ROZSUDEK TRIBUNÁLU (devátého senátu)

16. května 2019 ( *1 )

„Veřejné zakázky na služby – Zadávací řízení – Rámcová smlouva o poskytování služeb – Služby ve prospěch třetích zemí, které jsou příjemci vnější pomoci Unie – Odmítnutí nabídky uchazeče a zadání veřejné zakázky jiným uchazečům – Tvrzení o vážném profesním pochybení uchazeče – Neexistence pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí stanovujícího vážné profesní pochybení – Podmínky, za kterých je možné záležitost předložit výboru uvedenému v článku 108 finančního nařízení – Neobvykle nízké nabídky – Povinnost uvést odůvodnění – Zohlednění dopisu odeslaného veřejným zadavatelem po podání žaloby – Právo na účinný procesní prostředek nápravy – Doba, která musí uběhnout před podáním žaloby proti rozhodnutí o zadání veřejné zakázky – Rovné zacházení – Zásada zákazu diskriminace – Články 105a, 106, 108, 113 a 118 finančního nařízení – Mimosmluvní odpovědnost“

Ve věci T‑228/18,

Transtec, se sídlem v Bruselu (Belgie), zastoupená L. Levi a N. Flandin, advokátkami,

žalobkyně,

proti

Evropské komisi, zastoupené A. Aresuem a J. Estradou de Solà, jako zmocněnci,

žalované,

jejímž předmětem je návrh podaný na základě článku 263 a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 26. března 2018, kterým se odmítá nabídka podaná konsorciem vedeným žalobkyní pro část 3 zakázky v rámci zadávacího řízení EuropeAid/138778/DH/SER/Multi nazvaného „Rámcová smlouva na služby týkající se poskytnutí vnější pomoci (FWC SIEA 2018) 2017/S“ a kterým se veřejná zakázka zadává jiným uchazečům, a dále návrh podaný na základě článku 268 SFEU znějící na uložení povinnosti k náhradě škody, která žalobkyni v důsledku tohoto odmítnutí údajně vznikla.

TRIBUNÁL (devátý senát),

ve složení S. Gervasoni, předseda, L. Madise a R. da Silva Passos (zpravodaj), soudci,

vedoucí soudní kanceláře: M. Marescaux, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 13. února 2019,

vydává tento

Rozsudek

[omissis]

Řízení a návrhová žádání účastnic řízení

18

Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 5. dubna 2018 podala žalobkyně, spolu s žádostí o odstranění některých údajů ve vztahu k veřejnosti, kterou předložila samostatným podáním, projednávanou žalobu.

19

Samostatným podáním doručeným kanceláři Tribunálu téhož dne, které bylo zaregistrováno pod číslem T‑228/18 R, podala žalobkyně návrh na nařízení předběžných opatření na základě článků 278 a 279 SFEU, ve kterém v podstatě předsedu Tribunálu požádala o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí a o to, aby Komisi prozatímně uložil povinnost zahrnout žalobkyni, společně s konsorciem, které vede, mezi úspěšné uchazeče pro část 3 zakázky.

20

Usnesením ze dne 17. května 2018 ve věci Transtec v. Komise (T‑228/18 R, nezveřejněné, EU:T:2018:281) předseda Tribunálu návrh na nařízení předběžného opatření zamítl a rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později. V návaznosti na toto usnesení Komise přistoupila k podepisování deseti rámcových smluv, které se týkají části 3 zakázky.

21

Mezitím žalobkyně dopisem ze dne 26. dubna 2018 na základě čl. 84 odst. 1 a čl. 85 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu předložila nový žalobní důvod, jakož i důkazní návrh. Tentýž den žalobkyně v souladu s článkem 66 jednacího řádu předložila samostatným podáním žádost, jejímž cílem je, aby obsah jistých dokumentů připojených k dopisu ze dne 26. dubna 2018 nebyl citován v dokumentech souvisejících s projednávanou věcí, které jsou přístupné veřejnosti.

22

Dne 18. června 2018 předložila Komise svou žalobní odpověď, ve které se rovněž vyjádřila k důkaznímu návrhu a k novému žalobnímu důvodu, které předložila žalobkyně.

23

Dne 4. září 2018 předložila žalobkyně repliku.

24

Dne 17. října 2018 Komise předložila dupliku.

