władze do niezwłocznego przekazania kopii niniejszego pisma odbiorcy pomocy.

72)

Komisja informuje Polskę, że art. 88 ust. 3 Traktatu WE ma także skutek zawieszający, a ponadto zwraca uwagę na art. 14 rozporządzenia Rady (WE) nr 659/1999, który stanowi, że wszelka bezprawna pomoc może być odebrana odbiorcy.

73)

Ponadto Komisja przypomina Polsce, że poinformuje zainteresowane strony publikując niniejsze pismo oraz jego streszczenie w Dzienniku Urzędowym Unii Europejskiej. Komisja powiadomi także zainteresowane strony w krajach EFTA, które podpisały Porozumienie EOG, publikując notatkę w Dodatku EOG do Dziennika Urzędowego Unii Europejskiej oraz poinformuje Urząd Nadzoru EFTA przesyłając mu kopię niniejszego pisma Wszystkie zainteresowane strony będą mogły przedłożyć swoje uwagi w terminie jednego miesiąca od daty publikacji.”


(1)  Wszystkie kwoty podane przez polskie władze w polskich złotych (PLN) przeliczono na euro (EUR) według kursu z 10 października 2005 r. (1 EUR = 3,8933 PLN).

(2)  Zgodnie z art. 56 ust. 2) ustawy 15 % rocznych przychodów z prywatyzacji wraz z naliczonymi odsetkami przekazywane jest na Fundusz Restrukturyzacji Przedsiębiorców. Majątek funduszu wykorzystuje się na ratowanie oraz restrukturyzację firm w trudnej sytuacji. Zgodnie z art. 56 ust. 5) ustawy, minister właściwy do spraw skarbu podwyższa kapitał ARP S.A. o kwotę stanowiącą 1/3 przychodów Funduszu Restrukturyzacji Przedsiębiorców z przeznaczeniem tych środków na udzielanie pomocy na ratowanie i restrukturyzację dużych przedsiębiorstw będących w trudnej sytuacji, w tym także przeznaczonych do prywatyzacji.

(3)  Wyrok Sądu Pierwszej Instancji z dnia 14 stycznia 2004 r. w sprawie T-109/01, Fleuren Compost przeciwko Komisji, punkt 74.

(4)  Ich wartość wynosi 74 161 PLN (19 064 EUR).

(5)  Dz.U. C 244 z 1.10.2004, str. 8.

(6)  Dz.U. C 244 z 1.10.2004, str. 2.

(7)  Dz.U. C 288 z 9.10.1999, str. 2.


28.6.2006   

ET

Euroopa Liidu Teataja

C 150/59


Teatatud koondumise aktsepteering

(Toimik nr COMP/M.4236 — Wendel-Carlyle/Stahl)

(2006/C 150/09)

(EMPs kohaldatav tekst)

19. juunil 2006 otsustas komisjon mitte vastu seista ülalmainitud koondumisele ning kuulutada see vastavaks ühisturu nõuetega. Käesolev otsus on tehtud nõukogu määruse (EÜ) nr 139/2004 artikli 6(1)(b) alusel. Täielik otsuse tekst on kättesaadav vaid inglise ning avaldatakse peale seda kui dokumendist on kustutatud kõik võimalikud ärisaladused. Otsus on kättesaadav:

Europa konkurentsipoliitika koduleheküljel (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). See kodulehekülg aitab leida ühinemisotsuseid, sealhulgas ärinime, toimiku numbri, kuupäeva ja tööstusharu indeksid.

elektroonilises formaadis EUR-Lex koduleheküljel, dokumendinumber 32006M4236 alt. EUR-Lex pakub on-line juurdepääsu Euroopa õigusele. (http://ec.europa.eu/eur-lex/lex).


III Teatised

Euroopa Parlament

28.6.2006   

ET

Euroopa Liidu Teataja

C 150/60


ETTEPANEKUTE ESITAMISE KUTSE (nr VIII-2007/01)

Eelarverida 4020 “Euroopa tasandi erakondade rahastamine”

(2006/C 150/10)

1.   EESMÄRGID

1.1.   Taust

Euroopa Ühenduse asutamislepingu artikkel 191 sätestab, et Euroopa tasandi erakonnad on tähtis integratsioonitegur liidu piires ja et nad aitavad kaasa eurooplaseks olemise teadvustamisele ning liidu kodanike poliitilise tahte väljendamisele. Euroopa Parlamendi ja nõukogu 4. novembri 2003. aasta määrus (EÜ) nr 2004/2003 (1) määrab antud kontekstis kindlaks normid Euroopa tasandi erakondade reguleerimiseks ja rahastamiseks. See määrus näeb eraldi sättena ette Euroopa Parlamendi iga-aastase rahalise abi erakondade tegevuse toetamiseks, kes on esitanud vastavasisulise taotluse ja kes järgivad määruses toodud tingimusi.

1.2.   Ettepaneku esitamise kutse teema

Artikkel 2 Euroopa Parlamendi juhatuse 29. märtsi 2004. aasta eeskirjast määruse (EÜ) nr 2004/2003 (2) rakendamise korra kohta sätestab, et “Euroopa Parlament avaldab igal aastal enne esimese poolaasta lõppu Euroopa tasandi erakondade rahastamiseks antavate toetuste kohta ettepanekute esitamise kutse”. Käesolev ettepanekute esitamise kutse puudutab 2007. eelarveaastaga seotud toetustaotlusi, mis katavad tegevusperioodi ajavahemikus 1.1.2007 — 31.12.2007.

2.   KRITEERIUMID JA TÕENDAVAD DOKUMENDID

2.1.   Kandidaatide sobivus

Arvesse võetakse vaid kirjalikud ettepanekud, mis on tehtud vastavalt ülalmainitud Euroopa Parlamendi juhatuse 29. märtsi 2004. aasta eeskirja I lisas toodud toetustaotluse blanketile ja mis on adresseeritud Euroopa Parlamendi presidendile, pidades kinni ülalkirjeldatud taotluste esitamise tähtaegadest ja viisidest.

2.2.   Sobivuskriteeriumid

Toetuse taotlemiseks peab Euroopa tasandi erakond täitma Euroopa Parlamendi ja nõukogu 4. novembri 2003. aasta Euroopa tasandi erakondi reguleerivate määruste ja erakondade rahastamise eeskirjade kohta käiva määruse (EÜ) nr 2004/2003 artiklis 3 sätestatud tingimused, mis on järgmised:

a)

olema juriidiline isik selles liikmesriigis, kus ta asub;

b)

olema esindatud vähemalt veerandis liikmesriikides Euroopa Parlamendi liikmetega või riikide parlamentides või piirkondlikes parlamentides või piirkondlikes assambleedes

või

olema saavutanud vähemalt veerandis liikmesriikides vähemalt kolm protsenti igas liikmesriigis antud häältest viimastel Euroopa Parlamendi valimistel;

c)

järgima, eriti oma programmis ja tegevuses, Euroopa Liidu asutamispõhimõtteid, nimelt vabaduse, demokraatia, inimõiguste austamise ja põhiliste vabaduste ning seaduslikkuse põhimõtteid;

d)

olema osalenud Euroopa Parlamendi valimistel või väljendanud kavatsust seda teha.

Taotlejad peavad muuhulgas tõendama, et nad ei ole ühes olukordadest, mis on välja toodud määruses, mis käsitleb Euroopa ühenduste üldeelarve suhtes kohaldatavat finantsmäärust (3).

2.3.   Valikukriteeriumid

Kandidaadid peavad tõendama, et neil on õiguslik ja rahaline suutlikkus, teostamaks tegevusprogrammi, millele rahastamist taotletakse, samuti peab kandidaatidel olema toetatava tegevusprogrammi täitmiseks vajaminev tehniline ja juhtimissuutlikkus.

2.4.   Toetuse andmise kriteeriumid

Vastavalt määruse (EÜ) nr 2004/2003 artiklile 10 jaotatakse 2007. eelarveaastal saadaolevad assigneeringud Euroopa tasandi erakondade vahel, mis on lähtudes sobivuskriteeriumidest oma rahastamistaotlusele saanud positiivse vastuse, järgmiselt:

15 % jaotatakse võrdsetes osades;

85 % jaotatakse nende vahel, kellel on Euroopa Parlamenti valitud liikmeid, proportsionaalselt valitud liikmete arvuga.

2.5   Esitamisele kuuluvad tõendavad dokumendid

Eelnevalt toodud kriteeriumide hindamiseks esitavad kandidaadid kohustuslikus korras järgmised tõendavad dokumendid:

a)

taotluskirja originaal;

b)

Euroopa Parlamendi juhatuse 29. märtsi 2004. aasta rakenduseeskirja I lisas toodud nõuetekohaselt täidetud ja allkirjastatud toetuse taotlusvorm (sealhulgas kinnitus);

c)

erakonna põhikirja koopia;

d)

ametlik registreerimistõend;

e)

hiljuti väljastatud tõend erakonna eksisteerimise kohta;

f)

erakonna juhtide ja halduskogu liikmete nimekiri (perekonna- ja eesnimed, nende ametid või ülesanded toetust taotlevas erakonnas);

g)

dokumendid, mis tõendavad, et taotleja vastab Euroopa Parlamendi ja nõukogu Euroopa tasandi erakondi reguleerivate määruste ja erakondade rahastamise eeskirjade kohta käiva määruse nr 2004/2003 artikli 3 punktides b, c ja d ning artikli 10 lõike 1 punktis b osutatud tingimustele (4);

h)

erakonna programm;

i)

üldine finantsolukord aasta 2005 kohta, mida tõendab mõni väline auditeerimisorgan (5);

j)

esialgne tegevuseelarve abikõlblikuks perioodiks (1.1.2007 — 31.12.2007), milles on välja toodud ühenduse eelarvest rahastamiseks kõlblikud kulud.

3.   ÜHENDUSE RAHASTAMISE KORD

Kui eelarvepädevad institutsioonid selle heaks kiidavad, on 2007. aasta eelarve maht hinnanguliselt 10 436 000 eurot.

Euroopa Parlamendi antava rahalise toetuse maksimumsumma ei ületa 75 % Euroopa tasandi erakondade tegevuseelarvete rahastamiseks kõlblikest kuludest. Tõendamisega seotud kulud kannab asjassepuutuv erakond.

Ühenduse rahastamine toimub tegevustoetusena viisil, nagu see on sätestatud Euroopa ühenduste üldeelarve suhtes kohaldatavat finantsmäärust käsitlevas nõukogu määruses (EÜ, Euratom) nr 1605/2002 (6) ja rahastamise korra üksikasjalike rakenduseeskirjade alusel, mis on kehtestatud komisjoni 23. detsembri 2002. aasta määruses (EÜ, Euratom) nr 2342/2002 (7). Toetuse maksmise kord ja selle kasutamisega seotud kohustused on kindlaks määratud toetuslepingutes, mille üks mudel on ära toodud Euroopa Parlamendi juhatuse 29. märtsi 2004. aasta rakenduseeskirja II lisas.

4.   MENETLUS

4.1   Lõppkuupäev ja ettepanekute esitamise kord

Taotluste vastuvõtmise lõppkuupäev on 15.11.2006. Pärast seda kuupäeva saabunud taotlusi ei võeta arvesse.

Ettepanekud peavad olema:

sõnastatud rahastamise taotlusvormil;

allkirjastatud taotleja või tema nõuetekohaste volitustega esindaja poolt;

saadetud kahekordses ümbrikus. Mõlemad ümbrikud peavad olema suletud. Sisemisele ümbrikule peab olema märgitud adressaadina lisaks teenistuse nimele sellisena, nagu see esineb ettepaneku esitamise kutses, järgnev:

Kui kasutatakse isekleepuvaid ümbrikke, tuleb ümbrikud lisaks sulgeda kleeplindiga, millele saatja kirjutab põiki oma allkirja. Saatja allkiri võib olla käsikirjaline või ettevõtte pitser;

saadetud hiljemalt ettepanekute esitamise kutses märgitud tähtajaks kuupäevaks või postitemplit kandva tähtkirjana või toimetatud kohale käsipostiga ettepanekute esitamise kutses märgitud Euroopa Parlamendi teenistuse asukoha postitalituse poolt dateeritud kviitungi vastu. Käsipostiga saadetis peab olema kohale toimetatud hiljemalt märgitud tähtajaks kl 12.00

Erakulleriga saadetud ettepanek loetakse käsipostiga kohaletoimetatuks. Taotleja peab tagama ettepaneku kohaletoimetamise Euroopa Parlamendi postiteenistusse ülalmainitud aadressile hiljemalt pakkumiste esitamise tähtaja kuupäeval kl 12.00, samuti vastava kviitungi väljastamise.

Välimisele ümbrikule tuleb märkida järgmine aadress:

PARLEMENT EUROPÉEN

Service du Courrier Officiel

Bâtiment KAD 00D008

L-2929 Luxembourg

Ümbrikule tuleb märkida ka saatja aadress.

Sisemisele ümbrikule tuleb märkida järgmine aadress:

M. le Président du Parlement Européen

M. Vanhaeren, Directeur général des finances

SCH 05B036

L-2929 Luxembourg

4.2.   Tegevusprogrammi rakendamise kalender

Euroopa tasandi erakondade tegevuseelarve 2007. aasta kulude kaasfinantseerimise kõlblikkusperiood on 1.1.2007-31.12.2007.

4.3.   Menetlus ja toetuse väljamaksmise tähtaeg

Taotluste vastuvõtmiseks Euroopa Parlamendi poolt ja Euroopa tasandi erakondadele toetuste väljamaksmiseks kohaldatakse järgmisi menetlusi ja tähtaegu:

a)

taotluste vastuvõtmine ja registreerimine Euroopa Parlamendi poolt (hiljemalt 15.11.2006);

b)

taotluste läbivaatamine Euroopa Parlamendi teenistuste poolt ja valiku tegemine. Läbi vaadatakse vaid nõuetele vastavad taotlused lähtudes ettepanekute esitamise kutses märgitud valiku- ja hindamiskriteeriumidest;

c)

Euroopa Parlamendi juhatuse lõppotsuse vastuvõtmine (määratud 15.2.2007) ja kandidaatidele tulemuste teatavaks tegemine;

d)

toetuslepingu allkiri (määratud 15.3.2007);

e)

80 % ulatuses tehtav eelfinantseerimisülekanne (15 päeva pärast lepingu allkirjastamist).

4.4.   Lisainformatsioon

Järgmised tekstid on kättesaadavad Euroopa Parlamendi veebilehel:

http://www.europarl.eu.int/tenders/default.htm:

a)

Euroopa Parlamendi ja nõukogu määrus (EÜ) nr 2004/2003 Euroopa tasandi erakondi reguleerivate määruste ja erakondade rahastamise eeskirjade kohta;

b)

Euroopa Parlamendi juhatuse 29. märtsi 2004. aasta rakenduseeskiri määruse (EÜ) nr 2004/2003 kohta;

c)

rahastamise taotlusvorm;

d)

lepinguvorm.

Kõik käesolevat ettepanekute esitamise kutset puudutavad küsimused, mis on seotud toetuste maksmisega, saata e-postiga ja ilmumisnumrit ära märkides järgmisele aadressile: Helmut.Betz@europarl.europa.eu.


(1)  ELT L 297, 15.11.2003, lk 1

(2)  ELT C 155, 12.6.2004, lk 1 Otsust on muudetud juhatuse poolt 1. veebruaril 2006 (ELT C 150, 28.6.2006, lk 9).

(3)  ELT L 248, 16.9.2002.

(4)  Sealhulgas Euroopa Parlamenti valitud liikmete nimekiri vastavalt artikli 3 punkti b esimesele lõigule ja artikli 10 lõike 1 punktile b

(5)  Välja arvatud juhul, kui Euroopa tasandi erakond loodi jooksva aasta käigus

(6)  ELT L 248, 16.9.2002, lk 1,

(7)  ELT L 357, 31.12.2002, lk 1


Parandused

28.6.2006   

ET

Euroopa Liidu Teataja

C 150/63


Konkursikutse — Hariduse ja kultuuri peadirektoraat, nr 33/06 — Toetuste andmine kutsehariduse ja -koolituse ainepunktide kogumise ja ülekande süsteemi (ECVET) arendamise projektide edendamiseks ja koordineerimiseks, parandus

( Euroopa Liidu Teataja C 144, 20. juuni 2006 )

(2006/C 150/11)

Leheküljel 19 punktis “4. Tähtaeg”

asendatakse

“Taotlused tuleb saata komisjonile hiljemalt 16. augustiks 2006.”

järgmisega:

“Taotlused tuleb saata komisjonile hiljemalt 31. augustiks 2006.”