–

za Tigers GmbH G. Ederem a J. Dehnem, Rechtsanwälte,

–

za Hauptzollamt Landshut G. Pieperem, jako zmocněncem,

–

za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem,

–

za Evropskou komisi L. Grønfeldt, T. Maxian Ruschem a N. Kuplewatzkym, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 412/2013 ze dne 13. května 2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2013, L 131, s. 1) a článku 78 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. 1992, L 302, s. 1), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 ze dne 16. listopadu 2000 (Úř. věst. 2000, L 311, s. 17) (dále jen „celní kodex“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi německou společností Tigers GmbH a Hauptzollamt Landshut (hlavní celní úřad v Landshutu) (dále jen „celní úřad“) ohledně zamítnutí žádosti o částečné vrácení antidumpingového cla celním úřadem.

3

Článek 1 nařízení Komise (EU) č. 1072/2012 ze dne 14. listopadu 2012 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2012, L 318, s. 28) stanoví:

„1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní kromě keramických nožů, v současnosti kódů KN ex6911 10 00, ex6912 00 10, ex6912 00 30, ex6912 00 50 a ex6912 00 90 (kódy TARIC 6911 10 00 90, 6912 00 10 11, 6912 00 10 91, 6912 00 30 10, 6912 00 50 10 a 6912 00 90 10), pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi činí:

3.   Použití prozatímních sazeb antidumpingového cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která splňuje požadavky stanovené v příloze II, celním orgánům členských států. Není-li tato faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii je podmíněno složením jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.“

4

Bod 229 odůvodnění prováděcího nařízení č. 412/2013 zní:

„V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření zahrnují předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze II tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz bez zmíněné faktury podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému na všechny ostatní vývozce.“

5

Článek 1 uvedeného prováděcího nařízení stanoví:

„1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, s výjimkou keramických nožů, keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických škrabek, brousků keramických nožů a kordieritových keramických kamenů používaných pro pečení pizzy nebo chleba, v současnosti kódů KN ex6911 10 00, ex6912 00 10, ex6912 00 30, ex6912 00 50 a ex6912 00 90 (kódy TARIC 6911 10 00 90, 6912 00 10 11, 6912 00 10 91, 6912 00 30 10, 6912 00 50 10 a 6912 00 90 10), pocházejících z ČLR.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením je pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

3.   Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která splňuje požadavky stanovené v příloze [II], celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro ‚všechny ostatní společnosti‘.

4.   Není-li uvedeno jinak, použijí se platné předpisy týkající se cel.“

6

Příloha II prováděcího nařízení č. 412/2013 stanoví:

„Platná obchodní faktura podle čl. 1 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který fakturu vystavil, v tomto formátu:

7

Podle článku 62 celního kodexu:

„1.   Písemné celní prohlášení musí být podáno na tiskopise odpovídajícím úřednímu vzoru předepsanému pro tento účel. Musí být podepsáno a obsahovat veškeré náležitosti nezbytné pro použití předpisů upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení.

2.   K celnímu prohlášení musí být připojeny všechny doklady, jejichž předložení je nezbytné pro použití předpisů upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení.“

8

Článek 78 tohoto kodexu stanoví:

„1.   Po propuštění zboží mohou celní orgány z úřední povinnosti nebo na žádost deklaranta celní prohlášení přezkoumat.

2.   Po propuštění zboží mohou celní orgány kontrolovat obchodní doklady a jiné údaje vztahující se k dovozním nebo vývozním operacím se zbožím nebo k následným obchodním operacím s týmž zbožím s cílem ujistit se o správnosti údajů obsažených v celním prohlášení. Kontrolu lze provést u deklaranta nebo jiné osoby, která se přímo nebo nepřímo obchodně podílí na uvedených operacích, nebo jiné osoby, která má v držení zmíněné doklady a údaje pro obchodní účely. Celní orgány mohou rovněž kontrolovat zboží, pokud ještě může být předloženo.

3.   Nasvědčují-li výsledky kontroly celního prohlášení nebo kontroly po propuštění zboží, že předpisy upravující daný celní režim byly použity na základě nesprávných nebo neúplných údajů, přijmou celní orgány v souladu s případnými právními předpisy opatření nezbytná k nápravě, přičemž vezmou v úvahu nové skutečnosti, které mají k dispozici.“

9

Dne 17. prosince 2012 dovezla společnost Tigers do Německa stolní a kuchyňské nádobí a náčiní pocházející z Čínské lidové republiky. Na tyto výrobky bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo na základě nařízení č. 1072/2012.

10

Téhož dne podala společnost Tigers u celního úřadu celní prohlášení týkající se dovezeného zboží a předložila obchodní fakturu. V uvedeném prohlášení byly uvedeny pod označením zboží keramické výrobky s uvedením doplňkového kódu TARIC B999, tedy kódu, který odpovídá dovozům od „všech ostatních společností“ neuvedených v nařízení č. 1072/2012.

11

Ještě téhož dne, tedy 17. prosince 2012, celní úřad ve svých prostorách překontroloval zboží a nahradil všude deklarovaný doplňkový kód TARIC B999 doplňkovým kódem TARIC B354, tedy kódem, který odpovídá dovozům od vyvážejících výrobců uvedených v příloze I nařízení č. 1072/2012.

12

Avšak vzhledem k tomu, že k faktuře předložené společností Tigers nebylo při dovozu připojeno podepsané prohlášení výrobce, a faktura tedy nesplňovala požadavky stanovené v příloze II nařízení č. 1072/2012, nařídil celní úřad společnosti Tigers na základě tohoto nařízení složení jistoty v hotovosti odpovídající prozatímnímu antidumpingovému clu stanovenému na základě celní sazby 58,8 %.

13

Po přijetí prováděcího nařízení č. 412/2013 celní úřad dne 28. června 2013 na základě tohoto prováděcího nařízení uložil na dovozy společnosti Tigers konečné antidumpingové clo stanovené na základě sazby antidumpingového cla 36,1 % vztahující se na „všechny ostatní společnosti“ neuvedené v prováděcím nařízení č. 412/2013, aniž si od společnosti Tigers vyžádal platnou obchodní fakturu, která by splňovala požadavky stanovené v příloze II prováděcího nařízení č. 412/2013.

14

Dopisem ze dne 4. července 2013 předložila společnost Tigers originál faktury s podepsaným prohlášením výrobce a podala žádost o vrácení antidumpingového cla, které podle svého názoru zaplatila neoprávněně, protože vůči ní byla uplatněna sazba konečného antidumpingového cla 36,1 %, která se vztahuje na „všechny ostatní společnosti“ neuvedené v prováděcím nařízení č. 412/2013, a nikoliv sazba 17,9 % použitelná na dovozy pocházející od společností uvedených v příloze I uvedeného prováděcího nařízení.

15

Rozhodnutím ze dne 2. října 2013 celní úřad žádost společnosti Tigers o vrácení antidumpingového cla zamítl z důvodu, že platná obchodní faktura vystavená nebo předložená po propuštění zboží nemůže být uznána.

16

Dopisem ze dne 4. listopadu 2013 podala žalobkyně v původním řízení předběžnou stížnost proti tomuto rozhodnutí a dne 5. května 2014 předložila pozměněnou fakturu vystavenou výrobcem.

17

Rozhodnutím ze dne 24. února 2015 zamítl celní úřad stížnost společnosti Tigers. Tento úřad se domníval, že faktura s příslušným prohlášením výrobce, předložená po propuštění zboží s žádostí o vrácení cla a znovu opravená v řízení o stížnosti, měla být pro účely poskytnutí individuální sazby antidumpingového cla předložena v době přijetí celního prohlášení.

18

Společnost Tigers podala k Finanzgericht München (finanční soud v Mnichově, Německo) žalobu proti rozhodnutí celního úřadu, kterým byla zamítnuta její žádost o vrácení cla.

19

Za těchto podmínek se Finanzgericht München (finanční soud v Mnichově) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

20

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení č. 412/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že dovoluje, aby pro účely uložení konečného antidumpingového cla byla platná obchodní faktura předložena po podání celního prohlášení, jsou-li splněny všechny ostatní předchozí podmínky nezbytné pro získání zvláštní sazby antidumpingového cla pro daný podnik.

21

Podle ustálené judikatury Soudního dvora je třeba pro výklad ustanovení unijního práva vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jíž je součástí (rozsudek ze dne 16. listopadu 2016, Hemming a další, C‑316/15, EU:C:2016:879, bod 27 a citovaná judikatura).

22

Pokud jde o znění čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení č. 412/2013, je podle něj uplatnění individuální sazby antidumpingového cla podmíněno předložením platné obchodní faktury, která splňuje požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti neuvedené v tomto nařízení.

23

Z tohoto znění a zejména z výrazu „podmíněno“ jednoznačně vyplývá, že předložení platné obchodní faktury, která splňuje požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení, celním orgánům je nezbytnou podmínkou pro uplatnění individuální sazby antidumpingového cla.

24

Naproti tomu uvedené znění nestanoví okamžik, k němuž musí být taková faktura předložena. Toto znění tedy nezakazuje, aby faktura, která splňuje všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení č. 412/2013, byla celním orgánům předložena po podání celního prohlášení.

25

Pokud jde o kontext, v němž je zasazen uvedený čl. 1 odst. 3, je třeba bez dalšího konstatovat, že – jak uvedl generální advokát v bodě 60 svého stanoviska – na rozdíl od jiných antidumpingových nařízení neupravuje žádné ustanovení prováděcího nařízení č. 412/2013 okamžik, k němuž musí být platná obchodní faktura předložena celním orgánům.

26

Za těchto podmínek musí být čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení č. 412/2013 vykládán v tom smyslu, že dotyčným dovozcům nezakazuje předložit takovouto fakturu po podání celního prohlášení.

27

Avšak vzhledem k tomu, že toto prováděcí nařízení neobsahuje žádné ustanovení, které by na základě svého čl. 1 odst. 4 učinilo nepoužitelnými platné předpisy týkající se cel, řídí se podmínky předložení a kontroly celních prohlášení k výrobkům podléhajícím antidumpingovému clu celním kodexem.

28

V tomto směru je třeba konstatovat, že celní kodex výslovně nestanoví okamžik, k němuž musí být obchodní faktura předložena. Kromě toho jeho čl. 62 odst. 2 sice uvádí, že k celnímu prohlášení musí být připojeny všechny doklady, jejichž předložení je nezbytné pro použití předpisů upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení, k nimž zjevně patří obchodní faktura, avšak uvedené ustanovení neupřesňuje, jaké důsledky bude mít nesoulad dokumentů připojených k tomuto celnímu prohlášení, například obchodní faktury, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, se stanovenými požadavky.

29

Článek 78 celního kodexu nicméně upravuje postup, na jehož základě mohou celní orgány z úřední povinnosti nebo na žádost deklaranta přezkoumat celní prohlášení po propuštění zboží uvedeného v tomto prohlášení, tedy po jeho podání.

30

Za tímto účelem mohou uvedené orgány na základě tohoto čl. 78 odst. 1 a 2 jednak přezkoumat celní prohlášení, tedy podrobit toto prohlášení nové kontrole, a jednak zkontrolovat relevantní doklady a údaje s cílem ujistit se o správnosti údajů obsažených v celním prohlášení. Pokud tento přezkum nebo tyto kontroly odhalí, že předpisy upravující daný celní režim byly použity na základě nesprávných nebo neúplných údajů, musí celní orgány v souladu s uvedeným čl. 78 odst. 3 celního kodexu přijmout opatření nezbytná k nápravě, přičemž vezmou v úvahu nové skutečnosti, které mají k dispozici.

31

Z článku 78 celního kodexu jako celku tedy vyplývá, že je dovoleno předložit nové skutečnosti, jež mohou celní orgány vzít v úvahu, a to po podání celního prohlášení. Základní myšlenkou projevující se ve struktuře uvedeného článku totiž je přizpůsobit celní řízení skutečné situaci (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. prosince 2015, Veloserviss, C‑427/14, EU:C:2015:803, bod 26 a citovaná judikatura).

32

Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by se výše uvedené nemělo týkat platné obchodní faktury, která splňuje požadavky stanovené v příloze II prováděcího nařízení č. 412/2013.

33

Tento závěr je potvrzen cíli sledovanými prováděcím nařízením č. 412/2013.

34

Podle bodu 229 odůvodnění tohoto prováděcího nařízení se totiž v zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb má za to, že pro zajištění řádného použití antidumpingových cel je nutné přijmout zvláštní opatření.

35

Takové použití je zajištěno, jestliže jsou antidumpingová cla stanovena na základě skutečností, jejichž správnost mohla být ověřena, v případě potřeby za použití postupu upraveného článkem 78 celního kodexu.

36

Vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení č. 412/2013 sleduje cíl snížení rizika obcházení řádným používáním antidumpingových cel, musí na ně být nahlíženo tak, že dotyčným dovozcům dovoluje předložit platnou obchodní fakturu i po podání celního prohlášení.

37

Ve věci v původním řízení ze spisu předloženého Soudnímu dvoru vyplývá, že při kontrole celního prohlášení příslušnými orgány tyto orgány konstatovaly, že dovezené výrobky pocházejí od jedné ze společností uvedených v příloze I prováděcího nařízení č. 412/2013, a že tedy dovoz těchto výrobků musí podléhat individuální sazbě antidumpingového cla použitelné na dovozy pocházející od těchto společností.

38

Nic tedy nenasvědčuje existenci rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb, což nicméně přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

39

Vzhledem k předchozím úvahám je třeba na první otázku odpovědět, že čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení č. 412/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že dovoluje, aby pro účely uložení konečného antidumpingového cla byla platná obchodní faktura předložena po podání celního prohlášení, jsou-li splněny všechny ostatní předchozí podmínky nezbytné pro získání zvláštní sazby antidumpingového cla pro daný podnik a je-li zajištěno dodržení řádného použití antidumpingových cel, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

40

Vzhledem k odpovědi podané na první otázku není namístě odpovídat na druhou otázku.

41

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:

Článek 1 odst. 3 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 412/2013 ze dne 13. května 2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky musí být vykládán v tom smyslu, že dovoluje, aby pro účely uložení konečného antidumpingového cla byla platná obchodní faktura předložena po podání celního prohlášení, jsou-li splněny všechny ostatní předchozí podmínky nezbytné pro získání zvláštní sazby antidumpingového cla pro daný podnik a je-li zajištěno dodržení řádného použití antidumpingových cel, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.