1996R1488 — CS — 15.12.2000 — 002.001

---

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1488/96 ze dne 23. července 1996 o finančních a technických doprovodných opatřeních k reformě hospodářských a sociálních struktur v rámci evropsko-středomořského partnerství (MEDA) (Úř. věst. L 189, 30.7.1996, p.1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 780/98 ze dne 7. dubna 1998,	L 113	3	15.4.1998
►M2	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2698/2000 ze dne 27. listopadu 2000,	L 311	1	12.12.2000

Pozn.: Toto úplné znění obsahuje odkazy na evropskou účetní jednotku a/nebo ECU, které je třeba od 1. ledna 1999 chápat jako odkazy na euro – nařízení Rady (EHS) č. 3308/80 (Úř. věst. L 345, 20.12.1980, s. 1) a nařízení Rady (ES) č. 1103/97 (Úř. věst. L 162, 19.6.1997, s. 1).

---

▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1488/96

ze dne 23. července 1996

o finančních a technických doprovodných opatřeních k reformě hospodářských a sociálních struktur v rámci evropsko-středomořského partnerství (MEDA)

Článek 1

▼M2

1.  Společenství provádí opatření v rámci zásad a priorit evropsko-středomořského partnerství na podporu úsilí třetích zemí a území v oblasti Středomoří uvedených v příloze I (dále jen „středomořští partneři“) o reformu jejich hospodářských a sociálních struktur, zlepšení životních podmínek znevýhodněných osob a zmírnění sociálních důsledků nebo dopadů na životní prostředí, jež mohl způsobit hospodářský rozvoj.

▼B

2.  Příjemci podpůrných opatření mohou být nejen státy a regiony, ale i místní orgány, regionální organizace, veřejné sujekty, místní či tradiční společenství, organizace na podporu podnikání, soukromé ospodářské subjekty, družstva, vzájemné pojištovny, sdružení, nadace a nevládní organizace.

▼M2

3.  Finanční referenční částka pro provádění tohoto programu v období od roku 2000 do roku 2006 se stanoví na 5 350 000 000 eur.

▼B

Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

Článek 2

1.  Účelem tohoto nařízení je přispět prostřednictvím opatření stanovených v odstavci 2 k iniciativám společného zájmu ve třech odvětvích spolupráce v rámci evropsko-středomořského partnerství: posílení politické stability a demokracie, vytvoření evropsko-středomořské zóny volného obchodu a rozvoj hospodářské a sociální spolupráce, s náležitým ohledem na lidský a kulturní rozměr.

▼M2

2.  Tato podpůrná opatření se provádějí s ohledem na cíl, jímž je trvale udržitelný rozvoj vedoucí k dlouhodobé stabilitě a prosperitě. Zvláštní pozornost je třeba věnovat hospodářskému, sociálnímu dopadu a dopadu na životní prostředí v důsledku hospodářského přechodu, regionální a subregionální spolupráci a zvyšování schopnosti středomořských partnerů začlenit se do světové ekonomiky. Cíle těchto postupů a podrobné údaje o nich jsou stanoveny v příloze II.

▼B

Článek 3

Toto nařízení je založeno na dodržování zásad demokracie, právního státu a lidských práv a základních svobod, které tvoří jeho podstatný prvek, jehož porušení opravňuje k přijetí vhodných opatření.

▼M2

Článek 4

1.  Komise ve spolupráci s členskými státy a na základě vzájemné a pravidelné výměny informací včetně výměny informací na místě, zejména s ohledem na strategické plány, celostátní indikativní programy, roční finanční plány a přípravu projektů a sledování jejich provádění, zajistí účinnou koordinaci pomoci poskytované Společenstvím, včetně Evropské investiční banky (dále jen „banka“), a jednotlivými členskými státy, aby byla zvýšena soudržnost a slučitelnost jejich programů. Komise navíc podporuje koordinaci a spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, s programy spolupráce OSN a s dalšími poskytovateli pomoci. Na zvláštní režim koordinace na místě samém se vztahují obecné zásady, které budou schváleny výborem uveeným v článku 11.

