Účastníci řízení
Odůvodnění rozsudku
Výrok

Účastníci řízení

Ve věci C‑472/12,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Corte suprema di cassazione (Itálie) ze dne 13. ledna 2012, došlým Soudnímu dvoru dne 22. října 2012, v řízení

Panasonic Italia SpA,

Panasonic Marketing Europe GmbH,

Scerni Logistics Srl

proti

Agenzia delle Dogane di Milano,

SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),

ve složení E. Juhász, předseda senátu, A. Rosas a C. Vajda (zpravodaj), soudci,

generální advokát: Y. Bot,

vedoucí soudní kanceláře: A. Impellizzeri, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 11. prosince 2013,

s ohledem na vyjádření předložená:

– za Panasonic Italia SpA, Panasonic Marketing Europe GmbH a Scerni Logistics Srl P. Vander Schuerenen, advocaat, jakož i G. Cambarerim a L. Pierallinim, avvocati,

– za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s G. Albenziem, avvocato dello Stato,

– za Evropskou komisi L. Keppenne a D. Recchia, jakož i B.-R. Killmannem, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Odůvodnění rozsudku

Rozsudek

1. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 2388/2000 ze dne 13. října 2000 (Úř. věst. L 264, s. 1), nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001 (Úř. věst. L 279, s. 1), nařízení Komise (ES) č. 1832/2002 ze dne 1. srpna 2002 (Úř. věst. L 290, s. 1) a nařízení Komise (ES) č. 1789/2003 ze dne 11. září 2003 (Úř. věst. L 281, s. 1; Zvl. vyd. 02/14, s. 3).

2. Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společnostmi Panasonic Italia SpA, Panasonic Marketing Europe GmbH a Scerni Logistics Srl na straně jedné a Agenzia delle Dogane di Milano (celním úřadem v Miláně, dále jen „Agenzia“) na straně druhé týkajícím se sazebního zařazení plazmových obrazovek v rámci KN.

Právní rámec

Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží

3. Rada pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace (WCO), byla založena úmluvou, kterou byla zřízena uvedená Rada, uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950. Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) byl vypracován WCO a zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „úmluva o HS“) uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983, která byla společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).

4. Na základě čl. 3 odst. 1 úmluvy o HS se každá smluvní strana zavazuje, že její tarifní a statistické nomenklatury budou v souladu s HS, že bude používat bez dodatků a změn všechna čísla a položky tohoto systému, jakož i jejich číselné znaky a že bude dodržovat pořadí číslování uvedeného systému. Každá smluvní strana se rovněž zavazuje používat k výkladu HS všeobecná pravidla, jakož i všechny poznámky k třídám, kapitolám, číslům a položkám HS a neměnit rozsah posledně uvedených.

5. WCO schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 úmluvy o HS vysvětlivky a stanoviska k zařazení přijaté Výborem pro HS.

6. Ve znění přijatém v průběhu roku 2002 byly vysvětlivky HS k položce 8471 následující:

„I. Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky

[…]

D. Samostatné jednotky

[…]

Jednotka plnící funkci zpracování dat je považována za část celého systému zpracování dat, jestliže splňuje všechny následující podmínky:

a) její výhradní nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat;

b) je možné ji k centrální procesorové jednotce připojit buď přímo, nebo prostřednictvím jedné nebo více dalších jednotek a

c) je schopná přijímat nebo předávat data v takové formě (kódy nebo signály), kterou může používat celý systém.

Jednotky plnící speciální funkce jiné než zpracovávající data se zařazují do čísla odpovídajícího jejich speciální funkci nebo, v případě že takové číslo neexistuje, do zbytkového čísla (viz poznámka 5 E této kapitoly).

[…]

Mezi uvedenými součástmi je třeba uvést zobrazovací jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat, které graficky prezentují zpracovávaná data. Tyto jednotky se v několika ohledech odlišují od videomonitorů a televizních přijímačů čísla 8528, zejména pak v těchto:

1) Zobrazovací jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat jsou schopny přijímat pouze signál z centrální zpracovatelské jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat a nejsou proto schopny reprodukovat barevný obraz z kompozitního videosignálu, jehož vlny mají tvar odpovídající některé z vysílacích norem (NTSC, SECAM, PAL, D-MAC nebo jiné). Za tímto účelem jsou vybaveny připojeními typickými pro systémy zpracování dat (například rozhraním RS-232C, konektory DIN nebo D-SUB) a nejsou vybaveny zvukovým okruhem. Jsou ovládány speciálními adaptéry (například monochromatickými nebo grafickými adaptéry) integrovanými v centrální jednotce zařízení pro automatizované zpracování dat.

2) Tyto zobrazovací jednotky se vyznačují slabým magnetickým zářením. Rozteč pixelů obrazovek využívaných ve výpočetní technice, jimiž jsou vybaveny, začíná na 0,41 mm u středního rozlišení a snižuje se se současným zvyšováním rozlišení.

3) Aby bylo možné zobrazovat obraz malých rozměrů, ale s vysokým rozlišením, jsou v zobrazovacích jednotkách této položky obrazové body (pixely) menší a konvergence silnější než ve videomonitorech a televizních přijímačích čísla 8528. (Konvergence je schopnost elektronické trysky nebo trysk působit na jediný bod povrchu katodové obrazovky, aniž by působily na okolní body).

4) V těchto zobrazovacích jednotkách dosahuje videofrekvence (šířka pásma), což je veličina určující, kolik bodů tvořících obraz může být přeneseno za sekundu, obecně 15 nebo více MHz, zatímco ve videomonitorech čísla 8528 nepřekračuje obecně šířka pásma 6 MHz. Horizontální obnovovací frekvence těchto zobrazovacích jednotek se mění v závislosti na normách použitých pro jednotlivé druhy zobrazení a obecně se pohybuje mezi 15 kHz a více než 155 kHz. Četné typy zobrazovacích jednotek mohou používat různé horizontální obnovovací frekvence. Horizontální obnovovací frekvence videomonitorů čísla 8528 je pevná, obecně okolo 15,6 nebo 15,7 kHz, v závislosti na použité televizní normě. Kromě toho zobrazovací jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat nefungují podle mezinárodních nebo národních frekvenčních norem přijatých v oblasti veřejného vysílání nebo podle frekvenčních norem přijatých pro uzavřené televizní okruhy.

5) Zobrazovací jednotky tohoto čísla často obsahují zařízení umožňující nastavení jejich náklonu a natočení, antireflexní a neblikající obrazovky, jakož i další ergonomické konstrukční vlastnosti umožňující dlouhodobou nevyčerpávající práci v blízkosti jednotky.

[…]“

7. Ve znění přijatém v průběhu roku 2002 byly vysvětlivky HS k položce 8528 následující:

„Tato položka zahrnuje televizní přijímací přístroje (včetně videomonitorů a videoprojektorů), též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu.

Mezi přístroji z této položky lze uvést:

1) Televizní přijímače používané v domácnostech (stolní přijímače, nábytkové přijímače atd.), včetně přístrojů na žetony. Patří sem rovněž přijímače s LCD nebo plazmovou obrazovkou.

[…]

Do této položky nepatří:

a) Zobrazovací jednotky k zařízením pro automatizované zpracování dat, byť samostatně předkládané (č. 8471).

[…]“

KN

8. KN zavedená nařízením č. 2658/87 se zakládá na HS, jehož čísla a šestimístné položky přejímá, přičemž její další členění tvoří pouze sedmá a osmá číslice.

9. Podle čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení, ve znění nařízení Rady (ES) č. 254/2000 ze dne 31. ledna 2000 (Úř. věst. L 28, s. 16; Zvl. vyd. 02/09, s. 357), přijme Evropská komise každoročně nařízením úplnou verzi KN a celních sazeb vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se použije od 1. ledna následujícího roku.

10. Verze KN použitelné na skutkové okolnosti věci v původním řízení, k nimž došlo mezi roky 2001 a 2004, byly přijaty nařízeními č. 2388/2000, 2031/2001, 1832/2002 a 1789/2003. Níže uvedená relevantní ustanovení KN mají ve všech těchto verzích totožné znění.

11. Všeobecná pravidla pro výklad KN, která jsou obsažena v její části první hlavě I bodě A stanoví:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:

[…]

2. a) Každé uvedení výrobku v některém z čísel se vztahuje též na výrobek neúplný nebo nehotový, má-li již při předložení podstatné rysy úplného nebo hotového výrobku. Totéž platí pro zařazení úplného nebo hotového výrobku (nebo výrobku zařazovaného podle tohoto pravidla jako úplný nebo hotový výrobek), který je předkládán v nesloženém nebo rozloženém stavu.

[…]“

12. Druhá část KN obsahuje třídu XVI, nazvanou „Stroje a mechanická zařízení; elektrická zařízení; jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů“.

13. Poznámky 3 a 5 třídy XVI KN znějí takto:

„3. Není-li stanoveno jinak, kombinace strojů různého druhu, které mají pracovat společně a tvoří spolu jediný celek, jakož i stroje, které jsou podle své konstrukce určeny ke dvěma nebo více funkcím, ať střídavým nebo doplňkovým, se zařazují podle stroje, který vykonává hlavní funkci charakterizující celek.

[…]

5. Pro účely uplatňování těchto poznámek se výrazem ‚stroj‘ rozumí jakýkoliv stroj, strojní zařízení, přístroj nebo zařízení uvedené v číslech kapitol 84 nebo 85.“

14. Třída XVI KN obsahuje kapitolu 84, nazvanou „Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti“.

15. Poznámka 5 této kapitoly 84 zní následovně:

„B. Zařízení pro automatizované zpracování dat může být ve formě systémů sestávajících z různého počtu samostatných jednotek. S výhradou níže uvedené části E může být jednotka považována za část celého systému, jestliže splňuje všechny následující podmínky:

a) její základní [výhradní] nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat;

b) je možné ji k centrální zpracovatelské jednotce připojit, a to buď přímo, nebo prostřednictvím jedné nebo více dalších jednotek

a

c) je schopná přijímat nebo předávat data v takové formě (kódy nebo signály), kterou může používat celý systém.

C. Samostatně projednávané jednotky k zařízením pro automatizované zpracování dat se zařazují do čísla 8471.

[…]

E. Stroje vykonávající speciální funkce, jiné než zpracovávající data a spojené nebo pracující ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat, se zařazují do čísla odpovídajícího jejich speciální funkci nebo, v případě že takové číslo neexistuje, do jiného [zbytkového] čísla.“

16. Poznámka 7 kapitoly 84 KN je následujícího znění:

„Víceúčelové stroje se zařazují podle svého základního účelu, jako by tento účel byl jejich jediným účelem.

Není-li stanoveno jinak a s výhradou poznámky 2 k této kapitole a poznámky 3 ke třídě XVI, se víceúčelový stroj, jehož základní účel není popsán v některém z č ísel nebo jehož základní účel není možné určit, zařazuje do čísla 8479. […]“

17. Číslo 8471 KN zní následovně:

„8471 Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky; magnetické nebo optické snímače, zařízení pro přepis dat v kódované formě na paměťová média a zařízení pro zpracování těchto dat, jinde neuvedená ani nezahrnutá:

[…]

8471 60 – Vstupní nebo výstupní jednotky, též obsahující pod společným krytem paměťové jednotky:

8471 60 10 – – pro použití v civilních letadlech

– – ostatní:

8471 60 40 – – – Tiskárny

8471 60 50 – – – Klávesnice

8471 60 90 – – – ostatní

[…]“

18. Třída XVI KN obsahuje rovněž kapitolu 85, nazvanou „Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku, části, součásti a příslušenství k těmto přístrojům“.

19. Číslo 8528 KN zní následovně:

„Televizní přijímače, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu; videomonitory a videoprojektory:

[…]

– Videomonitory:

8528 21 – – barevné:

[…]

8528 21 90 – – – ostatní

[…]“

Nařízení (ES) č. 754/2004

20. Nařízení Komise (ES) č. 754/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 118, s. 32; Zvl. vyd. 02/16, s. 93), které vstoupilo v platnost až po uskutečnění dovozů dotčených ve věci v původním řízení, upřesnilo zařazení některých barevných plazmových obrazovek s úhlopříčkou 106 cm a charakteristikami popsanými v příloze uvedeného nařízení v rámci KN.

Spor v původním řízení a předběžné otázky

21. V průběhu let 2001 až 2004 dovezly navrhovatelky v původním řízení do Itálie z mimounijních zemí plazmové obrazovky, jejichž charakteristické znaky jsou předkládajícím soudem popisovány následovně:

– těmito obrazovkami jsou barevné monitory o velikosti odpovídající úhlopříčce 106,6 centimetrů,

– ve stavu, ve kterém se nacházely v okamžiku dovozu, mohou reprodukovat pouze data ze zařízení pro automatizované zpracování dat,

– pomocí vložení grafické karty do příslušné zdířky jsou však tyto obrazovky schopné přenášet kompozitní videosignály AV, a mohou tudíž být připojeny k přístrojům zaznamenávajícím a reprodukujícím zvuk a obraz, DVD přehrávačům, videokamerám nebo satelitním přijímačům,

– dotyčné obrazovky nejsou v okamžiku dovozu takovou kartou vybaveny, ale tato karta může být zakoupena zvlášť za velmi nízkou cenu a může být do příslušné zdířky snadno vložena,

– tyto obrazovky jsou v okamžiku dovozu vybaveny dvěma reproduktory a dálkovým ovládáním, které mohou sloužit, pouze pokud je obrazovka užívaná k přijímání kompozitních videosignálů AV po vložení grafické karty, a

– návod k použití uvedených obrazovek výslovně zmiňuje audiovizuální vlastnosti výrobku a možnost vložení grafické karty pro příjem televizního signálu.

22. Pro účely celního prohlášení zařadily navrhovatelky v původním řízení dovezené obrazovky do podpoložky 8471 60 90 KN, což jsou monitory užívané pouze pro přenos obrazů z počítače, v důsledku čehož došlo k osvobození od platby cla a zaplacení daně z přidané hodnoty ve výši 20 %.

23. Agenzia měla nicméně za to, že tyto obrazovky měly být zařazeny do čísla 8528 KN, do něhož patří mj. televizní přijímače a videoprojektory, a mělo se tak na ně vztahovat clo ve výši 14 %.

24. Navrhovatelky v původním řízení podaly žaloby ke Comissione tributaria provinciale di Milano (oblastní daňová komise v Miláně), která je zamítla z důvodu, že možnost zajistit, aby uvedené obrazovky přijímaly kompozitní videosignály pomocí jednoduchého vložení karty, vylučuje, aby byly zařazeny do čísla 8471, protože nesplňují požadavek hlavního nebo převážného užití obrazovky k automatizovanému zpracování dat.

25. Navrhovatelky v původním řízení podaly proti rozhodnutím vydaným v prvním stupni odvolání ke Comissione tributaria regionale di Milano (regionální daňová komise v Miláně). Ta potvrdila zařazení dovezených obrazovek do sazebního čísla 8528 KN, ale rozhodla o zrušení uložených správních sankcí z důvodu objektivních výkladových nejasností.

26. Navrhovatelky v původním řízení i Agenzia podaly proti rozsudkům vydaným v odvolacím řízení kasační opravný prostředek. V něm navrhovatelky trvaly na svém stanovisku, podle něhož musí být dovezené obrazovky zařazeny do podpoložky 8471 60 90 KN, jelikož v okamžiku dovozu nebyly vybaveny grafickou kartou, a tudíž byly použitelné pouze pro přenos obrazů z počítače. Agenzia trvala na opodstatněnosti zařazení těchto obrazovek do čísla 8528 KN a zpochybnila zrušení uložených správních sankcí odvolacím soudem.

27. Předkládající soud se domnívá, že dovezené obrazovky musí být zařazeny do čísla 8528 KN, které mj. obsahuje televizní přijímače a videomonitory, z následujících důvodů. Příjem kompozitních videosignálů je jednou z inherentních vlastností těchto obrazovek již před vložením grafické karty, a to vzhledem ke zdířce výslovně určené k tomuto účelu. A dále neexistuje žádný ekonomický nebo technický důvod koncipování daných obrazovek, které jsou schopny přijímat kompozitní videosignál až po vložení grafické karty, takže jediným možným vysvětlením je záměr využít příznivějšího celního zacházení stanoveného pro počítačové monitory.

28. Předkládající soud se zabývá rovněž možností retroaktivního použití ustanovení nařízení č. 754/2004, podle nichž by měly být dovezené obrazovky zařazeny do čísla 8528 KN.

29. Za těchto okolností se Corte suprema di cassazione rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1) Měla být před vstupem nařízení [č. 754/2004] v platnost barevná plazmová obrazovka (o velikosti odpovídající úhlopříčce 106,6 cm), vybavená dvěma reproduktory a dálkovým ovládáním, s již vestavěným vstupním zařízením určeným pro vkládání grafické karty (s nízkou cenou, snadno dostupné a se snadnou instalací), která není dovážena spolu s obrazovkou, po jejímž vložení je obrazovka schopná přijímat kompozitní videosignály AV a může být kromě zařízení pro automatizované zpracování dat připojena i k přístrojům pro videofonní záznam a jeho reprodukci, DVD přehrávačům, videokamerám a satelitním přijímačům, zařazena do čísla 8471, nebo do čísla 8528 [KN]?

2) V případě záporné odpovědi na předchozí otázku, […] je zařazení této obrazovky do čísla 8528 [KN] uloženo nařízením [č. 754/2004] a – v případě kladné odpovědi na tuto otázku – [jsou relevantní] ustanovení [uvedeného] nařízení[…] výkladov[ými] ustanovení[mi], a mají tudíž zpětnou účinnost, aniž je dotčena použitelnost dřívějších ustanovení výslovně vyjadřujících opak?“

K předběžným otázkám

K první otázce

30. Svojí první otázkou se předkládající soud táže, zda je třeba obrazovky dotčené ve věci v původním řízení zařadit do čísla 8471 KN, nebo do čísla 8528 KN.

31. Je třeba uvést, že znění čísla 8471 KN se týká zejména zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotek, zatímco znění čísla 8528 KN se týká zejména televizních přijímačů a videomonitorů. Do podpoložky 8471 60 90 KN spadají zejména jiné vstupní a výstupní jednotky než tiskárny a klávesnice, které mohou pod společným krytem obsahovat paměťové jednotky, zatímco podpoložka 8528 21 90 KN se týká barevných videomonitorů (rozsudek Kamino International Logistics, C‑376/07 EU:C:2009:105, bod 33).

32. Rozhoduje-li však Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ve věci sazebního zařazení, spočívá jeho úloha spíše v tom, že vnitrostátnímu soudu objasní kritéria, jejichž uplatnění posledně uvedenému soudu umožní dotčené výrobky správně zařadit v KN, a nikoli v tom, že zařazení provede samotný Soudní dvůr, a to tím spíše že k tomu nutně nemá k dispozici všechny potřebné údaje. Vnitrostátní soud se tak v každém případě jeví jako povolanější k provedení tohoto zařazení (rozsudky Lohmann a Medi Bayreuth, C‑260/00 až C‑263/00 EU:C:2002:637, bod 26; Digitalnet a další, C‑320/11, C‑330/11, C‑382/11 a C‑383/11 EU:C:2012:745, bod 61, jakož i X, C‑380/12 EU:C:2014:21, bod 34).

33. Předkládajícímu soudu tedy přísluší provést zařazení výrobků dotčených v původním řízení s ohledem na odpovědi, které na položené otázky poskytne Soudní dvůr (rozsudek X, EU:C:2014:21, bod 35).

34. V důsledku toho je třeba přeformulovat první otázku v tom smyslu, že předkládající soud se Soudního dvora táže na kritéria, která je třeba použít pro účely určení toho, zda mají být obrazovky dotčené ve věci v původním řízení zařazeny do čísla 8471 KN, nebo do čísla 8528 KN.

35. Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol je rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží třeba hledat obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek k třídám nebo kapitolám (viz zejména rozsudky RUMA, C‑183/06 EU:C:2007:110, bod 27, jakož i Medion a Canon Deutschland, C‑208/06 a C‑209/06 EU:C:2007:553, bod 34).

36. Rozhodující kritérium pro celní zařazení zboží do KN je třeba hledat v objektivních charakteristických znacích a vlastnostech výrobků, tak jak jsou předloženy za účelem jejich proclení. Tyto objektivní charakteristické znaky a vlastnosti výrobku musí být možné ověřit v okamžiku proclení (rozsudky Foods Import, C‑38/95 EU:C:1996:488, bod 17, jakož i Medion a Canon Deutschland, EU:C:2007:553, bod 36).

37. V tomto ohledu z objektivních charakteristických znaků vyjmenovaných v bodě 21 tohoto rozsudku plyne, že v okamžiku svého dovozu mohou obrazovky dotčené ve věci v původním řízení reprodukovat pouze data ze zařízení pro automatizované zpracování dat, avšak po vložení samostatně prodávané a cenově velmi příznivé grafické karty do příslušné zdířky jsou tyto obrazovky schopné reprodukovat i kompozitní videosignály.

38. Z těchto objektivních charakteristických znaků plyne rovněž to, že tyto obrazovky jsou vybaveny dvěma reproduktory a dálkovým ovládáním, které mohou sloužit, pouze pokud je obrazovka užívaná k přijímání kompozitních videosignálů, a že jejich návod k použití výslovně zmiňuje audiovizuální funkce výrobku a možnost vložení grafické karty pro příjem televizního signálu.

39. Podle ustálené judikatury přitom může být objektivním kritériem pro zařazení účel použití výrobku, pokud je inherentní tomuto výrobku, přičemž musí být možné posoudit tuto inherentnost podle objektivních charakteristik a vlastností zboží (viz rozsudek RUMA, EU:C:2007:110, bod 36, a rozsudek X, EU:C:2014:21, bod 39).

40. Podle této judikatury je třeba pro celní zařazení obrazovek dotčených ve věci v původním řízení zohlednit inherentní účel použití určený na základě jejich objektivních charakteristických znaků. Vzhledem k objektivním charakteristickým znakům popsaným předkládajícím soudem spočívá inherentní účel použití obrazovek dotčených ve věci v původním řízení v reprodukci dat ze zařízení pro automatizované zpracování dat a dále v reprodukci kompozitních videosignálů.

41. Zejména je třeba zdůraznit, že výrobce uvedených obrazovek je záměrně koncipoval tak, aby byly schopny reprodukovat kompozitní videosignály, tím že do nich zabudoval prvky umožňující po vložení cenově velmi dostupné grafické karty do příslušné zdířky reprodukci takových signálů, vybavil je dvěma reproduktory a dálkovým ovládáním, které mohou sloužit, pouze pokud je obrazovka užívaná k přijímání kompozitních videosignálů, a zmínil tuto funkci v návodu k použití.

42. V tomto smyslu je třeba okolnosti projednávané věci odlišit od okolností věci, v níž byl vydán rozsudek Medion a Canon Deutschland (EU:C:2007:553), který se týkal videokamer, které po provedení určitého zásahu byly schopny vedle signálů zaznamenávaných přímo kamerou a vestavěným mikrofonem zaznamenávat i obraz a zvuk pocházející z videosignálů z externího zdroje. Z uvedeného rozsudku totiž plyne, že tyto videokamery nebyly záměrně koncipovány k plnění této funkce, neboť ji mohly plnit až po poměrně složité manipulaci (v tomto smyslu viz rozsudek Medion a Canon Deutschland EU:C:2007:553, body 40 a 42).

43. Z výše uvedeného vyplývá, že pro účely sazebního zařazení obrazovek majících objektivní charakteristické znaky dotčené ve věci v původním řízení, tak jak byly popsány předkládajícím soudem, je třeba zohlednit jejich inherentní účel použití spočívající v reprodukci dat ze zařízení pro automatizované zpracování dat i kompozitních videosignálů.

44. Nezbývá než určit způsob jak provést sazební zařazení takových obrazovek schopných reprodukovat data ze zařízení pro automatizované zpracování dat i kompozitní videosignály.

45. V rozsudku Kamino International Logistics (EU:C:2009:105) měl již Soudní dvůr příležitost rozhodnout o kritériích pro sazební zařazení takových obrazovek schopných reprodukovat data ze zařízení pro automatizované zpracování dat i kompozitní videosignály.

46. V uvedeném rozsudku Soudní dvůr připomněl ustálenou judikaturu, podle níž poznámky, které se vztahují ke kapitolám KN, stejně tak jako vysvětlivky k nomenklatuře WCO, představují důležité prostředky pro zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují poznatky využitelné pro jeho výklad (viz rozsudky Siemens Nixdorf, C‑11/93 EU:C:1994:206, bod 12, jakož i Kamino International Logistics EU:C:2009:105, bod 32).

47. V tomto případě poznámka 5 část B písm. a) až c) kapitoly 84 KN uvádí, že takové obrazovky, jako jsou obrazovky, o něž se jedná ve věci v původním řízení, spadají do čísla 8471 [KN] jakožto jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat, splňují-li všechny tři podmínky, tedy že jejich výhradní nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat, je možné je připojit k centrální zpracovatelské jednotce a jsou schopné přijímat nebo předávat data v takové formě, jakou může používat celý systém (rozsudek Kamino International Logistics EU:C:2009:105, bod 41).

48. Nic ve spise předloženém Soudnímu dvoru nenaznačuje, že by ve věci v původním řízení nebyla druhá a třetí výše uvedená podmínka splněna.

49. Co se týče první výše uvedené podmínky, Soudní dvůr rozhodl, že pouhá schopnost obrazovek reprodukovat obraz pocházející z jiných zdrojů než ze zařízení pro automatizované zpracování dat nemůže vyloučit jejich zařazení do čísla 8471 KN, vzhledem ke znění poznámky 5 části B písm. a) kapitoly 84 KN, která odkazuje na jednotky, jejichž „výhradní nebo hlavní“ použití je v systému automatizovaného zpracování dat (rozsudek Kamino International Logistics EU:C:2009:105, body 43 až 45).

50. Co se týče kritérií umožňujících určit, zda jsou obrazovky, o jaké se jedná ve věci v původním řízení, jednotkami, jejichž „hlavní“ použití je v systému automatizovaného zpracování dat, Soudní dvůr měl již příležitost upřesnit, že je třeba vycházet z vysvětlivek k číslu 8471 HS, zejména z bodů 1 až 5 části D kapitoly I HS věnovaných zobrazovacím jednotkám zařízení pro automatizované zpracování dat (rozsudek Kamino International Logistics EU:C:2009:105, bod 59).

51. Z uvedených bodů vyplývá, že monitory, jejichž hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat, lze vedle toho, že jsou vybaveny příslušnými konektory pro připojení k systémům zpracování dat, identifikovat i díky dalším technickým charakteristikám, zejména skutečnosti, že jsou konstruovány pro práci v jejich blízkosti, že nejsou uzpůsobeny k reprodukci televizního signálu, že se vyznačují slabým magnetickým zářením, že rozteč pixelů jejich obrazovek začíná na 0,41 u středního rozlišení a při zvyšování rozlišení se snižuje, že jejich šířka pásma dosahuje 15 nebo více MHz, jakož i toho, že rozměr obrazových bodů je menší než ve videomonitorech čísla 8528 HS, kdežto konvergence prvně uvedených je vyšší než konvergence druhých (rozsudek Kamino International Logistics EU:C:2009:105, bod 60).

52. V tomto ohledu Komise uvedla, že některé z objektivních charakteristických znaků obrazovek dotčených ve věci v původním řízení, popsaných v bodě 21 tohoto rozsudku, podle všeho znamenají, že hlavní použití těchto obrazovek není reprodukce dat pocházejících ze zařízení pro automatizované zpracování dat, zejména z důvodu velkých rozměrů odpovídajících úhlopříčce 106,6 centimetrů, rozteče pixelů značně převyšující hodnotu 0,41 a vybavení dvěma reproduktory a dálkovým ovládáním, které mohou sloužit, pouze pokud je obrazovka užívaná k přijímání kompozitních videosignálů.

53. Předkládajícímu soudu přísluší, aby na základě objektivních charakteristických znaků obrazovek dotčených ve věci v původním řízení, zejména pak znaků uvedených ve vysvětlivkách k číslu 8471 HS, konkrétně pak v bodech 1 až 5 části D kapitoly I HS, věnovaných zobrazovacím jednotkám zařízení pro automatizované zpracování dat, určil, zda obrazovky dotčené ve věci v původním řízení jsou monitory, jejichž hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat, a zda mají být v důsledku toho zařazeny do podpoložky 8471 60 90 KN.

54. Vzhledem k předchozím úvahám je třeba na první otázku odpovědět tak, že pro účely sazebního zařazení obrazovek majících objektivní charakteristické znaky dotčené ve věci v původním řízení v rámci KN je třeba zohlednit jejich inherentní účel použití spočívající v reprodukci dat ze zařízení pro automatizované zpracování dat i kompozitních videosignálů. Takové obrazovky musí být zařazeny do podpoložky 8471 60 90 KN, pokud je jejich výhradní nebo hlavní použití v systému automatizovaného zpracování dat ve smyslu poznámky 5 části B písm. a) kapitoly 84 KN, nebo do podpoložky 8528 21 90 KN, pokud tomu tak není, což přísluší předkládajícímu soudu určit na základě objektivních charakteristických znaků obrazovek dotčených ve věci v původním řízení, zejména znaků uvedených ve vysvětlivkách k číslu 8471 HS, konkrétně v bodech 1 až 5 části D kapitoly I HS, věnovaných zobrazovacím jednotkám zařízení pro automatizované zpracování dat.

Ke druhé otázce

55. Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda má být nařízení č. 754/2004 použito se zpětnou účinností.

56. Nařízení č. 754/2004 ukládá zařadit do podpoložky 8528 21 90 KN barevné plazmové obrazovky s úhlopříčkou 106 cm mající charakteristiky uvedené v příloze tohoto nařízení. Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru plyne, že k dovozu výrobků dotčených ve věci v původním řízení došlo před vstupem nařízení č. 754/2004 v platnost.

57. Podle ustálené judikatury přitom zásada právní jistoty brání tomu, aby nařízení bylo použito se zpětnou účinností bez ohledu na příznivé či nepříznivé účinky takového použití pro zúčastněné osoby, ledaže by znění či cíle nařízení obsahovaly dostatečně jasný údaj, který umožňuje dojít k závěru, že toto nařízení neupravuje pouze budoucí situace (rozsudek Duchon, C‑290/00 EU:C:2002:234, bod 21 a citovaná judikatura). V projednávaném případě však nic v odůvodnění nařízení č. 754/2004, ve znění jeho ustanovení, ani v jeho příloze nenaznačuje, že by toto nařízení mělo být použito se zpětnou účinností.

58. Soudní dvůr měl již každopádně příležitost upřesnit, že nařízení upravující podmínky zařazení do sazebního čísla, položky nebo podpoložky KN nemůže mít zpětnou účinnost (v tomto smyslu viz rozsudky Siemers, 30/71 EU:C:1971:111, bod 8; Gervais-Danone, 77/71 EU:C:1971:129, bod 8, a Biegi, 158/78 EU:C:1979:87, bod 11).

59. V důsledku toho je třeba na druhou otázku odpovědět, že nařízení č. 754/2004 nemůže být použito se zpětnou účinností.

K nákladům řízení

60. Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Výrok

Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:

1) Pro účely sazebního zařazení obrazovek majících objektivní charakteristické znaky dotčené ve věci v původním řízení v rámci kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2388/2000 ze dne 13. října 2000, nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001, nařízení Komise (ES) č. 1832/2002 ze dne 1. srpna 2002 a nařízení Komise (ES) č. 1789/2003 ze dne 11. září 2003, je třeba zohlednit jejich inherentní účel použití spočívající v reprodukci dat ze zařízení pro automatizované zpracování dat i kompozitních videosignálů. Takové obrazovky musí být zařazeny do podpoložky 8471 60 90 kombinované nomenklatury, pokud je jejich výhradní nebo hlavní použití v systému automatizovaného zpracování dat ve smyslu poznámky 5 části B písm. a) kapitoly 84 kombinované nomenklatury, nebo do podpoložky 8528 21 90 této nomenklatury, pokud tomu tak není, což přísluší předkládajícímu soudu určit na základě objektivních charakteristických znaků obrazovek dotčených ve věci v původním řízení, zejména znaků uvedených ve vysvětlivkách k číslu 8471 harmonizovaného systému zavedeného Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983 a protokolem o její změně ze dne 24. června 1986, konkrétně v bodech 1 až 5 části D kapitoly I harmonizovaného systému věnovaných zobrazovacím jednotkám zařízení pro automatizované zpracování dat.

2) Nařízení Komise (ES) č. 754/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury nemůže být použito se zpětnou účinností.


ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (desátého senátu)

17. července 2014 ( *1 )

„Řízení o předběžné otázce — Nařízení (EHS) č. 2658/87 — Společný celní sazebník — Sazební zařazení zboží — Kombinovaná nomenklatura — Čísla 8471 a 8528 — Plazmové obrazovky — Funkce počítačového monitoru — Potenciální funkce televizní obrazovky po vložení grafické karty“

Ve věci C‑472/12,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Corte suprema di cassazione (Itálie) ze dne 13. ledna 2012, došlým Soudnímu dvoru dne 22. října 2012, v řízení

Panasonic Italia SpA,

Panasonic Marketing Europe GmbH,

Scerni Logistics Srl

proti

Agenzia delle Dogane di Milano,

SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),

ve složení E. Juhász, předseda senátu, A. Rosas a C. Vajda (zpravodaj), soudci,

generální advokát: Y. Bot,

vedoucí soudní kanceláře: A. Impellizzeri, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 11. prosince 2013,

s ohledem na vyjádření předložená:

za Panasonic Italia SpA, Panasonic Marketing Europe GmbH a Scerni Logistics Srl P. Vander Schuerenen, advocaat, jakož i G. Cambarerim a L. Pierallinim, avvocati,

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s G. Albenziem, avvocato dello Stato,

za Evropskou komisi L. Keppenne a D. Recchia, jakož i B.-R. Killmannem, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 2388/2000 ze dne 13. října 2000 (Úř. věst. L 264, s. 1), nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001 (Úř. věst. L 279, s. 1), nařízení Komise (ES) č. 1832/2002 ze dne 1. srpna 2002 (Úř. věst. L 290, s. 1) a nařízení Komise (ES) č. 1789/2003 ze dne 11. září 2003 (Úř. věst. L 281, s. 1; Zvl. vyd. 02/14, s. 3).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společnostmi Panasonic Italia SpA, Panasonic Marketing Europe GmbH a Scerni Logistics Srl na straně jedné a Agenzia delle Dogane di Milano (celním úřadem v Miláně, dále jen „Agenzia“) na straně druhé týkajícím se sazebního zařazení plazmových obrazovek v rámci KN.

Právní rámec

Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží

3

Rada pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace (WCO), byla založena úmluvou, kterou byla zřízena uvedená Rada, uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950. Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) byl vypracován WCO a zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „úmluva o HS“) uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983, která byla společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).

4

Na základě čl. 3 odst. 1 úmluvy o HS se každá smluvní strana zavazuje, že její tarifní a statistické nomenklatury budou v souladu s HS, že bude používat bez dodatků a změn všechna čísla a položky tohoto systému, jakož i jejich číselné znaky a že bude dodržovat pořadí číslování uvedeného systému. Každá smluvní strana se rovněž zavazuje používat k výkladu HS všeobecná pravidla, jakož i všechny poznámky k třídám, kapitolám, číslům a položkám HS a neměnit rozsah posledně uvedených.

5

WCO schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 úmluvy o HS vysvětlivky a stanoviska k zařazení přijaté Výborem pro HS.

6

Ve znění přijatém v průběhu roku 2002 byly vysvětlivky HS k položce 8471 následující:

„I. Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky

[…]

D. Samostatné jednotky

[…]

Jednotka plnící funkci zpracování dat je považována za část celého systému zpracování dat, jestliže splňuje všechny následující podmínky:

a)

její výhradní nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat;

b)

je možné ji k centrální procesorové jednotce připojit buď přímo, nebo prostřednictvím jedné nebo více dalších jednotek a

c)

je schopná přijímat nebo předávat data v takové formě (kódy nebo signály), kterou může používat celý systém.

Jednotky plnící speciální funkce jiné než zpracovávající data se zařazují do čísla odpovídajícího jejich speciální funkci nebo, v případě že takové číslo neexistuje, do zbytkového čísla (viz poznámka 5 E této kapitoly).

[…]

Mezi uvedenými součástmi je třeba uvést zobrazovací jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat, které graficky prezentují zpracovávaná data. Tyto jednotky se v několika ohledech odlišují od videomonitorů a televizních přijímačů čísla 8528, zejména pak v těchto:

1)

Zobrazovací jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat jsou schopny přijímat pouze signál z centrální zpracovatelské jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat a nejsou proto schopny reprodukovat barevný obraz z kompozitního videosignálu, jehož vlny mají tvar odpovídající některé z vysílacích norem (NTSC, SECAM, PAL, D-MAC nebo jiné). Za tímto účelem jsou vybaveny připojeními typickými pro systémy zpracování dat (například rozhraním RS-232C, konektory DIN nebo D-SUB) a nejsou vybaveny zvukovým okruhem. Jsou ovládány speciálními adaptéry (například monochromatickými nebo grafickými adaptéry) integrovanými v centrální jednotce zařízení pro automatizované zpracování dat.

2)

Tyto zobrazovací jednotky se vyznačují slabým magnetickým zářením. Rozteč pixelů obrazovek využívaných ve výpočetní technice, jimiž jsou vybaveny, začíná na 0,41 mm u středního rozlišení a snižuje se se současným zvyšováním rozlišení.

3)

Aby bylo možné zobrazovat obraz malých rozměrů, ale s vysokým rozlišením, jsou v zobrazovacích jednotkách této položky obrazové body (pixely) menší a konvergence silnější než ve videomonitorech a televizních přijímačích čísla 8528. (Konvergence je schopnost elektronické trysky nebo trysk působit na jediný bod povrchu katodové obrazovky, aniž by působily na okolní body).

4)

V těchto zobrazovacích jednotkách dosahuje videofrekvence (šířka pásma), což je veličina určující, kolik bodů tvořících obraz může být přeneseno za sekundu, obecně 15 nebo více MHz, zatímco ve videomonitorech čísla 8528 nepřekračuje obecně šířka pásma 6 MHz. Horizontální obnovovací frekvence těchto zobrazovacích jednotek se mění v závislosti na normách použitých pro jednotlivé druhy zobrazení a obecně se pohybuje mezi 15 kHz a více než 155 kHz. Četné typy zobrazovacích jednotek mohou používat různé horizontální obnovovací frekvence. Horizontální obnovovací frekvence videomonitorů čísla 8528 je pevná, obecně okolo 15,6 nebo 15,7 kHz, v závislosti na použité televizní normě. Kromě toho zobrazovací jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat nefungují podle mezinárodních nebo národních frekvenčních norem přijatých v oblasti veřejného vysílání nebo podle frekvenčních norem přijatých pro uzavřené televizní okruhy.

5)

Zobrazovací jednotky tohoto čísla často obsahují zařízení umožňující nastavení jejich náklonu a natočení, antireflexní a neblikající obrazovky, jakož i další ergonomické konstrukční vlastnosti umožňující dlouhodobou nevyčerpávající práci v blízkosti jednotky.

[…]“

7

Ve znění přijatém v průběhu roku 2002 byly vysvětlivky HS k položce 8528 následující:

„Tato položka zahrnuje televizní přijímací přístroje (včetně videomonitorů a videoprojektorů), též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu.

Mezi přístroji z této položky lze uvést:

1)

Televizní přijímače používané v domácnostech (stolní přijímače, nábytkové přijímače atd.), včetně přístrojů na žetony. Patří sem rovněž přijímače s LCD nebo plazmovou obrazovkou.

[…]

Do této položky nepatří:

a)

Zobrazovací jednotky k zařízením pro automatizované zpracování dat, byť samostatně předkládané (č. 8471).

[…]“

KN

8

KN zavedená nařízením č. 2658/87 se zakládá na HS, jehož čísla a šestimístné položky přejímá, přičemž její další členění tvoří pouze sedmá a osmá číslice.

9

Podle čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení, ve znění nařízení Rady (ES) č. 254/2000 ze dne 31. ledna 2000 (Úř. věst. L 28, s. 16; Zvl. vyd. 02/09, s. 357), přijme Evropská komise každoročně nařízením úplnou verzi KN a celních sazeb vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se použije od 1. ledna následujícího roku.

10

Verze KN použitelné na skutkové okolnosti věci v původním řízení, k nimž došlo mezi roky 2001 a 2004, byly přijaty nařízeními č. 2388/2000, 2031/2001, 1832/2002 a 1789/2003. Níže uvedená relevantní ustanovení KN mají ve všech těchto verzích totožné znění.

11

Všeobecná pravidla pro výklad KN, která jsou obsažena v její části první hlavě I bodě A stanoví:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:

[…]

2.

a)

Každé uvedení výrobku v některém z čísel se vztahuje též na výrobek neúplný nebo nehotový, má-li již při předložení podstatné rysy úplného nebo hotového výrobku. Totéž platí pro zařazení úplného nebo hotového výrobku (nebo výrobku zařazovaného podle tohoto pravidla jako úplný nebo hotový výrobek), který je předkládán v nesloženém nebo rozloženém stavu.

[…]“

12

Druhá část KN obsahuje třídu XVI, nazvanou „Stroje a mechanická zařízení; elektrická zařízení; jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů“.

13

Poznámky 3 a 5 třídy XVI KN znějí takto:

„3.

Není-li stanoveno jinak, kombinace strojů různého druhu, které mají pracovat společně a tvoří spolu jediný celek, jakož i stroje, které jsou podle své konstrukce určeny ke dvěma nebo více funkcím, ať střídavým nebo doplňkovým, se zařazují podle stroje, který vykonává hlavní funkci charakterizující celek.

[…]

5.

Pro účely uplatňování těchto poznámek se výrazem ‚stroj‘ rozumí jakýkoliv stroj, strojní zařízení, přístroj nebo zařízení uvedené v číslech kapitol 84 nebo 85.“

14

Třída XVI KN obsahuje kapitolu 84, nazvanou „Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti“.

15

Poznámka 5 této kapitoly 84 zní následovně:

„B.

Zařízení pro automatizované zpracování dat může být ve formě systémů sestávajících z různého počtu samostatných jednotek. S výhradou níže uvedené části E může být jednotka považována za část celého systému, jestliže splňuje všechny následující podmínky:

a)

její základní [výhradní] nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat;

b)

je možné ji k centrální zpracovatelské jednotce připojit, a to buď přímo, nebo prostřednictvím jedné nebo více dalších jednotek

a

c)

je schopná přijímat nebo předávat data v takové formě (kódy nebo signály), kterou může používat celý systém.

C.

Samostatně projednávané jednotky k zařízením pro automatizované zpracování dat se zařazují do čísla 8471.

[…]

E.

Stroje vykonávající speciální funkce, jiné než zpracovávající data a spojené nebo pracující ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat, se zařazují do čísla odpovídajícího jejich speciální funkci nebo, v případě že takové číslo neexistuje, do jiného [zbytkového] čísla.“

16

Poznámka 7 kapitoly 84 KN je následujícího znění:

„Víceúčelové stroje se zařazují podle svého základního účelu, jako by tento účel byl jejich jediným účelem.

Není-li stanoveno jinak a s výhradou poznámky 2 k této kapitole a poznámky 3 ke třídě XVI, se víceúčelový stroj, jehož základní účel není popsán v některém z čísel nebo jehož základní účel není možné určit, zařazuje do čísla 8479. […]“

17

Číslo 8471 KN zní následovně:

„8471 Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky; magnetické nebo optické snímače, zařízení pro přepis dat v kódované formě na paměťová média a zařízení pro zpracování těchto dat, jinde neuvedená ani nezahrnutá:

[…]

8471 60 – Vstupní nebo výstupní jednotky, též obsahující pod společným krytem paměťové jednotky:

8471 60 10 – – pro použití v civilních letadlech

– – ostatní:

8471 60 40 – – – Tiskárny

8471 60 50 – – – Klávesnice

8471 60 90 – – – ostatní

[…]“

18

Třída XVI KN obsahuje rovněž kapitolu 85, nazvanou „Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku, části, součásti a příslušenství k těmto přístrojům“.

19

Číslo 8528 KN zní následovně:

„Televizní přijímače, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu; videomonitory a videoprojektory:

[…]

– Videomonitory:

8528 21 – – barevné:

[…]

8528 21 90 – – – ostatní

[…]“

Nařízení (ES) č. 754/2004

20

Nařízení Komise (ES) č. 754/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 118, s. 32; Zvl. vyd. 02/16, s. 93), které vstoupilo v platnost až po uskutečnění dovozů dotčených ve věci v původním řízení, upřesnilo zařazení některých barevných plazmových obrazovek s úhlopříčkou 106 cm a charakteristikami popsanými v příloze uvedeného nařízení v rámci KN.

Spor v původním řízení a předběžné otázky

21

V průběhu let 2001 až 2004 dovezly navrhovatelky v původním řízení do Itálie z mimounijních zemí plazmové obrazovky, jejichž charakteristické znaky jsou předkládajícím soudem popisovány následovně:

těmito obrazovkami jsou barevné monitory o velikosti odpovídající úhlopříčce 106,6 centimetrů,

ve stavu, ve kterém se nacházely v okamžiku dovozu, mohou reprodukovat pouze data ze zařízení pro automatizované zpracování dat,

pomocí vložení grafické karty do příslušné zdířky jsou však tyto obrazovky schopné přenášet kompozitní videosignály AV, a mohou tudíž být připojeny k přístrojům zaznamenávajícím a reprodukujícím zvuk a obraz, DVD přehrávačům, videokamerám nebo satelitním přijímačům,

dotyčné obrazovky nejsou v okamžiku dovozu takovou kartou vybaveny, ale tato karta může být zakoupena zvlášť za velmi nízkou cenu a může být do příslušné zdířky snadno vložena,

tyto obrazovky jsou v okamžiku dovozu vybaveny dvěma reproduktory a dálkovým ovládáním, které mohou sloužit, pouze pokud je obrazovka užívaná k přijímání kompozitních videosignálů AV po vložení grafické karty, a

návod k použití uvedených obrazovek výslovně zmiňuje audiovizuální vlastnosti výrobku a možnost vložení grafické karty pro příjem televizního signálu.

22

Pro účely celního prohlášení zařadily navrhovatelky v původním řízení dovezené obrazovky do podpoložky 8471 60 90 KN, což jsou monitory užívané pouze pro přenos obrazů z počítače, v důsledku čehož došlo k osvobození od platby cla a zaplacení daně z přidané hodnoty ve výši 20 %.

23

Agenzia měla nicméně za to, že tyto obrazovky měly být zařazeny do čísla 8528 KN, do něhož patří mj. televizní přijímače a videoprojektory, a mělo se tak na ně vztahovat clo ve výši 14 %.

24

Navrhovatelky v původním řízení podaly žaloby ke Comissione tributaria provinciale di Milano (oblastní daňová komise v Miláně), která je zamítla z důvodu, že možnost zajistit, aby uvedené obrazovky přijímaly kompozitní videosignály pomocí jednoduchého vložení karty, vylučuje, aby byly zařazeny do čísla 8471, protože nesplňují požadavek hlavního nebo převážného užití obrazovky k automatizovanému zpracování dat.

25

Navrhovatelky v původním řízení podaly proti rozhodnutím vydaným v prvním stupni odvolání ke Comissione tributaria regionale di Milano (regionální daňová komise v Miláně). Ta potvrdila zařazení dovezených obrazovek do sazebního čísla 8528 KN, ale rozhodla o zrušení uložených správních sankcí z důvodu objektivních výkladových nejasností.

26

Navrhovatelky v původním řízení i Agenzia podaly proti rozsudkům vydaným v odvolacím řízení kasační opravný prostředek. V něm navrhovatelky trvaly na svém stanovisku, podle něhož musí být dovezené obrazovky zařazeny do podpoložky 8471 60 90 KN, jelikož v okamžiku dovozu nebyly vybaveny grafickou kartou, a tudíž byly použitelné pouze pro přenos obrazů z počítače. Agenzia trvala na opodstatněnosti zařazení těchto obrazovek do čísla 8528 KN a zpochybnila zrušení uložených správních sankcí odvolacím soudem.

27

Předkládající soud se domnívá, že dovezené obrazovky musí být zařazeny do čísla 8528 KN, které mj. obsahuje televizní přijímače a videomonitory, z následujících důvodů. Příjem kompozitních videosignálů je jednou z inherentních vlastností těchto obrazovek již před vložením grafické karty, a to vzhledem ke zdířce výslovně určené k tomuto účelu. A dále neexistuje žádný ekonomický nebo technický důvod koncipování daných obrazovek, které jsou schopny přijímat kompozitní videosignál až po vložení grafické karty, takže jediným možným vysvětlením je záměr využít příznivějšího celního zacházení stanoveného pro počítačové monitory.

28

Předkládající soud se zabývá rovněž možností retroaktivního použití ustanovení nařízení č. 754/2004, podle nichž by měly být dovezené obrazovky zařazeny do čísla 8528 KN.

29

Za těchto okolností se Corte suprema di cassazione rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)

Měla být před vstupem nařízení [č. 754/2004] v platnost barevná plazmová obrazovka (o velikosti odpovídající úhlopříčce 106,6 cm), vybavená dvěma reproduktory a dálkovým ovládáním, s již vestavěným vstupním zařízením určeným pro vkládání grafické karty (s nízkou cenou, snadno dostupné a se snadnou instalací), která není dovážena spolu s obrazovkou, po jejímž vložení je obrazovka schopná přijímat kompozitní videosignály AV a může být kromě zařízení pro automatizované zpracování dat připojena i k přístrojům pro videofonní záznam a jeho reprodukci, DVD přehrávačům, videokamerám a satelitním přijímačům, zařazena do čísla 8471, nebo do čísla 8528 [KN]?

2)

V případě záporné odpovědi na předchozí otázku, […] je zařazení této obrazovky do čísla 8528 [KN] uloženo nařízením [č. 754/2004] a – v případě kladné odpovědi na tuto otázku – [jsou relevantní] ustanovení [uvedeného] nařízení[…] výkladov[ými] ustanovení[mi], a mají tudíž zpětnou účinnost, aniž je dotčena použitelnost dřívějších ustanovení výslovně vyjadřujících opak?“

K předběžným otázkám

K první otázce

30

Svojí první otázkou se předkládající soud táže, zda je třeba obrazovky dotčené ve věci v původním řízení zařadit do čísla 8471 KN, nebo do čísla 8528 KN.

31

Je třeba uvést, že znění čísla 8471 KN se týká zejména zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotek, zatímco znění čísla 8528 KN se týká zejména televizních přijímačů a videomonitorů. Do podpoložky 8471 60 90 KN spadají zejména jiné vstupní a výstupní jednotky než tiskárny a klávesnice, které mohou pod společným krytem obsahovat paměťové jednotky, zatímco podpoložka 8528 21 90 KN se týká barevných videomonitorů (rozsudek Kamino International Logistics, C‑376/07, EU:C:2009:105, bod 33).

32

Rozhoduje-li však Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ve věci sazebního zařazení, spočívá jeho úloha spíše v tom, že vnitrostátnímu soudu objasní kritéria, jejichž uplatnění posledně uvedenému soudu umožní dotčené výrobky správně zařadit v KN, a nikoli v tom, že zařazení provede samotný Soudní dvůr, a to tím spíše že k tomu nutně nemá k dispozici všechny potřebné údaje. Vnitrostátní soud se tak v každém případě jeví jako povolanější k provedení tohoto zařazení (rozsudky Lohmann a Medi Bayreuth, C‑260/00 až C‑263/00, EU:C:2002:637, bod 26; Digitalnet a další, C‑320/11, C‑330/11, C‑382/11 a C‑383/11, EU:C:2012:745, bod 61, jakož i X, C‑380/12, EU:C:2014:21, bod 34).

33

Předkládajícímu soudu tedy přísluší provést zařazení výrobků dotčených v původním řízení s ohledem na odpovědi, které na položené otázky poskytne Soudní dvůr (rozsudek X, EU:C:2014:21, bod 35).

34

V důsledku toho je třeba přeformulovat první otázku v tom smyslu, že předkládající soud se Soudního dvora táže na kritéria, která je třeba použít pro účely určení toho, zda mají být obrazovky dotčené ve věci v původním řízení zařazeny do čísla 8471 KN, nebo do čísla 8528 KN.

35

Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol je rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží třeba hledat obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek k třídám nebo kapitolám (viz zejména rozsudky RUMA, C‑183/06, EU:C:2007:110, bod 27, jakož i Medion a Canon Deutschland, C‑208/06 a C‑209/06, EU:C:2007:553, bod 34).

36

Rozhodující kritérium pro celní zařazení zboží do KN je třeba hledat v objektivních charakteristických znacích a vlastnostech výrobků, tak jak jsou předloženy za účelem jejich proclení. Tyto objektivní charakteristické znaky a vlastnosti výrobku musí být možné ověřit v okamžiku proclení (rozsudky Foods Import, C‑38/95, EU:C:1996:488, bod 17, jakož i Medion a Canon Deutschland, EU:C:2007:553, bod 36).

37

V tomto ohledu z objektivních charakteristických znaků vyjmenovaných v bodě 21 tohoto rozsudku plyne, že v okamžiku svého dovozu mohou obrazovky dotčené ve věci v původním řízení reprodukovat pouze data ze zařízení pro automatizované zpracování dat, avšak po vložení samostatně prodávané a cenově velmi příznivé grafické karty do příslušné zdířky jsou tyto obrazovky schopné reprodukovat i kompozitní videosignály.

38

Z těchto objektivních charakteristických znaků plyne rovněž to, že tyto obrazovky jsou vybaveny dvěma reproduktory a dálkovým ovládáním, které mohou sloužit, pouze pokud je obrazovka užívaná k přijímání kompozitních videosignálů, a že jejich návod k použití výslovně zmiňuje audiovizuální funkce výrobku a možnost vložení grafické karty pro příjem televizního signálu.

39

Podle ustálené judikatury přitom může být objektivním kritériem pro zařazení účel použití výrobku, pokud je inherentní tomuto výrobku, přičemž musí být možné posoudit tuto inherentnost podle objektivních charakteristik a vlastností zboží (viz rozsudek RUMA, EU:C:2007:110, bod 36, a rozsudek X, EU:C:2014:21, bod 39).

40

Podle této judikatury je třeba pro celní zařazení obrazovek dotčených ve věci v původním řízení zohlednit inherentní účel použití určený na základě jejich objektivních charakteristických znaků. Vzhledem k objektivním charakteristickým znakům popsaným předkládajícím soudem spočívá inherentní účel použití obrazovek dotčených ve věci v původním řízení v reprodukci dat ze zařízení pro automatizované zpracování dat a dále v reprodukci kompozitních videosignálů.

41

Zejména je třeba zdůraznit, že výrobce uvedených obrazovek je záměrně koncipoval tak, aby byly schopny reprodukovat kompozitní videosignály, tím že do nich zabudoval prvky umožňující po vložení cenově velmi dostupné grafické karty do příslušné zdířky reprodukci takových signálů, vybavil je dvěma reproduktory a dálkovým ovládáním, které mohou sloužit, pouze pokud je obrazovka užívaná k přijímání kompozitních videosignálů, a zmínil tuto funkci v návodu k použití.

42

V tomto smyslu je třeba okolnosti projednávané věci odlišit od okolností věci, v níž byl vydán rozsudek Medion a Canon Deutschland (EU:C:2007:553), který se týkal videokamer, které po provedení určitého zásahu byly schopny vedle signálů zaznamenávaných přímo kamerou a vestavěným mikrofonem zaznamenávat i obraz a zvuk pocházející z videosignálů z externího zdroje. Z uvedeného rozsudku totiž plyne, že tyto videokamery nebyly záměrně koncipovány k plnění této funkce, neboť ji mohly plnit až po poměrně složité manipulaci (v tomto smyslu viz rozsudek Medion a Canon Deutschland, EU:C:2007:553, body 40 a 42).

43

Z výše uvedeného vyplývá, že pro účely sazebního zařazení obrazovek majících objektivní charakteristické znaky dotčené ve věci v původním řízení, tak jak byly popsány předkládajícím soudem, je třeba zohlednit jejich inherentní účel použití spočívající v reprodukci dat ze zařízení pro automatizované zpracování dat i kompozitních videosignálů.

44

Nezbývá než určit způsob jak provést sazební zařazení takových obrazovek schopných reprodukovat data ze zařízení pro automatizované zpracování dat i kompozitní videosignály.

45

V rozsudku Kamino International Logistics (EU:C:2009:105) měl již Soudní dvůr příležitost rozhodnout o kritériích pro sazební zařazení takových obrazovek schopných reprodukovat data ze zařízení pro automatizované zpracování dat i kompozitní videosignály.

46

V uvedeném rozsudku Soudní dvůr připomněl ustálenou judikaturu, podle níž poznámky, které se vztahují ke kapitolám KN, stejně tak jako vysvětlivky k nomenklatuře WCO, představují důležité prostředky pro zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují poznatky využitelné pro jeho výklad (viz rozsudky Siemens Nixdorf, C‑11/93, EU:C:1994:206, bod 12, jakož i Kamino International Logistics, EU:C:2009:105, bod 32).

47

V tomto případě poznámka 5 část B písm. a) až c) kapitoly 84 KN uvádí, že takové obrazovky, jako jsou obrazovky, o něž se jedná ve věci v původním řízení, spadají do čísla 8471 [KN] jakožto jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat, splňují-li všechny tři podmínky, tedy že jejich výhradní nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat, je možné je připojit k centrální zpracovatelské jednotce a jsou schopné přijímat nebo předávat data v takové formě, jakou může používat celý systém (rozsudek Kamino International Logistics, EU:C:2009:105, bod 41).

48

Nic ve spise předloženém Soudnímu dvoru nenaznačuje, že by ve věci v původním řízení nebyla druhá a třetí výše uvedená podmínka splněna.

49

Co se týče první výše uvedené podmínky, Soudní dvůr rozhodl, že pouhá schopnost obrazovek reprodukovat obraz pocházející z jiných zdrojů než ze zařízení pro automatizované zpracování dat nemůže vyloučit jejich zařazení do čísla 8471 KN, vzhledem ke znění poznámky 5 části B písm. a) kapitoly 84 KN, která odkazuje na jednotky, jejichž „výhradní nebo hlavní“ použití je v systému automatizovaného zpracování dat (rozsudek Kamino International Logistics, EU:C:2009:105, body 43 až 45).

50

Co se týče kritérií umožňujících určit, zda jsou obrazovky, o jaké se jedná ve věci v původním řízení, jednotkami, jejichž „hlavní“ použití je v systému automatizovaného zpracování dat, Soudní dvůr měl již příležitost upřesnit, že je třeba vycházet z vysvětlivek k číslu 8471 HS, zejména z bodů 1 až 5 části D kapitoly I HS věnovaných zobrazovacím jednotkám zařízení pro automatizované zpracování dat (rozsudek Kamino International Logistics, EU:C:2009:105, bod 59).

51

Z uvedených bodů vyplývá, že monitory, jejichž hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat, lze vedle toho, že jsou vybaveny příslušnými konektory pro připojení k systémům zpracování dat, identifikovat i díky dalším technickým charakteristikám, zejména skutečnosti, že jsou konstruovány pro práci v jejich blízkosti, že nejsou uzpůsobeny k reprodukci televizního signálu, že se vyznačují slabým magnetickým zářením, že rozteč pixelů jejich obrazovek začíná na 0,41 u středního rozlišení a při zvyšování rozlišení se snižuje, že jejich šířka pásma dosahuje 15 nebo více MHz, jakož i toho, že rozměr obrazových bodů je menší než ve videomonitorech čísla 8528 HS, kdežto konvergence prvně uvedených je vyšší než konvergence druhých (rozsudek Kamino International Logistics, EU:C:2009:105, bod 60).

52

V tomto ohledu Komise uvedla, že některé z objektivních charakteristických znaků obrazovek dotčených ve věci v původním řízení, popsaných v bodě 21 tohoto rozsudku, podle všeho znamenají, že hlavní použití těchto obrazovek není reprodukce dat pocházejících ze zařízení pro automatizované zpracování dat, zejména z důvodu velkých rozměrů odpovídajících úhlopříčce 106,6 centimetrů, rozteče pixelů značně převyšující hodnotu 0,41 a vybavení dvěma reproduktory a dálkovým ovládáním, které mohou sloužit, pouze pokud je obrazovka užívaná k přijímání kompozitních videosignálů.

53

Předkládajícímu soudu přísluší, aby na základě objektivních charakteristických znaků obrazovek dotčených ve věci v původním řízení, zejména pak znaků uvedených ve vysvětlivkách k číslu 8471 HS, konkrétně pak v bodech 1 až 5 části D kapitoly I HS, věnovaných zobrazovacím jednotkám zařízení pro automatizované zpracování dat, určil, zda obrazovky dotčené ve věci v původním řízení jsou monitory, jejichž hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat, a zda mají být v důsledku toho zařazeny do podpoložky 8471 60 90 KN.

54

Vzhledem k předchozím úvahám je třeba na první otázku odpovědět tak, že pro účely sazebního zařazení obrazovek majících objektivní charakteristické znaky dotčené ve věci v původním řízení v rámci KN je třeba zohlednit jejich inherentní účel použití spočívající v reprodukci dat ze zařízení pro automatizované zpracování dat i kompozitních videosignálů. Takové obrazovky musí být zařazeny do podpoložky 8471 60 90 KN, pokud je jejich výhradní nebo hlavní použití v systému automatizovaného zpracování dat ve smyslu poznámky 5 části B písm. a) kapitoly 84 KN, nebo do podpoložky 8528 21 90 KN, pokud tomu tak není, což přísluší předkládajícímu soudu určit na základě objektivních charakteristických znaků obrazovek dotčených ve věci v původním řízení, zejména znaků uvedených ve vysvětlivkách k číslu 8471 HS, konkrétně v bodech 1 až 5 části D kapitoly I HS, věnovaných zobrazovacím jednotkám zařízení pro automatizované zpracování dat.

Ke druhé otázce

55

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda má být nařízení č. 754/2004 použito se zpětnou účinností.

56

Nařízení č. 754/2004 ukládá zařadit do podpoložky 8528 21 90 KN barevné plazmové obrazovky s úhlopříčkou 106 cm mající charakteristiky uvedené v příloze tohoto nařízení. Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru plyne, že k dovozu výrobků dotčených ve věci v původním řízení došlo před vstupem nařízení č. 754/2004 v platnost.

57

Podle ustálené judikatury přitom zásada právní jistoty brání tomu, aby nařízení bylo použito se zpětnou účinností bez ohledu na příznivé či nepříznivé účinky takového použití pro zúčastněné osoby, ledaže by znění či cíle nařízení obsahovaly dostatečně jasný údaj, který umožňuje dojít k závěru, že toto nařízení neupravuje pouze budoucí situace (rozsudek Duchon, C‑290/00, EU:C:2002:234, bod 21 a citovaná judikatura). V projednávaném případě však nic v odůvodnění nařízení č. 754/2004, ve znění jeho ustanovení, ani v jeho příloze nenaznačuje, že by toto nařízení mělo být použito se zpětnou účinností.

58

Soudní dvůr měl již každopádně příležitost upřesnit, že nařízení upravující podmínky zařazení do sazebního čísla, položky nebo podpoložky KN nemůže mít zpětnou účinnost (v tomto smyslu viz rozsudky Siemers, 30/71, EU:C:1971:111, bod 8; Gervais-Danone, 77/71, EU:C:1971:129, bod 8, a Biegi, 158/78, EU:C:1979:87, bod 11).

59

V důsledku toho je třeba na druhou otázku odpovědět, že nařízení č. 754/2004 nemůže být použito se zpětnou účinností.

K nákladům řízení

60

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

 

Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:

 

1)

Pro účely sazebního zařazení obrazovek majících objektivní charakteristické znaky dotčené ve věci v původním řízení v rámci kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2388/2000 ze dne 13. října 2000, nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001, nařízení Komise (ES) č. 1832/2002 ze dne 1. srpna 2002 a nařízení Komise (ES) č. 1789/2003 ze dne 11. září 2003, je třeba zohlednit jejich inherentní účel použití spočívající v reprodukci dat ze zařízení pro automatizované zpracování dat i kompozitních videosignálů. Takové obrazovky musí být zařazeny do podpoložky 8471 60 90 kombinované nomenklatury, pokud je jejich výhradní nebo hlavní použití v systému automatizovaného zpracování dat ve smyslu poznámky 5 části B písm. a) kapitoly 84 kombinované nomenklatury, nebo do podpoložky 8528 21 90 této nomenklatury, pokud tomu tak není, což přísluší předkládajícímu soudu určit na základě objektivních charakteristických znaků obrazovek dotčených ve věci v původním řízení, zejména znaků uvedených ve vysvětlivkách k číslu 8471 harmonizovaného systému zavedeného Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983 a protokolem o její změně ze dne 24. června 1986, konkrétně v bodech 1 až 5 části D kapitoly I harmonizovaného systému věnovaných zobrazovacím jednotkám zařízení pro automatizované zpracování dat.

 

2)

Nařízení Komise (ES) č. 754/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury nemůže být použito se zpětnou účinností.

 

Podpisy.


( *1 ) – Jednací jazyk: italština.