ROZSUDEK TRIBUNÁLU (čtvrtého senátu)

23. září 2020 ( *1 )

„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči Sýrii – Zmrazení finančních prostředků – Nesprávné posouzení – Právo na vlastnictví – Proporcionalita – Poškození dobré pověsti – Určení kritérií pro zařazení na seznam“

Ve věci T‑510/18,

Khaled Kaddour, s bydlištěm v Damašku (Sýrie), zastoupený V. Davies a V. Wilkinson, solicitors, R. Blakeleyem, barrister, a M. Lester, QC,

žalobce,

proti

Radě Evropské unie, zastoupené V. Piessevauxem a T. Haas, jako zmocněnci,

žalované,

jejímž předmětem je návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/778 ze dne 28. května 2018, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2018, L 131, s. 16), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2018/774 ze dne 28. května 2018, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2018, L 131, s. 1), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce,

TRIBUNÁL (čtvrtý senát),

ve složení S. Gervasoni, předseda, L. Madise a J. Martín y Pérez de Nanclares (zpravodaj), soudci,

vedoucí soudní kanceláře: E. Artemiou, radová,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 5. března 2020,

vydává tento

Rozsudek ( 1 )

I. Skutečnosti předcházející sporu

1

Žalobce, Khaled Kaddour, je podnikatelem syrské státní příslušnosti, jenž provozuje obchodní činnost mimo jiné v oblasti telekomunikací a ropném průmyslu.

[omissis]

B.   K opětovnému zařazení a ponechání jména žalobce na seznamech osob, na něž se vztahují omezující opatření

[omissis]

20

Dne 12. října 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/1836, kterým se mění rozhodnutí 2013/255 (Úř. věst. 2015, L 266, s. 75). Téhož dne přijala nařízení (EU) 2015/1828, kterým se mění nařízení č. 36/2012 (Úř. věst. 2015, L 266, s. 1).

21

Podle bodu 6 odůvodnění rozhodnutí 2015/1836 „Rada dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, jak těsně syrský režim kontroluje hospodářství, je úzký okruh předních podnikatelů působících v Sýrii schopen udržet si svůj status pouze v situaci, kdy jsou úzce napojeni na tento režim, využívají jeho podpory a mají v jeho rámci vliv“, a „Rada se domnívá, že by měla stanovit omezující opatření s cílem uložit omezení vstupu a zmrazit veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, jež náleží těmto předním podnikatelům působícím v Sýrii, jak je určila Rada a jsou uvedeni v příloze I, nebo jsou jimi vlastněny, drženy či kontrolovány, aby se těmto osobám zabránilo v poskytování materiální či finanční podpory režimu, a prostřednictvím jejich vlivu zvýšit tlak na režim samotný, aby změnil své represivní politiky“.

22

Znění článků 27 a 28 rozhodnutí 2013/255 bylo změněno rozhodnutím 2015/1836. Tyto články nyní upravují omezení vstupu na území a průjezdu přes území členských států a zmrazení finančních prostředků „předním podnikatelům působícím v Sýrii“, ledaže je k dispozici „dostatek informací o tom, že [tyto osoby] nejsou či již dále nejsou s režimem spjaty, nemají na něj žádný vliv ani [nebo] nepředstavují skutečné riziko obcházení“.

23

Nařízením 2015/1828 bylo mimo jiné změněno znění článku 15 nařízení č. 36/2012, aby do něj byla začleněna nová kritéria pro zařazení na seznam definovaná rozhodnutím 2015/1836 a vložená do rozhodnutí 2013/255.

[omissis]

2. K důvodům pro zařazení na seznam a stanovení kritérií pro zařazení na seznam

66

Vzhledem k tomu, že žalobce a Rada diskutovali na jednání otázku, zda bylo jméno žalobce ponecháno na předmětných seznamech na základě dvou, či tří důvodů pro zařazení, považuje Tribunál za nezbytné uvést následující upřesnění.

67

V projednávané věci, jak vyplývá z bodu 27 výše, nebyly důvody pro zařazení jména žalobce na předmětné seznamy oproti rozhodnutí 2016/850 a prováděcímu nařízení 2016/840 změněny a jsou následující:

„Přední syrský podnikatel vlastnící podíly nebo působící v odvětví telekomunikací, ropném a plastikářském průmyslu a mající úzké obchodní vztahy s Máherem Asádem.

Prostřednictvím svých obchodních činností má prospěch ze syrského režimu a podporuje jej.

Spolupracovník Máhera Asáda, a to i prostřednictvím obchodních činností.“

68

Podle čl. 28 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836:

„1.   „Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náleží osobám odpovědným za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii, osobám a subjektům, které mají prospěch z tohoto režimu nebo které jej podporují, a osobám a subjektům s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v přílohách I a II, nebo které jsou těmito osobami nebo subjekty vlastněny, drženy či kontrolovány.

2.   V souladu se závěry a rozhodnutími učiněnými Radou v souvislosti se situací v Sýrii podle 5. až 11. bodu odůvodnění se zmrazují veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náleží:

a)

předním podnikatelům působícím v Sýrii; […]

3.   Osoby, subjekty a orgány spadající do některé z kategorií uvedených v odstavci 2 se nezařadí na seznam osob a subjektů uvedený v příloze I nebo se na tomto seznamu neponechají, je-li k dispozici dostatek informací o tom, že nejsou či již dále nejsou s režimem spjaty, nemají na něj žádný vliv [nebo] nepředstavují skutečné riziko obcházení.“

69

Znění čl. 15 odst. 1 písm. a), odst. 1a písm. a) a odst. 1b nařízení č. 36/2012, ve znění nařízení 2015/1828, je takřka totožné.

70

S ohledem na formulaci důvodů pro zařazení jména žalobce na seznam a na formulaci kritérií pro zařazení na seznam je třeba mít za to, že v projednávané věci byly vůči žalobci uplatněny tři důvody pro zařazení na seznam. První pododstavec, který odpovídá prvnímu důvodu, se týká postavení dané osoby jakožto předního podnikatele působícího v Sýrii, druhý pododstavec, který odpovídá druhému důvodu, se týká prospěchu ze syrského režimu a jeho podpory a třetí pododstavec, který odpovídá třetímu důvodu, se týká spojení se syrským režimem.

71

Z toho plyne, že první důvod pro zařazení jména žalobce na předmětné seznamy je založen na právním kritériu definovaném v čl. 28 odst. 2 písm. a) rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836, a v čl. 15 odst. 1a písm. a) nařízení č. 36/2012, ve znění nařízení 2015/1828 (kritérium předního podnikatele působícího v Sýrii), a že druhý a třetí důvod pro zařazení jména žalobce jsou založeny na právním kritériu definovaném v čl. 28 odst. 1 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836, a v čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení č. 36/2012, ve znění nařízení 2015/1828 (kritérium spojení s režimem), a to buď z důvodu, že má ze syrského režimu prospěch a že tento režim podporuje, nebo z důvodu své vazby na M. Asáda, klíčové postavy syrského režimu.

72

Vzhledem k tomu, že Rada na jednání uvedla, že odkaz na prospěch ze syrského režimu a na podporu uvedeného režimu nelze vykládat jako třetí důvod pro zařazení jména žalobce na předmětné seznamy, čemuž žalobce neoponoval, považuje Tribunál za účelné uvést následující vysvětlení.

73

Prospěch ze syrského režimu nebo jeho podpora představuje samostatné právní kritérium stanovené v čl. 28 odst. 1 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836, které je v tomto ohledu třeba odlišovat od kritéria „předních podnikatelů působících v Sýrii“, stanoveného v čl. 28 odst. 2 písm. a) uvedeného rozhodnutí, nebo od kritéria spojení s příslušníky uvedeného režimu, stanoveného v čl. 28 odst. 1 téhož rozhodnutí.

74

To vyplývá ze samotného znění článku 28 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836. Tento článek v odstavci 1 stanoví zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů třem kategoriím osob, a sice zaprvé osobám odpovědným za násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu, zadruhé osobám, které mají prospěch z tohoto režimu nebo které jej podporují, a zatřetí osobám s nimi spojeným. V odstavci 2 stanoví zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů celé řadě kategorií osob, mimo jiné předním podnikatelům působícím v Sýrii. Odstavce 1 a 2 článku 28 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836, se tedy v zásadě vztahují na různé kategorie osob, což je potvrzeno možností, kterou mají pouze osoby, na které se vztahuje čl. 28 odst. 2 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836, dovolávat se odstavce 3 tohoto ustanovení, který jim za určitých podmínek umožňuje, aby jejich jméno nebylo zařazeno nebo ponecháno na předmětných seznamech.

75

Doslovný výklad tohoto ustanovení je v souladu s kontextem, v němž bylo přijato, a cílem, jejž sleduje (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 17. listopadu 1983, Merck, 292/82, EU:C:1983:335, bod 12, a ze dne 10. března 2005, easyCar, C‑336/03, EU:C:2005:150, bod 21). Je totiž třeba nejprve připomenout, že z bodu 5 odůvodnění rozhodnutí 2015/1836 vyplývá, že Rada zavedla řadu kategorií osob, jež byly vloženy do čl. 28 odst. 2 rozhodnutí 2013/255, s cílem dále rozvinout již existující omezující opatření, která hodlá ponechat v platnosti, s tím, že zachová svůj cílený a diferencovaný přístup. Jasně tak vyjádřila vůli doplnit kritéria pro zařazení na seznam ke kritériím již existujícím a upraveným v čl. 28 odst. 1 rozhodnutí 2013/255. Dále je třeba uvést, že se rozhodnutí 2015/1836, kterým byl vložen odstavec 3 článku 28 rozhodnutí 2013/255, mělo vztahovat pouze na tyto nové kategorie osob, jak vyplývá z bodu 14 odůvodnění uvedeného rozhodnutí. A konečně je třeba poukázat na to, že možnost poskytnutá článkem 28 odst. 3 rozhodnutí 2013/255 neměla v článku 28 uvedeného rozhodnutí před změnou provedenou rozhodnutím 2015/1836 žádný ekvivalent.

76

Skutečnost, že článek 28 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836, stanoví různé kategorie osob, ještě neznamená, že určitá osoba nemůže spadat do několika kategorií. Naproti tomu to znamená, že pokud se Rada rozhodne zařadit nebo ponechat jméno osoby na předmětných seznamech, musí na základě důkazů, které má k dispozici, určit jednu nebo více kategorií, do kterých tato osoba může spadat. V tomto ohledu se musí zabývat tím, jaké kritérium nebo jaká kritéria hodlá uplatnit pro účely zařazení nebo ponechání jména osoby na předmětných seznamech, a otázkou, zda má k dispozici soubor dostatečně konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů, který je s to prokázat opodstatněnost každého z důvodů pro zařazení, založených na kritériu nebo kritériích, která si zvolila.

77

V tomto ohledu nelze vyloučit, že se důvody pro zařazení určité osoby na seznam do určité míry překrývají v tom smyslu, že určitá osoba může být kvalifikována jako přední podnikatel působící v Sýrii a považována za osobu, která má v rámci svých činností prospěch ze syrského režimu nebo tento režim prostřednictvím týchž činností podporuje. To vyplývá právě z toho, jak je uvedeno v bodě 6 odůvodnění rozhodnutí 2015/1836, že úzké napojení na syrský režim a jeho podpora ze strany této kategorie osob jsou jedním z důvodů, proč se Rada rozhodla tuto kategorii vytvořit. To však nemění nic na tom, že se i v tomto případě jedná o odlišná kritéria.

78

Judikaturou již totiž bylo uznáno, že rozhodnutím 2015/1836 bylo jakožto objektivní, samostatné a dostatečné kritérium zavedeno kritérium „předních podnikatelů působících v Sýrii“, takže Rada již není povinna prokazovat existenci spojení mezi touto kategorií osob a syrským režimem ani souvislost mezi touto kategorií osob a jejich podporou tohoto režimu nebo prospěchem z něj, neboť skutečnost, že přední podnikatel působí v Sýrii, je dostatečná pro uplatnění předmětných omezujících opatření vůči dané osobě (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 11. září 2019, HX v. Rada, C‑540/18 P, nezveřejněný, EU:C:2019:707, bod 38; ze dne 4. dubna 2019, Sharif v. Rada, T‑5/17, EU:T:2019:216, body 5556, a usnesení ze dne 11. září 2019, Haswani v. Rada, T‑231/15 RENV, nezveřejněné, EU:T:2019:589, bod 56).

79

Z toho plyne, že pokud se Rada rozhodne zařadit na seznam jméno osoby z důvodu jejího postavení jakožto předního podnikatele působícího v Sýrii, není povinna v odůvodnění zařazení této osoby na seznam uvádět, že má prospěch ze syrského režimu nebo že tento režim podporuje. Pokud tak učiní, znamená to, že vůči němu hodlá uplatnit také kritérium stanovené v čl. 28 odst. 1 rozhodnutí 2013/255. Tento výklad může nejlépe zaručit užitečný účinek každého z odstavců článku 28 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836, a umožnit zařazeným osobám přesně určit, na základě kterých kritérií bylo jejich jméno zařazeno nebo ponecháno na předmětných seznamech.

80

Pokud tedy Rada v odůvodnění pro zařazení jména určité osoby na seznam výslovně uvádí prospěch ze syrského režimu nebo jeho podporu, znamená to, že Rada musí prostřednictvím souboru konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů prokázat, jak dotyčná osoba syrský režim podporuje nebo jakým způsobem z něj má prospěch. V tomto smyslu je třeba uvést, že i když se Rada domnívá, že prospěch ze syrského režimu nebo jeho podpora vyplývají z činností vykonávaných osobou, která je mimo jiné kvalifikována jako přední podnikatel působící v Sýrii, důkazy, kterými by Rada měla disponovat a jež by měla předložit k prokázání existence prospěchu nebo podpory, nejsou nutně stejné jako důkazy umožňující prokázat postavení „předních podnikatelů působících v Sýrii“.

81

Z toho vyplývá, že na rozdíl od toho, co tvrdila Rada, musí být v projednávané věci odkaz na prospěch plynoucí ze syrského režimu a na podporu, kterou žalobce poskytl uvedenému režimu, vykládán jako důvod pro zařazení jména žalobce na předmětné seznamy, který se liší od důvodu týkajícího se jeho postavení jakožto předního podnikatele působícího v Sýrii a důvodu týkajícího se jeho spojení s klíčovou osobností syrského režimu. Rada tedy musí být schopna prostřednictvím souboru dostatečně konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů prokázat opodstatněnost uvedeného důvodu.

82

Po tomto upřesnění a vyjasnění je třeba ověřit, zda se Rada v projednávané věci dopustila – jak tvrdí žalobce – nesprávného posouzení, když rozhodla, že žalobcovo jméno zůstane na předmětných seznamech ponecháno.

3. K nesprávnému posouzení

[omissis]

88

Rada v podstatě připomíná, že jméno žalobce bylo ponecháno na předmětných seznamech napadenými akty na základě týchž důvodů, jaké byly uvedeny v rozhodnutí 2016/850 a v prováděcím nařízení 2016/840. Přitom pokud jde o tyto akty z roku 2016, je podle Rady třeba uvést, že Tribunál v rozsudku ze dne 31. května 2018, Kaddour III (T‑461/16, EU:T:2018:316, bod 102), rozhodl, že důkazy, z nichž Rada vycházela při ponechání zařazení žalobce na předmětných seznamech, představují soubor nepřímých důkazů umožňující odůvodnit takové opětovné zařazení na seznamy. Žalobce mimoto podle Rady nepředložil žádnou skutečnost, která by mohla zpochybnit závěry Tribunálu, jež vyplývají z rozsudku ze dne 31. května 2018, Kaddour III (T‑461/16, EU:T:2018:316).

89

Je tedy třeba posoudit, jaký dopad na analýzu tohoto žalobního důvodu má rozsudek ze dne 31. května 2018, Kaddour III (T‑461/16, EU:T:2018:316), ale rovněž rozsudek ze dne 26. října 2016, Kaddour II (T‑155/15, nezveřejněný, EU:T:2016:628), neboť v obou uvedených rozsudcích byly analyzovány důkazy uvedené v tomto řízení.

90

V tomto ohledu je třeba uvést, že čl. 30 odst. 3 rozhodnutí 2013/255 a čl. 32 odst. 3 nařízení č. 36/2012 stanoví, že jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada rozhodnutí přezkoumá a dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt nebo orgán o této skutečnosti vyrozumí. Kromě toho v souladu s čl. 32 odst. 4 uvedeného nařízení se předmětné seznamy pravidelně a alespoň jednou za dvanáct měsíců přezkoumávají.

91

Z těchto ustanovení ve vzájemném spojení vyplývá, že Rada může při jakémkoliv přezkumu před přijetím aktů, kterými se ponechává jméno určité osoby na předmětných seznamech, ba i kdykoliv ověřit na základě podstatných důkazů či připomínek, které jsou jí předloženy, zda se skutková situace od původního zařazení jména žalobce nebo od předchozího přezkumu změnila tak, že jeho zápis již není odůvodněný (v tomto smyslu a per analogiam viz rozsudky ze dne 26. července 2017, Rada v. LTTE, C‑599/14 P, EU:C:2017:583, bod 46, a ze dne 27. září 2018, Ezz a další v. Rada, T‑288/15, EU:T:2018:619, bod 50).

92

Kromě toho Tribunál nemůže – ač není ve striktním slova smyslu vázán překážkou věci pravomocně rozsouzené, neboť předmět žalob zamítnutých rozsudky ze dne 26. října 2016, Kaddour II (T‑155/15, nezveřejněný, EU:T:2016:628), a ze dne 31. května 2018, Kaddour III (T‑461/16, EU:T:2018:316), není totožný s předmětem projednávané žaloby – zcela odhlédnout od úvah, které rozvinul v obou těchto věcech, jež se týkají stejných účastníků řízení a nastolují v podstatě tytéž právní otázky.

93

Bez přezkumu skutkových a právních okolností přednesených na podporu tohoto žalobního důvodu však nic neumožňuje předpokládat, že by Tribunál dospěl k týmž závěrům jako v rozsudcích ze dne 26. října 2016, Kaddour II (T‑155/15, nezveřejněný, EU:T:2016:628), a ze dne 31. května 2018, Kaddour III (T‑461/16, EU:T:2018:316) (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. září 2018, Ezz a další v. Rada, T‑288/15, EU:T:2018:619, bod 53).

94

V projednávané věci tedy nelze bez přezkumu důkazů předložených žalobcem v rámci jeho žalobního důvodu vyloučit, že by tyto důkazy mohly prokázat, že Rada v roce 2018 neprávem rozhodla o ponechání jeho jména na předmětných seznamech.

[omissis]

a) K relevanci důkazů předložených Radou

96

Žalobce zpochybňuje relevanci důkazů předložených Radou k prokázání, že v roce 2018 bylo ponechání jeho jména na předmětných seznamech ještě stále opodstatněné.

97

Je třeba uvést, že v oblasti omezujících opatření přijatých v rámci boje proti terorismu je významnou otázkou při přezkumu ponechání osoby na sporném seznamu to, zda se od zařazení této osoby na uvedený seznam nebo od předchozího přezkumu změnila skutková situace tak, že již neumožňuje dospět k témuž závěru o účasti této osoby na teroristických činnostech (rozsudek ze dne 15. listopadu 2012, Al-Aqsa v. Rada a Nizozemsko v. Al-Aqsa, C‑539/10 P a C‑550/10 P, EU:C:2012:711, bod 82). Navíc bylo v rámci omezujících opatření přijatých vůči Íránu upřesněno, že Rada není povinna uvést nové skutečnosti, pokud jsou skutečnosti odůvodňující prvotní zařazení na seznam relevantní a postačují k ponechání dotyčné strany na seznamu (stanovisko generální advokátky E. Sharpston ve věci Islamic Republic of Iran Shipping Lines a další v. Rada, C‑225/17 P, EU:C:2018:720, bod 182).

98

A konečně bylo rozhodnuto, že Rada je povinna předložit nové důkazy k prokázání opodstatněnosti zařazení jména určité osoby na seznam, pokud došlo ke změně kritéria a odůvodnění tohoto zařazení (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 11. září 2019, Haswani v. Rada, T‑231/15 RENV, nezveřejněné, EU:T:2019:589, bod 56).

99

Z toho vyplývá, že pro odůvodnění ponechání jména určité osoby na předmětných seznamech není Radě zakázáno, aby vycházela z týchž důkazů odůvodňujících prvotní zařazení, opětovné zařazení nebo předchozí ponechání jména žalobce na předmětných seznamech, pokud se nezměnily důvody pro zařazení na seznam a nezměnil se kontext tak, že se tyto důkazy staly obsoletními.

100

Z povahy opatření přijatých v kontextu společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) v tomto ohledu rovněž vyplývá, že tato opatření podléhají pravidelnému přezkumu a mohou být uplatňována opakovaně v následujících obdobích. Tak je tomu obecně v případě, kdy se navzdory dříve uplatněným omezujícím opatřením nezmění geopolitická situace. V této situaci musí mít Rada možnost pokračovat v uplatňování nutných opatření, i když se situace nezměnila, za předpokladu, že skutečnosti, které jsou základem ponechání omezujících opatření v platnosti, i nadále odůvodňují jejich použití v době jejich přijetí, zejména za předpokladu, že uvedené skutečnosti jsou stále dostatečně aktuální (v tomto smyslu viz stanovisko generální advokátky E. Sharpston ve věci Islamic Republic of Iran Shipping Lines a další v. Rada, C‑225/17 P, EU:C:2018:720, body 201202).

101

Vzhledem k tomu, že v projednávané věci, jak bylo uvedeno v bodě 67 výše, nebyly důvody pro zařazení jména žalobce na seznam změněny, je třeba pouze ověřit, zda jsou ve spise předloženém Tribunálu uvedeny skutečnosti, na jejichž základě je možné se domnívat, že se skutková situace žalobce nebo Sýrie vyvinula tak, že důkazy předložené Radou k odůvodnění opodstatněnosti ponechání jména žalobce na předmětných seznamech v roce 2016 již nebyly relevantní pro odůvodnění ponechání jména žalobce na předmětných seznamech v roce 2018.

102

V tomto ohledu je třeba zaprvé konstatovat, že se situace v Sýrii mezi roky 2016 a 2018 nezlepšila. Důkazy předložené žalobcem v rámci žaloby, jejichž cílem je prokázat, že hospodářská situace v Sýrii je taková, že by bylo iluzorní se domnívat, že by byl schopen podporovat režim s tím nepatrným majetkem, který mu ještě zbyl, neumožňují mít za to, že se syrský kontext změnil natolik, že ponechání jména žalobce na předmětných seznamech již není odůvodněné. Naopak zpráva skupiny Světové banky z roku 2017 o hospodářských a sociálních důsledcích konfliktu v Sýrii, článek v International Business Times ze dne 14. března 2016, který pojednává o nákladech války v Sýrii pro Rusko a Spojené státy, a konečně článek v deníku Time ze dne 9. dubna 2018, který se pokouší odpovědět na otázku, proč je syrská občanská válka stále komplexnější, svědčí o tom, že válka v Sýrii je stále aktuální. V tomto kontextu jsou Rada a Unie oprávněny ponechat v platnosti omezující opatření, která považují za nezbytná k vyvinutí tlaku na syrský režim.

103

A zadruhé, pakliže žalobce tvrdí, že jeho obchodní činnosti byly ukončeny a nikdy neměl žádnou vazbu na M. Asáda, je třeba konstatovat, že takové argumenty již uvedl ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 31. května 2018, Kaddour III (T‑461/16, EU:T:2018:316, bod 115), a že ve svých písemnostech neuvedl nic, co by svědčilo o tom, že se jeho osobní situace mezi roky 2016 a 2018 změnila. Pokud jde o dokumenty předložené žalobcem za účelem prokázání, že generál Bilal byl vedoucím úřadu M. Asáda, je třeba poznamenat, že aniž je dotčeno posouzení jejich důkazní síly a jejich způsobilosti zpochybnit důkazy předložené Radou, které bude provedeno v bodě 120 níže, tyto důkazy nicméně odkazují pouze na zmíněného generála a jako takové neumožňují prokázat konkrétní změnu situace žalobce, o níž by Rada mohla a měla vědět v okamžiku přijetí rozhodnutí ponechat jméno žalobce na předmětných seznamech. Tyto dokumenty mají kromě toho zpochybnit tento aspekt vazby mezi žalobcem a M. Asádem, ale netýkají se obchodních vztahů mezi nimi.

104

Ač tedy v této fázi úvah Tribunálu nebyla předjímána otázka, zda důkazy předložené Radou skutečně umožňují prokázat opodstatněnost důvodů pro zařazení jména žalobce na předmětné seznamy v roce 2018, nebyla Rada povinna předložit dodatečné důkazy k důkazům předloženým v roce 2016 z důvodu změn situace žalobce nebo situace v Sýrii, které by mohly odůvodnit vyškrtnutí jeho jména z předmětných seznamů.

105

Argumenty předložené žalobcem směřující ke zpochybnění relevance předložených důkazů s ohledem na jejich stáří nebo nedostatek nových důkazů, které by je potvrzovaly, je tedy třeba odmítnout. Kromě toho je každopádně třeba odmítnout argument žalobce, že Rada nemohla vycházet z článků, o nichž měl Tribunál v rozsudku ze dne 13. listopadu 2014, Kaddour I (T‑654/11, nezveřejněný, EU:T:2014:947), za to, že neprokazují opodstatněnost odůvodnění zařazení jeho jména na předmětné seznamy. Rozsudkem ze dne 26. října 2016, Kaddour II (T‑155/15, nezveřejněný, EU:T:2016:628, bod 78), již byl tento argument týkající se týchž důkazů odmítnut a bylo připomenuto, že každá věc podaná k Tribunálu má vlastní spis a každý z těchto spisů je zcela samostatný. Okolnost, že Rada v tomto řízení předkládá některé dokumenty, o nichž měl Tribunál v rámci jiné věci za to, že nesplňují důkazní břemeno, proto nezbavuje Radu možnosti uplatnit tyto dokumenty mezi jinými důkazy za účelem vytvoření souboru dostatečně konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů, které by mohly odůvodnit opodstatněnost ponechání jména žalobce na předmětných seznamech.

[omissis]

B.   K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836, a čl. 15 odst. 1b nařízení č. 36/2012, ve znění nařízení 2015/1828

143

Žalobce má podle svého názoru právo na to, aby se na něj vztahovala ustanovení čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836, a čl. 15 odst. 1b nařízení č. 36/2012, ve znění nařízení 2015/1828.

144

V tomto ohledu má za to, že podmínky stanovené těmito ustanoveními nejsou kumulativní, takže se na rozdíl od toho, co tvrdí Rada v žalobní odpovědi, může uvedených ustanovení dovolávat, splňuje-li jednu z podmínek, které jsou v nich stanoveny.

[omissis]

147

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836, se osoby, subjekty nebo orgány spadající do jedné z kategorií uvedených v odstavcích 2 těchto článků nezařadí na seznam osob a subjektů uvedený v příloze I rozhodnutí 2013/255 nebo se na tomto seznamu neponechají, je-li k dispozici dostatek informací o tom, že nejsou či již dále nejsou s režimem spjaty, nemají na něj žádný vliv nebo nepředstavují skutečné riziko obcházení. Tytéž podmínky byly převzaty, pokud jde o zmrazení finančních prostředků, do čl. 15 odst. 1b nařízení č. 36/2012, ve znění nařízení 2015/1828.

148

Pokud jde nejprve o argument žalobce, podle něhož jsou tyto podmínky alternativní, a nikoli kumulativní, ten vyžaduje výklad těchto ustanovení. Podle judikatury je třeba ustanovení vykládat s přihlédnutím nejen k jejich znění, ale i k jejich kontextu a cílům (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 17. listopadu 1983, Merck, 292/82, EU:C:1983:335, bod 12, a ze dne 10. března 2005, easyCar, C‑336/03, EU:C:2005:150, bod 21).

149

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že podmínky uvedené v čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836, jakož i v čl. 15 odst. 1b nařízení č. 36/2012, ve znění nařízení 2015/1828, jsou odděleny souřadicí spojkou „ani [nebo]“. Tato spojka může mít z jazykového hlediska vylučovací, nebo slučovací význam, a proto musí být chápána v kontextu, v němž je použita, a ve světle cílů daného aktu [obdobně viz rozsudek ze dne 14. května 2019, M a další (Odnětí postavení uprchlíka), C‑391/16, C‑77/17 a C‑78/17, EU:C:2019:403, bod 102].

150

Cílem sledovaným režimem omezujících opatření zavedeným rozhodnutím 2013/255 a prováděcím nařízením č. 36/2012 je přitom zakázat jakoukoliv formu podpory syrskému režimu s cílem vyvinout na něj tlak, aby změnil svou represivní politiku vůči civilnímu obyvatelstvu. K dosažení tohoto cíle přijala Rada rozhodnutí 2015/1836, kterým se mění rozhodnutí 2013/255, neboť právě konstatovala, že se syrský režim snaží obejít omezující opatření Unie za účelem dalšího financování a podpory své politiky násilných represí proti civilnímu obyvatelstvu (bod 4 odůvodnění rozhodnutí 2015/1836). K zajištění účinnosti uvedených opatření proto Rada vymezila určité kategorie osob a subjektů, které mají zvláštní význam pro dosažení takového cíle (bod 5 odůvodnění rozhodnutí 2015/1836) a měla vůči nim být přijata zejména opatření spočívající ve zmrazení finančních prostředků. Tyto kategorie osob a subjektů byly definovány s ohledem na jejich spojení s režimem, na vliv, jaký mohou mít na tento režim, nebo na podporu, kterou mu mohou v jakékoli formě poskytovat (body 6 až 12 odůvodnění rozhodnutí 2015/1836).

151

Z toho důvodu musí být formulace použitá v čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836, jakož i v čl. 15 odst. 1b nařízení č. 36/2012, ve znění nařízení 2015/1828, chápána tak, že odráží různé způsoby, kterými může určitá osoba podporovat stávající syrský režim, aniž by na ně bylo možné nahlížet tak, že se navzájem vylučují. S ohledem na tento kontext a cíl sledovaný rozhodnutím 2013/255 a nařízením č. 36/2012 jsou podmínky vyjmenované v těchto jednotlivých článcích nutně kumulativní.

152

Jinak tomu nemůže být, neboť by hrozilo, že dotčený režim omezujících opatření bude zbaven smyslu. Znamenalo by to totiž připustit, že určitá osoba nebo subjekt mohou být vyškrtnuty z předmětných seznamů, protože již nejsou spjaty s režimem, i když na něj například mají vliv nebo jsou spojovány se skutečným rizikem obcházení.

[omissis]

 

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (čtvrtý senát)

rozhodl takto:

 

1)

Žaloba se zamítá.

 

2)

Khaled Kaddour ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

 

Gervasoni

Madise

Martín y Pérez de Nanclares

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 23. září 2020.

Podpisy.


( *1 ) – Jednací jazyk: angličtina.

( 1 ) – Jsou uvedeny pouze ty body tohoto rozsudku, jejichž zveřejnění považuje Tribunál za účelné.