–

za nizozemskou vládu C. S. Schillemans a K. Bulterman, jako zmocněnkyněmi,

–

za řeckou vládu E. Tsaousi a I.-E. Krompa, jako zmocněnkyněmi,

–

za Evropskou komisi H. van Vlietem a A. Saukou, jakož i F. Castilla Contreras, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu povinného požadavku na hospodaření 10, který je stanoven v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 549, a oprava Úř. věst. 2016, L 130, s. 13) (dále jen „PPH 10“), v rozsahu, v němž odkazuje na článek 55 první pododstavec a druhý pododstavec první větu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. 2009, L 309, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi R. en R. na straně jedné a Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit (ministr zemědělství, přírody a kvality potravin, dále jen „ministr“) na straně druhé ve věci snížení výše přímých plateb, které mají být poskytnuty R. en R. za rok 2018 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 608).

3

Nařízení č. 1306/2013 se týká financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (SZP).

4

Bod 53 odůvodnění tohoto nařízení uvádí:

„Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 [ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. 2003, L 270, s. 1)], které bylo nahrazeno nařízením [Rady] (ES) č. 73/2009 [ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. 2009, L 30, s. 16)], zavedlo zásadu, že platba příjemcům některých podpor v rámci SZP v plné výši by měla být spojena s dodržováním pravidel týkajících se hospodaření s půdou, zemědělské produkce a zemědělské činnosti. […]

V rámci tohoto systému ‚podmíněnosti‘ mají členské státy uložit sankce ve formě částečného nebo úplného snížení nebo vyloučení z podpory obdržené v rámci SZP.“

5

Bod 54 odůvodnění nařízení č. 1306/2013 upřesňuje:

„Systém podmíněnosti začleňuje do SZP základní normy pro životní prostředí, změnu klimatu, dobrý zemědělský a environmentální stav půdy, veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobré životní podmínky zvířat. Cílem podmíněnosti je přispět k rozvoji udržitelného zemědělství zvyšováním povědomí příjemců o tom, že uvedené základní normy je třeba dodržovat. Cílem je rovněž přispět k tomu, aby SZP více naplňovala očekávání společnosti tím, že se zlepší soudržnost s politikami životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Systém podmíněnosti tvoří nedílnou součást SZP, a měl by proto být zachován. Jeho oblast působnosti, kterou prozatím tvoří samostatné seznamy povinných požadavků na hospodaření a norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, by však měla být zefektivněna, aby byla zajištěna soudržnost a větší viditelnost systému podmíněnosti. Za tímto účelem by uvedené požadavky a normy měly být uvedeny v jediném seznamu a roztříděny podle oblastí a problematiky. […]“

6

Pravidla stanovená v hlavě VI tohoto nařízení se týkají podmíněnosti, přičemž kapitola I této hlavy vymezuje její oblast působnosti. Článek 91 uvedeného nařízení, nadepsaný „Obecné pravidlo“, v odstavci 1 stanoví:

„Pokud příjemce uvedený v článku 92 nedodržuje pravidla podmíněnosti stanovená v článku 93, uloží se mu správní sankce.“

7

Článek 91 odst. 3 písm. b) nařízení č. 1306/2013 stanoví:

„Pro účely této hlavy se rozumí:

[…]

8

Článek 92 první pododstavec tohoto nařízení, nadepsaný „Dotčení příjemci“, stanoví:

„Článek 91 se vztahuje na příjemce, kteří získávají přímé platby podle nařízení [č. 1307/2013] […]“

9

Článek 93 nařízení č. 1306/2013, nadepsaný „Pravidla podmíněnosti“, v odstavci 1 stanoví:

„Pravidla podmíněnosti tvoří povinné požadavky na hospodaření podle práva Unie a standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy stanovené na vnitrostátní úrovni a uvedené v příloze II, jež se týkají:

10

Příloha II téhož nařízení, nadepsaná „Pravidla podmíněnosti podle článku 93“, zní následovně:

„PPH: povinné požadavky na hospodaření

[…]

11

Kapitola II hlavy VI nařízení č. 1306/2013, nadepsaná „Systém kontrol a správní sankce ve vztahu k podmíněnosti“, obsahuje články 96 až 101.

12

Článek 99 tohoto nařízení, nadepsaný „Výpočet správní sankce“, stanoví:

„1.   Správní sankce stanovená v článku 91 se uplatní snížením nebo vyloučením celkové částky plateb uvedených v článku 92, které byly nebo mají být poskytnuty dotčenému příjemci v souvislosti se žádostmi o podporu, které příjemce podal nebo podá během kalendářního roku, kdy došlo ke zjištění.

[…]

V případě nedodržení požadavků, jež představuje přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat, se však snížení nebo vyloučení uplatní vždy.

[…]“

13

Nařízení č. 1107/2009 se týká uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Body 24 a 35 odůvodnění tohoto nařízení upřesňují:

[…]

14

Článek 1 uvedeného nařízení stanoví:

„1.   Tímto nařízením se stanoví pravidla pro povolování přípravků na ochranu rostlin v obchodní podobě a pro jejich uvádění na trh, používání a kontrolu v [Evropském] společenství.

[…]

3.   Účelem tohoto nařízení je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí, zdokonalit fungování vnitřního trhu pomocí harmonizace pravidel pro uvádění na trh přípravků na ochranu rostlin a zároveň zlepšit zemědělskou výrobu.

[…]“

15

V pododdíle 1, nadepsaném „Požadavky a obsah“, oddílu 1, nadepsaného „Povolení“, kapitoly III nařízení č. 1107/2009, nadepsané „Přípravky na ochranu rostlin“, článek 28 tohoto nařízení, nadepsaný „Povolení k uvedení na trh a používání“, v odstavci 1 stanoví:

„Přípravek na ochranu rostlin se neuvede na trh ani nepoužije, pokud nebyl v dotyčném členském státě povolen v souladu s tímto nařízením.“

16

Článek 32 odst. 1 tohoto nařízení, nadepsaný „Doba platnosti“, stanoví:

„1.   Doba platnosti povolení se stanoví v povolení.

Aniž je dotčen článek 44, stanoví se platnost povolení na dobu nepřekračující jeden rok ode dne uplynutí doby platnosti schválení účinných látek, safenerů a synergentů obsažených v přípravku na ochranu rostlin a poté na dobu, která odpovídá době schválení účinných látek, safenerů a synergentů obsažených v přípravku na ochranu rostlin.

[…]“

17

Článek 46 uvedeného nařízení, nadepsaný „Odkladná lhůta“, zní takto:

„Pokud členský stát odejme či změní povolení nebo je neobnoví, může udělit odkladnou lhůtu pro účely odstranění, skladování, uvádění na trh či využití stávajících zásob.

Pokud se důvody pro odejmutí, změnu či neobnovení povolení netýkají ochrany zdraví lidí a zvířat nebo životního prostředí, je odkladná lhůta omezena a nepřesahuje šest měsíců pro prodej a distribuci, a navíc nejvýše jeden rok pro odstranění, skladování a využití, stávajících zásob dotyčného přípravku na ochranu rostlin.“

18

V oddíle 2 kapitoly III téhož nařízení, nadepsaném „Použití a informace“, článek 55 tohoto nařízení, nadepsaný „Použití přípravků na ochranu rostlin“, v prvním pododstavci a druhém pododstavci první větě stanoví:

„Přípravky na ochranu rostlin se používají náležitým způsobem.

Náležité použití zahrnuje uplatnění zásad správné praxe v ochraně rostlin a dodržení podmínek stanovených podle článku 31 a uvedených na označení.“

19

Článek 83 druhý pododstavec nařízení č. 1107/2009 stanoví:

„Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na toto nařízení. Zejména se odkazy v jiných právních předpisech Společenství, jako je nařízení [č. 1782/2003], na článek 3 směrnice [Rady] 91/414/EHS [ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. 1991, L 230, s. 1)] považují za odkazy na článek 55 tohoto nařízení.“

20

Směrnice 91/414 byla zrušena nařízením č. 1107/2009 a byla použitelná do 13. června 2011.

21

Článek 3 této směrnice zněl takto:

„1.   Členské státy stanoví, že na jejich území mohou být uvedeny na trh a používány pouze přípravky na ochranu rostlin, které povolily v souladu s touto směrnicí, kromě případů, kdy jsou přípravky určeny k použití podle článku 22.

[…]

3.   Členské státy stanoví, že přípravky na ochranu rostlin musí být správně používány. Správné použití zahrnuje dodržení podmínek stanovených podle článku 4 a uvedených na etiketě, uplatnění zásad správné rostlinolékařské praxe a, vždy kdy je to možné, zásad integrované ochrany.

