SOC/841
Hlavní směry politik zaměstnanosti
STANOVISKO
sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Návrh rozhodnutí Rady
o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
(COM(2025) 230 final – 2025/0154 (NLE))
Zpravodajka: Marija MINČEVA
|
Poradkyně
|
Anna KWIATKIEWICZ (poradkyně zpravodajky, skupina I)
|
|
|
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
17/6/2025
|
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
Rada, 4/6/2025
|
|
Právní základ
|
čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Odpovědná sekce
|
Zaměstnanost, sociální věci, občanství
|
|
Přijato v sekci
|
3/9/2025
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
94/5/1
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
D/M/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV podporuje obnovení hlavních směrů politik zaměstnanosti v roce 2025 v rámci jarního balíčku evropského semestru. Tyto hlavní směry slouží jako základ návrhů doporučení Komise pro jednotlivé země v příslušných oblastech.
1.2EHSV je přesvědčen, že nové prvky v bodech odůvodnění zavedené v roce 2025 náležitě odrážejí změny a výzvy, které ovlivňují hospodářský rozvoj a trhy práce.
1.3EHSV také kladně hodnotí začlenění odkazu na vnitrostátní cíle pro rok 2030 do hlavních cílů stanovených v Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv. Umožní to řádné sledování a vyhodnocování přijatých opatření a dalšího úsilí potřebného k udržení správného směru.
1.4Je potěšující, že se daří plnit hlavní cíl v oblasti zaměstnanosti pro rok 2030. Je třeba poznamenat, že míra zaměstnanosti vzrostla více v odvětvích, která se potýkají s relativně velkým nedostatkem pracovních sil. Současně přetrvává poměrně vysoká míra ekonomické neaktivity u nedostatečně zastoupených skupin (ženy, mládež, starší osoby, osoby s nízkou až střední kvalifikací, osoby se zdravotním postižením a migranti). To vyžaduje zvýšené úsilí na vnitrostátní úrovni, do něhož budou řádně zapojeni sociální partneři a příslušné organizace občanské společnosti.
1.5Vzhledem k tomu, že trvale nízká produktivita práce má negativní dopad na konkurenceschopnost, hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a životní úroveň, je naléhavě nutné, aby členské státy tento trend zvrátily a upřednostnily opatření, která umožní vytvořit pro podniky příznivé podmínky pro investice do digitalizace a robotizace, nových technologií, výzkumu a inovací a získávání a prohlubování dovedností pracovníků. Důležitým nástrojem ke zvýšení produktivity práce a dosažení správné rovnováhy při stanovování mezd z hlediska spravedlnosti a schopnosti mezd reagovat na vývoj produktivity, jsou i nadále dobře fungující systémy kolektivního vyjednávání.
1.6EHSV je znepokojen tím, že většina členských států stále nedosahuje svých vnitrostátních cílů v oblasti vzdělávání dospělých, jichž má dosáhnout do roku 2030. Současně upozorňuje, že nezahrnutí různých druhů neformálního vzdělávání do příslušných údajů plně neodráží realitu prováděných vzdělávacích aktivit. Členské státy by měly být vybízeny k přijetí účinných celostátních řešení, pokud jde o právo na odbornou přípravu a celoživotní učení, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv, s cílem odstranit překážky a nedostatek motivace k získávání a prohlubování dovedností.
1.7Kvalitní a inkluzivní vzdělávání na všech úrovních a kvalifikovaná pracovní síla jsou zásadními předpoklady konkurenceschopnosti a lepší životní úrovně v EU. Je třeba podniknout rozhodné kroky ke zlepšení úrovně základních dovedností a k tomu, aby se odborné vzdělávání a příprava (OVP) staly atraktivními, inkluzivními a inovativními a aby vycházely z potřeb. EU potřebuje účinné prostředky k rozvoji a přilákání talentů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) a umělé inteligence. Gramotnost v oblasti umělé inteligence by měla být uznána za jednu z klíčových kompetencí a začleněna do širších strategií celoživotního učení.
1.8Pokrok v integraci nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce bohužel není dostatečný. Vzhledem k tomu, že velký počet ekonomicky neaktivních osob se může negativně odrazit na hospodářském růstu a sociální soudržnosti, je důležité klást na tyto skupiny zvláštní důraz, mimo jiné na osoby žijící ve venkovských a řídce osídlených oblastech, a rovněž přijímat opatření ke zlepšení zaměstnatelnosti osob nacházejících se mimo trh práce, zejména osob s nízkou kvalifikací.
1.9Vzhledem ke zmenšujícím se trhům práce a rekordně nízké míře nezaměstnanosti EHSV podporuje činnost mnoha veřejných služeb zaměstnanosti, které se snaží klást zvláštní důraz na aktivační opatření a větší důraz na dovednosti a na podporu pracovníků, kteří přecházejí na jiné pracovní místo, s cílem podpořit ekologickou a digitální transformaci. EHSV zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na mladé lidi a usnadnit jim přechod ze školy do zaměstnání.
1.10EHSV se znepokojením konstatuje, že navzdory některým pozitivním změnám se pokrok při plnění vnitrostátních cílů v oblasti snižování chudoby do roku 2030 v jednotlivých členských státech značně liší a že k dosažení cíle EU bude v průběhu zbývající části desetiletí zapotřebí výrazné zrychlení. Také dětská chudoba je stále znepokojivě vysoká. EHSV je přesvědčen, že klíčovým faktorem v boji proti chudobě jsou strategie zvyšování produktivity a vytváření pracovních míst, ale i účinná opatření ke snížení chudoby pracujících, podporovaná systémy sociální ochrany, podle konkrétních vnitrostátních podmínek. K dosažení změny je nutné pravidelné hodnocení opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby jejich revize.
1.11EHSV zdůrazňuje, že navzdory geopolitickým výzvám a novým politickým cílům souvisejícím s připraveností, bezpečností a obranou musí být prioritou politického programu EU i nadále politika soudržnosti, která by měla být náležitě financována prostřednictvím do víceletého finančního rámce.
1.12EHSV připomíná, že zásadní význam má i nadále úloha sociálních partnerů při utváření a provádění reforem trhu práce, včetně mechanismů stanovování mezd, v souladu s vnitrostátními postupy sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání. Členské státy by rovněž měly využívat odborné znalosti organizací občanské společnosti, které působí v oblasti integrace na trhu práce a sociálního začleňování.
2.Obecné připomínky
2.1Hlavní směry politik zaměstnanosti i nadále významně přispívají ke koordinaci a reformování vnitrostátních trhů práce v rámci evropského semestru, jak je stanoveno v čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti Unie a jejích členských států by se měly vzájemně podporovat, aby se zvýšila konkurenceschopnost a produktivita a zlepšily se pracovní podmínky, a měly by prosazovat vzestupnou socioekonomickou konvergenci, která může vést k lepší kvalitě života.
2.2EHSV podporuje obnovení hlavních směrů politik zaměstnanosti v roce 2025, které následuje po jejich úplné aktualizaci v roce 2024. V rámci této revize byly doplněny odkazy na vnitrostátní cíle stanovené pro rok 2030, což usnadní monitorování provádění Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv, který stanoví hlavní cíle EU. Byl položen větší důraz na důsledky technologického pokroku a umělé inteligence. Dále bylo zdůrazněno, že je důležité řešit nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků, v neposlední řadě prostřednictvím legální migrace s cílem přilákat talenty a kvalifikované pracovníky ze zemí mimo EU. EHSV se domnívá, že tento přístup je vhodný, a uvědomuje si, že účinky zavedených reforem se obvykle projeví až po určité době.
2.3EHSV se ztotožňuje s pozměňovacími návrhy předloženými v roce 2025, jejichž cílem je lépe zohlednit měnící se geopolitickou situaci, včetně nových prvků souvisejících s napětím v obchodní politice, a dále iniciativu unie dovedností, vzestupnou sociální konvergenci po druhém roce provádění Rámce sociální konvergence a zvláštní důraz na konkurenceschopnost.
2.4EHSV konstatuje, že geopolitické napětí vytváří ekonomickou a sociální nejistotu. Do víceletého finančního rámce musí být náležitě začleněna politika soudržnosti, mimo jiné pokud jde o plnění nových politických cílů týkajících se připravenosti, bezpečnosti a obrany.
2.5Evropský semestr je nyní také v souladu s Kompasem konkurenceschopnosti, který, jak je uvedeno v návrhu Komise, poskytuje rámec pro posílení konkurenceschopnosti odstraněním rozdílů v inovacích, dekarbonizací našeho hospodářství, snížením nadměrné závislosti, zvýšením bezpečnosti a definováním horizontálních faktorů, které zahrnují dovednosti, kvalitní pracovní místa a sociální spravedlnost. Spolu s Rámcem sociální konvergence to přispěje k vytvoření inkluzivnějších trhů práce.
2.6EHSV bere na vědomí, že hlavní směry jsou v souladu s novým rámcem správy ekonomických záležitostí Unie, který vstoupil v platnost dne 30. dubna 2024. Zdůrazňuje, že omezené dostupné zdroje je třeba využívat tak, aby měly co největší dopad na cílové skupiny a podporovaly inkluzivní trhy práce, přičemž je třeba zohlednit také vnitrostátní cíle stanovené pro rok 2030. Je nutné nalézt rovnováhu mezi potřebou fiskální kázně a zajištěním nezbytných investic do sociální politiky jednotlivých členských států.
2.7Je třeba pečlivě zvažovat a náležitě koncipovat reformy trhu práce, co nichž musí být efektivně zapojeni sociální partneři a samostatně také příslušné organizace občanské společnosti, které působí v oblasti integrace na trhu práce a sociálního začleňování.
3.Konkrétní připomínky
3.1Hlavní směr 5: Podpora poptávky po pracovní síle
3.1.1EHSV s potěšením konstatuje, že navzdory hospodářskému zpomalení byl růst zaměstnanosti v letech 2023–2024 a v roce 2025 solidní a že EU je i nadále na dobré cestě ke splnění svého hlavního cíle v oblasti míry zaměstnanosti do roku 2030. Růst zaměstnanosti byl však výraznější v odvětvích, která se potýkají s relativně velkým nedostatkem pracovních sil, a EU nadále čelí relativně velké míře ekonomické neaktivity (zejména u osob se zdravotním postižením
) a nezaměstnanosti žen a mladých lidí, které jsou trvalým problémem. EHSV rovněž konstatuje, že mnoho pracovníků v celé EU se z mnoha příčin stále potýká s nejistotou zaměstnání a s nízkou mzdou.
3.1.2Hlavní příčinou tohoto nedostatku a poptávky po kvalifikovaných pracovnících jsou demografické trendy, technologický rozvoj a souběžná transformace. Nedostatek kvalifikované pracovní síly má dopad na všechna odvětví, malé i velké podniky, a způsobuje omezení hospodářských činností, růstu a sociálního pokroku.
3.1.3Ve většině členských států nyní růst zaměstnanosti ovlivňuje růst HDP více než produktivita. EHSV souhlasí s tím, že trvale nízká produktivita práce má negativní dopad na konkurenceschopnost, hospodářský růst, tvorbu pracovních míst
a životní úroveň. Vzhledem ke klesajícímu počtu obyvatel mohou prostředky ke zvýšení produktivity zahrnovat investice do digitalizace a robotizace, nových technologií, výzkumu a inovací, vzdělávání a odborné přípravy. Větší investice do vzdělávání a dovedností jsou účinným nástrojem ke zvyšování příjmů a vytváření kvalitních pracovních míst a také silným preventivním opatřením proti vyloučení, marginalizaci a nerovnosti.
3.1.4Vzhledem k tomu, že samostatná výdělečná činnost má od roku 2022 klesající tendenci, přičemž existují rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a odvětvími, EHSV zdůrazňuje, že je třeba podporovat skutečnou a dobrovolně zvolenou samostatnou výdělečnou činnost. Kromě toho by měl být na všech úrovních vzdělávání kladen větší důraz na podnikatelské dovednosti a na zvyšování finanční gramotnosti, aby se podpořily příjmové možnosti, produktivita, ale i profesní rozvoj.
3.2Hlavní směr 6: Zlepšení nabídky práce a přístupu k zaměstnání a celoživotnímu získávání dovedností a kompetencí
3.2.1EHSV se znepokojením konstatuje, že většina členských států stále nedosahuje svých vnitrostátních cílů v oblasti vzdělávání dospělých vytyčených do roku 2030. Tyto údaje však vycházejí z šetření o vzdělávání dospělých, které do údajů nezahrnuje čtyři typy neformálních vzdělávacích aktivit: kurzy, workshopy či semináře, vedenou odbornou přípravu na pracovišti (plánované období vzdělávání, výuky nebo školení přímo na pracovišti, organizované zaměstnavatelem za pomoci lektora) a soukromé lekce. Údaje tedy plně neodrážejí realitu prováděných vzdělávacích aktivit. Členské státy se musí po konzultaci se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti zapojit do přijímání účinných celostátních řešení, pokud jde o právo na odbornou přípravu a celoživotní učení, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv, a v případě, že je to v daném vnitrostátním kontextu relevantní, řešit překážky a nedostatek motivace k získávání a prohlubování dovedností.
3.2.2EHSV podporuje ambice unie dovedností a zdůrazňuje strategický význam kvalitního a inkluzivního vzdělávání a kvalifikované pracovní síly jako klíčového prvku pro konkurenceschopnost a lepší pracovní podmínky EU.
3.2.3Zásadní význam mají základní dovednosti. Špatný prospěch na základních školách, který je ve většině členských států stále častější, brání pokroku v odborném vzdělávání a přípravě, vysokoškolském vzdělávání a vzdělávání dospělých. Programy odborného vzdělávání často zaostávají za měnícími se požadavky na dovednosti. Je třeba usilovat o zlepšení pověsti odborného vzdělávání a přípravy, aby bylo atraktivnější, inkluzivnější a inovativnější, a to i pro osoby se zdravotním postižením, s ohledem na jejich potřeby.
3.2.4EHSV konstatuje, že pokrok v oblasti předškolního vzdělávání a péče byl v uplynulém desetiletí pomalý a mezi jednotlivými členskými státy existují výrazné rozdíly. Pozitivní je, že v celé EU klesá počet osob, které předčasně ukončují vzdělávání a odbornou přípravu, i když to stále zůstává problémem, zejména u mladých mužů. Řešení tohoto problému může mít pozitivní dopad na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, genderovou rovnost a rozvoj dětí, a tím zlepšit účast žen na trhu práce a jejich pracovní příležitosti.
3.2.5V zájmu utváření budoucnosti evropské ekonomiky a překonání rozdílů v produktivitě a inovacích je nutná vyšší úroveň ambicí při rozvoji talentů světové úrovně v oblasti STEM a umělé inteligence. Gramotnost v oblasti umělé inteligence by měla být uznána za jednu z klíčových kompetencí a začleněna do širších strategií celoživotního učení. Důležité je vzdělávání a odborná příprava, podpora inkluzivity a přilákání nedostatečně zastoupených skupin, zejména žen.
3.2.6EHSV opakuje, že chce-li se Evropa stát atraktivnější pro talenty z celého světa, musí zjednodušit administrativní postupy, zjednodušit vízový režim a zrychlit postupy pro kvalifikované migranty ve strategických odvětvích, přičemž musí zajistit, aby měli rovný a spravedlivý přístup na trh práce EU a dostalo se jim rovného a spravedlivého zacházení. Zároveň musí mít na zřeteli potenciální související „odliv mozků“ v zemích původu.
3.2.7Bohužel i přes dosažený pokrok zůstávají ženy, mladí lidé, starší osoby, osoby s nízkou až střední kvalifikací, osoby se zdravotním postižením a migranti na trhu práce stále nedostatečně zastoupeni, a to v závislosti na konkrétních podmínkách dané země. EHSV souhlasí s tím, že by se v rámci unie dovedností měl na tyto skupiny klást zvláštní důraz, a to včetně osob žijících ve venkovských a řídce osídlených oblastech. Návrh unie dovedností ohledně komunitního vzdělávání lze rozšířit prostřednictvím komunitních center celoživotního učení, která jsou předmětem výzkumu střediska CEDEFOP.
3.2.8Je nezbytné, aby členské státy přilákaly na trh práce více lidí, protože velký počet ekonomicky neaktivních osob může omezovat hospodářský růst, a tím bránit produktivitě a konkurenceschopnosti. Toho lze dosáhnout prostřednictvím strukturálních opatření, která usnadní začlenění zranitelných skupin pomocí kombinace vhodných vnitrostátních politik, mezi něž patří např. dávky při zaměstnání za účelem zvýšení zaměstnatelnosti osob s nízkou kvalifikací a zajištění většího prohlubování dovedností a změn kvalifikace těchto osob, kombinování příjmů z různých zdrojů, jako je práce na částečný úvazek a přídavky na děti, s cílem podpořit rodiče, aby se rychleji vrátili na trh práce, podpora rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem prostřednictvím pružného uspořádání práce a podpora různých, nicméně předvídatelných smluvních ujednání a zajištění přístupu ke spolehlivým a kvalitním horizontálním faktorům veřejných služeb, jako je doprava a pečovatelské služby, při současném odstraňování diskriminačních postojů a podpoře opatření pro přiměřené úpravy na pracovišti pro osoby se zdravotním postižením.
3.3Hlavní směr 7: Zlepšení fungování trhů práce a účinnosti sociálního dialogu
3.3.1EHSV vítá pokles dlouhodobé nezaměstnanosti v celé EU, zejména v členských státech, kde je tato míra nejvyšší. Účast na aktivních politikách na trhu práce se však v jednotlivých členských státech stále velmi liší. V této souvislosti má i nadále zásadní význam úloha sociálních partnerů při utváření a provádění reforem trhu práce prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání. Sociální partneři hrají klíčovou úlohu při navrhování konkrétních řešení na příslušné úrovni (celostátní/odvětvové/podnikové).
3.3.2EHSV souhlasí s tím, že pro vytváření účinných a inkluzivních politik mohou být klíčové rovněž konzultace s organizacemi občanské společnosti.
3.3.3Vzhledem k nízké míře nezaměstnanosti EHSV vítá úsilí mnoha veřejných služeb zaměstnanosti klást větší důraz na aktivační opatření a více se zaměřit na dovednosti a na podporu pracovníků, kteří přecházejí na jiné pracovní místo, s cílem podpořit ekologickou a digitální transformaci, a vybízí k takovému úsilí i ostatní. EHSV zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na mladé lidi a usnadnit jim přechod ze školy do zaměstnání. Zásadní význam má úplné provedení záruky pro mladé lidi.
3.4Hlavní směr 8: Prosazování rovných příležitostí pro všechny, podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě
3.4.1EHSV plně podporuje úsilí o prosazování rovných příležitostí pro všechny a inkluzivních trhů práce a přilákání většího počtu pracovníků do zaměstnání nebo profesních činností. Inkluzivní trhy práce jsou v současné době ještě důležitější kvůli nedostatku pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků a tlaku na veřejné rozpočty.
3.4.2Navzdory nedávným krizím, které ovlivnily socioekonomickou situaci v EU (krize covid-19, vysoké náklady na energie, inflace a životní náklady), se chudoba snížila. Pokrok při plnění celostátních cílů v oblasti snižování chudoby se však v jednotlivých členských státech značně liší. To platí zejména pro dětskou chudobu, která je sice celkově stabilní, ale navzdory mírnému poklesu v roce 2023 je i nadále znepokojivě vysoká. EHSV je přesvědčen, že klíčovým faktorem v boji proti chudobě jsou strategie zvyšování produktivity a vytváření pracovních míst, ale i účinná opatření ke snížení chudoby pracujících, podporovaná systémy sociální ochrany. K dosažení změny a lepší kvality života je nutné pravidelné hodnocení opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby jejich revize. Klíčovou úlohu v boji proti chudobě hrají sociální partneři a organizace občanské společnosti.
3.4.3EHSV vyjadřuje znepokojení nad tím, že chudoba pracujících v celé EU je vyšší u občanů třetích zemí (22,5 %) a osob narozených mimo EU (18,5 %), u pracovníků s nízkým vzděláním (18,4 %), u zaměstnanců na částečný úvazek (12,6 %) a dočasných pracovníků (12,6 %) a u domácností s nezaopatřenými dětmi (10,0 %). Chudoba pracujících představuje složitou otázku, k níž je zapotřebí přistupovat komplexně. K boji proti chudobě pracujících jsou zapotřebí opatření, jako jsou aktivní politiky na trhu práce, vzdělávání a odborná příprava, podpora vytváření kvalitních pracovních míst, spravedlivé mzdy odpovídající vývoji produktivity a dostupné bydlení. Účinným opatřením je také vytvoření podmínek pro kolektivní vyjednávání.
3.4.4Významnou výzvu pro systémy sociální ochrany a jejich schopnost zajistit přiměřené a fiskálně udržitelné důchodové systémy a dlouhodobou péči představuje demografická situace. V této souvislosti, s ohledem na různé vnitrostátní modely a postupy, má klíčový význam úloha sociálních partnerů a kolektivního vyjednávání, neboť je rozhodující pro posouzení a odsouhlasení doplňkových důchodů jako doplňku k veřejným důchodovým systémům. V tomto ohledu je důležitá finanční gramotnost, aby jednotlivci lépe porozuměli dalším formám doplňkového příjmu na důchod.
3.4.5Je nezbytné řešit strukturální problémy, včetně dostupnosti, cenové přijatelnosti a kvality dlouhodobé péče, které ještě zhoršuje nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků.
V Bruselu dne 3. září 2025.
předsedkyně sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Cinzia DEL RIO