2001D0822 — CS — 02.12.2001 — 000.001

---

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B	ROZHODNUTÍ RADY ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (2001/822/ES) (Úř. věst. L 314, 30.11.2001, p.1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	Dodatek 2 k příloze III rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („Rozhodnutí o přidružení zámoří“) ( 1 )	L 324	1	7.12.2001

---

▼B

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 27. listopadu 2001

o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství

(„rozhodnutí o přidružení zámoří“)

(2001/822/ES)

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ O PŘIDRUŽENÍ ZZÚ KE SPOLEČENSTVÍ

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Účel, cíle a zásady

1.  Základem přidružení ZZÚ ke Společenství (dále jen „přidružení ZZÚ k ES“) je účel uvedený v článku 182 Smlouvy, totiž podporovat hospodářský a sociální rozvoj ZZÚ a navazovat úzké hospodářské vztahy mezi nimi a Společenstvím jako celkem.

Sleduje cíle stanovené v článku 183 Smlouvy v souladu se zásadami stanovenými v článcích 184 až 188 Smlouvy tím, že se zaměřuje na zmenšování, předcházení a konečně vymýcení chudoby a na udržitelný rozvoj a postupnou integraci do regionálního a světového hospodářství.

2.  Přidružení se týká ZZÚ uvedených v příloze I A.

3.  V souladu s článkem 188 Smlouvy se toto rozhodnutí vztahuje na Grónsko, nestanoví-li jinak zvláštní ustanovení pro Grónsko obsažená v Protokolu o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko, připojeném ke Smlouvě.

Článek 2

Základní prvky

1.  Přidružení ZZÚ k ES je založeno na zásadách svobody, demokracie, úcty k lidským právům a základním svobodám a právního státu. Tyto zásady, na nichž je podle článku 6 Smlouvy o Evropské unii založena Unie, jsou společné členským státům a s nimi spojeným ZZÚ.

2.  V oblastech spolupráce uvedených v tomto rozhodnutí je zakázána diskriminace založená na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženství nebo víře, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

Článek 3

Nejméně rozvinuté ZZÚ

1.  Společenství poskytuje nejméně rozvinutým ZZÚ a těm, jež nejsou schopny využívat výhod regionální spolupráce a integrace uvedených v článku 16, zvláštní zacházení.

2.  S cílem řešit tyto obtíže zahrnuje rozvojová finanční spolupráce mimo jiné zvláštní zacházení při určování objemu finančních prostředků a podmínek s nimi spojených, které mají umožnit nejméně rozvinutým ZZÚ překonat strukturální a jiné překážky jejich rozvoje. Zvláštní pozornost věnuje zlepšování životních podmínek nejchudších vrstev obyvatelstva v rámci potírání chudoby.

3.  ZZÚ považované pro účely tohoto rozhodnutí za nejméně rozvinuté jsou uvedeny v příloze I B. Tento seznam může být na návrh Komise změněn jednomyslným rozhodnutím Rady, pokud hospodářská situace některé ZZÚ prochází významnou a trvalou změnou, která nezbytně vyžaduje její zahrnutí do kategorie nejméně rozvinutých ZZÚ, anebo pokud zahrnutí do této kategorie není nadále odůvodněné.

Kapitola 2

Aktéři spolupráce v ZZÚ

Článek 4

Zásady

1.  V rámci partnerství stanoveném v článku 7 přebírají orgány ZZÚ hlavní odpovědnost za vypracování strategií přidružení a rozvoje a za jejich provádění prostřednictvím přípravy jednotných programových dokumentů (dále jen „JPD“) a programů spolupráce společně s Komisí a členským státem, s nímž jsou ZZÚ spojeny.

2.  Společenství uznává, že místní veřejní a soukromí aktéři hrají klíčovou úlohu při dosahování cílů stanovených v článku 183 Smlouvy.

3.  Při provádění tohoto rozhodnutí se strany řídí zásadami průhlednosti, subsidiarity a usilování o účinnost.

Článek 5

Různí aktéři

1.  Mezi aktéry spolupráce v ZZÚ patří:

Členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, informují Komisi do tří měsíců po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost o celostátních, regionálních nebo místních orgánech uváděných v různých článcích tohoto rozhodnutí.

2.  Uznání nevládních aktérů závisí na jejich schopnosti plnit potřeby místního obyvatelstva, jejich odborné způsobilosti a na jejich demokratické a průhledné organizaci a řízení.

3.  Nevládní aktéry určuje dohoda mezi orgány ZZÚ, Komisí a členským státem, s nímž je ZZÚ spojena, s ohledem na otázku, o kterou se jedná, jejich odbornou způsobilost a oblasti činnosti. Proces určení se v každé ZZÚ provádí jako součást procesu přípravy programů spolupráce uvedených v článku 4.

Článek 6

Povinnosti nevládních aktérů

Nevládní aktéři určení podle čl. 5 odst. 3 mohou hrát úlohu v:

Kapitola 3

Zásady a postupy partnerství ZZÚ a ES

Článek 7

Dialog a partnerství

1.  S cílem umožnit ZZÚ plnou účast na provádění přidružení ZZÚ k ES s náležitým ohledem na institucionální uspořádání dotyčného členského státu použije přidružení konzultační postup založený na níže uvedených ustanoveních. Zabývá se každou otázkou, jež vyvstane ve vztazích mezi ZZÚ a Společenstvím.

2.  Široce založený dialog by měl Společenství, všem ZZÚ a členským státům, s nimiž jsou spojeny, umožnit vzájemně konzultovat zásady, postupy a výsledky přidružení.

Jednou za rok se schází fórum ZZÚ a EU pro dialog (dále jen „fórum ZZÚ“), jež sdružuje zástupce orgánů ZZÚ, členských států a Komise.

3.  Mezi Komisí, členským státem, s nímž je ZZÚ spojena, a každou ZZÚ zastoupenou jejími orgány existují samostatná partnerství, která umožňují uvádět do praxe cíle a zásady tohoto rozhodnutí, zejména ty, jež jsou uvedeny v článcích 4 a 19. Tato třístranná konzultace se dále označuje jako „partnerství“.

Pro každou ZZÚ se zřizují partnerské pracovní skupiny s poradní funkcí. Jejich členy jsou výše uvedení tři partneři. Tyto pracovní skupiny mohou být svolány na žádost Komise, členského státu nebo některé ze ZZÚ. Na žádost jednoho z partnerů může více partnerských pracovních skupin konat společné schůze, aby projednaly témata společného zájmu nebo regionální hlediska přidružení.

4.  Tato konzultace se provádí v plném souladu s institucionálními, právními a finančními pravomocemi každého ze tří partnerů.

Komise předsedá pracovním skupinám a fóru ZZÚ a zajišťuje jejich sekretariát.

Zástupce Evropské investiční banky (dále jen „EIB“) se účastní schůzí, pokud jsou na programu záležitosti, které se jí týkají.

5.  Stanoviska pracovních skupin a fóra ZZÚ jsou případně předmětem rozhodnutí Komise v rámci jejích pravomocí nebo návrhů Komise předkládaných Radě s cílem provádět nové prvky přidružení ZZÚ k ES nebo jeho změn na základě článku 187 Smlouvy.

Článek 8

Společné parlamentní shromáždění AKT-EU

Orgány ZZÚ jsou informovány o programu, usneseních a doporučeních Společného parlamentního shromáždění AKT-EU.

Členské státy a Komise podpoří každou žádost orgánů ZZÚ o účast na plenárních zasedáních Společného parlamentního shromáždění AKT-EU jako pozorovatelů za podmínek stanovených jednacím řádem shromáždění.

Článek 9

Řízení

Běžné řízení tohoto rozhodnutí provádí Komise a orgány ZZÚ a případně i členský stát, s nímž je ZZÚ spojena, v souladu s institucionálními, právními a finančními pravomocemi každého z partnerů, zejména pokud jde o rozvojovou finanční spolupráci a spolupráci v oblasti obchodu a služeb.

ČÁST DRUHÁ

OBLASTI SPOLUPRÁCE ZZÚ A ES

Článek 10

Oblasti spolupráce

Společenství přispívá k vývoji ZZÚ v oblastech uvedených v této hlavě v souladu s prioritami stanovenými v rozvojových strategiích pro každou ZZÚ nebo případně formou regionálních opatření.

Článek 11

Výrobní odvětví

Spolupráce podporuje odvětvové politiky a strategie, jež usnadňují přístup k výrobním činnostem a zdrojům, zejména v těchto oblastech:

Článek 12

Rozvoj obchodu

1.  Společenství provádí opatření pro vývoj obchodu ve všech etapách až ke konečné distribuci produktu.

Jejich účelem je zajistit, aby ZZÚ získaly maximální prospěch z tohoto rozhodnutí a mohly se za nejvýhodnějších podmínek prosadit na trzích Společenství a domácích, subregionálních, regionálních a mezinárodních trzích diverzifikací a zvyšováním hodnoty a objemu obchodu zbožím a službami ze ZZÚ.

2.  Kromě rozvíjení obchodu mezi ZZÚ a Společenstvím se zvláštní pozornost věnuje operacím určeným ke zvyšování samostatnosti ZZÚ a zlepšování regionální spolupráce v obchodu a službách.

3.  V rámci nástrojů poskytovaných v tomto rozhodnutí a v souladu s předpisy přijatými v souvislosti s nimi se na žádost orgánů ZZÚ provádějí zejména tyto operace:

4.  Podpora účasti ZZÚ na veletrzích, výstavách a v obchodních misích se provádí jen tam, kde tyto akce tvoří nedílnou součást celkových programů rozvoje obchodu a trhu.

5.  Účast nejméně rozvinutých ZZÚ na různých obchodních činnostech se podporuje zvláštními ustanoveními, mimo jiné hrazením cestovních nákladů personálu a nákladů na dopravu exponátů při příležitosti jejich účasti na místních, regionálních a zahraničních veletrzích, výstavách nebo obchodních misích, včetně nákladů na dočasné stavby nebo na pronájem výstavních stánků. Nejméně rozvinutým ZZÚ se poskytuje zvláštní podpora na pomoc při přípravě nebo nákupu propagačních materiálů.

Článek 13

Obchod službami

1.  Společenství souhlasí, že vyvine a bude financovat infrastrukturu a lidské zdroje, pro obchod službami v souladu s prioritami stanovenými v rámci rozvojových strategií pro každou ZZÚ.

2.  Společenství přispívá k rozvoji a prosazování nákladově efektivních a účelných služeb námořní dopravy v ZZÚ:

Společenství a ZZÚ se zavazují podporovat bezpečnost dopravy a posádek a předcházení znečisťování.

3.  Společenství zintenzívní spolupráci se ZZÚ s cílem zajistit pravidelné zlepšování a růst letecké dopravy.

To zahrnuje:

4.  V odvětví letecké dopravy musí být zajištěna bezpečnost a zavedeny a prováděny odpovídající mezinárodní normy.

Za tímto účelem je Společenství ZZÚ nápomocno při:

5.  Patřičná pozornost musí být věnována minimalizaci dopadu letecké dopravy na životní prostředí, zejména prostřednictvím vhodných studií dopadu na životní prostředí.

6.  V mnoha aspektech letecké dopravy mohou regionální řešení nabízet prostor pro větší efektivitu nákladů a úspory z rozsahu. Za tímto účelem se Společenství zavazuje podporovat a povzbuzovat akce na regionální úrovni tam, kde je to vhodné.

7.  Jelikož telekomunikace a aktivní účast na informační společnosti jsou nezbytnými předpoklady úspěšné integrace ZZÚ do světového hospodářství, Společenství a případně ZZÚ znovu potvrzují své závazky ze stávajících mnohostranných dohod, zejména z dohody Světové obchodní organizace (WTO) o základních telekomunikacích.

8.  Společenství podpoří úsilí ZZÚ zvětšit své schopnosti v oblasti obchodu službami. Spolupráce zahrnuje mimo jiné tyto oblasti:

9.  Spolupráce se zaměří zejména na větší doplňkovost a harmonizaci komunikačních systémů na místní, regionální, celostátní, meziregionální a mezinárodní úrovni a jejich přizpůsobování novým technologiím.

10.  Společenství podpoří opatření a operace pro rozvoj a podporu udržitelného cestovního ruchu. Tato opatření se provedou na všech úrovních od identifikace turistických produktů až do fáze uvádění na trh a propagace.

Cílem je podpora úsilí orgánů ZZÚ získat maximální prospěch z místního, regionálního a mezinárodního cestovního ruchu s ohledem na dopad cestovního ruchu na hospodářský rozvoj a podpora soukromých finančních toků ze Společenství a jiných zdrojů do rozvoje cestovního ruchu v ZZÚ. Zvláštní pozornost se věnuje potřebě integrovat cestovní ruch do sociálního, kulturního a hospodářského života lidí, stejně jako respektu k životnímu prostředí.

Zvláštní opatření pro rozvoj cestovního ruchu se zaměří na definování, přizpůsobování a rozvoj vhodných politik na místní, regionální, subregionální a mezinárodní úrovni. Programy a projekty rozvoje cestovního ruchu budou založeny na těchto politikách na základě těchto čtyř složek:

Článek 14

Oblasti související s obchodem

1.  V rámci rozvojové strategie každé ZZÚ pomáhá Společenství posilovat schopnost ZZÚ zvládnout veškeré oblasti související s obchodem, kde je to nezbytné, včetně zdokonalení a podpory institucionálního rámce.

2.  Společenství spolupracuje se ZZÚ při zavádění obecných zásad ochrany a podpory investic.

3.  Společenství rovněž pomáhá posilovat spolupráci se ZZÚ s cílem s vhodnými agenturami pro hospodářskou soutěž formulovat a podporovat účinné politiky hospodářské soutěže, které postupně zajistí účinné uplatňování pravidel hospodářské soutěže soukromými i státními podniky. Ke spolupráci v této oblasti patří zejména pomoc při navrhování vhodného právního rámce a jeho správního provádění se zvláštním ohledem na nejméně rozvinuté ZZÚ.

4.  Společenství pokračuje v posilování spolupráce se ZZÚ a rozšíří ji zejména na tyto oblasti:

5.  Společenství pomáhá ZZÚ v jejich úsilí v oblastech normalizace a osvědčování zaměřeném na prosazování systémů slučitelných mezi Společenstvím a ZZÚ. Tato spolupráce zahrnuje zejména:

6.  Společenství pomáhá posilovat spolupráci se ZZÚ, pokud jde o hygienická, veterinární a rostlinolékařská opatření, s cílem vybudovat v této oblasti kapacity veřejného a soukromého sektoru.

7.  V duchu zásad z Ria posiluje Společenství spolupráci se ZZÚ s cílem posílit vzájemnou provázanost obchodní politiky a politiky životního prostředí. Cílem spolupráce je především:

8.  Společenství spolupracuje se ZZÚ v oblasti pracovních norem. Spolupráce v této oblasti spočívá zejména ve:

9.  Společenství spolupracuje se ZZÚ v oblasti politiky ochrany spotřebitele a ochrany zdraví spotřebitele:

10.  Společenství podporuje úsilí vyvíjené veřejnými a soukromými aktéry ZZÚ v oblasti informačních technologií a telekomunikací zaměřené na:

Článek 15

Sociální oblast

1. V rámci rozvojové strategie každé ZZÚ přispívá Společenství k opatřením pro lidský a společenský rozvoj. Spolupráce by mohla podporovat zejména programy v těchto odvětvích:

Článek 16

Regionální spolupráce a integrace

Spolupráce zajistí, aby byla poskytována účinná pomoc pro dosažení cílů a priorit stanovených příslušnými orgány ZZÚ v rámci regionální a subregionální spolupráce a integrace:

Článek 17

Kulturní a sociální spolupráce

Spolupráce přispívá k samostatnému rozvoji ZZÚ, což je proces soustředěný na obyvatele samotné, zakořeněný v kultuře každého národa. Tento lidský a kulturní rozměr zahrnuje všechny oblasti a odráží se ve všech rozvojových projektech a programech. Spolupráce podporuje politiky a opatření přijímaná příslušným orgány ZZÚ pro posílení svých lidských zdrojů, zvyšování jejich tvůrčích schopností a prosazování jejich kulturních identit. Povzbuzuje účast obyvatelstva na procesu rozvoje.

Kulturní a společenská spolupráce se vyjadřuje prostřednictvím:

ČÁST TŘETÍ

NÁSTROJE SPOLUPRÁCE ZZÚ A ES

HLAVA I

ROZVOJOVÁ FINANČNÍ SPOLUPRÁCE

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 18

Objectives

Cílem rozvojové finanční spolupráce, prováděné prostřednictvím poskytování přiměřených finančních zdrojů a vhodné technické pomoci, je:

Článek 19

Zásady

1.  Rozvojová finanční spolupráce je založena na partnerství, doplňkovosti a subsidiaritě a

2.  Členské státy spolupracují s Komisí s cílem zajistit pro využívání prostředků Společenství řádné finanční řízení.

3.  V souladu s partnerským přístupem se o činnostech Společenství rozhoduje v úzkých konzultacích mezi Komisí, dotčenými orgány ZZÚ a členským státem, s nímž je spojena. Toto partnerství se uskutečňuje při plném respektování institucionálních, právních a finančních pravomocí každého z partnerů.

4.  Aniž je dotčen čl. 25 odst. 1 druhý pododstavec, příspěvky Společenství a členských států se vzájemně doplňují.

5.  V souladu se zásadou subsidiarity odpovídají za provádění operací dotčené orgány ZZÚ, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise ve věcech zajištění řádného finančního řízení při využívání prostředků Společenství.

Článek 20

Jednotné programové dokumenty

1.  V souladu s článkem 4 stanoví orgány ZZÚ, Komise a členský stát, s nímž je ZZÚ spojena, jednající v partnerství, strategii a prioritní cíle, na nichž má být JPD založen.

2.  Orgány ZZÚ odpovídají za:

3.  Příslušné orgány ZZÚ a Komise společně odpovídají za:

4.  Komise odpovídá za přijímání finančních rozhodnutí o celkovém přídělu odpovídajícímu JPD postupem podle článku 24.

5.  Není-li v tomto rozhodnutí stanoveno jinak, jsou veškerá rozhodnutí vyžadující schválení jedné ze stran přidružení schválena nebo se považují za schválená do šesti měsíců od oznámení druhou stranou.

Článek 21

Rozsah financování

V rámci strategie a priorit stanovených dotyčnou ZZÚ na místní nebo regionální úrovni může být finanční podpora poskytována na operace pomáhající dosáhnout cílů stanovených tímto rozhodnutím.

Do tohoto rozsahu spadají tyto činnosti:

Článek 22

Způsobilost pro financování

1.  Finanční podporu poskytovanou podle tohoto rozhodnutí mohou obdržet tyto subjekty nebo orgány:

2.  S výhradou dohody orgánů dotyčných ZZÚ mohou podporu obdržet rovněž

Článek 23

Programování a provádění

Komise přijme prováděcí předpisy k této části rozhodnutí a pro přílohy II A až D do dvanácti měsíců po jeho vstupu v platnost postupem podle článku 24 a ve spolupráci se ZZÚ podle článku 7.

Komise podpoří plné využívání nástrojů stanovených v tomto rozhodnutí, zejména obchodními a finančními ustanoveními, ze strany ZZÚ tím, že poskytne vhodné pokyny a informace do dvanácti měsíců po jeho vstupu v platnost.

Tyto předpisy upraví zejména:

Finanční a účetní postupy jsou stanoveny ve finančním nařízení pro 9. ERF.

Článek 24

Výbor ERF-ZZÚ

1.  Tam, kde je to vhodné, je Komisi nápomocen výbor zřízený interní dohodou (v tomto článku dále jen „výbor“).

2.  Při vykonávání pravomocí, které mu uděluje toto rozhodnutí, je tento výbor označován jako „výbor ERF-ZZÚ“. Na výbor ERF-ZZÚ se vztahuje vnitřní jednací řád výboru zřízeného interní dohodou.

3.  Výbor zaměřuje svou práci na podstatné otázky rozvojové spolupráce na úrovni ZZÚ a regionů. V zájmu soudržnosti, koordinace a doplňkovosti monitoruje provádění JPD.

4.  Výbor vydává stanovisko k:

5.  Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě stanovené předsedou. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 21 odst. 4 interní dohody. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v odstavci 3 téhož článku. Předseda nehlasuje.

6.  Komise přijímá opatření, která jsou okamžitě použitelná. Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě může Komise nejvýše o tři měsíce ode dne tohoto sdělení odložit použitelnost opatření, o kterých rozhodla.

7.  Rada může většinu v souladu s vážením uvedeným v odstavci 5 přijmout ve lhůtě stanovené v odstavci 6 jiné rozhodnutí.

8.  Komise informuje výbor o monitorování, hodnocení a auditu JPD.

Kapitola 2

Zdroje zpřístupněné pro ZZÚ

Článek 25

Finanční pomoc

1.  Celková částka finanční pomoci Společenství pro účely kapitoly 1, její přidělení, finanční podmínky a postupy a využití této pomoci v období od roku 2000 do roku 2007 jsou uvedeny v přílohách II A až D a v kapitole 3, aniž jsou dotčeny předpisy, které má Komise přijmout podle článku 24.

Finanční pomoc podle tohoto rozhodnutí může být použita na krytí celkových nákladů místních a zahraničních výdajů projektů a programů, včetně financování opakujících se nákladů.

2.  ZZÚ jsou rovněž způsobilé pro financování podle právních předpisů platných ve prospěch rozvojových zemí uvedených v příloze II E a pro programy Společenství uvedené v příloze II F.

Kapitola 3

Podpora investic soukromého sektoru

Článek 26

Povzbuzování investic

Orgány ZZÚ, členské státy a Společenství uznávají význam soukromých investic pro podporu své rozvojové spolupráce a potřebu přijmout opatření k povzbuzení těchto investic a

Článek 27

Podpora a financování investic

Spolupráce poskytne dlouhodobé financování na pomoc prosazování růstu soukromého sektoru a mobilizace vnitrostátního a zahraničního kapitálu k tomuto účelu. Pro tento účel spolupráce poskytne zejména:

Podmínky použitelné pro investiční facilitu a výše uvedené půjčky jsou stanoveny v přílohách II B a C.

Kapitola 4

Dodatečná podpora v případě výkyvů příjmů z vývozu

Článek 28

Dodatečná podpora

1.  S cílem zmírnit nepříznivé účinky veškerých krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu, zejména v zemědělském a těžebním odvětví, které by mohly ohrozit dosažení rozvojových cílů dotyčné ZZÚ, se v rámci finančního přídělu uvedeného v příloze II A zřizuje systém dodatečné podpory.

2.  Účelem podpory v případech krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu je ochrana makroekonomických a odvětvových reforem a politik vystavených riziku v důsledku poklesu příjmů a náprava nepříznivých důsledků nestability příjmů z vývozu, zejména u zemědělských produktů a produktů těžby.

3.  Při přidělování zdrojů uvedených v příloze II D se bere v úvahu závislost hospodářství ZZÚ na vývozu, zejména v zemědělském a těžebním odvětví. V této souvislosti se nejméně vyvinutým ZZÚ dostává výhodnějšího zacházení.

4.  Dodatečné prostředky se poskytují v souladu se zvláštními ustanoveními podpůrného mechanismu stanoveného v příloze II D.

5.  Společenství rovněž poskytuje podporu tržním pojistným programům navrženým pro ZZÚ, které se chtějí chránit proti riziku výkyvů příjmů z vývozu.

Kapitola 5

Podpora ostatním aktérům spolupráce

Článek 29

Cíle a financování

1.  S cílem řešit rozvojové potřeby místních společenství a povzbudit všechny aktéry decentralizované spolupráce schopné přispět k autonomnímu rozvoji ZZÚ, aby prosazovali a prováděli iniciativy, podpoří spolupráce mezi ZZÚ a ES tyto rozvojové operace v mezích stanovených dotyčnými ZZÚ a členskými státy, s nimiž jsou tyto ZZÚ spojeny, a v rámci ustanovení JPD.

2.  V této souvislosti se finanční podpora decentralizovaným projektům a mikroprojektům poskytuje takto:

3.  Projekty nebo programy v rámci této formy spolupráce mohou být cestou, jak dosáhnout zvláštních cílů JPD nebo výsledků iniciativ místních společenství či decentralizovaných aktérů.

4.  Podpora poskytovaná podle této kapitoly je ve vztahu k příloze II E dodatečná nebo v případě potřeby doplňková.

5.  Příspěvky na financování mikroprojektů a decentralizované spolupráce pocházejí z grantů, přičemž v tomto případě příspěvek nesmí být zpravidla vyšší než tři čtvrtiny celkových nákladů každého projektu. Rozdíl je financován:

Pro projekty a programy financované v rámci mikroprojektů nebo decentralizované spolupráce se použijí postupy stanovené tímto rozhodnutím, zvláště s ohledem na prováděcí ustanovení JPD.

Kapitola 6

Podpora humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech

Článek 30

Cíle a prostředky

1.  Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje ZZÚ, které čelí vážným hospodářským a sociálním obtížím výjimečné povahy, které jsou důsledkem přírodních katastrof nebo mimořádných okolností se srovnatelnými důsledky. Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje po dobu nezbytnou ke zvládnutí mimořádných potřeb vyplývajících z těchto situací.

Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje výlučně podle potřeb a zájmů obětí katastrofy.

2.  Cílem humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech je:

3.  Pomoc může být obdobně poskytnuta ZZÚ přijímajícím uprchlíky nebo navrátilce, aby plnila naléhavé potřeby, jež nejsou kryty pomocí při mimořádných událostech.

4.  Pomoc poskytovaná podle tohoto článku se financuje z rozpočtu Společenství. Vedl financování z odpovídající kapitoly rozpočtu však může být výjimečně financována z přídělů stanovených v příloze II A.

5.  Operace humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech se provádějí buď na žádost ZZÚ postižené krizovou situací, Komise, členského státu, s nímž je ZZÚ spojena, mezinárodních organizací nebo místních nebo mezinárodních nevládních organizací. Tato pomoc je spravována a prováděna podle postupů umožňujících rychlé, pružné a účinné zásahy.

Kapitola 7

Prováděcí postupy

Článek 31

Technická pomoc

1.  Z podnětu Komise nebo jejím jménem mohou být financovány studie nebo opatření technické pomoci s cílem zajistit přípravu, monitorování, hodnocení a dohled nezbytné pro provádění tohoto rozhodnutí.

Tyto studie nebo opatření technické pomoci se financují z celkového grantového přídělu.

2.  Z podnětu ZZÚ po vydání stanoviska Komise mohou být financovány studie a opatření technické pomoci ve vztahu k provádění činností obsažených v JPD.

Tyto studie nebo opatření technické pomoci se financují z přídělu dotyčné ZZÚ.

Článek 32

Finanční kontrola

1.  Hlavní odpovědnost za finanční dohled nad operací nese dotyčná ZZÚ. Provádí se případně koordinovaně s členským státem, s nímž je ZZÚ spojena, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

2.  Komise odpovídá za:

3.  Komise, ZZÚ a případně členský stát, s nímž je ZZÚ spojena, se na základě správních ujednání jednou za rok nebo za dva roky scházejí, aby koordinovali programy, metodiky a provádění kontrol.

4.  Pokud jde o finanční opravy,

Kapitola 8

Přechod od předchozích Evropských rozvojových fondů k 9. ERF

Článek 33

Provádění předchozích ERF a přechodná etapa

1.  Závazky učiněné v rámci 6., 7. a 8. ERF před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost se nadále provádějí podle pravidel platných pro uvedené ERF.

Zdroje z 6., 7. a 8. ERF, které byly přiděleny ZZÚ před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost, jim zůstávají přiděleny. Tyto zdroje se nadále využívají podle odpovídajících ustanovení rozhodnutí 91/482/EHS, která jsou nadále použitelná pro tyto účely, do vstupu v platnost interní dohody, kterou se zřizuje 9. ERF.

Dokud nevstoupí v platnost interní dohoda, kterou se zřizuje 9. ERF, zůstávají úředníci odpovídající za řízení a provádění zdrojů Evropského rozvojového fondu, zejména hlavní schvalující osoba ERF, místní schvalující osoba ZZÚ a vedoucí delegace Komise odpovědni za řízení a provádění úkolů, jež jim byly přiděleny rozhodnutím Rady 91/482/ES.

2.  Veškeré zůstatky, které zbudou z předchozích ERF ke dni vstupu v platnost interní dohody, kterou se zřizuje 9. ERF, a veškeré částky, na které budou závazky zrušeny později z projektů probíhajících v rámci těchto fondů, budou převedeny do 9. ERD a použity podle podmínek stanovených tímto rozhodnutím.

Veškeré zdroje takto převedené do 9. ERF, jež byly předtím přiděleny pro orientační program jedné ze ZZÚ nebo regionu, zůstanou přiděleny této ZZÚ nebo pro regionální spolupráci.

Veškeré ostatní zůstatky, které nebyly přiděleny pro žádný orientační program, se převedou do nepřidělené částky 9. ERF. Celková částka tohoto rozhodnutí, doplněná převedenými zůstatky z předchozích ERF, pokrývá období let 2000 až 2007. Tento odstavec se použije zejména na všechny zbývající zůstatky celkových částek uvedených v článcích 118 a 142 rozhodnutí 91/482/EHS o stabilizaci příjmů z vývozu zemědělských komodit (Stabex) a o zvláštním finančním nástroji (Sysmin).

HLAVA II

HOSPODÁŘSKÁ A OBCHODNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 34

Cíl

1.  Cílem hospodářské a obchodní spolupráce je podpořit hospodářský a sociální rozvoj ZZÚ, zejména vytvořením úzkých hospodářských vztahů mezi nimi a Společenstvím jako celkem.

Provádění této spolupráce musí být v souladu s cíli ostatních společných politik.

2.  Společenství se kromě toho zavazuje podporovat účinnou integraci ZZÚ do světového hospodářství a rozvoj jejich obchodu zbožím a službami na regionálních a světových trzích.

Kapitola 1

Ustanovení pro obchod se zbožím

Článek 35

Volný přístup pro původní produkty

1.  Produkty pocházející ze ZZÚ se dovážejí do Společenství s osvobozením od cla.

2.  Pojem původních produktů a způsoby správní spolupráce, které se k nim vztahují, jsou stanoveny v příloze III.

Článek 36

Překládka nepůvodních produktů ve volném oběhu v ZZÚ

1.  Produkty, které nepocházejí ze ZZÚ, ale jsou v ZZÚ ve volném oběhu a jsou jako takové zpětně vyváženy do Společenství, se přijímají pro dovoz do Společenství s osvobozením od cla a poplatků s rovnocenným účinkem za předpokladu, že

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, může Komise na řádně podloženou žádost orgánů dotyčné ZZÚ a za účelem dosažení cílů tohoto rozhodnutí povolit ZZÚ veřejnou finanční podporu pro subjekty provozující postup překládky.

Tato žádost musí zejména uvést povahu a předpokládaný objem obchodu, který by měl z podpory prospěch.

Tato podpora musí mít formu podpory pro dopravu zboží uváděného do volného oběhu, včetně oprávněných provozních nákladů podporovaných ve vztahu k postupu překládky. Tato podpora nesmí vyvolat vážné narušení nebo obtíže, které mohou způsobit zhoršení situace v některém z hospodářských odvětví Společenství nebo jednoho či více členských států.

Orgány ZZÚ mohou Komisi předávat prohlášení s cílem poskytnout další informace pro odůvodnění své písemné žádosti.

Jestliže to orgány ZZÚ požadují, bude svolána partnerská pracovní skupina uvedená v čl. 7 odst. 3, aby vyřešila veškeré otázky spojené se správou postupu překládky.

3.  Odstavce 1 a 2 se nevztahují na:

4.  Podmínky vstupu do Společenství pro produkty nepocházející ze ZZÚ, ale ve volném oběhu v některé ze ZZÚ, a způsoby správní spolupráce, které se jich týkají, jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 37

Postup projednávání ve výboru

1.  Ve věcech uvedených v článku 36 je Komisi nápomocen výbor.

2.  Na jednání výboru se vztahují články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3.  Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 38

Množstevní omezení a opatření s rovnocenným účinkem

1.  Společenství neuplatňuje na dovoz produktů pocházejících ze ZZÚ žádná množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.

2.  Odstavec 1 nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, uchováním vyčerpatelných přírodních zdrojů nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví.

Tyto zákazy nebo omezení v žádném případě nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminaci nebo zastřeného omezování obchodu obecně.

Článek 39

Odpady

1.  Pohyb odpadů mezi členskými státy a ZZÚ je kontrolován v souladu s mezinárodním právem a právem Společenství. Společenství podporuje budování a rozvoj skutečné mezinárodní spolupráce v této oblasti s cílem chránit životní prostředí a veřejné zdraví.

2.  Společenství zakáže veškerý přímý a nepřímý vývoz odpadů do ZZÚ, s výjimkou vývozu odpadů nezařazených jako nebezpečné určených pro využití, a orgány ZZÚ současně zakáží přímý a nepřímý dovoz takového odpadu do své země ze Společenství nebo jakékoli jiné země, aniž jsou dotčeny zvláštní mezinárodní závazky v těchto oblastech, které byly nebo budou přijaty na příslušných mezinárodních fórech.

3.  Pokud jde o Společenství, použije se nařízení Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole ( 10 ).

4.  Pokud jde o ZZÚ, které pro své ústavní postavení nejsou stranou Basilejské úmluvy, urychlí jejich příslušné orgány přijetí vnitřních právních a správních opatření nezbytných pro provedení Basilejské úmluvy ( 11 ).

5.  Dotčené členské státy navíc prosadí u ZZÚ přijetí vnitřních právních a správních opatření nezbytných pro provedení:

6.  Pokud jde o dovoz nebezpečných odpadů a odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné určených pro konečné zneškodnění ze ZZÚ do Společenství, použijí se články 1 až 12 a 25 až 39 nařízení (EHS) č. 259/93 a rozhodnutí Komise 94/774/ES ( 15 ).

7.  Jedna nebo více ZZÚ a členský stát, s nímž jsou spojeny, mohou použít pro vývoz odpadů ze ZZÚ do tohoto členského státu vnitrostátní postupy.

V tom případě dotyčné členské státy uvědomí Komisi do šesti měsíců od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost o platných právních předpisech nebo o veškerých budoucích souvisejících právních předpisech, včetně všech jejich změn.

Článek 40

Opatření přijímaná ZZÚ

1.  S ohledem na současné potřeby rozvoje ZZÚ mohou orgány ZZÚ zachovat nebo zavést taková cla nebo množstevní omezení na dovoz produktů pocházejících ze Společenství, jaká považují za nezbytná.

2.  

3.  Orgány ZZÚ sdělí Komisi do tří měsíců po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost celní sazebníky a množstevní omezení, které uplatňují.

Oznámí Komisi rovněž veškeré pozdější změny těchto opatření v době jejich přijetí.

Článek 41

Doložka o dohledu

1.  Produkty pocházející ze ZZÚ uvedené v článku 35 nebo produkty nepocházející ze ZZÚ uvedené v článku 36 mohou podléhat zvláštnímu dohledu. Komise rozhodne, na které produkty se dohled uplatňuje, po konzultacích s orgány ZZÚ a členským státem, s nímž je ZZÚ spojena.

2.  Použije se článek 308d nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství ( 16 ).

3.  Komise a příslušné orgány ZZÚ zajistí účinný výkon dohledu zavedením způsobů správní spolupráce stanovených v přílohách III a IV.

Článek 42

Ochranná opatření

1.  Vzniknou-li v důsledku uplatňování tohoto rozhodnutí vážné obtíže v hospodářském odvětví Společenství nebo jednoho či více jeho členských států nebo k ohrožení jejich vnější finanční stability, nebo pokud vyvstanou obtíže, které mohou způsobit zhoršení situace v některém odvětví činnosti Společenství nebo v regionu Společenství, může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho nebo více členských států a po konzultaci s výborem uvedeným v článku 43 přijmout nebo povolit dotčeným členským státům přijmout nezbytná ochranná opatření podle následujících odstavců.

2.  Pro účely odstavce 1 se dává přednost opatřením, která co nejméně narušují fungování přidružení a Společenství. Tato opatření nesmějí překročit meze toho, co je nezbytně nutné k nápravě obtíží, které vznikly. Nesmějí být přísnější, než je odnětí preferenčního zacházení poskytnutého podle tohoto rozhodnutí.

3.  Při přijímání nebo změně ochranných opatření se zvláštní pozornost věnuje zájmům nejméně rozvinutých ZZÚ.

4.  Tímto článkem nejsou dotčena práva a povinnosti Společenství podle pravidel WTO, včetně pravidel obsažených v dohodě WTO o ochranných opatřeních ( 17 ). Nebrání ani používání nařízení, jimiž se zřizuje společná organizace zemědělských trhů, správních předpisů Společenství nebo jednotlivých členských států, která z nich vcházejí, ani zvláštních pravidel přijatých podle článku 235 Smlouvy pro zpracované zemědělské produkty.

5.  

Členské státy a ZZÚ poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace k odůvodnění svých žádostí o uplatňování nebo ne uplatňování ochranných opatření.

6.  Komise okamžitě oznámí Radě, členským státům a orgánům ZZÚ své rozhodnutí přijmout nezbytná ochranná opatření. Rozhodnutí je okamžitě použitelné.

7.  Každý členský stát může postoupit rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 6 Radě do deseti pracovních dnů poté, co o něm obdržel oznámení.

8.  Pokud Komise nepřijme rozhodnutí do 21 pracovních dnů nebo žádost zamítne nebo pokud se Komise rozhodne nepřijmout ochranná opatření, může každý členský stát, který věc předložil Komisi, ji postoupit Radě.

9.  V případech uvedených v odstavcích 7 a 8 může Rada do 21 pracovních dnů kvalifikovanou většinou přijmout odlišné rozhodnutí.

Článek 43

Postup projednávání ve výboru

1.  Ve věcech uvedených v článku 42 je Komisi nápomocen výbor.

2.  Na jednání výboru se použijí články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3.  Výbor přijme svůj jednací řád.

Kapitola 2

Obchod službami a pravidla usazování

Článek 44

Obecný cíl

Dlouhodobým cílem v této oblasti je postupná liberalizace obchodu službami s náležitým ohledem na cíle místní politiky ZZÚ a s náležitým uvážením úrovně rozvoje ZZÚ a závazků, které přijalo Společenství, členské státy nebo ZZÚ v rámci WTO.

Článek 45

Obecné zásady usazování a poskytování služeb

1.  Pro účely této kapitoly se rozumí:

2.  Pokud jde o režimy pro usazování a poskytování služeb v souladu s čl. 183 odst. 5 Smlouvy a s výhradou odstavce 3 níže,

3.  S cílem prosazovat nebo podporovat místní zaměstnanost mohou orgány ZZÚ přijímat předpisy pro podporu svých obyvatel a místních činností.

V tom případě uvědomí orgány ZZÚ Komisi o předpisech, které přijmou, a Komise o nich uvědomí členské státy.

4.  Pokud jde o povolání lékaře, zubního lékaře, porodní asistentky, zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči, farmaceuta a veterinárního lékaře, přijme Rada na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím seznam odborných kvalifikací specifických pro obyvatele ZZÚ, které jsou uznávány v členských státech.

Článek 46

Námořní doprava

Cílem spolupráce v této oblasti je zajistit harmonický rozvoj účinných a spolehlivých služeb námořní dopravy za hospodářsky uspokojivých podmínek usnadněním aktivní účasti všech stran podle zásady neomezeného přístupu k dopravě na obchodním základě.

Toto ustanovení se nevztahuje na Grónsko.

Kapitola 3

Oblasti související s obchodem

Článek 47

Běžné platby a pohyb kapitálu

1.  Aniž je dotčen odstavec 2

2.  Společenství, členské státy a ZZÚ jsou oprávněny přijímat opatření uvedená obdobně v článcích 57, 58, 59, 60 a 301 Smlouvy v souladu s tam uvedenými podmínkami. Rovněž má-li jedna nebo více ZZÚ či jeden nebo více členských států vážné obtíže s platební bilancí nebo jsou jimi ohroženy, mohou orgány ZZÚ, členský stát nebo Společenství v souladu s podmínkami stanovenými v rámci GATT, GATS a článků VIII a XIV stanov Mezinárodního měnového fondu přijmout omezení běžných transakcí, která jsou časově omezená a nesmějí překročit míru nezbytnou k nápravě situace platební bilance. Při přijetí takových opatření se orgány ZZÚ, členský stát nebo Společenství neprodleně vzájemně informují a co nejdříve si navzájem předloží harmonogram zrušení dotyčných opatření.

Článek 48

Politiky hospodářské soutěže

1.  Zavedení a provádění efektivních a řádných politik a pravidel hospodářské soutěže má zásadní význam pro zlepšení a zabezpečení prostředí příznivého pro investice, udržitelného procesu industrializace a průhlednosti v přístupu na trhy.

2.  S cílem zajistit odstranění narušování hospodářské soutěže a s náležitým ohledem na různé úrovně rozvoje a hospodářských potřeb každé ZZÚ se Společenství a ZZÚ zavazují provádět celostátní, regionální nebo místní pravidla a politiky zahrnující kontrolu a za jistých podmínek zákaz dohod mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve shodě mezi podniky, jejichž cílem nebo výsledkem je zabránění hospodářské soutěži, její omezení nebo narušení. Výše uvedený zákaz se vztahuje také na zneužívání dominantního postavení jedním nebo více podniky na území Společenství nebo ZZÚ.

Článek 49

Ochrana práv duševního vlastnictví

1.  Zajistí se přiměřená a účinná úroveň ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví včetně prostředků pro vynucování těchto práv v souladu s nejvyššími mezinárodními normami s cílem snížit narušování dvoustranného obchodu a bránění mu.

2.  Práva duševního vlastnictví zahrnují autorská práva, včetně zejména autorských práv k počítačovým programům, a práva s nimi související, užitné vzory, patenty včetně biotechnologických vynálezů, průmyslové vzory, zeměpisná označení včetně označení původu, ochranné známky zboží a služeb, topografie integrovaných obvodů, právní ochranu databází, ochranu před nekalou soutěží podle článku 10 bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a ochranu nezveřejněných informací o know-how.

Článek 50

Normalizace a certifikace

V oblasti normalizace, certifikace a zabezpečování se provádí těsnější spolupráce s cílem odstranit zbytečné technické překážky a snížit rozdíly v těchto oblastech pro usnadnění obchodu.

Článek 51

Obchod a životní prostředí

Rozvoj mezinárodního obchodu se podporuje způsobem, který zajistí udržitelné a řádné řízení životního prostředí v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami a závazky a s patřičným ohledem na úroveň rozvoje jednotlivých ZZÚ. Zvláštní potřeby a požadavky ZZÚ se berou v úvahu při navrhování a provádění opatření na ochranu životního prostředí.

Na základě zásad z Ria se spolupráce zaměří na zajišťování schopnosti vzájemné podpory mezi obchodní politikou a politikou životního prostředí, zejména posilováním kontroly jakosti zboží a služeb souvisejících se životním prostředím a zdokonalováním výrobních metod šetrných k životnímu prostředí.

Článek 52

Obchod a pracovní normy

Musí být dodržovány klíčové pracovní normy uznávané na mezinárodní a vnitrostátní úrovni, zejména svoboda sdružování a ochrana práva organizovat se, uplatňování práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, zrušení nucené práce, odstranění nejhorších forem dětské práce, minimální věk pro přijetí do zaměstnání a nediskriminace v souvislosti se zaměstnáním.

Článek 53

Politika ochrany spotřebitele a ochrana zdraví spotřebitele

Provádí se spolupráce v oblasti politiky ochrany spotřebitele a ochrany zdraví spotřebitele s náležitým ohledem na právní předpisy platné v ZZÚ a ve Společenství s cílem vyhnout se překážkám obchodu.

Článek 54

Zákaz skrytých ochranářských opatření

Tato kapitola nesmí být využívána jako prostředek svévolné diskriminace nebo skrytého omezování obchodu.

Kapitola 4

Měnové a daňové záležitosti

Článek 55

Doložka o vynětí daní

1.  Aniž je dotčen článek 56, nevztahuje se zacházení v rámci doložky nejvyšších výhod poskytované v souladu s tímto rozhodnutím na daňové výhody, které si členské státy nebo orgány ZZÚ poskytují nebo mohou v budoucnosti poskytovat na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitřních daňových předpisů.

2.  Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání přijetí nebo vynucování jakéhokoli opatření s cílem zamezit vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitřních daňových předpisů.

3.  Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání příslušným orgánům rozlišovat při používání odpovídajících ustanovení svých daňových předpisů mezi plátci daně, kteří nejsou ve stejné situaci, zejména s ohledem na jejich místo pobytu nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

Článek 56

Daňové a celní režimy pro zakázky financované Společenstvím

1.  ZZÚ použijí pro zakázky financované Společenstvím daňové a celní režimy, které nejsou méně výhodné než režimy, které používají pro nejvíce zvýhodňované státy nebo mezinárodní rozvojové organizace, s nimiž udržují vztahy. Pro účely stanovení zacházení doložky nejvyšších výhod se neberou v úvahu režimy používané příslušnými orgány dotyčné země nebo území vůči ostatním rozvojovým zemím.

2.  S výhradou odstavce 1 se na zakázky financované Společenstvím vztahují tato ustanovení:

3.  Každá otázka, na kterou se nevztahují odstavce 1 a 2, podléhá i nadále právním předpisům dotyčné ZZÚ.

4.  Úředníci Komise, s výjimkou v místě najatých zaměstnanců, jsou osvobozeni ode všech daní ukládaných v zemi nebo na území, na které jsou vysláni.

