Účastníci řízení
Odůvodnění rozsudku
Výrok
Ve věci C‑338/13,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) ze dne 29. května 2013, došlým Soudnímu dvoru dne 20. června 2013, v řízení
Marjan Noorzia
proti
Bundesministerin für Inneres,
SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),
ve složení R. Silva de Lapuerta (zpravodajka), předsedkyně senátu, J. L. da Cruz Vilaça, G. Arestis, J.‑C. Bonichot a A. Arabadžev, soudci,
generální advokát: P. Mengozzi,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za M. Noorzia L. Binderem, Rechtsanwalt,
– za rakouskou vládu C. Pesendorfer, jako zmocněnkyní,
– za řeckou vládu M. Michelogiannaki, jako zmocněnkyní,
– za Evropskou komisi M. Condou-Durande a W. Bogensbergerem, jako zmocněnci,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 30. dubna 2014,
vydává tento
Rozsudek
1. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 4 odst. 5 směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, s. 12; Zvl. vyd. 19/06 s. 224).
2. Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi M. Noorzia a Bundesministerin für Inneres (Spolková ministryně vnitra, dále jen „Bundesministerin“) ve věci rozhodnutí posledně uvedené o zamítnutí žádosti M. Noorzia směřující k získání povolení k usazení za účelem sloučení rodiny.
Právní rámec
Unijní právo
Směrnice 2003/86
3. Článek 4 směrnice 2003/86 stanoví:
„1. Členské státy povolí vstup a pobyt níže uvedených rodinných příslušníků podle této směrnice a s výhradou dodržení podmínek uvedených v kapitole IV, jakož i v článku 16:
a) manžela nebo manželky osoby usilující o sloučení rodiny;
[...]
5. K zajištění lepší integrace a zabránění vynuceným sňatkům mohou členské státy požadovat, aby osoba usilující o sloučení rodiny a její manžel nebo jeho manželka dosáhli minimálního věku, což může být nejvýše 21 let, dříve než se bude manžel nebo manželka moci spojit s osobou usilující o sloučení rodiny.
[...]“
Rakouské právo
4. Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že se na spor v původním řízení vztahuje zákon o usazování a pobytu (Niederlassungs- und Aufenthaltsgesetz, BGBl. I, 100/2005, dále jen „NAG“), který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2006.
5. Ustanovení § 46 odst. 4 NAG ve svém znění použitelném na skutkový stav ve věci v původním řízení (BGBl. I, 111/2010) stanoví, že rodinným příslušníkům státních příslušníků třetích zemí se za určitých podmínek udělí povolení k usazení.
6. V ustanovení § 2 odst. 1 bodu 9 NAG je pojem „rodinný příslušník“ definován takto:
„Rodinný příslušník: manžel nebo manželka, nezletilé svobodné dítě, včetně adoptivních a nevlastních dětí (tzv. jádro rodiny); rovněž registrovaní partneři; manželé a registrovaní partneři musí již v době podání žádosti dosáhnout věku 21 let; pokud v případě vícenásobného manželství [...] již manžel či manželka žije spolu s osobou usilující o sloučení rodiny na spolkovém území, další manželé či manželky nejsou rodinnými příslušníky oprávněnými získat povolení k pobytu.“
Spor v původním řízení a předběžné otázky
7. Marjan Noorzia, narozená dne 1. ledna 1989, je státní příslušnicí Afghánistánu, která dne 3. září 2010 podala žádost o udělení povolení k usazení za účelem sloučení rodiny se svým manželem, narozeným dne 1. ledna 1990, rovněž státním příslušníkem Afghánistánu, který má bydliště v Rakousku.
8. Bundesministerin tuto žádost zamítla rozhodnutím ze dne 9. března 2011 s odůvodněním, že i když manžel M. Noorzia dosáhl věku 21 let dne 1. ledna 2011, v době podání žádosti na rakouském velvyslanectví v Islámábádu (Pákistán) ještě tohoto věku nedosáhl, a tudíž není splněna zvláštní podmínka uložená pro sloučení rodiny.
9. Bundesministerin tvrdila, že požadovaná podmínka dosažení věku 21 let v době podání žádosti je v souladu se směrnicí 2003/86.
10. Předkládající soud, u kterého M. Noorzia podala žalobu proti tomuto rozhodnutí Bundesministerin, má za to, že čl. 4 odst. 5 směrnice 2003/86 jasně neuvádí, který okamžik je třeba zohlednit za účelem posouzení, zda byla splněna podmínka dosažení minimálního věku 21 let stanovená tímto ustanovením.
11. Za těchto podmínek se Verwaltungsgerichtshof (správní soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
„Musí být čl. 4 odst. 5 směrnice [2003/86] vykládán v tom smyslu, že brání ustanovení [vnitrostátního práva], podle kterého musí manžel nebo manželka a registrovaní partneři dosáhnout věku 21 let již v době podání žádosti, aby mohli být považováni za rodinné příslušníky, kteří mají právo se spojit s osobou usilující o sloučení rodiny?“
K předběžné otázce
12. Úvodem je třeba uvést, že k zajištění lepší integrace a zabránění vynuceným sňatkům čl. 4 odst. 5 směrnice 2003/86 umožňuje členským státům stanovit minimální věk, což může být nejvýše 21 let, který musí být dosažen osobou usilující o sloučení rodiny a jejím manželem nebo jeho manželkou, dříve než se bude manžel nebo manželka moci spojit s osobou usilující o sloučení rodiny.
13. Avšak vzhledem k tomu, že toto ustanovení nedefinuje okamžik, který vnitrostátní orgány musí zohlednit za účelem určení, zda byla splněna podmínka týkající se dosažení tohoto minimálního věku, se předkládající soud v podstatě táže, zda musí být čl. 4 odst. 5 směrnice 2003/86 vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení brání vnitrostátní právní úpravě, podle které musí manžel nebo manželka a registrovaní partneři dosáhnout věku 21 let již v době podání žádosti, aby mohli být považováni za rodinné příslušníky, kteří mají právo se spojit s osobou usilující o sloučení rodiny.
14. V tomto ohledu je třeba uvést, že unijní zákonodárce měl v úmyslu ponechat členským státům určitý prostor pro uvážení s výhradou, že nenaruší účinnost unijního práva, když neupřesnil, zda vnitrostátní orgány musí za účelem určení, zda byla splněna podmínka týkající se dosažení minimálního věku, zohlednit okamžik podání žádosti o sloučení rodiny, anebo okamžik, kdy bylo vydáno rozhodnutí týkající se této žádosti.
15. V tomto ohledu je nutno poznamenat, že minimální věk stanovený členskými státy podle čl. 4 odst. 5 směrnice 2003/86 odpovídá v konečném výsledku věku, kdy se má podle dotčeného členského státu za to, že určitá osoba dosáhla zralosti dostatečné nejen k tomu, aby odmítla uzavřít vynucený sňatek, ale také k tomu, aby se dobrovolně rozhodla usadit se v jiné zemi se svým manželem nebo se svou manželkou s cílem vést tam s ním či s ní rodinný život a integrovat se v této zemi.
16. Z tohoto pohledu je nutno konstatovat, že takové opatření, jako je opatření dotčené v původním řízení, které vyžaduje, aby osoba usilující o sloučení rodiny a její manžel či manželka dosáhli požadovaného minimálního věku ke dni podání žádosti, nebrání výkonu práva na sloučení rodiny ani jej nadměrně neztěžuje. Takové opatření ani neohrožuje dosažení cíle zamezení vynuceným sňatkům, neboť umožňuje vycházet z předpokladu, že vzhledem k větší zralosti dotyčných bude obtížnější ovlivnit je do té míry, aby uzavřeli vynucený sňatek a souhlasili se sloučením rodiny, pokud se vyžaduje, aby ke dni podání žádosti již dosáhli věku 21 let, než kdyby k tomuto dni měli méně než 21 let.
17. Zohlednění okamžiku podání žádosti o sloučení rodiny za účelem určení, zda je splněna podmínka minimálního věku, je navíc v souladu se zásadami rovného zacházení a právní jistoty.
18. Jak uvedla rakouská vláda, kritérium týkající se okamžiku podání žádosti totiž umožňuje zaručit stejné zacházení pro všechny žadatele, kteří se chronologicky nacházejí ve stejné situaci, tím, že zajišťuje, aby úspěšnost žádosti závisela především na okolnostech přičitatelných žadateli, a nikoli na okolnostech přičitatelných správním orgánům, jako je délka trvání vyřizování žádosti.
19. S ohledem na všechny předcházející úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 4 odst. 5 směrnice 2003/86 musí být vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které musí manžel nebo manželka a registrovaní partneři dosáhnout věku 21 let již v době podání žádosti, aby mohli být považováni za rodinné příslušníky, kteří mají právo se spojit s osobou usilující o sloučení rodiny.
K nákladům řízení
20. Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:
Článek 4 odst. 5 směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny musí být vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které musí manžel nebo manželka a registrovaní partneři dosáhnout věku 21 let již v době podání žádosti, aby mohli být považováni za rodinné příslušníky, kteří mají právo se spojit s osobou usilující o sloučení rodiny.
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)
17. července 2014 ( *1 )
„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Právo na sloučení rodiny — Směrnice 2003/86/ES — Článek 4 odst. 5 — Vnitrostátní právní úprava, která požaduje, aby osoba usilující o sloučení rodiny a její manžel nebo manželka dosáhli věku 21 let v době podání žádosti o sloučení rodiny — Konformní výklad“
Ve věci C‑338/13,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) ze dne 29. května 2013, došlým Soudnímu dvoru dne 20. června 2013, v řízení
Marjan Noorzia
proti
Bundesministerin für Inneres,
SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),
ve složení R. Silva de Lapuerta (zpravodajka), předsedkyně senátu, J. L. da Cruz Vilaça, G. Arestis, J.‑C. Bonichot a A. Arabadžev, soudci,
generální advokát: P. Mengozzi,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s ohledem na vyjádření předložená:
— |
za M. Noorzia L. Binderem, Rechtsanwalt, |
— |
za rakouskou vládu C. Pesendorfer, jako zmocněnkyní, |
— |
za řeckou vládu M. Michelogiannaki, jako zmocněnkyní, |
— |
za Evropskou komisi M. Condou-Durande a W. Bogensbergerem, jako zmocněnci, |
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 30. dubna 2014,
vydává tento
Rozsudek
1 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 4 odst. 5 směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, s. 12; Zvl. vyd. 19/06 s. 224). |
2 |
Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi M. Noorzia a Bundesministerin für Inneres (Spolková ministryně vnitra, dále jen „Bundesministerin“) ve věci rozhodnutí posledně uvedené o zamítnutí žádosti M. Noorzia směřující k získání povolení k usazení za účelem sloučení rodiny. |
Právní rámec
Unijní právo
Směrnice 2003/86
3 |
Článek 4 směrnice 2003/86 stanoví: „1. Členské státy povolí vstup a pobyt níže uvedených rodinných příslušníků podle této směrnice a s výhradou dodržení podmínek uvedených v kapitole IV, jakož i v článku 16:
[...] 5. K zajištění lepší integrace a zabránění vynuceným sňatkům mohou členské státy požadovat, aby osoba usilující o sloučení rodiny a její manžel nebo jeho manželka dosáhli minimálního věku, což může být nejvýše 21 let, dříve než se bude manžel nebo manželka moci spojit s osobou usilující o sloučení rodiny. [...]“ |
Rakouské právo
4 |
Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že se na spor v původním řízení vztahuje zákon o usazování a pobytu (Niederlassungs- und Aufenthaltsgesetz, BGBl. I, 100/2005, dále jen „NAG“), který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2006. |
5 |
Ustanovení § 46 odst. 4 NAG ve svém znění použitelném na skutkový stav ve věci v původním řízení (BGBl. I, 111/2010) stanoví, že rodinným příslušníkům státních příslušníků třetích zemí se za určitých podmínek udělí povolení k usazení. |
6 |
V ustanovení § 2 odst. 1 bodu 9 NAG je pojem „rodinný příslušník“ definován takto: „Rodinný příslušník: manžel nebo manželka, nezletilé svobodné dítě, včetně adoptivních a nevlastních dětí (tzv. jádro rodiny); rovněž registrovaní partneři; manželé a registrovaní partneři musí již v době podání žádosti dosáhnout věku 21 let; pokud v případě vícenásobného manželství [...] již manžel či manželka žije spolu s osobou usilující o sloučení rodiny na spolkovém území, další manželé či manželky nejsou rodinnými příslušníky oprávněnými získat povolení k pobytu.“ |
Spor v původním řízení a předběžné otázky
7 |
Marjan Noorzia, narozená dne 1. ledna 1989, je státní příslušnicí Afghánistánu, která dne 3. září 2010 podala žádost o udělení povolení k usazení za účelem sloučení rodiny se svým manželem, narozeným dne 1. ledna 1990, rovněž státním příslušníkem Afghánistánu, který má bydliště v Rakousku. |
8 |
Bundesministerin tuto žádost zamítla rozhodnutím ze dne 9. března 2011 s odůvodněním, že i když manžel M. Noorzia dosáhl věku 21 let dne 1. ledna 2011, v době podání žádosti na rakouském velvyslanectví v Islámábádu (Pákistán) ještě tohoto věku nedosáhl, a tudíž není splněna zvláštní podmínka uložená pro sloučení rodiny. |
9 |
Bundesministerin tvrdila, že požadovaná podmínka dosažení věku 21 let v době podání žádosti je v souladu se směrnicí 2003/86. |
10 |
Předkládající soud, u kterého M. Noorzia podala žalobu proti tomuto rozhodnutí Bundesministerin, má za to, že čl. 4 odst. 5 směrnice 2003/86 jasně neuvádí, který okamžik je třeba zohlednit za účelem posouzení, zda byla splněna podmínka dosažení minimálního věku 21 let stanovená tímto ustanovením. |
11 |
Za těchto podmínek se Verwaltungsgerichtshof (správní soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku: „Musí být čl. 4 odst. 5 směrnice [2003/86] vykládán v tom smyslu, že brání ustanovení [vnitrostátního práva], podle kterého musí manžel nebo manželka a registrovaní partneři dosáhnout věku 21 let již v době podání žádosti, aby mohli být považováni za rodinné příslušníky, kteří mají právo se spojit s osobou usilující o sloučení rodiny?“ |
K předběžné otázce
12 |
Úvodem je třeba uvést, že k zajištění lepší integrace a zabránění vynuceným sňatkům čl. 4 odst. 5 směrnice 2003/86 umožňuje členským státům stanovit minimální věk, což může být nejvýše 21 let, který musí být dosažen osobou usilující o sloučení rodiny a jejím manželem nebo jeho manželkou, dříve než se bude manžel nebo manželka moci spojit s osobou usilující o sloučení rodiny. |
13 |
Avšak vzhledem k tomu, že toto ustanovení nedefinuje okamžik, který vnitrostátní orgány musí zohlednit za účelem určení, zda byla splněna podmínka týkající se dosažení tohoto minimálního věku, se předkládající soud v podstatě táže, zda musí být čl. 4 odst. 5 směrnice 2003/86 vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení brání vnitrostátní právní úpravě, podle které musí manžel nebo manželka a registrovaní partneři dosáhnout věku 21 let již v době podání žádosti, aby mohli být považováni za rodinné příslušníky, kteří mají právo se spojit s osobou usilující o sloučení rodiny. |
14 |
V tomto ohledu je třeba uvést, že unijní zákonodárce měl v úmyslu ponechat členským státům určitý prostor pro uvážení s výhradou, že nenaruší účinnost unijního práva, když neupřesnil, zda vnitrostátní orgány musí za účelem určení, zda byla splněna podmínka týkající se dosažení minimálního věku, zohlednit okamžik podání žádosti o sloučení rodiny, anebo okamžik, kdy bylo vydáno rozhodnutí týkající se této žádosti. |
15 |
V tomto ohledu je nutno poznamenat, že minimální věk stanovený členskými státy podle čl. 4 odst. 5 směrnice 2003/86 odpovídá v konečném výsledku věku, kdy se má podle dotčeného členského státu za to, že určitá osoba dosáhla zralosti dostatečné nejen k tomu, aby odmítla uzavřít vynucený sňatek, ale také k tomu, aby se dobrovolně rozhodla usadit se v jiné zemi se svým manželem nebo se svou manželkou s cílem vést tam s ním či s ní rodinný život a integrovat se v této zemi. |
16 |
Z tohoto pohledu je nutno konstatovat, že takové opatření, jako je opatření dotčené v původním řízení, které vyžaduje, aby osoba usilující o sloučení rodiny a její manžel či manželka dosáhli požadovaného minimálního věku ke dni podání žádosti, nebrání výkonu práva na sloučení rodiny ani jej nadměrně neztěžuje. Takové opatření ani neohrožuje dosažení cíle zamezení vynuceným sňatkům, neboť umožňuje vycházet z předpokladu, že vzhledem k větší zralosti dotyčných bude obtížnější ovlivnit je do té míry, aby uzavřeli vynucený sňatek a souhlasili se sloučením rodiny, pokud se vyžaduje, aby ke dni podání žádosti již dosáhli věku 21 let, než kdyby k tomuto dni měli méně než 21 let. |
17 |
Zohlednění okamžiku podání žádosti o sloučení rodiny za účelem určení, zda je splněna podmínka minimálního věku, je navíc v souladu se zásadami rovného zacházení a právní jistoty. |
18 |
Jak uvedla rakouská vláda, kritérium týkající se okamžiku podání žádosti totiž umožňuje zaručit stejné zacházení pro všechny žadatele, kteří se chronologicky nacházejí ve stejné situaci, tím, že zajišťuje, aby úspěšnost žádosti závisela především na okolnostech přičitatelných žadateli, a nikoli na okolnostech přičitatelných správním orgánům, jako je délka trvání vyřizování žádosti. |
19 |
S ohledem na všechny předcházející úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 4 odst. 5 směrnice 2003/86 musí být vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které musí manžel nebo manželka a registrovaní partneři dosáhnout věku 21 let již v době podání žádosti, aby mohli být považováni za rodinné příslušníky, kteří mají právo se spojit s osobou usilující o sloučení rodiny. |
K nákladům řízení
20 |
Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují. |
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto: |
Článek 4 odst. 5 směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny musí být vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které musí manžel nebo manželka a registrovaní partneři dosáhnout věku 21 let již v době podání žádosti, aby mohli být považováni za rodinné příslušníky, kteří mají právo se spojit s osobou usilující o sloučení rodiny. |
Podpisy. |
( *1 ) – Jednací jazyk: němčina.