|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví
|
|
_____________
|
|
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku
a přezkum
[COM(2021) 554 final]
|
|
|
|
NAT/836
|
|
|
|
Zpravodaj: Anastasis YIAPANIS
|
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
Evropský parlament, 13/09/2021
Rada, 17/09/2021
|
|
Právní základ
|
článek 304 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Odpovědná sekce
|
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
|
|
Přijato v sekci
|
25/11/2021
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
08/12/2021
|
|
Plenární zasedání č.
|
565
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
145/1/3
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV se velmi angažuje v boji proti změně klimatu a rozhodně souhlasí s tím, že je třeba zavést účinná a okamžitá opatření. Je zapotřebí společného úsilí veřejných i soukromých subjektů, aby bylo zajištěno aktivní zapojení, podpora a vlastní odpovědnost občanů a místních komunit, a s cílem generovat další finanční prostředky na podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.
1.2Evropu zasáhly nebývalé lesní požáry a záplavy, které se časově kryly s obdobím rekordního sucha a veder. Inteligentní a udržitelné vodní hospodářství může výrazně zlepšit schopnost EU zmírňovat požáry a bojovat proti nim a může posílit odolnost vůči intenzivním srážkám, záplavám a suchu.
1.3Změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti jsou provázané a je třeba je řešit společně. Je třeba řešit úbytek přírodních stanovišť, znečištění, nadměrnou těžbu a šíření invazivních druhů, aby tak bylo zajištěno zachování přírodních ekosystémů a naplnění zásadní sociální a ekonomické úlohy odvětví využívajících půdu.
1.4Členské státy by měly navrhnout legislativní rámce, které budou zemědělce a správce lesů motivovat k tomu, aby zaváděli nové udržitelné obchodní modely, jež by podporovaly biologickou rozmanitost, uplatňovaly pravidla oběhového hospodářství a vytvářely udržitelné postupy při výrobě biomasy. EHSV vyzývá ke zřízení vnitrostátních programů obnovy vysoce kvalitních mokřadů a domnívá se, že emise z mokřadů by měly být započítávány co nejdříve, nikoli až od roku 2026.
1.5Jelikož je zmírňování změny klimatu celosvětovou výzvou, EHSV se domnívá, že úsilí EU musí být doplněno cílenými účinnými diskusemi se zúčastněnými stranami mimo EU o okamžitém globálním zapojení, spravedlivém sdílení zátěže a spravedlivé hospodářské soutěži.
1.6EHSV vyzývá k široké propagaci a podpoře udržitelných zemědělských postupů, jako je střídání plodin, opětovné využívání organického odpadu, přesné zemědělství, permakultura atd. Půdu je třeba ve všech členských státech pečlivě obhospodařovat, při zajištění správné rovnováhy mezi konkurenceschopností a udržitelností a poskytnutí potřebných možností financování. EHSV vítá záměr Komise navrhnout regulační rámec pro pohlcování uhlíku v zemědělském odvětví.
1.7Bioenergie na bázi dřeva i další druhy bioenergie hrají velmi důležitou úlohu, avšak měly by být využívány pouze tehdy, je-li biomasa vyráběna udržitelným způsobem. Dovoz biomasy však přináší specifická související rizika, na která se legislativní rámec EU nevztahuje. Obchodní politika EU by měla pomáhat předcházet dovozu biomasy, který vede k odlesňování v zemích původu.
1.8EHSV oceňuje návrh Komise provést v roce 2025 komplexní přezkum údajů z národních inventur, protože analýza údajů je založena především na národních soupisech lesů, které nejsou vzájemně propojeny a někdy jsou neúplné nebo nepřesné.
1.9Aby byl zajištěn přístup k nejnovějším dostupným technologiím a k digitálním dovednostem posilujícím udržitelnost, jsou zapotřebí programy zaměřené na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pro podnikatele i pracovníky. Sociální partneři a příslušné organizace občanské společnosti musí hrát důležitou úlohu a musí být zapojeni do fáze plánování i provádění balíčku Fit for 55.
1.10Je nutná podpora projektů výzkumu a vývoje pro udržitelné zemědělství a produkci dřevní biomasy. EHSV požaduje podpůrný legislativní rámec, který bude ušit na míru malým a středním podnikům, a žádá členské státy, aby zvážily vytvoření daňových pobídek k usnadnění transformace.
1.11A konečně je EHSV znepokojen tím, že není plně brán v úvahu sociální rozměr provádění směrnice o biologické rozmanitosti. Zvláštní pozornost je třeba věnovat regionům, průmyslovým odvětvím, pracovníkům a občanům, kteří budou čelit největším výzvám.
2.Souvislosti a úvod
2.1Plán dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 přijatý v září roku 2020 stanoví nové a ambicióznější cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti úrovním z roku 1990, zatímco předchozí dohoda hovořila o čistém snížení alespoň o 40 %. Balíček Fit for 55 zveřejněný v červenci 2021 předkládá 13 legislativních návrhů, jejichž cílem je revize stávajících právních předpisů v oblasti klimatu, včetně nařízení LULUCF z roku 2018, a zajištění spravedlivé, konkurenceschopné a účinné ekologické transformace do roku 2030 a dále.
2.2Půda dodává společnosti potraviny a krmiva, ale také suroviny pro biohospodářství (vláknina a dřevo na papír, textilie, stavební materiály a biopaliva); poskytuje stanoviště pro biologickou rozmanitost a má důležitou schopnost pohlcovat uhlík z atmosféry. Zemědělské a lesnické činnosti zároveň vytvářejí emise skleníkových plynů. Oblast působnosti nařízení LULUCF byla rozšířena z využívání půdy k lesnímu hospodaření na veškerá využití půdy (včetně zemědělství, počínaje rokem 2031) a stanoví přísné závazky pro všechny členské státy s cílem dodržovat pravidlo „nulového pasivního zůstatku“. Toho by mělo být dosaženo zahájením legislativních opatření v tomto odvětví, která by zajistila, že započítávané emise z využívání půdy budou zcela kompenzovány ekvivalentním započítávaným pohlcením CO2 z atmosféry. Nařízení rovněž navrhuje nový proces řízení na úrovni EU, jehož cílem je zpřesnit sledování výpočtů emisí a pohlcení v členských státech.
2.3V zásadě musí členské státy zajistit, aby úroveň emisí z odvětví LULUCF nepřekročila v období 2021–2025 úroveň pohlcování, dosáhnout celkového čistého pohlcení nejméně 310 milionů tun CO2 do roku 2030, do roku 2035 dosáhnout klimatické neutrality pro všechna odvětví půdy a poté se dostat do záporných hodnot.
2.4Členské státy však budou povinny předložit integrované plány zmírňování pro všechna odvětví půdy. Doporučuje se rovněž, aby pro účely monitorování využívaly pokročilé digitální technologie, včetně dálkového průzkumu, které jsou k dispozici prostřednictvím programu Copernicus (celoplošné satelitní snímky s vysokým rozlišením), a údaje shromážděné v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Návrh nařízení navíc zavádí příležitost pro transakční proces mezi členskými státy a motivuje je, aby usilovaly o zvýšené pohlcování CO2 i nad rámec svých požadovaných cílů.
2.5Odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) může přispět ke zmírnění změny klimatu udržováním a zvyšováním propadů a zásob uhlíku. Komise navrhuje politiky, které mají správcům lesů pomoci zajistit větší přínosy pro klima při výrobě výrobků ze dřeva a motivovat zemědělce, aby usilovali o ekologicky šetrné a udržitelné zemědělské postupy.
3.Obecné připomínky
3.1Evropská občanská společnost se velmi angažuje v boji proti změně klimatu a rozhodně souhlasí s tím, že je třeba zavést účinná a okamžitá opatření. EHSV je přesvědčen, že je zapotřebí společného úsilí veřejných i soukromých subjektů, aby se zvýšilo obecné povědomí o tom, že nyní je naléhavě nutné jednat, zajistit aktivní zapojení a vlastní odpovědnost občanů a místních komunit a generovat další finanční prostředky na podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. EU již nemůže ztrácet čas zdlouhavými diskusemi.
3.2Odvětví LULUCF o pětinu snížilo své čisté pohlcení CO2, a to především kvůli zvýšené těžbě dřeva a nedostatku pobídek. Evropu kromě toho zasáhly nebývalé lesní požáry a záplavy, které se časově kryly s obdobím rekordního sucha a veder. Lesy jsou také obzvláště náchylné na přemnožení hmyzu a stav mokřadů se neustále zhoršuje. I když lze dosáhnout významného nárůstu propadů v oblasti půdy za relativně nízké náklady, je třeba zintenzivnit opatření v rámci všech způsobů využití půdy, včetně lepší správy lesů a orné půdy a zalesňování.
3.3EHSV zdůrazňuje, že existují různé způsoby, jak zvýšit ukládání uhlíku, mimo jiné díky územnímu plánování, obnově lesů a obnově přírodních ekosystémů. Změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti jsou provázané a je třeba je řešit společně. Je třeba řešit úbytek přírodních stanovišť, znečištění, nadměrnou těžbu a šíření invazivních druhů, aby tak bylo zajištěno zachování přírodních ekosystémů a naplnění zásadní sociální a ekonomické úlohy odvětví využívajících půdu.
3.4Členské státy by měly vytvořit národní strategie pro zachování a opětovné zavodňování vysoce kvalitních rašelinišť, neboť ta představují důležitou příležitost k ochraně a zvýšení zásob uhlíku v organických půdách a zajišťují obnovu biologické rozmanitosti. EHSV proto navrhuje, aby jedním z nejdůležitějších cílů byla obnova vysoce kvalitních rašelinišť (s využitím obhospodařování mokřadních stanovišť) a mokřadů, a domnívá se, že emise z mokřadů by měly být započítány co nejdříve, nikoli až od roku 2026, jak navrhuje Evropská komise.
3.5Výzkum ukazuje, že rozsáhlé požáry přispívají k čistým emisím uhlíku po celá desetiletí a brání opětovnému růstu vegetace. Hospodaření s vodou, zejména zadržování vody v půdě a skladování vody v nádržích, může výrazně zlepšit schopnost zmírňovat požáry a bojovat s nimi. Současně zvyšuje odolnost proti intenzivním srážkám, záplavám a suchu. EHSV proto doporučuje, aby Komise stimulovala členské státy ke zlepšování vodohospodářských politik s cílem zvýšit produktivitu zemědělství a kapacitu pro ukládání uhlíku, a podporovala je při tom.
3.6Zemědělce a správce lesů je třeba motivovat, aby prosazovali nové udržitelné obchodní modely, které by podporovaly biologickou rozmanitost a uplatňovaly pravidla oběhového hospodářství. EHSV již vyzval k vytvoření komplexního a spravedlivého legislativního rámce, který „umožní vlastníkům a uživatelům pozemků provádět účinná opatření LULUCF tak, aby byla hospodářsky smysluplná, a ne aby je pouze zatěžovala“. Nyní je na každém členském státě, aby tyto důležité motivační rámce navrhl podle své konkrétní situace. EHSV již vybídl jednotlivé členské státy, „aby pro odvětví LULUCF vytvořily za účasti občanské společnosti na celostátní, regionální i místní úrovni cestou zdola nahoru ambiciózní vnitrostátní politiky“.
3.7Je třeba pokračovat v diskusích o tom, jak by měly být lesy obhospodařovány a jaké části stromů lze využívat k výrobě energie. Přestože návrh Evropské komise na revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie zakazuje těžbu biomasy z primárních lesů a zavádí omezení pro spalování určitých druhů dřeva, neuznává současné osvědčené postupy, v nichž se různé druhy stromů a různé části stromů používají k účelu, ke kterému se nejlépe hodí, a vytvářejí tak optimální celkovou přidanou hodnotu bez plýtvání přírodními zdroji. EHSV požaduje, aby ve všech členských státech existovaly vnitrostátní legislativní rámce, které by podporovaly a stimulovaly používání udržitelných postupů při výrobě biomasy.
3.8Rozvíjení dovedností, znalostí a podpory na úrovni zemědělců a správců lesů může navíc posílit zavádění nových udržitelných postupů a průlomových technologií (např. přesného zemědělství, řízených přejezdů po pozemcích, řádné likvidace odpadu, používání chemických pesticidů v menší míře nebo vůbec, zachování genetické rozmanitosti, pokud jde o půdu, atd.). EHSV vítá záměr Komise navrhnout regulační rámec pro pohlcování uhlíku v zemědělském odvětví.
3.9K zajištění rychlého a účinného řešení změny klimatu je zapotřebí opatření koordinovaných na globální úrovni. Jak naznačuje zpráva IPCC z roku 2021, je k dispozici vědecký důkaz o tom, že časté katastrofy, k nimž v poslední době v Evropě dochází, jednoznačně souvisejí s teplejším klimatem a se zvýšenými emisemi skleníkových plynů. Kromě toho zpráva uvádí, že lidský vliv ohřívá klima rychlostí, která je za posledních nejméně 2 000 let bezprecedentní. EHSV se proto domnívá, že úsilí EU musí být doplněno cílenými, účinnými kroky na mezinárodní úrovni s cílem zajistit globální zapojení, spravedlivé sdílení zátěže a spravedlivou hospodářskou soutěž.
4.Konkrétní připomínky
4.1Legislativní balíček Fit for 55 představuje vynikající a ambiciózní krok a znovu dokazuje, že EU je průkopníkem v boji proti změně klimatu. Je to také vynikající téma do diskuse před 26. konferencí OSN o změně klimatu v Glasgow, kdy by se EU měla pokusit přesvědčit zbytek světa, že podobná opatření naléhavě potřebuje. EHSV zdůrazňuje, že koordinovaná celosvětová reakce je jediným účinným způsobem, jak řešit změnu klimatu, a že spolupráce s našimi partnery ve skupinách G7 a G20 a v dalších mezinárodních orgánech je tou správnou cestou.
4.2Ztráta zemědělské půdy v důsledku degradace půdy, urbanizace a opouštění půdy je již mnoho let složitým problémem ve všech členských státech. Územní plánování má zásadní význam pro udržitelný rozvoj EU; EHSV vyzývá k tomu, aby byl kladen zvláštní důraz na účinné využívání přírodních zdrojů, a to zejména z toho důvodu, že s rostoucím počtem obyvatel se půdy začíná nedostávat. EHSV již navrhl soudržný rámec EU, který bude chránit zemědělskou půdu.
4.3Aby se zvýšila produktivita a ukládání uhlíku v rámci zemědělského odvětví, vyzývá EHSV k široké propagaci a podpoře udržitelných zemědělských postupů, jako je střídání plodin, opětovné využívání organického odpadu, přesné zemědělství atd. Zemědělcům by rovněž měly být poskytnuty nezbytné možnosti financování a aktualizované informace o osvědčených zemědělských postupech a možnostech zlepšování kvality půdy. Nakonec je třeba ve všech členských státech pečlivě hospodařit s půdou a zajistit správnou rovnováhu mezi konkurenceschopností a udržitelností.
4.4V březnu 2021 zveřejnila Evropská komise akční plán pro podporu ekologické produkce, který má členským státům pomoci dosáhnout toho, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno ekologickým způsobem. EHSV poukazuje na význam rozšíření ekologického zemědělství, což by pro zemědělství znamenalo obrovský skok, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů a zachování biologické rozmanitosti. EHSV rovněž zdůrazňuje další možnosti, jak snížit riziko záboru půdy, mezi něž patří agroekologie, agrolesnictví, permakultura, bezorebné zemědělství atd.
4.5Čísla ukazují, že spalování biomasy se od roku 2000 zdvojnásobilo a polovina veškerého vytěženého dřeva se spaluje na výrobu energie. EHSV se domnívá, že tento nepříznivý tlak na lesy vedl k nedávnému poklesu ukládání uhlíku, a domnívá se, že i když bioenergie na bázi dřeva další druhy bioenergie plní velmi důležitou úlohu, měly by být využívány pouze tehdy, je-li biomasa vyráběna udržitelným způsobem. Kromě toho již EHSV zmínil, že „aby se předešlo oslabení ekologické vyváženosti, neměly by být emise z fosilních paliv z jiných odvětví pohlcovány lesními propady způsobem, který by omezil dostupnost dřeva pro účely biohospodářství“.
4.6EHSV zdůrazňuje, že dovoz biomasy přináší specifická související rizika, na která se nařízení EU nevztahuje. K zajištění rovných podmínek na jednotném trhu jsou proto zapotřebí široké mezinárodní dohody, zatímco obchodní politika EU by měla pomáhat předcházet dovozu biomasy, který vede k odlesňování v zemích původu.
4.7Členské státy mohou ze započítávání vyloučit emise způsobené extrémními přírodními událostmi, jako jsou bouře, požáry nebo přemnožení hmyzu. Je naléhavě zapotřebí zlepšit monitorování přírodních škodlivých činitelů v lesích, aby se zajistilo správné a účinné uplatňování ustanovení o přírodních škodlivých činitelích, což je technicky náročné, ale nesmírně důležité. Oznamovací povinnosti se v případě všech členských států musí řídit standardizovaným protokolem, který by zajistil účinné shromažďování a výklad údajů a účinné provádění a plánování politik.
4.8Analýza údajů je založena především na národních soupisech lesů v jednotlivých členských státech, které nejsou vzájemně propojeny a někdy jsou neúplné nebo nepřesné. Kromě toho se národní soupisy lesů nepořizují ve všech členských státech často. EHSV oceňuje návrh Komise provést v roce 2025 komplexní posouzení údajů z národních soupisů za účelem stanovení přesných cílů na období 2026–2030.
4.9Je nutná podpora výzkumu a vývoje pro udržitelnější produkci dřevní biomasy. EHSV již poukázal na to, že „na podporu těchto odvětví je zapotřebí intenzivního výzkumu a inovací, ale také poskytování finanční odměny v případě prokazatelného pohlcování uhlíku“. EHSV se rovněž domnívá, že by každý členský stát měl navrhnout zvláštní systém daňových pobídek, který by usnadnil transformaci, a doporučuje plně využít dostupného financování v rámci SZP.
4.10Aby byl zajištěn přístup k nejnovějším dostupným technologiím a k digitálním dovednostem posilujícím udržitelnost, jsou rovněž zapotřebí programy zaměřené na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pro podnikatele i pracovníky. Program Zelené dohody pro Evropu může uspět pouze tehdy, bude-li doprovázen programy vzdělávání a odborné přípravy, které mohou posílit dovednosti evropských pracovníků a zároveň zajistit konkurenceschopnost a sociální spravedlnost. EHSV proto žádá, aby byli do fáze plánování a provádění balíčku v plné míře zapojeni sociální partneři a příslušné organizace občanské společnosti.
4.11EHSV se domnívá, že malé a střední podniky potřebují podpůrný legislativní rámec, který jim bude ušit na míru a jenž by jim pomohl inovovat, rozšiřovat se a udržitelně růst. Vzhledem k tomu, že existuje více možností financování přizpůsobování se změně klimatu, EHSV opakovaně požaduje „větší jasnost, pokud jde o jednotlivé možnosti, a zavedení uživatelsky vstřícných postupů, aby byl v praxi zajištěn včasný přístup subjektů k financování“.
4.12V neposlední řadě se EHSV obává, že není zohledňován sociální rozměr provádění Zelené dohody pro Evropu (prostřednictvím legislativního balíčku Fit for 55) a že nejvíce bude postižena veřejnost, protože bude muset vyměnit své automobily, zaplatí více za vytápění svých domovů, zaplatí více za nejlevnější prázdninové lety atd. EHSV proto vyjadřuje skutečné znepokojení nad vyššími účty, které budou muset domácnosti platit po zavedení balíčku Fit for 55. Je rovněž rozhodně přesvědčen, že během této transformace musí být věnována zvláštní pozornost regionům, průmyslovým odvětvím a pracovníkům, kteří budou vystaveni největším výzvám, a že transformace musí být „proveden[a] prostřednictvím konkurenceschopného, sociálně spravedlivého a mnohostranného přístupu a že k dosažení úplného zapojení občanské společnosti, včetně všech občanů, podniků a organizací, a plného přijetí z jejich strany musí být zavedeny vhodné nástroje“.
V Bruselu dne 8. prosince 2021
Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________