1

Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. 2005, L 209, s. 1) bylo základním nařízením pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), jež byly tímto nařízením zřízeny.

2

Nařízení č. 1290/2005 bylo zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 549).

3

Články 23 a 29 nařízení č. 1290/2005 týkající se rozpočtových závazků a automatického zrušení závazků se nadále uplatňovaly na skutkové okolnosti projednávané věci, které nastaly před vstupem nařízení č. 1306/2013 v platnost dne 20. prosince 2013.

4

Články 37 a 51 nařízení č. 1306/2013 týkající se platby konečného zůstatku a uzavření programu, jakož i schvalování účetní závěrky, byly použitelné v době přijetí rozhodnutí, které je předmětem žaloby, vzhledem k tomu, že podle článku 121 uvedeného nařízení se toto nařízení použije od 1. ledna 2014 v případě většiny jeho ustanovení.

5

Článek 23 první a druhý pododstavec nařízení č. 1290/2005 stanovil:

„Rozpočtové závazky Společenství týkající se programů rozvoje venkova […] se uskutečňují v ročních splátkách na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Rozhodnutí Komise o přijetí jednotlivého programu rozvoje venkova předloženého členským státem […] po svém oznámení dotyčnému členskému státu představuje právní závazek […]“

6

Článek 29 odst. 1 a 7 nařízení č. 1290/2005, nadepsaný „Automatické zrušení závazku“, stanovil:

„1.   Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na program rozvoje venkova, která nebyla použita na předběžné financování nebo na průběžné platby nebo u níž nebyl Komisi nejpozději do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn rozpočtový závazek, předložen výkaz výdajů splňující podmínky stanovené […].

[…]

7.   V případě automatického zrušení závazku se příspěvek EZFRV na dotyčný program rozvoje venkova snižuje pro daný rok o částku automaticky zrušeného závazku. Členský stát vypracuje revidovaný finanční plán za účelem rozložení částky snížení podpory mezi priority programu […]“

7

Článek 37 nařízení č. 1306/2013, nadepsaný „Platba konečného zůstatku a uzavření programu“, v odstavci 1 stanoví:

„Platbu konečného zůstatku provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po obdržení poslední výroční zprávy o pokroku týkající se provádění programu rozvoje venkova na základě platného finančního plánu, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění daného programu rozvoje venkova a odpovídajícího rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Tato účetní závěrka se předkládá Komisi nejpozději šest měsíců po konečném datu způsobilosti výdajů […] a týká se výdajů uskutečněných platební agentuře do posledního data způsobilosti výdajů.“

8

Článek 51 první pododstavec nařízení č. 1306/2013, nadepsaný „Schvalování účetní závěrky“, stanoví:

„Před 31. květnem roku následujícího po daném rozpočtovém roce a na základě informací předaných v souladu s čl. 102 odst. 1 písm. c) přijme Komise prováděcí akty obsahující rozhodnutí o schválení účetních závěrek akreditovaných platebních agentur. Tyto prováděcí akty se týkají úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek […]“

9

Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z EZFRV (Úř. věst. 2005, L 277, s. 1) stanovilo obecná pravidla pro podporu poskytovanou Společenstvím pro rozvoj venkova financovanou z EZFRV.

10

Nařízení č. 1698/2005 bylo zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z EZFRV (Úř. věst. 2013, L 347, s. 487). V souladu s článkem 88 nařízení č. 1305/2013 se však nařízení č. 1698/2005 nadále použije na operace prováděné na základě programů schválených Evropskou komisí podle posledně uvedeného nařízení před 1. lednem 2014, což je případ projednávané věci.

11

Podle článku 15 nařízení č. 1698/2005 každý program rozvoje venkova prováděl strategii rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření rozdělených do skupin podle různých os. Každý program rozvoje venkova se týkal období mezi 1. lednem 2007 a 31. prosincem 2013. Členský stát mohl předložit buď jeden program pro celé své území, nebo soubor regionálních programů. Podle článku 19 téhož nařízení členské státy programy přezkoumávaly a v případě potřeby upravovaly pro zbytek období po schválení monitorovacím výborem. Tyto přezkumy zohledňovaly výsledky hodnocení a zprávy Komise, zejména s cílem posílit nebo upravit způsob, jímž jsou zohledňovány priority Společenství.

12

Článek 69 nařízení č. 1698/2005, nadepsaný „Prostředky a jejich rozdělování“, v odstavci 1 stanovil:

„Částku podpory Společenství pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, její roční rozdělení a minimální částku, která má být soustředěna v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle, stanoví Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou v souladu s finančním výhledem na období 2007 až 2013 a interinstitucionální dohodou o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu pro totéž období.“

13

Článek 70 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 stanovil, že rozhodnutí, kterým se přijímá program pro rozvoj venkova, stanoví maximální příspěvek z EZFRV pro každou z os v rámci prahu pružnosti a jasně stanoví částky přidělované regionům způsobilým v rámci „konvergenčního“ cíle. Odstavec 2 tohoto článku uváděl, že příspěvek z EZFRV se vypočítává na základě částky způsobilých veřejných výdajů.

14

Dne 19. ledna 2009 Rada Evropské unie přijala nařízení (ES) č. 74/2009, kterým se mění nařízení č. 1698/2005 (Úř. věst. 2009, L 30, s. 100).

15

Nařízení č. 74/2009 vložilo do nařízení č. 1698/2005 článek 16a. Tento článek vymezil v odst. 1 písm. a) až f) některé priority (dále jen „nové úkoly“), na které se měly členské státy ve svých programech pro rozvoj venkova zaměřit.

16

Článek 16a nařízení č. 1698/2005 byl změněn nařízením Rady (ES) č. 473/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se mění nařízení č. 1698/2005 a č. 1290/2005 (Úř. věst. 2009, L 144, s. 3), doplněním další priority vymezené v uvedeném článku pod písmenem g).

17

Článek 16a odst. 1 nařízení č. 1698/2005, ve znění změn, stanovil:

„Do dne 31. prosince 2009 stanoví členské státy ve svých programech pro rozvoj venkova v souladu se svými zvláštními potřebami druhy operací zaměřené na tyto priority popsané ve strategických směrech Společenství a blíže upřesněné v národních strategických plánech:

18

V návaznosti na vymezení nových úkolů a se zřetelem k poskytnutí členským státům dalších finančních prostředků, aby se mohly ve svých programech pro rozvoj venkova zaměřit na dotčené priority, byl článek 69 nařízení č. 1698/2005 změněn. Nařízení č. 74/2009 zejména doplnilo do uvedeného článku odstavce 5a a 5b a nařízení č. 473/2009 doplnilo do tohoto článku odstavec 2a a změnilo uvedené odstavce 5a a 5b téhož článku.

19

Článek 69 odst. 2a nařízení č. 1698/2005 stanovil:

„Ta část částky uvedené v odstavci 1, která vyplývá ze zvýšení souhrnných závazků, jak stanoví rozhodnutí Rady 2006/493/ES ze dne 19. června 2006, kterým se stanoví částka podpory Společenství pro rozvoj venkova na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, její roční rozdělení a minimální částka, která má být soustředěna v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle ve znění rozhodnutí 2009/434/ES, je určena pro druhy operací související s prioritami stanovenými v čl. 16a odst. 1 tohoto nařízení.“

20

Článek 69 odst. 5a nařízení č. 1698/2005, ve znění pozdějších změn, v prvním a čtvrtém pododstavci stanovil:

„Částku rovnající se částkám vyplývajícím z uplatňování povinné modulace podle čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, od roku 2011 společně s částkami vyplývajícími z použití článku 136 uvedeného nařízení, vynaloží členské státy v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2015 výhradně jako podporu Společenství v rámci stávajících programů pro rozvoj venkova na druhy operací uvedené v článku 16a odst. 1 písm. a) až f) tohoto nařízení.

Podíl členských států na částce podle odstavce 2a vynaloží členské státy v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2015 výhradně jako podporu Společenství v rámci stávajících programů pro rozvoj venkova na druhy operací uvedené v čl. 16a odst. 1.“

21

Článek 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 stanovil:

„Pokud je při uzavření programu skutečná částka příspěvku Společenství vynaložená na operace uvedené v čl. 16a odst. 1 nižší než součet částek uvedených v odstavci 5a tohoto článku, uhradí dotyčný členský stát do souhrnného rozpočtu Evropských společenství rozdíl až do výše částky, o kterou byly překročeny celkové příděly dostupné pro jiné operace než ty, které jsou uvedeny v čl. 16a odst. 1.

[…]“

22

Jak vyplývá z bodů 1 až 3 odůvodnění nařízení č. 473/2009, v souvislosti s přijetím Evropskou radou ve dnech 11. a 12. prosince 2008 plánu evropské hospodářské obnovy, který předpokládá zavedení prioritních opatření, byly všem členským státům poskytnuty další finanční prostředky prostřednictvím EZFRV na rozvoj priority týkající se širokopásmového připojení k internetu a na posílení činností souvisejících s novými úkoly (dále jen „finanční prostředky pro plán obnovy“).

23

Rozhodnutím Rady 2009/434/ES ze dne 25. května 2009, kterým se mění rozhodnutí 2006/493/ES, kterým se stanoví částka podpory Společenství pro rozvoj venkova na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, její roční rozdělení a minimální částka, která má být soustředěna v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle (Úř. věst. 2009, L 144, s. 25), byly všem členským státům poskytnuty další finanční prostředky prostřednictvím EZFRV v rámci finančních prostředků pro plán obnovy. V souladu s přílohou I rozhodnutí Komise 2009/545/ES ze dne 7. července 2009, kterým se stanoví roční rozdělení částky podle jednotlivých členských států uvedené v čl. 69 odst. 2a nařízení č. 1698/2005 a kterým se mění rozhodnutí Komise 2006/636/ES (Úř. věst. 2009, L 181, s. 49), byla Španělskému království přidělena celková částka ve výši 76296000 eur.

24

Jak vyplývá z bodů 1, 9 a 10 odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. 2009, L 30, s. 16), Evropské společenství s přihlédnutím k tomu, že Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě sdělení nazvané „Příprava na kontrolu stavu reformy SZP“, konstatovalo, že se odvětví zemědělství potýká s řadou nových a závažných problémů a že musí tyto nové problémy řešit. V oblasti zemědělství představoval EZFRV vhodný nástroj pro jejich řešení.

25

Bylo tudíž stanoveno, že budou využity další finanční prostředky z EZFRV, a to prostřednictvím postupu povinné modulace podle čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 3 nařízení č. 73/2009, jakož i specifických převodů podle článku 136 tohoto nařízení (dále jen „finanční prostředky na kontrolu stavu reformy“).

26

Rozhodnutím Komise 2009/444/ES ze dne 10. června 2009, kterým se členským státům přidělují pro období 2009 až 2012 částky vyplývající z modulace podle článků 7 a 10 nařízení č. 73/2009 (Úř. věst. 2009, L 148, s. 29), byla Španělskému království přidělena částka 498100000 eur v souladu s přílohou II tohoto rozhodnutí odpovídající finančním prostředkům na kontrolu stavu reformy.

27

Finanční prostředky na kontrolu stavu reformy a finanční prostředky pro plán obnovy přidělené Španělskému království tedy činily 574396000 eur. Z této částky bylo 70709037 eur přiděleno platební agentuře v autonomní oblasti Extremadura (dále jen „Extremadura“).

28

Španělské orgány požádaly Komisi o revizi programu rozvoje venkova, pokud jde o Extremaduru, s cílem zohlednit skutečnost, že Španělskému království byly přiděleny finanční prostředky na plán obnovy a finanční prostředky na kontrolu stavu reformy (dále jen společně „další finanční prostředky“).

29

Rozhodnutím C(2010) 1729 ze dne 18. března 2010 Komise schválila revizi programu rozvoje venkova, pokud jde o Extremaduru, na období let 2007–2013, ve které bylo zohledněno přidělení dalších finančních prostředků (dále jen „první rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu“).

30

Příloha rozhodnutí C(2010) 1729 obsahovala tabulku uvádějící příspěvek z EZFRV, rozčleněný podle jednotlivých roků pro období let 2007–2013. Tato tabulka stanovila:

31

Dne 29. května 2013 Komise automaticky zrušila rozpočtový závazek ve výši 57963282 eur v rámci postupu stanoveného v článku 29 nařízení č. 1290/2005. Část rozpočtového závazku na rok 2010, která byla použita pro platby nebo byla předmětem výkazu výdajů splňujícího podmínky stanovené na základě výdajů uskutečněných do 31. prosince 2012 („pravidlo n+2“), byla totiž nižší než rozpočtový závazek stanovený na rok 2010, přičemž rozdíl činil 57963282 eur. V důsledku toho v souladu s čl. 29 odst. 7 uvedeného nařízení, jakož i čl. 19 odst. 2 nařízení č. 1698/2005 předložily španělské orgány revidovaný plán financování programu rozvoje venkova týkající se Extremadury.

32

Rozhodnutím C(2013) 9347 final ze dne 17. prosince 2013 Komise schválila revizi programu rozvoje venkova, pokud jde o Extremaduru, na období let 2007–2013, ve které byla zohledněna zejména částka, kterou Komise automaticky zrušila (dále jen „druhé rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu“).

33

Příloha rozhodnutí C(2013) 9347 final obsahovala zejména tabulku uvádějící příspěvek z EZFRV, rozčleněný podle jednotlivých roků pro období let 2007–2013. Tato tabulka stanovila:

34

Ve dnech 16. a 17. listopadu 2015 se konal seminář, na němž odborníci Komise poskytli členským státům pokyny, které byly přijaty rozhodnutím Komise C(2015) 1399 final ze dne 5. března 2015, týkající se uzavření programů rozvoje venkova na období 2007–2013 (dále jen „pokyny“), jakož i pokyny k metodě, kterou uvedený orgán hodlal použít pro výpočet podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005.

35

S ohledem na uzávěrku programu rozvoje venkova na období 2007–2013 předložila Extremadura roční účetní závěrku za poslední rozpočtový rok provádění programu, a to za období od 16. října 2014 do 31. prosince 2015 (dále jen „poslední rozpočtový rok“), za účelem následného schválení účetní závěrky Komisí.

36

V příloze 6 roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok, kterou předložila Extremadura, byla uvedena tabulka obsahující částky umožňující provést výpočet podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005. V levém sloupci byly uvedeny původní částky stanovené na základě příspěvku z EZFRV. Španělské orgány uvedly, že z celkové částky stanoveného financování z EZFRV ve výši 828279952 eur je částka 64496589 výsledkem součtu finančních prostředků pro plán obnovy a finančních prostředků na kontrolu stavu reformy a částka 763783363 odpovídá „ostatním finančním prostředkům“. V pravém sloupci byly uvedeny částky výdajů vykázaných uvedenými orgány. Bylo uvedeno, že z celkové částky vykázaných výdajů ve výši 819397233,37 eura byla částka ve výši 56765681,26 eura vynaložena na činnosti související s novými úkoly a částka ve výši 762631552,11 eura byla vyčleněna na „jiné výdaje“.

37

Dopisem ze dne 26. září 2016 zaslaným španělským orgánům oznámila Komise schválení účetní závěrky za poslední rozpočtový rok programu rozvoje venkova na období 2007–2013, pokud jde o Extremaduru. Komise uvedla, že uplatnila odpočet částky ve výši 5060636,11 eura v souladu s čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005, jakož i odpočet ve výši 304046,41 eura z důvodu přizpůsobení prahových hodnot osám prováděného programu. Poté Extremadura předložila Komisi zprávu, v níž uvedla své připomínky k uvedenému dopisu a požádala o uspořádání neformálního dvoustranného setkání.

38

Dne 30. listopadu 2016 přijala Komise prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/2113 o schválení účetních závěrek platebních agentur členských států týkajících se výdajů financovaných z EZFRV v posledním rozpočtovém roce provádění programů v programovém období EZFRV pro roky 2007–2013 (16. říjen 2014 – 31. prosinec 2015) (Úř. věst. 2016, L 327, s. 79, dále jen „napadené rozhodnutí“). Uvedené rozhodnutí je založeno na článku 51 nařízení č. 1306/2013. Z článku 1 tohoto rozhodnutí vyplývá, že účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění programů v uvedeném programovém období se schvalují v případě platebních agentur uvedených v příloze I téhož rozhodnutí. Program rozvoje venkova týkající se Extremadury se nachází na tomto seznamu.

39

Z tabulky v příloze I napadeného rozhodnutí vyplývá, že Komise kvalifikovala částku ve výši 5364682,52 eura jako „jednorázovou“, která měla být odečtena od konečného zůstatku, jenž měl být vyplacen Extremaduře v rámci EZFRV při uzavření programu rozvoje venkova na období 2007–2013. Pod touto tabulkou je vysvětleno, že uvedená částka odpovídá „[o]mezení a snížení podle čl. 69 odst. 5b nařízení […] č. 1698/2005“.

40

Dne 31. ledna 2017 se v Bruselu (Belgie) konalo neformální setkání zástupců Komise a Španělského království. Zápis z tohoto setkání byl zaslán Španělskému království dne 24. února 2017.

41

Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 13. února 2017 podalo Španělské království projednávanou žalobu.

42

Vzhledem k tomu, že na základě čl. 27 odst. 5 jednacího řádu Tribunálu došlo ke změně složení senátů Tribunálu, byla tato věc přidělena osmému senátu.

43

Španělské království navrhuje, aby Tribunál:

44

Komise navrhuje, aby Tribunál:

45

Španělské království uplatňuje na podporu žaloby dva žalobní důvody. První žalobní důvod, který je primárně vznášen, vychází z porušení článku 69 nařízení č. 1698/2005. Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise nedodržela svůj prostor pro uvážení a porušila zásadu legitimního očekávání.

46

Je třeba uvést, že žaloba směřuje ke zrušení rozhodnutí o schválení účetní závěrky za poslední rozpočtový rok, pokud jde o Extremaduru, v rámci uzavření programu týkajícího se této platební agentury v programovém období pro roky 2007–2013.

47

Podle bodu 5.1 pokynů poslední rozhodnutí o schválení účetní závěrky před uzavřením stanoví výši výdajů uskutečněných během posledního rozpočtového roku, které musí být uznány jako účtovatelné k tíži EZFRV zejména na základě ročních účetních závěrek.

48

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle judikatury Komise není oprávněna při řízení společné zemědělské politiky přidělovat prostředky, které neodpovídají pravidlům upravujícím společnou organizaci dotčených trhů, a toto pravidlo je obecně použitelné (rozsudky ze dne 9. června 2005, Španělsko v. Komise, C‑287/02, EU:C:2005:368, bod 34; ze dne 28. března 2007, Španělsko v. Komise, T‑220/04, nezveřejněný, EU:T:2007:97, bod 162, a ze dne 8. října 2015, Itálie v. Komise, T‑358/13, EU:T:2015:773, bod 68).

49

Podle článku 33 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. srpna 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. 2014, L 255, s. 59), „[r]ozhodnutí Komise o schválení účetní závěrky uvedené v článku 51 nařízení (EU) č. 1306/2013 stanoví výši výdajů uskutečněných v každém členském státě během dotyčného rozpočtového roku, které jsou uznány jako účtovatelné fondům na základě [roční] účetní závěrky“. Z toho vyplývá, že Komise nevyhnutelně vyhodnocuje částky, které nejsou uznány (pokud jde o schvalování účetní závěrky v rámci čl. 7 odst. 1 nařízení č. 2245/1999, viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 9. června 2005, Španělsko v. Komise, C‑287/02, EU:C:2005:368, bod 51).

50

Právě za účelem uzavření programu rozvoje venkova týkajícího se Extremadury provedla Komise výpočet podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 a dospěla k závěru, že odpovídající zůstatek, který musí být uhrazen do rozpočtu Unie ve smyslu dotčeného ustanovení, činil 5060636,11 eura, pokud jde o uvedený program. V důsledku toho odečetla tuto částku od konečného zůstatku, jenž měl být vyplacen uvedené platební agentuře, jak vyplývá z dopisu ze dne 26. září 2016 (viz bod 37 výše). Tato částka byla součástí částky 5364682,52 eura, kterou Komise kvalifikovala jako „jednorázovou“ v rámci schválení účetní závěrky této platební agentury za poslední rozpočtový rok, jak vyplývá z napadeného rozhodnutí.

51

V této souvislosti je třeba – jak podobně uvedla Komise – poznamenat, že Španělské království nepředkládá žádný argument, který by zpochybňoval odpočet od konečného zůstatku, jenž měl být vyplacen Extremaduře, částky 304046,41 eura odpovídající přizpůsobení prahových hodnot, jak je uvedeno v druhém řádku tabulky v příloze I k dopisu ze dne 26. září 2016.

52

Pokud tak jde o částku 5364682,52 eura, která byla v napadeném rozhodnutí kvalifikována jako „jednorázová“, Španělské království ve skutečnosti zpochybňuje pouze částku 5060636,11 eura, která vyplývá z výpočtu provedeného Komisí na základě čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005.

53

Španělské království tvrdí, že Komise porušila čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005. Použitelnost tohoto ustanovení vyžaduje, aby byly splněny dvě podmínky, a to zaprvé nedostatečné čerpání dalších finančních prostředků stanovených pro činnosti související s novými úkoly a zadruhé překročení celkových přídělů dostupných pro jiné operace než ty, které jsou uvedeny pro nové úkoly. Žádná z těchto dvou podmínek však není v projednávaném případě splněna.

54

Konkrétně Španělské království tvrdí, že celkové příděly prostředků pro jiné operace než ty, které jsou uvedeny pro nové úkoly, nebyly překročeny, jelikož na tyto jiné operace byla vynaložena částka 762 milionů eur, kterou Komise nezpochybňuje, což je nižší částka než částka stanovených rozpočtových závazků, která činila 763 milionů eur.

55

Španělské království, které připomíná, že program rozvoje venkova, pokud jde o Extremaduru, byl dvakrát změněn s cílem zohlednit nejprve přidělení dalších finančních prostředků určených pro činnosti související s novými úkoly (první rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu) a poté automatické zrušení určité částky rozpočtového závazku na rok 2010 (druhé rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu), tvrdí, že Extremadura mohla pro účely svých výpočtů zohlednit v rámci protokolu o uzavření uvedeného programu částky, jak je schválila Komise v tomto posledně uvedeném rozhodnutí. Extremadura tak mohla jako původní rozpočtové závazky zohlednit částku 64 milionů eur odpovídající dalším finančním prostředkům podle čl. 69 odst. 5a nařízení č. 1698/2005 určeným na nové úkoly a částku ve výši 763 milionů eur odpovídající finančním prostředkům určeným na jiné operace než ty, které jsou stanoveny pro tyto nové úkoly.

56

Komise všechny tyto argumenty odmítá.

57

Konkrétně, pokud jde o výpočet, který provedla na základě čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005, Komise uvádí, že zohlednila původní částku 70709037 eur v rámci financování prostřednictvím dalších finančních prostředků, jak vyplývá z prvního rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu.

58

Komise upřesňuje, že zjistila, že výše výdajů vykázaných pro činnosti související s novými úkoly, jak vyplývá z roční účetní závěrky předložené Extremadurou, činila 56765681,26 eura což je o 13943355,74 eura méně než původní výše 70709037 eur z titulu dalších finančních prostředků.

59

Komise dodává, že zjistila, že nedostatečné provádění dotčeného programu jako celku dosahovalo 8882719,63 eura, což odpovídá rozdílu mezi částkou stanovenou pro celkový příspěvek z EZFRV na program ve výši 828279953 eur, která je uvedena ve druhém rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu po automatickém zrušení závazku, a skutečně vynaloženou částkou, a sice 819397233,37 eura, jak vyplývá z roční účetní závěrky předložené Extremadurou.

60

Konečně Komise dospěla k závěru, že Extremadura vynaložila ve prospěch operací jiných než těch souvisejících s novými úkoly částku ve výši 5060636,11 eura, jež představuje rozdíl mezi částkou ve výši 13943355,74 eura, která odpovídá nevyčerpaným finančním prostředkům stanoveným ve prospěch operací zaměřených na nové úkoly, a částkou 8882719,63 eura, která odpovídá nedostatečnému provádění dotčeného programu jako celku. Tato částka 5060636,11 eura měla být tedy uhrazena do rozpočtu Evropské unie, a proto odečtena od konečného zůstatku, který měl být vyplacen Extremaduře.

61

Je nutno konstatovat, že se účastníci řízení neshodují v otázce částek stanovených na základě finančního příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova týkající se Extremadury, které je třeba zohlednit pro účely výpočtu podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 a které byly předmětem revize v návaznosti na postup automatického zrušení závazku, ke kterému došlo během provádění uvedeného programu. Španělské království totiž tvrdí, že Komise měla vycházet z částek vyplývajících z druhého rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, zatímco uvedený orgán vycházel z částky vyplývající z prvního rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, pokud jde o další finanční prostředky, a z částky vyplývající z druhého rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, pokud jde o celkový příspěvek z EZFRV.

62

Je tudíž třeba určit částky, jež měla Komise zohlednit pro účely výpočtu podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005, než bude posouzeno, zda se uvedený orgán dopustil při výpočtu pochybení.

63

Nejprve je třeba poznamenat, že pokyny neposkytují žádný relevantní údaj, pokud jde o částky, které je třeba zohlednit pro účely výpočtu podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005. I když tyto pokyny poskytují vysvětlení k uvedenému výpočtu a stanoví možnost vrácení na základě tohoto ustanovení při uzavření programu, neuvádějí případ, kdy automatické zrušení části rozpočtových závazků vedlo k revizi částek příspěvku z EZFRV.

64

Dále je třeba připomenout, že podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 platí, že pokud je částka podpory Unie skutečně vynaložená na činnosti související s novými úkoly nižší než součet částek uvedených v odstavci 5a tohoto článku, uhradí členský stát do rozpočtu Unie odpovídající zůstatek až do výše částky, o kterou byly překročeny celkové příděly dostupné pro jiné operace než ty, které souvisejí s novými úkoly.

65

Úhrada do rozpočtu Unie platební agenturou podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 tedy spočívá na dvou předpokladech.

66

Zaprvé výše výdajů vynaložených na činnosti související s novými úkoly musí být nižší než součet částek uvedených v čl. 69 odst. 5a nařízení č. 1698/2005. Tento odstavec zmiňuje částky uvedené v odstavci 2a tohoto článku, které odpovídají zaprvé finančním prostředkům pro plán obnovy, jak jsou pro Španělské království stanoveny rozhodnutím 2009/545 (viz bod 23 výše), a zadruhé finančním prostředkům na kontrolu stavu reformy vyplývajícím z použití určitých ustanovení nařízení č. 73/2009, jak jsou pro Španělské království stanoveny rozhodnutím 2009/444 (viz bod 26 výše).

67

Zadruhé musí být konstatováno překročení „celkových přídělů dostupných pro jiné operace“ než ty, které souvisejí s novými úkoly. Použití výrazu „celkové příděly dostupné pro jiné operace“ vede k závěru, že se jedná o všechny částky, které nejsou vyhrazeny pro činnosti související s novými úkoly, a tedy o všechny příděly s výjimkou dalších finančních prostředků. Účastníci řízení se ostatně shodují na tom, že k získání částky celkových dostupných přídělů je nutno od celkové částky stanoveného finančního příspěvku z EZFRV odečíst částku dalších finančních prostředků.

68

Konečně je třeba připomenout kontext, do něhož je zasazen výpočet podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005, a zkoumat jeho mechanismus a účel.

69

Podle preambulí nařízení č. 73/2009, č. 74/2009 a č. 473/2009 měla být úloha podpory pro rozvoj venkova posílena, aby evropské zemědělství mohlo čelit novým úkolům, jako je změna klimatu, udržitelné hospodaření s vodou a ochrana biologické rozmanitosti.

70

Byl stanoven seznam nových úkolů (viz body 15 a 17 výše), pro jejichž plnění musely členské státy provádět určité druhy činností v rámci svých programů rozvoje venkova, a byly jim poskytnuty další finanční prostředky.

71

K tomuto je třeba uvést, že poskytnutí dalších finančních prostředků bylo spojeno s povinností pro členské státy ohledně jejich používání. Tato povinnost je zakotvena v čl. 69 odst. 5a nařízení č. 1698/2005, na který nepřímo odkazuje čl. 69 odst. 5b uvedeného nařízení. V článku 69 odst. 5a prvním a čtvrtém pododstavci tohoto nařízení se stanoví, že členské státy vynakládají částky vytvořené prostřednictvím finančních prostředků na kontrolu stavu reformy a finančních prostředků pro plán obnovy výlučně ve prospěch druhů činností souvisejících s novými úkoly.

72

Článek 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005, který stanoví náhradu do rozpočtu Unie, přitom vyžaduje, aby byly naplněny dva předpoklady uvedené v bodech 65 až 67 výše, a sice nedostatečné čerpání částek stanovených pro provádění činností souvisejících s novými úkoly a překročení celkových přídělů dostupných pro jiné operace. Jak zdůrazňuje Komise, nedostatečné čerpání dalších finančních prostředků stanovených pro nové úkoly tedy není neoprávněné, dokud nejsou překročeny celkové příděly dostupné pro jiné operace než ty, které jsou uvedeny pro nové úkoly. Úhrada do rozpočtu Unie je nezbytná pouze v případě, že výdaje překračují příděly dostupné pro jiné operace.

73

Částky vyplývající z překročení „celkových přídělů dostupných pro jiné operace“ než ty, které souvisejí s novými úkoly, totiž nemohou být přijaty jako výdaje na základě nepoužitých dalších finančních prostředků, jelikož z nich nebyly financovány druhy operací související s těmito novými úkoly, které jsou výslovně stanoveny v nařízení č. 1698/2005.

74

Účelem článku 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 je proto zabránit tomu, aby další finanční prostředky byly použity ve prospěch jiných operací než těch souvisejících s novými úkoly.

75

Právě ve světle těchto úvah je třeba zkoumat, zda v projednávané věci Komise mohla, aniž se dopustila pochybení, zohlednit částky, které uvedla pro účely výpočtu podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005.

76

Zaprvé Komise právem zohlednila v rámci dalších finančních prostředků částku, která byla původně stanovena ve prospěch operací souvisejících s novými úkoly a uvedena v prvním rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, a sice částku 70709037 eur.

77

Tento závěr vychází ze znění čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005, jelikož výraz „součet částek uvedených v odstavci 5a“ označuje součet částek dalších finančních prostředků, které byly původně vygenerovány k financování činností souvisejících s novými úkoly. Touto částkou je částka uvedená v prvním rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, pokud jde o Extremaduru, které reviduje právě uvedený program s cílem zohlednit poskytnutí dalších finančních prostředků přidělených Španělskému království rozhodnutími 2009/444 a 2009/545.

78

Mimoto je třeba poukázat na to, že další finanční prostředky, jejichž poskytnutí bylo stanoveno s cílem podpořit provádění určitých druhů operací v období 2007–2013, nemohou být sníženy na základě postupu automatického zrušení rozpočtového závazku, který nebyl využit v průběhu roku 2010. Jak tvrdí Komise, postup automatického zrušení závazku nemohl vést k osvobození Španělského království od jeho povinnosti použít všechny prostředky přidělované z titulu dalších finančních prostředků ve prospěch operací souvisejících s novými úkoly ve smyslu čl. 69 odst. 5a nařízení č. 1698/2005.

79

V této souvislosti je třeba rozlišovat mezi postupem automatického zrušení závazků a postupem, který musí Komise dodržet v souladu s čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 v rámci schvalování účetní závěrky za poslední rozpočtový rok za účelem uzavření programu.

80

Z bodu 22 odůvodnění nařízení č. 1290/2005 totiž vyplývá, že pravidlo automatického zrušení závazků bylo zakotveno, aby přispělo ke zrychlení provádění programů a k řádnému finančnímu řízení. Článek 29 téhož nařízení Komisi zmocňuje k automatickému zrušení každé části rozpočtového závazku na program rozvoje venkova, která nebyla použita na předběžné financování nebo na průběžné platby nebo u níž nebyl nejpozději do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn rozpočtový závazek, předložen řádný výkaz výdajů (rozsudek ze dne 8. října 2015, Itálie v. Komise, T‑358/13, EU:T:2015:773, bod 77).

81

Kromě toho z čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 vyplývá, že úhrada do rozpočtu Unie je nezbytná v rámci ověření toho, zda při uzavření programu byla dodržena povinnost výhradního použití finančních prostředků vyhrazených pro specifický druh operace, třebaže platební agentury již vynaložily finanční prostředky ve prospěch příjemců.

82

I když oba postupy uvedené v bodě 79 výše mají za následek vyloučení určité částky z financování Unií, je třeba podotknout, že v rámci postupu automatického zrušení závazku se část rozpočtového závazku automaticky sníží v okamžiku „n+2“, neboť ještě nebyla použita, zatímco v rámci výpočtu na základě čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 musí členský stát uhradit do rozpočtu Unie určitou částku vypočtenou na základě „skutečně vynaložených“ výdajů k poslednímu dni způsobilosti výdajů.

83

Stačí přitom konstatovat, že bez ohledu na nemožnost, na kterou se odvolalo Španělské království, změnit částky plánované ve prospěch jiného regionálního programu, vedlo snížení dalších finančních prostředků pro Extremaduru v návaznosti na postup automatického zrušení závazku, jak vyplývá z tabulky uvedené v příloze druhého rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, k tomu, že při uzavření programu částky vynaložené na operace související s dalšími finančními prostředky již neodpovídaly příspěvkům, které byly původně stanoveny pro tento členský stát, a to v rozporu s příslušnými ustanoveními nařízení č. 1698/2005.

84

Zadruhé, pokud jde o částku „celkových přídělů dostupných pro jiné operace“ než ty, které souvisejí s novými úkoly, vypočítanou odečtením částky dalších finančních prostředků od celkové částky finančního příspěvku z EZFRV (viz bod 67 výše), Komise v případě celkového příspěvku z EZFRV správně zohlednila částku uvedenou ve druhém rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, po skončení postupu automatického zrušení závazku.

85

Jak bylo připomenuto v bodě 82 výše, postup automatického zrušení závazku totiž vedl k uvolnění nevyužitých rozpočtových závazků pro rok 2010 automaticky v okamžiku „n+2“ v rozsahu, v němž nebyly tyto závazky využity pro platbu nebo nebyly předmětem správného výkazu výdajů. Z toho vyplývá, že při uzavření programu bylo v rámci postupu schvalování účetní závěrky za poslední rozpočtový rok na základě skutečně vynaložených výdajů třeba, aby Komise zohlednila výši celkového příspěvku z EZFRV sníženou o částku automaticky zrušeného závazku.

86

Kromě toho článek 2 druhého rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, výslovně uvádí celkovou částku příspěvku z EZFRV, kterou je třeba zohlednit v návaznosti na automatické zrušení závazku, a sice 828279953 eur. Tato částka se uvádí v ročních účetních závěrkách předložených Extremadurou a účastníci řízení ji nezpochybňují.

87

Částka dostupná pro jiné operace, která byla získána po odečtení částky 70709037 eur odpovídající dalším finančním prostředkům od výše uvedené celkové částky 828279953 eur, tedy činila 757570916 eur, jak zdůrazňuje Komise v duplice.

88

Argumentace Španělského království na podporu tvrzení, že bylo třeba pro účely výpočtu podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 zohlednit částky uvedené ve druhém rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, nemůže obstát.

89

V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že ve druhém rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, Komise v článku 2 odkazuje na přílohu, v níž jsou uvedeny tabulky odpovídající revidovanému plánu financování, který předložily španělské orgány v souladu s čl. 29 odst. 7 nařízení č. 1290/2005, jakož i čl. 19 odst. 2 nařízení č. 1698/2005, které v návaznosti na automatické zrušení závazku stanoví snížení jak dalších finančních prostředků, tak i ostatních finančních prostředků dostupných na základě stanoveného finančního příspěvku z EZFRV (viz bod 33 výše). Jak správně tvrdí Komise, čl. 29 odst. 7 nařízení č. 1290/2005, který stanoví, že v případě automatického zrušení závazku se „příspěvek EZFRV na dotyčný program“„pro daný rok“ snižuje, přitom nerozlišuje mezi zdroji financování.

90

Komise dotčené částky zajisté schválila v druhém rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu. Podle čl. 23 druhého pododstavce nařízení č. 1290/2005 představuje rozhodnutí Komise o přijetí jednotlivého programu rozvoje venkova předloženého členským státem rozhodnutí o financování a po svém oznámení dotyčnému členskému státu představuje právní závazek.

91

Nicméně i za předpokladu, že by se čl. 23 druhý pododstavec nařízení č. 1290/2005 rovněž týkal rozhodnutí Komise, kterými se schvaluje revize programu rozvoje venkova v návaznosti na automatické zrušení závazku, je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že výpočet podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 provádí Komise při uzavření programu, uvedený orgán nemohl v okamžiku schválení revidovaného finančního plánu v návaznosti na postup automatického zrušení závazku předjímat výši výdajů, které měly být skutečně vynaloženy Extremadurou při provádění uvedeného programu. Jak tvrdí Komise, kdyby Extremadura nakonec vynaložila na činnosti související s novými úkoly částku, která je uvedena v revidovaném plánu financování a která je nižší než původní částka přidělená na základě těchto finančních prostředků, avšak výše celkových dostupných přídělů by nebyla překročena v rámci ostatních výdajů, úhrada na základě posledně uvedeného ustanovení by nebyla nutná.

92

Navíc je třeba podotknout, že schválení revidovaného finančního plánu Komisí, který stanoví přerozdělení zdrojů v návaznosti na automatické zrušení závazku v případě programu rozvoje venkova, nepřiznává tomuto dokumentu vyšší právní sílu, než má nařízení (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 25. února 2015, Polsko v. Komise, T‑257/13, nezveřejněný, EU:T:2015:111, bod 53, a ze dne 3. prosince 2015, Polsko v. Komise, T‑367/13, nezveřejněný, EU:T:2015:933, bod 44).

93

Jak Komise, tak Španělské království proto byly povinny respektovat ustanovení obsažená v nařízení č. 1698/2005 a povinnost, která je popsána v bodě 74 výše, a sice předejít tomu, aby zdroje poskytnuté členským státům pro provádění určitých priorit byly použity pro účely, které nejsou stanoveny v uvedeném nařízení.

94

Komise rozhodla, že úhrada byla nezbytná, přičemž pro účely výpočtu podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 zohlednila částky, které uvedla (viz body 57 až 60 výše), aniž se tedy dopustila pochybení.

95

Z výše uvedených úvah vyplývá, že výše celkového příspěvku z EZFRV pro Extremaduru, kterou měla Komise zohlednit, činila 828279953 eur. Částka odpovídající dalším finančním prostředkům činila 70709037 eur, jak bylo uvedeno v bodě 76 výše, a částka odpovídající celkovým přídělům dostupným pro jiné druhy operací činila 757570916 eur, jak bylo uvedeno v bodě 87 výše. Vzhledem k tomu, že částka výdajů skutečně vynaložených ve prospěch operací zaměřených na nové úkoly činila 56765681,26 eura a že částka výdajů skutečně vynaložených ve prospěch jiných operací než těch, které souvisejí s novými úkoly, činila 762631552,11 eura, jak vyplývá z roční účetní závěrky předložené Extremadurou, Komise právem konstatovala nedostatečné čerpání dalších finančních prostředků určených na činnosti zaměřené na nové úkoly spolu s překročením celkových přídělů dostupných pro jiné operace. Komise tedy mohla dospět k závěru, že je nezbytná úhrada ve výši částky překračující celkové dostupné příděly, tj. částky 5060636,11 eura.

96

Komise proto právem konstatovala, že tato posledně uvedená částka měla být odečtena od konečného zůstatku závazku, který měl být vyplacen Extremaduře při uzavření programu, a právem ji při schvalování účetní závěrky za poslední rozpočtový rok kvalifikovala jako „jednorázovou částku“.

97

Z toho vyplývá, že je třeba první žalobní důvod zamítnout.

98

Španělské království tvrdí, že Komise nedodržela prostor pro uvážení, kterým disponovala, a porušila zásadu legitimního očekávání.

99

Druhý žalobní důvod vznesený Španělským královstvím se v podstatě opírá o dvě sady argumentů, kterými je třeba se zabývat postupně.

100

Španělské království tvrdí, že přestože má Komise určitý prostor pro uvážení v oblastech, ve kterých se provádí komplexní hospodářská posouzení, musí unijní soud nejen ověřit věcnou správnost dovolávaných důkazních materiálů, jejich věrohodnost a soudržnost, nýbrž i zkoumat, zda tyto skutečnosti představují veškeré relevantní údaje, jež musí být zohledněny. Komise přitom podle názoru Španělského království jednala svévolně, když použila pro účely výpočtu podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 nekonzistentní údaje.

101

Komise s těmito argumenty nesouhlasí.

102

Z úvah uvedených v rámci zkoumání prvního žalobního důvodu vyplývá, že Komise právem zohlednila jí uváděné částky. Okolnost, že tyto částky jsou částkami, které byly stanoveny v prvním rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, týkajícím se příspěvku z EZFRV na základě dalších finančních prostředků, a částkami, které byly stanoveny ve druhém rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, týkajícím se celkového příspěvku z EZFRV, nečiní tyto údaje nekonzistentními pro účely výpočtu podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005.

103

Mimoto metoda použitá v projednávané věci Komisí pro výpočet podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 je v souladu jak se zněním, tak s účelem uvedeného ustanovení. Komise totiž nemohla při schvalování roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok uznat výdaje vynaložené v rozporu s povinností výhradního použití dalších finančních prostředků ve prospěch operací zaměřených na nové úkoly.

104

Vzhledem k tomu, že je Komise povinna dodržovat ustanovení nařízení č. 1698/2005, pokud jde o výpočet úhrady Španělským královstvím, a nemá v tomto ohledu žádný prostor pro uvážení, nemůže jí být vytýkáno, že jednala svévolně, když přijala napadené rozhodnutí.

105

Španělské království Komisi vytýká, že porušila zásadu legitimního očekávání tím, že změnila kritérium významné pro výpočet. V této souvislosti se opírá o prezentaci koordinačního výboru řídicích orgánů ze dne 4. května 2009 v Madridu, z níž vyplývá, že v případě automatického zrušení závazku se sníží všechny dostupné částky, včetně dalších finančních prostředků pro nové úkoly. Extremadura tedy mohla v rámci druhého rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, odečíst část automaticky zrušené částky závazku od dalších finančních prostředků. Komise však tuto metodu výpočtu změnila v rámci pracovní skupiny odborníků (viz bod 34 výše) v listopadu 2015, tj. jeden měsíc před uzavřením programu, aniž poskytla jakékoli odůvodnění a ponechala rozhodovací prostor Extremaduře. Španělské království dodává, že do prosince 2015, tj. data uzavření programu, Komise nijak nezmínila, že bude vycházet z částek uvedených v druhém rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu.

106

Komise s těmito argumenty nesouhlasí.

107

Podle ustálené judikatury má právo dovolávat se zásady ochrany legitimního očekávání každý jednotlivec, pokud u něj orgán Unie tím, že mu poskytl konkrétní ujištění, vyvolal podloženou naději. Takovým ujištěním jsou bez ohledu na formu, ve které jsou sděleny, konkrétní, nepodmíněné a shodující se informace. Nikdo se naopak nemůže dovolávat porušení této zásady, pokud mu nebyla uvedená konkrétní ujištění poskytnuta (rozsudek ze dne 13. září 2017, Pappalardo a další v. Komise, C‑350/16 P, EU:C:2017:672, bod 39 a citovaná judikatura). Je nesporné, že této zásady se může dovolávat i členský stát (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. dubna 2015, Polsko v. Komise, T‑290/12, EU:T:2015:221, bod 57 a citovaná judikatura).

108

Španělské království opírá svá tvrzení o prezentaci koordinačního výboru řídicích orgánů ze dne 4. května 2009 v Madridu, která je zařazena do přílohy 13 žaloby ve formátu PowerPoint, jakož i o druhé rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu.

109

Zaprvé je přitom třeba uvést, že Španělské království nemůže z dotčené prezentace vyvodit žádné konkrétní ujištění ve smyslu judikatury citované v bodě 107 výše, které by Komise poskytla ohledně částek, které se zohledňují pro účely výpočtu podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005.

110

Dotčená prezentace totiž sloužila pouze jako podklad pro setkání se španělskými orgány s výhledem na vložení ustanovení týkajících se dalších finančních prostředků do příslušných nařízení, jakož i změn, které mají členské státy zavést do svých programů pro rozvoj venkova.

111

Mimoto přestože dotčená prezentace zmiňuje čl. 69 odst. 5a nařízení č. 1698/2005, neobsahuje žádný odkaz na výpočet, který musí být proveden podle čl. 69 odst. 5b tohoto nařízení.

112

Na rozdíl od toho, co tvrdí Španělské království, dotčená prezentace neposkytuje ani pokyny, pokud jde o druh finančních prostředků, které mohou být předmětem automatického zrušení závazku ve smyslu článku 29 nařízení č. 1290/2005.

113

Zadruhé Španělské království se nemůže opírat o druhé rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, aby z něho odvodilo metodu výpočtu použitou Komisí.

114

I když z tabulky připojené k druhému rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, vyplývá, že v návaznosti na automatické zrušení závazku dochází ke snížení jak částky z titulu dalších finančních prostředků, tak i částky z titulu dostupných finančních prostředků na jiné činnosti než ty, které souvisejí s novými úkoly (viz bod 33 výše), nemohou být promítnutím konkrétních ujištění ve smyslu judikatury citované v bodě 107 výše, které by poskytla Komise ohledně částek, které hodlala zohlednit pro účely výpočtu úhrady podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 při uzavření programu.

115

Navíc dotčené tabulky odpovídají revidovanému plánu financování, který přijaly španělské orgány v návaznosti na automatické zrušení závazku, a ačkoliv Komise posledně uvedený plán schválila, jeho schválení nepředjímalo částku výdajů, které měly být skutečně vynaloženy Extremadurou a na jejichž základě je při uzavírání programu nutné posoudit, zda byla či nikoli nutná úhrada podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 (viz bod 91 výše).

116

Z bodu 92 výše ostatně vyplývá, že druhému rozhodnutí, kterým se schvaluje revize programu, nelze přikládat vyšší právní sílu, než má nařízení použitelné v projednávaném případě.

117

Konečně Komise zdůrazňuje, že konkrétní a konzistentní údaje o metodě výpočtu podle čl. 69 odst. 5b nařízení č. 1698/2005 byly členským státům poskytnuty na setkání skupiny odborníků (viz bod 34 výše) v rámci prací na uzavření programů. Mimoto z žaloby vyplývá, že Extremadura a Komise rovněž vedly korespondenci v květnu 2016, v jejímž rámci Komise vysvětlila metodu výpočtu, kterou hodlala použít. Kromě toho, i když se pokyny nezmiňují o dopadu automatického zrušení určitých rozpočtových závazků během trvání programu na metodu výpočtu podle uvedeného ustanovení, nic to nemění na tom, že již v bodě 5.2 tyto pokyny uvádějí nutnost úhrady v případě nevyčerpaných částek vyhrazených výlučně na činnosti související s novými úkoly, což byl každopádně případ Extremadury. Na rozdíl od toho, co tvrdí Španělské království, tak nelze učinit závěr, že Komise nevysvětlila metodu, kterou hodlala použít pro účely výpočtu podle tohoto ustanovení.

118

S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že Komise neporušila zásadu legitimního očekávání.

119

Z toho vyplývá, že je třeba zamítnout druhý žalobní důvod, a v důsledku toho i žalobu v plném rozsahu.

120

Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.

121

Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Španělské království nemělo ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (osmý senát)

rozhodl takto: