Věc C-34/05

Maatschap J. en G.P. en A.C. Schouten

Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná College van Beroep voor het bedrijfsleven (Nizozemsko)]

„Režim podpor Společenství – Nařízení (EHS) č. 3887/92 – Odvětví hovězího masa – Nařízení (ES) č. 1254/1999 – Krmná plocha, kterou lze využívat – Pojem – Zvláštní prémie – Podmínky poskytnutí – Pozemek dočasně zaplavený během dotčeného období“

Shrnutí rozsudku

Zemědělství – Společná zemědělská politika – Integrovaný systém řízení a kontroly pro některé režimy podpor

[Nařízení Rady č. 1254/1999, čl. 12 odst. 2 písm. b); nařízení Komise č. 3887/92, čl. 2 odst. 1 písm. c)]

Za účelem dosažení cíle zmařit snahu o intenzifikaci produkce hovězího masa je poskytnutí zvláštní prémie podmíněno dodržením intenzity chovu stanovené v článku 12 nařízení č. 1254/1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, která vyjadřuje vztah mezi počtem zvířat chovaných v zemědělském podniku a krmnou plochou tohoto podniku, jež je určena k jejich krmení, přičemž se tak dbá na to, aby zmíněná plocha stačila zajistit krmivové potřeby těchto zvířat.

V tomto ohledu článek 12 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení č. 1254/1999 a čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení č. 3887/92, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství, mají být vykládány v tom smyslu, že pozemek vykázaný jako krmná plocha může být kvalifikován jako pozemek, který „lze využívat“ jednak, když je určen výlučně ke krmení zvířat, která jsou na něm chovaná po celý kalendářní rok, a jednak, když mohl být skutečně využíván k jejich krmení během období nejméně sedmi měsíců v témže kalendářním roce, které začíná dnem stanoveným vnitrostátní právní úpravou, jenž spadá mezi 1. leden a 31. březen, a to i když se na zmíněném pozemku tato zvířata nenacházejí nepřetržitě, zejména z důvodu jeho dočasného zaplavení.

(viz body 28–29, 38 a výrok)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)

1. března 2007 (*)

Ve věci C‑34/05,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím College van Beroep voor het bedrijfsleven (Nizozemsko) ze dne 26. ledna 2005, došlým Soudnímu dvoru dne 31. ledna 2005, v řízení

Maatschap J. en G.P. en A.C. Schouten

proti

Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit,

SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),

ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, J. Klučka, R. Silva de Lapuerta, J. Makarczyk a G. Arestis (zpravodaj), soudci,

generální advokát: P. Léger,

vedoucí soudní kanceláře: R. Grass,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření předložená:

– za Maatschap J. en G.P. en A.C. Schouten S. Dul, accountant adviseur,

– za nizozemskou vládu H. G. Sevenster a C. ten Dam, jako zmocněnkyněmi,

– za řeckou vládu G. Kanellopoulosem, jako zmocněncem,

– za francouzskou vládu G. de Berguesem a A. Colomb, jako zmocněnci,

– za Komisi Evropských společenství F. Erlbacherem a T. van Rijnem, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 22. června 2006,

vydává tento

Rozsudek

1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 12 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (Úř. věst. L 160, s. 21; Zvl. vyd. 03/25, s. 339) a čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení Komise (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 391, s. 36).

2 Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností zemědělských podnikatelů Maatschap J. en G.P. en A.C. Schouten (dále jen „Schouten“) a Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit (ministr zemědělství, přírody a kvality potravin a krmiv, dále jen „ministr“) ohledně odepření ministra poskytnout jí zvláštní prémii na chov skotu samčího pohlaví, o niž předtím požádala.

Právní rámec

3 Nařízení č. 1254/1999 zavádí komplexní režim přímých plateb producentům hovězího masa. Jedna z těchto přímých plateb spočívá ve zvláštní prémii na chov skotu samčího pohlaví.

4 V tomto ohledu článek 4 tohoto nařízení stanoví:

„1. Producent, který chová ve svém zemědělském podniku skot [samčího pohlaví], může na základě žádosti získat nárok na zvláštní prémii. Tato prémie se poskytuje pro kalendářní rok a zemědělský podnik v rámci regionálních stropů pro maximálně 90 zvířat každé věkové třídy stanovené v odstavci 2.

2. […]

3. Aby vznikl nárok na zvláštní prémii, musí být splněny tyto požadavky:

a) každé zvíře, pro které byla podána žádost o podporu, producent chová na výkrm během doby, která má být stanovena;

[…]“

5 Článek 12 odst. 1 a 2 nařízení č. 1254/1999 v pododdílu 5 nazvaném „Intenzita chovu“ stanoví:

„1. Celkový počet zvířat, která mají nárok na zvláštní prémii a na prémii na krávy bez tržní produkce mléka, je omezen stanovením intenzity chovu na zemědělský podnik na dvě velké dobytčí jednotky (VDJ) na hektar a kalendářní rok. Tato intenzita chovu se vyjadřuje ve VDJ na jednotku krmné plochy zemědělského podniku využívanou pro krmení zvířat. Požadavek na intenzitu chovu se však netýká producenta, jehož počet zvířat zohledněný při stanovení intenzity chovu, nepřesahuje 15 VDJ.

2. Při stanovení intenzity chovu na zemědělský podnik, se zohlední:

a) skot samčího pohlaví, krávy bez tržní produkce mléka a jalovice, ovce a/nebo kozy, pro které byly podány žádosti o prémii, a dojnice nezbytné k produkci celkového referenčního množství mléka přiděleného chovateli. Počet zvířat se převede na VDJ podle převodní tabulky v příloze III;

b) krmná plocha ve smyslu plochy zemědělského podniku, kterou lze po celý kalendářní rok využívat pro chov skotu, ovcí a/nebo koz. Krmná plocha nezahrnuje:

– budovy, lesy, rybníky, cesty,

– plochy využívané pro jiné plodiny, které mají nárok na prémii Společenství, nebo pro trvalé plodiny nebo zahradnické plodiny, s výjimkou stálých pastvin, pro které se platby na plochu poskytují podle článku 17 tohoto nařízení a podle článku 19 nařízení (ES) č. 1255/1999,

– plochy, na které se vztahuje režim podpor pro producenty některých plodin na orné půdě a které se v rámci režimu podpor využívají pro sušené krmivo nebo se na ně vztahuje vnitrostátní program nebo program Společenství pro vynětí zemědělské plochy z produkce.

Krmná plocha zahrnuje společně užívané plochy a plochy se smíšenými kulturami.“

6 Třináctý bod odůvodnění nařízení č. 1254/1999 v tomto ohledu uvádí:

„vzhledem k tomu, že je s ohledem na snahu o intenzifikaci produkce skotu nutné omezit prémie na jeho chov tím, že se zohlední krmná plocha každého zemědělského podniku v závislosti na počtu a druzích chovaného skotu; že za účelem vyhnout se příliš intenzivnímu chovu by mělo být poskytování prémií záviset na dodržení maximální intenzity chovu na zemědělský podnik; že by však měla být zohledněna situace malých producentů“.

7 Podle článku 1 nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 355, s. 1; Zvl. vyd. 03/13, s. 223), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1593/2000 ze dne 17. července 2000 (Úř. věst. L 182, s. 4; Zvl. vyd. 3/30, s. 94), každý členský stát zavede integrovaný administrativní a kontrolní systém, který se použije v odvětví živočišné výroby na režim prémií a plateb producentům hovězího masa zavedený v kapitole I hlavy I nařízení č. 1254/99.

8 Nařízení č. 3887/92 obsahuje prováděcí pravidla pro tento integrovaný administrativní a kontrolní systém. Článek 2 odst. 1 tohoto nařízení zní následovně:

„1. Pro účely tohoto nařízení:

[…]

c) každá krmná plocha musí být využívána pro chov zvířat během období nejméně sedmi měsíců, které začíná dnem, jenž určí členský stát a jenž spadá mezi 1. leden a 31. březen.“ (neoficiální překlad)

9 Podle čl. 9 odst. 2 nařízení č. 3887/92:

„Je-li shledáno, že plocha vykázaná v žádosti o podporu ,na plochu‘ je větší než zjištěná plocha, vypočte se výše podpory na základě plochy skutečně zjištěné při kontrole. […]

[...]

Přesahuje-li zjištěný přebytek 20 % zjištěné plochy, žádná podpora vázaná na plochu se neposkytuje.

[...]“ (neoficiální překlad)

10 I když nařízení č. 3887/92 bylo zrušeno nařízením Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 (Úř. věst. L 327, s. 11; Zvl. vyd. 03/34, s. 308), zůstává nicméně použitelné na žádosti o podporu týkající se hospodářských roků nebo prémiových období, které uplynuly před 1. lednem 2002.

Spor v původním řízení a předběžné otázky

11 Dne 9. května 2001 podala Schouten ministrovi žádost o zapsání pozemků o celkové ploše 70,29 ha pastev jako krmných ploch pro rok 2001 za účelem získání nároku na podpory Společenství v odvětví hovězího masa.

12 Některé z těchto pozemků představují pozemky v záplavovém území. Pozemek v záplavovém území je pozemek nejčastěji pokrytý trávou, který se nachází za hrází, tj. mezi hrází, která chrání vnitřní území před záplavami a korytem řeky. Pozemky v záplavovém území jsou delší nebo kratší dobu částečně zaplaveny.

13 Ve dnech 10. a 11. května 2001 byl pořízen satelitní snímek a letecká fotografie regionu. Tyto dokumenty odhalily, že část pozemků patřících Schouten byla zaplavena.

14 Dne 1. srpna 2001 podala Schouten v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1254/1999 žádost o prémii na chov 26 kusů skotu samčího pohlaví na pozemcích uvedených v bodě 11 tohoto rozsudku.

15 Dopisem ze dne 17. prosince 2001 ministr sdělil Schouten, že plocha některých pozemků určená na základě dálkového průzkumu je menší než krmná plocha uvedená v žádosti. Vzhledem k tomu, že rozdíl činí více než 20 %, byla na základě čl. 9 odst. 2 nařízení č. 3887/92 velikost krmné plochy zapsané pro Schouten snížena na nulu.

16 Rozhodnutím ze dne 27. května 2002 ministr zamítl žádost Schouten o prémii na chov 26 kusů skotu samčího pohlaví z důvodu, že velikost krmné plochy byla snížena na nulu, a proto nebyla dodržena intenzita chovu uvedená v článku 12 nařízení č. 1254/1999.

17 Dopisem ze dne 3. července 2002 podala Schouten stížnost proti tomuto rozhodnutí. Na podporu své stížnosti uplatnila v dopise ze dne 22. července 2001, že pozemky nacházející se v záplavovém území dne 2. července 2002 změřila a jejich plocha přibližně odpovídá ploše uvedené v žádosti.

18 Rozhodnutím ze dne 8. srpna 2003 ministr zamítl tuto stížnost z důvodu, že plochu, kterou vykázala Schouten jako krmnou plochu, nebylo možné využívat nepřetržitě po dobu sedmi měsíců, tj. od 31. března do 31. října 2001, pro chov skotu, ovcí nebo koz. Měl za to, že Schouten měla počítat s rizikem, že v době dálkového průzkumu může přijít záplava, a že proto bude zjištěná plocha menší než vykázaná plocha.

19 Dopisem ze dne 17. září 2003 Schouten podala proti tomuto zamítavému rozhodnutí ministra žalobu ke College van Beroep voor het bedrijfsleven. Ve věci v původním řízení Schouten tvrdí, že v den dálkového průzkumu byly podmínky mimořádné a že takové riziko nemohla nést. Prohlašuje také, že již tři dny po 11. květnu 2001 voda ustoupila a skot se tam znovu pásl již deset dnů poté.

20 Ministr se domnívá, že čl. 12 odst. 2 písm. b) nařízení č. 1254/1999, čtený ve spojení s čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení č. 3887/92, musí být vykládán v tom smyslu, že pozemky vykázané jako krmná plocha musí být možné využívat ke krmení zvířat nepřetržitě během nejméně sedmi měsíců a v každém případě v období od 31. března do 31. října. Tvrdí, že pokud je během této doby při dálkovém průzkumu zjištěno, že pozemek je zcela nebo částečně zaplaven, zaplavenou plochu již nelze využívat jako krmnou plochu.

21 College van Beroep voor het bedrijfsleven má za to, že správnost restriktivního výkladu obratu „lze [...] využívat pro chov skotu, ovcí nebo koz“ není tak zřejmá, aby neponechala prostor pro pochybnosti.

22 Za těchto podmínek se College van Beroep voor het bedrijfsleven rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1) Mají být čl. 12 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1254/1999 a čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 3887/92 vykládány v tom smyslu, že pozemek vykázaný jako krmná plocha nemůže být kvalifikován jako plocha, kterou ,lze využívat‘, když byl uvedený pozemek v určitém okamžiku relevantního období zaplaven?

2) Pokud bude odpověď na předchozí otázku kladná, mají tato ustanovení závazný účinek s ohledem zejména na své následky?

3) Pokud bude odpověď na první otázku záporná, na základě jakých kritérií může být pozemek vykázaný jako krmná plocha, který byl dočasně zaplaven, kvalifikován jako pozemek, který ,lze využívat‘ ve smyslu čl. 12 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1254/1999 a čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 3887/92?“

K předběžným otázkám

K první a třetí otázce

23 Podstatou první a třetí otázky předkládajícího soudu, které je třeba přezkoumat společně, je, zda a popřípadě za jakých podmínek může být pozemek vykázaný jako krmná plocha, který byl v průběhu relevantního období dočasně zaplaven, kvalifikován jako pozemek, který „lze využívat“ ve smyslu čl. 12 odst. 2 písm. b) nařízení č. 1254/1999 a čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení č. 3887/92.

24 Úvodem je namístě uvést, že tato nařízení neupřesňují, co je třeba rozumět krmnou plochou, kterou „lze využívat“.

25 Podle ustálené judikatury je pro výklad ustanovení práva Společenství namístě vzít v úvahu nejen jejich znění, ale zároveň kontext, ve kterém se nacházejí, a cíle sledované právní úpravou, jejíž jsou součástí (viz zejména rozsudky ze dne 13. listopadu 2003, Granarolo, C‑294/01, Recueil, s. I‑13429, bod 34, a ze dne 7. prosince 2006, SGAE, C‑306/05, Sb. rozh. s. I-11519, bod 34).

26 Článek 12 odst. 2 písm. b) nařízení č. 1254/1999 obsahuje výčet ploch, které jsou vyloučeny z krmné plochy ve smyslu plochy zemědělského podniku, kterou lze po celý kalendářní rok využívat pro chov skotu, ovcí nebo koz. V tomto výčtu jsou výslovně uvedeny plochy, které nepřispívají ke krmivovému zdroji zemědělského podniku, jako jsou budovy, lesy, rybníky, cesty, jakož i plochy využívané pro jiné plodiny, které mají nárok na prémii Společenství, s výjimkou stálých pastvin, pro které se poskytují platby na plochu.

27 Z toho vyplývá, že plocha může být kvalifikována jako krmná plocha, kterou „lze využívat“ ve smyslu uvedeného ustanovení, pokud je určena výlučně ke krmení zvířat.

28 Tento výklad potvrzují také cíle sledované nařízením č. 1254/1999. Jak totiž vyplývá z třináctého bodu jeho odůvodnění, jedním z cílů tohoto nařízení je zmařit snahu o intenzifikaci produkce hovězího masa vzhledem k tomu, že producenti neustále zvyšují počet skotu chovaného ve svém zemědělském podniku, aniž by se zvětšila plocha, a tedy aniž by tato plocha stačila ke krmení těchto zvířat.

29 Za účelem dosažení tohoto cíle podmiňuje článek 4 nařízení č. 1254/1999 poskytnutí zvláštní prémie dodržením intenzity chovu stanovené v článku 12 téhož nařízení, která vyjadřuje vztah mezi počtem zvířat chovaných v zemědělském podniku a krmnou plochou tohoto podniku, jež je určena k jejich krmení, přičemž se tak dbá na to, aby zmíněná plocha stačila zajistit krmivové potřeby těchto zvířat. Producent, který si přeje získat zvláštní prémii, tudíž nemůže vyhradit dotyčnou plochu k jinému účelu než ke krmení zmíněných zvířat.

30 Z toho vyplývá, že v rozporu s tím, co tvrdí nizozemská vláda, skutečnost, že plocha byla během relevantního období dočasně zaplavena, nebrání v zásadě tomu, aby byla určena výlučně ke krmení zvířat, která jsou na ní chovaná, a aby byla proto kvalifikována jako krmná plocha, kterou „lze využívat“ ve smyslu čl. 12 odst. 2 písm. b) nařízení č. 1254/1999. V tomto ohledu je třeba ostatně konstatovat, že toto posledně uvedené ustanovení ve svém výčtu neuvádí zaplavené oblasti nebo oblasti vystavené riziku dočasných zaplavení, jako jsou záplavová území, zatímco ve výčtu jsou naopak zahrnuty plochy, na nichž je přítomnost vody trvalá, jako jsou rybníky.

31 Článek 2 odst. 1 písm. c) nařízení č. 3887/92 krom toho upřesňuje, že „každá krmná plocha musí být využívána pro chov zvířat během období nejméně sedmi měsíců, které začíná dnem, jenž určí členský stát a jenž spadá mezi 1. leden a 31. březen“.

32 Z tohoto ustanovení, čteného ve spojení s článkem 12 nařízení č. 1254/1999, který zavádí intenzitu chovu, jejímž cílem je, jak bylo připomenuto v bodě 29 tohoto rozsudku, aby prémie byla poskytnuta pouze na zvířata chovaná v zemědělském podniku, jehož plocha dostatečně zajišťuje jejich krmení, vyplývá, že krmná plocha může být kvalifikována jako plocha, kterou „lze využívat“, pokud skutečně mohla být využívána ke krmení zvířat chovaných v dotčeném zemědělském podniku během období nejméně sedmi měsíců v kalendářním roce, které začíná dnem stanoveným vnitrostátní právní úpravou, jenž spadá mezi 1. leden a 31. březen.

33 Stanovení takového období nejméně sedmi měsíců neznamená v rozporu s tím, co tvrdí nizozemská vláda, že na uvedené krmné ploše se musejí nepřetržitě nacházet zvířata, aby mohla být považována za plochu, kterou „lze využívat“.

34 Jak uvádí generální advokát v bodě 51 svého stanoviska, jelikož podmínka období nejméně sedmi měsíců v kalendářním roce byla splněna, nemůže mít dočasné nevyužívání dotčené plochy z důvodu, jako je krátkodobé zaplavení, vliv na výlučné určení této plochy ke krmení zvířat, která jsou na ní chovaná. Jak rovněž správně tvrdí Schouten, částečné zaplavení ploch po dobu několika dnů referenčního období nemá nutně vliv na jejich určení jakožto krmné plochy.

35 Je mimoto namístě uvést, že znění ustanovení dotčených v původním řízení nezmiňují, že se na krmné ploše musejí v relevantním období nepřetržitě nacházet zvířata. Právě riziko klimatických výkyvů, jako jsou záplavy, mráz nebo sníh, které způsobují dočasnou nepřístupnost ploch, mohlo vést zákonodárce Společenství k tomu, aby nevyžadoval nepřetržité období využívání.

36 V projednávaném případě je nesporné, že sporné plochy byly zaplavené několik dnů. Taková dočasné zaplavení, které způsobilo nevyužívání zmíněných ploch, nebrání v zásadě splnění podmínky délky období vyžadované v čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení č. 3887/92.

37 V tomto ohledu přísluší předkládajícímu soudu ověřit, zda přes toto krátké nevyužívání ploch dotčených v původním řízení mohly být tyto plochy skutečně využívány ke krmení zvířat během období nejméně sedmi měsíců v kalendářním roce, které začíná dnem stanoveným vnitrostátní právní úpravou, jenž spadá mezi 1. leden a 31. březen.

38 S ohledem na výše uvedené je třeba na první a třetí otázku odpovědět tak, že čl. 12 odst. 2 písm. b) nařízení č. 1254/1999 a čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení č. 3887/92 mají být vykládány v tom smyslu, že pozemek vykázaný jako krmná plocha může být kvalifikován jako pozemek, který „lze využívat“ jednak, když je určen výlučně ke krmení zvířat, která jsou na něm chovaná po celý kalendářní rok, a jednak, když mohl být skutečně využíván k jejich krmení během období nejméně sedmi měsíců v témže kalendářním roce, které začíná dnem stanoveným vnitrostátní právní úpravou, jenž spadá mezi 1. leden a 31. březen, a to i když se na zmíněném pozemku tato zvířata nenacházejí nepřetržitě, zejména z důvodu jeho dočasného zaplavení.

Ke druhé otázce

39 S ohledem na odpověď na první a třetí otázku není namístě odpovídat na druhou otázku.

K nákladům řízení

40 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:

Článek 12 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem a čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení Komise (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství, mají být vykládány v tom smyslu, že pozemek vykázaný jako krmná plocha může být kvalifikován jako pozemek, který „lze využívat“ jednak, když je určen výlučně ke krmení zvířat, která jsou na něm chovaná po celý kalendářní rok, a jednak, když mohl být skutečně využíván k jejich krmení během období nejméně sedmi měsíců v témže kalendářním roce, které začíná dnem stanoveným vnitrostátní právní úpravou, jenž spadá mezi 1. leden a 31. březen, a to i když se na zmíněném pozemku tato zvířata nenacházejí nepřetržitě, zejména z důvodu jeho dočasného zaplavení.

Podpisy.

* Jednací jazyk: nizozemština.