ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)

25. července 2018 ( *1 )

„Řízení o předběžné otázce – Maloobchodní prodej vysavačů – Štítek uvádějící energetickou třídu – Směrnice 2010/30/EU – Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013 – Vysavače – Použití dalších symbolů – Nekalé obchodní praktiky – Ochrana spotřebitelů – Směrnice 2005/29/ES – Článek 7 – Neupřesnění podmínek, za kterých je měřena energetická účinnost – Klamavé opomenutí“

Ve věci C‑632/16,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím voorzitter van de rechtbank van koophandel te Antwerpen (předseda obchodního soudu v Antverpách, Belgie) ze dne 6. července 2016, došlým Soudnímu dvoru dne 7. prosince 2016, v řízení

Dyson Ltd,

Dyson BV

proti

BSH Home Appliances NV,

SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),

ve složení T. von Danwitz, předseda senátu, A. Tizzano, místopředseda Soudního dvora vykonávající funkci soudce čtvrtého senátu, C. Vajda, K. Jürimäe a C. Lycourgos (zpravodaj), soudci,

generální advokát: H. Saugmandsgaard Øe,

vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 26. října 2017,

s ohledem na vyjádření předložená:

za Dyson BV a Dyson Ltd P. Maeyaertem a C. Van Wichelen, advocaten,

za BSH Home Appliances NV V. Raus a L. Depypere, advocaten,

za belgickou vládu J. Van Holm a P. Cottinem, jako zmocněnci,

za německou vládu T. Henzem a M. Hellmannem, jako zmocněnci,

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s F. Di Matteem, avvocato dello Stato,

za Evropskou komisi A. Cleenewerck de Crayencour a K. Talabér-Ritz, jakož i E. Manhaevem, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 22. února 2018,

vydává tento

Rozsudek

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů (Úř. věst. 2013, L 192, s. 1), jakož i článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 („směrnice o nekalých obchodních praktikách“) (Úř. věst. 2005, L 149, s. 22).

2

Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společnostmi Dyson Ltd a Dyson BV (dále jen společně „Dyson“) na jedné straně a BSH Home Appliances NV (dále jen „BSH“) na straně druhé ohledně nekalých obchodních praktik, jichž se měla dopustit společnost BSH, jelikož neinformovala o energetických výkonech vysavačů, které uvádí na trh, a na obaly vysavačů, které uvádí na trh, připojila i další informace než jen ty, které musí být povinně uvedeny na štítku o energetické třídě vysavačů, jehož provedení je obsaženo v příloze II nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 (dále jen „energetický štítek“).

Právní rámec

Právo Unie

Směrnice 2005/29

3

Článek 2 směrnice 2005/29 stanoví:

„Pro účely této směrnice se rozumí:

[…]

d)

‚obchodními praktikami vůči spotřebiteli‘ (dále také jen ‚obchodní praktiky‘) jednání, opomenutí, chování nebo prohlášení, obchodní komunikace včetně reklamy a uvedení na trh ze strany obchodníka přímo související s propagací, prodejem nebo dodáním produktu spotřebiteli;

[…]“

4

Článek 3 odst. 4 této směrnice stanoví:

„V případě rozporu mezi ustanoveními této směrnice a jinými pravidly [unijního práva], která upravují určité aspekty nekalých obchodních praktik, jsou tato jiná pravidla pro tyto určité aspekty rozhodná a použijí se.“

5

Článek 7 uvedené směrnice, nadepsaný „Klamavá opomenutí“, zní takto:

„1.   Obchodní praktika je považována za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést závažné [podstatné] informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí o obchodní transakci, čímž způsobí nebo může způsobit, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil.

2.   Za klamavé opomenutí je také považováno, pokud obchodník závažné [podstatné] informace uvedené v odstavci 1 zatají nebo poskytne nejasným, nesrozumitelným nebo dvojznačným způsobem nebo v nevhodný čas vzhledem k okolnostem popsaným v uvedeném odstavci anebo neuvede obchodní záměr obchodní praktiky, není-li patrný ze souvislosti a pokud to v obou případech vede nebo může vést k rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci, které by jinak neučinil.

3.   Pokud sdělovací prostředek, jímž se obchodní praktika šíří, klade omezení na prostor a čas, je třeba při rozhodování o tom, zda došlo k opomenutí informací, vzít v úvahu tato omezení i veškerá opatření, která obchodník přijal k zajištění přístupu spotřebitelů k informacím jinými prostředky.

4.   V případě výzvy ke koupi se za závažné [podstatné] považují tyto informace, nejsou-li patrné ze souvislosti:

a)

hlavní znaky produktu v rozsahu odpovídajícím danému sdělovacímu prostředku a produktu;

b)

adresa a totožnost obchodníka, například jeho obchodní firma, a případně adresa a totožnost obchodníka, jehož jménem jedná;

c)

cena včetně daní, nebo pokud z povahy produktu vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu, a případně i veškeré další poplatky za dopravu, dodání nebo poštovné, nebo pokud tyto poplatky nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další poplatky;

d)

ujednání o platebních podmínkách, dodání, plnění a vyřizování reklamací a stížností, pokud se odchylují od požadavků náležité profesionální péče;

e)

u produktů a obchodních transakcí, u kterých existuje právo na odstoupení nebo zrušení, existence takového práva.

5.   Požadavky na informace stanovené unijními právními předpisy v souvislosti s obchodní komunikací, včetně reklamy a uvádění na trh, jejichž demonstrativní výčet je uveden v příloze II, jsou považovány za podstatné.“

Směrnice 2010/30/EU

6

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (Úř. věst. 2010, L 153, s. 1) byla zrušena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. 2017, L 198, s. 1). V době rozhodné z hlediska skutečností sporu v původním řízení byla směrnice 2010/30 ještě v platnosti.

7

Body 5 a 8 odůvodnění směrnice 2010/30 uváděly:

„5)

Získání přesných, věcných a srovnatelných informací o specifické spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie by mělo ovlivnit konečného uživatele v tom smyslu, že při výběru dá přednost výrobkům s nižší spotřebou energie, nebo které nepřímo vedou k nižší spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů během používání, což bude nutit výrobce k opatřením ke snížení spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů u výrobků, které vyrábějí. Tím by se rovněž mělo nepřímo podpořit účinné využívání těchto výrobků s cílem přispět k cíli EU zvýšit energetickou účinnost o 20 %. Působením samotných tržních sil bez těchto informací nedojde k prosazení racionálního využívání energie a jiných hlavních zdrojů u těchto výrobků.

[…]

8)

Informace hrají klíčovou roli v působení tržních sil a je tedy nezbytné zavést jednotný energetický štítek u všech výrobků stejného typu a poskytnout potenciálním zákazníkům doplňující normalizované informace o nákladech na tyto výrobky, pokud jde o energii a spotřebu jiných hlavních zdrojů, a přijmout opatření k tomu, aby potenciální koneční uživatelé, kteří nevidí vystavený výrobek a nemají tedy ani příležitost vidět energetický štítek, rovněž obdrželi tyto informace. Aby byl energetický štítek účinný a úspěšný, měl by být pro konečné uživatele snadno rozpoznatelný, jednoduchý a výstižný. Pro tento účel by měla být jako základ zachována stávající podoba štítku s cílem informovat konečné uživatele o energetické účinnosti výrobků. Spotřeba energie a jiné informace vztahující se k výrobkům by měly být měřeny v souladu s harmonizovanými technickými normami a metodami.“

8

Článek 1 odst. 1 této směrnice stanovil:

„Tato směrnice stanoví rámec pro harmonizaci vnitrostátních opatření týkajících se zejména označování energetickými štítky a uvádění normalizovaných informací o výrobku jako prostředků, jak informovat konečné uživatele o spotřebě energie a případně jiných hlavních zdrojů během používání a o doplňujících informacích týkajících se výrobků spojených se spotřebou energie, což dává konečným uživatelům možnost volby výrobků s vyšší účinností.“

9

Článek 3 odst. 1 uvedené směrnice zněl takto:

„Členské státy zajistí, aby:

[…]

b)

s ohledem na výrobky, na něž se vztahuje tato směrnice, bylo zakázáno použití jiných štítků, značek, symbolů nebo nápisů, které nesplňují požadavky této směrnice a příslušných aktů v přenesené pravomoci, jestliže by mohly uvádět konečné uživatele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo případně jiných hlavních zdrojů během používání;

[…]“

10

Podle článku 4 téže směrnice:

„Členské státy zajistí, aby:

a)

informace týkající se spotřeby elektrické energie, jiných druhů energie a případně jiných hlavních zdrojů během používání a doplňující informace byly v souladu s akty v přenesené pravomoci podle této směrnice sděleny konečným uživatelům v informačním listu a na energetickém štítku výrobků nabízených k prodeji, k pronájmu, ke koupi na splátky nebo předváděných konečným uživatelům přímo či nepřímo jakýmkoli způsobem prodeje na dálku včetně po internetu;

[…]“

11

Článek 5 směrnice 2010/30 stanovil:

„Členské státy zajistí, aby:

a)

dodavatelé, kteří uvádějí na trh nebo do provozu výrobky, na které se vztahuje akt v přenesené pravomoci, dodávali energetický štítek a informační list v souladu s touto směrnicí a aktem v přenesené pravomoci;

[…]“

12

Článek 10 této směrnice zněl následovně:

„1.   Komise stanoví podrobnosti týkající se energetického štítku a informačního listu akty v přenesené pravomoci v souladu s články 11, 12 a 13 ve vztahu ke každému druhu výrobku v souladu s tímto článkem.

[…]

Ustanovení aktů v přenesené pravomoci týkající se informací o spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů během používání uváděných na energetickém štítku a v informačním listu umožní konečným uživatelům, aby se při koupi výrobku na základě větší informovanosti lépe rozhodli, a orgánům dohledu nad trhem, aby si ověřily, zda se výrobky shodují s poskytnutými informacemi.

[…]

4.   V aktech v přenesené pravomoci se uvedou zejména:

[…]

d)

provedení a obsah energetického štítku, jak je uvedeno v článku 4, přičemž provedení musí být v co nejvyšší míře jednotné u všech skupin výrobků a musí být ve všech případech jasně viditelné a čitelné. Ve formátu energetického štítku zůstane jako základ zachována klasifikace využívající stupnici písmen ‚A–G‘; stupně klasifikace odpovídají významné úspoře energie a nákladů z hlediska konečného uživatele.

[…]

g)

konkrétní obsah energetického štítku pro reklamu, dle potřeby včetně energetické třídy a jiných příslušných úrovní funkčnosti daného výrobku v čitelné a viditelné formě;

[…]“

Nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013

13

Bod 5 odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 uvádí:

„Toto nařízení by mělo stanovit jednotné provedení a obsah energetických štítků vysavačů“.

14

Článek 1 odst. 1 tohoto nařízení stanoví:

„Toto nařízení stanoví požadavky na uvádění spotřeby energie na energetických štítcích a poskytování doplňujících informací o výrobku u vysavačů napájených z elektrické sítě včetně hybridních vysavačů.“

15

Článek 3 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví:

„Dodavatelé zajistí, aby od 1. září 2014:

a)

každý vysavač byl dodán s tištěným štítkem majícím provedení a obsahujícím informace stanovené v příloze II;

[…]“

16

Článek 4 téhož nařízení stanoví:

„Obchodníci zajistí, aby od 1. září 2014:

a)

každý model prezentovaný v místě prodeje byl označen energetickým štítkem poskytnutým dodavateli podle čl. 3 umístěným na vnější straně spotřebiče nebo aby na spotřebiči byl štítek zavěšen takovým způsobem, aby byl zřetelně viditelný;

[…]“

17

Podle přílohy I nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 se třída energetické účinnosti vysavače stanoví v souladu s jeho roční spotřebou energie, jeho třída účinnosti čištění v souladu s jeho schopností odstraňování prachu a jeho třída emisí prachu v závislosti na jeho emisích prachu.

18

Příloha II tohoto nařízení upravuje provedení energetického štítku a vyjmenovává informace, které musí štítek uvádět, a to zejména třídu energetické účinnosti dotyčného modelu vysavače, třídu účinnosti čištění a jeho třídu emisí prachu. Dále upřesňuje, že provedení energetického štítku musí být v souladu s body 3.1., 3.2. nebo 3.3. této přílohy v závislosti na tom, zda se jedná o univerzální vysavač, vysavač na tvrdou podlahu nebo na koberce, a že odchylně, v případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena ekoznačka podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce [Evropské unie] (Úř. věst. 2010, L 27, s. 1) (dále jen „ekoznačka EU“), může být uvedena kopie uvedené ekoznačky.

Belgické právo

19

Na základě čl. VI.99 odst. 1 hospodářského zákoníku (Moniteur belge ze dne 29. března 2013, s. 19975), ve znění zákona ze dne 21. prosince 2013 (Moniteur belge ze dne 30. prosince 2013, s. 103506), jehož cílem je provést čl. 7 odst. 1 směrnice 2005/29, je obchodní praktika považována za klamavé opomenutí, pokud v daném kontextu a s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem, jakož i omezením sdělovacího prostředku opomene uvést podstatné informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje k rozhodování o obchodní transakci, čímž způsobí nebo může způsobit, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil.

Spor v původním řízení a předběžné otázky

20

Společnosti Dyson i BSH uvádějí na trh vysavače, které musí být v souladu s nařízením v přenesené pravomoci č. 665/2013 při jejich prodeji vybaveny energetickým štítkem. Tento štítek odráží výsledky testů, které jsou prováděny s prázdným zásobníkem. Dyson vytýká společnosti BSH zejména to, že uvedla spotřebitele v omyl a že se dopustila nekalých obchodních praktik. V této souvislosti podala u předkládajícího soudu, kterým je voorzitter van de rechtbank van koophandel te Antwerpen (předseda obchodního soudu v Antverpách, Belgie), žalobu.

21

Předkládající soud v první řadě odmítá tvrzení společnosti Dyson, podle kterého se společnost BSH dopustila nekalé obchodní praktiky tím, že na energetických štítcích vysavačů, které uvádí na trh, označila energetickou třídu A. Podle překládajícího soudu totiž testy, které byly provedeny s prázdným zásobníkem, k takové klasifikaci vedou a tento test je podle něj jediným, který umožňuje vyhodnotit roční spotřebu energie vysavačů.

22

Předkládající soud má však ve druhé řadě za to, že společnost Dyson správně tvrdí, že testy provedené s prázdným zásobníkem neodpovídají obvyklému používání vysavače a neumožňují porovnat spotřebiče, které fungují na základě různých principů, tedy na jedné straně takové spotřebiče, které uvádí na trh BSH a které jsou vybaveny prachovým sáčkem, jehož póry se zanášejí v závislosti na délce jeho používání, což nutí motor, aby vyvinul vyšší příkon, a na straně druhé vysavače značky Dyson, které takovým sáčkem vybaveny nejsou, takže jejich používání nemá vliv na příkon, který musí motor vyvinout. Podle předkládajícího soudu tedy vyvstává otázka, zda společnost BSH uvedla spotřebitele v omyl, když nesdělila použitou metodu testu.

23

V této souvislosti předkládající soud uvádí, že společnost BSH pouze respektuje nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013. Toto nařízení velmi přesně upravuje energetické štítky a údaje, které musí uvádět, takže společnost BSH musí při vymezení informací, které spotřebitelům poskytuje, dodržovat meze tohoto komunikačního prostředku. S ohledem na čl. 7 odst. 1 a 3 směrnice 2005/29 je podle názoru uvedeného soudu třeba zkoumat, zda BSH měla určitou volnost při rozhodování, které informace ohledně energetické spotřeby uvede na spotřebičích, jež uvádí na trh.

24

Předkládající soud dále konstatuje, že kromě energetického štítku, který ukládá nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013, používá BSH na svých vysavačích další symboly, a to zejména zelený štítek „Energy A“ uvádějící, že vysavač dosáhl v oblasti energetické účinnosti celkově třídy A, oranžový štítek „AAAA Best rated: A in all classes“ uvádějící, že vysavač dosáhl třídy A, pokud jde o schopnost čištění jak koberců, tak i tvrdých podlah, energetickou účinnost a emise prachu z vysavače, jakož i černý štítek „class A Performance“ uvádějící, že vysavač dosáhl třídy A ohledně schopnosti odstraňování prachu z koberce.

25

Uvedený soud poukazuje na to, že společnost BSH tak poskytuje informace, které jsou již plně sdělovány energetickým štítkem, a má pochybnosti o tom, zda nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 takový postup umožňuje.

26

Za těchto okolností se voorzitter van de rechtbank van koophandel te Antwerpen (předseda obchodního soudu v Antverpách, Belgie) rozhodl přerušit řízení a položit Soudním dvoru následující předběžné otázky:

„1)

Lze striktní dodržení nařízení [v přenesené pravomoci č. 665/2013] (bez doplnění takového štítku, jako je štítek definovaný v příloze II tohoto nařízení o informace o podmínkách zkoušek, které vedly k zařazení do třídy energetické účinnosti podle přílohy I) považovat za klamavé opomenutí ve smyslu článku 7 směrnice [2005/29]?

2)

Vylučuje nařízení [v přenesené pravomoci č. 665/2013] doplnění štítku o další symboly sdělující tytéž informace?“

K předběžným otázkám

K první otázce

27

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda článek 7 směrnice 2005/29 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že spotřebiteli nebyly poskytnuty informace o podmínkách testu, jehož výsledkem je energetická klasifikace uvedená na energetickém štítku, představuje „klamavé opomenutí“ ve smyslu tohoto ustanovení.

28

Úvodem je třeba připomenout, že směrnice 2005/29 má stanovit jednotná pravidla týkající se nekalých obchodních praktik vůči spotřebitelům s cílem přispět k řádnému fungování vnitřního trhu a dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele (rozsudek ze dne 26. října 2016, Canal Digital Danmark, C‑611/14EU:C:2016:800, bod 25).

29

V tomto rámci představuje skutečnost, že jsou na energetickém štítku uvedeny pouze informace požadované nařízením v přenesené pravomoci č. 665/2013, aniž jsou upřesněny podmínky, za kterých byla změřena energetická účinnost vysavače, „obchodní praktiku“ ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 2005/29.

30

Pojem „obchodní praktiky“ je totiž definován pomocí obzvláště široké formulace, jelikož předmětné praktiky musí být obchodní povahy, to znamená, že musí vycházet ze strany obchodníka, a dále musí přímo souviset s propagací, prodejem nebo dodáním jejich produktů spotřebiteli (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. října 2013, RLvS, C‑391/12EU:C:2013:669, bod 37).

31

Sdělení informací o energetické účinnosti výrobku nabízeného v maloobchodním prodeji nebo nesdělení takových informací, představuje přitom, pokud pochází od obchodníka, obchodní praktiku, která přímo souvisí s prodejem uvedeného výrobku spotřebitelům. Jak uvedl generální advokát v bodě 77 stanoviska, v této souvislosti nezáleží na tom, zda jsou dotčené informace nepříznivé z hlediska zájmů obchodníka, nebo že obchodník sdělil tyto informace, aby dostál ustanovením nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013.

32

Pokud jde zaprvé o neuvedení informací o podmínkách provedených testů na energetickém štítku, je třeba uvést, že čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29 stanoví, že v případě rozporu mezi ustanoveními této směrnice a jinými pravidly unijního práva, která upravují určité aspekty nekalých obchodních praktik, jsou tato jiná pravidla pro tyto určité aspekty rozhodná a použijí se.

33

V daném případě představují směrnice 2010/30 a nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 pravidla unijního práva upravující určité aspekty nekalých obchodních praktik ve smyslu čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29. I když zejména z bodů 5 a 8 odůvodnění směrnice 2010/30 vyplývá, že jejich prvotním cílem je ochrana životního prostředí, nic to nemění na to, že cíl, kterým je poskytovat přesné, věcné a srovnatelné informace o specifické spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie prostřednictvím jednotného energetického štítku, jímž musí obchodník opatřit výrobek nabízený v maloobchodním prodeji, přispívá k ochraně spotřebitele.

34

Pokud tedy dojde k rozporu mezi článkem 7 směrnice 2005/29 na jedné straně a ustanoveními směrnice 2010/30, jakož i nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 na straně druhé, budou v souladu s čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29 použita posledně uvedená ustanovení.

35

V této souvislosti je třeba konstatovat, že směrnice 2010/30 a nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 musejí být vykládány v tom smyslu, že na energetický štítek nelze doplnit žádnou informaci o podmínkách, za kterých byla určena energetická účinnost vysavačů.

36

V bodě 8 odůvodnění směrnice 2010/30 je totiž uvedeno, že pro všechny výrobky stejného typu je nezbytné zavést jednotný energetický štítek. Tento cíl uniformity je proveden prostřednictvím čl. 1 odst. 1, článku 4 a čl. 10 odst. 4 písm. d) a g) uvedené směrnice, podle nichž uvedená směrnice stanoví rámec pro harmonizaci vnitrostátních opatření týkajících se informování konečných uživatelů o spotřebě energie zejména prostřednictvím štítků a jednotných informací a ukládá členským státům povinnost, aby zajistily poskytnutí informací o spotřebě elektrické energie během používání spotřebiče prostřednictvím štítku, jehož provedení a specifický obsah musejí být určeny aktem v přenesené pravomoci, tedy pokud jde o vysavače, nařízením v přenesené pravomoci č. 665/2013.

37

Jak vyplývá z bodu 8 odůvodnění a článku 10 směrnice 2010/30, sjednocení podoby energetického štítku a údajů na něm obsažených, jakož i jeho jednoduchý a výstižný charakter mají ve prospěch konečného uživatele umožnit lepší čitelnost a porovnatelnost informací, které jsou v něm obsaženy.

38

Kromě toho vyplývá z pátého bodu odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013, že tento akt má stanovit jednotné provedení a obsah štítků na vysavačích.

39

Provedení a obsah tohoto štítku jsou přesně stanoveny v příloze II uvedeného nařízení. Uvedená příloha navíc uvádí, že odchylně od provedení energetického štítku, který přesně definuje, lze na uvedený štítek doplnit pouze kopii unijní ekoznačky, pokud dotyčný model spotřebiče takovou značku získal.

40

Nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 vykládané ve světle směrnice 2010/30 brání proto tomu, aby byly na energetický štítek doplněny jiné údaje kromě případné kopie unijní ekoznačky.

41

Z tohoto zákazu vyplývá, že na základě čl. 3 odst. 4 směrnice 2005/29 se její článek 7 nepoužije na případ, kdy na energetickém štítku chybí informace o podmínkách, za kterých byly provedeny testy energetické účinnosti vysavačů.

42

Pokud jde zadruhé o absenci informací o podmínkách provedení testů na jiném místě než na energetickém štítku, je třeba konstatovat, že podle čl. 7 odst. 1 směrnice 2005/29 je obchodní praktika považována za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést podstatné informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí o obchodní transakci, čímž způsobí nebo může způsobit, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil. Z pátého odstavce uvedeného článku navíc vyplývá, že informace stanovené unijními právními předpisy v souvislosti s obchodní komunikací, včetně reklamy a uvádění na trh, jsou považovány za podstatné.

43

V projednávaném případě nelze podmínky, za kterých byla určena energetická účinnost dotyčného typu vysavače, považovat za informace, které jsou pro průměrného spotřebitele podstatné.

44

Směrnice 2010/30 totiž za účelem informování konečných uživatelů o spotřebě energie některých výrobků během jejich používání stanovila použití jednotného energetického štítku a nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 stanovilo taxativní výčet informací o spotřebě energie vysavačů během jejich používání, které musí být prostřednictvím uvedeného energetického štítku sděleny průměrným spotřebitelům, aniž ukládá, aby na něm byly uvedeny podmínky, za nichž byla změřena energetická účinnost. Je tedy třeba dospět k závěru, že ze směrnice 2010/30 ve spojení s nařízením v přenesené pravomoci č. 665/2013 vyplývá, že takovou informaci nelze považovat za podstatnou pro průměrného spotřebitele.

45

Neuvedení podmínek, za nichž byly provedeny zkoušky energetické účinnosti vysavače, nemůže proto představovat klamavé opomenutí ve smyslu článku 7 směrnice 2005/29.

46

Z výše uvedeného vyplývá, že na první otázku je třeba odpovědět tak, že článek 7 směrnice 2005/29 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že spotřebiteli nebyly poskytnuty informace o podmínkách testu, jehož výsledkem je energetická klasifikace uvedená na energetickém štítku, nepředstavuje „klamavé opomenutí“ ve smyslu tohoto ustanovení.

Ke druhé otázce

47

Nejprve je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora přísluší Soudnímu dvoru, aby v rámci spolupráce s vnitrostátními soudy zavedené článkem 267 SFEU poskytl předkládajícímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen, a že z tohoto hlediska přísluší Soudnímu dvoru případně přeformulovat otázku, která je mu položena (rozsudek ze dne 21. prosince 2016, Ucar a Kilic, C‑508/15 a C‑509/15EU:C:2016:986 C‑157/15EU:C:2016:986, bod 51 a citovaná judikatura).

48

V projednávaném případě je nesporné, že nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013, které vyžaduje, aby byl energetickým štítkem opatřen každý vysavač uváděný do maloobchodního prodeje, musí být vykládáno ve světle ustanovení směrnice 2010/30, která je jeho základem. Druhá otázka, která se týká nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013, musí být tedy přeformulována tak, aby se vztahovala i na směrnici 2010/30.

49

Z předkládacího rozhodnutí navíc vyplývá, že v projednávaném případě společnost BSH upevnila na obal vysavačů, které uvádí na trh, vedle energetického štítku, několik štítků nebo symbolů, které nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 nestanoví, a to zejména zelený štítek s údajem „Energy A“, oranžový štítek s údajem „AAAA Best rated: A in all classes“ a černý štítek s vyobrazením koberce a s údajem „Class A Performance“.

50

Je tedy třeba mít za to, že podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 ve spojení se směrnicí 2010/30 musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby byly jinde než na energetickém štítku připojeny další štítky či symboly, které připomínají informace zmíněné na uvedeném energetickém štítku.

51

Článek 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2010/30 stanoví, že použití zejména štítků nebo symbolů jinde než na energetickém štítku je zakázáno, pokud zaprvé tyto štítky nebo symboly nesplňují požadavky uvedené směrnice nebo příslušných aktů v přenesené pravomoci, tedy v daném případě nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013, a pokud by zadruhé toto použití mohlo uvést konečného uživatele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo případně jiných hlavních zdrojů během používání elektrického spotřebiče. Podle tohoto článku se tedy takový zákaz odvíjí od ověření obou těchto podmínek.

52

Vzhledem k tomu, že štítky nebo symboly použité společností BSH na obale vysavačů, které uvádí na trh, nejsou upraveny nařízením v přenesené pravomoci č. 665/2013, je nutno vycházet z toho, že nesplňují požadavky uvedeného nařízení. Z toho vyplývá, že jejich použití je zakázáno, pokud mohou uvést konečného spotřebitele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie během jeho používání.

53

Předkládající soud musí s ohledem na všechny relevantní skutečnosti určit, zda použití štítků nebo symbolů ze strany společnosti BSH k takovému riziku vede.

54

Z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že v rámci řízení o předběžné otázce je sice nakonec věcí vnitrostátního soudu, aby posoudil skutkové okolnosti, avšak Soudní dvůr, který má poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečné odpovědi, má pravomoc poskytnout vodítka opírající se o spis ve věci v původním řízení, jakož i o vyjádření, která mu byla předložena a jež předkládajícímu soudu umožní rozhodnout (rozsudek ze dne 5. června 2014, I, C‑255/13EU:C:2014:1291, bod 55 a citovaná judikatura).

55

V tomto ohledu je třeba upřesnit, že již ze znění čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2010/30 vyplývá, že uvedený soud musí kritérium uvedené v bodě 52, které je určeno k ochraně konečného spotřebitele proti jakémukoli riziku omylu nebo nejasností ohledně spotřeby energie během používání dotčeného elektrického spotřebiče, použít striktně. Striktní použití uvedeného kritéria je potvrzeno cílem ochrany životního prostředí, který – jak bylo připomenuto v bodě 33 tohoto rozsudku – uvedená směrnice sleduje.

56

Kromě toho je nutno poznamenat, že v rámci směrnice 2005/29 je hodnotícím kritériem, jež má být použito pro klamavou obchodní praktiku, kritérium průměrného spotřebitele, který má s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný (rozsudky ze dne 12. května 2011, Ving Sverige, C‑122/10EU:C:2011:299, bod 22, a ze dne 26. října 2016, Canal Digital Danmark, C‑611/14EU:C:2016:800, bod 39). Propojenost otázek odůvodňuje, aby bylo toto hodnotící kritérium použito rovněž v rámci posouzení rizika omylu nebo nejasností uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2010/30.

57

V této souvislosti nemůže k vyloučení existence takového rizika postačovat pouhá okolnost, že štítky nebo symboly použité společností BSH odkazují na informace, které již byly uvedeny na energetickém štítku. Symboly použité společností BSH nejsou totiž graficky totožné se symboly používanými na energetickém štítku a některé štítky nebo symboly použité společností BSH opakují stejnou informaci, přestože používají pro každý štítek odlišnou grafiku, což by mohlo vyvolat dojem, že se v každém z těchto případů jedná o různé informace.

58

Na druhou otázku je tedy třeba odpovědět tak, že nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2010/30 musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby byly jinde než na energetickém štítku připojeny štítky či symboly, které připomínají informace zmíněné na uvedeném energetickém štítku, jestliže použití takového štítku může uvádět konečného uživatele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie vysavače uváděného do maloobchodního prodeje během jeho používání, což musí s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a s přihlédnutím k vnímání průměrného spotřebitele, který má s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, určit předkládající soud.

K nákladům řízení

59

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

 

Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:

 

1)

Článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že spotřebiteli nebyly poskytnuty informace o podmínkách testu, jehož výsledkem je energetická klasifikace uvedená na štítku informujícím o energetické třídě vysavačů, jehož provedení je upraveno v příloze II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 3010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů, nepředstavuje „klamavé opomenutí“ ve smyslu tohoto ustanovení.

 

2)

Nařízení v přenesené pravomoci č. 665/2013 ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby byly jinde než na štítku uvádějícím energetickou třídu vysavačů, jehož provedení je upraveno v příloze II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013, připojeny štítky či symboly, které připomínají informace zmíněné na uvedeném energetickém štítku, jestliže použití takového štítku může uvádět konečného uživatele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie vysavače uváděného do maloobchodního prodeje během jeho používání, což musí s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a s přihlédnutím k vnímání průměrného spotřebitele, který má s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, určit předkládající soud.

 

Podpisy.


( *1 ) – Jednací jazyk: nizozemština.