[…]“

22

Článek 20 Wet gewasbeschermingsmiddelen en biociden (zákon o přípravcích na ochranu rostlin a biocidech) ze dne 17. února 2007 (Stb. 2007, 125), ve znění použitelném na spor v původním řízení, zní takto:

„Porušení nařízení

1. Je zakázáno jednat v rozporu s čl. 28 odst. 1, čl. 52 odst. 1 a 5, článkem 55, čl. 56 odst. 1, čl. 58 odst. 1 a článkem 64 nařízení [č. 1107/2009] nebo nařízeními přijatými na jeho základě. […]“

23

Uitvoeringsregeling rechtstreekse betalingen GLB nr. WJZ/14194346 (nařízení ministerstva č. WJZ/14194346, kterým se provádí SZP, pokud jde o přímé platby a podmíněnost) ze dne 11. prosince 2014 (Stcrt. 2014, 36127), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „prováděcí nařízení ministerstva“), v čl. 3.1 odst. 1 stanoví:

„Podmíněnost:

1. Zemědělec, který podal žádost o přímé platby […], musí dodržovat tato ustanovení:

a. požadavky na hospodaření podle čl. 93 odst. 1 nařízení [č. 1306/2013] uvedené v příloze 3. […]“

24

Příloha 3 k čl. 3.1 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení ministerstva zní následovně:

„Požadavky na hospodaření podle čl. 93 odst. 1 nařízení č. 1306/2013

[…]

Hlavní téma: přípravky na ochranu rostlin;

PPH 10 Článek 55 [první pododstavec a druhý pododstavec] první věta nařízení [č. 1107/2009]:

25

Dne 20. března 2018 R. en R. podala ministrovi společné prohlášení, v němž požádala o vyplácení přímých plateb z titulu SZP.

26

Dne 11. října 2018 kontrolor Nederlandse Voedsel- en Warenautoriteit (orgán pro kontrolu potravin a spotřebních výrobků, Nizozemsko) konstatoval, že jeden ze společníků R. en R. používá přípravek na ochranu rostlin MECOP PP-2 (číslo povolení 12678N), který se používá k boji proti šťovíku tupolistému (Rumex obtusifolius). Účinnou látkou tohoto přípravku na ochranu rostlin je mecoprop-P. Platnost povolení uvedeného přípravku na ochranu rostlin uplynula dne 30. ledna 2016. Datum, do kdy bylo možné tento přípravek uvádět na trh, bylo stanoveno na 30. července 2016 a datum, do kdy bylo možné tento přípravek použít, bylo stanoveno na 30. ledna 2017.

27

Dne 4. dubna 2019 ministr na základě prováděcího nařízení ministerstva rozhodl o snížení částky přímých plateb společnosti R. en R., které jí měly být poskytnuty za rok 2018, o 3 % z důvodu nedodržení pravidel podmíněnosti s odůvodněním, že používala nepovolený přípravek na ochranu rostlin.

28

Rozhodnutím ze dne 21. srpna 2019 ministr zamítl stížnost, kterou proti tomuto snížení podala společnost R. en R., jako neopodstatněnou. V tomto rozhodnutí bylo jednání, o které se jedná ve věci v původním řízení, posuzováno jako nedodržení pravidel podmíněnosti z důvodu, že použití nepovoleného přípravku na ochranu rostlin spadá pod PPH 10, který odkazuje na čl. 55 první a druhý pododstavec první větu nařízení č. 1107/2009.

29

Společnost R. en R. uvedené rozhodnutí napadla u předkládajícího soudu.

30

Společnost R. en R. u tohoto soudu nepopírá, že používala přípravek na ochranu rostlin, který již nebyl povolený, ale tvrdí, že to nepředstavuje porušení článku 55 nařízení č. 1107/2009, protože tento článek stanoví pouze to, že přípravky na ochranu rostlin musí být „používány náležitým způsobem“. Společnost R. en R. tvrdí, že používání nepovoleného přípravku na ochranu rostlin nepředstavuje porušení článku 55 nařízení č. 1107/2009, ale jeho článku 28, podle kterého přípravek na ochranu rostlin může být uveden na trh nebo používán, pouze pokud byl povolen. Vzhledem k tomu, že tento článek 28 není uveden v příloze II nařízení č. 1306/2013, jeho porušení nepředstavuje porušení pravidel podmíněnosti. V řízení před předkládajícím soudem společnost R. en R. v důsledku toho tvrdí, že ministr nesprávně dospěl k závěru, že došlo k porušení PPH 10, a že tedy nebyl oprávněn uložit snížení částky přímých plateb, které jí mají být poskytnuty za rok 2018, o 3 % z důvodu nedodržení pravidel podmíněnosti.

31

Podle předkládajícího soudu z doslovného výkladu článku 55 nařízení č. 1107/2009, na který odkazuje PPH 10, vyplývá, že se tento článek nevztahuje na situaci, kdy se jedná o použití nepovoleného přípravku na ochranu rostlin. Předkládající soud však uvádí, že by takovýto výklad vedl k „podivnému a možná i nežádoucímu“ důsledku, že v situaci, kdy zemědělec použil nepovolený přípravek na ochranu rostlin, by mu nemohlo být uloženo žádné snížení z důvodu nedodržení pravidel podmíněnosti, kdežto v případě použití povoleného přípravku na ochranu rostlin nenáležitým způsobem by to možné bylo.

32

Předkládající soud si klade otázku, zda je výklad uvedený v předchozím bodě slučitelný s cíli ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin, jakož i životního prostředí, které sledují nařízení č. 1306/2013 a 1107/2009.

33

Předkládající soud se rovněž v podstatě táže na důvody, které vedly k tomu, že se unijní normotvůrce rozhodl v článku 83 nařízení č. 1107/2009 stanovit, že odkazy uvedené v jiných právních předpisech Společenství na článek 3 směrnice 91/414 se považují za odkazy pouze na článek 55 nařízení č. 1107/2009, a ne i na článek 28 tohoto nařízení.

34

V této souvislosti se College van Beroep voor het bedrijfsleven (odvolací soud pro správní spory v hospodářské oblasti, Nizozemsko) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být [PPH 10], který odkazuje na článek 55 [první pododstavec a druhý pododstavec první větu] [nařízení č. 1107/2009], vykládán v tom smyslu, že se vztahuje i na používání přípravku na ochranu rostlin, který nebyl v dotyčném členském státě povolen v souladu s posledně uvedeným nařízením?“

35

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být PPH 10, který odkazuje na článek 55 první pododstavec a druhý pododstavec první větu nařízení č. 1107/2009, vykládán v tom smyslu, že se vztahuje i na používání přípravku na ochranu rostlin, který není nebo již není v dotyčném členském státě povolen, a v posledně uvedeném případě, jehož datum pro použití již uplynulo.

36

Podle ustálené judikatury je pro výklad ustanovení unijního práva třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jíž je součástí (rozsudek ze dne 22. ledna 2020, Ursa Major Services, C‑814/18, EU:C:2020:27, bod 49 a citovaná judikatura).

37

Úvodem je třeba poznamenat, že podle předkládajícího soudu není mezi účastníky původního řízení sporné, že platnost povolení dotyčného přípravku na ochranu rostlin uplynula dne 30. ledna 2016 a že v době, kdy žalobkyně ve věci v původním řízení tento přípravek používala, bylo překročeno i datum pro jeho použití stanovené na 30. ledna 2017.

38

Zaprvé je třeba uvést, že podle bodu 35 odůvodnění nařízení č. 1107/2009 odpovídá „správné použití“ přípravků na ochranu rostlin použití „v souladu s jejich povolením“.

39

V této souvislosti musí být pojem „náležité použití“, který je použit v čl. 55 prvním pododstavci a druhém pododstavci první větě nařízení č. 1107/2009, pokud jde o jeho první složku, chápán jako odkaz na čl. 28 odst. 1 tohoto nařízení, který stanoví, že přípravek na ochranu rostlin může být „používán“, pouze pokud byl v dotyčném členském státě „povolen“.

40

Z článku 32 odst. 1 první věty nařízení č. 1107/2009 kromě toho vyplývá, že doba platnosti povolení je stanovena v povolení přípravku na ochranu rostlin a z článku 46 tohoto nařízení vyplývá, že odejmutí, změna nebo uplynutí doby platnosti povolení může být spojeno s odkladnou lhůtou pro účely využití stávajících zásob.

41

Z toho vyplývá, že „náležité použití“ přípravků na ochranu rostlin ve smyslu čl. 55 prvního pododstavce a druhého pododstavce první věty nařízení č. 1107/2009 předpokládá používání, pro které platí jak ratione materiae, tak ratione temporis povolení udělené podle čl. 28 odst. 1 tohoto nařízení, které je platné v souladu s požadavky čl. 32 odst. 1 uvedeného nařízení a případně jeho článku 46.