2.  Opatření uvedená v tomto nařízení může Společenství přijímat buď samostatně, nebo formou spolufinancování se středomořskými partnery nebo se státními či soukromými subjekty členských států a bankou, anebo mnohostrannými subjekty či třetími zeměmi. Komise v případě potřeby prosadí tuto formu spolufinancování na základě vzájemné a včasné výměny informací s členskými státy.

▼B

Článek 5

1.  Opatření, které mají být financována v souladu s tímto nařízením, jsou zvolena mimo jiné s ohledem na priority příjemců pomoci, vývoj potřeb, absorpční kapacitu a pokrok ve strukturální reformě.

Tato volba je založena i na hodnocení účinnosti těchto opatření při dosažení cílů, na něž je podpora Společenství zaměřena, případně v souladu s dohodami o přidružení nebo spolupráci.

▼M2

2.  Strategické plány pro období let 2000 až 2006 se stanoví ve spolupráci s bankou na celostátní a regionální úrovni. Účelem těchto strategických plánů je vymezení dlouhodobých cílů spolupráce a prioritních oblastí intervence. Za tímto účelem bude brán náležitý ohled na všechna příslušná vyhodnocení, analýzu problémů a integraci průřezových problémů. Bude-li to možné, vytvoří se prováděcí kritéria s cílem zjednodušit vyhodnocování dosahování cílů v rámci spolupráce. Vyžádají-li to nepředvídatelné okolnosti nebo výsledek přezkumu uvedeného v čl. 15 odst. 4, budou strategické plány přezkoumány.

3.  Celostátní a regionální indikativní programy na období tří let vycházejí z odpovídajících strategických plánů. Stanoví se ve spolupráci s bankou na celostátní a regionální úrovni a mohou zahrnovat úrokové příspěvky i rizikový kapitál.

Zohlední priority schválené společně se středomořskými partnery, včetně závěrů hospodářského dialogu.

Programy stanoví hlavní cíle, obecné zásady a prioritní odvětví finanční podpory Společenství v oblastech uvedených v oddíle II přílohy II a ukazatele pro hodnocení programů. Programy obsahují orientační částky (celkové a podle prioritních odvětví) a seznam kritérií pro financování daného programu.

Programy se podle potřeby každoročně aktualizují. Lze je měnit na základě získaných zkušeností nebo pokroku dosaženého středomořskými partnery, pokud jde o strukturální reformy, makroekonomickou stabilizaci, průmyslový a sociální pokrok, nebo na základě výsledků spolupráce v rámci nových dohod o přidružení. V programech je obsažena charakteristika reforem, které mají být provedeny partnery v prioritních odvětvích, a hodnocení pokroku dosaženého v tomto směru.

4.  Finanční plány vycházejí z indikativních programů uvedených v odstavci 3 a jsou zpravidla schvalovány jednou ročně. Stanoví se na celostátní a regionální úrovni ve spolupráci s bankou. Projekty úrokových příspěvků jsou zahrnuty v celostátních finančních plánech a projekty rizikového kapitálu jsou zahrnuty v regionálních finančních plánech.

Plány obsahují seznam projektů určených k financování. Každý projekt je posozen podle svého významu jako součást finančního plánu jako celku. Obsah plánů mus být dostatečně podrobně charakterizován, aby mohly být přijaty postupem podle čl. 11 odst. 2.

5.  Komise ve spolupráci s bankou zajistí slučitelnost a soudržnost plánování opatření týkajících se úrokových příspěvků a rizikového kapitálu vzhledem k celostátním a regionálním strategickým plánům, indikativním programům a finančním plánům. Banka zajistí, aby opatření při provádění odpovídala tomuto nařízení a rozhodnutím, která byla přijata na jeho základě.

Projekty úrokových příspěvků jsou v případě potřeby zpravidla řádně včleněny Komisí na návrh banky do celostátních finančních plánů.

Projekty rizikového kapitálu jsou v případě potřeby řádně včleněny Komisí na návrh banky do regionálních finančních plánů. Projekty v podobě facility rizikového kapitálu obsahují příspěvek pro financování operací s rizikovým kapitálem po dobu několika let.

6.  Nejsou-li projekty součástí finančního plánu, vychází rozhodnutí o financování z odpovídajícího indikativního programu.

▼B

Článek 6

1.  Financování Společenstvím je poskytováno zejména formou grantů nebo rizikového kapitálu. Pokud jde o opatření v rámci spolupráce v oblasti životního prostředí, může mít i podobu úrokového příspěvku na úvěry poskytované bankou z jejích vlastních zdrojů. ►M2  ————— ◄

▼M2

Úvěry poskytované bankou, pro které se poskytují úrokové příspěvky, jsou označeny a placeny v eurech. Použitelná úroková sazba se stanoví pro každou platbu, s ohledem na finanční charakteristiku příslušné operace; výše příspěvku pro každou platbu činí polovinu úrokové sazby příslušné platby, aniž by přesáhla nominální sazbu 3 %.

▼B

2.  Granty mohou být použity k financování nebo spolufinancování činností, projektů či programů, které přispívají k uskutečnění cílů stanovených v článku 2. Finanční strop každého grantu pro činnosti, projekty nebo programy závisí rovněž na jeho schopnosti dosáhnout finanční návratnosti. Finanční prostředky vyhrazené soukromému sektoru se obecně řídí obchodními podmínkami, aby pokud možno nedošlo k deformacím místních finančních trhů.

▼M2

3.  Rozhodnutí o financování a veškeré finanční dohody a smlouvy z nich plynoucí stanoví mimo jiné dohled a finanční kontrolu Komise (včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům – OLAF), včetně kontrol na místě a inspekce, v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 ( 5 ), a audity Účetního dvora, které mají být v případě potřeby prováděny na místě. Komise přijme opatření postupem podle čl. 11 odst. 2, aby zajistila náležitou ochranu finančních zájmů Evropského společenství v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2988/95 ( 6 ).

▼B

Dohled, který provádí Účetní dvůr nad operacemi financovanými podle tohoto nařízení a řízenými bankou, se vykonává v souladu s postupy dohodnutými Komisí, bankou a Účetním dvorem.

4.  Rizikového kapitálu se využívá především ke zpřístupňování kapitálu nebo podobných prostředků pro podniky (soukromé nebo smíšené) výrobního odvětví, zejména pro podniky, které dokáží uskutečnit spolupráci fyzických nebo právnických osob z řad příslušníků členských států Společenství a třetích zemí či území Středomoří.

▼M2

Rizikový kapitál se využije především k posílení soukromého sektoru, zejména finančního, v zemích MEDA. Nabídka finančních produktů a podmínek, které nejsou v těchto zemích k dispozici, poskytuje nepochybně přidanou hodnotu.

▼M2

Rizikový kapitál poskytovaný a spravovaný bankou může mít zejména podobu

▼B

Článek 7

▼M2

1.  Opatření odle tohoto nařízení mohou pokrývat výdaje na dovoz zboží a služeb a místní výdaje na provádění projektů a programů. Přímá rozpočtová podpora ve prospěch přijímajícího partnera může být poskytnuta na podporu dohodnutých programů hospodářské reformy, zejména prostřednictvím resortních opatření strukturálních změn, jak je uvedeno v příloze II oddíle I písm. b). Daně, cla a poplatky jsou z financování Společenstvím vyloučeny.

▼B

Smlouvám k provádění opatření financovaných Společenstvím podle tohoto nařízení musí dotyčný partner poskytovat celní a daňové zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované nejvíce zvýhodněnému státu nebo mezinárodní organizaci pro rozvoj.

▼M2

2.  Hrazeny mohu být rovněž náklady vzniklé při stanovení, přípravě, řízení, dohledu, auditu a kontrolách jednotlivých programů a projektů. Mohou zahrnovat i náklady spojené s technickou a správní pomocí, pokud prováděné činnosti slouží k prospěchu Komise i příjemců finanční pomoci a pokud se nejedná o úkoly trvale zajišťované veřejnmi slubami.

▼B

3.  Provozní náklady a náklady na údržbu, zejména náklady, které mají být hrazeny v cizí měně, mohou být kryty v rámci školících, komunikačních a výzkumných programů a jiných projektů. Je obecným pravidlem, že tyto náklady mohou být hrazeny pouze v počáteční fázi a jsou postupně snižovány.

4.  U investičních projektů ve výrobním odvětví se financování Společenstvím kombinuje s vlastními zdroji příjemce pomoci nebo s financováním za tržních podmínek s ohledem na povahu projektu. Příspěvek příjemce nebo příspěvek prostřednictvím financování za tržních podmínek by měl být co nejvyšší. V žádném případě nepřesáhne financování ze strany Společenství, zahrnující vlastní zdroje banky, 80 % celkových investičních nákladů. Tento finanční strop je výjimečné povahy a musí být náležitě opodstatněn povahou operace.

Článek 8

1.  Nabídkových řízení a zadávání zakázek se mohou za rovných podmínek účastnit všechny fyzické a právnické osoby členských států a středomořských partnerů.

2.  Komise zajistí

▼M2 —————

▼B

3.  Kmise zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství, s uvedením předmětu, obsahu a hodnoty stanovené zakázky,

▼M2

4.  Komise ve spolupráci s členskými státy poskytne na žádost všem zúčastněným podnikům, organizacím a institucím ve Společenství dokumentaci o obecných aspektech programů MEDA a požadavcích pro účast na těchto programech za náležitého využití internetu.

5.  Finanční smlouvy uvedené v čl. 9 odst. 6 nebo návrhy financování obsahují údaje o předpokládaných zakázkách včetně odhadované hodnoty, způsobu jejich přidělování a plánovaných termínů vyhlášení nabídkového řízení.

▼B

6.  Zakázky se přidělují společnostem v souladu s odpovídajícími ustanoveními finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

▼M2

7.  Výsledky nabídkových řízení včetně informací o počtu doručených nabídek a o datu zadání zakázky a jména a adresy vybraných účastníků se zveřejňují v Úředním věstníku Evropských společenství a na internetu. Komise poskytne výboru uvedenému v článku 11 každých šest měsíců konkrétní a podrobné informace o zakázkách zadaných při provádění programů a projektů MEDA.

▼B

8.  V případě spolufinancování může Komise v jednotlivých případech povolit státním příslušníkům jiných zemí než dotčených středomořských partnerů účast na nabídkových řízení a zakázkách. V těchto případech je účast podniků ze třetích zemí přijatelná pouze za předpokladu zaručené vzájemnosti.

▼M2

Článek 9

1.  Komise sdělí pro informaci své souhrnné plánování finančních plánů a jeho základní důvody v souvislosti se strategickými plány, které uvádí celkovou hodnotu celostátních a regionálních indikativních programů a způsob přerozdělení celkové částky určené na tyto programy podle země, která je příjemcem pomoci, a podle prioritních odvětví.

2.  Strategické plány, indikativní programy, finanční plány a veškeré změny v nich prováděné přijímá Komise postupem podle čl. 11 odst. 2.

3.  Rozhodnutí o financování, která nejsou součástí celostátních nebo regionálních finančních plánů, přijímá Komise jednotlivě v souladu podle čl. 11 odst. 2, s výhradou odstavce 5 tohoto článku.

4.  Rozhodnutí, kterými se mění rozhodnutí o financování uvedená v odstavci 3, přijímá Komise v případech, že nevyžadují žádné podstatné změny nebo dodatečné závazky, které přesahují původní závazek o 20 %. Komise o každém takovém rozhodnutí neprodleně uvědomí výbor uvedený v článku 11.

5.  Rozhodnutí o financování nepřesahující částku 2 000 000 EUR přijímá Komise, jsou-li tato rozhodnutí součástí globálního úvěru. Globální úvěr se přijímá postupem podle čl. 11 odst. 2. Výbor uvedený v článku 11 je systematicky a neprodleně informován o rozhodnutích o financování opatření, která nepřesahují částku 2 000 000 EUR, a to v každém případě před svou příští schůzí.

6.  Aniž je dotčen článek 106 finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977 o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 7 ) (dále jen „finanční nařízení“), sdělují se finanční smlouvy pro informaci členům výboru uvedeného v článku 11 dva týdny před jejich podpisem.

7.  Odlišný postup stanovený v článku 12 se používá v souvislosti s úrokovými příspěvky na úvěry, které banka poskytuje na projekty v oblasti životního prostředí. Odlišný postup stanovený v článku 13 se používá v souvislosti s rizikovým kapitálem.

▼B

Článek 10

1.  Opatření uvedená v tomto nařízení, která jsou financována ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství, řídí Komise v souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

▼M2

2.  Při přijímání rozhodnutí o financování na základě tohoto nařízení a při provádění hodnocení uvedených v článku 15 se Komise řídí zásadami řádného finančního řízení, a zejména zásadami hospodárnosti a efektivnosti nákladů, stanovenými ve finančním nařízení.

▼B

Článek 11

▼M2

1.  Zřizuje se řídící výbor (dále jen „výbor MED“). Zástupce banky se účastní jednání bez práva hlasovat.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3.  Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

▼B

4.  Výbor může posuzovat i jakékoliv další otázky týkající se plaňování tohoto nařízení, které výboru předese jeho předseda, případně na žádost zástupce členského státu, a zejména jakékoliv otázky, které se týkají obecného provádění a řízení programu nebo spolufinancování a koordinace uvedené v článcích 4 a 5.

▼M2

5.  Výbor přijme svůj jednací řád kvalifikovanou většinou v souladu s čl. 205 odst. 2 Smlouvy.

▼B

6.  Komise pravidelně informuje výbor a poskytuje informace o uplatňování opatření podle tohoto nařízení.

▼M2 —————

▼M2

Článek 12

1.  Banka uvědomí Komisi o navrhovaném projektu týkajícím se úrokových příspěvků, který se buď začlení do finančního plánu, nebo přijme jako samostatné rozhodnutí o financování podle čl. 9 odst. 2 a 3. Komise ověří souladu navrhovaného projektu s tímto nařízením a sovisejícími rozhodnutími přijatými na jeho základě.

2.  Komise sdělí bance každé rozhodnutí týkající se úrokových příspěvků, ať již bylo přijato v rámci finančního plánu nebo jako samostatné rozhodnutí o financování.

3.  V souladu s rozhodnutím uvedeným v odstavci 2 může banka, pokud rozhodnutí stanoví poskynutí úrokového příspěvku, poskytnout odpovídající půjčku s uvedeným příspěvkem za předpokladu, že výbor uvedený v článku 14 a zástupce Komise v tomto výboru vyjádří souhlas.

4.  Banka o tom uvědomí Komisi.

Článek 13

1.  Banka uvědomí Komisi o navrhovaném projektu týkajícím se rizikového kapitálu v podobě facility rizikového kapitálu, který se začlení do regionálního finančního plánu. Komise ověří, zda jsou podmínky projektu v souladu s tímto nařízením a souvisejícími rozhodnutími přijatým na jeho základě.

2.  Komise sdělí bance každé rozhodnutí o regionálním finančním plánu, včetně rizikového kapitálu k jeho provedení, přijaté podle čl. 9 odst. 2.

3.  Na tomto základě předloží banka výboru uvedenému v článku 14 k vyjádření jednotlivé operace, kterými se provádí projekt rizikového kapitálu, který je předpokládanou součástí regionálního finančního plánu. Zástupce Komise oznámí výboru její stanovisko k dané operaci, a zejména k tomu, zda je v souladu s regionálním finančním plánem.

4.  Na tomto základě a za předpokladu, že výbor uvedený v článku 14 a zástupce Komise v tomto výboru vyjádří souhlas, se jednotlivé operace s rizikovým kapitálem předloží bance, aby přijala vhodná opatření.

5.  Banka o tom uvědomí Komisi.

▼B

Článek 14

1.  Při bance se zřizuje výbor složený ze zástupců členských států (dále jen „výbor podle článku 14“). Tomuto výboru předsedá zástupce členského státu, který současně předsedá Radě guvernérů banky; banka zajišťuje jeho sekretariát. Zástupce Komise se účastní jeho jednání.

2.  Jednací řád výboru podle článku 14 přijímá jednomyslně Rada.

3.  Tento výbor se usnáší kvalifikovanou většinou v souladu s  ►M2  čl. 205 odst. 2 Smlouvy ◄ .

4.  V rámci výboru podle článku 14 je hlasům zástupců členských států přidělena váha stanovená v  ►M2  čl. 205 odst. 2 Smlouvy ◄ .

▼M2

Článek 15

1.  Komise společně s bankou přezkoumá pokrok dosažený při provádění opatření přijatých v souladu s tímto nařízením a nejpozději do 30. června následujícího roku předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu. Zpráva obsahuje informace o opatřeních financovaných v průběhu roku s náležitým ohledem na jejich důvěrnou pvahu a informace o výsledcích dohledu a vyhodnotí výsledky dosažené v celkovém kontextu strategických plánů.

2.  Komise každoročně uvědomí členské státy o plnění rozpočtu v předchozím roce, pokud jde o závazky a platby.

3.  Komise a banka vyhodnotí své projekty a hlavní oblasti intervence v polovině jejich trvání a následně za účelem určení, zda bylo dosaženo cílů, a aby stanovily obecné zásady pro zvýšení účinnosti budoucích činností. Hodnotící zprávy se s náležitým ohledem na jejich důvěrnu povahu předají výboru MED a Evropskému parlamentu. Zprávy o operacích řízených bankou se předají výboru MED.

4.  Každé tři roky vypracuje Komise ve spolupráci s bankou souhrnnou hodnotící zprávu o pomoci, která již byla poskytnuta středomořským partnerům, jež se vztahuje i na účinnost programů a přezkum strategických plánů. Zprávu neprodleně předloží výboru MED k projednání.

5.  Rada přezkoumá toto nařízení do 30. června 2006. Za tímto účelem předloží Komise Radě do 31. prosince 2005 hodnotící zprávu doplněnou návrhy týkající se budoucnosti tohoto nařízení a případně změn, které v něm mají být provedeny.

▼M1

Článek 16

Pokud chybí některý z podstatných prvků pro pokračování opatření na podporu středomořského partnera, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o vhodných opatřeních.

▼B

Článek 17

1.  Nařízení (EHS) č. 1763/92 se zrušuje s účinkem ode dne 31. prosince 1996.

2.  Ode dne 1. ledna 1997 se nařízení (EHS) č. 1762/92 použije na správu protokolů stále platných k tomuto dni a na poskytnutí zbývajících finančních prostředků podle protokolů, jejichž doba platnosti uplynula.

Článek 18

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

---

PŘÍLOHA I

PARTNERSKÁ ÚZEMÍ A STÁTY UVEDENÉ V ČLÁNKU 1:

▼M2

---

PŘÍLOHA II

CÍLE A PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA K ČLÁNKU 2

I.

a) Podpora hospodářského přechodu a vytvoření evropsko-středomořské zóny volného obchodu zahrnuje zejména — tvorbu pracovních míst a rozvoj soukromého sektoru, včetně zlepšení podnikatelského prostředí a podpory malých a středních podniků, — otevření trhů, podporu investic, průmyslové spolupráce a obchodu mezi Evropským společenstvím a středomořskými partnery a mezi středomořskými partnery navzájem, — zlepšení hospodářské infrastruktury, které může zahrnovat i finanční a daňové systémy. b) Operace na podporu reformních programů v partnerských zemích se provádí podle těchto zásad: — podpůrné programy se zaměří na obnovu, případně konsolidaci hlavních finančních bilancí, a na vytvoření hospodářského prostředí příznivého pro urychlení růstu a zároveň usilují o dobré životní podmínky obyvatelstva, — podpůrné programy zároveň přispívají k reformám v klíčových odvětvích za účelem vytvoření zóny volného obchodu s Evropským společenstvím, — podpůrné programy jsou přizpůsobeny konkrétní situaci každé země a zohlední hospodářské a sociální podmínky, — podpůrné programy stanoví doprovodná opatření zejména pokud jde o sociální podmínky a zaměstnanost, ekonomický přechod a realizaci evropsko-středomořské zóny volného obchodu a opatření ke zmírnění možných nepříznivých účinků tohoto procesu na sociální podmínky a zaměstnanost, zvláště u nejvíce znevýhodněných skupin obyvatelstva, — podpora se vyplácí ve splátkách formou přímé rozpočtové podpory v souladu s cíly nebo odvětvovými cíli dohodnutými v rámci podpůrných programů. Musí být splněna tato kritéria způsobilosti: — dotyčná země musí provádět program reforem schválený brettonwoodskými institucemi nebo provádět programy uznané za obdobné, ve spolupráci s těmito institucemi, nikoli však nezbytně za jejich finanční podpory, v souladu s oblastí působnosti a účinností těchto reforem, — musí být zohledněna hospodářská situace země na makroekonomické úrovni (zadluženost, náklady na dluhovou službu, platební bilance, rozpočtová situace, měnová situace, výše důchodů na obyvatele a míra nezaměstnanosti) a na úrovni odvětvových reforem, s cílem vytvořit zónu volného obchodu s Evropským společenstvím.

II.

Podpora trvale udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje zahrnuje zejména — účast občanské společnosti a obyvatel na plánování a provádění opatření pro rozvoj, — zlepšení sociálních služeb, zejména v oblasti zdravotnictví, plánovaného rodičovství, zásobování vodou, hygieny a bydlení, — prosazování rozsáhlého a spravedlivého podílení se na zisku z růstu, se zvláštním důrazem na cíle týkající se boje proti chudobě, které byly dohodnuty na summitech OSN a zahrnuty do mezinárodních cílů rozvoje, — harmonický a jednotný rozvoji venkova a zlepšování životních podmínek ve městech, — posílení spolupráce v oblasti zemědělství, zejména pokud jde o kvalitu a normy, — posílení spolupráci v oblasti rybolovu a trvale udržitelné využívání mořských zdrojů, — ochranu a zlepšování kvality životního prostředí, zejména s ohledem na zásady obezřetnosti a preventivních opatření v rámci podpory hospodářského rozvoje prostřednictvím posílené spolupráce v oblasti životního prostředí, — zlepšení hospodářských infrastruktur, zejména v odvětvích dopravy, energetiky, rozvoje venkova a měst, posílení činností souvisejících s informační společností, informační technologií a telekomunikacemi, — jednotný rozvoj lidských zdrojů pro doplnění programů členských států, zejména s ohledem na další odborné vzdělávání v souvislosti s průmyslovou spoluprácí, a zlepšení možností vědeckého a technologického výzkumu, — posílení demokracie, dodržování lidských práv a jejich ochranu, zejména prostřednictvím nevládních organizací v Evropském společenství a středomořských partnerských zemích, — kulturní spolupráci a výměny mládeže, — spolupráci a technickou pomoc za účelem posílení spolupráce v oblasti migrace a boji proti nedovolenému přistěhovalectví, včetně navrácení neoprávněně pobývajících osob, — spolupráci a technickou pomoc v boji s organizovanou trestnou činností, včetně nedovoleného obchodu s drogami a obchodování s lidmi, — rozvoj spolupráce v oblastech týkajících se právního státu, jako je spolupráce v soudních a trestních věcech, posílení institucí, které zaručují nezávislost a účinnost soudního systému, odbornou přípravu státních bezpečnostních služeb a civilní obrany.

III.

Podpora regionální, subregionální a přeshraniční spolupráce spočívá zejména ve a) vytváření a rozvíjení struktur regionální spolupráce mezi středomořskými partnery a mezi partnery a Evropskou unií a jejími členskými státy; b)  — vytváření hmotné infrastruktury nezbytné pro regionální obchod, zejména v oblastech dopravy, komunikace a energetiky, — zlepšení právního rámce a projektů infrastruktury v malém měřítku v souvislosti se zřizováním hraničních přechodů, — spolupráci na úrovni velkých zeměpisných oblastí a na opatřeních, která doplňují opatření, jež byla pro tuto oblast přijata v rámci Evropského společenství, včetně podpory spojení mezi dopravní a energetickou sítí středomořských partnerů a sítí transevropskou; c) dalších regionálních činnostech včetně evropsko-arabského dialogu; d) výměnách mezi občanskými společnostmi Evropského společenství a středomořských partnerů; v této souvislosti se decentralizovaná spolupráce zaměří na — určení nevládních příjemců pomoci Společenství, — vytváření sítě univerzit a vědeckých pracovníků, místních společenství, spolků, nadací politických věd, odborových a nevládních organizací, sdělovacích prostředků, soukromých podnikatelských a kulturních institucí v nejširším smyslu a dalších subjektů uvedených v oddíle IV. Programy se musí zaměřit na prosazování součinnosti a postupného vývoje občanské společnosti v partnerských zemích, zejména podporou šíření informací mezi sítěmi a trvalých vazeb vytvořených mezi partnery těchto sítí.

IV.

Řádná správa věcí veřejných bude prosazována prostřednictvím podpory klíčových institucí a protagonistů občanské společnosti, např. místních orgánů, sdružení obcí a venkova, svépomocných sdružení, odborů, sdělovacích prostředků a organizací na podporu podnikání a prostřednictvím pomoci při zvýšení schopnosti veřejné správy vytvořit politiky a řídit jejich provádění.

V.

Opatření přijatá na základě tohoto nařízení berou v úvahu analýzy potřeb a možnosti mužů a žen v hospodářském a společenském životě, aby se při plánování a provádění rozvojové spolupráce zohlednily i aspekty týkající se rovnosti pohlaví. Zvláštní význam je přisuzován vzdělávání a tvorbě pracovních míst pro ženy. Opatření berou také v úvahu potřebu podpořit vzdělávání a tvorbu pracovních míst pro mládež za účelem usnadnění její začlenění do společnosti.

VI.

Činnosti financované na základě tohoto nařízení mají převážně podobu technické pomoci, odborné přípravy, vytváření institucí, informací, seminářů, vědeckých studií, investičních projektů v mikropodnicích, malých a středních podnicích a infrastruktur a opatření určených ke zdůraznění povahy pomoci poskytované Společenstvím. Prokáže-li se jako účinná, využije se i decentralizované spolupráce. Operace s rizikovým kapitálem a úrokové příspěvky budou financovány ve spolupráci s bankou.

VII.	Při přípravě a provádění činností financovaných prostřednictvím tohoto nařízení je třeba brát náležitý ohled na hlediska životního prostředí.

---

( 1 ) Úř. věst. C 232, 6.9.1995, s. 5 a

Úř. věst. C 150, 24.5.1996, s. 15.

( 2 ) Úř. věst. C 17, 22.1.1996, s. 184 a stanovisko ze dne 20. června 1996 (Úř. věst. C 198, 8. 7. 1996).

( 3 ) Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 1.

( 4 ) Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 5.

( 5 ) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

( 6 ) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 356, 31.12.1977, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, ESUO, Euratom) č. 2673/1999 (Úř. věst. L 326, 18.12.1999, s. 1).