–

za Stappert Deutschland GmbH: K. H. Felderhoff, Rechtsanwalt, K. Harden, Rechtsanwältin, a H.-M. Wolffgang, Steuerberater,

–

za Hauptzollamt Hannover: T. Röper,

–

za belgickou vládu: S. Baeyens a P. Cottin, jako zmocněnci, ve spolupráci s: B. Coene a Z.-Z. De Decker, jako znalci,

–

za maďarskou vládu: M. Z. Fehér a K. Szíjjártó, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi: B.-R. Killmann, F. Moro a M. Salyková, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu základního pravidla použitelného na zboží spadající do položky 730441 harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“), stanoveného v příloze 22-01 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. 2015, L 343, s. 1), ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1063 ze dne 16. května 2018 (Úř. věst. 2018, L 192, s. 1) (dále jen „základní pravidlo“), v rozsahu, v němž obsahuje zvláštní kritérium pro „duté profily položky 730449“ (dále jen „kritérium pro duté profily“) a platnosti tohoto pravidla.

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Stappert Deutschland GmbH (dále jen „Stappert“) a Hauptzollamt Hannover (hlavní celní úřad v Hannoveru, Německo) (dále jen „celní úřad“) ve věci získání původu rovných dutých výrobků pravidelné tloušťky spadajících do položky 730441 HS.

3

HS byl zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, která byla uzavřena v Bruselu dne 14. června 1983 [Recueil des traités des Nations unies, sv. 1503, s. 4, č. 25910 (1988)] v rámci Světové celní organizace (WCO) a společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288). Vysvětlivky k HS byly vypracovány WCO v souladu s ustanoveními uvedené úmluvy.

4

Kapitola 72 HS je nadepsána „Železo a ocel“.

5

Vysvětlivky k HS týkající se této kapitoly 72, které se použijí mutatis mutandis na výrobky kapitoly 73 HS, uvádějí pod nadpisem „Všeobecná ustanovení“:

„[…]

IV. Výroba konečných výrobků

Předvýrobky a v některých případech ingoty se následně zpracovávají na konečné výrobky.

Obecně se dělí na ploché výrobky (široké pláty, široké pásy, plechy, úzké pásy) a dlouhé výrobky (válcovaný drát, tyče, profily, nitě).

Takového zpracování se dosahuje zejména plastickou deformací buď za tepla z ingotů nebo polotovarů (válcování za tepla, kování, tváření za tepla), nebo za studena z výrobků s konečnou úpravou za tepla (válcování za studena, protlačování, tažení, protahování), případně následovanou v určitých případech dokončovacími operacemi (např. tyče tvářené za studena broušením, soustružením, kalibrací).

[…]

B. Plastická deformace za studena

[…]

Výrobky tvářené za studena lze odlišit od výrobků válcovaných nebo tvářených za tepla podle následujících charakteristik:

6

Všeobecná ustanovení vysvětlivek HS ke kapitole 73 HS stanoví:

„[…]

Pro účely této kapitoly se rozumí:

7

Vysvětlivka k číslu 7304 HS uvádí:

„Trouby, trubky a duté profily tohoto čísla lze získat různými postupy:

[…]

B) Tváření za tepla formou protlačování v lisu za použití skla (proces UgineSéjournet), nebo jiného maziva, z kulatiny. Tento proces zahrnuje následující operace: vrtání, případně rozšiřování a tváření.

Po výše popsaných operacích následují dokončovací úpravy:

[…]

Pokud jde o rozlišení mezi troubami a trubkami, na jedné straně a dutými profily, na druhé straně, viz všeobecná ustanovení v této kapitole.

