ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (šestého senátu)
14. května 2020 ( *1 )
„Řízení o předběžné otázce – Ochrana spotřebitelů – Směrnice 2011/83/EU – Článek 6 odst. 1 písm. c) a h) a odstavec 4 – Část A přílohy I – Právo odstoupit od smlouvy – Informace, které musí poskytnout obchodník ohledně podmínek, lhůty a postupů pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy – Povinnost obchodníka uvést své telefonní číslo, ‚pokud existuje‘ – Dosah“
Ve věci C‑266/19,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo) ze dne 7. března 2019, došlým Soudnímu dvoru dne 29. března 2019, v řízení
EIS GmbH
proti
TO,
SOUDNÍ DVŮR (šestý senát),
ve složení M. Safjan (zpravodaj), předseda senátu, C. Toader a N. Jääskinen, soudci,
generální advokát: G. Pitruzzella,
vedoucí soudní kanceláře: Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
– |
za EIS GmbH A. Rinklerem, Rechtsanwalt, |
– |
za Evropskou komisi C. Valero a M. Kellerbauerem, jako zmocněnci, |
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 6 odst. 1 písm. c) a h), jakož i čl. 6 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. 2011, L 304, s. 64), ve spojení s částí A přílohy I této směrnice. |
2 |
Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností EIS GmbH, německou společností zabývající se internetovým prodejem, a TO, jedním z jejích konkurentů, ohledně návrhu podaného TO, který vykonává své obchodní činnosti jako fyzická osoba, proti společnosti EIS, aby ukončila svou obchodní praktiku spočívající v neuvedení svého telefonního čísla na svých internetových stránkách v informacích týkajících se práva spotřebitele odstoupit od smlouvy. |
Právní rámec
Unijní právo
3 |
V bodech 4, 5, 7 a 34 odůvodnění směrnice 2011/83 se uvádí:
[…]
[…]
|
4 |
Článek 1 této směrnice, nadepsaný „Předmět“, zní: „Účelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu dosažením vysoké úrovně ochrany spotřebitele a sblížením určitých aspektů právních a správních předpisů členských států týkajících se smluv uzavíraných mezi spotřebiteli a obchodníky.“ |
5 |
Kapitola III uvedené směrnice, nadepsaná „Informace pro spotřebitele a právo odstoupit od smlouvy v případě smluv uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory“, obsahuje články 6 až 16 této směrnice. |
6 |
Článek 6 této směrnice, nadepsaný „Požadavky na informace v případě smluv uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory“, stanoví: „1. Před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku nebo smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostory či odpovídající smluvní nabídkou, poskytne obchodník spotřebiteli jasným a srozumitelným způsobem tyto informace: […]
[…]
[…] 4. Informace uvedené v odst. 1 písm. h), i) a j) mohou být poskytnuty prostřednictvím vzorového poučení o odstoupení od smlouvy uvedeného v části A přílohy I. Pokud obchodník poskytl spotřebiteli toto poučení se správně vyplněnými údaji, splnil informační požadavky uvedené v odst. 1 písm. h), i) a j). 5. Informace uvedené v odstavci 1 tvoří nedílnou součást smlouvy uzavřené na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory a bez výslovného souhlasu smluvních stran je nelze měnit. […]“ |
7 |
Článek 11 odst. 1 směrnice 2011/83, nadepsaný „Uplatnění práva odstoupit od smlouvy“, stanoví: „Spotřebitel před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy informuje obchodníka o svém rozhodnutí odstoupit od smlouvy. K tomuto účelu může spotřebitel buď:
[…]“ |
8 |
Příloha I této směrnice, nadepsaná „Informace o uplatňování práva odstoupit od smlouvy“, obsahuje část A nadepsanou „Vzorové poučení o odstoupení od smlouvy“ a část B nadepsanou „Vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy“. |
9 |
Část A této přílohy obsahuje mimo jiné pokyny, kterými se musí obchodník řídit, aby sdělil spotřebiteli standardizované informace o jeho právu na odstoupení od smlouvy, a konkrétně následující pokyn: „Vložte Vaše jméno/název, zeměpisnou adresu a případně Vaše telefonní a faxové číslo a e-mailovou adresu.“ |
10 |
Část B uvedené přílohy obsahuje kolonku s následujícím zněním: „Adresát [zde obchodník vloží jméno/název, zeměpisnou adresu a případně faxové číslo a e-mailovou adresu obchodníka].“ |
Německé právo
11 |
Ustanovení § 312d Bürgerliches Gesetzbuch (občanský zákoník, dále jen „BGB“), nadepsané „Informační povinnosti“, v odstavci 1 stanoví: „V případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a smluv uzavřených na dálku je obchodník povinen informovat spotřebitele v souladu s § 246a Einführungsgesetz zum Bürgerlichen Gesetzbuche (zákon, kterým se zavádí občanský zákoník). Údaje poskytnuté obchodníkem při plnění této povinnosti jsou nedílnou součástí smlouvy, pokud se smluvní strany výslovně nedohodly jinak.“ |
12 |
Ustanovení § 246a zákona, kterým se zavádí občanský zákoník (dále jen „EGBGB“), nadepsané „Informační povinnosti týkající se smluv uzavřených mimo obchodní prostory a smluv uzavřených na dálku, s výjimkou smluv o finančních službách“, v odstavci 1 stanoví: „(1) Obchodník má na základě § 312d odst. 1 BGB povinnost poskytnout spotřebiteli následující informace: […]
[…] (2) Má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle § 312g odst. 1 BGB, obchodník je povinen informovat spotřebitele:
[…] Obchodník může tyto informační povinnosti splnit tím, že poskytne řádně a ve formě textu vyplněné vzorové poučení o možnosti odstoupení od smlouvy uvedené v příloze 1. (3) Obchodník je rovněž povinen informovat spotřebitele
[…]“ |
13 |
Ustanovení § 3 odst. 1 Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb (zákon na ochranu proti nekalé hospodářské soutěži), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „UWG“) zní: „Nekalé obchodní praktiky jsou protiprávní […].“ |
14 |
Ustanovení § 4 bodu 11 UWG stanoví: „Nekalého soutěžního jednání se dopouští zejména ten, kdo […]
|
Spor v původním řízení a předběžné otázky
15 |
Dne 29. prosince 2014 EIS zaslala TO, svému konkurentovi v prodeji erotických výrobků na internetu, dopisem výzvu, aby ukončil svou obchodní praktiku spočívající zejména v tom, že poskytuje nesprávnou informaci o právu spotřebitelů uplatnit po uzavření smlouvy své právo odstoupit od smlouvy. V rámci této výzvy EIS vyzvala TO, aby jí předal strafbewehrte Unterlassungserklärung (prohlášení o zdržení se jednání pod hrozbou sankce), kterým se tato osoba pod hrozbou sankce zavazuje ukončit tuto praktiku. |
16 |
Dne 8. ledna 2015 TO takový závazek sdělil EIS. Dopisem ze dne 12. ledna 2015 jí zase zaslal výzvu k ukončení její obchodní praktiky spočívající v tom, že v informacích týkajících se práva spotřebitele odstoupit od smlouvy na jejích internetových stránkách neuvádí telefonní číslo. |
17 |
Společnost EIS podala k Landgericht Arnsberg (zemský soud v Arnsbergu, Německo) žalobu znějící na to, aby soud určil, že TO nebyl oprávněn domáhat se ukončení obchodní praktiky uvedené v jeho výzvě zaslané dopisem ze dne 12. ledna 2015. Vzájemnou žalobou se TO domáhal, aby bylo EIS uloženo ukončit praktiku uvedenou v této výzvě. |
18 |
Rozsudkem ze dne 9. července 2015 Landgericht Arnsberg (zemský soud v Arnsbergu) zamítl žalobu EIS a vyhověl vzájemné žalobě TO. |
19 |
Rozsudkem ze dne 10. srpna 2017 Oberlandesgericht Hamm (vrchní zemský soud v Hammu, Německo) v meritu zamítl odvolání podané EIS proti uvedenému rozsudku. |
20 |
Společnost EIS podala proti rozsudku vydanému v odvolacím řízení opravný prostředek „Revision“ k předkládajícímu soudu, Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo). |
21 |
Předkládající soud má za to, že řešení sporu v původním řízení závisí na tom, zda informace týkající se práva spotřebitele odstoupit od smlouvy, které EIS poskytuje na své internetové stránce, porušují § 312d odst. 1 první větu BGB, jakož i § 246a odst. 1 druhý pododstavec první větu bod 1 a druhou větu EGBGB ve spojení s přílohou 1 EGBGB, a v důsledku toho, zda jsou tyto informace protisoutěžní ve smyslu § 3 a § 4 bodu 11 UWG. V tomto ohledu uvádí, že výše uvedená ustanovení provádí čl. 6 odst. 1 písm. h) a odst. 4 směrnice 2011/83 ve spojení s částí A přílohy I této směrnice do německého práva, a musí být tedy vykládána v souladu s těmito ustanoveními. |
22 |
V projednávaném případě, jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, využila EIS vzorové poučení o odstoupení od smlouvy, uvedené v části A příloze I směrnice 2011/83. Nicméně EIS neuvedla své telefonní číslo, přestože má k dispozici telefonní linku pro účely činnosti svého podniku. Společnost EIS nicméně uvedla své telefonní číslo v rámci zákonných údajů uvedených na jejích internetových stránkách, jakož i jasně a čitelně v dolní části úvodní stránky uvedené internetové stránky. |
23 |
Předkládající soud uvádí, že jelikož EIS neuzavírá smlouvy po telefonu, tvrdí, že není povinna dát spotřebitelům k dispozici telefonní linku, aby mohli případně uplatnit své právo odstoupit od smlouvy v případě smluv uzavřených na dálku. |
24 |
Za těchto podmínek se předkládající soud snaží zjistit, zda je telefonní číslo ve smyslu pokynů pro vyplnění vzorového poučení o odstoupení od smlouvy podle části A přílohy I směrnice 2011/83/EU „dostupné“, jestliže obchodník uvede telefonní číslo v rámci povinně zveřejňovaných informací (tzv. impressum) nebo ho jasně a čitelně zobrazí na úvodní stránce své internetové stránky. V tomto ohledu má za to, že pokud obchodník jasně neuvádí, že toto číslo není určeno k předložení prohlášení o odstoupení od smlouvy, musí být uvedené telefonní číslo považováno za „dostupné“ ve smyslu části A přílohy I směrnice 2011/83. |
25 |
Kromě toho má předkládající soud za to, že okolnost, že obchodník nevyužívá telefonní číslo, které slouží pro činnosti jeho podniku, k uzavírání smluv na dálku, nevylučuje, že je toto číslo dostupné k tomu, aby od spotřebitelů převzal prohlášení o odstoupení od smlouvy. |
26 |
Předkládající soud dále upřesňuje, že projednávaná věc se týká pouze otázky převzetí prohlášení spotřebitelů o uplatnění jejich práva odstoupit od smlouvy, na rozdíl od věci, ve které Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) položil Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2011/83, a v níž byl vydán rozsudek ze dne 10. července 2019, Amazon EU (C‑649/17, EU:C:2019:576), týkající se předsmluvních informačních povinností. |
27 |
Za těchto podmínek se Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
|
K předběžným otázkám
28 |
Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je zaprvé, zda čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2011/83 musí být vykládán v tom smyslu, že v situaci, kdy se telefonní číslo obchodníka nachází na jeho internetové stránce a je použito pro účely činnosti jeho podniku, musí být toto číslo považováno za „dostupné“ ve smyslu tohoto ustanovení, a zadruhé, zda čl. 6 odst. 1 písm. c) a h), jakož i odstavec 4 této směrnice, ve spojení s částí A přílohy I směrnice 2011/83, musí být vykládány v tom smyslu, že obchodník, který poskytuje spotřebiteli před tím, než je tento vázán smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostory nebo na dálku, informace o postupech uplatnění práva na odstoupení od smlouvy a za tímto účelem využívá vzorové poučení obsažené ve výše uvedené části A přílohy I, je povinen uvést své telefonní číslo, aby umožnil tomuto spotřebiteli mu oznámit své případné rozhodnutí o využití tohoto práva. |
29 |
Úvodem je třeba připomenout, že čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2011/83 stanoví, že před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku nebo smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostory či odpovídající smluvní nabídkou, poskytne obchodník spotřebiteli jasným a srozumitelným způsobem informace o zeměpisné adrese, na níž je obchodník usazen, a telefonní číslo, číslo faxu a e-mailovou adresu, pokud existují, které spotřebiteli umožňují jej urychleně kontaktovat a efektivně s ním komunikovat, a případně adresu, jakož i totožnost obchodníka, v jehož zastoupení jedná. |
30 |
Jak vyplývá z čl. 6 odst. 1 písm. h) této směrnice, existuje-li právo odstoupit od smlouvy, obchodník je povinen předat spotřebiteli před uzavřením smlouvy informaci o podmínkách, lhůtě a postupech pro uplatnění tohoto práva v souladu s čl. 11 odst. 1 uvedené směrnice, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy uvedený v příloze I části B této směrnice. |
31 |
Podle čl. 6 odst. 4 směrnice 2011/83 mohou být informace uvedené v odst. 1 písm. h) až j) tohoto článku poskytnuty prostřednictvím vzorového poučení o odstoupení od smlouvy uvedeného v příloze I části A této směrnice. Rovněž se v něm upřesňuje, že se má za to, že obchodník splnil informační povinnost stanovenou v uvedeném čl. 6 odst. 1 písm. h) až j), pokud poskytl spotřebiteli uvedené informace se správně vyplněnými údaji. |
32 |
Část A přílohy I směrnice 2011/83 obsahuje mimo jiné pokyny, kterými se musí obchodník řídit, aby sdělil spotřebiteli vzorové poučení o jeho právu na odstoupení od smlouvy, a konkrétně následující pokyn: „Vložte Vaše jméno/název, zeměpisnou adresu a případně Vaše telefonní a faxové číslo a e-mailovou adresu.“ |
33 |
V tomto ohledu z rozsudku ze dne 10. července 2019, Amazon EU (C‑649/17, EU:C:2019:576), v podstatě vyplývá, že čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2011/83 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která ukládá obchodníkovi, aby před tím, než se spotřebitelem uzavře smlouvu uzavřenou na dálku nebo mimo obchodní prostory ve smyslu čl. 2 bodů 7 a 8 této směrnice, za všech okolností poskytl své telefonní číslo. Na druhé straně uvedené ustanovení neukládá obchodníkovi povinnost zavést telefonní linku, aby jej spotřebitelé mohli kontaktovat, a ukládá povinnost sdělit toto číslo pouze v případech, kdy tento obchodník již tímto prostředkem komunikace se spotřebiteli disponuje. |
34 |
Soudní dvůr v tomto rozsudku konkrétně rozhodl, že i když čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2011/83 nestanoví přesnou povahu komunikačního prostředku, který musí obchodník zavést, toto ustanovení nutně vyžaduje, aby obchodník poskytl všem spotřebitelům k dispozici komunikační prostředek, který jim umožní urychleně jej kontaktovat a efektivně s ním komunikovat (rozsudek ze dne 10. července 2019, Amazon EU, C‑649/17, EU:C:2019:576, bod 46). |
35 |
Bezpodmínečná povinnost dát spotřebiteli za všech okolností k dispozici telefonní číslo, které spotřebitelům umožní urychleně obchodníka kontaktovat, se jeví být nepřiměřená, zejména v hospodářském kontextu fungování některých podniků, zejména těch nejmenších, které mohou usilovat o snížení svých provozních nákladů organizováním prodeje nebo poskytování služeb na dálku nebo mimo obchodní prostory (rozsudek ze dne 10. července 2019, Amazon EU, C‑649/17, EU:C:2019:576, bod 48). |
36 |
Z judikatury Soudního dvora citované v bodech 33 až 35 tohoto rozsudku vyplývá, že obchodník, který se spotřebitelem uzavře smlouvu prostřednictvím internetové stránky a za tímto účelem nepoužívá telefon, přičemž má k dispozici telefonní linku pro účely správy ostatních aspektů činnosti svého podniku, není v zásadě povinen sdělit tomuto spotřebiteli číslo přidělené této telefonní lince, pokud se rozhodne využít vzorové poučení uvedené v části A přílohy I směrnice 2011/83, které je určeno k tomu, aby tomuto spotřebiteli ulehčilo uplatnění jeho práva odstoupit od smlouvy. |
37 |
Nicméně v situaci, kdy se telefonní číslo obchodníka objevuje na jeho internetové stránce takovým způsobem, že v očích průměrného spotřebitele, tj. běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného spotřebitele (rozsudek ze dne 11. září 2019, Romano, C‑143/18, EU:C:2019:701, bod 54 a citovaná judikatura) naznačuje, že tento obchodník toto číslo používá pro účely svých kontaktů se spotřebiteli, musí být uvedené číslo považováno za „dostupné“ pro kontaktování tohoto obchodníka ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2011/83. Tak je tomu zejména v případě, kdy je telefonní číslo uvedeno na internetové stránce v kolonce nadepsané „Kontakt“. |
38 |
Vzhledem k tomu, že v případě uvedeném v předchozím bodě musí být telefonní číslo obchodníka považováno za „dostupné“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2011/83 a tento obchodník se rozhodne uvést na svých internetových stránkách vzorové poučení o uplatnění práva spotřebitele odstoupit od smlouvy uvedené v části A přílohy I této směrnice, musí být uvedené telefonní číslo považováno za „dostupné“ rovněž ve smyslu posledně uvedeného ustanovení a musí být uvedeno mezi těmito informacemi. |
39 |
Tento výklad je v souladu s cíli směrnice 2011/83. Z jejího článku 1 ve spojení s body 4, 5 a 7 jejího odůvodnění totiž vyplývá, že cílem této směrnice je dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele zajištěním informovanosti a bezpečnosti při transakcích s obchodníky. |
40 |
S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položené otázky odpovědět tak, že čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2011/83 musí být vykládán v tom smyslu, že v situaci, kdy se telefonní číslo obchodníka objevuje na jeho internetové stránce takovým způsobem, že v očích průměrného spotřebitele, tj. běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného spotřebitele, naznačuje, že tento obchodník používá toto telefonní číslo pro účely svých kontaktů se spotřebiteli, musí být uvedené telefonní číslo považováno za „dostupné“ ve smyslu tohoto ustanovení. V takovém případě musí být čl. 6 odst. 1 písm. c) a h), jakož i odstavec 4 této směrnice, ve spojení s částí A přílohy I této směrnice, vykládán v tom smyslu, že obchodník, který spotřebiteli před tím, než je tento vázán smlouvou uzavřenou na dálku nebo mimo obchodní prostory, poskytne informace o postupech uplatnění práva odstoupit od smlouvy, přičemž za tímto účelem využije vzorové poučení uvedené v části A přílohy I, je povinen uvést v tomto poučení téže telefonní číslo, aby tomuto spotřebiteli umožnil sdělit mu své případné rozhodnutí o uplatnění daného práva prostřednictvím tohoto telefonního čísla. |
K nákladům řízení
41 |
Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují. |
Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto: |
Článek 6 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES musí být vykládán v tom smyslu, že v situaci, kdy se telefonní číslo obchodníka objevuje na jeho internetové stránce takovým způsobem, že v očích průměrného spotřebitele, tj. běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného spotřebitele, naznačuje, že tento obchodník používá toto telefonní číslo pro účely svých kontaktů se spotřebiteli, musí být uvedené telefonní číslo považováno za „dostupné“ ve smyslu tohoto ustanovení. V takovém případě musí být čl. 6 odst. 1 písm. c) a h), jakož i odstavec 4 této směrnice, ve spojení s částí A přílohy I této směrnice, vykládán v tom smyslu, že obchodník, který spotřebiteli před tím, než je tento vázán smlouvou uzavřenou na dálku nebo mimo obchodní prostory, poskytne informace o postupech uplatnění práva odstoupit od smlouvy, přičemž za tímto účelem využije vzorové poučení uvedené v části A přílohy I, je povinen uvést v tomto poučení téže telefonní číslo, aby tomuto spotřebiteli umožnil sdělit mu své případné rozhodnutí o uplatnění daného práva prostřednictvím tohoto telefonního čísla. |
Podpisy. |
( *1 ) – Jednací jazyk: němčina.