| European Union decisions | Rozhodnutí Evropské unie |
| SUMMARY OF:Article 288 of the Treaty on the Functioning of the European Union (TFEU) — decisionsArticle 297 TFEU — legislative and non-legislative acts | PŘEHLED DOKUMENTŮ:Článek 288 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) – rozhodnutíČlánek 297 SFEU – legislativní a nelegislativní akty |
| WHAT IS THE AIM OF THE ARTICLES? | CO JE CÍLEM TĚCHTO ČLÁNKŮ? |
| Article 288 of the Treaty on the Functioning of the European Union (TFEU) defines the various types of legal acts that the European Union (EU) may adopt, including decisions. | Článek 288 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) definuje různé druhy právních aktů, včetně rozhodnutí, které Evropská unie (EU) může přijímat. |
| Article 297 TFEU sets out the rules on the signing, publication and entry into force of various types of legal acts adopted by the EU institutions. | Článek 297 SFEU stanovuje pravidla podepisování jednotlivých druhů legislativních aktů přijímaných orgány EU, jejich vyhlašování a vstup v platnost. |
| KEY POINTS | KLÍČOVÉ BODY |
| To exercise the EU’s competence, EU institutions may adopt different types of legal acts. A decision is a legal act binding in its entirety. A decision which specifies those to whom it is addressed is binding only on them. | Pro výkon pravomocí Unie mohou orgány EU přijímat různé druhy právních aktů. Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu. Pokud jsou v něm uvedeni ti, jimž je určeno, je závazné pouze pro ně. |
| A decision forms part of the EU’s secondary law. It is adopted by the EU institutions in accordance with the treaties. | Rozhodnutí je součástí sekundárního práva EU. Přijímají ho orgány EU v souladu se smlouvami. |
| An act that is binding in its entirety | Akt závazný v celém rozsahu. |
| According to Article 288 TFEU, a decision is binding in its entirety. A decision may be a legislative or a non-legislative act. | Podle článku 288 SFEU je rozhodnutí závazné v celém rozsahu. Rozhodnutí může být legislativní nebo nelegislativní akt. |
| Decisions are | Rozhodnutí jsou |
| legislative acts | legislativní akty |
| when they are adopted by: | , pokud je přijímají společně:Evropský parlament a Rada Evropské unie (řádný legislativní postup), |
| the European Parliament and the Council of the European Union (ordinary legislative procedure); | Parlament za účasti Rady (zvláštní legislativní postup), |
| the Parliament with the participation of the Council (special legislative procedure); | Rada za účasti Parlamentu (zvláštní legislativní postup). |
| the Council with the participation of the Parliament (special legislative procedure). | Rozhodnutí jsou |
| Decisions are | nelegislativní akty |
| non-legislative acts | , pokud nejsou přijaty v souladu s legislativním postupem. Může je přijímat například Evropská rada, Rada nebo Evropská komise. |
| when they are not adopted in accordance with legislative procedure. They may be adopted, for example, by the European Council, the Council or the European Commission. | Nelegislativní rozhodnutí mohou mít také formu aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. |
| Non-legislative decisions may also take the form of delegated and implementing acts. | Rozhodnutí určené konkrétnímu adresátovi |
| Decision with a specific addressee | Rozhodnutí může mít jednoho nebo více adresátů (jeden nebo více členských států EU, jednu nebo více společností nebo osob). Například pokud se Komise rozhodne, že určité společnosti uloží pokutu za zneužívání dominantního postavení na trhu, určí rozhodnutí této společnosti. |
| A decision may have one or more addressees (one or several EU Member States, one or several companies or individuals). For example, when the Commission decides to impose a fine on a company for abusing its dominant market position, it addresses its decision to that company. | Nelegislativní rozhodnutí, ve kterých je uvedeno, komu jsou určena, se oznamují těm, jimž jsou určena, a nabývají účinku tímto oznámením. Oznámení může být provedeno formou doporučeného dopisu s doručenkou. |
| A non-legislative decision which specifies to whom it is addressed must be notified to the party concerned, and it takes effect upon such notification. This notification may consist of the sending of a registered letter with acknowledgement of receipt. | Rozhodnutí určená jedné nebo více konkrétním osobám a společnostem mají přímý účinek, a lze se proti nim tudíž odvolat k vnitrostátním soudům. |
| Decisions addressed to one or several specific individuals and companies have direct effect and can therefore be invoked before national courts by the addressees. | Rozhodnutí určená konkrétnímu členskému státu nebo všem členským státům mohou mít též přímý účinek. To závisí na jejich povaze, okolnostech a formulaci. Formulace by měla být dostatečně jasná, nepodmíněná a přesná. Soudní dvůr Evropské unie uznává pouze „vertikální“ přímý účinek rozhodnutí určených jednomu nebo více členským státům. To znamená, že osoby se mohou dovolávat znění rozhodnutí pouze při sporu vůči členskému státu EU, jemuž je určeno, a ne vůči jiné osobě. |
| Decisions addressed to a specific Member State or all Member States as the addressee(s) may also have a direct effect. This depends on their nature, background and wording. The wording should be sufficiently clear, unconditional and precise. The Court of Justice of the European Union recognises only a ‘vertical’ direct effect of decisions addressed to one or several Member States. This means that individuals may rely on a decision only against the Member State to which it is addressed and not against another individual. | Rozhodnutí bez adresáta |
| Decisions without addressees | Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost už se v rozhodnutí nemusí uvádět, komu je určeno. Konkrétně článek 288 SFEU vysvětluje, že rozhodnutí může specifikovat, komu je určeno, zatímco bývalý článek 249 Smlouvy o založení Evropského společenství hovořil pouze o rozhodnutí, v kterém je uvedeno, komu je určeno. |
| Since the entry into force of the Lisbon Treaty, a decision no longer necessarily specifies to whom it is addressed. In particular, Article 288 TFEU clarifies that a decision may specify to whom it is addressed, while its predecessor (Article 249 of the Treaty establishing the European Community) referred only to a decision specifying to whom it is addressed. | Nelegislativní rozhodnutí se stala zejména základními právními akty v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). |
| Non-legislative decisions have in particular become the basic legal acts in the field of common foreign and security policy (CFSP). | Pro tyto účely a na základě Smlouvy o Evropské unii Evropská rada a Rada přijímají nelegislativní rozhodnutí (čl. 31 odst. 1 této smlouvy). |
| For these purposes and on the basis of the Treaty on European Union, the European Council and the Council adopt non-legislative decisions (Article 31(1) of this treaty). | Vyhlášení rozhodnutí a vstup v platnost |
| Publication of decisions and entry into force | Podle článku 297 SFEU se |
| Article 297 TFEU requires | legislativní rozhodnutí |
| legislative decisions | vyhlašují vÚředním věstníku Evropské unie |
| to be published in theOfficial Journal of the European Union | . Vstupují v platnost k datu, které je v nich uvedeno, a pokud žádné datum uvedeno není, 20. dnem od zveřejnění. Stejné pravidlo se uplatňuje na |
| . They enter into force on the date specified in them or, if no date is specified, on the 20th day following that of their publication. The same rule applies to | nelegislativní rozhodnutí |
| non-legislative decisions | , která |
| which | neurčují, komu jsou určena |
| do not specify to whom they are addressed | . |
| . | Rozhodnutí, ve kterých |
| A decision which | je uvedeno, komu jsou určena |
| specifies to whom it is addressed | |
| may also be published in the Official Journal. However, publication does not do away with the need for notification, which is the only way to ensure the act produces legal effects. | , mohou být také vyhlášena v Úředním věstníku. Takové vyhlášení ovšem neruší povinnost oznámit rozhodnutí adresátovi, což je jediný způsob, jak zajistit, aby akt nabyl právních účinků. |
| BACKGROUND | KONTEXT |
| For more information, see:Regulations, Directives and other acts ( | Další informace viz:Nařízení, směrnice a další právní akty ( |
| Europa website | internetové stránky Evropa |
| ). | ). |
| MAIN DOCUMENTS | HLAVNÍ DOKUMENTY |
| Consolidated version of the Treaty on the Functioning of the European Union — Part Six — Institutional and financial provisions — Title I — Institutional provisions — Chapter 2 — Legal acts of the Union, adoption procedures and other provisions — Section 1 — The legal acts of the Union — Article 288 (ex Article 249 TEC) (OJ C 202, 7.6.2016, pp. 171-172) | Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část šestá – Institucionální a finanční ustanovení – Hlava I – Institucionální ustanovení – Kapitola 2 – Právní akty Unie, postupy jejich přijímání a jiná ustanovení – Oddíl 1 – Právní akty Unie – Článek 288 (bývalý článek 249 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 171–172) |
| Consolidated version of the Treaty on the Functioning of the European Union — Part Six — Institutional and financial provisions — Title I — Institutional provisions — Chapter 2 — Legal acts of the Union, adoption procedures and other provisions — Section 2 — Procedures for the adoption of acts and other provisions — Article 297 (ex Article 254 TEC) (OJ C 202, 7.6.2016, p. 176) | Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část šestá – Institucionální a finanční ustanovení – Hlava I – Institucionální ustanovení – Kapitola 2 – Právní akty Unie, postupy jejich přijímání a jiná ustanovení – Oddíl 2 – Postupy přijímání aktů a jiná ustanovení – Článek 297 (bývalý článek 254 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 176) |
| last update 26.7.2021 | Poslední aktualizace 26.7.2021 |