[…]“

8

Článek 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. 2013, L 269, s. 1, a oprava Úř. věst. 2016, L 267, s. 2, dále jen „celní kodex“), nadepsaný „Rozhodnutí týkající se závazných informací“, v odstavci 1 stanoví:

„Celní orgány přijmou na základě žádosti rozhodnutí týkající se závazné informace o sazebním zařazení zboží (dále jen ‚rozhodnutí o ZISZ‘) nebo rozhodnutí týkající se závazné informace o původu zboží (dále jen ‚rozhodnutí o ZIPZ‘).

[…]“

9

Článek 60 celního kodexu, nadepsaný „Získání původu“ v odstavci 2 stanoví:

„Zboží, na jehož výrobě se podílí více než jedna země nebo jedno území, se považuje za zboží pocházející ze země nebo území, kde došlo k jeho poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.“

10

Článek 62 celního kodexu, nadepsaný „Přenesení pravomoci“, stanoví:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla, podle nichž se zboží, u něhož je nezbytné určit nepreferenční původ pro účely použití opatření Unie uvedených v článku 59, považuje za zcela získané v jedné zemi nebo na jediném území nebo za zboží, k jehož poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, došlo v jedné zemi nebo na jediném území, podle článku 60.“

11

Článek 284 tohoto kodexu, nadepsaný „Výkon přenesené pravomoci“, upřesňuje podmínky tohoto výkonu.

12

Při výkonu své pravomoci podle článku 62 celního kodexu přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446.

13

Bod 20 odůvodnění tohoto nařízení v přenesené pravomoci uvádí:

„Rada rozhodnutím [Rady] 94/800/ES [ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. 1994, L 336, s. 1; Zvl. vyd. 11/21, s. 80)] schválila Dohodu o pravidlech původu (WTO-GATT 1994), jež je přiložena k závěrečnému aktu podepsanému v Marrákeši dne 15. dubna 1994. Dohoda o pravidlech původu uvádí, že specifická pravidla pro určení původu zboží některých výrobních odvětví by nejprve měla být založena na zemi, ve které výrobní proces vedl ke změně sazebního zařazení. Pouze v případě, že uvedené kritérium neumožňuje určit zemi posledního podstatného zpracování, mohou být použita i jiná kritéria, jako je např. kritérium přidané hodnoty či určení konkrétní zušlechťovací operace. Vzhledem k tomu, že Unie je stranou uvedené dohody, je vhodné do celních předpisů Unie zahrnout ustanovení, jež odrážejí tyto zásady stanovené v uvedené dohodě pro účely určení země, kde došlo k poslednímu podstatnému zpracování zboží.“

14

Článek 32 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci, nadepsaný „Zboží, na jehož výrobě se podílí více než jedna země nebo jedno území (čl. 60 odst. 2 [celního] kodexu)“, stanoví:

„Má se za to, že u zboží uvedeného na seznamu v příloze 22-01 došlo k poslednímu podstatnému zpracování nebo opracování, které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, v zemi či na území, kde jsou splněna pravidla stanovená v uvedené příloze nebo která/které je těmito pravidly určena/určeno.“

15

Příloha 22-01 téhož nařízení v přenesené pravomoci je nadepsána „Úvodní poznámky a seznam podstatného zpracování nebo opracování, která udělují nepreferenční původ“. Tato příloha obsahuje část nadepsanou „Úvodní poznámky“, jejíž body 2 a 3 zní takto:

„2. Uplatňování pravidel v této příloze

[…]

3. Glosář

Základní pravidla na úrovni dalšího členění, pokud jsou založena na změně v sazebním zařazení, mohou být vyjádřena pomocí těchto zkratek.

[…]

CTH: změna daného čísla přesunutím z jakéhokoli jiného čísla

[…]“

16

Kapitola 73 uvedené přílohy je nadepsána „Výrobky ze železa nebo oceli“. Obsahuje zejména „Okrajové pravidlo kapitoly“, které zní takto:

„Pokud zemi původu nelze určit použitím základních pravidel, je zemí původu zboží země, ze které pochází největší část materiálů, jak je stanoveno na základě hodnoty materiálů.“

17

Tato kapitola 73 obsahuje tabulku, která stanoví základní pravidla, jež je třeba použít pro účely určení země nebo území původu zboží, které je v ní uvedeno a označeno podle jeho čísla nebo položky v HS, zejména základní pravidlo použitelné na bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli s kruhovým příčným průřezem tažené za studena nebo válcované za studena spadající do položky 730441 HS. Uvedená tabulka uvádí následující:

18

Dne 20. ledna 2016 požádala Stappert, společnost obchodující s ocelí, celní úřad o ZIPZ v souladu s článkem 33 nařízení č. 952/2013 za účelem dovozu bezešvých trub a trubek z nerezavějící oceli položky 730441 HS z Jižní Koreje (dále jen „dotyčné trubky“). Proces výroby trubek je následující: masivní ocelové ingoty se v Číně nejprve zpracovávají plastickou deformací za tepla metodou protlačování v lisu (tváření za tepla). Takto získané polotovary (dále jen „trubkové polotovary“) spadají do položky 730449 HS. Trubkové polotovary jsou poté zasílány do Jižní Koreje, kde jsou válcovány za studena a taženy do tvaru trubek. Podle společnosti Stappert musí být Jižní Korea označena za zemi původu dotyčných trubek v souladu s čl. 60 odst. 2 celního kodexu. To má za následek, že z dovozu těchto trubek by se nemělo vybírat žádné antidumpingové clo, čemuž by tak nebylo, kdyby zemí původu byla Čína.

19

Rozhodnutím ze dne 16. června 2017 celní úřad rozhodl, že trubky mají tentýž nepreferenční původ jako trubkové polotovary, a to Čínu. Podle celního úřadu měl být totiž v souladu se základním pravidlem původ trubek stanoven na základě země výroby trubkových polotovarů.

20

Společnost Stappert podala proti tomuto rozhodnutí stížnost, v níž namítala, že pro získání původu musí být rozhodující poslední fáze podstatného hospodářsky odůvodněného zpracování. V projednávaném případě se přitom tato poslední fáze uskutečňuje v Jižní Koreji.

21

Rozhodnutím ze dne 23. listopadu 2018 celní úřad tuto stížnost zamítl. Podle tohoto úřadu nedochází v Jižní Koreji k žádné změně sazebního zařazení. Dále na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Stappert, nemohou být trubkové polotovary vyráběné v Číně považovány za „duté profily“ spadající do položky 730449 HS ve smyslu kritéria pro duté profily, které jsou následně zpracovány za studena v Jižní Koreji. Podle celního úřadu musí být pojem „duté profily“ vykládán v souladu s vysvětlivkami ke kapitole 73 HS, což znamená, že trubkové polotovary nejsou „dutými profily“, nýbrž „trubkami“.

22

Společnost Stappert podala u Finanzgericht Hamburg (finanční soud v Hamburku, Německo), který je předkládajícím soudem, žalobu, kterou se domáhá určení, že Jižní Korea je zemí původu dotyčných trubek, a podpůrně určení, že odmítnutí celního úřadu určit tento původ bylo protiprávní.

23

V tomto kontextu si předkládající soud nejprve klade otázku, zda se pojem „duté profily“ ve smyslu základního pravidla vztahuje na takové výrobky, jako jsou trubkové polotovary.

24

Zaprvé podle tohoto soudu nelze rozsah tohoto pojmu vyvodit z historie vzniku základního pravidla, konkrétně odkazem na dokumenty vypracované při jednáních, která proběhla v rámci pracovního programu týkajícího se dohody o pravidlech původu, uvedené v bodě 20 odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446, které neupřesňují, co je třeba chápat pod pojmem „duté profily“ spadající do položky 730449 HS.

25

Zadruhé je podle předkládajícího soudu třeba upřednostnit výklad, který nejlépe odpovídá kritériím posouzení spojeným s původem a výklad celního sazebníku by neměl být v rozporu s kritérii stanovenými v čl. 60 odst. 2 celního kodexu.

