—

za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem,

—

za Evropskou komisi G. Braunem a F. W. Bulstem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 299, s. 25).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností BGW Beratungs-Gesellschaft Wirtschaft mbH, dříve BGW Marketing- & Management-Service GmbH (dále jen „BGW“) a B. Scholzem ve věci slovní ochranné známky BGW Bundesverband der deutschen Gesundheitswirtschaft.

3

Článek 3 směrnice 2008/95, nadepsaný „Důvody pro zamítnutí či neplatnost“, v odstavci 1 písm. b) a c) stanoví:

„1.   Do rejstříku nesmějí být zapsány, a jsou-li zapsány, mohou být prohlášeny neplatnými:

[...]

[...]“

4

Článek 4 této směrnice, nadepsaný „Další důvody zamítnutí či neplatnosti týkající se střetu se staršími právy“, v odstavci 1 písm. b) stanoví:

„1.   Ochranná známka nesmí být zapsána do rejstříku, a je-li zapsána, může být prohlášena za neplatnou:

[...]

5

Ustanovení § 9 odst. 1 zákona o ochranných známkách (Markengesetz) ze dne 25. října 1994 (BGB1. I, s. 3082; 1995 I, s. 156; 1996 I, s. 682), je následujícího znění:

„Ochrannou známku lze zrušit

[...]

6

Dne 11. prosince 2006 byla do rejstříku Německého úřadu pro patenty a ochranné známky (Deutsches Patent- und Markenamt) pod číslem 306 33835 zapsána slovní ochranná známka BGW Bundesverband der deutschen Gesundheitswirtschaft (dále jen „pozdější ochranná známka“), zejména pro výrobky a služby náležející do tříd 16, 35, 41 a 43 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, které odpovídají následujícímu popisu:

„Třída 16: Tiskoviny;

Třída 35: Reklama; vedení podniku; správa podniku; kancelářské práce; podnikové poradenství; poradenství při organizování obchodní činnosti; poradenství v záležitostech vedení podniku; organizování výstav a veletrhů pro obchodní či reklamní účely; styky s veřejností;

Třída 41: Výchova; vzdělávání; zábava; sportovní a kulturní aktivity; pořádání výstav za kulturními nebo vzdělávacími účely; služby pro oddech a rekreaci; kluby zdraví; organizování a vedení kolokvií; příprava a pořádání konferencí, kongresů a sympózií; provozování sportovních středisek; pronájem sportovního vybavení; gymnastický výcvik; organizace a pořádání seminářů, školení, přednášek, diskusních fór a kursů; poradenství ohledně trávení volného času; příprava a pořádání vzdělávacích akcí a akcí odborného vzdělávání; informační služby pro zákazníky na léčení týkající se sportovních a kulturních akcí; léčebné poradenství;

třída 43: Restaurační a ubytovací služby pro zákazníky; rezervace a zprostředkování ubytování pro zákazníky, zejména pro zákazníky na léčení; služby poskytované domovy důchodců pro starší osoby; provozování prázdninových táborů.“

7

Společnost BGW podala námitky proti uvedenému zápisu na základě následující německé slovní a obrazové ochranné známky č. 304 06 837 (dále jen „starší ochranná známka“):

8

Starší ochranná známka je od 21. července 2004 zapsána pro výrobky a služby spadající do tříd 16, 35 a 41 ve smyslu uvedené Niceské dohody a odpovídající následujícímu popisu:

Třída 16: „Papír, lepenka (kartón) a výrobky z těchto materiálů, neobsažené v jiných třídách; tiskoviny; materiály pro vázání knih; fotografie; papírenské výrobky; lepidla pro kancelářské účely nebo pro domácnost; materiály pro umělecké využití; štětce; psací stroje a kancelářské potřeby (kromě nábytku); učební pomůcky (kromě přístrojů); obaly z umělých hmot (neobsažené v jiných třídách);

třída 35: Reklama; vedení podniku; správa podniku; kancelářské práce;

Třída 41: Výchova; vzdělávání; zábava; sportovní a kulturní aktivity; publikování a vydávání novin, časopisů a knih; vydávání textů; pořádání veletrhů a výstav pro kulturní, sportovní a zábavní účely; filmová produkce; půjčování filmů; půjčování přenosných videokamer, zařízení pro záznam zvuku, televizních a rozhlasových přijímačů; dálkové studium; příprava a pořádání konferencí, kongresů a sympózií; elektronické publikování knih a on-line časopisů; radiofonní zábava; organizace a vedení seminářů a školení; překladatelské služby; vyučování a výchova; organizace a vedení kolokvií; psaní scénářů; nahrávání na videopásky; organizování soutěží.“

9

Německý úřad pro patenty a ochranné známky rozhodnutím ze dne 2. října 2009 částečně vyhověl námitkám podaným společností BGW a částečně pozdější ochrannou známku zrušil z důvodu nebezpečí záměny obou kolidujících ochranných známek. V návaznosti na opravný prostředek podaný majitelem pozdější ochranné známky bylo toto rozhodnutí jeho autorem zrušeno rozhodnutím ze dne 9. ledna 2012 z důvodu, že společnost BGW neprokázala užívání své ochranné známky způsobilé zachovat nabytá práva.

10

Společnost BGW podala proti tomuto rozhodnutí žalobu na neplatnost k Bundespatentgericht (Spolkovému patentovému soudu).

11

Tento soud má na základě řady písemností předložených společností BGW za to, že užívání starší ochranné známky způsobilé zachovat nabytá práva bylo prokázáno, přinejmenším, pokud jde o „tiskoviny“ a služby „reklama“, „organizace a vedení seminářů“ a „organizování soutěží“, jelikož tyto služby byly poskytovány především podnikům v oboru zdravotnictví, zejména optikům a prodejcům přístrojů pro sluchově postižené. Předkládající soud dospěl k závěru, že se kolidující ochranné známky vztahují na totožné výrobky a na částečně totožné a částečně podobné služby.

12

Pokud jde o podobnost ochranných známek, má předkládající soud za to, že celkovému dojmu ze starší známky dominuje výlučně sled písmen „BGW“, přičemž obrazová složka pouze uvedený sled zdůrazňuje ze vzhledového hlediska a z fonetického hlediska postrádá relevanci. Co se týče pozdější ochranné známky, má předkládající soud za to, že syntagma „Bundesverband der deutschen Gesundheitswirtschaft“ je popisné a postrádá jakoukoliv rozlišovací způsobilost, neboť se omezuje na označení, že dotčené výrobky a služby jsou poskytovány federací podniků ve zdravotnickém oboru, která vykonává činnost v celé zemi, aniž by vedle toho umožnilo přesně identifikovat obchodní původ uvedených výrobků a služeb.

13

Předkládající soud se přiklání k názoru, že také celkovému dojmu z pozdější známky dominuje sled písmen „BGW“. Bundespatentgericht (Spolkový patentový soud) dodává, že každopádně nezávisle na posouzení vyhrazeném uvedenému syntagmatu je třeba připustit, že tento sled písmen má v pozdější ochranné známce přinejmenším samostatnou rozlišovací roli ve smyslu rozsudku Medion (C‑120/04, EU:C:2005:594). Dotyčná veřejnost tudíž rozpozná starší ochrannou známku, když se setká s pozdější ochrannou známkou, jelikož jediná odlišnost spočívá v tom, že zkratka „BGW“ – která sama o sobě nemá význam – bude napříště vyjádřena vysvětlujícím (popisným) údajem „Bundesverband der deutschen Gesundheitswirtschaft“.

14

Předkládající soud má tudíž s odkazem na rozsudek AMS v. OHIM – American Medical Systems (AMS Advanced Medical Services) (T‑425/03, EU:T:2007:311) za to, že není žádných pochyb o tom, že u výrobků a služeb uvedených v bodě 11 tohoto rozsudku existuje pro relevantní veřejnost nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami.

15

Předkládající soud má nicméně za to, že v tomto smyslu nemůže rozhodnout z důvodu názoru, který Soudní dvůr zastával v rozsudku Strigl a Securvita (C‑90/11 a C‑91/11, EU:C:2012:147), v němž rozhodl, že čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95 se uplatní na slovní ochrannou známku tvořenou spojením popisného syntagmatu a sledu písmen, který není sám o sobě popisný, pokud veřejnost vnímá tento sled písmen z důvodu, že obsahuje počáteční písmena každého slova tohoto syntagmatu jako zkratku uvedeného syntagmatu a že dotčená ochranná známka jako celek může být chápána jako kombinace popisných údajů nebo zkratek, která tudíž postrádá rozlišovací způsobilost. Předkládající soud mimoto připomíná, že v bodě 38 tohoto rozsudku měl Soudní dvůr za to, že sled písmen obsahující počáteční písmena slov tvořících syntagma zaujímá ve vztahu k tomuto syntagmatu pouze druhořadé místo.

16

Je tudíž podle něj vyloučeno přiznat jedné složce kombinované ochranné známky, v projednávané věci sledu písmen „BGW“, vnímanému v pozdější ochranné známce jako zkratka, dominantní povahu nebo přinejmenším samostatnou rozlišovací roli, jelikož taková složka zaujímá pouze druhořadé místo.

17

Okolnost, že se rozsudek Strigl a Securvita (C‑90/11 a C‑91/11, EU:C:2012:147) týká absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu ve smyslu článku 3 směrnice 2008/95, podle Bundespatentgericht (Spolkového patentového soudu) neodůvodňuje, aby byla věc v původním řízení, ve které je dotčen další důvod zamítnutí uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. b) této směrnice, posuzována odlišně, neboť vnímání ochranné známky veřejností zásadně nemůže záviset na otázce, zda se jedná o důvod pro zamítnutí zápisu ve smyslu článku 3 nebo článku 4 směrnice 2008/95.

18

Za těchto podmínek se Bundespatentgericht (Spolkový patentový soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2008/95 vykládán v tom smyslu, že v případě totožných či podobných výrobků a služeb je třeba mít za to, že u veřejnosti existuje nebezpečí záměny, jestliže je sled písmen s rozlišovací způsobilostí, který je dominantním prvkem staršího slovního nebo obrazového označení s průměrnou rozlišovací způsobilostí, převzat do pozdějšího slovního označení třetí osoby takovým způsobem, že k tomuto sledu písmen je připojeno související popisné syntagma, které vysvětluje uvedený sled písmen jako zkratku popisných slov?“

19

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2008/95 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě totožných či podobných výrobků a služeb může u relevantní veřejnosti existovat nebezpečí záměny mezi starší ochrannou známkou tvořenou sledem písmen s rozlišovací způsobilostí, který je dominantním prvkem této ochranné známky s průměrnou rozlišovací způsobilostí, a pozdější ochrannou známkou, která přebírá tento sled písmen, k němuž je připojeno popisné syntagma, tvořené slovy, jejichž počáteční písmena odpovídají písmenům uvedeného sledu písmen, takže daný sled písmen je touto veřejností vnímán jako zkratka uvedeného syntagmatu.

20

Vzhledem k tomu, že předkládající soud pokládá tuto otázku s ohledem na pochybnosti, které má ohledně použití rozsudku Strigl a Securvita (C‑90/11 a C‑91/11, EU:C:2012:147) v rámci posouzení podobnosti kolidujících ochranných známek ve sporu v původním řízení, je třeba zaprvé posoudit význam a relevanci tohoto rozsudku.

21

Ve věcech, ve kterých byl vydán rozsudek Strigl a Securvita (C‑90/11 a C‑91/11, EU:C:2012:147), se jednalo o dvě slovní ochranné známky, přičemž jedna byla tvořena označením „Multi Markets Fund MMF“ pro označení podílových fondů působících na mnohých finančních trzích a druhá označením „NAI – Der Natur-Aktien-Index“ pro označení burzovního indexu pro akcie společností zaměřujících se na ochranu životního prostředí. Vzhledem k tomu, že předkládající soud měl v těchto věcech za to, že označení „MMF“ a „NAI“ posuzovaná samostatně nemají popisný charakter ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95, dotázal se Soudního dvora, zda se důvody pro zamítnutí uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c) této směrnice uplatní na slovní ochrannou známku složenou ze spojení popisného syntagmatu a sledu písmen, který není sám o sobě popisný, ale který obsahuje počáteční písmena každého ze slov tvořící toto syntagma.

22

Otázka, která byla předmětem výše uvedených věcí, se týkala určení, zda bylo možné kombinovanou ochrannou známku tvořenou syntagmatem připojeným k jeho zkratce zapsat s ohledem na ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95, a nikoliv posouzení, jako je tomu v projednávané věci, zda může mezi starší ochrannou známkou tvořenou sledem písmen a pozdější ochrannou známku, která přebírá tento sled spojený se syntagmatem, existovat nebezpečí záměny ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice.

23

Je přitom třeba na prvním místě uvést, že absolutní důvody pro zamítnutí zápisu uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95 a relativní důvody zamítnutí zápisu stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b) této směrnice sledují různé cíle a ochranu odlišných zájmů.

24

Pokud jde o čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95, obecný zájem, na němž stojí toto ustanovení, spočívá v zajištění, že označení popisující jednu či několik vlastností výrobků nebo služeb, pro něž je zápis jakožto ochranná známka požadován, mohou být volně užívána všemi hospodářskými subjekty, které takové výrobky nebo služby nabízejí (rozsudek Strigl a Securvita, C‑90/11 a C‑91/11, EU:C:2012:147, bod 31, jakož i citovaná judikatura).

25

Pojem obecný zájem, který tvoří podklad čl. 3 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice, splývá se základní funkcí ochranné známky, kterou je zaručit spotřebiteli nebo koncovému uživateli totožnost původu výrobku nebo služby označených ochrannou známkou tím, že jim umožní tento výrobek nebo službu odlišit bez možnosti záměny od výrobku nebo služby, které mají jiný původ (viz rozsudek Eurohypo v. OHIM, C‑304/06 P, EU:C:2008:261, bod 56 a citovaná judikatura).

26

Naproti tomu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice má za cíl ochranu individuálních zájmů majitelů starších ochranných známek, které kolidují s přihlašovaným označením, a zaručuje funkci původu ochranné známky v případě nebezpečí záměny (v tomto smyslu viz rozsudek Medion, C‑120/04, EU:C:2005:594, body 24 a 26, jakož i citovaná judikatura).

27

I když vnímání označení relevantní veřejností nemůže záviset na dotčeném důvodu pro zamítnutí zápisu, jak správně poznamenává předkládající soud, úhel pohledu, ze kterého je toto vnímání pojímáno, se nicméně liší podle toho, zda se jedná o posouzení popisného charakteru označení nebo existence nebezpečí záměny.

28

Jak uvedl generální advokát v bodě 29 svého stanoviska, pokud se v rámci posouzení popisného charakteru označení pozornost zaměřuje na myšlenkové procesy, které mohou vést ke stanovení vztahů mezi označením nebo jeho jednotlivými složkami a dotčenými výrobky nebo službami, v rámci posouzení nebezpečí záměny se přezkum vztahuje na procesy zapamatování, rozpoznání a vybavení si označení, jakož i na mechanismy asociace.

29

Na druhém místě je třeba uvést, že v bodě 32 rozsudku Strigl a Securvita (C‑90/11 a C‑91/11, EU:C:2012:147) Soudní dvůr poukázal na to, že tři velká písmena obsažená v každém z označení, a to „MMF“ a „NAI“, představují počáteční písmena syntagmat, k nimž jsou připojena, a syntagma a sled písmen jsou v obou případech určeny k tomu, aby se vzájemně vysvětlovaly, a ke zdůraznění mezi nimi existující spojitosti, přičemž každý sled písmen je koncipován tak, aby podpořil vnímání syntagmatu veřejností prostřednictvím zjednodušení jeho užívání a usnadnění jeho zapamatování.

30

Soudní dvůr v této souvislosti v bodech 37 a 38 téhož rozsudku upřesnil, že pokud relevantní veřejnost vnímá dotčené sledy písmen jako zkratky syntagmat, k nimž jsou tyto sledy připojeny, uvedené sledy nemohou převládat nad souhrnem všech prvků ochranné známky jako celku, a to ani tehdy, když samy tyto sledy mohou být považovány za vykazující rozlišovací způsobilost. Naopak podle Soudního dvora takové sledy písmen zaujímají ve vztahu k syntagmatu, k němuž jsou připojeny, pouze „druhořadé místo“.

31

Z odůvodnění rozsudku Strigl a Securvita (C‑90/11 a C‑91/11, EU:C:2012:147) vyplývá, že nezpůsobilost označení složeného ze sledu písmen připojeného k syntagmatu k zápisu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95 musí být posuzována případ od případu na základě toho, jak relevantní veřejnost vnímá vzájemnou závislost mezi jednotlivými prvky označení, jakož i toto označení jako celek.

32

Tvrzení obsažené v bodě 38 uvedeného rozsudku, které uplatnil předkládající soud, podle něhož sled písmen skládající se z počátečních písmen slov tvořících syntagma zaujímá ve vztahu k tomuto syntagmatu pouze druhořadé místo, je tedy nutné chápat v tomto smyslu a nelze je vykládat tak, že představuje výraz obecného pravidla posouzení druhořadosti sledu písmen skládajícího se z počátečního písmene každého ze slov syntagmatu, k němuž je připojen.

33

Toto tvrzení totiž pouze upřesňuje, pro účely uplatnění důvodů pro zamítnutí stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95, že sled písmen, i když má sám o sobě rozlišovací způsobilost, může mít popisný charakter, pokud je převzat do složené ochranné známky, v níž je kombinován s hlavním popisným výrazem, přičemž je vnímán jako jeho zkratka, což je nutné prokázat případ od případu.

34

Z výše uvedeného vyplývá, že s ohledem na odlišný právní kontext věcí, ve kterých byl vydán rozsudek Strigl a Securvita (C‑90/11 a C‑91/11, EU:C:2012:147), jakož i na význam, který je mu třeba přiznat, nelze zjištění učiněná v tomto rozsudku přenést na věc v původním řízení, aby bylo možné posoudit existenci podobnosti obou kolidujících ochranných známek.

35

Zadruhé je třeba připomenout judikaturu, podle níž globální posouzení nebezpečí záměny, co se týče vzhledové, sluchové nebo pojmové podobnosti kolidujících ochranných známek, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tyto ochranné známky působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům. Vnímání ochranných známek průměrným spotřebitelem dotčených výrobků nebo služeb hraje v globálním posouzení uvedeného nebezpečí rozhodující úlohu. V tomto ohledu průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími jednotlivými detaily (rozsudek Bimbo v. OHIM, C‑591/12 P, EU:C:2014:305, bod 21 a citovaná judikatura).

36

Posouzení podobnosti mezi dvěma ochrannými známkami se nemůže omezit na to, že bude zohledněna pouze jedna složka kombinované ochranné známky a bude srovnána s jinou ochrannou známkou. Naopak je třeba provést srovnání, při kterém budou dotčené ochranné známky posuzovány každá jako celek (rozsudky OHIM v. Shaker, C‑334/05 P, EU:C:2007:333, bod 41, a Aceites del Sur-Coosur v. Koipe, C‑498/07 P, EU:C:2009:503, bod 61).

37

I když celkovému dojmu, který kombinovaná ochranná známka vyvolává v paměti relevantní veřejnosti, může za určitých okolností dominovat jedna nebo více jejích složek, posouzení podobnosti pouze na základě dominantního prvku je možné pouze v případě, že všechny ostatní složky ochranné známkou jsou zanedbatelné (rozsudky OHIM v. Shaker, C‑334/05 P, EU:C:2007:333, body 41 a 42, jakož i Nestlé v. OHIM, C‑193/06 P, EU:C:2007:539, body 42 a 43, jakož i citovaná judikatura).

38

Soudní dvůr v této souvislosti upřesnil, že prvek společný kolidujícím ochranným známkám, i kdyby nemohl být považován za dominantní celkovému dojmu, musí být zohledněn při posuzování jejich podobnosti v rozsahu, v němž sám o sobě představuje starší ochrannou známku a zachovává si samostatnou rozlišovací roli v ochranné známce složené zejména z tohoto prvku, jejíž zápis je žádán. V případě, že si společný prvek zachovává samostatnou rozlišovací roli ve složeném označení, může totiž celkový dojem vyvolaný tímto označením vést veřejnost k tomu, že se bude domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí přinejmenším od podniků hospodářsky propojených, přičemž v tomto případě je třeba uznat existenci nebezpečí záměny (rozsudek Medion, C‑120/04, EU:C:2005:594, body 30 a 36, jakož i usnesení ecoblue v. OHIM a Banco Bilbao Vizcaya Argentaria, C‑23/09 P, EU:C:2010:35, bod 45).

39

Soudní dvůr nicméně rovněž upřesnil, že si prvek složeného označení nezachovává takovou samostatnou rozlišovací roli, pokud tento prvek tvoří společně s jedním nebo několika dalšími prvky označení jako celku jednotku, jejíž význam se liší od významu těchto prvků posuzovaných odděleně (rozsudek Bimbo v. OHIM, C‑591/12 P, EU:C:2014:305, bod 25).

40

Je třeba ještě připomenout, jak učinil generální advokát v bodě 40 svého stanoviska, že v zásadě i prvek, který má jen nízkou rozlišovací způsobilost, může dominovat celkovému dojmu složené ochranné známky či mít v této ochranné známce samostatnou rozlišovací roli ve smyslu judikatury vycházející z rozsudku Medion (C‑120/04, EU:C:2005:594), jelikož zejména svým umístěním v označení nebo svou velikostí může vzbudit pozornost spotřebitele a může zůstat uchován v jeho paměti.

41

V projednávané věci bude věcí předkládajícího soudu, aby určil zejména prostřednictvím analýzy složek pozdější ochranné známky a jejich příslušné váhy ve vnímání relevantní veřejnosti, celkový dojem, jenž ochranná známka vyvolává v paměti této veřejnosti, a následně s ohledem na tento celkový dojem a všechny relevantní faktory daného případu posoudil nebezpečí záměny (rozsudek Bimbo v. OHIM, C‑591/12 P, EU:C:2014:305, bod 34).

42

Je však nutné uvést, že pouhá skutečnost, že je pozdější ochranná známka složena z označení obsahujícího sled písmen, který představuje jediný slovní prvek starší ochranné známky a syntagmatu, jehož počáteční písmena odpovídají uvedenému sledu, nemůže sama o sobě vyloučit existenci nebezpečí záměny s touto starší ochrannou známkou.

43

Předkládající soud tedy bude za okolností věci v původním řízení muset mezi dalšími faktory zkoumat, zda vztahy, které si relevantní veřejnost může vytvořit mezi sledem písmen a syntagmatem, zejména možnost, že sled písmen bude vnímán jako zkratka syntagmatu, jsou takové, že tento sled by mohl být relevantní veřejností v pozdější ochranné známce vnímán a zapamatován samostatně. Stejně tak předkládající soud bude popřípadě muset posoudit, zda prvky tvořící pozdější ochrannou známku tvoří jako celek odlišnou logickou jednotku, která má jiný smysl, než jaký mají uvedené prvky posuzované samostatně.

44

Na položenou otázku je tedy třeba odpovědět, že čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2008/95 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě totožných či podobných výrobků a služeb může u relevantní veřejnosti existovat nebezpečí záměny mezi starší ochrannou známkou tvořenou sledem písmen s rozlišovací způsobilostí, který je dominantním prvkem této ochranné známky s průměrnou rozlišovací způsobilostí, a pozdější ochrannou známkou, která přebírá tento sled písmen, k němuž je připojeno popisné syntagma, tvořené slovy, jejichž počáteční písmena odpovídají písmenům uvedeného sledu písmen, takže daný sled písmen je touto veřejností vnímán jako zkratka uvedeného syntagmatu.

45

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:

Článek 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách musí být vykládán v tom smyslu, že v případě totožných či podobných výrobků a služeb může u relevantní veřejnosti existovat nebezpečí záměny mezi starší ochrannou známkou tvořenou sledem písmen s rozlišovací způsobilostí, který je dominantním prvkem této ochranné známky s průměrnou rozlišovací způsobilostí, a pozdější ochrannou známkou, která přebírá tento sled písmen, k němuž je připojeno popisné syntagma, tvořené slovy, jejichž počáteční písmena odpovídají písmenům uvedeného sledu písmen, takže daný sled písmen je touto veřejností vnímán jako zkratka uvedeného syntagmatu.