52009SC0640

ES

(...PICT...)|COMISIÓN DE LAS COMUNIDADES EUROPEAS|

Bruselas, 20.5.2009

SEC(2009) 640

DOCUMENTO DE TRABAJO DE LOS SERVICIOS DE LA COMISIÓN

adjunto a la Propuesta de REGLAMENTO DEL PARLAMENTO EUROPEO Y DEL CONSEJO sobre el Programa Europeo de Observación de la Tierra (GMES) y sus operaciones iniciales (2011 – 2013) RESUMEN DE LA EVALUACIÓN DE IMPACTO {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

RESUMEN

La presente evaluación de impacto ha sido elaborada por los servicios de la Comisión para apoyar la propuesta de la Comisión de Reglamento del Parlamento Europeo y del Consejo sobre el Programa Europeo de Observación de la Tierra (GMES) y sus operaciones iniciales (2011-2013). También proporciona una evaluación ex ante con arreglo al artículo 21, apartado 1, de las normas de desarrollo del Reglamento Financiero Reglamento (CE, Euratom) nº 2342/2002 de la Comisión, de 23 de diciembre de 2002, sobre normas de desarrollo del Reglamento (CE, Euratom) nº 1605/2002 del Consejo, por el que se aprueba el Reglamento financiero aplicable al presupuesto general de las Comunidades Europeas (DO L 357 de 31.12.2002, p. 1), modificado en último lugar por el Reglamento (CE, Euratom) nº 478/2007 de la Comisión, de 23 de abril de 2007 (DO L 111 de 28.4.2007, p. 13). . [1]

Reglamento (CE, Euratom) nº 2342/2002 de la Comisión, de 23 de diciembre de 2002, sobre normas de desarrollo del Reglamento (CE, Euratom) nº 1605/2002 del Consejo, por el que se aprueba el Reglamento financiero aplicable al presupuesto general de las Comunidades Europeas (DO L 357 de 31.12.2002, p. 1), modificado en último lugar por el Reglamento (CE, Euratom) nº 478/2007 de la Comisión, de 23 de abril de 2007 (DO L 111 de 28.4.2007, p. 13).

El GMES se cofinancia actualmente, y continuará cofinanciándose, con fondos europeos, intergubernamentales y nacionales a partir de cooperaciones entre los distintos agentes. La UE coordinará estas cooperaciones y gestionará su propia contribución al GMES, que consiste en actividades de desarrollo y una fase operativa.

En cuanto a las actividades de desarrollo, dicha contribución consiste, en particular, en la cofinanciación de las actividades de investigación en el ámbito de los Programas Marco de Investigación Sexto y Séptimo En el Sexto Programa Marco, la UE dedicó 100 millones EUR a proyectos del GMES, mientras que la ESA invirtió otros 100 millones EUR en proyectos de elementos de servicios del GMES. En el capítulo espacial del programa específico «cooperación» del Séptimo Programa Marco, la UE aportará 430 millones EUR para proyectos de servicios del GMES y la adquisición de datos para estos servicios entre 2007 y 2013. Se asignarán otros 624 millones EUR del capítulo espacial del Séptimo Programa Marco al desarrollo del programa del componente espacial ESA GMES, lo que supone un total, incluidos los fondos de los Estados miembros de la ESA, de 2 246 millones EUR (en las condiciones económicas de 2008). . Los primeros servicios operativos de gestión de emergencias y vigilancia terrestre se están financiando como acciones preparatorias, además de otros elementos operativos en el ámbito terrestre (Corine Land Cover, Urban Atlas). [2]

En el Sexto Programa Marco, la UE dedicó 100 millones EUR a proyectos del GMES, mientras que la ESA invirtió otros 100 millones EUR en proyectos de elementos de servicios del GMES. En el capítulo espacial del programa específico «cooperación» del Séptimo Programa Marco, la UE aportará 430 millones EUR para proyectos de servicios del GMES y la adquisición de datos para estos servicios entre 2007 y 2013. Se asignarán otros 624 millones EUR del capítulo espacial del Séptimo Programa Marco al desarrollo del programa del componente espacial ESA GMES, lo que supone un total, incluidos los fondos de los Estados miembros de la ESA, de 2 246 millones EUR (en las condiciones económicas de 2008).

A inicios de la próxima década (2011-2013) podrían prestarse servicios operativos a una escala más amplia. Podría ser necesario efectuar inversiones para establecer la infraestructura adecuada para la cadena de procesamiento del servicio requerida y la elaboración de productos basados en prototipos desarrollados en las acciones de investigación anteriores. El Séptimo Programa Marco es un instrumento de I+D, por lo que no está concebido para apoyar las operaciones iniciales del GMES en la medida necesaria para garantizarlas con carácter más permanente. En consecuencia, es necesario establecer mecanismos adecuados para una intervención comunitaria, lo que constituye un reto que el Reglamento propuesto desea afrontar. Se espera que durante el próximo marco financiero plurianual de la UE (a partir de 2014) esté implantado el programa GMES completo, en cuyo marco podría financiarse a largo plazo la contribución de la UE a la iniciativa global del GMES. En el futuro la Comisión analizará las necesidades de financiación generales del GMES posteriores a 2013 a partir de unos principios de reparto de los costes definidos y una evaluación de los costes basada en el alcance de los servicios.

En este contexto, debe recordarse que el planteamiento de la financiación a largo plazo del GMES debe desarrollarse por módulos, lo que significa que las nuevas ampliaciones del alcance de los servicios del GMES y cada nueva evolución de este último se evaluarán según el criterio de la rentabilidad, las necesidades de los usuarios y los intereses de la política de la UE. Para el período 2011-2013 se financiarán actividades en los siguientes campos en el marco de las operaciones iniciales del GMES:

· servicios de respuesta a emergencias

· servicios de vigilancia terrestre

y actividades auxiliares, entre las que figuran:

· medidas para favorecer la utilización de los servicios por parte de los usuarios

· el acceso a los datos

· el componente espacial del GMES.

Para seleccionar las actividades de las operaciones iniciales del GMES, se emplearon los criterios específicos siguientes:

· una madurez técnica suficiente;

· la continuidad respecto a la acción preparatoria 2008-2010;

· un potencial de desarrollo de servicios derivados contrastado;

· el cese de actividades de los proveedores de servicios, al tratarse de agentes industriales, a falta de una intervención adicional de la UE; en el ámbito de la vigilancia marina y atmosférica, en cambio, los prestadores de servicios son principalmente instituciones públicas que pueden continuar sus actividades hasta 2013 sin apoyo comunitario (aunque probablemente a una escala menos ambiciosa); y

· en el caso de los servicios para emergencias, la clara conveniencia de que las autoridades de protección civil dispongan ya en 2011, y no en 2014, de mapas de emergencias sobre una base operativa.

La evaluación de impacto se basa en una amplia consulta a las partes implicadas que confirmó la necesidad de los servicios del GMES por motivos medioambientales y políticos. La falta de servicios operativos de respuesta a emergencias y de vigilancia terrestre coordinados por la UE en el período 2011-2013 provocaría los problemas siguientes:

· Existe el riesgo de que, una vez terminados los proyectos de investigación existentes (en 2011), durante el período objeto de la propuesta de Reglamento las autoridades de protección civil no puedan acceder a los mapas de emergencias o sigan elaborándolos por su cuenta de forma no coordinada, en cuyo caso tendrían que basarse en datos comprados a precios muy elevados.

· Los usuarios de servicios de vigilancia terrestre (por ejemplo, las agencias medioambientales) se enfrentarían a problemas similares entre 2011 y 2013, por ejemplo el no disponer permanentemente de los productos pertinentes y la falta de datos de observación de la Tierra (en particular, de datos de satélite) en unas condiciones razonables.

· Sin una actuación de la Comunidad en el período 2011-2013 que permita la existencia de servicios operativos iniciales de respuesta a emergencias y de vigilancia terrestre, existe el riesgo de que se produzca un vacío inaceptable entre los proyectos de investigación que prestan servicios preoperativos y los servicios realizados en un programa GMES ultimado a partir de 2014.

· Existe el riesgo de que se produzca un largo paréntesis entre el final de las actividades de investigación y el inicio de las operaciones definitivas después de 2014, lo que debilitaría el impulso a la competitividad de la industria y la aparición de soluciones viables comercialmente entre 2011 y 2013.

En respuesta a este reto, los objetivos específicos de la propuesta de Reglamento son los siguientes:

· permitir que se presten servicios de respuesta a emergencias a las autoridades de protección civil;

· permitir que se presten servicios de vigilancia terrestre a las autoridades (incluidas las agencias medioambientales) en Europa;

· contribuir a la producción y puesta a disposición del público de información sobre el medio ambiente;

· estimular el crecimiento del sector derivado de observación de la Tierra en términos de empleo, innovación y competitividad internacional.

Los objetivos operativos de la propuesta de Reglamento son los siguientes:

· poder prestar los siguientes servicios de respuesta a emergencias entre 2011 y 2013:

– servicio de cartografía europeo para respuestas a emergencias e

– integración de los productos para las respuestas a emergencias;

· poder prestar los siguientes servicios operativos de vigilancia terrestre entre 2011 y 2013:

– servicio periódico de cartografía de la ocupación del suelo;

– actividades dinámicas de vigilancia terrestre, incluidas las variables climáticas esenciales para apoyar la vigilancia del cambio climático;

· efectuar actividades auxiliares entre 2011 y 2013, como medidas para favorecer la utilización de los servicios por parte de los usuarios, la adquisición de datos para apoyar servicios y las operaciones del componente espacial del GMES.

Las opciones políticas con respecto a los objetivos establecidos en el capítulo 3 de la evaluación de impacto son las siguientes:

· hipótesis de base («no hacer nada»);

· opción 1: solo método abierto de coordinación;

· opción 2: actuación reguladora;

· opción 3: financiación comunitaria.

Estas opciones no se excluyen mutuamente, sino que las tres podrían combinarse. No obstante, en aras de la claridad, el impacto de cada una de ellas se analiza por separado. Por otra parte, las operaciones iniciales del GMES se ejecutarán en el marco de gobernanza descrito detalladamente en la Comunicación «Vigilancia Mundial del Medio Ambiente y la Seguridad (GMES): por un planeta más seguro», COM(2008) 748 de 12.11.2008, y la evaluación de impacto correspondiente. Finalmente, el análisis de las distintas opciones se basa en el supuesto de que el acceso a los datos e información del GMES será pleno y abierto. La Comisión seguirá estudiando si el desarrollo de oportunidades de mercado y el cobro de derechos de uso basados en los costes permitirían reducir la proporción de la inversión pública después de 2014.

En el cuadro siguiente se comparan las opciones a la luz de los objetivos anteriores y el principio de rentabilidad.

Opción|Probabilidad de realizar los objetivos y los beneficios correspondientes|Coste total [incluidos los presupuestos de la Comunidad y de los Estados miembros (EM)]|Rentabilidad|

1|+|Presupuesto de la Comunidad:Créditos -Recursos humanos +Gastos admin. +|Costes en los EM++++|+|

2|+|Presupuesto de la Comunidad:Créditos -Recursos humanos+Gastos admin.+|Costes en los EM ++++|+|

3|+++|Presupuesto de la Comunidad:Créditos ++Recursos humanos +Gastos admin. +|Costes en los EM+++|+++|

La probabilidad de alcanzar los objetivos se trata en los puntos 5.2.1, 5.3.1 y 5.4.1 de la evaluación de impacto. Se considera improbable que las opciones 1 y 2 logren los objetivos específicos de las operaciones iniciales del GMES debido a: i) problemas con la prestación de servicios paneuropeos; ii) la falta de capacidad y conocimientos especializados en algunos Estados miembros; y iii) la falta de sostenibilidad (en particular por motivos presupuestarios).

En el punto 5.4 y en el anexo V se cuantifican los beneficios que se obtendrían si los objetivos se cumpliesen íntegramente. En el año de referencia (2012), los beneficios anuales directamente vinculados al GMES incluirían 135 millones EUR en el ámbito de los servicios relacionados con las inundaciones, 9 millones EUR en el caso de los servicios relacionados con los incendios forestales, un mínimo de 75 millones EUR en cuanto a la deforestación y 56 millones EUR en el caso de la planificación urbana, teniendo en cuenta que estas cifras: i) se basan en supuestos prudentes, y ii) no incluyen beneficios relacionados con, por ejemplo, las respuestas a emergencias por erupciones volcánicas y terremotos, ni con el aumento de la eficiencia en los ámbitos de la agricultura y el desarrollo rural.

En cuanto a los costes, no basta con centrarse solo en los costes para la CE, que ascenderían a 150 millones EUR para la totalidad del período abarcado por las operaciones iniciales del GMES (2011-2013), incluidos 43 millones EUR correspondientes a las actividades de investigación de acompañamiento financiadas en el marco del Séptimo Programa Marco. También deben tenerse en cuenta los costes para los Estados miembros. Aunque no se dispone de estimaciones detalladas de dichos costes, la experiencia anterior del programa Corine Land Cover y los datos del EEE muestran que podrían ser tres veces más elevados que los costes de la CE. Se supone que las opciones 1 y 2 supondrían costes generales más altos para la UE y los Estados miembros debido a: i) los costes más elevados correspondientes a la adquisición de los datos necesarios para proporcionar los servicios, dada la falta de economías de escala y de la contrapartida del poder adquisitivo; y ii) la necesidad de duplicar la infraestructura en caso de que el servicio se preste de forma completamente descentralizada.

Por tanto, la opción 3 es la preferida para el período 2011-2013, ya que se ha demostrado que esta opción: i) haría muy probable que se cumpliesen los objetivos específicos de las operaciones iniciales del GMES; y ii) podría reducir los costes generales, entre otras cosas mediante la adquisición centralizada de los datos necesarios para los servicios. En cualquier caso, la financiación de la UE se vería acompañada de actividades de coordinación. Durante el período contemplado por la propuesta de Reglamento es poco probable que entre en vigor legislación específica sobre el GMES.

La evaluación se realizará en tres fases (ex ante , intermedia y ex post) . Además de la presente evaluación de impacto, se prevé que la Comisión evalúe: i) la acción preparatoria; y ii) las actividades de acceso a los datos, a fin de elaborar el primer programa de trabajo de las actividades operativas. Por otra parte, se redactará un informe de evaluación intermedia a finales de 2012, a más tardar. Finalmente, la evaluación ex post se realizará una vez terminadas las actividades operativas iniciales.

La Comisión velará por que los contratos celebrados y las subvenciones otorgadas en el marco de los servicios operativos para las medidas de emergencia y la vigilancia terrestre prevean la supervisión y el control financiero por parte de la Comisión, en caso necesario mediante controles sobre el terreno, incluso por muestreo, y la fiscalización por el Tribunal de Cuentas. En caso necesario, la Comisión podría ser asesorada por expertos técnicos externos al supervisar la aplicación del programa. A partir de los resultados de los controles sobre el terreno, la Comisión velará por que, en caso necesario, se adapten la cuantía o las condiciones de adjudicación de la aportación financiera aprobada inicialmente, así como el calendario de los pagos.

Además de la supervisión financiera, la Comisión implantará mecanismos para garantizar la calidad permanente de los servicios prestados. Finalmente, la Comisión organizará foros de usuarios para determinar qué servicios están orientados al usuario.

[1] Reglamento (CE, Euratom) nº 2342/2002 de la Comisión, de 23 de diciembre de 2002, sobre normas de desarrollo del Reglamento (CE, Euratom) nº 1605/2002 del Consejo, por el que se aprueba el Reglamento financiero aplicable al presupuesto general de las Comunidades Europeas (DO L 357 de 31.12.2002, p. 1), modificado en último lugar por el Reglamento (CE, Euratom) nº 478/2007 de la Comisión, de 23 de abril de 2007 (DO L 111 de 28.4.2007, p. 13).

[2] En el Sexto Programa Marco, la UE dedicó 100 millones EUR a proyectos del GMES, mientras que la ESA invirtió otros 100 millones EUR en proyectos de elementos de servicios del GMES. En el capítulo espacial del programa específico «cooperación» del Séptimo Programa Marco, la UE aportará 430 millones EUR para proyectos de servicios del GMES y la adquisición de datos para estos servicios entre 2007 y 2013. Se asignarán otros 624 millones EUR del capítulo espacial del Séptimo Programa Marco al desarrollo del programa del componente espacial ESA GMES, lo que supone un total, incluidos los fondos de los Estados miembros de la ESA, de 2 246 millones EUR (en las condiciones económicas de 2008).

ET

(...PICT...)|EUROOPA ÜHENDUSTE KOMISJON|

Brüssel, 20.5.2009

SEK(2009) 640

KOMISJONI TALITUSTE TÖÖDOKUMENT

mis on lisatud dokumendile: Ettepanek: EUROOPA PARLAMENDI JA NÕUKOGU MÄÄRUS Maa seire Euroopa programmi (GMES) ja selle esialgsete toimingute kohta (2011 – 2013) MÕJU HINDAMISE KOKKUVÕTE {KOM(2009) 223} {SEK(2009) 639}

KOMMENTEERITUD KOKKUVÕTE

Kõnealuse mõjuhinnangu on teinud komisjoni talitused, et toetada komisjoni ettepanekut võtta vastu Euroopa Parlamendi ja nõukogu määrus Maa seire Euroopa programmi (GMES) ja selle esialgsete toimingute kohta (2011–2013). Mõjuhinnang sisaldab ka eelhindamist, mis vastab finantsmääruse rakenduseeskirjade artikli 21 lõikele 1 Komisjoni 23. detsembri 2002. aasta määrus (EÜ, Euratom) nr 2342/2002, millega kehtestatakse Euroopa ühenduste üldeelarve suhtes kohaldatavat finantsmäärust käsitleva nõukogu määruse (EÜ, Euratom) nr 1605/2002 üksikasjalikud rakenduseeskirjad (EÜT L 357, 31.12.2002, lk 1). Määrust on viimati muudetud komisjoni 23. aprilli 2007. aasta määrusega (EÜ, Euratom) nr 478/2007 (ELT L 111, 28.4.2007, lk 13). . [1]

Komisjoni 23. detsembri 2002. aasta määrus (EÜ, Euratom) nr 2342/2002, millega kehtestatakse Euroopa ühenduste üldeelarve suhtes kohaldatavat finantsmäärust käsitleva nõukogu määruse (EÜ, Euratom) nr 1605/2002 üksikasjalikud rakenduseeskirjad (EÜT L 357, 31.12.2002, lk 1). Määrust on viimati muudetud komisjoni 23. aprilli 2007. aasta määrusega (EÜ, Euratom) nr 478/2007 (ELT L 111, 28.4.2007, lk 13).

GMESi kaasrahastatakse praegu ja ka edaspidi Euroopa, valitsustevahelisel ja riiklikul tasandil erinevate osalejate vaheliste partnerlussuhete kaudu. EL koordineerib neid partnerlussuhteid ja ühtlasi haldab omaenda panust GMESi, st arengumeetmeid ja operatiivetappi.

Arengumeetmete puhul tähendab see panus praegu eelkõige teadustöö kaasrahastamist FP7 ja FP6 raames EL kulutas kuuendas raamprogrammis (FP6) 100 miljonit eurot GMES-projektide peale ning ESA investeeris veel 100 miljonit eurot GMES- teenus tega seotud projektide peale. Seitsmenda raamprogrammi (FP7) eriprogrammi „koostöö” kosmoseteema raames eraldab EL ajavahemikus 2007–2013 430 miljonit eurot GMES-teenuste projektidele ja kõnealuste teenuste jaoks andmete hankimiseks. FP7 kosmoseteemast eraldatakse veel 624 miljonit eurot ESA GMESi kosmoseteema programmi arenduseks, mis teeb kogusummaks (sisaldab ESA liikmesriikide vahendeid) 2246 miljonit eurot (2008. aasta majandustingimustes). . Esimesi toimivaid hädaolukordade ohjamise ja maismaaseire teenuseid rahastatakse ettevalmistava tegevusena muude maismaavaldkonna toimestruktuuride kõrval (Corine Land Cover, Urban Atlas). [2]

EL kulutas kuuendas raamprogrammis (FP6) 100 miljonit eurot GMES-projektide peale ning ESA investeeris veel 100 miljonit eurot GMES- teenus tega seotud projektide peale. Seitsmenda raamprogrammi (FP7) eriprogrammi „koostöö” kosmoseteema raames eraldab EL ajavahemikus 2007–2013 430 miljonit eurot GMES-teenuste projektidele ja kõnealuste teenuste jaoks andmete hankimiseks. FP7 kosmoseteemast eraldatakse veel 624 miljonit eurot ESA GMESi kosmoseteema programmi arenduseks, mis teeb kogusummaks (sisaldab ESA liikmesriikide vahendeid) 2246 miljonit eurot (2008. aasta majandustingimustes).

Järgmise kümnendi alguses (aastatel 2011–2013) oleks toimivaid teenuseid võimalik osutada suurema ulatuses. Investeeringuid võib vaja minna asjakohase infrastruktuuri loomiseks, et tagada nõuetekohane teenusahel ja käivitada eelnevate teadusuuringute tulemusena välja töötatud prototüüpidel põhinevad tooted. FP7 on teadus- ja arendustegevust toetav meede ega ole seega ette nähtud toetama GMESi esialgseid toiminguid nende püsiva töökindluse saavutamiseks vajalikul määral. Seepärast on vaja kehtestada asjakohased mehhanismid ühenduse sekkumiseks. Selline on ülesanne, mida määruse ettepanekuga on kavas käsitleda. Täiemahuline GMES-programm, mille alusel saaks ELi panust kogu GMES-algatusse pikas perspektiivis finantseerida, saab töökorda ELi järgmise mitmeaastase finantsraamistiku raames (alates 2014). GMES-programmi kogu rahastamisvajadust pärast 2013. aastat analüüsitakse komisjoni juhtimisel, võttes aluseks kokkulepitud kulujagamispõhimõtted ja teenuste ulatusest lähtuva kuluhindamise.

Siinkohal tuleb meenutada, et GMESi pikaajaline rahastamine tuleb välja töötada moodulitena. See tähendab, et iga uut GMES-teenuste ulatuse laiendamist ja iga GMESi uuendust tuleb hinnata kulutasuvuse, kasutajate vajaduste ja ELi poliitikahuvide seisukohast. Ajavahemikul 2011–2013 rahastatakse GMESi esialgsete toimingute raames järgmiste valdkondade tegevust:

· hädaolukorras reageerimise teenused;

· maismaaseire teenused;

ning järgmisi täiendavaid meetmeid:

· meetmed, mis aitavad kasutajatel teenuseid tarbima hakata;

· juurdepääs andmetele;

· GMESi kosmosevaldkonna tegevus.

GMESi esialgsete toimingute valikukriteeriumid olid järgmised:

· piisav tehniline valmisolek;

· järjepidevus ettevalmistava etapiga (2008–2010);

· tõestatud potentsiaal järgmise etapi teenuste väljatöötamiseks;

· teenuseosutajad on tööstusettevõtjad ja ilma ELi täiendava sekkumiseta lõpetaksid nad tegevuse; vastupidiselt sellele on mereseire ja atmosfääri seire teenuste osutajad peamiselt avalik-õiguslikud asutused, kellel on võimalik tegevust jätkata (kuigi ilmselt vähem-ambitsioonikal tasandil) kuni 2013. aastani ilma ühenduse toetuseta; ning

· hädaolukorras reageerimise teenuste puhul on selge, et on soovitav teha toimivad hädaolukordade kaardid kodanikukaitsega tegelevatele ametiasutustele kättesaadavaks juba 2011. aastal, mitte 2014. aastal.

Mõjuhinnang põhineb ulatuslikel konsultatsioonidel sidusrühmadega, mille käigus leidis kinnitust nii keskkonna- kui ka poliitiline huvi GMES-teenuste vastu. Kui aastatel 2011–2013 ei käivitu ELi koordineerimisel toimivad hädaolukorras reageerimise ja maismaaseire teenused, võivad tekkida järgmised probleemid:

· tekib oht, et kui käimasolevad teadusuuringud lõpule jõuavad (2011), ei ole kodanikukaitseasutustel ajavahemikul, mida määruse ettepanek käsitleb, kas mitte mingit juurdepääsu hädaolukorra kaartidele või nad jätkavad nende tootmist ise ja ilma koordineerimiseta, mistõttu neil tuleb hankida andmeid väga suurte kuludega;

· maismaaseire teenuste kasutajatel (nt keskkonnaagentuuridel) tekib ajavahemikul 2011–2013 märkimisväärseid probleeme: näiteks vajalikud tooted ei ole regulaarselt kättesaadavad ning Maa seire andmeid (eriti satelliidiandmeid) ei ole võimalik mõistlikel tingimustel hankida;

· kui ühendus ajavahemikul 2011–2013 ei võta meetmeid, mis võimaldavad teha maismaaseire esialgseid toiminguid ja osutada hädaolukorras reageerimise teenuseid, tekib vastuvõetamatu olukord, et katkeb side ettevalmistavaid teenuseid tagavate teadusuuringute ja täiemahulises GMES-programmis kavandatud teenuste vahel, mis alates 2014. aastast toimima hakkavad;

· tekib oht, et pikk ajavahemik teadusuuringute katkemise ja täiemahuliste teenuste käivitumise vahel pärast aastat 2014 vähendab märkimisväärselt tõukejõudu, mis elavdaks tööstuse konkurentsivõimet ja uute elujõuliste ärilahenduste tärkamist aastatel 2011–2013 .

Seepärast seatakse määruse ettepanekus järgmised konkreetsed eesmärgid:

· võimaldada hädaolukorras reageerimise teenuseid kodanikukaitsega tegelevatele ametiasutustele;

· võimaldada osutada maismaaseire teenuseid valitsusasutustele (sh keskkonnaagentuuridele) Euroopas;

· aidata kaasa keskkonnaalase teabe tootmisele ja kättesaadavusele üldsuse jaoks;

· stimuleerida Maa seire järgmise etapi sektori kasvu, aidates kaasa töökohtade loomisele, innovatsioonile ja nende rahvusvahelisele konkurentsivõimele.

Käesoleva määruse ettepanekus on kavandatud järgmised tegevuseesmärgid:

· võimaldada ajavahemikus 2011–2013 osutada järgmisi hädaolukorras reageerimise teenuseid:

– Euroopa kaardistamisteenus hädaolukorras reageerimiseks; ning

– toodete integreerimine hädaolukorras reageerimiseks;

· võimaldada ajavahemikus 2011–2013 osutada järgmisi maismaaseire teenuseid:

– maakatte kaardistamise perioodiline teenus;

– dünaamilise maismaaseire meetmed, sh olulisemate kliimamõjurite andmete kogumine kliimamuutuste jälgimiseks;

· võtta ajavahemikul 2011–2013 abimeetmeid, sh meetmeid, mis aitavad kasutajatel toimivaid teenuseid tarbima hakata ja hankida andmeid teenuste tarbeks, ning GMESi kosmosevaldkonna meetmeid.

Mõju hindamise 3. peatükis määratletud eesmärkide täitmiseks on võimalik valida järgmised poliitilised lahendused:

· hetkeolukorra stsenaarium („jätkata muutusteta”)

· valik 1: rakendada üksnes avatud koordineerimismeetod;

· valik 2: võtta regulatiivmeetmeid;

· valik 3: ühenduse rahastamine.

Need valikud ei ole üksteist välistavad. Kõiki kolme saab omavahel kombineerida. Selguse huvides on nende mõju siiski analüüsitud eraldi. GMESi esialgsed toimingud rakendatakse juhtimisraamistiku raames, mida on üksikasjalikult kirjeldatud komisjoni teatises „Ülemaailmne keskkonna- ja turvaseire (GMES): me hoolime oma planeedi turvalisusest” (KOM(2008) 748, 12.11.2008) ja sellele lisatud mõju hindamises. Kokkuvõttes põhineb erinevate valikuvõimaluste analüüs eeldusel, et GMES-andmed ja teave tehakse üldsusele täies ulatuses kättesaadavaks. Komisjon uurib jätkuvalt, kas turuvõimalused ja kuludel põhinevad kasutustasud võiksid vähendada riiklike investeeringute osakaalu pärast 2014. aastat.

Allpool esitatud tabelis võrreldakse valikuvõimalusi eespool osutatud eesmärkidest ja kulutasuvuse põhimõttest lähtudes.

Valik|Eesmärkide täitmise tõenäosus ja sellest tulenev kasu|Kogumaksumus (sh ühenduse ja liikmesriikide eelarved)|Tasuvus|

1|+|Ühenduse eelarve:Assigneeringud -Inimressursid +Halduskulud +|Kulud liikmesriikides++++|+|

2|+|Ühenduse eelarve:Assigneeringud -Inimressursid +Halduskulud +|Kulud liikmesriikides ++++|+|

3|+++|Ühenduse eelarve:Assigneeringud ++Inimressursid +Halduskulud +|Kulud liikmesriikides+++|+++|

Eesmärkide täitmise tõenäosuse analüüs on esitatud mõjuhinnangu punktides 5.2.1, 5.3.1 ja 5.4.1. Valikute 1 ja 2 puhul ei ole GMESi esialgsete toimingute eesmärkide täitmine tõenäoline, sest i) tekivad probleemid üle-euroopaliste teenuste osutamisega, ii) mõnedes liikmesriikides jääb vajaka suutlikkusest ja oskusteabest ning iii) ei ole tagatud jätkusuutlikkus (eelkõige eelarvelistel põhjustel).

V lisa punktis 5.4 on kvantitatiivselt esitatud kasu, mis saadakse eesmärkide täies ulatuses täitmise tulemusena. Võrdlusaastal 2012 oleks otseselt GMESist tulenev kasu 135 miljonit eurot üleujutuste, 9 miljonit eurot looduspõlengute, vähemalt 75 miljonit eurot metsade hävitamise ja 56 miljonit eurot linnaplaneerimise osas, kusjuures need arvud i) põhinevad konservatiivsetel prognoosidel ja ii) ei sisalda kasu vulkaanipursete ja maavärinate hädaabiteenustele ega ka põllumajanduse ja maaelu arendamise tõhustamisele.

Kulude puhul tuleb märkida, et üksnes EÜ kuludest ei piisa: need ulatuvad kuni 150 miljoni euroni kogu GMESi esialgsete toimingute perioodi kohta (2011–2013) ja sisaldavad ka 43 miljonit eurot vastavate teadusuuringute jaoks, mida FP7 raames rahastatakse. Arvestada tuleb ka kuludega liikmesriigi tasandil. Kuigi andmed liikmesriikide kulutuste hinnangulise suuruse kohta puuduvad, näitavad Corine Land Cover programmi kogemused ja EEA andmed, et need võivad kujuneda kolm korda suuremaks kui EÜ kulud. Valikute 1 ja 2 tulemusel suurenevad üldkulud nii EÜ kui ka liikmeriikide jaoks, sest i) teenuste osutamiseks vajalike andmete hankimise kulud on mastaabisäästu ja tasakaalustava ostujõu puudumise tõttu suuremad ja ii) täielikult detsentraliseeritud teenuste osutamise tõttu tekib vajadus infrastruktuuri dubleerida.

Eelistada tuleks valikut 3, sest on leidnud kinnitust, et ajavahemikul 2011–2013 on selle valiku puhul i) suure tõenäosusega tagatud GMESi esialgsete toimingute eesmärkide täitmine ja ii) võimalik vähendada üldkulusid, muuhulgas teenuste osutamiseks vajalike andmete tsentraliseeritud hankimise teel. EÜ rahastamisega peab tingimata kaasnema koordineeriv tegevus. Tõenäoliselt ei jõustu ükski otseselt GMESi reguleeriv EÜ määrus kõnealuse määruse ettepanekus käsitletud ajavahemiku kestel.

Hindamine viiakse läbi kolmes etapis (eel-, vahepealne ja järelhindamine). Lisaks käesolevale mõjuhinnangule on kavandatud, et komisjon hindab i) ettevalmistavat tegevust ja ii) andmetele juurdepääsu tagavat tegevust, eesmärgiga välja töötada esimene töökava operatiivetapi tarvis. Lisaks koostatakse mitte hiljem kui 2012. aasta lõpuks vahepealse hindamise aruanne. Järelhindamine viiakse läbi pärast esialgsete toimingute etapi lõppu.

Komisjon tagab, et toetused ja lepingud, mis sõlmitakse toimivate hädaabi- ja maismaaseireteenuste osutamiseks, sisaldavad vahendeid komisjoni teostatavaks järelevalveks ja finantskontrolliks, vajaduse korral kohapealseks kontrolliks (sh pisteline kontroll), ning Kontrollikoja teostatavaks auditeerimiseks. Komisjoni võib programmi rakendamise järelevalve teostamisel abistada tehniline välisekspert, kui selleks tekib vajadus. Kohapealse kontrollimise tulemuste põhjal tagab komisjon, et vajaduse korral kohandatakse algselt heakskiidetud rahalise toetuse määra või tingimusi ning maksegraafikut.

Lisaks finantsjärelevalvele kehtestab komisjon mehhanismid osutatavate teenuste kvaliteedi järjepidevaks tagamiseks. Komisjon korraldab ka kasutajate foorumeid, et tagada teenuste vastavus kasutajate vajadustele.

[1] Komisjoni 23. detsembri 2002. aasta määrus (EÜ, Euratom) nr 2342/2002, millega kehtestatakse Euroopa ühenduste üldeelarve suhtes kohaldatavat finantsmäärust käsitleva nõukogu määruse (EÜ, Euratom) nr 1605/2002 üksikasjalikud rakenduseeskirjad (EÜT L 357, 31.12.2002, lk 1). Määrust on viimati muudetud komisjoni 23. aprilli 2007. aasta määrusega (EÜ, Euratom) nr 478/2007 (ELT L 111, 28.4.2007, lk 13).

[2] EL kulutas kuuendas raamprogrammis (FP6) 100 miljonit eurot GMES-projektide peale ning ESA investeeris veel 100 miljonit eurot GMES- teenus tega seotud projektide peale. Seitsmenda raamprogrammi (FP7) eriprogrammi „koostöö” kosmoseteema raames eraldab EL ajavahemikus 2007–2013 430 miljonit eurot GMES-teenuste projektidele ja kõnealuste teenuste jaoks andmete hankimiseks. FP7 kosmoseteemast eraldatakse veel 624 miljonit eurot ESA GMESi kosmoseteema programmi arenduseks, mis teeb kogusummaks (sisaldab ESA liikmesriikide vahendeid) 2246 miljonit eurot (2008. aasta majandustingimustes).

FR

(...PICT...)|COMMISSION DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES|

Bruxelles, le 20.5.2009

SEC(2009) 640

DOCUMENT DE TRAVAIL DES SERVICES DE LA COMMISSION

accompagnant la proposition de règlement du Parlement européen et du Conseil concernant le programme européen d'observation de la Terre (GMES) et sa mise en œuvre initiale (2011 2013) RÉSUMÉ DE L'ANALYSE D'IMPACT {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

résumé analytique

La présente analyse d'impact a été élaborée par les services de la Commission à l'appui de la proposition, par la Commission, d'un règlement du Parlement européen et du Conseil concernant le programme européen d'observation de la Terre (GMES) et sa mise en œuvre initiale (2011–2013). Elle fournit également une évaluation ex ante, conformément à l'article 21, paragraphe 1, des modalités d'exécution du règlement financier Règlement (CE, Euratom) n° 2342/2002 de la Commission du 23 décembre 2002 établissant les modalités d'exécution du règlement (CE, Euratom) n° 1605/2002 du Conseil portant règlement financier applicable au budget général des Communautés européennes (JO L 357 du 31.12.2002, p. 1), modifié en dernier lieu par le règlement (CE, Euratom) n° 478/2007 de la Commission du 23 avril 2007 (JO L 111 du 28.4.2007, p. 13). . [1]

Règlement (CE, Euratom) n° 2342/2002 de la Commission du 23 décembre 2002 établissant les modalités d'exécution du règlement (CE, Euratom) n° 1605/2002 du Conseil portant règlement financier applicable au budget général des Communautés européennes (JO L 357 du 31.12.2002, p. 1), modifié en dernier lieu par le règlement (CE, Euratom) n° 478/2007 de la Commission du 23 avril 2007 (JO L 111 du 28.4.2007, p. 13).

GMES est actuellement – et continuera d'être – cofinancé aux niveaux européen, intergouvernemental et national, sur la base de partenariats entre les différents acteurs. L'UE assurera à la fois la coordination de ces partenariats et la gestion de sa propre contribution à GMES, qui comprend des activités de développement et une phase opérationnelle.

En ce qui concerne les activités de développement, cette contribution consiste à l'heure actuelle, en particulier, dans le cofinancement d'actions de recherche au titre des sixième et septième programmes-cadres (6 e  PC et 7 e  PC) Dans le cas du 6 e  PC, l'UE a dépensé 100 millions d'euros pour des projets GMES, tandis que l'ESA a investi 100 millions d'euros supplémentaires dans les projets d'éléments de service GMES. Pour le thème «Espace» du programme spécifique «Coopération» du 7 e  PC, l'UE dégagera, entre 2007 et 2013, un montant de 430 millions d'euros en faveur des projets de services GMES et de l'acquisition de données pour ces services. Un montant supplémentaire de 624 millions d'euros relevant du thème «Espace» du 7 e  PC contribuera au développement du programme de l'ESA sur la composante spatiale de GMES, qui représente 2 246 millions d'euros (conditions économiques de 2008) au total (y compris le financement par les États membres de l'ESA). . Les premiers services opérationnels de gestion des situations d'urgence et de surveillance des terres sont financés en tant qu'actions préparatoires et viennent s'ajouter à un certain nombre d'autres éléments opérationnels dans le domaine terrestre (Corine Land Cover, Atlas urbain). [2]

Dans le cas du 6 e  PC, l'UE a dépensé 100 millions d'euros pour des projets GMES, tandis que l'ESA a investi 100 millions d'euros supplémentaires dans les projets d'éléments de service GMES. Pour le thème «Espace» du programme spécifique «Coopération» du 7 e  PC, l'UE dégagera, entre 2007 et 2013, un montant de 430 millions d'euros en faveur des projets de services GMES et de l'acquisition de données pour ces services. Un montant supplémentaire de 624 millions d'euros relevant du thème «Espace» du 7 e  PC contribuera au développement du programme de l'ESA sur la composante spatiale de GMES, qui représente 2 246 millions d'euros (conditions économiques de 2008) au total (y compris le financement par les États membres de l'ESA).

Au début de la prochaine décennie (2011–2013), des services opérationnels pourraient être fournis sur une plus grande échelle. Des investissements pourraient être nécessaires afin de mettre en place l'infrastructure appropriée pour la chaîne de traitement des services requise et pour le lancement de produits dérivés de prototypes mis au point dans le cadre des actions de recherche précédentes. Le 7 e  PC est un outil de R&D et, en tant que tel, n'est pas conçu pour prendre en charge la mise en œuvre initiale de GMES, dans la mesure où celle ci doit être assurée dans la durée. Il est donc nécessaire d'établir des mécanismes adéquats pour une intervention communautaire. Tel est l'un des défis que le règlement proposé est censé relever. Le programme GMES à part entière, au titre duquel la contribution de l'UE à l'initiative GMES globale pourrait être financée à long terme, devrait être en place au cours du prochain cadre financier pluriannuel de l'UE (à partir de 2014). Les besoins de financement globaux de GMES après 2013 feront l'objet d'une analyse ultérieure menée par la Commission, sur la base de principes de répartition des coûts bien définis et d'une évaluation des coûts fondée sur l'étendue des services.

Dans ce contexte, il convient de rappeler que l'approche développée pour le financement à long terme de GMES devrait être de nature modulaire. En conséquence, les nouvelles extensions de l'éventail des services GMES et toute nouvelle évolution de GMES seront évaluées par rapport au critère de la rentabilité économique, aux besoins des utilisateurs et aux intérêts des politiques de l'UE. Pour la période 2011 2013, des activités relevant des domaines suivants seront financées dans le cadre de la mise en œuvre initiale de GMES:

· les services d'intervention d'urgence;

· les services de surveillance des terres;

ainsi que des activités annexes incluant:

· les mesures de soutien à l'adoption des services par les utilisateurs;

· l'accès aux données;

· la composante spatiale de GMES.

Les critères spécifiques suivants ont été employés pour la sélection des activités au titre de la mise en œuvre initiale de GMES:

· une maturité technique suffisante;

· la continuité avec les actions préparatoires 2008 2010;

· la capacité démontrée de développement de services en aval;

· les prestataires de services sont des acteurs du secteur privé qui cesseraient leurs activités sans intervention additionnelle de l'UE, tandis que dans le domaine de la surveillance du milieu marin et de l'atmosphère, les services sont essentiellement assurés par des institutions publiques qui seront en mesure de poursuivre leurs activités (quoique probablement à une échelle moins ambitieuse) jusqu'en 2013, sans soutien communautaire;

· en ce qui concerne les services d'urgence, il est évident qu'il serait préférable de mettre des cartes opérationnelles pour les situations d'urgence à la disposition des autorités de protection civile dès 2011 et non en 2014.

L'analyse d'impact repose sur une vaste consultation des parties prenantes, qui a confirmé la nécessité environnementale et politique des services GMES. L'absence de services opérationnels, coordonnés par l'UE, dans les domaines des interventions d'urgence et de la surveillance des terres au cours de la période 2011 2013 entraînerait les problèmes suivants:

· dès lors que les projets de recherche existants seront parvenus à leur terme (en 2011), les autorités de protection civile risquent, durant la période couverte par le règlement proposé, soit de n'avoir aucun accès à des cartes pour les situations d'urgence, soit de continuer à les établir de façon autonome et non coordonnée, auquel cas elles devraient avoir recours à des données achetées à des prix très élevés;

· les utilisateurs des services de surveillance des terres (agences pour la protection de l'environnement, par exemple) seraient confrontés à des problèmes comparables entre 2011 et 2013, à savoir à l'absence de disponibilité continue des produits correspondants et à la non-disponibilité de données d'observation de la Terre (données satellitaires, en particulier) accessibles à des conditions raisonnables;

· à défaut d'une action communautaire, au cours de la période 2011 2013, permettant la mise en place de services opérationnels initiaux dans les domaines de la surveillance des terres et des interventions d'urgence, il risque de se produire une interruption inacceptable entre les services pré-opérationnels fournis par les projets de recherche et les services proposés dans le cadre d'un programme GMES à part entière à partir de 2014;

· une longue parenthèse entre la fin des activités de recherche et le lancement d'opérations à part entière après 2014 risque de compromettre considérablement l'accroissement de la compétitivité de l'industrie et l'apparition de solutions commercialement viables entre 2011 et 2013.

Pour faire face à ces problèmes, le règlement proposé fixe les objectifs spécifiques suivants:

· permettre la fourniture de services d'intervention d'urgence aux autorités de protection civile;

· permettre la fourniture de services de surveillance des terres aux pouvoirs publics (y compris aux agences pour la protection de l'environnement) en Europe;

· contribuer à la production et à la mise à disposition du public d'informations sur l'environnement;

· stimuler la croissance du secteur situé en aval de l'observation de la Terre, en termes d'emplois, d'innovation et de compétitivité internationale.

Les objectifs opérationnels du règlement proposé sont les suivants:

· permettre la fourniture, entre 2011 et 2013, des services opérationnels suivants dans le domaine des interventions d'urgence:

– un service européen de cartographie pour les interventions d'urgence;

– l'intégration des produits pour les interventions d'urgence;

· permettre la fourniture, entre 2011 et 2013, des services opérationnels suivants dans le domaine de la surveillance des terres:

– un service de cartographie périodique de l'occupation des sols;

– des activités de surveillance dynamique des terres, y compris le suivi des variables climatiques essentielles, à l'appui de la surveillance du changement climatique;

· mener à bien, entre 2011 et 2013, des activités annexes incluant des mesures de soutien à l'adoption des services opérationnels par les utilisateurs, l'acquisition de données à l'appui des services et les opérations de la composante spatiale de GMES.

Les options stratégiques envisageables pour répondre aux objectifs définis au chapitre 3 de l'analyse d'impact sont les suivantes:

· scénario de base («Maintien du statu quo»);

· option 1: méthode ouverte de coordination seulement;

· option 2: action réglementaire;

· option 3: financement communautaire.

Ces trois options ne s'excluent pas mutuellement et pourraient éventuellement être combinées. Par souci de clarté, l'impact de chacune de ces options est toutefois analysé séparément. En outre, la mise en œuvre initiale de GMES s'effectuera dans le cadre de la structure de gouvernance décrite en détail dans la communication intitulée «Surveillance mondiale de l'environnement et de la sécurité (GMES): le souci d'une planète plus sûre» (COM(2008) 748 final du 12.11.2008) et dans l'analyse d'impact qui l'accompagne. Enfin, l'analyse des différentes options est fondée sur l'hypothèse que les données et informations GMES seront pleinement et librement accessibles. La Commission continuera d'étudier la question de savoir si le développement de débouchés commerciaux et la perception de redevances d'utilisation basées sur les coûts pourraient, en fin de compte, permettre de réduire la proportion des investissements publics après 2014.

Le tableau ci-dessous compare les options au regard des objectifs susmentionnés et du principe de rentabilité économique.

Option|Probabilité de réaliser les objectifs et bénéfices correspondants|Coût total [incluant les budgets de la Communauté et des États membres (EM)]|Rendement économique|

1|+|Budget de la Communauté:Crédits -Ressources humaines +Dépenses administratives +|Coûts des EM++++|+|

2|+|Budget de la Communauté:Crédits -Ressources humaines +Dépenses administratives +|Coûts des EM ++++|+|

3|+++|Budget de la Communauté:Crédits ++Ressources humaines +Dépenses administratives +|Coûts des EM+++|+++|

La probabilité de réaliser les objectifs est examinée aux sections 5.2.1, 5.3.1 et 5.4.1 de l'analyse d'impact. Les options 1 et 2 sont jugées peu susceptibles de réaliser les objectifs spécifiques de la mise en œuvre initiale de GMES, à cause i) de problèmes au niveau de la fourniture de services paneuropéens, ii) du manque de capacités et de savoir-faire dans certains États membres et iii) de l'absence de durabilité (pour des raisons d'ordre budgétaire, en particulier).

La section 5.4 et l'annexe V quantifient les bénéfices qui résulteraient de la pleine réalisation des objectifs. Au cours de l'année de référence (2012), les bénéfices annuels liés directement à GMES s'élèveraient à 135 millions d'euros pour les services relatifs aux inondations, 9 millions d'euros pour les services se rapportant aux feux de forêts, au moins 75 millions d'euros pour la déforestation et 56 millions d'euros pour l'urbanisme, étant entendu que ces chiffres i) sont fondés sur des hypothèses prudentes et ii) ne prennent pas en compte les bénéfices liés, par exemple, aux interventions d'urgence en cas d'éruptions volcaniques et de tremblements de terre, ni ceux procurés par des gains d'efficacité dans les domaines de l'agriculture et du développement rural.

En ce qui concerne les coûts, il ne suffit pas de se concentrer sur les seuls coûts de la Communauté européenne, qui se monteraient à 150 millions d'euros (dont 43 millions d'euros pour les activités de recherche d'accompagnement financées au titre du 7 e  PC) pour l'ensemble de la période couverte par la mise en œuvre initiale de GMES (2011 2013). Les coûts au niveau des États membres doivent également être pris en considération. Bien qu'aucune estimation détaillée des coûts encourus par les États membres ne soit disponible, l'expérience acquise précédemment dans le cadre du programme Corine Land Cover et les données communiquées par l'AEE montrent que ces coûts pourraient être trois fois supérieurs à ceux encourus par la CE. Les options 1 et 2 sont toutes deux supposées conduire à des coûts globaux plus importants pour l'UE et les États membres, en raison i) de coûts plus élevés pour l'acquisition des données requises en vue de la fourniture des services, du fait de l'absence d'économies d'échelle et de puissance d'achat compensatrice, et ii) de la nécessité de dupliquer l'infrastructure dans le cas d'une fourniture totalement décentralisée du service.

L'option 3 constitue dès lors l'option privilégiée pour la période 2011 2013, car il a été démontré i) qu'elle rendrait hautement probable la réalisation des objectifs spécifiques de la mise en œuvre initiale de GMES et ii) qu'elle permettrait de réduire les coûts globaux, grâce notamment à l'acquisition centralisée des données nécessaires pour les services. En tout état de cause, le financement de l'UE devrait être accompagné d'activités de coordination. Aucune réglementation communautaire portant spécifiquement sur GMES n'est susceptible d'entrer en vigueur pendant la période couverte par le présent règlement.

Les tâches d'évaluation seront exécutées en trois phases (évaluation ex ante, intermédiaire et ex post). En plus de la présente analyse d'impact, il est prévu que la Commission réalise des évaluations i) des actions préparatoires et ii) des activités relatives à l'accès aux données, afin de préparer le premier programme de travail pour les activités opérationnelles. En outre, un rapport d'évaluation intermédiaire sera élaboré pour la fin 2012 au plus tard. Enfin, une évaluation ex post sera effectuée après la fin des activités opérationnelles initiales.

La Commission s'assurera que les marchés et subventions attribués dans le cadre des services opérationnels d'intervention d'urgence et de surveillance des terres prévoient une supervision et un contrôle financier de la Commission, si nécessaire au moyen de contrôles sur place, y compris par sondage, ainsi que la réalisation d'audits par la Cour des comptes. Au besoin, elle pourra être assistée d'experts techniques externes lors du suivi de la mise en œuvre du programme. Sur la base des résultats des contrôles sur place, la Commission veillera, le cas échéant, à ce que le volume ou les conditions d'octroi de la contribution financière initialement approuvée, ainsi que le calendrier des paiements, soient adaptés.

Outre la supervision financière, la Commission mettra en place des mécanismes pour garantir la qualité constante des services fournis. Enfin, elle organisera des forums d'utilisateurs afin de vérifier que les services sont axés sur les besoins des utilisateurs.

[1] Règlement (CE, Euratom) n° 2342/2002 de la Commission du 23 décembre 2002 établissant les modalités d'exécution du règlement (CE, Euratom) n° 1605/2002 du Conseil portant règlement financier applicable au budget général des Communautés européennes (JO L 357 du 31.12.2002, p. 1), modifié en dernier lieu par le règlement (CE, Euratom) n° 478/2007 de la Commission du 23 avril 2007 (JO L 111 du 28.4.2007, p. 13).

[2] Dans le cas du 6 e  PC, l'UE a dépensé 100 millions d'euros pour des projets GMES, tandis que l'ESA a investi 100 millions d'euros supplémentaires dans les projets d'éléments de service GMES. Pour le thème «Espace» du programme spécifique «Coopération» du 7 e  PC, l'UE dégagera, entre 2007 et 2013, un montant de 430 millions d'euros en faveur des projets de services GMES et de l'acquisition de données pour ces services. Un montant supplémentaire de 624 millions d'euros relevant du thème «Espace» du 7 e  PC contribuera au développement du programme de l'ESA sur la composante spatiale de GMES, qui représente 2 246 millions d'euros (conditions économiques de 2008) au total (y compris le financement par les États membres de l'ESA).

HU

(...PICT...)|AZ EURÓPAI KÖZÖSSÉGEK BIZOTTSÁGA|

Brüsszel, 20.5.2009

SEC(2009) 640

BIZOTTSÁGI SZOLGÁLATI MUNKADOKUMENTUM

amely a következő dokumentumot kíséri: Javaslat: AZ EURÓPAI PARLAMENT ÉS A TANÁCS RENDELETE az európai Föld-megfigyelési programról (GMES – Globális környezetvédelmi és biztonsági megfigyelés) és annak kezdeti üzemszerű működéséről (2011–2013) A HATÁSVIZSGÁLAT ÖSSZEFOGLALÁSA {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

ÖSSZEFOGLALÓ

A hatásvizsgálatot a bizottsági szolgálatok készítették az európai Föld-megfigyelési programról (GMES – Globális környezetvédelmi és biztonsági megfigyelés) és annak kezdeti üzemszerű működéséről (2011–2013) szóló európai parlamenti és tanácsi rendeletre irányuló bizottsági javaslat alátámasztására. A hatásvizsgálat a költségvetési rendelet végrehajtási szabályainak A Bizottság 2002. december 23-i 2342/2002/EK, Euratom rendelete az Európai Közösségek általános költségvetésére alkalmazandó költségvetési rendeletről szóló 1605/2002/EK, Euratom tanácsi rendelet végrehajtására vonatkozó részletes szabályok megállapításáról (HL L 357., 2002.12.31., 1. oldal), amely legutóbb a 2007. április 23-i 478/2007/EK, Euratom bizottsági rendelettel (HL L 111., 2007.4.28., 13. o.) módosult. 21. cikke (1) bekezdésének megfelelően tartalmaz egy előzetes értékelést is.[1]

A Bizottság 2002. december 23-i 2342/2002/EK, Euratom rendelete az Európai Közösségek általános költségvetésére alkalmazandó költségvetési rendeletről szóló 1605/2002/EK, Euratom tanácsi rendelet végrehajtására vonatkozó részletes szabályok megállapításáról (HL L 357., 2002.12.31., 1. oldal), amely legutóbb a 2007. április 23-i 478/2007/EK, Euratom bizottsági rendelettel (HL L 111., 2007.4.28., 13. o.) módosult.

A GMES társfinanszírozása jelenleg és a jövőben is európai, kormányközi és nemzeti szinten történik, a különböző szereplők közötti partnerségek alapján. Az EU egyrészt koordinálja ezeket a partnerségeket, másrészt kezeli saját GMES-hozzájárulását, amely fejlesztési tevékenységekből és egy üzemszerű működési szakaszból áll.

A fejlesztési tevékenységek tekintetében ez a hozzájárulás jelenleg főleg a hetedik és hatodik kutatási keretprogram A 6. kutatási keretprogramban az EU 100 millió eurót költött GMES-projektekre, míg az ESA további 100 millió eurót ruházott be GMES-szolgáltatások elemeit érintő projektekbe. A hetedik kutatási keretprogram „Együttműködés” című programjának űrtechnológiai témaköre keretében az EU 2007 és 2013 között 430 millió eurót szán GMES-szolgáltatásokat érintő projektekre és az ezekhez a szolgáltatásokhoz beszerzendő adatokra. Az EU a 7. kutatási keretprogram űrtechnológiai témaköréből további 624 millió euróval járul hozzá az ESA GMES-űrkomponensre vonatkozó programjához, ami mindösszesen 2246 millió eurót (2008-as állapot) tesz ki (beleértve az ESA-tagállamoktól származó pénzeszközöket is). kutatási tevékenységeinek finanszírozását jelenti. Az első üzemszerűen működő szolgáltatások, a katasztrófaelhárítási és a szárazföld-figyelési szolgáltatás finanszírozása a szárazföldi témakör néhány más, már üzemszerűen működő eleme (Corine felszínborítás-figyelés, városatlasz) mellett előkészítő munkaként történik.[2]

A 6. kutatási keretprogramban az EU 100 millió eurót költött GMES-projektekre, míg az ESA további 100 millió eurót ruházott be GMES-szolgáltatások elemeit érintő projektekbe. A hetedik kutatási keretprogram „Együttműködés” című programjának űrtechnológiai témaköre keretében az EU 2007 és 2013 között 430 millió eurót szán GMES-szolgáltatásokat érintő projektekre és az ezekhez a szolgáltatásokhoz beszerzendő adatokra. Az EU a 7. kutatási keretprogram űrtechnológiai témaköréből további 624 millió euróval járul hozzá az ESA GMES-űrkomponensre vonatkozó programjához, ami mindösszesen 2246 millió eurót (2008-as állapot) tesz ki (beleértve az ESA-tagállamoktól származó pénzeszközöket is).

A következő évtized elején (2011–2013) az üzemszerűen működő szolgáltatás már nagyobb léptékű lehet. Beruházásokra lehet szükség az adatfeldolgozó lánchoz szükséges megfelelő infrastruktúra felállításához és a korábbi kutatás során kifejlesztett prototípusokon alapuló sorozatgyártáshoz. A hetedik kutatási keretprogram kutatási-fejlesztési eszköz, és így nem feladata a GMES kezdeti üzemszerű működését támogatni olyan mértékben, ahogy a tartósabb működés ezt megkívánná. Megfelelő mechanizmusokat kell tehát létrehozni egy közösségi fellépéshez. A javasolt rendelet ezt a célt szolgálja. A teljes üzemértékű GMES-program, amelynek alapján a teljes GMES-kezdeményezéshez való közösségi hozzájárulást hosszú távon finanszírozni lehet, a következő többéves pénzügyi keret tárgyidőszakában várható (2014-től). A GMES 2013 utáni teljes finanszírozási igényét meghatározott költségmegosztási elvek és a szolgáltatások terjedelmén alapuló költségelemzés alapján még elemeznie kell a Bizottságnak.

Ebben az összefüggésben emlékeztetni kell rá, hogy a GMES hosszú távú finanszírozását a modulszerűség elve alapján kell kidolgozni. Ez azt jelenti, hogy a GMES szolgáltatások terjedelmének újabb bővítéseit és a GMES minden további fejlődését a költséghatékonyság, a felhasználói igények és a közösségi szakpolitikai érdekek kritériuma alapján kell értékelni. A 2011–2013 időszakot illetően a GMES kezdeti üzemszerű működésének keretében a következő területeken folyó tevékenységeket kell finanszírozni:

· katasztrófaelhárítási szolgáltatások,

· szárazföld-figyelési szolgáltatások,

valamint kiegészítő tevékenységeket, mint például:

· intézkedések a szolgáltatások felhasználók általi igénybevételének támogatására,

· hozzáférés az adatokhoz,

· a GMES űrkomponense.

A GMES kezdeti üzemszerű működéséhez a tevékenységek kiválasztása a következő konkrét szempontok alapján történt:

· megfelelő műszaki kiforrottság,

· a folytonosság 2008–2010 időszakban folytatott előkészítő munkákkal,

· a szakmai felhasználóként működő szolgáltatások igazolt fejlődési potenciálja,

· a szolgáltatók gazdasági szereplők és így felhagynának a tevékenységekkel az EU további beavatkozása nélkül, míg a tenger- és a légkörfigyelés területén a szolgáltatásokat főleg olyan közintézmények nyújtják, amelyek a tevékenységeket 2013-ig közösségi támogatás nélkül is folytatni tudják (noha feltehetően kevésbé ambiciózusan), és

· a katasztrófaelhárítási szolgáltatások tekintetében egyértelműen előnyösebb lenne, ha a polgári védelmi hatóságok 2014 helyett már 2011-ben üzemszerűen működő rendszertől kapnák a katasztrófaelhárítási térképeket.

A hatásvizsgálat az érintettetekkel folytatott széles körű konzultáción alapul, amely megerősítette, hogy környezetvédelmi és szakpolitikai szempontból szükség van a GMES-szolgáltatásokra. Ha nem volnának EU által koordinált üzemszerűen működő katasztrófaelhárítási és szárazföld-figyelési szolgáltatások a 2011–2013 időszakban, akkor a következő problémákkal kellene szembenézni:

· fennállna a veszélye annak, hogy amikor a jelenlegi kutatási projektek befejeződnek (2011-ben), a javasolt rendelet által lefedett időszakban a polgári védelmi hatóságok vagy egyáltalán nem tudnának hozzáférni katasztrófaelhárítási térképekhez, vagy továbbra is saját maguk koordinálatlanul készítenék ezeket, és ez esetben nagyon drágán beszerezhető adatokra kellene hagyatkozniuk,

· a szárazföld-figyelési szolgáltatások felhasználói (például a környezetvédelmi hatóságok) hasonló problémával néznének szembe 2011 és 2013 között, ideértve azt is, hogy az érintett termékek nem állnának folyamatosan rendelkezésükre, és nem tudnának ésszerű feltételek mellett Föld-megfigyelési adatokat (különösen műholdas adatokat) beszerezni,

· a 2011–2013 időszakban a kezdeti üzemszerűen működő szárazföld-figyelési és katasztrófaelhárítási szolgáltatásokat lehetővé tévő közösségi fellépés nélkül fennáll a veszélye annak, hogy a kísérleti üzemelő szolgáltatásokat biztosító kutatási projektek és a 2014-től teljes üzemértékű GMES-program által nyújtott szolgáltatások elfogadhatatlan mértékben elszakadnak egymástól,

· fennáll a veszélye annak, hogy a kutatási tevékenység vége és a teljes üzemértékű működés 2014 utáni beindulása közötti hosszú kimaradás jelentősen gyengítené az ágazat versenyképességének növekedését és az üzletileg életképes megoldások keresését 2011 és 2013 között.

Mindezeket figyelembe véve, a javasolt rendelet konkrét céljai a következők:

· a polgári védelmi hatóságok által igénybe vehető katasztrófaelhárítási szolgáltatások lehetőségének megteremtése,

· az európai (többek között környezetvédelmi) hatóságok által igénybe vehető szárazföld-figyelési szolgáltatások lehetőségének megteremtése,

· hozzájárulás a környezeti információk előállításához és nyilvános hozzáférhetőségéhez,

· a Föld-megfigyelés szakmai felhasználójaként tevékenykedő szektor növekedésének ösztönzése a foglalkoztatás, az innováció és a nemzetközi versenyképesség tekintetében.

A rendeletjavaslat működési célkitűzései a következők:

· Az alábbi, 2011 és 2013 között üzemszerűen működő katasztrófaelhárítási szolgáltatások lehetőségének megteremtése:

– európai térképészeti szolgáltatás katasztrófaelhárításhoz, és

– termékintegrálás katasztrófaelhárításhoz.

· Az alábbi, 2011 és 2013 között üzemszerűen működő szárazföld-figyelési szolgáltatások lehetőségének megteremtése:

– időszakos felszínborítási térképezési szolgáltatás,

– dinamikus szárazföld-figyelési tevékenységek, beleértve az éghajlatváltozás nyomon követését segítő alapvető éghajlati paramétereket.

· Kiegészítő tevékenységek 2011 és 2013 között, ideértve az üzemszerűen működő szolgáltatások felhasználók általi igénybevételének elősegítését, a szolgáltatásokhoz szükséges adatbeszerzés segítését és a GMES-űrkomponens működésének segítését célzó intézkedéseket.

A hatásvizsgálat 3. fejezetében meghatározott célok megvalósítására számba vett szakpolitikai választási lehetőségek a következők:

· alapforgatókönyv (nincs intézkedés),

· 1. opció: csak nyitott koordinációs együttműködés,

· 2. opció: szabályozási beavatkozás,

· 3. opció: közösségi finanszírozás.

Ezek a lehetőségek nem zárják ki egymást. Valószínűleg lehetőség van mindhárom kombinálására. Az átláthatóság kedvéért azonban az egyes lehetőségek hatásainak elemzése külön-külön történt. Továbbá, a GMES kezdeti üzemszerű működésének megvalósítása a „Globális környezetvédelmi és biztonsági megfigyelés (GMES): Teszünk bolygónk biztonságáért!” című közleményben (COM(2008) 748, 2008.11.12.) és az azt kísérő hatástanulmányban részletesen ismertetett irányítási rendszerben történik. Végül, a különböző opciók elemzése azon a feltételezésen alapul, hogy a GMES-adatokhoz és infromációkhoz teljes körűen és nyíltan hozzá lehet férni. A Bizottság továbbra is vizsgálja, hogy a piaci lehetőségek megnyílása és a költségalapú díjfelszámítás esetleg lehetővé tenné-e 2014 után a közpénzfelhasználás arányának csökkentését.

Az alábbi táblázat a fenti célok és a költséghatékonyság elvének tükrében összehasonlítja a választási lehetőségeket.

Lehetőség|A célok és a hozzájuk tartozó előnyök elérésének valószínűsége|Összköltség (a közösségi és a tagállami költségvetések együtt)|Költséghatékonyság|

1|+|Közösségi költségvetés:Előirányzatok -Emberi erőforrások +Igazgatási kiadások +|A tagállamoknál felmerülő költségek++++|+|

2|+|Közösségi költségvetés:Előirányzatok -Emberi erőforrások +Igazgatási kiadások +|A tagállamoknál felmerülő költségek++++|+|

3|+++|Közösségi költségvetés:Előirányzatok ++Emberi erőforrások +Igazgatási kiadások +|A tagállamoknál felmerülő költségek+++|+++|

A célok elérésének valószínűségét a hatásvizsgálat 5.2.1., 5.3.1. És 5.4.1. Szakasza tárgyalja. Az 1. és 2. választási lehetőséggel a következők miatt valószínűleg nem érhetők el a GMES kezdeti üzemszerű működésének konkrét céljai: i. a szolgáltatásokat összeurópai jelleggel kellene nyújtani, ami problémákat jelentene, ii. több tagállamban nincs meg a szükséges kapacitás és szaktudás, és iii. a fenntarthatóság hiánya (főleg költségvetési okokból).

Az 5.4. szakasz és az V. melléklet számszerűsíti a célok maradéktalan megvalósulása esetén realizálódó előnyöket. A viszonyítási évben (2012) a GMES-hez közvetlenül kapcsolódó éves előnyök: 135 millió EUR árvízi szolgáltatások, 9 millió EUR erdőtűzzel kapcsolatos szolgáltatások, legalább 75 millió EUR erdőirtás és 56 millió EUR várostervezés esetében, figyelembe véve, hogy ezek a számok i. konzervatív feltételezéseken alapulnak, és ii. nem tartalmaznak olyan lehetséges előnyöket, amelyek például a vulkánkitörések és földrengések miatti katasztrófaelhárításhoz, sem olyanokat, amelyek a mezőgazdaságban és vidékfejlesztésben végbemenő hatékonyságnövekedéshez kapcsolódnak.

A költségek tekintetében nem elegendő csak a közösségi költségekkel foglalkozni, amelyek a GMES kezdeti üzemszerű működésének teljes időszakára (2011–2013) összesen 150 millió eurót tennének ki (ebből 43 millió EUR a kísérő kutatási tevékenységek finanszírozása a hetedik kutatási keretprogramból). Figyelembe kell venni a tagállami szinten felmerülő költségeket is. Noha a tagállamoknál felmerülő költségekre nincs részletes becslés, a Corine felszínborítás-figyelési programból származó korábbi tapasztalatok és az EGT által szolgáltatott adatok alapján ezek a közösségi költségek háromszorosát tehetik ki. A feltételezés szerint mind az 1., mind a 2. opció nagyobb általános költségeket eredményezne az EU és a tagállamok számára, a következők miatt: i. a szolgáltatásokhoz szükséges adatok drágább beszerzése, mivel nem lehet kihasználni a méretgazdaságosságot és a jobb vevői alkupozíciót, és ii. teljesen decentralizált szolgáltatás esetén párhuzamos infrastruktúráknak kell kialakulniuk.

A 2011–2013 időszakra ezért a preferált lehetőség a harmadik, mivel a hatásvizsgálat kimutatta, hogy ebben az esetben i. a GMES kezdeti üzemszerű működésének konkrét céljai nagy valószínűséggel teljesülnek, és ii. csökkenhetnek az általános költségek, például a szolgáltatásokhoz szükséges adatok központosított beszerzésével. A közösségi finanszírozás egyébként mindenképpen koordinációs tevékenységgel jár. A javasolt rendelet által lefedett időszakban valószínűleg nem fog hatályba lépni kifejezetten a GMES-ről szóló közösségi szabályozás.

Az értékelés három szakaszban történik (előzetes, időközi és utólagos). A hatásvizsgálat mellett a Bizottságnak értékeléseket kell készítenie a következőkről: i. előkészítés, és ii. adathozzáféréssel kapcsolatos tevékenységek, hogy el lehessen készíteni az üzemszerű működés első munkaprogramját. Ezenkívül legkésőbb 2012 végéig közbenső értékelő jelentést kell készíteni. Végül a kezdeti üzemszerű működés befejeztével utólagos értékelést kell végezni.

A Bizottság biztosítja, hogy az üzemszerűen működő katasztrófaelhárítási és szárazföld-figyelési szolgáltatások keretében kötött szerződések és támogatási szerződések előírják a Bizottság általi, szükség esetén helyszíni – szúrópróbaszerű ellenőrzést is magában foglaló – felügyeletet és pénzügyi ellenőrzést, valamint a Számvevőszék általi ellenőrzéseket. Szükség esetén a Bizottság a program felügyelete és megvalósítása során igénybe veheti külső műszaki szakértők segítségét is. A helyszíni ellenőrzések eredménye alapján a Bizottság – szükség esetén – biztosítja az eredetileg jóváhagyott pénzügyi hozzájárulás mértékének, illetve kiutalási feltételeinek, valamint a kifizetések ütemezésének a módosítását.

A pénzügyi felügyelet mellett a Bizottság olyan mechanizmusokat is alkalmazni fog, amelyek garantálják a szolgáltatások folyamatosan jó minőségét. Végül a Bizottság felhasználói fórumokat fog szervezni, hogy biztosítsa a szolgáltatások felhasználó-központúságát.

[1] A Bizottság 2002. december 23-i 2342/2002/EK, Euratom rendelete az Európai Közösségek általános költségvetésére alkalmazandó költségvetési rendeletről szóló 1605/2002/EK, Euratom tanácsi rendelet végrehajtására vonatkozó részletes szabályok megállapításáról (HL L 357., 2002.12.31., 1. oldal), amely legutóbb a 2007. április 23-i 478/2007/EK, Euratom bizottsági rendelettel (HL L 111., 2007.4.28., 13. o.) módosult.

[2] A 6. kutatási keretprogramban az EU 100 millió eurót költött GMES-projektekre, míg az ESA további 100 millió eurót ruházott be GMES-szolgáltatások elemeit érintő projektekbe. A hetedik kutatási keretprogram „Együttműködés” című programjának űrtechnológiai témaköre keretében az EU 2007 és 2013 között 430 millió eurót szán GMES-szolgáltatásokat érintő projektekre és az ezekhez a szolgáltatásokhoz beszerzendő adatokra. Az EU a 7. kutatási keretprogram űrtechnológiai témaköréből további 624 millió euróval járul hozzá az ESA GMES-űrkomponensre vonatkozó programjához, ami mindösszesen 2246 millió eurót (2008-as állapot) tesz ki (beleértve az ESA-tagállamoktól származó pénzeszközöket is).

IT

(...PICT...)|COMMISSIONE DELLE COMUNITÀ EUROPEE|

Bruxelles, 20.5.2009

SEC(2009) 640

DOCUMENTO DI LAVORO DEI SERVIZI DELLA COMMISSIONE

che accompagna la Proposta di REGOLAMENTO DEL PARLAMENTO EUROPEO E DEL CONSIGLIO relativo al programma europeo di osservazione della terra (GMES) e alla sua fase iniziale di operatività (2011 – 2013) SINTESI DELLA VALUTAZIONE DELL'IMPATTO {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

SINTESI

La presente valutazione dell'impatto è stata elaborata dai servizi della Commissione a supporto della proposta della Commissione di regolamento del Parlamento europeo e del Consiglio relativo al programma europeo di osservazione della terra (GMES) e alla sua fase iniziale di operatività (2011–2013). Fornisce inoltre una valutazione ex ante conformemente all'articolo 21, paragrafo 1, delle modalità d'esecuzione del regolamento finanziario Regolamento (CE, Euratom) n. 2342/2002 della Commissione, del 23 dicembre 2002, recante modalità d'esecuzione del regolamento (CE, Euratom) n. 1605/2002 del Consiglio che stabilisce il regolamento finanziario applicabile al bilancio generale delle Comunità europee (GU L 357 del 31.12.2002, pag. 1), modificato da ultimo dal regolamento (CE, Euratom) n. 478/2007 della Commissione, del 23 aprile 2007 (GU L 111 del 28.4.2007, pag. 13). . [1]

Regolamento (CE, Euratom) n. 2342/2002 della Commissione, del 23 dicembre 2002, recante modalità d'esecuzione del regolamento (CE, Euratom) n. 1605/2002 del Consiglio che stabilisce il regolamento finanziario applicabile al bilancio generale delle Comunità europee (GU L 357 del 31.12.2002, pag. 1), modificato da ultimo dal regolamento (CE, Euratom) n. 478/2007 della Commissione, del 23 aprile 2007 (GU L 111 del 28.4.2007, pag. 13).

Il GMES è e continuerà ad essere cofinanziato a livello europeo, intergovernativo e nazionale in base a rapporti di partenariato tra i vari soggetti. L'UE coordinerà questi partenariati e gestirà il proprio contributo al GMES, che consiste in attività di sviluppo e in una fase operativa.

Per quanto riguarda le attività di sviluppo, attualmente questo contributo si concretizza, in particolare, nel cofinanziamento di attività di ricerca nell'ambito del 6PQ e del 7PQ Nell'ambito del 6PQ, l'UE ha speso 100 milioni di euro per progetti legati al GMES, mentre l'ASE ha investito altri 100 milioni di euro per progetti relativi alla fornitura di servizi GMES. Nel quadro del tema "Spazio" del programma specifico "Cooperazione" del 7PQ, l'UE metterà a disposizione, tra il 2007 e il 2013, 430 milioni di euro per progetti relativi a servizi GMES e per l'acquisizione dei dati per questi servizi. Altri 624 milioni di euro verranno forniti nell'ambito del tema "Spazio" del 7PQ per lo sviluppo del programma dell'ASE relativo alla componente spaziale del GMES, il cui bilancio complessivo ammonta (condizioni economiche 2008) a 2 246 milioni di euro (inclusi i finanziamenti da parte degli Stati membri dell'ASE). . I primi servizi operativi nel campo della gestione delle emergenze e del monitoraggio del territorio sono finanziati nel quadro di azioni preparatorie, a fianco di alcuni altri elementi operativi nel settore terrestre (Corine Land Cover e Urban Atlas). [2]

Nell'ambito del 6PQ, l'UE ha speso 100 milioni di euro per progetti legati al GMES, mentre l'ASE ha investito altri 100 milioni di euro per progetti relativi alla fornitura di servizi GMES. Nel quadro del tema "Spazio" del programma specifico "Cooperazione" del 7PQ, l'UE metterà a disposizione, tra il 2007 e il 2013, 430 milioni di euro per progetti relativi a servizi GMES e per l'acquisizione dei dati per questi servizi. Altri 624 milioni di euro verranno forniti nell'ambito del tema "Spazio" del 7PQ per lo sviluppo del programma dell'ASE relativo alla componente spaziale del GMES, il cui bilancio complessivo ammonta (condizioni economiche 2008) a 2 246 milioni di euro (inclusi i finanziamenti da parte degli Stati membri dell'ASE).

All'inizio del prossimo decennio (2011-2013) i servizi operativi potrebbero essere forniti su scala più vasta. Potrebbero essere necessari investimenti per allestire le infrastrutture adatte alla necessaria catena di elaborazione dei servizi e al lancio dei prodotti basati sui prototipi messi a punto nel corso delle precedenti azioni di ricerca. Il 7PQ è uno strumento di R&S e di conseguenza non è idoneo a sostenere la fase iniziale di operatività del GMES in quanto questa richiede un sostegno più stabile. Occorre pertanto istituire gli opportuni meccanismi per un intervento comunitario. È questa problematica che il regolamento proposto intende affrontare. La realizzazione del programma GMES pienamente operativo, nell'ambito del quale l'UE potrebbe garantire il proprio finanziamento a lungo termine all'iniziativa GMES nel suo complesso, è prevista nel corso del prossimo quadro finanziario pluriennale dell'UE (a decorrere dal 2014). Il fabbisogno finanziario complessivo del GMES dopo il 2013 sarà oggetto di future analisi che la Commissione effettuerà in base a principi prestabiliti di ripartizione dei costi e a una valutazione dei costi medesimi fondata sulla portata dei servizi.

A questo proposito, è opportuno ricordare che il finanziamento a lungo termine del GMES dovrebbe essere sviluppato secondo un approccio modulare. Ciò significa che ogni possibile ampliamento della portata dei servizi GMES e ogni nuova evoluzione del GMES saranno valutati in rapporto al principio dell'efficienza in termini di costi, alle esigenze degli utenti e agli interessi politici dell'UE. Nel quadro delle fase iniziale di operatività del GMES, ovvero nel periodo 2011-2013, saranno finanziate le attività nei campi di seguito elencati:

· servizi di risposta alle emergenze;

· servizi di monitoraggio del territorio;

e attività ausiliarie, quali:

· misure a sostegno dell'utilizzo dei servizi da parte degli utenti;

· accesso ai dati;

· componente spaziale del GMES.

Ai fini della scelta delle attività per la fase iniziale di operatività del GMES sono stati impiegati i seguenti criteri specifici:

· maturità tecnica sufficiente;

· continuità con l'azione preparatoria del periodo 2008-2010;

· accertate potenzialità di sviluppo per i servizi a valle;

· i fornitori di servizi sono operatori industriali e senza un ulteriore intervento dell'UE interromperebbero le attività, mentre nel campo del monitoraggio marino e atmosferico i servizi sono prestati principalmente da istituzioni pubbliche che prima del 2013 saranno in grado di proseguire le attività (anche se probabilmente a un livello meno ambizioso) senza sostegno comunitario;

· per quanto riguarda i servizi per le emergenze, è ovvio che sarebbe preferibile mettere a disposizione delle autorità di protezione civile, su base operativa, la cartografia d'emergenza già nel 2011, e non nel 2014.

La valutazione dell'impatto si fonda su un'ampia consultazione delle parti interessate, dalla quale è venuta la conferma della necessità ambientale e politica dei servizi GMES. Non disporre, nel periodo 2011-2013, di servizi operativi di risposta alle emergenze e di servizi di monitoraggio del territorio coordinati a livello dell'UE determinerebbe i seguenti problemi:

· una volta terminati (nel 2011) i progetti di ricerca in corso, esiste il rischio che nel periodo contemplato dal regolamento proposto le autorità di protezione civile non abbiano alcun accesso alla cartografia d'emergenza oppure continuino a realizzarla singolarmente senza alcun coordinamento, dovendo per questo affidarsi a dati acquistati a prezzi assai elevati;

· gli utenti dei servizi di monitoraggio del territorio (ad esempio, le agenzie per l'ambiente) si troverebbero ad affrontare problemi analoghi tra il 2011 ed il 2013: tra l'altro non sarebbero disponibili con continuità i prodotti di loro interesse, né sarebbero disponibili a condizioni ragionevoli i dati di osservazione della terra (in particolare i dati satellitari);

· se nel periodo 2011-2013 mancherà un'azione comunitaria che consenta l'avvio dei servizi operativi di risposta alle emergenze e di monitoraggio del territorio, si prospetta il rischio di un'interruzione inaccettabile tra i progetti di ricerca che forniscono i servizi preoperativi e i servizi che verranno erogati a decorrere dal 2014 da un programma GMES pienamente operativo;

· esiste il rischio che un lungo vuoto tra la conclusione delle attività di ricerca e l'inizio delle attività a pieno regime dopo il 2014 comprometta lo slancio di competitività dell'industria e la nascita di soluzioni commercialmente valide tra il 2011 e il 2013.

Per far fronte a questa problematica, il regolamento proposto si pone i seguenti obiettivi specifici:

· assicurare la fornitura di servizi di risposta alle emergenze alle autorità di protezione civile;

· assicurare la fornitura di servizi di monitoraggio del territorio alle autorità pubbliche europee (comprese le agenzie per l'ambiente);

· contribuire alla produzione di informazioni ambientali e alla loro messa a disposizione del pubblico;

· stimolare – dal punto di vista dell'occupazione, dell'innovazione e della competitività internazionale – la crescita del settore dell'osservazione della terra a valle.

Gli obiettivi operativi del regolamento proposto sono:

· assicurare la fornitura dei seguenti servizi operativi di risposta alle emergenze tra il 2011 e il 2013:

– servizio cartografico europeo per la risposta alle emergenze;

– integrazione tra i prodotti per la risposta alle emergenze;

· assicurare la fornitura dei seguenti servizi operativi di monitoraggio del territorio tra il 2011 e il 2013:

– servizio periodico di cartografia della copertura del suolo;

– attività di monitoraggio dinamico del territorio, anche per quanto concerne variabili climatiche essenziali a supporto del monitoraggio dei cambiamenti climatici;

· realizzare attività ausiliarie tra il 2011 e il 2013, quali misure a sostegno dell'utilizzo dei servizi operativi da parte degli utenti, acquisizione di dati a supporto dei servizi e componente spaziale del GMES.

Le opzioni strategiche disponibili per conseguire gli obiettivi definiti nel capitolo 3 della valutazione dell'impatto sono:

· uno scenario di base senza alcun intervento;

· opzione 1: soltanto il metodo aperto di coordinamento;

· opzione 2: intervento normativo;

· opzione 3: finanziamento comunitario.

Queste tre opzioni, che non si escludono a vicenda, potrebbero essere eventualmente associate tra loro. Per maggiore chiarezza, l'impatto di ciascuna di esse è tuttavia analizzato separatamente. La realizzazione della fase iniziale di operatività del GMES avverrà, inoltre, nel quadro di governance descritto compiutamente nella comunicazione "Monitoraggio globale per l'ambiente e la sicurezza (GMES): per un pianeta più sicuro" [COM(2008) 748 del 12.11.2008] e nella valutazione dell'impatto che l'accompagna. L'analisi delle diverse opzioni si basa, infine, sull'ipotesi che l'accesso ai dati e alle informazioni GMES sia pieno e aperto. La Commissione continuerà a esaminare se lo sviluppo di opportunità di mercato e tariffe d'uso correlate ai costi potranno alla fine rendere possibile una riduzione della quota degli investimenti pubblici dopo il 2014.

La tavola che segue confronta le diverse opzioni in rapporto ai suddetti obiettivi e al principio di efficacia dei costi.

Opzione|Probabilità di conseguire gli obiettivi e i benefici corrispondenti|Costo totale (bilanci degli Stati membri e della Comunità)|Efficacia dei costi|

1|+|Bilancio comunitario:stanziamenti -risorse umane +spese amministrative +|Costi degli Stati membri++++|+|

2|+|Bilancio comunitario:stanziamenti -risorse umane +spese amministrative +|Costi degli Stati membri ++++|+|

3|+++|Bilancio comunitario:stanziamenti ++risorse umane +spese amministrative +|Costi degli Stati membri+++|+++|

La probabilità del conseguimento degli obiettivi è esaminata nelle sezioni 5.2.1, 5.3.1 e 5.4.1 della valutazione dell'impatto. Si ritiene improbabile che le opzioni 1 e 2 riescano a conseguire gli obiettivi specifici della fase iniziale di operatività del GMES, e ciò per i seguenti motivi: i) problemi a livello di fornitura di servizi paneuropei, ii) mancanza di capacità e know-how in alcuni Stati membri e iii) non-sostenibilità (soprattutto per motivi di bilancio).

La sezione 5.4 e l'allegato V quantificano i benefici derivanti dal pieno conseguimento degli obiettivi. Per quanto concerne l'anno di riferimento 2012, rientrerebbero nei benefici annuali direttamente collegati al GMES 135 milioni di euro per i servizi alluvioni, 9 milioni di euro per i servizi antincendio, almeno 75 milioni di euro per il disboscamento e 56 milioni di euro per la pianificazione urbana. Va specificato che questi dati numerici i) si basano su ipotesi prudenti e ii) non comprendono i benefici connessi, ad esempio, alla risposta a emergenze quali eruzioni vulcaniche e terremoti, né i benefici correlati a incrementi di efficienza a livello agricolo e di sviluppo rurale.

Sotto il profilo dei costi, non basta concentrarsi unicamente sui costi a carico della CE, che ammonterebbero a 150 milioni di euro (compresi i 43 milioni di euro per le connesse attività di ricerca finanziate nell'ambito del 7PQ) per l'intera fase iniziale di operatività del GMES (2011-2013). Vanno presi in considerazione anche i costi a livello degli Stati membri. L'esperienza maturata con il programma Corine Land Cover e i dati presentati dall'AEA indicano che i costi sostenuti dagli Stati membri potrebbero essere il triplo di quelli sostenuti dalla CE, anche se mancano stime accurate in merito. Si calcola che entrambe le opzioni 1 e 2 determinerebbero costi complessivi più elevati per l'UE e gli Stati membri per i seguenti motivi: i) maggiori costi per l'acquisizione dei dati necessari alla fornitura dei servizi, vista l'assenza di economie di scala e di un contropotere negoziale ( countervailing buying power ), e ii) la necessità di duplicare le infrastrutture nel caso di servizi forniti su basi totalmente decentrate.

L'opzione 3 è dunque quella privilegiata per il periodo 2011-2013, in quanto è stato dimostrato che essa i) renderebbe molto probabile il conseguimento degli obiettivi specifici della fase iniziale di operatività del GMES e ii) consentirebbe di ridurre i costi complessivi anche attraverso l'acquisizione centralizzata dei dati necessari per i servizi. Al finanziamento da parte dell'UE dovrebbero comunque affiancarsi attività di coordinamento. Non è prevista l'entrata in vigore di alcun regolamento comunitario riguardante specificamente il GMES nel periodo contemplato dal regolamento proposto.

Verranno svolte valutazioni in fase ex ante, intermedia ed ex post. È previsto che, oltre a questa valutazione dell'impatto, la Commissione effettui una valutazione: i) dell'azione preparatoria e ii) delle attività di accesso ai dati, in preparazione del primo programma di lavoro per le attività operative. Inoltre entro la fine del 2012 sarà elaborata una relazione di valutazione intermedia ed infine una valutazione ex post sarà realizzata al termine delle attività della fase operativa iniziale.

La Commissione vigilerà affinché gli appalti e le convenzioni di sovvenzione conclusi in relazione ai servizi operativi di risposta alle emergenze e di monitoraggio del territorio prevedano la supervisione e il controllo finanziari da parte della Commissione, se del caso mediante controlli sul posto anche a campione, e audit della Corte dei conti. La Commissione potrebbe essere assistita, ove necessario, da esperti tecnici indipendenti durante il monitoraggio dell'attuazione del programma. Se necessario, in base ai risultati dei controlli sul posto, la Commissione provvederà affinché siano rettificati l'ammontare o le condizioni di concessione del contributo finanziario originariamente approvato e il calendario dei pagamenti.

Oltre alla supervisione finanziaria, la Commissione predisporrà meccanismi volti a garantire la qualità costante dei servizi forniti. Essa organizzerà, infine, forum degli utenti per verificare che i servizi rispondano alle loro esigenze.

[1] Regolamento (CE, Euratom) n. 2342/2002 della Commissione, del 23 dicembre 2002, recante modalità d'esecuzione del regolamento (CE, Euratom) n. 1605/2002 del Consiglio che stabilisce il regolamento finanziario applicabile al bilancio generale delle Comunità europee (GU L 357 del 31.12.2002, pag. 1), modificato da ultimo dal regolamento (CE, Euratom) n. 478/2007 della Commissione, del 23 aprile 2007 (GU L 111 del 28.4.2007, pag. 13).

[2] Nell'ambito del 6PQ, l'UE ha speso 100 milioni di euro per progetti legati al GMES, mentre l'ASE ha investito altri 100 milioni di euro per progetti relativi alla fornitura di servizi GMES. Nel quadro del tema "Spazio" del programma specifico "Cooperazione" del 7PQ, l'UE metterà a disposizione, tra il 2007 e il 2013, 430 milioni di euro per progetti relativi a servizi GMES e per l'acquisizione dei dati per questi servizi. Altri 624 milioni di euro verranno forniti nell'ambito del tema "Spazio" del 7PQ per lo sviluppo del programma dell'ASE relativo alla componente spaziale del GMES, il cui bilancio complessivo ammonta (condizioni economiche 2008) a 2 246 milioni di euro (inclusi i finanziamenti da parte degli Stati membri dell'ASE).

NL

(...PICT...)|COMMISSIE VAN DE EUROPESE GEMEENSCHAPPEN|

Brussel, 20.5.2009

SEC(2009) 640

WERKDOCUMENT VAN DE DIENSTEN VAN DE COMMISSIE

bij het Voorstel voor een VERORDENING VAN HET EUROPEES PARLEMENT EN DE RAAD inzake het Europees programma voor aardobservatie (GMES) en zijn initiële operationele diensten (2011–2013) SAMENVATTING VAN DE EFFECTBEOORDELING {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

SAMENVATTING

Deze effectbeoordeling is opgesteld door de diensten van de Commissie ten behoeve van het voorstel voor een verordening van het Europees Parlement en de Raad inzake het Europees programma voor aardobservatie (GMES) en zijn initiële operationele diensten (2011–2013). Zij bevat ook een evaluatie vooraf, overeenkomstig artikel 21, lid 1, van de uitvoeringsvoorschriften van het Financieel Reglement Verordening (EG, Euratom) nr. 2342/2002 van de Commissie van 23 december 2002 tot vaststelling van uitvoeringsvoorschriften van Verordening (EG, Euratom) nr. 1605/2002 van de Raad houdende het Financieel Reglement van toepassing op de algemene begroting van de Europese Gemeenschappen (PB L 357 van 31.12.2002, blz. 1), laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG, Euratom) nr. 478/2007 van de Commissie van 23 april 2007 (PB L 111 van 28.4.2007, blz. 13). . [1]

Verordening (EG, Euratom) nr. 2342/2002 van de Commissie van 23 december 2002 tot vaststelling van uitvoeringsvoorschriften van Verordening (EG, Euratom) nr. 1605/2002 van de Raad houdende het Financieel Reglement van toepassing op de algemene begroting van de Europese Gemeenschappen (PB L 357 van 31.12.2002, blz. 1), laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG, Euratom) nr. 478/2007 van de Commissie van 23 april 2007 (PB L 111 van 28.4.2007, blz. 13).

GMES wordt momenteel medegefinancierd op Europees, intergouvernementeel en nationaal niveau op basis van partnerschappen tussen de diverse actoren en dat zal ook in de toekomst zo blijven. De EU zal zowel zorgen voor de coördinatie van deze partnerschappen als voor het beheer van haar eigen GMES-bijdrage, bestaande uit ontwikkelingsactiviteiten en een operationele fase.

Wat ontwikkelingsactiviteiten betreft bestaat deze bijdrage momenteel met name in de medefinanciering van onderzoekactiviteiten onder KP7 en KP6 Onder het zesde kaderprogramma heeft de EU 100 miljoen euro uitgegeven voor GMES-projecten, terwijl het ESA van zijn kant 100 miljoen euro in the GMES-projecten voor dienstenelementen heeft geïnvesteerd. In het ruimtethema van het specifiek programma Samenwerking van het zevende kaderprogramma zal de EU 430 miljoen euro beschikbaar stellen voor GMES-projecten voor diensten en voor de verwerving van gegevens voor deze diensten tussen 2007 en 2013. Ook zal een bijdrage van 624 miljoen euro uit het ruimtethema van het zevende kaderprogramma worden besteed aan de ontwikkeling van het GMES-ruimtecomponentprogramma van het ESA, waarvoor in totaal 2 246 miljoen euro (economische situatie 2008) is uitgetrokken (inclusief middelen van ESA-lidstaten). . De eerste operationele diensten voor rampenbeheer en landmonitoring worden gefinancierd in het kader van voorbereidende acties als aanvulling op een aantal andere operationele elementen inzake landmonitoring (Corine Land Cover, Urban Atlas). [2]

Onder het zesde kaderprogramma heeft de EU 100 miljoen euro uitgegeven voor GMES-projecten, terwijl het ESA van zijn kant 100 miljoen euro in the GMES-projecten voor dienstenelementen heeft geïnvesteerd. In het ruimtethema van het specifiek programma Samenwerking van het zevende kaderprogramma zal de EU 430 miljoen euro beschikbaar stellen voor GMES-projecten voor diensten en voor de verwerving van gegevens voor deze diensten tussen 2007 en 2013. Ook zal een bijdrage van 624 miljoen euro uit het ruimtethema van het zevende kaderprogramma worden besteed aan de ontwikkeling van het GMES-ruimtecomponentprogramma van het ESA, waarvoor in totaal 2 246 miljoen euro (economische situatie 2008) is uitgetrokken (inclusief middelen van ESA-lidstaten).

In het begin van het volgende decennium (2011–2013) zouden operationele diensten op veel grotere schaal kunnen worden geleverd. Het is mogelijk dat moet worden geïnvesteerd om de passende infrastructuur voor de vereiste dienstverwerkingsketen op te zetten en om producten te lanceren die gebaseerd zijn op in eerdere onderzoekacties ontwikkelde prototypes. KP7 is een O&O-hulpmiddel en als zodanig niet bedoeld ter ondersteuning van initiële operationele activiteiten, aangezien die op een meer permanente basis moeten worden uitgevoerd . Daarom moeten passende mechanismen voor een optreden van de Gemeenschap worden opgezet. Dit is een uitdaging die de voorgestelde verordening wil aangaan. Verwacht wordt dat het volgroeide GMES-programma, in het kader waarvan de EU-bijdrage aan het alomvattende GMES-initiatief op lange termijn zou kunnen worden gefinancierd, tijdens het volgende meerjarig financieel kader van de EU (vanaf 2014) tot stand zal komen. Voor de algemene financieringsbehoeften van GMES na 2013 zal een door de Commissie geleide analyse worden uitgevoerd op basis van welomschreven beginselen inzake kostendeling en een kostenevaluatie op basis van het bereik van de diensten.

In dit verband zij eraan herinnerd dat de GMES-financieringsaanpak op lange termijn modulair moet worden ontwikkeld. Dit betekent dat nieuwe uitbreidingen in het bereik van GMES-diensten en elke nieuwe GMES-ontwikkeling aan de criteria kostenefficiëntie, gebruikersbehoeften en belang voor het EU-beleid moeten worden getoetst. Voor de periode 2011–2013 zullen in het kader van de initiële operationele GMES-diensten activiteiten op de volgende gebieden worden gefinancierd:

· rampenbestrijdingsdiensten;

· landmonitoringdiensten;

en bijbehorende activiteiten, waaronder:

· maatregelen ter ondersteuning van het gebruik van de diensten;

· gegevenstoegang;

· GMES-ruimtecomponent.

De volgende specifieke criteria werden gehanteerd voor de keuze van activiteiten voor initiële operationele GMES-diensten:

· voldoende technische rijpheid;

· continuïteit met de voorbereidende actie 2008-2010;

· bewezen potentieel voor de ontwikkeling van downstreamdiensten;

· dienstverleners zijn ondernemers en zouden zonder extra maatregelen van de EU hun activiteiten staken, terwijl zee- en luchtmonitoringdiensten vooral worden geleverd door overheidsinstellingen die hun activiteiten tot 2013 zonder communautaire steun kunnen voortzetten, al zij het waarschijnlijk op minder ambitieuze schaal;

· wat rampendiensten betreft verdient het duidelijk de voorkeur rampenkaarten op operationele basis al in 2011 en niet in 2014 ter beschikking van de civielebeschermingsdiensten te stellen.

De effectbeoordeling is gebaseerd op uitgebreide raadpleging van de belanghebbenden, waarbij de behoefte aan GMES-diensten voor het milieu en het beleid werd bevestigd. Een gebrek aan operationele rampenbestrijdings- en landmonitoringdiensten in de periode 2011–2013, die door de EU worden gecoördineerd, zou leiden tot de volgende problemen:

· het gevaar bestaat dat civielebeschermingsdiensten na afloop van de lopende onderzoekprojecten (in 2011) ofwel helemaal geen toegang tot rampenkaarten hebben ofwel dat ze die ieder voor zich op een ongecoördineerde wijze blijven produceren, waardoor zij afhankelijk zijn van tegen een zeer hoge prijs aangekochte gegevens;

· gebruikers van landmonitoringdiensten (bv. milieuagentschappen) zouden tussen 2011 en 2013 met soortgelijke problemen worden geconfronteerd en niet continu over de relevante producten en niet onder redelijke voorwaarden over aardobservatiegegevens (met name satellietgegevens) kunnen beschikken;

· zonder communautaire actie in de periode 2011–2013 ten behoeve van de levering van initiële operationele landmonitoring- en rampenbestrijdingsdiensten bestaat het risico van een onaanvaardbare onderbreking tussen de onderzoekprojecten die preoperationele diensten leveren en de in het kader van een volgroeid GMES-programma vanaf 2014 geleverde diensten;

· het risico bestaat dat een lange periode tussen het eind van de onderzoekactiviteiten en het begin van volgroeide diensten na 2014 de stimulans voor het concurrentievermogen van de industrie en voor de verwezenlijking van commercieel levensvatbare oplossingen tussen 2011 en 2013 aanzienlijk afzwakken.

Om deze uitdagingen aan te gaan, zijn in de voorgestelde verordening de volgende specifieke doelstellingen opgenomen:

· voorzien in de levering van rampenbestrijdingsdiensten aan civielebeschermingsdiensten;

· voorzien in de levering van landmonitoringdiensten aan overheden (inclusief milieuagentschappen) in Europa;

· bijdragen tot de productie en de beschikbaarheid van milieu-informatie voor het publiek;

· bevorderen van de groei van de downstream aardobservatiesector met het oog op werkgelegenheid, innovatie en internationaal concurrentievermogen.

De operationele doelstellingen van de voorgestelde verordening zijn:

· voorzien in de levering van de volgende operationele rampenbestrijdingsdiensten tussen 2011 en 2013:

– Europese karteringsdienst voor rampenbestrijding; en

– productintegratie voor rampenbestrijding;

· voorzien in de levering van de volgende operationele landmonitoringdiensten tussen 2011 en 2013:

– periodieke karteringsdienst voor landbedekking;

– dynamische landmonitoringactiviteiten, waaronder essentiële klimaatvariabelen ter ondersteuning van monitoring van de klimaatverandering;

· uitvoering van bijbehorende activiteiten tussen 2011 en 2013, inclusief maatregelen ter ondersteuning van het gebruik van operationele diensten, levering van gegevens ter ondersteuning van de diensten en operationele GMES-ruimtecomponentdiensten.

De mogelijke beleidsopties voor de verwezenlijking van de in punt 3 van de effectbeoordeling bepaalde doelstellingen zijn:

· basisscenario ("niets doen");

· optie 1: alleen open coördinatiemethode;

· optie 2: regelgevingsactie;

· optie 3: communautaire financiering.

Deze opties sluiten elkaar niet uit en kunnen eventueel alle drie worden gecombineerd. Voor de duidelijkheid wordt het effect van elk van deze opties hier afzonderlijk geanalyseerd. Daarnaast zullen de initiële operationele GMES-diensten worden geïmplementeerd binnen de governanceregeling die gedetailleerd is beschreven in de mededeling Wereldwijde monitoring voor milieu en veiligheid (GMES): voor een veiliger planeet, COM(2008) 748 van 12.11.2008, en de bijbehorende effectbeoordeling. Ten slotte is er bij de analyse van de verschillende opties van uitgegaan dat GMES-gegevens en -informatie volledig en open toegankelijk zullen zijn. De Commissie zal verder onderzoeken of de ontwikkeling van marktkansen en op kosten gebaseerde gebruikersbijdragen uiteindelijk een vermindering van het aandeel aan overheidsinvesteringen na 2014 mogelijk zullen maken.

In de onderstaande tabel worden de opties in het licht van de bovengenoemde doelstellingen en het kosteneffectiviteitsbeginsel vergeleken.

Optie|Waarschijnlijkheid dat de doelstellingen en de bijbehorende voordelen worden verwezenlijkt|Totale kosten (inclusief financiering door de Gemeenschap en de lidstaten)|Kosteneffectiviteit|

1|+|Communautaire begroting:kredieten -pers. middelen +adm. uitgaven +|Kosten in lidstaten++++|+|

2|+|Communautaire begroting:kredieten -pers. middelen +adm. uitgaven +|Kosten in lidstaten ++++|+|

3|+++|Communautaire begroting:kredieten ++pers. middelen +adm. uitgaven +|Kosten in lidstaten+++|+++|

De waarschijnlijkheid dat de doelstellingen worden gehaald, is besproken in de punten 5.2.1, 5.3.1 en 5.4.1 van de effectbeoordeling. Het wordt onwaarschijnlijk geacht dat de specifieke doelstellingen van de initiële operationele GMES-diensten met opties 1 en 2 kunnen worden bereikt om de volgende redenen: 1) problemen met de levering van pan-Europese diensten; 2) gebrek aan capaciteit en knowhow in sommige lidstaten en 3) gebrek aan duurzaamheid (met name om budgettaire redenen).

In punt 5.4 en bijlage V worden de voordelen gekwantificeerd die zouden worden behaald als de doelstellingen ten volle worden verwezenlijkt. In het referentiejaar (2012) zouden de jaarlijkse voordelen die direct uit GMES voortvloeien het volgende omvatten: 135 miljoen euro voor overstromingsdiensten, 9 miljoen euro voor diensten voor ongecontroleerde branden, minimaal 75 miljoen euro voor ontbossing en 56 miljoen euro voor stadsplanning. Daarbij moet worden vermeld dat deze cijfers 1) gebaseerd zijn op voorzichtige aannamen en 2) geen voordelen omvatten die bijvoorbeeld verband houden met rampenbestrijding bij vulkaanuitbarstingen en aardbevingen of met een grotere efficiëntie in de landbouw en voor de plattelandsontwikkeling.

Wat de kosten betreft moet de aandacht niet alleen worden gevestigd op de EG-kosten, die 150 miljoen euro zouden bedragen voor de gehele periode voor de initiële operationele GMES-diensten (2011–2013), (inclusief 43 miljoen euro voor begeleidende, onder KP7 gefinancierde onderzoekactiviteiten). Ook de kosten op lidstaatniveau moeten in aanmerking worden genomen. Hoewel geen gedetailleerde schattingen van de kosten voor de lidstaten beschikbaar zijn, blijkt uit eerdere ervaring met het programma Corine Land Cover en door het Europees Milieuagentschap ingediende gegevens dat deze drie keer zo hoog zouden kunnen zijn als de EG-kosten. Verondersteld wordt dat de opties 1 en 2 beide tot hoger algemene kosten voor de EU en de lidstaten zouden leiden als gevolg van 1) hogere kosten voor het verkrijgen van de gegevens die voor de levering van de dienst vereist zijn, gezien het gebrek aan schaalvoordelen en onvoldoende kopersmacht en 2) de noodzaak om infrastructuur te dupliceren in geval van een volledig gedecentraliseerde dienstverlening.

Optie 3 is bijgevolg de meest wenselijke optie voor de periode 2011–2013 omdat is aangetoond dat het met deze optie 1) zeer waarschijnlijk is dat de specifieke doelstellingen van de initiële operationele GMES-diensten zullen worden verwezenlijkt en 2) de algemene kosten, mede door middel van een gecentraliseerde verwerving van de voor de diensten vereiste gegevens, kunnen worden gereduceerd. In ieder geval moet de EU-financiering met coördinatieactiviteiten gepaard gaan. Waarschijnlijk zal tijdens de periode die door de voorgestelde verordening wordt bestreken geen EG-verordening in werking treden die specifiek op GMES betrekking heeft.

De evaluatietaken zullen drie fasen omvatten (vooraf, tussentijds en achteraf). Het is de bedoeling dat de Commissie, naast deze effectbeoordeling, evaluaties uitvoert van 1) de voorbereidende actie en 2) activiteiten voor gegevenstoegang, ter voorbereiding van het eerste werkprogramma voor operationele diensten. Daarnaast zal uiterlijk eind 2012 een tussentijds evaluatieverslag worden opgesteld. Ten slotte zal na de voltooiing van de initiële operationele diensten een evaluatie achteraf worden uitgevoerd.

De Commissie zal ervoor zorgen dat de contracten en subsidieregelingen in het kader van de operationele rampenbestrijdings- en landmonitoringdiensten voorzien in toezicht en financiële controle door de Commissie, zo nodig door middel van controles ter plaatse, met inbegrip van steekproefsgewijze controles, en in audits door de Rekenkamer. Zo nodig kan de Commissie bij de monitoring van de uitvoering van het programma worden bijgestaan door externe technische deskundigen. Op basis van de resultaten van de controles ter plaatse zal de Commissie ervoor zorgen dat de omvang van de oorspronkelijk goedgekeurde financiële bijdrage en de daaraan verbonden voorwaarden, alsook het tijdschema voor de betalingen, zo nodig worden aangepast.

Naast het financiële toezicht zal de Commissie mechanismen opzetten om de permanente kwaliteit van de geleverde diensten te waarborgen. Ten slotte zal de Commissie gebruikersforums organiseren om te bewerkstelligen dat de diensten gebruikersgestuurd zijn.

[1] Verordening (EG, Euratom) nr. 2342/2002 van de Commissie van 23 december 2002 tot vaststelling van uitvoeringsvoorschriften van Verordening (EG, Euratom) nr. 1605/2002 van de Raad houdende het Financieel Reglement van toepassing op de algemene begroting van de Europese Gemeenschappen (PB L 357 van 31.12.2002, blz. 1), laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG, Euratom) nr. 478/2007 van de Commissie van 23 april 2007 (PB L 111 van 28.4.2007, blz. 13).

[2] Onder het zesde kaderprogramma heeft de EU 100 miljoen euro uitgegeven voor GMES-projecten, terwijl het ESA van zijn kant 100 miljoen euro in the GMES-projecten voor dienstenelementen heeft geïnvesteerd. In het ruimtethema van het specifiek programma Samenwerking van het zevende kaderprogramma zal de EU 430 miljoen euro beschikbaar stellen voor GMES-projecten voor diensten en voor de verwerving van gegevens voor deze diensten tussen 2007 en 2013. Ook zal een bijdrage van 624 miljoen euro uit het ruimtethema van het zevende kaderprogramma worden besteed aan de ontwikkeling van het GMES-ruimtecomponentprogramma van het ESA, waarvoor in totaal 2 246 miljoen euro (economische situatie 2008) is uitgetrokken (inclusief middelen van ESA-lidstaten).

DA

(...PICT...)|KOMMISSIONEN FOR DE EUROPÆISKE FÆLLESSKABER|

Bruxelles, den 20.5.2009

SEK(2009) 640

ARBEJDSDOKUMENT FRA KOMMISSIONENS TJENESTEGRENE

Ledsagedokument til Forslag til EUROPA-PARLAMENTETS OG RÅDETS FORORDNING om EU-jordobservationsprogrammet (GMES) og det første operationelle aktiviteter (2011 – 2013) RESUMÉ AF KONSEKVENSANALYSEN {KOM(2009) 223} {SEK(2009) 639}

RESUMÉ

Denne konsekvensanalyse er udarbejdet af Kommissionens tjenestegrene til støtte for forslaget til Europa-Parlamentets og Rådets forordning om EU-jordobservationsprogrammet (GMES) og dets første operationelle aktiviteter (2011-2013). Det udgør også en forudgående evaluering i overensstemmelse med artikel 21, stk. 1, i gennemførelsesbestemmelserne til finansforordningen Kommissionens forordning (EF, Euratom) nr. 2342/2002 af 23. december 2002 om gennemførelsesbestemmelser til Rådets forordning (EF, Euratom) nr. 1605/2002 af 25. juni 2002 om finansforordningen vedrørende De Europæiske Fællesskabers almindelige budget (EFT L 357 af 31.12.2002, s. 1), senest ændret ved Kommissionens forordning (EF, Euratom) nr. 478/2007 af 23. april 2007 (EUT L 111 af 28.4.2007, s. 13). . [1]

Kommissionens forordning (EF, Euratom) nr. 2342/2002 af 23. december 2002 om gennemførelsesbestemmelser til Rådets forordning (EF, Euratom) nr. 1605/2002 af 25. juni 2002 om finansforordningen vedrørende De Europæiske Fællesskabers almindelige budget (EFT L 357 af 31.12.2002, s. 1), senest ændret ved Kommissionens forordning (EF, Euratom) nr. 478/2007 af 23. april 2007 (EUT L 111 af 28.4.2007, s. 13).

GMES er for tiden og vil fremover fortsat blive samfinansieret på europæisk, mellemstatsligt og nationalt plan på basis af partnerskaber mellem de forskellige aktører. EU vil både koordinere disse partnerskaber og forvalte sit eget bidrag til GMES, som omfatter både udviklingsaktiviteter og en operationel fase.

Udviklingsaktiviteterne består for tiden især af samfinansieret forskning under RP7 og RP6 I RP6 anvendte EU 100 mio. EUR på GMES-projekter, mens ESA investerede yderligere 100 mio. EUR i GMES-tjenesteprojekter. I forbindelse med rumtemaet under særprogrammet "Samarbejde" i RP7 vil EU yde 430 mio. EUR til GMES-tjenesteprojekter og indsamling af data til disse tjenester i perioden 2007-2013. Der vil blive ydet yderligere 624 mio. EUR fra rumtemaet under RP7 til udvikling af ESA's GMES-rumkomponentprogram, som i alt beløber sig til 2 246 mio. EUR (efter de økonomiske vilkår i 2008) (inklusive finansiering fra ESA-medlemsstaterne). . De første operationelle tjenester på området beredskabsstyring og landovervågning finansieres under forberedende foranstaltninger samt andre operationelle elementer på landområdet (Corine Land Cover, Urban Atlas). [2]

I RP6 anvendte EU 100 mio. EUR på GMES-projekter, mens ESA investerede yderligere 100 mio. EUR i GMES-tjenesteprojekter. I forbindelse med rumtemaet under særprogrammet "Samarbejde" i RP7 vil EU yde 430 mio. EUR til GMES-tjenesteprojekter og indsamling af data til disse tjenester i perioden 2007-2013. Der vil blive ydet yderligere 624 mio. EUR fra rumtemaet under RP7 til udvikling af ESA's GMES-rumkomponentprogram, som i alt beløber sig til 2 246 mio. EUR (efter de økonomiske vilkår i 2008) (inklusive finansiering fra ESA-medlemsstaterne).

I begyndelsen af det næste tiår (2011-2013) vil de operationelle tjenester kun leveres i større skala. Der vil kunne være behov for investeringer til oprettelse af relevant infrastruktur til den krævede tjenestebehandlingskæde og lancering af produkter baseret på prototyper udviklet i forbindelse med tidligere forskningsinitiativer. RP7 er et F&U-redskab og er som sådan ikke beregnet til at støtte de første operationelle GMES-aktiviteter, da disse skal sikres på mere permanent basis. Det er således nødvendigt at etablere de relevante mekanismer for Fællesskabets intervention. Dette er en udfordring, som den foreslåede forordning er rettet imod. Det fuldt udviklede GMES-program, under hvilket EU's bidrag til det overordnede GMES-initiativ på længere sigt vil kunne finansieres, forventes at være på plads i forbindelse med EU's næste flerårige finansielle ramme (fra 2014). På baggrund af fastlagte principper for omkostningsdeling og et skøn over udgifterne baseret på tjenesternes omfang vil GMES's overordnede finansieringsbehov efter 2013 på et tidspunkt blive underkastet en analyse koordineret af Kommissionen.

I denne sammenhæng bør det påpeges, at det langsigtede GMES-finansieringskoncept bør udvikles modulært. Det betyder, at nye udvidelser af dækningsområdet for GMES-tjenesterne og enhver ny udvikling af GMES vil blive bedømt på baggrund af omkostningseffektivitet, brugernes behov og EU's politiske interesser. I perioden 2011–2013 vil aktiviteterne på følgende områder blive finansieret inden for rammerne af de første operationelle GMES-aktiviteter:

· beredskabstjenester

· landovervågningstjenester

og hjælpetjenesterne:

· foranstaltninger til støtte for ibrugtagning af tjenesterne

· dataadgang

· GMES-rumkomponenten.

Følgende specifikke kriterier blev anvendt ved udvælgelsen af aktiviteter i forbindelse med de første operationelle GMES-aktiviteter:

· tilstrækkelig teknologisk modenhed

· kontinuitet med de forberedende foranstaltninger 2008-2010

· dokumenteret potentiale for udvikling af downstream-tjenester

· tjenesteudbydere er kommercielle aktører og ville således indstille deres aktiviteter i manglen på yderligere EU-foranstaltninger, hvorimod sø- og atmosfæretjenester hovedsageligt leveres af offentlige institutioner, som vil være i stand til at fortsætte aktiviteterne (dog sandsynligvis i mindre omfang) inden 2013 uden fællesskabsstøtte og

· med hensyn til beredskabstjenester ville det naturligvis være at foretrække, hvis beredskabskort gøres operationelt tilgængelige for civilbeskyttelsesmyndighederne allerede i 2011 frem for i 2014.

Konsekvensanalysen er baseret på en udstrakt høring af de berørte parter, som bekræftede de miljømæssige og politiske behov for GMES-tjenesterne. En mangel på operationelle beredskabs- og landovervågningstjenester under EU-koordination i perioden 2011-2013 ville resultere i følgende problemer:

· der er risiko for, at når de eksisterende forskningsprojekter afsluttes (i 2011), vil civilbeskyttelsesmyndighederne i den periode, den foreslåede forordning dækker, enten overhovedet ikke have adgang til beredskabskort, eller de vil fortsætte med at fremstille disse kort på egen hånd på ukoordineret vis, og de vil derfor være afhængige af data indkøbt til meget høje priser

· brugere af landovervågningstjenester (f.eks. miljøagenturer) ville have lignende problemer mellem 2011 og 2013, herunder manglende fortsat disponibilitet for relevante produkter og manglende jordobservationsdata (især satellitdata) på rimelige vilkår

· uden indgriben fra Fællesskabets side i perioden 2011-2013, som muliggør indledende operationel landovervågning og beredskabstjenester, er der risiko for en uacceptabel afbrydelse mellem forskningsprojekter, der leverer præoperationelle tjenester, og de tjenester, der fra 2014 leveres i et fuldt udviklet GMES-program

· der er risiko for, at en langvarig tidskløft mellem udgangen af forskningsaktiviteterne og begyndelsen af fuldt udviklede operationelle aktiviteter efter 2014 i betragteligt omfang ville kunne svække den stimulerende effekt for industriens konkurrenceevne og fremkomsten af kommercielt levedygtige løsninger mellem 2011 og 2013.

Som svar på denne udfordring er målsætningerne i forslaget til forordning følgende:

· gøre det muligt at udbyde beredskabstjenester til civilbeskyttelsesmyndigheder

· gøre det muligt at udbyde landovervågningstjenester til offentlige myndigheder (herunder miljøagenturer) i Europa

· bidrage til fremstilling af og offentlig tilgængelighed for miljøoplysninger

· stimulere væksten i downstream-sektoren for jordobservation i form af øget beskæftigelse, innovation og forbedret international konkurrenceevne.

De operationelle mål i forordningsudkastet er at:

· gøre det muligt at udbyde følgende operationelle beredskabstjenester mellem 2011 og 2013:

– europæisk kortlægningstjeneste for beredskaber og

– produktintegration for beredskaber

· gøre det muligt at udbyde følgende landovervågningstjenester mellem 2011 og 2013:

– periodiske kortlægnings tjenester vedr. arealdække

– dynamiske landovervågningsaktiviteter, herunder vedrørende vitale klimavariabler til støtte for overvågning af klimaforandring

· udføre hjælpetjenester mellem 2011 og 2013, herunder foranstaltninger til støtte for ibrugtagningen af operationelle tjenester og indkøb af data til støtte for tjenester og operationelle aktiviteter i GMES-rumkomponenten.

De politiske valgmuligheder i forbindelse med de mål, der er anført i kapitel 3 i konsekvensanalysen, er:

· Referencescenariet ("ingen handling")

· Løsningsmodel 1: Den åbne koordinationsmetode

· Løsningsmodel 2: Lovregulering

· Løsningsmodel 3: Fællesskabsfinansiering.

Disse løsningsmodeller udelukker ikke gensidigt hinanden, idet der er mulighed for at anvende alle tre modeller i kombination. Af klarhedshensyn analyseres konsekvenserne af hver enkelt af modellerne dog hver for sig. Ydermere vil de første operationelle GMES-aktiviteter blive implementeret inden for de forvaltningsrammer, der er detaljeret beskrevet i meddelelsen "Global miljø- og sikkerhedsovervågning (GMES): for en sikrere planet (KOM(2008) 748 af 12.11.2008) og den ledsagende konsekvensanalyse. Endelig er analysen af de forskellige løsningsmodeller baseret på den antagelse, at GMES-data og -information vil være fuldt ud og frit tilgængelig. Kommissionen vil fortsat undersøge, hvorvidt udvikling af markedsmulighederne og omkostningsbaserede brugerafgifter vil kunne bane vej for en reduktion af de offentlige investeringers andel efter 2014.

I nedenstående tabel sammenlignes valgmulighederne i lyset af ovenstående mål og ud fra princippet om omkostningseffektivitet.

Løsnings model|Sandsynlighed for opnåelsen af målet og de hermed forbundne fordele|Samlede udgifter (såvel Fællesskabets som medlemsstaternes (MS) budgetter)|Omkostnings effektivitet|

1|+|Fællesskabets budget:Bevillinger -Personaleressourcer +Adm. udgifter +|Udg. i MS++++|+|

2|+|Fællesskabets budget:Bevillinger -Personaleressourcer +Adm. udgifter +|Udg. i MS ++++|+|

3|+++|Fællesskabets budget:Bevillinger ++Personaleressourcer +Adm. udgifter +|Udg. i MS+++|+++|

Mulighederne for at nå målene diskuteres i afsnit 5.2.1, 5.3.1 og 5.4.1 i konsekvensanalysen. Det forventes ikke, at løsningsmodel 1 og 2 kan føre til opnåelsen af de specifikke mål for de første operationelle GMES-aktiviteter på grund af i) problemer med tilvejebringelse af fælleseuropæiske tjenester, ii) manglende kapacitet og knowhow i visse medlemsstater og iii) manglende bæredygtighed (især af budgetmæssige årsager).

I afsnit 5.4 og bilag V opregnes de fordele, der ville blive realiseret, hvis målene blev fuldt opfyldt. I referenceåret (2012) ville de årlige fordele, der direkte kan tilskrives GMES, udgøre 135 mio. EUR for tjenester vedrørende oversvømmelse, 9 mio. EUR for brandslukning, mindst 75 mio. EUR for afskovning og 56 mio. EUR for byplanlægning, idet det tages i betragtning, at disse tal i) er baseret på konservative skøn og ii) ikke indeholder fordele i forbindelse med f.eks. beredskaber over for vulkanudbrud og jordskælv eller fordele i forbindelse med effektivitetsforbedringer inden for landbrug og udvikling af landdistrikterne.

Vedrørende omkostninger er det ikke tilstrækkeligt kun at fokusere på Fællesskabets omkostninger, som i alt ville udgøre 150 mio. EUR for hele den periode, der er omfattet af de første operationelle GMES-aktiviteter (2011-2013), herunder 43 mio. EUR for ledsagende forskningsaktiviteter finansieret under RP7. Medlemsstaternes udgifter må også tages i betragtning. Selv om der ikke foreligger nogen detaljerede skøn vedrørende medlemsstaternes udgifter, viser tidligere erfaringer fra Corine arealdække-programmet og data indgivet af Miljøagenturet, at disse udgifter kan være tre gange så høje som Fællesskabets. Det antages, at både løsningsmodel 1 og løsningsmodel 2 ville føre til højere samlede udgifter for EU og medlemsstaterne på grund af i) højere udgifter til indkøb af de data, der er nødvendige for leveringen af tjenesteydelserne på grund af manglende fordele ved stordrift og mangel på markedsstyrke på aftagersiden, og ii) behovet for en fordobling af infrastrukturen i tilfælde af en fuldstændigt decentraliseret levering af tjenesten.

Løsningsmodel 3 foretrækkes derfor for perioden 2011-2013, da det er demonstreret, at den i) med stor sandsynlighed vil bevirke at de specifikke mål for de første operationelle GMES-aktiviteter vil blive nået, og ii) kan reducere de samlede udgifter, herunder ved centraliseret indkøb af de data, der er nødvendige for tjenesterne. Under alle omstændigheder bør fællesskabsfinansieringen ledsages af koordineringsaktiviteter. Ingen EF-forordninger vedrørende GMES specifikt forventes at træde i kraft i den periode, der er omfattet af den foreslåede forordning.

Evalueringerne vil blive foretaget i tre stadier (forudgående, midtvejs og efterfølgende). Foruden denne konsekvensanalyse forventes det, at Kommissionen vil udføre evalueringer af i) de forberedende foranstaltninger og ii) aktiviteter vedrørende dataadgang med henblik på at forberede det første arbejdsprogram for operationelle aktiviteter. Desuden vil der blive udarbejdet en midtvejsrapport senest ved udgangen af 2012. Endelig vil der blive udført en efterfølgende evaluering efter de indledende operationelle aktiviteter.

Kommissionen vil sikre, at kontrakter og tilskud indgået inden for rammerne af operationelle beredskabs- og landovervågningstjenester muliggør tilsyn og finansiel kontrol fra Kommissionens side, om nødvendigt ved kontroller på stedet, herunder ved stikprøver, og revision, der gennemføres af Revisionsretten. Om nødvendigt vil Kommissionen kunne assisteres af tekniske eksperter ved overvågningen af implementeringen af programmet. På grundlag af stikprøverne sørger Kommissionen om nødvendigt for, at omfanget af eller tildelingsbetingelserne for den oprindeligt godkendte finansielle støtte samt tidsplanen for betalingerne tilpasses.

Ud over det finansielle tilsyn vil Kommissionen iværksætte mekanismer til løbende sikring af kvaliteten af de leverede tjenester. Endelig vil Kommissionen organisere brugerfora med henblik på at sikre, at tjenesterne er brugerdrevne.

[1] Kommissionens forordning (EF, Euratom) nr. 2342/2002 af 23. december 2002 om gennemførelsesbestemmelser til Rådets forordning (EF, Euratom) nr. 1605/2002 af 25. juni 2002 om finansforordningen vedrørende De Europæiske Fællesskabers almindelige budget (EFT L 357 af 31.12.2002, s. 1), senest ændret ved Kommissionens forordning (EF, Euratom) nr. 478/2007 af 23. april 2007 (EUT L 111 af 28.4.2007, s. 13).

[2] I RP6 anvendte EU 100 mio. EUR på GMES-projekter, mens ESA investerede yderligere 100 mio. EUR i GMES-tjenesteprojekter. I forbindelse med rumtemaet under særprogrammet "Samarbejde" i RP7 vil EU yde 430 mio. EUR til GMES-tjenesteprojekter og indsamling af data til disse tjenester i perioden 2007-2013. Der vil blive ydet yderligere 624 mio. EUR fra rumtemaet under RP7 til udvikling af ESA's GMES-rumkomponentprogram, som i alt beløber sig til 2 246 mio. EUR (efter de økonomiske vilkår i 2008) (inklusive finansiering fra ESA-medlemsstaterne).

PL

(...PICT...)|KOMISJA WSPÓLNOT EUROPEJSKICH|

Bruksela, dnia 20.5.2009 r.

SEC(2009) 640

DOKUMENT ROBOCZY SŁUŻB KOMISJI

uzupełniający Wniosek ROZPORZĄDZENIE PARLAMENTU EUROPEJSKIEGO I RADY w sprawie europejskiego programu obserwacji Ziemi (GMES) i jego początkowych operacji (lata 2011–2013) STRESZCZENIE OCENY SKUTKÓW {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

STRESZCZENIE

Niniejsza ocena skutków została opracowana przez służby Komisji w odniesieniu do wniosku dotyczącego rozporządzenia Parlamentu Europejskiego i Rady w sprawie europejskiego programu obserwacji Ziemi (GMES) i jego początkowych operacji (lata 2011-2013). Stanowi ona również ocenę ex ante zgodnie z art. 21 ust. 1 przepisów wykonawczych do rozporządzenia finansowego Rozporządzenie Komisji (WE, Euratom) nr 2342/2002 z dnia 23 grudnia 2002 r. ustanawiające szczegółowe zasady wykonania rozporządzenia Rady (WE, Euratom) nr 1605/2002 w sprawie rozporządzenia finansowego mającego zastosowanie do budżetu ogólnego Wspólnot Europejskich (Dz.U. L 357, z 31.12.2002, s. 1), ostatnio zmienione rozporządzeniem Komisji (WE, Euratom) nr 478/2007 z dnia 23 kwietnia 2007 r. (Dz.U. L 111 z 28.4.2007, s. 13). . [1]

Rozporządzenie Komisji (WE, Euratom) nr 2342/2002 z dnia 23 grudnia 2002 r. ustanawiające szczegółowe zasady wykonania rozporządzenia Rady (WE, Euratom) nr 1605/2002 w sprawie rozporządzenia finansowego mającego zastosowanie do budżetu ogólnego Wspólnot Europejskich (Dz.U. L 357, z 31.12.2002, s. 1), ostatnio zmienione rozporządzeniem Komisji (WE, Euratom) nr 478/2007 z dnia 23 kwietnia 2007 r. (Dz.U. L 111 z 28.4.2007, s. 13).

GMES jest obecnie, i nadal będzie, współfinansowany na szczeblu europejskim, międzyrządowym i krajowym w oparciu o partnerstwa między różnymi zaangażowanymi podmiotami. UE będzie zarówno koordynowała te partnerstwa, jak i zarządzała swoim własnym wkładem do GMES, który będzie obejmował działalność rozwojową oraz fazę operacyjną.

Co się tyczy działalności rozwojowej, wkład UE polega obecnie w szczególności na współfinansowaniu działań badawczych w ramach siódmego i szóstego programu ramowego W ramach szóstego programu ramowego Unia Europejska przeznaczyła na projekty GMES 100 mln EUR, a ESA zainwestowała w elementy projektów GMES o charakterze usługowym kolejne 100 mln EUR. W okresie 2007-2013 w ramach tematu dotyczącego przestrzeni kosmicznej szczegółowego programu „Współpraca” siódmego programu ramowego Unia Europejska przeznaczy na projekty usługowe GMES oraz na dostarczanie danych dla tych usług 430 mln EUR. Dodatkowe 624 mln EUR z tematu dotyczącego przestrzeni kosmicznej w ramach siódmego programu ramowego zostanie przeznaczonych na rozwój prowadzonego przez ESA programu rozwoju komponentu kosmicznego GMES; w sumie oznacza to więc kwotę 2246 mln EUR (w warunkach gospodarczych 2008 r.), z uwzględnieniem środków pochodzących z państw członkowskich ESA. . Pierwsze usługi operacyjne w zakresie zarządzania kryzysowego oraz monitoringu obszarów lądowych finansowane są w ramach działań przygotowawczych, podobnie jak niektóre inne elementy operacyjne dotyczące obszarów lądowych (Corine Land Cover, Atlas miejski). [2]

W ramach szóstego programu ramowego Unia Europejska przeznaczyła na projekty GMES 100 mln EUR, a ESA zainwestowała w elementy projektów GMES o charakterze usługowym kolejne 100 mln EUR. W okresie 2007-2013 w ramach tematu dotyczącego przestrzeni kosmicznej szczegółowego programu „Współpraca” siódmego programu ramowego Unia Europejska przeznaczy na projekty usługowe GMES oraz na dostarczanie danych dla tych usług 430 mln EUR. Dodatkowe 624 mln EUR z tematu dotyczącego przestrzeni kosmicznej w ramach siódmego programu ramowego zostanie przeznaczonych na rozwój prowadzonego przez ESA programu rozwoju komponentu kosmicznego GMES; w sumie oznacza to więc kwotę 2246 mln EUR (w warunkach gospodarczych 2008 r.), z uwzględnieniem środków pochodzących z państw członkowskich ESA.

Na początku następnej dekady (w latach 2011-2013) usługi operacyjne mogłyby być świadczone na większą skalę. Potrzebne mogą okazać się inwestycje w celu stworzenia odpowiedniej infrastruktury na potrzeby koniecznego łańcucha przetwarzania usług oraz w celu wprowadzania na rynek produktów opartych na prototypach opracowanych w ramach wcześniejszych badań. Siódmy program ramowy stanowi narzędzie badawczo-rozwojowe i jako takie nie jest przeznaczony do wspierania początkowych operacji GMES w zakresie, w którym operacje te muszą być zapewniane w trybie ciągłym. Konieczne jest zatem stworzenie odpowiednich mechanizmów interwencji Wspólnoty. Stanowi to główne zagadnienie, rozwiązaniu którego ma służyć rozporządzenie będące przedmiotem wniosku. Osiągnięcie pełnej operacyjności programu GMES, w ramach którego mógłby być długoterminowo finansowany wkład UE w ogólną inicjatywę GMES, przewidywane jest w kolejnych wieloletnich ramach finansowych UE (od 2014 r.). Ogólne potrzeby GMES w zakresie finansowania po 2013 r. będą przedmiotem przyszłej analizy prowadzonej przez Komisję na podstawie określonych zasad dzielenia kosztów oraz oceny kosztów na podstawie zakresu usług.

W tym kontekście należy przypomnieć, że długoterminowe podejście do finansowania GMES powinno być opracowane w sposób modułowy. Oznacza to, że nowe rozszerzenia zakresu usług w ramach GMES oraz wszelkie przekształcenia GMES będą poddawane ocenie pod kątem efektywności kosztowej, potrzeb użytkowników oraz interesów polityki UE. W latach 2011-2013 w ramach wstępnych operacji GMES finansowane będą działania w następujących dziedzinach:

· usługi na potrzeby reagowania kryzysowego;

· monitoring obszarów lądowych;

oraz działania pomocnicze, takie jak:

· środki na rzecz powszechniejszego wykorzystywania usług przez użytkowników;

· dostęp do danych;

· komponent kosmiczny GMES.

W celu wyboru działań mających składać się na początkowe operacje GMES zastosowano następujące kryteria szczegółowe:

· wystarczająca dojrzałość techniczna;

· ciągłość w stosunku do działań przygotowawczych w latach 2008-2010;

· dowiedziony potencjał rozwoju usług pochodnych;

· usługodawcy to przedstawiciele przemysłu i w związku z tym bez dodatkowej interwencji UE zaprzestaliby działalności, podczas gdy w zakresie monitoringu obszarów morskich i atmosfery usługi te dostarczane są głównie przez instytucje publiczne, które bez wsparcia Wspólnoty będą w stanie kontynuować swoją działalność do roku 2013, choć zapewne na mniej ambitną skalę; oraz

· w odniesieniu do usług na potrzeby reagowania kryzysowego nie ulega wątpliwości, że lepiej byłoby udostępnić organom odpowiedzialnym za ochronę ludności mapy kryzysowe w ramach działań operacyjnych już w roku 2011, a nie 2014.

Ocena skutków powstała w oparciu o szerokie konsultacje z zainteresowanymi stronami, które potwierdziły zapotrzebowanie na usługi GMES z punktu widzenia ochrony środowiska oraz polityki. Brak skoordynowanych na poziomie UE usług operacyjnych na potrzeby reagowania kryzysowego oraz związanych z monitoringiem obszarów lądowych w latach 2011-2013 doprowadziłby do następujących problemów:

· istnieje ryzyko, że po zakończeniu obecnych projektów badawczych (w 2011 r.) w okresie objętym rozporządzeniem, którego dotyczy wniosek, organy ochrony ludności bądź nie miałyby w ogóle dostępu do map kryzysowych, bądź też tworzyłyby je nadal na własną rękę w nieskoordynowany sposób, a wówczas musiałyby opierać się na danych pozyskiwanych po bardzo wysokich cenach;

· podmioty korzystające z usług monitoringu obszarów lądowych (np. agencje ochrony środowiska) stanęłyby w latach 2011-2013 wobec porównywalnych problemów, w tym braku stałej dostępności odpowiednich produktów oraz braku dostępności danych z obserwacji Ziemi (w szczególności danych satelitarnych) na rozsądnych warunkach;

· w sytuacji braku w latach 2011-2013 działania Wspólnoty umożliwiającego wstępne operacyjne usługi monitoringu obszarów lądowych oraz usługi na potrzeby reagowania kryzysowego istnieje ryzyko przerwy między projektami badawczymi oferującymi usługi na etapie przedoperacyjnym a dostępnością usług w ramach w pełni rozwiniętego programu GMES począwszy od 2014 r., co byłoby niedopuszczalne;

· istnieje ryzyko, że długa przerwa pomiędzy zakończeniem działań badawczych a osiągnięciem pełnej operacyjności po 2014 r. znacznie osłabiłaby stymulujący wpływ na konkurencyjność przemysłu i stworzenie komercyjnie opłacalnych rozwiązań między 2011 a 2013 r.

W odpowiedzi na to wyzwanie, rozporządzenie, którego dotyczy wniosek, ma następujące szczegółowe cele:

· umożliwienie świadczenia organom ochrony ludności usług na potrzeby reagowania kryzysowego;

· umożliwienie świadczenia organom publicznym (w tym agencjom ochrony środowiska) w Europie usług w zakresie monitoringu obszarów lądowych;

· przyczynianie się do tworzenia i udostępniania opinii publicznej informacji na temat środowiska;

· stymulowanie rozwoju sektora usług pochodnych związanych z obserwacją Ziemi pod względem miejsc pracy, innowacji i międzynarodowej konkurencyjności.

Cele operacyjne rozporządzenia, którego dotyczy wniosek, są następujące:

· umożliwienie świadczenia w latach 2011-2013 następujących usług operacyjnych na potrzeby reagowania kryzysowego:

– usługi sporządzania map Europy na potrzeby reagowania kryzysowego; oraz

– integracja produktów na potrzeby reagowania kryzysowego;

· umożliwienie świadczenia w latach 2011-2013 następujących usług operacyjnych w zakresie monitoringu obszarów lądowych:

– usługi okresowego sporządzania map użytkowania ziemi;

– działania w zakresie dynamicznego monitoringu obszarów lądowych, w tym zmiennych o zasadniczym znaczeniu dla klimatu, w celu wsparcia monitoringu zmian klimatu;

· prowadzenie w latach 2011-2013 działań uzupełniających, w tym środków na rzecz powszechniejszego wykorzystywania usług operacyjnych przez użytkowników, pozyskiwania danych oraz działań w zakresie komponentu kosmicznego GMES.

Warianty strategiczne możliwe do zastosowania dla osiągnięcia celów określonych w rozdziale 3 oceny skutków są następujące:

· scenariusz bazowy (brak działań);

· wariant 1: zastosowanie tylko otwartej metody koordynacji;

· wariant 2: działanie regulacyjne;

· wariant 3: finansowanie wspólnotowe.

Warianty te nie wykluczają się nawzajem; możliwe jest połączenie wszystkich trzech. Jednak dla zachowania jasności wpływ każdego z wariantów przeanalizowano osobno. Ponadto początkowe operacje GMES będą realizowane w ustalonych ramach zarządzania, opisanych szczegółowo w komunikacie pt. „Globalny monitoring środowiska i bezpieczeństwa (GMES): dbamy o bezpieczniejszą planetę”, COM(2008) 748 z 12.11.2008 r., oraz w dołączonej do niego ocenie skutków. Analiza poszczególnych wariantów opiera się wreszcie na założeniu pełnej i otwartej dostępności danych i informacji w ramach GMES. Komisja będzie kontynuowała analizy mające określić, czy rozwijanie możliwości rynkowych oraz oparte na kosztach opłaty dla użytkowników mogłyby pozwolić na ograniczenie proporcji inwestycji publicznych po roku 2014.

W poniższej tabeli porównano warianty w świetle opisanych powyżej celów oraz zasady efektywności kosztowej.

Wariant|Prawdopodobieństwo osiągnięcia celów i związanych z nimi korzyści|Łączny koszt (z uwzględnieniem budżetów Wspólnoty i państw członkowskich (PC))|Efektywność kosztowa|

1|+|Budżet Wspólnoty:Środki -Zasoby ludzkie +Wydatki admin. +|Koszty w PC++++|+|

2|+|Budżet Wspólnoty:Środki -Zasoby ludzkie +Wydatki admin. +|Koszty w PC ++++|+|

3|+++|Budżet Wspólnoty:Środki ++Zasoby ludzkie +Wydatki admin. +|Koszty w PC+++|+++|

Prawdopodobieństwo osiągnięcia celów jest omówione w częściach 5.2.1, 5.3.1 i 5.4.1 oceny skutków. Uznano, że w wariantach 1 i 2 prawdopodobieństwo osiągnięcia szczegółowych celów początkowych operacji GMES jest mało prawdopodobne ze względu na: (i) problemy ze świadczeniem usług ogólnoeuropejskich, (ii) niedobory w niektórych państwach członkowskich pod względem możliwości i wiedzy fachowej oraz (iii) niewystarczającą trwałość (głównie z powodów budżetowych).

W sekcji 5.4 i w załączniku V ujęto ilościowo korzyści możliwe do osiągnięcia w przypadku pełnej realizacji celów. W roku odniesienia (2012) rzeczywiste korzyści związane bezpośrednio z GMES obejmowałyby 135 mln EUR w przypadku usług dotyczących powodzi, 9 mln EUR – usług dotyczących pożarów roślinności (np. lasów), co najmniej 75 mln EUR w przypadku usług dotyczących wylesiania oraz 56 mln EUR w zakresie urbanistyki, przy czym dane te (i) opierają się na ostrożnych założeniach oraz (ii) nie uwzględniają korzyści odnoszących się np. do reagowania kryzysowego w sytuacji wybuchu wulkanu lub trzęsienia ziemi ani też korzyści związanych ze zwiększeniem efektywności w rolnictwie i rozwoju obszarów wiejskich.

Co się tyczy kosztów, nie wystarczy rozważyć jedynie kosztów dla WE, które wyniosłyby w sumie 150 mln EUR na cały okres początkowych operacji GMES (w latach 2011-2013) (co obejmuje 43 mln na uzupełniającą działalność badawczą finansowaną w ramach siódmego programu ramowego). Należy również brać pod uwagę koszty na poziomie państw członkowskich. Jakkolwiek nie są dostępne szczegółowe szacunki kosztów ponoszonych przez państwa członkowskie, to z dotychczasowych doświadczeń stosowania programu Corine land cover i danych dostarczanych przez EOG wynika, że mogą one być trzykrotnie wyższe niż koszty WE. Przyjmuje się, że warianty 1 i 2 skutkowałyby wyższymi kosztami ogółem dla UE i państw członkowskich ze względu na: (i) wyższe koszty uzyskania danych koniecznych do świadczenia usług ze względu na brak efektu skali i wyrównawczej siły nabywczej oraz (ii) potrzebę dublowania infrastruktury w przypadku całkowicie zdecentralizowanego świadczenia usług.

Preferowanym wariantem na lata 2011-2013 jest zatem wariant 3, ponieważ wykazano, że w jego ramach: (i) bardzo prawdopodobne będzie osiągnięcie szczegółowych celów początkowych operacji GMES oraz (ii) możliwe będzie ograniczenie kosztów ogółem, m.in. poprzez scentralizowane uzyskiwanie danych potrzebnych do świadczenia usług. Finansowaniu UE powinny w każdym przypadku towarzyszyć działania koordynacyjne. W okresie objętym rozporządzeniem, którego dotyczy wniosek, mało prawdopodobne jest wejście w życie jakiegokolwiek rozporządzenia WE dotyczącego konkretnie GMES.

Zadania w zakresie oceny będą prowadzone w trzech fazach (ocena ex ante , ocena okresowa i ocena ex post ). W uzupełnieniu niniejszej oceny skutków przewiduje się przeprowadzenie przez Komisję ocen (i) działań przygotowawczych i (ii) działań w zakresie dostępu do danych w celu opracowania pierwszego programu prac dotyczącego działalności operacyjnej. Ponadto najpóźniej do końca 2012 r. sporządzone zostanie sprawozdanie z oceny przejściowej. Wreszcie po zakończeniu początkowych działań operacyjnych przeprowadzona zostanie ocena ex post .

Komisja dopilnuje, aby w dotacjach i umowach zawartych w ramach usług operacyjnych na potrzeby reagowania kryzysowego oraz usług monitoringu obszarów lądowych zapewniony był nadzór i kontrola finansowa ze strony Komisji, w razie potrzeby w postaci kontroli na miejscu, w tym wyrywkowych, oraz kontroli Trybunału Obrachunkowego. W razie potrzeby Komisja może w ramach monitorowania realizacji programu korzystać z pomocy zewnętrznych ekspertów technicznych. Na podstawie wyników kontroli wyrywkowych Komisja zapewni w razie konieczności korektę pierwotnie zatwierdzonej wysokości wsparcia finansowego lub warunków jego przydziału oraz harmonogramu płatności.

Oprócz nadzoru finansowego Komisja wprowadzi mechanizmy zapewniające stałą jakość świadczonych usług. Komisja zorganizuje również fora użytkowników dla zapewnienia dostosowywania usług do ich potrzeb.

[1] Rozporządzenie Komisji (WE, Euratom) nr 2342/2002 z dnia 23 grudnia 2002 r. ustanawiające szczegółowe zasady wykonania rozporządzenia Rady (WE, Euratom) nr 1605/2002 w sprawie rozporządzenia finansowego mającego zastosowanie do budżetu ogólnego Wspólnot Europejskich (Dz.U. L 357, z 31.12.2002, s. 1), ostatnio zmienione rozporządzeniem Komisji (WE, Euratom) nr 478/2007 z dnia 23 kwietnia 2007 r. (Dz.U. L 111 z 28.4.2007, s. 13).

[2] W ramach szóstego programu ramowego Unia Europejska przeznaczyła na projekty GMES 100 mln EUR, a ESA zainwestowała w elementy projektów GMES o charakterze usługowym kolejne 100 mln EUR. W okresie 2007-2013 w ramach tematu dotyczącego przestrzeni kosmicznej szczegółowego programu „Współpraca” siódmego programu ramowego Unia Europejska przeznaczy na projekty usługowe GMES oraz na dostarczanie danych dla tych usług 430 mln EUR. Dodatkowe 624 mln EUR z tematu dotyczącego przestrzeni kosmicznej w ramach siódmego programu ramowego zostanie przeznaczonych na rozwój prowadzonego przez ESA programu rozwoju komponentu kosmicznego GMES; w sumie oznacza to więc kwotę 2246 mln EUR (w warunkach gospodarczych 2008 r.), z uwzględnieniem środków pochodzących z państw członkowskich ESA.

DE

(...PICT...)|KOMMISSION DER EUROPÄISCHEN GEMEINSCHAFTEN|

Brüssel, 20.5.2009

SEK(2009) 640

ARBEITSPAPIER DER KOMMISSIONSDIENSTSTELLEN

Begleitdokument zu dem Vorschlag für eine VERORDNUNG DES EUROPÄISCHEN PARLAMENTS UND DES RATES über das Europäische Erdbeobachtungsprogramm (GMES) und seine ersten operativen Tätigkeiten (2011–2013) ZUSAMMENFASSUNG DER FOLGENABSCHÄTZUNG {KOM(2009) 223} {SEK(2009) 639}

ZUSAMMENFASSUNG

Die vorliegende Folgenabschätzung wurde von den Kommissionsdienststellen ausgearbeitet, um den Vorschlag der Kommission für eine Verordnung des Europäischen Parlaments und des Rates über das Europäische Erdbeobachtungsprogramm (GMES) und seine ersten operativen Tätigkeiten (2011-2013) zu untermauern. Sie enthält auch die Ex-ante-Bewertung gemäß Artikel 21 Absatz 1 der Durchführungs bestimmungen zur Haushaltsordnung Verordnung (EG, Euratom) Nr. 2342/2002 der Kommission vom 23. Dezember 2002 mit Durchführungsbestimmungen zur Verordnung (EG, Euratom) Nr. 1605/2002 des Rates über die Haushaltsordnung für den Gesamthaushaltsplan der Europäischen Gemeinschaften (ABl. L 357 vom 31.12.2002, S. 1), zuletzt geändert durch die Verordnung (EG, Euratom) Nr. 478/2007 der Kommission vom 23. April 2007 (ABl. L 111 vom 28.4.2007, S. 13). . [1]

Verordnung (EG, Euratom) Nr. 2342/2002 der Kommission vom 23. Dezember 2002 mit Durchführungsbestimmungen zur Verordnung (EG, Euratom) Nr. 1605/2002 des Rates über die Haushaltsordnung für den Gesamthaushaltsplan der Europäischen Gemeinschaften (ABl. L 357 vom 31.12.2002, S. 1), zuletzt geändert durch die Verordnung (EG, Euratom) Nr. 478/2007 der Kommission vom 23. April 2007 (ABl. L 111 vom 28.4.2007, S. 13).

GMES wird heute und auch künftig auf der Grundlage von Partnerschaften der verschiedenen Akteure auf europäischer, zwischenstaatlicher und nationaler Ebene kofinanziert. Die EU übernimmt dabei sowohl die Koordinierung dieser Partnerschaften als auch die Verwaltung ihres eigenen Beitrags zu GMES, der sich zum einen aus Entwicklungsaktivitäten und zum anderen aus der operativen Phase zusammensetzt.

Der Beitrag in Form von Entwicklungsaktivitäten besteht derzeit insbesondere aus einer Kofinanzierung der Forschungstätigkeiten im Rahmen des 6. RP und des 7. RP Aus dem 6. RP sind EU-Mittel in Höhe von 100 Mio. EUR in die GMES-Projekte geflossen; die ESA hat ihrerseits weitere 100 Mio. EUR in die Projekte zur Entwicklung der Elemente der GMES-Dienste investiert. Im Themenbereich „Weltraum“ des spezifischen Programms „Zusammenarbeit“ zur Durchführung des 7. RP sieht die EU 430 Mio. EUR im Zeitraum von 2007 bis 2013 für Projekte zu GMES-Diensten und für die Beschaffung von Daten für diese Dienste vor. Aus dem Themenbereich „Weltraum“ des 7. RP werden weitere 624 Mio. EUR für die Entwicklung des ESA-Programms für die GMES-Weltraumkomponente zur Verfügung gestellt, sodass insgesamt (einschließlich der Mittel aus den ESA-Mitgliedstaaten) 2 246 Mio. EUR (zu den wirtschaftlichen Bedingungen von 2008) aufgewendet werden. . Die ersten operativen Dienste in den Bereichen Katastrophen- und Krisenmanagement sowie Landüberwachung werden zusätzlich zu einigen weiteren operativen Elementen im Bodenbereich (Corine-Projekt zur Bodenbedeckung, Städte-Atlas) als vorbereitende Maßnahmen finanziert. [2]

Aus dem 6. RP sind EU-Mittel in Höhe von 100 Mio. EUR in die GMES-Projekte geflossen; die ESA hat ihrerseits weitere 100 Mio. EUR in die Projekte zur Entwicklung der Elemente der GMES-Dienste investiert. Im Themenbereich „Weltraum“ des spezifischen Programms „Zusammenarbeit“ zur Durchführung des 7. RP sieht die EU 430 Mio. EUR im Zeitraum von 2007 bis 2013 für Projekte zu GMES-Diensten und für die Beschaffung von Daten für diese Dienste vor. Aus dem Themenbereich „Weltraum“ des 7. RP werden weitere 624 Mio. EUR für die Entwicklung des ESA-Programms für die GMES-Weltraumkomponente zur Verfügung gestellt, sodass insgesamt (einschließlich der Mittel aus den ESA-Mitgliedstaaten) 2 246 Mio. EUR (zu den wirtschaftlichen Bedingungen von 2008) aufgewendet werden.

Zu Beginn des kommenden Jahrzehnts (2011-2013) könnten bereits in größerem Maßstab operative Dienste bereitgestellt werden. Investitionen könnten erforderlich werden, um die geeignete Infrastruktur für die notwendige Verarbeitungskette der Dienste und die Markteinführung von Produkten aufzubauen, die auf den im Zuge der vorausgegangenen Forschungsarbeiten entwickelten Prototypen basieren. Beim 7. RP handelt es sich um ein FuE Instrument, weshalb es an sich nicht dafür gedacht ist, die ersten operativen Tätigkeiten von GMES zu fördern, zumal für den operativen Betrieb eine dauerhaftere Grundlage erforderlich ist. Daher bedarf es geeigneter Mechanismen für ein Tätigwerden der Gemeinschaft. Eben dieses Problem soll mit der vorgeschlagenen Verordnung gelöst werden. Voraussichtlich wird im Laufe des nächsten mehrjährigen Finanzrahmens (ab 2014) ein vollwertiges GMES-Programm bestehen, in dessen Rahmen der Beitrag der EU zur gesamten GMES-Initiative auf Dauer finanziert werden könnte. Der gesamte nach 2013 für GMES anfallende Finanzierungsbedarf wird unter der Leitung der Kommission anhand klar definierter Kostenteilungsgrundsätze und einer den Umfang der Dienste zugrundeliegenden Kostenschätzung analysiert werden.

Dabei ist zu bedenken, dass die langfristige Finanzierung von GMES nach einem modularen Ansatz zu entwickeln ist. Somit wird jede Ausweitung der GMES-Dienste und jede Weiterentwicklung von GMES anhand der Kriterien Kostenwirksamkeit, Nutzerbedarf und politische Interessenlage der EU bewertet werden. Im Zeitraum von 2011 bis 2013 werden die ersten operativen Tätigkeiten von GMES in folgenden Bereichen finanziert:

· Katastrophen- und Krisenmanagementdienste,

· Landüberwachungsdienste,

sowie unterstützende Maßnahmen wie

· Steigerung der Akzeptanz der Dienste bei den Nutzern,

· Datenzugang,

· GMES-Weltraumkomponente.

Bei der Auswahl der ersten operativen Tätigkeiten von GMES wurden folgende spezifische Kriterien zugrunde gelegt:

· Die Dienste müssen technisch ausgereift sein.

· Die Kontinuität mit den vorbereitenden Maßnahmen aus dem Zeitraum von 2008 bis 2010 muss gewährleistet sein.

· Ein Potenzial für die Entwicklung nachgelagerter Dienste ist nachzuweisen.

· Die Betreiber der Dienste sind Unternehmen der Privatwirtschaft und würden daher ihre Tätigkeit ohne ein zusätzliches Engagement der EU einstellen, während die Träger von Meeres- und Atmosphärenbeobachtungsdiensten hauptsächlich öffentliche Einrichtungen sind, die ihre Aktivitäten bis 2013 ohne Unterstützung durch die Gemeinschaft (wenn auch in kleinerem Maßstab) selbst fortsetzen können.

· Im Fall der Dienste für das Katastrophen- und Krisenmanagement wäre es eindeutig vorzuziehen, wenn den Zivilschutzbehörden bereits 2011 und nicht erst 2014 Karten von Katastrophen- und Krisengebieten auf operativer Basis zur Verfügung gestellt würden.

Durch die dieser Folgenabschätzung zugrunde liegende weitreichende Konsultation der Interessen gruppen wurde bestätigt, dass die GMES-Dienste aus ökologischen und politischen Gründen benötigt werden. Gäbe es im Zeitraum von 2011 bis 2013 keine von der EU koordinierten operativen Dienste für Katastrophen- und Krisenmanagement und Landüberwachung, würden folgende Probleme auftreten:

· Es besteht die Gefahr, dass nach dem Auslaufen der aktuellen Forschungsprojekte (im Jahr 2011) die Zivilschutzbehörden in dem im Verordnungsvorschlag erfassten Zeitraum entweder gar keine Karten von Katastrophen- und Krisengebieten zur Verfügung hätten oder sie nach wie vor unkoordiniert selbst erstellen würden; dafür müssten sie die Daten mit enormem Kostenaufwand erst beschaffen.

· Die Nutzer von Landüberwachungsdiensten (z. B. Umweltschutzagenturen) wären zwischen 2011 und 2013 mit ähnlichen Schwierigkeiten konfrontiert, unter anderem auch damit, dass die einschlägigen Produkte nicht kontinuierlich verfügbar und Erdbeobachtungsdaten (vor allem Satellitendaten) zu annehmbaren Bedingungen gar nicht verfügbar wären.

· Falls die Gemeinschaft im Zeitraum von 2011 bis 2013 nicht tätig werden und damit die ersten operativen Dienste für die Landüberwachung und das Katastrophen- und Krisenmanagement ermöglichen würde, drohte eine inakzeptable Unterbrechung der Kontinuität zwischen den präoperativen Diensten, die im Rahmen der Forschungsprojekte bereitgestellt werden, und den Diensten, die nach 2014 im Rahmen eines vollwertigen GMES-Programms angeboten werden.

· Es besteht ferner die Gefahr, dass eine lange Pause zwischen dem Auslaufen der Forschungsaktivitäten und der Aufnahme des Vollbetriebs nach 2014 die positive Wirkung auf die Wettbewerbsfähigkeit der Industrie und das Entstehen wirtschaftlich tragfähiger Lösungen zwischen 2011 und 2013 erheblich beeinträchtigen würde.

Um diesen Gefahren zu begegnen, sieht der Verordnungsvorschlag folgende konkrete Ziele vor:

· Die Bereitstellung von Katastrophen- und Krisenmanagementdiensten für Zivilschutzbehörden soll ermöglicht werden.

· Die Bereitstellung von Landüberwachungsdiensten für Behörden (auch Umweltagenturen) in Europa soll ermöglicht werden.

· Es soll ein Beitrag zur Produktion und Bereitstellung von Umweltinformationen für die Öffentlichkeit geleistet werden.

· In den Branchen, die der Erdbeobachtung nachgelagert sind, sollen das Beschäftigungswachstum, die Innovation und die internationale Wettbewerbsfähigkeit gestärkt werden.

Mit dem Verordnungsentwurf werden in erster Linie folgende operative Ziele verfolgt:

· Die Bereitstellung der nachstehenden operativen Dienste im Bereich Katastrophen- und Krisenmanagement soll zwischen 2011 und 2013 ermöglicht werden:

– europäischer Kartierungsdienst für Katastrophen- und Krisenmanagement und

– Integration der Produkte für das Katastrophen- und Krisenmanagement.

· Die Bereitstellung der nachstehenden operativen Dienste im Bereich Landüberwachung soll zwischen 2011 und 2013 ermöglicht werden:

– in längeren, periodischen Intervallen erfolgende Kartierungsdienste für die Bodenbedeckung,

– in kürzeren, dynamischen Intervallen erfolgende Landüberwachungstätigkeiten, wie etwa die Überwachung wichtiger Klimavariablen, zur Unterstützung der Beobachtung des Klimawandels.

· Zwischen 2011 und 2013 sollen unterstützende Tätigkeiten (Maßnahmen zur Förderung der Akzeptanz der operativen Dienste durch die Nutzer, Datenbeschaffung zur Unterstützung der Dienste und Tätigkeiten im Rahmen der GMES-Weltraumkomponente) durchgeführt werden.

Zur Erreichung der in Kapitel 3 der Folgenabschätzung dargelegten Ziele bestehen folgende Optionen:

· Basisszenario („Kein Handeln“),

· Option 1: lediglich Einsatz der offenen Methode der Koordinierung,

· Option 2: regulierendes Eingreifen,

· Option 3: Finanzierung mit Gemeinschaftsmitteln.

Diese Möglichkeiten schließen sich nicht gegenseitig aus. Es ist durchaus möglich, alle drei zu kombinieren. Aus Gründen der Klarheit werden jedoch die Folgen jeder dieser drei Optionen jeweils einzeln untersucht. Zudem erfolgt die Durchführung der ersten operativen Tätigkeiten von GMES im Rahmen der Führungsstruktur, die in der Mitteilung mit dem Titel „Globale Umwelt- und Sicherheitsüberwachung (GMES): für einen sichereren Planeten“, KOM(2008) 748 vom 12.11.2008, und der damit einhergehenden Folgenabschätzung detailliert beschrieben wurde. Die Analyse der verschiedenen Optionen geht letztlich davon aus, dass die Daten und Informationen von GMES vollständig offen zugänglich sind. Die Kommission wird weiterhin prüfen, ob es die Marktentwicklung und die Einführung kostenbasierter Nutzergebühren zulassen würden, den Investitionsanteil der öffentlichen Hand nach 2014 zurückzufahren.

In der nachstehenden Tabelle werden die Optionen anhand der oben genannten Ziele unter dem Gesichtspunkt der Wirtschaftlichkeit miteinander verglichen.

Option|Wahrscheinlichkeit, dass die Ziele erreicht werden, und damit verbundener Nutzen|Gesamtkosten (einschließlich Mittel der Gemeinschaft und der Mitgliedstaaten (MS))|Wirtschaft lichkeit|

1|+|Gemeinschaftshaushalt:Mittel -Personalkosten +Verwaltungsausgaben +|Kosten in den MS++++|+|

2|+|Gemeinschaftshaushalt:Mittel -Personalkosten +Verwaltungsausgaben +|Kosten in den MS ++++|+|

3|+++|Gemeinschaftshaushalt:Mittel ++Personalkosten +Verwaltungsausgaben +|Kosten in den MS+++|+++|

Die Wahrscheinlichkeit, dass die Ziele erreicht werden, wird in den Abschnitten 5.2.1, 5.3.1 und 5.4.1 der Folgenabschätzung erörtert. Es gilt als unwahrscheinlich, dass sich mit den Optionen 1 und 2 die spezifischen Ziele der ersten operativen Tätigkeiten von GMES erreichen lassen, weil i) bei der Bereitstellung von europaweiten Diensten Probleme auftreten würden, ii) in manchen Mitgliedstaaten Kapazitäten und Know-how fehlen und iii) die gebotene Nachhaltigkeit (insbesondere aus haushaltstechnischen Gründen) nicht gegeben wäre.

In Abschnitt 5.4 und Anhang V wird beziffert, welcher Nutzen mit einer vollständigen Erreichung der Ziele verbunden wäre. Im Bezugsjahr 2012 würde sich der unmittelbar mit GMES zusammenhängende jährliche Nutzen auf einen Gegenwert von 135 Mio. EUR im Fall der Dienste bei Überschwemmungen, von 9 Mio. EUR bei Waldbränden, von mindestens 75 Mio. EUR bei Entwaldung und von 56 Mio. EUR bei Stadtplanungsdiensten belaufen, wobei zu berücksichtigen ist, dass i) diese Zahlen auf vorsichtigen Schätzungen beruhen und ii) in ihnen weder der Nutzen ausgedrückt wird, der beispielsweise mit dem Katastrophenmanagement im Fall von Vulkanausbrüchen und Erdbeben verbunden wäre, noch der Nutzen, der sich aus Effizienzsteigerungen in der Landwirtschaft und bei der ländlichen Entwicklung ergäbe.

Auf der Kostenseite darf nicht nur auf die Kosten für die Gemeinschaft verwiesen werden, die bis zu 150 Mio. EUR für die volle Laufzeit der ersten operativen Tätigkeiten von GMES (2011-2013) betragen würden (einschließlich 43 Mio. EUR für damit verbundene Forschungstätigkeiten, die im Rahmen des 7. RP finanziert werden). Auch die Kosten, die den Mitgliedstaaten entstehen, sind zu berücksichtigen. Es gibt zwar keine detaillierten Schätzungen der in den Mitgliedstaaten anfallenden Kosten, doch die Erfahrung mit dem Bodenbedeckungsprogramm Corine und von der EUA vorgelegten Daten zeigen, dass sie dreimal so hoch sein können wie die Kosten der Gemeinschaft. Es ist davon auszugehen, dass sowohl Option 1 als auch Option 2 zu höheren Gesamtkosten für die EU und die Mitgliedstaaten führen würden, i) weil die Beschaffung der Daten teurer wird, die für die Bereitstellung der Dienste benötigt werden, da weder Größenvorteile noch eine gegengewichtige Marktmacht auf der Nachfrageseite zum Tragen kommen, und ii) weil die völlig dezentralisierte Bereitstellung des Dienstes eine Verdoppelung der Infrastruktur erfordert.

Aus diesen Gründen wird Option 3 für den Zeitraum von 2011 bis 2013 der Vorzug gegeben, da mit dieser Option, wie erläutert worden ist, i) höchstwahrscheinlich die spezifischen Ziele der ersten operativen Tätigkeiten von GMES erreicht würden und ii) die Gesamtkosten unter anderem durch die zentralisierte Beschaffung der für die Dienste benötigten Daten verringert werden könnten. Die EU-Finanzierung sollte jedenfalls koordinierend begleitet werden. Im von der vorgeschlagenen Verordnung erfassten Zeitraum dürfte keine spezifische Gemeinschafts vorschrift zu GMES in Kraft treten.

Die Bewertung wird in drei Phasen erfolgen (Ex-ante-, Zwischen- und Ex-post-Bewertung). Die Kommission plant, zusätzlich zur Folgenabschätzung eine Bewertung i) der vorbereitenden Maßnahmen und ii) der Aktivitäten zum Datenzugang vorzunehmen, um das erste Arbeitsprogramm für die operativen Tätigkeiten vorzubereiten. Ergänzend wird spätestens Ende 2012 ein Zwischenbewertungsbericht erstellt werden. Nach Abschluss der ersten operativen Tätigkeiten wird schließlich eine Ex-post-Bewertung durchgeführt werden.

Die Kommission gewährleistet, dass die im Rahmen der operativen Dienste für das Katastrophen- und Krisenmanagement sowie für die Landüberwachung geschlossenen Verträge und damit verbundenen Finanzhilfen eine Beaufsichtigung und Finanzkontrolle durch die Kommission, erforderlichenfalls durch Kontrollen vor Ort, einschließlich Stichprobenkontrollen, sowie Rechnungsprüfungen durch den Rechnungshof vorsehen. Die Kommission kann sich bei der Überwachung der Programmdurchführung erforderlichenfalls durch externe Sachverständige unterstützen lassen. Die Kommission gewährleistet, dass auf der Grundlage der Ergebnisse der Kontrollen vor Ort erforderlichenfalls der Umfang der ursprünglich bewilligten finanziellen Unterstützung oder die Bedingungen für ihre Gewährung sowie der Zeitplan für die Auszahlungen angepasst werden.

Neben der Finanzkontrolle wird die Kommission Mechanismen einrichten, durch die sie eine gleichbleibende Qualität der bereitgestellten Dienste sicherstellt. Schließlich wird die Kommission Nutzerforen veranstalten, um zu gewährleisten, dass die Dienste auf die Nutzerinteressen abgestellt sind.

[1] Verordnung (EG, Euratom) Nr. 2342/2002 der Kommission vom 23. Dezember 2002 mit Durchführungsbestimmungen zur Verordnung (EG, Euratom) Nr. 1605/2002 des Rates über die Haushaltsordnung für den Gesamthaushaltsplan der Europäischen Gemeinschaften (ABl. L 357 vom 31.12.2002, S. 1), zuletzt geändert durch die Verordnung (EG, Euratom) Nr. 478/2007 der Kommission vom 23. April 2007 (ABl. L 111 vom 28.4.2007, S. 13).

[2] Aus dem 6. RP sind EU-Mittel in Höhe von 100 Mio. EUR in die GMES-Projekte geflossen; die ESA hat ihrerseits weitere 100 Mio. EUR in die Projekte zur Entwicklung der Elemente der GMES-Dienste investiert. Im Themenbereich „Weltraum“ des spezifischen Programms „Zusammenarbeit“ zur Durchführung des 7. RP sieht die EU 430 Mio. EUR im Zeitraum von 2007 bis 2013 für Projekte zu GMES-Diensten und für die Beschaffung von Daten für diese Dienste vor. Aus dem Themenbereich „Weltraum“ des 7. RP werden weitere 624 Mio. EUR für die Entwicklung des ESA-Programms für die GMES-Weltraumkomponente zur Verfügung gestellt, sodass insgesamt (einschließlich der Mittel aus den ESA-Mitgliedstaaten) 2 246 Mio. EUR (zu den wirtschaftlichen Bedingungen von 2008) aufgewendet werden.

lt

(...PICT...)|EUROPOS BENDRIJŲ KOMISIJA|

Briuselis, 20.5.2009

SEC(2009) 640

KOMISIJOS TARNYBŲ DARBINIS DOKUMENTAS

pridedamas prie Pasiūlymas EUROPOS PARLAMENTO IR TARYBOS REGLAMENTAS Dėl Europos Žemės stebėjimo programos (GMES) ir jos pradinių praktinių veiksmų 2011–2013 m. POVEIKIO VERTINIMO SANTRAUKA {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

SANTRAUKA

Komisijos tarnybos parengė poveikio vertinimą, skirtą Komisijos pasiūlymui dėl Europos Parlamento ir Tarybos reglamento dėl Europos Žemės stebėjimo programos (GMES) ir jos pradinių praktinių veiksmų 2011–2013 m. paremti. Remiantis finansinio reglamento 2002 m. gruodžio 23 d. Komisijos reglamentas (EB, Euratomas) Nr. 2342/2002, nustatantis išsamias Tarybos reglamento (EB, Euratomas) Nr. 1605/2002 dėl Europos Bendrijų bendrajam biudžetui taikomo finansinio reglamento įgyvendinimo taisykles (OL L 357, 2002 12 31), su paskutiniais pakeitimais, padarytais 2007 m. balandžio 23 d. Komisijos reglamentu (EB, Euratomas) Nr. 478/2007 (OL L 111, 2007 4 28), p. 13. įgyvendinimo taisyklių 21 straipsnio 1 dalimi jis taip pat yra ir ex-ante vertinimas. [1]

2002 m. gruodžio 23 d. Komisijos reglamentas (EB, Euratomas) Nr. 2342/2002, nustatantis išsamias Tarybos reglamento (EB, Euratomas) Nr. 1605/2002 dėl Europos Bendrijų bendrajam biudžetui taikomo finansinio reglamento įgyvendinimo taisykles (OL L 357, 2002 12 31), su paskutiniais pakeitimais, padarytais 2007 m. balandžio 23 d. Komisijos reglamentu (EB, Euratomas) Nr. 478/2007 (OL L 111, 2007 4 28), p. 13.

GMES ir toliau bus bendrai finansuojama Europos, tarpvyriausybiniu ir nacionaliniu lygmeniu remiantis atskirų suinteresuotųjų šalių partnerystėmis. ES toliau koordinuos šias partnerystes ir prisidės prie GMES, kuri apima kūrimo veiksmus ir praktinės veiklos etapą.

Šiuo metu šį kūrimo veiklai skirtą indėlį visų pirma sudaro bendras mokslinių tyrimų finansavimas pagal septintąją bendrąją programą (7-ąją BP) ir šeštąją bendrąją programą (6-ąją BP) Pagal 6-ąją BP Europos Sąjunga išleido 100 mln. EUR GMES projektams, o Europos kosmoso agentūra investavo 100 mln. EUR į GMES paslaugų kūrimo projektus. Pagal specifinės bendradarbiavimo programos, priklausančios 7-ąjai BP, kosmoso temą ES skirs 430 mln. EUR GMES paslaugų projektams ir šioms paslaugoms reikalingiems duomenims įsigyti 2007–2013 m. Papildomi 650 mln. EUR, numatyti 7-osios BP kosmoso temai, bus skirti Europos kosmoso agentūros GMES kosmoso komponento programai, kuriai iš viso skirta (įskaitant Europos kosmoso agentūros valstybių narių lėšas) 2246 mln. EUR (2008 m. ekonominėmis sąlygomis). . Pirmosios praktinės ekstremaliųjų situacijų valdymo ir Žemės paviršiaus stebėsenos paslaugos finansuojamos kaip parengiamieji veiksmai ir kai kurie kiti praktiniai elementai žemės stebėsenos srityje (Žemės paviršiaus duomenų bazė „Corine land cover“, „Urban Atlas“). [2]

Pagal 6-ąją BP Europos Sąjunga išleido 100 mln. EUR GMES projektams, o Europos kosmoso agentūra investavo 100 mln. EUR į GMES paslaugų kūrimo projektus. Pagal specifinės bendradarbiavimo programos, priklausančios 7-ąjai BP, kosmoso temą ES skirs 430 mln. EUR GMES paslaugų projektams ir šioms paslaugoms reikalingiems duomenims įsigyti 2007–2013 m. Papildomi 650 mln. EUR, numatyti 7-osios BP kosmoso temai, bus skirti Europos kosmoso agentūros GMES kosmoso komponento programai, kuriai iš viso skirta (įskaitant Europos kosmoso agentūros valstybių narių lėšas) 2246 mln. EUR (2008 m. ekonominėmis sąlygomis).

Kito dešimtmečio pradžioje (2011–2013 m.) praktinės paslaugos gali būti teikiamos platesniu mastu. Gali prireikti investicijų įrengti tinkamai infrastruktūrai, kuri būtų skirta būtinai paslaugų apdorojimo grandinei sukurti ir naujiems produktams, pagrįstiems vykdant ankstesnius mokslinius tyrimus sukurtais prototipais, pristatyti. 7-oji BP yra mokslinių tyrimų ir plėtros priemonė, todėl ji nėra skirta GMES pradiniams praktiniams veiksmams, nes jų vykdymas turėtų būti užtikrintas ilgesnį laiką. Todėl būtina nustatyti tinkamas Bendrijos intervencijos priemones. Šį uždavinį tikimasi išspręsti siūlomu reglamentu. Tikimasi, kad prasidėjus kitai ES daugiametei finansinei programai (nuo 2014 m.) bus visiškai parengta GMES programa, pagal kurią ilgainiui galėtų būti finansuojamas ES įnašas, skirtas bendrai GMES iniciatyvai. Remiantis nustatytais sąnaudų dalijimosi principais ir sąnaudų įvertinimu, grindžiamu paslaugų apimtimi, bendri GMES finansiniai poreikiai bus toliau analizuojami vadovaujant ES.

Atsižvelgiant į šias aplinkybes, reikėtų atsiminti tai, kad ilgalaikio GMES finansavimo būdas turėtų būti parengtas remiantis moduliniu principu. Tai reiškia, kad naujas GMES paslaugų apimties išplėtimas ir kiekvienas naujas GMES plėtotės etapas bus įvertintas atsižvelgiant į ekonominio naudingumo kriterijų, naudotojų poreikius ir ES politikos interesus. 2011–2013 m. laikotarpiu bus finansuojami GMES pradiniai praktiniai veiksmai, susiję su šiomis sritimis:

· reagavimo į ekstremaliąsias situacijas paslaugos,

· žemės paviršiaus stebėsenos paslaugos

ir pagalbiniai veiksmai, įskaitant:

· priemones, padedančias naudotojams įsisavinti paslaugas,

· prieigą prie duomenų,

· GMES kosmoso komponentą.

Toliau nurodomi kriterijai, naudoti atrenkant veiksmus, priskiriamus GMES pradiniams praktiniams veiksmams:

· pakankamas techninis parengimas;

· 2008–2010 m. parengiamųjų veiksmų tęstinumo užtikrinimas;

· įrodytas gebėjimas kurti į naudotojus orientuotas paslaugas;

· paslaugų teikėjai yra pramonės sektoriaus atstovai, todėl galėtų nutraukti veiklą be papildomo ES įsikišimo, o jūrų ir atmosferos stebėsenos srityse paslaugas daugiausia teikia valdžios institucijos, kurios galėtų tęsti veiklą (nors ir mažesniu mastu) iki 2013 m. be Bendrijos paramos, ir

· akivaizdu, kad norint teikti reagavimo į ekstremalias situacijas paslaugas reikėtų parengti praktinius ekstremaliųjų situacijų žemėlapius, kad civilinės saugos institucijoms galėtų jais naudotis jau 2011 m., o ne 2014 m.

Poveikio vertinimas pagrįstas intensyviomis konsultacijomis su suinteresuotosiomis šalimis – per konsultacijas patvirtinta, kad GMES paslaugos reikalingos vykdant aplinkos apsaugą ir formuojant politiką. Jeigu 2011–2013 m. laikotarpiu ES lygmeniu nebus pakankamai koordinuojamos praktinės reagavimo į ekstremaliąsias situacijas ir žemės paviršiaus stebėsenos paslaugos, kiltų šių problemų:

· yra pavojaus, kad pasibaigus dabartiniams mokslinių tyrimų projektams (2011 m.), siūlomame reglamente numatytu laikotarpiu civilinės saugos institucijos neturėtų galimybių naudotis ekstremalių situacijų žemėlapiais arba juos rengtų savarankiškai ir nekoordinuotai, tokiu atveju jos turėtų remtis labai brangiai nupirktais duomenimis;

· žemės paviršiaus stebėsenos paslaugų naudotojai (pvz., aplinkos agentūros) susidurtų su panašiais sunkumais 2011–2013 m., pvz., negalėtų nuolat naudotis reikiamais produktais ir negautų Žemės stebėjimo duomenų (visų pirma, iš palydovų gaunamų duomenų) palankiomis sąlygomis;

· jeigu 2011–2013 m. nebūtų vykdomi Bendrijos veiksmai, leidžiantys teikti pradines praktines žemės paviršiaus stebėsenos ir reagavimo į ekstremalias situacijas paslaugas, iškiltų pavojus, kad būtų neleistinai pertraukti moksliniai projektai, pagal kuriuos teikiamos parengiamosios paslaugos, ir paslaugos, teikiamos nuo 2014 m. pagal visapusiškai išplėtotą GMES programą;

· yra pavojus, kad užbaigus mokslinių tyrimų veiklą praeis nemažai laiko, kol bus pradėta vykdyti išplėtotą praktinę veiklą po 2014 m., ir pramonės įmonių konkurencingumas taip smarkiai nebedidėtų, o 2011–2013 m. sukurtų komerciškai perspektyvių sprendimų kūrimo tempas gerokai sulėtėtų.

Siekiant spręsti šią problemą, nustatyti šie konkretūs siūlomo reglamento tikslai:

· sudaryti sąlygas teikti reagavimo į ekstremalias situacijas paslaugas civilinės saugos institucijoms;

· sudaryti sąlygas teikti žemės paviršiaus stebėsenos paslaugas Europos valstybių institucijoms (įskaitant aplinkos agentūras);

· padėti rengti ir teikti visuomenei aplinkos informaciją;

· skatinti kurti darbo vietas, diegti inovacijas ir didinti konkurencingumą tarptautiniu mastu antriniame Žemės stebėjimo sektoriuje.

Siūlomame reglamente nustatyti šie veiklos tikslai:

· sudaryti sąlygas teikti 2011–2013 m. šias reagavimo į ekstremalias situacijas paslaugas:

– Europos kartografavimo paslaugos, reikalingos reaguojant į kritines situacijas, ir

– produktų, reikalingų reaguojant į ekstremaliąsias situacijas, integravimas;

· sudaryti sąlygas teikti 2011–2013 m. šias žemės paviršiaus stebėsenos paslaugas:

– periodinio žemės paviršiaus kartografavimo paslaugas;

– dinamiška žemės paviršiaus stebėsena, kai stebimi ir svarbiausi klimato kintamieji, reikalingi klimato kaitos stebėsenai;

· 2011–2013 m. vykdyti pagalbinius veiksmus, įskaitant priemones, padedančias naudotojams įsisavinti praktines paslaugas, paslaugoms teikti reikiamų duomenų įsigijimą ir su GMES kosmoso komponentu susijusią veiklą.

Pateikiamos politikos alternatyvos, skirtos siekti poveikio vertinimo 3 skyriuje nustatytų tikslų:

· pirminis scenarijus (nesiimti jokių veiksmų);

· 1 alternatyva: tik atvirasis koordinavimo metodas;

· 2 alternatyva: reglamentavimo veiksmai;

· 3 alternatyva: Bendrijos finansavimas.

Šios alternatyvos nėra tarpusavyje nesuderinamos, galimi ir visų trijų alternatyvų deriniai. Tačiau aiškumo dėlei atskirai nagrinėjamas kiekvienos alternatyvos poveikis. Be to, GMES pradiniai praktiniai veiksmai bus įgyvendinami pagal Komunikate „Pasaulinė aplinkos ir saugumo stebėsenos sistema (GMES). Mums rūpi saugesnė planeta“ (COM(2008) 748, 2008 11 12) ir prie jo pridėtame poveikio vertinime išsamiai aprašytą valdymo struktūrą. Galiausiai, atskirų alternatyvų analizė grindžiama prielaida, kad visi GMES duomenys ir informacija bus atvirai prieinami. Komisija toliau tirs, ar po 2014 m. būtų galima sumažinti viešųjų investicijų dalį dėl geresnių rinkos galimybių ir sąnaudomis grindžiamu naudotojo mokesčiu.

Toliau pateikiamoje lentelėje lyginamos minėtos alternatyvos atsižvelgiant į išvardytus tikslus ir ekonominį veiksmingumą.

Alternatyva|Tikimybė, kad bus pasiekti tikslai ir gauta su jais susijusios naudos|Bendros sąnaudos (įskaitant Bendrijos ir valstybių narių biudžetus)|Ekonominis veiksmingumas|

1|+|Bendrijos biudžetas:Asignavimai -Žmog. ištekliai +Admin. išlaidos +|Sąnaudos valstybėse narėse++++|+|

2|+|Bendrijos biudžetas:Asignavimai -Žmog. ištekliai +Admin. išlaidos +|Sąnaudos valstybėse narėse ++++|+|

3|+++|Bendrijos biudžetas:Asignavimai ++Žmog. ištekliai +Admin. išlaidos +|Sąnaudos valstybėse narėse+++|+++|

Tikimybė pasiekti minėtus tikslus aptariama poveikio vertinimo 5.2.1, 5.3.1 ir 5.4.1 punktuose. Mažai tikėtina, kad pasirinkus 1 ir 2 alternatyvas, bus pasiekti specifiniai GMES pradinių praktinių veiksmų tikslai, dėl i) Europos masto paslaugų teikimo problemų, ii) gebėjimų ir specifinių žinių trūkumo kai kuriose valstybėse ir iii) nepakankamo tvarumo (ypač dėl su biudžetu susijusių priežasčių).

5.4 skirsnyje ir V priede kokybiškai įvertinama nauda, kuri būtų gauta visiškai įvykdžius tikslus. Ataskaitiniais metais (2012 m.) tiesiogiai su GMES susijusi nauda būtų tokia: 135 mln. EUR už su potvyniais susijusias paslaugas, 9 mln. EUR už su laukine gyvūnija susijusias paslaugas, mažiausiai 75 mln. EUR už miškų naikinimą ir 56 mln. EUR už miestų planavimą, atsižvelgiant į tai, kad šie skaičiai i) pagrįsti atsargiomis prielaidomis ir ii) neįtraukiama nauda, susijusi, pvz., su reagavimu į ugnikalnių išsiveržimus ir žemės drebėjimus, ir neįtraukiama nauda, susijusi su našumo padidėjimu žemės ūkio ir kaimo plėtros srityje.

Nepakanka daugiausia dėmesio skirti tik EB sąnaudoms, kurios sudarytų 150 m. mln. EUR per visą GMES pradinių praktinių veiksmų laikotarpį (2011–2013 m.) (įskaitant 43 mln. EUR už susijusius mokslinius tyrimus, kurie finansuojami pagal 7-ąją BP). Turi būti atsižvelgta ir į valstybių narių lygiu patiriamas sąnaudas. Nors ir neturima išsamių valstybių narių patiriamų sąnaudų įverčių, ankstesnė „Corine“ žemės paviršiaus programos įgyvendinimo patirtis ir Europos aplinkos agentūros pateikti duomenys rodo, kad šios sąnaudos galėtų būti trigubai didesnės už EB sąnaudas. Daroma prielaida, kad pasirinkus 1 ir 2 alternatyvas, padidėtų bendros ES ir valstybių narių sąnaudos dėl i) didesnių duomenų, reikalingų paslaugoms teikti, įsigijimo sąnaudų, nes masto ekonomija ir kompensuojamasis perkamosios galios poveikis nėra pakankami, ir iii) infrastruktūros dubliavimo būtinybės tuo atveju, kai paslaugos teikiamos visiškai decentralizuotai.

Todėl 2011–2013 m. pirmenybė teikiama 3 alternatyvai, nes įrodyta, kad ją pasirinkus i) padidėtų tikimybė, kad būtų pasiekti specifiniai GMES pradinių praktinių veiksmų tikslai ir ii) galėtų sumažėti bendrosios sąnaudos, nes, be kita ko, paslaugoms teikti reikalingi duomenys būtų įsigyjami centralizuotai. Bet kokiu atveju, be ES finansavimo dar reikėtų užsiimti koordinavimo veikla. Mažai tikėtina, kad siūlomame reglamente numatytu laikotarpiu įsigaliotų koks nors EB reglamentas, konkrečiai susijęs su GMES.

Vertinimo užduotys bus atliekamos trimis etapais (išankstinis ( ex-ante ), tarpinis ir galutinis ( ex-post ) vertinimas). Be šio poveikio vertinimo numatyta, kad Komisija atliks i) parengiamųjų veiksmų ir ii) su prieiga prie duomenų susijusios veiklos vertinimą siekdama parengti pirmąją praktinės veiklos darbo programą. Taip pat ne vėliau kaip 2012 m. pabaigoje bus parengta tarpinio vertinimo ataskaita. Galiausiai ex-post vertinimas bus parengtas užbaigus pradinius praktinius veiksmus.

Komisija užtikrina, kad sudarant sutartis ir skiriant subsidijas, skirtas praktinių reagavimo į ekstremaliąsias situacijas ir žemės paviršiaus stebėsenos paslaugoms teikti, būtų numatyta, kad Komisija vykdo priežiūrą ir finansinę kontrolę, prireikus atlikdama patikrinimus vietoje, įskaitant atrankinius patikrinimus, o Audito Rūmai atlieka auditą. Prireikus Komisijai galėtų padėti techniniai išorės ekspertai stebėti, kaip įgyvendinama programa. Remdamasi patikrinimų vietoje rezultatais, Komisija užtikrins, kad prireikus būtų patikslinta iš pradžių patvirtinto finansinio įnašo apimtis ar skyrimo sąlygos bei mokėjimų grafikas.

Be finansinės priežiūros Komisija įdiegs sistemą, užtikrinančią nuolatinę teikiamų paslaugų kokybę. Galiausiai Komisija organizuos forumus, kad būtų užtikrinta, jog paslaugos būtų grindžiamos naudotojų poreikiais.

[1] 2002 m. gruodžio 23 d. Komisijos reglamentas (EB, Euratomas) Nr. 2342/2002, nustatantis išsamias Tarybos reglamento (EB, Euratomas) Nr. 1605/2002 dėl Europos Bendrijų bendrajam biudžetui taikomo finansinio reglamento įgyvendinimo taisykles (OL L 357, 2002 12 31), su paskutiniais pakeitimais, padarytais 2007 m. balandžio 23 d. Komisijos reglamentu (EB, Euratomas) Nr. 478/2007 (OL L 111, 2007 4 28), p. 13.

[2] Pagal 6-ąją BP Europos Sąjunga išleido 100 mln. EUR GMES projektams, o Europos kosmoso agentūra investavo 100 mln. EUR į GMES paslaugų kūrimo projektus. Pagal specifinės bendradarbiavimo programos, priklausančios 7-ąjai BP, kosmoso temą ES skirs 430 mln. EUR GMES paslaugų projektams ir šioms paslaugoms reikalingiems duomenims įsigyti 2007–2013 m. Papildomi 650 mln. EUR, numatyti 7-osios BP kosmoso temai, bus skirti Europos kosmoso agentūros GMES kosmoso komponento programai, kuriai iš viso skirta (įskaitant Europos kosmoso agentūros valstybių narių lėšas) 2246 mln. EUR (2008 m. ekonominėmis sąlygomis).

LV

(...PICT...)|EIROPAS KOPIENU KOMISIJA|

Briselē, 20.5.2009

SEC(2009)640

KOMISIJAS DIENESTU DARBA DOKUMENTS,

kas pievienots priekšlikumam EIROPAS PARLAMENTA UN PADOMES REGULA par Eiropas Zemes novērošanas programmu ( GMES ) un tās sākotnējām darbībām (2011 – 2013) IETEKMES NOVĒRTĒJUMA KOPSAVILKUMS {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

KOPSAVILKUMS

Šo ietekmes novērtējumu ir sagatavojuši Komisijas dienesti, lai atbalstītu Komisijas priekšlikumu Eiropas Parlamenta un Padomes regulai par Eiropas Zemes novērošanas programmu ( GMES ) un tās sākotnējām darbībām (2011–2013). Tas arī sniedz iepriekšēju novērtējumu saskaņā ar finanšu regulas īstenošanas noteikumu Komisijas 2002. gada 23. decembra Regula (EK, Euratom) Nr. 2342/2002, ar ko paredz īstenošanas kārtību Padomes Regulai (EK, Euratom) Nr. 1605/2007 par Finanšu regulu, ko piemēro Eiropas Kopienu vispārējam budžetam, (OV L 357, 31.12.2002., 1. lpp.), kurā jaunākie grozījumi izdarīti ar Komisijas 2007. gada 23. aprīļa Regulu (EK, Euratom) Nr. 478/2007 (OV L 111, 28.4.2007., 13. lpp.). 21. panta 1. punktu. [1]

Komisijas 2002. gada 23. decembra Regula (EK, Euratom) Nr. 2342/2002, ar ko paredz īstenošanas kārtību Padomes Regulai (EK, Euratom) Nr. 1605/2007 par Finanšu regulu, ko piemēro Eiropas Kopienu vispārējam budžetam, (OV L 357, 31.12.2002., 1. lpp.), kurā jaunākie grozījumi izdarīti ar Komisijas 2007. gada 23. aprīļa Regulu (EK, Euratom) Nr. 478/2007 (OV L 111, 28.4.2007., 13. lpp.).

GMES pašlaik un turpmāk līdzfinansēs Eiropas, starpvaldību un valsts līmenī, pamatojoties uz partnerību starp dažādiem dalībniekiem. ES koordinēs šo partnerību un pārvaldīs savu ieguldījumu GMES , kas sastāv no izstrādes darbībām un darbības fāzes.

Attiecībā uz izstrādes darbībām, šis ieguldījums pašlaik konkrēti izpaužas, līdzfinansējot pētniecības darbību 7. pamatprogrammā (PP7) un 6. pamatprogrammā (PP6) PP 6 GMES projektiem ES iztērēja EUR 100 miljonus, bet EKA ieguldījusi vēl EUR 100 miljonus GMES pakalpojuma elementu projektos. PP 7 īpašās programmas “Sadarbība” kosmosa tēmā ES piešķirs EUR 430 miljonus GMES pakalpojumu projektiem un iepirkumu datiem par šiem pakalpojumiem periodā starp 2007. un 2013. gadu. PP 7 kosmosa tēmā EKA GMES kosmosa komponentes programmas attīstībai tiks ieguldīti papildus EUR 624 miljoni, kas (2008. gada ekonomiskajā situācijā) kopā ir EUR 2246 miljoni (ieskaitot EKA dalībvalstu līdzekļus). . Pirmos funkcionālos pakalpojumus ārkārtas situāciju vadības un zemes uzraudzības jomā līdz ar dažiem citiem funkcionāliem elementiem attiecībā uz zemi ( CORINE zemes virsmas programma, pilsētu atlants) finansē no sagatavošanās darbību budžeta. [2]

PP 6 GMES projektiem ES iztērēja EUR 100 miljonus, bet EKA ieguldījusi vēl EUR 100 miljonus GMES pakalpojuma elementu projektos. PP 7 īpašās programmas “Sadarbība” kosmosa tēmā ES piešķirs EUR 430 miljonus GMES pakalpojumu projektiem un iepirkumu datiem par šiem pakalpojumiem periodā starp 2007. un 2013. gadu. PP 7 kosmosa tēmā EKA GMES kosmosa komponentes programmas attīstībai tiks ieguldīti papildus EUR 624 miljoni, kas (2008. gada ekonomiskajā situācijā) kopā ir EUR 2246 miljoni (ieskaitot EKA dalībvalstu līdzekļus).

Nākamās desmitgades sākumā (2011–2013) funkcionālie pakalpojumi varētu tikt sniegti plašākā apjomā. Lai izveidotu atbilstošu infrastruktūru pieprasīto pakalpojumu apstrādes ķēdē un tādu produktu izstrādi, kuru pamatā ir iepriekšējo pētniecības darbību izstrādātie prototipi, iespējams, vajadzēs ieguldījumus. PP7 ir pētniecības un attīstības instruments, un līdz ar to nav paredzēts GMES sākotnējo darbību atbalstam tādā apmērā, kas tām vajadzīgs, lai nodrošinātu to pastāvīgumu. Tāpēc ir jānosaka atbilstīgi Kopienas iejaukšanās mehānismus. Tas ir jautājums, kuru paredzēts risināt ar ierosināto regulu. Pilnībā darboties spējīga GMES programma, kas paredz vispārējās GMES iniciatīvas ilgtermiņa finansējumu no ES ieguldījuma, paredzama ES nākamajā daudzgadu finanšu plānā (no 2014. gada). Kopējās GMES finansējuma vajadzības pēc 2013. gada turpmāk analīzēs Komisija, pamatojoties uz noteiktiem izmaksu sadales principiem un izmaksu novērtējumu, kas pamatojas uz pakalpojumu apjomu.

Šajā sakarā jāatgādina, ka ilgtermiņa pieeja GMES finansējumam jāveido modulārā veidā. Tas nozīmē, ka GMES pakalpojumu jomas jaunas paplašināšanās un katra jaunā GMES attīstība jāvērtē saskaņā ar rentabilitātes, lietotāju vajadzību un ES politikas interešu kritēriju. Periodā no 2011. līdz 2013. gadam darbības šādās jomās tiks finansētas no GMES sākotnējo darbību budžeta:

· ātrās reaģēšanas pakalpojumi;

· zemes novērošanas pakalpojumi;

un palīgdarbības, tostarp:

· atbalsta pasākumi pakalpojumu lietojumam lietotāju vidū;

· piekļuve datiem;

· GMES kosmosa komponente.

Šādi īpaši kritēriji tika izmantoti ” GMES sākotnējo darbību” darbību atlasei:

· pietiekama tehniskā gatavība;

· 2008.–2010. gada sagatavošanas darbības nepārtrauktība;

· pierādīts pakārtoto pakalpojumu izstrādes potenciāls;

· pakalpojumu sniedzēji ir rūpniecības nozares, un tādēļ bez ES papildu iejaukšanās tie pārtrauks darbību, bet jūras vides un gaisa vides novērošanas pakalpojumus sniedz galvenokārt publiskā sektora iestādes, kas bez Kopienas atbalsta varēs turpināt darbību (kaut arī iespējams mazākā apjomā) līdz 2013. gadam; un

· attiecībā uz ātrās reaģēšanas pakalpojumiem ir skaidrs, ka vēlams, lai ārkārtas situāciju kartes būtu operatīvi pieejamas civilās aizsardzības iestādēm jau 2011., nevis 2014. gadā.

Ietekmes novērtējuma pamatā ir plašas apspriedes ar ieinteresētajām personām, kas apstiprināja vides un politikas vajadzību pēc GMES pakalpojumiem. ES koordinācijas trūkums funkcionālo ātrās reaģēšanas un zemes novērošanas pakalpojumu jomā no 2011. līdz 2013. gadam varētu radīt šādas problēmas:

· pastāv risks, ka pēc tam, kad pašreizējie pētniecības projekti beigsies (2011. gadā), tad periodā, uz ko attiecas ierosinātā regula, civilās aizsardzības iestādēm nebūs pieejamas visas ārkārtas situāciju kartes vai arī turpmāk tās izstrādās pašas atsevišķi, nekoordinētā veidā, un šajā gadījumā tām būs jāpamatojas uz datiem, kas iegādāti par ļoti augstu cenu;

· zemes novērošanas pakalpojumu lietotāji (piemēram, vides aģentūras) 2011. līdz 2013. gadā saskarsies ar līdzīgām problēmām, tostarp ar to, ka ar samērīgiem noteikumiem pastāvīgi nebūs pieejami attiecīgi produkti un nebūs Zemes novērošanas datu (jo īpaši, no satelīta);

· bez Kopienas rīcības 2011. līdz 2013. gadā, kura atbalsta zemes novērošanas sākotnējās darbības un ātrās reaģēšanas pakalpojumus, pastāv nepieļaujama pārtraukuma risks starp pētniecības projektiem, kas sniedz pirmsfuncionālus pakalpojumus, un pakalpojumiem, ko sniedz pilnībā darboties spējīga GMES programma no 2014. gada.

· pastāv ilga pārtraukuma risks starp pētniecības darbību beigām un pilnīgas darbības sākumu pēc 2014. gada, kas ievērojami vājinātu nozares konkurētspējas nostiprināšanos un komerciāli dzīvotspējīgu risinājumu rašanos 2011. līdz 2013. gadā.

Risinot šo jautājumu, ierosinātās regulas konkrētie mērķi ir:

· ātrās reaģēšanas pakalpojumu sniegšanas iespējas radīšana civilās aizsardzības iestādēm;

· zemes novērošanas pakalpojumu sniegšanas iespēja publiskā sektora iestādēm (tostarp vides aģentūrām) Eiropā;

· vides informācijas iegūšanas un pieejamības sabiedrībai veicināšana;

· pakārtotās Zemes novērošanas nozares izaugsmes stimulēšana darba vietu, inovācijas un starptautiskās konkurētspējas nozīmē.

Ierosinātās regulas funkcionālie mērķi ir:

· iespēja veikt šādus ātrās reaģēšanas funkcionālos pakalpojumus no 2011. līdz 2013. gadam:

– Eiropas kartēšanas pakalpojums ātrajai reaģēšanai un

– produktu integrācija ātrajai reaģēšanai;

· iespēja veikt šādus zemes novērošanas funkcionālos pakalpojumus no 2011. līdz 2013. gadam:

– regulārus zemes virsmas kartēšanas pakalpojumus;

– dinamiskas zemes novērošanas darbības, ietverot būtiskus klimata rādītājus, lai atbalstītu klimata pārmaiņu novērošanu;

· palīgdarbību veikšana no 2011. līdz 2013. gadam, ieskaitot pasākumus, kas atbalsta funkcionālo pakalpojumu izmantošanu lietotāju vidū, un datu iepirkumus pakalpojumu un GMES kosmosa komponentes darbības atbalstam.

Ietekmes novērtējuma 3. nodaļā minētās politikas iespējas mērķu sasniegšanai ir šādas:

· Pamata scenārijs ( “ Nedarīt neko”);

· 1. risinājums. Atvērtā metode, kurā ietver tikai koordinēšanu;

· 2. risinājums. Reglamentējošā rīcība;

· 3. risinājums. Kopienas finansējums.

Šie risinājumi cits citu neizslēdz. Visus trīs, iespējams, varētu apvienot. Tomēr skaidrības labad katra risinājuma ietekme ir analizēta atsevišķi. Turklāt GMES sākotnējās darbības tiks īstenotas pārvaldes sistēmā, kas sīki izklāstīta paziņojumā “Vides un drošības globālais monitorings: mēs rūpējamies par drošāku planētu”, COM(2008) 748, 12.11.2008., un tam pievienotajā ietekmes novērtējumā. Visbeidzot dažādo risinājumu analīze balstīta uz pieņēmumu, ka GMES dati un informācija būs pilnībā un atklāti pieejami. Komisija turpinās pētīt, vai tirgus iespēju attīstība un uz izmaksām pamatotas lietošanas maksas galu galā ļaus samazināt publisko ieguldījumu daļu pēc 2014. gada.

Tabulā salīdzināti risinājumi, ņemot vērā iepriekš minētos mērķus un izmaksu lietderības principu.

Risinājums|Mērķu sasniegšanas iespējas un attiecīgie ieguvumi|Kopējās izmaksas (ieskaitot Kopienas un dalībvalsts (DV) budžetu)|Izmaksu lietderība|

1|+|Kopienas budžets:Apropriācijas -Cilvēkresursi +Admin. izdevumi +|DV izmaksas++++|+|

2|+|Kopienas budžets:Apropriācijas -Cilvēkresursi +Admin. izdevumi +|DV izmaksas ++++|+|

3|+++|Kopienas budžets:Apropriācijas ++Cilvēkresursi +Admin. izdevumi +|DV izmaksas+++|+++|

Mērķu sasniegšanas iespējamība ir analizēta ietekmes novērtējuma 5.2.1., 5.3.1. un 5.4.1. punktā. Maz ticams, ka 1. un 2. risinājums sasniegtu GMES sākotnējās darbības konkrētos mērķus, jo i) ir problēmas nodrošināt pakalpojumus visā Eiropā, ii) dažās dalībvalstīs trūkst jaudas un zinātības un iii) trūkst ilgtspējas (īpaši budžeta dēļ).

V pielikumā un 5.4. sadaļā aprēķināti ieguvumi, kas varētu materializēties, ja mērķi būtu pilnībā sasniegti. Atskaites gadā (2012), gada ienākumi, kas tieši saistīti ar GMES , ietvertu EUR 135 miljonus ar plūdiem saistītajiem pakalpojumiem, EUR 9 miljonus ar dabīgajiem ugunsgrēkiem saistītajiem pakalpojumiem, vismaz EUR 75 miljonus ar mežu izciršanu saistītajiem un EUR 56 miljonus ar pilsētu plānošanu saistītajiem, ņemot vērā to, ka šie skaitļi i) balstās uz konservatīviem pieņēmumiem un ii) neietver ieguvumus, kas saistīti, piemēram, ar ātro reaģēšanu uz vulkānu izvirdumiem un zemestrīcēm, kā arī ieguvumus, kas saistīti ar efektivitātes pieaugumu lauksaimniecībā un lauku attīstībā.

Attiecībā uz izdevumiem nav pietiekami koncentrēties tikai uz EK izmaksām, kas varētu būt līdz EUR 150 miljoniem par visu periodu, uz ko attiecas GMES sākotnējās darbības (2011–2013), (ieskaitot EUR 43 miljonus saskaņā ar PP7 finansētajām papildu pētniecības darbībām). Jāņem vērā arī izmaksas dalībvalstu līmenī. Lai gan nav pieejami detalizēti dalībvalstu izmaksu novērtējumi, iepriekšējā pieredze, kas gūta no zemes virsmas programmas CORINE , un EEZ iesniegtie dati liecina, ka tie varētu būt trīs reizes lielāki nekā EK izmaksas. Tiek pieņemts, ka 1. un 2. risinājums radītu lielākas kopējās izmaksas ES un dalībvalstīm, jo i) būtu lielākas izmaksas par iepirkumu datiem, kas vajadzīgi pakalpojumus sniegšanai, ņemot vērā to, ka nav apjomradītu ietaupījumu un kompensējošas pirktspējas un ii) jādublē infrastruktūras gadījumā, ja pakalpojumu sniedz pilnīgi decentralizēti.

Tāpēc periodam no 2011. līdz 2013. gadam optimāls ir 3. risinājums, jo ir parādīts, ka i) ļoti iespējams, ka GMES sākotnējo darbību īpašie mērķi tiks sasniegti un ii) tas varētu mazināt kopējās izmaksas, tostarp izmantojot pakalpojumiem vajadzīgo datu centralizēto iepirkumu. Katrā ziņā ES finansējums ir jāapvieno ar koordinācijas darbībām. Periodā, uz ko attiecas ierosinātā regula, nav paredzams, ka stāsies spēkā kāda speciālā EK regula par GMES .

Novērtēšanas uzdevumi tiks veikti trijos posmos (iepriekšējā, starpposma un ex post ). Papildus šim ietekmes novērtējumam ir paredzēts, ka Komisija veiks novērtējumu i) sagatavošanas darbībām un ii) datu piekļuves darbībām, lai sagatavotu funkcionālo darbību pirmo darba programmu. Turklāt starpposma novērtējuma ziņojums tiks sagatavots ne vēlāk kā 2012. gada beigās. Visbeidzot ex post novērtējums tiks sagatavots pēc sākotnējo funkcionālo darbību beigām.

Komisija nodrošinās, lai noslēgtajos līgumos un dotācijās būtu paredzēta ārkārtas situāciju sistēmas un zemes novērošanas pakalpojumu uzraudzība un finanšu kontrole, ko veic Komisija, ja nepieciešams, pārbaudot uz vietas, tostarp izmantojot izlases pārbaudes un revīzijas, ko veic Revīzijas palāta. Ja vajadzīgs, Komisijai programmas īstenošanas uzraudzībā varētu palīdzēt ārējie tehniskie eksperti. Pamatojoties uz ziņojumu rezultātiem par uz vietas veiktajām pārbaudēm, Komisija nodrošina, lai vajadzības gadījumā tiktu koriģēts sākotnēji apstiprinātā finanšu ieguldījuma apjoms vai tā piešķiršanas nosacījumi, kā arī maksājumu grafiks.

Papildus finanšu uzraudzībai Komisija ieviesīs mehānismus, kas nepārtraukti nodrošinās sniegto pakalpojumu kvalitāti. Visbeidzot Komisija organizēs lietotāju forumus, lai pārliecinātos, vai pakalpojumi ir orientēti uz lietotāju.

[1] Komisijas 2002. gada 23. decembra Regula (EK, Euratom) Nr. 2342/2002, ar ko paredz īstenošanas kārtību Padomes Regulai (EK, Euratom) Nr. 1605/2007 par Finanšu regulu, ko piemēro Eiropas Kopienu vispārējam budžetam, (OV L 357, 31.12.2002., 1. lpp.), kurā jaunākie grozījumi izdarīti ar Komisijas 2007. gada 23. aprīļa Regulu (EK, Euratom) Nr. 478/2007 (OV L 111, 28.4.2007., 13. lpp.).

[2] PP 6 GMES projektiem ES iztērēja EUR 100 miljonus, bet EKA ieguldījusi vēl EUR 100 miljonus GMES pakalpojuma elementu projektos. PP 7 īpašās programmas “Sadarbība” kosmosa tēmā ES piešķirs EUR 430 miljonus GMES pakalpojumu projektiem un iepirkumu datiem par šiem pakalpojumiem periodā starp 2007. un 2013. gadu. PP 7 kosmosa tēmā EKA GMES kosmosa komponentes programmas attīstībai tiks ieguldīti papildus EUR 624 miljoni, kas (2008. gada ekonomiskajā situācijā) kopā ir EUR 2246 miljoni (ieskaitot EKA dalībvalstu līdzekļus).

MT

(...PICT...)|IL-KUMMISSJONI TAL-KOMUNITAJIET EWROPEJ|

Brussell, 20.5.2009

SEC(2009)640

DOKUMENT TA’ ĦIDMA TAL-PERSUNAL TAL-KUMMISSJONI

li jakkumpanja Proposta għal REGOLAMENT TAL-PARLAMENT EWROPEW U TAL-KUNSILL Dwar il-programm Ewropew ta’ osservazzjoni tad-Dinja (GMES) u l-operazzjonijiet inizjali tiegħu (2011 – 2013) SOMMARJU TAL-ISTIMA TAL-IMPATT {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

SOMMARJU EŻEKUTTIV

Din l-Istima tal-Impatt ġiet imħejjija mis-servizzi tal-Kummissjoni biex tappoġġja l-proposta tal-Kummissjoni għal Regolament tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill dwar il-programm Ewropew ta’ osservazzjoni tad-Dinja (GMES) u l-operazzjonijiet inzjali tiegħu (2011-2013). Din tipprovdi wkoll valutazzjoni ex-ante b’konformità mal-Artikolu 21(1) tar-Regoli ta’ Implimentazzjoni tar-Regolament Finanzjarju Ir-Regolament tal-Kummissjoni (KE, Euratom) Nru 2342/2002 tat-23 ta’ Diċembru 2002 li jippreskrivi regoli ddettaljati għall-implimentazzjoni tar-Regolament tal-Kunsill (KE, Euratom) Nru 1605/2002 fuq ir-Regolament Finanzjaru li jgħodd għall-baġit ġenerali tal-Komunitajiet Ewropej (ĠU L 357, 31.12.2002, p. 1), kif emendat l-aħħar mir-Regolament tal-Kummissjoni (KE, Euratom) Nru 478/2007 tat-23 ta’ April 2007 (ĠU L 111, 28.4.2007, p. 13). . [1]

Ir-Regolament tal-Kummissjoni (KE, Euratom) Nru 2342/2002 tat-23 ta’ Diċembru 2002 li jippreskrivi regoli ddettaljati għall-implimentazzjoni tar-Regolament tal-Kunsill (KE, Euratom) Nru 1605/2002 fuq ir-Regolament Finanzjaru li jgħodd għall-baġit ġenerali tal-Komunitajiet Ewropej (ĠU L 357, 31.12.2002, p. 1), kif emendat l-aħħar mir-Regolament tal-Kummissjoni (KE, Euratom) Nru 478/2007 tat-23 ta’ April 2007 (ĠU L 111, 28.4.2007, p. 13).

Il-GMES bħalissa hija u se tkompli tiġi kofinanzjata fil-livelli Ewropej, intergovernattivi u nazzjonali, imsejsa fuq sħubijiet fost il-parteċipanti differenti. L-UE se tikkoordina dawn is-sħubijiet kif ukoll se timmaniġġja l-kontribuzzjoni tagħha stess għall-GMES, li tikkonsisti f’attivitajiet ta’ żvilupp u f’fażi operattiva.

Fir-rigward tal-attivitajiet ta’ żvilupp, din il-kontribuzzjoni bħalissa tikkonsisti, b’mod partikolari, fil-kofinanzjament tal-attivitajiet ta’ riċerka skont l-FP 7 u l-FP 6 Fl-FP6, l-UE nefqet EUR 100 miljun fuq proġetti tal-GMES, filwaqt li l-ESA investiet EUR 100 miljun oħra fil-proġetti relatati mal-elementi tas-servizzi tal-GMES. Fit-tema spazjali tal-programm speċifiku “kooperazzjoni” tal-FP7, l-UE se tqiegħed EUR 430 miljun għad-diposżizzjoni ta’ proġetti relatati mas-servizzi tal-GMES u mal-akkwist tad-dejta għal dawn is-servizzi bejn l-2007 u l-2013. Se jingħataw EUR 624 miljun addizzjonali mit-tema spazjali tal-FP 7 għall-iżvilupp tal-programm tal-komponent spazjali tal-ESA GMES, li jammonta għal EUR 2246 miljun (kundizzjonijiet ekonomiċi tal-2008) bħala total (inklużi fondi mill-Istati Membri tal-ESA). . L-ewwel servizzi operattivi fil-qasam tal-immaniġġjar tal-emerġenza u l-monitoraġġ tal-art huma ffinazjati skont azzjonijiet preparatorji flimkien ma’ xi elementi oħra operattivi fis-settur tal-artijiet (Corine Land Cover, Urban Atlas). [2]

Fl-FP6, l-UE nefqet EUR 100 miljun fuq proġetti tal-GMES, filwaqt li l-ESA investiet EUR 100 miljun oħra fil-proġetti relatati mal-elementi tas-servizzi tal-GMES. Fit-tema spazjali tal-programm speċifiku “kooperazzjoni” tal-FP7, l-UE se tqiegħed EUR 430 miljun għad-diposżizzjoni ta’ proġetti relatati mas-servizzi tal-GMES u mal-akkwist tad-dejta għal dawn is-servizzi bejn l-2007 u l-2013. Se jingħataw EUR 624 miljun addizzjonali mit-tema spazjali tal-FP 7 għall-iżvilupp tal-programm tal-komponent spazjali tal-ESA GMES, li jammonta għal EUR 2246 miljun (kundizzjonijiet ekonomiċi tal-2008) bħala total (inklużi fondi mill-Istati Membri tal-ESA).

Fil-bidu tal-għaxar snin li ġejjin (2011 – 2013), is-servizzi operattivi jistgħu jingħataw fuq skala akbar. Jistgħu jkunu meħtieġa investimenti biex titwaqqaf infrastruttura xierqa għall-katina tal-ipproċessar tas-servizzi meħtieġa u t-tnedija tal-prodotti msejsa fuq prototipi żviluppati fl-azzjonijiet ta’ riċerka preċedenti. L-FP7 hija għodda tar-riċerka u l-iżvilupp u għalhekk mhijiex maħsuba biex tappoġġja l-operazzjonijiet inizjali tal-GMES b’tali mod li dawn iridu jiġu assigurati fuq bażi aktar permanenti. Għaldaqstant jinħtieġ li jiġu stabbiliti mekkaniżmi xierqa għal intervent Komunitarju. Din hija sfida ewlenija li r-Regolament propost beħsiebu jindirizza. Il-programm komplut GMES, li skontu l-kontribuzzjoni tal-UE għall-inizjattiva globali tal-GMES tista’ tiġi ffinanzjata fit-tul, hu mistenni li jkun fis-seħħ matul il-qafas finanzjarju multiannwali tal-UE li jmiss (mill-2014). Il-ħtiġijiet finanzjarji globali tal-GMES wara l-2013 se jkunu suġġetti għal analiżi fil-ġejjieni mmexxija mill-Kummissjoni, fuq il-bażi ta’ prinċipji definiti għall-qsim tal-ispejjeż u evalwazzjoni tal-ispejjeż imsejsa fuq l-ambitu tas-servizzi.

F’dan il-kuntest, ta’ min wieħed jiftakar li l-approċċ ta’ finanzjament tal-GMES fuq medda twila ta’ żmien għandu jiġi żviluppat b’mod modulari. Dan ifisser li espansjonijiet ġodda fl-ambitu tas-servizzi tal-GMES u kull evoluzzjoni ġdida tal-GMES se jiġu vvalutati fid-dawl tal-kriterju ta’ effettività tal-ispiża, il-ħtiġijiet tal-utenti u l-interessi politiċi tal-UE. Għall-perjodu 2011 – 2013, l-attivitajiet fl-oqsma li ġejjin se jiġu ffinanzjati fil-qafas tal-operazzjonijiet inizjali tal-GMES.

· servizzi ta’ rispons ta’ emerġenza;

· servizzi ta’ monitoraġġ tal-art;

u attivitajiet awżiljarji inklużi:

· miżuri li jappoġġjaw l-użu tas-servizzi mill-utenti;

· aċċess għad-dejta;

· komponent spazjali tal-GMES.

Il-kriterji speċifiċi li ġejjin intużaw għall-għażla tal-attivitajiet għall-operazzjonijiet inizjali tal-GMES.

· maturità teknika suffiċjenti;

· kontinwità mal-azzjoni preparatorja 2008-2010;

· potenzjal ipprovat għall-iżvilupp ta’ servizzi fil-livell suċċessiv;

· il-fornituri tas-servizzi huma parteċipanti fl-industrija u jistgħu għaldaqstant iwaqqfu l-attivitajiet mingħajr intervent addizzjonali mill-UE, filwaqt li fil-qasam marittimu u f’dak tal-atmosfera, is-servizzi jingħataw prinċipalment mill-istituzzjonijiet pubbliċi li se jkunu jistgħu jkomplu l-attivitajiet (għalkemm probabbilment fi skala anqas ambizzjuża) qabel l-2013 mingħajr appoġġ Komunitarju; kif ukoll

· fir-rigward ta’ servizzi ta’ emerġenza, jidher ċar li jkun preferibbli li jkun hemm mapep ta’ emerġenza fuq bażi operattiva għad-dispożizzjoni tal-awtoritajiet tal-protezzjoni ċivili diġà fl-2011, u mhux fl-2014.

L-Istima tal-Impatt hi msejsa fuq konsultazzjoni estensiva tal-partijiet interessati, li kkonfermat il-ħtieġa ambjentali u politika għas-servizzi tal-GMES. In-nuqqas ta’ servizzi operattivi ta’ rispons tal-emerġenza u ta’ monitoraġġ tal-art taħt il-koordinazzjoni tal-UE fil-perjodu 2011-2013 ikun jirriżulta fil-problemi li ġejjin:

· hemm riskju li ladarba jintemmu l-proġetti ta’ riċerka eżistenti (fl-2011), matul il-perjodu kopert mir-Regolament propost l-awtoritajiet tal-protezzjoni ċivili jew ma jkollhom l-ebda aċċess għal mapep ta’ emerġenza jew ikomplu jipproduċuhom waħidhom b’mod mhux ikkoordinat, f’liema każ dawn ikollhom iserrħu fuq dejta mixtrija bi prezzijiet ferm għoljin;

· l-utenti tas-servizzi tal-monitoraġġ tal-art (eż. aġenziji ambjentali) ikollhom iħabbtu wiċċhom ma’ problemi komparabbli bejn l-2011 u l-2013, inkluż in-nuqqas ta’ disponibbiltà kontinwa tal-prodotti rilevanti u n-nuqqas ta’ disponibbiltà ta’ dejta ta’ osservazzjoni tad-Dinja (b’mod partikolari, dejta satellitari) taħt kundizzjonijiet raġjonevoli;

· mingħajr azzjoni Komunitarja fil-perjodu 2011-2013 li tippermetti s-servizzi operattivi ta’ monitoraġġ tal-art u ta’ rispons tal-emerġenza, hemm riskju ta’ interruzzjoni mhux aċċettabbli bejn il-proġetti ta’ riċerka li jipprovdu servizzi preoperattivi u s-servizzi mogħtija fi programm GMES komplut mill-2014;

· hemm riskju li l-vojt kbir bejn it-tmiem tal-attivitajiet ta’ riċerka u l-bidu tal-operazzjonijiet kompluti wara l-2014 idgħajfu konsiderevolment l-ispinta lill-kompetittività tal-industrija u l-ħolqien ta’ soluzzjonijiet kummerċjalment vijabbli bejn l-2011 u l-2013.

B’rispons għal din l-isfida, l-għanijiet speċifiċi tar-Regolament propost huma li:

· jippermetti li jingħataw servizzi ta’ rispons ta’ emerġenza lill-awtoritajiet tal-protezzjoni ċivili;

· jippermetti li jingħataw servizzi ta’ monitoraġġ tal-art lill-awtoritajiet pubbliċi (inklużi l-aġenziji ambjentali) fl-Ewropa;

· jikkontribwixxi għall-produzzjoni u d-disponibbiltà tal-informazzjoni ambjentali lill-pubbliku;

· jistimola t-tkabbir tas-settur tal-osservazzjoni tad-Dinja fil-livell suċċessiv f’termini ta’ impjiegi, innovazzjoni u kompetittività internazzjonali.

L-għanijiet operattivi tar-Regolament propost huma:

· li jippermetti li bejn l-2011 u l-2013 jingħataw is-servizzi operattivi ta’ rispons ta’ emerġenza li ġejjin:

– servizz Ewropew ta’ mmappjar għar-rispons ta’ emerġenza; kif ukoll

– integrazzjoni tal-prodotti għar-rispons tal-emerġenza;

· li jippermetti li bejn l-2011 u l-2013 jingħataw is-servizzi operattivi ta’ monitoraġġ tal-art li ġejjin:

– servizz perjodiku ta’ mmappjar tal-kopertura tal-art;

– attivitajiet ta’ monitoraġġ dinamiku tal-art, inklużi varjabbli essenzjali tal-klima b’appoġġ għall-monitoraġġ tat-tibdil fil-klima;

· li jwettaq attivitajiet awżiljarji bejn l-2011 u l-2013, inklużi miżuri biex jappoġġjaw l-użu ta’ servizzi operattivi mill-utenti, l-akkwist tad-dejta b’appoġġ għas-servizzi u għall-operazzjonijiet tal-komponent spazjali tal-GMES.

L-għażliet politiċi disponibbli biex jindirizzaw l-għanijiet definiti fil-Kapitolu 3 tal-Istima tal-Impatt huma:

· Xenarju ta’ bażi (“Ma jsir xejn”);

· Għażla 1: Metodu miftuħ ta’ koordinazzjoni biss;

· Għażla 2: Azzjoni regolatorja;

· Għażla 3: Finanzjament mill-Komunità.

Dawn l-għażliet mhumiex esklużivi b’mod reċiproku. It-tlieta li huma jistgħu possibbilment jiġu kombinati. Għal raġunijiet ta’ ċarezza, madankollu, l-impatt ta’ kull waħda minn dawn l-għażliet hi analizzata separatament. Barra minn hekk, l-operazzjonijiet inizjali tal-GMES se jiġu implimentati fi ħdan il-qafas ta’ governanza deskritt fid-dettall fil-Komunikazzjoni bit-titolu “Monitoraġġ Globali għall-Ambjent u s-Sigurtà: għal qalbna dinja iżjed protetta”, COM(2008) 748 tat-12.11.2008, u l-Istima tal-Impatt li takkumpanjaha. Fl-aħħar nett, l-analiżi tal-għażliet differenti hi msejsa fuq is-suppożizzjoni li d-dejta u l-informazzjoni tal-GMES se jkunu aċċessibbli b’mod sħiħ u miftuħ. Il-Kummissjoni se tkompli tesplora jekk l-iżvilupp tal-opportunitajiet tas-suq u tat-tariffi tal-utenti msejsa fuq l-ispiża jista’ eventwalment jippermetti t-tnaqqis tal-proporzjoni ta’ investiment pubbliku wara l-2014.

It-tabella li tinsab hawn taħt tqabbel l-għażliet fid-dawl tal-għanijiet ta' hawn fuq u l-prinċipju ta' effettività tal-ispiża.

Għażla|Probabbiltà ta' kisba tal-għanijiet u l-benefiċċji korrispondenti|Spiża totali (inklużi l-baġits tal-Komunità u tal-Istati Membri (MS))|Effettività tal-ispiża|

1|+|Baġit tal-Komunità:Approprjazzjonijiet -Riżorsi umani +Infiq amministrattiv +|Spejjeż fl-MS++++|+|

2|+|Baġit tal-Komunità:Approprjazzjonijiet -Riżorsi umani +Infiq amministrattiv +|Spejjeż fl-MS ++++|+|

3|+++|Baġit tal-Komunità:Approprjazzjonijiet ++Riżorsi umani +Infiq amministrattiv +|Spejjeż fl-MS+++|+++|

Il-probabbiltà li jinkisbu l-għanijiet hi diskussa fit-taqsimiet 5.2.1, 5.3.1 u 5.4.1 tal-Istima tal-Impatt. L-Għażliet 1 u 2 jitqiesu improbabbli li jiksbu l-għanijiet speċifiċi tal-operazzjonijiet inizjali tal-GMES minħabba (i) il-problemi bl-għoti ta’ servizzi pan-Ewropej, (ii) in-nuqqas ta’ kapaċità u għarfien f'xi Stati Membri u (iii) in-nuqqas ta' sostenibbiltà (b'mod partikolari għal raġunijiet baġitarji).

It-taqsima 5.4 u l-Anness V jikkwantifikaw il-benefiċċji li jimmaterjalizzaw jekk l-għanijiet jintlaħqu għal kollox. Fis-sena ta' referenza (2012), il-benefiċċji annwali marbuta direttament mal-GMES ikunu jinkludu EUR 135 miljun għal servizzi tal-għargħar, EUR 9 miljuni għal servizzi tan-nirien, minimu ta’ EUR 75 miljun għal deforestazzjoni u EUR 56 miljun għall-ippjanar urban, filwaqt li jitqies li dawn iċ-ċifri (i) huma msejsa fuq suppożizzjonijiet konservattivi u (ii) ma jinkludux benefiċċji marbuta ma’, pereżempju, rispons ta’ emerġenza għal żbroffi ta’ vulkani u terremoti, u lanqas benefiċċji marbuta ma’ kisbiet fl-effiċjenza fl-iżvilupp agrikolu u rurali.

Fir-rigward tal-ispejjeż, mhuwiex biżżejjed li wieħed jiffoka fuq spejjeż tal-KE biss, li jammontaw sa EUR 150 miljun għall-perjodu kollu kopert mill-operazzjonijiet inizjali tal-GMES (2011-2013), (inklużi EUR 43 miljun għal attivitajiet ta’ riċerka li jakkumpanjawhom iffinanzjati skont l-FP 7). Spejjeż fil-livell tal-Istati Membri għandhom jitqiesu wkoll. Għalkemm ma hemm disponibbli l-ebda stima dettaljata għall-ispejjeż imġarrba mill-Istati Membri, l-esperjenza preċedenti mill-programm Corine land cover u d-dejta ppreżentata miż-ŻEE juru li dawn jistgħu jkunu tliet darbiet ogħla mill-ispejjeż tal-KE. Huwa preżunt li ż-żewġ għażliet 1 u 2 iwasslu għal spejjeż globali ogħla għall-UE u l-Istati Membri minħabba (i) spejjeż ogħla għall-akkwist tad-dejta meħtieġa biex jingħataw is-servizzi, minħabba n-nuqqas ta’ ekonomiji ta’ skala u l-kontrapiż tas-saħħa tax-xiri, u (ii) il-ħtieġa li tiġi duplikata l-infrastruttura fil-każ ta’ għoti kompletament deċentralizzat tas-servizz.

L-Għażla 3 hi għaldaqstant l-għażla preferuta għall-perjodu 2011-2013, billi ntwera li din l-għażla (i) tagħmilha ferm probabbli li l-għanijiet speċifiċi tal-operazzjonijiet inizjali tal-GMES jintlaħqu, u (ii) tista’ tnaqqas l-ispejjeż globali, inkluż permezz ta’ akkwist ċentralizzat tad-dejta meħtieġa għas-servizzi. F’kull każ, il-finanzjament tal-UE għandu jkun akkumpanjat minn attivitajiet ta’ koordinazzjoni. X’aktarx li l-ebda regolament tal-KE speċifikament fuq il-GMES ma jidħol fis-seħħ matul il-perjodu kopert mir-Regolament propost.

Il-ħidmiet ta’ valutazzjoni se jitwettqu fi tliet fażijiet ( ex ante, interim u ex post ). Minbarra din l-Istima tal-Impatt, hu mbassar li l-Kummissjoni se twettaq valutazzjonijiet (i) tal-azzjoni preparatorja, u (ii) tal-attivitajiet tal-aċċess tad-dejta, biex tħejji l-ewwel programm ta' ħidma għal attivitajiet operattivi. Barra minn hekk, se jitħejja rapport ta’ valutazzjoni interim mhux aktar tard minn tmiem l-2012. Fl-aħħar nett, se titħejja valutazzjoni ex post wara t-tmiem tal-attivitajiet operattivi inizjali.

Il-Kummissjoni se tiżgura li l-kuntratti u l-għotjiet konklużi fil-qafas tas-servizzi operattivi ta’ emerġenza u ta’ monitoraġġ tal-art jipprovdu għal sorveljanza u kontroll finanzjarju mill-Kummissjoni, jekk ikun meħtieġ permezz ta’ kontrolli fuq il-post, inklużi kontrolli tal-kampjuni, u verifiki mill-Qorti tal-Awdituri. Jekk ikun hemm bżonn, il-Kummissjoni tista’ tiġi megħjuna minn esperti tekniċi esterni fil-monitoraġġ tal-implimentazzjoni tal-programm. Fuq il-bażi tar-riżultati tal-kontrolli fuq il-post, il-Kummissjoni se tiżgura li, jekk ikun meħtieġ, l-iskala jew il-kundizzjonijiet tal-allokazzjoni tal-kontribuzzjoni finanzjarja oriġinarjament approvata kif ukoll l-iskeda ta' żmien għall-ħlasijiet, jiġu aġġustati.

Flimkien mas-sorveljanza finanzjarja, il-Kummissjoni se twaqqaf mekkaniżmi biex tiżgura l-kwalità kontinwa tas-servizzi mogħtija. Fl-aħħar nett, il-Kummissjoni se torganizza fora tal-utenti biex taċċerta li s-servizzi jwieġbu għall-ħtiġijiet tal-utenti.

[1] Ir-Regolament tal-Kummissjoni (KE, Euratom) Nru 2342/2002 tat-23 ta’ Diċembru 2002 li jippreskrivi regoli ddettaljati għall-implimentazzjoni tar-Regolament tal-Kunsill (KE, Euratom) Nru 1605/2002 fuq ir-Regolament Finanzjaru li jgħodd għall-baġit ġenerali tal-Komunitajiet Ewropej (ĠU L 357, 31.12.2002, p. 1), kif emendat l-aħħar mir-Regolament tal-Kummissjoni (KE, Euratom) Nru 478/2007 tat-23 ta’ April 2007 (ĠU L 111, 28.4.2007, p. 13).

[2] Fl-FP6, l-UE nefqet EUR 100 miljun fuq proġetti tal-GMES, filwaqt li l-ESA investiet EUR 100 miljun oħra fil-proġetti relatati mal-elementi tas-servizzi tal-GMES. Fit-tema spazjali tal-programm speċifiku “kooperazzjoni” tal-FP7, l-UE se tqiegħed EUR 430 miljun għad-diposżizzjoni ta’ proġetti relatati mas-servizzi tal-GMES u mal-akkwist tad-dejta għal dawn is-servizzi bejn l-2007 u l-2013. Se jingħataw EUR 624 miljun addizzjonali mit-tema spazjali tal-FP 7 għall-iżvilupp tal-programm tal-komponent spazjali tal-ESA GMES, li jammonta għal EUR 2246 miljun (kundizzjonijiet ekonomiċi tal-2008) bħala total (inklużi fondi mill-Istati Membri tal-ESA).

GA

(...PICT...)|COIMISIÚN NA gCOMHPHOBAL EORPACH|

An Bhruiséil, 20.5.2009

SEC(2009) 640

DOICIMÉAD INMHEÁNACH OIBRE AN CHOIMISIÚIN

a ghabhann leis an Togra le haghaidh RIALACHÁIN Ó PHARLAIMINT NA hEORPA AGUS ÓN gCOMHAIRLE Maidir leis an chlár Eorpach um breathnadóireacht na Cruinne (GMES) agus a oibríochtaí tosaigh (2011 – 2013) ACHOIMRE AR AN MEASÚNÚ IARMHARTA {COIM(2009) 223)} {SEC(2009) 639}

ACHOIMRE FEIDHMIÚCHÁIN

D’ullmhaigh seirbhísí an Choimisiúin an Measúnú Iarmharta seo chun tacú leis an togra ón gCoimisiúin le haghaidh Rialacháin ó Pharlaimint na hEorpa agus ón gComhairle maidir leis an gclár Eorpach um breathnadóireacht na Cruinne (GMES) agus a oibríochtaí tosaigh (2011 2013). Lena chois sin cuireann sé meastóireacht ex-ante ar fáil i gcomhréir le hAirteagal 21(1) de Rialacha Cur Chun Feidhme an Rialacháin Airgeadais Rialachán (CE, Euratom) Uimh. 2342/2002 ón gCoimisiún an 23 Nollaig 2002 lena leagtar síos rialacha mionsonraithe chun Rialachán (CE, Euratom) Uimh. 1605/2002 ón gComhairle maidir leis an Rialachán Airgeadais is infheidhme i ndáil le buiséad ginearálta na gComhphobal Eorpach (IO L 357, 31.12.2002, lch 1), arna leasú go deireanach le Rialachán (CE, Euratom) Uimh. 478/2007 ón gCoimisiún an 23 Aibreán 2007 (IO L 111, 28.4.2007, lch 13). . [1]

Rialachán (CE, Euratom) Uimh. 2342/2002 ón gCoimisiún an 23 Nollaig 2002 lena leagtar síos rialacha mionsonraithe chun Rialachán (CE, Euratom) Uimh. 1605/2002 ón gComhairle maidir leis an Rialachán Airgeadais is infheidhme i ndáil le buiséad ginearálta na gComhphobal Eorpach (IO L 357, 31.12.2002, lch 1), arna leasú go deireanach le Rialachán (CE, Euratom) Uimh. 478/2007 ón gCoimisiún an 23 Aibreán 2007 (IO L 111, 28.4.2007, lch 13).

Tá GMES á chómhaoiniú faoi láthair ar leibhéal Eorpach, idir-rialtasach agus náisiúnta bunaithe ar chomhpháirtíochtaí idir na gníomhairí éagsúla agus leanfar den socrú seo. Déanfaidh an AE comhordú ar na comhpháirtíochtaí seo agus déanfaidh sé bainistiú ar a gcuirfidh sé ar fáil do GMES, a bhfuil gníomhaíochtaí forbartha agus céim oibríochtúil i gceist leis.

Maidir le gníomhaíochtaí forbartha, is éard atá á chur ar fáil aige go sonrach faoi láthair cómhaoiniú gníomhaíochtaí taighde faoi Chreatchlár 7 agus Chreatchlár 6 Chaith an AE EUR 100m ar thionscadail GMES i gCreatchlár 6 agus rinne Gníomhaireacht Spáis na hEorpa EUR 100m eile a infheistiú i dtionscadail a bhain le gnéithe seirbhíse GMES. Cuirfidh an AE EUR 430m ar fáil le haghaidh thionscadail seirbhíse GMES agus le haghaidh soláthair shonraí do na seirbhísí sin idir 2007 agus 2013 mar chuid de théama spáis an chláir “comhoibrithe” faoi leith i gCreatchlár 7. Lena chois sin tabharfar EUR 624m ó théama spáis Chreatchlár 7 d’fhorbairt na heiliminte de chlár GMES Ghníomhaireacht Spáis na hEorpa, rud is fiú EUR 2246m é (de réir dálaí eacnamaíochta 2008) san iomlán (lena n-áirítear cistí ó Bhallstáit na Gníomhaireachta). . Tá maoiniú á chur ar fáil faoi ghníomhartha ullmhúcháin le haghaidh na chéad seirbhísí oibríochtúla sa réimse bainistithe éigeandálaí agus monatóireachta talún mar aon le roinnt eilimintí oibríochtúla eile a bhaineann le cúrsaí talún (Cumhdach Talún CORINE, Atlas Uirbeach). [2]

Chaith an AE EUR 100m ar thionscadail GMES i gCreatchlár 6 agus rinne Gníomhaireacht Spáis na hEorpa EUR 100m eile a infheistiú i dtionscadail a bhain le gnéithe seirbhíse GMES. Cuirfidh an AE EUR 430m ar fáil le haghaidh thionscadail seirbhíse GMES agus le haghaidh soláthair shonraí do na seirbhísí sin idir 2007 agus 2013 mar chuid de théama spáis an chláir “comhoibrithe” faoi leith i gCreatchlár 7. Lena chois sin tabharfar EUR 624m ó théama spáis Chreatchlár 7 d’fhorbairt na heiliminte de chlár GMES Ghníomhaireacht Spáis na hEorpa, rud is fiú EUR 2246m é (de réir dálaí eacnamaíochta 2008) san iomlán (lena n-áirítear cistí ó Bhallstáit na Gníomhaireachta).

D'fhéadfadh seirbhísí oibríochtúla a bheith á gcur ar fáil ar scála níos mó ag tús na tréimhse 2011 2013. D’fhéadfadh infheistíochtaí a bheith riachtanach chun an bonneagar iomchuí a chur ar fáil le haghaidh an tslabhra próiseála seirbhísí a bheidh ag teastáil agus le haghaidh soláthair táirgí bunaithe ar fhréamhshamhlacha a forbraíodh le linn na ngníomhartha taighde roimhe sin. Gléas taighde agus forbartha is ea Creatchlár 7 agus ar an ábhar sin níor dearadh é chun tacú le hoibríochtaí tosaigh GMES sa mhéid is gur gá iad a áirithiú ar bhonn níos buaine . Ar an ábhar sin tá sé riachtanach meicníochtaí iomchuí a bhunú le haghaidh idirghabháil an Chomhphobail. Tá sé i gceist go dtabharfadh an Rialachán atá beartaithe aghaidh ar an dúshlán seo. Meastar go mbeidh clár iomlán GMES, faoina bhféadfaí an méid a chuireann an AE ar fáil do thionscnamh foriomlán GMES a mhaoiniú go fadtréimhseach, i bhfeidhm le linn chéad chreat airgeadais ilbhliantúil eile an AE (ó 2014 ar aghaidh). Beidh riachtanais mhaoinithe foriomlána GMES i ndiaidh 2013 faoi réir anailíse amach anseo ag an gCoimisiúin, ar bhonn prionsabal sainithe maidir le costais a roinnt agus measúnú costais bunaithe ar raon feidhme na seirbhísí.

Ní mór a chuimhneamh sa chomhthéacs seo gur cheart an cur chuige fadtéarmach maidir le cistiúchán GMES a fhorbairt ar bhealach modúlach. Ciallaíonn sé seo go ndéanfar leathnú ar raon feidhme seirbhísí GMES agus gach athrú ar GMES a mheas ó thaobh éifeachtúlacht costais, riachtanas úsáideoirí agus leasanna beartas an AE. Cuirfear cistiúchán ar fáil faoi chreat ghníomhaíochtaí tosaigh GMES sa tréimhse 2011-2013 le haghaidh gníomhaíochtaí sna réimsí seo a leanas:

· seirbhísí práinnfhreagartha;

· seirbhísí monatóireachta talún;

agus gníomhaíochtaí cúnta lena n-áirítear:

· bearta a thacaíonn le húsáideoirí maidir le leas a bhaint as seirbhísí;

· rochtain ar shonraí;

· eilimint spáis GMES.

Úsáideadh na sainchritéir seo a leanas chun gníomhaíochtaí a roghnú le haghaidh oibríochtaí tosaigh GMES.

· aibíocht theicniúil leordhóthanach;

· leanúnachas leis an ngníomh ullmhúcháin 2008-2010;

· cumas cruthaithe maidir le seirbhísí iartheachtacha a fhorbairt;

· is lucht tionscail iad na soláthraithe seirbhísí agus mar sin d’éireoidís as a gcuid gníomhaíochtaí mura ndéanfadh an AE tuilleadh idirghabhála. Is iad institiúidí poiblí a chuireann seirbhísí ar fáil sa réimse monatóireachta mara agus atmaisféir den chuid is mó agus bheadh siadsan in ann leanúint ar aghaidh lena gcuid gníomhaíochtaí (ar scála níos lú, is dócha) go dtí 2013 gan tacaíocht an Chomhphobail; agus

· maidir le seirbhísí éigeandála, is léir go mb’fhearr léarscáileanna éigeandála a chur ar fáil ar bhonn oibríochtúil d’údaráis chosanta sibhialta in 2011 agus gan fanacht go 2014 chuige sin.

Tá an Measúnú Iarmharta bunaithe ar chomhairliúchán forleathan leis na páirtithe leasmhara, a dhaingnigh go raibh seirbhísí GMES riachtanach ó thaobh comhshaoil agus beartais de. Bheadh na fadhbanna seo a leanas ann mura mbeadh seirbhísí práinnfhreagartha agus monatóireachta talún i bhfeidhm faoi chomhordú an AE sa tréimhse 2011-2013:

· tá an baol ann nuair a thiocfaidh deireadh leis na tionscadail taighde (in 2011), nach mbeadh teacht ag na húdaráis chosanta sibhialta ar léarscáileanna éigeandála ar chor ar bith sa tréimhse atá clúdaithe ag an Rialachán beartaithe, nó go leanfadh siad orthu á gcur ar fáil iad féin ar bhealach neamh-chomhordaithe; sa chás sin bheadh orthu brath ar shonraí arna gceannach ar phraghsanna an-arda;

· bheadh fadhbanna cosúil sa tréimhse ó 2011 go 2013 ag úsáideoirí na seirbhísí monatóireachta talún (gníomhaireachtaí comhshaoil, mar shampla), agus i measc na bhfadhbanna sin bheadh easpa fála leanúnaí ar na táirgí cuí agus easpa fála ar shonraí um breathnadóireacht na Cruinne (go háirithe sonraí satailíte) faoi choinníollacha réasúnacha;

· mura ndéanfadh an Comhphobal gníomh sa tréimhse 2011-2013 chun an mhonatóireacht tosaigh oibríochtúil talún agus seirbhísí práinnfhreagartha a chumasú, bheadh an baol ann go mbeadh briseadh do-ghlactha ann idir na seirbhísí réamhoibríochtúla arna soláthar ag na tionscadail taighde agus na seirbhísí arna soláthar mar chuid de chlár iomlán GMES a bheadh ann ó 2014 ar aghaidh;

· tá an baol ann go ndéanfadh bearna fhada idir deireadh na ngníomhaíochtaí taighde agus tús na n-oibríochtaí iomlána i ndiaidh 2014 lagú suntasach ar an spreagadh d’iomaíochas an tionscail agus do theacht chun cinn socruithe tráchtála inmharthana idir 2011 agus 2013.

Is iad seo a leanas sainchuspóirí an Rialacháin bheartaithe le dul i ngleic leis an dúshlán seo:

· soláthar seirbhísí práinnfhreagartha chuig údaráis chosanta sibhialta a chumasú;

· soláthar seirbhísí monatóireachta talún chuig údaráis phoiblí (lena n-áirítear gníomhaireachtaí comhshaoil) san Eoraip a chumasú;

· cur le soláthar agus infhaighteacht faisnéise comhshaoil don phobal;

· fás earnáil iartheachtach um breathnadóireacht na Cruinne a spreagadh ó thaobh post, nuálaíochta agus iomaíochais idirnáisiúnta.

Is iad seo a leanas cuspóirí oibríochtúla an Rialacháin bheartaithe:

· soláthar na seirbhísí oibríochtúla práinnfhreagartha seo a leanas a chumasú sa tréimhse idir 2011 agus 2013:

– seirbhís léarscáilíochta Eorpach um práinnfhreagairt; agus

– comhtháthú táirgí um práinnfhreagairt;

· soláthar na seirbhísí oibríochtúla monatóireachta talún seo a leanas a chumasú sa tréimhse idir 2011 agus 2013:

– seirbhís thréimhsiúil léarscáilíochta um chumhdach talún;

– gníomhaíochtaí dinimiciúla monatóireachta talún lena n-áirítear athróga riachtanacha aeráide chun tacú le monatóireacht a dhéanamh ar athrú aeráide;

· gníomhaíochtaí cúnta a dhéanamh idir 2011 agus 2013, lena n-áirítear bearta chun tacú le húsáideoirí chun leas a bhaint as seirbhísí oibríochtúla, soláthar sonraí chun tacú le seirbhísí agus oibríochtaí a bhaineann le heilimint spáis GMES.

Is iad seo a leanas na roghanna beartais atá ann chun aghaidh a thabhairt ar na cuspóirí i gCaibidil 3 den Mheasúnú Iarmharta:

· An bunchás tagartha ("Dada a dhéanamh”);

· Rogha 1: Modh oscailte comhordaithe agus é sin amháin;

· Rogha 2: Gníomh rialála;

· Rogha 3: Maoiniú Comhphobail.

Ní eisíonn na roghanna seo a chéile. B’fhéidir go bhféadfaí cumasc a dhéanamh den trí cinn acu le chéile. Déantar anailís faoi leith ar iarmhairt gach rogha díobh, áfach, ar mhaithe le soiléireacht. Lena chois sin, cuirfear oibríochtaí tosaigh GMES chun feidhme laistigh den chreat rialachais a bhfuil cur síos mion air sa Teachtaireacht dar teideal “ Global Monitoring for Environment and Security: we care for a safer planet ” (Monatóireacht Dhomhanda don Chomhshaol agus don tSlándáil: cúram pláinéid níos sábháilte), COIM(2008) 748 an 12.11.2008 agus sa Mheasúnú Iarmharta atá ag dul leis. Ar deireadh, tá an anailís ar na roghanna éagsúla bunaithe ar an mbonn tuisceana go mbeidh sonraí agus faisnéis GMES inrochtana go huile agus go follasach. Leanfaidh an Coimisiún ar aghaidh ag féachaint an bhféadfaí laghdú a dhéanamh ar chéatadán na hinfheistíochta poiblí i ndiaidh 2014 mar gheall ar fhorbairt ar dheiseanna an mhargaidh agus ar mhuirir bunaithe ar chostais arna ngearradh ar úsáideoirí.

Tá comparáid sa tábla thíos idir na roghanna i bhfianaise na gcuspóirí thuas agus phrionsabal na héifeachtúlachta ó thaobh costais de.

Rogha|An dóchúlacht atá ann go mbainfear amach na cuspóirí agus na sochair a bheadh ag dul leo|Costas iomlán (lena n-áirítear buiséid an Chomhphobail agus na mBallstát)|Éifeachtúlacht ó thaobh costais de|

1|+|Buiséad an Chomhphobail:Leithreasaí -Acmhainní daonna +Caiteachas riaracháin +|Costais sna Ballstáit++++| +|

2|+|Buiséad an Chomhphobail:Leithreasaí -Acmhainní daonna +Caiteachas riaracháin +|Costais sna Ballstáit ++++| +|

3|+++|Buiséad an Chomhphobail:Leithreasaí ++Acmhainní daonna +Caiteachas riaracháin +|Costais sna Ballstáit+++| +++|

Déantar plé i ranna 5.2.1, 5.3.1 agus 5.4.1 den Mheasúnú Iarmharta ar a dhóchúla is atá sé go mbainfear amach na cuspóirí sin. Meastar nach dócha go mbainfidh Rogha 1 ná Rogha 2 amach na cuspóirí sonracha maidir le hoibríochtaí tosaigh GMES de bharr (i) fadhbanna maidir le seirbhísí uile-Eorpacha a sholáthar, (ii) easpa cumais agus fios gnó i gcuid de na Ballstáit agus (iii) easpa inbhuanaitheachta (go mór mór de bharr fáthanna buiséadaithe).

Déantar cainníochtú i Roinn 5.4 agus in Iarscríbhinn V ar na sochair a bheadh ann dá mbainfí amach na cuspóirí sin go hiomlán. I gcás na bliana tagartha (2012), áireofaí leis na sochair bhliantúla a thiocfadh go díreach ó GMES EUR 135m maidir le seirbhísí tuilte, EUR 9m maidir le seirbhísí loscadh sléibhe, EUR 75m ar a laghad maidir le dífhoraoisiú agus EUR 56m maidir le pleanáil uirbeach. Cuirtear san áireamh go bhfuil na figiúirí seo (i) bunaithe ar bhoinn tuisceana coimeádacha agus (ii) nach n-áirítear leo na sochair a bheadh ann maidir le práinnfhreagairt a thabhairt ar bhrúchtaí bolcáin nó ar chreathanna talún, mar shampla, ná na sochair a bheadh ann de bharr breis éifeachtachta sa talmhaíocht agus i bhforbairt tuaithe.

Maidir le costais, ní leor díriú ar chostais an CE amháin, a mbeadh EUR 50m i gceist leo do thréimhse iomlán oibríochtaí tosaigh GMES (2011–2013) (agus bheadh EUR 43m san áireamh mar chuid den mhéid sin le haghaidh gníomhaíochtaí taighde tionlacain arna maoiniú faoi Chreatchlár 7). Ní mór costais ar leibhéal na mBallstát a chur san áireamh freisin. Bíodh is nach bhfuil meastacháin mhionsonraithe ann ar na costais a bheadh ar na Ballstáit, is léir ónar tharla le linn chlár chumhdach talún CORINE agus ó na sonraí a chuir LEE ar fáil go bhféadfadh siad a bheith trí huaire níos airde ná costais an CE. Glactar leis i gcás Rogha 1 agus Rogha 2 go mbeadh costais fhoriomlána níos airde ag an AE agus ag na Ballstáit toisc (i) go mbeadh costas níos airde ag baint leis na sonraí a sholáthar chun na seirbhísí a chur ar fáil, ar an ábhar nach mbeadh barainneachtaí an mhórscála i gceist agus nach mbeadh cumas mór ceannaithe ann le gníomhú ina aghaidh sin, agus (ii) an gá a bheadh ann dúbailt a dhéanamh ar bhonneagar dá gcuirfí an tseirbhís ar fáil ar bhealach díláraithe ar fad.

Is é Rogha 3 an rogha is fearr i gcomhair na tréimhse 2011-2013 toisc gur léiríodh (i) go mbeadh gach seans ann leis an rogha seo go mbainfí amach na cuspóirí sonracha maidir le hoibríochtaí tosaigh GMES, agus (ii) go laghdófaí na costais fhoriomlána, lena n-áirítear soláthar láraithe a úsáid chun na sonraí atá riachtanach le haghaidh na seirbhísí a fháil. Ar aon nós, ba cheart go mbeadh gníomhaíochtaí comhordaithe ag dul le maoiniú an AE. Ní dócha go dtiocfaidh aon Rialachán de chuid an CE a bhainfidh go sonrach le GMES i bhfeidhm le linn na tréimhse lena mbaineann an Rialachán beartaithe.

Beidh trí chéim i gceist leis na tascanna meastóireachta ( ex ante , eatramhach agus ex post ). Chomh maith leis an Measúnú Iarmharta seo , samhlaítear go ndéanfaidh an Coimisiún meastóireacht (i) ar an ngníomh ullmhúcháin, agus (ii) ar ghníomhaíochtaí rochtana sonraí, chun an chéad chlár oibre a ullmhú le haghaidh gníomhaíochtaí oibríochtúla. Lena chois sin, ullmhófar tuarascáil eatramhach mheasúnaithe tráth nach déanaí ná deireadh na bliana 2012. Ar deireadh, ullmhófar meastóireacht ex post i ndiaidh dheireadh na ngníomhaíochtaí oibríochtúla tosaigh.

Áiritheoidh an Coimisiún, i gcás conarthaí agus deontais a thabharfar i gcrích laistigh de chreat seirbhísí oibríochtúla éigeandála agus monatóireachta talún, go mbeidh foráil iontu go ndéanfadh an Coimisiún maoirseacht agus rialú airgeadais orthu, agus más gá é go ndéanfar é sin trí sheiceálacha ar an láthair, lena n-áirítear seiceáil samplaí agus iniúchtaí a dhéanfadh an Chúirt Iniúchóirí. Ba cheart do shaineolaithe seachtracha teicniúla cuidiú leis an gCoimisiún, más gá, nuair atá sé i mbun monatóireachta ar chur chun feidhme an chláir. Ar bhunús thorthaí na seiceálacha ar an láthair déanfaidh an Coimisiún a áirithiú go ndéanfar coigeartú, más gá, ar an méid airgid a cheadaítear ar an gcéad dul síos, nó ar na coinníollacha leithdháilte atá ag dul leis agus ar thráthchlár na n-íocaíochtaí.

Ní amháin go ndéanfar maoirseacht airgeadais ach bunóidh an Coimisiún meicníochtaí chun cáilíocht leanúnach na seirbhísí a chuirfear ar fáil a áirithiú. Ar deireadh, eagróidh an Coimisiún fóraim d'úsáideoirí na seirbhísí chun deimhin a dhéanamh de go bhfuil na seirbhísí sin mar is mian leis na húsáideoirí iad a bheith.

[1] Rialachán (CE, Euratom) Uimh. 2342/2002 ón gCoimisiún an 23 Nollaig 2002 lena leagtar síos rialacha mionsonraithe chun Rialachán (CE, Euratom) Uimh. 1605/2002 ón gComhairle maidir leis an Rialachán Airgeadais is infheidhme i ndáil le buiséad ginearálta na gComhphobal Eorpach (IO L 357, 31.12.2002, lch 1), arna leasú go deireanach le Rialachán (CE, Euratom) Uimh. 478/2007 ón gCoimisiún an 23 Aibreán 2007 (IO L 111, 28.4.2007, lch 13).

[2] Chaith an AE EUR 100m ar thionscadail GMES i gCreatchlár 6 agus rinne Gníomhaireacht Spáis na hEorpa EUR 100m eile a infheistiú i dtionscadail a bhain le gnéithe seirbhíse GMES. Cuirfidh an AE EUR 430m ar fáil le haghaidh thionscadail seirbhíse GMES agus le haghaidh soláthair shonraí do na seirbhísí sin idir 2007 agus 2013 mar chuid de théama spáis an chláir “comhoibrithe” faoi leith i gCreatchlár 7. Lena chois sin tabharfar EUR 624m ó théama spáis Chreatchlár 7 d’fhorbairt na heiliminte de chlár GMES Ghníomhaireacht Spáis na hEorpa, rud is fiú EUR 2246m é (de réir dálaí eacnamaíochta 2008) san iomlán (lena n-áirítear cistí ó Bhallstáit na Gníomhaireachta).

SK

(...PICT...)|KOMISIA EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV|

V Bruseli 20.5.2009

SEK(2009) 640

PRACOVNÝ DOKUMENT ÚTVAROV KOMISIE

sprevádzajúci Návrh NARIADENIE EURÓPSKEHO PARLAMENTU A RADY o európskom programe pozorovania Zeme (GMES) a jeho počiatočnej prevádzke (2011 – 2013) ZHRNUTIE POSÚDENIA VPLYVU {KOM(2009) 223} {SEK(2009) 639}

ZHRNUTIE

Toto posúdenie vplyvu pripravili útvary Komisie s cieľom podporiť nariadenie Európskeho parlamentu a Rady o európskom programe pozorovania Zeme (GMES) a jeho počiatočnej prevádzke (2011 – 2013) predložené Komisiou. Obsahuje aj hodnotenie ex ante v súlade s článkom 21 ods. 1 pravidiel na vykonávanie nariadenia o rozpočtových pravidlách Nariadenie Komisie (ES, Euratom) č. 2342/2002 z 23. decembra 2002, ktorým sa ustanovujú podrobné pravidlá na vykonávanie nariadenia Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 o rozpočtových pravidlách, ktoré sa vzťahujú na všeobecný rozpočet Európskych spoločenstiev, (Ú. v. ES L 357, 31.12.2002, s. 1), naposledy zmenené a doplnené nariadením Komisie (ES, Euratom) č. 478/2007 z 23. apríla 2007, (Ú. v. EÚ L 111, 28.4.2007, s. 13). . [1]

Nariadenie Komisie (ES, Euratom) č. 2342/2002 z 23. decembra 2002, ktorým sa ustanovujú podrobné pravidlá na vykonávanie nariadenia Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 o rozpočtových pravidlách, ktoré sa vzťahujú na všeobecný rozpočet Európskych spoločenstiev, (Ú. v. ES L 357, 31.12.2002, s. 1), naposledy zmenené a doplnené nariadením Komisie (ES, Euratom) č. 478/2007 z 23. apríla 2007, (Ú. v. EÚ L 111, 28.4.2007, s. 13).

GMES je a aj zostane spolufinancované na európskej, medzivládnych a vnútroštátnych úrovniach na základe partnerstiev medzi rozličnými subjektmi. EÚ bude koordinovať tieto partnerstvá a tiež riadiť svoj vlastný príspevok GMES, ktorý pozostáva z vývojovej činnosti a prevádzkovej fázy.

Pokiaľ ide o vývojovú činnosť, tento príspevok spočíva predovšetkým v spolufinancovaní výskumnej činnosti v rámci 7. RP a 6. RP Na projekty GMES v rámci 6. RP investovala EÚ 100 miliónov EUR a Európska vesmírna agentúra investovala ďalších 100 miliónov EUR na projekty v oblasti služieb poskytovaných v rámci GMES. Na spoluprácu v oblasti vesmírneho výskumu v rámci 7. RP vyčlení EÚ 430 miliónov EUR na projekty GMES a získavanie údajov pre útvary GMES v období rokov 2007 až 2013. Ďalších 624 miliónov EUR z rozpočtu na tému „vesmír“ v rámci 7. RP sa prispeje na rozvoj programu Európskej vesmírnej agentúry v rámci zložky GMES „vesmír“, ktorého celkové náklady (vrátane finančných príspevkov členských štátov Európskej vesmírnej agentúry) sa blížia k 2246 miliónom EUR (odhad na základe hospodárskych podmienok roku 2008). . Prvé prevádzkové služby v oblasti zvládania núdzových situácií a monitorovania krajiny sú financované v rámci prípravných akcií a niektorých prevádzkových prvkov v oblasti krajiny (Corine Land Cover, Urban Atlas). [2]

Na projekty GMES v rámci 6. RP investovala EÚ 100 miliónov EUR a Európska vesmírna agentúra investovala ďalších 100 miliónov EUR na projekty v oblasti služieb poskytovaných v rámci GMES. Na spoluprácu v oblasti vesmírneho výskumu v rámci 7. RP vyčlení EÚ 430 miliónov EUR na projekty GMES a získavanie údajov pre útvary GMES v období rokov 2007 až 2013. Ďalších 624 miliónov EUR z rozpočtu na tému „vesmír“ v rámci 7. RP sa prispeje na rozvoj programu Európskej vesmírnej agentúry v rámci zložky GMES „vesmír“, ktorého celkové náklady (vrátane finančných príspevkov členských štátov Európskej vesmírnej agentúry) sa blížia k 2246 miliónom EUR (odhad na základe hospodárskych podmienok roku 2008).

Na začiatku budúceho desaťročia (2011 – 2013) by mohli byť prevádzkové služby poskytované v širšom meradle. Je možné, že budú potrebné investície na vybudovanie primeranej infraštruktúry pre spracovateľský reťazec požadovaných služieb a zavádzanie produktov založených na prototypoch vyvinutých v rámci predchádzajúcej výskumnej činnosti. 7. RP je nástroj výskumu a vývoja a jeho účelom preto nie je podporovať počiatočnú prevádzku GMES do takej miery, aká je nutná na jej zabezpečenie na trvalejšom základe. Preto je nevyhnutné zaviesť primerané mechanizmy pre intervenciu Spoločenstva. Toto je problém, ktorý má navrhované nariadenie riešiť. Očakáva sa, že kompletný program GMES, v rámci ktorého by mohla byť financovaná iniciatíva GMES v dlhodobom horizonte, sa bude realizovať počas platnosti budúceho viacročného finančného rámca (od roku 2014). Celkové finančné potreby GMES po roku 2013 budú predmetom budúcej analýzy vedenej Komisiou na základe určených zásad zdieľania nákladov a posúdenia nákladov založeného na rozsahu služieb.

V tejto súvislosti je potrebné pripomenúť, že prístup k financovaniu GMES z dlhodobého hľadiska by mal byť vybudovaný modulárnym spôsobom. To znamená, že každé rozšírenie služieb GMES a každý nový vývoj GMES budú posudzované na základe kritéria pomeru efektivity nákladov, potrieb užívateľov a záujmov politiky EÚ. V období rokov 2011 – 2013 budú v rámci počiatočnej prevádzky GMES financované činnosti v týchto oblastiach:

· služby zásahov v núdzových situáciách,

· služby monitorovania krajiny,

a doplnkové aktivity vrátane:

· opatrení na podporu prijatia služieb užívateľmi,

· prístup k údajom,

· zložka GMES „vesmír“.

Tieto špecifické kritériá boli použité na výber činností pre počiatočnú prevádzku GMES:

· dostatočná technická vyspelosť,

· kontinuita s prípravnou akciou 2008 – 2010,

· preukázaný potenciál pre vývoj nadväzujúcich služieb,

· poskytovatelia služieb sú priemyselné subjekty a preto by bez dodatočnej intervencie zo strany EÚ činnosti ukončili, zatiaľ čo v oblasti monitorovania oceánov a morí a atmosféry sú služby poskytované predovšetkým verejnými inštitúciami, ktoré budú schopné pokračovať v činnostiach (hoci pravdepodobne v menej ambicióznom rozsahu) pred rokom 2013 bez podpory Spoločenstva a

· pokiaľ ide o služby poskytované v núdzových situáciách, je zrejmé, že by bolo lepšie sprístupniť mapy núdzových situácií na prevádzkovej báze pre orgány civilnej ochrany už v roku 2011, a nie až v roku 2014.

Príslušné posúdenie vplyvu je založené na rozsiahlych konzultáciách so zainteresovanými subjektmi, ktoré potvrdili potrebu služieb GMES z hľadiska životného prostredia a politiky. Nedostatok služieb v oblasti operatívnych zásahov v núdzových situáciách a monitorovania krajiny za koordinácie EÚ v období rokov 2011 – 2013 by mal za následok tieto problémy:

· existuje riziko, že keď sa existujúce výskumné projekty skončia (v roku 2011), orgány civilnej ochrany buď nebudú mať počas obdobia, na ktoré sa vzťahuje príslušné navrhované nariadenie, žiaden prístup k mapám núdzových situácií, alebo budú pokračovať v ich vytváraní z vlastných zdrojov nekoordinovaným spôsobom a budú sa teda musieť spoliehať na údaje získané za veľmi vysoké kúpne ceny,

· užívatelia služieb monitorovania krajiny (napr. environmentálne agentúry) by čelili podobným problémom v rozpätí rokov 2011 až 2013, vrátane toho, že by príslušné produkty neboli naďalej dostatočne dostupné a za rozumných podmienok by neboli dostupné ani údaje z pozorovania Zeme (predovšetkým údaje zo satelitov),

· bez činnosti Spoločenstva v období 2011 až 2013 umožňujúcej počiatočné operatívne monitorovanie krajiny a služby zásahov v núdzových situáciách existuje riziko neprijateľného prerušenia medzi výskumnými projektmi poskytujúcimi predprevádzkové služby a službami poskytovanými v kompletnom programe GMES od roku 2014,

· existuje riziko, že dlhá pauza medzi koncom výskumných činností a začiatkom kompletnej prevádzky po roku 2014 by významne oslabila vzostup konkurencieschopnosti príslušného odvetvia a vznik komerčne životaschopných riešení medzi rokmi 2011 a 2013.

V reakcii na túto výzvu má príslušné navrhované nariadenie tieto špecifické ciele:

· umožniť poskytovanie služieb zásahov v núdzových situáciách civilným orgánom ochrany,

· umožniť poskytovanie služieb monitorovania krajiny verejným orgánom (vrátane environmentálnych agentúr) v Európe,

· prispieť k produkcii a dostupnosti informácií o životnom prostredí pre verejnosť,

· stimulovať rast nadväzujúcich sektorov pozorovania Zeme, pokiaľ ide o zamestnanosť, inovácie a medzinárodnú konkurencieschopnosť.

Prevádzkovými cieľmi príslušného navrhovaného nariadenia sú:

· umožniť poskytovanie týchto prevádzkových služieb zásahov v núdzových situáciách medzi rokmi 2011 a 2013:

– európska služba mapovania pre zásahy v núdzových situáciách a

– integrácia produktov pre zásahy v núdzových situáciách,

· umožniť poskytovanie týchto prevádzkových služieb monitorovania krajiny medzi rokmi 2011 a 2013:

– služba periodického mapovania krajinnej pokrývky,

– aktivity dynamického monitorovania krajiny vrátane základných klimatických premenných na podporu monitorovania zmeny klímy,

· vykonávať doplnkové aktivity medzi rokmi 2011 a 2013 vrátane opatrení na podporu prijatia prevádzkových služieb užívateľmi, získavania údajov na podporu služieb a prevádzky zložky GMES „vesmír“.

Politické možnosti na dosiahnutie cieľov definovaných v kapitole 3 príslušného posúdenia vplyvu sú tieto:

· základný scenár („nerobiť nič“),

· možnosť 1: výlučne otvorená metóda koordinácie,

· možnosť 2: regulačné opatrenie,

· možnosť 3: financovanie Spoločenstvom.

Tieto možnosti sa navzájom nevylučujú. Všetky tri je možné skombinovať. V záujme jednoznačnosti je však vplyv každej z týchto možností analyzovaný osve. Navyše, počiatočná prevádzka GMES sa zrealizuje v rámci správneho rámca podrobne opísaného v oznámení nazvanom „Globálne monitorovanie životného prostredia: Záleží nám na väčšej bezpečnosti našej planéty“, KOM(2008) 748 z 12. 11. 2008, a v sprievodnom posúdení vplyvu. Nakoniec, analýza rozličných možností je založená na predpoklade, že údaje a informácie z GMES budú plne a verejne prístupné. Komisia bude naďalej skúmať, či by mohol rozvoj trhových príležitostí a spoplatňovanie užívateľov na úrovni nákladov eventuálne umožniť zníženie pomeru verejných investícií po roku 2014.

V tabuľke uvedenej nižšie sú porovnané príslušné možnosti vzhľadom na uvedené ciele a zásadu efektívnosti nákladov.

Možnosť|Pravdepodobnosť dosiahnutia príslušných cieľov a zodpovedajúcich ziskov|Celkové náklady (vrátane rozpočtu Spoločenstva a rozpočtov členských štátov (ČŠ))|Efektívnosť nákladov|

1|+|Rozpočet Spoločenstva:Rozpočtové prostriedky -Ľudské zdroje +Administratívne výdavky +|Náklady v ČŠ++++|+|

2|+|Rozpočet Spoločenstva:Rozpočtové prostriedky -Ľudské zdroje +Administratívne výdavky +|Náklady v ČŠ ++++|+|

3|+++|Rozpočet Spoločenstva:Rozpočtové prostriedky ++Ľudské zdroje +Administratívne výdavky +|Náklady v ČŠ+++|+++|

Pravdepodobnosť dosiahnutia príslušných cieľov je rozobraná v častiach 5.2.1., 5.3.1 a 5.4.1 príslušného posúdenia vplyvu. Predpokladá sa, že možnosti 1 a 2 by pravdepodobne nesplnili špecifické ciele počiatočnej prevádzky GMES kvôli i) problémom s poskytovaním služieb na celoeurópskej úrovni, ii) nedostatku kapacít a know-how v niektorých členských štátoch a iii) nedostatku trvalej udržateľnosti (predovšetkým z rozpočtových dôvodov).

V časti 5.4 a prílohe V sa kvantifikujú benefity v prípade naplnenia cieľov v plnom rozsahu. V referenčnom roku (2012) by ročné benefity priamo súvisiace s GMES zahŕňali 135 miliónov EUR na služby v prípadoch záplav, 9 miliónov EUR na služby v prípadoch živelných požiarov, minimálne 75 miliónov EUR na odlesňovanie a 56 miliónov EUR na urbánne plánovanie, pričom je potrebné uvážiť, že tieto číselné údaje i) sú založené na konzervatívnych odhadoch a ii) nezahŕňajú benefity súvisiace napríklad so zásahmi v núdzových situáciách sopečných erupcií a zemetrasení, ani benefity spojené so zvýšením efektívnosti poľnohospodárstva a s rozvojom vidieka.

Pokiaľ ide o náklady, nestačí sa zamerať len na náklady ES, ktoré by dosiahli 150 miliónov EUR na celé obdobie počiatočnej prevádzky GMES (2011 – 2013), (vrátane 43 miliónov EUR na sprievodné výskumné aktivity financované v rámci 7. RP). Do úvahy treba vziať aj náklady na úrovni členských štátov. Hoci nie sú dostupné žiadne podrobné odhady nákladov vzniknutých členským štátom, predchádzajúce skúsenosti z programu Corine land cover a údaje predložené EEA ukazujú, že by mohli byť trojnásobne vyššie ako náklady ES. Predpokladá sa, že obidve možnosti, 1 aj 2, by viedli k vyšším celkovým nákladom EÚ a členských štátov z dôvodu i) vyšších nákladov na získavanie údajov potrebných na poskytovanie príslušných služieb kvôli nedostatku úspor z rozsahu a protiváhy kúpnej sily a ii) potreby duplikácie infraštruktúry v prípade úplne decentralizovaného poskytovania príslušnej služby.

Možnosť 3 je preto uprednostňovanou možnosťou na obdobie rokov 2011 – 2013, keďže sa preukázalo, že by pri výbere tejto možnosti i) bolo veľmi pravdepodobné splnenie špecifických cieľov počiatočnej prevádzky GMES a ii) celkové náklady by sa mohli znížiť okrem iného prostredníctvom centralizovaného poskytovania údajov potrebných pre príslušné služby. V každom prípade by malo byť financovanie EÚ sprevádzané koordinačnou činnosťou. Nie je pravdepodobné, že počas obdobia, na ktoré sa vzťahuje príslušné navrhované nariadenie, nadobudne účinnosť nariadenie týkajúce sa špecificky GMES.

Hodnotiace úlohy sa vykonajú v troch fázach (ex ante, priebežne a ex post). Okrem tohto posúdenia vplyvu sa predpokladá, že Komisia uskutoční hodnotenia i) prípravnej akcie a ii) činností prístupu k údajom s cieľom pripraviť prvý pracovný program pre prevádzkovú činnosť. Okrem toho bude pripravená správa o priebežnom hodnotení do konca roku 2012. Nakoniec, po skončení počiatočnej prevádzkovej činnosti, bude pripravené hodnotenie ex post.

Komisia zabezpečí, aby sa v zákazkách a grantoch uzatvorených v rámci prevádzkových služieb v núdzových situáciách a služieb monitorovania krajiny ustanovil dozor a finančná kontrola zo strany Komisie, v prípade potreby prostredníctvom kontrol na mieste vrátane náhodných kontrol a auditov zo strany Dvoru audítorov. Ak to bude potrebné, Komisii by pri monitorovaní implementácie príslušného programu mohli asistovať externí technickí experti. Na základe výsledkov kontrol na mieste Komisia zabezpečí, aby sa pôvodne schválený rozsah alebo podmienky prideľovania finančného príspevku ako aj harmonogram platieb v prípade potreby upravili.

Okrem finančného dohľadu Komisia zavedie mechanizmy zabezpečenia stabilnej kvality príslušných poskytovaných služieb. Komisia bude organizovať fóra určené pre užívateľov s cieľom zabezpečiť, aby príslušné služby odzrkadľovali ich potreby.

[1] Nariadenie Komisie (ES, Euratom) č. 2342/2002 z 23. decembra 2002, ktorým sa ustanovujú podrobné pravidlá na vykonávanie nariadenia Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 o rozpočtových pravidlách, ktoré sa vzťahujú na všeobecný rozpočet Európskych spoločenstiev, (Ú. v. ES L 357, 31.12.2002, s. 1), naposledy zmenené a doplnené nariadením Komisie (ES, Euratom) č. 478/2007 z 23. apríla 2007, (Ú. v. EÚ L 111, 28.4.2007, s. 13).

[2] Na projekty GMES v rámci 6. RP investovala EÚ 100 miliónov EUR a Európska vesmírna agentúra investovala ďalších 100 miliónov EUR na projekty v oblasti služieb poskytovaných v rámci GMES. Na spoluprácu v oblasti vesmírneho výskumu v rámci 7. RP vyčlení EÚ 430 miliónov EUR na projekty GMES a získavanie údajov pre útvary GMES v období rokov 2007 až 2013. Ďalších 624 miliónov EUR z rozpočtu na tému „vesmír“ v rámci 7. RP sa prispeje na rozvoj programu Európskej vesmírnej agentúry v rámci zložky GMES „vesmír“, ktorého celkové náklady (vrátane finančných príspevkov členských štátov Európskej vesmírnej agentúry) sa blížia k 2246 miliónom EUR (odhad na základe hospodárskych podmienok roku 2008).

SL

(...PICT...)|KOMISIJA EVROPSKIH SKUPNOSTI|

Bruselj, 20.5.2009

SEC(2009) 640

DELOVNI DOKUMENT SLUŽB KOMISIJE

priložen Predlog UREDBA EVROPSKEGA PARLAMENTA IN SVETA o evropskem programu za opazovanje Zemlje (GMES) in njegovih začetnih operativnih dejavnostih (2011–2013) POVZETEK OCENE UČINKA {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

POVZETEK

To oceno učinka so pripravile službe Komisije v podporo predloga Komisije za Uredbo Evropskega parlamenta in Sveta o evropskem programu za opazovanje Zemlje (GMES) in njegovih začetnih operativnih dejavnostih (2011–2013). Prav tako vključuje predhodno oceno v skladu s členom 21(1) izvedbenih določb finančne uredbe Uredba Komisije (ES, Euratom) št. 2342/2002 z dne 23. decembra 2002 o določitvi podrobnih pravil za izvajanje Uredbe Sveta (ES, Euratom) št. 1605/2002 o finančni uredbi, ki se uporablja za splošni proračun Evropskih skupnosti (UL L 357, 31.12.2002, str. 1), kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo Komisije (ES, Euratom) št. 478/2007 z dne 23. aprila 2007 (UL L 111, 28.4.2007, str. 13). . [1]

Uredba Komisije (ES, Euratom) št. 2342/2002 z dne 23. decembra 2002 o določitvi podrobnih pravil za izvajanje Uredbe Sveta (ES, Euratom) št. 1605/2002 o finančni uredbi, ki se uporablja za splošni proračun Evropskih skupnosti (UL L 357, 31.12.2002, str. 1), kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo Komisije (ES, Euratom) št. 478/2007 z dne 23. aprila 2007 (UL L 111, 28.4.2007, str. 13).

GMES je zdaj in bo tudi v prihodnosti sofinanciran na evropski, medvladni in nacionalni ravni na podlagi partnerstev med različnimi udeleženci. EU bo hkrati usklajevala ta partnerstva in upravljala lastni prispevek za GMES, ki zajema fazo razvojnih dejavnosti in operativno fazo.

Prispevek za razvojne dejavnosti trenutno zajema zlasti sofinanciranje raziskovalnih dejavnosti v okviru FP7 in FP6 V FP6 je EU porabila 100 milijonov EUR za projekte GMES, ESA pa je investirala dodatnih 100 milijonov EUR v storitvene projekte GMES. Za tematsko področje za vesolje posebnega programa Sodelovanje v okviru FP7 bo EU dala na voljo 430 milijonov EUR za storitvene projekte GMES in zbiranje podatkov za te storitve med letoma 2007 in 2013. Dodatnih 624 milijonov EUR iz tematskega področja za vesolje v okviru FP7 bo namenjenih za razvoj programa vesoljske komponente ESA GMES, kar skupaj znaša 2 246 milijonov EUR (gospodarske razmere v 2008) (vključno s prispevki držav članic ESA). . Prve operativne storitve na področju upravljanja v kriznih razmerah in spremljanja kopnega so bile poleg nekaterih drugih operativnih elementov za kopno (program pokritosti kopnega Corine, Urban Atlas) financirane v okviru pripravljalnih ukrepov. [2]

V FP6 je EU porabila 100 milijonov EUR za projekte GMES, ESA pa je investirala dodatnih 100 milijonov EUR v storitvene projekte GMES. Za tematsko področje za vesolje posebnega programa Sodelovanje v okviru FP7 bo EU dala na voljo 430 milijonov EUR za storitvene projekte GMES in zbiranje podatkov za te storitve med letoma 2007 in 2013. Dodatnih 624 milijonov EUR iz tematskega področja za vesolje v okviru FP7 bo namenjenih za razvoj programa vesoljske komponente ESA GMES, kar skupaj znaša 2 246 milijonov EUR (gospodarske razmere v 2008) (vključno s prispevki držav članic ESA).

Na začetku naslednjega desetletja (2011–2013) bi operativne storitve lahko bile zagotovljene v večjem obsegu. Potrebne bi bile naložbe za vzpostavitev ustrezne infrastrukture za potrebno obdelovalno verigo za storitve in uvedbo izdelkov na trg na podlagi prototipov, razvitih v prejšnjih raziskavah. FP7 je orodje za raziskave in razvoj in kot tako ne more financirati začetnih operativnih dejavnosti GMES, ki morajo imeti trajnejšo podlago. Zato je treba vzpostaviti ustrezne mehanizme za intervencijski ukrep Skupnosti. Namen predlagane uredbe je obravnavati ta izziv. Program GMES, v okviru katerega bi lahko bil dolgoročno financiran prispevek EU za celotno pobudo GMES, bo po pričakovanjih v celoti vzpostavljen v naslednjem večletnem finančnem okviru EU (od leta 2014). Potrebe po financiranju programa GMES po letu 2013 bodo odvisne od prihodnje analize, ki jo bo vodila Komisija in bo temeljila na določenih načelih delitve stroškov in ocene stroškov na podlagi obsega storitev.

Glede na to je treba poudariti, da je treba za financiranje GMES razviti modularen pristop. To pomeni, da bodo nove širitve obsega storitev GMES in vsak nov razvoj GMES ocenjeni po merilu stroškovne učinkovitosti, potreb uporabnikov in interesov politike EU. Za obdobje 2011–2013 bodo v okviru začetnih operativnih dejavnosti GMES financirane dejavnosti na naslednjih področjih:

· storitve za ukrepanje v kriznih razmerah;

· storitve za spremljanje kopnega;

ter naslednje pomožne dejavnosti:

· ukrepi za podporo uporabe storitev;

· dostop do podatkov;

· vesoljska komponenta GMES.

Za izbiro dejavnosti za začetne operativne dejavnosti GMES so bila uporabljena naslednja posebna merila:

· zadostna tehnična zrelost,

· neprekinjenost s pripravljalnimi ukrepi 2008–2010;

· dokazane možnosti za razvoj prodajnih storitev;

· izvajalci storitev so nosilci gospodarskih dejavnosti in bi brez dodatnega intervencijskega ukrepa EU prenehali delovati, na področju spremljanja morskega okolja in ozračja pa storitve večinoma izvajajo javne institucije, ki bodo lahko nadaljevale z dejavnostmi (čeprav verjetno manj ambiciozno) pred letom 2013 brez podpore Skupnosti, ter

· glede storitev za ukrepanje v kriznih razmerah je jasno, da bi bilo najbolje organom civilne zaščite zagotoviti zemljevide za ukrepanje v kriznih razmerah na operativni podlagi že leta 2011 in ne 2014.

Ocena učinka temelji na obsežnem posvetovanju z zainteresiranimi stranmi, ki je potrdilo potrebo po storitvah GMES zaradi okolja in politike. Posledice pomanjkanja operativnih storitev za ukrepanje v kriznih razmerah in spremljanje kopnega v okviru usklajevanja na ravni EU v obdobju 2011–2013 bi bile naslednje težave:

· obstaja tveganje, da organi civilne zaščite ob zaključku sedanjih raziskovalnih projektov (leta 2011) med obdobjem, ki ga zajema predlagana uredba, ne bi imeli dostopa do vseh zemljevidov za ukrepanje v kriznih razmerah ali pa bi jih še vedno sami sestavljali brez usklajevanja, pri čemer bi se morali zanašati na podatke, kupljene po zelo visokih cenah;

· uporabniki storitev za spremljanje kopnega (npr. okoljske agencije) bi imeli med letoma 2011 in 2013 podobne težave, vključno s pomanjkanjem stalne razpoložljivosti pomembnih izdelkov in nerazpoložljivost podatkov, zbranih z opazovanjem zemlje (zlasti satelitskih podatkov) pod razumnimi pogoji;

· brez ukrepanja Skupnosti v obdobju 2011–2013, ki bi omogočilo začetne operativne storitve spremljanja kopnega in ukrepanja v kriznih razmerah, obstaja tveganje za nesprejemljivo prekinitev med raziskovalnimi projekti, ki zagotavljajo predoperativne storitve, in storitvami, zagotovljenimi v okviru popolnoma vzpostavljenega programa GMES od leta 2014;

· obstaja tveganje, da bi dolg premor med zaključkom raziskovalnih dejavnosti in začetkom v celoti vzpostavljenih operativnih dejavnosti po letu 2014 znatno oslabil možnost okrepitve konkurenčnosti industrije in pojav komercialno izvedljivih rešitev med letoma 2011 in 2013.

V odziv na ta izziv lahko posebni cilji predlagane uredbe:

· organom civilne zaščite zagotovijo storitve za ukrepanje v kriznih razmerah;

· javnim organom (vključno z okoljskimi agencijami) v Evropi zagotovijo storitve za spremljanje kopnega;

· prispevajo k pripravi in razpoložljivosti okoljskih informacij za javnost;

· spodbujajo rast prodajnega sektorja, povezanega z opazovanjem Zemlje, s povečanjem števila delovnih mest, inovacij in mednarodne konkurenčnosti.

Operativni cilji predlagane uredbe so:

· med letoma 2011 in 2013 zagotoviti naslednje operativne storitve za ukrepanje v kriznih razmerah:

– evropsko službo za kartiranje za ukrepanje v kriznih razmerah; ter

– vključevanje izdelkov za ukrepanje v kriznih razmerah;

· med letoma 2011 in 2013 zagotoviti naslednje operativne storitve za spremljanje kopnega:

– služba za periodično kartiranje za pokritost kopnega;

– dinamične dejavnosti za spremljanje kopnega, vključno s ključnimi podnebnimi spremenljivkami v podporo spremljanju podnebnih sprememb;

· med letoma 2011 in 2013 izvesti pomožne dejavnosti, vključno z ukrepi za podporo uporabe storitev, zbiranje podatkov v podporo storitev in operativne dejavnosti v okviru vesoljske komponente GMES.

Možnosti politike za obravnavo ciljev, opredeljenih v poglavju 3 ocene učinka, so naslednje:

· osnovni scenarij („brez ukrepanja“);

· možnost 1: samo odprta metoda usklajevanja;

· možnost 2: regulativni ukrep;

· možnost 3: financiranje Skupnosti.

Te možnosti se med seboj ne izključujejo. Vse tri možnosti bi lahko združili. Vendar je zaradi jasnosti učinek vsake od teh možnosti analiziran ločeno. Poleg tega se bodo začetne operativne dejavnosti GMES izvajale v okviru upravljanja, ki je podrobno opisan v Sporočilu „Globalno nadzorovanje okolja in varnosti (GMES): skrbimo za varnejši planet“, COM(2008) 748 z dne 12. 11. 2008, ter v priloženi oceni učinka. Nenazadnje analiza različnih možnosti temelji na domnevi, da bodo podatki in informacije GMES v celoti prosto dostopni. Komisija bo še naprej proučevala, ali bi lahko razvoj tržnih priložnosti in stroškovno vezane uporabniške takse omogočil zmanjšanje deleža javnih naložb po letu 2014.

Spodnja razpredelnica prikazuje primerjavo možnosti glede na zgoraj navedene cilje in načelo stroškovne učinkovitosti.

Možnost|Verjetnost doseganja ciljev in povezanih koristi|Stroški skupaj (vključno s proračunom Skupnosti in proračunom države članice)|Stroškovna učinkovitost|

1|+|Proračun Skupnosti:odobrena sredst. -človeški viri +odhodki za posl. +|Stroški v državi članici++++|+|

2|+|Proračun Skupnosti:odobrena sredst. -človeški viri +odhodki za posl. +|Stroški v državi članici ++++|+|

3|+++|Proračun Skupnosti:odobrena sredst. ++človeški viri +odhodki za posl. +|Stroški v državi članici+++|+++|

Verjetnost doseganja ciljev je obravnavana v oddelkih 5.2.1, 5.3.1 in 5.4.1 ocene učinka. Za možnosti 1 in 2 se šteje, da verjetno ne moreta doseči posebnih ciljev začetnih operativnih dejavnosti GMES zaradi (i) težav z zagotavljanjem storitev po vsej Evropi, (ii) pomanjkanja zmogljivosti in znanja v nekaterih državah članicah ter (iii) pomanjkanja vzdržnosti (zlasti iz proračunskih razlogov).

V oddelku 5.4 in Prilogi V so ovrednotene koristi, ki bi se uresničile, če bi bili cilji v celoti doseženi. V referenčnem letu (2012) bi letne koristi, neposredno povezane z GMES, vključevale 135 milijonov EUR za storitve v zvezi s poplavami, 9 milijonov EUR za storitve v zvezi z gozdnimi požari, najmanj 75 milijonov EUR za krčenje gozdov in 56 milijonov EUR za urbanistično načrtovanje, ob upoštevanju, da ti zneski (i) temeljijo na previdnih domnevah in (ii) ne vključujejo koristi, povezanih na primer z ukrepanjem v kriznih razmerah v zvezi z vulkanskimi izbruhi in potresi, ali koristi, povezanih z izboljševanjem učinkovitosti na področju kmetijstva in razvoja podeželja.

Pri stroških ni dovolj osredotočanje samo na stroške ES, ki bi za celotno obdobje, zajeto z začetnimi operativnimi dejavnostmi GMES (2011–2013), znašali do 150 milijonov EUR (vključno s 43 milijoni EUR za spremljajoče raziskovalne dejavnosti, financirane v okviru FP7). Upoštevati je treba tudi stroške na ravni države članice. Čeprav podrobne ocene stroškov na ravni držav članic niso na voljo, izkušnje iz programa pokritosti kopnega Corine in podatki EGP kažejo, da bi lahko bili trikrat višji od stroškov ES. Domneva se, da bi možnosti 1 in 2 privedle do višjih skupnih stroškov za EU in države članice zaradi (i) višjih stroškov pri zbiranju podatkov, potrebnih za zagotavljanje storitev, glede na pomanjkanje ekonomije obsega in izravnalne kupne moči ter (ii) potrebe po dvojni infrastrukturi v primeru popolnoma decentraliziranega zagotavljanja storitev.

Zato je možnost 3 za obdobje 2011–2013 prednostna možnost, ker je bilo dokazano, da bi ta možnost (i) najverjetneje omogočila doseganje posebnih ciljev operativnih dejavnosti GMES in (ii) zmanjšala skupne stroške, vključno s centraliziranim zbiranjem podatkov, potrebnih za storitve. V vsakem primeru morajo financiranje EU spremljati usklajevalne dejavnosti. V obdobju, ki ga zajema predlagana uredba, verjetno ne bo začela veljati nobena posebna uredba ES za GMES.

Ocenjevanje bo potekalo v treh fazah (predhodno, vmesno in naknadno ocenjevanje). Predvideva se, da bo Komisija poleg te ocene učinka izvedla tudi ocenjevanje (i) pripravljalnih ukrepov in (ii) dejavnosti za dostop do podatkov, da bo lahko pripravila prvi delovni program za operativne dejavnosti. Poleg tega bo najpozneje do konca leta 2012 pripravljeno vmesno poročilo. Nenazadnje bo po zaključku začetnih operativnih dejavnosti pripravljena tudi naknadna ocena.

Komisija bo zagotovila, da bodo pogodbe in nepovratna sredstva, dogovorjeni v okviru operativnih storitev za ukrepanje v kriznih razmerah in storitve spremljanja kopnega, Komisiji omogočile spremljanje in finančni nadzor, po potrebi s pregledi na kraju samem, vključno s pregledom vzorcev, Računskemu sodišču pa bodo omogočile revizije. Komisiji lahko pri spremljanju izvajanja programa po potrebi pomagajo zunanji tehnični strokovnjaki. Komisija na podlagi rezultatov pregledov na kraju samem zagotovi, da se po potrebi prilagodijo obseg ali pogoji dodelitve prvotno odobrenega finančnega prispevka in časovni razpored plačil.

Komisija bo poleg finančnega nadzora uvedla mehanizme za zagotavljanje stalne kakovosti zagotovljenih storitev. Nenazadnje bo Komisija organizirala forume za uporabnike, da preveri, ali so storitve uporabniško usmerjene.

[1] Uredba Komisije (ES, Euratom) št. 2342/2002 z dne 23. decembra 2002 o določitvi podrobnih pravil za izvajanje Uredbe Sveta (ES, Euratom) št. 1605/2002 o finančni uredbi, ki se uporablja za splošni proračun Evropskih skupnosti (UL L 357, 31.12.2002, str. 1), kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo Komisije (ES, Euratom) št. 478/2007 z dne 23. aprila 2007 (UL L 111, 28.4.2007, str. 13).

[2] V FP6 je EU porabila 100 milijonov EUR za projekte GMES, ESA pa je investirala dodatnih 100 milijonov EUR v storitvene projekte GMES. Za tematsko področje za vesolje posebnega programa Sodelovanje v okviru FP7 bo EU dala na voljo 430 milijonov EUR za storitvene projekte GMES in zbiranje podatkov za te storitve med letoma 2007 in 2013. Dodatnih 624 milijonov EUR iz tematskega področja za vesolje v okviru FP7 bo namenjenih za razvoj programa vesoljske komponente ESA GMES, kar skupaj znaša 2 246 milijonov EUR (gospodarske razmere v 2008) (vključno s prispevki držav članic ESA).

RO

(...PICT...)|COMISIA COMUNITĂȚILOR EUROPENE|

Bruxelles, 20.5.2009

SEC(2009) 640

DOCUMENT DE LUCRU AL SERVICIILOR COMISIEI

document de însoțire pentru Propunerea de REGULAMENT AL PARLAMENTULUI EUROPEAN ȘI AL CONSILIULUI privind Programul european de observare a Pământului (GMES) și exploatarea sa inițială (2011 – 2013) REZUMATUL EVALUĂRII IMPACTULUI {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

REZUMAT

Prezenta evaluare a impactului a fost pregătită de serviciile Comisiei pentru a sprijini propunerea de Regulament al Parlamentului European și a Consiliului privind Programul european de observare a Pământului (GMES) și exploatarea sa inițială (2011-2013). De asemenea, pune la dispoziție o evaluare ex-ante, în conformitate cu articolul 21 alineatul (1) din normele de punere în aplicare a Regulamentului financiar Regulamentul (CE, Euratom) nr. 2342/2002 al Comisiei din 23 decembrie 2002 de stabilire a normelor de aplicare a Regulamentului (CE, Euratom) nr. 1605/2002 al Consiliului privind Regulamentul financiar aplicabil bugetului general al Comunităților Europene (OJ L 357, 31.12.2002, p. 1), modificat ultima dată prin Regulamentul (CE, Euratom) nr. 478/2007 al Comisiei din 23 aprilie 2007 (OJ L 111, 28.4.2007, p. 13). . [1]

Regulamentul (CE, Euratom) nr. 2342/2002 al Comisiei din 23 decembrie 2002 de stabilire a normelor de aplicare a Regulamentului (CE, Euratom) nr. 1605/2002 al Consiliului privind Regulamentul financiar aplicabil bugetului general al Comunităților Europene (OJ L 357, 31.12.2002, p. 1), modificat ultima dată prin Regulamentul (CE, Euratom) nr. 478/2007 al Comisiei din 23 aprilie 2007 (OJ L 111, 28.4.2007, p. 13).

În prezent, GMES este și va continua să fie co-finanțat la nivel european, interguvernamental și național, pe baza parteneriatelor dintre diferiți actori. UE va coordona aceste parteneriate și își va gestiona contribuția la GMES, care constă din activități de dezvoltare și dintr-o etapă operațională.

În ceea ce privește activitățile de dezvoltare, această contribuție constă în prezent, în special, din co-finanțarea activităților de cercetare în baza PC7 și PC6 În PC6, UE a consacrat 100 de milioane EUR pentru proiecte GMES, în timp ce ESA a investit alte 100 de milioane EUR în proiecte privind elemente ale serviciilor GMES. În cadrul temei „Spațiu” din programul specific, „cooperare” al PC7, UE va pune la dispoziție 430 de milioane EUR pentru proiecte de servicii GMES și achiziții de date pentru aceste servicii între 2007 și 2013. O sumă suplimentară de 624 milioane EUR din tema „Spațiu” a PC7 va reprezenta o contribuție la dezvoltarea programului pentru componenta spațială ESA GMES, care are alocată suma de 2 246 milioane EUR (la condițiile economice din 2008) în total (inclusiv fondurile de la statele membre ESA). . Primele servicii operaționale din domeniul gestionării situațiilor de urgență și monitorizarea teritoriului sunt finanțate prin acțiuni pregătitoare, alături de alte elemente operaționale în domeniul teritoriului ( Corine Land Cover , Urban Atlas ). [2]

În PC6, UE a consacrat 100 de milioane EUR pentru proiecte GMES, în timp ce ESA a investit alte 100 de milioane EUR în proiecte privind elemente ale serviciilor GMES. În cadrul temei „Spațiu” din programul specific, „cooperare” al PC7, UE va pune la dispoziție 430 de milioane EUR pentru proiecte de servicii GMES și achiziții de date pentru aceste servicii între 2007 și 2013. O sumă suplimentară de 624 milioane EUR din tema „Spațiu” a PC7 va reprezenta o contribuție la dezvoltarea programului pentru componenta spațială ESA GMES, care are alocată suma de 2 246 milioane EUR (la condițiile economice din 2008) în total (inclusiv fondurile de la statele membre ESA).

La începutul următorului deceniu (2011 – 2013), serviciile operaționale ar putea fi prestate la o scară mai largă. Ar putea fi necesare investiții pentru înființarea infrastructurii adecvate pentru lanțul necesar de prelucrare a serviciilor și pentru lansarea produselor derivate din prototipurile dezvoltate în acțiunile de cercetare anterioare. PC7 este un instrument de cercetare și dezvoltare și, prin urmare, nu este conceput să sprijine exploatarea inițială a GMES la nivelul necesar unei exploatării de durată. Astfel, este necesar să se stabilească mecanismele adecvate pentru o intervenție comunitară. Aceasta este o provocare pe care propunerea de regulament intenționează să o abordeze. Programul GMES de sine stătător, pe baza căruia contribuția UE la inițiativa GMES globală ar putea fi finanțată pe termen lung, se estimează că va fi stabilit în cursul următorului cadru financiar plurianual al UE (începând din 2014). Necesitățile de finanțare globale ale GMES, după 2013, vor face obiectul unei viitoare analize inițiate de Comisie, pe baza principiilor definite de repartizare a costurilor și a unei evaluări a costurilor bazate pe domeniul de aplicare al serviciilor.

În acest context, ar trebui reamintit faptul că abordarea privind finanțarea GMES pe termen lung ar trebui dezvoltată de o manieră modulară. Aceasta înseamnă că noile lărgiri ale domeniului serviciilor GMES și orice nouă evoluție a GMES se va evalua pe baza criteriului eficacității costurilor, al nevoilor utilizatorului și al intereselor politicii comunitare. Pentru perioada 2011-2013, activitățile din următoarele domenii vor fi finanțate în cadrul operațiunilor inițiale ale GMES:

· servicii de intervenții de urgență;

· servicii de monitorizare a teritoriului;

și activități auxiliare, care includ:

· măsuri de susținere pentru adoptarea serviciilor de către utilizatori;

· accesul la date;

· componenta spațială a GMES.

Următoarele criterii specifice au fost utilizate pentru selectarea activităților pentru exploatarea inițială a GMES:

· maturitatea tehnică suficientă;

· continuitatea față de acțiunea pregătitoare 2008-2010;

· potențialul demonstrat de dezvoltare al serviciilor din aval;

· prestatorii de servicii sunt parteneri industriali și, prin urmare, și-ar înceta activitățile în lipsa unei intervenții suplimentare din partea UE, în timp ce în domeniul mediului marin și al atmosferei, serviciile sunt furnizate, în principal, de instituții publice care își vor putea continua activitățile înainte de 2013 fără sprijin comunitar (chiar dacă ar fi desfășurate la un nivel mai puțin ambițios) și

· în privința serviciilor de urgență, este clar că ar fi preferabil să se obțină accesul la hărțile de urgență operaționale pentru autoritățile de protecție civilă începând din 2011, și nu abia din 2014.

Evaluarea impactului se bazează pe o consultare extinsă a părților implicate, ceea ce a confirmat necesitatea de mediu și politică pentru serviciile GMES. Lipsa unor servicii funcționale de intervenții de urgență și de monitorizare a teritoriului sub o coordonare UE, în perioada 2011-2013, ar avea ca rezultat următoarele probleme:

· există riscul ca odată ce proiectele de cercetare existente se încheie (în 2011), în perioada care face obiectul propunerii de regulament, autoritățile de protecție civilă fie să nu aibă de loc acces la hărțile de urgență, fie să continue să le producă în mod independent și necoordonat, caz în care ar trebui să se bazeze pe date achiziționate la prețuri foarte ridicate;

· utilizatorii serviciilor de monitorizare a teritoriului (de exemplu agențiile guvernamentale) s-ar confrunta cu probleme asemănătoare în perioada 2011-2013, inclusiv cu lipsa disponibilității continue a produselor relevante și a lipsei de disponibilitate în ceea ce privește datele de observare a Pământului (în special, date din satelit) în condiții rezonabile;

· în lipsa unei acțiuni comunitare în perioada 2011-2013 care să permită înființarea serviciilor operaționale inițiale în domeniile supravegherii teritoriilor și al intervențiilor de urgență, există riscul producerii unei întreruperi inacceptabile între serviciile preoperaționale furnizate de proiectele de cercetare și serviciile propuse în cadrul unui program GMES de sine stătător, începând din 2014;

· există riscul ca o perioadă lungă între finalul activităților de cercetare și începutul operațiunilor complete, după 2014, să diminueze semnificativ competitivitatea industriei și posibilitatea apariției unor soluții comercial viabile, între 2011 și 2013.

Ca răspuns la această provocare, obiectivele specifice ale propunerii de regulament sunt:

· să permită furnizarea de servicii de intervenții de urgență de către autoritățile de protecție civilă;

· să permită furnizarea serviciilor de monitorizare a teritoriului autorităților publice (inclusiv agențiile de mediu) din Europa;

· să contribuie la producerea și punerea la dispoziția publicului a informațiilor privind mediul;

· să stimuleze creșterea sectorului de observare a Pământului în aval în ceea ce privește locurile de muncă, inovațiile și competitivitatea internațională.

Obiectivele operaționale ale proiectului de regulament sunt:

· să permită furnizarea următoarelor servicii de intervenții de urgență între 2011 și 2013:

– serviciul european de cartografiere pentru intervenții de urgență; și

– integrarea produsului pentru intervenții de urgență;

· să permită furnizarea următoarelor servicii operaționale de monitorizare a teritoriului între 2011 și 2013:

– serviciul periodic de cartografiere a scoarței terestre;

– activitățile de monitorizare dinamică a teritoriului, inclusiv a variabilelor climatice care sprijină monitorizarea schimbărilor climatice;

· să realizeze activități auxiliare între 2011 și 2013, inclusiv măsurători care să sprijine adoptarea serviciilor operaționale de către utilizatori, achiziționarea de date în sprijinul serviciilor și operațiuni în cadrul componentei spațiale a GMES.

Opțiunile politice avute în vedere pentru a răspunde obiectivelor definite în capitolul 3 din Evaluarea impactului sunt:

· Scenariul de bază („menținerea statu quo -ului”)

· Opțiunea 1: Numai metoda deschisă de coordonare;

· Opțiunea 2: Acțiune de reglementare;

· Opțiunea 3: Finanțarea comunitară.

Aceste opțiuni nu se exclud reciproc. Toate trei ar putea fi combinate. Din motive de claritate, totuși, impactul fiecăreia dintre aceste opțiuni este analizat separat. Mai mult, exploatarea inițială a GMES se va implementa prin cadrul de administrare descris în detaliu în comunicarea intitulată „Monitorizarea Globală pentru Mediu și Securitate: pentru o planetă mai sigură”, COM(2008) 748 din 12.11.2008, și evaluarea de impact care o însoțește. În sfârșit, analize diferitelor opțiuni se bazează pe ipoteza că datele GMES și informațiile vor fi accesibile pe deplin și în mod deschis. Comisia va continua să analizeze dacă dezvoltarea oportunităților de pe piață și taxele impuse utilizatorilor pe baza costurilor ar putea permite, în cele din urmă, reducerea proporției investiției publice, după 2014.

Tabelul prezentat mai jos compară opiniile prin prisma obiectivelor de mai sus și a principiului rentabilității.

Opțiunea|Probabilitatea realizării obiectivelor și beneficiile corespunzătoare|Costul total [inclusiv bugetele comunității și ale statelor membre (SM)]|Rentabilitatea|

1|+|Buget comunitar:Credite -Resurse umane +Cheltuieli administrative +|Costuri în SM++++|+|

2|+|Buget comunitar:Credite -Resurse umane +Cheltuieli administrative +|Costuri în SM ++++|+|

3|+++|Buget comunitar:Credite ++Resurse umane +Cheltuieli administrative +|Costuri în SM+++|+++|

Probabilitatea de a realiza obiectivele este analizată în secțiunile 5.2.1, 5.3.1 și 5.4.1 din evaluarea de impact. Se estimează că este puțin probabil ca opțiunile 1 și 2 să realizeze obiectivele exploatării inițiale a GMES din cauza (i) problemelor cu prestarea de servicii paneuropene, (ii) lipsei de capacitate și know-how în anumite state membre și (iii) lipsa durabilității (în special din motive bugetare).

Secțiunea 5.4 și anexa V cuantifică beneficiile care s-ar materializa în cazul în care obiectivele ar fi pe deplin realizate. În anul de referință (2012), beneficiile anuale legate direct de GMES, ar include 134 milioane de EUR pentru servicii împotriva inundațiilor, 9 milioane de EUR pentru serviciile împotriva incendiilor, un minim de 75 de milioane EUR pentru defrișare și 56 de milioane EUR pentru planificarea urbană, ținând seama de faptul că aceste cifre (i) se bazează pe ipoteze prudente și (ii) nu includ beneficii legate de, de exemplu, intervenții de urgență pentru erupții vulcanice și cutremure, nici beneficii legate de mai marea eficacitate în domeniul agriculturii și al dezvoltării rurale.

În ceea ce privește costurile, nu este suficient un accent exclusiv asupra costurilor CE, care s-ar ridica la o sumă de 150 de milioane EUR pentru întreaga perioadă acoperită de exploatarea inițială a GMES (2011-2013), (inclusiv 43 de milioane EUR pentru activitățile de cercetare aferente, finanțate în temeiul PC7). Costurile la nivel de stat membru trebuie, de asemenea, avut în vedere. Deși nu sunt disponibile estimări detaliate ale costurilor ocazionate statelor membre, experiența anterioară cu programul Corine land cover și datele prezentate de SEE arată că ar putea fi de trei ori mai mari decât costurile CE. Se presupune că atât opțiunea 1, cât și opțiunea 2 ar duce la costuri generale mai mari pentru UE și statele membre din cauza (i) costurilor mai mari de achiziție a datelor necesare pentru prestarea serviciilor, având în vedere lipsa economiilor de scară și a puterii de cumpărare compensatorii și (ii) necesității de a duplica infrastructura în cazul prestării de servicii complet descentralizate.

Opțiunea 3 este, așadar, cea preferată pentru perioada 2011-2013, deoarece s-a demonstrat că această opțiune (i) ar mări probabilitatea ca obiectivele specifice ale exploatării inițiale a GMES să fie realizate și (ii) ar reduce costurile totale, inclusiv pe baza achiziției centralizate a datelor necesare serviciilor. În orice caz, finanțarea UE ar trebui să fie însoțită de activități de coordonare. În perioada care face obiectul propunerii de regulament, nicio reglementare CE legată specific de GMES nu este probabil să intre în vigoare.

Sarcinile de evaluare vor fi realizate în trei etape ( ex ante , intermediară și ex post ). Pe lângă această evaluare de impact, se preconizează că se vor realiza evaluări, de către Comisie, cu privire la (i) acțiunea pregătitoare și (ii) activități privind accesul la date, în vederea pregătirii primului program de lucru pentru activitățile de exploatare. Mai mult, un raport interimar de evaluare va fi pregătit cel târziu la finele lui 2012. În sfârșit, o evaluare ex post va fi pregătită la finalul activităților de exploatare inițială.

Comisia va garanta că subvențiile și contractele încheiate în cadrul serviciilor operaționale de intervenții de urgență și de monitorizare a teritoriului prevăd supravegherea și controlul financiar al Comisiei, dacă este cazul, prin verificări la fața locului, inclusiv controale prin sondaj și audituri efectuate de Curtea de Conturi. Dacă este necesar, Comisia ar putea fi asistată de experți tehnici externi, la monitorizarea implementării programului. Pe baza rezultatelor controalelor la fața locului, în cazul în care este necesar, Comisia se asigură că volumul sau condițiile în care se alocă asistența financiară aprobată inițial, precum și calendarul plăților sunt modificate.

Pe lângă supravegherea financiară, Comisia va înființa mecanisme de garantare a calității continue a serviciilor prestate. În sfârșit, Comisia va organiza forumuri ale utilizatorilor pentru a constata dacă serviciile sunt axate pe utilizator.

[1] Regulamentul (CE, Euratom) nr. 2342/2002 al Comisiei din 23 decembrie 2002 de stabilire a normelor de aplicare a Regulamentului (CE, Euratom) nr. 1605/2002 al Consiliului privind Regulamentul financiar aplicabil bugetului general al Comunităților Europene (OJ L 357, 31.12.2002, p. 1), modificat ultima dată prin Regulamentul (CE, Euratom) nr. 478/2007 al Comisiei din 23 aprilie 2007 (OJ L 111, 28.4.2007, p. 13).

[2] În PC6, UE a consacrat 100 de milioane EUR pentru proiecte GMES, în timp ce ESA a investit alte 100 de milioane EUR în proiecte privind elemente ale serviciilor GMES. În cadrul temei „Spațiu” din programul specific, „cooperare” al PC7, UE va pune la dispoziție 430 de milioane EUR pentru proiecte de servicii GMES și achiziții de date pentru aceste servicii între 2007 și 2013. O sumă suplimentară de 624 milioane EUR din tema „Spațiu” a PC7 va reprezenta o contribuție la dezvoltarea programului pentru componenta spațială ESA GMES, care are alocată suma de 2 246 milioane EUR (la condițiile economice din 2008) în total (inclusiv fondurile de la statele membre ESA).

FI

(...PICT...)|EUROOPAN YHTEISÖJEN KOMISSIO|

Bryssel 20.5.2009

SEC(2009) 640

KOMISSION YKSIKÖIDEN VALMISTELUASIAKIRJA

Oheisasiakirja Ehdotukseen EUROOPAN PARLAMENTIN JA NEUVOSTON ASETUKSEKSI Euroopan maanhavainnointiohjelmasta (GMES) ja sen ensivaiheen toiminnoista (2011–2013) TIIVISTELMÄ VAIKUTUSTEN ARVIOINNISTA {KOM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

TIIVISTELMÄ

Komission yksiköt ovat tehneet tämän vaikutustenarvioinnin, jolla tuetaan komission ehdotusta Euroopan parlamentin ja neuvoston asetukseksi Euroopan maanhavainnointiohjelmasta (GMES) ja sen ensivaiheen toiminnasta (2011–2013). Siinä esitetään myös ennakkoarviointi varainhoitoasetuksen soveltamissäännöistä annetun asetuksen Euroopan yhteisöjen yleiseen talousarvioon sovellettavasta varainhoitoasetuksesta annetun neuvoston asetuksen (EY, Euratom) N:o 1605/2002 soveltamissäännöistä 23.12.2002 annettu komission asetus (EY, Euratom) N:o 2342/2007 (EYVL L 357, 31.12.2002. s. 1), sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna 23.4.2007 annetulla komission asetuksella (EY, Euratom) N:o 478/2006 (EUVL L 111, 28.4.2007, s. 13). 21 artiklan 1 kohdan mukaisesti. [1]

Euroopan yhteisöjen yleiseen talousarvioon sovellettavasta varainhoitoasetuksesta annetun neuvoston asetuksen (EY, Euratom) N:o 1605/2002 soveltamissäännöistä 23.12.2002 annettu komission asetus (EY, Euratom) N:o 2342/2007 (EYVL L 357, 31.12.2002. s. 1), sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna 23.4.2007 annetulla komission asetuksella (EY, Euratom) N:o 478/2006 (EUVL L 111, 28.4.2007, s. 13).

GMES:ää rahoitetaan nyt ja jatkossa yhteisesti Euroopan, hallitustenvälisen ja kansallisen tason osoittamilla varoilla alan toimijoiden yhteistyökumppanuuksien pohjalta. EU koordinoi yhteistyökumppanuuksia ja hallinnoi omaa panostustaan GMES:ään, joka käsittää kehittämis- ja operatiivisen vaiheen.

Kehittämistoiminnan rahoitus kohdistetaan tällä hetkellä etenkin seitsemännen ja kuudennen puiteohjelman tutkimus- ja kehittämistoimiin. EU osoitti tutkimuksen ja kehittämisen kuudennesta puiteohjelmasta GMES-hankkeisiin 100 miljoonaa euroa ja ESA saman verran GMES-palveluhankkeisiin. EU varaa vuosina 2007–2013 seitsemännen puiteohjelman Yhteistyö-erityisohjelman avaruus-aihealueesta 430 miljoonaa euroa GMES-palveluhankkeisiin ja kyseisiä palveluja varten tarvittavien tietojen hankkimiseen. Seitsemännen puiteohjelman avaruus-aihealueesta osoitetaan lisäksi 624 miljoonaa euroa ESAn GMES-avaruuskomponenttiohjelman kehittämiseen. Ohjelman kokonaisrahoitus on 2 246 miljoonaa euroa (vuoden 2008 taloudellinen tilanne) – mukana on myös ESAn jäsenvaltioiden rahoitus. Ensimmäiset operatiiviset palvelut hätätilanteiden hallinnan ja maakartoituksen alalla rahoitetaan valmistelutoimina. Maakartoituksen alalla rahoitetaan lisäksi eräitä muita operatiivisia toimia (Corine Land Cover, Urban Atlas). [2]

EU osoitti tutkimuksen ja kehittämisen kuudennesta puiteohjelmasta GMES-hankkeisiin 100 miljoonaa euroa ja ESA saman verran GMES-palveluhankkeisiin. EU varaa vuosina 2007–2013 seitsemännen puiteohjelman Yhteistyö-erityisohjelman avaruus-aihealueesta 430 miljoonaa euroa GMES-palveluhankkeisiin ja kyseisiä palveluja varten tarvittavien tietojen hankkimiseen. Seitsemännen puiteohjelman avaruus-aihealueesta osoitetaan lisäksi 624 miljoonaa euroa ESAn GMES-avaruuskomponenttiohjelman kehittämiseen. Ohjelman kokonaisrahoitus on 2 246 miljoonaa euroa (vuoden 2008 taloudellinen tilanne) – mukana on myös ESAn jäsenvaltioiden rahoitus.

Ensi vuosikymmenen alussa (2011–2013) operatiivisia palveluja voitaisiin tarjota laajamittaisemmin. Jotta voitaisiin saada käyttöön asianmukainen infrastruktuuri tarvittavaa palvelujen prosessointiketjua varten ja sellaisten tuotteitten luomiseksi, jotka perustuvat aiemmassa tutkimustoiminnassa kehitettyihin prototyyppeihin, tarvittaisiin investointeja. Seitsemäs puiteohjelma on t&k-väline, joka ei sovellu GMES:n ensivaiheen toimintojen tukemiseen siinä määrin kuin tarvittaisiin, että toiminnoista voidaan tehdä pysyvämpiä. Sen vuoksi olisi luotava asianmukaiset järjestelyt yhteisön toimille. Ehdotetulla asetuksella pyritään juuri tähän. Täysimittainen GMES-ohjelma, jonka kautta EU:n panostus koko GMES-hankkeeseen voitaisiin rahoittaa pitemmän päälle, pystyttäneen käynnistämään EU:n seuraavien monivuotisten rahoituskehysten puitteissa (vuodesta 2014). GMES:n rahoitustarpeista vuoden 2013 jälkeen tehdään komission johdolla analyysi, joka perustuu määriteltyihin kustannustenjakoperiaatteisiin ja palvelujen laajuuden mukaan tehtävään kustannusarvioon.

Tässä yhteydessä on syytä muistuttaa, että GMES:n pitkän aikavälin rahoitus olisi järjestettävä modulaarisesti eli että aina kun kaavaillaan GMES-palvelujen alan laajentamista ja GMES:ään kehitettäviä uusia piirteitä, toimenpidettä arvioidaan kustannustehokkuuden, käyttäjien tarpeiden ja EU:n poliittisten etujen valossa. GMES:n ensivaiheen toimintoina rahoitetaan vuosina 2011–2013 toimia seuraavilla osa-alueilla:

· hätätilanteiden hallintaan liittyvät palvelut

· maakartoituspalvelut.

Lisäksi toteutetaan liitännäistoimenpiteitä, joihin kuuluvat

· toimenpiteet, joilla tuetaan palvelujen käytön yleistymistä

· tietojen saanti

· GMES:n avaruuskomponentti.

GMES:n ensivaiheen toiminnot valittiin seuraavien kriteerien perusteella:

· riittävä tekninen kypsyys

· jatkuvuus suhteessa vuosien 2008–2010 valmisteluvaiheen toimiin

· selkeä potentiaali palvelujen kehittämiseen ketjun myöhemmässä vaiheessa

· palveluntarjoajat ovat yrityksiä, jotka ehkä lopettaisivat toimintansa ilman EU:n lisätoimia; merten ja ilmakehän seurantapalveluja puolestaan tarjoavat lähinnä julkiset laitokset, jotka pystyvät jatkamaan toimintaansa (vaikkakin todennäköisesti pienemmässä mittakaavassa) vuoteen 2013 saakka ilman yhteisön tukeakin

· pelastuspalvelujen kohdalla olisi selvästi parasta, että väestönsuojeluviranomaisille tarjottaisiin kriisikarttoja operatiiviselta pohjalta jo vuonna 2011 eikä vasta 2014.

Vaikutustenarviointi perustuu laajoihin sidosryhmien kuulemisiin, joissa GMES-palvelujen ympäristöllinen ja poliittinen tarve vahvistui. Ellei vuosina 2011–2013 tarjota EU:n koordinoimia operatiivisia hätätilanteen hallintaan ja maakartoitukseen liittyviä palveluja, syntyisi seuraavia ongelmia:

· On mahdollista, että kun meneillään olevat tutkimusprojektit päättyvät vuonna 2011, väestönsuojeluviranomaisilla ei olisi asetusehdotuksen kattamana aikana lainkaan käytettävissään kriisikarttoja tai että ne laatisivat niitä edelleen itse koordinoimattomalla tavalla, jolloin niiden olisi turvauduttava erittäin kalliisiin ostotietoihin.

· Maakartoituspalvelujen käyttäjille (esim. ympäristövirastoille) tulisi vuosina 2011–2013 vastaavia ongelmia, kuten se ettei tarvittavia tuotteita olisi jatkuvasti saatavana eikä maanhavainnointitietoja (etenkään satelliittitietoja) pystyttäisi hankkimaan kohtuullisilla ehdoilla.

· Jollei yhteisön toimin mahdollisteta ensivaiheen operatiivisia maakartoitukseen ja hätätilanteiden hallintaan liittyviä palveluja vuosina 2011–2013, voi syntyä katkos valmisteluvaiheen palveluja tarjoavien tutkimusprojektien ja täysimittaisen GMES-ohjelman vuodesta 2014 tarjoamien palvelujen välille. Näin ei saa päästä käymään.

· Pitkä tauko tutkimustoimien päättymisestä täysimittaisten toimintojen käynnistämiseen vuoden 2014 jälkeen heikentäisi merkittävästi alan kilpailukyvyn saamaa vahvistusta ja kaupallisesti elinkelpoisten ratkaisujen esiintuloa vuosien 2011 ja 2013 välillä.

Näiden ongelmien perusteella on ehdotettavalle asetukselle määritelty seuraavat erityiset tavoitteet:

· Tarjotaan hätätilanteiden hallintaan liittyviä palveluja väestönsuojeluviranomaisille.

· Tarjotaan maakartoituspalveluja Euroopan viranomaisille (ympäristövirastot mukaan luettuina).

· Tuetaan ympäristötietojen tuottamista ja antamista yleisön käyttöön.

· Edistetään maanhavainnointisektorin toimintaketjun myöhemmän vaiheen kasvua eli työpaikkojen luomista, innovointia ja kansainvälistä kilpailukykyä.

Ehdotetulla asetuksella on seuraavat toiminnalliset tavoitteet:

· Huolehditaan seuraavien hätätilanteiden hallintaan liittyvien operatiivisten palvelujen tarjoamisesta kaudella 2011–2013:

– eurooppalainen kartoituspalvelu hätätilanteen hallintaan

– tuotteiden integrointi hätätilanteen hallintaa varten.

· Huolehditaan seuraavien maakartoitukseen liittyvien operatiivisten palvelujen tarjoamisesta kaudella 2011–2013:

– periodinen maanpeitteenkartoitus

– dynaamiset maakartoitustoimet, joihin kuuluvat olennaiset ilmastomuuttujat ilmastonmuutoksen seurannan tueksi.

· Suoritetaan vuosien 2011 ja 2013 välillä liitännäistoimia, joita ovat mm. tuki operatiivisten palvelujen käytön yleistymiselle ja tiedonhankinta palvelujen ja GMES:n avaruuskomponentin toimintojen tueksi.

Vaikutustenarvioinnin luvussa 3 määriteltyihin tavoitteisiin voidaan pyrkiä seuraavilla toimintavaihtoehdoilla:

· perusskenaario (ei tehdä mitään)

· vaihtoehto 1: pelkkä avoin koordinointimenetelmä

· vaihtoehto 2: sääntely

· vaihtoehto 3: yhteisön rahoitus.

Vaihtoehdot eivät sulje toisiaan pois, vaan niitä voitaisiin myös yhdistellä. Selkeyden vuoksi niiden vaikutuksia analysoidaan kuitenkin erikseen. GMES:n ensivaiheen toiminnot toteutetaan niiden hallinnollisten menettelyjen mukaisesti, joita kuvataan yksityiskohtaisesti 12.11.2008 annetussa tiedonannossa Ympäristön ja turvallisuuden maailmanlaajuinen seuranta (GMES): tavoitteena turvallisempi planeetta (KOM(2008) 748) ja siihen liittyvässä vaikutustenarvioinnissa. Vaihtoehtojen analysoinnin pohjana on lisäksi oletus, että GMES-data ja -informaatio on kokonaisuudessaan ja avoimesti saatavissa. Komissio selvittää, antaisivatko markkinamahdollisuuksien kehittyminen ja kustannuksiin perustuvat käyttäjämaksut mahdollisuuden vähentää julkisia investointeja vuoden 2014 jälkeen.

Seuraavassa taulukossa vertaillaan vaihtoehtoja suhteessa edellä mainittuihin tavoitteisiin ja kustannustehokkuuteen.

Vaihto ehto|Tavoitteiden ja niihin liittyvän hyödyn saavuttamisen todennäköisyys|Kokonaiskustannukset (yhteisön ja jäsenvaltioiden varat)|Kustannus tehokkuus|

1|+|Rahoitus yhteisön budjetista:Määrärahat -Henkilöresurssit +Hallintokulut +|Kustan nukset jäsen valtioissa++++|+|

2|+|Rahoitus yhteisön budjetista:Määrärahat -Henkilöresurssit +Hallintokulut +|Kustan nukset jäsen valtioissa ++++|+|

3|+++|Rahoitus yhteisön budjetista:Määrärahat ++Henkilöresurssit +Hallintokulut +|Kustan nukset jäsen valtioissa+++|+++|

Tavoitteiden saavuttamisen todennäköisyyttä käsitellään vaikutustenarvioinnin kohdissa 5.2.1, 5.3.1 ja 5.4.1. Vaihtoehdoilla 1 ja 2 ei todennäköisesti päästäisi GMES:n ensivaiheen erityisiin tavoitteisiin. Taustalla ovat ongelmat koko Euroopan kattavien palvelujen tarjoamisessa, puutteellinen kapasiteetti ja osaaminen joissakin jäsenvaltioissa sekä jatkuvuuden puuttuminen (etenkin budjettisyistä).

Vaikutustenarvioinnin kohdassa 5.4 ja liitteessä V määritetään ne hyödyt, joita saataisiin, jos tavoitteet täyttyvät kokonaisuudessaan. GMES toisi viitevuotena 2012 siihen suoraan kytköksissä olevana vuotuisena hyötynä 135 miljoonaa euroa tulvapalveluille, 9 miljoonaa euroa maastopalopalveluille sekä vähintään 75 miljoonaa euroa metsien häviämiseen ja 56 miljoonaa euroa kaupunkisuunnitteluun liittyville toimille. Nämä luvut perustuvat varovaisiin olettamuksiin, eivätkä ne sisällä hyötyä, joka liittyy esimerkiksi hätätoimiin tulivuorenpurkausten ja maanjäristysten yhteydessä taikka maatalouden ja maaseudun tehostuvaan kehittämiseen.

Kustannuksia analysoitaessa on tarkasteltava paitsi yhteisön kustannuksia, jotka olisivat GMES:n ensivaiheen toimintojen toteuttamisaikana (2011–2013) yhteensä 150 miljoonaa euroa (mukana 43 miljoonaa euroa seitsemännestä puiteohjelmasta rahoitettavaan tutkimukseen), myös jäsenvaltioiden tason kustannuksia. Vaikkei jäsenvaltioiden kustannuksista olekaan käytettävissä täsmällisiä arvioita, Corine Land Cover ohjelmasta saatujen kokemusten ja Euroopan ympäristökeskuksen toimittamien tietojen perusteella ne voivat olla yhteisön kustannuksiin verrattuna kolminkertaiset. Arvion mukaan vaihtoehdot 1 ja 2 aiheuttaisivat molemmat enemmän kustannuksia sekä EU:lle että jäsenvaltioille, koska palvelujen tarjoamiseen tarvittavien tietojen hankinta olisi kalliimpaa mittakaavaetujen ja tasapainottavan neuvotteluvoiman puuttuessa ja koska täysin hajautetun palveluntarjonnan tapauksessa tarvitaan päällekkäistä infrastruktuuria.

Parhaaksi vaihtoehdoksi kaudelle 2011–2013 nousee vaihtoehto 3. On näet osoitettu, että sen ansiosta GMES:n ensivaiheen toimintojen erityiset tavoitteet voitaisiin erittäin todennäköisesti saavuttaa ja että sillä pystyttäisiin vähentämään kokonaiskustannuksia mm. siten, että palveluihin tarvittavat tiedot hankitaan keskitetysti. EU:n rahoituksen lisäksi tarvitaan joka tapauksessa koordinointia. Nyt ehdotettavan asetuksen kattamana aikana ei todennäköisesti tule voimaan yhtään nimenomaan GMES:ään liittyvää EY-asetusta.

Suunnitelmiin kuuluu arviointi kolmessa vaiheessa (ennakko-, väli- ja jälkiarviointi). Tämän vaikutustenarvioinnin lisäksi komission on määrä arvioida valmistelutoimet ja tietojen saantiin liittyvät toimet ensimmäistä operatiivisten toimintojen työohjelmaa varten. Vuoden 2012 loppuun mennessä laaditaan väliarviointiraportti. Ensivaiheen operatiivisten toimintojen päätyttyä tehdään vielä jälkiarviointi.

Komissio varmistaa, että hätätilanteiden hallintaan ja maakartoitukseen liittyvien operatiivisten palvelujen puitteissa tehtävissä avustus- ja muissa sopimuksissa määrätään erityisesti komission suorittamasta varainhoidon ja muusta valvonnasta, joka voidaan tarvittaessa tehdä paikan päällä suoritettavin tarkastuksin, pistokokeet mukaan luettuina, sekä tilintarkastustuomioistuimen suorittamista tarkastuksista. Ulkoiset tekniset asiantuntijat voivat tarvittaessa avustaa komissiota ohjelman toteutuksen seurannassa. Komissio varmistaa paikan päällä suoritettujen tarkastusten tulosten perusteella, että alun perin myönnetyn rahoituksen määrää, ehtoja tai maksuaikataulua mukautetaan tarvittaessa.

Rahoitusvalvonnan lisäksi komissio ottaa käyttöön järjestelyt, joilla varmistetaan palvelujen jatkuva hyvä laatu. Komissio järjestää lisäksi käyttäjäfoorumeita, joiden avulla varmistutaan, että palvelut ovat käyttäjälähtöisiä.

[1] Euroopan yhteisöjen yleiseen talousarvioon sovellettavasta varainhoitoasetuksesta annetun neuvoston asetuksen (EY, Euratom) N:o 1605/2002 soveltamissäännöistä 23.12.2002 annettu komission asetus (EY, Euratom) N:o 2342/2007 (EYVL L 357, 31.12.2002. s. 1), sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna 23.4.2007 annetulla komission asetuksella (EY, Euratom) N:o 478/2006 (EUVL L 111, 28.4.2007, s. 13).

[2] EU osoitti tutkimuksen ja kehittämisen kuudennesta puiteohjelmasta GMES-hankkeisiin 100 miljoonaa euroa ja ESA saman verran GMES-palveluhankkeisiin. EU varaa vuosina 2007–2013 seitsemännen puiteohjelman Yhteistyö-erityisohjelman avaruus-aihealueesta 430 miljoonaa euroa GMES-palveluhankkeisiin ja kyseisiä palveluja varten tarvittavien tietojen hankkimiseen. Seitsemännen puiteohjelman avaruus-aihealueesta osoitetaan lisäksi 624 miljoonaa euroa ESAn GMES-avaruuskomponenttiohjelman kehittämiseen. Ohjelman kokonaisrahoitus on 2 246 miljoonaa euroa (vuoden 2008 taloudellinen tilanne) – mukana on myös ESAn jäsenvaltioiden rahoitus.

PT

(...PICT...)|COMISSÃO DAS COMUNIDADES EUROPEIAS|

Bruxelas, 20.5.2009

SEC(2009)640

DOCUMENTO DE TRABALHO DOS SERVIÇOS DA COMISSÃO

que acompanha a Proposta de REGULAMENTO DO PARLAMENTO EUROPEU E DO CONSELHO relativo ao Programa Europeu de Observação da Terra (GMES) e às suas operações iniciais (2011 – 2013) RESUMO DA AVALIAÇÃO DE IMPACTO {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

RESUMO

A presente avaliação do impacto foi elaborada pelos serviços da Comissão com o propósito de secundar a proposta da Comissão atinente a um regulamento do Parlamento Europeu e do Conselho relativo ao Programa Europeu de Observação da Terra (GMES) e às suas operações iniciais (2011-2013). Inclui igualmente uma avaliação ex ante nos termos da alínea b) do n.º 1 do artigo 21.º do Regulamento Financeiro Regulamento (CE, Euratom) n.º 2342/2002 da Comissão, de 23 de Dezembro de 2002, que estabelece as normas de execução do Regulamento (CE, Euratom) n.º 1605/2002 do Conselho, que institui o Regulamento Financeiro aplicável ao orçamento geral das Comunidades Europeias (JO L 357 de 31.12.2002, p. 1), com a última redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE, Euratom) n.º 478/2007 da Comissão, de 23 de Abril de 2007 (JO L 111 de 28.4.2007, p. 13). . [1]

Regulamento (CE, Euratom) n.º 2342/2002 da Comissão, de 23 de Dezembro de 2002, que estabelece as normas de execução do Regulamento (CE, Euratom) n.º 1605/2002 do Conselho, que institui o Regulamento Financeiro aplicável ao orçamento geral das Comunidades Europeias (JO L 357 de 31.12.2002, p. 1), com a última redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE, Euratom) n.º 478/2007 da Comissão, de 23 de Abril de 2007 (JO L 111 de 28.4.2007, p. 13).

O GMES é, e continuará a ser, co-financiado aos níveis europeu, intergovernamental e nacional, com base em parcerias entre os diversos agentes. A UE irá coordenar estas parcerias e gerir a sua própria contribuição para o GMES, que contempla actividades de desenvolvimento e uma fase operacional.

No plano das actividades de desenvolvimento, a referida contribuição consiste nomeadamente no co financimento de actividades de investigação ao abrigo do 6.º e do 7.º Programas Quadro (PQ) Ao abrigo do 6.º Programa-Quadro (PQ), a UE despendeu 100 milhões de euros com projectos GMES, ao passo que a ESA investiu outros 100 milhões de euros em projectos relativos à prestação de serviços GMES. No âmbito do tema «Espaço» do programa específico «Cooperação» do 7.° PQ, a UE irá disponibilizar 430 milhões de euros para os projectos de prestação de serviços GMES e para a aquisição de dados para esses serviços entre 2007 e 2013. Adicionalmente, 624 milhões de euros do tema «Espaço» do 7.º PQ serão afectados ao desenvolvimento do programa da ESA relativo à componente espacial GMES, o que totaliza – incluindo os fundos dos Estados-Membros da ESA – 2 246 milhões de euros (em condições económicas de 2008). . Os primeiros serviços operacionais no domínio da gestão das emergências e da monitorização da terra são financiados no âmbito de acções preparatórias que, no que se refere à monitorização da terra, se vêm somar a outros elementos operacionais (Corine Land Cover e Urban Atlas). [2]

Ao abrigo do 6.º Programa-Quadro (PQ), a UE despendeu 100 milhões de euros com projectos GMES, ao passo que a ESA investiu outros 100 milhões de euros em projectos relativos à prestação de serviços GMES. No âmbito do tema «Espaço» do programa específico «Cooperação» do 7.° PQ, a UE irá disponibilizar 430 milhões de euros para os projectos de prestação de serviços GMES e para a aquisição de dados para esses serviços entre 2007 e 2013. Adicionalmente, 624 milhões de euros do tema «Espaço» do 7.º PQ serão afectados ao desenvolvimento do programa da ESA relativo à componente espacial GMES, o que totaliza – incluindo os fundos dos Estados-Membros da ESA – 2 246 milhões de euros (em condições económicas de 2008).

No início da próxima década (2011 – 2013), será possível prestar serviços operacionais numa maior escala. Poderá ser necessário investir na criação da infra estrutura adequada à cadeia de transformação de tais serviços e ao lançamento de produtos com base em protótipos desenvolvidos em projectos de investigação anteriores. O 7.º PQ é uma ferramenta de I&D e, como tal, não foi concebido para apoiar as operações iniciais do GMES, na medida em que estas têm de ser asseguradas de forma permanente. Justifica se, por conseguinte, prever os mecanismos apropriados para uma intervenção comunitária. O regulamento proposto visa responder a este repto. Espera-se que o programa GMES completo, em cujo âmbito a contribuição da UE para o conjunto da iniciativa GMES poderia ser financiada a longo prazo, entre em vigor no próximo quadro financeiro plurianual (a partir de 2014). Com base em princípios de repartição de gastos definidos e numa avaliação de custos baseada no âmbito dos serviços, as necessidades de financiamento globais do GMES após 2013 estarão sujeitas à análise futura que a UE irá realizar.

Neste contexto, convém sublinhar que o método de financiamento a longo prazo do GMES deve ser prosseguido em termos modulares. Significa isto que cada nova expansão do âmbito dos serviços GMES e cada nova evolução do sistema será avaliada à luz dos critérios de rendibilidade, das necessidades do utilizador e dos interesses políticos da UE. No período 2011-2013, no quadro das operações iniciais do GMES, serão financiadas actividades nos seguintes domínios:

· serviços de resposta a emergências;

· serviços de monitorização da terra;

e actividades auxiliares, nomeadamente:

· medidas para estimular a aceitação dos serviços pelos utilizadores;

· acesso aos dados;

· componente espacial do GMES.

Para efeitos da selecção das actividades no âmbito das operações iniciais do GMES foram utilizados os seguintes critérios:

· suficiente maturidade técnica;

· continuidade da acção preparatória realizada no período 2008-2010;

· existência de um potencial de desenvolvimento dos serviços a jusante;

· os prestadores de serviços são agentes da indústria, pelo que cessariam as suas actividades se não houvesse uma intervenção adicional da UE, ao passo que, no domínio da monitorização do meio marinho e da atmosfera, os serviços são prestados principalmente por instituições públicas que podem continuar as suas actividades (embora provavelmente numa escala menos ambiciosa) antes de 2013 sem apoio comunitário; e no que diz respeito aos serviços de emergência, a clara conveniência de as autoridades de protecção civil poderem dispor de mapas de emergência operacionais já em 2011 e não em 2014.

A avaliação do impacto repousa numa ampla consulta das partes interessadas, que veio confirmar que os serviços GMES são necessários, tanto do ponto de vista ambiental como do ponto de vista político. A inexistência de serviços de resposta a emergências e de monitorização da terra coordenados a nível da UE no período 2011 2013 teria as seguintes consequências:

· Correr se ia o risco de que, uma vez concluídos os projectos de investigação (em 2011) e durante o período abrangido pelo regulamento proposto, as autoridades responsáveis pela protecção civil não dispusessem de acesso algum a cartogramas de emergência ou continuassem a elaborá los de forma descoordenada, dependendo, neste caso, de dados adquiridos a preços muito elevados;

· Os utilizadores de serviços de monitorização da terra (por exemplo, agências ambientais) enfrentariam problemas comparáveis entre 2011 e 2013, incluindo a oferta intermitente dos produtos necessários e a falta de dados de observação da Terra (em especial, dados de satélite) em condições razoáveis;

· sem medidas comunitárias no período 2011 2013 que criem serviços operacionais iniciais de monitorização da terra e de resposta a emergências, correr se ia o risco de provocar hiatos inaceitáveis entre os projectos de investigação fornecedores de serviços pré operacionais e os serviços a fornecer no âmbito do programa GMES completo a partir de 2014;

· correr—se—ia o risco de que o hiato entre o fim das actividades de investigação e o arranque das operações completas a partir de 2014 viesse reduzir significativamente o incentivo à competitividade da indústria e inviabilizar soluções comerciais entre 2011 e 2013.

Para dar resposta a este repto, os objectivos específicos do regulamento proposto são:

· permitir a prestação de serviços de resposta a emergências às autoridades responsáveis pela protecção civil;

· permitir a prestação de serviços de monitorização da terra a autoridades públicas (incluindo agências ambientais) na Europa;

· contribuir para a produção e a divulgação de informação ambiental junto do grande público;

· estimular o crescimento do sector a jusante da observação da Terra, em termos de emprego, inovação e competitividade internacional.

O projecto de regulamento tem os seguintes objectivos operacionais:

· Permitir, entre 2011 e 2013, a prestação dos seguintes serviços operacionais de resposta a emergências:

– serviço europeu de cartografia para a resposta a emergências; e

– integração de produtos com vista à resposta a emergências;

· permitir, entre 2011 e 2013, a prestação dos seguintes serviços operacionais de monitorização da terra:

– serviço periódico de cartografia da ocupação do solo;

– dinamização das actividades de monitorização da terra, incluindo as variáveis climáticas fundamentais a fim de coadjuvar a monitorização das alterações climáticas;

· desenvolver actividades auxiliares entre 2011 e 2013, incluindo medidas destinadas a promover a aceitação dos serviços operacionais pelos utilizadores e a aquisição de dados com vista a apoiar os serviços e as operações da componente espacial do GMES.

As opções políticas disponíveis para a concretização dos objectivos definidos no ponto 3 da avaliação do impacto são as seguintes:

· Cenário de base (manutenção do statu quo );

· Opção 1: método aberto de coordenação (e nada mais);

· Opção 2: acção normativa:

· Opção 3: financiamento comunitário.

Estas possibilidades não se excluem mutuamente. As três poderiam ser combinadas. No entanto, por motivos de clareza, o impacto de cada uma delas é analisado separadamente. Além disso, as operações iniciais do GMES serão executadas no quadro de governação pormenorizadamente descrito na Comunicação intitulada «Monitorização Global do Ambiente e Segurança (GMES): Para um Planeta mais Seguro», COM (2008) 748 de 12.11.2008, e na avaliação do impacto que a acompanha. Em último lugar, a análise das diferentes opções baseia se no pressuposto de que os dados e as informações do GMES serão plenamente acessíveis ao público. A Comissão irá continuar a procurar determinar se o desenvolvimento das oportunidades no mercado e das taxas de utilização baseadas nos custos poderão permitir a redução da proporção do investimento público após 2014.

A tabela seguinte compara as opções à luz dos objectivos indicados acima e do princípio custo-eficácia.

Opção|Probabilidade de atingir os objectivos e as vantagens correspondentes|Custo total [incluindo orçamentos da UE e dos Estados-Membros (EM)]|Custo-eficácia|

1|+|Orçamento comunitário:Dotações -Recursos humanos +Despesas administrativas +|Custos nos EM++++|+|

2|+|Orçamento comunitário:+Dotações -Recursos humanos +Despesas administrativas +|Custos nos EM ++++|+|

3|+++|Orçamento comunitário:Dotações ++Recursos humanos +Despesas administrativas +|Custos nos EM+++|+++|

A probabilidade de se atingirem os objectivos é discutida nos pontos 5.2.1, 5.3.1 e 5.4.1 da avaliação do impacto. Considera se ser improvável que as opções 1 e 2 atinjam os objectivos específicos das operações iniciais do GMES devido a: i) problemas relacionados com o fornecimento de serviços pan-europeus; ii) falta de capacidade e conhecimentos em alguns Estados Membros; e iii) falta de sustentabilidade (nomeadamente por razões orçamentais).

O ponto 5.4 e o anexo 5 quantificam os benefícios que seriam obtidos caso os objectivos fossem plenamente concretizados. Para o ano de referência (2012), os benefícios directamente relacionados com o GMES incluiriam 135 milhões de euros para os serviços relacionados com inundações, 9 milhões de euros para os serviços relacionados com os fogos florestais, um mínimo de 75 milhões de euros para a desflorestação e 56 milhões de euros para o urbanismo, tendo em conta que estes números i) se baseiam em hipóteses prudentes e ii) não incluem os benefícios relacionados, por exemplo, com as respostas a emergências no caso de sismos e erupções vulcânicas, nem os relativos aos ganhos em matéria de eficiência nos planos da agricultura e do desenvolvimento rural.

No que diz respeito aos custos, não basta considerar apenas os custos a nível da UE, que ascenderiam a 150 milhões de euros para todo o período abrangido pelas operações iniciais do GMES (20011-2013), incluindo 43 milhões de euros para as actividades de investigação associadas financiadas ao abrigo do 7.º PQ. Os custos a nível dos Estados Membros têm também de ser tidos em conta. Embora não disponhamos de estimativas pormenorizadas dos custos suportados pelos Estados Membros, a experiência adquirida previamente com o programa «Corine Land Cover» e os dados apresentados pelo EEE apontam para que possam ser o triplo dos custos da CE. Parte se da hipótese de que ambas as opções 1 e 2 conduziriam a custos gerais mais elevados para a UE e para os Estados Membros devido i) aos custos mais elevados de aquisição dos dados necessários à prestação dos serviços, atendendo à inexistência de economias de escala e à subsequente diminuição do poder de compra, e ii) à necessidade de duplicar infra-estruturas no caso de a prestação de serviços ser completamente descentralizada.

Por conseguinte, foi dada preferência à opção 3 para o período 2011–2013 porque se demonstrou que, com base nela, i) é muito alta a probabilidade de se concretizarem os objectivos específicos das operações iniciais do GMES e ii) seria possível reduzir os custos gerais, nomeadamente através da aquisição centralizada dos dados necessários aos serviços. Em qualquer dos casos, o financiamento comunitário deve ser acompanhado de actividades de coordenação. Não se prevê a entrada em vigor de nenhum regulamento comunitário relativo ao GMES durante o período abrangido pelo regulamento proposto.

As tarefas de avaliação serão executadas em três fases ( ex ante , intercalar e ex post ). Para além da presente avaliação do impacto, prevê se que a Comissão leve a cabo avaliações i) da acção preparatória e ii) das actividades relacionada com o acesso aos dados, a fim de preparar o primeiro programa de trabalho relativo às actividades operacionais. Adicionalmente, será elaborado um relatório de avaliação intercalar até finais de 2012. Por último, será elaborado um relatório de avaliação ex post uma vez concluídas as actividades operacionais iniciais.

A Comissão garantirá que os contratos e as subvenções celebrados no âmbito dos serviços operacionais de resposta a emergências e de monitorização da terra prevejam a supervisão e o controlo financeiro por parte da Comissão, efectuados, se necessário, no local, incluindo controlos por amostragem e a realização de auditorias pelo Tribunal de Contas. Caso se justifique, a Comissão poderá ser assistida por peritos externos para efeitos do acompanhamento da aplicação do programa. Com base nos resultados dos controlos no local, a Comissão garantirá a adaptação, se necessário, do montante ou das condições de concessão da contribuição financeira inicialmente aprovados, bem como do calendário dos pagamentos.

Para além da supervisão financeira, a Comissão adoptará mecanismos que garantam a manutenção da qualidade dos serviços prestados. Por último, a Comissão irá organizar fóruns a fim de se certificar de que os serviços são centrados no utilizador.

[1] Regulamento (CE, Euratom) n.º 2342/2002 da Comissão, de 23 de Dezembro de 2002, que estabelece as normas de execução do Regulamento (CE, Euratom) n.º 1605/2002 do Conselho, que institui o Regulamento Financeiro aplicável ao orçamento geral das Comunidades Europeias (JO L 357 de 31.12.2002, p. 1), com a última redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE, Euratom) n.º 478/2007 da Comissão, de 23 de Abril de 2007 (JO L 111 de 28.4.2007, p. 13).

[2] Ao abrigo do 6.º Programa-Quadro (PQ), a UE despendeu 100 milhões de euros com projectos GMES, ao passo que a ESA investiu outros 100 milhões de euros em projectos relativos à prestação de serviços GMES. No âmbito do tema «Espaço» do programa específico «Cooperação» do 7.° PQ, a UE irá disponibilizar 430 milhões de euros para os projectos de prestação de serviços GMES e para a aquisição de dados para esses serviços entre 2007 e 2013. Adicionalmente, 624 milhões de euros do tema «Espaço» do 7.º PQ serão afectados ao desenvolvimento do programa da ESA relativo à componente espacial GMES, o que totaliza – incluindo os fundos dos Estados-Membros da ESA – 2 246 milhões de euros (em condições económicas de 2008).

EL

(...PICT...)|ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΩΝ ΚΟΙΝΟΤΗΤΩΝ|

Βρυξέλλες, 20.5.2009

SEC(2009) 640

ΕΓΓΡΑΦΟ ΕΡΓΑΣΙΑΣ ΤΩΝ ΥΠΗΡΕΣΙΩΝ ΤΗΣ ΕΠΙΤΡΟΠΗΣ

που συνοδεύει την Πρόταση ΚΑΝΟΝΙΣΜΟΥ ΤΟΥ ΕΥΡΩΠΑΪΚΟΥ ΚΟΙΝΟΒΟΥΛΙΟΥ ΚΑΙ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ σχετικά με το ευρωπαϊκό πρόγραμμα γεωσκόπησης (GMES) και τις αρχικές του επιχειρήσεις (2011 – 2013) ΠΕΡΙΛΗΨΗ ΤΗΣ ΕΚΤΙΜΗΣΗΣ ΕΠΙΠΤΩΣΕΩΝ [COM(2009)223] [SEC(2009) 639]

ΣΥΝΟΨΗ

Η παρούσα αξιολόγηση αντικτύπου προετοιμάστηκε από τις υπηρεσίες της Επιτροπής για να υποστηρίξει την πρόταση της Επιτροπής για τον κανονισμό του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου σχετικά με το ευρωπαϊκό πρόγραμμα γεωσκόπησης (GMES) και τις αρχικές του επιχειρήσεις (2011–2013). Παρέχει επίσης μια εκ των προτέρων αξιολόγηση σύμφωνα με το άρθρο 21 παράγραφο 1 των κανόνων εφαρμογής του δημοσιονομικού κανονισμού Κανονισμός (ΕΚ, Ευρατόμ) αριθ. 2342/2002 της Επιτροπής, της 23ης Δεκεμβρίου 2002, για τη θέσπιση των κανόνων εφαρμογής του κανονισμού (EK, Ευρατόμ) αριθ. 1605/2002 του Συμβουλίου για τη θέσπιση του Δημοσιονομικού Κανονισμού που εφαρμόζεται στο γενικό προϋπολογισμό των Ευρωπαϊκών Κοινοτήτων (ΕΕ L 357 της 31.12.2002, σ. 1), όπως τροποποιήθηκε τελευταία από τον κανονισμό (ΕΚ, Ευρατόμ) αριθ. 478/2007 της Επιτροπής, της 23ης Απριλίου 2007 (ΕΕ L 111 της 28.4.2007, σ. 13). . [1]

Κανονισμός (ΕΚ, Ευρατόμ) αριθ. 2342/2002 της Επιτροπής, της 23ης Δεκεμβρίου 2002, για τη θέσπιση των κανόνων εφαρμογής του κανονισμού (EK, Ευρατόμ) αριθ. 1605/2002 του Συμβουλίου για τη θέσπιση του Δημοσιονομικού Κανονισμού που εφαρμόζεται στο γενικό προϋπολογισμό των Ευρωπαϊκών Κοινοτήτων (ΕΕ L 357 της 31.12.2002, σ. 1), όπως τροποποιήθηκε τελευταία από τον κανονισμό (ΕΚ, Ευρατόμ) αριθ. 478/2007 της Επιτροπής, της 23ης Απριλίου 2007 (ΕΕ L 111 της 28.4.2007, σ. 13).

Σήμερα, η GMES συγχρηματοδοτείται, και θα εξακολουθήσει να συγχρηματοδοτείται, σε ευρωπαϊκό, διακυβερνητικό και εθνικό επίπεδο, με βάση εταιρικές συμπράξεις μεταξύ των διαφόρων εμπλεκομένων. Η ΕΕ θα συντονίζει αυτές τις εταιρικές συμπράξεις και θα διαχειρίζεται τη δική της συμβολή στην GMES, η οποία συνίσταται στην ανάπτυξη δραστηριοτήτων και μιας φάσης επιχειρησιακής ετοιμότητας.

