NAT/952
Změna evropského právního rámce pro klima
STANOVISKO
sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality
(COM(2025) 524 final)
|
Kontakt
|
nat@eesc.europa.eu
|
|
Administrátoři
|
Caroline VERHELST, Gaizka MALO
|
|
Datum dokumentu
|
9/9/2025
|
Zpravodaj: Teppo SÄKKINEN
|
Legislativní postup
|
EU Law Tracker
|
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
Evropský parlament, 7/7/2025
Rada, 16/7/2025
|
|
Právní základ
|
čl. 192 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Dokumenty Evropské komise
|
COM(2025) 524 final
|
|
Příslušné cíle udržitelného rozvoje
|
cíl č. 13 – Klimatická opatření
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
|
|
Přijato v sekci
|
8/9/2025
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
51/5/3
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
D/M/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.DOPORUČENÍ
1.1Evropský hospodářský a sociální výbor vítá očekávané pozměněné znění právního rámce pro klima, jehož návrh obsahuje závazný cíl v oblasti klimatu do roku 2040, a to snížení čistých emisí skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990. EHSV znovu potvrzuje svou podporu klimatického cíle snížit do roku 2040 čisté emise o 90 %, neboť to je v souladu s vědeckým poznáním spravedlivého podílu Evropy na úsilí o splnění cíle nepřekročit úroveň oteplení o 1,5 stupně. Evropa je kontinentem, který se otepluje nejrychleji, a proto je v jejím vlastním zájmu přijmout rozhodná globální opatření v oblasti klimatu.
1.2EHSV podporuje přístup, který zvolila Komise, a to zahrnout do článku 1 nařízení, kterým se mění právní rámec pro klima, pokyny pro podpůrné politiky, neboť to odpovídá předchozímu požadavku EHSV na zavedení podpůrných politik, které by zajišťovaly konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví a spravedlivou transformaci, a nákladově efektivní využívání veškerých bezuhlíkových a nízkouhlíkových technologií, což je podle EHSV jediný způsob, jak dosáhnout náročného cíle 90% snížení emisí.
1.3EHSV vyzývá Radu a Parlament, aby se nejpozději do září, resp. do začátku října dohodly na cíli v oblasti klimatu do roku 2040 a na doprovodném vnitrostátně stanoveném příspěvku, a tím maximalizovaly diplomatický vliv Evropy před konferencí COP30 a zabránily dalšímu snižování důvěryhodnosti. Tento časový plán by EU umožnil smysluplně spolupracovat s mezinárodními partnery a dalšími velkými producenty emisí a utvářet globální ambice z pozice lídra.
1.4EHSV se domnívá, že snížení emisí v EU by mělo být hlavní prioritou opatření v oblasti klimatu a mělo by odrážet nejvyšší možnou úroveň ambicí. EHSV uznává, že mezinárodní kredity by mohly zajistit potřebnou flexibilitu pro dosažení cíle pro rok 2040. Jejich použití by mělo být přísně podmíněno vysokou integritou kreditů a založeno na právu EU a kreditovém mechanismu Pařížské dohody, aby se zohlednily oprávněné obavy týkající se integrity a předešlo se tomu, že kredity budou náhradou za vnitrostátní opatření v oblasti klimatu nebo že budou způsobovat sociální či environmentální škody. Kredity by také měly být v souladu s ostatními vnějšími a domácími politikami EU. EHSV doporučuje zřídit celounijní subjekt, který by obstarával, monitoroval a zajišťoval kvalitu kreditů. Mezinárodní kredity by měly být vyloučeny z použití pro splnění požadavků systému obchodování s emisemi (ETS).
1.5EHSV konstatuje, že do časového rámce cíle pro rok 2040 pravděpodobně spadá budoucí rozšíření EU. EHSV žádá Komisi, aby objasnila dopad rozšíření na klimatický cíl pro rok 2040, včetně toho, jak se v případě větší EU vypočte výchozí stav roku 1990 a cíl 90% snížení emisí. EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby prohloubila podporu poskytovanou kandidátským zemím, aby se mohly předem přizpůsobit politice EU v oblasti klimatu a energetiky.
