ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)

15. května 2008 ( *1 )

„Veřejné zakázky na stavební práce — Zadávání zakázek — Mimořádně nízké nabídky — Způsoby vyloučení — Zakázky na stavební práce nedosahující prahové hodnoty stanovené směrnicemi 93/37/EHS a 2004/18/ES — Povinnosti zadavatele vyplývající ze základních zásad práva Společenství“

Ve spojených věcech C-147/06 a C-148/06,

jejichž předmětem jsou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podané rozhodnutími Consiglio di Stato (Itálie) ze dne 25. října 2005, došlými Soudnímu dvoru dne 20. března 2006, v řízeních

SECAP SpA (C-147/06)

proti

Comune di Torino,

za přítomnosti:

Tecnoimprese Srl,

Gambarana Impianti Snc,

ICA Srl,

Cosmat Srl,

Consorzio Ravennate,

ARCAS SpA,

Regione Piemonte,

a

Santorso Soc. coop. arl (C-148/06)

proti

Comune di Torino,

za přítomnosti:

Bresciani Bruno Srl,

Azienda Agricola Tekno Green Srl,

Borio Giacomo Srl,

Costrade Srl,

SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),

ve složení G. Arestis, předseda osmého senátu, zastupující předseda čtvrtého senátu, R. Silva de Lapuerta, E. Juhász (zpravodaj), J. Malenovský a T. von Danwitz, soudci,

generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer,

vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 25. října 2007,

s ohledem na vyjádření předložená:

za SECAP SpA F. Videttou, avvocato,

za Santorso Soc. coop. arl B. Amadiem, L. Fumarolou a S. Bonattim, avvocati,

za Comune di Torino M. Caldem, A. Arnonem a M. Colarizim, avvocati,

za italskou vládu I. M. Bragugliou, jako zmocněncem, ve spolupráci s D. Del Gaizem a F. Arenou, avvocati dello Stato,

za německou vládu M. Lummou, jako zmocněncem,

za francouzskou vládu G. de Berguesem a J.-C. Graciou, jako zmocněnci,

za litevskou vládu D. Kriaučiūnasem, jako zmocněncem,

za nizozemskou vládu H. G. Sevenster a P. van Ginnekenem, jako zmocněnci,

za rakouskou vládu M. Fruhmannem, jako zmocněncem,

za slovenskou vládu R. Procházkou, jako zmocněncem,

za Komisi Evropských společenství, X. Lewisem a D. Recchia, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 27. listopadu 2007,

vydává tento

Rozsudek

1

Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se týkají výkladu čl. 30 odst. 4 směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce (Úř. věst. L 199, s. 54; Zvl. vyd. 06/02, s. 163), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES ze dne 13. října 1997 (Úř. věst. L 328, s. 1; Zvl. vyd. 06/03, s. 3, dále jen „směrnice 93/37“), a základních zásad práva Společenství v oblasti zadávání veřejných zakázek.

2

Tyto žádosti byly předloženy v rámci sporů mezi SECAP SpA (dále jen „SECAP“), jakož i Santorso Soc. coop. arl (dále jen „Santorso“) a Comune di Torino ohledně slučitelnosti pravidla italských právních předpisů, které, pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce s hodnotou nižší než je prahová hodnota stanovená směrnicí 93/37, stanoví automatické vyloučení nabídek považovaných za mimořádně nízké, s právem Společenství.

Právní rámec

Právní úprava Společenství

3

Směrnice 93/37 se podle čl. 6 odst. 1 písm. a) vztahuje „[…] na zakázky na stavební práce, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) není menší než stejná hodnota vyjádřená v [eurech] odpovídající 5000000 zvláštních práv čerpání (ZPČ)“.

4

Podle článku 30 směrnice 93/37, který je uveden v hlavě IV, nazvané „Obecná pravidla pro účast“, jejíž kapitola 3 se týká „kritérií pro zadání zakázek“:

„1.   Kritéria, podle kterých zadavatelé zadávají zakázky, jsou:

a)

buď pouze nejnižší cena;

b)

nebo, pokud se zakázka zadává ekonomicky nejvýhodnější nabídce, různá kritéria podle konkrétní zakázky: například cena, lhůta pro dokončení, provozní náklady, rentabilita, technický přínos.

[…]

4.   Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru ke stavebním pracím, zadavatel předtím, než tyto nabídky odmítne, písemně požádá o podrobnosti základních prvků nabídky, které považuje za relevantní, a ověří tyto základní prvky s ohledem na obdržená vysvětlení.

Zadavatel může vzít v úvahu vysvětlení, která jsou odůvodněná objektivními příčinami včetně hospodárnosti stavebních postupů nebo zvoleného technického řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč o veřejnou zakázku k dispozici při provádění stavebních prací, nebo jedinečnost řešení stavební práce navrhovanou uchazečem.

Pokud dokumentace vztahující se k zakázce umožňuje zadání zakázky za nejnižší nabídnutou cenu, zadavatel musí sdělit Komisi odmítnutí nabídek, které považuje za příliš nízké.

[…]“

5

Obsah čl. 30 odst. 4 směrnice 93/37 je převzat a rozveden v článku 55 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132), nazvaném „Mimořádně nízké nabídky“. V souladu s prvním bodem odůvodnění je účelem směrnice 2004/18 přepracování směrnic použitelných na postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby a podle čl. 80 odst. 1 měla být provedena do právního řádu členských států nejpozději do 31. ledna 2006.

6

Důvod pro automatické nevyloučení nabídek, které se zdají být mimořádně nízké v poměru k poskytovanému plnění, vyplývá z prvního pododstavce čtyřicátého šestého bodu odůvodnění směrnice 2004/18, podle které zakázky „by měly být zadávány na základě objektivních kritérií, která zajistí […], že nabídky budou posuzovány v podmínkách účinné hospodářské soutěže. V důsledku toho je vhodné připustit použití pouze dvou kritérií: ‚nejnižší ceny‘ a ‚hospodářsky nejvýhodnější nabídky‘ “. Tato dvě kritéria pro zadání zakázky jsou uvedena v čl. 30 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 93/37 a čl. 53 odst. 1 písm. a) a písm. b) směrnice 2004/18.

Vnitrostátní právní úprava

7

Směrnici 93/37 provedl do italského právního řádu zákon č. 109, rámcový zákon o veřejných zakázkách (Legge quadro in materia di lavori pubblici) ze dne 11. února 1994 (běžný dodatek ke GURI č. 41 ze dne 19. února 1994).

8

Článek 21 odst. 1a uvedeného zákona, ve znění použitelném na spory v původním řízení (dále jen „zákon č. 109/94“), zní následovně:

„V případech zadávání veřejných zakázek na stavební práce, jejichž výše se rovná nebo přesahuje protihodnotu vyjádřenou v eurech odpovídající 5 milionům ZPČ, na základě kritéria nejnižší ceny uvedeného v odstavci 1, dotyčný správní orgán zhodnotí mimořádnost nabídek ve smyslu článku 30 směrnice 93/37 […] ve vztahu ke všem nabídkám, které představují snížení ceny, které je stejné nebo vyšší než aritmetický průměr procentních snížení cen všech přijatých nabídek, přičemž se vyloučí 10 % nabídek zaokrouhlených nahoru představujících největší a nejmenší snížení ceny, zvýšené o průměrnou aritmetickou odchylku procentních snížení ceny, která převyšují uvedený průměr.

K nabídkám musí být při jejich podání připojena vysvětlení nejpodstatnějších složek ceny, uvedených ve vyhlášení zakázky nebo v písemné výzvě, jejichž souhrn tvoří částku přinejmenším 75 % základní hodnoty zakázky. Vyhlášení zakázky nebo písemná výzva musí uvádět způsoby podávání vysvětlení, ale rovněž stanovit, která vysvětlení jsou případně nezbytná pro přípustnost nabídek. Vysvětlení nejsou vyžadována pro prvky, jejichž nejnižší hodnota může být určena na základě oficiálních údajů. Pokud přezkum požadovaných a předložených vysvětlení nestačí k vyloučení nesoudržnosti nabídky, je uchazeč vyzván k doplnění vysvětlujících dokumentů a o vyloučení může být rozhodnuto až po dalším ověření zahrnujícím kontradiktorní diskuzi.

Pouze pro veřejné zakázky na stavební práce nižší hodnoty, než je prahová hodnota Společenství, dotyčný správní orgán automaticky vyloučí nabídky s procentním snížením ceny stejným nebo vyšším, než je to, které je stanoveno v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce. Postup automatického vylučování se nepoužije, pokud je počet platných nabídek nižší než pět.“

Spory v původním řízení a předběžné otázky

9

SECAP se účastnila otevřeného nabídkového řízení vyhlášeného Comune di Torino v průběhu prosince 2002 a týkajícího se veřejné zakázky na stavební práce v odhadované hodnotě 4699999 eur. K datu vyhlášení tohoto nabídkového řízení byla prahová hodnota pro použití směrnice 93/37 stanovena v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. a) ve výši 6242028 eur. Santorso se účastnila obdobného nabídkového řízení vyhlášeného v průběhu září 2004, v odhadované hodnotě 5172579 eur. K tomuto posledně uvedenému datu se prahová hodnota pro použití směrnice 93/37 nacházela ve výši 5923624 eur. V důsledku toho byla v obou případech odhadovaná hodnota dotčených zakázek nižší než příslušné prahové hodnoty pro použití směrnice 93/37.

10

Vyhlášení zakázek, kterými Comune di Torino zahájila uvedená nabídková řízení, uváděla, že zakázka bude zadána na základě kritéria největšího snížení ceny, s ověřením mimořádně nízkých nabídek a bez jejich automatického vyloučení. Tato vyhlášení zakázek se zakládala na usnesení Giunta comunale (výkonný orgán obce), které stanovilo, že použití kritéria největšího snížení ceny zahrnuje ověření „mimořádných“ nabídek v souladu se směrnicí 93/37, a to i pro zakázky v částce nižší než prahová hodnota Společenství, čímž se nepoužil čl. 21 odst. 1a zákona č. 109/94 v rozsahu, v němž stanoví automatické vyloučení mimořádně nízkých nabídek.

11

Hodnocení nabídek umožnilo zařadit nabídky SECAP a Santorso do prvního pořadí mezi nabídkami, které byly považovány za „nikoliv mimořádné“. Comune di Torino poté, co ověřila mimořádně nízké nabídky, nakonec odmítla nabídky SECAP a Santorso ve prospěch nabídek jiných společností.

12

SECAP a Santorso napadly toto rozhodnutí před Tribunale amministrativo regionale del Piemonte, přičemž tvrdily, že zákon č. 109/94 ukládá zadavateli závaznou povinnost vyloučit mimořádně nízké nabídky a neponechává žádný rozhodovací prostor pro použití kontradiktorního ověření.

13

Rozsudky ze dne 11. října 2004 a 30. dubna 2005 uvedený soud zamítl žaloby SECAP a Santorso z důvodu, že postup automatického vyloučení mimořádně nízkých nabídek není pro zadavatele povinný, ale ponechává jim volbu nařídit ověření případné mimořádné povahy vyplývající z nízké ceny těchto nabídek, včetně nabídek v případě zakázek, jejichž hodnota je nižší než prahová hodnota Společenství.

14

SECAP a Santorso podaly proti těmto zamítavým rozsudkům opravný prostředek ke Consiglio di Stato. Consiglio di Stato souhlasí s názorem těchto společností ohledně závaznosti pravidla automatického vyloučení mimořádně nízkých nabídek, aniž by nicméně přehlížel argumenty Comune di Torino, která s odkazem na statistické údaje uvádí, že toto pravidlo podněcuje z důvodu své velké přísnosti ke koluzím mezi podniky, které se dohodnou na cenách, aby ovlivnily výsledek nabídkového řízení, čímž poškozují jak zadavatele, tak další uchazeče, kterými jsou většinou podniky usazené na území jiného členského státu.

15

Předkládající soud odkazuje na judikaturu Soudního dvora, podle které jsou zadavatelé, pokud jde o smlouvy, které na základě svého předmětu nespadají do působnosti směrnic v oblasti veřejných zakázek, povinni dodržovat základní pravidla Smlouvy o ES, zejména zásadu zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti (viz zejména rozsudek ze dne 7. prosince 2000, Telaustria a Telefonadress, C-324/98, Recueil, s. I-10745, bod 60), jakož i na judikaturu, která zakazuje členským státům zavádět ustanovení, která stanoví, že u veřejných zakázek na stavební práce, jejichž hodnota je vyšší než prahová hodnota Společenství, budou automaticky vyloučeny určité nabídky určené podle matematického kritéria místo toho, aby zadavateli ukládala povinnost použít postup kontradiktorního ověření stanovený pravidly Společenství (viz zejména rozsudek ze dne 22. června 1989, Costanzo, 103/88, Recueil, s. 1839, bod 19).

16

S ohledem na tyto úvahy a vzhledem k pochybnostem ohledně odpovědi na otázku, zda pravidlo týkající se kontradiktorního ověření mimořádně nízkých nabídek může být kvalifikováno jako základní zásada práva Společenství, způsobilá vést k nepoužití případných vnitrostátních ustanovení, které s ní nejsou v souladu, se Consiglio di Stato rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky, které znějí stejně ve věci C-147/06 a ve věci C-148/06:

„1)

Vyjadřuje, nebo nevyjadřuje pravidlo stanovené v čl. 30 odst. 4 směrnice 93/37 […] nebo obdobné pravidlo stanovené v čl. 55 odst. 1 a 2 směrnice 2004/18 […] (je-li za použitelné považováno toto posledně uvedené pravidlo), podle kterého, pokud se zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru k plnění, jež má být poskytováno, nemůže zadavatel tyto nabídky odmítnout, aniž by nejdříve povinně písemně požádal o upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za důležité, a ověřil tyto základní prvky s přihlédnutím k obdrženým vysvětlením, základní zásadu práva Společenství?

2)

V případě záporné odpovědi na předchozí otázku, je, nebo není pravidlo stanovené v čl. 30 odst. 4 směrnice 93/37 […] nebo obdobné pravidlo stanovené v čl. 55 odst. 1 a 2 směrnice 2004/18 […] (je-li za použitelné považováno toto posledně uvedené pravidlo), podle kterého, pokud se nabídky zdají být mimořádně nízké v poměru k plnění, jež má být poskytováno, nemůže zadavatel tyto nabídky odmítnout, aniž by nejdříve povinně písemně požádal o upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za důležité, a ověřil tyto základní prvky s přihlédnutím k obdrženým vysvětlením, jestliže toto pravidlo nemá vlastnosti základní zásady práva Společenství, implicitním důsledkem nebo ‚zásadou odvozenou‘ ze zásady hospodářské soutěže, ve spojení se zásadami správní transparentnosti a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, a je, nebo není tudíž jako takové přímo použitelné a nadřazené vnitrostátním ustanovením, které s ním případně nejsou v souladu, přijatým členskými státy za účelem právní úpravy postupů při zadávání veřejných zakázek, které nespadají do oblasti přímé použitelnosti práva Společenství?“

17

Usnesením předsedy Soudního dvora ze dne 10. května 2006 byly věci C-147/06 a C-148/06 spojeny pro účely písemné a ústní části řízení a rozsudku.

K předběžným otázkám

18

Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda základní zásady práva Společenství, které upravují rovněž zadávání veřejných zakázek a jejichž zvláštní vyjádření představuje čl. 30 odst. 4 směrnice 93/37, brání vnitrostátní právní úpravě, která, pokud jde o zakázky s hodnotou nižší než prahová hodnota stanovená v čl. 6 odst. 1 písm. a) této směrnice, ukládá zadavatelům, jestliže je počet platných nabídek vyšší než pět, aby podle matematického kritéria stanoveného touto právní úpravou automaticky vyloučili nabídky považované za mimořádně nízké v poměru k plnění, jež má být poskytováno, aniž by ponechala těmto zadavatelům jakoukoliv možnost ověřit základní prvky těchto nabídek tím, že by požádali dotyčné uchazeče o jejich upřesnění.

19

Je třeba uvést, že zvláštní a přísné postupy stanovené směrnicemi Společenství o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek se použijí pouze na smlouvy, jejichž hodnota překračuje prahovou hodnotu stanovenou výslovně v každé z uvedených směrnic (usnesení ze dne 3. prosince 2001, Vestergaard, C-59/00, Recueil, s. I-9505, bod 19). Pravidla těchto směrnic se tak nepoužijí na zakázky, jejichž hodnota nedosahuje prahové hodnoty stanovené těmito směrnicemi (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 21. února 2008, Komise v. Itálie, C-412/04, Sb. rozh. s. I-619, bod 65).

20

To nicméně neznamená, že jsou tyto posledně uvedené zakázky vyloučeny z působnosti práva Společenství (výše uvedené usnesení Vestergaard, bod 19). V souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora, pokud jde o zadávání zakázek, které s ohledem na svou hodnotu nepodléhají postupům stanoveným pravidly Společenství, jsou totiž zadavatelé nicméně povinni dodržovat základní pravidla Smlouvy, a obzvláště zásadu zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti (výše uvedený rozsudek Telaustria a Telefonadress, bod 60; výše uvedené usnesení Vestergaard, body 20 a 21; rozsudky ze dne 20. října 2005, Komise v. Francie, C-264/03, Sb. rozh. s. I-8831, bod 32, a ze dne 14. června 2007, Medipac-Kazantzidis, C-6/05, Sb. rozh. s. I-4557, bod 33).

21

V souladu s judikaturou Soudního dvora nicméně použití základních pravidel a obecných zásad Smlouvy na postupy při zadávání zakázek s hodnotou nižší než prahová hodnota pro použití směrnic Společenství předpokládá, že dotčené zakázky mají nepochybný přeshraniční význam (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 13. listopadu 2007, Komise v. Irsko, C-507/03, Sb. rozh. s. I-9777, bod 29, jakož i výše uvedený rozsudek Komise v. Itálie, body 66 a 67).

22

Takovou vnitrostátní právní úpravu, jaká je předmětem původního řízení, je třeba zkoumat s ohledem na tyto úvahy.

23

Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru vyplývá, že uvedená právní úprava ukládá dotyčnému zadavateli, pokud jde o zadávání zakázek s hodnotou nižší než prahová hodnota stanovená v čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice 93/37, aby automaticky vyloučil nabídky, které jsou podle matematického kritéria stanoveného touto právní úpravou považovány za mimořádně nízké v poměru k plnění, jež má být poskytováno, s jedinou výjimkou, že se toto pravidlo automatického vylučování nepoužije, pokud je počet platných nabídek nižší než pět.

24

V důsledku toho uvedené pravidlo, formulované jasně, kogentně a absolutně, zbavuje uchazeče, kteří předložili mimořádně nízké nabídky, možnosti prokázat, že tyto nabídky jsou hodnověrné a vážné. Tento aspekt právní úpravy, která je předmětem původního řízení, může vést k výsledkům neslučitelným s právem Společenství, pokud daná zakázka může mít s ohledem na své zvláštní vlastnosti nepochybný přeshraniční význam, a může tak přitahovat hospodářské subjekty z jiných členských států. Zakázka na stavební práce může mít například takový přeshraniční význam z důvodu své odhadované hodnoty ve spojení se svojí technickou povahou nebo umístěním stavebních prací v místě, které je vhodné k tomu, aby vyvolalo zájem zahraničních subjektů.

25

Jak uvedl generální advokát v bodech 45 a 46 svého stanoviska, taková právní úprava, i když sama o sobě objektivní a nediskriminační, může porušovat obecnou zásadu zákazu diskriminace v postupech při zadávání zakázek, které mají přeshraniční význam.

26

Použití pravidla automatického vyloučení nabídek považovaných za mimořádně nízké na zakázky, které mají nepochybný přeshraniční význam, může totiž představovat nepřímou diskriminaci tím, že v praxi znevýhodní hospodářské subjekty z jiných členských států, které vzhledem k tomu, že na základě odlišných struktur nákladů mohou využívat značné úspory z rozsahu nebo chtějí snížit své zisky, aby mohly účinněji proniknout na dotčený trh, jsou schopny učinit konkurenceschopnou a zároveň vážnou a hodnověrnou nabídku, kterou by však zadavatel nemohl zohlednit z důvodu uvedené právní úpravy.

27

Kromě toho, jak uvedli Comune di Torino a generální advokát v bodech 43, 46 a 47 svého stanoviska, taková právní úprava může vést k protisoutěžním chováním a dohodám, a dokonce ke koluzím mezi vnitrostátními nebo místními podniky s cílem vyhradit pro ně veřejné zakázky na stavební práce.

28

Použití pravidla automatického vyloučení mimořádně nízkých nabídek na zakázky, které mají nepochybný přeshraniční význam, může proto zbavit hospodářské subjekty jiných členských států možnosti účinněji konkurovat hospodářským subjektům nacházejícím se v dotčeném členském státě, a ovlivnit tak jejich přístup na trh tohoto státu, čímž by se narušil výkon svobody usazování a volného pohybu služeb, což představuje omezení těchto svobod (viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 17. října 2002, Payroll a další, C-79/01, Recueil, s. I-8923, bod 26; ze dne 5. října 2004, CaixaBank France, C-442/02, Sb. rozh. s. I-8961, body 12 a 13, jakož i ze dne 3. října 2006, Fidium Finanz, C-452/04, Sb. rozh. s. I-9521, bod 46).

29

Díky použití takové právní úpravy na zakázky, které mají nepochybný přeshraniční význam, nejsou zadavatelé, kteří jsou zbaveni jakékoliv možnosti hodnotit solidnost a hodnověrnost mimořádně nízkých nabídek, schopni dostát své povinnosti dodržovat základní pravidla Smlouvy v oblasti volného pohybu, jakož i obecnou zásadu zákazu diskriminace, jak to vyžaduje judikatura Soudního dvora citovaná v bodě 20 tohoto rozsudku. Zbavení této možnosti je rovněž v rozporu s vlastním zájmem zadavatelů, protože nemohou posoudit nabídky, které jsou jim předkládány, v podmínkách účinné hospodářské soutěže, a tedy zadat zakázku na základě kritérií nejnižší ceny nebo hospodářsky nejvýhodnější nabídky, zavedených rovněž ve veřejném zájmu.

30

V zásadě je věcí dotyčného zadavatele, aby před formulací vyhlášení zakázky posoudil případný přeshraniční význam zakázky, jejíž odhadovaná hodnota je nižší než prahová hodnota stanovená pravidly Společenství, přičemž toto posouzení může podléhat soudnímu přezkumu.

31

Je nicméně dovoleno, aby právní úprava stanovila na vnitrostátní nebo místní úrovni objektivní kritéria, která naznačují existenci nepochybného přeshraničního významu. Takovými kritérii může být zejména určitá výše hodnoty dotčené zakázky ve spojení s místem výkonu stavebních prací. Je rovněž možné vyloučit existenci takového významu v případě například nepatrného hospodářského významu dotčené zakázky (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 21. července 2005, Coname, C-231/03, Sb. rozh. s. I-7287, bod 20). Je nicméně nezbytné zohlednit skutečnost, že hranice v některých případech vedou aglomeracemi, které se nachází na území různých členských států a že za takových okolností mohou mít i zakázky s nízkou hodnotou nepochybný přeshraniční význam.

32

I v případě nepochybného přeshraničního významu se může automatické vyloučení určitých nabídek z důvodu, že jsou mimořádně nízké, ukázat přípustným, jestliže je použití tohoto pravidla odůvodněno přespříliš vysokým počtem nabídek, tedy okolností, za které by dotyčný zadavatel mohl být povinen provést kontradiktorní ověření tak vysokého množství nabídek, že by to překračovalo jeho správní kapacitu nebo mohlo z důvodu zpoždění, ke kterému by toto ověření mohlo vést, ohrozit uskutečnění projektu.

33

Za těchto okolností vnitrostátní nebo místní právní úprava či sám zadavatel má právo stanovit přiměřenou prahovou hodnotu pro použití postupu automatického vyloučení mimořádně nízkých nabídek. Nicméně prahová hodnota pěti platných nabídek stanovená v čl. 21 odst.1a třetím pododstavci zákona č. 109/94 nemůže být považovaná za přiměřenou.

34

Pokud jde o věci v původním řízení, je věcí předkládajícího soudu, aby provedl podrobné posouzení všech relevantních skutečností týkajících se obou dotčených zakázek, aby tak v těchto případech ověřil existenci nepochybného přeshraničního významu.

35

Je tedy třeba odpovědět na položené otázky tak, že základní pravidla Smlouvy týkající se svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i obecná zásada zákazu diskriminace brání vnitrostátní právní úpravě, která, pokud jde o zakázky s hodnotou nižší než prahová hodnota stanovená v čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice 93/37, které mají nepochybný přeshraniční význam, závazně ukládá zadavatelům, aby v případě, že je počet platných nabídek vyšší než pět, automaticky vyloučili podle matematického kritéria stanoveného touto právní úpravou nabídky považované za mimořádně nízké v poměru k plnění, jež má být poskytováno, aniž by ponechala těmto zadavatelům jakoukoliv možnost ověřit základní prvky těchto nabídek tím, že by požádali dotyčné uchazeče o jejich upřesnění. Tak by tomu nebylo, jestliže by vnitrostátní nebo místní právní úprava či dotyčný zadavatel, z důvodu přespříliš vysokého počtu nabídek, který by mohl tohoto zadavatele zavazovat ke kontradiktornímu ověření tak vysokého počtu nabídek, že by to překračovalo jeho správní kapacitu nebo mohlo z důvodu zpoždění, ke kterému by toto ověření mohlo vést, ohrozit uskutečnění projektu, stanovili přiměřenou prahovou hodnotu, jejíž překročení by vedlo k automatickému vyloučení mimořádně nízkých nabídek.

K nákladům řízení

36

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

 

Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:

 

Základní pravidla Smlouvy o ES týkající se svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i obecná zásada zákazu diskriminace brání vnitrostátní právní úpravě, která, pokud jde o zakázky s hodnotou nižší než prahová hodnota stanovená v čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES ze dne 13. října 1997, které mají nepochybný přeshraniční význam, závazně ukládá zadavatelům, aby v případě, že je počet platných nabídek vyšší než pět, automaticky vyloučili podle matematického kritéria stanoveného touto právní úpravou nabídky považované za mimořádně nízké v poměru k plnění, jež má být poskytováno, aniž by ponechala těmto zadavatelům jakoukoliv možnost ověřit základní prvky těchto nabídek tím, že by požádali dotyčné uchazeče o jejich upřesnění.

 

Tak by tomu nebylo, jestliže by vnitrostátní nebo místní právní úprava či dotyčný zadavatel, z důvodu přespříliš vysokého počtu nabídek, který by mohl tohoto zadavatele zavazovat ke kontradiktornímu ověření tak vysokého počtu nabídek, že by to překračovalo jeho správní kapacitu nebo mohlo z důvodu zpoždění, ke kterému by toto ověření mohlo vést, ohrozit uskutečnění projektu, stanovili přiměřenou prahovou hodnotu, jejíž překročení by vedlo k automatickému vyloučení mimořádně nízkých nabídek.

 

Podpisy.


( *1 ) – Jednací jazyk: italština.