—

za Association nationale pour la protection des eaux et rivières-TOS P. Jeansonem, místopředsedou sdružení,

—

za Association France Nature Environnement R. Léostem, místopředsedou sdružení,

—

za francouzskou vládu G. de Berguesem a A.-L. During, jako zmocněnci,

—

za řeckou vládu V. Kontolaimosem a S. Papaioannou, jako zmocněnci,

—

za Komisi Evropských společenství A. Alcover San Pedro a J.-B. Laignelotem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu bodu 6.6 písm. a) přílohy I směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. L 257, s. 26; Zvl. vyd. 15/03, s. 80), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003 (Úř. věst. L 284, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 447, dále jen „směrnice 96/61“).

2

Tato žádost byla předložena Conseil d’État (Francie) v rámci žaloby pro překročení pravomoci podané Association nationale pour la protection des eaux et rivières – TOS (národní sdružení na ochranu vod a řek), jakož i Association OABA (Sdružení OABA) směřující ke zrušení nařízení č. 2005-989 ze dne 10. srpna 2005, kterým se mění klasifikace zařazených zařízení (JORF ze dne 13. srpna 2005, předpis 52).

3

Článek 1 směrnice 96/61 stanoví:

„Účelem této směrnice je docílit integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího v důsledku činností, které jsou uvedeny v příloze I. Směrnice stanoví opatření, která mají vyloučit anebo, pokud to není možné, snížit emise z výše zmíněných činností do ovzduší, vody a půdy, včetně opatření týkajících se odpadu, v zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, aniž je dotčena směrnice [Rady] 85/337/EHS [ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů určitých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, s. 40; Zvl. vyd. 15/01, s. 248)] a další příslušná ustanovení Společenství.“

4

Článek 2 směrnice 96/61 stanoví:

„Pro účely této směrnice se:

[…]

[…]“

5

Článek 4 směrnice 96/61 uvádí:

„Členské státy přijmou nezbytná opatření zajišťující, že žádné nové zařízení nebude provozováno bez povolení uděleného v souladu s touto směrnicí […]“

6

Článek 9 směrnice 96/61, nazvaný „Podmínky povolení“, uvádí:

„1.   Členské státy zajistí, aby v povolení byla uvedena veškerá opatření nutná ke splnění požadavků pro udělení povolení podle článků 3 a 10, jejichž smyslem je dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku prostřednictvím ochrany ovzduší, vody a půdy.

2.   V případě nového zařízení nebo podstatné změny zařízení, na které se vztahuje článek 4 směrnice 85/337/EHS, je pro udělení povolení nutno vzít v úvahu i veškeré takto získané příslušné informace či závěry učiněné podle článků 5, 6 a 7 uvedené směrnice.

3.   Povolení obsahují mezní hodnoty emisí pro znečišťující látky, zejména pro látky uvedené v příloze III, které by mohly být emitovány z dotyčného zařízení ve významném množství, se zřetelem k jejich povaze a možnosti přenosu z jedné složky do druhé (vody, ovzduší a půdy). V případě nutnosti bude povolení obsahovat i odpovídající požadavky na ochranu půdy a podzemní vody, jakož i opatření k nakládání s odpady, které v zařízení vznikají. Mezní hodnoty mohou být případně doplněny nebo nahrazeny rovnocennými parametry nebo jinými technickými opatřeními.

U zařízení uvedených v příloze I bodu 6.6 musí stanovení mezních hodnot emisí podle tohoto odstavce brát v úvahu i praktická hlediska provozu zařízení těchto kategorií.

[…]

4.   Aniž je dotčena platnost článku 10, musí mezní hodnoty emisí, rovnocenné parametry a jiná technická opatření uvedená v odstavci 3 vycházet z nejlepší dostupné techniky, se zřetelem k technickým charakteristikám dotyčného zařízení, k jeho zeměpisné poloze a podmínkám životního prostředí v místě, kde se zařízení nachází, aniž by však bylo předepsáno použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Ve všech případech budou podmínky povolení obsahovat ustanovení týkající se minimalizace dálkového přenosu znečištění či znečištění přesahujícího hranice států a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.

[…]“

7

Článek 16 odst. 2 směrnice 96/61 stanoví:

„Mezi členskými státy a odvětvími průmyslu, které přicházejí v úvahu, zorganizuje Komise výměnu informací o nejlepší dostupné technice, s ní souvisejícím monitorování a též o vývoji v obou zmíněných oblastech. Výsledky této výměny informací Komise každé tři roky zveřejní.“

8

Směrnice 96/61 ve své příloze I stanoví kategorie průmyslových činností uvedených v jejím článku 1. Uvedená příloha I v bodě 2 svého úvodu stanoví:

„Níže uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k výrobním kapacitám anebo jinému výstupu průmyslové činnosti.[…]“

9

Směrnice 96/61 rovněž ve svém bodě 6.6 písm. a) jakožto průmyslové činnosti uvedené ve článku 1 zmiňuje „zařízení intenzivního chovu drůbeže […] s prostorem větším než pro […] 40000 kusů drůbeže“.

10

Příloha III směrnice 96/61, nazvaná „Seznam nejdůležitějších znečišťujících látek, které je třeba brát v úvahu při stanovování mezních hodnot emisí“, uvádí jednotlivé látky znečišťující vzduch a vodu. Zmiňuje tak, pokud jde o vzduch, zejména oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku, jakož i kovy a jejich sloučeniny. Pokud jde o vodu, uvádí zejména organické sloučeniny fosforu, kovy a jejich sloučeniny, jakož i látky, které přispívají k eutrofizaci, zvláště dusičnany a fosforečnany.

11

Příloha I nařízení č. 2005-989, kterým se mění nomenklatura určených zařízení, obsahuje zejména následující položku:

12

Association nationale pour la protection des eaux et rivières – TOS, jakož i Association OABA před Conseil d’Etat na podporu své žaloby, jíž se domáhají úplného nebo částečného zrušení nařízení č. 2005-989, uvádějí, že je toto nařízení v rozporu s bodem 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61. Tento bod totiž v položce 2111 nomenklatury určených zařízení stanovuje prahovou hodnotu 30000 ekvivalentů zvířat, nad jejíž rámec nemohou být chovy drůbeže a pernaté zvěře provozovány bez předchozího povolení k této činnosti, když určuje zejména koeficient pro přepočet ve výši 0,125 pro křepelky a 0,25 pro koroptve a holuby. Použitím uvedených koeficientů tak chov čítající více než 40000 křepelek, koroptví nebo holubů nedosahuje prahové hodnoty 30000 ekvivalentů zvířat a může být provozován v režimu oznámení.

13

Conseil d’Etat v odůvodnění svého rozhodnutí uvádí, že s ohledem na ustanovení bodu 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61:

14

Za těchto podmínek se tak Conseil d’État rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být bod 6.6 a) přílohy I směrnice […] 96/61 […], která uvádí zařízení intenzivního chovu drůbeže s prostorem větším než pro 40000 kusů, vykládán tak:

15

Úvodem je třeba uvést, že z ustanovení směrnice 96/61 a její přílohy I bodu 6.6 písm. a) vyplývá, že zařízení intenzivního chovu drůbeže s prostorem větším než 40000 kusů drůbeže podléhají režimu předběžného povolení.

16

Rozsah působnosti tohoto ustanovení je vymezen třemi kumulativními skutečnostmi, a sice, že chov musí být intenzivní povahy, že se musí jednat o chov drůbeže a že uvedená zařízení musejí mít prostor minimálně pro 40000 kusů drůbeže.

17

Krom toho je nesporné, že směrnice 96/61 nedefinuje ani pojem „intenzivní chov“, ani pojem „drůbež“, ani pojem „prostor pro určitý počet zvířat“.

18

První částí své otázky se předkládající soud táže, zda pojem „drůbež“ použitý v bodě 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 zahrnuje křepelky, koroptve a holuby.

19

Francouzská vláda nejprve zejména uvádí, že křepelky, koroptve a holubi nemohou být předmětem intenzivního chovu. Bod 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 se v důsledku toho na tuto drůbež nepoužije.

20

Takové úvahy nemohou být přijaty.

21

Francouzská vláda totiž nepředložila žádný vědecký poznatek, jenž by prokazoval nemožnost chovat tuto drůbež intenzivním způsobem, a pouhá skutečnost, že francouzské chovy koroptví a holubů obsahují průměrně 3000 zvířat, neprokazuje, že by nemohly existovat chovy více než 40000 kusů drůbeže.

22

Krom toho je třeba uvést, že je existence intenzivních chovů některé této drůbeže vymezena francouzskými právními předpisy, jak to vyplývá zejména ze samotných ustanovení nařízení ze dne 18. září 1985, kterým se stanovují koeficienty rovnocennosti pro produkci v halách (JORF ze dne 8. října 1985, s. 11683), které zemědělci vymezuje minimální plochu zařízení pro chovy v halách čítající 200000 křepelek prodávaných živých nebo 120000 křepelek prodávaných mrtvých.

23

Pokud jde o pojem „drůbež“, který není konkrétně definován směrnicí 96/61, je třeba uvést, že obvyklý smysl tohoto výrazu označuje všechny ptáky chované pro produkci vajec nebo masa. Křepelky, koroptve a holubi, jež jsou druhy ptáků, přitom mohou být chováni ke spotřebě vajec a masa.

24

Tento výklad se může rovněž opírat o obecnou systematiku a účel této směrnice (viz obdobně rozsudek ze dne 24. října 1996, Kraaijeveld a další, C-72/95, Recueil, s. I-5403, bod 38).

25

V tomto ohledu je třeba uvést, že účelem směrnice 96/61, jak jej definuje její článek 1, je docílit integrované prevence a omezování znečištění uplatněním opatření, která mají vyloučit, anebo snížit emise z činností uvedených v její příloze I do ovzduší, vody a půdy v zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí.

26

Jak zdůraznil generální advokát v bodě 34 svého stanoviska, je tento integrovaný přístup konkretizován plnou koordinací postupů a podmínek pro udělování povolení průmyslovým zařízením, která mohou působit významné znečištění, jež umožňuje dosažení nejvyšší možné úrovně ochrany životního prostředí jako celku, přičemž tyto podmínky musí ve všech případech zahrnovat ustanovení týkající se minimalizace dálkového či přeshraničního znečištění a zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí jako celku.

27

Vzhledem k tomu, že je účel směrnice 96/61 vymezen široce, nelze mít za to, že bod 6.6 písm. a) její přílohy I může být vykládán takovým způsobem, že nezahrnuje křepelky, koroptve a holuby.

28

Ani okolnost, které se dovolává francouzská vláda, že bod 17 písm. a) přílohy I směrnice 85/337, v jejím znění, které vyplývá ze směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997 (Úř. věst. L 73, s. 5; Zvl. vyd. 15/03, s. 151), poukazuje na zařízení určená k intenzivnímu chovu drůbeže s prostorem pro více než 85000 kusů kuřat nebo s prostorem pro více než 60000 slepic, nemůže ovlivnit výklad, který je třeba použít, pokud jde o bod 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 69/61. Tato směrnice představuje zvláštní právní úpravu, která, jak vyplývá z jejího znění, se týká drůbeže v širokém smyslu a stanoví odlišnou prahovou hranici, než jsou prahové hranice, které stanovuje uvedený bod 17 písm. a).

29

Krom toho argument francouzské vlády směřující k omezení rozsahu působnosti bodu 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 pouze na nosnice, brojlery, krůty, kachny a perličky z důvodu, že takové vymezení bylo učiněno v dokumentu týkajícím se nejlepších dostupných technik intenzivního chovu drůbeže a prasat, označeném názvem BREF a zveřejněném v průběhu července 2003 (Úř. věst. C 170, s. 3) Komisí na základě čl. 16 odst. 2 směrnice 96/61, musí být odmítnut.

30

Je totiž třeba uvést jednak, že samotný dokument BREF upřesňuje, že se výklad pojmu „drůbež“ vztahuje specificky k tomuto dokumentu, a jednak, že takový dokument nemá žádnou právní závaznost ani není určen k výkladu směrnice 96/61 a omezuje se na poskytnutí přehledu technických poznatků v oblasti nejlepších dostupných technologií chovu.

31

V důsledku toho okolnost, že se dotčený dokument BREF nezabývá ani křepelkami, ani koroptvemi, ani holuby, nijak neznamená, že se na tyto tři druhy drůbeže nevztahuje pojem „drůbež“, který je uveden v bodě 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61.

32

Konečně je třeba odmítnout tvrzení francouzské vlády, podle kterého návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) předložený Komisí dne 21. prosince 2007 [KOM(2007) 844 konečný], jehož účelem je přezkoumat a shrnout do jednoho právního předpisu několik předpisů Společenství včetně směrnice 96/61, podporuje úzké pojetí pojmu „drůbež“ ve smyslu směrnice 96/61.

33

I kdyby se totiž návrh směrnice omezoval na shrnutí platných předpisů bez zavádění věcných změn, nemůže zakládat výklad platné směrnice.

34

Z výše uvedených důvodů je třeba na první část předběžné otázky odpovědět, že pojem „drůbež“, který je uveden v bodě 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61, musí být vykládán v tom smyslu, že zahrnuje křepelky, koroptve a holuby.

35

Svou otázkou si předkládající soud přeje se rovněž dozvědět, zda bod 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 brání tomu, aby členský stát vytvořil systém zvaný „systém ‚ekvivalentů zvířat‘ “, spočívající ve stanovení prahových hodnot k předběžnému povolení zařízení intenzivního chovu drůbeže na základě vážení počtu zvířat připadajících na prostor podle druhů za účelem zohlednění množství dusíku skutečně vylučovaného jednotlivými druhy.

36

Žalující sdružení v původním řízení tvrdí, že využití systému ekvivalentů zvířat není zakázáno, pokud prahová hodnota pro povolení zůstává nižší nebo odpovídá 40000 kusům drůbeže fyzicky v zařízení v jakémkoli okamžiku přítomné.

37

Francouzská vláda uvádí, že francouzská právní úprava stanovuje, že povolení je nezbytné pro chovy drůbeže nebo pernaté zvěře, které mají prostor pro více než 30000 ekvivalentů zvířat, a stanoví koeficient vážení odpovídající 0,125 pro křepelky a 0,25 pro koroptve a holuby. Tyto koeficienty byly vypočítány způsobem, který odráží nejen množství dusíku vyloučeného jednotlivými druhy na základě údajů zveřejněných Řídícím výborem pro zemědělskou činnost respektující životní prostředí (Corpen), orgánem podléhajícím kontrole ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, ale rovněž všechny ostatní dopady na životní prostředí, jako jsou odpadní vody, které jsou vyprodukovány za rok, nebo rušivé vlivy spojené s hlukem a zápachem.

38

Komise uvádí, že i když se výklad poskytnutý francouzskou vládou může jevit jako odůvodněný, jedná se za současného stavu práva Společenství o výklad contra legem. Výraz „prostor pro více než 40000 kusů drůbeže“ obsažený v bodě 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 totiž podle ní odkazuje na souběžnou výrobní kapacitu více než 40000 kusů drůbeže, a nikoli na prahovou hodnotu pro povolení, která odvisí od znečištění způsobeného každým druhem drůbeže.

39

Je-li v tomto ohledu nesporné, že pojem „prostor pro určitý počet zvířat“ není směrnicí 96/61 definován, je nicméně třeba uvést, že bod 2 úvodu přílohy I této směrnice upřesňuje, že „níže uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k výrobním kapacitám anebo jinému výstupu průmyslové činnosti“. Směrnice 96/61 tedy nezamýšlí, nicméně ani nevylučuje stanovení prahové hodnoty pro povolení na základě metody ekvivalentů zvířat.

40

Vzhledem k tomu, že účelem směrnice 96/61 je prevence a snížení znečištění pocházejícího z určitých činností včetně intenzivního chovu drůbeže, mělo by být použití metody ekvivalentů zvířat možné, pouze pokud zajišťuje úplné dodržení tohoto účelu. Uplatnění uvedené metody naproti tomu nemůže mít ten účinek, že z režimu zavedeného uvedenou směrnicí budou vyňata zařízení, na která se tato směrnice vztahuje vzhledem k prostoru pro zvířata, kterého tato zařízení celkově dosahují.

41

Krom toho v projednávaném případě francouzská vláda neprokázala vztah, který existuje mezi obsahem francouzských právních předpisů a zohledněním množství dusíku skutečně vylučovaného touto drůbeží.

42

Postačí totiž konstatovat, že informace vyplývající z příloh oběžníku ministerstva životního prostředí, trvale udržitelného rozvoje a územního plánování ze dne 7. září 2007 týkajícího se určených zařízení (chovy, drůbež) v rámci používání nových referenčních norem týkajících se výkalů (Bulletin officiel ze dne 30. října 2007, MEDAD 2007/20, předpis 15, s. 1) prokazují, že vztah mezi vylučováním dusíku křepelkou, koroptví nebo holubem a mezi vylučováním dusíku běžným kuřetem neodpovídá vážení stanovenému v nařízení č. 2005-989. Toto nařízení stanoví, že běžné kuře odpovídá osmi křepelkám, čtyřem koroptvím nebo čtyřem holubům, zatímco z výše uvedených informací vyplývá, že výměšky křepelky nebo jedné koroptve obsahují množství dusíku, které se rovná polovině množství dusíku vyloučeného běžným kuřetem, zatímco holub vyloučí dusíku pětkrát více. Podle týchž informací je množství fosforu, mědi a zinku pocházejících z výkalů křepelek, koroptví a holubů rovněž vyšší než množství těchto látek obsažených ve výkalech běžných kuřat.

43

Coby důvod tohoto nepoměru francouzská vláda na jednání vysvětlila, že byly zohledněny další dopady na životní prostředí, aniž nicméně předložila nějaký vědecký poznatek prokazující povahu a podíl těchto dalších dopadů na životní prostředí.

44

Za těchto podmínek – a jak uvedl generální advokát v bodě 54 svého stanoviska – se jeví, že nařízení č. 2005-989 vede k tomu, že z předběžného povolení stanoveného směrnicí 96/61 jsou vyňata zařízení intenzivního chovu s prostorem pro 40001 až 240000 kusů křepelek nebo s prostorem pro 40001 až 120000 kusů koroptví nebo holubů, zatímco tato zařízení mohou vyprodukovat větší množství dusíku, fosforu, mědi a zinku než zařízení intenzivního chovu s prostorem pro 40000 kusů běžných kuřat.

45

S ohledem na vše výše uvedené je třeba na druhou část předběžné otázky odpovědět, že bod 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 brání takové vnitrostátní právní úpravě, jaká je dotčená v původním řízení, vedoucí k výpočtu prahových hodnot pro povolení zařízení intenzivního chovu na základě systému ekvivalentů zvířat, jenž je založen na vážení zvířat připadajících na prostor podle druhů za účelem zohlednění množství dusíku skutečně vylučovaného jednotlivými druhy ptactva.

46

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto: