–

za Asociación Nacional de Empresas Estibadoras y Consignatarios de Buques (Anesco) T. Arranz Fernández-Bravem, D. Sarmiento Ramírez-Escuderem a A. Gutiérrez Hernándezem, abogados,

–

za Comisiones Obreras R. González Rozas, abogada,

–

za Coordinadora Estatal de Trabajadores del Mar (CETM) S. Martínez Lagem, P. Martínez-Lago Sobredem a V. M. Díaz Domínguezem, abogados,

–

za Confederación Intersindical Gallega H. Lópezem de Castro Ruiz, abogado,

–

za Unión General de Trabajadores (UGT) D. Martín Jordedem, abogado,

–

za Asociación Estatal de Empresas Operadoras Portuarias (Asoport) E. Van Hooydonkem, advocaat, a J. Puigbem, abogado,

–

za španělskou vládu S. Centeno Huerta, jako zmocněnkyní,

–

za Evropskou komisi S. Baches Opim a C. Urraca Caviedesem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 101 SFEU a nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101 a 102 SFEU] (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 13/31, s. 65).

2

Tato žádost byla podána v rámci řízení zahájeného Comisión Nacional de los Mercados y la Competencia (CNMC) (Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž, Španělsko) proti Asociación Nacional de Empresas Estibadoras y Consignatarias de Buques (Anesco), Comisiones Obreras, Coordinadora Estatal de Trabajadores del Mar (CETM), Confederación Intersindical Gallega, Eusko Langileen Alkartasuna, Langile Abertzaleen Batzordeak a Unión General de Trabajadores (UGT) ve věci kolektivní smlouvy, která ukládá, aby ve smlouvách zaměstnanců poskytujících přístavní služby manipulace s nákladem byl stanoven přechod jejich nároků na zaměstnání, z důvodu, že tato kolektivní smlouva je podle ní v rozporu s článkem 101 SFEU a odpovídající vnitrostátní právní úpravou.

3

Body 17 a 18 odůvodnění nařízení č. 1/2003 uvádějí:

4

Článek 11 odst. 6 tohoto nařízení stanoví:

„Zahájením řízení ze strany Komise za účelem přijetí rozhodnutí podle kapitoly III ztrácejí orgány pro hospodářskou soutěž členských států příslušnost používat články [101 SFEU] a [102 SFEU]. Pokud orgán pro hospodářskou soutěž členského státu již v nějakém případě jedná, Komise zahájí řízení teprve po konzultaci s tímto vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž.“

5

Článek 1 odst. 1 Ley 15/2007 de Defensa de la Competencia (zákon č. 15/2007 o ochraně hospodářské soutěže) ze dne 3. července 2007 (BOE č. 159 ze dne 4. července 2007, s. 12946, dále jen „zákon o ochraně hospodářské soutěže“) stanoví:

„Jakákoli kolektivní smlouva, rozhodnutí nebo doporučení, či jednání ve vzájemné shodě nebo záměrně paralelní jednání, jejichž důsledkem je zabránit, omezit nebo narušit hospodářskou soutěž na celém vnitrostátním trhu nebo jeho části, nebo které k tomu vedou či mohou vést, jsou zakázány […]“

6

Článek 36 odst. 1 téhož zákona stanoví:

„Lhůta pro vydání a oznámení rozhodnutí o ukončení řízení o sankcích v případě protisoutěžního jednání je maximálně osmnáct měsíců ode dne zahájení uvedeného řízení […]“

7

Článek 38 odst. 1 uvedeného zákona stanoví:

„Uplynutí maximální lhůty osmnácti měsíců stanovené v čl. 36 odst. 1 pro ukončení řízení o sankcích v oblasti zakázaných dohod a praktik vede k zastavení řízení.“

8

Článek 44 téhož zákona stanoví:

„[CNMC] může nezahájit řízení nebo vyškrtnout z rejstříku podané stížnosti nebo spisy pro nepříslušnost nebo bezpředmětnost či pro upuštění od projednání nebo zánik předmětu. Konkrétně kterákoli z těchto podmínek je považována za splněnou v následujících případech:

[…]“

9

Článek 45 zákona o ochraně hospodářské soutěže stanoví:

„Správní řízení týkající se ochrany hospodářské soutěže jsou upravena ustanoveními tohoto zákona a prováděcími právními předpisy k němu, a podpůrně zákonem č. 30/1992 ze dne 26. listopadu 1992 o právním režimu orgánů veřejné správy a o společném správním řízení […]“