Kapitola 5

Odborné vzdělávání, způsobilost pro programy Společenství a jiná ustanovení

Článek 57

Odborné vzdělávání

Státní příslušníci členského státu pocházející ze ZZÚ jsou způsobilí pro získání odborného vzdělání ve Společenství na stejném základě jako státní příslušníci dotyčného členského státu, v němž jsou schopni splnit podmínky, jejichž splnění se požaduje od uvedených státních příslušníků, včetně případné podmínky trvalého bydliště ve Společenství nebo v EHP.

Článek 58

Programy otevřené pro ZZÚ

Osoby pocházející ze ZZÚ a případně i dotyčné veřejné nebo soukromé subjekty a instituce ZZÚ jsou způsobilé pro programy Společenství uvedené v seznamu v příloze II F a pro veškeré programy, které je v budoucnosti nahradí, s výhradou pravidel těchto programů a režimů platných pro členský stát, s nímž jsou spojeny.

Komise může tento seznam změnit na žádost ZZÚ či členského státu nebo z vlastního podnětu.

Článek 59

Korespondenční střediska Euro-Info (EICC)

Na žádost orgánů ZZÚ a postupy podle části třetí hlavy I může být v ZZÚ zřízeno korespondenční středisko Euro-Info (dále jen „EICC“). Hostitelské struktuře EICC se může zpřístupnit částečné financování ze subvencí dostupných v rámci JPD nebo regionální spolupráce.

Úkoly EICC, nástroje a služby, které mají k dispozici, postupy jejich zřizování a kritéria výběru hostitelské struktury jsou stanoveny v příloze V.

Článek 60

CDE a CTA

ZZÚ jsou na žádost svých orgánů způsobilé pro služby Střediska pro rozvoj podnikání (CDE) a Střediska pro rozvoj zemědělství (CTA) uvedených v článku 1 přílohy III dohody o partnerství AKT/ES.

Jakékoli náklady spojené se službami, které CDE nebo CTA poskytuje ve prospěch ZZÚ, jsou financovány z prostředků stanovených v příloze II A.

ČÁST ČTYŘI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 61

Změna postavení

Pokud některá ze ZZÚ získá nezávislost,

Článek 62

Přezkum

Rada do 31. prosince 2007 na návrh Komise jednomyslně přijme předpisy, které se mají zavést pro následné používání zásad stanovených v článcích 182 až 186 Smlouvy. V této souvislosti Rada zejména přijme veškerá nezbytná opatření, pokud se některá ze ZZÚ v souladu se svými ústavními postupy rozhodne přistoupit ke zvláštním preferenčním ujednáním mezi Společenstvím a různými partnery v regionu, ke kterému náleží. V tomto ohledu Rada vezme v úvahu zejména mezinárodní závazky přijaté Společenstvím, jeho členskými státy nebo ZZÚ, včetně závazků v rámci WTO.

Článek 63

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 2. prosince 2001. Jeho použitelnost končí dnem 31. prosince 2011.

wČlánek 64

Zveřejnění

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství.

---

PŘÍLOHA I A

SEZNAM ZEMÍ A ÚZEMÍ (ZZÚ) UVEDENÝCH V ČLÁNKU 1

---

PŘÍLOHA I B

SEZNAM ZZÚ UVEDENÝCH V ČL. 3 ODST. 3 POVAŽOVANÝCH PRO ÚČELY TOHOTO ROZHODNUTÍ ZA NEJMÉNĚ ROZVINUTÉ

---

PŘÍLOHA II A

FINANČNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: 9. ERF

Článek 1

Rozdělení mezi různé nástroje

1.  Pro účely stanovené tímto rozhodnutím se pro pětileté období od 1. března 2000 do 28. února 2005 celková částka 175 milionů EUR finanční pomoci Společenství v rámci 9. Evropského rozvojového fondu (ERF), určená interní dohodou, přiděluje takto:

2.  Navíc celková částka finanční pomoci v rámci 9. ERF, zvýšená o veškeré případné zůstatky převedené do 9. ERF z předchozích fondů v souladu s interní dohodou, pokryje období od roku 2000 do roku 2007. Před skončením platnosti 9. ERF členské státy posoudí stupeň uskutečnění závazků a výplat. Potřeba nových zdrojů na podporu finanční spolupráce se určí z hlediska tohoto posouzení a vezme náležitě v úvahu zdroje, které nebyly v rámci 9. ERF přislíbeny a vyplaceny.

3.  Před skončením platnosti 9. ERF členské státy stanoví datum, po jehož uplynutí nelze uzavřít závazky na finanční prostředky 9. ERF.

4.  Pokud budou prostředky stanovené v odstavci 1 vyčerpány před skončením platnosti tohoto rozhodnutí, přijme Rada vhodná opatření.

Článek 2

Správa zdrojů

EIB spravuje půjčky provedené ze svých vlastních zdrojů a operace financované v rámci investiční facility ZZÚ. Veškeré ostatní finanční zdroje spravuje Komise.

Článek 3

Rozdělování mezi ZZÚ

1.  Částka 145 milionů EUR uvedená v čl. 1 odst. 1 bodu i) se rozdělí na základě potřeb a výkonnosti ZZÚ podle těchto kritérií:

2.  Otázka možného přídělu pro Grónsko bude posouzena na základě výsledků přezkumu stanoveného v článku 14 protokolu o podmínkách rybolovu pro období 2001 až 2006 ( 18 ).

3.  Nepřidělená rezerva C ve výši 17,9 milionu EUR se ponechá stranou s cílem:

4.  V souladu s výše uvedenými odstavci a aniž je dotčen převod neutracených zůstatků z předchozího ERF, jsou orientační částky přidělované v rámci 9. ERF tyto:

5.  Po přezkumu v polovině období může Komise rozhodnout o jiném přidělení jakýchkoli nepřidělených zůstatků prostředků uvedených v tomto článku. Postupy tohoto přezkumu a rozhodnutí o každém novém přídělu se přijímají podle článku 24 tohoto rozhodnutí.

---

PŘÍLOHA II B

FINANČNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: PŮJČKY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANKY

Článek 1

Částka

EIB poskytne částku až 20 milionů EUR, jak je uvedeno v článku 5 interní dohody, ve formě půjček ze svých vlastních zdrojů v souladu s podmínkami stanovenými jejími stanovami a touto přílohou.

Článek 2

Evropská investiční banka

1.  EIB:

2.  Půjčky z vlastních zdrojů EIB se poskytují za těchto podmínek:

3.  U investic ve společnostech veřejného sektoru, financovaných EIB z jejích vlastních zdrojů, mohou být od dotyčné ZZÚ požadovány zvláštní záruky nebo závazky související s projektem.

Článek 3

Podmínky převodu deviz

Dotyčné ZZÚ u operací v rámci tohoto rozhodnutí a u operací, které písemně schválily,

---

PŘÍLOHA II C

FINANČNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: INVESTIČNÍ FACILITA ZZÚ

Článek 1

Cíl

Zřídí se investiční facilita ZZÚ (dále jen „facilita“) pro podporu obchodně životaschopných podniků, zejména v soukromém sektoru, ale rovněž podniků veřejného sektoru, které podporují rozvoj soukromého sektoru.

Podmínky financování ohledně operací facility a půjček z vlastních zdrojů EIB jsou stanoveny v této příloze, příloze II B a článcích 29 a 30 interní dohody. Tyto zdroje mohou být směrovány do způsobilých podniků, přímo nebo nepřímo, prostřednictvím způsobilých investičních fondů nebo finančních zprostředkovatelů.

Článek 2

Zdroje facility

1.  Zdroje facility mohou být mimo jiné používány pro:

2.  Kapitálová účast se obvykle týká menšinových nekontrolních podílů a odměňuje se na základě výkonnosti dotyčného projektu.

3.  Kvazikapitálová pomoc může zahrnovat zálohy akcionářů, konvertibilní dluhopisy, podmíněné, podřízené a účastnické půjčky a podobné formy pomoci. Tato pomoc může zahrnovat zejména:

4.  Odměna za každou operaci se určí při poskytnutí půjčky.

Nicméně:

5.  Záruky se oceňují tak, aby odrážely pojištěná rizika a zvláštní vlastnosti operace.

6.  Úroková sazba běžných půjček zahrnuje referenční sazbu, kterou banka používá pro srovnatelné půjčky se stejnými podmínkami pro lhůty odkladu a splátek, a přirážku, kterou banka určí.

7.  Běžné půjčky lze poskytovat za zvýhodněných podmínek v těchto případech:

Konečná úroková sazba nebude nikdy nižší než 50 % referenční sazby.

8.  Prostředky, jež mají být poskytnuty pro tato zvýhodnění, se zpřístupní z facility a nepřesáhnou 5 % celkové částky přidělené pro investiční financování ze strany facility a EIB z jejích vlastních prostředků.

9.  Úrokové subvence lze kapitalizovat nebo je lze použít ve formě grantů na podporu projektové technické pomoci, zejména pro finanční instituce v ZZÚ.

Článek 3

Operace facility

1.  Facilita působí ve všech hospodářských odvětvích a podporuje investice soukromých subjektů a obchodně provozovaných subjektů veřejného sektoru, včetně hospodářské a technologické infrastruktury vytvářející příjmy klíčové pro soukromý sektor. Facilita:

2.  Po uplynutí doby platnosti tohoto rozhodnutí, nerozhodne-li Rada výslovně jinak, se kumulativní čisté zpětné toky do facility převedou do dalšího finančního nástroje ZZÚ.

Článek 4

Podmínky rizika směnných kurzů

S cílem minimalizovat následky kolísání směnných kurzů se problém rizika směnných kurzů řeší tímto způsobem:

---

PŘÍLOHA II D

FINANČNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: DODATEČNÁ PODPORA V PŘÍPADĚ KRÁTKODOBÝCH VÝKYVŮ PŘÍJMŮ Z VÝVOZU

Článek 1

Zásady

1.  Stupeň závislosti hospodářství ZZÚ na vývozu zboží a zejména zemědělských produktů a produktů těžby je kritériem přidělování prostředků dlouhodobého rozvoje.

2.  S cílem zmírnit nepříznivé důsledky nestability příjmů z vývozu a ochránit rozvojový program ohrožený poklesem příjmů je možné mobilizovat dodatečnou finanční podporu z programovatelných prostředků pro dlouhodobý rozvoj země na základě článků 2 a 3.

Článek 2

Kriteria způsobilosti

1.  Způsobilost pro dodatečné prostředky zakládá

2.  Nárok na dodatečnou podporu je omezen na čtyři po sobě jdoucí roky.

3.  Dodatečné prostředky se zaznamenávají v účtech veřejných financí dotyčné země. Jsou užívány v souladu s prováděcími předpisy, jež budou stanoveny podle článku 23 tohoto rozhodnutí. Po dohodě obou stran mohou být prostředky využity k financování programů zahrnutých do vnitrostátního rozpočtu. Část dodatečných prostředků však může být také vyčleněna pro konkrétní odvětví.

Článek 3

Zálohy

Systém přidělování dodatečných prostředků stanoví zálohy, které mají krýt veškerá zpoždění při získávání konsolidovaných obchodních statistik a zajistit, aby příslušné prostředky mohly být zahrnuty do rozpočtu roku následujícího po roce žádosti. Zálohy lze mobilizovat na základě prozatímních vývozních statistik, které vypracují orgány ZZÚ a předloží je Komisi před vypracováním konečných úředních konsolidovaných statistik. Nejvyšší záloha činí 80 % odhadované částky dodatečných prostředků pro rok žádosti. Takto mobilizované částky se přizpůsobí vzájemnou dohodou mezi Komisí a orgány ZZÚ s ohledem na konečné konsolidované vývozní statistiky a konečné údaje o schodku veřejných financí.

Článek 4

Přezkum

Tato příloha podléhá přezkumu nejpozději po dvou letech po vstupu prováděcích předpisů uvedených v článku 23 tohoto rozhodnutí v platnost a následně na žádost Komise, členského státu nebo ZZÚ.

---

PŘÍLOHA II E

FINANČNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: ROZPOČTOVÁ POMOC ROZVOJOVÝM ZEMÍM

Aniž jsou dotčeny případné úpravy rozpočtových předpisů, využívají ZZÚ tyto rozpočtové linie stanovené pro rozvojové země v souhrnném rozpočtu Evropské unie. Není-li výslovně stanoveno jinak, mohou ZZÚ využívat prostředky souhrnného rozpočtu určené pro rozvojové země.

1.    Potravinová a humanitární pomoc (hlava B7-2 1)

2.    Opatření Společenství na podporu nevládních organizací (kapitola B7.60)

3.    Odborná příprava a podpora informovanosti o rozvojových problémech (kapitola B7.61)

4.    Životní prostředí (kapitola B7.62)

5.    Zdraví a boj proti drogám, obyvatelstvo a demografie v rozvojových zemích (kapitola B7.63)

6.    Zvláštní programy pomoci v oblasti rozvoje (kapitola B7.64)

7.    Kampaň proti sexuální turistice ve třetích zemích (kapitola B7.626)

---

PŘÍLOHA II F

OSTATNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: ÚČAST NA PROGRAMECH SPOLEČENSTVÍ

Na státní příslušníky ZZÚ v rámci kvóty pro členský stát, s nímž je dotyčná ZZÚ spojena, se vztahují následující programy a veškeré programy, které je v budoucnosti nahradí.

---

PŘÍLOHA III

O DEFINICI POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ A ZPŮSOBECH SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

OBSAH
HLAVA I	OBECNÁ USTANOVENÍ
– Článek 1	Definice
HLAVA II	DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ ČI „PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ Z“
– Článek 2	Obecné požadavky
– Článek 3	Zcela získané produkty
– Článek 4	Dostatečně opracované nebo zpracované produkty
– Článek 5	Nedostatečné opracování nebo zpracování
– Článek 6	Kumulace původu
– Článek 7	Určující jednotka
– Článek 8	Příslušenství, náhradní díly a nástroje
– Článek 9	Soupravy
– Článek 10	Neutrální prvky
HLAVA III	ÚZEMNÍ POŽADAVKY
– Článek 11	Zásada teritoriality
– Článek 12	Přímá doprava
– Článek 13	Výstavy
HLAVA IV	PROKAZOVÁNÍ PŮVODU
– Článek 14	Obecné požadavky
– Článek 15	Postup pro vydání průvodního osvědčení EUR.1
– Článek 16	Dodatečně vydaná průvodní osvědčení EUR.1
– Článek 17	Vystavení duplikátu průvodního osvědčení EUR.1
– Článek 18	Vydání průvodního osvědčení EUR.1 na základě dříve vydaného nebo vyhotoveného dokladu o původu
– Článek 19	Podmínky pro vyhotovení prohlášení na faktuře
– Článek 20	Schválený vývozce
– Článek 21	Platnost dokladu o původu
– Článek 22	Tranzitní postup
– Článek 23	Předkládání dokladu o původu
– Článek 24	Dovoz po částech
– Článek 25	Osvobození od dokladu o původu
– Článek 26	Informační postup pro účely kumulace
– Článek 27	Podpůrné doklady
– Článek 28	Uchovávání dokladu o původu a podpůrných dokladů
– Článek 29	Rozpory a formální chyby
– Článek 30	Částky vyjadřované v eurech
HLAVA V	ZPŮSOBY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE
– Článek 31	Oznamování razítek a adres
– Článek 32	Ověřování dokladů o původu
– Článek 33	Ověřování prohlášení dodavatelů
– Článek 34	Řešení sporů
– Článek 35	Sankce
– Článek 36	Svobodná pásma
– Článek 37	Odchylky
HLAVA VI	CEUTA A MELILLA
– Článek 38	Zvláštní podmínky
HLAVA VII	ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
– Článek 39	Přezkum pravidel původu
– Článek 40	Dodatky
– Článek 41	Provedení přílohy
– Článek 42	Přechodné období pro vystavení formulářů EUR.2
Dodatky
– Dodatek 1	Úvodní poznámky k seznamu v dodatku 2
– Dodatek 2	Seznam opracování a zpracování, která musí být provedena na nepůvodních materiálech, aby konečný produkt mohl získat status původu
– Dodatek 3	Formulář průvodního osvědčení EUR.1
– Dodatek 4	Prohlášení na faktuře
– Dodatek 5A	Prohlášení dodavatele o produktech se statusem preferenčního původu
– Dodatek 5B	Prohlášení dodavatele o produktech bez statusu preferenčního původu
– Dodatek 6	Osvědčení údajů
– Dodatek 7	Formulář žádosti o odchylku.

