–

za CopebiI SCA N. Coutrelis, avocate,

–

za francouzskou vládu D. Colasem, jakož i C. Mosser a A.-L. Desjonquères, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi B. Stromskym, X. Lewisem a W. Farrellem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu rozhodnutí Komise 2009/402/ES ze dne 28. ledna 2009 týkajícího se „ročních hospodářských plánů“ v odvětví ovoce a zeleniny provedených Francií (Úř. věst. 2009, L 127, s. 11).

2

Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Copebi SCA a Établissement national des produits de l’agriculture et de la mer (národní ústav zemědělských a mořských produktů, dále jen „FranceAgriMer“) ve věci zrušení platebního výměru, který vůči ní vydal FranceAgriMer k vymožení částky odpovídající navrácení veřejných podpor, jež jí byly vyplaceny mezi lety 1998 a 2002, a odpovídajících úroků.

3

Článek 1 písm. h) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [108 SFEU] (Úř. věst. 1999, L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339), nadepsaný „Definice“, stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

[…]

4

Článek 6 odst. 1 tohoto nařízení, nadepsaný „Formální vyšetřovací řízení“, stanoví:

„Rozhodnutí o zahájení formální[ho] vyšetřovacího řízení shrne relevantní faktické a právní otázky, zahrne předběžné hodnocení Komise o charakteru navrhovaného opatření jako podpory a vyloží pochybnosti o jeho slučitelnosti se společným trhem. Rozhodnutí vyzve dotyčný členský stát a ostatní zúčastněné strany, aby předložily připomínky v předepsané lhůtě, která obvykle nepřesáhne jeden měsíc. V řádně odůvodněných případech může Komise předepsanou lhůtu prodloužit.“

5

Body 15, 17, 24 až 27, 29 a 71 odůvodnění rozhodnutí 2009/402 znějí:

[…]

[…]

[…]

[…]

6

Článek 1 tohoto rozhodnutí stanoví:

„Státní podpory poskytnuté v rámci „ročních hospodářských plánů“ producentům ovoce a zeleniny, které Francie protiprávně provedla v rozporu s čl. [108 odst. 3 SFEU] v letech l992 až 2002, jsou neslučitelné se společným trhem.“

7

Článek 2 tohoto rozhodnutí stanoví:

„1.   Francie přijme opatření nezbytná pro navrácení neslučitelných podpor uvedených v článku 1 od jejich příjemců.

2.   Podpora požadovaná k navrácení zahrnuje úroky od data jejího poskytnutí příjemci do okamžiku jejího navrácení.

[…]“

8

Článek 5 téhož rozhodnutí stanoví:

„Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.“

9

Oniflhor, jehož právním nástupcem je FranceAgriMer, je veřejnoprávní průmyslovou a obchodní institucí vykonávající činnost pod dohledem francouzského státu, která měla mimo jiné za úkol posilovat efektivitu ekonomické činnosti v odvětví ovoce a zeleniny.

10

Oniflhor zavedla v letech 1998 až 2002 konjunkturní pobídku k uzavírání smluv na zásobování zpracovatelského průmyslu třešněmi takzvanými „chrupkami“ s průmyslovým určením, a to ve formě finanční podpory v každém příslušném hospodářském roce.

11

Tato podpora byla určena seskupením producentů, která v rámci víceletých smluv uzavřených na základě mezioborové dohody začala dodávat třešně chrupky po jejich sklizni podnikům zpracovatelského průmyslu.

12

Podpora vyplácená ze strany Oniflhor byla poskytována prostřednictvím Comité économique bigarreau industrie (Hospodářský výbor pro průmyslové zpracování třešní chrupek, dále jen „CEBI“), jenž převáděl prostředky svým členům, včetně Copebi, která obdržela celkem 2823708,83 eura.

13

Poté, co jí byla podána stížnost, Komise rozhodnutím 2009/402 týkajícím se opatření podpor poskytnutých zejména Oniflhor v rámci „ročních hospodářských plánů“ v odvětví ovoce a zeleniny provedených Francouzskou republikou, uvedla, že cílem podpor vyplacených ve francouzském odvětví ovoce a zeleniny bylo usnadnit odbyt francouzské produkce manipulací s prodejní cenou a množstvím nabízeným na trzích. Dospěla k závěru, že takové zásahy jsou státními podporami zavedenými v rozporu s unijním právem, a nařídila jejich navrácení.