1.6EHSV navrhuje, aby byly upřednostněny mezinárodní kredity vytvořené v kandidátských zemích EU. Vzhledem k tomu, že tyto země jsou pravděpodobně budoucími členskými státy, je pravděpodobné, že související projekty přímo přispějí k dosažení cílů EU v oblasti klimatu. V zájmu zohlednění tohoto potenciálu a časového plánu rozšíření EHSV navrhuje, aby se mezinárodní kredity z kandidátských zemí mohly započítávat do plnění cíle pro rok 2040 již od roku 2031.
1.7EHSV žádá Komisi, aby na podporu tvorby rámce politiky pro rok 2040 předložila souhrnné posouzení dopadů zaměřené na cíl 90% snížení emisí, včetně dopadu využívání mezinárodních kreditů.
1.8Aby bylo možné jít cestou k dosažení klimatických cílů, na které by se zvyšovala evropská konkurenceschopnost a byla zajištěna kvalitní pracovní místa, doporučuje EHSV začlenit do změny právního rámce pro klima vývoz čistých technologií a vytvořit srovnávací přehled ukazatelů v oblasti čistého průmyslu, který by sledoval růst zaměstnanosti, inovací a vývozu v odvětvích pro nulové čisté emise, aby EU mohla provádět testy konkurenceschopnosti a upřednostnily se cesty k dekarbonizaci zaměřené na vývoz.
1.9Změnou klimatu je obzvláště zasaženo evropské zemědělsko-potravinářské odvětví, které je zároveň ohroženo celosvětovou konkurencí s nižšími environmentálními normami. EHSV proto navrhuje, aby bylo potravinové zabezpečení začleněno do změny právního rámce pro klima mezi prvky, které je třeba zohlednit v následných legislativních návrzích. EHSV zdůrazňuje, že zemědělci a vlastníci lesů hrají jedinečnou úlohu jako správci propadů uhlíku prostřednictvím využití půdy. Udržitelné postupy v zemědělství přispívají ke snižování emisí a posilování odolnosti, podporují zachování přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů a mají pozitivní dopad jak na produkci, tak na kvalitu života venkovských komunit.
1.10EHSV si je vědom naléhavosti posílení evropské obrany a bezpečnosti a vyzývá Komisi, aby určila a podporovala technologická řešení dvojího užití, která by sloužila jak obranným, tak klimatickým cílům, včetně čisté energie pro kritickou infrastrukturu, decentralizované čisté energie pro vojenskou logistiku a nízkouhlíkových materiálů pro vybavení a stavby. Tato součinnost by měla být zakotvena ve strategiích v oblasti klimatu i průmyslu.
2.VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKY
2.1Evropský hospodářský a sociální výbor byl první institucí EU, která zaujala stanovisko ke klimatickému cíli do roku 2040, a to v roce 2024. EHSV potvrzuje postoje, které zaujal ve stanovisku NAT/931, včetně podpory klimatického cíle 90% snížení emisí do roku 2040. Podle doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu (ESABCC) představuje snaha o 90–95% snížení čistých domácích emisí do roku 2040 „pro EU schůdnou a věrohodnou cestu ke klimatické neutralitě“
.
2.2Stejně jako ve stanovisku NAT/931 EHSV zdůrazňuje, že tento cíl je náročný a lze jej dosáhnout pouze tehdy, budou-li zavedeny podpůrné politiky zajišťující konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví a spravedlivou transformaci a bude-li nákladově efektivním způsobem využíváno veškerých bezuhlíkových a nízkouhlíkových technologií. Geopolitické turbulence v uplynulém roce navíc zvýšily potřebu posílit obranu a bezpečnost Evropy. Otázkou bezpečnosti je pro Evropu také postupné odstraňování závislosti na dovozu fosilních paliv.
2.3Ambiciózní cíl do roku 2040 vychází z toho, že se podaří do roku 2030 snížit čisté emise alespoň o 55 %. EHSV vítá nedávné posouzení Evropské komise, podle kterého se členské státy významně přiblížily splnění cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, které jsou uvedeny ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. EHSV požaduje, aby byl zachován důraz na provádění balíčku právních předpisů „Fit for 55“ a podporu evropských podniků a domácností při přizpůsobování se novému regulačnímu prostředí.
2.4Komise poskytla ve sdělení z roku 2024 posouzení dopadů pro cíl v oblasti klimatu do roku 2040. Navrhovaný cíl 90% snížení emisí spadá do dvou volitelných rozmezí zahrnutých do posouzení: 85–90 % a 90–95 %. EHSV žádá Komisi, aby na podporu tvorby rámce politiky pro rok 2040 předložila souhrnné posouzení zaměřené na cíl 90% snížení emisí, včetně dopadu využívání mezinárodních kreditů.
2.5EHSV ve svém stanovisku NAT/931 nastínil širší politické ohledy a návrhy týkající se klimatického cíle pro rok 2040. V návaznosti na to se toto stanovisko zaměří na navrhovanou změnu právního rámce pro klima a další aspekty ke zvážení, které vyvstaly od přijetí předchozího stanoviska.
Cíl pro rok 2040 a globální politika v oblasti klimatu
2.6EHSV na svém plenárním zasedání v červenci 2025 zdůraznil souvislost mezi klimatem, mírem a bezpečností a vyzval EU, aby zaujala pozici důvěryhodného a odolného aktéra v čele celosvětové diplomacie v oblasti klimatu (REX/599). Vzhledem k tomu, že EU se na celosvětových emisích podílí pouze 6 %, vyžaduje zmírnění změny klimatu na 1,5 stupně kromě důrazných domácích klimatických opatření také zapojení dalších velkých producentů emisí.
2.7Cíl pro rok 2040 tvoří základ nového vnitrostátně stanoveného příspěvku EU, který by měl být předložen nejpozději v září před konferencí COP30 v Brazílii. EHSV naléhavě vyzývá Radu a Parlament, aby urychleně přistoupily k přijetí cíle pro rok 2040 a souvisejícího vnitrostátně stanoveného příspěvku, včetně orientačního cíle pro rok 2035. Nepředložení vnitrostátně stanoveného příspěvku již poškodilo postavení Evropy v globálních jednáních o klimatu a snížilo její schopnost vyvíjet tlak na ostatní velké ekonomiky, aby přijaly ambiciózní vnitrostátně stanovené příspěvky.
2.8Globální diplomatická činnost v oblasti klimatu je stále náročnější, zejména po druhém odstoupení Spojených států od Pařížské dohody. Došlo však i k pozitivnímu vývoji. EHSV bere na vědomí zejména přelomovou dohodu Mezinárodní námořní organizace (IMO) o předpisech pro nulové čisté emise pro celosvětovou lodní dopravu, která fakticky vytváří vůbec první celosvětovou cenu uhlíku.
2.9Největším světovým producentem emisí je Čína, jejíž kumulativní historické emise předstihly v roce 2023 EU. Čínské emise ale již možná v roce 2025 dosáhly svého vrcholu díky významnému zavádění čisté energie v této zemi. To by také mohlo předznamenat vrchol celosvětových emisí v průběhu 20. let 21. století, jak ve svém předpokladu v roce 2023 uvedla Mezinárodní energetická agentura. Tento vývoj však mohou brzdit i nové faktory spotřeby energie, jako jsou datová centra a umělá inteligence, pokud jsou založeny na výrobě energie z fosilních zdrojů. Čína plánuje předložit vnitrostátně stanovený příspěvek pro celé hospodářství, který zahrne veškeré skleníkové plyny.
2.10Ačkoli je Čína pro EU ekonomickým konkurentem a systémovým soupeřem, v oblasti zmírňování změny klimatu je nezbytným partnerem pro spolupráci. EU a Čína by mohly fungovat jako „dvojitý motor“ mezinárodní správy v oblasti klimatu a dekarbonizace a nahradit spolupráci USA a Číny v oblasti klimatu, která byla rozhodující pro vznik Pařížské dohody. Současně zůstává pro Evropu strategickou prioritou zbavit se rizika nadměrné závislosti na Číně v oblasti technologií, komponentů a kritických surovin. EU by měla využít stanovení silného klimatického cíle pro rok 2040 jako páky k tomu, aby podpořila srovnatelně ambiciózní cíl Číny.
