Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 01999R1493-20040501

Council Regulation (EC) No 1493/1999 of 17 May 1999 on the common organisation of the market in wine

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1999/1493/2004-05-01

  The HTML format is unavailable in your User interface language.

1999R1493 — CS — 01.05.2004 — 007.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1493/1999

ze dne 17. května 1999

o společné organizaci trhu s vínem

(Úř. věst. L 179, 14.7.1999, p.1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1622/2000 ze dne 24. července 2000,

  L 194

1

31.7.2000

►M4

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2826/2000 ze dne 19. prosince 2000

  L 328

2

23.12.2000

►M5

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2585/2001 ze dne 19. prosince 2001,

  L 345

10

29.12.2001

►M6

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 806/2003 ze dne 14. dubna 2003,

  L 122

1

16.5.2003

►M7

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1795/2003 ze dne 13. října 2003,

  L 262

13

14.10.2003


Ve znění:

►A1

Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie

  L 236

33

23.9.2003




▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1493/1999

ze dne 17. května 1999

o společné organizaci trhu s vínem



RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 3 ),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ( 4 );

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Fungování a rozvoj společného trhu se zemědělskými produkty vyžadují současně vytvoření společné zemědělské politiky, která musí zahrnovat zejména společnou organizaci zemědělských trhů, jež může v závislosti na produktu nabývat různých forem.

(2)

Cílem společné zemědělské politiky je dosažení cílů stanovených v článku 33 Smlouvy, zejména stabilizovat trhy v odvětví vína a zajišťovat zemědělcům v tomto odvětví přiměřenou životní úroveň. Těchto cílů lze dosáhnout přizpůsobením zdrojů potřebám, přičemž toto přizpůsobení spočívá zejména v politice přizpůsobení se produkčnímu potenciálu a politice jakosti.

(3)

Stávající rámec společné organizace trhu s vínem byl vytvořen nařízením (EHS) č. 822/87 ( 5 ) naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1627/98 ( 6 ). Ze zkušeností vyplývá, že by tento rámec měl být nahrazen, aby více zohledňoval současný stav v odvětví vína, zejména skutečnost, že strukturální přebytky jsou méně časté, zatímco stále mohou existovat přebytky víceleté, protože toto odvětví může podléhat mezi sklizněmi významným výkyvům produkce.

(4)

Provádění dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola v roce 1995 vedlo jak k většímu otevření trhu Společenství, na němž původní intervenční opatření ztratila nyní mnoho ze svého účinku, tak ke zmenšení prostoru pro subvencované dovozy, takže producenti Společenství musí zvýšit svou konkurenceschopnost. Většina vývozu se již uskutečňuje bez jakýchkoli subvencí.

(5)

Současný největší problém trhu pro určité úseky odvětví vína Společenství spočívá v tom, že se nedokáží dostatečně rychle přizpůsobit změnám v oblasti hospodářské soutěže na vnitřním i vnějším trhu. Stávající společná organizace trhu nedokázala nabídnout řešení pro oblasti pěstování révy, jejichž produkce zřetelně nemůže najít rentabilní odbyt. Rovněž není pro tyto oblasti s rozšiřujícími se trhy dostatečně pružná a neumožňuje jejich rozvoj.

(6)

Již v roce 1994 předložila Komise návrh na reformu společné organizace trhu s vínem, který však nebyl přijat. Od té doby se situace na trhu změnila.

(7)

Společná organizace trhu s vínem by měla být proto reformována a učiněna dostatečně pružnou, aby se mohla bezproblémově přizpůsobovat novému vývoji a aby mohly být dosaženy tyto velké cíle: na trhu Společenství je nutno udržovat stabilnější rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou; je nutno umožnit producentům využívání rozšiřujících se trhů; odvětví se musí stát z dlouhodobého hlediska konkurenceschopnější; je žádoucí odstranit používání intervencí jakožto umělé odbytové možnosti pro přebytky; je třeba podporovat trh s vínem a tím také přispět k tomu, že část odvětví konzumního alkoholu, která tradičně používá produkty z destilace vína, bude těmito produkty kontinuálně zásobována; musí být přihlédnuto k regionálním rozdílům; musí být úředně uznána potencionální úloha seskupení producentů a odvětvových organizací.

(8)

Nařízení (EHS) č. 822/87 bylo doplněno a provedeno těmito nařízeními: nařízením (EHS) č. 346/79 ( 7 ), (EHS) č. 351/79 ( 8 ) naposledy pozměněným nařízením (EHS) č. 1029/91 ( 9 ), (EHS) č. 460/79 ( 10 ) naposledy pozměněným nařízením (EHS) č. 3805/85 ( 11 ), (EHS) č. 465/80 ( 12 ) naposledy pozměněným nařízením (EHS) č. 1597/83 ( 13 ), (EHS) č. 457/80 ( 14 ), (EHS) č. 458/80 ( 15 ) naposledy pozměněným nařízením (EHS) č. 596/91 ( 16 ), (EHS) č. 1873/84 ( 17 ) naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 2612/97 ( 18 ), (EHS) č. 895/85 ( 19 ) naposledy pozměněným nařízením (EHS) č. 3768/85 ( 20 ), (EHS) č. 823/87 ( 21 ) naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1426/96 ( 22 ), (EHS) č. 1442/88 ( 23 ) naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 859/1999 ( 24 ), (EHS) č. 3877/88 ( 25 ), (EHS) č. 4252/88 ( 26 ) naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1629/98 ( 27 ), (EHS) č. 2046/89 ( 28 ) naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 2468/96 ( 29 ), (EHS) č. 2048/89 ( 30 ), (EHS) č. 2389/89 ( 31 ) naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 2088/97 ( 32 ), (EHS) č. 2390/89 ( 33 ) naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 2611/97 ( 34 ), (EHS) č. 2391/89 ( 35 ), (EHS) č. 2392/89 ( 36 ) naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1427/96 ( 37 ), (EHS) č. 3677/89 ( 38 ) naposledy pozmě něným nařízením (ES) č. 2796/94 ( 39 ), (EHS) č. 3895/91 ( 40 ), (EHS) č. 2332/92 ( 41 ) naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1692/98 a (EHS) č. 2333/92 ( 42 ) naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1429/96 ( 43 ). Uvedená nařízení byla několikrát podstatně změněna. Protože mají být provedeny další změny, mělo by být uvedené nařízení z důvodu jasnosti nově zpracováno v jeden text.

(9)

Podle nařízení (EHS) č. 822/87 přijímá obecná prováděcí ustanovení Rada. Tímto vznikla právní úprava s komplexní strukturou. Výše uvedená nařízení obsahovala velké množství technických podrobností, které musely být často měněny. Proto by mělo toto nařízení obecně obsahovat všechny hlavní zásady pro jeho provádění. Rada by v souladu s článkem 211 Smlouvy měla přenést všechny nezbytné prováděcí pravomoci na Komisi.

(10)

Pravidla pro společnou organizaci trhu s vínem jsou mimořádně složitá. V některých případech nepřihlížejí dostatečně k regionálním rozdílům. Proto je žádoucí tato pravidla v nejvyšší možné míře zjednodušit a v rámci Společenství definovat a provádět politiku na úrovni co nejbližší producentům.

(11)

Aby byla využita a podpořena stabilnější rovnováha trhu a aby se nabídka lépe přizpůsobila poptávce po určitých druzích produktů, je třeba vytvořit rámcové podmínky pro správu produkčního potenciálu, jimiž budou upravena střednědobá pěstební omezení, prémie za konečné vzdání se vinohradnictví, příspěvky na restrukturalizaci a přeměnu vinic.

(12)

Na strukturální opatření, která se přímo netýkají výroby vína, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova poskytované Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem (EZOZF) a změně a zrušení některých nařízení ( 44 ). Protože opatření na podporu odbytu značně přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví, měla by nadále působit zejména na podporu odbytu vína Společenství. Aby však byl zajištěn soulad s obecnou politikou Společenství týkající se podpory odbytu, měla by být opatření specifická pro odvětví vína přijata v rámci příslušného horizontálního předpisu. Za tímto účelem předložila Komise návrh nařízení o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty ve třetích zemích ( 45 ).

(13)

Zlepšila se rovnováha na trhu, přestože poměrně pomalým a obtížným způsobem. K tomuto zlepšení došlo zejména působením pěstebních omezení. Na základě zkušeností je zřejmé, že není možné použít jiná opatření ke zhodnocení a zvýšení stability rovnováhy trhu. Proto je v obecném zájmu nezbytné omezit tímto způsobem výkon vlastnických práv producentů.

(14)

Aby mohla být všechna stávající opatření účinná, měla by být zachována pěstební omezení na střednědobě dlouhé období, jakož i zákaz pěstování révy pro výrobu vína až do 31. července 2010, pokud není tímto nařízením stanoveno jinak.

(15)

Stávající povolení pro novou výsadbu révy za účelem produkce roubů, scelování pozemků a vyvlastnění, jakož i pro vinohradnické pokusné účely nezpůsobila žádné závažnější narušení trhu, a mohou proto zůstat nadále zachována, s výhradou nezbytných kontrol. Z podobných důvodů by mělo zůstat povoleno pěstování révy, jež je určena pro vlastní spotřebu v rodině vinaře.

(16)

Stávající povolení pro novou výsadbu révy pro výrobu jakostního vína stanovené pěstitelské oblasti a stolního vína se zeměpisným označením se osvědčilo jako užitečný prvek politiky jakosti, jehož prostřednictvím má být nabídka lépe přizpůsobena poptávce. Tohoto cíle bude však možné dosáhnout pomocí systému rezerv práv na výsadbu, jakmile se stane plně funkčním. Na přechodné období do 31. července 2003, kdy bude tento systém plně fungovat, je žádoucí zachovat stávající povolení, s výhradou nezbytných kontrol.

(17)

Stávající povolení pro opětovnou výsadbu je nezbytné k umožnění běžné obnovy starých vysloužilých vinic. Stávající režim by s výhradou nezbytných kontrol měl zůstat zachován. Pro zvýšení pružnosti by režim měl rovněž s výhradou nezbytných kontrol povolovat nabývání a výkon práv na opětovnou výsadbu před provedením klučení. Měla by být dodržována práva na opětovnou výsadbu nabytá podle předchozího režimu Společenství nebo vnitrostátní právní úpravy. Rovněž by s výhradou přísných kontrol mělo být možné převést práva na opětovnou výsadbu na jiný podnik, pokud je tento převod v souladu s politikou jakosti nebo jde o založení porostu za účelem produkce roubů nebo je spojen s převodem částí podniku. V zájmu řádného fungování společné organizace trhu by měl být takový převod možný pouze v rámci členského státu.

(18)

Za účelem zlepšení správy produkčního potenciálu, podpory efektivního výkonu práv na výsadbu, a tím dalšího zmírnění působení pěstebních omezení, by měl být vytvořen systém státních nebo regionálních rezerv.

(19)

Členské státy by s výhradou nezbytných kontrol měly získat při správě rezerv větší prostor, aby mohly lépe přizpůsobit výkon práv na výsadbu z těchto rezerv místním potřebám. Přitom musí být rovněž umožněn nákup práv na výsadbu pro rezervu, jakož i prodej práv z rezervy. Za tímto účelem by členské státy měly mít právo systém rezerv nepoužívat, pokud mohou prokázat, že disponují účinným systémem pro správu práv na výsadbu.

(20)

Zvláštní podpůrná opatření pro mladé producenty nemohou podporovat pouze jejich usazení, ale také přizpůsobení struktury jejich podniků po prvním usazení. Mělo by jim být proto umožněno zdarma vykonávat práva na výsadbu z rezervy.

(21)

Aby bylo zajištěno optimální využití zdrojů a lepší přizpůsobení poptávky nabídce, měla by být práva na výsadbu vykonána jejich držiteli v rozumné době, nebo v opačném případě vložena či znovu vložena do rezervy. Ze stejných důvodů by měla být v rozumné době udělena práva vložená do rezervy.

(22)

Stabilnější rovnováha trhu a rozšiřující se světový trh mohou být důvodem pro rozšíření práv na výsadbu, která by měla být přiznána dotyčnému členskému státu a jejichž část by měla připadnout do rezervy Společenství, z níž mohou být opět užita v případě dodatečné poptávky na trhu. Toto rozšíření by mělo být sníženo o práva na novou výsadbu poskytovaná pro jakostní vína s. o. a stolní vína se zeměpisným označením.

(23)

Bez ohledu na stávající pěstební omezení byly některé plochy osazovány, a tím byla tato omezení porušována. Ukázalo se, že stávající sankce určené k tomu, aby produkty z takových oblastí nenarušovaly trh s vínem, lze jen obtížně prosadit. Plochy protiprávně osázené by měly být proto vyklučeny. Povinnost vyklučení by se měla vztahovat na veškerou protiprávní výsadbu, ke které došlo po zveřejnění návrhu tohoto nařízení, neboť producenti od uvedeného okamžiku věděli o plánovaném zavedení této povinnosti.

(24)

Aniž jsou dotčena stávající vnitrostátní opatření, není z důvodu právní jistoty možné požadovat na úrovni Společenství vyklučení v oblastech, které byly osázeny v rozporu s uvedenými omezeními před zveřejněním návrhu tohoto nařízení. Pro lepší kontrolu produkčního potenciálu by mělo být proto na určitou dobu členskému státu umožněno s výhradou nezbytných kontrol dodatečně tyto plochy povolovat. Při dodatečném povolování lze podle okolností dotyčné výsadby činit rozdíly, zejména pokud hrozí, že tato výsadba povede k nárůstu produkce. V tomto případě mohou být dotyčnému producentovi uloženy správní sankce.

(25)

Členskému státu by mělo být umožněno přihlédnout k místním podmínkám, a případně stanovit z tohoto důvodu přísnější pravidla pro novou výsadbu, opětovnou výsadbu a přeštěpování.

(26)

Existují ještě oblasti pěstování révy, jejichž produkce není přizpůsobena poptávce. Na podporu lepšího přizpůsobení odvětví jako celku je třeba podporovat rovněž konečné vzdání se vinohradnictví v těchto oblastech. Proto by měla být za tímto účelem poskytována prémie. Tyto prémie by v rámci Společenství a s výhradou nezbytných kontrol měly být spravovány tak, aby byly lépe zaměřené na dotyčné regiony. Členským státům by mělo být proto umožněno určit dotyčné regiony a stanovit výši prémií podle objektivních kritérií a až do obecné horní meze.

(27)

Produkce členských států, které neprodukují více než 25 000 hektolitrů ročně, neovlivňuje závažným způsobem rovnováhu na trhu. Na tyto členské státy by se proto neměla vztahovat pěstební omezení, ale zároveň by neměly mít přístup k prémiím za konečné vzdání se vinohradnictví.

(28)

Existují ještě další oblasti pěstování révy, jejichž produkce sice neodpovídá poptávce, ale mohla by být lépe přizpůsobena restrukturalizací vinic formou odrůdové přeměny, změnou osázení vinic nebo zdokonalením technik obhospodařování vinic. Za tímto účelem by měly být zajištěny nezbytné kontroly.

(29)

Aby byly taková restrukturalizace a přeměna vinic prováděny kontrolovaným způsobem, měly by být plánovány. K tomuto plánování by mělo docházet na úrovni co nejbližší producentovi, aby bylo zajištěno, že budou zohledněny regionální rozdíly. Konečná odpovědnost za tyto plány by však měla připadnout členským státům, aby byl zajištěn soulad těchto plánů s právem Společenství.

(30)

Restrukturalizace a přeměna vinic mají pro producenta dva hlavní finanční důsledky, a to ztrátu příjmu během období přeměny a náklady na provádění uvedených opatření. Podpora by se proto měla vztahovat na oba dva tyto důsledky. Při restrukturalizaci vzniká uvnitř stanoveného rámce prostor pro doplňující vnitrostátní opatření.

(31)

Pro lepší správu produkčního potenciálu by měly členské státy nebo příslušné regiony sestavit jeho přehled. Na podporu členským státům pro vypracování tohoto přehledu by jim mělo být umožněno dodatečné povolování protiprávně osázených vinařských ploch, rozšíření práv pro výsadbu a podpora pro restrukturalizaci a přeměnu vinic. V případě regionálních přehledů nesmějí být regiony, které přehled vypracovaly, vyloučeny z využívání výhod plynoucích z opatření k dodatečnému povolování, k restrukturalizaci a přeměně vinic kvůli tomu, že jiné regiony tento přehled nevypracovaly. Všechny regionální přehledy musí být však dokončeny do 31. prosince 2001.

(32)

Zatřídění odrůd révy by měla probíhat na úrovni co nejbližší producentovi. Proto by mělo Společenství přenést tuto úlohu na členské státy.

(33)

Nařízení Rady (EHS) č. 2392/86 ze dne 24. července 1986 o zavedení registru vinic Společenství ( 46 ), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1631/98 ( 47 ), by mělo zůstat v platnosti, aby mohly členské státy, které se dosud přípravou registru nezabývaly, toto učinit. Mělo by však být přijato ustanovení pro dodatečnou změnu nebo zrušení uvedeného nařízení.

(34)

Pro zachování rovnováhy na trhu by mělo být přijato ustanovení na podporu soukromého skladování stolního vína a určitých druhů hroznového moštu. Toto opatření by mělo být co nejpružnější a snadno přizpůsobitelné vývoji na trhu. Za tím účelem by zejména mělo být možné krátkodobě toto opatření nepoužívat.

(35)

Aby již nebyla intervence jakožto umělá odbytová možnost pro přebytky používána, měla by být změněna právní úprava pro destilaci. Měly by být proto zavedeny tyto formy destilace: povinná destilace vedlejších produktů vinifikace, povinná destilace vína vyráběného z hroznů odrůd nezatříděných výhradně jako odrůdy moštové, opatření ohledně destilace v zájmu trhu s vínem spočívající v podpoře nepřetržitého zásobování částí odvětví konzumního alkoholu, které tradičně využívají produktů z destilace vína, a opatření pro nouzovou destilaci. Jiných forem destilace by nemělo být používáno. Tato opatření by měla být co nejpružnější, aby odpovídala potřebám trhu a specifickým regionálním podmínkám.

(36)

Kvůli nízké jakosti vína získávaného z úplného vylisování by tento způsob produkce měl být zakázán a k zabránění tomuto způsobu by měla být přijata ustanovení k povinné destilaci vinných kalů a matolin. Aby bylo přihlédnuto k podmínkám produkce v určitých vinařských oblastech, mohou však být stanoveny odchylky od této povinnosti. Protože struktury produkce a trhu ve vinařské zóně A, v německé části vinařské zóny B nebo ve vinařských oblastech v Rakousku mohou zajistit dosažení cílů opatření, neměla by se na producenty v těchto regionech vztahovat povinnost destilace vedlejších produktů vinifikace, tyto vedlejší produkty však musejí být pod kontrolou odstraňovány.

(37)

Víno, které je vyráběno z hroznů odrůd nezatříděných výhradně jako odrůdy moštové, by mělo být v prvním stupni určeno k tradičnímu použití v odvětví destilátů a jiným tradičním odběratelům. Měla by být stanovena povinná destilace pro množství vína přesahující běžná množství určená k uvedeným účelům.

(38)

Určité části odvětví konzumního alkoholu jsou důležitým tradičním odběratelem pro produkty z destilace vína a jiné produkty z révy. Proto by měla být pro destilaci stolního vína a vína vhodného k získávání stolního vína pro zásobení příslušného trhu stanovena podpora Společenství ve formě hlavní podpory pro destilaci takových vín a vedlejší podpory pro skladování vzniklého destilátu.

(39)

K odstranění výjimečných narušení trhu nebo k řešení závažných problémů s jakostí by mělo být stanoveno opatření pro nouzovou destilaci. Aby mohly být zohledněny zvláštní problémové případy, měla by výši a formu této podpory stanovit Komise, včetně případů zaznamenání významného pádu tržní ceny některého druhu vína. Uvedená právní úprava by měla být pro producenty dobrovolná. Je-li toto opatření uplatňováno pro určitý druh vína (v určité zóně) v období tří po sobě následujících let, měla by Komise předkládat Evropskému parlamentu Radě zprávu a případné návrhy.

(40)

Odbyt alkoholu získaného destilací by měl probíhat tak, aby byla umožněna větší průhlednost a kontrola a vyloučeno narušení tradičních trhů s alkoholem.

(41)

Vlivem rozdílných enologických postupů povolených tímto nařízením není v současné době prováděno zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v % objemových všemi producenty Společenství za stejných podmínek. Za účelem odstranění této diskriminace je třeba podporovat používání produktů z révy k obohacování, což zlepší jejich odbytové podmínky a přispěje k zabránění přebytkům. Za tím účelem by měly být přizpůsobeny ceny různých produktů používaných k obohacování. Toto lze provést právní úpravou podpory pro zahuštěný hroznový mošt a rektifikovaný moštový koncentrát, které jsou používány k obohacování a pocházejí z určitých regionů.

(42)

Pro dosažení stabilnější rovnováhy mezi produkcí a použitím je nadále nezbytné zvýšit používání produktů z révy. Zdá se, že je nezbytné zasáhnout přímo v etapě předcházející výrobě stolního vína a podporovat poskytováním podpor používání moštu k jiným účelům, než je vinifikace, aby bylo zajištěno, že vinařským produktům Společenství zůstanou zachovány jejich odbytové možnosti. Toto opatření by mělo být používáno tak, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže a bylo přihlédnuto k tradičním metodám produkce.

(43)

Producentům, kteří nesplňují své povinnosti podle opatření o povinné destilaci, by nemělo být povoleno využívat žádných intervenčních opatření.

(44)

Měla by být vypracována ustanovení, která by umožnila intervenci v případě vysokých cen na trhu Společenství.

(45)

Vzhledem ke zvláštnostem trhu s vínem může ustavení seskupení producentů přispět k dosažení cílů společné organizace s vínem. Členské státy mohou taková seskupení uznat. Tato seskupení musí být ustavena na dobrovolném základě a musí prokázat svou účelnost rozsahem a efektivností služeb, které poskytují svým členům.

(46)

V zájmu lepšího fungování trhu s jakostními víny s. o. a stolními víny se zeměpisným označením by mělo být členským státům umožněno provádět opatření přijatá odvětvovými organizacemi. Tato opatření by měla vylučovat určité jednání ve vzájemné shodě. Komise by měla zajistit, aby uvedená rozhodnutí byla slučitelná s právem Společenství. Odvětvové organizace by měly vykonávat určité úkoly a přitom přihlížet k zájmům spotřebitelů.

(47)

Ze zdravotních důvodů a se zřetelem na cíle týkající se jakosti by měla být na úrovni Společenství stanovena enologická ošetření a postupy, které jsou jediné přípustné pro produkci produktů, na něž se vztahuje toto nařízení. Z podobných důvodů by měly být k výrobě vína k lidské spotřebě používány pouze moštové odrůdy hroznů.

(48)

S přihlédnutím ke skutečnosti, že se produkční podmínky, zejména půda, poloha a podnebí mezi jednotlivými vinařskými zónami Společenství velmi liší, musí být tyto rozdíly zohledněny při enologických postupech a ošetřeních. Pro jednoduchost a usnadnění změn založených na zkušenostech a technickém pokroku by měla být stanovena v rámci prováděcích ustanovení určitá technická omezení a podmínky spojené s těmito postupy a ošetřeními. Vzhledem k dopadu oxidu siřičitého, kyseliny sorbové a sorbanu draselného na zdraví by však pro uvedené látky měly být tímto nařízením stanoveny mezní hodnoty.

(49)

Měla by být přijata ustanovení pro povolené metody rozboru vinařských produktů.

(50)

Popis, označování a obchodní úprava produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, mohou mít velký vliv na jejich prosazení se na trhu. Proto by měla být v tomto nařízení stanovena pravidla, která přihlédnou k oprávněným zájmům spotřebitelů a řádnému fungování vnitřního trhu a jsou potřebná k výrobě kvalitních produktů. K základním zásadám těchto pravidel musí patřit jak povinné používání určitých údajů, na jejichž základě může být produkt identifikován a které mohou poskytnout spotřebiteli určité důležité informace, tak dobrovolné používání jiných údajů podle předpisů Společenství a s výhradou ustanovení proti podvodným praktikám.

(51)

Pravidla týkající se zejména označování musí obsahovat ustanovení proti podvodným praktikám a sankce použitelné na úrovni Společenství pro případ nenáležitého označování etiketami, používání jazyků, zejména pokud jde o rozdílné abecedy, a používání známek, které by mohlo spotřebitele uvést v omyl.

(52)

Se zřetelem k rozdílům mezi produkty, na něž se vztahuje toto nařízení, a jejich trhy, jakož i k očekáváním spotřebitelů a tradičním zvyklostem musí být pravidla rozlišena podle jednotlivých produktů, zejména u šumivého vína, a podle jejich původu.

(53)

Rovněž na označování jednotlivých produktů etiketami by se měla vztahovat určitá pravidla, aby byl zřetelně jasný jejich původ a vyloučena možnost záměny s produkty Společenství.

(54)

Právo na používání zeměpisných označení a jiných tradičních výrazů má hospodářský význam. Proto by mělo být toto právo předpisy upraveno a tyto pojmy chráněny. Aby byla zajištěna poctivá hospodářská soutěž a spotřebitel nebyl uváděn v omyl, musí se tato ochrana vztahovat rovněž na produkty, na něž se nevztahuje toto nařízení, včetně produktů, na které se nevztahuje příloha I Smlouvy.

(55)

V zájmu spotřebitele a úsilí o zajištění rovnocenného zacházení s jakostními víny s. o. ve třetích zemích by měla být přijata ustanovení, která umožňují, aby byla dovážená a ve Společenství na trh uváděná vína se zeměpisným označením, jež jsou určena k lidské spotřebě, zahrnuta pod tuto ochranu a odpovídající kontrolu.

(56)

Aby se dosáhlo souladu s povinnostmi vyplývajícím zejména z článků 23 a 24 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, jež je součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace schválené rozhodnutím 94/800/ES ( 48 ), měla by být přijata ustanovení, která za určitých podmínek umožní zúčastněným stranám, aby zabránily neoprávněnému používání zeměpisných označení, která jsou chráněna třetí zemí, jež je členem Světové obchodní organizace.

(57)

Politika jakosti v zemědělství a zejména ve vinohradnictví může jen přispět ke zlepšení poměrů na trhu a tím k rozšíření odbytových možností. Přijetí doplňujících společných pravidel pro výrobu a kontrolu jakostních vín s. o. spadá do této politiky a může přispět k dosažení uvedených cílů.

(58)

Aby byla u jakostních vín s. o. zajištěna minimální jakost, zabránilo se nekontrolovanému rozšiřování výroby těchto vín a byly navzájem přizpůsobeny předpisy jednotlivých členských států za účelem vytvoření rovných soutěžních podmínek Společenství, musí být stanoven rámec pravidel Společenství pro výrobu a kontrolu těchto vín, se kterým musejí být zvláštní ustanovení přijatá členskými státy slučitelná.

(59)

Faktory, podle kterých lze rozeznat jednotlivá jakostní vína s. o., musejí být uvedeny a definovány podle druhu a významu s přihlédnutím k tradičním podmínkám produkce. Společně se však musí usilovat o harmonizaci požadavků na jakost. Je třeba přihlédnout k těmto faktorům: vymezení produkční oblasti, odrůdové skladbě, pěstitelským metodám, metodám vinifikace, minimálnímu přirozenému obsahu alkoholu, hektarovému výnosu, jakož i rozboru a zhodnocení organoleptických vlastností. Kromě toho musí být pro jakostní likérová vína s. o. a jakostní šumivá vína s. o. přijaty zvláštní předpisy s ohledem na zvláštní vlastnosti těchto vín.

(60)

Na základě zkušeností je zřejmé, že je nezbytné zpřesnit pravidla pro sestupňování jakostního vína s. o. na stolní víno a upravit, v kterých případech nemusí producent žádat, aby byl produkt z jeho sklizně nebo z prohlášení o produkci vhodný pro získávání jakostního vína s. o. zatříděn jako jakostní víno s. o.

(61)

Pro zachování zvláštní kvalitativní povahy jakostních vín s. o. by mělo být členským státům umožněno uplatňovat s přihlédnutím k ustáleným poctivým zvyklostem doplňující nebo přísnější pravidla pro produkci a uvádění jakostních vín s. o. na trh.

(62)

Vytvoření jednotného trhu Společenství s vínem vyžaduje zavedení jednotného obchodního režimu na vnějších hranicích Společenství. Obchodní režim, který doplňuje intervenční opatření a stanoví dovozní poplatky a vývozní náhrady, by měl zásadně stabilizovat trh Společenství. Uvedený režim by měl vycházet z dohod, které byly uzavřeny v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

(63)

Pro zajištění dohledu nad rozsahem obchodu s vínem se třetími zeměmi by měl být pro určité produkty zaveden režim dovozních a vývozních licencí, který by zahrnoval složení jistoty, aby bylo zajištěno, že k obchody, pro něž byla licence žádána, budou uskutečněny.

(64)

Aby bylo vyloučeno, že dovozy určitých zemědělských produktů budou mít negativní účinek na trh Společenství, měly by být za dovozy jednoho nebo více takových produktů vybírány dovozní poplatky, pokud jsou splněny určité podmínky.

(65)

Za určitých předpokladů by Komise měla být oprávněna otevřít a spravovat celní kvóty vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou nebo z jiných právních aktů Rady.

(66)

Náhrady při vývozu do třetích zemí poskytované na základě Dohody o zemědělství v rámci WTO ( 49 ), které odpovídají rozdílu mezi cenami ve Společenství a na světovém trhu, mají zajišťovat podíl Společenství na světovém obchodu s vínem. Tyto náhrady podléhají omezení, jak ohledně množství, tak ohledně hodnoty.

(67)

Dodržování omezení hodnoty by mělo být při stanovení náhrad zajištěno v rámci sledování plateb podle ustanovení o Evropském zemědělském orientačním a záručním fondu. Toto sledování může být usnadněno povinným stanovením náhrad předem, přičemž je v případě rozlišených náhrad možné změnit místo určení uvnitř zeměpisné oblasti, na niž se vztahuje jednotná sazba náhrady. V případě změny místa určení by měla být vyplacena náhrada použitelná pro skutečné místo určení, přičemž nesmí být překročena částka pro původní místo určení.

(68)

Zajištění souladu s množstevními omezeními vyžaduje zavedení spolehlivého a účinného systému dohledu. Za tímto účelem by mělo být poskytování náhrad vázáno na vývozní licenci. Náhrady by měly být poskytovány v rámci množství, která jsou k dispozici, s přihlédnutím k jednotlivým situacím u příslušných produktů. Výjimky z této právní úpravy by měly být povoleny pouze pro potravinovou pomoc, na niž se nevztahují žádná omezení. Dohled nad množstvími vyváženými v průběhu hospodářského roku za využití náhrad, jak je uvedeno v Dohodě o zemědělství WTO, by se měl uskutečňovat na základě vývozních licencí vydaných pro každý hospodářský rok.

(69)

Je-li to pro řádné fungování výše uvedeného režimu nezbytné, měla by být rovněž přijata ustanovení, která by zcela nebo zčásti zakazovala, aby byl použit režim aktivního zušlechťovacího styku, pokud by to situace na trhu vyžadovala.

(70)

Celní režim se umožňuje obejít bez jakýchkoliv dalších ochranných opatření na vnějších hranicích Společenství; ve výjimečných případech se však může ukázat jako nedostatečný. V takových případech by mělo být Společenství umožněno přijmout neprodleně všechna nezbytná opatření, aby nebyl trh Společenství ponechán bez ochrany proti narušení, ke kterému by mohlo dojít po odstranění stávajících překážek dovozu. Tato opatření by měla být v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených v rámci WTO.

(71)

Na produkty dovážené ze třetích zemí se musí vztahovat pravidla, která zajistí určitou vyváženost s definicemi vína, jak je stanovilo Společenství. Měly by být rovněž v souladu s předpisy platnými v zemi původu a měla by k nim případně být přiložena zpráva o výsledku rozboru.

(72)

Mělo by být stanoveno, že ke všem produktům, na něž se vztahuje toto nařízení, by měl být při oběhu ve Společenství přiložen průvodní doklad.

(73)

Poskytováním určitých podpor by mohlo být ohroženo vytvoření jednotného trhu. Proto by se ustanovení Smlouvy, která umožňují posoudit podpory poskytované členskými státy a zakazují podpory, které jsou neslučitelné se společným trhem, měla vztahovat i na odvětví vína. Předpisy o prémiích za konečné vzdání se vinohradnictví nevylučují poskytnutí podpor stanovených vnitrostátními předpisy pro tytéž účely.

(74)

Protože jsou předpisy v odvětví vína nevyhnutelně komplikované, měly by za jejich dodržování být odpovědné příslušné orgány členských států. Komise by prostřednictvím svých inspektorů spolupracujících s orgány členských států měla mít možnost na toto dodržování dohlížet a zajišťovat je.

(75)

S přihlédnutím ke společnému trhu s vínem by si členské státy a Komise měly vzájemně předávat údaje nezbytné k používání tohoto nařízení. Protože jsou tyto údaje nezbytné, měli by producenti moštových hroznů, producenti hroznového moštu a vína odevzdávat prohlášení o sklizni. Členské státy mohou od producentů vyžadovat další informace. Komise může při vyhodnocování všech údajů využívat externích odborníků.

(76)

S cílem usnadnit provádění navrhovaných opatření by měl být stanoven postup pro zajištění úzké spolupráce mezi členskými státy a Komisí prostřednictvím řídícího výboru.

(77)

Výdaje členských států v důsledku povinností vyplývajících z tohoto nařízení hradí Společenství v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1258/1999 o financování společné zemědělské politiky ( 50 ).

(78)

Společná organizace trhu s vínem by měla současně a vhodným způsobem zohledňovat cíle stanovené v článcích 33 a 131 Smlouvy.

(79)

Společná organizace trhu s vínem by měla být v souladu s dohodami uzavřenými podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy, zejména s těmi, jež jsou součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, především k Dohodě o technických překážkách obchodu ( 51 ).

(80)

V důsledku přechodu od režimu stanoveného v nařízení (ES) č. 822/87 a v ostatních nařízeních v odvětví vína k režimu stanovenému v tomto nařízení by mohly vzniknout potíže, k nimž není v tomto nařízení přihlédnuto. Aby byla Komise na tuto možnost připravena, měla by mít možnost přijmout nezbytná přechodná opatření. Komise by měla být rovněž oprávněna řešit určité praktické problémy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

1.  Společná organizace trhu s vínem obsahuje ustanovení o produkčním potenciálu, tržních mechanismech, seskupeních producentů a odvětvových organizacích, enologických postupech a ošetřování, popisu, označování, obchodní úpravě a ochraně, jakostním vínu s. o. a obchodu se třetími zeměmi.

2.  Vztahuje se na tyto produkty:



kód KN

Označení

a)

2009 60

Hroznová šťáva (včetně hroznového moštu)

2204 30 92

2204 30 94

2204 30 96

2204 30 98

Ostatní hroznový mošt, s výjimkou částečně zkvašeného hroznového moštu nebo hroznového moštu, jehož kvašení bylo zastaveno jinak než přidáním alkoholu

b)

ex22 04

Víno z čerstvých vinných hroznů, včetně alkoholizovaného vína; hroznový mošt s výjimkou hroznových moštů čísla 2009, nezahrnující jiné hroznové mošty podpoložek 2204 30 92, 2204 30 94, 2204 30 96 a 2204 30 98

c)

0806 10 93

0806 10 95

0806 10 97

Čerstvé vinné hrozny, s výjimkou stolních hroznů

2209 00 11

2209 00 19

Vinný ocet

d)

2206 00 10

Matolinové víno

2307 00 11

2307 00 19

Vinné kaly

2308 90 11

2308 90 19

Matoliny

3.  Názvy produktů používané v tomto nařízení jsou definovány v příloze I, obsah alkoholu v příloze II a vinařské zóny v příloze III. Prováděcí pravidla k těmto přílohám mohou být stanovena postupem podle článku 75.

▼A1

Při přistoupení bude rozhodnuto, zda bude Polsko zařazeno do vinařské zóny A v příloze III.

▼B

4.  Hospodářský rok pro produkty, na něž se vztahuje toto nařízení (dále jen „hospodářský rok“), začíná 1. srpna každého roku a končí 31. července následujícího roku.



HLAVA II

PRODUKČNÍ POTENCIÁL



KAPITOLA I

VÝSADBA VINIC

Článek 2

1.  Výsadba vinic odrůdami zatříděnými podle čl. 19 odst. 1 jako moštové je až do 31. července 2010 zakázána, nebude-li uděleno:

a) právo na novou výsadbu podle článku 3;

b) právo na opětovnou výsadbu podle článku 4 nebo

c) v případě použití čl. 5 odst. 8 právo na výsadbu z rezervy podle článku 5 nebo podle čl. 6 odst. 1.

Až do té doby je zakázáno roubování keřů révy jiným způsobem než moštovými odrůdami na moštové odrůdy.

2.  Hrozny, které byly sklizeny na plochách,

a) jež byly osázeny révou před 1. zářím 1998 a

b) jejichž produkce směla být v souladu s čl. 6 odst. 3 nebo čl. 7 odst. 4 nařízení (EHS) č. 822/87 uváděna do oběhu pouze za účelem destilace,

nesmí být použity k výrobě vína určeného k uvedení na trh. Produkty získané z těchto hroznů mohou být uváděny do oběhu pouze za účelem destilace. Přesto z nich nesmí být vyráběn žádný alkohol o skutečném obsahu alkoholu 80 % objemových nebo méně.

3.  Pokud členský stát zhotoví přehled produkčního potenciálu podle článku 16, může se odchýlit od odstavce 2. Tato odchylka musí být poskytnuta před 31. červencem 2002 a musí obsahovat povolení pro příslušné plochy k výrobě a uvádění určitých vín na trh.

Odchylka se poskytuje:

a) v případě, že příslušný producent před tím vyklučil jiný porost révy na ploše rovnocenné z hlediska čisté kultury, s výjimkou případů, kdy producent již obdržel na příslušnou plochu prémii za vyklučení podle vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Společenství nebo

b) povolením výkonu práva na opětovnou výsadbu, které producent nabyl během období, jež bude stanoveno, v souvislosti s výsadbou příslušné plochy; členské státy mohou pro tento účel použít i nově vytvořená práva na výsadbu podle čl. 6 odst. 1 nebo

c) pokud členský stát (ke spokojenosti Komise) může prokázat, že disponuje právy na výsadbu, na která nebyl ještě podán žádný požadavek a která by ještě stále platila, kdyby žádost o ně byla podána; v takovém případě lze tato práva na výsadbu vykonávat a znovu udělit producentům na plochu rovnocennou z hlediska čisté kultury nebo

d) pokud se příslušný producent zaváže k vyklučení plochy rovnocenné z hlediska čisté kultury během tří let, byla-li tato plocha zaznamenána v registru vinic příslušného členského státu.

4.  Při použití odst. 3 písm. a) nebo odst. 3 písm. c) uloží členské státy přiměřené správní sankce dotčeným producentům.

5.  Ustanovení odst. 3 písm. c) lze použít pouze v případě ploch o rozloze do 1,2 % celkové plochy vinic.

6.  V případě použití odst. 3 písm. b) platí:

a) získá-li producent práva z rezervy, je to možné pouze podle čl. 5 odst. 3 písm. b), přičemž zaplatí 150 % částky, kterou běžně členský stát na základě uvedeného ustanovení vybírá;

b) získá-li producent právo na opětovnou výsadbu, vztahuje se toto právo na příslušné plochy plus 50 %, přičemž těchto 50 % se převádí z rezervy podle článku 5 nebo, v případě použití čl. 5 odst. 8, z nově vytvořených práv na výsadbu podle čl. 6 odst. 1.

7.  Parcely osázené odrůdami, které jsou podle čl. 19 odst. 1 zatříděny jako moštové a

a) které byly vysázeny po 1. září 1998 a z nichž produkty mohou být uvedeny do oběhu podle čl. 6 odst. 3 nebo čl. 7 odst. 4 nařízení (EHS) č. 822/87 jen za účelem destilace nebo

b) které byly vysázeny v rozporu se zákazem výsadby uvedeným v odstavci 1,

budou vyklučeny. Náklady na klučení nese dotčený producent. Členské státy přijmou opatření nezbytná k provádění tohoto odstavce.

Článek 3

1.  Členské státy mohou producentům udělit právo na novou výsadbu pro plochy, které jsou určeny:

a) k nové výsadbě prováděné v rámci scelování pozemků nebo vyvlastnění ve veřejném zájmu podle vnitrostátních právních předpisů,

b) k provádění vinohradnických pokusů nebo

c) k založení porostů za účelem produkce roubů.

Členské státy mohou udělit právo na novou výsadbu také na plochy, z nichž získané vinařské produkty jsou určeny výhradně ke spotřebě v rodině vinaře.

2.  Členské státy mohou rovněž až do 31. července 2003 udělovat práva na novou výsadbu pro plochy určené k produkci jakostního vína s. o. nebo stolního vína se zeměpisným označením, u něhož bylo uznáno, že výroba dotyčného vína je vzhledem k jeho jakosti mnohem menší než poptávka.

3.  K výkonu práva na novou výsadbu je oprávněn ten producent, kterému bylo toto právo uděleno; toto oprávnění se vztahuje pouze na plochy a účely, pro které toto právo bylo uděleno.

4.  Práva na novou výsadbu je nutno vykonat před koncem druhého hospodářského roku následujícího po roku jeho udělení. Jiná než v odstavci 1 uvedená práva na novou výsadbu, která nebudou vykonána během uvedeného období, se podle čl. 5 odst. 2 písm. a) vloží do rezervy.

5.  Jiná než v odstavci 1 uvedená práva na novou výsadbu mohou být producentovi udělena pouze v rozsahu stanoveném v rámci čl. 6 odst. 1. V tomto případě platí:

a) před vložením nově vytvořených práv na výsadbu podle článku 6 do jedné nebo několika rezerv zajistí členský stát, aby udělením práv na novou výsadbu neklesl rozsah nově vytvořených práv na výsadbu podle čl. 6 odst. 1 na hodnotu pod nulu, a

b) jakmile členský stát vložil v článku 6 uvedená nově vytvořená práva na výsadbu do jedné nebo několika rezerv, má s tím související udělení práv na novou výsadbu za následek, že zanikne právo na výsadbu vložené v rezervě nebo rezervách pro příslušný region, které odpovídá ploše rovnocenné z hlediska čisté kultury.

Článek 4

1.  Právy na opětovnou výsadbu jsou

a) práva na opětovnou výsadbu udělená podle odstavce 2 nebo

b) obdobná práva nabytá podle předchozích vnitrostátních právních předpisů nebo předchozích právních předpisů Společenství.

2.  Členské státy udělí práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří vyklučili plochu vinice. Práva na opětovnou výsadbu mohou být členskými státy udělena producentům, kteří se zaváží vyklučit plochu vinic před uplynutím třetího roku od výsadby. Práva na opětovnou výsadbu se vztahují na plochy, které jsou rovnocenné z hlediska čisté kultury vyklučeným plochám nebo plochám určeným ke klučení.

3.  Práva na opětovnou výsadbu vykonává podnik, kterému jsou udělena. Členské státy mohou však stanovit, že tato práva mohou být vykonávána pouze na té ploše, na které se uskutečnilo klučení.

4.  Odchylně od odstavce 3 mohou být práva na opětovnou výsadbu zcela nebo částečně převedena na jiný podnik ve stejném členském státě, pokud:

a) část dotčeného podniku byla převedena tomuto jinému podniku. V takovém případě smí být vykonáváno právo na opětovnou výsadbu na ploše posledně jmenovaného podniku, která nesmí být větší než převedená plocha, nebo

b) plochy tohoto jiného podniku jsou určeny k

i) produkci jakostního vína s. o. nebo stolního vína se zeměpisným označením nebo

ii) založení porostu určeného k produkci roubů.

Práva mohou být vykonávána pouze na těch plochách a pro ty účely, pro které byla udělena.

Členské státy zajistí, aby uplatnění této odchylky nevedla na jejich území k celkovému nárůstu produkčního potenciálu, a to zvláště v případě převodu z nezavlažovaných na zavlažované plochy.

5.  Práva na opětovnou výsadbu nabytá podle tohoto nařízení lze vykonávat pouze do konce pátého hospodářského roku následujícího po vyklučení. Odchylně od toho může členský stát tuto lhůtu prodloužit na osm let. Práva na opětovnou výsadbu nevykonaná během této lhůty se podle čl. 5 odst. 2 písm. a) převádějí do rezervy.

Článek 5

1.  Za účelem lepší správy produkčního potenciálu na státní nebo regionální úrovni vytvoří členské státy státní rezervu nebo případně regionální rezervy práv na výsadbu.

2.  Do rezervy nebo rezerv se vloží:

a) práva na novou výsadbu, práva na opětovnou výsadbu a z rezervy udělená práva na výsadbu, která nebyla vykonána během lhůty uvedené v čl. 3 odst. 4, čl. 4 odst. 5 nebo odstavci 6 tohoto článku;

b) práva na opětovnou výsadbu, která jejich vlastníci vložili do rezervy, případně i za úhradu ze státních prostředků, jejíž výši a ostatní podmínky stanoví členské státy s přihlédnutím k oprávněným zájmům zúčastněných stran;

c) nově vytvořená práva na výsadbu uvedená v článku 6;

▼A1

d) pro Kypr práva na novou výsadbu 2000 ha pro výrobu jakostního vína ze státní rezervy Kypru existující před přistoupením. Kypr poskytne Komisi seznam regionů, kterým budou přidělena práva na novou výsadbu z této státní rezervy.

▼B

3.  Členské státy mohou z rezervy udělit práva těmito způsoby:

a) bez úhrady producentům mladším 40 let, kteří disponují přiměřenými odbornými dovednostmi a vědomostmi, poprvé se usadili ve vinařském podniku a tento jako jeho vedoucí obhospodařují, nebo

b) za úhradu do státního a případně regionálního fondu producentům, kteří mají v úmyslu vykonat práva k výsadbě vinic, jejichž produkce má zajištěný odbyt. Členské státy stanoví podmínky k určení výše úhrady, která může záviset na předpokládaném konečném produktu dotyčné vinice.

4.  Členské státy zajistí, aby místo, na kterém bude vykonáno právo udělené z rezervy, a použité odrůdy a pěstitelské techniky zaručovaly, že následující produkce bude úměrná poptávce trhu a že výnosy budou úměrné průměrnému výnosu v regionu, ve kterém bude toto právo vykonáváno, a to obzvláště v případech, když právo na výsadbu původně získané pro nezavlažované plochy bylo vykonáváno na plochách zavlažovaných.

5.  Práva na výsadbu vložená do rezervy mohou být z rezervy opětovně udělována až do konce pátého hospodářského roku následujícího po roce převodu. Práva na výsadbu, která nebudou opětovně udělena během této lhůty, zaniknou.

6.  Práva na výsadbu udělená z rezervy lze vykonávat pouze do konce druhého hospodářského roku následujícího po roce udělení. Práva na výsadbu udělená z rezervy a během tohoto období nevykonaná se podle odst. 2 písm. a) opět převádějí do rezervy.

7.  Členské státy, které vytvoří regionální rezervy, mohou upravovat převod práv na výsadbu mezi regionálními rezervami. Jestliže v některém členském státě existují jak regionální, tak i státní rezervy, mohou být povoleny také převody mezi těmito rezervami.

Na převody podle tohoto odstavce se může použít koeficient krácení.

8.  Odchylně od odstavců 1 až 7 může příslušný orgán členského státu rozhodnout, že systém rezerv nepoužije, pokud příslušný členský stát může prokázat, že na svém území disponuje účinným systémem pro správu práv na výsadbu. Tento systém se případně může odchylovat od příslušných ustanovení této kapitoly. Disponuje-li členský stát takovým systémem, prodlužuje se doba platnosti práv na opětovnou výsadbu podle čl. 4 odst. 5 první věty o pět hospodářských let. Ustanovení čl. 4 odst. 5 druhé věty zůstává použitelné.

Článek 6

1.  Nově vytvořená práva na výsadbu, včetně práv na novou výsadbu udělených členským státem podle čl. 3 odst. 2, jsou rozdělena takto:



(a)  Německo:

1 534 ha

Řecko:

1 098 ha

Španělsko:

17 355 ha

Francie:

13 565 ha

Itálie:

12 933 ha

Lucembursko:

18 ha

Rakousko:

737 ha

Portugalsko:

3 760 ha



(b)  rezerva Společenství:

17 000 ha.

2.  Nově vytvořená práva na výsadbu mohou být vložena do rezervy nebo vykonána podle čl. 2 odst. 3 písm. b) pouze tehdy, pokud členský stát zpracoval přehled produkčního potenciálu podle článku 16.

3.  Vklad nově vytvořených práv na výsadbu podle odstavce 1 do rezervy nebo výkon těchto práv podle čl. 2 odst. 3 písm. b) lze provést pouze jednou.

▼A1

4.  Pro Českou republiku se nově vytvořená práva na výsadbu přidělují na výrobu jakostních vín s. o. až do 2 % celkové plochy vinic obhospodařované v České republice k 1. květnu 2004. Tato práva se přidělují do státní rezervy, na niž se vztahuje článek 5.

Pro Maltu se nově vytvořená práva na výsadbu přidělují na výrobu jakostních vín s. o. až do 1 000 ha celkové osazené plochy vinic obhospodařované na Maltě. Tato nově vytvořená práva na výsadbu budou využita nejpozději ve vinařském roce 2005/2006. Nebudou-li tato práva využita do vinařského roku 2005/2006, budou přidělena do rezervy, na niž se vztahuje článek 5.

▼B

Článek 7

1.  Na tuto kapitolu se vztahují tyto definice:

a) „klučením“ se rozumí úplné odstranění révových keřů, které se nacházejí na pozemku osázeném révou;

b) „výsadbou“ se rozumí definitivní vysazení štěpované nebo neštěpované révy či jejích částí za účelem produkce hroznů nebo založení porostu k produkci roubů;

c) „právem na výsadbu“ se rozumí právo sázet révu podle článků 3, 4, 5 a 6 na základě práva na novou výsadbu, práva na opětovnou výsadbu, práva na výsadbu uděleného z rezervy nebo nově vytvořeného práva na výsadbu;

d) „právem na opětovnou výsadbu“ se rozumí právo sázet révu na ploše rovnocenné z hlediska čisté kultury ploše, na které réva byla nebo bude vyklučena podle článku 4 a čl. 5 odst. 8;

e) „přeštěpováním“ se rozumí štěpování révového keře, na kterém již dříve bylo štěpování provedeno.

2.  Prováděcí pravidla k této kapitole se stanoví postupem podle článku 75.

Mohou zahrnovat zejména:

 ustanovení o destilaci produktů získaných z révy uvedené v čl. 2 odst. 7,

 ustanovení proti nadměrným správním výdajům při provádění této kapitoly,

 uznání podle čl. 3 odst. 2,

 souběžnou existenci ploch vinic ve smyslu čl. 4 odst. 2,

 použití koeficientu krácení podle čl. 5 odst. 7,

 zacházení s rezervou Společenství podle čl. 6 odst. 1. Prováděcí pravidla mohou zejména stanovit, že až do 31. prosince 2003 nově vytvořená práva na výsadbu z rezervy Společenství budou rozdělena členským státům k využití v oblastech, pro které mohou prokázat dodatečnou potřebu a která může být pokryta přídělem těchto nově vytvořených práv na výsadbu,

 opatření, kterými lze zajistit, aby udělením práv na novou výsadbu podle čl. 3 odst. 1 nebyl dotčen zákaz nových výsadeb podle čl. 2 odst. 1.

3.  Komise předloží do 31. prosince 2003 a poté každé tři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této kapitoly. Tato zpráva může případně zahrnovat návrhy na udělení dalších nově vytvořených práv na výsadbu.



KAPITOLA II

PRÉMIE ZA KONEČNÉ VZDÁNÍ SE VINOHRADNICTVÍ

Článek 8

1.  Za konečné vzdání se vinohradnictví na určité ploše vinic může být poskytnuta prémie.

Prémie může být postupem podle této kapitoly poskytnuta producentům, kteří na vinicích pěstují révu k produkci hroznů. Dotyčná plocha vinic musí činit alespoň 10 arů.

2.  Členské státy mohou stanovit, na které plochy lze poskytnout prémie. Možnost získání prémií na tyto plochy může být rovněž vázána na podmínky, zejména na podmínky zajištění rovnováhy mezi produkcí a vlivem na životní prostředí v dotčeném regionu.

3.  Při získání prémie ztrácí producent právo na opětovnou výsadbu pro plochu, na kterou byla poskytnuta prémie.

4.  Výši prémie na hektar stanovuje členský stát na základě:

a) zemědělského výnosu nebo produkční kapacity podniku,

b) metody produkce,

c) plochy, na kterou má být prémie poskytnuta, ve vztahu k ploše podniku,

d) druhu vyráběného vína a

e) existenci smíšeného pěstitelství.

5.  Výše prémie nesmí překročit částku, která bude stanovena.

Článek 9

Prémie se neposkytují na

a) obhospodařované plochy vinic, na kterých během období, jež bude stanoveno, nejvýše však deset hospodářských let, dojde k porušení předpisů Společenství nebo vnitrostátních předpisů týkajících se výsadby;

b) plochy vinic, které již nejsou obdělávány;

c) plochy vinic, které byly osázeny během období, jež bude stanoveno, nejvýše však během deset hospodářských let;

d) plochy vinic, na které během období, jež bude stanoveno, nejvýše však deseti let, byly získány příspěvky na jejich restrukturalizaci a přeměnu.

Článek 10

Prováděcí pravidla k této kapitole se stanoví postupem podle článku 75.

Mohou zahrnovat zejména:

a) termíny pro podání žádosti a provedení klučení;

b) podmínky pro poskytnutí plateb;

c) horní mez výše prémie podle čl. 8 odst. 5;

d) úvahy o vlivu na životní prostředí a

e) stanovení období podle článku 9.



KAPITOLA III

RESTRUKTURALIZACE A PŘEMĚNA VINIC

Článek 11

1.  Zavádí se režim restrukturalizace a přeměny vinic.

2.  Cílem tohoto režimu je přizpůsobení produkce poptávce na trhu.

3.  Tento režim zahrnuje jedno nebo více z následujících opatření:

a) přeměnu odrůdové skladby, rovněž prostřednictvím přeštěpování;

b) změnu osázení vinic;

c) zlepšení technik obhospodařování vinic tak, aby odpovídaly cílům tohoto režimu.

Nevztahuje se na běžnou obnovu starých vysloužilých vinic.

▼M5

Vztahuje se na práva na novou výsadbu udělená v rámci plánů materiálního zlepšení uvedených v nařízení (ES) č. 950/97 a na práva udělená mladým zemědělcům pro hospodářské roky 2000/01, 2001/02 a 2002/03.

▼B

4.  Tento režim může být uplatňován pouze v těch oblastech členského státu, pro které členský stát zpracoval přehled produkčního potenciálu podle článku 16.

Článek 12

Za vytvoření plánů restrukturalizace a přeměny vinic a případně za jejich schvalování odpovídají členské státy. Tyto plány musí být v souladu s ustanoveními této kapitoly a s pravidly stanovenými k jejímu provádění.

Článek 13

1.  Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic může být poskytnuta pouze na základě plánu vytvořeného a popřípadě schváleného členským státem. Podpora se poskytuje formou:

a) náhrady producentům za ztrátu příjmů, která souvisí s prováděním plánu a

b) příspěvku na náklady restrukturalizace a přeměny vinic.

2.  Náhradu producentům za ztrátu příjmů lze poskytnou formou:

a) povolení souběžné existence staré a nové vinice během pevně stanoveného období ve výši nejvýše 3 let, aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly I této hlavy, nebo

b) finanční náhrady z rozpočtu Společenství.

3.  Příspěvek Společenství na náklady restrukturalizace a přeměny vinic nesmí přesáhnout 50 % těchto nákladů. V regionech zařazených jako regiony, na něž se vztahuje cíl 1 podle nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech ( 52 ), však může být poskytnut příspěvek Společenství až do výše 75 %. Aniž je dotčen čl. 14 odst. 4, nesmí ani v jednom z uvedených případů členské státy poskytnout žádný příspěvek na náklady.

Článek 14

1.  Komise každoročně předběžně přidělí prostředky členským státům na základě objektivních kritérií s přihlédnutím k jednotlivým situacím a potřebám, jakož i na základě úsilí, jež má být vynaloženo k dosažení cílů tohoto režimu.

2.  Předběžné přidělení prostředků se přizpůsobí na základě skutečných výdajů a přezkoumaných prognóz výdajů předložených členskými státy, přičemž se přihlíží k cílům tohoto režimu a dostupným prostředkům.

3.  Rozdělení prostředků mezi členské státy náležitě zohledňuje podíl plochy vinic členských států na celkové ploše vinic Společenství.

4.  Jsou-li některému členskému státu přiděleny prostředky na určitý počet hektarů, může je použít pro větší počet hektarů, než na jaký byly přiděleny. Přitom může tento členský stát použít státní prostředky k tomu, aby zvedl sníženou částku na hektar až do výše původní horní meze na hektar poskytované Společenstvím.

Článek 15

Prováděcí pravidla k této kapitole se stanoví postupem podle článku 75.

Mohou zahrnovat zejména:

a) minimální rozlohu dotčených vinic;

▼M5

b) ustanovení o využití práv na opětovnou výsadbu obecně a práv na novou výsadbu udělených v rámci plánů materiálního zlepšení a práv na novou výsadbu udělených mladým zemědělcům při provádění programů;

▼B

c) ustanovení proti nárůstu produkčního potenciálu v důsledku provádění této kapitoly;

d) nejvyšší podpůrné částky na hektar.



KAPITOLA IV

INFORMACE A OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

1.  Přehled produkčního potenciálu obsahuje údaje o:

a) plochách, které jsou na území členského státu osázeny révou, která je podle čl. 19 odst. 1 zatříděna jako moštová odrůda révy;

b) dotčených odrůdách;

c) celkovém stavu stávajících práv na výsadbu;

d) všech vnitrostátních nebo regionálních právních předpisech přijatých při provádění této hlavy.

2.  Členský stát může stanovit, že přehled může být sestaven na regionální bázi. V takovém případě však musí být všechny regionální přehledy sestaveny do 31. prosince 2001. V souladu s tímto nařízením nebrání skutečnost, že se sestavení přehledu v některém regionu zpozdí, použití této hlavy v jiných regionech dotyčného členského státu.

Článek 17

1.  Komise může posuzovat:

a) produkci v odvětví vína;

b) rozsah průmyslového využití produktů z révy;

c) vývoj spotřeby vína a jiných produktů odvětví vína v nezměněném stavu;

d) ostatní aspekty, jejichž znalost je potřebná pro řízení trhu nebo režimu přizpůsobení nabídky.

2.  Pro posouzení může Komise využít externích odborníků.

3.  Komise poskytne finanční prostředky na nezávislou studii o používání interspecifických odrůd révy. Na základě této studie předloží do 31. prosince 2003 Evropskému parlamentu a Radě zprávu doplněnou případně o návrhy.

Článek 18

1.  Producenti moštových hroznů, jakož i producenti moštu a vína podávají každoročně prohlášení o množství produktů z poslední sklizně. Členské státy mohou požadovat i od obchodníků s moštovými hrozny, že každoročně podají prohlášení o množství z poslední sklizně, které bylo uvedeno na trh.

2.  Producenti hroznového moštu a vína, jakož i obchodníci s výjimkou maloobchodníků podávají každoročně prohlášení o svých zásobách moštu a vína, ať už tyto zásoby pocházejí ze sklizně běžného roku, nebo z dřívějších sklizní. Mošty a vína dovezená z třetích zemí se vykazují samostatně.

Článek 19

1.  Členské státy zatřídí odrůdy révy určené k výrobě vína. Zatříděné odrůdy révy musí náležet k druhu Vitis vinifera nebo pocházet z křížení tohoto druhu s jinými druhy rodu Vitis. Zatříděny nesmějí být tyto odrůdy révy:

 Noah (zvaný rovněž Charvát, Noe),

 Othello,

 Isabelle,

 Jacquez,

 Clinton,

 Herbémont.

2.  Ve svém zatřídění označí členské státy odrůdy révy, které jsou na jejich území vhodné k výrobě jakostních vín s. o. Tyto odrůdy musí náležet k druhu Vitis vinifera.

▼A1

Pokud bude Polsko zařazeno do vinařské zóny podle čl. 1 odst. 3, označí při přistoupení odrůdy vína vhodné pro výrobu jednotlivých jakostních vín vyráběných na jeho území.

▼B

3.  Na území Společenství mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány pro účely výroby vína pouze zatříděné odrůdy révy. Toto omezení se nevztahuje na odrůdy révy, které jsou určeny pro vědecké výzkumné a pokusné účely.

4.  Plochy, které jsou osázeny nezatříděnými odrůdami révy, musí být vyklučeny s výjimkou případů, kdy produkce z těchto ploch je určena výhradně ke spotřebě rodiny vinaře. Členské státy přijmou potřebná opatření k dohledu nad uvedenou výjimkou.

5.  Jsou-li odrůdy vymazány ze zatřídění, musí být dotčené plochy do 15 let od výmazu vyklučeny.

Článek 20

Pravidla pro registr vinic Společenství jsou stanovena v nařízení (EHS) č. 2392/86.

Článek 21

Kapitoly I a II této hlavy se nepoužijí v členských státech, ve kterých výroba vína za hospodářský rok činí nejvýše 25 000 hektolitrů. Základem výpočtu pro tuto výrobu je průměrná výroba uplynulých pěti hospodářských let.

Článek 22

Členské státy mohou vydat přísnější vnitrostátní předpisy pro novou nebo opětovnou výsadbu révy nebo pro přeštěpování. Mohou vyžadovat, aby žádosti nebo informace stanovené v této hlavě byly doplněny dalšími údaji potřebnými pro kontrolu vývoje produkčního potenciálu.

Článek 23

1.  Prováděcí pravidla k této kapitole se stanoví postupem podle článku 75.

Mohou upravit zejména:

a) formu a míru podrobnosti údajů požadovaných pro přehled podle článku 16;

b) správu zatřiďování odrůd révy podle článku 19;

c) využití produktů z odrůd, které nejsou zapsány v tomto zatřídění.

2.  Předpisy o průvodních dokladech pro révový vegetativní množitelský materiál a odpovídající prováděcí pravidla, včetně předpisů o kontrole, mohou být stanovena postupem podle článku 75.

3.  Nařízení (EHS) č. 2392/86 může být pozměněno nebo zrušeno postupem podle článku 75.

4.  Postupem podle článku 75 bude rozhodnuto, zda některý členský stát vytvoří přehled podle článku 16 nebo případně zda bude dotyčné rozhodnutí zrušeno, jestliže například členský stát přehled neaktualizoval.



HLAVA III

MECHANISMY TRHU



KAPITOLA I

PODPORA SOUKROMÉHO SKLADOVÁNÍ

Článek 24

1.  Producentům se poskytne podpora soukromého skladování:

a) stolního vína,

b) hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu a rektifikovaného moštového koncentrátu.

2.  Podpora se poskytne jedině tehdy, pokud bude v době od 16. prosince až do 15. února následujícího roku a za podmínek, jež budou stanoveny, uzavřena s intervenční agenturou dlouhodobá smlouva o skladování.

3.  Doba trvání dlouhodobých smluv o skladování končí

a) pro stolní víno nejdříve 1. září po datu uzavření smlouvy, pro hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt a rektifikovaný moštový koncentrát nejdříve 1. srpna po datu uzavření smlouvy a

b) nejpozději 30. listopadu po datu uzavření smlouvy.

Článek 25

1.  Na uzavření smluv o skladování se vztahují podmínky týkající se především jakosti dotčených produktů.

2.  Smlouvy o skladování stolního vína musí obsahovat ustanovení, že výplata podpory za celé uskladněné množství nebo jeho část se může zastavit a odpovídající povinnosti producenta mohou skončit, jakmile tržní cena dotčeného druhu stolního vína překročí práh, který bude stanoven.

3.  Částka podpory na soukromé skladování může pokrýt pouze technické náklady spojené se skladováním a úroky; tyto náklady i úroky se stanoví paušálně.

4.  U zahuštěného hroznového moštu se může na výši této podpory použít koeficient odpovídající jeho hustotě.

Článek 26

1.  Prováděcí pravidla k této kapitole se stanoví postupem podle článku 75.

Mohou zahrnovat zejména:

 stanovení prahu, paušální částky a koeficientu podle článku 25,

 ustanovení, že dlouhodobé smlouvy o skladování stolního vína lze uzavřít pouze pro určité druhy stolního vína,

 ustanovení, že hroznový mošt, pro který byla uzavřena dlouhodobá smlouva o skladování, může být během trvání smlouvy zcela nebo částečně zpracován na zahuštěný hroznový mošt nebo rektifikovaný moštový koncentrát,

 pravidla pro používání ustanovení o zastavení platby podpor podle čl. 25 odst. 2,

 ustanovení, že hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt k výrobě hroznové šťávy nemohou být předmětem dlouhodobých smluv o skladování,

 skutečnou dobu trvání smlouvy.

2.  Postupem podle článku 75 může být stanoveno, že

 režim podpor soukromého skladování nelze uplatňovat, jestliže vývoj trhu ukáže, že tento režim je neopodstatněný, a

 možnost uzavírání dalších dlouhodobých smluv o skladování lze kdykoli pozastavit, jestliže je to opodstatněno vývojem trhu a zejména rozsahem již uzavřených smluv.



KAPITOLA II

DESTILACE

Článek 27

1.  Úplné vylisování rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů a lisování vinných kalů se zakazuje. Obnovené kvašení matolin pro jiné účely než destilaci se zakazuje.

2.  Filtrace a odstředění vinných kalů se nepovažují za lisování, pokud

a) získané produkty mají řádnou a uspokojivou obchodní jakost a

b) takto zpracované vinné kaly nejsou dále převáděny do suchého stavu.

3.  S výjimkou osob a seskupení uvedených v odstavci 7 musí každá fyzická či právnická osoba nebo seskupení osob, které prováděly vinifikaci, nechat destilovat všechny vedlejší produkty vinifikace.

4.  Množství alkoholu ve vedlejších produktech musí dosahovat nejméně 10 % objemových alkoholu obsaženého v získaném vínu, jestliže víno bylo získáno přímou vinifikací hroznů. S výjimkou odchylek v technicky opodstatněných případech nesmí toto množství činit méně než 5 %, jestliže víno bylo získáno vinifikací hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení. Nebude-li dosaženo této procentní sazby, musí osoba povinná destilací dodat odpovídající množství vína ze své vlastní produkce, aby se dosáhlo uvedené procentní sazby.

Pro skupiny producentů, jež budou určeny, pro určité produkční regiony, jakož i pro vína podléhající destilaci podle článku 28 mohou být učiněny odchylky od odstavce 3 a od prvního pododstavce.

5.  Povinnost dodávky podle odstavce 3 může být splněna dodáním vína octárně.

6.  S výjimkou osob a seskupení uvedených v odstavci 7 musí každá fyzická nebo právnická osoba či jejich seskupení disponující vedlejšími produkty, které vznikly při jiném zpracování hroznů než vinifikaci, dodávat tyto produkty k destilaci.

▼A1

7.  Každá fyzická nebo právnická osoba či jejich seskupení, která zpracovává hrozny sklizené ve vinařské zóně A nebo v německé části vinařské zóny B nebo zpracovává hrozny sklizené v Rakousku nebo v České republice, musí pod kontrolou a za podmínek, jež budou stanoveny, odstranit vedlejší produkty vznikající při tomto zpracování.

▼B

8.  Každá osoba nebo seskupení podléhající povinnostem uvedeným v odstavci 3 nebo v odstavci 6 mohou tyto povinnosti splnit stažením vedlejších produktů vinifikace pod kontrolou a za podmínek, jež budou stanoveny.

9.  Nákupní cena matolin, vinných kalů a vína dodaných podle tohoto článku k destilaci činí 0,995 eura za % objemové a hektolitr.

10.  Cena, kterou má zaplatit palírna, nemůže být nižší než nákupní cena.

11.  Palírna může

a) získat podporu pro produkt k destilaci, jestliže destilací získaný produkt vykazuje nejméně 52 % objemových alkoholu nebo

b) destilací získaný produkt dodat intervenční agentuře, pokud vykazuje nejméně 92 % objemových alkoholu.

Je-li víno již před dodáním do palírny zpracováno na alkoholizované víno, je výrobci alkoholizovaného vína vyplacena podpora podle písmene a) a produkt destilace nelze dodat intervenční agentuře.

12.  Může být rozhodnuto, že dodávku intervenční agentuře lze nahradit dodávkou hospodářskému subjektu, který předložil nabídku v rámci prodejů uspořádaných pro odbyt produktů destilace a jehož nabídka byla přijata v rámci postupu podle čl. 31 odst. 1.

13.  Odstavce 1 až 12 se nevztahují na hroznovou šťávu a zahuštěnou hroznovou šťávu ani na hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt určený k výrobě hroznové šťávy.

Článek 28

1.  Víno z hroznů odrůd, které jsou zatříděny pro stejnou správní jednotku jako odrůdy moštové i jako odrůdy k jiným účelům, se musí před termínem, jež bude stanoven, destilovat, pokud překračuje běžně vinifikované množství a není v daném hospodářském roce vyvezeno. Není-li stanoveno jinak, lze jej dodávat pouze do palíren.

2.  Pro stanovení běžně vinifikovaného množství se přihlíží zejména

a) k množství vinifikovanému v průběhu referenčního období, jež bude stanoveno, a

b) k množství vína vyhrazeného pro tradiční účely užití.

3.  Nákupní cena vína dodaného k destilaci podle tohoto článku činí 1,34 eura za % objemové a hektolitr; tato cena může během daného hospodářského roku kolísat, pokud její průměrná výše v tomto hospodářském roce činí 1,34 eura za % objemové a hektolitr.

4.  Cena, kterou má zaplatit palírna, nemůže být nižší než nákupní cena.

5.  Palírna může

a) získat podporu pro produkt k destilaci, jestliže destilací získaný produkt vykazuje nejméně 52 % objemových alkoholu nebo

b) destilací získaný produkt dodat intervenční agentuře, pokud vykazuje nejméně 92 % objemových alkoholu.

Je-li víno již před dodáním do palírny zpracováno na alkoholizované víno, je výrobci alkoholizovaného vína vyplacena podpora podle písmene a) a produkt destilace nelze dodat intervenční agentuře.

6.  Může být rozhodnuto, že dodávku intervenční agentuře lze nahradit dodávkou hospodářskému subjektu, který předložil nabídku v rámci prodejů uspořádaných pro odbyt produktů destilace a jehož nabídka byla přijata v rámci postupu podle čl. 31 odst. 1.

7.  Tento článek se použije bez ohledu na čl. 1 odst. 2.

Článek 29

1.  Společenství může podporovat destilaci stolního vína a vína vhodného k získávání stolního vína, aby podpořilo trh s vínem a průběžné zásobení té části odvětví konzumního alkoholu produkty destilace vína, ve které se tento alkohol tradičně používá.

2.  Podpora spočívá v poskytnutí hlavní a vedlejší podpory palírně.

3.  Hlavní podpora se poskytuje na základě destilovaného množství stolního vína a vína vhodného k získávání stolního vína.

4.  Hlavní podpora se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi palírnou a producentem vína. Stanoví se minimální cena, kterou musí palírny zaplatit producentovi; tato cena může během daného hospodářského roku kolísat, pokud její průměrná výše v tomto hospodářském roce činí 2,488 eura za % objemové a hektolitr.

5.  Výše hlavní podpory zohledňuje tyto podmínky:

a) průměrná minimální cena hrazená palírnami producentům vína musí během daného hospodářského roku odpovídat částce uvedené v odstavci 4;

b) musí být i nadále a za soutěžní ceny zásobováni tradiční odběratelé odvětví konzumního alkoholu.

6.  Vedlejší podpora se poskytuje ve formě platby k pokrytí přiměřených nákladů na skladování vzniklých destilátů. Je určena ke zjednodušení uplatňování režimu hlavní podpory.

Článek 30

1.  V případě výjimečného narušení trhu následkem značných přebytků nebo problémů s jakostí může být přijato opatření pro nouzovou destilaci.

2.  Účelem tohoto opatření je:

a) odstranění specifických přebytků a

b) zajištění průběžného zásobování od jedné sklizně ke druhé.

3.  Toto opatření je pro producenty dobrovolné.

4.  Toto opatření může být omezeno na některé druhy vína nebo pěstitelské oblasti. Pro jakostní víno s. o. lze toto opatření uplatňovat pouze na žádost dotčeného členského státu.

5.  Jedním z kritérií, která by mohla být určující pro zavedení tohoto opatření, je prokazatelné zhoršení tržní ceny v určité době pro některý druh vína nebo pro víno určité pěstitelské oblasti.

6.  Jestliže Společenství uplatňovalo toto opatření ve třech po sobě následujících letech pro některý druh vína (v určité oblasti), předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o této trvající krizi a případně předloží odpovídající návrhy.

Článek 31

1.  Alkohol převzatý intervenční agenturou bude odprodán buď prostřednictvím veřejné dražby, nebo v nabídkovém řízení. Při odbytu tohoto alkoholu zamezí úřady v nejvyšší možné míře případné újmě při prodeji alkoholu, který je tradičně závislý na existenci tohoto trhu. Tento alkohol nesmí proniknout do odvětví konzumního alkoholu.

2.  Lze však rozhodnout od odprodeji tohoto alkoholu do uvedeného odvětví, pokud zásobování části odvětví, ve kterém je užití alkoholu vinného původu předepsáno, není zajištěno na základě článků 27, 28 a 29.

Článek 32

1.  Pro víno od producentů, kteří zvýšili jeho obsah alkoholu přidáním sacharosy nebo moštu a získali na to podporu podle článku 34, se snižuje pro každou destilaci s výjimkou destilace podle článku 27 stanovená nákupní cena uvnitř každé oblasti pěstování révy o stejnou paušální částku, která bude vypočtena podle výše podpory uvedené v článku 34 a podle stanoveného zvýšení obsahu alkoholu pro danou oblast pěstování révy.

2.  Na žádost dotčeného producenta se snížení provádí jenom u množství, u kterého byl zvýšen obsah alkoholu podle odstavce 1.

Článek 33

1.  Prováděcí pravidla k této kapitole se stanoví postupem podle článku 75.

Mohou upravit zejména:

a) odchylky uvedené v této kapitole;

b) podmínky podle článků 27 a 28, za kterých se provádí destilace, zjišťování obsahu alkoholu ve vínu, podmínky, za kterých se produkty dodávají intervenčním agenturám, a nákupní ceny produktů destilace, které mohou být převzaty intervenčními agenturami, nebo kritéria stanovení těchto cen;

c) minimální normy pro matoliny a vinné kaly;

d) podmínky, za kterých může být provedeno odstranění pod kontrolou uvedené v čl. 27 odst. 7;

e) běžně vinifikované množství podle čl. 28 odst. 2;

f) pravidla pro uplatňování opatření uvedeného v článku 30, včetně produktů, na něž se vztahuje, jakož i odbyt produktů destilace, zejména za účelem zabránění narušení trhu s alkoholem a lihovinami;

g) možnost přizpůsobení nákupní ceny uvedené v čl. 28 odst. 3 a

h) stanovení minimální ceny podle čl. 29 odst. 4.

2.  Výše podpor uvedených v článcích 27 a 28 určených k zajištění odbytu získaných produktů, výše podpor uvedených v článku 29, pravidla vymezující okolnosti, jež by mohly způsobit uplatnění opatření uvedeného v článku 30, jakož i rozsah a forma finanční podpory Společenství pro tato opatření se stanoví postupem podle článku 75.



KAPITOLA III

PODPORY PRO SPECIFICKÉ VYUŽITÍ

Článek 34

1.  Zavádí se podpora pro použití

a) zahuštěného hroznového moštu a

b) rektifikovaného moštového koncentrátu

vyrobených ve Společenství, pokud budou užity ke zvýšení obsahu alkoholu vinařských produktů, pro které je takové zvýšení podle tohoto nařízení povoleno.

2.  Poskytování podpory může být vyhrazeno pro produkty získané ve vinařské zóně C III, jestliže by bez tohoto opatření nebylo možné zachovat současný obchod s hroznovým moštem a vínem pro scelování.

3.  Výše podpory se stanoví v eurech za procento objemové možného obsahu alkoholu a za hektolitr zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu s přihlédnutím k rozdílům mezi náklady na obohacování prostřednictvím uvedených produktů a náklady na obohacování prostřednictvím sacharosy.

Článek 35

1.  Zavádí se podpora pro použití

a) hroznového moštu a zahuštěného hroznového moštu vyrobených ve Společenství za účelem výroby hroznové šťávy nebo jiných poživatelných produktů z hroznové šťávy;

b) hroznového moštu a zahuštěného hroznového moštu vyrobených ve vinařské zóně C III určených ve Spojeném království a Irsku k výrobě produktů kódu KN 2206 00, pro které mohou dotyčné členské státy v souladu s přílohou VII částí C bodem 2 povolit užití složeného výrazu obsahujícího slovo „víno“;

c) zahuštěného hroznového moštu vyrobeného ve Společenství jako hlavní složky sortimentu zboží, které ve Spojeném království a Irsku bude uváděno do oběhu s výslovným návodem, jak z něj spotřebitel připraví nápoj napodobující víno (home-made wine).

2.  Ukáže-li se, že zeměpisné omezení výroby hroznového moštu a zahuštěného hroznového moštu podle odst. 1 písm. b) vede k narušení hospodářské soutěže, může být odchylně od odst. 1 písm. b) rozhodnuto, že podpora bude poskytnuta i pro hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt, který byl vyroben v jiných oblastech Společenství než ve vinařské zóně C III.

3.  Podpory uvedené v odstavci 1 se poskytují výhradně pro užití produktů, které byly získány z odrůd révy zatříděných výhradně jako moštové odrůdy nebo zatříděných jako moštové odrůdy a současně jako odrůdy pro jiné účely; mohou být rovněž poskytnuty na hrozny z těchto odrůd pocházející ze Společenství.

4.  Výše podpor se stanoví tak, aby náklady na zásobování hroznovým moštem a zahuštěným hroznovým moštem pocházejícím ze Společenství byly na úrovni, která zajistí udržení jejich tradičních odbytových možností.

▼M4 —————

▼B

Článek 36

Prováděcí pravidla k této kapitole se stanoví postupem podle článku 75.

Mohou upravit zejména:

a) podmínky pro poskytnutí podpory podle čl. 34 odst. 1;

b) opatření nezbytná k zajištění kontroly použití produktů podle čl. 35 odst. 1;

c) výši podpory podle článků 34 a 35, která se stanoví před začátkem každého hospodářského roku;

d) rozhodnutí podle čl. 35 odst. 2.



KAPITOLA IV

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Producenti, na které se vztahují povinnosti podle článků 27 a 28, mohou využívat intervenční opatření podle této hlavy pouze tehdy, když uvedené povinnosti splnili během období, jež bude stanoveno. Toto období a prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 75.

Článek 38

1.  Pokud jsou na trhu s vínem Společenství zjištěny příliš vysoké ceny některého druhu vína a je pravděpodobné, že tato situace bude pokračovat, a je-li tím trh narušen, může Komise přijmout nezbytná opatření.

2.  Pokud trh se stolním vínem vyžaduje podporu, mohou být pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b), s výjimkou stolního vína, přijata intervenční opatření postupem podle článku 75.



HLAVA IV

SESKUPENÍ PRODUCENTŮ A ODVĚTVOVÉ ORGANIZACE



KAPITOLA I

SESKUPENÍ PRODUCENTŮ

Článek 39

1.  Pro účely tohoto nařízení se „seskupením producentů“ rozumí právnická osoba, která

a) byla založena z podnětu producentů produktů, na něž se vztahuje toto nařízení;

b) pro své členy sleduje zejména tyto cíle:

i) zajištění plánování produkce a jejího přizpůsobení podle poptávky, zejména množstvím a jakostí;

ii) podpora soustředění nabídky a uvádění jejich produktů na trh;

iii) omezování produkčních nákladů a regulace produkčních cen;

iv) podpora ekologicky vhodných pěstitelských metod, technik produkce a technik nakládání s odpady, zvláště za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny, jakož i k udržení nebo podpoře biodiverzity.

2.  Seskupení producentů uznaná v rámci tohoto nařízení musí mít možnost uložit přiměřené sankce svým členům v případě porušení závazků vyplývajících ze stanov.

3.  Členské státy mohou jako seskupení producentů ve smyslu tohoto nařízení uznat ta seskupení, která o to požádají, pokud:

a) splňují požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2 a za tím účelem mimo jiné prokážou, že sdružují alespoň minimální počet členů a disponují minimálním množstvím produktů, které lze uvést na trh;

b) skýtají dostatečnou záruku, pokud jde o uskutečňování, trvání a efektivnost své činnosti;

c) účinně připraví své členy k přijetí technické pomoci nezbytné pro využití ekologicky zaměřených pěstitelských metod.

Článek 40

1.  Členské státy

a) rozhodnou o uznání seskupení producentů během tří měsíců od obdržení žádosti se všemi potřebnými údaji;

b) provádějí pravidelné kontroly, aby zjistily, zda seskupení producentů trvale plní předpoklady pro uznání, při jejich neplnění uplatní sankce vůči tomuto seskupení a v případě nutnosti rozhodnou o odejmutí uznání;

c) sdělí Komisi do dvou měsíců každé rozhodnutí o poskytnutí nebo odejmutí uznání.

2.  Komise se prostřednictvím kontroly přesvědčí o dodržování článku 39 a odst. 1 písm. b) tohoto článku a případně na jejím základě požádá členský stát o odejmutí poskytnutého uznání.



KAPITOLA II

ODVĚTVOVÉ ORGANIZACE

Článek 41

1.  Za účelem zlepšení fungování trhu s jakostními víny s. o. a stolními víny se zeměpisným označením mohou producentské členské státy, zejména při provádění rozhodnutí odvětvových organizací, stanovit pravidla pro uvádění na trh, aby byla řízena nabídka během prvního uvedení na trh, jestliže tato pravidla se vztahují na zadržení produktů v rezervě a/nebo stupňovité uvádění produktů na trh, s vyloučením všech ostatních jednání ve vzájemné shodě, například těchto:

 stanovení ceny, a to i orientační nebo prostřednictvím doporučení,

 zadržení příliš vysokého procentního podílu roční sklizně, která je běžně dostupná, a obecně každé neobvyklé opatření ke zúžení nabídky,

 odepření vydání státních potvrzení nebo potvrzení Společenství pro uvádění vinařských produktů do oběhu a na trh, pokud je toto uvádění na trh slučitelné s výše uvedenými pravidly.

2.  Pravidla uvedená v odstavci 1 jsou dávána hospodářským subjektům na vědomí v plném znění prostřednictvím zveřejnění v úředním tisku dotčeného členského státu.

3.  Členské státy, které využijí možnost uvedenou v odstavci 1, předají každoročně Komisi zprávu o přijatých rozhodnutích v předcházejícím roce. Komise ověří, zda jsou v souladu s právem Společenství, především s ustanoveními o volném pohybu zboží (články 28 až 31 Smlouvy), o hospodářské soutěži (články 81 až 86 Smlouvy) a se zásadou zákazu diskriminace (čl. 34 odst. 3 Smlouvy).

4.  Organizace ve smyslu odstavce 1 provádí v jednom nebo několika regionech Společenství některá z následujících opatření, přičemž přihlíží k zájmům spotřebitelů:

i) zlepšení znalosti a průhlednosti produkce a trhu;

ii) přispění k lepší koordinaci uvádění produktů na trh, zvláště prostřednictvím průzkumů a studií trhu;

iii) vypracování smluvních vzorů slučitelných s právem Společenství;

iv) větší míra využívání produkčního potenciálu;

v) informace a průzkumy trhu za účelem zaměření produkce na produkty, které lépe odpovídají potřebám trhu, jakož i chuti a očekávání spotřebitele, především pokud jde o jakost a šetrnost k životnímu prostředí;

vi) vývoj postupů k omezení spotřeby přípravků na ochranu rostlin a jiných používaných látek a k zajištění jakosti produktů stejně jako ochrany půdy a vod;

vii) vývoj postupů a nástrojů ke zlepšení jakosti produktů ve všech etapách produkce, vinifikace a uvádění na trh;

viii) využívání možností a ochrana ekologického zemědělství, jakož i označení původu, značky jakosti a zeměpisných označení;

ix) podpora zejména integrované produkce nebo jiných ekologicky zaměřených metod produkce.



HLAVA V

ENOLOGICKÉ POSTUPY A OŠETŘOVÁNÍ, POPIS, OZNAČOVÁNÍ, OBCHODNÍ ÚPRAVA A OCHRANA



KAPITOLA I

POVOLENÉ POSTUPY A OŠETŘENÍ

Článek 42

1.  Stanoví se enologické postupy a ošetření povolené ve Společenství pro výrobu produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, s výjimkou hroznové šťávy, zahuštěné hroznové šťávy, jakož i hroznového moštu a zahuštěného hroznového moštu určeného pro výrobu hroznové šťávy.

2.  Povolené enologické postupy a ošetření mohou být užity pouze k řádné vinifikaci, uchovávání nebo k řádnému vývoji produktu.

3.  Povolené enologické postupy a ošetření vylučují přidání vody, kromě případů, kdy existuje zvláštní technická potřeba, jakož i přidání alkoholu, s výjimkou hroznového moštu z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, likérového vína, šumivého vína, alkoholizovaného vína a, za podmínek, které budou stanoveny, perlivého vína.

4.  Členské státy mohou u enologických postupů a ošetření uplatňovat přísnější podmínky, aby zajistily zachování podstatných charakteristických znaků jakostního vína s. o., stolního vína se zeměpisným označením vyráběného na jejich území, jakož i šumivého a likérového vína. V takovém případě sdělí tyto podmínky Komisi, která o nich uvědomí ostatní členské státy.

5.  Není-li stanoveno jinak, pouze hrozny odrůd zatříděných podle článku 19 jako moštové odrůdy a z nich získané produkty mohou být ve Společenství použity k výrobě těchto produktů:

a) hroznového moštu, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu,

b) zahuštěného hroznového moštu,

c) rektifikovaného moštového koncentrátu,

d) vína vhodného k získávání stolního vína,

e) stolního vína,

f) jakostního vína s. o.,

g) likérového vína,

h) částečně zkvašeného hroznového moštu ze zaschlých hroznů,

i) vína z přezrálých hroznů.

6.  Scelením vína vhodného k získávání bílého stolního vína nebo bílého stolního vína s vínem vhodným k získávání červeného stolního vína nebo červeným stolním vínem nemůže vzniknout stolní víno.

Toto ustanovení však v některých případech, jež budou stanoveny, nevylučuje scelování podle prvního pododstavce, jestliže výsledný produkt vykazuje vlastnosti červeného stolního vína.

Odchylně od prvního pododstavce je uvedené scelování povoleno do 31. července 2005 v regionech, ve kterých je tento postup tradiční, a to za podmínek, jež budou stanoveny.

Článek 43

1.  Povolené enologické postupy a ošetření jsou uvedeny v přílohách IV a V.

2.  Zejména:

 povolené enologické postupy a ošetření týkající se obohacování, přikyselování, odkyselování a slazení, jakož i předpisy o obsahu oxidu siřičitého a nejvyšším obsahu těkavých kyselin jsou uvedeny v příloze V částech A až G,

 povolené enologické postupy a ošetření a pravidla pro výrobu šumivého vína a jakostního šumivého vína jsou uvedeny v příloze V částech H a I;

 povolené enologické postupy a ošetření a pravidla pro výrobu likérového vína jsou uvedeny v příloze V části J.

Článek 44

▼M5

1.  U produktů kódů KN 2204 10, 2204 21 a 2204 29 mohou být ve Společenství nabízena nebo dodávána k přímé lidské spotřebě pouze likérová vína, šumivá vína, šumivá vína dosycená oxidem uhličitým, perlivá vína, perlivá vína dosycené oxidem uhličitým, jakostní vína s. o., stolní vína, vína z přezrálých hroznů a případně, odchylně od článku 45, vína dovezená v souladu s právem.

▼B

2.  S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, může být jiné víno než jakostní víno s. o. pocházející z odrůd uvedených v čl. 42 odst. 5, avšak neodpovídající definicím podle přílohy I bodů 12 až 18, použito jen pro vlastní spotřebu rodiny vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci.

3.  V letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami může být rozhodnuto, že produkty z vinařských zón A a B, které nedosahují minimálního přirozeného obsahu alkoholu stanoveného pro danou vinařskou zónu, mohou být ve Společenství použity k výrobě šumivého vína a šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jestliže tato vína dosahují alespoň 8,5 % objemových skutečného obsahu alkoholu, nebo k výrobě perlivého vína dosyceného oxidem uhličitým. V takovém případě se může provést obohacování v rámci mezních hodnot stanovených v příloze V části D bodu 5.

4.  Aniž jsou dotčena přísnější ustanovení, které členské státy mohou uplatňovat na svém území pro výrobu produktů, které nespadají pod kódy KN 2204 10, 2204 21 a 2204 29, může být hroznový mošt z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, použit pouze k výrobě těchto produktů.

5.  Hroznová šťáva a zahuštěná hroznová šťáva pocházející ze Společenství nesmí být vinifikována, ani do vína přidávána. Tyto produkty podléhají kontrole týkající se jejich užití. Uvedení těchto produktů do alkoholového kvašení je na území Společenství zakázáno.

6.  Odstavce 4 a 5 se nevztahují na produkty určené ►A1  ve Spojeném království, Irsku a Polsku ◄ k výrobě produktů kódů KN 2206 00, pro které mohou členské státy v souladu s přílohou VII částí C bodem 2 povolit užití složeného výrazu obsahujícího slovo „víno“.

7.  Vína vhodná k získávání stolního vína, která nedosahují minimálního skutečného obsahu alkoholu stolního vína, mohou být uvedena do oběhu pouze za účelem výroby šumivého vína, pro potřeby octáren a palíren nebo k jiným průmyslovým účelům. Obohacování těchto vín a jejich scelování se stolním vínem za účelem zvýšení skutečného obsahu alkoholu na úroveň předepsanou pro stolní víno může být provedeno pouze v zařízení výrobce vína nebo na jeho účet.

8.  Z vinných kalů a matolin nesmí být vyráběno víno ani jakýkoliv nápoj k přímé lidské spotřebě s výjimkou alkoholu, vínovice nebo matolinového vína.

9.  Matolinové víno může být – jestliže je jeho výroba povolena daným členským státem - použito jen k destilaci nebo pro vlastní spotřebu rodiny vinaře.

10.  Alkoholizované víno může být použito pouze k destilaci.

11.  Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých hroznů může být uveden do oběhu jen za účelem výroby likérového vína, a to pouze ve vinařských oblastech, ve kterých toto užití bylo tradičně používáno před 1. lednem 1985, a pro výrobu vína z přezrálých hroznů.

12.  Čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt, rektifikovaný moštový koncentrát, hroznový mošt, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, hroznová šťáva a zahuštěná hroznová šťáva, které pocházejí ze třetích zemí, nesmějí být na území Společenství zpracovávány na víno ani přidávány do vína.

13.  Uvedení produktů uvedených v odstavci 12 do alkoholového kvašení je na území Společenství zakázáno. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty určené ►A1  ve Spojeném království, Irsku a Polsku ◄ k výrobě produktů kódu KN 2206 00, pro které mohou členské státy v souladu s přílohou VII částí C bodem 2 povolit užití složeného výrazu obsahujícího slovo „víno“.

14.  Scelování vína pocházejícího z třetích zemí s vínem ze Společenství, jakož i scelování vín pocházejících z jednotlivých třetích zemí na zeměpisném území Společenství je zakázáno.

15.  Rada může v souladu s mezinárodními závazky Společenství rozhodnout o odchylkách od odstavce 12, odstavce 13 první věty a odstavce 14.

Článek 45

1.  Není-li stanoveno jinak, nemohou být nabízeny nebo dodávány k přímé lidské spotřebě tyto produkty:

a) dovezené nebo nedovezené produkty kódů KN 2204 10, 2204 21, 2204 29 a 2204 30 10, které byly vyrobeny za použití enologických postupů, které nejsou povoleny právními předpisy Společenství nebo – pokud je to umožněno – předpisy vnitrostátními;

b) produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a), b) a c), které nemají řádnou a uspokojivou obchodní jakost;

c) produkty uvedené v čl. 1 odst. 2, které neodpovídají definicím podle přílohy I.

2.  Odchylky uvedené v odstavci 1 pro dovezené produkty se stanoví postupem podle článku 133 Smlouvy.

Článek 46

1.  Prováděcí pravidla k této kapitole a k přílohám IV a V se stanoví postupem podle článku 75.

Upravují zejména:

a) ve vztahu k příloze V části A přechodná ustanovení pro vína vyrobená před 1. zářím 1986 a změny seznamů vín v bodě 2;

b) ve vztahu k příloze IV a V mezní hodnoty a určité podmínky k užití enologických postupů a ošetřování uvedených v těchto přílohách, kromě mezních hodnot a podmínek již stanovených v těchto přílohách;

c) rozhodnutí, výjimky, odchylky, podmínky a seznamy uvedené v této kapitole a příloze V;

d) používání přílohy V částí C až G na produkty, které nebyly sklizeny v oblastech Společenství náležejících k vinařským zónám podle přílohy III;

e) ve vztahu k příloze V části J seznamy podle bodu 2 písm. b) a bodu 6, odchylky podle bodu 4 písm. b), jakož i postupy pro prohlášení a evidenci podle bodu 6.

2.  Postupem podle článku 75 se stanoví tato pravidla:

a) pravidla pro srovnání určitých enologických postupů a ošetřování používaných ve třetích zemích s postupy a ošetřováním podle čl. 43 odst. 1 a přílohy IV;

b) předpisy pro míchání a scelování hroznového moštu a vína;

c) kriteria čistoty a identity pro látky užívané v enologických postupech;

d) správní předpisy k provádění povolených enologických postupů a ošetření; tyto předpisy mohou stanovit, že určité enologické postupy a ošetřování mohou být prováděny pouze pod dohledem osoby uznané členským státem, která disponuje dostatečnými znalostmi, aby zaručila jakost, hygienu a prospěšnost produktu pro zdraví;

e) podmínky držení a oběhu, užití produktů uvedených v článku 45 nebo seznamy produktů, na něž se nevztahují podmínky uvedeného článku, a kriteria umožňující zmírnit nepřiměřenou tvrdost v jednotlivých případech, podmínky, za kterých mohou členské státy povolit držení a oběh, jakož i užití produktů neodpovídajících jiným ustanovením tohoto nařízení než čl. 45 odst. 1 nebo předpisům vydaným při použití tohoto nařízení, a

f) obecná pravidla k používání jinak nepovolených enologických postupů a ošetřování k pokusným účelům.

3.  Metody rozboru, podle kterých může být zjišťováno složení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i pravidla, podle kterých může být zjištěno, zda tyto produkty nebyly podrobeny nepovoleným enologickým postupům, se stanoví postupem podle článku 75.

Stejným postupem se v případě potřeby stanoví mezní hodnoty charakterizující složení používaných látek určitých enologických postupů, jakož i srovnávací tabulky údajů získaných rozborem.

Jestliže však nebudou v rámci Společenství stanoveny žádné metody rozboru nebo pravidla ve smyslu prvního pododstavce ke zjištění a kvantifikaci látek hledaných v daném produktu, použijí se tyto metody:

a) metody rozboru uznané generálním shromážděním Mezinárodního úřadu pro révu a víno (OIV) a zveřejněné z jeho podnětu nebo

b) jestliže se mezi metodami uvedenými pod písmenem a) nenachází žádná vhodná metoda, pak taková metoda rozboru, která odpovídá normám doporučeným Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO), nebo

c) v případě neexistence metod podle písmen a) a b) jedna z níže uvedených metod podle její přesnosti, opakovatelnosti a proveditelnosti:

i) jedna z metod rozboru povolených dotčeným členským státem nebo

ii) v případě nutnosti jakákoliv jiná vhodná metoda rozboru.

Za metody rozboru rovnocenné metodám Společenství uvedeným v prvním pododstavci jsou považovány automatizované metody rozboru používané místo metod rozboru Společenství, pokud bylo postupem podle článku 75 zjištěno, že výsledky jsou z hlediska přesnosti, opakovatelnosti a proveditelnosti přinejmenším rovnocenné s výsledky dosaženými na základě odpovídajících metod rozboru Společenství.



KAPITOLA II

POPIS, OZNAČOVÁNÍ, OBCHODNÍ ÚPRAVA A OCHRANA URČITÝCH PRODUKTŮ

Článek 47

1.  Pravidla pro popis, označování a obchodní úpravu některých produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i pravidla pro ochranu určitých označení, údajů a výrazů obsahuje tato kapitola a přílohy VII a VIII. V těchto pravidlech jsou zohledněny zejména tyto cíle:

a) ochrana oprávněných zájmů spotřebitele,

b) ochrana oprávněných zájmů producenta,

c) řádné fungování vnitřního trhu a

d) podpora kvalitní produkce.

2.  Pravidla uvedená v odstavci 1 zahrnují zejména ustanovení o

a) povinném používání některých údajů,

b) možném používání některých dalších údajů za určitých podmínek,

c) možném používání dalších údajů, včetně informací, které mohou být užitečné pro spotřebitele,

d) ochraně a kontrole užití některých údajů,

e) používání zeměpisných označení a tradičních výrazů,

f) označování dovezených produktů nebo – jestliže je to tímto nařízením umožněno – produktů zhotovených z dovezených produktů, aby se zaručilo, že spotřebitelé jsou o vlastnostech těchto produktů informováni a že takové produkty nebudou označeny jako produkt Společenství nebo produkt některého členského státu.

3.  Pravidla stanovená v odstavci 1 se vztahují na označování tam uvedených produktů:

a) na etiketě,

b) v evidenčních knihách, jakož i v průvodních dokladech a v ostatních dokladech předepsaných předpisy Společenství (dále jen „úřední doklady“), s výjimkou celních dokladů,

c) v obchodních dokladech, a sice zvláště na fakturách a dodacích listech a

d) v reklamě, pokud jsou v tomto nařízení stanovena za tím účelem zvláštní ustanovení.

4.  Pravidla stanovená v odstavci 1 se vztahují na obchodní úpravu tam uvedených produktů, pokud jde o:

a) nádoby včetně uzávěrů,

b) etiketu,

c) balení.

5.  Pravidla stanovená v odstavci 1 se vztahují na produkty držené za účelem prodeje a na produkty uvedené do oběhu.

Článek 48

Popis a obchodní úprava produktů uvedených v tomto nařízení, jakož i reklamy na tyto produkty nesmí být klamavé a nesmí vést k záměně či uvádět v omyl osoby, pro které jsou určeny, zejména pokud jde o:

 údaje upravené článkem 47; toto ustanovení se vztahuje rovněž na případné užití překladů těchto údajů nebo odkazů na skutečný původ či dodatků jako „druh“, „typ“, „způsob“, „imitace“, „známka“ nebo podobných,

 vlastnosti produktu jako především druh, složení, obsah alkoholu, barva, původ nebo místo, odkud se dováží, jakost, odrůda révy, ročník nebo objem nádoby,

 totožnost a povaha fyzických nebo právnických osob či jejich seskupení, které se podílejí nebo podílely na zhotovení produktu nebo na jeho prodeji, především stáčírny.

Článek 49

1.  Produkty, jejichž označení nebo obchodní úprava neodpovídá tomuto nařízení nebo návazným prováděcím předpisům, nesmí být ve Společenství drženy za účelem prodeje ani uváděny do oběhu.

V případě produktů určených k vývozu mohou však být odchylky od tohoto nařízení:

 členskými státy povoleny, pokud to vyžadují právní předpisy dovážející třetí země,

 stanoveny v prováděcích pravidlech pro případy, na které se nevztahuje první odrážka.

2.  Členský stát, na jehož území se nachází produkt, jehož označení či obchodní úprava neodpovídá odstavci 1, přijme potřebná opatření k uložení sankcí za porušení tohoto ustanovení v závislosti na jeho závažnosti.

Členský stát však může povolit, že daný produkt lze ve Společenství držet za účelem prodeje či uvádět do oběhu nebo vyvézt, pokud bude jeho označení nebo obchodní úprava uvedena do souladu s odstavcem 1.

Článek 50

1.  Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření umožňující zúčastněným stranám zabránit za podmínek uvedených v článcích 23 a 24 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví tomu, aby se ve Společenství užívala zeměpisná označení produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) pro produkty, které nepocházejí z místa udaného v zeměpisném označení, a to i v případě, že je uveden rovněž skutečný původ produktu nebo je zeměpisné označení použito v překladu nebo společně s dodatky „druh“, „typ“, „způsob“, „imitace“ nebo podobnými výrazy.

2.  Ve smyslu tohoto článku se „zeměpisným označením“ rozumí označení, které udává původ produktu v oblasti, regionu či místu třetí země, která je členem Světové obchodní organizace, jestliže jakost, pověst nebo jiná charakteristická vlastnost produktu může být v podstatné míře přičítána tomuto zeměpisnému původu.

3.  Odstavce 1 a 2 se použijí bez ohledu na ostatní právní předpisy Společenství, která se vztahují na pravidla pro označování a obchodní úpravu produktů, na něž se vztahuje toto nařízení.

Článek 51

1.  Pro účely této hlavy se „názvem zeměpisné jednotky menší než členský stát“ rozumí:

 název malé lokality nebo jednotky seskupující více takových lokalit,

 název obce nebo části obce,

 název vinařské podoblasti nebo části vinařské podoblasti,

 název jiné oblasti než stanovené pěstitelské oblasti.

2.  Povoluje se užití zeměpisného označení pro stolní víno, které bylo získáno scelením vín pocházejících z moštových hroznů vypěstovaných v různých produkčních oblastech, jestliže nejméně 85 % stolního vína získaného scelováním pochází z produkční oblasti, jejíž název nese.

Užití zeměpisného označení vztahujícího se k produkční nacházející se v zóně A nebo B pro bílé stolní víno se však povoluje pouze tehdy, jestliže produkty, které tvoří směs vín, pocházejí z dotyčné vinařské zóny nebo dané víno bylo získáno scelením stolního vína z vinařské zóny A se stolním vínem z vinařské zóny B.

3.  Členské státy mohou pro užití zeměpisného označení pro stolní víno stanovit zejména podmínku, že dotyčné víno bylo zcela získáno z výslovně popsané odrůdy révy a pochází výhradně z přesně ohraničené oblasti, jejíž název nese.

Článek 52

1.  Přidělí-li členský stát název stanovené pěstitelské oblasti jakostnímu vínu s. o., jakož i případně vínu, které je určeno pro zpracování na jakostní víno s. o., pak nesmí toto jméno být použito pro označování vinařských produktů, které nepocházejí z této oblasti nebo jimž nebylo přiděleno toto jméno podle příslušných vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství. Totéž pravidlo se uplatní i v případě, že některý stát přiřadil název obce, části obce nebo lokality výhradně jakostnímu vínu s. o., jakož i případně vínu, které je určeno pro zpracování na jakostní víno s. o.

Aniž jsou dotčena ustanovení Společenství o některých druzích jakostních vín s. o., mohou členské státy za podmínek produkce, které samy stanovily, povolit, aby se název stanovené pěstitelské oblasti kombinoval s údajem o způsobu výroby nebo druhu produktu nebo s názvem odrůdy révy nebo s jeho synonymem.

Odchylně od prvního pododstavce může Rada až do 31. srpna 2001 na návrh Komise kvalifikovanou většinou povolit, aby určité zeměpisné názvy tradičně užívané k označení stolního vína, které se staly názvem stanovené pěstitelské oblasti, byly používány rovněž pro označování stolního vína, nejdéle však po dobu tří hospodářských let.

2.  Následující názvy a výrazy:

 název odrůdy révy,

 zvláštní tradiční výraz podle přílohy VII části A bodu 2 písm. c) druhé odrážky čtvrté pododrážky nebo podle přílohy VIII části D bodu 2 písm. c) druhé odrážky nebo

 doplňující tradiční výraz podle přílohy VII části B bodu 1 písm. b) páté odrážky, jestliže je pro označování vína stanoven členským státem v souladu s ustanoveními Společenství,

mohou být užity k označení a obchodní úpravě jiného nápoje než vína nebo hroznového moštu a v reklamě na něj, pokud je vyloučeno jakékoliv nebezpečí záměny ohledně druhu, původu nebo místa, odkud se dováží, a složení tohoto nápoje.

3.  Použití názvu nebo výrazu ve smyslu odstavce 2 nebo některého z výrazů „Hock“, „Claret“, „Liebfrauenmilch“ a „Liebfraumilch“, i když se objeví ve spojení se slovy jako „druh“, „typ“ nebo „způsob“, „imitace“ nebo s jiným podobným výrazem, se zakazuje pro označení a obchodní úpravu tohoto zboží:

 zboží kódu KN 2206, kromě případů, kdy toto zboží skutečně pochází z takto označené oblasti,

 zboží uváděného na trh se zřetelným návodem pro spotřebitele na přípravu nápoje, který je napodobeninou vína; smí však být použit název odrůdy révy, pokud dotyčné zboží bylo skutečně z této odrůdy vyrobeno, pokud tím nemůže dojít k záměně s názvem stanovené pěstitelské oblasti nebo zeměpisné jednotky, která je používána pro označení některého jakostního vína s. o.

4.  Názvy

 stanovené pěstitelské oblasti,

 menší zeměpisné jednotky, než je stanovená pěstitelská oblast, pokud je tento název vyhrazen členským státem podle předpisů Společenství k označení nějakého vína,

mohou být užity k označení a obchodní úpravě jiného nápoje než vína nebo hroznového moštu a v reklamě na něj pouze za těchto podmínek:

a) v případě produktů kódů KN 2009, 2202, 2205, 2206, 2207, 2208 a 2209, jakož i v případě produktů zhotovených ze suroviny pro výrobu vína, musí být použité názvy a výrazy uznány členským státem, ze kterého produkt pochází, a toto uznání musí být slučitelné s právem Společenství;

b) v případě jiných nápojů než uvedených pod písmenem a), pokud je vyloučeno jakékoliv nebezpečí záměny ohledně druhu, původu nebo místa, odkud se dováží, a složení tohoto nápoje.

Je-li však dodrženo ustanovení písmene b), mohou být tyto názvy dále používány až do 31. prosince 2000 rovněž v případě, že nedošlo k uznání podle písmene a).

Článek 53

1.  Prováděcí pravidla k této kapitole a k přílohám VII a VIII se stanoví postupem podle článku 75. Tato ustanovení se týkají především odchylek, podmínek a povolení uvedených v těchto přílohách.

2.  Postupem podle článku 75 se stanoví:

a) údaje, značky a ostatní známky podle přílohy VII úvodní části nebo přílohy VIII části A bodu 2;

b) seznam zvláštních tradičních výrazů podle přílohy VII části A bodu 2 písm. c) druhé odrážky čtvrté pododrážky nebo přílohy VIII části D bodu 2 písm. c) druhé odrážky;

c) podmínky pro použití zeměpisných označení uvedených v příloze VII části A bodu 2;

d) údaje ve smyslu přílohy VII části A bodu 4;

e) podmínky pro použití údajů podle přílohy VII části B bodu 1 a rámec použití údajů podle přílohy VII části B bodu 3;

f) údaje ve smyslu přílohy VII části B bodu 2 a podmínky, za kterých mohou být užívány;

g) rozsah a podmínky, za kterých se ustanovení přílohy VII použijí na produkty, na něž se vztahuje toto nařízení, a které nejsou uvedeny v příloze VII části A bodu 1 nebo v příloze VIII, především na hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt a mladé víno v procesu kvašení, jakož i víno z přezrálých hroznů, jsou-li tyto produkty vyráběny ve Společenství;

h) podmínky pro skladování a přepravu produktů v nádobách, pro jejich používání a označování, včetně nádob pro výrobu a meziskladování šumivého vína;

i) případně přidělení názvu zeměpisné jednotky podle přílohy VIII části E bodu 1 druhé odrážky;

j) povinné a nepovinné údaje v evidenčních knihách, úředních dokladech a obchodních dokladech;

k) podrobnosti podle přílohy VIII části G bodu 2, případně části G bodu 5;

l) podrobnosti a ustanovení o odchylkách podle přílohy VIII části I bodu 6.



HLAVA VI

JAKOSTNÍ VÍNO STANOVENÝCH PĚSTITELSKÝCH OBLASTÍ

Článek 54

1.  Výrazem „jakostní vína stanovené pěstitelské oblasti“ (zkráceně „jakostní vína s. o.“) se rozumějí vína, která odpovídají ustanovením této hlavy a příslušným vnitrostátním právním předpisům a právním předpisům Společenství.

2.  Jakostní víno s. o. zahrnuje tyto kategorie:

a) jakostní likérová vína stanovených pěstitelských oblastí (zkráceně „jakostní likérová vína s. o.“), která odpovídají definici likérového vína;

b) jakostní šumivá vína stanovených pěstitelských oblastí (zkráceně „jakostní šumivá vína s. o.“), která odpovídají definici šumivého vína, včetně aromatických šumivých vín s. o.;

c) jakostní perlivá vína stanovených pěstitelských oblastí (zkráceně „jakostní perlivá vína s. o.“), která odpovídají definici perlivého vína;

d) ostatní jakostní vína s. o., kromě vín uvedených pod písmeny a), b) a c).

3.  Produkty vhodné k získávání jakostních vín s. o. jsou:

a) čerstvé vinné hrozny,

b) hroznový mošt,

c) částečně zkvašený hroznový mošt,

d) mladé víno v procesu kvašení,

e) víno.

4.  Členské státy odevzdají Komisi seznam jimi uznaných jakostních vín s. o. s uvedením odkazu na vnitrostátní předpisy pro produkci a přípravu každého z těchto jakostních vín s. o.

5.  Komise zveřejní tento seznam v Úředním věstníku Evropských společenství, řadě C.

Článek 55

1.  Ustanovení, které je třeba dodržovat při produkci jakostního vína s. o. – vedle vnitrostátních právních předpisů případně přijatých podle čl. 57 odst. 1 s přihlédnutím k tradičním produkčním podmínkám, a to v rozsahu, v němž neohrožují politiku jakosti a řádného fungování vnitřního trhu – se opírají o tyto skutečnosti:

a) ohraničení pěstitelské oblasti,

b) odrůdová skladba,

c) pěstitelské metody,

d) metody vinifikace,

e) minimální přirozený obsah alkoholu,

f) hektarový výnos,

g) rozbor a vyhodnocování organoleptických vlastností.

2.  Ustanovení podle odstavce 1 jsou uvedena v příloze VI částech A až J.

3.  Ustanovení přílohy VI části K se vztahují pouze na jakostní šumivé víno s. o. Ustanovení přílohy VI části L se vztahují pouze na jakostní likérové víno s. o.

Článek 56

1.  Členské státy stanoví pravidla, podle kterých v etapě produkce

a) může producent

i) v případě produktu, který je uveden v jeho prohlášení o sklizni nebo produkci jako vhodný k získávání jakostního vína s. o., nepožádat o zařazení do stupně jakostní víno s. o. nebo

ii) sestupnit jakostní víno s. o. především na stolní víno;

b) může příslušný subjekt, který bude členským státem určen, provést sestupnění jakostního vína s. o.

2.  Sestupnění jakostního vína s. o. v etapě obchodování se uskutečňuje:

a) příslušným subjektem členského státu, na jehož území se toto víno nachází,

i) jestliže se jedná o víno pocházející z tohoto členského státu nebo

ii) jestliže se jedná o malá množství, jež budou stanovena;

b) příslušným subjektem členského státu, ze kterého víno pochází, v případech neuvedených pod písmenem a).

3.  Sestupnění ve smyslu odstavce 2 se provede zvláště tehdy, jestliže příslušný subjekt zjistil, že

a) víno utrpělo při skladování nebo přepravě zhoršení jakosti, které oslabilo nebo pozměnilo charakteristické znaky dotyčného jakostního vína s. o.;

b) víno bylo podrobeno nepovolenému ošetření nebo bylo neoprávněně označeno jako jakostní víno s. o.

Článek 57

1.  Mimo hledisek uvedených v článku 55 mohou producentské členské státy se zřetelem na tradiční a právní zvyklosti stanovit všechny doplňující produkční podmínky nebo charakteristické vlastnosti, jimž musí vyhovovat jakostní vína s. o.

2.  Mimo ostatních ustanovení tohoto nařízení mohou producentské členské státy se zřetelem na ustálené poctivé zvyklosti stanovit dodatečné nebo přísnější charakteristické vlastnosti či podmínky pro produkci, přípravu a uvedení do oběhu pro jakostní vína s. o., která byla vyrobena na jejich území.

Článek 58

Prováděcí pravidla k této hlavě a příloze VI se stanoví postupem podle článku 75.

Mohou upravit zejména:

a) rozhodnutí, výjimky, odchylky a seznamy uvedené v této hlavě a příloze VI,

b) ohraničení oblastí v bezprostřední blízkosti stanovené pěstitelské oblasti při zohlednění především zeměpisné polohy a správní struktury,

c) užití, k němuž jsou určena sestupněná jakostní vína s. o., jakož i podmínek tohoto užití,

d) přiměřená ustanovení o systematickém a všeobecném provádění organoleptických zkoušek, o užití vín, která nesplní požadavky zkoušek, a o podmínkách tohoto užití,

e) určení malých množství ve smyslu čl. 56 odst. 2 písm. a) bodu ii).



HLAVA VII

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 59

1.  Při dovozu produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a) a b) do Společenství se vyžaduje předložení dovozní licence. Předložení dovozní nebo vývozní licence může být rovněž požadováno pro každý dovoz a vývoz všech ostatních produktů uvedených v čl. 1 odst. 2.

2.  Členské státy vydají licenci každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství a aniž tím jsou dotčena opatření přijatá k provádění článků 62 a 63.

Licence je platná na celém území Společenství.

Vydání licencí je podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence; s výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti propadne, jestliže se v uvedené lhůtě dovoz nebo vývoz neuskuteční, nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

3.  Postupem podle článku 75 se stanoví:

a) seznam produktů, pro které se vyžadují dovozní nebo vývozní licence,

b) doba platnosti licencí a ostatní prováděcí pravidla k tomuto článku.

Článek 60

1.  Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 celní sazby společného celního sazebníku.

2.  V případě hroznové šťávy a moštu kódů KN 2009 60 a 2204 30, u kterých je použití celní sazby společného celního sazebníku závislé na dovozní ceně produktu, se skutečná výše této ceny prověřuje kontrolou dané zásilky nebo podle paušální dovozní hodnoty, kterou vypočítá Komise na základě kurzů dotyčného produktu v zemích původu.

Je-li udaná dovozní cena dotyčné zásilky vyšší než paušální dovozní hodnota zvýšená o cenové rozpětí stanovené podle odstavce 3, které nesmí překročit paušální hodnotu o více než 10 %, musí být složena jistota ve výši dovozního cla stanoveného na základě paušální dovozní hodnoty.

Není-li dovozní cena dotyčné zásilky v případě uvedeném v druhém pododstavci udána, závisí použití společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, jež budou stanoveny v souladu s odstavcem 3.

3.  Když se na dovezené produkty použijí odchylky uvedené v čl. 44 odst. 15, složí dovozci na pověřených celních úřadech za tyto produkty jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se rovná částce, jež bude stanovena. Bude uvolněna, jakmile dovozce předloží celnímu úřadu členského státu, v němž je produkt propuštěn do volného oběhu, doklad, že z moštu byla získána šťáva používaná v jiných produktech mimo odvětví vína nebo že v případě vinifikace byla odpovídajícím způsobem označena, a dotyčný celní úřad tento doklad přijme.

4.  Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 75. Upraví zejména kritéria, podle kterých se určí, jaké kontrolní mechanismy se užijí a jaké skutečnosti vzít v úvahu pro výpočet paušální dovozní hodnoty, výši jistoty podle odstavce 3 a pravidla pro uvolnění této jistoty.

Článek 61

1.  Aby se vyloučily nebo potlačily nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých produktů uvedených v čl. 1 odst. 2, podléhá dovoz jednoho nebo více těchto produktů s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 5 Dohody o zemědělství uzavřené v souladu s článkem 300 Smlouvy v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovozy naruší trh Společenství, nebo kdyby účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.

2.  Dodatečné clo lze uložit při dovozech za ceny nižší než jsou spouštěcí ceny, jež Společenství předá Světové obchodní organizaci.

Spouštěcí objemy, při jejichž překročení se ukládá dodatečné dovozní clo, se stanoví zejména na základě dovozů do Společenství uskutečněných v období tří let, které předchází roku, v němž se projeví nebo v němž hrozí, že se projeví, nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1.

3.  Dovozní ceny, které je nutné brát v úvahu při uložení dodatečného dovozního cla, se stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.

Dovozní ceny CIF se pro tento účel prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.

4.  Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle článku 75. Tato pravidla se týkají zejména:

a) produktů, na něž se ukládají dodatečná dovozní cla v souladu s článkem 5 Dohody o zemědělství;

b) ostatních kritérií nezbytných k zajištění toho, aby byl odstavec 1 používán v souladu s článkem 5 uvedené dohody.

Článek 62

1.  Celní kvóty pro produkty, na něž se vztahuje toto nařízení, vyplývající z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy nebo z jiných aktů Rady otevírá a spravuje Komise podle prováděcích pravidel stanovených postupem podle článku 75.

2.  Kvóty mohou být spravovány jedním z následujících způsobů nebo jejich kombinací:

a) způsob založený na časovém pořadí podaných žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“);

b) způsob rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádosti (tzv. způsob „souběžného zkoumání“);

c) způsob přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. způsob „tradičních dovozců/nových žadatelů“).

Mohou být stanoveny i jiné vhodné způsoby. Tyto způsoby nesmí vést k jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.

3.  Přijatý způsob správy vezme v případě potřeby v úvahu požadavky na zásobování trhu Společenství a nutnost zachovat rovnováhu na tomto trhu, přičemž může vycházet ze způsobů používaných v minulosti u kvót odpovídajících kvótám v odstavci 1, a to aniž jsou dotčena práva vyplývající z obchodních dohod uzavřených v rámci obchodních jednání Uruguayského kola.

4.  Prováděcí pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví otevírání kvót na jednoletém základě a, je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení, určí způsob správy, který se má použít, a případně zahrnou:

a) záruky vztahující se na povahu a původ produktu a místo, odkud je dovezen,

b) ustanovení o uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v písmenu a),

c) podmínky pro vydávání dovozních licencí a dobu jejich platnosti.

Článek 63

1.  V míře nezbytné pro vývoz

a) produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a), b) a c),

b) cukrů kódů KN 1701, glukosy a glukosového sirupu kódů KN 1702 30 91, 1702 30 99, 1702 40 90 a 1702 90 50, také ve formě produktů kódů KN 1702 30 51 a 1702 30 59, které jsou začleněny do produktů kódů KN 2009 60 11, 2009 60 71, 2009 60 79 a 2204 30 99,

na základě cen těchto produktů v mezinárodním obchodě a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy, může být rozdíl mezi těmito cenami a cenami v rámci Společenství pokryt vývozní náhradou.

2.  Pro přidělování množství, která lze vyvézt s náhradou, se stanoví postup, který:

a) je nejvhodnější pro povahu produktu a situaci na daném trhu, umožňuje nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňuje efektivnost a strukturu vývozů ze Společenství, aniž by však vedl k diskriminaci mezi malými a velkými hospodářskými subjekty;

b) je s přihlédnutím k požadavkům na správu pro hospodářské subjekty administrativně nejméně náročný;

c) vyhýbá se jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.

3.  Náhrada je stejná pro celé Společenství. Může být rozlišena podle místa určení, pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů.

Náhrady podle odst. 1 písm. a) se stanoví postupem podle článku 75. Stanovení se uskutečňuje v pravidelných intervalech.

Náhrady stanovené v pravidelných intervalech může Komise v případě nutnosti na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu v mezidobí upravovat.

Článek 64 ve vztahu k produktům v něm uvedeným se použije jako doplňující.

4.  Náhrada se poskytuje pouze na základě žádosti a po předložení příslušné vývozní licence.

5.  Výší náhrady pro vývoz produktů uvedených v článku 1 je částka náhrady platná ke dni podání žádosti o licenci; v případě rozlišené náhrady je to částka, která je platná ke stejnému dni:

a) pro místo určení uvedené v licenci nebo

b) případně pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci. V takovém případě nesmí použitelná částka překročit částku, která je platná pro místo určení uvedené v licenci.

Aby se zamezilo zneužívání pružnosti ustanovení tohoto odstavce, mohou být přijata vhodná opatření.

6.  Postupem podle článku 75 se lze odchýlit odstavců 4 a 5 v případě produktů uvedených v článku 1, pro něž se poskytují náhrady v rámci potravinové pomoci.

7.  Dodržování omezení objemů vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy je zajišťováno prostřednictvím vývozních licencí vydaných na referenční období v nich uvedená a použitelných na dotyčné produkty.

S ohledem na dodržování povinností vyplývajících z dohod uzavřených v rámci obchodních jednání Uruguayského kola není platnost vývozní licence dotčena uplynutím referenčního období.

8.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, včetně pravidel pro přerozdělení dosud nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt, se stanoví postupem podle článku 75.

Článek 64

1.  Tento článek se vztahuje na náhrady podle čl. 63 odst. 1.

2.  Částka náhrady v případě produktů podle čl. 63 odst. 1 písm. b) odpovídá:

a) u surového a bílého cukru částce náhrady pro vývoz těchto produktů v nezměněném stavu stanovené v souladu s článkem 17 nařízení Rady (EHS) č. 1785/81 ze dne 30. června 1981 o společné organizaci trhů v odvětví cukru ( 53 ) a jeho prováděcích předpisech;

b) u glukosy a glukosového sirupu částce náhrady pro vývoz těchto produktů v nezměněném stavu stanovené v souladu s článkem 13 nařízení Rady (EHS) č. 1766/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu s obilovinami ( 54 ) a jeho prováděcích předpisech.

Aby mohl žadatel náhradu získat, musí ke zpracovaným produktům přiložit při jejich vývozu prohlášení, ve kterém je uvedeno množství surového cukru, bílého cukru, glukosy nebo glukosového sirupu použité při výrobě.

Správnost tohoto prohlášení podléhá kontrole příslušných orgánů dotyčného členského státu.

3.  Při stanovení náhrad se berou v úvahu tyto skutečnosti:

a) stávající situace a předpokládaný vývoj:

i) cen a dostupnosti produktů uvedených v čl. 63 odst. 1 na trhu Společenství;

ii) cen těchto produktů v mezinárodním obchodu;

b) nejpříznivější náklady na uvedení produktů na trh a na jejich dopravu z trhů Společenství do přístavů nebo jiných míst vývozu ve Společenství, jakož i náklady na dopravu do zemí určení;

c) cíle společné organizace trhu s vínem, jimiž je zajištění rovnováhy na trhu a přirozený vývoj cen i obchodu;

d) omezení vyplývající z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy;

e) nutnost vyhnout se narušení trhu Společenství;

f) hospodářské aspekty zamýšlených vývozů.

4.  Ceny ve Společenství uvedené v čl. 63 odst. 1 se stanoví s ohledem na nejvýhodnější použitou vývozní cenu.

Ceny v mezinárodním obchodu uvedené v čl. 63 odst. 1 se stanoví s přihlédnutím

a) ke kurzům zjištěným na trzích třetích zemí,

b) k nejvýhodnějším dovozním cenám při dovozu ze třetích zemí do třetích zemí určení,

c) k produkčním cenám zjištěným ve vyvážejících třetích zemích, případně s ohledem na subvence, které jsou těmito zeměmi poskytovány,

d) k nabídkové ceně s dodáním na hranice Společenství.

5.  Aniž je dotčen čl. 63 odst. 3 třetí pododstavec, stanoví se postupem podle článku 75 intervaly vydávání seznamu produktů, pro které je skutečně přiznána náhrada, a výše této náhrady.

6.  Náhrada je vyplacena, jestliže se prokáže, že produkty:

a) mají původ ve Společenství

b) byly vyvezeny ze Společenství a

c) v případě rozlišené náhrady dosáhly místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen čl. 63 odst. 5 písm. b). Postupem podle článku 75 však mohou být stanoveny odchylky od tohoto pravidla, pokud budou vymezeny podmínky, jež jsou schopny poskytnout rovnocenné záruky.

Doplňující pravidla mohou být stanovena postupem podle článku 75.

7.  Aniž je dotčen odst. 6 písm. a), nepřizná se náhrada v případě vývozu produktů, které jsou dovezeny ze třetích zemí a opětovně vyvezeny do třetích zemí, pokud neexistuje odchylka stanovená postupem podle článku 75.

Článek 65

1.  V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu s vínem může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou ve zvláštních případech zcela nebo částečně vyloučit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku v případě produktů uvedených v článku 1.

2.  Komise odchylně od odstavce 1 v případech, ve kterých situace uvedená v odstavci 1 vyžaduje obzvláště nutně zakročení a je-li trh Společenství narušen nebo hrozí jeho narušení aktivním nebo pasivním zušlechťovacím stykem, rozhodne z vlastního podnětu nebo na návrh některého členského státu o vhodných opatřeních; opatření jsou sdělena Radě a členským státům, jejich doba platnosti nesmí překročit šest měsíců a jsou okamžitě použitelná. Pokud některý členský stát předloží Komisi žádost, Komise přijme rozhodnutí do jednoho týdne od jejího obdržení.

3.  Rozhodnutí přijaté Komisí může kterýkoli členský stát předložit do jednoho týdne ode dne jeho sdělení Radě k přezkoumání. Rada může kvalifikovanou většinou rozhodnutí Komise potvrdit, změnit nebo zrušit. Nepřijme-li Rada do tří měsíců žádné rozhodnutí, je rozhodnutí Komise považováno za zrušené.

Článek 66

1.  Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání; celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.

2.  Pokud toto nařízení nebo právní předpisy přijaté na jeho základě nestanoví jinak, je zakázáno:

a) vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,

b) uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.

Článek 67

1.  Dovoz produktů uvedených v tomto nařízení, k nimž byl přidán alkohol, se zakazuje; tento zákaz se nevztahuje na produkty, které odpovídají produktům pocházejícím ze Společenství, u nichž je tento přídavek povolen.

2.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména podmínky, za kterých si produkty odpovídají, a odchylky od odstavce 1 se stanoví postupem podle článku 75.

Článek 68

1.  Produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou být dováženy pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) v případě všech produktů:

i) odpovídají-li ustanovením pro produkci, uvádění do oběhu a případně pro dodání k přímé lidské spotřebě ve třetí zemi, z níž pocházejí, přičemž splnění této podmínky se prokáže prostřednictvím osvědčení poskytnutého subjektem třetí země, z níž produkty pocházejí, který je uveden na seznamu, jenž bude sestaven;

ii) jsou-li určeny k přímé lidské spotřebě a je-li k nim přiložena zpráva o výsledku rozboru vypracovaná subjektem nebo útvarem pověřenými třetí zemí, z níž produkt pochází;

b) v případě vína určeného k přímé lidské spotřebě kromě likérového a šumivého vína:

i) vykazuje-li skutečný obsah alkoholu nejméně 9 % objemových a celkový obsah alkoholu nejvýše 15 % objemových;

ii) vykazuje-li celkový obsah kyselin, vyjádřeno jako kyselina vinná, nejméně 3,5 gramu na litr, tj. 46,6 miliekvivalentů na litr.

2.  Postupem podle článku 75 lze stanovit:

a) charakteristické vlastnosti, které musí vykazovat likérové a šumivé víno, jakož i odchylky od odst. 1 písm. b);

b) že produkty uvedené v odstavci 1, které jsou přepravovány v omezeném množství a baleny v malých nádobách, jsou osvobozeny od předkládání osvědčení a zprávy o výsledku rozboru ve smyslu odst. 1 písm. a);

c) že určitá vína s potvrzením o označení původu nebo s osvědčením o původu jsou zcela nebo částečně osvobozena od všech údajů, které jsou stanoveny pro osvědčení a zprávu o výsledku rozboru ve smyslu odst. 1 písm. a).

3.  Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 75.

Článek 69

1.  Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v čl. 1 odst. 2 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 33 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.

Při posuzování otázky, zda situace odpovídá užití těchto opatření, se zohledňuje především:

a) množství, na které byly uděleny nebo požadovány dovozní licence, a situace na trhu s vínem ve Společenství;

b) případně rozsah intervencí.

Rada stanoví na návrh Komise kvalifikovanou většinou obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.

2.  Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise přijme rozhodnutí do tří pracovních dnů od jejího obdržení.

3.  Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit.

4.  Ustanovení tohoto článku jsou prováděna se zřetelem na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy.



HLAVA VIII

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 70

1.  Produkty v působnosti tohoto nařízení mohou být uváděny do oběhu uvnitř Společenství pouze s průvodním dokladem kontrolovaným státní správou.

2.  Všechny fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého povolání drží tyto produkty, především producenti, stáčírny a zpracovatelé, jakož i obchodníci, jež budou určeni, musí vést o uvedených produktech evidenční knihu zaznamenávající vstupy a výstupy těchto produktů.

3.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména povahu a vzor dokladu uvedeného v odstavci 1, jakož i odchylky od tohoto článku, se stanoví postupem podle článku 75.

Článek 71

1.  Není-li tímto nařízením stanoveno jinak, vztahují se články 87, 88 a 89 Smlouvy na produkci produktů v působnosti tohoto nařízení a obchod s nimi.

2.  Hlava II kapitola II nebrání poskytování vnitrostátních podpor, které sledují obdobné cíle jako uvedená kapitola. Na tyto podpory se však vztahuje odstavec 1.

Článek 72

1.  Členské státy určí jeden nebo více orgánů pověřených dohledem nad dodržováním předpisů Společenství v odvětví vína. Určí rovněž laboratoře pověřené prováděním úředních rozborů v odvětví vína.

2.  Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy těchto orgánů a laboratoří. Komise předá tyto údaje ostatním členským státům.

3.  Komise sestaví skupinu speciálních pracovníků pověřených spoluprací s příslušnými orgány členských států při kontrolách na místě, aby zajistili jednotné používání právní úpravy odvětví vína.

4.  Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 75.

Tato ustanovení mohou zahrnovat zejména:

a) zajištění jednotného používání předpisů Společenství týkajících se odvětví vína, zejména s ohledem na kontrolu;

b) vztahy mezi pověřenými orgány;

c) specifické finanční předpisy za účelem zlepšování kontroly;

d) správní sankce;

e) pravomoci a povinnosti pověřených inspektorů.

Článek 73

Členské státy a Komise si vzájemně sdělí údaje nezbytné k provádění tohoto nařízení. Pravidla tohoto sdělování, včetně druhu a rozsahu sdělovaných údajů, jakož i lhůty pro sdělení a šíření těchto údajů se stanoví postupem podle článku 75.

Článek 74

Zřizuje se řídící výbor pro víno (dále jen „výbor“) složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

▼M6

Článek 75

1.  Komisi je nápomocen Řídící výbor pro víno.

2.  Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES. ( 55 )

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3.  Výbor přijme svůj jednací řád.

▼B

Článek 76

Výbor může posoudit jakoukoli jinou otázku, kterou mu předloží jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce některého členského státu.

Článek 77

1.  Toto nařízení musí být prováděno tak, aby se současně a vhodným způsobem zohlednily cíle stanovené v článcích 33 a 131 Smlouvy.

2.  Toto nařízení je prováděno se zřetelem na povinnosti vyplývající z dohod uzavřených podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy.

Článek 78

1.  Nařízení (ES) č. 1258/1999 a jeho prováděcí pravidla se vztahují na produkty v působnosti tohoto nařízení.

2.  Prémie podle hlavy II kapitoly II, podpora podle hlavy II kapitoly III, podpora podle hlavy III kapitoly I, nákup a podpora podle hlavy III kapitoly II, podpory podle hlavy III kapitoly III, jakož i náhrady podle hlavy VII jsou považovány za intervence ke stabilizaci zemědělského trhu ve smyslu čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1258/1999.

3.  Aniž jsou dotčena přísnější ustanovení, podpora Společenství, která může být poskytnuta na základě hlavy III, a náhrady, které mohou být poskytnuty na základě hlavy VII, mohou být poskytovány pouze na produkty, které byly vyrobeny ve Společenství z hroznů sklizených ve Společenství.

Článek 79

Aby se předešlo nadbytečnému množství stolního vína a vína vhodného k získávání stolního vína, mohou členské státy stanovit horní mez výnosu vyjádřenou v hektolitrech na hektar, při jejímž překročení ztrácí producent nárok na náhrady podle tohoto nařízení.

Článek 80

Postupem podle článku 75 se přijímají opatření

a) k usnadnění přechodu od předpisů uvedených v článku 81 k právní úpravě podle tohoto nařízení a

b) v případě potřeby k řešení zvláštních praktických problémů. Tato opatření se mohou odchylovat od příslušných ustanovení tohoto nařízení, pokud je to řádně odůvodněno.

Článek 81

Zrušují se nařízení (EHS) č. 346/79, (EHS) č. 351/79, (EHS) č. 460/79, (EHS) č. 456/80, (EHS) č. 457/80, (EHS) č. 458/80, (EHS) č. 1873/84, (EHS) č. 895/85, (EHS) č. 822/87, (EHS) č. 823/87, (EHS) č. 1442/88, (EHS) č. 3877/88, (EHS) č. 4252/88, (EHS) č. 2046/89, (EHS) č. 2048/89, (EHS) č. 2389/89, (EHS) č. 2390/89, (EHS) č. 2391/89, (EHS) č. 2392/89, (EHS) č. 3677/89, (EHS) č. 3895/91, (EHS) č. 2332/92 a (EHS) č. 2333/92.

Článek 82

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se ode dne 1. srpna 2000.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

DEFINICE PRODUKTŮ

Následující definice se vztahují na

 produkty, které byly získány ve Společenství z vinných hroznů sklizených ve Společenství, včetně vín uvedených v bodu 15 šesté odrážce, a

 jiné produkty než produkty uvedené v bodech 3, 4, 5, 6, 7, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18 a 24, pokud

 

 pocházejí ze třetích zemí nebo

 byly vyrobeny ve Společenství z vinných hroznů sklizených mimo Společenství, jestliže jejich výroba je tímto nařízením povolena.

Definice vinařských produktů, na něž se tato příloha nevztahuje, se v případě potřeby stanoví v souladu s tímto nařízením postupem podle článku 75.

1.

Čerstvé vinné hrozny: zralé nebo mírně zaschlé plody révy použité k přípravě vína, které mohou být běžným zpracovatelským postupem rozdrceny nebo lisovány a které mohou spontánně alkoholově kvasit.

2.

Hroznový mošt: tekutý produkt získaný přirozenou cestou nebo fyzikálním postupem z čerstvých vinných hroznů. Skutečný obsah alkoholu v hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.

3.

Částečně zkvašený hroznový mošt: produkt získaný kvašením hroznového moštu se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 1 % objemové a nižším než tři pětiny celkového obsahu alkoholu; za částečně zkvašený hroznový mošt nejsou považována určitá jakostní vína s. o. se skutečným obsahem alkoholu nižším než tři pětiny celkového obsahu alkoholu, avšak nejméně 4,5 % objemového. ►A1  Jakostní víno s. o. „Tokaji eszencia“ pocházející z Maďarska se nepovažuje za částečně zkvašený hroznový mošt. ◄

4.

Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých hroznů: produkt získaný částečným zkvašením hroznového moštu ze zaschlých hroznů s celkovým obsahem cukru před kvašením nejméně 272 gramů na litr, jehož přirozený a skutečný obsah alkoholu není nižší než 8 % objemových. Určitá vína, která splňují tyto požadavky, přesto nejsou považována za částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých hroznů.

5.

Hroznový mošt z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu: produkt, který

 má skutečný obsah alkoholu nejméně 12 % objemových, avšak nižší než 15 % objemových a

 byl získán výhradně z nezkvašeného hroznového moštu odrůd révy uvedených v čl. 42 odst. 5 o přirozeném obsahu alkoholu nejméně 8,5 % objemových a přídavku:

 

 buď neutrálního alkoholu vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů, se skutečným obsahem alkoholu nejméně 95 % objemových,

 nebo nerektifikovaného produktu získaného destilací vína, jehož skutečný obsah alkoholu dosahuje nejméně 52 % objemových a nejvýše 80 % objemových.

6.

Zahuštěný hroznový mošt: nekaramelizovaný hroznový mošt, který

 získaný částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, tak, že při teplotě 20 oC není při užití refraktometrické metody, jež bude stanovena, údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %,

 pochází výhradně z odrůd révy uvedených v čl. 42 odst. 5,

 byl získán z hroznového moštu, který vykazoval přirozený obsah alkoholu nejméně v takové hodnotě, která je platná pro tu vinařskou zónu, v níž byly sklizeny hrozny.

Skutečný obsah alkoholu v zahuštěném hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.

7.

Rektifikovaný moštový koncentrát: tekutý nekaramelizovaný produkt, který

 byl vyroben částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, tak, že při teplotě 20 oC není při užití refraktometrické metody, jež bude stanovena, údaj odečtený na refraktometru nižší než 61,7 %,

 byl podroben povolenému ošetření, jehož účelem bylo odkyselení a odstranění ostatních složek, s výjimkou cukru,

 vykazuje tyto charakteristické znaky:

 

 hodnota pH nejvýše 5 při 25 oBrix,

 optická hustota nejvýše 0,100 při 425 nm a tloušťce 1 cm při koncentraci hroznového moštu 25 oBrix,

 tak nízký obsah sacharosy, že metodou rozboru, jež bude stanovena, není prokazatelný,

 index Folin-Ciocalteau je nejvýše 6 při 25 oBrix,

 obsah titrovatelných kyselin nejvýše 15 miliekvivalentů na kilogram veškerých cukrů,

 obsah oxidu siřičitého nejvýše 25 miligramů veškerých cukrů na kilogram,

 celkový obsah kationů nejvýše 8 miliekvivalentů veškerých cukrů na kilogram,

 vodivost při 25 oBrix a při 20 oC nejvýše 120 mikrosiemens na centimetr,

 obsah hydroxymethylfurfuralu nejvýše 25 miligramů veškerých cukrů na kilogram,

 stopy mesoinositolu,

 pochází výhradně z odrůd révy uvedených v čl. 42 odst. 5,

 byl vyroben z hroznového moštu, který vykazoval přirozený obsah alkoholu nejméně v takové hodnotě, která je platná pro tu vinařskou zónu, v níž byly sklizeny hrozny.

Skutečný obsah alkoholu v rektifikovaném moštovém koncentrátu nesmí překročit 1 % objemové.

8.

Hroznová šťáva: tekutý, nekvasící, ale kvašení schopný produkt, který je tak ošetřen, že je vhodný ke spotřebě v nezměněném stavu; může být získán

a) z čerstvých vinných hroznů nebo hroznového moštu nebo

b) zředěním

 zahuštěného hroznového moštu nebo

 zahuštěné hroznové šťávy.

Skutečný obsah alkoholu v hroznové šťávě nesmí překročit 1 % objemové.

9.

Zahuštěná hroznová šťáva: nekaramelizovaná hroznová šťáva, která byla vyrobena částečným odstraněním vody z hroznové šťávy libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně tak, že při teplotě 20 oC není při užití refraktometrické metody, jež bude stanovena, údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.

Skutečný obsah alkoholu v zahuštěné hroznové šťávě nesmí překročit 1 % objemové.

10.

Víno: produkt, který byl získán výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých, rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu.

11.

Mladé víno v procesu kvašení: víno, jehož alkoholové kvašení ještě není ukončeno a které není odděleno od kvasnic.

12.

Víno vhodné k získávání stolního vína: víno, které

 pochází výhradně z odrůd révy uvedených v čl. 42 odst. 5,

 je vyrobeno ve Společenství a

 vykazuje minimální přirozený obsah alkoholu, který je předepsán pro vinařskou zónu, ve které bylo vyprodukováno.

13.

Stolní víno: víno, s výjimkou jakostního vína s. o., které

 pochází výhradně z odrůd révy uvedených v čl. 42 odst. 5,

 je vyrobeno ve Společenství,

 po případných úkonech uvedených v příloze V části D vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových - za předpokladu, že toto víno bylo získáno výhradně z hroznů sklizených ve vinařských zónách A a B - a nejméně 9 % objemových v ostatních vinařských zónách, současně však nejvýše 15 % objemových celkového obsahu alkoholu a

 u něhož celkový obsah kyselin přepočtený na kyselinu vinnou vykazuje nejméně 3,5 g, tj. 46,6 miliekvivalentů na litr, s výhradou odchylek, jež mohou být stanoveny.

Pro víno z některých ploch vinic, jež budou určeny, které bylo získáno bez provedení obohacování, může být zvýšena horní mez pro celkový obsah alkoholu na 20 % objemových.

Výrazem „Retsina“- stolní víno se rozumí stolní víno, které bylo vyrobeno výhradně na zeměpisném území Řecka z hroznového moštu ošetřeného pryskyřicí z borovice Aleppo. Tuto pryskyřici lze užít pouze k výrobě stolního vína „Retsina“ podle platných řeckých předpisů.

14.

Likérové víno: produkt, který

A. vykazuje:

 skutečný obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových,

 celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % objemových, s výjimkou jakostních likérových vín stanovených pěstitelských oblastí (jakostních likérových vín s. o.), která jsou zapsána na seznamu, jenž bude sestaven;

B. se vyrábí:

a) z

 částečně zkvašeného hroznového moštu nebo

 vína nebo

 směsi částečně zkvašeného hroznového moštu a vína nebo

 hroznového moštu nebo směsi hroznového moštu s vínem u některých jakostních likérových vín s. o., jež budou určena,

v případě likérových vín a jakostních likérových vín s. o. musí výše uvedené produkty:

 pocházet z odrůd révy, které jsou vybrány z odrůd uvedených v čl. 42 odst. 5 a

 vykazovat přirozený obsah alkoholu nejméně 12 % objemových, s výjimkou některých jakostních likérových vín s. o. uvedených na seznamu, jenž bude sestaven;

b) a za přídavku,

i) samostatně nebo ve směsi,

 neutrálního alkoholu vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových,

 destilátu z vína nebo sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 86 % objemových,

ii) jakož i případně jednoho nebo více z těchto produktů:

 zahuštěného hroznového moštu,

 směsi produktů uvedených v bodu i) s hroznovým moštem uvedeným pod písm. a) první a čtvrtou odrážkou;

iii) v případě některých jakostních likérových vín s. o. uvedených na seznamu, jenž bude sestaven:

 produktů podle bodu i), samostatně nebo ve směsi nebo

 jednoho nebo více těchto produktů:

 

 destilátu z vína nebo sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 95 % objemových a nejvýše 96 % objemových,

 vínovice nebo matolinové pálenky se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % a nejvýše 86 % objemových,

 destilátu ze sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nižším než 94,5 % objemových,

 jakož i případně jednoho nebo více z těchto produktů:

 

 částečně zkvašeného hroznového moštu ze zaschlých hroznů,

 zahuštěného hroznového moštu získaného účinkem přímého ohně, který, odhlédne-li se od tohoto postupu, odpovídá definici zahuštěného hroznového moštu,

 zahuštěného hroznového moštu,

 směsi jednoho z produktů uvedených v druhé odrážce s hroznovým moštem uvedeným v písm. a) první a čtvrté odrážce.

15.

Šumivé víno: s výjimkou odchylky uvedené v čl. 44 odst. 3 produkt získaný prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením

 čerstvých vinných hroznů,

 hroznového moštu,

 vína,

pokud jsou uvedené produkty vhodné k získávání stolního vína,

 ze stolního vína,

 z jakostního vína s. o.,

 z dovezeného vína uvedeného na seznamu, jenž bude sestaven, a pocházejícího z odrůd révy a vinařských regionů dodávajících jim vlastnosti, které je odlišují od vín ze Společenství,

které se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení a přetlak způsobený oxidem uhličitým vykazuje v uzavřené nádobě při 20 oC nejméně 3 bary.

16.

Šumivé víno dosycené oxidem uhličitým: produkt, který:

 je vyroben ze stolního vína,

 se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého, který byl zcela či částečně dodán,

 v uzavřené nádobě při 20 oC vykazuje přetlak způsobený oxidem uhličitým nejméně 3 bary.

17.

Perlivé víno: produkt, který

 je vyroben ze stolního vína, jakostního vína s. o. nebo z produktů vhodných k získávání stolního vína či jakostního vína s. o., pokud tato vína nebo produkty vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových,

 vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových,

 v uzavřené nádobě při 20 oC vykazuje přetlak způsobený endogenním oxidem uhličitým nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru,

 je plněn do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.

18.

Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým: produkt, který

 byl vyroben ze stolního vína, jakostního vína s. o. nebo z produktů vhodných k získávání stolního vína či jakostního vína s. o.,

 vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových a celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových,

 v uzavřené nádobě při 20 oC vykazuje přetlak oxidu uhličitého, zcela či částečně dodaného, nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru,

 je plněn do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.

19.

Vinný ocet: ocet, který

 byl vyroben výhradně octovým kvašením vína a

 vykazuje obsah kyselin vyjádřený prostřednictvím kyseliny octové nejméně 60 gramů na litr.

20.

Vinné kaly: zbytky, které se usazují v nádobách obsahujících víno po kvašení nebo během skladování či povoleného ošetřování vína, jakož i zbytky vzniklé filtrací nebo odstředěním tohoto produktu.

Za vinné kaly jsou považovány rovněž:

 zbytky, které se usazují v nádobách obsahujících hroznový mošt během skladování či povoleného ošetřování,

 zbytky vzniklé filtrací nebo odstředěním tohoto produktu.

21.

Matoliny: zkvašený nebo nezkvašený zbytek po lisování čerstvých vinných hroznů.

22.

Matolinové víno: produkt, který je získán

 kvašením neošetřených matolin nasáklých vodou nebo

 vyluhováním prokvašených matolin vodou.

23.

Alkoholizované víno: produkt, který

 vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 18 % objemových a nejvýše 24 % objemových,

 je získán výhradně tím, že víno bez zbytkového cukru bylo alkoholizováno přídavkem nerektifikovaného produktu pocházejícího z destilace vína se skutečným obsahem alkoholu nejvýše 86 % objemových,

 vykazuje obsah těkavých kyselin vyjádřený prostřednictvím kyseliny octové nejvýše 1,5 gramů na litr.

24.

Víno z přezrálých hroznů: produkt, který

 byl bez obohacování vyroben ve Společenství z hroznů odrůd révy uvedených v čl. 42 odst. 5 sklizených ve Společenství, které budou uvedeny na seznamu, jenž bude sestaven,

 má přirozený obsah alkoholu vyšší než 15 % objemových,

 má celkový obsah alkoholu nejméně 16 % objemových a skutečný obsah alkoholu nejméně 12 % objemových

Členské státy mohou stanovit dobu zrání těchto produktů.




PŘÍLOHA II

OBSAH ALKOHOLU

1.  Skutečný obsah alkoholu v % objemových: počet objemových jednotek čistého alkoholu, které produkt obsahuje při 20 oC ve 100 objemových jednotkách.

2.  Možný obsah alkoholu v % objemových: počet objemových jednotek čistého alkoholu při 20 oC, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukru obsaženého ve 100 objemových jednotkách daného produktu.

3.  Celkový obsah alkoholu v % objemových: součet skutečného a možného obsahu alkoholu v % objemových.

4.  Přirozený obsah alkoholu v % objemových: celkový obsah alkoholu v % objemových dotyčného produktu před jakýmkoli obohacením.

5.  Skutečný obsah alkoholu v % hmotnostních: počet hmotnostních jednotek čistého alkoholu, které produkt obsahuje ve 100 hmotnostních jednotkách.

6.  Možný obsah alkoholu v % hmotnostních: počet hmotnostních jednotek čistého alkoholu, které mohou vzniknout úplným prokvašením cukru obsaženého ve 100 hmotnostních jednotkách produktu.

7.  Celkový obsah alkoholu v % hmotnostních: součet skutečného a možného obsahu alkoholu v % hmotnostních.




PŘÍLOHA III

VINAŘSKÉ ZÓNY

1.

Vinařská zóna A zahrnuje

a) v Německu: plochy vinic, které nepatří k vinařské zóně B;

b) v Lucembursku: lucemburskou vinařskou oblast;

c) v Belgii, Nizozemsku, Dánsku, Irsku, Švédsku a Spojeném království: oblasti pěstování révy v těchto zemích;

▼A1

d) v České republice, Čechy: pražská, mělnická, roudnická, žernosecká, mostecká, čáslavská.

▼B

2.

Vinařská zóna B zahrnuje

a) v Německu: plochy vinic ve stanovené pěstitelské oblasti Bádensko;

b) ve Francii: plochy vinic v departementech neuvedených v této příloze a v těchto departementech:

 Alsasko: Bas-Rhin, Haut-Rhin,

 Lotrinsko: Meurthe-et-Moselle, Meuse, Moselle, Vosges,

 Šampaň: Aisne, Aube, Marne, Haute-Marne, Seine-et-Marne,

 Jura: Ain, Doubs, Jura, Haute-Saône,

 Savojsko: Savoie, Haute-Savoie, Isère (obec Chapareillan),

 údolí Loiry: Cher, Deux-Sèvres, Indre, Indre-et-Loire, Loir-et-Cher, Loire-Atlantique, Loiret, Maine-et-Loire, Sarthe, Vendée, Vienne, jakož i plochy vinic v okrsku Cosne-sur-Loire v departementu Nièvre;

c) v Rakousku: rakouské oblasti pěstování révy;

▼A1

d) v České republice, Morava: plochy vinic ve vinařských oblastech: brněnská, bzenecká, mikulovská, mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská, Podluží a plochy vinic v oblastech nezahrnutých v bodě 1 písm. d);

e) na Slovensku: vinařské oblasti Malých Karpat, jižního Slovenska, Nitry, středního Slovenska a východního Slovenska a vinařské oblasti nezahrnuté v bodě 3;

f) ve Slovinsku plochy vinic v oblasti Podravje: ljutomersko-ormoški vinorodni okoliš, mariborski vinorodni okoliš, radgonsko-kapelski vinorodni okoliš, šmarsko-virštajnski vinorodni okoliš, vinorodni okoliš Haloze, prekmurski vinorodni okoliš, vinorodni okoliš Srednje Slovenske gorice, v oblasti Posavje: bizeljsko-sremiški vinorodni okoliš, vinorodni okoliš Bela krajina, vinorodni okoliš Dolenjska a plochy vinic v oblastech nezahrnutých v bodě 5 písm. d).

▼B

3.

Vinařská zóna C I a) zahrnuje

a) ve Francii plochy vinic:

 v těchto departementech: Allier, Alpes-de-Haute-Provence, Hautes-Alpes, Alpes-Maritimes, Ariège, Aveyron, Cantal, Charente, Charente-Maritime, Corrèze, Côte-d‘Or, Dordogne, Haute-Garonne, Gers, Gironde, Isère (s výjimkou obce Chapareillan), Landes, Loire, Haute-Loire, Lot, Lot-et-Garonne, Lozère, Nièvre (s výjimkou okrsku Cosne-sur-Loire), Puy-de-Dôme, Pyrénées-Atlantiques, Hautes-Pyrénées, Rhône, Saône-et-Loire, Tarn, Tarn-et-Garonne, Haute-Vienne, Yonne,

 v okrscích Valence a Die departementu Drôme (s výjimkou kantonů Dieulefit, Loriol, Marsanne a Montélimar),

 v okrsku Tournon, v kantonech Antraigues, Buzet, Coucouron, Montpezat-sous-Bauzon, Privas, Saint-Etienne-de-Lugdarès, Saint-Pierreville, Valgorge a la Voulte-sur-Rhône departmentu l'Ardèche;

b) ve Španělsku plochy vinic v provinciích Asturias, Cantabria, Guipúzcoa, La Coruña a Vizcaya;

c) v Portugalsku plochy vinic v regionu Norte, který odpovídá stanovené pěstitelské oblasti „Vinho Verde“, jakož i v regionech „Concelhos de Bombarral, Lourinhã, Mafra e Torres Vedras“ (s výjimkou „Freguesias da Carvoeira e Dois Portos“), které náleží k „Região viticola da Extremadura“.

▼A1

Na Slovensku tokajská oblast.

▼B

4.

Vinařská zóna C I b) zahrnuje v Itálii plochy vinic v regionu Valle d‘Aosta a v provinciích Sondrio, Bolzano, Trento a Belluno. ►A1  V Maďarsku všechny plochy vinic. ◄

5.

Vinařská zóna C II zahrnuje:

a) ve Francii plochy vinic

 v těchto departementech: Aude, Bouches-du-Rhône, Gard, Hérault, Pyrénées-Orientales (s výjimkou kantonů Olette a Arles-sur-Tech), Vaucluse,

 v části departementu Var na jihu vymezené severní hranicí obcí Evenos, Le Beausset, Solliès-Toucas, Cuers, Puget-Ville, Collobrières, la Garde-Freinet, Plan-de-la-Tour a Sainte-Maxime,

 v okrsku Nyons a kantonech Dieulefit, Loriol, Marsanne a Montélimar v departementu Drôme,

 ve správních jednotkách departementu l‘Ardèche, které nejsou zahrnuty do bodu 3 písm. a);

b) v Itálii plochy vinic v těchto regionech: Abruzzi, Campagnia, Emilia-Romagna, Friuli-Venezia Guilia, Lazio, Liguria, Lombardia, s výjimkou provincie Sondrio, Marche, Molise, Piémont, Toscana, Umbrie, Venezia, s výjimkou provincie Belluno, včetně ostrovů náležejících k těmto regionům, např. ostrov Elba a ostatní ostrovy toskánského souostroví, ostrovy Ponziane, Capri a Ischia;

c) ve Španělsku plochy vinic:

 v těchto provinciích:

 

 Lugo, Orense, Pontevedra,

 Ávila (s výjimkou obcí, které odpovídají vymezené oblasti („comarca“) Cebreros), Burgos, León, Palencia, Salamanca, Segovia, Soria, Valladolid, Zamora,

 La Rioja,

 Álava,

 Navarra,

 Huesca,

 Barcelona, Gerona, Lérida,

 v části provincie Zaragoza ležící na sever od řeky Ebro,

 v obcích provincie Tarragona zahrnutých do označení původu Penedés,

 v části provincie Tarragona, která odpovídá vymezené oblasti („comarca“) Conca de Barberá;

▼A1

d) ve Slovinsku plochy vinic v oblasti Primorska: vinorodni okoliš Goriška Brda, vinorodni okoliš Vipavska dolina, koprski vinorodni okoliš a vinorodni okoliš Kras.

▼B

6.

Vinařská zóna C III a) zahrnuje v Řecku plochy vinic v těchto nomoi: Florina, Imathia, Kilkis, Grevena, Larissa, Ioannina, Lefkáda, Achaia, Messinia, Arcadia, Corinthia, Heraclion, Chania, Rethymno, Samos, Lassithi, jakož i na ostrově Santorini.

▼A1

Na Kypru zahrnuje vinařská zóna C III a) plochu vinic umístěnou v nadmořské výšce nad 600 metrů.

▼B

7.

Vinařská zóna C III b) zahrnuje:

a) ve Francii plochy vinic

 v departementech na Korsice,

 v části departementu Var, která leží mezi mořem a hranicí tvořenou těmito obcemi (včetně nich): Evenos, Le Beausset, Solliès-Toucas, Cuers, Puget-Ville, Collobrières, La Garde-Freinet, Plan-de-la-Tour a Sainte-Maxime,

 v kantonech Olette a Arles-sur-Tech departementu Pyrénées-Orientales;

b) v Itálii plochy vinic v těchto regionech: Calabria, Basilicata, Apulia, Sardinia a Sicílie, včetně ostrovů naležejících k těmto regionům, např. ostrovy Pantelleria, Eloie, Egadi a Pelagie;

c) v Řecku plochy vinic, které nejsou uvedeny v bodu 6;

d) ve Španělsku plochy vinic, které nejsou uvedeny v bodu 3 písm. b) a bodu 5 písm. c);

e) v Portugalsku plochy vinic v regionech nezahrnutých do vinařské zóny C I a);

▼A1

f) na Kypru plochy vinic umístěné v nadmořské výšce do 600 metrů;

g) plochy vinic na Maltě.

▼B

8.

Vymezení oblastí, které se vztahují ke správním jednotkám uvedeným v této příloze, vyplývá z vnitrostátních právních předpisů platných ke dni 15. prosince 1981, v případě Španělska z vnitrostátních právních předpisů platných ke dni 1. března 1986 a v případě Portugalska z vnitrostátních právních předpisů platných ke dni 1. března 1998.




PŘÍLOHA IV

SEZNAM POVOLENÝCH ENOLOGICKÝCH POSTUPŮ A OŠETŘOVÁNÍ

1.

Enologické postupy a ošetřování, které se mohou použít pro čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých hroznů, zahuštěný hroznový mošt a mladé víno v procesu kvašení:

a) provzdušnění nebo přídavek kyslíku;

b) tepelné ošetření;

c) odstředění a filtrace s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich, jestliže tyto látky nezanechávají v takto ošetřeném produktu žádné nežádoucí zbytky;

d) užití oxidu uhličitého, argonu nebo dusíku, také ve směsi, aby vznikla inertní atmosféra a produkt byl tak chráněn před vzduchem;

e) užití vinných kvasnic;

f) užití následujících postupů na podporu růstu kvasinek:

 přídavek hydrogenfosforečnanu diamonného nebo síranu amonného v rámci určitých mezních hodnot,

 přídavek siřičitanu amonného nebo disiřičitanu amonného v rámci určitých mezních hodnot,

 přídavek thiamin hydrochloridu v rámci určitých mezních hodnot;

g) užití oxidu siřičitého nebo metadisiřičitanu draselného, nazývaného také disiřičitanem draselným či pyrosulfitem draselným;

h) odsíření fyzikálními metodami;

i) ošetření bílých moštů a mladých bílých vín v procesu kvašení dřevěným (aktivním) uhlím v rámci určitých mezních hodnot;

j) čiření jednou nebo několika z těchto enologických látek:

 potravinářskou želatinou,

 vyzinou,

 kaseinem a kaseinátem draselným,

 vaječným albuminem nebo mléčným albuminem,

 bentonitem,

 oxidem křemičitým ve formě gelu nebo koloidního roztoku,

 kaolínem,

 taninem,

 pektolytickými enzymy,

 enzymatická úprava betaglucanasouza podmínek, jež budou stanoveny;

k) užití kyseliny sorbové nebo sorbanu draselného;

l) užití kyseliny vinné k přikyselení podle přílohy V částí E a G;

m) užití jedné nebo více následujících látek k odkyselení podle přílohy V částí E a G:

 neutrální vinan draselný,

 uhličitan draselný,

 uhličitan vápenatý, případně s malým množstvím podvojné vápenaté soli L(+) kyseliny vinné a L(-) kyseliny jablečné,

 vinan vápenatý,

 kyselina vinná za podmínek, jež budou stanoveny,

 homogenně připravená kyselina vinná a uhličitan vápenatý v jemně rozemletých stejných dílech;

n) přídavek pryskyřice borovice Aleppo za podmínek, jež budou stanoveny;

o) užití přípravků obsahujících buněčné stěny kvasinek v rámci určitých mezních hodnot;

p) užití polyvinylpolypyrrolidonuv rámci určitých mezních hodnot a za podmínek, jež budou stanoveny;

q) užití mléčných bakterií ve vinné suspenzi za podmínek, jež budou stanoveny;

r) přídavek lysozymu v rámci určitých mezních hodnot a za podmínek, jež budou stanoveny.

2.

Enologické postupy a ošetření, které mohou být užity pro hroznový mošt určený k přípravě rektifikovaného moštového koncentrátu:

a) provzdušnění;

b) tepelné ošetření;

c) odstředění a filtrace s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich, jestliže tyto nezanechávají v takto ošetřeném produktu žádné nežádoucí zbytky;

d) užití oxidu siřičitého nebo disiřičitanu draselného či metadisiřičitanu draselného, nazývaného také disiřičitan draselný či pyrosulfit draselný;

e) odsíření fyzikálními metodami;

f) ošetření enologickým dřevěným (aktivním) uhlím;

g) užití uhličitanu vápenatého, případně s malým množstvím podvojné vápenaté soli L(+) kyseliny vinné a L(-) kyseliny jablečné;

h) užití iontového měniče za podmínek, jež budou stanoveny.

3.

Enologické postupy a ošetření, které mohou být užity pro částečně zkvašené hroznové mošty určené k přímé lidské spotřebě v nezměněném stavu, pro víno vhodné k získávání stolního vína, pro stolní víno, šumivé víno, šumivé víno dosycené oxidem uhličitým, perlivé víno, perlivé víno dosycené oxidem uhličitým, likérové víno a jakostní víno s. o.:

a) užití čerstvých, zdravých a nezředěných vinných kvasnic pro výrobu suchých vín až do množství 5 %, které pocházejí z nedávné vinifikace suchých vín;

b) provzdušnění argonem či dusíkem nebo jejich zavedení;

c) tepelné ošetření;

d) odstředění a filtrace s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich, jestliže tyto nezanechávají v takto ošetřeném produktu žádné nežádoucí zbytky;

e) užití oxidu uhličitého, argonu nebo dusíku, také ve směsi, aby vznikla inertní atmosféra a produkt byl tak chráněn před vzduchem;

f) dosycení oxidem uhličitým v rámci určitých mezních hodnot;

g) užití oxidu siřičitého nebo disiřičitanu draselného či metadisiřičitanu draselného, nazývaného také disiřičitanem draselným či pyrosulfitem draselným, za podmínek stanovených tímto nařízením;

h) užití kyseliny sorbové nebo sorbanu draselného, pokud nepřekročí konečný obsah kyseliny sorbové ve víně dodávaném k přímé lidské spotřebě 200 miligramů na litr;

i) přídavek L-kyseliny askorbové v rámci určitých mezních hodnot;

j) přídavek kyseliny citrónové s ohledem na zrání vína v rámci určitých mezních hodnot;

k) užití kyseliny vinné k přikyselení podle přílohy V částí E a G;

l) užití jedné nebo několika z těchto látek k odkyselení podle pravidel přílohy V částí E a G:

 neutrální vinan draselný,

 uhličitan draselný,

 uhličitan vápenatý, případně s malým množstvím podvojné vápenaté soli L(+) kyseliny vinné a L(-) kyseliny jablečné,

 vinan vápenatý,

 kyselina vinná za podmínek, jež budou stanoveny,

 homogenní úprava kyselinou vinnou a uhličitanem vápenatým v jemně rozemletých stejných dílech;

m) čiření jednou nebo několika z těchto enologických látek:

 potravinářskou želatinou,

 vyzinou,

 kaseinem a kaseinátem draselným,

 vaječným albuminem nebo mléčným albuminem,

 bentonitem,

 oxidem křemičitým ve formě gelu nebo koloidního roztoku,

 kaolinem,

 enzymatickou úpravou betaglucanasou podle podmínek, jež budou stanoveny;

n) přídavek taninu;

o) ošetření bílých vín enologickým dřevěným (aktivním) uhlím v rámci určitých mezních hodnot;

p) ošetření za podmínek, jež budou stanoveny,

 částečně zkvašených hroznových moštů určených k přímé lidské spotřebě v nezměněném stavu a bílých a růžových vín hexakyanoželeznatanem draselným,

 červených vín hexakyanoželeznatanem draselným nebo pomocí fytátu vápenatého;

q) přídavek kyseliny metavinné v rámci určitých mezních hodnot;

r) užití arabské gumy;

s) užití, za podmínek, jež budou stanoveny, DL-kyseliny vinné, zvané také kyselina hroznová, nebo její neutrální draselné soli, aby se snížil přebytečný obsah vápníku;

t) k výrobě šumivého vína získaného kvašením v láhvích a u kterého proběhne oddělení vinných kalů jejich odstřelením (degoržáží), užití:

 alginátu vápenatého

 nebo

 alginátu draselného;

ta) užití vinných kvasinek, sušených nebo ve formě vinné suspenze, k získávání šumivého vína;

tb) přídavek amonné a thiaminiovésoli do kupáže na podporu tvorby kvasinek při získávání šumivého vína, a to za těchto podmínek:

 výživné soli: hydrogenfosforečnan diamonný nebo síran amonný v rámci určitých mezních hodnot,

 podpora růstu: thiamin ve formě thiamin-hydrochloridu v rámci určitých mezních hodnot;

u) užití plátků z čistého parafínu napuštěných allyl-isothiokyanátem za účelem vytvoření sterilní atmosféry, a to jenom v členských státech, ve kterých je tento postup běžný a dokud tam nebude vnitrostátními právními předpisy zakázán, za předpokladu, že se použijí pouze v nádobách o objemu větším než 20 litrů a ve vínu se nebudou vyskytovat žádné stopy allyl-isothiokyanátu;

v) k podpoření vysrážení vinného kamene přídavek

 vinanu draselného,

 vinanu vápenatého, v rámci určitých mezních hodnot a za podmínek, jež budou stanoveny;

w) užití síranu měďnatého k odstranění nedostatků v chuti nebo ve vůni vína v rámci určitých mezních hodnot;

x) užití přípravků obsahujících buněčné stěny kvasinek v rámci určitých mezních hodnot;

y) užití polyvinylpolypyrrolidonu v rámci určitých mezních hodnot za podmínek, jež budou stanoveny;

z) užití mléčných bakterií ve vinné suspenzi za podmínek, jež budou stanoveny;

za) přídavek karamelu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro potraviny ( 56 ) za účelem zesílení barvy likérového vína a jakostního likérového vína s. o.;

zb) přídavek lysozymu v rámci mezních hodnot a za podmínek, jež budou stanoveny.

4.

Enologické postupy a ošetření, které mohou být použity pro produkty jmenované v úvodní větě odstavce 3 a výhradně za podmínek, jež budou stanoveny:

a) přídavek kyslíku;

b) ošetření elektrodialýzou, aby se zamezilo vysrážení vinného kamene;

c) užití ureasy ke snížení obsahu močoviny ve víně;

▼A1

d) přelévání kalů nebo matolin vínem nebo lisování rmutu aszú, je-li tento postup tradičně používán k výrobě „Tokaji fordítás“ a „Tokaji máslás“ v maďarské oblasti Tokajhegyalja za podmínek, které budou určeny.

▼B




PŘÍLOHA V

MEZNÍ HODNOTY A PODMÍNKY PRO URČITÉ ENOLOGICKÉ POSTUPY

A.   Obsah oxidu siřičitého

1.

Celkový obsah oxidu siřičitého ve víně, s výjimkou šumivého a likérového vína, nesmí v okamžiku uvedení do oběhu za účelem přímé lidské spotřeby překročit tyto hodnoty:

a) 160 miligramů na litr pro červené víno,

b) 210 miligramů na litr pro bílé a růžové víno.

2.

Odchylně od bodu 1 písm. a) a bodu 1 písm. b) se zvyšuje horní mez obsahu oxidu siřičitého ve vínech, které obsahují nejméně 5 miligramů zbytkového cukru přepočteného jako cukr invertní na litr, na

a) 210 miligramů na litr pro červené víno a 260 miligramů na litr pro víno bílé a růžové;

b) 300 miligramů na litr

 pro vína, která mohou používat podle předpisů Společenství označení „Spätlese“,

 pro bílá jakostní vína s. o., pro která mohou být použita kontrolovaná označení původu Bordeaux supérieur, Graves de Vayres, Côtes de Bordeaux, Saint-Macaire, Premières Côtes de Bordeaux, Sainte-Foy Bordeaux, Côtes de Bergerac s nebo bez doplňku „Côtes de Saussignac“, Haut-Montravel, Côtes de Montravel a Rosette,

 pro bílá jakostní vína s. o., pro která mohou být použita označení původu Allela, La Mancha, Navarra, Penedès, Rioja, Rueda, Tarragona a Valencia,

 pro bílá jakostní vína s. o. pocházející ze Spojeného království, pro která může být v souladu s britskými právními předpisy použito označení „botrytis“ nebo jiné rovnocenné označení jako „noble harvest“, „noble late harvested“ nebo „special late harvested“,

▼M1

 bílá jakostní vína s. o., která mohou užívat kontrolovaného označení původu Gaillac,

 jakostní vína s. o., která mohou užívat kontrolovaného označení původu Alto Adige nebo Trentino, pokud jsou označena údaji nebo jedním z údajů „passito“ nebo „vendemmia tardiva“,

 jakostní vína s. o., která mohou užívat označení původu „Colli orientali del Friuli – Picolit“,

▼M1

 jakostní vína s. o. Moscato di Pantelleria naturale a Moscato di Pantelleria,

 následující stolní vína se zeměpisným označením, jestliže jejich celkový obsah alkoholu překračuje 15 % objemových a obsah zbytkového cukru překračuje 45 g/l:

 

 Vin de pays de Franche-Comté,

 Vin de pays des coteaux de l'Auxois,

 Vin de pays de Saône-et-Loire,

 Vin de pays des coteaux de l'Ardèche,

 Vin de pays des collines rhodaniennes,

 Vin de pays du comté Tolosan,

 Vin de pays des côtes de Gascogne,

 Vin de pays du Gers,

 Vin de pays du Lot,

 Vin de pays des côtes du Tarn,

 Vin de pays de la Corrèze,

 Vin de pays de l'Ile de Beauté,

 Vin de pays d'Oc,

 Vin de pays des côtes de Thau,

 Vin de pays des coteaux de Murviel,

▼A1

 pro tokajská jakostní vína s. o. pocházející z Maďarska, pro která jsou v souladu s maďarskými předpisy použita označení „Tokaji édes szamorodni“ nebo „Tokaji aszú“;

▼B

c) 350 miligramů na litr pro vína, pro která může být v souladu s předpisy Společenství použito označení „Auslese“, a pro bílá vína, pro která může být v souladu s rumunskými právními předpisy mohou použito označení „vin supérieur“ s označením původu: Murfatlar, Cotnari, Tirnave, Pietroasele, Valea Calugareasca;

d) 400 miligramů na litr

 pro vína, pro která může být v souladu s předpisy Společenství použito označení „Beerenauslese“, „Ausbruch“, „Ausbruchwein“, „Trockenbeerenauslese“a „Eiswein“, jakož i pro jakostní bílá vína s. o., pro která může být použito označení původu Sauternes, Barsac, Cadillac, Cérons, Loupiac, Sainte-Croix-du-Mont, Monbazillac, Bonnezeaux, Quarts de Chaume, Coteaux du Layon, Coteaux de l'Aubance, Graves Supérieures a Jurançon,

▼M1

 bílá jakostní vína s. o., pro která mohou být užita tato kontrolovaná označení původu: Anjou-Coteaux de la Loire, Coteaux du Layon doplněná názvem obce původu, Coteaux du Layon, doplněné označením „Chaume“, Coteaux de Saumur, Pacherenc du Vic Bilh, Alsace a Alsace grand cru doplněná označením „vendanges tardives“ nebo „sélection de grains nobles“,

 sladká vína z přezrálých hroznů a sladká vína ze zaschlých moštových hroznů pocházející z Řecka, která mají obsah zbytkového cukru přepočtený jako invertní cukr 45 g/l nebo vyšší a pro která mohou být užita následující označení původu: Samos (Σάμος), Rhodos (Ρόδος), Patras (Πάτρα), Rio Patron (Ριο Πατρών), Kephalonia (Κεφαλονία), Limnos (Λήμνος), Sitia (Σητεία), Santorin (Σαντορίνη), Nemea (Νεμέα), Dafnes (Δαφωές),

 bílá vína pocházející z Kanady, pro která je povoleno označení „Icewine“ a která mají obsah zbytkového cukru přepočtený jako invertní cukr nejméně 5 g/l ►A1  a pro jakostní vína s. o. pocházející z Maďarska, pro která jsou v souladu s maďarskými předpisy použita označení „Tokaji máslás“, „Tokaji fordítás“, „Tokaji aszúeszencia“, „Tokaji eszencia“, „Aszúbor“a „Töppedt szőlőből készült bor“ ◄ .

▼B

3.

Jestliže je to nutné z důvodu povětrnostních podmínek, může být rozhodnuto, že v určitých vinařských zónách Společenství mohou dotčené členské státy povolit zvýšení celkového obsahu oxidu siřičitého uvedeného v tomto bodu nižšího než 300 miligramů na litr nejvýše o 40 miligramů na litr pro vína vyrobená na jejich území.

4.

Členské státy mohou na vína vyrobená na jejich území použít přísnějších předpisů.

B.   Obsah těkavých kyselin

1.

Obsah těkavých kyselin nesmí překročit následující hodnoty:

a) 18 miliekvivalentů na litr v případě částečně zkvašeného hroznového moštu,

b) 18 miliekvivalentů na litr v případě bílého a růžového vína a, nejdéle do 31. prosince 1989, v případě produktů ze směsi bílého a červeného vína na španělském území nebo

c) 20 miliekvivalentů na litr v případě červeného vína.

2.

Obsahy uvedené v odstavci 1 platí pro

 produkty z hroznů sklizených ve Společenství, které jsou v etapě produkce a ve všech etapách obchodování,

 částečně zkvašený hroznový mošt a víno pocházející ze třetích zemí ve všech etapách od jejich vstupu na zeměpisné území Společenství.

3.

Odchylky od odstavce 1 mohou být stanoveny pro

a) některá jakostní vína s. o. a některá stolní vína se zeměpisným označením, jestliže tato vína

 prošla procesem zrání trvajícím nejméně dva roky nebo

 byla vyrobena zvláštním postupem;

b) vína o celkovém obsahu alkoholu nejméně 13 % objemových.

C.   Mezní hodnoty obohacování

1.

Jestliže je to je to nutné z důvodů povětrnostních podmínek v určitých vinařských zónách Společenství, mohou dotčené členské státy povolit zvýšení přirozeného obsahu alkoholu čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu a mladého vína v procesu kvašení, pokud tyto produkty byly získány z odrůd révy uvedených v čl. 42 odst. 5, jakož i stolního vína a vína vhodného k získávání stolního vína.

2.

U produktů uvedených v bodu 1 může být přirozený obsah alkoholu zvýšen pouze tehdy, jestliže jejich minimální přirozený obsah alkoholu je:

a) ve vinařské zóně A: 5 % objemových,

b) ve vinařské zóně B: 6 % objemových,

c) ve vinařské zóně C I a): 7,5 % objemových,

d) ve vinařské zóně C I b): 8 % objemových,

e) ve vinařské zóně C II: 8,5 % objemových,

f) ve vinařské zóně C III: 9 % objemových.

3.

Zvýšení minimálního přirozeného obsahu alkoholu se provádí pomocí enologických postupů podle části D a nesmí překročit tyto mezní hodnoty:

a) ve vinařské zóně A: 3,5 % objemových,

b) ve vinařské zóně B: 2,5 % objemových,

c) ve vinařské zóně C: 2 % objemových.

4.

V letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami mohou být stanoveny mezní hodnoty pro zvýšení obsahu alkoholu uvedené v bodu 3 takto:

a) ve vinařské zóně A: 4,5 % objemových,

b) ve vinařské zóně B: 3,5 % objemových.

D.   Úkony obohacování

1.

Zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v % objemových podle části C může být provedeno těmito úkony:

a) v případě čerstvých vinných hroznů, částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení pouze přídavkem sacharosy, zahuštěného hroznového moštu či rektifikovaného moštového koncentrátu;

b) v případě hroznového moštu pouze přídavkem sacharosy, zahuštěného hroznového moštu či rektifikovaného moštového koncentrátu nebo částečným zahuštěním včetně reverzní osmózy;

c) v případě vína vhodného k získávání stolního vína a stolního vína částečným zahuštěním chladem.

2.

Provedení některého z úkonů uvedených v bodu 1 vylučuje provedení jiného.

3.

Přídavek sacharosy podle bodu 1 písm. a) a b) může být proveden pouze suchým cukřením a výhradně v těch vinařských oblastech, ve kterých se tradičně nebo výjimečně provádí v souladu s právní úpravou platnou k 8. květnu 1970 ►A1  a ve vinařských zónách Maďarska a Slovinska ◄ .

4.

s Přídavek zahuštěného moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu nemůže mít za následek, že konečný objem rozdrcených čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného moštu nebo mladého vína v procesu kvašení se zvýší o více než 11 % ve vinařské zóně A, o 8 % ve vinařské zóně B a o 6,5 % ve vinařské zóně C.

5.

Jestliže se použije část C bod 4, zvýší se mezní hodnoty pro zvýšení objemu na 15 % ve vinařské zóně A a na 11 % ve vinařské zóně B.

6.

Zahuštění hroznového moštu, vína vhodného k získávání stolního vína nebo stolního vína nesmí vést ke snížení konečného objemu těchto produktů o více než 20 % a v žádném případě nesmí zvýšit jejich přirozený obsah alkoholu o více než 2 % objemová.

7.

V žádném případě nesmí uvedené úkony vést ke zvýšení celkového obsahu alkoholu u čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení, vína vhodného k získávání stolního vína a u stolního vína na více než 11,5 % objemových ve vinařské zóně A, 12 % objemových ve vinařské zóně B, 12,5 % objemových ve vinařské zóně C I a) a C I b), 13 % objemových ve vinařské zóně C II a 13,5 % objemových ve vinařské zóně C III.

8.

U červeného vína může však být zvýšen celkový obsah alkoholu produktů uvedených v bodě 7 až na 12 % objemových ve vinařské zóně A a na 12,5 % objemových ve vinařské zóně B.

9.

Víno vhodné k získávání stolního vína a stolní víno nesmí být zahušťováno, jestliže na produkty, z nichž byly získány, byl užit některý z úkonů uvedených v bodu 1 písm. a) a v bodu 1 písm. b).

E.   Přikyselení a odkyselení

1.

U čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení a vína lze užít

a) ve vinařských zónách A, B, C I a) a C I b) částečné odkyselení,

b) ve vinařských zónách C II a C III a) přikyselení a odkyselení, aniž je dotčen bod 3,

c) ve vinařské zóně C III b) přikyselení.

2.

Přikyselení produktů uvedených v bodu 1 kromě vína lze provést nejvýše o množství 1,50 gramů na litr, vyjádřeno v kyselině vinné, tj. o 20 miliekvivalentů na litr.

3.

Přikyselení vína lze provést nejvýše o množství 2,50 gramů na litr, vyjádřeno v kyselině vinné, tj. o 33,3 miliekvivalentů na litr.

4.

Odkyselení vína lze provést nejvýše o množství 1 gram na litr, vyjádřeno v kyselině vinné, tj. o 13,3 miliekvivalentů na litr.

5.

Mimoto může být částečně odkyselen hroznový mošt určený k zahuštění.

6.

V letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami mohou členské státy povolit přikyselení produktů uvedených v bodu 1 ve vinařských zónách C I a) a C I b) za podmínek podle bodu 1 týkajících se vinařských zón C II, C III a) a C III b).

7.

Přikyselování a obohacování jednoho a téhož produktu, kromě odchylek, jež budou v jednotlivých případech stanoveny, jakož i přikyselování a odkyselování jednoho a téhož produktu se vzájemně vylučují.

F.   Slazení

1.

Slazení stolního vína je povoleno:

a) v případě, že byl u čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení, vína vhodného k získávání stolního vína nebo samotného stolního vína proveden jeden z úkonů uvedených v části D bodu 1, pouze hroznovým moštem, jenž má nejvýše stejný celkový obsah alkoholu jako dotyčné stolní víno;

b) v případě, že nebyl u produktů uvedených pod písmenem a) proveden žádný z úkonů uvedených v části D bodu 1, pouze zahuštěným hroznovým moštem nebo rektifikovaným moštovým koncentrátem či hroznovým moštem, jestliže celkový obsah alkoholu v % objemových dotyčného stolního vína nebude zvýšen o více než 2 %.

2.

Slazení dovezených vín určených k přímé lidské spotřebě a se zeměpisným označením se na území Společenství zakazuje.

3.

Na slazení jiných dovezených vín než vín uvedených v bodu 2 se vztahují pravidla, jež budou stanovena.

G.   Ošetřování

1.

Každý z úkonů uvedených v částech D a E, s výjimkou přikyselení a odkyselení vína, může být proveden při zpracování čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu a mladého vína v procesu kvašení na víno vhodné k získávání stolního vína, na stolní víno nebo na jiný nápoj určený k přímé lidské spotřebě ve smyslu čl. 1 odst. 2 mimo šumivého vína nebo šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým podle podmínek, jež budou stanoveny, pouze v té vinařské zóně, ve které byly sklizeny užité čerstvé vinné hrozny.

2.

Totéž se vztahuje na zahušťování, přikyselování a odkyselování vína vhodného k získávání stolního vína.

3.

Zahušťování stolního vína musí proběhnout v právě té vinařské zóně, ve které byly sklizeny užité čerstvé vinné hrozny.

4.

Přikyselování a odkyselování vína může proběhnout pouze v podniku provádějícím vinifikaci a vinařské zóně, ve kterých byly sklizeny hrozny užité k výrobě daného vína.

5.

Každý z úkonů uvedených v bodech 1 až 4 se musí nahlásit příslušným orgánům. Totéž se vztahuje na množství sacharosy, zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu, které drží za účelem výkonu svého povolání fyzické nebo právnické osoby či jejich seskupení, zejména pak producenti, stáčírny, zpracovatelé a obchodníci, jež budou určeni, ve stejné době a na stejném místě jako čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt nebo nebalené víno. Prohlášení o tomto množství však může být nahrazeno záznamem do evidenční knihy vstupů a využití zásob.

6.

Každý z úkonů uvedených v části E musí být uveden v průvodním dokladu, se kterým se náležitě ošetřené produkty nacházejí v oběhu.

7.

S výjimkou odchylek odůvodněných výjimečnými povětrnostními podmínkami mohou být tyto úkony prováděny pouze

a) před 1. lednem ve vinařské zóně C,

b) před 16. březnem ve vinařských zónách A a B

a jenom u takových produktů, které pocházejí ze sklizně bezprostředně předcházející těmto termínům.

8.

Zahušťování chladem, jakož i přikyselování a odkyselování se však může provádět v průběhu celého roku.

H.   Šumivé víno

1.

Pro účely tohoto bodu, jakož i bodu I této přílohy a bodu K přílohy VI se rozumí

a) „kupáží“

 hroznový mošt,

 víno,

 směs hroznových moštů nebo vín s různými vlastnostmi,

které jsou určeny k výrobě určitého druhu šumivých vín;

b) „tirážním likérem“

produkt, který se přidává do kupáže za účelem druhotného kvašení;

c) „expedičním likérem“

produkt, který se přidává do kupáže za účelem dosažení požadované chuti.

2.

Expediční likér může obsahovat pouze

 sacharosu,

 hroznový mošt,

 částečně zkvašený hroznový mošt,

 zahuštěný hroznový mošt,

 rektifikovaný moštový koncentrát,

 víno nebo

 jejich směs,

případně s přídavkem destilátu z vína.

3.

Aniž je dotčeno povolené obohacování jednotlivých složek kupáže podle tohoto nařízení, je jakékoliv obohacování kupáže zakázáno.

4.

Přesto může každý členský stát pro určité oblasti a odrůdy, jestliže je to z technického hlediska opodstatněno, povolit obohacování kupáže v místě přípravy šumivého vína za podmínek, jež budou stanoveny. Toto obohacování se může provádět přídavkem sacharosy, zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu. Obohacování přídavkem sacharosy či zahuštěného hroznového moštu lze provádět v případě, pokud jde v daném členském státě o postup používaný tradičně nebo výjimečně v souladu s právní úpravou platnou k 24. listopadu 1974. Členské státy však mohou vyloučit užití zahuštěného hroznového moštu.

5.

Přídavek tirážního a expedičního likéru není považován za obohacování ani za slazení. Přídavek tirážního likéru může zvýšit celkový obsah alkoholu v kupáži nejvýše o 1,5 % objemových. Toto zvýšení se vypočte z rozdílu mezi celkovým obsahem alkoholu kupáže a celkovým obsahem alkoholu šumivého vína před případným přídavkem expedičního likéru.

6.

Přídavek expedičního likéru může zvýšit skutečný obsah alkoholu šumivého vína nejvýše o 0,5 % objemových.

7.

Slazení kupáže a jejích jednotlivých složek je zakázáno.

8.

Mimo případné přikyselení či odkyselení jednotlivých složek v souladu s jinými ustanoveními této přílohy, lze přikyselit nebo odkyselit i kupáž. Přikyselení a odkyselení kupáže se vzájemně vylučují. Přikyselení lze provést nejvýše v množství 1,5 gramů na litr, vyjádřeno v kyselině vinné, tj. 20 miliekvivalentů na litr.

9.

V letech s výjimečnými povětrnostními podmínkami může být horní mez zvýšena z 1,5 gramů na litr, tj. 20 miliekvivalentů na litr, na 2,5 gramů na litr, tj. 34 miliekvivalentů na litr, pokud přirozený obsah kyselin není nižší než 3 gramy na litr vyjádřeno v kyselině vinné, tj. 40 miliekvivalentů na litr.

10.

Oxid uhličitý v šumivém vínu může pocházet pouze z alkoholového kvašení kupáže, ze které je víno připravováno.

Toto kvašení může být výsledkem pouze přidání tirážního likéru, pokud se nejedná o přímé zpracování hroznů, hroznového moštu nebo částečně zkvašeného hroznového moštu na šumivé víno. Může probíhat pouze v lahvích nebo v uzavřeném tanku.

Užití oxidu uhličitého při plnění do láhví prostřednictvím protitlaku je povoleno, jestliže probíhá pod dohledem a tlak oxidu uhličitého se v šumivém vínu nezvýší.

11.

Pokud jde o jiná šumivá vína než jakostní šumivá vína a jakostní šumivá vína s. o.,

a) musí kupáž určená k jejich výrobě vykazovat nejméně 8,5 % objemových celkového obsahu alkoholu;

b) může tirážní likér určený k jejich výrobě obsahovat pouze:

 hroznový mošt,

 částečně zkvašený hroznový mošt,

 zahuštěný hroznový mošt,

 rektifikovaný moštový koncentrát nebo

 sacharosu a víno:

c) aniž je dotčen čl. 44 odst. 3, musí tyto produkty, včetně alkoholu obsaženého v případně dodaném expedičním likéru, vykazovat nejméně 9,5 % objemových skutečného obsahu alkoholu;

d) aniž jsou dotčeny přísnější předpisy, které mohou členské státy používat na šumivé víno vyráběné na svém území, nesmí celkový obsah oxidu siřičitého v šumivém vínu překročit 235 miligramů na litr;

e) jestliže je to je to nutné z důvodů povětrnostních podmínek v určitých vinařských zónách Společenství, mohou dotčené členské státy povolit na svém území zvýšení celkového obsahu oxidu siřičitého u vín uvedených v odstavci 1 nejvýše o 40 miligramů na litr, pokud šumivá vína, u nichž bylo provedeno uvedené zvýšení, nebudou z dotyčných členských států vyvezena.

I.   Jakostní šumivé víno

1.

Celkový obsah alkoholu kupáže určené k výrobě jakostního šumivého vína musí vykazovat nejméně 9 % objemových.

2.

Tirážní likér pro jakostní šumivé víno může obsahovat pouze:

a) sacharosu,

b) zahuštěný hroznový mošt,

c) rektifikovaný moštový koncentrát,

d) hroznový mošt nebo částečně zkvašený hroznový mošt, ze kterých může být vyráběno víno vhodné k získávání stolního vína,

e) víno vhodné k získávání stolního vína,

f) stolní víno

nebo

g) jakostní víno s. o.

3.

Pro jakostní aromatické šumivé víno platí toto:

a) není-li stanoveno jinak, může být získáno pouze tím, že se pro kupáž použije výhradně hroznový mošt nebo částečně zkvašený hroznový mošt, který je získán z odrůd révy uvedených na seznamu, jenž bude sestaven.

Jakostní aromatické šumivé víno však může být získáváno i z kupáže složené z vín vyrobených z hroznů odrůdy „Prosecco“ sklizených v regionech Trentino-Alto Adige, Veneto a Friuli-Venezia Giulia;

b) řízení kvasného procesu před vytvořením a po vytvoření kupáže může za účelem tvorby oxidu uhličitého probíhat pouze chlazením nebo jinými fyzikálními postupy;

c) přídavek expedičního likéru se zakazuje;

d) odchylně od přílohy VI části K bodu 4 musí jakostní aromatické šumivé víno vykazovat skutečný obsah alkoholu nejméně 6 % objemových;

e) celkový obsah alkoholu jakostního aromatického šumivého vína musí činit nejméně 10 % objemových;

f) odchylně od přílohy VI části K bodu 6 prvního pododstavce musí jakostní aromatické šumivé víno uchovávané v uzavřených nádobách vykazovat při teplotě 20 oC přetlak nejméně 3 bary;

g) odchylně od přílohy VI části K bodu 8 musí činit doba procesu výroby jakostního aromatického šumivého vína nejméně jeden měsíc.

4.

Producentské členské státy mohou pro jakostní šumivé víno, na které se vztahuje tato příloha a které je vyráběno na jejich území, stanovit doplňující parametry a podmínky výroby a oběhu nebo zpřísnit stávající parametry a podmínky.

5.

Na výrobu jakostního šumivého vína se vztahují rovněž pravidla uvedená

 v části H bodech 1 až 10;

 v příloze VI části K bodech 4 a 6 až 9, aniž je dotčen bod 3 písm. d), f) a g) této části I.

J.   Likérové víno

1.

Pro výrobu likérových vín se používají tyto produkty:

 částečně zkvašený hroznový mošt,

 víno,

 směs výše uvedených produktů nebo

 hroznový mošt nebo směs tohoto produktu s vínem pro určitá jakostní likérová vína s. o. podle seznamu, který bude sestaven.

2.

Kromě toho se přidávají:

a) u likérových vín a u jakostních likérových vín s. o., s výjimkou jakostních likérových vín s. o. uvedených pod písmenem b)

i) tyto produkty, buď samostatně, nebo ve směsi:

 neutrální alkohol, který pochází z destilace vinařských produktů, včetně sušených vinných hroznů, jehož obsah alkoholu je nejméně 96 % objemových a jehož vlastnosti odpovídají předpisům Společenství,

 destilát z vína nebo sušených vinných hroznů, jehož obsah alkoholu je nejméně 52 % objemových a nejvýše 86 % objemových a jehož vlastnosti odpovídají vlastnostem, jež budou stanoveny;

ii) a případně jeden nebo více z těchto produktů:

 zahuštěný hroznový mošt,

 produkt, který byl získán smícháním jednoho nebo více produktů uvedených v bodu i) s hroznovým moštem uvedeným v bodu 1 první nebo čtvrté odrážce;

b) u určitých jakostních likérových vín s. o. podle seznamu, jenž bude sestaven:

i) buď produkty uvedené pod písm. a) bodem i), buď samostatně, nebo ve směsi,

ii) nebo jeden či více těchto produktů:

 alkohol vinného původu nebo ze sušených vinných hroznů, jehož obsah alkoholu činí nejméně 95 % objemových a nejvýše 96 % objemových a jehož vlastnosti odpovídají předpisům Společenství nebo, není-li tato oblast předpisy Společenství nijak upravena, příslušným vnitrostátním předpisům,

 pálenka z vína nebo matolinová pálenka, jejíž obsah alkoholu činí nejméně 52 % objemových a nejvýše 86 % objemových a jejíž vlastnosti odpovídají předpisům Společenství nebo, není-li tato oblast předpisy Společenství nijak upravena, příslušným vnitrostátním předpisům,

 pálenka ze sušených vinných hroznů, jejíž obsah alkoholu činí nejméně 52 % objemových a nejvýše 94,5 % objemových a jejíž vlastnosti odpovídají předpisům Společenství nebo, není-li tato oblast předpisy Společenství nijak upravena, příslušným vnitrostátním předpisům;

iii) jakož i případně jeden nebo více těchto produktů:

 částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů,

 zahuštěný hroznový mošt získaný působením přímého ohně, který, ohlédne-li se od tohoto postupu, odpovídá definici zahuštěného hroznového moštu,

 zahuštěný hroznový mošt,

 produkty získané smícháním jednoho nebo více produktů uvedených v bodu ii) s hroznovým moštem uvedeným v bodu 1 první nebo čtvrté odrážce.

3.

Produkty uvedené v bodu 1 sloužící k výrobě likérových vín a jakostních likérových vín s. o. mohou být zpracovávány pouze enologickými postupy stanovenými v tomto nařízení.

4.

Nicméně:

a) zvýšení přirozeného obsahu alkoholu je možno uskutečnit jen za použití produktů uvedených v bodu 2;

b) mohou být pro určité produkty stanoveny odchylky opravňující členský stát povolit použití síranu vápenatého, pokud jde o tradiční postup a obsah síranů takto připravovaného produktu nepřekročí hodnotu 2,5 gramu na litr, vyjádřených jako síran draselný. Takto získané produkty mohou být doplňkově přikyseleny kyselinou vinnou až do 1,5 gramu na litr.

5.

Aniž jsou dotčeny přísnější předpisy, které mohou členské státy vydávat pro likérová vína a jakostní likérová vína s. o. vyráběná na jejich území, jsou u těchto produktů povoleny enologické postupy a ošetření stanovené v tomto nařízení.

6.

Rovněž je povoleno:

a) slazení uvedené v prohlášení a evidenci, pokud u užitých produktů neproběhlo obohacení zahuštěným hroznovým moštem, pomocí

 zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu, pokud zvýšení celkového obsahu alkoholu dotyčného vína nepřesáhne 3 % objemová,

 zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného hroznového moštu či částečně zkvašeného hroznového moštu ze sušených vinných hroznů v případě produktů uvedených na seznamu, jenž bude sestaven, pokud zvýšení celkového obsahu alkoholu dotyčného vína nepřesáhne 8 % objemových,

 zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu v případě vín podle seznamu, jenž bude sestaven, pokud zvýšení celkového obsahu alkoholu dotyčného vína nebude činit více než 8 % objemových;

b) přidání lihu, destilátu nebo pálenky z vína uvedených v bodech 1 a 2, aby se vyrovnaly ztráty, které vzniknou odparem během zrání;

c) zrání při teplotě nepřesahující 50 oC v případě produktů uvedených na seznamu, jenž bude sestaven.

7.

Aniž jsou dotčeny přísnější předpisy, které mohou členské státy vydávat pro likérová vína a jakostní likérová vína s. o. vyráběná na jejich území, nesmí obsah oxidu siřičitého pro likérová vína a jakostní likérová vína s. o. v okamžiku jejich dodání k přímé lidské spotřebě překročit tyto hodnoty:

a) 150 miligramů na litr, pokud je obsah zbytkového cukru nižší než 5 gramů na litr;

b) 200 miligramů na litr, pokud je obsah zbytkového cukru vyšší než 5 gramů na litr.

8.

Odrůdy révy, ze kterých pochází produkty užité k přípravě likérových vín a jakostních likérových vín s. o. uvedené v bodu 1, jsou vybírány z odrůd révy uvedených v čl. 42 odst. 5.

9.

Přirozený obsah alkoholu produktů uvedených v bodu 1, které byly použity k výrobě jiného likérového vína než jakostního likérového vína s. o., musí být nejméně 12 % objemových.




PŘÍLOHA VI

JAKOSTNÍ VÍNO STANOVENÉ PĚSTITELSKÉ OBLASTI

A.   Stanovené pěstitelské oblasti

1.

Pod „stanovenou pěstitelskou oblastí“ se rozumí oblast pěstování révy nebo soubor těchto oblastí, na kterých jsou produkována vína se zvláštními znaky jakosti a jejichž jméno je použito pro označení jakostního vína s. o.

2.

Každá stanovená pěstitelská oblast je přesně ohraničena, pokud možno podle parcel nebo vinic. Toto ohraničení provedou všechny dotčené členské státy, přičemž zohlední skutečnosti ovlivňující jakost vín vyráběných v této oblasti; zejména jde o půdu a podloží, podnebí, jakož i o polohu parcel nebo vinic.

3.

Stanovená pěstitelská oblast je označována svým zeměpisným názvem.

Nicméně výrazy

 „Muscadet“,

 „Blanquette“,

 „Vinho verde“,

 „Cava“ ve vztahu k určitým jakostním šumivým vínům s. o. a

 „Manzanilla“

se uznávají za názvy daných pěstitelských oblastí, které byly stanoveny a upraveny dotčenými členskými státy před 1. březnem 1986.

U tichých vín může být výraz „Κάβα“ nebo „Cava“ použit pro označení řeckých stolních vín jako údaj o vyzrálosti těchto vín.

4.

Spojení zeměpisného názvu stanovené pěstitelské oblasti s produkční oblastí musí být dostatečně určité a všeobecně známé, aby bylo za různých okolností zabráněno případným záměnám.

B.   Odrůdy révy

1.

Každý členský stát sestaví seznam odrůd révy vhodných na jeho území k výrobě jednotlivých jakostních vín s. o. ve smyslu článku 19. Může jít pouze o odrůdy druhu Vitis vinifera.

2.

Odrůdy révy, které nejsou uvedeny na seznamu podle bodu 1, musejí být odstraněny ze všech parcel nebo vinic, které jsou určeny pro výrobu jakostních vín s. o.

3.

Odchylně od bodu 2 si však členské státy mohou ponechat odrůdu révy, která není v tomto seznamu uvedena, po dobu tří let ode dne účinnosti ohraničení uskutečněného po 31. prosinci 1979 pro stanovenou oblast, jestliže tato odrůda révy patří k druhu Vitis vinifera a netvoří více než 20 % výsadby na dané parcele nebo vinici.

4.

Nejpozději po uplynutí období uvedeného v bodu 3 se mohou na všech parcelách nebo vinicích určených pro produkci jakostního vína s. o. nacházet pouze odrůdy révy, které jsou uvedeny na seznamu podle bodu 1. Při nedodržení uvedeného ustanovení ztrácejí všechna vína, která byla vyrobena ze sklizených hroznů z této parcely či vinice, nárok na označení „jakostní víno s. o.“

C.   Pěstitelské metody

1.

Pěstitelské metody, které jsou nutné k zajištění optimální jakosti jakostních vín s. o., jsou upraveny příslušnými předpisy každého členského státu.

2.

V každé vinařské zóně může být zavlažováno jen se souhlasem dotyčného členského státu. Tento souhlas může být udělen jen tehdy, jestliže to opodstatňují podmínky životního prostředí.

D.   Zpracovatelské oblasti

1.

Jakostní vína s. o. mohou být získávána nebo vyráběna jen

a) z hroznů odrůd révy sklizených uvnitř stanovených pěstitelských oblastí, které jsou uvedeny na seznamu podle části B bodu 1,

b) zpracováním hroznů uvedených pod písmenem a) na hroznový mošt a zpracováním takto získaného moštu na víno, jakož i školením tohoto produktu na víno nebo šumivé víno uvnitř stanovené pěstitelské oblasti, ve které byly užité hrozny sklizeny.

Pokud však jde o jakostní víno s. o. Commandaria pocházející z Kypru, smějí být etapy výroby následující po zpracování hroznů na hroznový mošt a zpracování takto získaného moštu na víno prováděny pod přísným dohledem na Kypru mimo stanovenou oblast, kde byly použité hrozny sklizeny, za podmínek stanovených kyperskými předpisy.

2.

►M7  

Jedná-li se v producentském členském státu o tradiční postup, který je upraven zvláštními předpisy tohoto státu, může odchylně od bodu 1 písm. a) až do 31. srpna 2005, na základě výslovných povolení a s výhradou přiměřené kontroly producentský členský stát povolit, aby se jakostní šumivé víno s. o. získávalo takovým způsobem, že základní produkt pro výrobu tohoto vína bude vylepšen přidáním jednoho nebo více vinařských produktů, které nepocházejí ze stanovené pěstitelské oblasti, jejímž názvem je víno označeno, pokud:

 ◄

 tento druh přidávaných vinařských produktů není uvnitř dotyčné stanovené pěstitelské oblasti produkován se stejnými vlastnostmi jako produkty, které nepocházejí z této stanovené pěstitelské oblasti,

 toto vylepšení odpovídá enologickým postupům a definicím podle příslušných předpisů Společenství,

 celkový objem přidaných vinařských produktů, které nepocházejí ze stanovené pěstitelské oblasti, nepřekročí 10 % celkového objemu užitých produktů pocházejících z této stanovené pěstitelské oblasti. Komise však může postupem podle článku 75 členské státy oprávnit, aby ve výjimečných případech povolovaly přídavky produktů vyšší než 10 % celkového objemu, avšak nejvýše 15 %.

Odchylku uvedenou v prvním pododstavci lze použít, pokud bylo takové pravidlo stanoveno v právních předpisech dotyčného producentského členského státu před 31. prosincem 1995.

Členské státy sestaví seznam názvů jakostních šumivých vín s. o. ve smyslu tohoto bodu a sdělí jej Komisi, která ho zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.

3.

Odchylně od bodu 1 písm. b) může být jakostní víno s. o., s výjimkou jakostního šumivého vína s. o., získáváno a vyráběno v bezprostřední blízkosti dané stanovené pěstitelské oblasti, pokud dotčený členský stát to předem výslovně povolil, a za určitých podmínek.

Dále mohou členské státy jednotlivými povoleními a s výhradou přiměřené kontroly povolit, že jakostní víno s. o. může být vyráběno zpracováním hroznů na mošt a takto získaného moštu na víno, jakož i školením tohoto vína také mimo oblast v bezprostřední blízkosti této stanovené pěstitelské oblasti, jedná-li se o tradiční postup a tento postup

 existoval již před 1. zářím 1970 nebo v případě členských států, které vstoupily do Společenství po tomto datu, před okamžikem nabytí účinku jejich přistoupení ke Společenství,

 od té doby existoval nepřetržitě a

 týká se takového množství, které se u daného zpracovatele od té doby nezvýšilo o více než o množství odpovídající obecnému vývoji na trhu.

4.

Odchylně od bodu 1 písm. b) může být jakostní šumivé víno s. o. vyráběno v bezprostřední blízkosti dané stanovené pěstitelské oblasti, pokud to dotčený členský stát předem výslovně povolil, a za určitých podmínek.

Dále mohou členské státy prostřednictvím jednotlivých povolení nebo výslovného povolení vydaného na dobu kratší pěti let a s výhradou přiměřené kontroly povolit, že jakostní šumivé víno s. o. může být vyráběno také mimo oblast v bezprostřední blízkosti dané stanovené pěstitelské oblasti, jedná-li se o tradiční postup používaný nejméně od 24. listopadu 1974 nebo v případě členských států, které přistoupily ke Společenství po tomto datu, před dnem nabytí účinku jejich přistoupení ke Společenství.

5.

Každá fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení osob, která disponuje jak vinnými hrozny nebo moštem, které odpovídají podmínkám výroby jakostního vína s. o., tak i jinými produkty, které těmto podmínkám neodpovídají, zajistí jejich oddělenou vinifikaci a skladování; v opačném případě nelze vyrobené víno považovat za jakostní víno s. o.

6.

Ustanovení této části D se s výjimkou bodu 5 nevztahují na jakostní likérová vína s. o.

E.   Minimální přirozený obsah alkoholu

1.

Každý členský stát stanoví minimální přirozený obsah alkoholu v % objemových pro každé jakostní víno s. o., které je vyráběno na jeho území. Při stanovení tohoto obsahu alkoholu se přihlíží zvláště na obsahy alkoholu, které byly zjištěny za posledních deset let před tímto stanovením, přičemž se zohlední pouze sklizně uspokojivé jakosti na nejreprezentativnějších vinicích stanovené pěstitelské oblasti.

2.

Minimální přirozený obsah alkoholu podle bodu 1 může být pro stejné jakostní víno s. o. stanoven na různé úrovni podle:

a) podoblasti, obce nebo části obce,

b) odrůdy či odrůd révy,

ze kterých pocházejí zpracovávané vinné hrozny.

3.

Není-li stanoveno jinak a vyjma jakostního šumivého vína s. o. a jakostního likérového vína s. o. nesmí být obsah alkoholu uvedený v bodu 1 nižší než:

a) 6,5 % objemových v zóně A, s výjimkou stanovených pěstitelských oblastí Mosel-Saar-Ruwer, Ahr, Mittelrhein, Sachsen, Saale-Unstrut, Moselle luxembourgeoise, England a Wales, pro které je stanoven obsah alkoholu na 6 % objemových,

b) 7,5 % objemových v zóně B,

c) 8,5 % objemových v zóně C I a),

d) 9 % objemových v zóně C I b),

e) 9,5 % objemových v zóně C II,

f) 10 % objemových v zónách C III.

F.   Metody vinifikace a výroby vína

1.

Zvláštní metody vinifikace a výroby vína pro získávání jakostních vín s. o. stanoví pro jednotlivá vína členské státy.

2.

Pokud si to vyžádají povětrnostní podmínky ve vinařských zónách uvedených v části E, mohou dotčené členské státy připustit zvýšení (skutečného nebo možného) přirozeného obsahu alkoholu čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení a vína vhodného k získávání jakostního vína s. o., s výjimkou produktů určených pro výrobu jakostního likérového vína s. o. Toto zvýšení nesmí překročit mezní hodnoty uvedené v příloze V části C bodu 3.

3.

V letech s obzvláště nepříznivými povětrnostními podmínkami může být povoleno zvýšení obsahu alkoholu nad mezní hodnoty uvedené v bodu 2 až na hodnoty uvedené v příloze V části C bodu 4. Toto povolení nezakládá předem nárok na případnou možnost obdobného povolení pro stolní vína stanovenou v uvedeném ustanovení.

4.

Zvýšení přirozeného obsahu alkoholu se může provést jen postupy za podmínek uvedených v příloze V části D, s výjimkou bodu 7. Členské státy mohou však vyloučit užití zahuštěného hroznového moštu.

5.

Celkový obsah alkoholu jakostních vín s. o. musí činit nejméně 9 % objemových. ►A1  Pro jakostní vína s. o. Dolenjska pocházející ze Slovinska, pro která je v souladu se slovinskými předpisy použito označení „Cviček PTP“, a ◄ pro určitá bílá jakostní vína s. o. uvedená v seznamu, jež bude sestaven, u kterých neproběhlo žádné obohacení, však činí minimální celkový obsah alkoholu 8,5 % objemových. Tento bod se nevztahuje na jakostní šumivá vína s. o. a jakostní likérová vína s. o.

G.   Přikyselení a odkyselení, slazení

1.

Podmínky a mezní hodnoty přikyselování a odkyselování čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení a vína vhodného pro získávání jakostního vína s. o., jakož i postup, podle kterého lze udělit povolení nebo stanovit odchylky, jsou upraveny v příloze V části E.

2.

Slazení jakostního vína s. o. může členský stát povolit jen tehdy, pokud

a) se uskutečňuje za podmínek a při dodržení mezních hodnot podle přílohy V části F,

b) se provádí ve stanovené pěstitelské oblasti, ze které takovéto jakostní víno s. o. pochází, nebo v bezprostřední blízkosti stanovené pěstitelské oblasti, s výhradou výjimek, jež budou stanoveny,

c) při použití jednoho nebo několika těchto produktů:

 hroznový mošt,

 zahuštěný hroznový mošt,

 rektifikovaný moštový koncentrát.

3.

Hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt podle bodu 2 písm. c) musejí pocházet ze stejné stanovené pěstitelské oblasti jako víno, pro jehož slazení jsou užity.

4.

Tato část se nevztahuje na jakostní šumivé víno s. o. a jakostní likérové víno s. o.

H.   Úkony obohacování, přikyselování a odkyselování

1.

Každý z úkonů obohacování, přikyselování a odkyselování uvedených v části F a části G bodu 1 je přípustný jen tehdy, pokud se provádí za podmínek stanovených v příloze V části G.

2.

S výhradou části D bodu 4 smějí být uvedené úkony prováděny jen ve stanovených pěstitelských oblastech, ve kterých byly užité čerstvé vinné hrozny sklizeny.

I.   Hektarové výnosy

1.

Pro každé jakostní víno s. o. stanoví dotčený členský stát hektarový výnos vyjádřený množstvím vinných hroznů, hroznového moštu nebo vína.

2.

Při tomto stanovení se přihlíží zejména k výnosům získaným za posledních deset let, přičemž se zohlední pouze sklizně uspokojivé jakosti na nejreprezentativnějších vinicích stanovené pěstitelské oblasti.

3.

Hektarový výnos jakostního vína s. o. může být stanoven na různé úrovni podle:

a) podoblasti, obce nebo části obce a

b) odrůdy či odrůd révy,

ze kterých pocházejí zpracovávané vinné hrozny.

4.

Členský stát může tento výnos upravit.

5.

Následkem překročení výnosu uvedeného v bodu 1 je zákaz použití požadovaného označení pro celou sklizeň, s výjimkou odchylek stanovených obecně nebo pro jednotlivé případy za podmínek upravených členskými státy popřípadě i pro jednotlivé produkční oblasti; tyto podmínky se týkají zejména využití vína nebo dotyčných produktů.

J.   Analytické a organoleptické zkoušky

1.

Producenti jsou povinni nechat podrobit vína, pro která požadují označení jakostní vína s. o., analytické a organoleptické zkoušce, přičemž:

a) analytická zkouška se vztahuje minimálně na hodnoty charakteristických vlastností daných jakostních vín s. o., které jsou uvedeny v bodu 3. Mezní hodnoty těchto vlastností stanoví členský stát pro každé jakostní víno s. o. jednotlivě;

b) organoleptická zkouška se vztahuje na barvu, čirost, vůni a chuť.

2.

Zkoušky uvedené v bodu 1 mohou být prováděny na základě vybraných vzorků příslušnými subjekty, které určí jednotlivé členské státy, dokud nebudou přijaty odpovídající předpisy pro systematické a všeobecné provedení těchto zkoušek.

3.

Charakteristickými vlastnostmi uvedenými v bodu 1 písm. a) jsou:

A. na základě kontroly reakce vína

1. reakce na vzduchu,

2. reakce v chladu;

B. na základě mikrobiologické zkoušky

3. reakce v množárně,

4. vzhled vína a zákalů;

C. na základě fyzikálního a chemického rozboru

5. hustota,

6. obsah alkoholu,

7. celkový suchý extrakt (zjištěno měřením hustoty),

8. redukující cukry,

9. sacharosa,

10. popel,

11. zásaditost popela,

12. celkový obsah kyselin,

13. obsah těkavých kyselin,

14. obsah vázaných kyselin

15. hodnota pH,

16. volný oxid siřičitý,

17. celkový obsah oxidu siřičitého;

D. na základě doplňkového rozboru

18. kyselina uhličitá (perlivá a šumivá vína, přetlak v barech při 20 oC).

K.   Jakostní šumivé víno s. o.

1.

Celkový obsah alkoholu kupáže určené k výrobě jakostního šumivého vína s. o. musí vykazovat nejméně:

 9,5 % objemových ve vinařských zónách C III,

 9 % objemových v ostatních vinařských zónách.

2.

Přesto mohou kupáže určené k produkci určitých jakostních šumivých vín s. o., které budou zapsány na seznamu, jenž bude sestaven, a které byly získány z jediné odrůdy, vykazovat celkový obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových.

3.

Jakostní šumivá vína s. o. uvedená v bodu 2 se uvádějí na seznamu, jenž bude sestaven.

4.

Jakostní šumivé víno s. o. musí vykazovat nejméně 10 % objemových skutečného obsahu alkoholu včetně alkoholu, který je obsažen v případném expedičním likéru.

5.

Tirážní likér pro jakostní šumivé víno s. o. může obsahovat pouze:

a) sacharosu,

b) zahuštěný hroznový mošt,

c) rektifikovaný moštový koncentrát,

d) hroznový mošt,

e) částečně zkvašený hroznový mošt,

f) víno,

g) jakostní víno s. o.,

vhodné k získávání stejného jakostního šumivého vína s. o. jako toho, do něhož se přidá tirážní likér.

6.

Odchylně od přílohy I bodu 15 musí jakostní šumivé víno s. o. vykazovat v uzavřené nádobě při 20 oC přetlak nejméně 3,5 baru.

Avšak v případě jakostního šumivého vína s. o., které je uchováváno v uzavřených nádobách s objemem menším než 25 cl, musí přetlak činit nejméně 3 bary.

7.

Aniž jsou dotčeny přísnější předpisy, které mohou členské státy používat na šumivé víno s. o. vyráběné na svém území, nesmí celkový obsah oxidu siřičitého v šumivém vínu překročit 185 miligramů na litr. Jestliže je to je to nutné z důvodů povětrnostních podmínek v určitých vinařských zónách Společenství, mohou dotčené členské státy povolit u jakostního šumivého vína s. o. vyráběného na svém území zvýšení celkového obsahu oxidu siřičitého nejvýše o 40 miligramů na litr, pokud šumivá vína, u nichž bylo provedeno uvedené zvýšení, nebudou z dotyčných členských států vyvezena.

8.

Doba výrobního procesu včetně zrání v produkčním podniku, která začíná kvašením způsobujícím tvorbu oxidu uhličitého, musí trvat v případě jakostního šumivého vína stanovených pěstitelských oblastí

a) nejméně šest měsíců, pokud dochází k uvedenému kvašení v uzavřeném tanku;

b) nejméně devět měsíců, pokud dochází k uvedenému kvašení v lahvi.

9.

Doba kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého v kupáži a doba neoddělení kupáže od kalů činí nejméně

 90 dnů;

 30 dnů, pokud kvašení probíhá v nádobách s míchacím zařízením.

10.

Pro jakostní aromatické šumivé víno s. o. platí toto:

a) není-li stanoveno jinak, může být získáno pouze tím, že se pro kupáž použije výhradně hroznový mošt a částečně zkvašený hroznový mošt, který je získán z odrůd révy uvedených na seznamu, jenž bude sestaven, pokud tyto odrůdy jsou ve stanovené pěstitelské oblasti, jejíž název jakostní šumivé víno s. o. nese, uznány za vhodné k získávání jakostního šumivého vína s. o;

b) řízení kvasného procesu před vytvořením a po vytvoření kupáže může za účelem tvorby oxidu uhličitého probíhat pouze chlazením nebo jinými fyzikálními postupy;

c) přídavek expedičního likéru se zakazuje;

d) odchylně od bodu 4 musí jakostní aromatické šumivé víno s. o. vykazovat skutečný obsah alkoholu nejméně 6 % objemových;

e) celkový obsah alkoholu jakostního aromatického šumivého vína s. o. musí činit nejméně 10 % objemových.

f) odchylně od bodu 6 prvního pododstavce musí jakostní aromatické šumivé víno s. o. uchovávané v uzavřených nádobách vykazovat při 20 oC přetlak nejméně 3 bary.

g) Odchylně od bodu 8 musí činit doba procesu výroby jakostního aromatického šumivého vína s. o. nejméně jeden měsíc.

11.

Ustanovení přílohy V části H bodů 1 až 10 se vztahují rovněž na jakostní likérové víno s. o.

L.   Jakostní likérové víno stanovených pěstitelských oblastí (doplňující ustanovení k příloze V části H, jež se týkají pouze jakostních likérových vín s. o.)

1.

S výjimkou odchylek, jež budou stanoveny, musí produkty uvedené v příloze V části J bodu 1, jakož i zahuštěný hroznový mošt a částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých hroznů podle přílohy V části J bodu 2 použité k výrobě jakostního likérového vína s. o. pocházet z té stanovené pěstitelské oblasti, jejíž název dotyčné jakostní likérové víno s. o. nese.

Co se však týká jakostních vín „Málaga“ a „Jerez-Xérès-Sherry“, mohou být použitý zahuštěný hroznový mošt a podle čl. 44 odst. 11 také částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých hroznů podle přílohy V části J bodu 2 odrůdy „Pedro Ximénez“ ze stanovené pěstitelské oblasti „Montilla - Moriles“.

2.

S výjimkou odchylek, jež budou stanoveny, mohou být úkony pro výrobu jakostního likérového vína s. o. uvedené v příloze V části J bodech 3 až 6 prováděny jen uvnitř stanovené pěstitelské oblasti uvedené v bodu 1.

Co se týká jakostního likérového vína s. o. „Porto“, jemuž je toto označení vyhrazeno a které je vyráběno z hroznů pocházejících z vymezené pěstitelské oblasti „Douro“, mohou být v tomto případě prováděny doplňkové postupy výroby a zrání buď ve výše uvedené vymezené pěstitelské oblasti nebo také v oblasti Vila Nova de Gaia – Porto.

3.

Bez ohledu na přísnější předpisy, které mohly členské státy vydat pro výrobu jakostních likérových vín s. o. na svém území, smí být

a) přirozený obsah alkoholu u produktů určených pro výrobu jakostních likérových vín s. o. podle přílohy V části J bodu 1 nejméně 12 % objemových. Určitá jakostní likérová vína s. o. uvedená na seznamu, jenž bude vytvořen, lze však vyrábět:

i) z hroznového moštu o přirozeném obsahu alkoholu nejméně 10 % objemových v případě jakostních likérových vín s. o., která byla vyrobena s přísadou pálenky z vína nebo matolinové pálenky s označením původu a pocházejících případně ze stejného podniku;

ii) nebo z částečně zkvašeného hroznového moštu nebo v případě druhé odrážky uvedené níže z vína s původním přirozeným obsahem alkoholu nejméně

 11 % objemových, jedná-li se o jakostní likérová vína s. o., která byla vyrobena přidáním neutrálního alkoholu nebo vinného destilátu se skutečným obsahem alkoholu nejméně 70 % objemových nebo z pěstitelské vínovice,

 10,5 % objemových, jedná-li se o víno uvedené na seznamu, jenž bude sestaven, a které bylo vyrobeno z bílého hroznového moštu,

 9 % objemových, jedná-li se o jakostní likérové víno s. o., které bylo vyrobeno tradičním a obvyklým způsobem výroby podle vnitrostátních právních předpisů, jež takový způsob výroby výslovně stanoví;

b) skutečný obsah alkoholu u jakostního likérového vína s. o. nesmí být nižší než 15 % objemových a vyšší než 22 % objemových;

c) celkový obsah alkoholu u jakostních likérových vín s. o. nesmí být nižší než 17,5 % objemových.

4.

Celkový obsah alkoholu může však být v případě určitých jakostních likérových vín s. o. uvedených na seznamu, jenž bude sestaven, nižší než 17,5 % objemových, avšak alespoň 15 % objemových, pokud je tak výslovně stanoveno v platných vnitrostátních právních předpisech vydaných před 1. lednem 1985.

5.

Zvláštní tradiční výrazy „οίνος γλυκύς φυσικός“, „vino dulce natural“, „vino dolce naturale“, „vinho doce natural“ jsou vyhrazeny jakostním likérovým vínům s. o., která:

 byla získána z hroznů pocházejících minimálně z 85 % z odrůd uvedených na seznamu, jenž bude sestaven,

 byla vyrobena z moštu, který vykazuje minimální obsah původního přírodního cukru 212 gramů na litr,

 byla bez jakéhokoli jiného obohacování získána přidáním lihu, destilátu nebo pálenky uvedených v příloze V části J bodu 2.

6.

Pokud je to podle tradičních výrobních postupů nutné, mohou členské státy pro jakostní likérová vína s. o. vyráběná na svém území stanovit, že zvláštní tradiční výraz „vin doux naturel“ je vyhrazen pro jakostní likérová vína, která jsou:

 vinifikovaná přímo producentem sklízejícím hrozny a pocházejí výhradně z hroznů muškátových odrůd a odrůd Grenache, Maccabéo a Malvoise; mohou být též použity hrozny z vinic, jejichž celková plocha obsahuje nejvýše 10 % jiných odrůd révy než čtyři výše uvedené odrůdy,

 získaná při maximálním hektarovém výnosu 40 hektolitrů hroznového moštu ve smyslu přílohy V části J bodu 1 první a čtvrté odrážky, přičemž důsledkem jakéhokoli překročení výnosu je ztráta nároku na použití výrazu „vin doux naturel“ pro celou sklizeň,

 vyrobena z výše uvedeného hroznového moštu, který vykazuje minimální obsah původního přírodního cukru alespoň 252 gramů na litr,

 vyrobena bez jakéhokoli jiného obohacování přídavkem alkoholu vinného původu odpovídajícího obsahem čistého alkoholu nejméně 5 % objemu použitého částečně zkvašeného hroznového moštu a nejvýše té z následujících dvou hodnot, která je nižší:

 

 10 % objemu použitého částečně zkvašeného hroznového moštu, jak je uveden výše,

 nebo 40 % celkového obsahu alkoholu konečného produktu, kterým se rozumí součet skutečného obsahu alkoholu a ekvivalentu možného obsahu alkoholu, jenž se vypočte tak, že 1 % objemové čistého alkoholu se získá ze 17,5 gramů zbytkového cukru na litr.

7.

Označení uvedená v bodech 5 a 6 nesmějí být překládána. Avšak

 lze připojit vysvětlující poznámku v jazyce, kterému porozumí konečný spotřebitel,

 na vínech vyráběných v souladu s bodem 6 v Řecku a uváděných na trh na území tohoto členského státu může být označení „vin doux naturel“ doplněno označením „οίνος γλυκύς φυσικός“.

8.

Zvláštní tradiční výraz „vino generoso“ je vyhrazen suchému jakostnímu likérovému vínu s. o., které se vyrábí povrchovým působením kvasinek a

 je získáno z bílých hroznů odrůd révy Palomino de Jerez, Palomino fino, Pedro Ximénez, Verdejo, Zalema a Garrido Fino,

 které je uváděno na trh poté, co zrálo po dobu průměrně 2 let v dubových sudech.

Výrobou s použitím povrchového působení kvasinek uvedenou v prvním pododstavci se rozumí biologický proces, při kterém proběhne spontánní tvorba typického kožovitého kvasinkového povlaku na volném povrchu vína po úplném alkoholickém zkvašení hroznového moštu a produkt tak získá svoje specifické analytické a organoleptické vlastnosti.

9.

Označení uvedené v bodu 8 nesmí být překládáno. Může však k němu být připojena vysvětlující poznámka v jazyce, kterému porozumí konečný spotřebitel.

10.

Zvláštní tradiční výraz „vinho generoso“ je vyhrazen jakostním likérovým vínům s. o. „Porto“, „Madeira“, „Moscatel de Setúbal“ a „Carcavelos“ ve spojení s odpovídajícím označením původu.

11.

Zvláštní tradiční výraz „vino generoso de licor“ je vyhrazen jakostnímu likérovému vínu s. o., které

 je vyráběno z „vino generoso“ uvedeného v bodu 8 nebo z vína s využitím povrchového působení kvasinek vhodného k získávání tohoto „vino generoso“, k němuž se buď přidává částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých hroznů nebo zahuštěný hroznový mošt,

 se dodává ke spotřebě po průměrné době zrání 2 let v dubových sudech.

12.

Označení uvedené v bodu 11 nesmí být překládáno. Může však k němu být připojena vysvětlující poznámka v jazyce, kterému porozumí konečný spotřebitel.




PŘÍLOHA VII

POPIS, OZNAČOVÁNÍ, OBCHODNÍ ÚPRAVA A OCHRANA NĚKTERÝCH PRODUKTŮ VYJMA ŠUMIVÉHO VÍNA

Pro účely této přílohy se rozumí:

 „etiketou“ veškeré označení a ostatní výrazy, značky, vyobrazení nebo známky, které označují produkt a jsou uvedeny na téže nádobě včetně uzávěru nebo visačky připevněné k nádobě. Za součást etikety se nepovažují určité údaje, značky a ostatní známky, jež budou stanoveny,

 „balením“ ochranné obaly, jako je papír, opletení všeho druhu, krabice a bedny používané při přepravě jedné nebo více nádob nebo pro jejich obchodní úpravu za účelem prodeje konečnému spotřebiteli.

A.   Povinné údaje

1.

Etiketa:

a) stolního vína, stolního vína se zeměpisným označením a jakostního vína s. o.;

b) vína pocházejícího z třetích zemí jiného než vína uvedeného pod písmenem c);

c) likérového, perlivého a perlivého vína dosyceného oxidem uhličitým uvedených v příloze I, jakož i vín tohoto druhu pocházejících ze třetích zemí

obsahuje povinně tyto údaje:

 obchodní označení produktu,

 jmenovitý objem,

 skutečný obsah alkoholu,

 číslo šarže podle směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří ( 57 ).

2.

Obchodní označení produktu:

a) pro stolní víno se skládá z výrazu „stolní víno“ a

 v případě zasílání do jiného členského státu nebo v případě jeho vývozu rovněž z názvu členského státu, pokud byly na jeho území vinné hrozny sklizeny a vinifikovány,

 z výrazu „směs vín z různých zemí Evropského společenství“ u vína vyrobeného smísením produktů pocházejících z více členských států,

 z výrazu „víno vyrobeno v … z hroznů sklizených v …“ doplněného o označení dotyčných členských států u vína vinifikovaného v jednom členském státu z hroznů sklizených v jiném členském státu,

 z výrazů „retsina“ případně „vino tinto de mezcla“ u určitých stolních vín;

b) pro stolní vína se zeměpisným označením se skládá:

 z výrazu „stolní víno“,

 z názvu zeměpisné jednotky,

▼A1

 z jednoho z následujících výrazů za podmínek, jež budou stanoveny později: „Landwein“, „vin de pays“, „indicazione geografica tipica“, „ονομασία κατά παράδοση“, „οίνος τοπικός“, „vino de la tierra“, „vinho regional“, „regional wine“, „landwijn“, „geograafilise tähistusega lauavein“, „tájbor“, „inbid tradizzjonali tal-lokal“, „zemské víno“, „deželno vino PGO“ nebo „deželno vino s priznano geografsko oznako“; pokud je některý z výrazů použit, není povinné označení „stolní víno“;

▼B

c) pro jakostní vína s. o.:

 z názvu stanovené pěstitelské oblasti,

 s výhradou odchylek, jež budou stanoveny,

 z výrazu „jakostní víno stanovené pěstitelské oblasti“ nebo „jakostní víno s. o.“ nebo

 

 z výrazu „jakostní likérové víno stanovené pěstitelské oblasti“ nebo „jakostní likérové víno s. o.“ nebo

 z výrazu „jakostní perlivé víno stanovené pěstitelské oblasti“ nebo „jakostní perlivé víno s. o.“ nebo

 z jednoho nebo více zvláštních tradičních výrazů uvedených na seznamu, jenž bude sestaven, jestliže to stanoví předpisy dotyčného členského státu;

d) pro dovezené víno ze slova „víno“ doplněného povinně o název země původu a u vín používajících zeměpisné označení o název dané zeměpisné jednotky;

e) pro likérová vína z výrazu „likérové víno“;

f) pro perlivá vína z výrazu „perlivé víno“;

g) pro perlivá vína dosycená oxidem uhličitým z výrazu „perlivé víno dosycené oxidem uhličitým“;

h) pro vína uvedená pod písmeny e), f) a g) pocházející ze třetích zemí z výrazů, jež budou stanoveny.

3.

Etiketa

a) stolního vína, stolního vína se zeměpisným označením a jakostního vína s. o.;

b) vína pocházející ze třetích zemí

musí mimo údajů uvedených v bodech 1 a 2 obsahovat rovněž tyto údaje:

 jméno nebo obchodní firmu buď stáčírny, nebo – v případě nádob o jmenovitém objemu nad 60 litrů – odesilatele a název obce a členského státu, kde se nachází,

 v případě dovezeného vína dovozce nebo při plnění ve Společenství stáčírnu.

4.

Na etiketu likérového vína, perlivého vína, perlivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakož i vína těchto druhů pocházejícího ze třetích zemí se doplní údaje, jenž budou stanoveny a které odpovídají údajům uvedeným v bodech 2 a 3.

B.   Nepovinné údaje

1.

Etiketa produktů vyrobených ve Společenství může být za podmínek, jež budou stanoveny, doplněna těmito údaji:

a) pro stolní vína, stolní vína se zeměpisným označením a jakostní vína s. o.:

 jménem, adresou a postavením jedné nebo více osob podílejících se na jeho uvádění na trh,

 druhem produktu,

 zvláštní barvou podle podmínek stanovených producentským členským státem;

b) pro stolní vína se zeměpisným označením a jakostní vína s. o.:

 ročníkem sklizně,

 názvem odrůdy nebo odrůd révy,

 odkazem na ocenění, medaili nebo soutěž,

 údajem o způsobu získávání nebo výrobní metodě,

 doplňujícími tradičními výrazy podle pravidel stanovených producentskými členskými státy,

 názvem podniku,

 údajem o plnění:

 

 ve vinohradnickém podniku,

 seskupením vinohradnických podniků nebo

 v podniku, který se nachází v produkčním regionu nebo v případě jakostního vína s. o. v bezprostřední blízkosti tohoto regionu;

c) pro jakostní vína s. o.:

 názvem zeměpisné jednotky menší než stanovená pěstitelská oblast, podle pravidel stanovených producentským členským státem,

 název zeměpisné jednotky větší než stanovená pěstitelská oblast, aby bylo upřesněno umístění jakostního vína s. o.,

 výraz odkazující na plnění ve stanovené pěstitelské oblasti, pokud se v ní tento údaj tradičně používá.

2.

Nepovinné údaje, které odpovídají údajům uvedeným v bodu 1, budou pro likérová vína, perlivá vína, perlivá vína dosycená oxidem uhličitým a vína pocházející ze třetích zemí teprve stanoveny.

Tímto bodem není dotčena možnost, aby členské státy přijímaly předpisy pro označování těchto produktů až do počátku použitelnosti příslušných předpisů Společenství.

3.

Etiketa produktů uvedených v části A bodu 1 může být doplněna dalšími údaji.

4.

Producentské členské státy mohou předepsat, zakázat nebo omezit užití určitých údajů podle bodů 1 a 2 pro vína vyrobená na svém území.

C.   Užití určitých zvláštních výrazů

1.

Označení

a) „víno“ je vyhrazeno produktům, které odpovídají definici uvedené v příloze I bodu 10;

b) „stolní víno“ je vyhrazeno produktům, které odpovídají definici uvedené v příloze I bodu 13.

2.

►M5  

Aniž jsou dotčena ustanovení o harmonizaci právních předpisů, nemá bod 1 písm. a) a bod 3 písm. c) vliv na možnost členských států povolit

 užití slov „víno“ a „perlivé víno“ spolu s názvem ovoce ve složeném výrazu k označení produktů, které byly získány kvašením jiného druhu ovoce než vinných hroznů,

 užití jiných složených výrazů, které obsahují slovo „víno“. ►A1  Polsku je povoleno zachovat používání složeného názvu „Polskie wino/Polish wine“ pro zkvašené výrobky kódu KN 2206 ze zahuštěné hroznové šťávy nebo zahuštěného hroznového moštu a z hroznové šťávy nebo hroznového moštu. Tyto výrobky, označované na etiketě jako „Polskie wino/Polish wine“, budou uváděny na trh pouze v Polsku. ◄

 ◄

3.

Označení

a) „likérové víno“ je vyhrazeno produktům, které odpovídají definici v příloze I bodu 14 nebo případně definici, jež bude stanovena v souladu s ustanovením úvodní části této přílohy;

b) „jakostní likérové víno stanovených pěstitelských oblastí“ nebo „jakostní likérové víno s. o.“ je vyhrazeno produktům, které odpovídají definici v příloze I bodu 14, jakož i zvláštním ustanovením tohoto nařízení;

c) „perlivé víno“ je vyhrazeno produktům, které odpovídají definici v příloze I bodu 17 nebo případně definici, jež bude stanovena v souladu s ustanovením úvodní části této přílohy;

d) „jakostní perlivé víno stanovených pěstitelských oblastí“ nebo „jakostní perlivé víno s. o.“ je vyhrazeno produktům, které odpovídají definici v příloze I bodu 17, jakož i zvláštním ustanovením tohoto nařízení;

e) „perlivé víno dosycené oxidem“ uhličitým je vyhrazeno produktům, které odpovídají definici v příloze I bodu 18 nebo případně definici, jež bude stanovena v souladu s ustanovením úvodní části této přílohy.

4.

Při užití složených výrazů uvedených v bodu 2 musí být vyloučena jakákoliv záměna s produkty uvedenými v bodu 1.

D.   Jazyky, které mohou být použity na etiketě

1.

Údaje na etiketě musí být uvedeny v úředním jazyce nebo v několika různých úředních jazycích Společenství, aby těmto údajům mohl snadno rozumět konečný spotřebitel.

Přesto musí být

 název stanovené pěstitelské oblasti,

 název jiné zeměpisné jednotky,

 zvláštní tradiční výrazy a doplňující tradiční výrazy,

 název vinohradnického podniku nebo jejich seskupení, jakož i údaj o plnění

uvedeny jen v úředním jazyce členského státu, na jehož území proběhla výroba.

Údaje uvedené v druhém pododstavci mohou být u produktů pocházejících z Řecka opakovány v některém jiném nebo několika jiných úředních jazycích Společenství.

Údaje uvedené v druhém pododstavci první odrážce a druhém pododstavci druhé odrážce mohou být uvedeny v jiném úředním jazyce Společenství, pouze pokud je tento jazyk postaven naroveň úřednímu jazyku na části území členského státu původu, v níž se nachází dotyčná stanovená pěstitelská oblast, přičemž použití tohoto jazyka musí být v dotyčném členském státě tradiční a obvyklé.

Členské státy mohou pro produkty, které se vyrábějí a uvádějí do oběhu na jejich území, povolit, že údaje uvedené v druhém pododstavci mohou být dodatečně uvedeny v jiném než v úředním jazyce Společenství, pokud je použití dotyčného jazyka v daném členském státě nebo na části jeho území tradiční a obvyklé.

Mimoto mohou členské státy pro své produkty povolit, aby údaje uvedené v druhém pododstavci byly uvedeny v některém jiném jazyce, pokud je dotyčný jazyk pro tyto údaje tradičně používán.

2.

Může být rozhodnuto o dalších odchylkách od bodu 1.

E.   Kódy

Podle pravidel, jež budou stanovena, se kód používá na etiketě:

 produktu uvedeného v části A bodu 1, kromě produktů uvedených v druhé odrážce, aby poskytl celkové nebo částečné informace o názvu stanovené pěstitelské oblasti jiné než té, která může být použita pro označení dotyčného produktu. Přesto členské státy mohou na svém území předepsat jiná vhodná opatření, aby zamezily záměně s dotyčnou stanovenou pěstitelskou oblastí,

 stolního vína uvedeného v části A bodu 2 písm. a) druhé a třetí odrážce, aby uvedl hlavní sídlo stáčírny nebo odesílatele a případně místo plnění nebo odeslání.

Za podmínek, jež budou stanoveny, může být na etiketě produktů uvedených v této příloze použit kód pro údaje podle části A bodu 3, jestliže to povolí členský stát, na jehož území byl tento produkt plněn. Předpokladem pro toto použití je, že je na etiketě uvedeno v plném znění jméno nebo obchodní firma osoby nebo seskupení osob jiných než stáčírna, které se podílejí na výrobě produktu nebo jeho uvádění na trh, jakož i název obce či části obce, ve které má tato osoba nebo seskupení osob sídlo.

F.   Známky

1.

Jsou-li označení, obchodní úprava a reklama, které se vztahují na produkty v působnosti tohoto nařízení, doplněny známkami, nesmí tyto známky obsahovat žádná slova, části slov, značky nebo vyobrazení, které:

a) by mohly vyvolat záměnu nebo uvést v omyl osoby, jimž jsou určeny ve smyslu článku 48, nebo

b) by

 mohly u osob, jimž jsou určeny, vést k záměně s celkem nebo částí označení stolního vína, likérového vína, perlivého vína, perlivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního vína s. o. nebo dovezeného vína, jejichž označování je upraveno předpisy Společenství, nebo s označením jiného produktu uvedeného v této příloze nebo

 byly shodné s označením takového produktu, aniž by produkty užité k výrobě výše uvedených konečných produktů měly nárok na takové označení nebo obchodní úpravu.

Kromě toho v označení stolního vína, likérového vína, perlivého vína, perlivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního vína s. o. nebo dovezeného vína na etiketě nesmí být užito žádné známky, jež obsahuje slova, části slov, značky nebo vyobrazení, které:

a) v případě

 stolního vína, likérového vína, perlivého vína, perlivého vína dosyceného oxidem uhličitým obsahují název některého jakostního vína s. o.,

 jakostního vína s. o. obsahuje název některého stolního vína,

 dovezeného vína obsahuje název některého stolního nebo jakostního vína s. o.;

b) v případě stolního vína se zeměpisným označením, jakostního vína s. o. nebo dovezeného vína obsahují mylné údaje, zejména o zeměpisném původu, odrůdě révy, ročníku sklizně nebo vyšší jakosti;

c) v případě jiných stolních vín než uvedených pod písmenem b), jakož i u likérových vín, perlivých vín a perlivých vín dosycených oxidem uhličitým obsahují údaje o zeměpisném původu, odrůdě révy, ročníku sklizně nebo vyšší jakosti;

d) u dovezených vín jsou charakteristickým vyobrazením zaměnitelné s nějakým stolním vínem, likérovým vínem, perlivým vínem, perlivým vínem dosyceným oxidem uhličitým, jakostním vínem s. o. nebo s dovezeným vínem označeným prostřednictvím zeměpisného označení.

2.

Odchylně od bodu 1 prvního pododstavce písm. b) vlastník známky zapsané pro víno nebo hroznový mošt, která je shodná:

 s názvem menší zeměpisné jednotky než stanovené pěstitelské oblasti a používané k označení jakostního vína s. o. nebo

 s názvem zeměpisné jednotky, která je používána k označení stolního vína se zeměpisným označením nebo

 s názvem dovezeného vína se zeměpisným označením,

i když podle bodu 1 prvního pododstavce nemá na tento název právo, může tuto známku dále používat až do 31. prosince 2002, pokud tato známka:

a) byla u příslušného orgánu členského státu zapsána nejpozději 31. prosince 1985 způsobem odpovídajícím tehdy platnému právu a

b) byla skutečně nepřetržitě používána od svého zápisu až do 31. prosince 1986 nebo byla nepřetržitě používána od 1. ledna 1984, pokud byla zapsána před tímto datem.

Dále může vlastník proslulé zapsané známky pro víno nebo hroznový mošt, která obsahuje slova totožná s označením stanovené pěstitelské oblasti nebo menší zeměpisné jednotky než stanovené pěstitelské oblasti, tuto známku dále používat, i když podle bodu 1 prvního pododstavce nemá na tento název právo, pokud tato známka odpovídá totožnosti původního vlastníka nebo osoby, která jí dala název, a za podmínky, že se zápis známky jakostního vína s. o. uskutečnil nejméně 25 let před úředním uznáním daného zeměpisného označení producentským členským státem podle příslušných předpisů Společenství a že známka byla skutečně nepřetržitě používána.

Známky, které splňují podmínky prvního a druhého pododstavce, nemohou být namítány proti užití názvu zeměpisné jednotky k označení jakostního vína s. o. nebo stolního vína.

3.

Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodne do 31. prosince 2002 o případném prodloužení lhůty uvedené v bodu 2 prvního pododstavce.

4.

Členské státy sdělí Komisi známky uvedené v bodu 2, jakmile se o nich dozvědí.

Komise uvědomí příslušné subjekty členských států pověřené dohledem nad dodržováním předpisů Společenství v odvětví vína.

G.   Uvádění do oběhu, kontrola a ochrana

1.

Každá nádoba o jmenovitém objemu nejvýše 60 litrů musí být ode dne uvedení do oběhu opatřena etiketou. Tato etiketa musí odpovídat ustanovením tohoto nařízení; totéž se vztahuje na nádoby o jmenovitém objemu větším než 60 litrů, jsou-li opatřeny etiketou.

2.

Může být rozhodnuto o odchylkách od bodu 1.

3.

Každý členský stát zajišťuje kontrolu a ochranu jakostních vín s. o. a stolních vín se zeměpisným označením, která jsou uváděna na trh v souladu s tímto nařízením.

4.

Dovážená vína se zeměpisným označením určená k přímé lidské spotřebě mohou být za účelem jejich uvádění na trh ve Společenství a za podmínky vzájemnosti připuštěna do režimu ochrany a kontroly podle bodu 3.

První pododstavec se provádí prostřednictvím dohod se zainteresovanými třetími zeměmi sjednaných a uzavřených postupem podle článku 133 Smlouvy.




PŘÍLOHA VIII

POPIS, OZNAČOVÁNÍ, OBCHODNÍ ÚPRAVA A OCHRANA ŠUMIVÉHO VÍNA

A.   Definice

1.

Touto přílohou se stanoví pravidla pro označování a obchodní úpravu:

a) šumivých vín definovaných v příloze I bodu 15 a vyrobených ve Společenství;

b) šumivých vín dosycených oxidem uhličitým definovaných v příloze I bodu 16 a pocházejících ze Společenství;

c) šumivých vín definovaných v souladu s tímto nařízením postupem podle článku 75 a pocházejících z třetích zemí;

d) šumivých vín dosycených oxidem uhličitým definovaných v souladu s tímto nařízením postupem podle článku 75 a pocházejících ze třetích zemí;

Šumivá vína uvedená v prvním pododstavci písm. a) zahrnují:

 „šumivá vína“ uvedená v příloze V části H,

 „jakostní šumivá vína“ uvedená v příloze V části I a

 „jakostní šumivá vína stanovené pěstitelské oblasti“ (jakostní šumivá vína s. o.) uvedená v příloze VI části K.

2.

Pro účely této přílohy se rozumí:

 „etiketou“: veškeré výrazy, značky, vyobrazení nebo známky nebo jakékoliv jiné označení, které označují produkt a které jsou uvedeny na téže nádobě včetně uzávěru, visačky připevněné k nádobě a krycího obalu hrdla láhví. Za součást etikety se nepovažují určité údaje, značky a ostatní známky, jež budou stanoveny,

 „balením“: ochranné obaly, jako je papír, opletení všeho druhu, krabice a bedny používané při přepravě jedné nebo více nádob nebo pro jejich obchodní úpravu za účelem prodeje konečnému spotřebiteli,

 „výrobcem“ produktu uvedeného v bodu 1: fyzické nebo právnické osoby nebo skupiny osob, které uskutečňují vlastní výrobu nebo je výroba uskutečňována jejich jménem,

 „výrobou“: zpracování čerstvých vinných hroznů, hroznových moštů a vín na produkt uvedený v bodu 1.

B.   Povinné údaje

1.

V případě produktů uvedených v části A bodu 1 musí označení na etiketě obsahovat tyto údaje:

a) přesný údaj o obchodním označení v souladu s částí D bodem 2,

b) jmenovitý objem produktu,

c) údaj o druhu produktu, v souladu s částí D bodem 3,

d) skutečný obsah alkoholu v % objemových v souladu s prováděcími pravidly, jenž budou stanovena.

2.

V případě produktů uvedených v části A bodu 1 písm. a) a v části A bodu 1 písm. b) obsahuje označení na etiketě mimo údajů uvedených v bodu 1:

 jméno nebo obchodní firmu výrobce nebo prodejce usazeného ve Společenství a

 název obce nebo části obce a členského státu, ve kterém se nachází sídlo výše uvedené osoby, a to v souladu s částí D body 4 a 5.

Producentské členské státy však mohou stanovit povinnost uvést v plném znění jméno nebo obchodní firmu výrobce.

V případě, že je na etiketě uvedeno jméno nebo obchodní firma výrobce a že se výroba uskutečňuje v jiné obci či části obce nebo v jiném členském státu než těch, které jsou uvedeny v prvním pododstavci druhé odrážce, jsou údaje uvedené v prvním pododstavci druhé odrážce doplněny o název obce nebo části obce, ve které se uskutečnila daná výroba, a v případě, že se tato výroba uskutečnila v jiném členském státě, se rovněž uvádí název dotyčného členského státu.

3.

V případě produktů uvedených v části A bodu 1 písm. c) a v části A bodu 1 písm. d), obsahuje označení na etiketě mimo informací uvedených v bodu 1 rovněž tyto údaje:

a) jméno nebo obchodní firmu dovozce a název obce a členského státu, ve kterém se nachází sídlo tohoto dovozce,

b) jméno nebo obchodní firmu výrobce a název obce a třetí země, ve které se nachází sídlo výrobce, v souladu s částí D body 4 a 5.

4.

Označení na etiketě obsahuje doplňující údaje v těchto případech:

 v případě produktů uvedených v příloze I bodu 15 šesté odrážce vyráběných z vín, která mají původ ve třetích zemích, je na etiketě uvedeno, že daný produkt byl vyroben z dovezených vín a upřesňuje třetí zemi, z níž pochází víno použité pro vytvoření kupáže,

 v případě jakostních šumivých vín s. o. je na etiketě uveden název stanovené pěstitelské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny použité při výrobě,

 v případě jakostních aromatických šumivých vín ve smyslu přílohy VI části K bodu 10 obsahuje označení na etiketě buďto název odrůdy révy, ze které byla tato vína získána, nebo slova „vyrobeno z hroznů aromatických odrůd“.

C.   Nepovinné údaje

1.

V případě produktů uvedených v části A bodu 1 mohou být údaje na etiketě doplněny dalšími údaji za předpokladu, že:

 nehrozí nebezpečí, že by tyto údaje mohly uvést v omyl osoby, jimž jsou určeny, zejména pokud jde o povinné údaje uvedené v části B a nepovinné údaje uvedené v části E,

 budou případně dodržena ustanovení části E.

2.

Za účelem dohledu a provádění kontroly v oblasti šumivých vín mohou k tomu příslušné orgány při dodržení obecných procesních pravidel jednotlivých členských států vyžádat si od výrobce nebo prodejce, kteří jsou uvedeni v části B bodu 2 prvním pododstavci první odrážce, prokázání správnosti údajů použitých pro označení a týkajících se povahy, totožnosti, jakosti, složení, původu dotyčného produktu nebo produktů použitých při jeho produkci nebo týkajících se místa, odkud byl dovezen či byly dovezeny.

V případech, že takový požadavek vznese:

 příslušný orgán toho členského státu, v němž je výrobce nebo prodejce usazen, vyžádá si dotyčný příslušný orgán prokázání přímo od této osoby,

 příslušný orgán jiného členského státu, poskytne tento orgán v rámci přímé spolupráce příslušnému orgánu té země, v níž je producent nebo prodejce usazen, veškeré skutečnosti nezbytné k tomu, aby si mohl vyžádat náležité prokázání; žadatelský orgán bude informován o následném postupu spojeném s vyřízením jeho žádosti.

Pokud příslušné orgány zjistí, že pravdivost použitých údajů nebyla prokázána, jsou dotyčné údaje považovány za neslučitelné s tímto nařízením.

D.   Pravidla pro povinné údaje

1.

Údaje uvedené v části B:

 se uvádějí společně na nádobě v jednom zorném poli a

 se uvádějí zřetelným, čitelným, nesmazatelným a dostatečně velkým písmem, které se znatelně odlišuje od pozadí, na němž jsou natištěny, aby byly jasně odlišeny od všech ostatních nápisů nebo vyobrazení.

Povinné údaje o dovozci však lze uvést mimo zorné pole, ve kterém se nacházejí ostatní povinné údaje.

2.

Obchodní označení podle části B bodu 1 písm. a) je uvedeno prostřednictvím jednoho z těchto výrazů:

a) v případě šumivého vína podle přílohy V části H výrazem „šumivé víno“;

b) v případě jakostního šumivého vína podle přílohy V části I s výjimkou šumivého vína uvedeného v písmenu d) výrazy „jakostní šumivé víno“ nebo „Sekt“;

c) v případě jakostního šumivého vína s. o. podle přílohy VI části K

 výrazem „jakostní šumivé víno stanovené pěstitelské oblasti“ nebo „jakostní šumivé víno s. o.“ nebo „Sekt bestimmter Anbaugebiete“ nebo „Sekt bA“ nebo

 zvláštním tradičním výrazem, který členský stát, v němž proběhla výroba, vybral mezi označeními uvedenými v příloze VII části A bodu 2 písm. c) druhé odrážce čtvrté pododrážce a který je uveden na seznamu, jenž bude sestaven, nebo

 jedním z názvů stanovených pěstitelských oblastí pro jakostní šumivá vína s. o. stanoveným na základě odchylky podle přílohy VII části A bodu 2 písm. c) druhé odrážky nebo

 společným použitím dvou z těchto výrazů.

Členské státy však mohou pro určitá jakostní šumivá vína s. o. vyráběná na svém území stanovit, že se určité údaje uvedené v prvním pododstavci musí používat buď samostatně, nebo společně;

d) v případě jakostního aromatického šumivého vína podle přílohy V části I bodu 3 výrazem „jakostní aromatické šumivé víno“;

e) v případě šumivého vína pocházejícího ze třetí země

 výrazem „šumivé víno“

 nebo

 výrazy „jakostní šumivé víno“ nebo „Sekt“ v těch případech, kdy podmínky stanovené pro výrobu takového vína byly uznány za rovnocenné podmínkám uvedeným v příloze V části I.

Pro tato šumivá vína je obchodní označení doprovázeno odkazem na třetí zemi, ve které byly použité hrozny sklizeny, vinifikovány a zpracovány na šumivé víno. V případě, že produkty použité pro výrobu šumivého vína byly získány v jiné zemi než té, v níž proběhla výroba, musí být údaj o zemi výroby podle části B bodu 3 jasně odlišen od všech údajů, které se nacházejí na etiketě;

f) v případě šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, které pochází ze Společenství nebo z nějaké třetí země, výrazem „šumivé víno dosycené oxidem uhličitým“. Pokud jazyk použitý pro tento výraz neuvádí, že došlo k sycení oxidem uhličitým, musí být připojena slova „získáno sycením oxidem uhličitým“ v souladu s pravidly, která budou stanovena.

3.

Druh produktů podle obsahu cukru tak, jak je to uvedeno v části B bodu 1 písm. c), se označuje jedním z níže uvedených výrazů, které jsou srozumitelné v daném členském státě nebo třetí zemi určení, ve které bude dotyčný produkt nabízen k přímé lidské spotřebě:

▼A1

 „brut nature“, „naturherb“, „bruto natural“, „pas dosé“, „dosage zéro“, „natūralusis briutas“, „īsts bruts“, „přírodně tvrdé“, „popolnoma suho“ nebo „dosaggio zero“: jestliže je obsah cukru nižší než 3 gramy na litr; tyto výrazy lze použít pouze pro výrobky, kterým po vytvoření šumivého vína nebyl dodán žádný cukr,

 „extra brut“, „extra herb“, „ekstra briutas“, „ekstra brut“, „ekstra bruts“, „zvláště tvrdé“, „extra bruto“, „izredno suho“ nebo „ekstra wytrane“: jestliže obsah zbytkového cukru je mezi 0 a 6 gramy na litr,

 „brut“, „herb“, „briutas“, „bruts“, „tvrdé“, „bruto“, „zelo suho“ nebo „bardzo wytrawne“: jestliže obsah zbytkového cukru je nižší než 15 gramů na litr,

 „extra dry“, „extra trocken“, „extra seco“, „labai sausas“, „ekstra kuiv“, „ekstra sausais“, „különlegesen száraz“, „wytrawne“, „zelo suho“, „zvláště suché“ nebo „extra suché“: jestliže obsah zbytkového cukru je mezi 12 a 20 gramy na litr,

 „sec“, „trocken“, „secco“ nebo „asciutto“, „dry“, „tør“, „ξηρός“, „seco“, „torr“, „kuiva“, „sausas“, „kuiv“, „sausais“, „száraz“, „półwytrawne“, „polsuho“ nebo „suché“: jestliže obsah zbytkového cukru je mezi 17 a 35 gramy na litr,

 „demi-sec“, „halbtrocken“, „abboccato“, „medium dry“, „halvtør“, „ημίξηρος“, „semi seco“, „meio seco“, „halvtorr“, „puolikuiva“, „pusiau sausas“, „poolkuiv“, „pussausais“, „félszáraz“, „półsłodkie“, „polsladko“ nebo „polosuché“ nebo „polosladké“: jestliže obsah zbytkového cukru je mezi 33 a 50 gramy na litr,

 „doux“, „mild“, „dolce“, „sweet“, „sřd“, „γλυκύς“, „dulce“, „doce“, „söt“, „makea“, „saldus“, „magus“, „pussaldais“, „édes“, „ħelu“, „słodkie“, „sladko“ nebo „sladké“: jestliže obsah zbytkového cukru je vyšší než 50 gramů na litr.

▼B

Jestliže obsah cukru daného produktu umožňuje použití dvou výrazů uvedených v prvním pododstavci, musí si producent nebo dovozce vybrat k použití pouze jeden z těchto výrazů.

Odchylně od části B bodu 1 písm. c) je možné pro jakostní aromatická šumivá vína uvedená v příloze V části I bodu 3 a pro jakostní aromatická šumivá vína s. o. uvedená v příloze VI části K bodu 10 nahradit uvedení druhu produktu popsaného v prvním pododstavci uvedením obsahu cukru, který bude vyjádřen v gramech na litr, jak jej určí rozbor.

Pro uvedení druhu produktu podle obsahu zbytkového cukru je na etiketě povoleno používat pouze údaje stanovené v prvním a třetím pododstavci.

4.

Jméno nebo obchodní firma výrobce a názvy obce nebo části obce a členského státu, ve kterém se nachází jeho sídlo, se uvádějí:

 buďto v plném znění,

 nebo v případě produktů vyrobených ve Společenství prostřednictvím kódu za předpokladu, že je v plném znění uvedeno jméno nebo obchodní firma osoby nebo seskupení osob jiných než výrobce, které se podílejí na uvádění produktu na trh, jakož i název obce či části obce, ve které má tato osoba nebo seskupení osob sídlo.

5.

V případech, kdy se na etiketě nachází název obce nebo části obce buďto za účelem uvedení sídla výrobce nebo jiné osoby podílející se na uvádění dotyčného produktu na trh, nebo za účelem uvedení místa výroby a kdy tyto údaje obsahují název stanovené pěstitelské oblasti ve smyslu přílohy VI části A odlišný od názvu, který lze použít k označení dotyčného produktu, se tento název udává prostřednictvím kódu.

Členské státy však mohou předepsat jiná vhodná opatření pro označování produktů vyrobených na svém území, zejména pokud jde o velikost použitých znaků, která budou mít za cíl zabránit jakékoli záměně týkající se zeměpisného původu vína.

6.

Použité výrazy pro označení výrobního postupu mohou být stanoveny prováděcími pravidly.

E.   Užití určitých zvláštních výrazů

1.

Název zeměpisné jednotky jiné, než je stanovená pěstitelská oblast, a menší než členský stát nebo třetí země může být použit pouze jako doplněk k označení těchto šumivých vín:

 jakostního šumivého vína s. o.,

 jakostního šumivého vína, kterému byl název takové zeměpisné jednotky přiznán prováděcími pravidly, nebo

 šumivého vína pocházejícího ze třetí země, kde podmínky pro výrobu tohoto vína byly uznány za rovnocenné podmínkám stanoveným v příloze V části I pro jakostní šumivá vína označená názvem zeměpisné jednotky.

Použití takového názvu se povoluje pouze tehdy, když:

a) splňuje předpisy daného členského státu nebo třetí země, ve kterých proběhla výroba šumivého vína;

b) dotyčná zeměpisná jednotka je přesně ohraničena;

c) všechny vinné hrozny, ze kterých byl produkt získán, pocházejí z dotyčné zeměpisné jednotky s výjimkou produktů obsažených v tirážním nebo expedičním likéru;

d) v případě jakostního šumivého vína s. o. se zeměpisná jednotka nachází uvnitř stanovené pěstitelské oblasti, jejíž název víno nese;

e) v případě jakostních šumivých vín není název dotyčné zeměpisné jednotky vyhrazen pro označení jakostního šumivého vína s. o.

Odchylně od druhého pododstavce písm. c) mohou pro doplnění označení jakostního šumivého vína s. o. členské státy povolit použití názvu zeměpisné jednotky, která je menší než stanovená pěstitelská oblast, jestliže alespoň 85 % produktu bylo získáno z vinných hroznů sklizených v této zeměpisné jednotce.

2.

Název odrůdy révy lze použít pouze jako doplněk k označení produktu uvedeného v části A bodu 1

 v písmenu a)

 nebo

 v písmenu c) tam, kde podmínky pro jeho výrobu jsou uznány za rovnocenné podmínkám stanoveným v příloze V části I nebo příloze VI části K.

Název odrůdy révy nebo synonymum tohoto názvu je možno uvést pouze tehdy, když:

a) pěstování této odrůdy a použití produktů z ní získaných splňuje ustanovení Společenství nebo ustanovení třetí země, ve které byly použité hrozny sklizeny;

b) tato odrůda je uvedena na seznamu, který sestaví členský stát, v němž byly získány produkty použité pro vytvoření kupáže; v případě jakostních šumivých vín s. o. bude tento seznam sestaven na základě přílohy VI části B bodu 1 nebo přílohy VI části K bodu 10 písm. a);

c) název této odrůdy nemůže být zaměněn s názvem stanovené pěstitelské oblasti nebo zeměpisné jednotky použité pro označení jiného vína vyráběného ve Společenství nebo dováženého;

d) název této odrůdy nebude opakován stejným výrazem, ledaže existuje více odrůd, které mají stejný název, a tento název je uveden na seznamu, jenž producentský členský stát sestaví. Tento seznam bude předložen Komisi, která o něm uvědomí ostatní členské státy;

e) daný produkt byl získán zcela z dotyčné odrůdy, s výjimkou produktů obsažených v tirážním nebo expedičním likéru, a daná odrůda je pro charakter produktu určující;

f) doba výrobního procesu včetně zrání v produkčním podniku od počátku kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého v kupáži trvá nejméně 90 dnů, přičemž doba kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého v kupáži a doba neoddělení kupáže od kalů činí nejméně

 60 dnů,

 30 dnů, pokud kvašení probíhá v nádobách s míchacím zařízením.

Toto ustanovení se však nevztahuje na aromatická šumivá vína podle přílohy V části I bodu 3 nebo přílohy VI části K bodu 10.

Odchylně od druhého pododstavce mohou producentské členské státy:

 povolit použití názvu jedné odrůdy révy, jestliže alespoň 85 % hroznů, ze kterých byl daný produkt získán, pochází z dotyčné odrůdy, s výjimkou produktů obsažených v tirážním nebo expedičním likéru, a daná odrůda je pro charakter produktu určující,

 povolit použití názvu dvou nebo tří odrůd révy, jestliže to stanovují právní předpisy producentského členského státu a pokud všechny hrozny, ze kterých byl dotyčný produkt získán, pocházejí z těchto dvou nebo tří odrůd, s výjimkou produktů obsažených v tirážním nebo expedičním likéru, a jestliže směs těchto odrůd je pro charakter produktu určující,

 omezit použití těchto údajů na určité názvy odrůd uvedené ve druhém pododstavci.

3.

Výraz „kvašeno v lahvích“ může být použit pouze pro označení:

 jakostního šumivého vína s. o.;

 jakostního šumivého vína

 nebo

 šumivého vína pocházejícího ze třetí země, u kterého byly podmínky pro jeho výrobu uznány za rovnocenné podmínkám stanoveným v příloze V části I nebo příloze VI části K.

Použití výrazu uvedeného v prvním pododstavci bude povoleno pouze tehdy, když:

a) dotyčný produkt získal oxid uhličitý vlivem druhotného alkoholového kvašení v lahvi,

b) doba výrobního procesu včetně zrání v produkčním podniku, která začíná kvašením způsobujícím tvorbu oxidu uhličitého, nebyla kratší než devět měsíců,

c) doba kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého v kupáži a doba neoddělení kupáže od kalů činí nejméně 90 dnů,

d) produkt byl oddělen od kalů filtrací pomocí transferní metody nebo jejich odstřelením (degoržáží).

4.

Výrazy „kvašeno v lahvích tradiční metodou“ nebo „tradiční způsob“ nebo „klasická metoda“ nebo „klasická tradiční metoda“ a veškeré výrazy vyplývající z jejich překladu mohou být použity pouze pro označení

 jakostního šumivého vína s. o.,

 jakostního šumivého vína

 nebo

 šumivého vína pocházejícího ze třetí země, u kterého byly podmínky pro jeho výrobu uznány za rovnocenné podmínkám stanoveným v příloze V části I nebo příloze VI části K.

Použití jednoho z výrazů uvedených v prvním pododstavci je povoleno pouze tehdy, když dotyčný produkt

a) získal oxid uhličitý vlivem druhotného alkoholového kvašení v lahvi,

b) zůstal nepřetržitě v kontaktu s kvasnicemi po dobu alespoň devíti měsíců v tomtéž podniku od okamžiku, kdy byla vytvořena kupáž,

c) byl oddělen od kalů jejich odstřelením (degoržáží).

5.

Výraz týkající se výrobní metody, který zahrnuje název stanovené pěstitelské oblasti nebo jiné zeměpisné jednotky nebo výrazu odvozeného od jednoho z těchto dvou názvů může být použit pouze pro označení:

 jakostního šumivého vína s. o.,

 jakostního šumivého vína

 nebo

 jakostního šumivého vína pocházejícího ze třetí země, u kterého byly podmínky pro jeho výrobu uznány za rovnocenné podmínkám stanoveným v příloze V části I nebo příloze VI části K.

Takové výrazy mohou být použity pouze k označení produktu, který má nárok na zeměpisné označení uvedené v prvním pododstavci.

6.

V případě jakostních šumivých vín s. o., která splňují podmínky uvedené v bodu 4 druhém pododstavci:

a) je výraz „Winzersekt“ vyhrazen pro jakostní šumivá vína s. o. vyrobená v Německu, výraz „Hauersekt“ je vyhrazen pro jakostní šumivá vína s. o. vyrobená v Rakousku, výraz „pěstitelský sekt“ je vyhrazen pro jakostní šumivá vína s. o. vyrobená v České republice a výraz „Termelői pezsgő“ je vyhrazen pro jakostní šumivá vína s. o. vyrobená v Maďarsku, která splňují tyto předpoklady:

 musí být získána z hroznů sklizených ve stejném vinařském podniku, ve kterém výrobce ve smyslu části D bodu 4 provedl vinifikaci hroznů určených pro výrobu jakostních šumivých vín s. o.; totéž se vztahuje i na seskupení producentů,

 musí být uváděny na trh výrobcem uvedeným v první odrážce a musí být nabízeny s etiketami označujícími vinařský podnik, odrůdu a ročník.

V prováděcích pravidlech mohou být stanoveny doplňující podmínky pro používání termínu „Winzersekt“ a na používání ekvivalentních výrazů v jiných jazycích Společenství. Podle stejných pravidel může být členský stát oprávněn stanovit zvláštní, zejména přísnější pravidla.

Výrazy uvedené v předcházejících pododstavcích mohou být uvedeny pouze v původním jazyce;

b) je výraz „crémant“ vyhrazen pro jakostní šumivá vína s. o.,

 pro která byl tento termín používán ve spojení s názvem stanovené pěstitelské oblasti tím členským státem, ve kterém proběhla výroba,

 která byla vyrobena z moštu získaného lisováním hroznů, v případě bílého jakostního šumivého vína s. o. celých hroznů, přičemž množství moštu získaného ze 150 kg hroznů nesmí přesáhnout 100 litrů,

 která obsahují nejvýše 150 miligramů oxidu siřičitého na litr,

 která vykazují obsah cukru do 50 gramů na litr

 a

 která byla získána v souladu se zvláštními doplňujícími předpisy stanovenými pro jejich výrobu a označování členskými státy, v nichž proběhla výroba.

Odchylně od první odrážky mohou výrobci jakostního šumivého vína s. o., kterým dotyčný členský stát nepřiřadil výraz „crémant“ podle tohoto nařízení, používat tento výraz za předpokladu, že jej takto nejméně deset let před 1. červencem 1996 tradičně používali.

Dotyčný členský stát sdělí Komisi případy, ve kterých uplatnil tuto odchylku.

7.

Ročník sklizně může být použit pouze k označení

 jakostního šumivého vína s. o.,

 jakostního šumivého vína

 nebo

 šumivého vína pocházejícího ze třetí země, u kterého byly podmínky pro jeho výrobu uznány za rovnocenné podmínkám stanoveným v příloze V části I nebo příloze VI části K.

Uvést ročník se povoluje pouze tehdy, když alespoň 85 % produktu bylo získáno z hroznů sklizených v daném roce s výjimkou produktů obsažených v tirážním nebo expedičním likéru.

Nicméně členské státy mohou stanovit, že ročník může být udán pro jakostní šumivá vína s. o. vyrobená na jejich území pouze tehdy, když daný produkt byl získán zcela z hroznů sklizených v dotyčném roce, s výjimkou produktů obsažených v tirážním nebo expedičním likéru.

8.

Odkaz na nejvyšší jakost je povolen pouze v případě

 jakostního šumivého vína s. o.,

 jakostního šumivého vína

 nebo

 šumivého vína pocházejícího ze třetí země, u kterého byly podmínky pro jeho výrobu uznány za rovnocenné podmínkám stanoveným v příloze V části I nebo příloze VI části K.

9.

Název členského státu nebo třetí země nebo adjektivum odvozené z tohoto názvu lze v kombinaci s obchodním označením uvedeným v části D bodu 2 použít pouze tehdy, pokud dotyčný produkt pochází výhradně z hroznů, jež byly sklizeny a vinifikovány na území stejného členského státu nebo třetí země, ve které proběhla i výroba tohoto produktu.

10.

Označení produktu uvedeného v části A bodu 1 lze doplnit odkazem nebo symbolem vztahujícím se na medaili nebo cenu získanou na základě účasti v soutěži či na jiné ocenění pouze tehdy, byly-li tyto ceny uděleny na určité množství dotyčného produktu nějakým úředním subjektem nebo subjektem úředně uznaným pro tento účel.

11.

Výrazy „Premium“ nebo „Réserve“ mohou být použity pouze k doplnění:

 výrazu „jakostní šumivé víno“

 nebo

 jednoho z výrazů uvedených v části D bodu 2 písm. c).

Výraz „Réserve“ může být doplněn bližším označením za podmínek stanovených producentským členským státem.

12.

V případě potřeby mohou prováděcí pravidla dále stanovit:

a) podmínky pro používání:

 výrazu uvedeného v bodu 8,

 výrazů týkajících se jiných výrobních postupů, než jsou postupy uvedené v bodech 3 a 6,

 výrazů odkazujících na zvláštní vlastnosti odrůd révy, ze kterých byl dotyčný produkt získán,

b) seznam výrazů uvedených pod písmenem a).

F.   Jazyky, které mohou být použity na etiketě

Údaje uvedené v:

 části B jsou uváděny v jednom nebo více úředních jazycích Společenství, aby každému z těchto údajů mohl konečný spotřebitel snadno rozumět,

 části C jsou uváděny v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

V případě produktů uvedených do oběhu na území členských států mohou tyto členské státy povolit, že tyto údaje mohou být dodatečně uvedeny v jiném než v úředním jazyce Společenství, pokud je použití dotyčného jazyka v daném členském státě nebo na části jeho území tradiční a obvyklé.

Avšak:

a) údaj

 názvu stanovené pěstitelské oblasti ve smyslu části B bodu 4 druhé odrážky v případě jakostních šumivých vín s. o.,

 názvu jiné zeměpisné jednotky podle části E bodu 1 v případě jakostních šumivých vín s. o. nebo jakostních šumivých vín

se uvádí pouze v úředním jazyce toho členského státu, na jehož území proběhla výroba; v případě, že výše uvedené produkty byly vyrobeny v Řecku, mohou být takové údaje zopakovány v některém jiném nebo několika jiných úředních jazycích Společenství;

b) v případě produktů, jež pocházejí ze třetích zemí,

 je použití úředního jazyka třetí země, ve které proběhla výroba, povoleno za předpokladu, že údaje podle části B bodu 1 jsou rovněž uvedeny v některém úředním jazyce Společenství,

 se může překlad některých údajů uvedených v části C do nějakého úředního jazyka Společenství řídit prováděcími pravidly;

c) v případě produktů pocházejících ze Společenství a určených na vývoz mohou být údaje uvedené v části B bodu 1 uvedené v některém úředním jazyce Společenství zopakovány v jiném jazyce.

G.   Obchodní úprava

1.

Produkty uvedené v části A bodu 1 lze uchovávat za účelem prodeje nebo uvádění do oběhu pouze ve skleněných lahvích, které:

a) jsou uzavřeny:

 zátkou hříbkového tvaru vyrobenou z korku nebo nějakého jiného materiálu, který může přijít do styku s potravinami, jež je držena na svém místě připevněním a v případě potřeby je přikryta čepičkou a zcela obalena ve fólii, která pokrývá danou zátku a celé hrdlo lahve nebo jeho část,

 jiným vhodným uzávěrem v případě lahví, jejichž jmenovitý objem nepřekračuje 0,20 litru a

b) jsou opatřeny etiketou splňující požadavky tohoto nařízení.

Uzávěr podle odst. 1 písm. a) první a druhé odrážky nesmí být obalen kapslí nebo fólií vyrobenou na bázi olova.

Nicméně produktům podle části A bodu 1, které byly získány prostřednictvím druhotného kvašení v lahvi podle části E bodu 3 a podle části E bodu 4, může být pro šumivá vína, která se ještě nacházejí v etapě výroby v předběžně uzavřených nádobách bez etiket:

a) udělena výjimka producentským členským státem, pokud dotyčné víno

 je určeno k výrobě jakostního šumivého vína s. o.,

 je uváděno do oběhu pouze mezi výrobci uvnitř dané stanovené pěstitelské oblasti,

 je k němu přiložen průvodní doklad

 a

 podléhá zvláštním kontrolám;

b) uplatňována výjimka až do 31. prosince 2001 pro producenty jakostního šumivého vína, kteří obdrželi od dotyčného členského státu výslovné povolení a kteří dodržují podmínky stanovené v tomto povolení, především v oblasti kontroly.

Dotyčné členské státy předloží Komisi do 30. června 2000 zprávu o uplatňování těchto výjimek. Komise případně předloží potřebné návrhy k jejich prodloužení.

2.

Do lahví typu „šumivé víno“ a podobných lahví s uzávěrem podle bodu 1 písm. a) mohou být plněny za účelem prodeje, uvádění do oběhu nebo vývozu pouze:

 produkty uvedené v části A bodu 1,

 nápoje, u kterých je toto plnění tradičně používáno a které:

 

 odpovídají definicím pro perlivé víno nebo perlivé víno dosycené oxidem uhličitým uvedeným v příloze I bodech 17 a 18

 nebo

 byly získány alkoholovým kvašením ovoce nebo jiné základní zemědělské suroviny, především produkty uvedené v příloze VII části C bodu 2, na něž se vztahuje nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů ( 58 )

 nebo

 vykazují skutečný obsah alkohol nejvýše 1,2 % objemových,

 produkty, u kterých i přes tuto obchodní úpravu nemůže dojít k záměně nebo které nemohou uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné povahy produktu.

3.

V rozsahu, v jakém etiketa není upravena tímto nařízením, se může řídit prováděcími pravidly, a to zejména pokud jde o:

a) umístění etikety na nádobě,

b) minimální rozměry etikety,

c) uspořádání údajů na etiketě,

d) velikost písma na etiketě,

e) použití značek, vyobrazení nebo známek.

4.

Aniž je dotčen bod 5 a je-li na balení produktu podle části A bodu 1 uveden jeden nebo více údajů o dotyčném produktu, musí být tyto údaje v souladu s tímto nařízením.

5.

V případech, kdy jsou nádoby s produktem uvedeným v části A bodu 1 nabízeny k prodeji konečnému spotřebiteli v balení, musí etikety takového balení v souladu s tímto nařízením.

Stanoví se pravidla, která umožní zamezit přílišné přísnosti pro případ zvláštních balení obsahujících malá množství produktů uvedených v části A bodu 1, a to samotných nebo spolu s jinými produkty.

H.   Známky

1.

Jsou-li označení, obchodní úprava a reklama produktů uvedených v části A bodu 1 doplněny známkami, nesmí tyto známky obsahovat žádná slova, části slov, značky nebo vyobrazení, které:

a) by mohly vyvolat záměnu nebo uvést v omyl osoby, jimž jsou určeny ve smyslu článku 48,

nebo

b) by mohly vést k záměně s celkem nebo částí označení stolního vína, jakostního vína s. o., včetně jakostního šumivého vína s. o. nebo dovezeného vína, jejichž označování je upraveno předpisy Společenství, nebo s označením jiného produktu uvedeného v části A bodu 1nebo by byly shodné s označením takového produktu, aniž by produkty užité pro vytvoření kupáže dotyčného šumivého vína měly nárok na takové označení nebo obchodní úpravu.

2.

Odchylně od bodu 1 písm. b) může vlastník proslulé zapsané známky pro produkt uvedený v části A bodu 1, která obsahuje slova totožná s označením stanovené pěstitelské oblasti nebo menší zeměpisné jednotky než stanovené pěstitelské oblasti, tuto známku dále používat, i když podle bodu 1 nemá na tento název právo, pokud tato známka odpovídá totožnosti původního vlastníka nebo osoby, která jí dala název, a za podmínky, že se zápis známky jakostního vína s. o. uskutečnil nejméně 25 let před úředním uznáním daného zeměpisného označení producentským členským státem podle čl. 54 odst. 4 a že známka byla skutečně nepřetržitě používána.

Známky, které splňují podmínky prvního pododstavce, nemohou být namítány proti užití názvu zeměpisné jednotky k označení jakostního vína s. o.

I.   Obecná ustanovení

1.

Aniž je dotčena část F bod 1, připustí každý členský stát označení a obchodní úpravu produktů uvedených v části A bodu 1, které pocházejí z jiných členských států a jsou uvedeny na trh na jeho území, za předpokladu, že takové označení a obchodní úprava splňují pravidla Společenství a jsou přípustné v souladu s tímto nařízením v tom členském státě, ve kterém byl daný produkt vyroben.

2.

Označení, obchodní úprava a reklama pro jiné produkty než uvedené v části A bodu 1 nesmí vyvolávat dojem, že se jedná o šumivé víno.

3.

Obchodní označení uvedená v části D bodu 2 jsou vyhrazena pouze pro produkty uvedené v části A bodu 1.

Členské státy však mohou připustit používání výrazu „šumivé víno“ ve formě složeného výrazu pro označení nápoje kódu KN 2206 00 91 získaného alkoholovým kvašením ovocných nebo jiných zemědělských surovin v těch případech, kdy použití takových složených výrazů je tradičně používáno v souladu s právními předpisy platnými ke dni 29. listopadu 1985.

4.

Složené výrazy uvedené v bodu 3 druhém pododstavci jsou uvedeny na etiketě písmem téhož druhu a barvy a toto písmo má velikost umožňující jasné odlišení od ostatních údajů.

5.

Jakostní šumivá vína s. o. mohou být uváděna do oběhu pouze za podmínky, že název stanovené pěstitelské oblasti, na který mají právo, je vyznačen na zátce a že daná láhev ponese etiketu od okamžiku, kdy opustí místo výroby.

Pokud však jde o etiketu, mohou být poskytnuty výjimky za předpokladu, že budou zajištěny přiměřené kontroly.

6.

Stanoví se prováděcí pravidla k bodu 5; totéž se vztahuje na odchylky pro nápisy na zátce podle bodu 5 prvního pododstavce pro případ, že šumivé víno při kontrole příslušným orgánem nebylo uznáno za jakostní šumivé víno s. o.



( 1 ) Úř. věst. C 271, 31.8.1998, s. 21.

( 2 ) Stanovisko ze dne 6. května 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

( 3 ) Úř. věst. C 101, 12.4.1999, s. 60.

( 4 ) Úř. věst. C 93, 6.4.1999, s. 1.

( 5 ) Úř. věst. L 84, 27.3.1987, s. 1.

( 6 ) Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 8.

( 7 ) Úř. věst. L 54, 5.3.1979, s. 72.

( 8 ) Úř. věst. L 54, 5.3.1979, s. 90.

( 9 ) Úř. věst. L 106, 26.4.1991, s. 6.

( 10 ) Úř. věst. L 58, 9.3.1979, s. 1.

( 11 ) Úř. věst. L 367, 31.12.1985, s. 39.

( 12 ) Úř. věst. L 57, 29.2.1980, s. 16.

( 13 ) Úř. věst. L 163, 22.6.1983, s. 52.

( 14 ) Úř. věst. L 57, 29.2.1980, s. 23.

( 15 ) Úř. věst. L 57, 29.2.1980, s. 27.

( 16 ) Úř. věst. L 67, 14.3.1991, s. 16.

( 17 ) Úř. věst. L 176, 3.7.1984, s. 6.

( 18 ) Úř. věst. L 353, 24.12.1997, s. 2.

( 19 ) Úř. věst. L 97, 4.4.1987, s. 2.

( 20 ) Úř. věst. L 362, 31.12.1985, s. 8.

( 21 ) Úř. věst. L 84, 27.3.1987, s. 59.

( 22 ) Úř. věst. L 184, 24.7.1996, s. 1.

( 23 ) Úř. věst. L 132, 28.5.1988, s. 3.

( 24 ) Úř. věst. L 108, 27.4.1999, s. 9.

( 25 ) Úř. věst. L 346, 15.12.1988, s. 7.

( 26 ) Úř. věst. L 373, 31.12.1988, s. 59.

( 27 ) Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 11.

( 28 ) Úř. věst. L 202, 14.7.1989, s. 14.

( 29 ) Úř. věst. L 335, 24.12.1996, s. 7.

( 30 ) Úř. věst. L 202, 14.7.1989, s. 32.

( 31 ) Úř. věst. L 232, 9.8.1989, s. 1.

( 32 ) Úř. věst. L 292, 25.10.1997, s. 3.

( 33 ) Úř. věst. L 232, 9.8.1989, s. 7.

( 34 ) Úř. věst. L 353, 24.12.1997, s. 1.

( 35 ) Úř. věst. L 232, 9.8.1989, s. 10.

( 36 ) Úř. věst. L 232, 9.8.1989, s. 13.

( 37 ) Úř. věst. L 184, 24.7.1996, s. 3.

( 38 ) Úř. věst. L 360, 9.2.1989, s. 1.

( 39 ) Úř. věst. L 297, 18.11.1994, s. 1.

( 40 ) Úř. věst. L 368, 31.12.1991, s. 1.

( 41 ) Úř. věst. L 231, 13.8.1992, s. 1.

( 42 ) Úř. věst. L 231, 13.8.1992, s. 9.

( 43 ) Úř. věst. L 184, 24.7.1996, s. 9.

( 44 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

( 45 ) Úř. věst. C 32, 6.2.1999, s. 12.

( 46 ) Úř. věst. L 208, 31.7.1986, s. 1.

( 47 ) Úř. věst. L 210, 28.7.1988, s. 14.

( 48 ) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.

( 49 ) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 22.

( 50 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

( 51 ) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 86.

( 52 ) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1.

( 53 ) Úř. věst. L 177, 1.7.1981, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1148/98 (Úř. věst. L 159, 3.6.1998, s. 38).

( 54 ) Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1253/1999 (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 18).

( 55 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

( 56 ) Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 13.

( 57 ) Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21.

( 58 ) Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1.

Top