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely této přílohy se rozumí:

HLAVA II

DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ ČI „PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ Z“

Článek 2

Obecné požadavky

1.  Pro účely provádění ustanovení o obchodní spolupráci tohoto rozhodnutí se za produkty pocházející ze ZZÚ považují:

2.  Pro účely provádění odstavce 1 se území ZZÚ považují za jedno území.

3.  Původní produkty vyrobené z materiálů zcela získaných nebo dostatečně opracovaných nebo zpracovaných ve dvou nebo více ZZÚ se považují za produkty pocházející ze ZZÚ, kde došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, za předpokladu, že toto opracování nebo zpracování přesahuje rámec uvedený v článku 5 této přílohy.

Článek 3

Zcela získané produkty

1.  Následující produkty se považují za zcela získané v ZZÚ, ve Společenství nebo ve státech AKT:

2.  Pojmy „tamní plavidla“ a „tamní výrobní plavidla“ v odst. 1 písm. f) a g) se vztahují pouze na plavidla a výrobní plavidla,

3.  Bez ohledu na ustanovení odstavce 2, pokud některá ze ZZÚ nabídne Společenství příležitost sjednat dohodu o rybolovu a Společenství tuto nabídku nepřijme, může si dotyčná ZZÚ pronajmout plavidla třetích zemí pro provádění rybolovu ve své výlučné hospodářské zóně a požádat, aby byla tato plavidla považována za „tamní plavidla“, za těchto podmínek:

Článek 4

Dostatečně opracované nebo zpracované produkty

1.  Pro účely této přílohy se produkty, které nejsou zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované v ZZÚ, ve Společenství nebo ve státech AKT, jsou-li splněny podmínky uvedené v dodatku 2.

Tyto podmínky popisují pro všechny produkty, na které se vztahuje toto rozhodnutí, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých k jejich výrobě, a vztahují se výhradně na tyto materiály. Z toho vyplývá, že je-li produkt, který získal status původu na základě splnění podmínek stanovených pro něj v seznamu, použit při výrobě jiného produktu, nevztahují se na něj podmínky stanovené pro produkt, ve němž je obsažen, a nepřihlíží se ani k nepůvodním materiálům, jež byly případně použít při jeho výrobě.

2.  Odchylně od odstavce 1 lze nepůvodní materiály, které by se podle podmínek stanovených v seznamu neměly použít při výrobě určitého produktu, použít za předpokladu, že:

3.  Odstavce 1 a 2 se použijí s výhradou článku 5.

Článek 5

Nedostatečné opracování nebo zpracování

1.  Aniž je dotčen odstavec 2, považují se za zpracování nebo opracování nedostatečná pro to, aby produktu udělila status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny požadavky článku 4, následující operace:

2.  Při určování, zda se opracování nebo zpracování provedené na produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se všechna opracování nebo zpracování provedená na tomto produktu buď v ZZÚ, nebo ve Společenství, nebo ve státech AKT posuzují dohromady.

Článek 6

Kumulace původu

1.  Materiály pocházející ze Společenství nebo ze států AKT se považují za materiály pocházející ze ZZÚ, pokud jsou součástí produktu tam získaného. Není nutné, aby tyto materiály byly dostatečně opracovány nebo zpracovány za předpokladu, že byly opracovány nebo zpracovány nad rámec uvedený v článku 5.

2.  Opracování a zpracování prováděné ve Společenství nebo ve státech AKT se považuje za provedené v ZZÚ, pokud jsou materiály následně opracovány v ZZÚ.

3.  Produkty, které získaly status původu na základě odstavce 2, se považují za produkty pocházející ze ZZÚ jen tehdy, jestliže opracování nebo zpracování provedené v ZZÚ jde nad rámec toho, co je uvedeno v článku 5.

4.  Odstavce 1 a 2 se nevztahují na produkty, které spadají do kapitol 1 až 24 harmonizovaného systému, jestliže použité materiály pocházejí ze Společenství a vztahuje se na ně systém vývozních náhrad pro zemědělské produkty, není-li poskytnut důkaz, že za použité materiály žádná vývozní náhrada vyplacena nebyla.

Pokud jde o produkty spadající do kapitoly 17 HS a do celních položek 1806 10 30 a 1806 10 90 HS, kumulace původu AKT/ES-ZZÚ se připouští pouze od 1. února 2002, v rámci ročního množství 28 000 tun, do 31. prosince 2007. Toto roční množství se bude postupně snižovat a nakonec se zruší, takto:

Tato roční množství nelze převádět z jednoho roku do následujícího.

Pro účely provádění pravidel o kumulaci původu se výroba kostek cukru a mletí cukru považují za dostatečné pro udělení statusu původu v ZZÚ.

Komise přijme nezbytné prováděcí mechanismy.

5.  Pokud jde o produkty spadající pod kód 1006 HS a aniž jsou dotčena možná zvýšení uvedená v pododstavcích 4 a 5, kumulace původu AKT-ZZÚ se připouští pouze od 1. února 2002, v rámci celkového ročního množství 160 000 tun vyjádřených jako ekvivalent loupané rýže, které zahrnují celní kvótu pro rýži pocházející ze států AKT, stanovenou v dohodě o partnerství AKT-ES.

Počáteční vydání dovozních licencí na množství 35 000 tun vyjádřené jako ekvivalent loupané rýže se provádí pro každou ZZÚ každý rok a v rámci tohoto množství se vydávají dovozní licence pro množství 10 000 tun vyjádřené jako ekvivalent loupané rýže pro nejméně rozvinuté ZZÚ uvedené v seznamu v příloze I B. Veškeré ostatní dovozní licence se vydají Nizozemským Antilám a Arubě. Dovozy ZZÚ mohou dosáhnout úrovně 160 000 tun uvedené v prvním pododstavci, včetně výše uvedených 35 000 tun, aniž tím jsou dotčena jakákoli zvýšení uvedená v pododstavcích 4 a 5, pokud státy AKT skutečně nevyužijí své možnosti přímého vývozu v rámci kvóty uvedené v prvním pododstavci.

Vydávání dovozních licencí se rozkládá na celý rok na řadu období stanovených tak, aby zajistila vyvážené řízení trhu.

V souladu s postupem stanoveným v článku 22 nařízení (ES) č. 3072/95 může Komise zvýšit množství uvedené v prvním pododstavci nejvýše o 20 000 tun vyjádřených jako ekvivalent loupané rýže, jestliže během dubna, jakmile získá dostatečně jasný výhled pro aktuální hospodářský rok Společenství, zjistí, že takové zvýšení nenaruší trh Společenství.

Jestliže po 1. srpnu Komise zjistí, že existuje prokázané riziko nedostatku rýže Indica na trhu Společenství, může odchylně od pododstavců 1 až 4 a v souladu s použitelnými postupy řízení výše uvedená množství zvýšit.

Pro účely provádění tohoto odstavce a bez ohledu na čl. 5 odst. 1 písm. f) se operace mletí nebo částečného mletí považují za dostatečné pro udělení statusu produktu pocházejícího ze ZZÚ.

Komise přijme stejným postupem nezbytné prováděcí úpravy.

Množství uvedená v tomto odstavci nesmějí být převáděna z jednoho roku do roku následujícího.

Článek 7

Určující jednotka

1.  Určující jednotkou pro použití této přílohy je produkt, který je považován za základní jednotku při svém zařazení do nomenklatury založené na harmonizovaném systému.

Z toho vyplývá, že:

2.  Je-li podle všeobecného pravidla 5 harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, považuje se pro účely určení původu za tvořící jeden celek s produktem.

Článek 8

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem se považují za jeden celek se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, pokud jsou součástí jejich běžného vybavení a jsou zahrnuty v ceně nebo nejsou fakturovány zvlášť.

Článek 9

Soupravy

Soupravy zboží ve smyslu všeobecného pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní produkty, jestliže jsou původními produkty všechny součásti, z nichž se skládají. Soupravy, které se skládají z původních i nepůvodních produktů, se však považují za původní produkt jako celek, jestliže hodnota nepůvodních produktů nepřesahuje 15 % ceny soupravy ze závodu.

Článek 10

Neutrální prvky

Při určování, zda je produkt původní, se nezjišťuje původ těchto prvků, jež mohou být použity při jeho výrobě:

HLAVA III

ÚZEMNÍ POŽADAVKY

Článek 11

Zásada teritoriality

1.  Podmínky pro získání statusu původu uvedené v hlavě II musí být plněny v ZZÚ nepřetržitě, s výhradou článku 6.

2.  Je-li původní zboží vyvezené ze ZZÚ, ze Společenství nebo ze států AKT do jiné země vráceno, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li celním orgánům věrohodně prokázat, že:

Článek 12

Přímá doprava

1.  Preferenční zacházení podle ustanovení o obchodní spolupráci tohoto rozhodnutí se použije pouze na produkty splňující požadavky této přílohy, které jsou přepravovány přímo mezi územím ZZÚ, Společenství nebo států AKT, aniž by vstoupily na jiné území. Produkty, které tvoří jedinou zásilku, však mohou být přepravovány přes jiná území též s překládkou nebo dočasným uskladněním na takovém území, jestliže zůstaly v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a nebyly podrobeny jiným operacím než vykládce, překládce nebo operacím, jejichž účelem je jejich uchování v nezměněném stavu.

Původní produkty mohou být přepravovány potrubím přes jiná území než území ZZÚ, Společenství nebo státu AKT.

2.  Splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se příslušným celním orgánům země dovozu prokazuje předložením:

Článek 13

Výstavy

1.  Jsou-li původní produkty zaslány ze ZZÚ na výstavu do země jiné než ZZÚ, stát AKT nebo členského státu Společenství a po skončení výstavy prodány za účelem dovozu do Společenství, použije se na ně při dovozu toto rozhodnutí, je-li příslušným celním orgánům věrohodně prokázáno, že:

2.  Doklad o původu musí být vystaven nebo vyhotoven v souladu s hlavou IV a předložen celním orgánům země dovozu obvyklým způsobem. Musí v něm být uvedeny název a adresa výstavy. Je-li to nezbytné, mohou být požadovány další doklady o podmínkách, za kterých byly produkty vystaveny.

3.  Odstavec 1 se vztahuje na všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, v jejichž průběhu produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou výstav pořádaných soukromě v prodejnách nebo obchodních místnostech s úmyslem prodat zahraniční produkty.

HLAVA IV

PROKAZOVÁNÍ PŮVODU

Článek 14

Obecné požadavky

1.  Na produkty pocházející ze ZZÚ dovážené do Společenství se toto rozhodnutí vztahuje po předložení:

2.  Odchylně od odstavce 1 se na původní produkty ve smyslu této přílohy v případech uvedených v článku 25 vztahuje toto rozhodnutí, aniž by bylo nezbytné předkládat některý z dokladů uvedených výše.

Článek 15

Postup pro vydání průvodního osvědčení EUR.1

1.  Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány ZZÚ vývozu na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo na odpovědnost vývozce jeho pověřeným zástupcem.

2.  Pro tento účel vyplní vývozce nebo jeho pověřený zástupce tiskopis průvodního osvědčení EUR.1 a tiskopis žádosti, jejichž vzory jsou uvedeny v dodatku 3. Tyto tiskopisy se vyplňují v souladu s touto přílohou. Jsou-li vyplněny rukou, musí být vyplněny inkoustem a hůlkovým písmem. Popis produktů musí být uveden v kolonce vyhrazené pro tento účel, bez vynechání prázdných řádků. Není-li tato kolonka vyplněna celá, musí být poslední řádek popisu podtržen vodorovnou čarou a prázdný prostor proškrtnut.

3.  Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 musí kdykoli na žádost celních orgánů ZZÚ vývozu, kde je průvodní osvědčení EUR.1 vydáváno, předložit všechny související doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostatních požadavků této přílohy.

4.  Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány ZZÚ vývozu, pokud mohou být dotyčné produkty považovány za produkty pocházející ze ZZÚ, ze Společenství nebo z AKT a pokud jsou splněny ostatní požadavky této přílohy.

5.  Vydávající celní orgány přijmou veškerá nezbytná opatření k ověření statusu původu produktů a splnění ostatních požadavků této přílohy. Za tím účelem mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce či jakékoli jiné kontroly, které považují za účelné. Celní orgány, které vydávají osvědčení, také dbají na to, aby tiskopisy uvedené v odstavci 2 byly řádně vyplněny. Zkontrolují zejména, je-li prostor určený pro popis produktů vyplněn způsobem, který vylučuje možnost dodatečného neoprávněného doplnění.

6.  Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 se uvádí v kolonce 11 osvědčení.

7.  Celní orgány vydají průvodní osvědčení EUR.1 a předají je vývozci, jakmile je vývoz skutečně proveden nebo zajištěn.

Článek 16

Dodatečně vydaná průvodní osvědčení EUR.1

1.  Odchylně od čl. 15 odst. 7 může být průvodní osvědčení EUR.1 ve výjimečných případech vydáno po vývozu produktů, jichž se týká, jestliže:

2.  V případech podle odstavce 1 musí vývozce ve své žádosti uvést místo a datum vývozu produktů, na které se průvodní osvědčení EUR.1 vztahuje, a důvody pro svou žádost.

3.  Celní orgány mohou vydat průvodní osvědčení EUR.1 dodatečně pouze poté, co ověří, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s odpovídajícími podklady.

4.  Průvodní osvědčení EUR.1 vystavené dodatečně musí v kolonce „Poznámky“ (kolonka 7) obsahovat jednu z těchto poznámek:

5.  Poznámka uvedená v odstavci 4 se zapisuje do kolonky „Poznámky“ průvodního osvědčení EUR.1.

Článek 17

Vystavení duplikátu průvodního osvědčení EUR.1

1.  V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 může vývozce požádat celní orgány, které je vydaly, o vystavení duplikátu na základě vývozních dokladů, které mají k dispozici.

2.  Duplikát průvodního osvědčení EUR.1 musí v kolonce „Poznámky“ (kolonka 7) obsahovat jednu z těchto poznámek:

3.  Poznámka uvedená v odstavci 2 se zapisuje do kolonky „Poznámky“ duplikátu průvodního osvědčení EUR.1.

4.  Duplikát nese datum vydání původního průvodního osvědčení EUR.1 a tímto datem nabývá účinku.

Článek 18

Vydání průvodního osvědčení EUR.1 na základě dříve vydaného nebo vyhotoveného dokladu o původu

Jsou-li původní produkty umístěny pod celní dohled ve Společenství nebo v ZZÚ, je možné pro účely zaslání všech nebo některých produktů na jiné místo ve Společenství nebo v ZZÚ nahradit původní doklad o původu jedním nebo více průvodními osvědčeními EUR.1. Náhradní průvodní osvědčení EUR.1 vydá celní úřad, pod jehož dohled jsou produkty umístěny.

Článek 19

Podmínky pro vyhotovení prohlášení na faktuře

1.  Prohlášení na faktuře uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. b) může učinit:

2.  Prohlášení na faktuře může být učiněno, lze-li dotyčné produkty považovat za produkty pocházející ze ZZÚ, ze Společenství nebo ze států AKT a jsou-li splněny ostatní požadavky této přílohy.

3.  Vývozce činící prohlášení na faktuře musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů země vývozu předložit veškeré související doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostatních požadavků této přílohy.

4.  Prohlášení na faktuře vystaví vývozce psacím strojem, razítkem nebo tiskem na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu, přičemž se prohlášení, jehož znění je uvedeno v dodatku 4, vyhotoví v jednom z jazyků stanovených v uvedené příloze a v souladu s vnitrostátním právem země vývozu. Je-li prohlášení psáno rukou, musí být napsáno inkoustem a hůlkovým písmem.

5.  Prohlášení na faktuře podepisuje vlastnoručně vývozce. Vývozce schválený ve smyslu článku 20 však není povinen podepisovat toto prohlášení, jestliže se celním orgánům země vývozu písemně zaváže, že přebírá plnou odpovědnost za jakékoli prohlášení na faktuře, které jej identifikuje, jako by je vlastnoručně podepsal.

6.  Prohlášení na faktuře může vývozce učinit při vývozu produktů, na které se osvědčení vztahuje, nebo po vývozu pod podmínkou, že je předloží v zemi dovozu do dvou let po dovozu produktů, k nimž se vztahuje.

Článek 20

Schválený vývozce

1.  Celní orgány země vývozu mohou povolit kterémukoli vývozci, který často zasílá produkty, na které se vztahují ustanovení o obchodní spolupráci tohoto rozhodnutí, aby činil prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů. Vývozce, který žádá o takové povolení, musí celním orgánům poskytnout dostatečné záruky nezbytné k ověření statusu původu produktů a splnění ostatních požadavků této přílohy.

2.  Celní orgány mohou vázat poskytnutí statusu schváleného vývozce na splnění jakýchkoli podmínek, které považují za vhodné.

3.  Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo celního povolení, které se uvádí v prohlášení na faktuře.

4.  Celní orgány dohlížejí na využívání povolení schváleným vývozcem.

5.  Celní orgány mohou povolení kdykoliv odejmout. Jsou povinny tak učinit, jestliže schválený vývozce již neposkytuje záruky uvedené v odstavci 1, již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2 nebo udělené povolení jiným způsobem nesprávně využívá.

Článek 21

Platnost dokladu o původu

1.  Doklad o původu je platný deset měsíců ode dne svého vystavení v zemi vývozu a musí být v této lhůtě předložen celním orgánům země dovozu.

2.  Doklady o původu předkládané celním orgánům země dovozu po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 lze přijmout pro poskytnutí preferenčního zacházení, pokud lhůta nebyla dodržena v důsledku mimořádných okolností.

3.  V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány země dovozu přijmout doklad o původu, pokud jim byly produkty předloženy před uplynutím této lhůty.

Článek 22

Tranzitní postup

Při vstupu produktů do ZZÚ nebo států AKT jiných než země původu začíná další lhůta platnosti v délce čtyř měsíců ode dne, kdy celní orgány země tranzitu do kolonky „Poznámky“ (kolonka 7) osvědčení EUR.1 vyplní tyto údaje:

Článek 23

Předkládání dokladu o původu

Doklady o původu se předkládají celním orgánům země dovozu postupy platnými v této zemi. Tyto orgány mohou požadovat překlad dokladu o původu a mohou rovněž požadovat, aby bylo k dovoznímu prohlášení přiloženo prohlášení dovozce o tom, že produkty splňují podmínky pro použití tohoto rozhodnutí.

Článek 24

Dovoz po částech

Jsou-li na žádost dovozce a za podmínek stanovených celními orgány země dovozu dováženy po částech rozložené nebo nesložené produkty ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému, spadající do tříd XVI a XVII nebo čísel 7308 a 9406 harmonizovaného systému, prokazuje se jejich původ celním orgánům pouze při dovozu první části.

Článek 25

Osvobození od dokladu o původu

1.  Produkty, které jsou zasílány v malých zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, se považují za původní produkty, aniž by bylo třeba předložit doklad o původu, za předpokladu, že nejsou dováženy obchodně, že byly prohlášeny za produkty splňující požadavky této přílohy a že o pravdivosti tohoto prohlášení neexistují žádné pochybnosti. V případě produktů zasílaných poštou lze toto prohlášení učinit na celním prohlášení CN22/CN23 nebo na listu papíru, který se připojí k tomuto dokladu.

2.  Za neobchodní dovoz se považuje příležitostný dovoz, který se týká výlučně produktů pro osobní použití příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, je-li z povahy a množství produktů zřejmé, že neslouží žádnému obchodnímu účelu.

3.  Celková hodnota těchto produktů nesmí u malých zásilek překročit 500 EUR a u produktů nacházejících se v osobních zavazadlech cestujících 1 200 EUR.

Článek 26

Informační postup pro účely kumulace

1.  Při použití čl. 2 odst. 2 a čl. 6 odst. 1 se status původu ve smyslu této přílohy u materiálů pocházejících z jiných ZZÚ, Společenství nebo států AKT prokazuje průvodním osvědčením EUR.1 nebo prohlášením dodavatele, jehož vzor je uveden v dodatku 5 A, které předkládá vývozce v zemi, ze které materiály pocházejí.

2.  Při použití čl. 2 odst. 2 nebo čl. 6 odst. 2 se opracování nebo zpracování provedené v jiné ZZÚ, Společenství nebo státech AKT prokazuje prohlášením dodavatele, jehož vzor je uveden v dodatku 5 B, které předkládá vývozce v zemi, ze které materiály pocházejí.

3.  Dodavatel vyhotoví pro každou zásilku materiálu zvláštní prohlášení dodavatele na obchodní faktuře týkající se této zásilky nebo na příloze k této faktuře nebo na dodacím listu či jiném obchodním dokladu týkajícím se dané zásilky, který popisuje dotyčné materiály dostatečně podrobně, aby umožnil jejich ztotožnění.

4.  Prohlášení dodavatele lze vyhotovit na předtištěném formuláři.

5.  Prohlášení dodavatele se podepisují ručně. Pokud jsou však faktura a prohlášení dodavatele zhotoveny pomocí metod elektronického zpracování údajů, nemusí být prohlášení dodavatele podepsáno ručně za předpokladu, že je určen odpovědný vedoucí pracovník dodavatelské společnosti ke spokojenosti celních orgánů ve státě, kde se prohlášení dodavatele podávají. Uvedené celní orgány mohou stanovit podmínky pro uplatňování tohoto odstavce.

6.  Prohlášení dodavatele se předkládají příslušnému celnímu úřadu v ZZÚ vývozu pověřenému vydáváním průvodního osvědčení EUR.1.

7.  Vyhotovená prohlášení dodavatele a osvědčení údajů vystavená přede dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost v souladu s článkem 23 přílohy II rozhodnutí 91/482/EHS zůstávají v platnosti.

8.  Pro účely čl. 6 odst. 4 prvního pododstavce musí být průvodní osvědčení EUR.1 v kolonce „Poznámky“ (kolonka. 7) obsahovat jednu z těchto poznámek:

Článek 27

Podpůrné doklady

Doklady uvedenými v čl. 15 odst. 3 a čl. 19 odst. 3, které prokazují, že produkty, na které se vztahuje průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře, mohou být považovány za produkty pocházející ze ZZÚ, ze Společenství nebo z AKT a že splňují ostatní požadavky této přílohy, mohou být kromě jiného:

Článek 28

Uchování dokladu o původu a podpůrných dokladů

1.  Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 uchovává doklady uvedené v čl. 15 odst. 3 po dobu nejméně tří let.

2.  Vývozce, který činí prohlášení na faktuře, uchovává kopii tohoto prohlášení a doklady uvedené v čl. 19 odst. 3 po dobu nejméně tří let.

3.  Celní orgány ZZÚ vývozu, které vydávají průvodní osvědčení EUR.1, uchovávají žádosti uvedené v čl. 15 odst. 2 po dobu nejméně tří let.

4.  Celní orgány země dovozu uchovávají průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře, která jim byla předložena, po dobu nejméně tří let.

Článek 29

Rozpory a formální chyby

1.  Jsou-li zjištěny drobné rozpory mezi údaji uvedenými v dokladu o původu a údaji v dokladech, které byly celnímu úřadu za účelem předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu produktů, nepůsobí to samo o sobě neplatnost doklad o původu, jestliže je náležitě prokázáno, že se tento doklad skutečně vztahuje na předložené produkty.

2.  Zjevné formální chyby, například přepisy v dokladu o původu, nevedou k odmítnutí dokladu, nejsou-li takové povahy, že vyvolávají pochybnosti o správnosti údajů obsažených v tomto dokladu.

Článek 30

Částky vyjádřené v eurech

1.  Částky, které mají být používány v kterékoli dané národní měně členského státu, jsou v této národní měně ekvivalentem částek vyjádřených v eurech k prvnímu pracovnímu dni měsíce října roku 1999.

2.  Na žádost Komise, členského státu nebo ZZÚ přezkoumá částky vyjádřené v eurech a jejich ekvivalenty v národních měnách některých členských států Výbor pro celní kodex (odbor pro původ zboží). Při provádění tohoto přezkumu výbor zajistí, aby nedošlo k poklesu užívaných částek v žádné národní měně, a dále zváží potřebnost zachování účinků dotyčných mezí v reálných hodnotách. Za tímto účelem může rozhodnout o úpravě částek vyjádřených v eurech.

3.  Pokud jsou produkty fakturovány v měně jiného členského státu, uzná země dovozu částku, kterou dotyčný členský stát oznámí.

HLAVA V

ZPŮSOBY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 31

Oznamování razítek a adres

ZZÚ zašlou Komisi vzory používaných razítek a adresy celních orgánů příslušných k vydávání průvodních osvědčení EUR.1 a k následnému ověřování průvodních osvědčení EUR.1 a prohlášení na fakturách.

Průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na fakturách se přijímají pro účely uplatňování preferenčního zacházení ode dne, kdy Komise tyto informace obdrží.

Komise tyto informace sdělí celním orgánům členských států.

Článek 32

Ověřování dokladů o původu

1.  S cílem zajistit správné uplatňování této přílohy si jsou ZZÚ, Společenství a státy AKT prostřednictvím příslušných celních správ vzájemně nápomocny při kontrole pravosti průvodních osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře a správnosti údajů obsažených v těchto dokladech.

Konzultované orgány poskytnou veškeré užitečné informace o podmínkách, za kterých byl produkt vyroben, a zejména o podmínkách, za nichž byla dodržena pravidla původu v dotyčných různých ZZÚ, členských státech nebo státech AKT.

2.  Následné ověřování dokladů o původu se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti dokladu, o statusu původu dotyčného produktu nebo o splnění jiných požadavků této přílohy.

3.  Pro účely odstavce 2 vrátí celní orgány země dovozu průvodní osvědčení EUR.1 a fakturu, pokud byla předložena, prohlášení na faktuře nebo kopii těchto dokladů celním orgánům země vývozu, a případně uvedou důvody pro jeho ověření. Spolu se žádostí o ověření zašlou rovněž veškeré získané informace a doklady nasvědčující, že údaje uvedené v dokladu o původu zboží nejsou správné.

4.  Ověření provádějí celní orgány země vývozu. Pro tento účel mají právo požadovat předložení jakýchkoli důkazů a provádět veškeré kontroly účtů vývozce nebo jakékoli jiné kontroly, které považují za účelné.

5.  Rozhodnou-li se celní orgány země dovozu pozastavit udělování preferenčního zacházení pro dotyčné produkty až do výsledku ověření, nabídnou dovozci popuštění produktu, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

6.  Celní orgány, které požádaly o ověření, jsou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou doklady pravé a zda lze dotyčné produkty považovat za produkty pocházející ze ZZÚ, ze Společenství nebo ze států AKT a zda splňují ostatní požadavky této přílohy.

7.  Jestliže v případě důvodných pochybností není obdržena žádná odpověď do deseti měsíců ode dne podání žádosti o ověření nebo jestliže odpověď neobsahuje údaje postačující k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu produktů, odmítnou celní orgány, které podaly žádost o ověření, uplatit celní preference, s výjimkou existence mimořádných okolností.

8.  Jestliže ověřovací postup nebo jiné dostupné údaje nasvědčují, že zřejmě došlo k porušení požadavků této přílohy, provede ZZÚ z vlastního podnětu nebo na žádost Společenství dostatečně rychle náležitá šetření nebo zařídí náležitá šetření, aby byla tato porušení zjištěna a aby jim bylo zabráněno. Těchto šetření se může zúčastnit Komise.

Článek 33

Ověřování prohlášení dodavatelů

1.  Ověřování prohlášení dodavatelů se provádí se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti těchto dokladů nebo o správnosti nebo úplnosti údajů o skutečném původu dotyčných materiálů.

2.  Celní orgány, jimž se prohlášení dodavatele předkládá, mohou požádat celní orgány státu, kde bylo prohlášení vydáno, aby vystavily osvědčení údajů, jehož vzor je uveden v dodatku 6. Případně mohou celní orgány, jimž se předkládá prohlášení dodavatele, požádat vývozce, aby předložil osvědčení údajů vystavené celními orgány státu, ve kterém bylo prohlášení vydáno.

Úřad, který osvědčení údajů vystavil, je uchovává po dobu nejméně tří let.

3.  Celní orgány, které žádají o osvědčení, jsou informovány o výsledcích tohoto ověření co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda je prohlášení o statusu materiálů správné.

4.  Pro účely ověření uchovávají dodavatelé nejméně po dobu tří let kopii dokladu s prohlášením spolu s nezbytnými důkazy o skutečném statusu materiálů.

5.  Celní orgány státu, ve kterém je vydáno prohlášení dodavatele, mají právo požadovat předložení jakýchkoli důkazů a provádět veškeré kontroly, které považují za účelné, s cílem ověřit správnost kteréhokoli prohlášení dodavatele.

6.  Každé průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře vystavené nebo vyhotovené na základě nesprávného prohlášení dodavatele je od počátku neplatné.

Článek 34

Řešení sporů

Pokud nastanou spory ohledně ověření uvedeného v článcích 32 a 33, které nelze mezi celními orgány, které žádají o ověření a celními orgány příslušnými k tomuto tohoto ověření, vyřešit, nebo pokud tyto orgány vznesou otázku týkající se výkladu této přílohy, předloží se Výboru pro celní kodex – odboru pro původ zboží, zřízenému nařízením (EHS) č. 2913/92.

Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány země dovozu řídí právními předpisy této země.

Článek 35

Sankce

Každé osobě, která vystaví nebo zajistí vystavení dokumentu obsahujícího nesprávné údaje za účelem získání preferenčního zacházení pro produkty, bude uložena sankce.

Článek 36

Svobodná pásma

1.  ZZÚ a členské státy učiní všechna nezbytná opatření nezbytná k zajištění, aby obchodované produkty provázené dokladem o původu, které jsou během přepravy umístěny ve svobodném pásmu na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a byly podrobeny pouze obvyklým operacím pro uchování v nezměněném stavu.

2.  Odchylně od odstavce 1 vydají příslušné celní orgány na žádost vývozce nové průvodní osvědčení EUR.1, pokud jsou původní produkty dovezeny do svobodného pásma prováděné dokladem o původu a jsou zde podrobeny zacházení nebo zpracování, za předpokladu, že toto zacházení nebo zpracování je v souladu s touto přílohou.

Článek 37

Odchylky

1.  Odchylky od této přílohy mohou být přijaty, jsou-li odůvodněny rozvojem stávajících odvětví nebo vznikem nových.

Členský stát nebo případně dotyčné orgány ZZÚ oznámí Společenství svou žádost o odchylku spolu s důvody v souladu s odstavcem 2.

Společenství vyhoví všem žádostem, které jsou řádně odůvodněny v souladu s tímto článkem a které nemohou způsobit vážnou újmu stávajícímu odvětví Společenství.

2.  S cílem usnadnit posouzení žádostí o odchylku předloží členský stát nebo ZZÚ, která žádost podává, prostřednictvím formuláře uvedeného v dodatku 7 na její podporu co nejúplnější údaje, které zahrnují zejména tyto informace:

Stejná pravidla platí pro veškeré žádosti o prodloužení.

3.  Při posuzování žádostí se přihlíží zejména:

4.  V každém případě se ověří, zda danou otázku neřeší pravidla o kumulaci původu.

5.  Kromě toho, pokud se žádost o odchylku týká nejméně rozvinuté země nebo území, posuzuje se vstřícně, zejména s ohledem na:

6.  Při posuzování žádostí se v jednotlivých případech bere zvláštní ohled na možnost udělení statusu původu produktům, které obsahují materiály pocházející ze sousedních rozvojových zemí nebo nejméně rozvinutých zemí, za předpokladu, že je možné zavést uspokojivou správní spolupráci.

7.  Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 6, poskytne se odchylka, pokud přidaná hodnota nepůvodních produktů použitých v dotyčné ZZÚ činí nejméně 45 % hodnoty konečného produktu, za předpokladu, že tato odchylka nezpůsobí vážnou újmu hospodářskému odvětví Společenství nebo jednoho z členských států.

8.  

9.  

Pokud je proti prodloužení vznesena námitka, Komise ji co nejdříve posoudí a rozhodne, zda má být odchylka prodloužena. Komise postupuje podle odstavce 8. Přijmou se veškerá nezbytná opatření, aby se zabránilo přerušení uplatňování odchylky.

HLAVA VI

CEUTA A MELILLA

Článek 38

Zvláštní podmínky

1.  Pojem „Společenství“ užívaný v této příloze nezahrnuje Ceutu a Melillu. Pojem „produkty pocházející ze Společenství“ nezahrnuje produkty pocházející z Ceuty a Melilly.

2.  Tato příloha se použije obdobně při určování, zda lze produkty považovat za produkty pocházející ze ZZÚ při dovozu do Ceuty a Melilly.

3.  Pokud jsou produkty zcela získané v Ceutě a Melille, státech AKT nebo Společenství opracovány a zpracovány v ZZÚ, považují se za produkty zcela získané v ZZÚ.

4.  Opracování nebo zpracování prováděné v Ceutě a Melille, státech AKT nebo Společenství se považuje za provedené v ZZÚ v případě, že materiály byly v ZZÚ dále opracovány nebo zpracovány.

5.  Pro účely odstavců 3 a 4 nejsou nedostatečné operace uvedené v článku 5 považovány za opracování nebo zpracování.

6.  Ceuta a Melilla se považují za jediné území.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39

Přezkum pravidel původu

1.  Kdykoli o to příslušné orgány země nebo území nebo Společenství požádají, přezkoumá Rada uplatňování této přílohy a jeho hospodářské dopady s cílem provést veškeré nezbytné změny nebo úpravy.

Rada vezme mimo jiné v úvahu dopady technického rozvoje na pravidla původu.

Přijatá rozhodnutí budou provedena co nejdříve.

2.  Všechny technické změny této přílohy se přijímají regulativním postupem stanoveným v článku 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999. Za tímto účelem je Komisi nápomocen Výbor pro celní kodex, uvedený v článku 247a nařízení (EHS) č. 2913/92 ( 48 ), a doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce. Uvedený postup se nevztahuje na čl. 6 odst. 4 a 5 této přílohy.

Článek 40

Dodatky

Dodatky k této příloze tvoří její nedílnou součást.

Článek 41

Provedení přílohy

Společenství a ZZÚ přijmou v rámci svých pravomocí opatření nezbytná k provedení této přílohy.

Článek 42

Přechodné období pro vystavení formulářů EUR.2

1.  Do 31. prosince 2002 příslušné celní orgány Společenství přijímají jako platný doklad o původu ve smyslu této přílohy formuláře EUR.2 vydávané v rámci tohoto rozhodnutí.

2.  Požadavky na následné ověřování formulářů EUR.2 přijímají příslušné orgány zemí vývozu po dobu dvou let po vystavení dotyčného formuláře EUR.2. Tato ověření se provádějí v souladu s hlavou V této přílohy.

---

Dodatek 1

Úvodní poznámky k seznamu v dodatku 2

Poznámka 1 :

Seznam stanoví pro každý produkt podmínky, které musí být splněny, aby tento produkt mohl být považován za dostatečně opracovaný nebo zpracovaný ve smyslu článku 4 dodatku 2.

Poznámka 2 :

Poznámka 3 :

3.1

Ustanovení článku 4 přílohy III týkající se produktů, které získaly status původu a které se používají při výrobě jiných produktů, platí bez ohledu na to, zda tento status byl získán v závodě, kde se tyto produkty používají, nebo v jiném závodě ve Společenství nebo v ZZÚ. Příklad: Motor čísla 8407, u něhož pravidlo stanoví, že hodnota použitých nepůvodních materiálů nesmí přesáhnout 40 % ceny ze závodu, je vyroben z „ostatní legované oceli nahrubo tvarované kováním“ čísla ex72 24. Pokud byl tento výkovek zhotoven v Bývalé jugoslávské republice Makedonie z nepůvodního ingotu, získal již status původu na základě pravidla uvedeného v seznamu pro číslo ex72 24 seznamu. Tento výkovek pak bude při výpočtu hodnoty motoru považován za původní produkt, bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejném podniku, nebo v jiném podniku ve Společenství. Hodnota nepůvodního ingotu se tedy při sčítání hodnoty použitých nepůvodních materiálů nebere v úvahu.

3.2

Pravidlo v seznamu stanoví minimální požadovaný stupeň opracování nebo zpracování; vyšším stupněm opracování nebo zpracování se rovněž získá status původu; naopak nižší stupeň opracování nebo zpracování nemůže dát produktu status původu. Jestliže tedy pravidlo stanoví, že lze, v určitém stupni výroby, použít nepůvodní materiál, může se použít materiál nižšího stupně zpracování, ne však vyššího.

3.3

Aniž je dotčena poznámka 3.2, pokud pravidlo stanoví, že lze použít „materiály kteréhokoli čísla“, lze také použít materiály stejného čísla, jako je číslo produktu, avšak s podmínkou zvláštních omezení, která mohou být v tomto pravidle také obsažena. Avšak výraz „výroba z materiálů jakéhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla…“ znamená, že je možno použít pouze materiály zařazené ve stejném čísle jako produkt, jehož popis se liší od popisu produktu uvedeného ve sloupci 2 seznamu.

3.4

Pokud pravidlo v seznamu určuje, že produkt může být vyroben z více než jednoho materiálu, znamená to, že se může použít jeden nebo více z uvedených materiálů. Nepožaduje se, aby se použily všechny materiály. Příklad: Pravidlo pro tkaniny čísel 5208 až 5212 stanoví, že mohou být použita přírodní vlákna a mezi jinými i materiály chemické. To neznamená, že musí být použity oba druhy; je možné použít jeden nebo druhý nebo oba materiály.

3.5

Pokud pravidlo v seznamu určuje, že produkt musí být vyroben z určitého materiálu, pak tato podmínka samozřejmě nebrání použití jiných materiálů, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat. (pokud jde o textilní produkty, viz též poznámku 6.2 a 6.3) Příklad: Pravidlo pro upravené potraviny čísla 1904, které vylučuje použití obilovin nebo produktů z nich, nevylučuje použití minerálních solí, chemických a jiných přísad, které nejsou vyrobeny z obilovin. To ovšem neplatí pro produkty, které, ačkoli nemohou být vyrobeny z určitého materiálu uvedeného v seznamu, mohou být vyrobeny z materiálu stejné povahy v dřívějším stadiu výroby. Příklad: Jestliže je u oděvů ex kapitoly 62, vyrobených z netkaných materiálů povoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možné použít jako výchozí materiál netkané textilie, přestože netkané textilie nelze obvykle vyrobit z příze. V takovém případě musí být výchozí materiál obvykle ve stavu zpracování předcházejícím přízi, tedy v podobě vláken.

3.6

Jestliže jsou v pravidle v seznamu uvedeny dvě procentní sazby, které stanoví nejvyšší možný podíl hodnoty použitých nepůvodních materiálů, pak tyto procentní sazby nelze sčítat. Jinak řečeno, maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přesáhnout nejvyšší z daných procentních sazeb. Jednotlivé procentní sazby nesmějí být překročeny ani hodnotou konkrétních materiálů, na něž se vztahují.

Poznámka 4 :

Poznámka 5 :

5.1

Jestliže je u určitého produktu odkaz na tuto poznámku, nepoužijí se podmínky pravidla ve sloupci 3 na základní textilní materiály použité při výrobě daného produktu, které dohromady představují 10 % nebo méně celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 5.3 a 5.4 níže).

5.2

Tolerance uvedená v poznámce 5.1 však může být použita pouze na směsové produkty vyrobené ze dvou nebo více základních textilních materiálů. Základními textilní materiály se rozumí: — hedvábí, — vlna, — hrubé zvířecí chlupy, — jemné zvířecí chlupy, — koňské žíně, — bavlna, — papírenské materiály a papír, — len, — pravé konopí, — juta a jiná textilní lýková vlákna, — sisalová a jiná textilní vlákna rodu Agave, — kokosová, abaková, ramiová a ostatní rostlinná textilní vlákna, — syntetická vlákna, — umělá vlákna, — elektricky vodivá vlákna, — syntetická střižová vlákna z polypropylenu, — syntetická střižová vlákna z polyesteru, — syntetická střižová vlákna z polyamidu, — syntetická střižová vlákna z polyakrylonitrilu, — syntetická střižová vlákna z polyimidu, — syntetická střižová vlákna z polytetrafluorethylenu, — syntetická střižová vlákna z polyfenylensulfidu, — syntetická střižová vlákna z polyvinylchloridu, — jiná syntetická střižová vlákna, — viskózová syntetická střižová vlákna, — ostatní umělá střižová vlákna, — polyurethanové nitě s pružnými segmenty z polyetheru, též opředené, — polyurethanové nitě s pružnými segmenty z polyesteru, též opředené, — produkty čísla 5605 (metalizované nitě) s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo plastové fólie, též potažených hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, upevněným průhledným nebo barevným lepidlem mezi dvě vrstvy plastové fólie, — ostatní produkty čísla 5605. Příklad: Příze čísla 5205 vyrobená z bavlněných vláken čísla 5203 a syntetických střížových vláken čísla 5506 je směsová příze. Nepůvodní syntetická střížová vlákna, která nesplňují pravidlo původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), mohou být proto použita do hmotnosti 10 % příze. Příklad: Vlněné vlákno čísla 5112 vyrobené z vlněné příze čísla 5107 a syntetické příze ze střížových vláken čísla 5509 je směsové vlákno. Syntetická příze, která nesplňuje pravidlo původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), nebo vlněná příze, která nesplňuje pravidlo původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak neupravovaných pro spřádání), nebo jejich kombinace, může být proto použita, pouze pokud její celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti tkaniny. Příklad: Smyčková textilie čísla 5802 vyrobená z bavlněné příze čísla 5205 a bavlněné tkaniny čísla 5210 je směsovým výrobkem pouze tehdy, jestliže bavlněná tkanina sama je směsovou tkaninou vyrobenou z příze zařazené do dvou různých čísel, nebo jestliže je bavlněná příze sama je směsovou přízí. Příklad: Jestliže je výše zmíněná smyčková textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5205 a syntetické tkaniny čísla 5407, pak je samozřejmě použitá příze ze dvou různých základních textilních materiálů a smyčková textilie je proto směsovým výrobkem.

5.3	Jestliže produkt obsahuje „polyurethanové nitě s pružnými segmenty z polyetheru, též opředené“, činí tato tolerance 20 %.

5.4	Jestliže produkt obsahuje „pásky s jádrem z hliníkové fólie nebo plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, upevněné průhledným nebo barevným lepidlem mezi dvě vrstvy plastové fólie“,činí tato tolerance 30 %.

Poznámka 6 :

6.1

V případě textilních produktů označených v seznamu poznámkou pod čarou obsahující odkaz na tuto poznámku, lze použít textilní materiály, s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené ve sloupci 3, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu, a že jejich hodnota nepřesahuje 8 % ceny produktu ze závodu. Textilní ozdoby a doplňky jsou produkty, které jsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Podšívky a výplně se nepovažují za ozdoby a doplňky.

6.2	Jakékoliv použité netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné použité materiály, které obsahují jakékoli textilní materiály, nemusí splňovat podmínky stanovené ve sloupci 3, i když spadají mimo rozsah poznámky 3.5.

6.3

V souladu s poznámkou 3.5 se mohou jakékoliv nepůvodní netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné produkty, které neobsahují žádný textilní materiál, volně používat tam, kde je nelze vyrobit z materiálů uvedených ve sloupci 3. Například jestliže pravidlo v seznamu říká, že pro určitý textilní výrobek (např. pro halenku) se musí použít příze, pak toto nebrání použití kovových předmětů (např. knoflíků), protože je nelze zhotovit z textilních materiálů.

6.4	V případě, že se použije procentuální pravidlo, musí se při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota ozdob a doplňků.

Poznámka 7 :

7.1

Pro účely čísel ex27 07, 2713 až 2715, ex29 01, ex29 02 a ex34 03 se „specifickými postupy“ rozumí tyto operace: a) vakuová destilace; b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí ( 49 ); c) krakování; d) reformování; e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel; f) proces zahrnující všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem; g) polymerizace; h) alkylace; i) izomerace.

7.2

Pro účely čísel 2710, 2711 a 2712 se „specifickými postupy“ rozumí následující operace: a) vakuová destilace; b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí; c) krakování; d) reformování; e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel; f) proces zahrnující všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem; g) polymerizace; h) alkylace; ij) izomerace; k) pouze pro těžké oleje čísla ex27 10, odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze zpracovávaného produktu (metoda ASTM D 1266–59 T); l) pouze pro produkty čísla 2710, odstraňování parafinů jinou metodou než filtrací; m) pouze pro těžké oleje čísla ex27 10, zpracování produktů pomocí vodíku při tlaku více než 20 bar a teplotě více než 250 °C s použitím katalyzátorů, ale jiného než používaného při odsiřování, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování mazacích olejů čísla .ex27 10 pomocí vodíku (např dokončovací úpravy s vodou nebo odbarvování) se záměrem zejména zlepšit barvu nebo stálost, však není považováno za specifický proces; n) pouze pro topné oleje čísla ex27 10, atmosférická destilace (metoda ASTM D 86), při níž se do 300 °C destiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát; o) pouze pro těžké oleje jiné než plynné oleje a topné oleje čísla ex27 10, zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje.

7.3

Pro účely čísel ex27 07, 2713 až 2715, ex29 01ex29 02 a ex34 03 nejsou jednoduché operace jako čištění, dekantace, odsolení, oddělení vody, filtrace, barvení, značení, dosahování obsahu síry v důsledku smíchání produktů s různým obsahem síry nebo jakákoli kombinace těchto operací nebo podobných operací dostačující pro získání původu.

▼M1

---

Dodatek 2

Seznam opracování a zpracování, která je nutno provést na nepůvodních materiálech, aby vyráběný produkt mohl získat status původu

▼B

---

Dodatek 3

---

Dodatek 4

---

Dodatek 5 A

---

Dodatek 5 B

---

Dodatek 6

---

Dodatek 7

---

PŘÍLOHA IV

PODMÍNKY PRO VSTUP DO SPOLEČENSTVÍ PRO PRODUKTY NEPOCHÁZEJÍCÍ ZE ZZÚ, KTERÉ JSOU VŠAK V ZZÚ VE VOLNÉM OBĚHU, A PRO ZPŮSOBY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 1

Přímá doprava

1.  Mechanismy stanovené článkem 36 tohoto rozhodnutí se použijí pouze na produkty splňující požadavky této přílohy, které jsou přepravovány přímo mezi územím ZZÚ a Společenstvím, aniž by vstoupily na jiné území. Produkty, které tvoří jedinou zásilku, však mohou být přepravovány přes jiná území, než je území této ZZÚ, též s překládkou nebo dočasným uskladněním na takovém území, jestliže zůstaly v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a nebudou podrobeny jiným operacím než vykládce, překládce nebo operacím, jejichž účelem je jejich uchování v nezměněném stavu.

2.  Splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se příslušným celním orgánům země dovozu prokazuje předložením:

Článek 2

Vývozní osvědčení EXP

1.  Dodržení článku 36 tohoto rozhodnutí se prokazuje vývozním osvědčením EXP, jehož vzor je uveden v dodatku.

2.  Vývozní osvědčení EXP vydávají celní orgány ZZÚ vývozu na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo na odpovědnost vývozce jeho pověřeným zástupcem.

3.  Pro tento účel vyplní vývozce nebo jeho pověřený zástupce tiskopis vývozního osvědčení EXP, jehož vzor je uveden v dodatku. Tyto tiskopisy se vyplňují v souladu s touto přílohou. Jsou-li vyplněny rukou, musí být vyplněny inkoustem a hůlkovým písmem. Popis produktů musí být uveden v kolonce vyhrazené pro tento účel, bez vynechání prázdných řádků. Není-li tato kolonka vyplněna celá, musí být poslední řádek popisu podtržen vodorovnou čarou a prázdný prostor proškrtnut.

Celní orgány ZZÚ vývozu uchovávají žádosti o vývozní osvědčení EXP po dobu nejméně tří let.

4.  Vývozce žádající o vydání vývozního osvědčení EXP musí kdykoli na žádost celních orgánů ZZÚ vývozu, kde je vývozní osvědčení EXP vydáváno, předložit všechny související doklady prokazující, že jsou vyvážené produkty způsobilé pro vydání vývozního osvědčení EXP.

Vývozci uchovávají podpůrné doklady uvedené v tomto odstavci po dobu nejméně tří let.

5.  Vývozní osvědčení EXP vydávají celní orgány ZZÚ vývozu, pokud mohou být dotyčné produkty považovány za produkty ve volném oběhu a pokud splňují ostatní požadavky článku 36 tohoto rozhodnutí.

6.  Vydávající celní orgány přijmou veškerá nezbytná opatření k ověření správnosti žádosti. Za tím účelem mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce nebo či jakékoli jiné kontroly, které považují za účelné. Celní orgány, které vydávají osvědčení, také dbají na to, aby tiskopisy uvedené v odstavci 3 byly řádně vyplněny. Zkontrolují zejména, je-li prostor určený pro popis produktů vyplněn způsobem, který vylučuje možnost dodatečného neoprávněného doplnění.

7.  Datum vydání vývozního osvědčení EXP se uvádí v kolonce 11 osvědčení.

8.  Celní orgány vydají vývozní osvědčení EXP a předají je vývozci, jakmile je vývoz skutečně proveden nebo zajištěn.

Článek 3

Vystavení duplikátu vývozního osvědčení EXP

1.  V případě krádeže, ztráty nebo zničení vývozního osvědčení EXP může vývozce požádat celní orgány, které je vydaly, o vystavení duplikátu na základě vývozních dokladů, které mají k dispozici.

2.  Takto vystavený duplikát musí obsahovat jednu z těchto poznámek:

3.  Poznámka uvedená v odstavci 2 se zapisuje do kolonky 7 „Poznámky“ duplikátu vývozního osvědčení EXP.

4.  Duplikát nese datum vydání původního vývozního osvědčení EXP a tímto datem nabývá účinku.

Článek 4

Platnost vývozního osvědčení EXP

1.  Vývozní osvědčení EXP je platné čtyři měsíce ode dne svého vystavení v ZZÚ vývozu a musí být v této lhůtě předloženo celním orgánům země dovozu.

2.  Vývozní osvědčení EXP předkládané celním orgánům země dovozu po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 lze přijmout pro uplatnění těchto mechanismů, pokud lhůta nebyla dodržena v důsledku mimořádných okolností.

3.  V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány země dovozu přijmout vývozní osvědčení EXP, pokud jim byly produkty předloženy před uplynutím této lhůty.

Článek 5

Předkládání vývozních osvědčení EXP

Vývozní osvědčení EXP se předkládají celním orgánům země dovozu postupy platnými v této zemi. Tyto orgány mohou požadovat překlad vývozního osvědčení EXP a mohou rovněž požadovat, aby bylo k dovoznímu prohlášení přiloženo prohlášení dovozce o tom, že produkty splňují podmínky pro použití tohoto rozhodnutí.

ZPŮSOBY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 6

Vzájemná pomoc

1.  ZZÚ zašle Komisi vzory používaných razítek a adresy celních orgánů příslušných k vydávání vývozních osvědčení EXP, jestliže se liší od razítek a adres uvedených v článku 31 přílohy III. Následná ověřování vývozních osvědčení EXP provádí ZZÚ.

Vývozní osvědčení EXP se přijímají pro účely uplatňování mechanismů ode dne, kdy Komise tyto informace obdrží.

Komise tyto informace sdělí celním orgánům členských států.

2.  S cílem zajistit správné uplatňování této přílohy si jsou ZZÚ a Společenství prostřednictvím příslušných celních správ vzájemně nápomocny při ověřování pravosti vývozních osvědčení EXP a správnosti údajů v nich uvedených.

Článek 7

Ověřování vývozních osvědčení EXP

1.  Následné ověřování vývozních osvědčení EXP se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti dokladu nebo o splnění požadavků článku 36 tohoto rozhodnutí.

2.  Pro účely odstavce 1 vrátí celní orgány země dovozu vývozní osvědčení EXP, související obchodní doklady nebo kopii těchto dokladů celním orgánům ZZÚ vývozu, a případně uvedou důvody pro jeho ověření. Spolu se žádostí zašlou rovněž veškeré získané informace a doklady nasvědčující, že údaje uvedené ve vývozním osvědčení EXP nejsou správné.

3.  Ověření provádějí celní orgány ZZÚ vývozu. Pro tento účel mají právo požadovat předložení jakýchkoli důkazů a provádět veškeré kontroly účtů vývozce nebo jakékoli jiné kontroly, které považují za účelné.

4.  Rozhodnou-li se celní orgány země dovozu pozastavit uplatňování mechanismů pro dotyčné produkty až do výsledku ověření, nabídnou dovozci propuštění produktu, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

5.  Celní orgány, které požádaly o ověření, jsou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou doklady pravé a zda lze dotyčné produkty považovat za produkty splňující požadavky článku 36 tohoto rozhodnutí.

6.  Jestliže v případě důvodných pochybností není obdržena žádná odpověď do deseti měsíců ode dne podání žádosti o ověření nebo jestliže odpověď neobsahuje údaje postačující k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o způsobilosti vyvážených produktů pro vydání vývozního osvědčení EXP, odmítnou celní orgány, které podaly žádost o ověření, uplatnit tyto mechanismy, s výjimkou existence mimořádných okolností.

7.  Jestliže ověřovací postup nebo jiné dostupné údaje nasvědčují, že zřejmě došlo k porušení požadavků této přílohy, provede ZZÚ z vlastního podnětu nebo na žádost Společenství dostatečně rychle náležitá šetření nebo zařídí náležitá šetření, aby byla tato porušení zjištěna a aby jim bylo zabráněno. Těchto šetření se může zúčastnit Komise.

8.  Pokud v souvislosti s ověřovacími postupy vyvstanou spory, jež nemohou být vyřešeny mezi celními orgány, které podaly žádost o ověření, a celními orgány příslušnými pro jeho provedení, nebo pokud vyvolají otázky týkající se výkladu této přílohy, postoupí se Výboru pro celní kodex, zřízenému nařízením Rady (EHS) č. 2454/93.

9.  Řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány země dovozu se ve všech případech řídí právem uvedené země.

Článek 8

Sankce

Každé osobě, která vystaví nebo zajistí vystavení dokumentu obsahujícího nesprávné údaje za účelem získání způsobilosti pro tyto mechanismy pro produkty, bude uložena sankce.

Článek 9

Svobodná pásma

ZZÚ a členské státy učiní všechna nezbytná opatření nezbytná k zajištění, aby obchodované produkty provázené vývozním osvědčením EXP, které jsou během přepravy umístěny ve svobodném pásmu na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a byly podrobeny pouze obvyklým operacím pro uchování v nezměněném stavu.

Článek 10

Přílohy

Dodatek k této příloze tvoří její nedílnou součást.

---

Dodatek

---

PŘÍLOHA V

KORESPONDENČNÍ STŘEDISKA EURO-INFO (EICC)

Úkoly EICC

Pokud jde o ZZÚ, mají korespondenční střediska Euro-Info (EICC) tyto úkoly:

S cílem dosáhnout největší možné vzájemnosti ve výměně informací Komise zajistí, aby měly podniky ze Společenství přístup k informacím stejného druhu a stejným poradenským a podpůrným službám vzhledem k ZZÚ, jaké Společenství nabízí podnikům ze ZZÚ.

Nástroje a služby

Aby mohla správně vykonávat svou práci, korespondenční střediska získají nebo se jim zpřístupní tyto nástroje a služby:

Zřizovací postupy

Kritéria pro výběr hostitelské struktury

Pro výběr žádostí o hostitelské struktury EICC se použijí tato kritéria:

---

( 1 ) Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1.

( 2 ) Úř. věst. L 263, 19.9.1991, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2001/161/ES (Úř. věst. L 58, 28.2.2001, s. 21).

( 3 ) PE 228.210, 1.12.1998.

( 4 ) C5-0070 – 2001/2033 (COS) (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

( 5 ) Rozhodnutí Rady 97/803/ES ze dne 29. listopadu 1997, jímž se v polovině období mění rozhodnutí 91/482/EHS o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému hospodářskému společenství (Úř. věst. L 329, 29.11.1997, s. 50).

( 6 ) Úř. věst. L 184, 7.7.1999, s. 23.

( 7 ) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.

( 8 ) Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1).

( 9 ) Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2580/2000 (Úř. věst. L 298, 25.11.2000, s. 5).

( 10 ) Úř. věst. L 30, 6.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné rozhodnutím Komise 1999/816/ES (Úř. věst. L 316, 10.12.1999, s. 43).

( 11 ) Rozhodnutí Rady 93/98/EHS ze dne 1. února 1993 o uzavření Úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a o jejich zneškodňování (Basilejská úmluva) jménem Společenství (Úř. věst. L 39 16.2.1993, s. 1).

( 12 ) Nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro přepravu některých druhů odpadů do některých nečlenských zemí OECD (Úř. věst. L 166, 1.7.1999, s. 6). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1800/2001 (Úř. věst. L 244, 14.9.2001, s. 19).

( 13 ) Nařízení Rady (ES) č. 1547/1999 ze dne 12. července 1999, kterým se stanoví kontrolní postupy podle nařízení Rady (EHS) č. 259/93 pro přepravu některých druhů odpadů do některých zemí, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD C(92) 39 v konečném znění (Úř. věst. L 185, 17.7.1999, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1800/2001.

( 14 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81).

( 15 ) Rozhodnutí Komise 94/774/ES ze dne 24. listopadu 1994 o standardním nákladním listu ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole (Úř. věst. L 310, 3.12.1994, s. 70).

( 16 ) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 993/2001 (Úř. věst. L 141, 28.5.2001, s. 1).

( 17 ) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 184.

( 18 ) Nařízení Rady (ES) č. 1575/2001 ze dne 25. června 2001 o uzavření Čtvrtého protokolu, kterým se stanoví podmínky pro rybolov podle Dohody o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a místní vládou Grónska na straně druhé (Úř. věst. L 209, 2.8.2001, s. 1).

( 19 ) Úř. věst. L 222, 24.8.1999, s. 38.

( 20 ) Úř. věst. L 163, 4.7.2000, s. 37.

( 21 ) Úř. věst. L 166, 5.7.1996, s. 1.

( 22 ) Úř. věst. L 163, 2.7.1966, s. 1.

( 23 ) Úř. věst. C 150, 15.6.1992, s. 273.

( 24 ) Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1726/2001 (Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 10).

( 25 ) Úř. věst. L 354, 30.12.1998, s. 5.

( 26 ) Úř. věst. L 288, 15.11.2000, s. 1.

( 27 ) Úř. věst. L 288, 15.11.2000, s. 6.

( 28 ) Úř. věst. L 287, 21.10.1997, s. 1.

( 29 ) Úř. věst. L 85, 27.3.1997, s. 1.

( 30 ) Úř. věst. L 306, 28.11.1996, s. 1.

( 31 ) Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 6.

( 32 ) Úř. věst. L 146, 11.6.1999, s. 33.

( 33 ) Úř. věst. L 17, 22.1.1999, s. 45.

( 34 ) Úř. věst. L 28, 3.2.2000, s. 1.

( 35 ) Úř. věst. L 117, 18.5.2000, s. 1.

( 36 ) Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 81.

( 37 ) Úř. věst. L 6, 10.1.1997, s. 25.

( 38 ) Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 1.

( 39 ) Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 20.

( 40 ) Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 40.

( 41 ) Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 58.

( 42 ) Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 78.

( 43 ) Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 91.

( 44 ) Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 105.

( 45 ) Úř. věst. L 63, 10.3.2000, s. 1.

( 46 ) Úř. věst. L 144, 26.5.1992, s. 19.

( 47 ) Rozhodnutí Rady ze dne 16. června 2000 o postupu týkajícím se odchylek od pravidel původu stanovených v Protokolu č. 1 Dohody o partnerství AKT-ES (Úř. věst. L 151, 24.6.2000, s. 16).

( 48 ) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2700/2000 (Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 17).

( 49 ) Viz doplňková poznámka 4 b) ke kapitole 27 kombinované nomenklatury.