2.11Případné využití článku 6 Pařížské dohody jako omezené části cíle EU v oblasti klimatu do roku 2040 by mohlo poskytnout platformu pro posílenou spolupráci mezi severem a jihem v oblasti klimatu, která by doplnila financování opatření v oblasti klimatu. Odchod Spojených států z mnohostranné a dvoustranné spolupráce v oblasti klimatu a energetiky by neměl ponechat Čínu jako jediného dostupného partnera pro rozvojové země při přechodu na čistou energii.
Rozšíření EU a cíl v oblasti klimatu do roku 2040
2.12EHSV konstatuje, že do časového rámce cíle pro rok 2040 pravděpodobně spadá budoucí rozšíření EU. Zahrnutí nových států mezi členské státy zvýší celkové emise EU, ale zároveň umožní podpořit transformaci jejich energetiky a průmyslu jejich začleněním do struktury politiky EU v oblasti klimatu. Rozšíření EU tak může sloužit jako mocný nástroj pro podporu opatření v oblasti klimatu. Nové členské země mohou rovněž přispět k dekarbonizaci celé EU tím, že přinesou přístup k přírodním zdrojům, průmyslovým kapacitám a odborným znalostem v oblasti energetiky. Kandidátské země mohou mít zároveň potíže s přizpůsobením se politikám EU v oblasti klimatu a energetiky, jako je systém obchodování s emisemi.
2.13Kandidátské země, které v současné době vedou jednání o přidružení, země západního Balkánu, Ukrajina a Moldavsko, vypouštějí emise, jejichž objem představuje 10–15 % celkových emisí EU. Vzhledem k tomu, že emise v mnoha kandidátských zemích zůstávají stabilní, může se tento podíl s dalším poklesem emisí v EU zvýšit. Ukrajina je vážně postižena pokračující brutální válečnou agresí ze strany Ruska. EHSV zdůrazňuje, že nedostatečný pokrok v oblasti emisí v budoucích členských státech bude mít dopad i na schopnost EU dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu, zejména cílů pro roky 2040 a 2050, a svých vnitrostátně stanovených příspěvků. Podpora dekarbonizace kandidátských zemí je proto v zájmu EU.
2.14EHSV žádá Komisi, aby objasnila dopad rozšíření na klimatický cíl pro rok 2040, včetně toho, jak se v případě rozšířené EU vypočte výchozí stav roku 1990 a cíl 90% snížení emisí. EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby prohloubila podporu kandidátských zemí při tom, jak se předem přizpůsobují politice EU v oblasti klimatu a energetiky. Případné využití mezinárodních kreditů jako součásti klimatického cíle pro rok 2040 by mohlo být účinným způsobem, jak podpořit kandidátské země a zároveň přímo přispět k plnění vnitrostátně stanovených příspěvků a klimatických cílů EU.
Mezinárodní kredity jako součást cíle pro rok 2040 a politiky EU v oblasti klimatu
2.15V návrhu nařízení, kterým se mění právní rámec pro klima, Komise navrhuje, aby od roku 2036 bylo možné do plnění cíle pro rok 2040 započítávat možný omezený příspěvek v podobě vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů podle článku 6 Pařížské dohody ve výši až 3 % čistých emisí EU z roku 1990. Článek 6 umožňuje stranám spolupracovat a obchodovat v oblasti snižování a pohlcování emisí. Zbývající pravidla a pokyny pro článek 6 byly konečně přijaty v roce 2024 na konferenci COP29 v Baku.
2.16Zatímco do roku 2020 bylo možné využívat mezinárodní kredity v rámci evropského ETS, současný rámec politiky EU v oblasti klimatu využívání mezinárodních kreditů k plnění klimatického cíle EU neumožňuje. Některé členské státy EU však plánují využít článek 6 k dosažení svých vnitrostátních cílů v oblasti klimatu, které přesahují závazky EU.
2.17Mezinárodní spolupráce a článek 6 mohou otevřít dveře k rozšíření opatření a ambicí v oblasti klimatu tím, že umožní stranám podporovat projekty na zmírňování změny klimatu tam, kde lze dosáhnout největšího dopadu na klima s nejnižšími náklady. Článek 6 může rovněž poskytnout platformu pro posílenou spolupráci mezi severem a jihem v oblasti klimatu a podpořit cíle udržitelného rozvoje. Podle Programu OSN pro životní prostředí již 60 zemí podepsalo dvoustranné dohody, v nichž uvedly záměr využít článek 6 buď jako poskytovatelé finančních prostředků na opatření, která mají přinést výsledky v podobě zmírnění změny klimatu, nebo jako hostitelé těchto opatření.
2.18EHSV uznává, že omezené využití mezinárodních kreditů by mohlo zajistit potřebnou flexibilitu pro dosažení náročného cíle 90% snížení emisí. Existují však značné obavy ohledně integrity kreditů vydaných podle článku 6. Projekty financované z uhlíkových kreditů jsou kritizovány za nedostatek transparentnosti, doplňkovosti a zapojení místních obyvatel. EHSV upozorňuje, že Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu (ESABCC) doporučil nevyužívat při plnění cíle pro rok 2040 mezinárodní kredity, protože by to mohlo odklonit prostředky od domácích investic a narušit environmentální integritu.
2.19EHSV proto považuje za nezbytné, aby Komise plánovala upravit kritéria původu a kvality a další podmínky týkající se získávání a využívání mezinárodních uhlíkových kreditů v právních předpisech EU. Je nezbytné, aby využívání mezinárodních uhlíkových kreditů bylo pečlivě sledováno, aby bylo zajištěno splnění stanovených právních předpokladů. Využívání kreditů by mělo být založeno na důkladném posouzení dopadů.
2.20EHSV doporučuje, aby jakékoli začlenění mezinárodních kreditů do struktury EU v oblasti klimatu bylo přísně podmíněno vysokou integritou těchto kreditů. Podmínky by měly být vypracovány ve spolupráci s Evropským vědeckým poradním výborem pro změnu klimatu a dozorčím orgánem podle článku 6.4 a měly by vycházet z kreditového mechanismu Pařížské dohody. V zájmu zvýšení transparentnosti a zamezení podkopávání domácích ambicí nesmí tyto kredity nahrazovat domácí úsilí v odvětvích, kde existují nákladově efektivní možnosti dekarbonizace, a měly by být přijímány pouze od projektů s prokazatelnou doplňkovostí a sociálními a environmentálními zárukami.
2.21Kromě splnění podmínek týkajících se integrity by využívání mezinárodních kreditů mělo být v souladu s dalšími cíli vnější a domácí politiky EU, a to i s ohledem na typ a obsah projektů a jejich hostitelské země. Je třeba se vyhnout projektům, které by přímo financovaly strategické konkurenty evropského průmyslu. Projekty by měly rovněž usilovat o vedlejší přínosy v oblasti udržitelného rozvoje, jako je například vymýcení energetické chudoby, a měly by se snažit podporovat využívání a vývoz evropských čistých technologií a řešení v oblasti klimatu.
2.22Výběr hostitelských zemí pro projekty podle článku 6 může sloužit k prohloubení vnějších partnerství EU. V zájmu dosažení součinnosti politik a zvýšení dopadu by mohly být upřednostňovány projekty v hostitelských zemích s vazbou na iniciativy, jako jsou partnerství v oblasti čistého obchodu a investic, partnerství pro spravedlivou transformaci energetiky, politika sousedství EU a podpora nejméně rozvinutých zemí. Jak uvádí Komise, využívání mezinárodních kreditů by mělo být spojeno se zvyšováním ambicí vnitrostátně stanovených příspěvků hostitelských zemí.
2.23EHSV obzvláště vybízí k prozkoumání možnosti spolupráce s kandidátskými zeměmi EU podle článku 6, protože by je to podpořilo na jejich cestě k členství v EU a pravděpodobně by to přímo přispělo k plnění vnitrostátně stanovených příspěvků a klimatických cílů EU. Proto je méně pravděpodobné, že mezinárodní kredity vytvořené v kandidátských zemích nahradí domácí opatření EU v oblasti klimatu. V zájmu zohlednění tohoto potenciálu a časového plánu rozšíření EHSV navrhuje, aby se mezinárodní kredity vytvořené v kandidátských zemích mohly započítávat do plnění cíle pro rok 2040 již od roku 2031. Tyto kredity by měly mít stejné vysoké normy kvality jako ostatní povolené kredity. Aby se usnadnila systémová transformace a sladění s politikami EU v oblasti klimatu a energetiky, mělo by se jako jedna z možností zvážit vydávání kreditů v souvislosti se snižováním emisí plynoucím z uplatňování nástrojů politiky (policy crediting).
2.24Mohl by být vytvořen celounijní orgán nebo platforma, které by sdružovaly poptávku, zvyšovaly dopad projektů na klima a jejich vedlejší přínosy a monitorovaly a zajišťovaly kvalitu projektů ve srovnání s projekty zadávanými jednotlivými členskými státy. EHSV doporučuje porovnat mezinárodní příklady, jako je japonský Společný kreditový mechanismus nebo švýcarská nadace Klik, a zvážit zřízení podobného subjektu na úrovni EU.
2.25Mezinárodní spolupráci lze do rámce politiky EU v oblasti klimatu začlenit několika způsoby, například podle odvětví (ETS, nařízení o „sdílení úsilí“ a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví) a podle subjektů (Komise, členský stát nebo podniky). EHSV souhlasí s návrhem Komise, podle něhož by tyto mezinárodní kredity neměly být využívány ke splnění požadavků ETS. Mezinárodní kredity by proto měly být využívány především členskými státy s podporou Komise.
2.26ETS je nejdůležitějším nástrojem EU pro snižování emisí a dosažení klimatických cílů pro roky 2030 a 2040. Předvídatelná cena uhlíku má zásadní význam pro ekonomické zdůvodnění investic do dekarbonizace. EHSV proto zdůrazňuje, že je třeba chránit integritu ETS, a varuje před opětovným zaváděním mezinárodních kreditů do tohoto systému, protože by mohly výrazně narušit trh. Lepším způsobem, jak zdokonalit systém obchodování s emisemi, by bylo propojit s ETS robustní domácí pohlcování uhlíku.
Úloha pohlcování a flexibility
2.27EHSV zdůrazňuje, že skutečného snížení emisí lze dosáhnout prostřednictvím postupného ukončení používání fosilních paliv. I když pohlcování uhlíku hraje v rámci dekarbonizace při plnění klimatických cílů EU stále větší úlohu, nadměrné spoléhání se na půdní a průmyslové propady s sebou nese nejistoty a rizika závislosti na fosilních palivech nebo ztráty propadu kvůli lesním požárům, škůdcům a dalším rizikům. Pohlcování má důležitou doplňkovou úlohu. Flexibilita mezi odvětvími může sice pomoci jít nákladově efektivní cestou k dosažení klimatických cílů, měla by však upřednostňovat snižování emisí.
2.28Ve stanovisku NAT/931 vyzval EHSV Komisi, aby provedla vědecké a ekonomické posouzení rovnováhy mezi snižováním emisí a pohlcováním uhlíku. Nedávné modelování Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu a Společného výzkumného střediska naznačuje významnou nejistotu v předpokládané kapacitě půdních propadů po roce 2030 v důsledku rostoucí klimatické zranitelnosti. EHSV proto navrhuje zavést preventivní měřítko podílu pohlcování uhlíku v odvětví půdy na plnění cíle pro rok 2040, např. stanovit, že by tento podíl neměl převyšovat 5 % celkového úsilí. Tím by se zajistilo, že bude upřednostněno přímé snižování emisí, a zároveň by byl stále kladen důraz na potřebu zachovat a řídit propady uhlíku.
2.29EHSV zdůrazňuje, že zemědělci a vlastníci lesů hrají jedinečnou úlohu jako správci propadů uhlíku prostřednictvím využití půdy, protože jsou schopni jak zvyšovat příjem uhlíku z atmosféry, tak poskytovat biomasu jako náhradu fosilních materiálů. Je třeba neprodleně zavést rámec pro pohlcování uhlíku a uhlíkové zemědělství, který by tyto postupy motivoval. Přírodě blízká řešení, od agrolesnictví až po mokřady a městskou zeleň, mohou rovněž poskytovat vedlejší přínosy v oblasti přizpůsobování se změně klimatu i biologické rozmanitosti.
2.30EHSV zdůrazňuje, že ústředním bodem politiky v oblasti klimatu a zemědělství musí zůstat potravinové zabezpečení, zejména proto, že dopady změny klimatu ohrožují produkci potravin na celém světě. EHSV opakuje svou výzvu uvedenou ve stanovisku NAT/931, aby byl v úzkém dialogu se zemědělci a dalšími zúčastněnými stranami stanoven orientační cíl snížení emisí pro zemědělsko-potravinářské odvětví.
2.31EHSV podporuje návrh začlenit do ETS robustní průmyslové pohlcování uhlíku, jak uvedla Komise. EHSV konstatuje, že podle posouzení dopadů zůstávají v odvětvích, na něž se vztahuje ETS, zbytkové emise, a to i v případě nejambicióznějších scénářů. Zahrnutí trvalého pohlcování, zejména prostřednictvím technologií BECCS a DACCS, proto může pomoci řídit likviditu upadajícího trhu, vyvážit těžko odstranitelné emise a poskytnout pobídky pro rozšíření zachycování uhlíku.
Podpůrné politiky pro dosažení klimatického cíle pro rok 2040
2.32Náročný cíl v oblasti klimatu musí být spojen s podpůrnými politikami, aby byla zajištěna evropská konkurenceschopnost, spravedlivá transformace a nákladově efektivní využívání veškerých bezuhlíkových a nízkouhlíkových technologií. EHSV proto vítá přístup Komise spočívající v začlenění pokynů pro nadcházející legislativní návrhy do změny právního rámce pro klima. Ve svém celku totiž odrážejí hospodářské, sociální a environmentální aspekty nezbytné pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu. Tyto pokyny musí nasměrovat přípravu struktury politiky v oblasti klimatu po roce 2030, a to včetně důkladného posouzení dopadů, a zaměřit se na provádění.
2.33EHSV vítá obnovené zaměření na konkurenceschopnost Evropy v rámci Dohody o čistém průmyslu. EHSV ve svém stanovisku NAT/931 vyzval Komisi, aby rozšířila test konkurenceschopnosti na ostatní velké ekonomiky, včetně jejich politik v oblasti klimatu, energetiky a průmyslu a hospodářských ukazatelů. Vzhledem k nedávnému vývoji v USA, včetně zrušení dotací na čistou energii a průmysl poskytovaných v rámci zákona ke snížení inflace, by se EU mohla stát hlavním cílem investic do výroby čistých technologií a materiálů. Evropa by se také měla snažit systematicky zvyšovat vývoz svého odvětví čistých technologií, který rostl rychleji než vývoz z USA, ale zaostává za Čínou, jak se uvádí ve sdělení Plnění dohody o čistém průmyslu. Mohl by být vytvořen srovnávací přehled ukazatelů v oblasti čistého průmyslu, jenž by sledoval růst zaměstnanosti, inovací a vývozu v odvětvích s nulovými čistými emisemi.
2.34Podpora dynamické evropské průmyslové základny je klíčovou součástí otevřené strategické autonomie a základem pro výrobu čistých technologií a materiálů. Podle analýzy údajů Eurostatu přišly země EU v letech 2019 až 2023 o více než 850 000 pracovních míst v průmyslu. EHSV zdůrazňuje, že je třeba zajistit ochranu před únikem uhlíku a podporovat rovné podmínky prostřednictvím mnohostranných dohod, obchodních jednání a politik EU.
2.35EHSV uznává, že je naléhavě nutné posílit evropskou obranu, bezpečnost a připravenost a zároveň usilovat o dosažení našich cílů v oblasti klimatu. Podle analytického střediska Bruegel lze nalézt řadu synergií mezi klimatem a obranou, například v oblasti čisté energie, inovací, spravedlivé transformace a připravenosti. EHSV vyzývá Komisi, aby aktivně vyhledávala a podporovala možné způsoby, jak může nezbytné zaměření na obranu a obranný průmysl rovněž přispět k dosažení cílů v oblasti klimatu. Kromě toho jsou rozhodná opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí rovněž důležitou součástí evropské bezpečnosti a připravenosti. Podle posouzení dopadů by úsilí o dosažení 90% snížení emisí mohlo snížit závislost EU na dovozu energie z více než 55 % na 25 %, což by přispělo k probíhajícímu úsilí o postupné ukončení dovozu energie z Ruska.
3.POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PŘEDLOŽENÉ K LEGISLATIVNÍMU NÁVRHU EVROPSKÉ KOMISE
Pozměňovací návrh 1
souvisí s doporučením 1.4
|
Text navržený Evropskou komisí
|
Pozměňovací návrh EHSV
|
|
od roku 2036 možný omezený příspěvek k cíli pro rok 2040 v podobě vysoce kvalitních mezinárodních kreditů podle článku 6 Pařížské dohody ve výši 3 % čistých emisí EU z roku 1990 na podporu EU a třetích zemí při dosahování trajektorií snižování čistých emisí skleníkových plynů slučitelných se závazkem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí – původ, kritéria kvality a další podmínky týkající se získávání a využívání takových kreditů budou upraveny v právu Unie;
|
od roku 2036, a v případě kreditů pocházejících z kandidátských zemí EU, které vedou v současné době jednání o přidružení, od roku 2031, možný omezený příspěvek k cíli pro rok 2040 v podobě vysoce kvalitních mezinárodních kreditů podle článku 6 Pařížské dohody ve výši 3 % čistých emisí EU z roku 1990 na podporu EU a třetích zemí při dosahování trajektorií snižování čistých emisí skleníkových plynů slučitelných se závazkem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí – původ, kritéria kvality a další podmínky týkající se získávání a využívání takových kreditů budou upraveny v právu Unie;
|
|
Odůvodnění
|
|
Uvedeno v kapitolách Rozšíření EU a cíl v oblasti klimatu do roku 2040 a Mezinárodní kredity jako součást cíle pro rok 2040 a politiky EU v oblasti klimatu.
|
Pozměňovací návrh 2
souvisí s doporučením 1.4
|
Text navržený Evropskou komisí
|
Pozměňovací návrh EHSV
|
|
od roku 2036 možný omezený příspěvek k cíli pro rok 2040 v podobě vysoce kvalitních mezinárodních kreditů podle článku 6 Pařížské dohody ve výši 3 % čistých emisí EU z roku 1990 na podporu EU a třetích zemí při dosahování trajektorií snižování čistých emisí skleníkových plynů slučitelných se závazkem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí – původ, kritéria kvality a další podmínky týkající se získávání a využívání takových kreditů budou upraveny v právu Unie;
|
od roku 2036 možný omezený příspěvek k cíli pro rok 2040 v podobě vysoce kvalitních mezinárodních kreditů podle článku 6 Pařížské dohody ve výši 3 % čistých emisí EU z roku 1990 na podporu EU a třetích zemí při dosahování trajektorií snižování čistých emisí skleníkových plynů slučitelných se závazkem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí – původ, kritéria kvality, nástroje související s monitorováním, podáváním zpráv, transparentností a odpovědností a další podmínky týkající se získávání a využívání takových kreditů budou upraveny v právu Unie, přičemž je vyloučeno použití těchto kreditů pro splnění požadavků EU ETS;
|
|
Odůvodnění
|
|
Uvedeno v kapitolách Rozšíření EU a cíl v oblasti klimatu do roku 2040 a Mezinárodní kredity jako součást cíle pro rok 2040 a politiky EU v oblasti klimatu.
|
Pozměňovací návrh 3
souvisí s doporučením 1.8
|
Text navržený Evropskou komisí
|
Pozměňovací návrh EHSV
|
|
j) opatření v oblasti klimatu jako hnací síla investic a inovací;
|
j) opatření v oblasti klimatu jako hnací síla investic, inovací a vývozu čistých technologií a řešení;
|
|
Odůvodnění
|
|
Uvedeno v kapitole Podpůrné politiky pro dosažení klimatického cíle pro rok 2040.
|
Pozměňovací návrh 4
souvisí s doporučením 1.9
|
Text navržený Evropskou komisí
|
Pozměňovací návrh EHSV
|
|
v čl. 1 odst. 5 doplnit nové písmeno x)
|
x) zajištění potravinového zabezpečení;
|
|
Odůvodnění
|
|
Uvedeno v kapitole Úloha pohlcování a flexibility.
|
předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí