–

za C. J. A. Grégoirem, avocat,

–

za Valonsko X. Drionem, advocaat,

–

za Evropskou komisi A. Lewisem a M. Kaduczakem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článků 2, 5 a 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 487, a oprava Úř. věst. 2016, L 130, s. 1) ve spojení s článkem 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a zavádějí se přechodná ustanovení (Úř. věst. 2014, L 227, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi C. J. a regionem Valonsko (Belgie) ve věci odmítnutí posledně uvedeného vyplatit prvně jmenovanému podporu na zahájení činnosti stanovenou v článku 19 nařízení č. 1305/2013 ve prospěch mladých zemědělců.

3

Bod 17 odůvodnění nařízení uvádí:

„[…] Opatření k rozvoji zemědělských podniků a podnikatelské činnosti by mělo mladým zemědělcům usnadnit zahajování činnosti a strukturální úpravy jejich podniků po zahájení činnosti. […] Je rovněž třeba podporovat rozvoj malých zemědělských podniků, které jsou potenciálně hospodářsky životaschopné. […] Podpora pro zahájení podnikatelské činnosti by měla být poskytována pouze během počáteční doby existence podniku a neměla by se z ní stát provozní podpora. […]“

4

Článek 2 odst. 1 písm. n) nařízení stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení […] se rozumí:

[…]

5

Článek 5 nařízení stanoví:

„K dosažení cílů rozvoje venkova, které přispívají ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj podporující začlenění, dochází prostřednictvím následujících šesti priorit Unie v oblasti rozvoje venkova, které odrážejí příslušné tematické cíle společného strategického rámce:

[…]

[…]“

6

Článek 19 nařízení č. 1305/2013 stanovuje:

„1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:

[…]

2.   Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu i) se poskytuje mladým zemědělcům.

[…]

4.   […]

Členské státy stanoví horní a spodní prahovou hodnotu, která zemědělským podnikům umožňuje přístup k podpoře podle odst. 1 písm. a) bodu i) a iii). […] Podpora je omezena na podniky, které spadají do definice mikropodniků a malých podniků.

[…]

8.   S cílem zajistit účinné a účelné využívání prostředků EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, které stanoví minimální obsah podnikatelských plánů a kritéria, jež členské státy použijí ke stanovení prahových hodnot uvedených v odstavci 4 tohoto článku.“

7

Body 2 a 5 odůvodnění nařízení uvádějí:

[…]

8

Článek 2 odst. 1 nařízení stanoví:

„Členské státy zavedou a uplatňují zvláštní podmínky pro přístup k podpoře v případě, že mladý zemědělec podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení (EU) č. 1305/2013 nezačíná působit jako jediný vedoucí podniku bez ohledu na jeho právní formu. Tyto podmínky jsou rovnocenné podmínkám, které platí pro mladého zemědělce začínajícího působit jako jediný vedoucí podniku. Ve všech případech musí mladí zemědělci zemědělský podnik řídit.“

9

Článek 5 odst. 2 stanoví:

„Členské státy vymezí prahové hodnoty podle čl. 19 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1305/2013 z hlediska produkčního potenciálu zemědělského podniku, měřeného jako standardní produkce podle definice v článku 5 nařízení [Komise] (ES) č. 1242/2008 [ze dne 8. prosince 2008 o založení klasifikačního systému pro zemědělské podniky ve Společenství (Úř. věst. 2008, L 335, s. 3)] nebo rovnocenným způsobem.“

10

Článek 5 odst. 1 nařízení stanovil:

„Pro účely tohoto nařízení se ‚standardní produkcí‘ rozumí standardní finanční hodnota hrubé produkce.

[…]“

11

Arrêté du gouvernement wallon du 10 septembre 2015 relatif aux aides au développement et à l’investissement dans le secteur agricole (vyhláška valonské vlády ze dne 10. září 2015 o podpoře rozvoje a investic v zemědělství, dále jen „vyhláška valonské vlády“) stanoví ohledně poskytnutí podpor toto:

„Převzatý nebo založený podnik musí splňovat tyto podmínky:

[…]

[…]“

12

Článek 7 odst. 2 druhý pododstavec arrêté ministériel du 10 septembre 2015 exécutant l’arrêté du gouvernement wallon (ministerská vyhláška ze dne 10. září 2015 provádějící vyhlášku valonské vlády) ve znění použitelném na věc v původním řízení uvádí:

„Horní hranice uvedená v čl. 25 prvním pododstavci bodě 6 [vyhlášky valonské vlády] činí 1 milion eur, zahajuje-li činnost mladý zemědělec, a 1,5 milionu eur, zahajují-li činnost současně dva mladí zemědělci a více.“

13

Žalobce v původním řízení je mladý zemědělec usazený v Belgii. Smlouvou o převzetí zemědělského podniku převzal jednu třetinu podniku svých rodičů za účelem dalšího provozu rodinného zemědělského podniku. Svou činnost vykonává ve formě sdružení bez právní subjektivity se svým otcem, který je rovněž vlastníkem třetiny podniku, přičemž poslední třetina náleží matce žalobce v původním řízení.

14

Dne 27. ledna 2016 předložil žalobce v původním řízení Valonsku žádost o podporu na zahájení činnosti.

15

Dne 28. října 2016 Valonsko tuto žádost zamítlo s odůvodněním, že převzatý podnik vykazuje standardní hrubou produkci (dále jen „SHP“) překračující horní hranici stanovenou regionální právní úpravou na milion eur.

16

Žalobce v původním řízení podal proti tomuto zamítavému rozhodnutí k platební agentuře stížnost a požadoval, aby pro určení SHP byla zohledněna skutečnost, že není jediným vedoucím zemědělského podniku.

17

Rozhodnutím ze dne 17. února 2016 platební agentura tuto stížnost zamítla a potvrdila své první rozhodnutí, jelikož měla za to, že hodnota SHP, kterou je třeba zohlednit, je hodnota za celý podnik, která dosahuje 1976980,45 eura, a překračuje tak hranici stanovenou regionální právní úpravou.

18

Žalobce v původním řízení toto rozhodnutí dne 12. října 2017 napadl u předkládajícího soudu.

19

Uvedený soud má pochybnosti o výkladu podmínek pro získání podpory na zahájení činnosti mladého zemědělce, který není jediným vedoucím zemědělského podniku, stanovených v článku 2 nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014.

20

Za těchto podmínek se tribunal de première instance de Namur (soud prvního stupně v Namuru, Belgie) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Brání články 2, 5 a 19 nařízení […] č. 1305/2013 […] ve spojení s článkem 2 nařízení […] v přenesené pravomoci č. 807/2014 […] tomu, aby členské státy v rámci provádění těchto ustanovení zohlednily pro stanovení spodní a horní hranice celý podnik, a nikoli pouze část, která v něm patří mladému zemědělci, nebo pracovní jednotky, pokud má zemědělský podnik formu sdružení bez právní subjektivity, v němž mladý zemědělec nabyl ideální podíl a stal se vedoucím podniku, avšak nikoli jediným?“

21

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda články 2, 5 a 19 nařízení č. 1305/2013 ve spojení s články 2 a 5 nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které je kritériem pro určení horní hranice umožňující mladému zemědělci, který zahajuje činnost jako jeden z vedoucích zemědělského podniku, získat podporu na zahájení podnikatelské činnosti, kritérium SHP celého zemědělského podniku, a nikoli pouze části, která mu v něm patří.

22

Úvodem je třeba připomenout, že čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení č. 1305/2013 definuje „mladého zemědělce“ jako osobu, které v době podání žádosti není více než 40 let, má odpovídající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé začíná působit v zemědělském podniku jako jeho vedoucí.

23

Jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, podnik dotčený ve věci v původním řízení má sice formu sdružení bez právní subjektivity, které kromě žalobce v původním řízení zahrnuje fyzické osoby, které nejsou mladými zemědělci, je však nutno konstatovat, že znění uvedeného ustanovení nepředjímá právní formu, kterou může takové hospodářství mít (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. října 2012, Ketelä, C‑592/11, EU:C:2012:673, bod 42) ani nemožnost zahájit činnost spolu s dalšími zemědělci jako jeden z vedoucích podniku.

24

Podle čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1305/2013 podpora rozvoje zemědělských podniků a podnikatelské činnosti obnáší mimo jiné podporu na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce.

25

Článek 19 odst. 4 třetí pododstavec nařízení uvádí, že členské státy stanoví horní a spodní prahovou hodnotu, která zemědělským podnikům umožňuje přístup k podpoře pro mladé zemědělce podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i), přičemž tato podpora je omezena na podniky, které spadají do definice mikropodniků a malých podniků.

26

Znění uvedených ustanovení sice otázku, zda členské státy mohou stanovit v nich uvedené prahové hodnoty pro zemědělský podnik, a nikoli pro mladého zemědělce, výslovně neupravuje, čl. 19 odst. 4 třetí pododstavec nařízení č. 1305/2013 je však třeba vykládat ve spojení s čl. 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014, které nařízení č. 1305/2013 doplňuje, přičemž posledně uvedené ustanovení stanoví kritérium, které musí tyto státy použít pro stanovení prahových hodnot uvedených v daném čl. 19 odst. 4.

27

Jak totiž vyplývá z čl. 19 odst. 8 nařízení č. 1305/2013, Komisi je za účelem zajištění účinného a účelného využívání prostředků EZFRV svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, zejména pokud jde o stanovení prahových hodnot uvedených v odstavci 4 uvedeného článku.

28

V tomto ohledu z čl. 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014 vyplývá, že členské státy musí uvedené prahové hodnoty stanovit z hlediska produkčního potenciálu zemědělského podniku, měřeného jako standardní produkce nebo rovnocenným způsobem. Článek 5 odst. 1 nařízení č. 1242/2008 za tímto účelem stanovil, že standardní produkce je definována jako „standardní finanční hodnota hrubé produkce“.

29

Za účelem určení dosahu kritéria pro stanovení horní prahové hodnoty pro přístup k podpoře na zahájení podnikatelské činnosti podle čl. 19 odst. 4 třetího pododstavce nařízení č. 1305/2013 ve spojení s čl. 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014 je třeba přednostně zohlednit znění vykládaných ustanovení, případně ve světle kontextu, do kterého zapadají, a cílů nařízení č. 1305/2013 (rozsudek ze dne 25. října 2012, Ketelä, C‑592/11, EU:C:2012:673, bod 39).

30

Pokud jde o znění čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 19 odst. 4 třetího pododstavce nařízení č. 1305/2013 ve spojení s čl. 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014, je třeba uvést, že tato ustanovení nevylučují, aby členské státy zohlednily SHP celého podniku. Použití výrazu „produkční potenciál zemědělského podniku“ v čl. 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014, který odkazuje na objektivní kritérium „zemědělského podniku“, tento výklad podporuje.

31

Pokud jde o kontext těchto ustanovení, je třeba uvést, že jak uvádí bod 5 odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014, kritérium produkčního potenciálu zemědělského podniku, které je třeba při stanovení prahových hodnot uvedených v čl. 19 odst. 4 nařízení č. 1305/2013 použít, bylo unijním normotvůrcem stanoveno zejména za účelem usnadnění kontroly.

32

Výklad posledně uvedeného ustanovení, podle kterého mohou být prahové hodnoty pro přístup zemědělských podniků k podpoře stanoveny za celý podnik, přitom může s ohledem na různé právní formy, jejichž prostřednictvím se zemědělci mohou rozhodnout zahájit činnost, stejně jako na pravidla vlastní každé z těchto forem, zejména pokud jde o rozdělení podílů v zemědělském podniku, kontroly usnadnit.

33

Výklad uvedený v předchozím bodě je rovněž podepřen cílem, který sleduje nařízení č. 1305/2013.

34

V tomto ohledu je třeba uvést, že nařízení č. 1305/2013 stanoví cíle, k nimž má politika rozvoje venkova přispívat, a příslušné unijní priority, jakož i opatření vhodná k provádění této politiky. V této souvislosti článek 5 nařízení uvádí šest priorit pro rozvoj venkova, mezi něž patří zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti mj. usnadněním vstupu dostatečně kvalifikovaných zemědělců do odvětví zemědělství a důrazem na cíl generační obnovy.

35

Kromě toho je třeba připomenout, že jak vyplývá z čl. 19 odst. 1 písm. a) a čl. 19 odst. 4 uvedeného nařízení, cílem dotyčné podpory je usnadnění zahájení podnikatelské činnosti mladých zemědělců. V tomto ohledu bod 17 odůvodnění nařízení upřesňuje, že je třeba, aby podpora na zahájení podnikatelské činnosti byla poskytována pouze během počáteční doby existence podniku a nestala se z ní provozní podpora.

36

Jak uvedl generální advokát v bodech 73 a 74 svého stanoviska, tato podpora je tudíž poskytována nikoli proto, aby bez rozdílu podporovala zahajování činnosti všech zemědělských podniků, ale pouze těch, které splňují podmínky týkající se svých vedoucích, provozovaných činností nebo velikosti těchto podniků, což umožňuje členským státům usměrňovat poskytování podpory v závislosti na charakteristikách podniků, které mladí zemědělci přebírají.

37

Cílem kritéria způsobilosti dotčeného ve věci v původním řízení je přitom právě splnění těchto cílů, jelikož toto kritérium sleduje logiku zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků, a vyhrazuje tak přístup k zemědělské podpoře mladým zemědělcům, kteří zahajují svou činnost v zemědělských podnicích, jejichž celková produkce nepřesahuje určitou hranici, čímž usnadňuje vstup zemědělců do odvětví. Jak v tomto ohledu uvedly Komise a Valonsko na jednání před Soudním dvorem, použití takového kritéria způsobilosti pro podporu, jako je kritérium stanovené vnitrostátní právní úpravou, má totiž za cíl zabránit tomu, aby uvedená podpora byla poskytována mladým zemědělcům, jejichž podnik generuje takovou SHP, že tito ve skutečnosti podporu nepotřebují.

38

Článek 2 nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014, který přispívá k pochybnostem předkládajícího soudu, nemůže zpochybnit možnost členských států stanovit horní prahovou hodnotu pro přístup k dotyčné podpoře nikoli ve vztahu k příjemci, nýbrž k zemědělskému podniku.

39

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 2 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci ve spojení s bodem 2 jeho odůvodnění členské státy zavedou a uplatňují zvláštní podmínky pro přístup k podpoře v případě, že mladý zemědělec, tak jak je definován v čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení č. 1305/2013, nepůsobí jako jediný vedoucí zemědělského podniku. Z uvedeného čl. 2 odst. 1 rovněž vyplývá, že tyto podmínky musí být rovnocenné podmínkám, které platí pro mladého zemědělce zahajujícího činnost jako jediný vedoucí podniku, a být použitelné bez ohledu na právní formu, již si příjemci zvolí pro zřízení svého zemědělského podniku. Ve všech případech musí zemědělský podnik řídit mladí zemědělci.

40

Článek 2 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014 se na jedné straně týká mladých zemědělců, kteří tak jako žalobce v původním řízení zahajují činnost dohromady s dalšími fyzickými osobami, a na straně druhé mladých zemědělců, kteří zahajují činnost jako jediní vedoucí zemědělského podniku. Podle tohoto ustanovení musí být podmínky přístupu k zemědělské podpoře vyžadované od těchto dvou kategorií zemědělců rovnocenné.

41

Právní úprava, která podmiňuje získání podpory na zahájení podnikání mladého zemědělce SHP celého zemědělského podniku, přitom uplatňuje na mladé zemědělce, kteří zahajují činnost sami, a na ty, kteří zahajují činnost spolu s jinými zemědělci, kteří do této kategorie nespadají, tytéž požadavky. V důsledku toho taková právní úprava tím spíše splňuje požadavek rovnocennosti uvedený v čl. 2 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014.

42

Za účelem poskytnutí užitečné odpovědi předkládajícímu soudu je třeba uvést, že dotčená vnitrostátní právní úprava stanoví horní prahovou hodnotu SHP podniku na 1,5 milionu eur v případě, kdy dva nebo více mladých zemědělců zahajují činnost současně, namísto 1 milionu eur v případě, že mladý zemědělec zahajuje činnost sám nebo, jako je tomu ve věci v původním řízení, s dalšími vedoucími podniku, kteří ale nespadají do jeho kategorie. Takto zvýšená horní prahová hodnota však zohledňuje objektivní rozdíl v situaci. Dva nebo více mladých zemědělců, kteří zahajují činnost společně jako vedoucí zemědělského podniku, jsou totiž v zásadě schopni vyprodukovat více než mladý zemědělec, který zahajuje činnost sám. Z tohoto důvodu není zavedením takové zvýšené horní prahové hodnoty porušen požadavek rovnocennosti podmínek přístupu k podpoře na zahájení činnosti mezi mladými zemědělci podle toho, zda zahajují činnost sami, nebo s jinými mladými zemědělci.

43

Tato právní úprava sice rovněž stanoví odlišné podmínky přístupu k podpoře na zahájení činnosti podle toho, zda mladý zemědělec zahajuje činnost spolu s dalšími mladými zemědělci, nebo s jinými zemědělci, kteří do této kategorie nespadají. Žádné ustanovení nařízení č. 1305/2013 stejně jako nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014 však neukládá, aby podmínky přístupu k podpoře na zahájení činnosti mladých zemědělců, kteří se nacházejí ve dvou odlišných situacích, byly rovnocenné. To, aby podmínky přístupu k této podpoře byly pro mladé zemědělce, kteří zahajují činnost společně, výhodnější než pro mladého zemědělce, který zahajuje činnost se zemědělci, kteří do této kategorie nespadají, je mimoto v souladu s cílem podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců.

44

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že články 2, 5 a 19 nařízení č. 1305/2013 ve spojení s články 2 a 5 nařízení v přenesené pravomoci č. 807/2014 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které je kritériem pro určení horní hranice umožňující mladému zemědělci, který zahajuje činnost jako jeden z vedoucích zemědělského podniku, získat podporu na zahájení podnikatelské činnosti, kritérium SHP celého zemědělského podniku, a nikoli pouze části, která mu v něm patří.

45

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:

Články 2, 5 a 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ve spojení s články 2 a 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a zavádějí se přechodná ustanovení, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které je kritériem pro určení horní hranice umožňující mladému zemědělci, který zahajuje činnost jako jeden z vedoucích zemědělského podniku, získat podporu na zahájení podnikatelské činnosti, kritérium SHP celého zemědělského podniku, a nikoli pouze části, která mu v něm patří.