25

Tribunál (devátý senát) na návrh soudce zpravodaje rozhodl o zahájení ústní části řízení.

26

Řeči účastnic řízení a jejich odpovědi na otázky Tribunálu byly vyslechnuty na jednání konaném dne 13. února 2019.

27

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil napadené rozhodnutí;

nařídil předložení určitých dokumentů na základě organizačních procesních opatření;

uložil Komisi povinnost nahradit škodu, která jí byla způsobena;

uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

28

Komise navrhuje, aby Tribunál:

zamítl žalobu na neplatnost;

zamítl návrh na náhradu škody, bude-li ho považovat za vedlejší, nebo ho prohlásil za nepřípustný, bude-li ho považovat za samostatný;

uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení včetně těch, které jsou spojeny s řízením o předběžném opatření.

29

Komise má taktéž za to, že již není třeba rozhodnout o návrhu na organizační procesní opatření, neboť má týž předmět, jako dopis ze dne 27. března 2018, na který Komise odpověděla dopisem ze dne 13. dubna 2018.

Právní otázky

[omissis]

K věci samé

K návrhovým žádáním znějícím na zrušení

[omissis]

– K prvnímu žalobnímu důvodu

42

Žalobkyně má za to, že Komise porušila čl. 106 odst. 2 finančního nařízení a bod 4 pokynů pro uchazeče, který odkazuje na bod 2.3.3 Praktického průvodce smluvními postupy pro vnější akce Evropské unie, jehož ustanovení jsou obdobná jako ustanovení čl. 106 odst. 2 finančního nařízení, neboť nevyloučila jednoho z uchazečů, jemuž byla veřejná zakázka zadána. Podle žalobkyně je veřejný zadavatel v případě, že je v průběhu zadávacího řízení informován o vážném profesním pochybení, kterého se uchazeč údajně dopustil, povinen ověřit související informace, a pokud je toto vážné pochybení prokázáno dostačujícím způsobem, dotyčného uchazeče ze zadávacího řízení vyloučit.

43

V projednávané věci bylo dle žalobkyně proti dotčené společnosti, které byla veřejná zakázka zadána, vedeno britskými orgány vyšetřování „pro skutky zpronevěry a pletich při zadávání veřejných zakázek“.

44

Na podporu svých tvrzení žalobkyně předkládá tři dokumenty, které údajně již poskytla Komisi, totiž výňatek z blogu útvaru pro „Media“ při Department for International Development (DFID, Ministerstvo pro mezinárodní rozvoj, Spojené království) vlády Spojeného království a dvě odpovědi ministrů na otázky položené členy Parlamentu Spojeného království, z nichž dle žalobkyně vyplývá, že DFID a Foreign and Commonwealth Office (FCO, Ministerstvo zahraničních věcí a věcí Commonwealthu, Spojené království) neuzavřely s dotčenou společností, které byla veřejná zakázka zadána, žádnou novou smlouvu o veřejné zakázce. Na základě informací uvedených ve zmíněných dokumentech a v důsledku vyšetřování vedeného britskými orgány proti této společnosti, tyto orgány společnosti v roce 2017 již nezadaly žádnou novou veřejnou zakázku.

45

Žalobkyně tvrdí, že z dokumentů uvedených výše v bodě 44 vyplývá, že dotčená společnost, které byla veřejná zakázka zadána, ve formuláři čestného prohlášení, který se týká kritérií pro vyloučení uchazečů a pro jejich výběr, zahrnutých ve spisu zadávacího řízení a upraveného v bodě 4 pokynů pro uchazeče, neuvedla, že je proti ní britskými orgány vedeno vyšetřování. Toto neuvedení může dle žalobkyně představovat klamavé prohlášení, z čehož plyne, že Komise tím, že ho přijala a nevyloučila konsorcium, jehož je tato společnost součástí, ze zadávacího řízení, porušila bod 4 pokynů pro uchazeče, jakož i článek 106 finančního nařízení.

46

Komise argumenty žalobkyně odmítá.

47

Zaprvé je třeba připomenout, že podle čl. 106 odst. 1 písm. c) finančního nařízení „[v]eřejný zadavatel vyloučí hospodářský subjekt z účasti na zadávacím řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, pokud v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že hospodářský subjekt se dopustil vážného profesního pochybení tím, že porušuje příslušné právní a správní předpisy nebo etické normy platné v oboru, v němž hospodářský subjekt působí, či případného pochybení, jež má dopad na jeho profesní důvěryhodnost, pokud takové pochybení vykazuje známky úmyslu nebo hrubé nedbalosti“.

48

V projednávané věci účastnice řízení na jednání připustily, že pokud jde o dotčenou společnost, které byla veřejná zakázka zadána, neexistoval v okamžiku dotčeného zadávacího řízení žádný pravomocný rozsudek ani žádné konečné správní rozhodnutí ve smyslu čl. 106 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

49

Zadruhé čl. 106 odst. 2 první pododstavec finančního nařízení uvádí, že „[p]okud neexistuje pravomocný rozsudek nebo případně konečné správní rozhodnutí v případech uvedených v odst. 1 písm. c), […], veřejný zadavatel vyloučí hospodářský subjekt na základě předběžné právní kvalifikace chování podle [tohoto ustanovení] […] s ohledem na zjištěné skutečnosti nebo jiná zjištění uvedená v doporučení výboru uvedeného v článku 108“.

50

V tomto ohledu je, pokud jde o výbor uvedený v článku 108 finančního nařízení, nadepsaném „Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů“, třeba připomenout znění článku 105a téhož nařízení, který je nadepsán „Ochrana finančních zájmů Unie prostřednictvím odhalování rizik a ukládání správních sankcí“.

51

Článek 105a odst. 1 první pododstavec finančního nařízení stanoví, že „[n]a ochranu finančních zájmů Unie Komise zřídí a provozuje systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů“. Podle článku 105a odst. 1 druhého pododstavce finančního nařízení je cílem tohoto systému usnadnit „a) včasné odhalování rizik ohrožujících finanční zájmy Unie“ a „b) vylučování hospodářských subjektů, které se nacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 106 odst. 1“. Článek 105a odst. 2 druhý pododstavec finančního nařízení uvádí, že „[…] v situacích uvedených v čl. 106 odst. 2 předloží veřejný zadavatel záležitost výboru uvedenému v článku 108 za účelem zajištění centralizovaného hodnocení těchto situací“ a že „[v] takových případech veřejný zadavatel přijme své rozhodnutí na základě předběžné právní kvalifikace s ohledem na doporučení výboru“.

52

Pokud jde o předložení záležitosti výboru uvedenému v článku 108 finančního nařízení, z odst. 2 písm. b) a c) tohoto ustanovení vyplývá, že v případě předpokládaného vážného profesního pochybení, nesrovnalostí, podvodu, korupce nebo závažného porušení smlouvy na veřejnou zakázku se včasné odhalování rizik ohrožujících finanční zájmy Unie, stanovené v čl. 105a odst. 1 písm. a) téhož nařízení, zakládá na sdělení informací schvalující osobou na straně Komise nebo evropského úřadu či výkonné agentury nebo jiným orgánem, evropským úřadem či agenturou Unie.

53

Ze všech výše uvedených ustanovení vyplývá, že pokud neexistuje pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí, které by se týkaly uchazeče, musí veřejný zadavatel, má-li k dispozici dostatečné indicie k tomu, aby předpokládal, že se uvedený uchazeč dopustil zejména vážného profesního pochybení, předložit záležitost výboru uvedenému v článku 108 finančního nařízení, aby tento výbor vydal doporučení, které bude případně obsahovat předběžnou právní kvalifikaci sporných skutečností.

54

V tomto ohledu na rozdíl od toho, co Komise tvrdila na jednání, není k předložení záležitosti výboru uvedenému v článku 108 finančního nařízení na základě čl. 106 odst. 2 prvního pododstavce téhož nařízení třeba, aby již existoval rozsudek nebo správní rozhodnutí v této věci. Podle čl. 105a odst. 2 finančního nařízení ve spojení s čl. 106 odst. 2 prvním pododstavcem téhož nařízení veřejný zadavatel v případě, že neexistuje takový rozsudek nebo takové rozhodnutí, záležitost tomuto výboru předloží, pokud zjistí, že by případná finanční nesrovnalost, uvedená zejména v čl. 106 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, mohla způsobit „rizika ohrožující finanční zájmy Unie“ ve smyslu čl. 105a odst. 1 druhého pododstavce písm. a) uvedeného nařízení. To je cílem systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Veřejný zadavatel musí nicméně před tím, než záležitost výboru uvedenému v článku 108 finančního nařízení předloží, posoudit, zda takové riziko existuje, a případně zda může ohrozit finanční zájmy Unie.

55

V tomto stadiu je třeba ověřit, zda měla Komise jako veřejný zadavatel za okolností vlastních projednávané věci povinnost záležitost předložit výboru uvedenému v článku 108 finančního nařízení, neboť mohla mít za to, že má k dispozici dostatečné indicie, ze kterých plyne, že jednání dotčené společnosti, které byla veřejná zakázka zadána, může, jak v podstatě tvrdí žalobkyně, představovat vážné profesní pochybení, které ohrožuje finanční zájmy Unie.

56

V tomto ohledu jsou dokumenty, které žalobkyně předložila, aby prokázala, že britské orgány proti dotčené společnosti, které byla zadána veřejná zakázka, vedou vyšetřování „pro skutky zpronevěry a pletich při zadávání veřejných zakázek“, a které jsou považovány za přípustné, totiž výňatky z blogu útvaru pro „Media“ při DFID a dvě odpovědi ministrů na otázky položené členy Parlamentu Spojeného království, uvedeny výše v bodě 44.

57

Výňatek z blogu útvaru pro „Media“ při DFID ze dne 4. prosince 2017 uvádí, že dotčená společnost, které byla zadána veřejná zakázka, byla v prosinci 2016 předmětem tvrzení, podle kterých padělala nabídky pro IDC a používala neoprávněně získané dokumenty DFID. Tento výňatek uvádí, že dotčená společnost od této chvíle dobrovolně odstoupila ze zadávacích řízení, která DFID vyhlásilo. A dále ministři ve svých odpovědích ze dne 13. září a ze dne 13. prosince 2017 uvedly, že DFID od měsíce března 2017 a FCO již v průběhu roku 2017 nezadaly dotčené společnosti žádnou veřejnou zakázku.

58

Jak však zdůrazňuje Komise, omezují se tyto dokumenty pouze na sdělení skutečnosti, že dotčená společnost, které byla veřejná zakázka zadána, byla předmětem „tvrzení“, která se týkají nesrovnalostí v zadávání veřejných zakázek ve Spojeném království, aniž byl upřesněn původ těchto tvrzení a byly dále upřesněny okolnosti, za kterých mělo k uvedeným nesrovnalostem dojít.

59

Dokumenty, které žalobkyně předložila na podporu prvního žalobního důvodu, tak nepostačují k prokázání, že jednání dotčené společnosti, které byla veřejná zakázka zadána, může představovat vážné profesní pochybení, jež ohrožuje finanční zájmy Unie. Z toho vyplývá, že za okolností vlastních projednávané věci Komise neměla povinnost záležitost předložit výboru uvedenému v článku 108 finančního nařízení, a proto jí nelze vytýkat žádné porušení čl. 106 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení.

60

Zatřetí dokumenty, které žalobkyně předložila, rovněž neprokazují, že je čestné prohlášení dotčené společnosti, které byla zadána veřejná zakázka, klamavé. V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že bod 4 pokynů pro uchazeče stanoví, že každý uchazeč musí podepsat čestné prohlášení, jímž dokládá, že se nenachází v situaci zakládající vyloučení uvedené v článku 2.3.3 Praktického průvodce smluvními postupy pro vnější akce Evropské unie, a dále doložit, že se na něj nevztahuje žádné z kritérií pro vyloučení. Z posouzení seznamu uvedeného v bodě I písm. g) pododst. ii) formuláře čestného prohlášení vyplývá, že kritéria pro vyloučení, které seznam obsahuje, jsou v podstatě shodná s kritérii uvedenými v čl. 106 odst. 2 čtvrtém pododstavci finančního nařízení. Zmíněná listina a bod 4 pokynů pro uchazeče proto musí být vykládány ve světle čl. 106 odst. 2 čtvrtého pododstavce finančního nařízení.

61

Co se týče čl. 106 odst. 2 finančního nařízení, je třeba první a čtvrtý pododstavec tohoto ustanovení vykládat ve vzájemné souvislosti, neboť čtvrtý pododstavec odkazuje na ten první. V tomto ohledu Komise, jak bylo uvedeno výše v bodě 59, neměla na základě čl. 106 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení v projednávané věci povinnost záležitost předložit výboru uvedenému v článku 108 téhož nařízení. Žalobkyně tak neprokázala, že přijetí čestného prohlášení podepsaného dotčenou společností, které byla zadána veřejná zakázka, Komisí, zakládá porušení bodu 4 pokynu uchazečům ve spojení s čl. 106 odst. 2 finančního nařízení.

62

S ohledem na výše uvedené úvahy musí být první žalobní důvod zamítnut jako neopodstatněný.

[omissis]

– Ke třetímu žalobnímu důvodu

89

Žalobkyně uvádí, že se Komise v napadeném rozhodnutí omezila na informaci o tom, že žalobkyně neobdržela nejlepší známku za poměr mezi cenou a kvalitou, pokud jde o část tři zakázky, a na to, že jí ve formě tabulky sdělila známky udělené úspěšným uchazečům. Napadené rozhodnutí ovšem dle žalobkyně neobsahuje žádné vysvětlení ohledně systému výpočtu známek, které jí byly uděleny. Komise proto dle žalobkyně nesplnila povinnosti uvést odůvodnění a porušila čl. 113 odst. 2 finančního nařízení a čl. 161 odst. 1 prováděcího nařízení.

90

Komise s touto argumentací nesouhlasí.

91

Podle čl. 41odst. 2 písm. c) Listiny mají správní orgány povinnost odůvodňovat svá rozhodnutí. Z této povinnosti uvést odůvodnění podle ustálené judikatury vyplývá, že v souladu s článkem 296 druhým pododstavcem SFEU musí autor aktu jasně a jednoznačně uvést úvahy, o něž se uvedený akt opírá, tak, aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření za účelem uplatnění jejich práv, a příslušný soud mohl provést přezkum (rozsudky ze dne 25. února 2003, Strabag Benelux v. Rada, T‑183/00EU:T:2003:36, bod 55, ze dne 24. dubna 2013, Evropaïki Dynamiki v. Komise, T‑32/08, nezveřejněný, EU:T:2013:213, bod 37, a ze dne 28. června 2016, AF Steelcase v. EUIPO, T‑652/14, nezveřejněný, EU:T:2016:370, bod 43).

92

Požadavek odůvodnění mimoto musí být posuzován v závislosti na okolnostech projednávaného případu, zejména v závislosti na obsahu aktu, povaze dovolávaných důvodů a zájmu, který mohou mít osoby, kterým je akt určen, nebo jiné osoby, kterých se akt bezprostředně a osobně dotýká, na získání těchto vysvětlení. Není požadováno, aby odůvodnění upřesňovalo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky článku 296 SFEU, musí být posuzována nejen s ohledem na jeho znění, ale také na jeho celkové souvislosti, jakož i na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast (rozsudky ze dne 29. září 2011, Elf Aquitaine v. Komise, C‑521/09 PEU:C:2011:620, bod 150, a ze dne 11. července 2013, Ziegler v. Komise, C‑439/11 PEU:C:2013:513, bod 116).

93

Co se týče smluv na veřejné zakázky uzavřené orgány Unie, stanoví čl. 113 odst. 2 finančního nařízení, že veřejný zadavatel sdělí každému uchazeči, jehož nabídka byla odmítnuta, důvody pro přijetí tohoto rozhodnutí. A dále podle článku 113 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) veřejný zadavatel vyrozumí všechny uchazeče, kteří nesplňují žádné z kritérií pro vyloučení, vyhovují kritériím pro výběr a písemně o to požádají, o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky, jakož i o jménu uchazeče, kterému je veřejná zakázka zadána. V tomto ohledu čl. 161 odst. 2 prováděcího nařízení uvádí, že „informace podle čl. 113 odst. 3 finančního nařízení sděluje veřejný zadavatel co nejdříve, nejpozději však do patnácti dnů ode dne doručení písemné žádosti“.

94

Článek 113 odst. 2 a 3 finančního nařízení a čl. 161 odst. 2 prováděcího nařízení tedy v případě neúspěšných uchazečů stanoví odůvodnění ve dvou fázích. Veřejný zadavatel zaprvé neúspěšným uchazečům sdělí, že jejich nabídka byla odmítnuta a důvody tohoto odmítnutí. Toto odůvodnění může být stručné vzhledem k tomu, že neúspěšný uchazeč má možnost požadovat přesnější odůvodnění. Tatáž ustanovení dále stanoví, že pokud o to neúspěšný uchazeč, který nesplňuje žádné z kritérií pro vyloučení a vyhovuje kritériím pro výběr, písemně požádá, zadavatel mu sdělí co nejdříve, nejpozději však do patnácti dnů ode dne doručení písemné žádosti, vlastnosti a relativní výhody vítězné nabídky, jakož i jméno uchazeče, kterému je veřejná zakázka zadána (viz rozsudek ze dne 26. dubna 2018, European Dynamics Luxembourg a Evropaïki Dynamiki v. Komise, T‑752/15, nezveřejněný, EU:T:2018:233, bod 27 a citovaná judikatura).

95

V tomto ohledu nelze od Komise vyžadovat, aby uchazeči, jehož nabídka nebyla vybrána, poskytla kromě důvodů pro odmítnutí této nabídky i podrobné shrnutí způsobu, jakým byl každý detail jeho nabídky zohledněn na základě hodnocení nabídky, a v rámci sdělení vlastností a výhod týkajících se přijaté nabídky podrobnou srovnávací analýzu této nabídky a nabídky odmítnutého uchazeče (viz rozsudek ze dne 4. října 2012, Evropaïki Dynamiki v. Komise, C‑629/11 P, nezveřejněný, EU:C:2012:617, bod 21 a citovaná judikatura). Zadavatel rovněž nemusí odmítnutému uchazeči na jeho písemnou žádost poskytnout úplnou kopii hodnotící zprávy (viz rozsudek ze dne 4. října 2012, Evropaïki Dynamiki v. Komise, C‑629/11 P, nezveřejněný, EU:C:2012:617, bod 22 a citovaná judikatura).

96

Závěrem je nutno zdůraznit, že dodržení povinnosti uvést odůvodnění musí být v zásadě posuzováno v závislosti na informacích, které má žalobkyně k dispozici v okamžiku podání žaloby (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. prosince 2013, European Dynamics Luxembourg a Evropaïki Dynamiki v. Komise, T‑165/12EU:T:2013:646, bod 65 a citovaná judikatura).

97

V projednávané věci měla žalobkyně v okamžiku podání žaloby dne 5. dubna 2018 k dispozici pouze napadené rozhodnutí ze dne 26. března 2018 jako dokument od veřejného zadavatele, který obsahuje informace o odmítnutí její nabídky a zadání veřejné zakázky jiným uchazečům, jakož i jména těchto uchazečů.

98

V souladu s judikaturou připomenutou výše v bodě 96 je tedy pravda, že to, zda Komise splnila svou povinnost uvést odůvodnění, je v zásadě třeba posoudit pouze ve světle tohoto rozhodnutí.

99

Zároveň je však pravda, že zákonodárce stanoví, že pokud jde o odůvodnění rozhodnutí veřejného zadavatele o odmítnutí nabídky a zadání veřejné zakázky jinému uchazeči, může být takové odůvodnění učiněno ve dvou fázích, nejprve sdělením stručného popisu důvodů pro odmítnutí nabídky a dále sdělením popisu vlastností a relativních výhod vítězné nabídky, jakož i jména uchazeče, kterému je veřejná zakázka zadána, nejpozději do patnácti dnů ode dne doručení výslovné žádosti neúspěšného uchazeče (viz bod 94 výše).

100

V projednávané věci žalobkyně v dopisu ze dne 27. března 2018 požádala Komisi, aby jí sdělila zejména vlastnosti a relativní výhody nabídek deseti uchazečů, kterým byla veřejná zakázka zadána. Komise na žádost žalobkyně odpověděla v průběhu tohoto řízení dopisem ze dne 13. dubna 2018.

101

Je totiž třeba poznamenat, že žalobkyně tuto žalobu podala dne 5. dubna 2018, tedy před tím, než uplynula patnáctidenní lhůta, kterou měla Komise na to, aby odpověděla na dopis ze dne 27. března 2018.

102

A dále v rámci tohoto řízení sama žalobkyně dne 26. dubna 2018 na základě čl. 85 odst. 3 jednacího řádu předložila dopis ze dne 13. dubna 2018. Zároveň s předložením tohoto důkazního návrhu se žalobkyně vyjádřila k dopisu ze dne 13. dubna 2018, neboť v dodatečném podání k žalobě s ohledem na uvedený dopis rozvedla jisté body, které vznesla v žalobě, jakož i nový žalobní důvod, který předložila na základě čl. 84 odst. 1 jednacího řádu. Komise nezpochybnila přípustnost tohoto dodatečného podání a nového žalobního důvodu. Tento rozsudek proto tyto dokumenty považuje za přípustné.

103

Za těchto okolností je třeba přezkoumat, zda Komise splnila svou povinnost uvést odůvodnění, ve světle napadeného rozhodnutí ze dne 26. března 2018, doplněného dopisem ze dne 13. dubna 2018.

104

V tomto ohledu Komise nejprve v napadeném rozhodnutí žalobkyni informovala, že její nabídka, která se týká části 3 zakázky, nebyla s ohledem na její poměr mezi cenou a kvalitou zařazena mezi deset nejlepších. Napadené rozhodnutí mimo jiné obsahuje srovnávací tabulku, ve které jsou uvedeny známky udělené žalobkyni, prvnímu úspěšnému uchazeči a poslednímu úspěšnému uchazeči. Tato tabulka obsahuje především známky, které Komise udělila v rámci každé z šesti položek uvedených v oddíle „Celková organizace a metodika“, celkovou technickou známku, váženou technickou známku a váženou finanční známku, jakož i celkovou známku.

105

Takové informace již žalobkyni umožnily učinit závěr, že se její nabídka umístila na jedenáctém místě, pokud jde o finanční známku, ale že tomu tak není v případě známky technické. Z toho mohla žalobkyně vyvodit, že výše její nabídky, která převyšuje výši nabídek ostatních uchazečů, hrála při jejím odmítnutí zásadní roli. Sdělení známek, které byly uděleny za každou z položek technického posuzování, navíc žalobkyni umožňuje porozumět, třebaže abstraktně, tomu, které prvky její nabídky shledal veřejný zadavatel nejslabšími.

106

Zaprvé dopisem ze dne 13. dubna 2018 Komise následně žalobkyni poskytla tabulku obsahující známky, které v rámci šesti položek technického posuzování obdržela žalobkyně a každý z deseti uchazečů, kterým byla veřejná zakázka zadána. Na základě této tabulky si žalobkyně mohla uvědomit, že z technického hlediska se její nabídka umístila na jedenáctém místě, pokud jde o první položku s názvem „Organizace a metodika“, která je nejdůležitější, neboť je její váha 35 bodů ze 100, a na místě osmém, pokud jde o druhou položku s názvem „Vedení: navrhované profily“, která je druhou nejdůležitější položkou a jejíž váha je 25 bodů ze 100.

107

Zadruhé byla tato tabulka, která se týká technického posuzování nabídek, doplněna o část obsahující připomínky, ve které byl krátce shrnut postoj hodnotícího výboru ke každé z nabídek.

108

Co se konkrétněji týče nabídky žalobkyně, uvedl hodnotící výbor následující připomínky:

„Dobrá celková metodika managementu – členové týmu a členové konsorcia se zkušenostmi v oblasti [rámcových smluv] – teoretická prezentace metodiky kontroly kvality – integrace místních odborníků – přítomnost ve všech zemích a ve všech regionech[, ale] nedostatečné informace o tom, jak zaručit disponibilitu odborníků – nedostatek odborných znalostí vedení v oboru – úloha, komplementarita a přidaná hodnota členů konsorcia nejsou jasně vymezeny.“

109

Připomínky hodnotícího výboru ve spojení s podrobnostmi o známkách, které byly uděleny žalobkyni a každému z uchazečů, kterým byla veřejná zakázka zadána, za každou z položek technického posuzování, tak umožňuje porozumět důvodům, ze kterých měla Komise za to, že je nabídka žalobkyně méně uspokojivá než vybrané nabídky. V dodatečném podání ze dne 26. dubna 2018 sama žalobkyně uvádí, že jí „připadá“, že připomínky, které zmiňují „nedostatečné informace o tom, jak zaručit disponibilitu odborníků“, a „nedostatek odborných znalostí vedení v oboru“, „odpovídají“ položkám „Organizace a metodika“ a „Vedení: navrhované profily“.

110

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že žádný z uchazečů, kterým byla veřejná zakázka zadána, nebyl předmětem takové kritiky, jako je ta, kterou hodnotící výbor vyjádřil ohledně nabídky žalobkyně.

111

Z připomínek, které odrážejí postoj hodnotícího výboru, jak uvádí žalobkyně, zajisté vyplývá, že tento výbor mohl jistým uchazečům vytknout „nedostatek podrobných údajů o nápravných opatřeních pro případ nepřítomnosti odborníků“ nebo „nedostatek informací o interních odborných znalostech“. Tato kritika se však netýká nedostatečnosti informací o disponibilitě odborníků v pravém slova smyslu. A dále, pokud jde o kritiku, kterou výbor vyjádřil ohledně nabídky žalobkyně a která zmiňuje „nedostatek odborných znalostí vedení v oboru“, sama žalobkyně poukazuje v žalobě na to, že „na adresu ostatních uchazečů výbor žádnou takovou poznámku ohledně tohoto bodu, který se týká odborných znalostí vedení, neučinil“.

112

Na rozdíl od toho, co navrhuje žalobkyně, tak okolnost, že hodnotící výbor uvedl ve vztahu k ostatním uchazečům připomínky, které se týkají záporných stránek jejich nabídek, nemůže odůvodnění uvedené v dopisu ze dne 13. dubna 2018 učinit nesoudržným.

113

Žalobkyně tedy měla ze znění napadeného rozhodnutí a ze znění dopisu ze dne 13. dubna 2018 možnost seznat důvody, o něž se sestavení pořadí nabídek z technického hlediska opírá. V tomto ohledu, jak bylo připomenuto výše v bodě 95, po veřejném zadavateli nelze požadovat, aby uchazeči, jehož nabídka nebyla vybrána, poskytl kromě důvodů pro odmítnutí této nabídky i podrobný přehled způsobu, jakým byl každý detail jeho nabídky zohledněn na základě hodnocení nabídky, a v rámci sdělení vlastností a relativních výhod vítězné nabídky podrobnou srovnávací analýzu této nabídky a nabídky uchazeče, jehož nabídka byla odmítnuta.

114

Konečně, co se týče finančního hodnocení nabídek, obsahuje dopis ze dne 13. dubna 2018 tabulku, která uvádí celkovou finanční známku, celkovou technickou známku a konečnou známku žalobkyně a každého z deseti uchazečů, kterým byla veřejná zakázka zadána. Podle této tabulky uchazeč, který se mezi uchazeči, jimž byla veřejná zakázka zadána, umístil na prvním místě, neobdržel, pokud jde o finanční hodnocení nabídky, plný počet 100 bodů, ale 99,36 bodů.

115

V tomto ohledu, jak Komise uvedla ve své žalobní odpovědi, bylo na základě bodu 15.3 pokynů pro uchazeče úplné finanční skóre vypočteno sečtením čtyř vážených skóre, z nichž každé se týká jedné kategorie odborníků uvedených výše v bodě 6. Tato čtyři vážená skóre byla určena tak, že byly nejnižší ceny vyděleny cenami posuzované nabídky a tento poměr byl vynásoben stem. Vzhledem k použití tohoto modelu výpočtu tak uchazeči, který předložil nejlevnější celkovou nabídku, ale jehož nabídka nebyla nejlevnější pro každou z kategorií odborníků, nemohla být udělena celková známka 100 bodů ze 100.

116

Žalobkyně tedy mohla předpokládat, že je tomu tak v projednávané věci, ve které – jak uvedla Komise – uchazeč, kterému byla veřejná zakázka zadána a který se umístil na prvním místě, navrhl, pokud jde o známku za finanční prostředky, nejnižší ceny pro kategorie odborníků č. I a č. III, jakož i pro administrativního asistenta, ale druhou nejnižší cenu pro kategorii odborníků č. II. Tento uchazeč tedy vzhledem k tomu, že jeho nabídka nebyla nejlevnější pro každou ze čtyř kategorií, nemohl obdržet plné skóre 100 bodů ze 100.

117

Vzhledem k tomu, že žádný z argumentů, které žalobkyně předkládá na podporu třetího žalobního důvodu, není opodstatněný, musí být tento žalobní důvod zamítnut.

[omissis]

 

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (devátý senát)

rozhodl takto:

 

1)

Žaloba se zamítá.

 

2)

Transtec se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně těch, které jsou spojeny s řízením o předběžném opatření.

 

Gervasoni

Madise

da Silva Passos

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 16. května 2019.

Podpisy.


( *1 ) – Jednací jazyk: francouzština