14

Toto rozhodnutí bylo potvrzeno dvěma rozsudky Tribunálu Evropské unie ze dne 27. září 2012, Francie v. Komise, (T‑139/09, EU:T:2012:496) a Fedecom v. Komise, (T‑243/09, nezveřejněný, EU:T:2012:497).

15

V návaznosti na tyto rozsudky Francouzská republika začala vymáhat navrácení podpor protiprávně vyplacených producentům třešní chrupek určených pro průmyslové zpracování, včetně Copebi, proti níž vydal FranceAgriMer dne 29. března 2013 platební výměr k vymožení částky 5042768,78 eura odpovídající navrácení veřejných podpor vyplacených v letech 1998 až 2002 s navýšením o úroky.

16

Rozsudkem ze dne 20. ledna 2015 zamítl Tribunal administratif de Nîmes (správní soud v Nîmes, Francie) návrh Copebi znějící na zrušení tohoto platebního výměru.

17

Rozsudkem ze dne 18. dubna 2016 zamítl Cour administrative d’appel de Marseille (odvolací správní soud v Marseille, Francie) odvolání proti tomuto rozsudku podané Copebi.

18

Copebi podala proti tomuto rozsudku kasační opravný prostředek ke Conseil d’État (Státní rada, Francie).

19

Státní rada konstatuje, že i když se rozhodnutí 2009/402 obecně týká trhu s ovocem a zeleninou, na nějž se vztahuje společná organizace trhu s ovocem a zeleninou upravená v době rozhodné z hlediska skutkového stavu nařízením Rady (EHS) č. 1035/72 ze dne 18. května 1972 (Úř. věst. 1972, L 118, s. 1), poté nařízením Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 (Úř. věst. 1996, L 297, s. 1; Zvl. vyd. 03/20, s. 55), která se týkají společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, kam spadá i odvětví průmyslového zpracování třešní chrupek, a i když z rozsudku ze dne 12. února 2015, Komise v. Francie (C‑37/14, nezveřejněný, EU:C:2015:90) vyplývá, že CEBI obdržel podpory, o které se jedná ve věci v původním řízení, s cílem usnadnit odbyt francouzských produktů manipulací s prodejní cenou nebo s množstvími nabídnutými na trhu, CEBI není uveden mezi osmi zemědělsko-hospodářskými výbory v bodě 15 odůvodnění rozhodnutí 2009/402.

20

Podle předkládajícího soudu z tohoto rozhodnutí rovněž vyplývá, že podpory, o které se jedná ve věci v původním řízení – na rozdíl od mechanismu financování popsaného v bodech 24 až 28 odůvodnění uvedeného rozhodnutí – nejsou financovány z dobrovolných příspěvků producentů, takzvaných „oborových příspěvků“, ale výlučně z dotací ze strany Oniflhor.

21

V tomto ohledu předkládající soud poznamenává, že ačkoliv jsou roční částky podpor, které Oniflhor vyplatil prostřednictvím CEBI producentům třešní chrupek pro průmyslové zpracování, zahrnuty v tabulce v bodě 29 odůvodnění rozhodnutí 2009/402, byly tyto částky oznámeny francouzskými orgány a v tomto rozhodnutí nic neumožňuje mít za to, že je formálně uznala Komise, která uvádí v bodě 15 odůvodnění uvedeného rozhodnutí jen osm hospodářských výborů, avšak nikoli CEBI. Předkládající soud má za to, že tato tabulka je obsažena jen v části týkající se popisu dotčených podpor, a nikoli v části týkající se postupu navrácení.

22

Předkládající soud se tedy zabývá legalitou platebního výměru vydaného FranceAgriMer vůči Copebi, která je založena na navrácení podpor, na něž se vztahuje rozhodnutí 2009/402. Má za to, že legalita tohoto platebního výměru závisí zejména na otázce, zda toto rozhodnutí musí být vykládáno v tom smyslu, že se vztahuje na podpory, které Oniflhor vyplatil CEBI a které byly producentům třešní chrupek pro průmyslové zpracování přiděleny prostřednictvím seskupení producentů, která jsou členy tohoto výboru, přestože CEBI není uveden mezi osmi zemědělsko-hospodářskými výbory v bodě 15 odůvodnění uvedeného rozhodnutí a způsob financování těchto podpor byl značně odlišný.

23

Za těchto podmínek se Conseil d’État (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být rozhodnutí [2009/402] vykládáno v tom smyslu, že se vztahuje na podpory, které Oniflhor vyplatil CEBI a které byly producentům třešní chrupek pro průmyslové zpracování přiděleny prostřednictvím seskupení producentů, která jsou členy tohoto výboru, přestože CEBI není uveden mezi osmi hospodářskými zemědělsko-hospodářskými výbory v bodě 15 odůvodnění tohoto rozhodnutí a dotčené podpory – na rozdíl od mechanismu financování popsaného v bodech 24 až 28 odůvodnění uvedeného rozhodnutí – byly financovány výlučně z dotací ze strany Oniflhor, a nikoli rovněž z dobrovolných příspěvků producentů, takzvaných ‚oborových příspěvků‘?“

24

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda rozhodnutí 2009/402 musí být vykládáno v tom smyslu, že se vztahuje na podpory, které Oniflhor vyplatil CEBI a které byly producentům třešní chrupek pro průmyslové zpracování přiděleny prostřednictvím seskupení producentů, která jsou členy tohoto výboru, přestože CEBI není v tomto rozhodnutí uveden mezi osmi zemědělsko-hospodářskými výbory a tyto podpory – na rozdíl od mechanismu financování popsaného v uvedeném rozhodnutí – byly financovány výlučně z dotací ze strany Oniflhor, a nikoli rovněž z dobrovolných příspěvků producentů.

25

Pokud jde zaprvé o skutečnost, že CEBI není uveden v rozhodnutí 2009/402, je třeba uvést, že není zpochybňováno, že prostřednictvím CEBI vyplatil Oniflhor žalobkyni v původním řízení podporu v letech 1998 až 2002.

26

Není zpochybňováno ani to, že CEBI má stejnou právní povahu jako osm dalších zemědělsko-hospodářských výborů uvedených v bodě 15 rozhodnutí 2009/402, vztahují se na něj stejná vnitrostátní ustanovení a – jak uvedl předkládající soud – byla tomuto výboru vyplacena podpora stejnou veřejnoprávní organizací, a sice Oniflhor, s cílem usnadnit odbyt francouzských produktů manipulací s prodejní cenou nebo s množstvími nabídnutými na trzích.

27

Kromě toho je třeba uvést, že článek 1 rozhodnutí 2009/402 stanoví, že „[s]tátní podpory poskytnuté v rámci „ročních hospodářských plánů“ producentům ovoce a zeleniny, které Francie protiprávně provedla v rozporu s čl. [108 odst. 3 SFEU] v letech l992 až 2002, jsou neslučitelné se společným trhem“. Je tudíž třeba konstatovat – jak uvádí Komise ve svém písemném vyjádření – že výrok rozhodnutí 2009/402 není omezen jen na osm zemědělsko-hospodářských výborů uvedených v bodě 15 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

28

V tomto ohledu je třeba připomenout, že z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že rozhodnutí o navrácení státních podpor jsou určena odpovědnému členskému státu, a nikoli příjemcům podpory, a žádné ustanovení upravující řízení o kontrole státních podpor nevyhrazuje mezi zúčastněnými stranami zvláštní úlohu příjemci podpory (viz zejména rozsudek ze dne 24. září 2002, Falck a Acciaierie di Bolzano v. Komise, C‑74/00 P a C‑75/00 P, EU:C:2002:524, body 81 a 83).

29

Rozhodnutí 2009/402 je tak v souladu s jeho článkem 5 určeno konkrétně Francouzské republice, a nikoli zvláštnímu hospodářskému výboru. Tento členský stát má tedy podle článku 2 tohoto rozhodnutí přijmout opatření nezbytná pro navrácení podpor, které byly v uvedeném rozhodnutí prohlášeny za neslučitelné, od jejich příjemců, a tedy určit entity, kterým byly poskytnuty tyto podpory.

30

Soudní dvůr rovněž uvedl, že v rámci programu podpor se Komise může omezit na prostudování charakteristik dotčeného programu, aby v odůvodnění rozhodnutí posoudila, zda tento program z důvodu podmínek, které stanoví, zajišťuje příjemcům výraznou výhodu vzhledem k jejich konkurentům a může podstatně prospět podnikům, které se účastní obchodu mezi členskými státy (rozsudek ze dne 7. března 2002, Itálie v. Komise, C‑310/99, EU:C:2002:143, bod 89).

31

Rozhodnutí Komise konstatující neslučitelnost podpory s vnitřním trhem tedy nemusí obsahovat analýzu podpor poskytnutých v jednotlivých případech na základě tohoto režimu. Individuální situaci každého dotčeného podniku je třeba ověřovat až ve stadiu navracení podpor (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 7. března 2002, Itálie v. Komise, C‑310/99, EU:C:2002:143, bod 91).

32

To platí tím spíše, když Komise – jak sama uvádí – nemůže získat od dotčeného členského státu uspokojivý soubor informací o přesném způsobu uplatnění těchto opatření.

33

Nelze tudíž ze skutečnosti, že CEBI není v rozhodnutí 2009/402 uveden mezi osmi zemědělsko-hospodářskými výbory, vyvodit, že toto rozhodnutí se nevztahuje na podpory, které Oniflhor vyplatil prostřednictvím tohoto zemědělsko-hospodářského výboru a přidělil Copebi.

34

Dále nelze tvrdit, že rozhodnutí 2009/402 bylo přijato v rozporu s právem žalobkyně v původním řízení být vyslechnuta. Je třeba totiž připomenout, že Soudní dvůr rovněž rozhodl, že pojem „zúčastněna strana“ ve smyslu čl. 1 písm. h) nařízení č. 659/1999 se vztahuje na neurčitý okruh osob (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. října 2011, Rakousko v. Scheucher-Fleisch a další, C‑47/10 P, EU:C:2011:698, bod 132), a tudíž toto ustanovení nevyžaduje individuální výzvu dopisem mající zvláštní předmět (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. listopadu 1984, Intermills v. Komise, 323/82, EU:C:1984:345, bod 17).

35

Jediným účelem tohoto ustanovení je, aby Komise postupovala tak, aby všechny potenciálně zúčastněné strany byly informovány a měly příležitost uplatnit své argumenty. Za těchto okolností je zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie přiměřeným prostředkem v oblasti kontroly státních podpor k tomu, aby se všechny zúčastněné strany dozvěděly o zahájení řízení (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 14. listopadu 1984, Intermills v. Komise, 323/82, EU:C:1984:345, bod 17, jakož i ze dne 24. září 2002, Falck a Acciaierie di Bolzano v. Komise, C‑74/00 P a C‑75/00 P, EU:C:2002:524, bod 80)

36

Pokud jde zadruhé o okolnost, že podpory obdržené Copebi – na rozdíl od mechanismu financování, který Komise popsala v rozhodnutí 2009/402 – byly financovány výlučně z dotací ze strany Oniflhor, a nikoli rovněž z dobrovolných příspěvků producentů, z tohoto rozhodnutí vyplývá, že financování „ročních hospodářských plánů“ bylo zajištěno dotčenými odvětvími ve výši 30 % až 50 %. Tento oborový příspěvek byl doplněn financováním ze strany orgánů veřejné moci prostřednictvím Oniflhor. Tyto oborové příspěvky byly vybírány zemědělsko-hospodářskými výbory a nezaplacení tohoto příspěvku odpovídalo v zásadě odmítnutí poskytnutí podpor ze strany Oniflhor.

37

Je třeba konstatovat, že i když podpory obdržené Copebi byly financovány výlučně z dotací ze strany Oniflhor bez příspěvku dotčeného odvětví, nic to nemění na tom, že tyto podpory byly poskytnuty ze státních prostředků.

38

Taková okolnost nemůže tudíž vést k tomu, že podpory poskytnuté Copebi nebudou kvalifikovány jako „státní podpora“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, a nebude se na ně vztahovat rozhodnutí 2009/402.

39

Dále je třeba uvést, že v rozsahu, v němž by neplacení oborových příspěvků odůvodňovalo vyloučení jakéhokoli vyplacení podpor ze strany Oniflhor, je třeba připomenout, že Soudní dvůr již rozhodl, že otázka, zda zvýhodnění přiznané zúčastněným podnikům bylo v souladu s vnitrostátní právní úpravou, nebo naopak představovalo daňový únik či daňový podvod, nemá žádný vliv na povinnost dotčeného členského státu zajistit navrácení podpor ve stanovených lhůtách (rozsudek ze dne 5. května 2011, Komise v. Itálie, C‑305/09, EU:C:2011:274, bod 42).

40

Skutečnost, že Copebi dokázala získat prospěch z ročních hospodářských plánů, aniž na ně přispívala, a tudíž získala výhodnější režim, než byl režim, z něhož měli prospěch ostatní příjemci, není okolností, která může vést k jejímu vyloučení z působnosti rozhodnutí 2009/402.

41

Konečně zatřetí žalobkyně v původním řízení tvrdí, že na rozdíl od „ročních hospodářských plánů“ uvedených v rozhodnutí 2009/402, byl mezioborový mechanismus podpor odvětví třešní chrupek s průmyslovým určením spojen se strukturálním plánem ve formě cyklických a dílčích podpor, jejichž cílem nebylo snížit dočasné přebytky v nabídce.

42

Avšak je třeba konstatovat, že ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že podpora vyplacená CEBI ze strany Oniflhor měla podobu finanční podpory, která byla poskytována v každém příslušném hospodářském roce, a jejím cílem bylo překonat obtíže, kterým čelilo toto odvětví z důvodu silného konkurenčního tlaku italského a španělského zpracovatelského průmyslu, jakož i kvůli surovinám dováženým ze zemí střední Evropy. Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru rovněž vyplývá, že tato podpora byla každý rok stanovena v závislosti na použitém způsobu sklizně a určení produktu v mezích daného množství ovoce.

43

Vzhledem k výše uvedenému je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že rozhodnutí 2009/402 musí být vykládáno v tom smyslu, že se vztahuje na podpory, které Oniflhor vyplatil CEBI a které byly producentům třešní chrupek pro průmyslové zpracování přiděleny prostřednictvím seskupení producentů, která jsou členy tohoto výboru, přestože tento výbor není v tomto rozhodnutí uveden mezi osmi zemědělsko-hospodářskými výbory a tyto podpory – na rozdíl od mechanismu financování popsaného v uvedeném rozhodnutí – byly financovány výlučně z dotací ze strany Oniflhor, a nikoli rovněž z dobrovolných příspěvků producentů.

44

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

Rozhodnutí Komise 2009/402/ES ze dne 28. ledna 2009 týkající se „ročních hospodářských plánů“ v odvětví ovoce a zeleniny provedených Francií musí být vykládáno v tom smyslu, že se vztahuje na podpory, které Office national interprofessionnel des fruits, des légumes et de l’horticulture (Národní mezioborový úřad pro ovoce, zeleninu a zahradnictví) (Oniflhor) vyplatil Comité économique agricole du bigarreau d’industrie (Hospodářský výbor pro průmyslové zpracování třešní chrupek) (CEBI) a které byly producentům třešní chrupek pro průmyslové zpracování přiděleny prostřednictvím seskupení producentů, která jsou členy tohoto výboru, přestože tento výbor není v tomto rozhodnutí uveden mezi osmi zemědělsko-hospodářskými výbory a tyto podpory – na rozdíl od mechanismu financování popsaného v uvedeném rozhodnutí – byly financovány výlučně z dotací ze strany Oniflhor, a nikoli rovněž z dobrovolných příspěvků producentů.