—

za Competition Authority V. Balaguer, jako zmocněnkyní, D. McDonaldem a A. Collinsem, SC, jakož i Ú. Tighe, BL, zmocněnými D. McFaddenem, solicitor,

—

za Beef Industry Development Society Ltd D. O’Donnellem, M. Collinsem a D. Barnivillem, SC, jakož i I. McGrath, BL,

—

za belgickou vládu C. Pochet, jako zmocněnkyní,

—

za Komisi Evropských společenství X. Lewisem a J. Samnadda, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 81 odst. 1 ES.

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi jednak Competition Authority, a jednak Beef Industry Development Society Ltd (dále jen „BIDS“) a Barry Brothers (Carrigmore) Meats Ltd (dále jen „Barry Brothers“) ohledně rozhodnutí BIDS, která organizují racionalizaci odvětví hovězího a telecího masa v Irsku.

3

Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že spor, který byl předložen Supreme Court, spadá do kontextu přebytku kapacity v odvětví hovězího a telecího masa v Irsku, a konkrétněji v odvětví zpracování masa (porážení a vykosťování masa).

4

Studie uskutečněná v roce 1998 na společnou žádost irské vlády a zástupců odvětví hovězího a telecího masa dospěla k závěru o nezbytnosti snížit počet zpracovatelů z 20 na 4 až 6. Tato zpráva rovněž doporučovala, aby podniky, které mají na trhu zůstat (dále jen „zůstávající podniky“), odškodnily podniky, které budou nuceny odejít (dále jen „odcházející podniky“).

5

V roce 1999 dospěla pracovní skupina zřízená ministrem zemědělství a potravin k obdobným závěrům a doporučila, aby zpracovatelé vytvořili fond pro odškodnění.

6

V souladu s těmito závěry vytvořilo deset hlavních zpracovatelů dne 2. května 2002 BIDS. BIDS připravila návrh plánu racionalizace stanovící zejména snížení zpracovatelských kapacit o 25 %, což odpovídá ročnímu objemu přibližně 420000 kusů skotu.

7

BIDS zamýšlela provést tento cíl prostřednictvím dohod uzavřených mezi zůstávajícími a odcházejícími podniky na základě vzorové dohody, jejíž hlavní charakteristiky jsou shrnuty v následujícím bodě.

8

Tato vzorová dohoda stanoví, že zůstávající podniky odškodní podniky odcházející, přičemž výši těchto odškodnění určí strany dohody. BIDS platí tato odškodnění odcházejícím podnikům. Zůstávající je uhradí BIDS prostřednictvím příspěvku ve výši dvou eur za kus skotu do výše jejich běžného objemu zpracování masa a jedenácti eur za kus nad uvedené množství. Odcházející podniky se za to zavazují:

9

Barry Brothers je společnost zpracování hovězího a telecího masa. Uzavřela s BIDS dohodu, která byla v souladu s charakteristikami popsanými v předchozím bodě.

10

BIDS oznámila Competition Authority tuto dohodu a vzorovou dohodu (dále jen „dohody BIDS“).

11

Poté, co Competition Authority oznámila dne 5. a  BIDS, že se domnívá, že dohody BIDS jsou v rozporu s čl. 81 odst. 1 ES, požádala dne High Court, aby nařídil BIDS a Barry Brothers zdržet se provádění těchto dohod.

12

Rozsudkem ze dne 27. července 2006 High Court tuto žádost zamítl. Rozhodl, že dohoda uzavřená mezi BIDS a Barry Brothers nespadá pod zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 ES ani nesplňuje podmínky pro výjimku stanovené v odst. 3 téhož článku.

13

Competition Authority podala proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek k Supreme Court, který se rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Jestliže soud konstatuje právně dostačujícím způsobem, že:

že panuje shoda ohledně toho, že taková dohoda může mít pro účely použití čl. 81 odst. 1 ES značný dopad na obchod mezi členskými státy, musí být taková dohoda považována za dohodu mající za cíl, odlišný od jejího výsledku, vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu, a tedy za dohodu neslučitelnou s čl. 81 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství?“

14

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda dohody, které mají takové charakteristiky jako dohody BIDS, je nutno považovat za omezující hospodářskou soutěž a zakázané čl. 81 odst. 1 ES již z důvodu jejich cíle, nebo zda je naopak k tomu, aby se dospělo k takovému závěru, nezbytné nejdříve prokázat existenci protisoutěžních účinků takových dohod.

15

Je třeba připomenout, že k tomu, aby dohoda spadala pod zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 ES, musí být „jejím cílem nebo výsledkem vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu“. Podle judikatury ustálené od rozsudku ze dne 30. června 1966, LTM (56/65, Recueil, s. 337, 359), vede alternativní povaha této podmínky vyznačená spojkou „nebo“ nejdříve k nutnosti uvážit samotný cíl dohody s ohledem na hospodářský kontext, ve kterém musí být použita. Nicméně v případě, že analýza ustanovení této dohody neodhalí dostatečný stupeň škodlivosti ve vztahu k hospodářské soutěži, je pak třeba přezkoumat účinky dohody, a aby tato dohoda podléhala zákazu, musí existovat skutečnosti prokazující, že hospodářská soutěž byla ve značné míře buď vyloučena, nebo omezena či narušena.

16

Pro posouzení, zda je dohoda zakázána čl. 81 odst. 1 ES, je tedy zohlednění jejích konkrétních účinků nadbytečné, jeví-li se, že cílem této dohody je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže uvnitř společného trhu (rozsudky ze dne 13. července 1966, Consten a Grundig v. Komise, 56/64 a 58/64, Recueil, s. 429, 496, jakož i ze dne , Nederlandse Federatieve Vereniging voor de Groothandel op Elektrotechnisch Gebied v. Komise, C-105/04 P, Sb. rozh. s. I-8725, bod 125). Tento přezkum se musí uskutečnit s ohledem na obsah dohody a hospodářský kontext, do kterého spadá (rozsudky ze dne , Compagnie royale asturienne des mines a Rheinzink v. Komise, 29/83 a 30/83, Recueil, s. 1679, bod 26, jakož i ze dne , General Motors v. Komise, C-551/03 P, Sb. rozh. s. I-3173, bod 66).

17

Rozlišení mezi „svým cílem protiprávním jednání“ a „svým výsledkem protiprávním jednáním“ vychází z okolnosti, že některé formy koluzí mezi podniky mohou být považovány za škodlivé pro řádné fungování normální hospodářské soutěže již ze své povahy.

18

Ve svých písemných vyjádřeních předložených Soudnímu dvoru se jak Competition Authority, tak belgická vláda a Komise Evropských společenství domnívají, že dohody BIDS zjevně sledují protisoutěžní cíl, který činí analýzu jejich konkrétních účinků nadbytečnou, a mají za to, že tyto dohody byly uzavřeny v rozporu se zákazem uvedeným v čl. 81 odst. 1 ES.

19

Naproti tomu BIDS tvrdí, že uvedené dohody nespadají do kategorie svým cílem protiprávních jednání, ale měly by se naopak analyzovat s ohledem na jejich konkrétní účinky na trh. Uvádí, že dohody BIDS jednak nesledují protisoutěžní cíl, a jednak nemají škodlivé následky pro spotřebitele, jakož i obecněji pro hospodářskou soutěž. Upřesňuje, že cílem těchto dohod není ohrožovat hospodářskou soutěž a blahobyt spotřebitelů, ale racionalizovat odvětví hovězího a telecího masa, aby se zvýšila jeho konkurenceschopnost tím, že se sníží přebytek výrobní kapacity, aniž by se nicméně zcela odstranil.

20

Tato posledně uvedená argumentace nemůže být přijata.

21

Aby se určilo, zda dohoda spadá pod zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 ES, je totiž třeba se soustředit na znění jejích ustanovení a na objektivní cíle, kterých má dosáhnout. V tomto ohledu i za předpokladu, že by se prokázalo, že strany dohody jednaly bez jakéhokoliv subjektivního úmyslu omezit hospodářskou soutěž, ale s cílem napravit účinky krize odvětví, nejsou takové úvahy pro účely použití uvedeného ustanovení relevantní. Dohodu lze totiž považovat za dohodu s omezujícím cílem i tehdy, pokud omezení hospodářské soutěže není jejím jediným účelem, ale sleduje také jiné legitimní cíle (výše uvedený rozsudek General Motors v. Komise, bod 64 a citovaná judikatura). Takové skutečnosti, jaké uplatňuje BIDS, je možné případně zohlednit pouze v rámci čl. 81 odst. 3 ES pro účely získání výjimky ze zákazu uvedeného v odstavci 1 téhož článku.

22

BIDS dále tvrdí, že pojem „svým cílem protiprávní jednání“ musí být vykládán restriktivně. Do této kategorie spadají pouze dohody, jejichž cílem je průřezové určování cen, omezení výroby nebo rozdělení trhů, tedy dohody, jejichž protisoutěžní účinky jsou tak zjevné, že nevyžadují žádnou hospodářskou analýzu. Dohody BIDS není možné přirovnávat k tomuto druhu dohod ani k jiným formám komplexních kartelových dohod. BIDS tvrdí, že dohoda týkající se snížení přebytku kapacity v odvětví nemůže být přirovnávána k dohodě směřující k „omezení výroby“ ve smyslu čl. 81 odst. 1 písm. b) ES. Tento pojem totiž musí být chápan jako pojem, který se týká omezení celkové výroby trhu spíše než výroby určitých hospodářských subjektů, které dobrovolně z trhu odejdou, aniž by to vedlo ke snížení výroby.

23

Nicméně, jak uvedla generální advokátka v bodě 48 svého stanoviska, druhy dohod uvedené v čl. 81 odst. 1 písm. a) až e) ES netvoří taxativní výčet zakázaných koluzí.

24

Proto je třeba zkoumat, zda cílem dohod, které mají takové charakteristiky jako dohody popsané předkládajícím soudem, je omezení hospodářské soutěže.

25

Podle BIDS, pokud nemá dohoda vliv na celkovou výrobu na trhu a nenarušuje svobodu hospodářských subjektů jednat nezávisle, je možné vyloučit jakýkoliv protisoutěžní dopad. Ve věci v původním řízení není odchod některých hospodářských subjektů z trhu relevantní, protože zůstávající podniky jsou schopny uspokojit poptávku.

26

BIDS dodává, že struktura trhu neumožňuje zpracovatelům, aby jej ovlivňovali, protože 90 % poptávky se nachází mimo Irsko. Na irském trhu se proti síle zpracovatelů ve velké míře staví kupní síla čtyř velkých distributorů. Je třeba rovněž zohlednit hospodářskou soutěž, kterou mohou vyvíjet nové hospodářské subjekty vstupující na dotčený trh.

27

BIDS uvádí, že případy, ve kterých bylo rozhodnuto, že omezení nabídky je svým cílem protiprávním jednáním, se týkaly doplňujících dohod k dohodám o průřezovém určování cen nebo výroby [rozhodnutí Komise 80/1334/EHS ze dne 17. prosince 1980, v řízení podle článku [81] Smlouvy o EHS (IV/29.869 – Lité sklo v Itálii) (Úř. věst L 383, s. 19), a rozhodnutí Komise 94/601/ES ze dne , v řízení podle článku [81] Smlouvy o ES (IV/C/33.833 – Kartón) (Úř. věst. L 243, s. 1)], se kterými dohody BIDS nejsou srovnatelné.

28

Podle BIDS rozhodovací praxe Komise a judikatura neumožňují dospět k závěru o existenci omezení daného cílem [viz zejména rozhodnutí Komise 84/380/EHS ze dne 4. července 1984, v řízení podle článku [81] Smlouvy o EHS (IV/30.810 – Syntetická vlákna) (Úř. věst. L 207, s. 17), a rozhodnutí Komise 94/296/ES ze dne , v řízení podle článku [81] Smlouvy o ES (IV/34.456 – Stichting Baksteen) (Úř. věst. L 131, s. 15), jakož i rozsudek Soudu ze dne , Weyl Beef Products a další v. Komise, T-197/97 a T-198/97, Recueil, s. II-303].

29

Dohody BIDS nemohou být srovnávány se zmrazením kapacit zamýšleným liniovými konferencemi v rozhodnutí Komise 94/980/ES ze dne 19. října 1994, v řízení podle článku [81] Smlouvy o ES (IV/34.446 – Trans Atlantic Agreement) (Úř. věst. L 376, s. 1), protože zmrazení nebylo dostatečné pro odstranění přebytku kapacity v odvětví.

30

Konečně dohody BIDS nestanoví ani zmrazení, ani nepoužívání kapacit, ani výměnu informací, ani kvóty či jiná opatření směřující k zachování tržních podílů zůstávajících podniků.

31

V tomto ohledu ze spisu a údajů poskytnutých předkládajícím soudem vyplývá, že cílem dohod BIDS je citelně změnit strukturu trhu díky mechanismu určenému k podpoře odchodu konkurenčních podniků.

32

Skutečnosti oznámené Soudnímu dvoru prokazují, že dohody BIDS mají zlepšit celkovou ziskovost podniků nabízejících více než 90 % služeb zpracování hovězího a telecího masa na irském trhu tím, že jim umožní přiblížit se jejich minimálnímu objemu výroby zajišťujícímu efektivitu výroby nebo tohoto objemu dokonce dosáhnout. Za tímto účelem sledují tyto dohody dva hlavní cíle. Jedná se jednak o zvýšení stupně koncentrace dotčeného trhu tím, že se významně sníží počet podniků nabízejících služby zpracování, a jednak o odstranění téměř 75 % nadbytečných výrobních kapacit.

33

Dohody BIDS mají tedy hlavně umožnit několika podnikům provádět společnou politiku, jejímž cílem je upřednostnit odchod některých z nich z trhu a omezit v důsledku toho přebytek kapacity, který ovlivňuje jejich ziskovost tím, že jim brání dosáhnout úspor z rozsahu výroby.

34

Tento druh dohod zjevným způsobem naráží na koncepci vlastní ustanovením Smlouvy o ES týkajícím se hospodářské soutěže, podle které každý hospodářský subjekt musí autonomním způsobem určovat politiku, kterou hodlá uplatňovat na trhu. Cílem čl. 81 odst. 1 ES je totiž zakázat jakoukoliv formu koordinace, která vědomě nahrazuje rizika hospodářské soutěže praktickou spoluprácí mezi podniky.

35

V rámci hospodářské soutěže by podniky, které podepsaly dohody BIDS, neměly v případě jejich neexistence jiné prostředky k vylepšení své ziskovosti než zintenzivnění obchodní rivality nebo přikročení ke spojováním. S těmito dohodami se mohou vyhnout takovému postupu a společně nést významnou část nákladů nezbytných pro zvýšení stupně koncentrace trhu, zejména díky poplatku dvou eur za kus vyprodukovaný každým ze zůstávajících podniků.

36

Navíc prostředky použité pro dosažení cíle dohod BIDS zahrnují rovněž omezení, jejichž cíl má protisoutěžní povahu.

37

Pokud jde zaprvé o příspěvek jedenácti eur za kus skotu poraženého nad běžný objem výroby každého ze zůstávajících podniků, tento příspěvek představuje podle BIDS protiplnění, které musí zůstávající podniky zaplatit za získání zákazníků podniků odcházejících. Nicméně je nutno uvést, jak to učinila generální advokátka v bodě 85 svého stanoviska, že takové opatření představuje rovněž překážku přirozeného rozvoje tržních podílů ve vztahu k některým ze zůstávajících podniků, které jsou z důvodu odrazující povahy tohoto příspěvku podněcovány k nepřekročení svého běžného objemu výroby. Toto opatření tedy může vést určité subjekty ke zmrazení jejich výroby.

38

Pokud jde zadruhé o omezení uložená odcházejícím podnikům, co se týče nakládání s jejich výrobními zařízeními a využívání těchto zařízení, dohody BIDS obsahují rovněž, již z důvodu jejich samotného cíle, omezení hospodářské soutěže v rozsahu, v němž směřují k zabránění tomu, aby tato zařízení mohla být využívána novými hospodářskými subjekty vstupujícími na trh za účelem hospodářské soutěže se zůstávajícími podniky. Přitom, jak Competition Authority zdůraznila ve svém písemném vyjádření, jelikož investice nezbytné pro výstavbu nového zpracovatelského zařízení jsou značně vyšší než náklady na převzetí již existujícího zařízení, cílem těchto omezení je zjevně odradit jakýkoliv nový vstup soutěžitelů na celé území ostrova Irsko.

39

Konečně skutečnost, že uvedená omezení, jakož i doložka o neúčasti v hospodářské soutěži uložená odcházejícím podnikům, jsou časově omezená, nemůže zpochybnit zjištění protisoutěžní povahy cíle dohod BIDS. Jak uvedla generální advokátka v bodě 86 svého stanoviska, takové skutečnosti mohou být nanejvýš relevantní pro účely přezkumu čtyř podmínek, jejichž splnění vyžaduje čl. 81 odst. 3 ES k tomu, aby se bylo možné vyhnout zákazu uvedenému v odstavci 1 téhož článku.

40

S ohledem na výše uvedené úvahy je na položenou otázku třeba odpovědět, že dohoda, která má takové charakteristiky jako vzorová dohoda uzavřená mezi deseti hlavními zpracovateli hovězího a telecího masa v Irsku, kteří jsou členy BIDS, a která stanoví zejména snížení zpracovatelských kapacit o zhruba 25 %, má za cíl vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES.

41

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

Dohoda, která má takové charakteristiky jako vzorová dohoda uzavřená mezi deseti hlavními zpracovateli hovězího a telecího masa v Irsku, kteří jsou členy Beef Industry Development Society Ltd, a která stanoví zejména snížení zpracovatelských kapacit o zhruba 25 %, má za cíl vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES.