Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02016L2341-20161223

Consolidated text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/2341/2016-12-23

02016L2341 — CS — 23.12.2016 — 000.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2341

ze dne 14. prosince 2016

o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 354 23.12.2016, s. 37)


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 081, 23.3.2018, s.  86 (2016/2341)




▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2341

ze dne 14. prosince 2016

o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)



HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanovuje pravidla pro přístup k činnostem prováděným institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění (dále jen „IZPP“) a pro jejich výkon.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Tato směrnice se vztahuje na IZPP. Pokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nemají IZPP právní subjektivitu, uplatňují členské státy tuto směrnici buď na uvedené IZPP, nebo, s výhradou odstavce 2, na povolené subjekty, které je provozují a jednají jejich jménem.

2.  Tato směrnice se nevztahuje na:

a) instituce spravující systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ( 1 ) a (ES) č. 987/2009 ( 2 );

b) instituce, na něž se vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ( 3 ), 2009/138/ES, 2011/61/EU ( 4 ), 2013/36/EU ( 5 ) a 2014/65/EU ( 6 );

c) instituce, které fungují na základě systému průběžného financování;

d) instituce, ve kterých zaměstnanci přispívajících podniků nemají žádné zákonné nároky na dávky a ve kterých přispívající podnik může kdykoliv zpětně odkoupit aktiva a nemusí nutně splnit své povinnosti při vyplácení důchodových dávek;

e) podniky, které s ohledem na vyplácení důchodových dávek svým zaměstnancům vytvářejí důchodovou rezervu.

Článek 3

Použití na IZPP provozující systémy sociálního zabezpečení

Na IZPP provozující také povinné penzijní plány vztahující se k zaměstnání, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009, se tato směrnice použije, pokud jde o jejich činnosti v oblasti nepovinného zaměstnaneckého penzijního pojištění. V uvedeném případě se pasiva a odpovídající aktiva vykazují samostatně a nelze je převádět do povinných penzijních plánů, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, nebo opačným směrem.

Článek 4

Dobrovolné použití na instituce, na něž se vztahuje směrnice 2009/138/ES

Domovské členské státy se mohou rozhodnout, že použijí články 9 až 14, článek 19 až 22, čl. 23 odst. 1 a 2 a články 24 až 58 této směrnice na činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění u životních pojišťoven v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. a) body i) až iii) a čl. 2 odst. 3 písm. b) body ii) až iv) směrnice 2009/138/ES. V tomto případě se všechna aktiva a pasiva odpovídající činnostem zaměstnaneckého penzijního pojištění vykazují, spravují a organizují odděleně od ostatních činností životních pojišťoven a nelze je převádět.

V případě uvedeném v prvním pododstavci tohoto článku a pouze v souvislosti s jejich činností v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění se na životní pojišťovny nepoužijí články 76 až 86, článek 132, čl. 134 odst. 2, článek 173, čl. 185 odst. 5, 7 a 8 a článek 209 směrnice 2009/138/ES.

Domovský členský stát zajistí, aby buď příslušné orgány, nebo orgány odpovědné za dohled nad životními pojišťovnami, na něž se vztahuje směrnice 2009/138/ES, v rámci své dohledové činnosti ověřovaly přísné oddělení činností v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Článek 5

Malé IZPP a zákonné penzijní plány

S výjimkou článků 32 až 35 se členské státy mohou rozhodnout nepoužít celou tuto směrnici nebo její část na jakékoli IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, které provozují penzijní plány čítající celkem méně než 100 účastníků. S výhradou čl. 2 odst. 2 však tyto IZPP mají právo uplatňovat tuto směrnici dobrovolně. Článek 11 lze použít, pouze pokud se uplatňují všechna ostatní ustanovení této směrnice. Členské státy použijí čl. 19 odst. 1 a čl. 21 odst. 1 a 2 na veškeré IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, které provozují penzijní plány čítající celkem více než 15 účastníků.

Členské státy se mohou rozhodnout použít kterýkoli z článků 1 až 8, článek 19 a kterýkoli z článků 32 až 35 na instituce, u kterých je poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění stanoveno na základě vnitrostátních právních předpisů a je zaručeno orgánem veřejné moci.

Článek 6

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) „institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění“ nebo jen „IZPP“ instituce, která bez ohledu na svou právní formu funguje na základě kapitálového krytí, je zřízena odděleně od jakéhokoli přispívajícího podniku nebo odvětvového svazu přispěvatelů pro účely poskytování důchodových dávek v souvislosti se zaměstnaneckou činností na základě dohody nebo smlouvy sjednané:

a) individuálně nebo kolektivně mezi zaměstnavatelem či zaměstnavateli a zaměstnancem či zaměstnanci nebo jejich zástupci, nebo

b) individuálně nebo kolektivně se samostatně výdělečnými osobami v souladu s právními předpisy domovského a hostitelského členského státu

a která vykonává činnosti z toho přímo vyplývající;

2) „penzijním plánem“ smlouva, dohoda, svěřenecká listina nebo pravidla stanovující, které důchodové dávky jsou poskytovány a za jakých podmínek;

3) „přispívajícím podnikem“ každý podnik nebo jiný subjekt, bez ohledu na to, zda zahrnuje jednu nebo více právnických nebo fyzických osob nebo se z nich skládá, který působí jako zaměstnavatel nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jejich kombinace a který nabízí penzijní plány nebo platí příspěvky IZPP;

4) „důchodovými dávkami“ dávky vyplácené při dosažení nebo očekávaném dosažení odchodu do důchodu, nebo pokud jsou doplňkové k uvedeným dávkám a poskytovány jako podpůrné, formou plateb při úmrtí, invaliditě nebo ukončení zaměstnání, anebo ve formě podpory nebo služeb v případě nemoci, potřebnosti nebo úmrtí. V zájmu zajištění finančního zabezpečení po odchodu do důchodu mohou mít tyto dávky formu doživotních plateb, plateb vyplácených dočasně nebo jednorázově, nebo jakékoli jejich kombinace;

5) „účastníkem“ jiná osoba než příjemce nebo potenciální účastník, jejíž předchozí nebo současná zaměstnanecká činnost ji opravňuje nebo bude opravňovat k pobírání důchodových dávek v souladu s ustanoveními penzijního plánu;

6) „příjemcem“ osoba pobírající důchodové dávky;

7) „potenciálním účastníkem“ osoba, která je způsobilá k účasti v penzijním plánu;

8) „příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán určený k plnění povinností stanovených touto směrnicí;

9) „biometrickými riziky“ rizika spojená s úmrtím, invaliditou a dlouhověkostí;

10) „domovským členským státem“ členský stát, ve kterém byla IZPP zapsána nebo povolena a ve kterém má své správní ústředí v souladu s článkem 9;

11) „hostitelským členským státem“ členský stát, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění se použijí rovněž pro vztah mezi přispívajícím podnikem a účastníky nebo příjemci;

12) „převádějící IZPP“ IZPP, která převádí veškeré závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu či jejich část na zapsanou nebo povolenou IZPP v jiném členském státě;

13) „přijímající IZPP“ IZPP, která přijímá veškeré závazky, technické rezervy další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu či jejich část od zapsané nebo povolené IZPP v jiném členském státě;

14) „regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

15) „mnohostranným obchodním systémem“ mnohostranný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;

16) „organizovaným obchodním systémem“ organizovaný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 23 směrnice 2014/65/EU;

▼C1

17) „trvalým nosičem“ každý nástroj, který umožňuje účastníkovi nebo příjemci uchovávat informace určené jemu osobně tak, aby k nim měl přístup i v budoucnosti, po dobu přiměřenou účelu těchto informací a který umožňuje reprodukci uchovávaných informací v nezměněném stavu;

▼B

18) „klíčovou funkcí“ v systému správy a řízení způsobilost k provádění praktických úkolů, včetně funkce řízení rizik, funkce interního auditu a pojistněmatematické funkce;

19) „přeshraniční činností“ provozování penzijního plánu, kdy se vztah mezi přispívajícím podnikem a dotčenými účastníky a příjemci řídí sociálními a pracovněprávními předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění členského státu, který není domovským členským státem.

Článek 7

Činnosti IZPP

Členské státy vyžadují od IZPP zapsaných nebo povolených na jejich území, aby omezily svou činnost na operace související s poskytováním důchodových dávek a na činnosti, které z těchto operací vyplývají.

Pokud životní pojišťovna v souladu s článkem 4 spravuje svou činnost v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění odděleným vykazováním svých aktiv a pasiv, omezují se takto odděleně vykazovaná aktiva a pasiva na operace související s poskytováním důchodových dávek a na činnosti, které z těchto operací přímo vyplývají.

Obecně IZPP při své činnosti v příslušných případech zohlední cíl, kterým je zajištění spravedlivého rozložení rizik a přínosů mezi generacemi.

Článek 8

Právní oddělení přispívajících podniků od IZPP

Členské státy zajistí, aby byl přispívající podnik právně oddělen od IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, aby v případě úpadku přispívajícího podniku byla aktiva IZPP chráněna v zájmu účastníků a příjemců.

Článek 9

Zápis nebo povolení

1.  Členské státy u každé IZPP se správním ústředím na jejich území zajistí, aby tato IZPP byla zapsána příslušným orgánem do vnitrostátního rejstříku nebo jím byla povolena.

Správním ústředím se rozumí místo, v němž se činí hlavní strategická rozhodnutí IZPP.

2.  V případě přeshraničních činností prováděných podle článku 11 se v rejstříku uvádějí také členské státy, ve kterých IZPP působí.

3.  Tyto informace z rejstříku se sdělují orgánu EIOPA, který je zveřejní na svých internetových stránkách.

Článek 10

Provozní požadavky

1.  Členské státy u každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území zajistí, aby:

a) IZPP řádně uplatňovala stanovená pravidla týkající se fungování každého penzijního plánu;

b) se přispívající podnik, který zaručuje výplaty důchodových dávek, zavázal k pravidelnému financování.

2.  V souladu se zásadou subsidiarity a s náležitým přihlédnutím k rozsahu důchodových dávek nabízených režimy sociálního zabezpečení mohou členské státy stanovit, že účastníkům jsou se souhlasem zaměstnavatelů a zaměstnanců nebo jejich zástupců nabízeny dodatečné dávky jako například krytí rizik dlouhověkosti a invalidity, poskytování dávek pozůstalým vyživovaným osobám a záruka vrácení příspěvků.

Článek 11

Přeshraniční činnosti a postupy

1.  Aniž jsou dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy o organizaci důchodových systémů, včetně ustanovení o povinném účastenství a výsledků dohod o kolektivním vyjednávání, povolí členské státy IZPP zapsaným nebo povoleným na jejich území provozovat přeshraniční činnost. Členské státy povolí také podnikům nacházejícím se na jejich území, aby financovaly IZPP, které mají v úmyslu provozovat nebo provozují přeshraniční činnost.

2.  IZPP, která má v úmyslu vykonávat přeshraniční činnost a přijímat finanční příspěvky od přispívajícího podniku, podléhá předchozímu povolení vydanému relevantním příslušným orgánem jejího domovského členského státu.

3.  IZPP oznámí svůj úmysl vykonávat přeshraniční činnost příslušnému orgánu domovského členského státu. Členské státy od IZPP vyžadují, aby v oznámení poskytly tyto informace:

a) název hostitelského členského státu, který je případně identifikován přispívajícím podnikem;

b) název a místo správního ústředí přispívajícího podniku;

c) hlavní vlastnosti penzijního plánu, který má být pro přispívající podnik provozován.

4.  Je-li příslušnému orgánu domovského členského státu podáno oznámení podle odstavce 3 a pokud tento orgán nevydal odůvodněné rozhodnutí v tom smyslu, že správní struktura nebo finanční situace IZPP nebo dobrá pověst nebo odborná kvalifikace nebo praxe jejích vedoucích pracovníků nejsou slučitelné se zamýšlenou přeshraniční činností, sdělí do tří měsíců po obdržení všech informací podle odstavce 3 tyto informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu a náležitě o tom informuje dotyčnou IZPP.

Odůvodněné rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci musí být vydáno do tří měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 3.

5.  Nesdělí-li příslušný orgán domovského členského státu informace uvedené v odstavci 3 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotyčné IZPP do tří měsíců ode dne, kdy obdržel veškeré tyto informace. Proti tomu, že nedošlo ke sdělení příslušných informací, se lze odvolat u soudu v domovském členském státě.

6.  Na IZPP provozující přeshraniční činnost se vztahuje informační povinnost uvedená v hlavě IV, kterou stanovil hostitelský členský stát vůči potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům, jichž se přeshraniční činnost týká.

7.  Než IZPP začne vykonávat přeshraniční činnost, informuje příslušný orgán hostitelského členského státu do šesti týdnů po obdržení informací uvedených v odstavci 3 příslušný orgán domovského členského státu o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán financovaný přispívajícím podnikem v hostitelském členském státě provozován a o informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v hlavě IV, která se vztahuje na přeshraniční činnost. Příslušný orgán domovského členského státu sdělí tuto informaci IZPP.

8.  Po obdržení sdělení uvedeného v odstavci 7, nebo pokud příslušný orgán domovského členského státu nezašle žádné sdělení do uplynutí lhůty stanovené v odstavci 7, může IZPP začít vykonávat přeshraniční činnost v souladu s ustanoveními sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění a s informační povinností hostitelského členského státu uvedenou v odstavci 7.

9.  Příslušný orgán hostitelského členského státu informuje příslušný orgán domovského členského státu o každé významné změně ustanovení sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, které mohou ovlivnit vlastnosti penzijního plánu, pokud jde o přeshraniční činnost, a každé významné změně informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v odstavci 7. Příslušný orgán domovského členského státu sdělí tuto informaci IZPP.

10.  Příslušný orgán hostitelského členského státu průběžně dohlíží na soulad činnosti IZPP s ustanoveními sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění a s informační povinností hostitelského členského státu uvedenou v odstavci 7. Pokud by se při tomto dohledu zjistily nedostatky, příslušný orgán hostitelského členského státu o tom neprodleně informuje příslušný orgán domovského členského státu. Příslušný orgán domovského členského státu ve spolupráci s příslušným orgánem hostitelského členského státu přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby IZPP zjištěné porušování ukončila.

11.  Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo kvůli neexistenci vhodných opatření v domovském členském státě IZPP pokračuje v porušování příslušných ustanovení sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v odstavci 7, může příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán domovského členského státu, přijmout vhodná opatření, aby zabránil dalším nedostatkům nebo aby za ně udělil sankce, a pokud se to ukáže nezbytným, zakázal dané IZPP provozovat v hostitelském členském státě činnost pro daný přispívající podnik.

Článek 12

Přeshraniční převody

1.  Členské státy umožní IZPP zapsaným nebo povoleným na jejich území převést veškeré závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, z jejich penzijního plánu nebo jejich část na přijímající IZPP.

2.  Členské státy zajistí, aby náklady na převod nenesli zbývající účastníci a příjemci z převádějící IZPP ani stávající účastníci a příjemci z přijímající IZPP.

3.  Tento převod podléhá předchozímu schválení:

a) většinou dotčených účastníků a většinou dotčených příjemců nebo případně většinou jejich zástupců. Většina se stanoví v souladu s vnitrostátním právem. Informace o podmínkách převodu poskytuje převádějící IZPP dotčeným účastníkům a příjemcům a případně jejich zástupcům s dostatečným předstihem před podáním žádosti uvedené v odstavci 4; a

b) případně přispívajícího podniku.

4.  Podmínkou pro převod veškerých závazků, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, vyplývajících z penzijního plánu nebo jejich části z převádějící IZPP na přijímající IZPP je udělení povolení příslušným orgánem domovského členského státu přijímající IZPP poté, co byl získán předchozí souhlas příslušného orgánu domovského členského státu převádějící IZPP. Žádost o povolení převodu podává přijímající IZPP. Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP povolení udělí, nebo žádost o povolení zamítne a sdělí své rozhodnutí přijímající IZPP do tří měsíců od obdržení žádosti.

5.  Žádost o povolení převodu uvedená v odstavci 4 musí obsahovat tyto informace:

a) písemnou dohodu mezi převádějící IZPP a přijímající IZPP, která stanovuje podmínky převodu;

b) popis hlavních vlastností penzijního plánu;

c) popis závazků či technických rezerv, které mají být převedeny, a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu;

d) název a místo správního ústředí převádějící IZPP a přijímající IZPP a členský stát, v němž je každá z těchto IZPP zapsána nebo povolena;

e) místo správního ústředí přispívajícího podniku a název přispívajícího podniku;

f) doklad o předchozím schválení převodu v souladu s odstavcem 3;

g) případně název členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění se použijí na příslušný penzijní plán.

6.  Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP předá žádost uvedenou v odstavci 4 neprodleně po jejím obdržení příslušnému orgánu převádějící IZPP.

7.  Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP pouze posoudí, zda:

a) přijímající IZPP poskytla veškeré informace uvedené v odstavci 5;

b) se správní struktura, finanční situace přijímající IZPP a dobrá pověst či odborná kvalifikace nebo praxe vedoucích pracovníků přijímající IZPP slučuje se zamýšleným převodem;

c) jsou v průběhu převodu i po něm přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců přijímající IZPP a převáděná část penzijního plánu;

d) v případě, že převod vede k přeshraniční činnosti, jsou v den převodu zcela finančně zajištěny technické rezervy přijímající IZPP; a

e) jsou v souladu s příslušnými pravidly domovského členského státu přijímající IZPP aktiva, která se mají převést, dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva nebo povinnosti, které mají být převedeny.

8.  Příslušný orgán domovského členského státu převádějící IZPP pouze posoudí, zda:

a) jsou v případě částečného převodu závazků penzijního plánu, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců ve zbývající části penzijního plánu;

b) individuální nároky účastníků a příjemců zůstanou po převodu přinejmenším zachovány;

c) jsou v souladu s příslušnými předpisy domovského členského státu převádějící IZPP aktiva odpovídající penzijnímu plánu, která se mají převést, dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva nebo povinnosti, které mají být převedeny.

9.  Příslušný orgán domovského členského státu převádějící IZPP sdělí výsledky posouzení uvedeného v odstavci 8 do osmi týdnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 6, tak aby mohl příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP přijmout rozhodnutí v souladu s odstavcem 4.

10.  V případě zamítnutí žádosti o povolení sdělí příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP důvody tohoto zamítnutí do tří měsíců, jak je uvedeno v odstavci 4. Toto zamítnutí žádosti o povolení nebo proti nečinnosti příslušného orgánu domovského členského státu přijímající IZPP lze napadnout u soudu v domovském členském státě přijímající IZPP.

11.  Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP sdělí příslušnému orgánu domovského členského státu převádějící IZPP své rozhodnutí uvedené v odstavci 4 do dvou týdnů od jeho přijetí.

V případě, že převod povede k přeshraniční činnosti, informuje příslušný orgán domovského členského státu převádějící IZPP o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán provozován, a o informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v hlavě IV, která se vztahuje na přeshraniční činnost, také příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP. Tyto informace musí být sděleny do dalších čtyř týdnů.

Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP tyto informace sdělí přijímající IZPP do jednoho týdne od jejich obdržení.

12.  Poté, co přijímající IZPP obdrží rozhodnutí o povolení podle odstavce 4, nebo pokud, po uplynutí lhůty uvedené v odst. 11 třetím pododstavci, od příslušného orgánu domovského členského státu přijímající IZPP žádné informace o takovém rozhodnutí neobdrží, může dotyčná přijímající IZPP začít provozovat penzijní plán.

13.  V případě sporu ohledně postupu nebo obsahu opatření či nečinnosti příslušného orgánu domovského členského státu převádějící IZPP nebo přijímající IZPP, včetně případu rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení přeshraničního převodu, může orgán EIOPA na žádost některého z příslušných orgánů nebo z vlastního podnětu přistoupit k nezávaznému zprostředkování podle čl. 31 druhého pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 1094/2010.

14.  Pokud přijímající IZPP vykonává přeshraniční činnost, použije se čl. 11 odst. 9, 10 a 11.



HLAVA II

KVANTITATIVNÍ POŽADAVKY

Článek 13

Technické rezervy

1.  Domovský členský stát zajistí, aby IZPP provozující plány zaměstnaneckého penzijního pojištění neustále vytvářely pro kompletní škálu svých penzijních plánů přiměřený objem pasiv odpovídající finančním závazkům vyplývajícím z jejich portfolia stávajících důchodových smluv.

2.  Domovský členský stát zajistí, aby IZPP provozující plány zaměstnaneckého penzijního pojištění, které poskytují krytí biometrických rizik nebo zaručují buď výnos investic, nebo určitou výši dávek, vytvořily dostatečné technické rezervy pro kompletní škálu takových plánů.

3.  Výpočet technických rezerv se provádí každý rok. Domovský členský stát však může povolit, aby byl výpočet prováděn jednou za tři roky, pokud IZPP poskytne účastníkům nebo příslušným orgánům osvědčení nebo zprávu o úpravách v jednotlivých letech v tomto tříletém období. Osvědčení nebo zpráva musí odrážet upravený vývoj technických rezerv a změny krytých rizik.

4.  Výpočet technických rezerv provádí a potvrzuje pojistný matematik nebo jiný odborník v této oblasti, například auditor, připouští-li to vnitrostátní právní předpisy, na základě pojistněmatematických metod uznávaných příslušnými orgány domovského členského státu a podle těchto zásad:

a) minimální částka technických rezerv se vypočítá dostatečně obezřetným pojistněmatematickým bilancováním s přihlédnutím ke všem závazkům ohledně dávek a příspěvků v souladu s penzijními plány IZPP. Tato částka musí být dostatečná, aby se mohlo pokračovat ve výplatách důchodů a dávek již vyplácených příjemcům a aby odrážela závazky vyplývající z nabytých důchodových práv účastníků. Ekonomické a pojistněmatematické předpoklady zvolené pro hodnocení pasiv se volí rovněž obezřetně s případným přihlédnutím k přiměřené velikosti nepříznivé odchylky;

b) maximální použité úrokové sazby se vybírají obezřetně a určují se v souladu se všemi příslušnými pravidly domovského členského státu. Tyto obezřetné úrokové sazby se určují s přihlédnutím k:

i) výnosu odpovídajících aktiv držených IZPP a předpokládané budoucí návratnosti investic;

ii) tržním výnosům dluhopisů vysoké kvality, státních dluhopisů, dluhopisů Evropského mechanismu stability, Evropské investiční banky (EIB) nebo Evropského nástroje finanční stability nebo

iii) kombinaci bodů i) a ii);

c) biometrické tabulky používané pro výpočet technických rezerv jsou založeny na zásadách obezřetnosti s ohledem na hlavní vlastnosti skupiny účastníků a penzijních plánů, a zejména na předpokládané změny příslušných rizik;

d) způsob a základ výpočtu technických rezerv se zpravidla z jednoho účetního období na druhé nemění. Případné odchylky však mohou být odůvodněny změnou právních, demografických nebo ekonomických okolností, na kterých jsou založeny předpoklady.

5.  Domovské členské státy mohou podmínit výpočet technických rezerv dalšími a podrobnějšími požadavky s cílem zajistit odpovídající ochranu zájmů účastníků a příjemců.

Článek 14

Finanční krytí technických rezerv

1.  Domovský členský stát od každé IZPP vyžaduje, aby měla neustále dostatečná a vhodná aktiva ke krytí technických rezerv pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů.

2.  Domovský členský stát může IZPP povolit, aby po časově omezené období neměla dostatečná aktiva ke krytí technických rezerv. V tomto případě příslušné orgány od IZPP vyžadují, aby přijala konkrétní a proveditelný plán obnovy s harmonogramem k zajištění opětovného splnění požadavků odstavce 1. Uvedený plán musí splňovat tyto podmínky:

a) IZPP vytvoří konkrétní a proveditelný plán, aby znovu vytvořila požadované množství aktiv k plnému a včasnému krytí technických rezerv. Plán mají k dispozici účastníci a případně jejich zástupci nebo podléhá schválení příslušnými orgány domovského členského státu;

b) při vypracování plánu se přihlíží ke konkrétní situaci IZPP, zejména ke struktuře aktiv a pasiv, profilu rizik, plánu likvidity, věkovému profilu účastníků s nárokem na pobírání důchodových dávek, nově vytvářeným plánům a plánům přecházejícím z nekapitálového nebo jen částečně kapitálového krytí na plné kapitálové krytí;

c) v případě likvidace penzijního plánu během období uvedeného v první větě tohoto odstavce informuje IZPP příslušné orgány domovského členského státu. IZPP vytvoří postup k převedení aktiv a odpovídajících pasiv tohoto plánu na jinou IZPP, pojišťovnu nebo jiný vhodný subjekt. Tento postup se sdělí příslušným orgánům domovského členského státu a obecný nástin postupu se v souladu se zásadou důvěrnosti zpřístupní účastníkům nebo případně jejich zástupcům.

3.  V případě přeshraniční činnosti musí být technické rezervy pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů neustále plně finančně pokryty. Pokud tato podmínka není splněna, ihned zasáhne příslušný orgán domovského členského státu a vyžádá si, aby IZPP okamžitě vypracovala a bezodkladně provedla náležitá opatření tak, aby účastníci a příjemci byli náležitě chráněni.

Článek 15

Regulatorní kapitál

1.  Domovský členský stát zajistí, aby IZPP provozující penzijní plány v případech, ve kterých IZPP samotná, a nikoliv přispívající podnik poskytuje záruku na pasiva ke krytí biometrických rizik nebo zaručuje určitý výnos investic či výši dávek, měly trvale k dispozici dodatečná aktiva převyšující technické rezervy, která slouží jako vyrovnávací rezerva. Výše těchto aktiv musí odrážet typ rizik a portfolio aktiv pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů. Tato aktiva nesmějí být zatížena žádnými předvídatelnými závazky a slouží jako bezpečnostní kapitálová rezerva k odstraňování odchylek mezi očekávanými a skutečnými výdaji a zisky.

2.  Pro účely výpočtu minimální částky dodatečných aktiv se použijí pravidla stanovená v článcích 16, 17 a18.

3.  Odstavec 1 však nebrání členským státům, aby po IZPP nacházejících se na jejich území požadovaly regulatorní kapitál nebo stanovily podrobnější pravidla, pokud jsou odůvodněna obezřetností.

Článek 16

Disponibilní míra solventnosti

1.  S cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění požadují členské státy po IZPP uvedených v čl. 15 odst. 1, které jsou zapsány nebo povoleny na jejich území, aby měly vždy dostatečnou disponibilní míru solventnosti pro veškerou svou činnost odpovídající alespoň požadavkům této směrnice.

2.  Disponibilní míra solventnosti se skládá z aktiv IZPP očištěných ode všech předvídatelných závazků po odečtení položek nehmotného majetku, a to včetně:

a) splaceného základního kapitálu nebo v případě IZPP mající formu vzájemné pojišťovny splaceného skutečného počátečního kapitálu plus všechny účty účastníků vzájemné pojišťovny, které splňují tato kritéria:

i) ve stanovách musí být stanoveno, že platby účastníkům vzájemné pojišťovny lze provádět z těchto účtů jen tehdy, nezpůsobí-li to pokles disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň nebo pokud byly po zrušení podniku vyrovnány všechny ostatní dluhy pojišťovny;

ii) ve stanovách musí být stanoveno, že co se týče plateb uvedených v bodě i) prováděných z důvodů jiných, než je individuální ukončení členství ve vzájemné pojišťovně, musí být alespoň jeden měsíc předem informovány příslušné orgány, které mohou během této doby platbu zakázat, a

iii) dotčená ustanovení stanov smějí být změněna pouze poté, co příslušné orgány prohlásí, že nemají ke změně žádné námitky, aniž jsou dotčena kritéria uvedená v bodech i) a ii);

b) rezerv (zákonné rezervní fondy a dobrovolné rezervy) nevztahujících se k přijatým závazkům;

c) zisku nebo ztráty po odečtení splatných dividend; a

d) v rozsahu povoleném vnitrostátními právními předpisy rezerv zisku obsažených v rozvaze, pokud mohou být použity ke krytí případných ztrát, které nebyly určeny k rozdělení účastníkům a příjemcům.

Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených IZPP.

3.  Členské státy mohou stanovit, že disponibilní míra solventnosti může zahrnovat také:

a) kumulativní prioritní akciový kapitál a podřízený dluhový kapitál až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší, z něhož nejvýše 25 % může připadat na podřízený dluhový kapitál se stanovenou dobou splatnosti nebo na kumulativní prioritní akciový kapitál se stanovenou dobou splatnosti, pokud existují závazné dohody, podle kterých se v případě úpadku nebo likvidace IZPP podřízený dluhový kapitál nebo prioritní akciový kapitál řadí za nároky všech ostatních věřitelů a nemá být zaplacen, dokud nejsou vyrovnány všechny ostatní dosud nevyrovnané dluhy;

b) cenné papíry bez stanoveného data splatnosti a ostatní nástroje, včetně jiných kumulativních prioritních akcií, než které jsou uvedeny v písmenu a), až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší, pro celkový součet těchto cenných papírů a podřízeného dluhového kapitálu uvedeného v písmenu a) za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

i) nesmějí být splaceny na podnět držitele nebo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu;

ii) emisní smlouva musí IZPP umožňovat odložit platbu úroků z úvěru;

iii) pohledávky věřitele z úvěru vůči IZPP se musí v plném rozsahu řadit až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů;

iv) doklady, jimiž se řídí emise cenných papírů, musí obsahovat ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty z dluhů a nezaplacených úroků, přičemž IZPP musí být umožněno pokračovat v činnosti, a

v) musí se přihlížet pouze ke skutečně splaceným částkám.

Pro účely písmene a) musí podřízený dluhový kapitál splňovat také tyto podmínky:

i) přihlédne se pouze ke skutečně splacené částce;

ii) u přijatých úvěrů se stanovenou dobou splatnosti musí být původní doba splatnosti alespoň pět let. Nejpozději jeden rok přede dnem splatnosti IZPP předloží příslušným orgánům ke schválení plán, z něhož vyplývá, jak bude zachována disponibilní míra solventnosti nebo jak bude uvedena na požadovanou úroveň ke dni splatnosti, pokud se rozsah, v jakém je úvěr zařazen jako součást disponibilní míry solventnosti, postupně nesnižuje během nejméně posledních pěti let přede dnem splatnosti. Příslušné orgány mohou povolit předčasné splacení těchto úvěrů, pokud o to emitující IZPP požádá a její disponibilní míra solventnosti nepoklesne pod požadovanou úroveň;

iii) u přijatých úvěrů bez stanovené doby splatnosti musí být dodržena pětiletá výpovědní lhůta, ledaže tyto dluhy nadále nejsou považovány za součást disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro dřívější splatnost výslovně požadován předchozí souhlas příslušných orgánů. V druhém případě IZPP informuje příslušné orgány nejméně šest měsíců před navrhovaným datem splacení, přičemž uvede disponibilní a požadovanou míru solventnosti před splacením a po splacení. Příslušné orgány povolí splacení pouze tehdy, neklesne-li disponibilní míra solventnosti IZPP pod požadovanou úroveň;

iv) smlouva o úvěru nesmí obsahovat ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace IZPP, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti, a

v) smlouvu o úvěru lze změnit pouze tehdy, prohlásí-li příslušné orgány, že nemají proti změně námitky.

4.  Na žádost IZPP, doplněnou podpůrnými doklady a adresovanou příslušnému orgánu domovského členského státu, a se souhlasem tohoto příslušného orgánu, může disponibilní míra solventnosti obsahovat také:

a) pokud se nepoužívá metoda zillmerizace, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném, rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou matematickou rezervou a matematickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném;

b) veškeré skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li tyto skryté čisté rezervy výjimečnou povahu;

c) jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší.

Hodnota uvedená v písmenu a) nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění a matematickými rezervami pro všechna pojištění, pro které je metoda zillmerizace možná. Rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv.

Článek 17

Požadovaná míra solventnosti

1.  Požadovaná míra solventnosti se určuje v souladu s odstavci 2 až 6 podle přijatých závazků.

2.  Požadovaná míra solventnosti se rovná součtu těchto položek:

a) první výsledek:

4 % matematických rezerv vztahujících se k přímému pojištění a k převzatému zajištění nebo postoupenému zajištění se vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 85 %, celkových matematických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým matematickým rezervám za předchozí účetní období;

b) druhý výsledek:

u pojistek, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, se 0,3 % této pojistné částky vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 50 %, celkové rizikové pojistné částky za předchozí účetní období, kterou si IZPP ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění.

Pro krátkodobá pojištění pro případ smrti s dobou trvání pojištění nejvýše tři roky činí tato část 0,1 %. Pro toto pojištění s dobou trvání delší než tři roky, ale kratší než pět let činí uvedená část 0,15 %.

3.  U doplňkových pojištění uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) bodě iii) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná požadované míře solventnosti pro IZPP podle článku 18.

4.  U operací umořování kapitálu uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodě ii) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná 4 % matematických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a).

5.  U operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodě i) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná 1 % jejich aktiv.

6.  U pojištění spojeného s investičními fondy podle čl. 2 odst. 3 písm. a) bodů i) a ii) směrnice 2009/138/ES a u operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodech iii) až v) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná součtu těchto položek:

a) pokud IZPP nese investiční riziko, podílu ve výši 4 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);

b) pokud IZPP nenese žádné investiční riziko, ale příděl zdrojů na správní náklady je pevně stanoven na dobu delší než pět let, podílu 1 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);

c) pokud IZPP nenese žádné investiční riziko a příděl zdrojů na správní náklady není pevně stanoven na dobu delší než pět let, částky odpovídající 25 % čistých správních výdajů v předchozím účetním období týkajících se tohoto pojištění a těchto operací;

d) pokud IZPP kryje riziko smrti, podílu 0,3 % rizikové pojistné částky vypočtené v souladu s odst. 2 písm. b).

Článek 18

Požadovaná míra solventnosti pro účely čl. 17 odst. 3

1.  Požadovaná míra solventnosti se stanoví buď na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků, nebo na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední tři účetní období.

2.  Výše požadované míry solventnosti se rovná vyššímu z obou výsledků uvedených v odstavcích 3 a 4.

3.  K výpočtu základu pojistného se použije buď částka hrubého předepsaného pojistného či příspěvků vypočtená níže, nebo částka hrubého přijatého pojistného či příspěvků podle toho, která z těchto částek je vyšší.

Sečtou se splatné pojistné nebo příspěvky (včetně poplatků souvisejících s pojistným nebo příspěvky) v přímém pojištění v předchozím účetním období.

K tomuto součtu se připočte celková částka přijatého zajistného v předchozím účetním období.

Od tohoto součtu se pak odečte celková částka pojistného nebo příspěvků stornovaných v předchozím účetním období a celková částka daní a poplatků spojených s pojistným nebo s příspěvky zahrnutými do výše uvedeného součtu.

Takto vypočítaná částka se rozdělí na dvě části, z nichž první činí až 50 000 000  EUR a druhá tvoří zbytek; 18 % první části a 16 % druhé části se sečtou.

Takto získaný součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí tři účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou ponese IZPP po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

4.  Základ pojistného plnění se vypočte takto:

Sečtou se částky vyplacených pojistných plnění z přímého pojištění (bez odečtení pojistných plnění uhrazených zajistiteli a retrocesionáři) za období uvedená v odstavci 1.

K tomuto součtu se připočte částka pojistných plnění z převzatého zajištění nebo z retrocesí za stejné období a částka rezerv na nevyplacená pojistná plnění vytvořená na konci předchozího účetního období jak pro přímé pojištění, tak pro převzaté zajištění.

Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1.

Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené pojistné události vytvořená na počátku druhého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období jak z přímého pojištění, tak z převzatého zajištění.

Jedna třetina takto získané částky se rozdělí na dvě části, z nichž první činí až 35 000 000  EUR a druhá tvoří zbytek; 26 % první části a 23 % druhé části se sečtou.

Takto získaný součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí tři účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou ponese IZPP po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

5.  Je-li požadovaná míra solventnosti vypočítaná podle odstavců 2 až 4 nižší než požadovaná míra solventnosti v předchozím roce, požadovaná míra solventnosti se rovná alespoň požadované míře solventnosti v předchozím roce vynásobené poměrem částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na konci předchozího účetního období a částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na počátku předchozího účetního období. V těchto výpočtech se technické rezervy vypočítají bez zohlednění zajištění, poměr však nesmí být vyšší než 1.

Článek 19

Investiční pravidla

1.  Členské státy vyžadují od IZPP zapsaných nebo povolených na jejich území, aby investovaly v souladu se zásadou obezřetnosti, a zejména v souladu s těmito pravidly:

a) aktiva se investují s ohledem na co nejlepší dlouhodobý prospěch účastníků a příjemců jako celku. V případě možného střetu zájmů zajistí IZPP nebo subjekt, který spravuje její portfolio, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu účastníků a příjemců;

b) na základě zásady obezřetnosti umožní členské státy IZPP, aby zohlednily potenciální dlouhodobý dopad investičních rozhodnutí environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení;

c) aktiva se investují takovým způsobem, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia;

d) aktiva se investují hlavně na regulovaných trzích. Investice do aktiv, která nejsou přijata k obchodování na regulovaných finančních trzích, musí být v každém případě udržovány na obezřetné úrovni;

e) investice do derivátových finančních nástrojů jsou možné, pokud tyto nástroje přispívají ke snížení investičních rizik nebo usnadňují účinnou správu portfolia. Musí se obezřetně ocenit s přihlédnutím k podkladovým aktivům a musí být zahrnuty do ocenění aktiv IZPP. IZPP se také vyhnou nadměrnému riziku týkajícímu se jediné protistrany a jiných operací s derivátovými nástroji;

f) aktiva jsou vhodně diverzifikována tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu, emitentovi nebo skupině podniků nebo akumulaci rizika v celém portfoliu.

Investice do aktiv stejného emitenta nebo emitentů patřících do stejné skupiny nesmí IZPP vystavovat nadměrné koncentraci rizika;

g) investice do přispívajícího podniku nesmějí činit více než 5 % celého portfolia, a pokud je přispívající podnik součástí skupiny, nesmějí investice do podniků patřících do stejné skupiny jako přispívající podnik činit více než 10 % portfolia.

Přispívá-li do IZPP více podniků, investice do těchto přispívajících podniků se provádějí obezřetně, přičemž se přihlíží k potřebě vhodné diverzifikace.

Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat požadavky uvedené v písmenech f) a g) na investice do státních dluhopisů.

2.  Členské státy s přihlédnutím k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP, nad kterými je vykonáván dohled, zajistí, aby příslušné orgány sledovaly přiměřenost postupů úvěrového hodnocení IZPP, hodnotily používání odkazů na ratingy vydávané ratingovými agenturami ve smyslu v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ( 7 ) v jejich investičních politikách a případně podporovaly zmírňování dopadu těchto odkazů s cílem omezit výhradní a mechanické spoléhání na tyto ratingy.

3.  Domovský členský stát zakáže IZPP půjčovat si nebo působit jako ručitel jménem třetích osob. Členské státy však mohou povolit IZPP půjčovat si pouze z důvodů likvidity a dočasně.

4.  Členské státy nežádají IZPP, které jsou zapsány nebo povoleny na jejich území, aby investovaly do konkrétních kategorií aktiv.

5.  Aniž je dotčen článek 30, členské státy nepodmiňují investiční rozhodnutí IZPP, která je zapsána nebo povolena na jejich území, nebo investičního správce této instituce jakýmkoli druhem předchozího schválení nebo požadavky systematického oznamování.

6.  V souladu s odstavci 1 až 5 mohou členské státy pro IZPP zapsané nebo povolené na jejich území stanovit podrobnější pravidla, včetně množstevních omezení, pokud jsou odůvodněna obezřetností, aby odrážela kompletní škálu penzijních plánů provozovaných těmito IZPP.

Členské státy však nebrání IZPP v:

a) investování do výše až 70 % aktiv pokrývajících technické rezervy nebo celého portfolia u plánů, ve kterých účastníci nesou investiční rizika, do akcií, obchodovatelných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, a dluhopisů vydávaných podniky, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo prostřednictvím mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů, a rozhodování o relativní závažnosti těchto cenných papírů v jejich investičním portfoliu. Je-li to však opodstatněno z hlediska obezřetnosti, mohou členské státy stanovit nižší horní hranici, která však bude činit minimálně 35 %, pro ty IZPP, které provozují penzijní plány s dlouhodobou zárukou úrokové sazby, nesou investiční riziko a samy poskytují záruku;

b) investování do výše až 30 % aktiv pokrývajících technické rezervy do aktiv vedených v jiných měnách, než jsou měny, ve kterých jsou vyjádřena pasiva;

c) investování do nástrojů, které mají dlouhodobý investiční horizont a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech,

d) investování do nástrojů emitovaných nebo zaručených EIB v rámci Evropského fondu pro strategické investice, evropských fondů dlouhodobých investic, evropských fondů sociálního podnikání a evropských fondů rizikového kapitálu.

7.  Odstavcem 6 není dotčeno právo členských států požadovat, aby se na IZPP zapsané nebo povolené na jejich území uplatňovala přísnější investiční pravidla také individuálně, pokud jsou odůvodněna obezřetností, zejména s ohledem na závazky, které tyto IZPP přijaly.

8.  Příslušný orgán hostitelského členského státu IZPP vykonávající přeshraniční činnost podle článku 11 nestanoví pro tu část aktiv, která kryjí technické rezervy na přeshraniční činnost, investiční pravidla nad rámec těch, která jsou uvedena v odstavcích 1 až 6.



HLAVA III

PODMÍNKY UPRAVUJÍCÍ ČINNOSTI



KAPITOLA 1

Systém správy a řízení



Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 20

Odpovědnost řídícího nebo dozorčího orgánu

1.  Členské státy zajistí, aby řídící orgán nebo dozorčí orgán IZPP měl podle vnitrostátního práva konečnou odpovědnost za to, že dotyčná IZPP dodržuje právní a správní předpisy přijaté podle této směrnice.

2.  Touto směrnicí není dotčena role sociálních partnerů v řízení IZPP.

Článek 21

Obecné požadavky v oblasti správy a řízení

1.  Členské státy požadují, aby všechny IZPP měly účinný systém správy a řízení, který umožňuje řádné a obezřetné řízení jejich činností. Tento systém zahrnuje přiměřenou a transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností a účinným systémem pro zajištění předávání informací. V rámci systému správy a řízení musí být při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory správy a řízení týkající se investičních aktiv a systém správy a řízení musí být předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.

2.  Systém správy a řízení uvedený v odstavci 1 musí být přiměřený velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

3.  Členské státy zajistí, aby IZPP stanovily a uplatňovaly v písemné formě zásady týkající se řízení rizik, interního auditu a případně pojistněmatematických a externě zajišťovaných činností (outsourcing). Tyto zásady v písemné formě podléhají předchozímu schválení řídícím orgánem nebo dozorčím orgánem IZPP a musí být alespoň jednou za tři roky přezkoumány a upraveny s ohledem na jakoukoli významnou změnu v dotyčném systému nebo oblasti.

4.  Členské státy zajistí, aby IZPP měly zaveden účinný systém vnitřní kontroly. Uvedený systém musí zahrnovat správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly a vhodné mechanismy podávání zpráv na všech úrovních IZPP.

5.  Členské státy zajistí, aby IZPP přijaly vhodná opatření k zajištění kontinuity a řádného výkonu svých činností, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu IZPP používají vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

6.  Členské státy po IZPP vyžadují, aby měly nejméně dvě osoby, které IZPP skutečně řídí. Členské státy mohou dovolit, aby IZPP skutečně řídila pouze jedna osoba na základě odůvodněného posouzení, které provedly příslušné orgány. Toto posouzení zohlední úlohu sociálních partnerů v celkovém řízení IZPP, jakož i velikost, povahu, rozsah a složitost činností IZPP.

Článek 22

Požadavky na způsobilost a bezúhonnost vedoucích pracovníků

1.  Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že osoby, které IZPP skutečně řídí, osoby, které vykonávají klíčové funkce, a případně osoby nebo subjekty, jež externě zajišťují výkon klíčové funkce v souladu s článkem 31, při plnění svých úkolů splňují následující požadavky:

a) požadavek způsobilosti:

i) v případě osob, které skutečně IZPP řídí, to znamená, že mají kolektivně odpovídající kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit správné a obezřetné řízení IZPP;

ii) v případě osob, které vykonávají klíčové pojistněmatematické funkce nebo funkce interního auditu, to znamená, že mají odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní řádný výkon jejich klíčových funkcí;

iii) v případě osob, které vykonávají jiné klíčové funkce, to znamená, že mají odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní řádný výkon jejich klíčových funkcí, a

b) požadavek bezúhonnosti: mají dobrou pověst a jsou čestné.

2.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly posoudit, zda osoby, které IZPP skutečně řídí nebo vykonávají klíčové funkce, splňují požadavky stanovené v odstavci 1.

3.  Požaduje-li domovský členský stát od osob uvedených v odstavci 1, aby předložily doklad o tom, že mají dobrou pověst, že nikdy nebyly v úpadku, nebo doklad prokazující obojí, přijme jako dostatečný doklad od státních příslušníků jiných členských států výpis z trestního rejstříku dotčeného jiného členského státu, nebo neexistuje-li v dotčeném jiném členském státě trestní rejstřík, rovnocenný doklad, z kterého vyplývá, že tyto požadavky jsou splněny, vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu, jehož je daná osoba státním příslušníkem, nebo domovského členského státu.

4.  Nevydává-li příslušný soudní nebo správní orgán buď v členském státě, jehož je daná osoba státním příslušníkem, nebo v domovském členském státě rovnocenný doklad uvedený v odstavci 3, může tato osoba učinit místopřísežné prohlášení.

Avšak v domovských členských státech, jejichž právo institut místopřísežného prohlášení nezná, mohou státní příslušníci dotčených jiných členských států učinit čestné prohlášení před příslušným soudním nebo správním orgánem domovského členského státu nebo členského státu, jehož jsou státními příslušníky, nebo před notářem jednoho z těchto členských států. Tento orgán nebo notář vydá potvrzení o pravosti místopřísežného prohlášení nebo čestného prohlášení.

5.  Doklad o neprodělání úpadku uvedený v odstavci 3 může mít rovněž formu prohlášení, jež státní příslušník dotčeného jiného členského státu učiní před příslušným soudním, profesním nebo oborovým sdružením tohoto jiného členského státu.

6.  Předložené doklady uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 nesmějí být starší tří měsíců.

7.  Členské státy určí orgány a subjekty příslušné k vydávání dokladů uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 a neprodleně o tom informují ostatní členské státy a Komisi.

Členské státy také sdělí ostatním členským státům a Komisi, kterým orgánům nebo subjektům mají být doklady uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 v souvislosti se žádostí o povolení výkonu činností uvedených v článku 11 na území uvedeného členského státu předloženy.

Článek 23

Politika odměňování

1.  Členské státy po IZPP vyžadují, aby stanovily a uplatňovaly řádnou politiku odměňování pro všechny osoby, které IZPP skutečně řídí, osoby, které vykonávají klíčové funkce, a pro další kategorie zaměstnanců, jejichž odborné činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil dané IZPP, způsobem, který je přiměřený jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností.

2.  Nestanoví-li nařízení (EU) 2016/679 jinak, musí IZPP příslušné informace týkající se politiky odměňování pravidelně zveřejňovat.

3.  Při stanovování a uplatňování politiky odměňování uvedené v odstavci 1 musí IZPP dodržovat následující zásady:

a) politika odměňování je vytvořena, prováděna a udržována v souladu s činnostmi, rizikovým profilem, cíli a dlouhodobým zájmem, finanční stabilitou a fungováním IZPP jako celku a podporuje řádné, obezřetné a účinné řízení IZPP,

b) politika odměňování je v souladu s dlouhodobými zájmy účastníků a příjemců penzijních plánů provozovaných IZPP;

c) politika odměňování zahrnuje opatření, jejichž cílem je vyhnout se střetu zájmů,

d) politika odměňování je v souladu s řádným a účinným řízením rizik a nepovzbuzuje k podstupování rizik, které není slučitelné s rizikovým profilem a pravidly IZPP;

e) politika odměňování se vztahuje na IZPP a na poskytovatele služeb uvedené v čl. 31 odst. 1, pokud se na tyto poskytovatele služeb nevztahují směrnice uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b);

f) IZPP stanoví obecné zásady pro politiku odměňování, alespoň jednou za tři roky je přezkoumají a aktualizují, a je odpovědná za jejich provádění;

g) správa a řízení týkající se odměňování a dohledu nad ním musí být jasné, transparentní a účinné.



Oddíl 2

Klíčové funkce

Článek 24

Obecná ustanovení

1.  Členské státy po IZPP vyžadují, aby zřídily následující klíčové funkce: funkci řízení rizik, funkci interního auditu a případně pojistněmatematickou funkci. IZPP umožní osobám zastávajícím klíčové funkce vykonávat své povinnosti účinně, objektivně, spravedlivě a nezávisle.

2.  IZPP může povolit, aby jedna osoba nebo organizační jednotka vykonávala více než jednu klíčovou funkci, s výjimkou funkce interního auditu uvedené v článku 26, která musí být nezávislá na ostatních klíčových funkcích.

3.  Osoba nebo organizační jednotka vykonávající určitou klíčovou funkci musí být odlišná od osoby nebo organizační jednotky, která vykonává podobnou klíčovou funkci v přispívajícím podniku. S ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností IZPP mohou členské státy povolit, aby IZPP a přispívající podnik vykonávaly klíčové funkce prostřednictvím stejné osoby nebo organizační jednotky, pokud IZPP vysvětlí, jak předchází střetu zájmů s přispívajícím podnikem a jak je řeší.

4.  Podstatná zjištění a doporučení v oblasti, za kterou odpovídají, oznamují osoby zastávající klíčové funkce správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP, který stanoví, jaká opatření mají být přijata.

5.  Aniž je dotčeno jeho právo nevypovídat ve vlastní neprospěch, uvědomí osoba zastávající klíčové funkce příslušný orgán IZPP, jestliže správní, řídící či dozorčí orgán IZPP nepřijme včas vhodná nápravná opatření, v těchto případech:

a) pokud osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci zjistila podstatné riziko, že IZPP nedodrží věcně zásadní zákonnou povinnost, a oznámila to správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP a pokud by to mohlo mít závažný dopad na zájmy účastníků a příjemců, nebo

b) pokud osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci zjistila zásadní porušení právních nebo správních předpisů vztahujících se na IZPP a její činnosti v rámci klíčové funkce této osoby nebo organizační jednotky a oznámila to správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP.

6.  Členské státy zajistí právní ochranu osob, které informují příslušný orgán podle odstavce 5.

Článek 25

Řízení rizik

1.  Členské státy po IZPP vyžadují, aby vytvořily způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, účinnou funkci řízení rizik. Tato funkce musí být strukturována způsobem, který umožní fungování systému řízení rizik, pro nějž IZPP přijme strategie, procesy a postupy hlášení nezbytné pro pravidelné zjišťování, měření, sledování, řízení a hlášení rizik na jednotlivé i na souhrnné úrovni, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny IZPP nebo penzijní plány, které provozují, a jejich vzájemných závislostí správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP.

Uvedený systém řízení rizik musí být účinný a dobře začleněný do organizační struktury a do rozhodovacích procesů IZPP.

2.  Systém řízení rizik se způsobem, který odpovídá velikosti a vnitřní organizaci IZPP, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, vztahuje na rizika, která mohou vzniknout v IZPP nebo podnicích, jež případně vykonávají externě zajišťované úkoly nebo činnosti IZPP, alespoň v těchto oblastech:

a) upisování pojištění a tvorba technických rezerv;

b) řízení aktiv a pasiv;

c) investice, zejména deriváty, sekuritizace a podobné závazky;

d) řízení rizika likvidity a rizika koncentrace;

e) řízení provozních rizik;

f) pojištění a další techniky zmírňování rizik;

g) environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení související s investičním portfoliem a jeho správou.

3.  Pokud v souladu s podmínkami penzijního plánu nesou rizika účastníci a příjemci, systém řízení rizik také zohlední tato rizika z hlediska účastníků a příjemců.

Článek 26

Funkce interního auditu

Členské státy po IZPP vyžadují, aby vytvořily způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, účinnou funkci interního auditu. Funkce interního auditu zahrnuje hodnocení vhodnosti a účinnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků systému správy a řízení, včetně případných externě zajišťovaných činností.

Článek 27

Pojistněmatematická funkce

1.  Pokud IZPP samotná poskytuje krytí biometrických rizik nebo zaručuje určitý výnos investic nebo výši dávek, členské státy po IZPP vyžadují, aby vykonávaly účinnou pojistněmatematickou funkci, která:

a) koordinuje výpočet technických rezerv a dohlíží na něj;

b) posuzuje přiměřenost metodik a podkladových modelů používaných při výpočtu technických rezerv a předpokladů učiněných pro tento účel;

c) posuzuje dostatečnost a kvalitu údajů používaných při výpočtu technických rezerv;

d) srovnává předpoklady, z nichž vychází výpočet technických rezerv, se zkušeností;

e) informuje správní, řídící či dozorčí orgán IZPP o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv;

f) vydává stanovisko k celkové koncepci upisování, má-li IZPP takovou koncepci;

g) vydává stanovisko k přiměřenosti pojistných ujednání, má-li IZPP taková ujednání, a

h) přispívá k účinnému provádění systému řízení rizik.

2.  Členské státy po IZPP vyžadují, aby jmenovaly alespoň jednu nezávislou osobu v rámci IZPP nebo mimo ni, která je za pojistněmatematickou funkci odpovědná.



Oddíl 3

Dokumenty týkající se správy a řízení

Článek 28

Vlastní posouzení rizik

1.  Členské státy po IZPP vyžadují, aby způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, prováděly a zaznamenávaly vlastní posuzování rizik.

Toto posouzení rizik se provádí alespoň jednou za tři roky nebo neprodleně po jakékoli významné změně rizikového profilu IZPP nebo rizikového profilu penzijních plánů provozovaných IZPP. Pokud k významné změně rizikového profilu dojde u jednoho konkrétního penzijního plánu, může se posouzení rizik omezit pouze na tento penzijní plán.

2.  Členské státy zajití, aby posouzení rizik uvedené v odstavci 1 s přihlédnutím k velikosti a vnitřní organizaci IZPP, jakož i k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejích činností zahrnovalo:

a) popis toho, jak je vlastní posuzování rizik začleněno do řídícího procesu a do rozhodovacích procesů IZPP;

b) posouzení účinnosti systému řízení rizik;

c) popis toho, jak IZPP předchází střetu zájmů s přispívajícím podnikem, jestliže si IZPP prostřednictvím přispívajícího podniku dává externě zajišťovat klíčové funkce v souladu s čl. 24 odst. 3;

d) posouzení celkových potřeb financování IZPP, případně včetně popisu plánu obnovy;

e) posouzení rizik pro účastníky a příjemce souvisejících s vyplacením jejich důchodových dávek a účinnosti jakéhokoli nápravného opatření, přičemž se případně zohlední:

i) mechanismy indexace;

ii) mechanismy snížení dávek, včetně rozsahu, v němž lze nabyté důchodové dávky snížit, za jakých podmínek a kým;

f) kvalitativní posouzení mechanismů na ochranu důchodových dávek, případně včetně záruk, příslibů a jiných typů finanční podpory ze strany přispívajícího podniku, pojištění či zajištění ze strany podniku, na který se vztahuje směrnice 2009/138/ES, nebo krytí penzijním ochranným plánem ve prospěch IZPP nebo účastníků a příjemců;

g) kvalitativní posouzení provozního rizika;

h) a jsou-li při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení, posouzení nových či nově vznikajících rizik, včetně rizik souvisejících se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím, sociálních rizik a rizik souvisejících s odpisy aktiv v důsledku změny právních předpisů.

3.  Pro účely odstavce 2 musí mít IZPP zavedeny metody pro identifikaci a posouzení rizik, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu a které by mohly mít dopad na schopnost IZPP dostát svým závazkům. Tyto metody musí být přiměřené velikosti, povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s jejich činností. Metody musí být popsány ve vlastním posouzení rizik.

4.  Vlastní posouzení rizik se zohlední ve strategických rozhodnutích IZPP.

Článek 29

Roční účetní závěrky a výroční zprávy

Členské státy po každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území vyžadují, aby vypracovávala a zveřejňovala roční účetní závěrky a výroční zprávy s přihlédnutím ke každému penzijnímu plánu provozovanému IZPP, a případně roční účetní závěrky a výroční zprávy pro každý penzijní plán zvlášť. Roční účetní závěrky a výroční zprávy musí poskytovat skutečný a pravdivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace IZPP a zahrnují zveřejnění významných investičních podílů. Roční účetní závěrky a informace ve výročních zprávách musí být odpovídající, úplné, přehledně sestavené a náležitě schválené oprávněnými osobami v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Článek 30

Prohlášení o zásadách investiční politiky

Členské státy zajistí, aby každá IZPP zapsaná nebo povolená na jejich území připravila a alespoň jednou za tři roky přezkoumala písemné prohlášení o zásadách investiční politiky. Toto prohlášení je třeba bez prodlení upravit po každé významné změně investiční politiky. Členské státy stanoví, že toto prohlášení musí obsahovat alespoň informace o metodách hodnocení investičního rizika, zavedených postupech řízení rizika a strategickém umisťování aktiv s ohledem na povahu a trvání důchodových závazků a o způsobech, jakými investiční politika zohledňuje environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení. Prohlášení se zpřístupní veřejnosti.



KAPITOLA 2

Externí zajišťování činností a správa investic

Článek 31

Externí zajišťování činností

1.  Členské státy mohou povolit IZPP zapsaným nebo povoleným na jejich území nebo od nich vyžadovat, aby svěřily jakoukoli činnost včetně klíčových funkcí a řízení těchto IZPP zcela nebo zčásti poskytovatelům služeb jednajícím jménem těchto IZPP.

2.  Členské státy zajistí, aby IZPP, které si dávají externě zajišťovat klíčové funkce nebo jakékoli jiné činnosti, nadále plně odpovídaly za dodržování svých povinností podle této směrnice.

3.  Externí zajištění klíčových funkcí nebo jiných činností nesmí být prováděno tak, aby vedlo:

a) k narušení kvality systému správy a řízení dotyčné IZPP;

b) k nadměrnému zvýšení provozního rizika;

c) ke zhoršení schopnosti příslušných orgánů sledovat, jak IZPP plní své povinnosti;

d) k narušení nepřetržité a uspokojivé služby účastníkům a příjemcům.

4.  IZPP zajistí řádné fungování externě zajišťovaných činností prostřednictvím výběru poskytovatele služeb a průběžného monitorování činností tohoto poskytovatele služeb.

5.  Členské státy zajistí, aby IZPP, jež externě zajišťují klíčové funkce, řízení těchto IZPP či jiné činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, uzavřely s poskytovatelem služeb písemnou dohodu. Tato dohoda musí být právně vymahatelná a musí jasně vymezit práva a povinnosti IZPP a poskytovatele služeb.

6.  Členské státy zajistí, aby IZPP včas informovaly příslušné orgány o externím zajištění činností, na něž se vztahuje tato směrnice. Pokud se externí zajištění týká klíčových funkcí nebo řízení IZPP, musí být příslušné orgány informovány ještě před tím, než dohoda o externím zajištění vstoupí v platnost. Členské státy rovněž zajistí, aby IZPP informovaly příslušné orgány o jakémkoli následném důležitém vývoji, pokud jde o externě zajišťované činnosti.

7.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc vyžádat si kdykoli od IZPP a poskytovatelů služeb informace o externě zajišťovaných klíčových funkcích a jiných činnostech.

Článek 32

Správa investic

Členské státy nesmí IZPP bránit v tom, aby jmenovaly pro účely správy investičního portfolia investiční správce usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení k této činnosti v souladu se směrnicemi 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU a 2014/65/EU; totéž platí pro povolené subjekty uvedené v čl. 2 odst. 1 této směrnice.



KAPITOLA 3

Depozitář

Článek 33

Jmenování depozitáře

1.  V případě plánu zaměstnaneckého penzijního pojištění, kde účastníci a příjemci plně nesou investiční riziko, může domovský členský stát po IZPP vyžadovat, aby jmenovala jednoho či více depozitářů, které pověří úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 34 a 35. Hostitelský členský stát může po těchto IZPP vyžadovat, aby v případě, že vykonávají přeshraniční činnost podle článku 11, jmenovaly jednoho či více depozitářů, které pověří úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 34 a 35, vyžadují-li jmenování depozitáře jeho vnitrostátní právní předpisy.

2.  U každého plánu zaměstnaneckého penzijního pojištění, v němž účastníci a příjemci nenesou plně investiční riziko, může domovský členský stát po IZPP vyžadovat, aby jmenovala jednoho nebo více depozitářů, které pověří buď úschovou aktiv, nebo úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 34 a 35.

3.  Členské státy nebrání IZPP v tom, aby jmenovaly depozitáře usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení k této činnosti v souladu se směrnicí 2013/36/EU nebo směrnicí 2014/65/EU, anebo uznaného jako depozitáře pro účely směrnice 2009/65/ES nebo směrnice 2011/61/EU.

4.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby podle svých vnitrostátních právních předpisů umožnily příslušným orgánům zakázat v souladu s článkem 48 volné nakládání s aktivy drženými depozitářem nebo uschovatelem nacházejícím se na jejich území na žádost příslušného orgánu domovského členského státu IZPP.

5.  Depozitář je jmenován prostřednictvím písemné smlouvy. Tato smlouva stanoví mimo jiné předávání informací, které depozitář potřebuje pro plnění úkolů v souladu s touto směrnicí a s dalšími příslušnými právními a správními předpisy.

6.  Při plnění úkolů stanovených v článcích 34 a 35 jedná IZPP a depozitář čestně, spravedlivě, profesionálně, nezávisle a v zájmu účastníků a příjemců daného penzijního plánu.

7.  Depozitář nesmí s ohledem na IZPP vykonávat činnost, při níž může docházet ke střetu zájmů mezi IZPP, účastníky a příjemci penzijního plánu a jím samotným, pokud depozitář funkčně a hierarchicky neoddělil výkon činnosti depozitáře od svých ostatních činností, u nichž může hrozit střet zájmů, a pokud nejsou potenciální střety zájmů řádně rozpoznány, řešeny, sledovány a oznamovány účastníkům a příjemcům penzijního plánu a správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP.

8.  Pokud není jmenován žádný depozitář, zavedou IZPP opatření pro prevenci a řešení střetu zájmů při plnění úkolů, které jinak provádí depozitář a správce aktiv.

Článek 34

Úschova aktiv a odpovědnost depozitáře

1.  Pokud jsou aktiva IZPP související s penzijním plánem a sestávající z finančních nástrojů, které lze dát do úschovy, svěřena do úschovy depozitáři, přijme depozitář do úschovy veškeré finanční nástroje, které lze zapsat na účet finančních nástrojů vedený v evidenci depozitáře, a veškeré finanční nástroje, které lze depozitáři fyzicky předat.

Pro tyto účely depozitář zajistí, aby všechny finanční nástroje, které lze zapsat na účet finančních nástrojů vedený v evidenci depozitáře, byly v jeho evidenci zapsány na oddělených účtech v souladu s pravidly stanovenými směrnicí 2014/65/EU, které jsou vedeny na jméno IZPP, aby bylo vždy zřejmé, že patří dané IZPP nebo účastníkům a příjemcům daného penzijního plánu.

2.  Pokud aktiva IZPP související s penzijním plánem sestávají z jiných aktiv než aktiv uvedených v odstavci 1, depozitář ověří, zda je IZPP vlastníkem aktiv, a vede tato aktiva v evidenci. Ověření se provede na základě informací či dokumentů předložených IZPP a případně na základě dostupných vnějších podkladů. Depozitář musí svou evidenci průběžně aktualizovat.

3.  Členské státy zajistí, aby depozitář odpovídal IZPP a účastníkům a příjemcům za veškeré ztráty utrpěné v důsledku toho, že bezdůvodně neplnil své povinnosti nebo je neplnil správně.

4.  Členské státy zajistí, aby odpovědnost depozitáře podle odstavce 3 nebyla ovlivněna skutečností, že depozitář svěřil všechna nebo některá aktiva, jež má v úschově, třetí straně.

5.  Není-li pro účely úschovy aktiv jmenován žádný depozitář, vyžaduje se po IZPP alespoň, aby:

a) zajistily, že je s finančními nástroji nakládáno s náležitou péčí a že jsou tyto nástroje dostatečně chráněny;

b) vedly záznamy, které IZPP umožňují kdykoli a bez prodlení identifikovat všechna aktiva;

c) přijaly nezbytná opatření k předcházení střetu zájmů v souvislosti s úschovou aktiv;

d) informovaly na požádání příslušné orgány, jakým způsobem jsou aktiva uschována.

Článek 35

Povinnosti dohledu

1.  Kromě úkolů uvedených v čl. 34 odst. 1 a 2, depozitář jmenovaný pro účely dohledu:

a) plní pokyny IZPP, pokud nejsou v rozporu s vnitrostátními právními předpisy nebo s pravidly IZPP;

b) zajišťuje, aby u operací s aktivy IZPP souvisejícími s penzijním plánem byla protiplnění IZPP poskytována v obvyklých lhůtách;

c) zajišťuje, aby příjmy vytvořené aktivy byly použity v souladu s pravidly IZPP.

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, může domovský členský stát IZPP stanovit jiné povinnosti dohledu, které má depozitář plnit.

3.  Není-li povinnostmi dohledu pověřen žádný depozitář, IZPP musí zavést postupy, které zajistí, aby úkoly, které jinak podléhají dohledu ze strany depozitáře, byly v rámci IZPP prováděny s náležitou péčí.



HLAVA IV

INFORMACE PŘEDÁVANÉ POTENCIÁLNÍM ÚČASTNÍKŮM, ÚČASTNÍKŮM A PŘÍJEMCŮM



KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 36

Zásady

1.  S ohledem na povahu vytvořeného penzijního plánu členské státy zajistí, aby každá IZPP zapsaná nebo povolená na jejich území poskytovala:

a) potenciálním účastníkům alespoň informace stanovené v článku 41;

b) účastníkům alespoň informace stanovené v článcích 37 až 40, 42 a 44; a

c) příjemcům alespoň informace stanovené v článcích 37, 43 a 44.

2.  Informace uvedené v odstavci 1:

a) musí být pravidelně aktualizovány;

b) musí být napsány jasně, tj. jasným, stručným a srozumitelným jazykem, a nesmí obsahovat žargon ani technické termíny, je-li místo nich možné použít běžná slova;

c) nesmí být zavádějící a musí být zajištěna jednotnost slovní zásoby i obsahu;

d) musí být prezentovány snadno čitelnou formou;

e) musí být k dispozici v úředním jazyce členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění se vztahují na příslušný penzijní plán; a

f) musí být poskytnuty potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům zdarma v elektronické formě, včetně trvalého nosiče nebo prostřednictvím internetových stránek, nebo v tištěné podobě.

3.  Členské státy mohou přijmout nebo ponechat v platnosti další ustanovení o informacích, které musí být poskytnuty potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům.

Článek 37

Obecné informace o penzijním plánu

1.  Členské státy ve vztahu ke každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území zajistí, aby účastníci a příjemci byli dostatečně informováni o penzijním plánu provozovaném IZPP, zejména pokud jde o:

a) název IZPP, členský stát, v němž je IZPP zapsána nebo povolena, a název jejího příslušného orgánu;

b) práva a povinnosti stran zapojených do penzijního plánu;

c) informace o investičním profilu;

d) povahu finančních rizik, která nesou účastníci a příjemci;

e) podmínky týkající se plných nebo částečných záruk v rámci penzijního plánu či určité výše dávek nebo, není-li poskytována žádná záruka v rámci penzijního plánu, prohlášení v tomto smyslu;

f) případné mechanismy na ochranu získaných nároků nebo mechanismy snížení dávek;

g) dosavadní výkonnost investic souvisejících s penzijním plánem, a to minimálně za pětileté období, nebo za všechny roky fungování penzijního plánu, je-li toto období kratší pěti let, jestliže účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí;

h) strukturu nákladů, které vznikají účastníkům a příjemcům v souvislosti s plány, které nezajišťují určitou výši dávek;

i) možnosti účastníků a příjemců, pokud jde o pobírání důchodových dávek;

j) doplňující informace pro účastníky, kteří mají právo na převod důchodových práv, týkající se opatření pro takový převod.

2.  U penzijních plánů, v nichž účastníci nesou investiční riziko a které poskytují více než jednu možnost s různými investičními profily, jsou účastníci informováni o podmínkách týkajících se škály dostupných investičních možností a případně o standardní investiční možnosti a o pravidle penzijního plánu pro přiřazení určitého účastníka k jedné z investičních možností.

3.  Účastníci a příjemci nebo jejich zástupci obdrží v přiměřené lhůtě všechny důležité informace o změnách pravidel penzijního plánu. Kromě toho jim IZPP poskytnou vysvětlení ohledně dopadu významných změn technických rezerv na účastníky a příjemce.

4.  IZPP zveřejní obecné informace o penzijním plánu stanovené v tomto článku.



KAPITOLA 2

Přehled důchodových dávek a doplňující informace

Článek 38

Obecná ustanovení

1.  Členské státy po IZPP vyžadují, aby vypracovaly stručný dokument obsahující klíčové informace pro každého účastníka, přičemž zohlední specifickou povahu vnitrostátních důchodových systémů a relevantních vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů (dále jen „přehled důchodových dávek“). Název tohoto dokumentu musí obsahovat slova „Přehled důchodových dávek“.

2.  Zvýrazněně musí být uvedeno přesné datum, k němuž se informace uvedené v přehledu důchodových dávek vztahují.

3.  Členské státy vyžadují, aby informace obsažené v přehledu důchodových dávek byly přesné a byly aktualizovány a poskytovány každému účastníkovi bezplatně v elektronické formě, včetně trvalého nosiče nebo prostřednictvím internetových stránek, nebo v tištěné podobě, a to alespoň jednou ročně. Vedle informací v elektronické formě musí být účastníkům na požádání bezplatně doručena tištěná verze.

4.  Každá podstatná změna informací obsažených v přehledu důchodových dávek oproti předchozímu roku musí být jasně uvedena.

5.  Členské státy stanoví pravidla pro určení předpokladů projekcí uvedených v čl. 39 odst. 1 písm. d). Tato pravidla IZPP uplatňují za účelem stanovení roční míry nominální výnosnosti investic, roční míry inflace a vývoje v oblasti budoucích mezd, jsou-li relevantní.

Článek 39

Přehled důchodových dávek

1.  Přehled důchodových dávek zahrnuje alespoň tyto klíčové informace pro účastníky:

a) osobní údaje účastníka, včetně jednoznačného uvedení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, věku odchodu do důchodu stanoveného v penzijním plánu nebo odhadovaného IZPP, nebo věku odchodu do důchodu stanoveného účastníkem;

b) název a kontaktní adresa IZPP a označení penzijního plánu účastníka;

c) je-li to relevantní, informace o plných nebo částečných zárukách v rámci penzijního plánu a případně o tom, kde lze nalézt další informace;

d) informace o projekci důchodových dávek v závislosti na věku odchodu do důchodu uvedeném v písmenu a) a prohlášení, že se tato projekce může lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek. Pokud projekce důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace také odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu;

e) informace o získaných nárocích či akumulovaném kapitálu s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu;

f) informace o příspěvcích, které do penzijního plánu odvedli přispívající podnik a účastník, a to alespoň za posledních dvanáct měsíců, přičemž se zohlední konkrétní povaha penzijního plánu;

g) rozpis nákladů odečtených IZPP, a to alespoň za posledních dvanáct měsíců;

h) informace o celkové úrovni financování penzijního plánu.

2.  Členské státy si v souladu s článkem 60 vyměňují osvědčené postupy, pokud jde o formát a obsah přehledu důchodových dávek.

Článek 40

Doplňující informace

1.  Přehled důchodových dávek musí uvádět, kde a jakým způsobem lze získat doplňující informace včetně:

a) dalších praktických informací o možnostech, jež se účastníku nabízí v rámci penzijního plánu;

b) informací uvedených v článcích 29 a 30;

c) informací o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako anuita, zejména pokud jde o sazbu anuity, druh poskytovatele a trvání anuity, jsou-li relevantní;

d) informací o výši dávek v případě ukončení pracovního poměru.

2.  U penzijních plánů, v nichž účastníci nesou investiční riziko a v nichž je jistá investiční možnost účastníkovi přiřazena podle zvláštního pravidla uvedeného v penzijním plánu, musí přehled důchodových dávek uvádět, kde jsou poskytovány dodatečné informace.



KAPITOLA 3

Další informace a dokumenty, které je třeba poskytnout

Článek 41

Informace, které je nutno poskytnout potenciálním účastníkům

1.  Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že budou potenciální účastníci, kteří nejsou do penzijního plánu zařazeni automaticky, dříve než se k němu připojí, informováni:

a) o všech relevantních možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností;

b) o relevantních prvcích penzijního plánu včetně druhu dávek;

c) o tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení společnosti; a

d) o tom, kde lze najít další informace.

2.  Pokud účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí, musí být potenciální účastníci informováni o dosavadní výkonnosti investic souvisejících s penzijním plánem, a to alespoň za pětileté období, nebo za všechny roky fungování penzijního plánu, je-li toto období kratší pěti let, a o struktuře nákladů, které nesou účastníci a příjemci.

3.  Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že budou potenciální účastníci, kteří jsou do penzijního plánu zařazeni automaticky, neprodleně po tomto zařazení informováni:

a) o všech relevantních možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností;

b) o relevantních prvcích penzijního plánu včetně druhu dávek;

c) o tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení společnosti; a

d) o tom, kde lze najít další informace.

Článek 42

Informace, které je nutno poskytnout účastníkům v období před odchodem do důchodu

Kromě přehledu důchodových dávek poskytnou IZPP každému účastníkovi s náležitým předstihem před dosažením věku pro odchod do důchodu stanoveného v čl. 39 odst. 1 písm. a) nebo na jeho žádost informace o možnostech vyplácení důchodových dávek.

Článek 43

Informace, které je nutno poskytnout příjemcům v období vyplácení dávek

1.  Členské státy vyžadují, aby IZPP pravidelně poskytovaly příjemcům informace o splatných dávkách a odpovídajících možnostech jejich vyplácení.

2.  IZPP informují příjemce po přijetí konečného rozhodnutí, které vede k jakémukoli snížení splatných dávek neprodleně a nejpozději tři měsíce před provedením tohoto rozhodnutí.

3.  Jestliže příjemci v období vyplácení dávek nesou značné investiční riziko, členské státy zajistí, aby příjemci dostávali pravidelně náležité informace.

Článek 44

Dodatečné informace, které je nutno účastníkům a příjemcům poskytnout na jejich žádost

Na žádost účastníka, příjemce či jejich zástupců poskytne IZPP tyto dodatečné informace:

a) roční účetní závěrky a výroční zprávy uvedené v článku 29, nebo pokud je IZPP zodpovědná za více než jeden penzijní plán, roční účetní závěrky a výroční zprávy vztahující se k jejich příslušnému penzijnímu plánu;

b) prohlášení o zásadách investiční politiky uvedené v článku 30;

c) jakékoli další informace o předpokladech, jež byly použity k vytvoření projekcí uvedených v čl. 39 odst. 1 písm. d).



HLAVA V

OBEZŘETNOSTNÍ DOHLED



KAPITOLA 1

Obecná pravidla pro obezřetnostní dohled

Článek 45

Hlavní cíl obezřetnostního dohledu

1.  Hlavním cílem obezřetnostního dohledu je chránit práva účastníků a příjemců penzijního plánu a zajistit stabilitu IZPP a jejich schopnost plnit své závazky.

2.  Členské státy zajistí, aby příslušným orgánům byly poskytnuty nezbytné prostředky a aby měly příslušnou odbornost, kapacitu a mandát k dosažení hlavního cíle dohledu uvedeného v odstavci 1.

Článek 46

Rozsah obezřetnostního dohledu

Členské státy zajistí, aby IZPP podléhaly obezřetnostnímu dohledu, včetně případného dohledu nad:

a) podmínkami provozu;

b) technickými rezervami;

c) finančním krytím technických rezerv;

d) regulatorním kapitálem;

e) disponibilní mírou solventnosti;

f) požadovanou mírou solventnosti;

g) investičními pravidly;

h) správou investic;

i) systémem správy a řízení a

j) informacemi, jež mají být poskytovány účastníkům a příjemcům.

Článek 47

Obecné zásady obezřetnostního dohledu

1.  Za obezřetnostní dohled nad IZPP jsou odpovědné příslušné orgány domovského členského státu.

2.  Členské státy zajistí, aby byl dohled založen na přístupu orientovaném do budoucna a vycházejícím z rizik.

3.  Dohled nad IZPP zahrnuje vhodnou kombinaci kontrolních činností na dálku a kontrol na místě.

4.  Pravomoci orgánů dohledu se uplatňují včas a způsobem, který je přiměřený velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

5.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány řádně zvážily potenciální dopad svých opatření na stabilitu finančních systémů v Unii, zejména v naléhavých situacích.

Článek 48

Pravomoci k zásahům a povinnosti příslušných orgánů

1.  Příslušné orgány vyžadují po každé IZPP, která je na jejich území zapsána nebo povolena, aby měla řádné správní a účetní postupy a odpovídající vnitřní kontrolní mechanismy.

2.  Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů a právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, zajistí členské státy, aby jejich příslušné orgány mohly ukládat správní sankce a jiná opatření v případě všech porušení vnitrostátních předpisů, kterými se provádí tato směrnice, a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění toho, aby byla uvedená pravidla uplatňována. Členské státy zajistí, aby jejich správní sankce a jiná opatření byly účinné, přiměřené a odrazující.

3.  Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví správní sankce podle této směrnice v případě porušení předpisů, na které se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce. V takovém případě členské státy sdělí Komisi příslušná trestněprávní ustanovení.

4.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány bez zbytečných odkladů zveřejnily veškeré správní sankce nebo jiná opatření uložená za porušení vnitrostátních předpisů, kterými se provádí tato směrnice a proti nimž nebyl v řádné lhůtě podán opravný prostředek, včetně typu a povahy tohoto porušení a totožnosti osob, které jsou za ně odpovědné. Pokud však má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo totožnosti či osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, může rozhodnout, že zveřejnění těchto informací odloží, nezveřejní je vůbec či zveřejní sankce s anonymizovanými údaji.

5.  Každé rozhodnutí zakázat nebo omezit činnost IZPP musí obsahovat přesné odůvodnění a být oznámeno dané IZPP. Toto rozhodnutí musí být také oznámeno orgánu EIOPA, který je sdělí všem příslušným orgánům v případě přeshraniční činnosti podle článku 11.

6.  Příslušné orgány mohou také omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy IZPP, zejména pokud IZPP:

a) nevytvořila dostatečné technické rezervy pro veškeré své činnosti nebo má nedostatečná aktiva k pokrytí technických rezerv;

b) nemá regulatorní kapitál.

7.  Aby byly ochráněny zájmy účastníků a příjemců, mohou příslušné orgány převést pravomoci svěřené osobám provozujícím IZPP zapsanou nebo povolenou na jejich území v souladu s právními předpisy domovského členského státu zčásti nebo zcela na zvláštního zmocněnce, který je způsobilý tyto pravomoci vykonávat.

8.  Příslušné orgány mohou zakázat nebo omezit činnosti IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, zejména pokud:

a) IZPP dostatečně nechrání zájmy účastníků a příjemců penzijního plánu;

b) IZPP již neplní podmínky provozu;

c) IZPP závažným způsobem neplní své povinnosti podle pravidel, která se na ni vztahují;

d) v případě přeshraniční činnosti IZPP nedodržuje požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu týkající se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

9.  Členské státy zajistí, aby bylo možné napadnout u soudu rozhodnutí přijímaná ve vztahu k IZPP podle právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí.

Článek 49

Přezkum orgánem dohledu

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly nezbytné pravomoci k přezkoumání strategií, procesů a postupů hlášení, které IZPP zavedly za účelem splnění právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice, s přihlédnutím k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností dané IZPP.

Tento přezkum zohlední okolnosti, za nichž tyto IZPP působí a případně strany, které pro ně vykonávají externě zajišťované klíčové funkce či jiné činnosti. Přezkum sestává z těchto prvků:

a) posouzení kvalitativních požadavků týkajících se systému správy a řízení;

b) posouzení rizik, kterým je IZPP vystavena;

c) posouzení schopnosti IZPP tato rizika posoudit a řídit.

2.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly nástroje sledování, včetně zátěžových testů, které jim umožňují zjistit zhoršující se finanční situaci v IZPP a sledovat, jak je toto zhoršení napraveno.

3.  Příslušné orgány musí mít pravomoci nezbytné k tomu, aby mohly od IZPP požadovat odstranění slabých stránek nebo nedostatků zjištěných v rámci přezkumu orgánem dohledu.

4.  Příslušné orgány stanoví minimální četnost a rozsah přezkumu stanoveného v odstavci 1 s ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností dané IZPP.

Článek 50

Informace poskytované příslušným orgánům

Členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány vůči každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území pravomoci a prostředky nezbytné:

a) k tomu, aby mohly IZPP, správní, řídící či dozorčí orgán IZPP nebo osoby, které IZPP skutečně řídí nebo v jejím rámci vykonávají klíčové funkce, kdykoliv požádat o poskytnutí informací ke všem záležitostem týkajícím se její činnosti nebo o předání všech dokumentů týkajících se její činnosti;

b) k dohledu nad vztahy mezi IZPP a jinými podniky nebo mezi IZPP navzájem, pokud klíčové funkce IZPP nebo jiné činnosti externě zajišťují uvedené jiné podniky nebo IZPP, včetně všech následných úrovní subdodavatelského zajištění, pokud tyto vztahy ovlivňují finanční situaci IZPP nebo mají podstatný význam pro účinný dohled;

c) k získávání následujících dokumentů: vlastního posouzení rizik, prohlášení o zásadách investiční politiky, ročních účetních závěrek a výročních zpráv a všech ostatních dokumentů nezbytných k účelům dohledu;

d) ke stanovení, které dokumenty jsou nezbytné pro účely dohledu, například:

i) vnitřní předběžné zprávy;

ii) pojistněmatematická hodnocení a podrobné předpoklady;

iii) studie o aktivech a pasivech;

iv) doklady o souladu se zásadami investiční politiky;

v) doklady o pravidelném hrazení příspěvků;

vi) zprávy osob zodpovědných za audit ročních účetních závěrek uvedených v článku 29;

e) k provádění kontrol na místě v provozovnách IZPP a případně kontrol externě zajištěných a všech následně subdodavatelsky zajištěných činností k ověření, zda jsou činnosti prováděny v souladu s pravidly dohledu;

f) k tomu, aby si kdykoli od IZPP mohly vyžádat informace o externě zajišťovaných a všech následně subdodavatelsky zajišťovaných činnostech.

Článek 51

Transparentnost a odpovědnost

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány prováděly úkoly stanovené v této směrnici transparentním, nezávislým a odpovědným způsobem s patřičným ohledem na ochranu důvěrných informací.

2.  Členské státy zajistí, aby byly zveřejňovány tyto informace:

a) znění právních a správních předpisů a obecných pokynů v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění a informace o tom, zda se členský stát rozhodne uplatnit tuto směrnici v souladu s články 4 a 5;

b) informace týkající se přezkumu orgánem dohledu, který je stanoven v článku 49;

c) souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce;

d) hlavní cíl obezřetnostního dohledu a informace o hlavních funkcích a činnostech příslušných orgánů;

e) pravidla týkající se správních sankcí a jiných opatření za porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice.

3.  Členské státy zajistí, aby měly zavedeny a uplatňovaly transparentní postupy týkající se jmenování a odvolání členů řídících a správních subjektů svých příslušných orgánů.



KAPITOLA 2

Služební tajemství a výměna informací

Článek 52

Služební tajemství

1.  Členské státy stanoví pravidla, jimiž se zajistí, aby všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány, jakož i auditoři nebo odborníci jednající jménem uvedených orgánů byli povinni zachovávat služební tajemství. Aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo, nesmí tyto osoby sdělit žádné důvěrné informace, které získají při výkonu svých povinností, jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné nebo obecné podobě, aby nebylo možné určit totožnost jednotlivých IZPP.

2.  Odchylně od odstavce 1 platí, že je-li penzijní plán v likvidaci, mohou členské státy povolit sdělování důvěrných informací v občanskoprávním nebo obchodním řízení.

Článek 53

Použití důvěrných informací

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle této směrnice, používaly tyto informace pouze při výkonu svých povinností a pro následující účely:

a) k ověření, zda IZPP splňují podmínky pro zahájení podnikání v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění před zahájením své činnosti;

b) k usnadnění sledování činnosti IZPP, včetně sledování technických rezerv, solventnosti, systému správy a řízení a informací poskytovaných účastníkům a příjemcům;

c) k ukládání nápravných opatření, včetně správních sankcí;

d) umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, ke zveřejnění klíčových ukazatelů výkonnosti všech jednotlivých IZPP, což může účastníkům a příjemcům pomoci při přijímání finančních rozhodnutí týkajících se jejich důchodů;

e) při odvolání proti rozhodnutím příslušných orgánů přijatých v souladu s ustanoveními, kterými se provádí tato směrnice;

f) v soudních řízeních týkajících se ustanovení, kterými se provádí tato směrnice.

Článek 54

Vyšetřovací právo Evropského parlamentu

Články 52 a 53 není dotčeno vyšetřovací právo Evropského parlamentu podle článku 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 55

Výměna informací mezi orgány

1.  Články 52 a 53 nebrání:

a) výměně informací mezi příslušnými orgány ve stejném členském státě při plnění jejich funkcí dohledu;

b) výměně informací mezi příslušnými orgány v různých členských státech při plnění jejich funkcí dohledu;

c) výměně informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z následujících orgánů, subjektů a osob, které se nacházejí ve stejném členském státě, při plnění jejich funkcí dohledu:

i) orgány odpovědnými za dohled nad subjekty finančního sektoru a jinými finančními organizacemi a orgány odpovědnými za dohled nad finančními trhy;

ii) orgány nebo subjekty odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech prostřednictvím makroobezřetnostních pravidel;

iii) subjekty zapojenými do likvidace penzijního plánu a jiných podobných řízení;

iv) subjekty zabývajícími se reorganizací nebo orgány usilujícími o ochranu stability finančního systému;

v) osobami příslušnými k provádění povinných auditů účetnictví IZPP, pojišťoven a jiných finančních institucí;

d) sdělení informací subjektům, které řídí likvidaci penzijního plánu, nutných k plnění jejich úkolů.

2.  Na informace, které orgány, subjekty a osoby uvedené v odstavci 1 obdrží, se vztahují pravidla služebního tajemství stanovená v článku 52.

3.  Články 52 a 53 nebrání členským státům v tom, aby povolily výměnu informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z těchto orgánů a osob:

a) orgány odpovědnými za dohled nad subjekty, jež jsou zapojené do likvidace penzijního plánu a dalších podobných postupů;

b) orgány odpovědnými za dohled nad osobami pověřenými výkonem povinného auditu účetnictví IZPP, pojišťoven a jiných finančních institucí;

c) nezávislými pojistnými matematiky IZPP provádějícími dozor nad uvedenými IZPP a subjekty odpovědnými za dohled nad těmito pojistnými matematiky.

Článek 56

Předávání informací centrálním bankám, měnovým orgánům, Evropským orgánům dohledu a Evropské radě pro systémová rizika

1.  Články 52 a 53 nebrání příslušnému orgánu v tom, aby sděloval následujícím subjektům informace určené k plnění jejich příslušných úkolů:

a) centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnou funkcí, které jednají jako měnové orgány;

b) případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy;

c) Evropské radě pro systémová rizika, orgánu EIOPA, Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ( 8 ) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ( 9 ).

2.  Články 55 až 58 nebrání orgánům nebo subjektům uvedeným v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku sdělovat příslušným orgánům informace, které jsou pro příslušné orgány nezbytné pro účely článku 53.

3.  Informace obdržené v souladu s odstavci 1 a 2 podléhají požadavkům služebního tajemství rovnocenným alespoň těm, které jsou stanovené v této směrnici.

