Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 24. listopadu 2011 – Komise v. Itálie

(Věc C‑379/10)

„Nesplnění povinnosti státem – Obecná zásada odpovědnosti členských států za porušení unijního práva jedním z jejich soudů rozhodujících v posledním stupni – Vyloučení veškeré odpovědnosti státu v důsledku výkladu právních norem nebo posouzení skutkového stavu a důkazů učiněných soudem rozhodujícím v posledním stupni – Omezení odpovědnosti státu vnitrostátním zákonodárcem na případy úmyslného zavinění nebo hrubé nedbalosti ze strany tohoto soudu“

Unijní právo – Práva přiznaná jednotlivcům – Porušení členským státem – Povinnost nahradit újmu způsobenou jednotlivcům – Podmínky v případě porušení přičitatelného nejvyššímu soudu – Zjevný charakter porušení – Vnitrostátní právní úprava omezující vznik odpovědnosti pouze na případy úmyslného zavinění nebo hrubé nedbalosti – Nepřípustnost (viz body 40–42, 46, 48 a výrok)

Předmět

Nesplnění povinnosti státem – Porušení obecné zásady odpovědnosti členských států za porušení unijního práva jedním z jejich soudů rozhodujících v posledním stupni – Odpovědnost omezená pouze na případy úmyslného zavinění nebo hrubé nedbalosti

Výrok

1)

Italská republika tím, že v souladu s čl. 2 odst. 1 a 2 zákona č. 117 ze dne 13. dubna 1988 o nápravě škod vzniklých při výkonu soudních funkcí a o občanskoprávní odpovědnosti soudců [legge n° 117 (sul) risarcimento dei danni cagionati nell' esercizio delle funzioni giudiziarie e responsabilità civile dei magistrati]

 

– vyloučila veškerou odpovědnost Italského státu za škody způsobené jednotlivcům z důvodu porušení unijního práva ze strany vnitrostátního soudu rozhodujícího v posledním stupni, pokud je toto porušení důsledkem výkladu právních norem nebo posouzení skutkového stavu a důkazů učiněných tímto soudem, a

 

– omezila tuto odpovědnost pouze na případy úmyslného zavinění nebo hrubé nedbalosti,

 

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z obecné zásady odpovědnosti členských států za porušení unijního práva jedním z jejich soudů rozhodujících v posledním stupni.

2)

Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.