10

Článek 48 odst. 1 tohoto zákona stanoví:

„Rozhodnutí a akty předsedy a Rady [CNMC] nemohou být předmětem žádného správního odvolání a lze proti nim podat jen správní žalobu […]“

11

Ustanovení čl. 49 odst. 1 uvedeného zákona stanoví:

„Ředitelství [pro hospodářskou soutěž] z vlastního podnětu nebo z podnětu Rady [CNMC], anebo na základě stížnosti zahájí řízení i bez návrhu […]“

12

Článek 1 odst. 2 Ley 3/2013 de creación de la Comisión Nacional de los Mercados y la Competencia (zákon 3/2013 o zřízení Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž) ze dne 4. června 2013 (BOE č. 134 ze dne 5. června 2013, s. 42191, dále jen „zákon o zřízení CNMC“) stanoví:

„Účelem [CNMC] je zajistit, zachovávat a podporovat fungování, transparentnost a existenci účinné hospodářské soutěže na všech trzích a ve všech výrobních odvětvích ve prospěch spotřebitelů a uživatelů.“

13

Článek 2 odst. 1 tohoto zákona stanoví:

„[CNMC] má vlastní právní subjektivitu a plnou veřejnoprávní i soukromoprávní osobnost a při výkonu svých činnosti a za účelem dosažení svých cílů má organickou a funkční autonomii a je zcela nezávislá na vládě, orgánech veřejné správy a tržních subjektech. Kromě toho podléhá parlamentnímu a soudnímu dohledu.“

14

Článek 3 uvedeného zákona stanoví:

„1.   [CNMC] jedná při výkonu svých činností a za účelem dosažení svých cílů bez jakéhokoli podnikatelského nebo obchodního zájmu.

2.   Aniž jsou dotčeny spolupráce s jinými orgány a pravomoci k řízení všeobecné vládní politiky vykonávané prostřednictvím normotvorné pravomoci vlády, nemohou zaměstnanci ani členové orgánů [CNMC] při plnění svých úkolů, které jim byly svěřeny právními předpisy, vyžadovat nebo přijímat pokyny od jakékoli veřejnoprávní nebo soukromoprávní entity.“

15

Článek 15 téhož zákona stanoví:

„1.   Na návrh Ministro de Economía y Competitividad [(ministr hospodářství a hospodářské soutěže, Španělsko)] jmenuje vláda královským nařízením členy Rady [CNMC], včetně předsedy a místopředsedy, z okruhu uznávaných osobností těšících se dobré pověsti a majících odborné zkušenosti v oblasti činnosti [CNMC], poté, co se osoba navržená na místo dostaví před příslušnou komisi Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna prostřednictvím příslušné komise a se souhlasem vyjádřeným absolutní většinou může vetovat jmenování navrženého uchazeče ve lhůtě jednoho kalendářního měsíce od obdržení příslušného sdělení. Pokud se Poslanecká sněmovna v této lhůtě výslovně nevysloví, má se za to, že příslušná jmenování jsou přijata.

2.   Délka funkčního období členů Rady je šest let bez možnosti jej prodloužit. Každé dva roky je jmenována část členů Rady tak, aby žádný člen Rady nezastával svou funkci déle než šest let.“

16

Článek 17 odst. 1 zákona o zřízení CNMC stanoví:

„Plénum Rady je složeno ze všech členů Rady. Předsedá mu předseda [CNMC]. V případě dovolené, nepřítomnosti a nemoci předsedy je předseda nahrazen místopředsedou nebo není-li to možné, členem rady, který je ve funkci delší dobu, nebo v případě stejné délky uplynulého funkčního období starším členem rady.“

17

Článek 19 odst. 1 tohoto zákona stanoví:

„Předseda [CNMC] má pravomoc:

[…]

[…]“

18

Článek 20 uvedeného zákona stanoví:

„Rada [CNMC] je rozhodovacím orgánem, pokud jde o úkoly spočívající v rozhodování, konzultaci, podpoře hospodářské soutěže, arbitráži a řešení sporů, jež jsou upraveny v tomto zákoně. Konkrétně Rada je orgánem příslušným k:

[…]

13.   jmenování a schválení propuštění řídících zaměstnanců na návrh předsedy Rady.

[…]“

19

Článek 25 téhož zákona, nadepsaný „Řídící orgány“ v odstavci 1 stanoví, že CNMC má čtyři vyšetřovací ředitelství, k nimž patří ředitelství pro hospodářskou soutěž (Dirección de Competencia). Toto ředitelství je pověřeno posuzováním spisů týkajících se úkolů CNMC, jejichž cílem je zachovat a podporovat účinnou hospodářskou soutěž na všech trzích a ve všech výrobních odvětvích.

20

Článek 29 téhož zákona o pravomoci ukládat sankce stanoví:

„1.   [CNMC] vykonává svou pravomoc provádět inspekce a ukládat sankce v souladu s ustanoveními kapitoly II hlavy IV [zákona o ochraně hospodářské soutěže], hlavy VI [Ley 7/2010 General de la Comunicación Audiovisual (všeobecný zákon č. 7/2010 o audiovizuální komunikaci) ze dne 31. března 2010 (BOE č. 70 ze dne 1. dubna 2010)], hlavy VIII Ley 32/2003 General de Telecomunicaciones (všeobecný zákon č. 32/2003 o telekomunikacích) ze dne 3. listopadu 2003 (BOE č. 264 ze dne 4. listopadu 2003)], hlavy X [Ley 54/1997 del Sector Eléctrico (zákon č. 54/1997 o odvětví elektřiny) ze dne 27. listopadu 1997 (BOE č. 285 ze dne 28. listopadu 1997, s. 35097)], hlavy VI [Ley 34/1998 del sector de hidrocarburos (zákon č. 34/1998 o odvětví uhlovodíků) ze dne 7. října 1998 (BOE č. 241 ze dne 8. října 1998)], hlavy VII [Ley 43/2010 del servicio postal universal, de los derechos de los usuarios y del mercado postal (zákon č. 43/2010 o všeobecné poštovní službě, právech uživatelů a poštovním trhu) ze dne 30. prosince 2010 (BOE č. 318 ze dne 31. prosince 2010, s. 109195)], hlavy VII [Ley 39/2003 del Sector Ferroviario (zákon č. 39/2003 o železniční dopravě) ze dne 17. listopadu 2003 (BOE č. 276 ze dne 17. listopadu 2003)].

2.   Pro účely výkonu pravomoci ukládat sankce je zaručeno požadované funkční oddělení vyšetřovací fáze, kterou zajišťují zaměstnanci ředitelství příslušného podle oblasti, od rozhodovací fáze, kterou zajišťuje Rada.

3.   Postup výkonu pravomoci ukládat sankce je upraven ustanoveními tohoto zákona, zákonů uvedených v odstavci 1, jakož i pokud jde o to, co není upraveno ve výše uvedených normách, [Ley 30/1992 de Régimen Jurídico de las Administraciones Públicas y del Procedimiento Administrativo Común (zákon č. 30/1992 o právním režimu orgánů veřejné správy a společném správním řízení) ze dne 26. listopadu 1992 (BOE č. 285 ze dne 27. listopadu 1992)] a prováděcími pravidly k němu. Konkrétně je řízení o sankcích v oblasti ochrany hospodářské soutěže upraveno zvláštními ustanoveními zákona č. 15/2007 ze dne 3. července 2007.

4.   Správní řízení se končí rozhodnutím, proti němuž lze podat správní žalobu.“

21

Článek 4 stanov Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž schválených Real Decreto 657/2013 por el que se aprueba el Estatuto Orgánico de la Comisión Nacional de los Mercados y la Competencia (královské nařízení č. 657/2013, kterým se schvalují stanovy Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž) ze dne 30. srpna 2013 (BOE č. 209 ze dne 31. srpna 2013, s. 63623; dále jen „stanovy CNMS“), nadepsaný „Koordinace a spolupráce mezi orgány“, stanoví:

„Pokud to vyplývá z právních předpisů Evropské unie nebo vnitrostátních právních předpisů, je [CNMC] považována za:

[…]“

22

Článek 15 odst. 2 uvedených stanov stanoví:

„Předseda [CNMC], který je rovněž předsedou pléna její Rady a senátu pro hospodářskou soutěž, vykonává své funkce související se řízením a zastupováním tohoto orgánu v souladu s ustanoveními článku 19 [zákona o zřízení CNMC]. Při výkonu svých funkcí je orgánem příslušným k:

[…]

[…]“

23

Článek 75 odst. 1 a 2 Ley 29/1998 reguladora de la Jurisdicción Contencioso administrativa (zákon č. 29/1998 o soudním řízení správním) ze dne 13. července 1998 (BOE č. 167 ze dne 14. července 1998) stanoví:

„1.   Žalovaní mohou odvolat své rozhodnutí tím, že splní požadavky stanovené v odstavci 2 předchozího článku.

2.   Po odvolání rozhodnutí vydá samosoudce nebo soud bez dalších formálních náležitostí rozsudek, v němž vyhoví návrhovým žádáním žalobce, ledaže je to zjevně v rozporu s právním řádem a v tomto případě informuje soud účastníky řízení o důvodech, které mohou bránit tomu, aby vyhověl návrhových žádáním, a vyslechne je v běžné lhůtě deseti dnů, a dále po uplynutí této lhůty vydá rozsudek, který je v souladu s právem.“

24

Soudní dvůr v rozsudku ze dne 11. prosince 2014, Komise v. Španělsko (C‑576/13, nezveřejněný, EU:C:2014:2430), rozhodl ve věci, v níž se jednalo o režim řízení zaměstnanců poskytujících služby manipulace se zbožím v přístavním sektoru, který byl tehdy platný ve Španělsku, že Španělské království tím, že ukládalo podnikům jiných členských států, které chtěly vykonávat činnost související s manipulací se zbožím v španělských přístavech v obecném zájmu, povinnost, aby se zaregistrovaly u Sociedad Anónima de Gestion de Estibadores Portuarios (akciová společnost pro správu dokařských společností, dále jen „SAGEP“), jakož i případně, nabyly účast na jejím kapitálu, a dále, aby přednostně zaměstnávaly zaměstnance poskytnuté touto společností, přičemž určitý počet z nich musel být zaměstnán trvale, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 49 SFEU.

25

Za účelem splnění povinností vyplývajících z rozsudku ze dne 11. prosince 2014, Komise v. Španělsko (C‑576/13, nezveřejněný, EU:C:2014:2430), přijalo Španělské království Real Decreto-ley 8/2017 por el que se modifica el régimen de los trabajadores para la prestación del servicio portuario de manipulación de mercancías dando cumplimiento a la Sentencia del Tribunal de Justicia de la Unión Europea de 11 de diciembre de 2014, recaída en el Asunto C‑576/13 (procedimiento de infracción 2009/4052) (královské nařízení č. 8/2017, kterým se mění režim zaměstnanců poskytujících přístavní služby manipulace s nákladem v souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. prosince 2014 vydaným ve věci C‑576/13 (řízení o nesplnění povinnosti 2009/4052)], ze dne 12. května 2017 (BOE č. 114 ze dne 13. května 2017). Toto nařízení stanoví volné přijímání přístavních zaměstnanců pro poskytování služby manipulace se zbožím a upřesňuje, že pro poskytování této služby není nutné, aby podniky poskytující přístavní službu manipulace se zbožím (dále jen „podniky zajišťující manipulaci“) měly kapitálovou účast v SAGEP.

26

Královské nařízení č. 8/2017 však zavedlo přechodné adaptační období tří let, které uplynulo dne 14. května 2020 a během kterého měly podniky zajišťující manipulaci povinnost využívat zaměstnance SAGEP pro určitý procentní podíl jejich činností, ať již byly akcionáři této SAGEP, či nikoli. Bylo v něm upřesněno, že po skončení tohoto přechodného období bude mít SAGEP možnost zaniknout nebo pokračovat ve své činnosti v režimu volné hospodářské soutěže, případně s přístavními pracovními úřady a jinými agenturami práce.

27

Dne 6. července 2017 Anesco, sdružení sdružující podniky přístavního odvětví, a několik odborových organizací (CETM, UGT, Comisiones Obreras, Confederación Intersindical Gallega, Langile Abertzaleen Batzordeak a Eusko Langileen Alkartasuna), uzavřely kolektivní smlouvu, jejímž cílem bylo „zachování sociálního míru“ a zaručení zachování všech pracovních míst přístavních zaměstnanců zaměstnaných SAGEP přede dnem 30. září 2017. Anesco a tyto odborové organizace touto kolektivní smlouvou změnily čtvrtou vnitrostátní rámcovou dohodu tím, že do ní vložily sedmé dodatečné ustanovení, jež stanovilo, že podniky zajišťující manipulaci, které opustí SAGEP, převezmou zaměstnance provádějící manipulaci s lodním nákladem, kteří patřili k této SAGEP, za stejných pracovních podmínek, a to až do výše své kapitálové účasti v dotčené SAGEP.

28

Dne 3. listopadu 2017 zahájilo ředitelství pro hospodářskou soutěž řízení o nesplnění povinnosti S/DC/0619/17, Acuerdo Marco de la Estiba (rámcová dohoda o manipulaci s lodním nákladem), proti Anesco a uvedeným odborovým organizacím. K důvodům pro zahájení tohoto řízení patřila skutečnost, že proti jediné společnosti, která požádala o opuštění SAGEP v průběhu přechodného období, byla namířena řada akcí, které vážně narušily její činnost a její konkurenceschopnost a na které lze nahlížet jako na bojkot.

29

Dne 12. listopadu 2018 podalo ředitelství pro hospodářskou soutěž senátu pro hospodářskou soutěž Rady CNMC návrh rozhodnutí, v němž dospělo k závěru, že kolektivní smlouva uzavřená mezi Anesco a odborovými organizaci, o kterou se jedná v původním řízení, je jednáním, které je zakázáno článkem 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže a článkem 101 SFEU, jelikož dodatečné povinnosti uložené touto smlouvou překračují oblast vlastní kolektivnímu vyjednávání, a z tohoto důvodu omezují uplatnění práva na vystoupení ze společnosti, a tudíž podmínky volné hospodářské soutěže.

30

Dne 29. března 2019 přijalo Španělsko Real Decreto-Ley 9/2019 por el que se modifica la Ley 14/1994, de 1 de junio, por la que se regulan las empresas de trabajo temporal, para su adaptación a la actividad de la estiba portuaria y se concluye la adaptación legal del régimen de los trabajadores para la prestación del servicio portuario de manipulación de mercancías (královské nařízení č. 9/2019, kterým se mění zákon č. 14/1994 ze dne 1. června 1994 o agenturách práce za účelem jeho přizpůsobení činnosti související s manipulací s nákladem, kterým se dokončuje právní přizpůsobení režimu zaměstnanců poskytujících přístavní služby manipulace s nákladem) ze dne 29. března 2019 (BOE č. 77 ze dne 30. března 2019, s. 32836). Toto nařízení umožňovalo, aby prostřednictvím dohod nebo kolektivních smluv bylo během přechodného období stanoveno povinné převzetí zaměstnanců SAGEP v případech, kdy se podniky zajišťující manipulaci rozhodnou je opustit nebo ukončit svoji činnost.

31

CNMC poznamenává, že přijetí tohoto aktu, který má právní sílu zákona, mělo za důsledek prodloužení lhůty pro uplatnění práva na vystoupení ze společnosti na celé přechodné období stanovené v královském nařízení č. 8/2017, a sice do 14. května 2020.

32

CNMS se tudíž zabývá slučitelností kolektivních smluv, kterými byla změněna čtvrtá vnitrostátní rámcová dohoda, a královského nařízení č. 9/2019, s článkem 101 SFEU, což podle ní odůvodňuje podání k Soudnímu dvoru na základě článku 267 SFEU.

33

CNMC má za tímto účelem za to, že je „soudem“ ve smyslu článku 267 SFEU z důvodu, že v souladu s judikaturou Soudního dvora je zřízena na základě zákona jako stálý orgán, její jurisdikce je obligatorní, rozhoduje v kontradiktorním řízení, je nezávislým orgánem a při plnění svých úkolů plně respektuje objektivitu a nestrannost ve vztahu ke stranám sporu a k jejich příslušným zájmům s ohledem na předmět sporu.

34

Za těchto podmínek se CNMC rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

35

Zatímco CNMC uvádí v předkládacím rozhodnutí důvody, proč je podle ní „soudem“ ve smyslu článku 267 SFEU a Asoport ve svém vyjádření sdílí toto posouzení, ostatní účastníci původního řízení, jakož i španělská vláda a Komise mají v tomto ohledu pochybnosti. Posledně uvedení zvláště tvrdí, že taková řízení před CNMC, jako je řízení v původním řízení, nejsou určena k tomu, aby vedla k soudnímu rozhodnutí, takže tato entita nemůže být považována za „soud“ ve smyslu článku 267 SFEU.

36

Podle ustálené judikatury platí, že pro posouzení toho, zda předkládající orgán je svojí povahou „soudem“ ve smyslu článku 267 SFEU, což je otázka, která je upravena výlučně unijním právem, vezme Soudní dvůr v úvahu všechny okolnosti, jako jsou jeho zřízení zákonem, jeho trvalost, závaznost jeho jurisdikce, kontradiktorní povaha řízení, použití právních předpisů orgánem, jakož i jeho nezávislost. Kromě toho jsou vnitrostátní soudy oprávněny obrátit se na Soudní dvůr pouze tehdy, když před nimi probíhá spor a když rozhodují v rámci řízení, které má být ukončeno soudním rozhodnutím (rozsudek ze dne 31. května 2005, Syfait a další, C‑53/03, EU:C:2005:333, bod 29, jakož i citovaná judikatura).

37

Konečně, pokud jde o pojem „vnitrostátní soud“ ve smyslu článku 267 SFEU, Soudní dvůr opakovaně připomněl, že tento pojem může z podstaty věci označovat pouze orgán, který je třetí stranou ve vztahu k orgánu, jenž přijal rozhodnutí, které je předmětem žaloby (rozsudky ze dne 30. března 1993, Corbiau, C‑24/92, EU:C:1993:118, bod 15, a ze dne 19. září 2006, Wilson, C‑506/04, EU:C:2006:587, bod 49).

38

Zaprvé, pokud jde přitom o postavení CNMC jako „třetí strany“, z čl. 17 odst. 1 a čl. 19 odst. 1 písm. f) až h) zákona o zřízení CNMC vyplývá, že předseda CNMC předsedá Radě CNMC, která přijímá rozhodnutí jménem CNMC, a z tohoto důvodu vykonává funkce související s řízením zaměstnanců CNMC a řídí, koordinuje, hodnotí a dohlíží na všechna její oddělení, včetně ředitelství pro hospodářskou soutěž, které navrhlo rozhodnutí, jež je původem projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. Kromě toho z čl. 20 prvního pododstavce bodu 13 zákona o zřízení CNMC a z čl. 15 odst. 2 písm. b) stanov CNMC vyplývá, že je na předsedovi CNMC, aby její Radě navrhl jmenování a odvolání řídících pracovníků, k nimž patří i zaměstnanci ředitelství pro hospodářskou soutěž.

39

Podobně jak měl tedy za to Soudní dvůr v bodě 33 rozsudku ze dne 31. května 2005, Syfait a další, (C‑53/03, EU:C:2005:333) týkajícím se Epitropi Antagonismou (komise pro hospodářskou soutěž, Řecko), která měla funkční vazbu k jejímu sekretariátu, tj. vyšetřovacímu orgánu, na jehož návrh rozhodovala, má Rada CNMC k ředitelstvím pro hospodářskou soutěž tohoto orgánu, které podává návrhy rozhodnutí, o kterých má rozhodnout, organickou a funkční vazbu.

40

Ačkoli CNMC tvrdí opak, nemůže být tudíž považována za „třetí stranu“ ve vztahu k orgánu, který přijímá rozhodnutí, proti němuž lze podat žalobu, a tudíž být kvalifikován jako „vnitrostátní soud“ ve smyslu článku 267 SFEU.

41

Zadruhé je třeba konstatovat, že rozhodnutí, která má CNMC přijmout v takových věcech, jako je věc v původním řízení, vykazují stejné rysy jako správní rozhodnutí, což vylučuje, aby byla přijata při výkonu soudních funkcí (obdobně viz usnesení ze dne 14. listopadu 2013, MF 7, C‑49/13, EU:C:2013:767, bod 17).

42

V tomto smyslu je třeba poznamenat – jak vyplývá z článku 4 stanov CNMC – že CNMC je orgánem na ochranu hospodářské soutěže, který je v souladu s čl. 1 odst. 2 zákona o zřízení CNMC pověřen zajištěním, zachováním a podporou řádného fungování, transparentnosti a existence účinné hospodářské soutěže na všech trzích a ve všech výrobních odvětvích ve prospěch spotřebitelů a uživatelů ve Španělsku.

43

Řízení, o které se jedná v původním řízení, je řízením o sankcích, zahájeným bez návrhu podle čl. 49 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže ředitelstvím pro hospodářskou soutěž CNMC proti Anesco a odborovým organizacím, o které se jedná ve věci v původním řízení, což potvrzuje skutečnost, že Asoport je zúčastněným v řízení, které vede CNMC.

44

Skutečnost, že CNMC i bez návrhu jedná jako specializovaný správní orgán vykonávající pravomoc ukládat sankce v oblastech spadajících do jeho pravomoci, je přitom indicií o tom, že rozhodnutí, které má přijmout v řízení, jež vedlo k projednávané žádosti o předběžné otázce, má správní, a nikoli soudní povahu (obdobně viz usnesení ze dne 14. listopadu 2013, MF 7, C‑49/13, EU:C:2013:767, bod 18).

45

To platí také pro skutečnost, že CNMC je povinna pracovat v úzké spolupráci s Komisí a může ztratit svoji pravomoc ve prospěch Komise na základě čl. 11 odst. 6 nařízení č. 1/2003, i když jen v případech, kdy jsou použitelná unijní právní pravidla a Komise je v lepším postavení k rozhodnutí ve věci (obdobně viz rozsudek ze dne 31. května 2005, Syfait a další, C‑53/03, EU:C:2005:333, body 34 a 35).

46

Kromě toho čl. 36 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže ukládá CNMC povinnost, aby přijala a oznámila rozhodnutí, kterým se ukončuje řízení o sankcích v případě protisoutěžního jednání, ve lhůtě nejvýše 18 měsíců, a čl. 38 odst. 1 tohoto zákona stanoví, že bez ohledu na vůli zúčastněných, a zvláště případných stěžovatelů, vede uplynutí této lhůty k zastavení řízení.

47

Je třeba rovněž zdůraznit, že v souladu s článkem 75 zákona o soudním řízení správním platí, že pokud byla proti rozhodnutí vydanému CNMC podána žaloba k správním soudům, může CNMC učinit zpětvzetí, tj. zrušit své vlastní rozhodnutí, jestliže s tím souhlasí účastník řízení, který podal žalobu proti rozhodnutí CNMC k příslušným soudům.

48

Z výše uvedeného vyplývá, že řízení o sankcích před CNMC, není součástí vnitrostátního soudního systému a nespadá do výkonu soudních funkcí. Rozhodnutí CNMC, kterým je řízení ukončeno, je totiž správním rozhodnutím, které přestože je konečné a okamžitě vykonatelné, nemůže splňovat náležitosti soudního rozhodnutí, zejména nezakládá překážku věci pravomocně rozsouzené (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. února 2017, Margarit Panicello, C‑503/15, EU:C:2017:126, bod 34 a citovaná judikatura).

49

Správní povaha řízení, o které se jedná ve věci v původním řízení, je potvrzena rovněž čl. 29 odst. 4 zákona o zřízení CNMC, který stanoví, že přijetím rozhodnutí Radou CNMC, je ukončeno řízení, které je výslovně kvalifikováno jako „správní“. Dále podle čl. 48 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže může být proti takovému rozhodnutí podána správní žaloba, v rámci které – jak upřesnila mimo jiné španělská vláda ve svém písemném vyjádření – jedná CNMC jako žalovaná v soudním řízení prvního stupně před Audiencia Nacional (vrchní soud s celostátní působností, Španělsko) nebo jako odpůrkyně či navrhovatelka v případě kasačního opravného prostředku podaného proti rozsudku Audiencia Nacional devant le Tribunal Supremo (Nejvyšší soud, Španělsko).

50

Výše uvedené úvahy nemohou být zpochybněny rozsudkem ze dne 16. července 1992, Asociación Española de Banca Privada a další (C‑67/91, EU:C:1992:330), v němž Soudní dvůr implicitně uznal přípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Tribunal de Defensa de la Competencia (soud pro ochranu hospodářské soutěže, Španělsko). V tomto ohledu je třeba uvést, že tento rozsudek byl vynesen v kontextu předchozího španělského zákona o ochraně hospodářské soutěže, podle něhož byl tento orgán odlišný od vyšetřovacího orgánu v oblasti hospodářské soutěže zřízeného tímto zákonem, a sice Dirección General de Defensa de la Competencia (úřad na ochranu hospodářské soutěže, Španělsko). Jak však v tomto případě vyplývá z čl. 29 odst. 1 zákona o zřízení CNMC, tento orgán vykonává funkce, které byly předtím svěřeny Tribunal de Defensa de la Competencia (soud pro ochranu hospodářské soutěže), a ty, které byly předtím svěřeny Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

51

S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná CNMC je nepřípustná.

52

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím orgánem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený orgán. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím Comisión Nacional de los Mercados y la Competencia (Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž, Španělsko) ze dne 12. června 2019 je nepřípustná.