Článek 57

Sdělování informací orgánům ústřední státní správy odpovědným za právní předpisy v oblasti financí

1.  Ustanovení čl. 52 odst. 1, článku 53 a čl. 58 odst. 1 nebrání členským státům v tom, aby povolily sdělování důvěrných informací mezi příslušnými orgány a jinými orgány své ústřední státní správy, které odpovídají za prosazování právních předpisů týkajících se dohledu nad IZPP, úvěrovými institucemi, finančními institucemi, investičními službami a pojišťovnami, nebo inspektorům působícím jménem uvedených orgánů.

Tyto informace je možné sdělit pouze tehdy, je-li to nutné z důvodu obezřetnostního dohledu, prevence a řešení úpadků IZPP. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici. Členské státy však zajistí, aby se informace obdržené podle článku 55 a informace obdržené prostřednictvím ověřování na místě směly sdělovat pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, od něhož informace pocházejí, nebo příslušného orgánu členského státu, ve kterém se ověřování na místě provádělo.

2.  Členské státy mohou povolit sdělování důvěrných informací týkajících se obezřetnostního dohledu nad IZPP svým parlamentním vyšetřovacím výborům, účetním dvorům a jiným svým subjektům odpovědným za vyšetřování, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) subjekty mají pravomoc podle vnitrostátního práva k vyšetřování a zkoumání činností orgánů odpovědných za dohled nad IZPP nebo za přípravu právních předpisů týkajících se takového dohledu;

b) dané informace jsou zcela nezbytné pro výkon pravomoci uvedené v písmenu a);

c) osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství podle vnitrostátních právních předpisů rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici;

d) pocházejí-li informace z jiného členského státu, jsou sdělovány s výslovným souhlasem příslušných orgánů, od nichž pocházejí, a jsou sdělovány výhradně pro účely, pro které uvedené orgány svůj souhlas udělily.

Článek 58

Podmínky pro výměnu informací

1.  Pro výměnu informací podle článku 55, předávání informací podle článku 56 a sdělování informací podle článku 57 členské státy vyžadují, aby byly splněny alespoň následující podmínky:

a) informace jsou vyměňovány, předávány a sdělovány za účelem vykonávání dohledu nebo dozoru;

b) na obdržené informace se vztahuje povinnost služebního tajemství stanovená v článku 52;

c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a jsou sdělovány případně pouze pro účely, pro které uvedený orgán udělil svůj souhlas.

2.  Článek 53 nebrání členským státům v tom, aby za účelem posílení stability a integrity finančního systému povolily výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgány nebo subjekty odpovědnými za odhalování a vyšetřování porušování práva společností použitelného na přispívající podniky.

Členské státy, které použijí první pododstavec, vyžadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:

a) informace musí být určeny k odhalování, jakož i k vyšetřování a zkoumání podle čl. 57 odst. 2 písm. a);

b) na obdržené informace se vztahuje povinnost služebního tajemství stanovená v článku 52;

c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a jsou sdělovány případně pouze pro účely, pro které uvedený orgán svůj souhlas udělil.

3.  Pokud v členském státě orgány nebo subjekty uvedené v odst. 2 prvním pododstavci plní své úkoly odhalování nebo vyšetřování s pomocí osob, které jsou s ohledem na svou zvláštní odbornou způsobilost k tomuto účelu jmenovány a nejsou zaměstnány ve veřejném sektoru, použije se možnost výměny informací uvedená v čl. 57 odst. 2.

Článek 59

Vnitrostátní předpisy týkající se obezřetnostních požadavků

1.  Členské státy podají orgánu EIOPA zprávu o svých vnitrostátních předpisech týkajících se obezřetnostních požadavků v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, na něž se nevztahují vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy o organizaci důchodových systémů uvedené v čl. 11 odst. 1.

2.  Členské státy aktualizují tyto informace pravidelně a alespoň jednou za dva roky a orgán EIOPA zpřístupní tyto informace na svých internetových stránkách.



HLAVA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 60

Spolupráce mezi členskými státy, Komisí a orgánem EIOPA

1.  Členské státy vhodným způsobem zajistí jednotné uplatňování této směrnice pravidelnými výměnami informací a zkušeností s cílem rozvíjet v této oblasti osvědčené postupy a užší spolupráci, do níž případně zapojí sociální partnery, aby se předcházelo narušování hospodářské soutěže a vytvářely se podmínky potřebné pro bezproblémové přeshraniční účastenství.

2.  Komise a příslušné orgány členských států navzájem úzce spolupracují, aby se usnadnil dohled nad všemi činnostmi IZPP.

3.  Příslušné orgány členských států pro účely této směrnice spolupracují s orgánem EIOPA v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010 a neprodleně poskytnou orgánu EIOPA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. 1094/2010, v souladu s článkem 35 uvedeného nařízení.

4.  Každý členský stát informuje Komisi a orgán EIOPA o hlavních problémech, které se vyskytnou při uplatňování této směrnice. Komise, orgán EIOPA a příslušné orgány členských států prošetří tyto problémy co nejdříve, aby nalezly vhodné řešení.

Článek 61

Zpracování osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci této směrnice, vykonávají IZPP a příslušné orgány své úkoly pro účely této směrnice v souladu nařízením (EU) 2016/679. Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem EIOPA v rámci této směrnice, řídí se orgán EIOPA nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 62

Hodnocení a přezkum

1.  Do 13. ledna 2023 Komise tuto směrnici přezkoumá a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím provádění a účinnosti.

2.  Přezkum uvedený v odstavci 1 zohlední zejména:

a) přiměřenost této směrnice z obezřetnostního a správního hlediska;

b) přeshraniční činnost;

c) zkušenosti získané při uplatňování této směrnice a její dopad na stabilitu IZPP;

d) přehled důchodových dávek.

Článek 63

Změna směrnice 2009/138/ES

Směrnice 2009/138/ES se mění takto:

1) V článku 13 se bod 7 nahrazuje tímto:

„7. „zajištěním“ se rozumí jedna z následujících činností:

a) činnost sestávající z přebírání rizik postoupených pojišťovnou nebo pojišťovnou ze třetí země nebo jinou zajišťovnou nebo zajišťovnou ze třetí země;

b) v případě společenství zajistitelů známého jako Lloyd's činnost spočívající v převzetí rizik postoupených členem Lloyd's pojišťovnou nebo zajišťovnou jinou než společenstvím zajistitelů známým jako Lloyd's; nebo

c) poskytování krytí zajišťovnou instituci spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ( *1 ).

2) V článku 308b se odstavec 15 nahrazuje tímto:

„15.  Pokud domovské členské státy ke dni vstupu této směrnice v platnost uplatnily ustanovení uvedená v článku 4 směrnice (EU) 2016/2341, mohou tyto členské státy po přechodné období do 31. prosince 2022 nadále uplatňovat právní a správní předpisy, které přijaly za účelem dosažení souladu s články 1 až 19, 27 až 30, 32 až 35 a 37 až 67 směrnice 2002/83/ES platnými k 31. prosinci 2015.

Pokud domovské členské státy tyto právní a správní předpisy nadále uplatňují, vypočítají pojišťovny v daném domovském členském státě svůj solventnostní kapitálový požadavek jako součet:

a) fiktivního solventnostního kapitálového požadavku ve vztahu k jejich pojišťovací činnosti, do něhož nezapočítají činnost v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění podle článku 4 směrnice (EU) 2016/2341;

b) míry solventnosti ve vztahu k činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění vypočítané podle právních a správních předpisů, které byly přijaty za účelem dosažení souladu s článkem 28 směrnice 2002/83/ES.

Do 31. prosince 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda by období uvedené v prvním pododstavci mělo být prodlouženo, přičemž zohlední změny unijních nebo vnitrostátních právních předpisů vyplývající z této směrnice.“

Článek 64

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 13. ledna 2019. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 65

Zrušení

Směrnice 2003/41/ES ve znění směrnic uvedených v příloze I části A se zrušuje s účinkem ode dne 13. ledna 2019, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a dne použitelnosti směrnic uvedených v příloze I části B.

Odkazy na zrušenou směrnici 2003/41/ES se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 66

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 67

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.




PŘÍLOHA I

ČÁST A

Zrušená směrnice a její následné změny

(uvedené v článku 65)



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES

(Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES

(Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

pouze článek 303

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU

(Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120).

pouze článek 4

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU

(Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

pouze článek 62

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU

(Úř. věst. L 145, 31.5.2013, s. 1.)

pouze článek 1

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost

(uvedené v článku 65)



Směrnice

Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu

Datum použitelnosti

2003/41/ES

23.9.2005

23.9.2005

2009/138/ES

31.3.2015

1.1.2016

2010/78/EU

31.12.2011

31.12.2011

2011/61/EU

22.7.2013

22.7.2013

2013/14/EU

21.12.2014

21.12.2014




PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka



Směrnice 2003/41/ES

Tato směrnice

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 2

Článek 3

Článek 3

Článek 4

Článek 4

Článek 5

Článek 5

Čl. 6 písm. a)

Čl. 6 odst. 1

Čl. 6 písm. b)

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 písm. c)

Čl. 6 odst. 3

Čl. 6 písm. d)

Čl. 6 odst. 4

Čl. 6 písm. e)

Čl. 6 odst. 5

Čl. 6 písm. f)

Čl. 6 odst. 6

Čl. 6 odst. 7

Čl. 6 písm. g)

Čl. 6 odst. 8

Čl. 6 písm. h)

Čl. 6 odst. 9

Čl. 6 písm. i)

Čl. 6 odst. 10

Čl. 6 písm. j)

Čl. 6 odst. 11

Čl. 6 odst. 12 až 19

Článek 7

Článek 7

Článek 8

Článek 8

Čl. 9 odst. 1 písm. a)

Článek 9

Čl. 9 odst. 1 písm. c)

Čl. 10 odst. 1 písm. a)

Čl. 9 odst. 1 písm. e)

Čl. 10 odst. 1 písm. b)

Čl. 9 odst. 2

Čl. 10 odst. 2

Článek 20 a čl. 9 odst. 5

Článek 11

Článek 12

Čl. 15 odst. 1 až 5

Čl. 13 odst. 1 až 5

Čl. 15 odst. 6

 

Článek 16

Článek 14

Článek 17

Článek 15

Čl. 17a odst. 1 až 4

Čl. 16 odst. 1 až 4

Čl. 17a odst. 5

 

Článek 17b

Článek 17

Článek 17c

 

Článek 17d

Článek 18

Článek 18

Článek 19

Článek 20

Článek 21

Čl. 9 odst. 1 písm. b)

Čl. 22 odst. 1

Čl. 22 odst. 2 až 7

Článek 23

Článek 24

Článek 25

Článek 26

Článek 27

Článek 28

Článek 10

Článek 29

Článek 12

Článek 30

Čl. 9 odst. 4

Čl. 31 odst. 1

Čl. 31 odst. 2 až 7

Čl. 19 odst. 1

Článek 32

Čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 33 odst. 1

Čl. 33 odst. 2

Čl. 19 odst. 2 první pododstavec

Čl. 33 odst. 3

Čl. 19 odst. 3

Čl. 33 odst. 4

Čl. 33 odst. 5 až 8

Článek 34

Článek 35

Článek 36

Čl. 9 odst. 1 písm. f)

Čl. 37 odst. 1

Čl. 11 odst. 4 písm. c)

Čl. 37 odst. 2

Čl. 11 odst. 2 písm. b)

Čl. 37 odst. 3

Čl. 37 odst. 4

Článek 38

Článek 39

Čl. 40 odst. 1 písm. a) až c)

Čl. 11 odst. 4 písm. b)

Čl. 40 odst. 1 písm. d)

Čl. 40 odst. 2

Článek 41

Článek 42

Čl. 11 odst. 5

Článek 43

Čl. 11 odst. 2 písm. a)

Čl. 44 písm. a)

Čl. 11 odst. 3

Čl. 44 písm. b)

Čl. 44 písm. c)

Článek 45

Článek 46

Článek 47

Čl. 14 odst. 1

Čl. 48 odst. 1

Čl. 14 odst. 2 první pododstavec

Čl. 48 odst. 2

Čl. 48 odst. 3 až 5

Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 48 odst. 6

Čl. 14 odst. 3 až 5

Čl. 48 odst. 7 až 9

Článek 49

Čl. 13 odst. 1

Článek 50

Čl. 13 odst. 2

 

 

Článek 51

Článek 52

Článek 53

Článek 54

Článek 55

Článek 56

Článek 57

Článek 58

Čl. 20 odst. 11 první pododstavec

Čl. 59 odst. 1

Čl. 20 odst. 11 druhý pododstavec

Čl. 59 odst. 2

Čl. 20 odst. 11 třetí a čtvrtý pododstavec

 

Článek 21

Článek 60

Článek 61

Článek 62

Článek 63

Článek 22

Článek 64

Článek 65

Článek 66

Článek 67



( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

( *1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).“

Top