Όσον αφορά τις αναπτυξιακές δραστηριότητες, η συμβολή αυτή συνίσταται σήμερα, κυρίως, στη συγχρηματοδότηση ερευνητικών δραστηριοτήτων στο πλαίσιο του ΠΠ7 και του ΠΠ6 Στο ΠΠ6, η ΕΕ δαπάνησε 100 εκατ. ευρώ για σχέδια της GMES, ενώ ο ΕΟΔ επένδυσε άλλα 100 εκατ. ευρώ σε σχέδια που αφορούσαν την παροχή υπηρεσιών GMES. Στη διαστημική συνιστώσα του ειδικού προγράμματος «Συνεργασία», του ΠΠ7, η ΕΕ θα διαθέσει 430 εκατ. ευρώ για σχέδια υπηρεσιών GMES και για την προμήθεια δεδομένων για τις εν λόγω υπηρεσίες, στο διάστημα 2007-2013. Επιπροσθέτως, 624 εκατ. ευρώ από τη διαστημική συνιστώσα του ΠΠ7 θα διατεθούν στην ανάπτυξη του προγράμματος του ΕΟΔ για τη διαστημική συνιστώσα της GMES, για την οποία θα διατεθούν συνολικά (βάσει των οικονομικών συνθηκών το 2008) 2246 εκατ. ευρώ (συμπεριλαμβανομένων των πόρων από τα κράτη μέλη του ΕΟΔ). . Οι πρώτες επιχειρησιακές υπηρεσίες στον τομέα της διαχείρισης εκτάκτων περιστάσεων και της χερσαίας παρακολούθησης χρηματοδοτούνται στο πλαίσιο προπαρασκευαστικών δράσεων και ορισμένων άλλων επιχειρησιακών συνιστωσών στον τομέα της παρακολούθησης της ξηράς (εδαφοκάλυψη Corine και Αστικός Άτλαντας). [2]

Στο ΠΠ6, η ΕΕ δαπάνησε 100 εκατ. ευρώ για σχέδια της GMES, ενώ ο ΕΟΔ επένδυσε άλλα 100 εκατ. ευρώ σε σχέδια που αφορούσαν την παροχή υπηρεσιών GMES. Στη διαστημική συνιστώσα του ειδικού προγράμματος «Συνεργασία», του ΠΠ7, η ΕΕ θα διαθέσει 430 εκατ. ευρώ για σχέδια υπηρεσιών GMES και για την προμήθεια δεδομένων για τις εν λόγω υπηρεσίες, στο διάστημα 2007-2013. Επιπροσθέτως, 624 εκατ. ευρώ από τη διαστημική συνιστώσα του ΠΠ7 θα διατεθούν στην ανάπτυξη του προγράμματος του ΕΟΔ για τη διαστημική συνιστώσα της GMES, για την οποία θα διατεθούν συνολικά (βάσει των οικονομικών συνθηκών το 2008) 2246 εκατ. ευρώ (συμπεριλαμβανομένων των πόρων από τα κράτη μέλη του ΕΟΔ).

Στις αρχές της επόμενης δεκαετίας (2011-2013), οι επιχειρησιακές υπηρεσίες μπορούν να παρέχονται σε ευρύτερη κλίμακα. Ενδεχομένως να χρειαστούν επενδύσεις για τη δημιουργία της κατάλληλης υποδομής για την απαιτούμενη αλυσίδα επεξεργασίας υπηρεσιών και την ανάπτυξη προϊόντων, βασιζομένων σε πρωτότυπα που έχουν αναπτυχθεί στο πλαίσιο των προηγουμένων ερευνητικών δράσεων. Το ΠΠ7 είναι ένα εργαλείο Ε &Α και, επομένως, δεν έχει σχεδιαστεί για την υποστήριξη των αρχικών επιχειρήσεων της GMES, στο βαθμό που αυτές πρέπει να εξασφαλίζονται σε μια πιο μόνιμη βάση. Επομένως, είναι αναγκαίο να θεσπιστούν κατάλληλοι μηχανισμοί για μια κοινοτική παρέμβαση. Πρόκειται για μια πρόκληση που ο κανονισμός προτίθεται να αντιμετωπίσει. Το πλήρως αναπτυγμένο πρόγραμμα GMES, στο πλαίσιο του οποίου μπορεί να χρηματοδοτηθεί η συμβολή της ΕΕ στη συνολική πρωτοβουλία GMES, αναμένεται να είναι σε λειτουργία κατά τη διάρκεια του επομένου πολυετούς δημοσιονομικού πλαισίου (από το 2014 και μετά). Οι συνολικές δημοσιονομικές ανάγκες της GMES, από το 2013 και μετά, θα αποτελέσουν αντικείμενο μελλοντικής ανάλυσης εκ μέρους της Επιτροπής, με βάση καθορισμένων αρχών καταμερισμού του κόστους και μιας εκτίμησης του κόστους που θα βασίζεται στο πεδίο των υπηρεσιών.

Στο πλαίσιο αυτό πρέπει να υπενθυμιστεί ότι η μακροπρόθεσμη προσέγγιση χρηματοδότησης της GMES πρέπει να αναπτυχθεί κατά ενότητες. Αυτό σημαίνει ότι νέες επεκτάσεις του πεδίου των υπηρεσιών GMES και κάθε νέα εξέλιξη της GMES θα αξιολογούνται βάσει του κριτηρίου της οικονομικής αποδοτικότητας, των αναγκών των χρηστών και των πολιτικών ενδιαφερόντων της ΕΕ. Για την περίοδο 2011-2013 θα χρηματοδοτηθούν, στο πλαίσιο των αρχικών επιχειρήσεων της GMES, δραστηριότητες στους ακόλουθους τομείς:

· σχέδια παρέμβασης σε κατάσταση έκτακτης ανάγκης·

· υπηρεσίες παρακολούθησης της ξηράς·

και βοηθητικές δραστηριότητες, συμπεριλαμβάνοντας τα εξής:

· μέτρα για την υποστήριξη της χρήσης υπηρεσιών από τους χρήστες·

· πρόσβαση σε δεδομένα·

· διαστημική συνιστώσα της GMES.

Για την επιλογή των δραστηριοτήτων των αρχικών επιχειρήσεων της GMES χρησιμοποιήθηκαν τα ακόλουθα συγκεκριμένα κριτήρια:

· επαρκής τεχνική ωριμότητα·

· συνέχεια ως προς την προπαρασκευαστική δράση της περιόδου 2008-2010·

· αποδεδειγμένο δυναμικό για την ανάπτυξη κατάντη υπηρεσιών·

· οι πάροχοι υπηρεσιών είναι βιομηχανίες και, ως εκ τούτου, θα σταματούσαν τις δραστηριότητες χωρίς πρόσθετη παρέμβαση της ΕΕ, ενώ στον τομέα της θαλάσσιας παρακολούθησης και της παρακολούθησης της ατμόσφαιρας οι υπηρεσίες παρέχονται κυρίως από δημόσιους οργανισμούς, οι οποίοι θα είναι σε θέση να συνεχίσουν τις δραστηριότητες (αν και, ενδεχομένως, σε μικρότερη κλίμακα), πριν από το 2013 σε περίπτωση μη κοινοτικής υποστήριξης· και

· όσον αφορά τις υπηρεσίες εκτάκτου ανάγκης, είναι σαφές ότι θα ήταν προτιμότερο να διατίθενται στις αρχές πολιτικής προστασίας χάρτες έκτακτης ανάγκης σε επιχειρησιακή βάση, ήδη από το 2011 και όχι το 2014.

Η αξιολόγηση αντικτύπου βασίζεται στην εκτενή διαβούλευση με τους ενδιαφερομένους, η οποία επιβεβαίωσε την περιβαλλοντική και πολιτική ανάγκη για την παροχή υπηρεσιών GMES. Η έλλειψη επιχειρησιακής παρέμβασης σε περιπτώσεις έκτακτης ανάγκης και υπηρεσιών παρακολούθησης της ξηράς, με συντονισμό της ΕΕ την περίοδο 2011-2013, θα δημιουργούσε τα ακόλουθα προβλήματα:

· τον κίνδυνο ότι, με τη λήξη των υφιστάμενων ερευνητικών σχεδίων (το 2011), κατά τη διάρκεια της περιόδου που καλύπτει ο προτεινόμενος κανονισμός οι αρχές πολιτικής προστασίας είτε δεν θα διαθέτουν πρόσβαση σε όλους τους χάρτες έκτακτης ανάγκης είτε θα συνεχίσουν να τους καταρτίζουν μόνες τους κατά μη συντονισμένο τρόπο, οπότε θα πρέπει να βασίζονται σε δεδομένα που θα αγοράζουν σε πολύ υψηλές τιμές·

· οι χρήστες των υπηρεσιών παρακολούθησης της ξηράς (π.χ. περιβαλλοντικοί φορείς) θα έχουν συγκριτικά προβλήματα στην περίοδο 2011-2013, συμπεριλαμβανομένης της έλλειψης συνεχούς πρόσβασης σε συναφή προϊόντα και της μη διαθεσιμότητας δεδομένων γεωσκόπησης (ιδίως δορυφορικών δεδομένων) υπό εύλογες συνθήκες.

· χωρίς κοινοτική χρηματοδότηση την περίοδο 2011-2013, για τη διευκόλυνση των αρχικών επιχειρησιακών υπηρεσιών παρακολούθησης της ξηράς και παρέμβασης σε έκτακτες ανάγκες, υπάρχει ο κίνδυνος της ανεπίτρεπτης διακοπής της συνέχειας ανάμεσα στα ερευνητικά σχέδια που παρέχουν προεπιχειρησιακές υπηρεσίες και τις υπηρεσίες που θα παρέχονται σε ένα πλήρως αναπτυγμένο πρόγραμμα GMES από το 2014 και μετά·

· υπάρχει ο κίνδυνος ότι ένα μεγάλο κενό μεταξύ του τέλους των ερευνητικών δραστηριοτήτων και της έναρξης των πλήρως αναπτυγμένων επιχειρήσεων μετά το 2014 θα αποδυνάμωνε σημαντικά την ώθηση της ανταγωνιστικότητας της βιομηχανίας και την ανάδυση εμπορικά βιώσιμων λύσεων, στο διάστημα 2011-2013.

Σε απάντηση αυτής της πρόκλησης, οι συγκεκριμένοι στόχοι του προτεινόμενου διαγωνισμού είναι οι εξής:

· διευκόλυνση της παροχής υπηρεσιών παρέμβασης σε έκτακτες ανάγκες για τις αρχές πολιτικής προστασίας·

· διευκόλυνση της παροχής υπηρεσιών παρακολούθησης της ξηράς για τις δημόσιες αρχές (συμπεριλαμβανομένων των περιβαλλοντικών φορέων) στην Ευρώπη·

· συμβολή στην παραγωγή και τη διαθεσιμότητα περιβαλλοντικών πληροφοριών για το κοινό·

· ενθάρρυνση της μεγέθυνσης του κατάντη τομέα γεωσκόπησης, από πλευράς θέσεων εργασίας, καινοτομίας και διεθνούς ανταγωνιστικότητας.

Οι επιχειρησιακοί στόχοι του προτεινόμενου κανονισμού είναι :

· η διευκόλυνση των ακόλουθων επιχειρησιακών υπηρεσιών παρέμβασης σε έκτακτες ανάγκες, στο διάστημα 2011-2013:

– Ευρωπαϊκή υπηρεσία χαρτογράφησης για παρέμβαση σε έκτακτη ανάγκη· και

– ενσωμάτωση του προϊόντος για παρέμβαση σε έκτακτη ανάγκη·

· η διευκόλυνση των ακόλουθων επιχειρησιακών υπηρεσιών παρακολούθησης της ξηράς, στο διάστημα 2011-2013:

– υπηρεσία περιοδικής χαρτογράφησης εδαφοκάλυψης·

– δραστηριότητες δυναμικής παρακολούθησης της ξηράς, συμπεριλαμβανομένων σημαντικών κλιματολογικών μεταβλητών για την υποστήριξη της παρακολούθησης της κλιματολογικής αλλαγής·

· η εκτέλεση βοηθητικών δραστηριοτήτων, στο διάστημα 2011-2013, συμπεριλαμβανομένων μέτρων για την υποστήριξη της αξιοποίησης επιχειρησιακών υπηρεσιών από τους χρήστες, της προμήθειας δεδομένων για την υποστήριξη υπηρεσιών και επιχειρήσεις της διαστημικής συνιστώσας της GMES.

Οι πολιτικές επιλογές για την επίτευξη των στόχων που ορίζονται στο κεφάλαιο 3 της αξιολόγησης αντικτύπου είναι οι εξής:

· Βασικό σενάριο («καμία ενέργεια»)·

· Επιλογή 1: Ανοικτή μέθοδος συντονισμού, μόνον·

· Επιλογή 2: Κανονιστική δράση·

· Επιλογή 3: Κοινοτική χρηματοδότηση.

Όσον αφορά τα παραπάνω, η μία επιλογή δεν αποκλείει την άλλη. Ενδεχομένως θα μπορούσε να γίνει συνδυασμός των τριών. Ωστόσο, για λόγους σαφήνειας, ο αντίκτυπος κάθε μιας από τις επιλογές αυτές αναλύεται χωριστά. Επιπλέον, οι αρχικές επιχειρήσεις GMES θα υλοποιηθούν στο πλαίσιο του πλαισίου διακυβέρνησης που περιγράφονται αναλυτικά στην ανακοίνωση με τίτλο «Παγκόσμια παρακολούθηση του περιβάλλοντος και της ασφάλειας (GMES): μέριμνα για έναν ασφαλέστερο πλανήτη » , COM(2008) 748 της 12.11.2008, και στη συνοδευτική αξιολόγηση αντικτύπου. Τέλος, η ανάλυση των διαφόρων επιλογών βασίζεται στην υπόθεση ότι τα δεδομένα και οι πληροφορίες της GMES θα είναι πλήρως και σε όλους προσβάσιμες. Η Επιτροπή θα συνεχίσει να διερευνά το κατά πόσον η ανάπτυξη των δυνατοτήτων της αγοράς και η επιβολή τελών χρήστη βάσει του κόστους θα επέτρεπαν ενδεχομένως τη μείωση του ποσοστού της δημόσιας επένδυσης από το 2014 και μετά.

Στον πίνακα που ακολουθεί γίνεται σύγκριση των επιλογών, υπό το πρίσμα των προαναφερθέντων στόχων και της αρχής της οικονομικής αποδοτικότητας.

Επιλογή|Πιθανότητα επίτευξης των στόχων και αντίστοιχα οφέλη|Συνολικό κόστος [συμπεριλαμβανομένων των προϋπολογισμών της Κοινότητας και των κρατών μελών (ΚΜ)]|Σχέση κόστους-αποδοτικότητας|

1|+|Κοινοτικός προϋπολογισμός:Πιστώσεις -Ανθρώπινοι πόροι +Διοικητικές δαπάνες +|Κόστος στα ΚΜ++++|+|

2|+|Κοινοτικός προϋπολογισμός:Πιστώσεις -Ανθρώπινοι πόροι +Διοικητικές δαπάνες +|Κόστος στα ΚΜ ++++|+|

3|+++|Κοινοτικός προϋπολογισμός:Πιστώσεις ++Ανθρώπινοι πόροι +Διοικητικές δαπάνες +|Κόστος στα ΚΜ+++|+++|

Η πιθανότητα επίτευξης των στόχων αναλύεται στα σημεία 5.2.1, 5.3.1 και 5.4.1 της αξιολόγησης αντικτύπου. Όσον αφορά τις επιλογές 1 και 2, κρίνεται απίθανη η επίτευξη των συγκεκριμένων στόχων των αρχικών επιχειρήσεων της GMES, λόγω: i) προβλημάτων όσον αφορά την παροχή πανευρωπαϊκών υπηρεσιών, ii) της έλλειψης ικανότητας και τεχνογνωσίας σε ορισμένα κράτη μέλη και iii) της έλλειψης βιωσιμότητας (ιδιαίτερα για δημοσιονομικούς λόγους).

Στο σημείο 5.4 και το παράρτημα ποσοτικοποιούνται τα οφέλη που θα προκύψουν από την πλήρη επίτευξη των στόχων. Στο έτος αναφοράς (2012), τα ετήσια οφέλη που συνδέονται άμεσα με την GMES θα περιλαμβάνουν 135 εκατ. ευρώ για υπηρεσίες πλημμυρών, 9 εκατ. ευρώ για υπηρεσίες δασικών πυρκαγιών, τουλάχιστον 75 εκατ. ευρώ για αποδάσωση και 56 εκατ. ευρώ για αστικό σχεδιασμό, λαμβάνοντας υπόψη ότι τα στοιχεία αυτά: i) βασίζονται σε συντηρητικές υποθέσεις και ii) δεν περιλαμβάνουν οφέλη που συνδέονται με, π.χ., την παρέμβαση έκτακτης ανάγκης για ηφαιστειακές εκρήξεις και σεισμούς, καθώς επίσης και οφέλη που συνδέονται με βελτιώσεις της αποδοτικότητας στην γεωργική ανάπτυξη και την ανάπτυξη της υπαίθρου.

Όσον αφορά τα έξοδα, δεν αρκεί να εστιάζει κανείς μόνον στις δαπάνες της ΕΚ, οι οποίες θα ανέρχονταν σε 150 εκατ. ευρώ για τη συνολική περίοδο που καλύπτουν οι αρχικές επιχειρήσεις της GMES (2011-2013), (συμπεριλαμβανομένων 43 εκατ. ευρώ για τις συνοδευτικές ερευνητικές δραστηριότητες που χρηματοδοτούνται στο πλαίσιο του ΠΠ7). Πρέπει να συνεκτιμηθούν επίσης οι δαπάνες σε επίπεδο κράτους μέλους. Παρότι δεν υπάρχουν λεπτομερείς εκτιμήσεις για τις δαπάνες που σημειώθηκαν από τα κράτη μέλη, η προηγούμενη εμπειρία από το πρόγραμμα εδαφοκάλυψης Corine και τα στοιχεία που υποβλήθηκαν από τον ΕΟΧ δείχνουν ότι μπορεί να είναι τρεις φορές υψηλότερες από αυτές της ΕΚ. Εκτιμάται ότι και οι δύο επιλογές (1 και 2) θα οδηγούσαν σε υψηλότερες συνολικά δαπάνες για την ΕΕ και τα κράτη μέλη λόγω: i) του υψηλότερου κόστους για την προμήθεια των απαιτούμενων για την παροχή των υπηρεσιών δεδομένων, δεδομένης της έλλειψης οικονομιών κλίμακας και αντισταθμιστικής αγοραστικής ισχύος, και ii) της ανάγκης επικάλυψης της υποδομής στην περίπτωση της ολοκληρωτικά αποκεντρωμένης παροχής της υπηρεσίας.

Επομένως, η επιλογή 3 είναι η προτιμώμενη για την περίοδο 2011-2013, αφού κρίθηκε ότι με την επιλογή αυτή i) θα καταστεί ιδιαίτερα εφικτή η επίτευξη των στόχων των αρχικών επιχειρήσεων της GMES και ii) θα μπορέσουν να μειωθούν οι συνολικές δαπάνες, με την κεντρική προμήθεια των απαιτούμενων για τις υπηρεσίες δεδομένων. Σε κάθε περίπτωση, η χρηματοδότηση της ΕΕ πρέπει να συνοδεύεται από ενέργειες συντονισμού. Δεν υπάρχει το ενδεχόμενο να τεθεί σε ισχύ κάποιος κανονισμός της ΕΚ ειδικά για την GMES, κατά την περίοδο που καλύπτει ο προτεινόμενος κανονισμός.

Οι εργασίες αξιολόγησης θα εκτελεστούν σε τρεις φάσεις (εκ των προτέρων, ενδιάμεσα και εκ των υστέρων). Επιπλέον της παρούσας αξιολόγησης αντικτύπου, η Επιτροπή θα διενεργήσει αξιολογήσεις i) της προπαρασκευαστικής δράσης και ii) των ενεργειών πρόσβασης σε δεδομένα, έτσι ώστε να προετοιμάσει το πρώτο πρόγραμμα εργασίας για τις επιχειρησιακές δραστηριότητες. Επίσης, θα καταρτιστεί έκθεση ενδιάμεσης αξιολόγησης, το αργότερο έως το τέλος του 2012. Τέλος, θα καταρτιστεί εκ των υστέρων αξιολόγηση μετά τη λήξη των αρχικών επιχειρήσεων.

Η Επιτροπή μεριμνά ώστε οι συμβάσεις και οι επιδοτήσεις που συνάπτονται στο πλαίσιο των υπηρεσιών επιχειρησιακής διαχείρισης καταστάσεων έκτακτης ανάγκης και παρακολούθησης της ξηράς να προβλέπουν την εποπτεία και το δημοσιονομικό έλεγχο από την Επιτροπή, εφόσον χρειαστεί, μέσω επιτόπιων ελέγχων, συμπεριλαμβανομένων δειγματοληπτικών ελέγχων, καθώς και με ελέγχους από το Ελεγκτικό Συνέδριο. Εάν χρειαστεί, η Επιτροπή μπορεί να επικουρείται από εξωτερικούς τεχνικούς εμπειρογνώμονες κατά την παρακολούθηση της υλοποίησης του προγράμματος. Με βάση τα αποτελέσματα των επιτόπιων ελέγχων, η Επιτροπή εξασφαλίζει την προσαρμογή, εφόσον απαιτείται, της κλίμακας ή των προϋποθέσεων χορήγησης της χρηματοδοτικής συνεισφοράς που είχε εγκριθεί αρχικά, καθώς και του χρονοδιαγράμματος των πληρωμών.

Εκτός από τη δημοσιονομική εποπτεία, η Επιτροπή θα εφαρμόσει μηχανισμούς για την εξασφάλιση της συνεχούς ποιότητας των παρεχόμενων υπηρεσιών. Τέλος, η Επιτροπή θα οργανώσει διάφορα φόρουμ χρηστών ώστε να εξασφαλίζεται ότι οι υπηρεσίες είναι προσανατολισμένες στο χρήστη.

[1] Κανονισμός (ΕΚ, Ευρατόμ) αριθ. 2342/2002 της Επιτροπής, της 23ης Δεκεμβρίου 2002, για τη θέσπιση των κανόνων εφαρμογής του κανονισμού (EK, Ευρατόμ) αριθ. 1605/2002 του Συμβουλίου για τη θέσπιση του Δημοσιονομικού Κανονισμού που εφαρμόζεται στο γενικό προϋπολογισμό των Ευρωπαϊκών Κοινοτήτων (ΕΕ L 357 της 31.12.2002, σ. 1), όπως τροποποιήθηκε τελευταία από τον κανονισμό (ΕΚ, Ευρατόμ) αριθ. 478/2007 της Επιτροπής, της 23ης Απριλίου 2007 (ΕΕ L 111 της 28.4.2007, σ. 13).

[2] Στο ΠΠ6, η ΕΕ δαπάνησε 100 εκατ. ευρώ για σχέδια της GMES, ενώ ο ΕΟΔ επένδυσε άλλα 100 εκατ. ευρώ σε σχέδια που αφορούσαν την παροχή υπηρεσιών GMES. Στη διαστημική συνιστώσα του ειδικού προγράμματος «Συνεργασία», του ΠΠ7, η ΕΕ θα διαθέσει 430 εκατ. ευρώ για σχέδια υπηρεσιών GMES και για την προμήθεια δεδομένων για τις εν λόγω υπηρεσίες, στο διάστημα 2007-2013. Επιπροσθέτως, 624 εκατ. ευρώ από τη διαστημική συνιστώσα του ΠΠ7 θα διατεθούν στην ανάπτυξη του προγράμματος του ΕΟΔ για τη διαστημική συνιστώσα της GMES, για την οποία θα διατεθούν συνολικά (βάσει των οικονομικών συνθηκών το 2008) 2246 εκατ. ευρώ (συμπεριλαμβανομένων των πόρων από τα κράτη μέλη του ΕΟΔ).

EN

(...PICT...)|COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES|

Brussels, 20.5.2009

SEC( 2009) 640

COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT

accompanying the Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL On the European Earth observation programme (GMES) and its initial operations (2011 – 2013) SUMMARY OF THE IMPACT ASSESSMENT {COM(2009) 223} {SEC(2009) 639}

EXECUTIVE SUMMARY

This Impact Assessment has been prepared by the Commission services to support the Commission proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the European Earth observation programme (GMES) and its initial operations (2011–2013). It also provides an ex-ante evaluation in line with Article 21(1) of the Implementing Rules of the Financial Regulation Commission Regulation (EC, Euratom) No 2342/2002 of 23 December 2002 laying down detailed rules for the implementation of Council Regulation (EC, Euratom) No 1605/2002 on the Financial Regulation applicable to the general budget of the European Communities ( OJ L 357, 31.12.2002, p. 1), as last amended by Commission Regulation (EC, Euratom) No 478/2007 of 23 April 2007 ( OJ L 111, 28.4.2007, p. 13). . [1]

Commission Regulation (EC, Euratom) No 2342/2002 of 23 December 2002 laying down detailed rules for the implementation of Council Regulation (EC, Euratom) No 1605/2002 on the Financial Regulation applicable to the general budget of the European Communities ( OJ L 357, 31.12.2002, p. 1), as last amended by Commission Regulation (EC, Euratom) No 478/2007 of 23 April 2007 ( OJ L 111, 28.4.2007, p. 13).

GMES is currently and will continue to be co-financed at European, intergovernmental and national levels, based on partnerships among the different players. The EU will both coordinate these partnerships and manage its own contribution to GMES, which consists of development activities and an operational phase.

Regarding development activities, this contribution currently consists, in particular, of the co-financing of research activities under FP 7 und FP 6 In FP6, the EU spent €100m on GMES projects, while ESA invested another €100m in the GMES service elements projects. In the space theme of the specific programme "cooperation" of FP7, the EU will make €430m available for GMES service projects and procurement of data for these services between 2007 and 2013. An additional €624 m from the space theme of FP 7 will be contributed to development of the ESA GMES space component programme, which amounts to € 2246 m (2008 economic conditions) in total (including funds from ESA Member States). . First operational services in the field of emergency management and land monitoring are financed under preparatory actions in addition to some other operational elements in the land domain ( Corine Land Cover, Urban Atlas). [2]

In FP6, the EU spent €100m on GMES projects, while ESA invested another €100m in the GMES service elements projects. In the space theme of the specific programme "cooperation" of FP7, the EU will make €430m available for GMES service projects and procurement of data for these services between 2007 and 2013. An additional €624 m from the space theme of FP 7 will be contributed to development of the ESA GMES space component programme, which amounts to € 2246 m (2008 economic conditions) in total (including funds from ESA Member States).

In the beginning of the next decade (2011 – 2013), operational services could be provided at a larger scale. Investments could be needed to set up the appropriate infrastructure for the required service processing chain and the roll-out of products based on prototypes developed in the previous research actions. FP7 is an R&D tool and thus not designed to support GMES initial operations to the extent that these need to be ensured on a more permanent basis . It is thus necessary to establish appropriate mechanisms for a Community intervention. This is a challenge that the proposed Regulation is intended to address. The fully-fledged GMES programme , under which the EU contribution to the overall GMES initiative could be financed in the long run, is expected to be in place during the EU's next multiannual financial framework (from 2014). T he overall financing needs of GMES after 2013 will be subject to future analysis led by the Commission, on the basis of defined cost-sharing principles and a cost assessment based on the scope of services.

In this context, it should be recalled that the long-term GMES funding approach should be developed in a modular way. This means that new expansions in the scope of GMES services and every new evolution of GMES will be assessed against the criterion of cost efficiency, user needs and EU policy interests. For the period 2011 – 2013, activities in the following fields will be funded in the framework of GMES initial operations:

· emergency response services;

· land monitoring services;

and auxiliary activities including:

· measures supporting the take-up of services by users;

· data access;

· GMES space component.

The following specific criteria were used for the selection of activities for GMES initial operations.

· sufficient technical maturity;

· continuity with the preparatory action 2008-2010;

· proven potential for the development of downstream services;

· service providers are industry players and would therefore cease activities without additional intervention from the EU, whereas in the field of marine and atmosphere monitoring, services are provided mainly by public institutions that will be able to continue activities (albeit probably at a less ambitious scale) before 2013 without Community support; and

· regarding emergency services, it is clear that it would be preferable to make available emergency maps on an operational basis to civil protection authorities already in 2011, and not 2014.

The Impact Assessment is based on an extensive stakeholder consultation, which confirmed the environmental and policy need for GMES services. Lack of operational emergency response and land monitoring services under EU coordination in the period 2011–2013 would result in the following problems:

· there is a risk that once the existing research projects end (in 2011), during the period covered by the proposed Regulation civil protection authorities would either have no access at all to emergency maps or would continue to produce them on their own in an uncoordinated manner, in which case they would have to rely on data purchased at very high prices;

· users of land monitoring services (e.g. environmental agencies) would face comparable problems between 2011 and 2013, including lack of continuous availability of the relevant products and non-availability of Earth observation data (in particular, satellite data) under reasonable conditions;

· without Community action in the period 2011–2013 enabling initial operational land monitoring and emergency response services, there is a risk of an unacceptable interruption between the research projects providing pre-operational services and the services provided in a fully fledged GMES programme from 2014;

· there is a risk that a long gap between the end of the research activities and the start of fully fledged operations after 2014 would significantly weaken the boost to the industry’s competitiveness and the emergence of commercially viable solutions between 2011 and 2013.

In response to this challenge, the specific objectives of the proposed Regulation are to:

· enable the provision of emergency response services to civil protection authorities;

· enable the provision of land monitoring services to public authorities (including environmental agencies) in Europe;

· contribute to the production and availability of environmental information to the public;

· stimulate the growth of the downstream Earth observation sector in terms of jobs, innovation and international competitiveness.

The operational objectives of the proposed Regulation are:

· to enable the provision of the following operational emergency response services between 2011 and 2013:

– European mapping service for emergency response; and

– product integration for emergency response;

· to enable the provision of the following operational land monitoring services between 2011 and 2013:

– periodic land cover mapping service;

– dynamic land monitoring activities, including essential climate variables to support climate change monitoring;

· to perform auxiliary activities between 2011 and 2013, including measures to support take-up of operational services by users, data procurement to support services and GMES space component operations.

The policy options open to address the objectives defined in Chapter 3 of the Impact Assessment are:

· Baseline scenario ("Do nothing");

· Option 1: Open method of coordination only;

· Option 2: Regulatory action;

· Option 3: Community financing.

These options are not mutually exclusive. All three could possibly be combined. For the sake of clarity, however, the impact of each of these options is analysed separately. Furthermore, GMES initial operations will be implemented within the governance framework described in detail in the Communication entitled “Global Monitoring for Environment and Security: we care for a safer planet”, COM( 2008) 748 of 12.11.2008, and the accompanying Impact Assessment. Finally, the analysis of the different options is based on the assumption that GMES data and information will be fully and openly accessible. The Commission will continue to explore whether the development of market opportunities and cost based user charges could eventually allow the reduction of the proportion of public investment after 2014.

The table set out below compares the options in the light of the above objectives and the principle of cost-effectiveness.

Option|Likelihood of achieving the objectives and corresponding benefits|Total cost (including Community and Member State (MS) budgets)|Cost-effectiveness|

1|+|Community budget:Appropriations -Human resources +Admin. expenditure +|Costs in MS++++|+|

2|+|Community budget:Appropriations -Human resources +Admin. expenditure +|Costs in MS ++++|+|

3|+++|Community budget:Appropriations ++Human resources +Admin. expenditure +|Costs in MS+++|+++|

The likelihood of achieving the objectives is discussed in sections 5.2.1, 5.3.1 and 5.4.1 of the Impact Assessment. Options 1 and 2 are considered unlikely to achieve the specific objectives of GMES initial operations owing to (i) problems with provision of pan-European services, (ii) the lack of capacity and know-how in some Member States and (iii) the lack of sustainability (in particular for budgetary reasons).

Section 5.4 and Annex V quantify the benefits which would materialise if objectives are fully met. In the reference year (2012), annual benefits linked directly to GMES would include €135m for flood services, €9m for wildfire services, a minimum of €75m for deforestation and €56m for urban planning, taking into consideration that these figures (i) are based on conservative assumptions and (ii) do not include benefits relating to, for example, emergency response to volcanic eruptions and earthquakes, nor benefits linked to efficiency gains in agriculture and rural development.

Regarding costs, it is not sufficient to focus on EC costs only, which would add up to € 150m for the whole period covered by GMES initial operations (2011–2013), (including € 43 m for accompanying research activities financed under FP 7). Costs at Member State level must also be taken into consideration. Although no detailed estimates for the costs incurred by the Member States are available, previous experience from the Corine land cover programme and data submitted by the EEA show that they could be three times higher than the EC costs. It is assumed that both options 1 and 2 would lead to higher overall costs for the EU and Member States due to (i) higher costs for procurement of the data needed to provide the services, given the lack of economies of scale and countervailing buying power, and (ii) the need to duplicate infrastructure in the case of totally decentralised provision of the service.

Option 3 is therefore the preferred option for the period 2011–2013, as it has been demonstrated that this option would ( i ) make it highly likely that the specific objectives of GMES initial operations would be met, and (ii) could reduce the overall costs, including by means of centralised procurement of the data needed for the services. In any event, EU financing should be accompanied by coordination activities. No EC regulation specifically on GMES is likely to enter into force during the period covered by the proposed Regulation.

Evaluation tasks will be carried out in three phases (ex ante, interim and ex post). In addition to this Impact Assessment , it is envisaged that the Commission will carry out evaluations of i ) the preparatory action, and (ii) data access activities, in order to prepare the first work programme for operational activities. Additionally, an interim evaluation report will be prepared no later than the end of 2012. Finally, an ex post evaluation will be prepared after the end of initial operational activities.

The Commission will ensure that contracts and grants concluded in the framework of operational emergency and land monitoring services provide for supervision and financial control by the Commission, if necessary by means of on-the-spot checks, including sample checks, and audits by the Court of Auditors. If need be, the Commission could be assisted by external technical experts when monitoring the implementation of the programme. On the basis of the results of the on-the-spot checks, the Commission will ensure that, if necessary, the scale or the conditions of allocation of the financial contribution originally approved and also the timetable for payments are adjusted.

In addition to financial supervision, the Commission will put in place mechanisms to ensure the continuous quality of the services provided. Finally, the Commission will organise user fora in order to ascertain that services are user-driven.

[1] Commission Regulation (EC, Euratom) No 2342/2002 of 23 December 2002 laying down detailed rules for the implementation of Council Regulation (EC, Euratom) No 1605/2002 on the Financial Regulation applicable to the general budget of the European Communities ( OJ L 357, 31.12.2002, p. 1), as last amended by Commission Regulation (EC, Euratom) No 478/2007 of 23 April 2007 ( OJ L 111, 28.4.2007, p. 13).

[2] In FP6, the EU spent €100m on GMES projects, while ESA invested another €100m in the GMES service elements projects. In the space theme of the specific programme "cooperation" of FP7, the EU will make €430m available for GMES service projects and procurement of data for these services between 2007 and 2013. An additional €624 m from the space theme of FP 7 will be contributed to development of the ESA GMES space component programme, which amounts to € 2246 m (2008 economic conditions) in total (including funds from ESA Member States).

CS

(...PICT...)|KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ|

V Bruselu dne 20.5.2009

SEK(2009) 640

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Průvodní dokument k návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském programu pozorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ {KOM(2009) 223} {SEK(2009) 639}

SHRNUTÍ

Toto posouzení dopadů bylo vypracováno útvary Komise jako podpůrný dokument Komisí předkládaného návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském programu pozorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013). V souladu s čl. 21 odst. 1. prováděcích předpisů k finančnímu nařízení Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (ES, Euratom) č. 478/2007 ze dne 23. dubna 2007 (Úř. věst. L 111, 28.4.2007, s. 13). rovněž poskytuje hodnocení ex ante . [1]

Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (ES, Euratom) č. 478/2007 ze dne 23. dubna 2007 (Úř. věst. L 111, 28.4.2007, s. 13).

Iniciativa GMES je a bude i nadále spolufinancována na evropské, mezivládní a vnitrostátní úrovni na základě partnerství mezi různými zúčastněnými subjekty. Evropská unie bude koordinovat tato partnerství a také řídit svůj příspěvek k GMES, který sestává z vývojových činností a provozní fáze.

Pokud jde o vývojové činnosti, tento příspěvek spočívá zejména ve spolufinancování výzkumných činností v rámci 7. RP a 6. RP V rámci 6. RP vynaložila EU 100 milionů EUR na projekty spadající pod systém GMES a ESA investovala dalších 100 milionů EUR do projektů prvků služeb systému GMES. V rámci tématu „vesmír“ specifického programu „spolupráce“ 7. RP uvolní EU v období 2007–2013 na projekty služeb GMES a získávání údajů pro tyto služby 430 milionů EUR. Dalších 624 milionů EUR z tématu „vesmír“ 7. RP bude věnováno na vývoj programu vesmírné složky GMES prováděný agenturou ESA, což představuje celkem 2 246 milionů EUR (v hospodářských podmínkách roku 2008) (včetně prostředků z členských států ESA). . Vedle některých dalších provozních prvků v pozemní oblasti (databáze krajinného pokryvu Corine, Urban Atlas) jsou v oblasti nouzového řízení a monitorování země v rámci přípravných akcí financovány první provozní služby. [2]

V rámci 6. RP vynaložila EU 100 milionů EUR na projekty spadající pod systém GMES a ESA investovala dalších 100 milionů EUR do projektů prvků služeb systému GMES. V rámci tématu „vesmír“ specifického programu „spolupráce“ 7. RP uvolní EU v období 2007–2013 na projekty služeb GMES a získávání údajů pro tyto služby 430 milionů EUR. Dalších 624 milionů EUR z tématu „vesmír“ 7. RP bude věnováno na vývoj programu vesmírné složky GMES prováděný agenturou ESA, což představuje celkem 2 246 milionů EUR (v hospodářských podmínkách roku 2008) (včetně prostředků z členských států ESA).

Na začátku příštího desetiletí (v období 2011–2013) by provozní služby mohly být poskytovány v širší míře. Mohou být zapotřebí investice k vytvoření vhodné infrastruktury pro potřebný řetězec zpracování služeb a rozvoj produktů na základě prototypů vyvinutých v rámci předchozích výzkumných akcí. Sedmý rámcový program je nástrojem pro výzkum a vývoj a není tedy určen k podpoře počátečních provozních činností GMES do takové míry, která je potřebná pro jejich zajištění na trvalejším základě. Je proto nezbytné vytvořit vhodné mechanismy pro zapojení Společenství. Navrhované nařízení má být odpovědí na tuto výzvu. Očekává se, že k plnému rozvinutí programu GMES, v jehož rámci by mohl být příspěvek EU k celé iniciativě GMES financován v dlouhodobém výhledu, dojde v průběhu příštího víceletého finančního rámce EU (od roku 2014). Celkové finanční potřeby GMES po roce 2013 budou podrobeny další analýze pod vedením Komise, a to na základě stanovených zásad dělení nákladů a posouzení nákladů založeného na rozsahu služeb.

V této souvislosti je třeba připomenout, že přístup k dlouhodobému financování GMES je nutno vyvíjet modulárně. To znamená, že nová rozšíření rozsahu služeb GMES a každá nová změna GMES budou posuzovány na základě kritéria efektivity nákladů, potřeb uživatelů a zájmů politiky EU. V období 2011–2013 budou v rámci počátečních provozních činností GMES financovány činnosti v těchto oblastech:

· služby nouzové reakce,

· služby monitorování země;

a vedlejší činnosti včetně:

· opatření na podporu využívání služeb uživateli,

· přístupu k údajům,

· vesmírné složky GMES.

K výběru činnosti pro počáteční provozní činnosti GMES byla použita následující konkrétní kritéria:

· dostatečná technická vyspělost,

· návaznost na přípravné akce prováděné v období 2008–2010,

· prokázaný potenciál pro rozvoj navazujících služeb,

· poskytovatelé služeb jsou průmyslové subjekty a bez dalšího zapojení ze strany EU by proto ukončili příslušné činnosti, přičemž v oblasti monitorování námořního prostředí a atmosféry poskytují služby hlavně veřejné orgány, které budou schopny v této činnosti pokračovat před rokem 2013 bez podpory ze strany Společenství (i když pravděpodobně v menším rozsahu), a

· pokud jde o nouzové služby, je zřejmé, že by bylo vhodnější poskytnout orgánům civilní ochrany na provozní bázi nouzové mapy již v roce 2011, a nikoli až v roce 2014.

Posouzení dopadů vychází z rozsáhlé konzultace zúčastněných stran, která potvrdila, že jsou služby GMES z environmentálních a politických důvodů zapotřebí. Neexistence provozních služeb v oblasti nouzové reakce a služeb monitorování země koordinovaných EU v období 2011–2013 by způsobila tyto problémy:

· hrozí, že jakmile stávající výzkumné projekty skončí (v roce 2011), orgány civilní ochrany by v období, na které se vztahuje navrhované nařízení, buď vůbec neměly přístup k nouzovým mapám, nebo by si je musely i nadále vytvářet samy nekoordinovaným způsobem, přičemž by musely spoléhat na údaje zakoupené za velmi vysoké ceny,

· uživatelé služeb monitorování země (např. agentury pro životní prostředí) by v období 2011–2013 čelili stejným problémům, včetně absence nepřetržité dostupnosti příslušných produktů a nedostupnosti údajů získaných pozorováním Země (zejména prostřednictvím družic) za rozumných podmínek,

· bez činnosti Společenství v období 2011–2013 umožňující počáteční provozní služeb monitorování země a nouzové reakce, hrozí od roku 2014 nepřijatelné přerušení mezi výzkumnými projekty poskytujícími předprovozní služby a službami poskytovanými v rámci plně rozvinutého programu GMES,

· hrozí, že velká prodleva mezi ukončením výzkumných činností a zahájením plně rozvinutých provozních činností po roce 2014 by významně oslabila posilování konkurenceschopnosti průmyslu a vytváření komerčně udržitelných řešení v období 2011–2013.

V reakci na tuto výzvu předkládá navrhované nařízení tyto konkrétní cíle:

· umožnit poskytování služeb nouzové reakce orgánům civilní ochrany,

· umožnit poskytování služeb pozorování země orgánům veřejné správy (včetně agentur pro životní prostředí) v Evropě,

· přispívat k vytváření a zajišťování dostupnosti environmentálních informací pro veřejnost,

· pokud jde o pozorování Země, podněcovat růst v navazujícím odvětví, pokud jde o pracovní příležitosti, inovace a konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni.

Operativní cíle navrhovaného nařízení jsou:

· umožnit v období 2011–2013 poskytování těchto provozních služeb nouzové reakce:

– Evropská mapová služba pro nouzovou reakci, a

– integrace produktů pro nouzovou reakci;

· umožnit v období 2011–2013 poskytování těchto provozních služeb monitorování země:

– služba periodického mapování krajinného pokryvu,

– dynamické monitorování země, včetně monitorování nejdůležitějších proměnných veličin klimatu pro podporu monitorování změny klimatu;

· provádět v období 2011–2013 vedlejší činnosti, včetně opatření na podporu využívání provozních služeb uživateli, získávání podpůrných údajů pro služby a provozní činnosti vesmírné složky GMES.

Možnosti přístupu k cílům definovaným v kapitole 3 posouzení dopadů jsou:

· základní scénář („nepodnikat žádné kroky“),

· možnost č. 1: pouze otevřená metoda koordinace,

· možnost č. 2: regulační opatření,

· možnost č. 3: financování Společenstvím.

Tyto možnosti se vzájemně nevylučují. Všechny tři lze kombinovat. V zájmu jasnosti je však nutno dopad každé z těchto možností analyzovat odděleně. Počáteční provozní činnosti GMES budou navíc prováděny v mezích rámce řízení podrobně popsaného ve sdělení „Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti: dbáme o bezpečnější planetu“, KOM(2008) 748 ze dne 12. 11. 2008, a přiloženém posouzení dopadů. Analýza různých možností dále vychází z předpokladu, že údaje a informace GMES budou plně a volně přístupné. Komise bude i nadále zkoumat, zda by vývoj tržních příležitostí a uživatelských poplatků založených na nákladech nemohl nakonec umožnit snížení podílu veřejných investic po roce 2014.

Následující tabulka porovnává možnosti s ohledem na uvedené cíle a zásadu efektivnosti nákladů.

Možnost|Pravděpodobnost dosažení cílů a odpovídajících přínosů|Celkové náklady (včetně rozpočtů Společenství a členských států)|Efektivnost nákladů|

1|+|Rozpočet Společenství:prostředky -lidské zdroje +administrativní výdaje|Náklady v členských státech++++|+|

2|+|Rozpočet Společenství:prostředky -lidské zdroje +administrativní výdaje|Náklady v členských státech ++++|+|

3|+++|Rozpočet Společenství:prostředky ++lidské zdroje +administrativní výdaje|Náklady v členských státech+++|+++|

O pravděpodobnosti dosažení těchto cílů pojednávají oddíly 5.2.1, 5.3.1 a 5.4.1 posouzení dopadů. Má se za to, že není pravděpodobné, aby bylo prostřednictvím možností 1 a 2 dosaženo specifických cílů počátečních provozních činností GMES, a to z důvodu i) problémů s poskytováním služeb na celoevropské úrovni, ii) nedostatečných kapacit a know-how v některých členských státech a iii) nedostatečné udržitelnosti (zejména z rozpočtových důvodů).

Oddíl 5.4 a příloha V uvádějí přínosy, k nimž by došlo v případě úplného splnění těchto cílů. V referenčním roce (2012) by roční přínosy přímo spojené s GMES zahrnovaly 135 milionů EUR pro služby týkající se povodní, 9 milionů EUR pro služby týkající se lesních požárů, nejméně 75 milionů EUR pro odlesňování a 56 milionů pro městské plánování, přičemž tato čísla i) vycházejí z konzervativních předpokladů a ii) nezahrnují přínosy týkající se nouzové reakce například v případě výbuchů sopek a zemětřesení, ani přínosy spojené se zvýšením efektivity v zemědělství a v oblasti rozvoje venkova.

Pokud jde o náklady, nestačí se zaměřovat jen na náklady pro ES, které by činily až 150 milionů EUR za celé období počátečních provozních činností GMES (2011–2013), (včetně 43 milionů EUR na doprovodné výzkumné činnosti financované v rámci 7. RP). Je nutno zohlednit i náklady na úrovni členských států. Přestože nejsou k dispozici žádné podrobné odhady nákladů, které by vznikly členským státům, dřívější zkušenosti získané v rámci programu krajinného pokryvu Corine a údaje předložené ze strany EHP ukazují, že by tyto náklady mohly být třikrát vyšší než náklady ES. Předpokládá se, že možnosti 1 i 2 by vedly k vyšším celkovým nákladům pro EU a členské státy v důsledku i) vyšších nákladů na získávání údajů potřebných k poskytování služeb, vzhledem k neexistenci úspor z rozsahu a vyrovnávací kupní síly, a ii) potřeby duplikovat infrastrukturu v případě zcela decentralizovaného poskytování služeb.

Pro období 2011–2013 se tedy upřednostňuje možnost 3, jelikož bylo prokázáno, že by tato možnost i) velmi pravděpodobně umožnila dosažení konkrétních cílů počátečních provozních činností GMES a ii) mohla snížit celkové náklady, včetně jejich snížení prostřednictvím centralizovaného získávání údajů potřebných pro tyto služby. V každém případě by financování ze strany EU měla doprovázet koordinační činnost. Neočekává se, že by v průběhu období, na něž se vztahuje navrhované nařízení, vstoupilo v platnost nařízení ES specificky zaměřené na GMES.

Hodnocení bude probíhat ve třech fázích (hodnocení ex ante , průběžné hodnocení a hodnocení ex post ). Kromě tohoto posouzení dopadů hodlá Komise provést hodnocení i) přípravné akce a ii) činností v oblasti přístupu k údajům, aby se připravila na první pracovní program pro provozní činnosti. Dále bude nejpozději do konce roku 2012 vypracována průběžná hodnotící zpráva. Nakonec bude po ukončení počátečních provozních činností vypracováno hodnocení ex post .

Komise zajistí, aby byly ve smlouvách a grantech uzavřených v rámci provozních nouzových služeb a služeb monitorování země stanoveny dohled a finanční kontrola ze strany Komise, které budou v případě potřeby prováděny přímo na místě, včetně namátkových kontrol, a audity Účetního dvora. V případě potřeby by Komisi při monitorování průběhu provádění programu mohli napomáhat externí techničtí odborníci. Na základě výsledků kontrol na místě Komise v případě potřeby zajistí, aby byly upraveny rozsah původně schváleného finančního příspěvku nebo podmínky jeho přidělení a případně také časový rozvrh plateb.

Kromě finančního dozoru zavede Komise mechanismy zajišťující stálou úroveň kvality poskytovaných služeb. Komise bude rovněž pořádat uživatelská fóra, aby bylo zajištěno, že služby vycházejí z potřeb uživatelů.

[1] Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (ES, Euratom) č. 478/2007 ze dne 23. dubna 2007 (Úř. věst. L 111, 28.4.2007, s. 13).

[2] V rámci 6. RP vynaložila EU 100 milionů EUR na projekty spadající pod systém GMES a ESA investovala dalších 100 milionů EUR do projektů prvků služeb systému GMES. V rámci tématu „vesmír“ specifického programu „spolupráce“ 7. RP uvolní EU v období 2007–2013 na projekty služeb GMES a získávání údajů pro tyto služby 430 milionů EUR. Dalších 624 milionů EUR z tématu „vesmír“ 7. RP bude věnováno na vývoj programu vesmírné složky GMES prováděný agenturou ESA, což představuje celkem 2 246 milionů EUR (v hospodářských podmínkách roku 2008) (včetně prostředků z členských států ESA).