42

Zadruhé čl. 1 odst. 1 nařízení č. 1107/2009 stanoví, že tímto nařízením se stanoví pravidla pro povolování přípravků na ochranu rostlin v obchodní podobě a zejména pro jejich používání a kontrolu v Evropském společenství. Článek 1 odst. 3 tohoto nařízení stanoví, že účelem tohoto nařízení je zajistit zejména vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí.

43

Jak je uvedeno v bodě 24 odůvodnění nařízení č. 1107/2009, ustanovení upravující povolování musí zajišťovat vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí. Právě tento cíl je podle bodu 35 odůvodnění tohoto nařízení sledován správným používáním přípravků na ochranu rostlin v souladu s podmínkami stanovenými v jejich povolení. V této souvislosti je třeba připomenout, že podle přílohy II nařízení č. 1306/2013 je cílem PPH 10, který se týká dodržování čl. 55 prvního pododstavce a druhého pododstavce první věty nařízení č. 1107/2009, právě ochrana veřejného zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin. PPH 10 je tedy součástí základních norem SZP v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin zahrnutých do systému podmíněnosti, jejichž dodržování je podmínkou pro úplné vyplacení určité podpory příjemcům v rámci SZP v souladu s body 53 a 54 odůvodnění nařízení č. 1306/2013.

44

Výklad, který by z rozsahu působnosti PPH 10 vyloučil používání přípravků na ochranu rostlin, které nejsou povoleny v dotyčném členském státě nebo které tam již nejsou povoleny a jejichž datum pro použití již uplynulo, by tak byl v rozporu s cílem zásady podmíněnosti spočívajícím v zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí. Takovýto výklad by totiž znamenal, že příjemci, který používá nepovolený přípravek na ochranu rostlin, by nebyla uložena správní sankce spočívající ve snížení částky přímých plateb, zatímco příjemci, který používá povolený přípravek na ochranu rostlin, ale porušuje podmínky spojené s tímto povolením, by takovéto sankci podléhal. Nepovolený přípravek na ochranu rostlin by proto byl vyloučen z rozsahu působnosti zásady podmíněnosti SZP, což by bylo neslučitelné s cíli SZP.

45

Z toho vyplývá, že používání přípravku na ochranu rostlin, který není povolen nebo jehož povolení a případně datum pro jeho použití již uplynulo, představuje případ nedodržení PPH 10, který je součástí přílohy II nařízení č. 1306/2013 nadepsané „Pravidla podmíněnosti podle článku 93“, což vede ke správní sankci podle článků 91 a 99 nařízení č. 1306/2013.

46

Na tento závěr nemá vliv skutečnost, že podle článku 83 nařízení č. 1107/2009 se odkazy v jiných právních předpisech, než je nařízení č. 1782/2003, na článek 3 směrnice 91/414 považují za odkazy na článek 55 nařízení č. 1107/2009, a ne na článek 28 posledně uvedeného nařízení. Článek 3 odst. 1 směrnice 91/414 totiž stanovil povinnost členských států stanovit, že přípravky na ochranu rostlin mohou být uvedeny na trh a používány na jejich území, pouze pokud byly povoleny. Toto ustanovení odpovídá čl. 28 odst. 1 nařízení č. 1107/2009. Článek 3 odst. 3 směrnice 91/414 stanovil povinnost členských států stanovit, že přípravky na ochranu rostlin musí být správně používány a odpovídá článku 55 nařízení č. 1107/2009. Z důvodů uvedených v bodech 39 a 40 tohoto rozsudku je však předpokladem pro dodržení čl. 55 prvního pododstavce a druhého pododstavce první věty nařízení č. 1107/2009, aby použitý přípravek na ochranu rostlin měl platné povolení podle článků 28 a 32 tohoto nařízení. V článku 83 nařízení č. 1107/2009 proto nebylo nutno uvést výslovný odkaz na článek 28 tohoto nařízení.

47

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět, že PPH 10, který odkazuje na článek 55 první pododstavec a druhý pododstavec první větu nařízení č. 1107/2009, musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje i na používání přípravku na ochranu rostlin, který není nebo již není v dotyčném členském státě povolen, a v posledně uvedeném případě, jehož datum pro použití již uplynulo.

48

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:

Povinný požadavek na hospodaření 10 stanovený v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, který odkazuje na článek 55 první pododstavec a druhý pododstavec první větu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje i na používání přípravku na ochranu rostlin, který není nebo již není v dotyčném členském státě povolen, a v posledně uvedeném případě, jehož datum pro použití již uplynulo.