26

Zatřetí předkládající soud poznamenává, že úvodní poznámky přílohy 22-01 nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446 neodkazují na vysvětlivky k HS.

27

Začtvrté má tento soud za to, že proces výroby uvedený v základním pravidle je procesem popsaným zejména ve vysvětlivkách k číslu 7304 HS, z nichž lze vyvodit, že trubky válcované nebo tažené za tepla jsou používány jako meziprodukty, a odpovídají tedy „dutým profilům“ ve smyslu uvedeného kritéria.

28

Zapáté pro účely popisu úprav dotčených v původním řízení neexistuje jednotná taxonomie.

29

Zašesté, pokud by měl být pojem „duté profily“ vykládán v souladu s vysvětlivkami HS ke kapitole 73 HS, záviselo by získání původu pouze na tvaru materiálu, což se předkládajícímu soudu jeví jako svévolné použití čl. 60 odst. 2 celního kodexu.

30

Mimoto z bodu 33 odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2093 ze dne 15. listopadu 2017 o ukončení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1331/2011 na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem zasílaným z Indie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie, a o ukončení celní evidence tohoto dovozu uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/272 (Úř. věst. 2017, L 299, s. 1), vyplývá, že tváření za studena podstatně pozměňuje troubu nebo trubku a nevratně mění její základní vlastnosti, takže se mění jejich rozměry a fyzikální, mechanické a metalurgické vlastnosti, jak vyplývá z všeobecných ustanovení vysvětlivek SH ke kapitole 72 HS, které jsou relevantní pro kapitolu 73 HS.

31

Zasedmé je předkládající soud toho názoru, že z technického hlediska nemá výklad pojmu „duté profily“ na základě vysvětlivek HS ke kapitole 73 HS v praxi žádný význam. Zpracování dutého profilu tvářením za studena ve smyslu definice uvedené v těchto vysvětlivkách, třebaže je technicky možná, by totiž znamenalo neúměrně vysoké náklady, takže nejčastěji používaným výrobním procesem trubek by bylo zpracování za studena trubek vyrobených za tepla.

32

Zaosmé podle tohoto soudu nejsou všechny výrobky spadající do položky 730449 HS zpracovatelné. Trubkové polotovary jsou však výrobky, které mohou být použity až po zpracování. V tomto ohledu skutečnost, že materiál, z něhož se vyrábí trubky spadající do položky 730441 HS, nebyl předmětem zkoušek shody odkazem na průmyslovou normu týkající se bezešvých trub a trubek vyrobených za tepla, prokazuje, že tento materiál musí nutně projít dalším zpracováním.

33

Dále v případě, že původ dotyčných trubek nemá být určen v souladu s kritériem pro duté profily nebo pokud se ukáže, že na první otázku nelze odpovědět, si předkládající soud klade otázku, zda je toto kritérium neplatné z důvodu nedostatku odůvodnění, nepřesnosti nebo neslučitelnosti s čl. 60 odst. 2 celního kodexu.

34

Konečně si předkládající soud klade otázku, jaké pravidlo unijního práva je třeba použít k určení původu dotyčných trubek v případě, že by mělo být základní pravidlo prohlášeno za neplatné v rozsahu, v němž se týká kritéria pro duté profily.

35

Za těchto okolností se Finanzgericht Hamburg (finanční soud v Hamburku) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

36

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda základní pravidlo musí být vykládáno v tom smyslu, že pod pojem „dutý profil“ ve smyslu tohoto pravidla spadá „trubkový polotovar“ tvářený za tepla, rovný a s rovnoměrnou tloušťkou stěny, který nesplňuje požadavky technické normy pro bezešvé trubky z nerezavějící oceli vyrobené za tepla a z něhož se zpracováním za studena vyrábí trubky o jiném příčném průřezu a tloušťce stěny, spadající do položky 730441 HS.

37

V souladu se základním pravidlem se má za to, že trouby, trubky a duté profily spadající do položky 730441 HS pocházejí ze země, ve které byly vyrobeny tažením za studena nebo válcováním za studena (úběrem za studena), pokud byly vyrobeny buď z výrobků spadajících do jiného čísla HS, nebo z „dutých profilů spadajících do položky 730449“ HS.

38

Z bodu 2.1 úvodních poznámek k příloze 22-01 nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446 vyplývá, že pravidla uvedená v této příloze musí být použita na zboží na základě jeho zařazení v HS a na základě dalších kritérií, která mohou být stanovena dodatečně k číslům nebo položkám tohoto systému a byla vytvořena výhradně pro účely uvedené přílohy, a dále že pro účely identifikace správného rozděleného čísla nebo správné rozdělené položky pro některé zboží v této příloze se všeobecná pravidla pro výklad HS a příslušné poznámky k třídám, kapitolám a položkám tohoto systému použijí mutatis mutandis, pokud v této příloze 22-01 není požadováno jinak.

39

Kromě toho, pokud jde o výklad čísel a položek HS, je třeba připomenout, že vysvětlivky k HS jako takové poskytují informace platné za tímto účelem (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2020, Hydro Energo, C‑340/19, EU:C:2020:488, bod 36).

40

Podle všeobecných ustanovení vysvětlivek HS ke kapitole 73 HS, na které vysvětlivka k číslu 7304 HS výslovně odkazuje, představují soustředné duté výrobky konstantního průřezu s jedinou uzavřenou dutinou po celé délce, jejichž vnější a vnitřní profily mají stejný tvar, „trouby a trubky“ ve smyslu kapitoly 73 HS, zatímco duté výrobky, které neodpovídají definici trub a trubek, a zejména ty, jejichž vnější a vnitřní profily nemají stejný tvar, představují „duté profily“.

41

Naproti tomu pojem „trubkový polotovar“ není ve všeobecných ustanoveních uvedených v předchozím bodě zmíněn. Z toho vyplývá, že pro účely použití základního pravidla představují výrobky označené jako „trubkové polotovary“ buď „trouby a trubky“, nebo „duté profily“ ve smyslu kapitoly 73 HS.

42

Ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že dotyčné trubky, jejichž dovoz společnost Stappert zamýšlí, byly získány z trubkových polotovarů, které spadají pod pojem „trouby a trubky“ ve smyslu vysvětlivek ke kapitole 73 HS, jak byly připomenuty v bodě 40 tohoto rozsudku, zejména v rozsahu, v němž jsou popsány jako rovné a s rovnoměrnou tloušťkou stěny.

43

Tyto trubkové polotovary jako takové tedy nemohou spadat pod pojem „duté profily“, ať již ve smyslu kapitoly 73 HS nebo základního pravidla.

44

V této souvislosti je třeba upřesnit, že z definic pojmů „dutý profil“ a „trouba“ nebo „trubka“ připomenutých v bodě 40 tohoto rozsudku nijak nevyplývá, že by takto uvedené výrobky musely splňovat požadavky technické normy, aby mohly spadat pod tyto pojmy.

45

Mimoto skutečnost, že zejména vysvětlivka k číslu 7304 HS popisuje proces výroby trubek zpracováním za studena z trubek válcovaných za tepla nebo tažených za tepla, které se používají jako polotovary, aniž by zmiňovala výrobu trub nebo trubek z dutých profilů, nutně neznamená, že tato posledně uvedená výroba není možná, jelikož tato vysvětlivka ostatně upřesňuje, že trouby, trubky a duté profily čísla 7304 HS „lze získat různými postupy“.

46

Předkládající soud poznamenává, že výklad pojmu „dutý profil“ uvedeného v základním pravidle ve smyslu, který je v souladu s vysvětlivkami HS ke kapitole 73 HS, by mohl zpochybnit platnost tohoto pravidla zejména s ohledem na čl. 60 odst. 2 celního kodexu.

47

Podle obecné výkladové zásady musí být zajisté unijní akt vykládán v co největším možném rozsahu způsobem, který nezpochybní jeho platnost (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. září 2018, UBS Europe a další, C‑358/16, EU:C:2018:715, bod 53, jakož i citovaná judikatura).

48

Výklad pojmů obsažených v základních pravidlech, který by se odchyloval od jejich rozsahu ve smyslu HS, by však narušil vnitřní soudržnost nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446 (obdobně viz rozsudek ze dne 17. června 2021, Česká republika v. Komise, C‑862/19 P, EU:C:2021:493, bod 52).

49

Z toho vyplývá, že na první otázku je třeba odpovědět tak, že základní pravidlo musí být vykládáno v tom smyslu, že pod pojem „dutý profil“ ve smyslu tohoto pravidla nespadá „trubkový polotovar“ tvářený za tepla, rovný a s rovnoměrnou tloušťkou stěny, který nesplňuje požadavky technické normy pro bezešvé trubky z nerezavějící oceli vyrobené za tepla a z něhož se zpracováním za studena vyrábí trubky o jiném příčném průřezu a tloušťce stěny, spadající do položky 730441 HS.

50

Druhá otázka se týká platnosti kritéria pro duté profily z důvodu vyloučení ze získání původu zboží spadajícího do položky 730441 HS tvářeného za studena z trub a trubek spadajících do položky 730449 HS. Toto kritérium je však pouze jedním ze dvou alternativních kritérií v základním pravidle, přičemž obě kritéria takové získání původu pro toto zboží vylučují.

51

Je tedy třeba konstatovat, že podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, aby Soudní dvůr rozhodl o platnosti základního pravidla z hlediska článku 290 SFEU, zásady právní jistoty a čl. 60 odst. 2 celního kodexu.

52

Úvodem je třeba uvést, že podle článku 62 celního kodexu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví pravidla, podle nichž se zboží považuje za zboží, k jehož poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, došlo v jedné zemi nebo na jediném území, podle článku 60 tohoto kodexu. Cílem těchto aktů je upřesnit, jakým způsobem musí být abstraktní kritéria uvedená v posledně uvedeném ustanovení vykládána a uplatňována v konkrétních situacích (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 20. května 2021, Renesola UK, C‑209/20, EU:C:2021:400, bod 33).

53

Výkon této pravomoci Komise je však podmíněn, jak vyplývá z ustálené judikatury Soudního dvora, dodržením určitých požadavků (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 20. května 2021, Renesola UK, C‑209/20, EU:C:2021:400, bod 34). Cíle sledované nařízením v přenesené pravomoci musí být takové povahy, aby odůvodňovaly jeho přijetí, toto nařízení musí splňovat požadavek na odůvodnění, který je pro takový akt závazný, a posouzení Komise týkající se určení země původu výrobků, na které se uvedené nařízení vztahuje, nesmí být stižena nesprávným právním posouzením nebo zjevně nesprávným posouzením s ohledem na čl. 60 odst. 2 celního kodexu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 20. května 2021, Renesola UK, C‑209/20, EU:C:2021:400, body 40 a 42).

54

Tento původ totiž musí být v každém případě určen podle rozhodujícího kritéria, kterým je „poslední podstatné zpracování nebo opracování“ dotyčného zboží. Tento výraz musí být sám o sobě chápán tak, že odkazuje na fázi výroby, během níž toto zboží získá své určení, jakož i specifické vlastnosti a složení, které dosud nemělo a které nemají později projít významnými kvalitativními změnami (rozsudek ze dne 20. května 2021, Renesola UK, C‑209/20, EU:C:2021:400, bod 38 a citovaná judikatura).

55

Soudní přezkum opodstatněnosti takového ustanovení aktu, jako je příloha 22-01 nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446, se má týkat toho, zda se Komise bez ohledu na jakékoliv nesprávné právní posouzení dopustila při provádění čl. 60 odst. 2 celního kodexu s ohledem na dotyčnou konkrétní situaci zjevně nesprávného posouzení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 20. května 2021, Renesola UK, C‑209/20, EU:C:2021:400, bod 39 a citovaná judikatura).

56

Z toho vyplývá, že i když Komise při uplatňování obecných kritérií článku 60 odst. 2 celního kodexu na konkrétní zpracování a opracování disponuje posuzovací pravomocí, nemůže, neexistuje-li objektivní odůvodnění, přijmout zcela odlišná řešení pro podobná opracování a zpracování (obdobně viz rozsudek ze dne 23. března 1983, Cousin a další, 162/82, EU:C:1983:93, bod 21).

57

Pokud jde o kritérium změny sazebního zařazení stanovené v základním pravidle, Soudní dvůr již rozhodl, že nepostačuje hledat kritéria vymezující původ zboží v sazebním zařazení zpracovaných výrobků, jelikož společný celní sazebník byl vytvořen s ohledem na své vlastní účely, a nikoli s ohledem na určování původu výrobků (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. února 2010, Hoesch Metals and Alloys, C‑373/08, EU:C:2010:68, bod 42 a citovaná judikatura).

58

Přestože změna sazebního zařazení zboží, ke které došlo jeho zpracováním, naznačuje, že charakter jeho zpracování nebo opracování je podstatný, nemění to nic na tom, že zpracování nebo opracování může být podstatného charakteru i v případě, že ke změně zařazení nedojde. Kritérium změny sazebního zařazení se vztahuje na většinu situací, ale neumožňuje identifikovat všechny situace, ve kterých je zpracování nebo opracování zboží podstatné (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. února 2010, Hoesch Metals and Alloys, C‑373/08, EU:C:2010:68, bod 43 a citovaná judikatura).

59

Pro přiznání původu zboží spadajícího do položky 730441 HS tedy základní pravidlo stanoví kromě kritéria změny sazebního zařazení také kritérium změny dutých profilů položky 730449 tohoto systému, jehož účelem je doplnit a opravit první kritérium (obdobně viz rozsudek ze dne 23. března 1983, Cousin a další, 162/82, EU:C:1983:93, bod 17).

60

Je přitom třeba konstatovat, podobně jako to učinil předkládající soud, že kritérium pro duté profily zakládá rozdílné zacházení. Na základě tohoto kritéria je totiž tváření za studena výrobku spadajícího do položky HS 730449 SH, jehož vnější a vnitřní profily nemají stejný tvar, a který tudíž představuje „dutý profil“ ve smyslu vysvětlivek HS ke kapitole 73 HS, na výrobek stejného tvaru, ale s odlišnými vlastnostmi v důsledku tohoto druhu tváření, který proto rovněž představuje „dutý profil“ ve smyslu týchž vysvětlivek, rozhodující pro určení původu konečného výrobku, který se tedy považuje za výsledek „podstatného zpracování nebo opracování“ ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu. Naproti tomu tváření za studena výrobku, který rovněž spadá do položky 730449 SH a sestává ze soustředného dutého výrobku, jehož vnější a vnitřní profily mají stejný tvar, který tak představuje „troubu“ nebo „trubku“ ve smyslu vysvětlivek HS ke kapitole 73 HS, na výrobek stejného tvaru, jehož vlastnosti jsou však v důsledku tohoto druhu tváření rovněž odlišné, který tedy představuje další „troubu nebo trubku“ ve smyslu týchž vysvětlivek, není rozhodující pro určení původu konečného výrobku. Podle kritéria pro duté profily se tak pouze posledně uvedený výrobek nepovažuje za výsledek podstatného zpracování ve smyslu tohoto článku 60 odst. 2.

61

Vzhledem k tomu, že Komise neposkytla žádné přesvědčivé odůvodnění umožňující objektivně vysvětlit toto rozdílné zacházení mezi troubami a trubkami, na jedné straně a dutými profily, na druhé straně, přičemž všechny spadají do položky 730441 HS a byly vyrobeny z produktů spadajících do položky 730449 HS, je podle všeho rozporuplné a diskriminační, že základní pravidlo stanoví, že tváření za studena může být rozhodující pro určení původu dutých profilů za použití alternativního kritéria, zatímco stejný druh tváření používaný na trouby a trubky může být rozhodující pro určení jejich původu pouze odkazem na jediné, podstatně přísnější kritérium (obdobně viz rozsudek ze dne 23. března 1983, Cousin a další, 162/82, EU:C:1983:93, bod 21).

62

Tento závěr je potvrzen konstatováním uvedeným v bodě 33 odůvodnění prováděcího nařízení 2017/2093, podle kterého tváření za studena podstatně pozměňuje trouby a trubky. Toto konstatování totiž spočívá na zjištění, že toto tváření nevratně mění jejich fyzikální, mechanické a metalurgické vlastnosti. Jak přitom vyplývá z judikatury připomenuté v bodě 54 tohoto rozsudku, takové změny mohou být rozhodující pro určení původu výrobku.

63

Kromě toho opačné tvrzení Komise v rámci projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, podle kterého tváření za studena nemění metalurgické vlastnosti trub a trubek, nespočívá na žádném objektivně ověřitelném základě a je každopádně v rozporu s údaji obsaženými v bodě IV části B druhém pododstavci všeobecných ustanovení vysvětlivek HS ke kapitole 72 HS.

64

Za těchto okolností je třeba konstatovat, že základní pravidlo v rozsahu, v němž vylučuje, že změna sazebního zařazení vyplývající ze zpracování trub a trubek spadajících do položky 730449 HS na bezešvé trouby, trubky a duté profily ze železa nebo oceli, tažené za studena nebo válcované za studena (úběrem za studena) spadající do položky 730441 HS přiznává posledně uvedeným výrobkům povahu výrobků pocházejících ze země, kde k této změně došlo, není v souladu s ustanoveními čl. 60 odst. 2 celního kodexu, takže se Komise přijetím tohoto pravidla dopustila zjevně nesprávného posouzení.

65

V tomto kontextu je třeba učinit závěr, že základní pravidlo je neplatné v rozsahu, v němž vylučuje, že dané operace přiznávají výrobku povahu výrobku pocházejícího ze země, kde k těmto operacím došlo, zatímco obdobné operace jsou rozhodující pro určení získání původu pro podobné výrobky (obdobně viz rozsudek ze dne 23. března 1983, Cousin a další, 162/82, EU:C:1983:93, body 20 a 21).

66

Z toho vyplývá, že na druhou otázku je třeba odpovědět tak, že základní pravidlo je neplatné v rozsahu, v němž vylučuje, že změna sazebního zařazení vyplývající ze zpracování trub a trubek spadajících do položky 730449 HS na bezešvé trouby, trubky a duté profily ze železa nebo oceli, tažené za studena nebo válcované za studena (úběrem za studena) spadající do položky 730441 HS přiznává posledně uvedeným výrobkům povahu výrobků pocházejících ze země, kde k této změně došlo.

67

Třetí otázka vychází z předpokladu, že základní pravidlo je neplatné, přinejmenším pokud jde o kritérium změny dutých profilů položky 730449. Z odpovědi na druhou otázku přitom vyplývá, že toto kritérium uvedeného pravidla je neplatné pouze v rozsahu, v němž vylučuje, že je pro určení původu konečného výrobku položky 730441 HS rozhodující změna trub a trubek položky 730449 HS, což znamená, že základní pravidlo se uplatňuje i na takovou změnu. Na třetí otázku tedy není důvodné odpovídat.

68

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto: